SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o Egyptu, zejména o situaci obhájců lidských práv
12.12.2018 - (2018/2968(RSP))
a nahrazující tyto návrhy usnesení:
B8-0568/2018 (Verts/ALE)
B8-0569/2018 (ECR)
B8-0576/2018 (EFDD)
B8-0578/2018 (GUE/NGL)
B8-0579/2018 (S&D)
B8-0580/2018 (ALDE)
B8-0581/2018 (PPE)
Cristian Dan Preda, Barbara Matera, Tomáš Zdechovský, Elisabetta Gardini, Jarosław Wałęsa, Tunne Kelam, Csaba Sógor, Pavel Svoboda, Roberta Metsola, Milan Zver, Lorenzo Cesa, Adam Szejnfeld, Patricija Šulin, Deirdre Clune, Ivana Maletić, Anders Sellström, Andrey Kovatchev, Seán Kelly, Dubravka Šuica, Ivo Belet, Marijana Petir, Laima Liucija Andrikienė, Inese Vaidere, László Tőkés, Krzysztof Hetman, Jiří Pospíšil, Stanislav Polčák, Elmar Brok za skupinu PPE
Elena Valenciano, Soraya Post, Pier Antonio Panzeri za skupinu S&D
Monica Macovei, Pirkko Ruohonen-Lerner, Branislav Škripek, Ruža Tomašić, Valdemar Tomaševski, Charles Tannock, Raffaele Fitto za skupinu ECR
Marietje Schaake, Pavel Telička, Petras Auštrevičius, Beatriz Becerra Basterrechea, Izaskun Bilbao Barandica, Dita Charanzová, María Teresa Giménez Barbat, Marian Harkin, Nadja Hirsch, Ivan Jakovčić, Petr Ježek, Ilhan Kyuchyuk, Gesine Meissner, Louis Michel, Javier Nart, Urmas Paet, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Carolina Punset, Jozo Radoš, Frédérique Ries, Robert Rochefort, Jasenko Selimovic, Hilde Vautmans, Mirja Vehkaperä za skupinu ALDE
Miguel Urbán Crespo, Marie-Christine Vergiat, Estefanía Torres Martínez, Lola Sánchez Caldentey, Xabier Benito Ziluaga, Tania González Peñas, Eleonora Forenza, Barbara Spinelli, Patrick Le Hyaric, Dimitrios Papadimoulis, Luke Ming Flanagan za skupinu GUE/NGL
Jordi Solé, Bodil Valero, Judith Sargentini za skupinu Verts/ALE
Fabio Massimo Castaldo, Isabella Adinolfi, Ignazio Corrao za skupinu EFDD
Usnesení Evropského parlamentu o Egyptu, zejména o situaci obhájců lidských práv
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Egyptu, zejména na usnesení ze dne 8. února 2018 o popravách v Egyptě[1], ze dne 10. března 2016 o Egyptu, a zejména o případu Giulia Regeniho[2], ze dne 17. prosince 2015 o Ibrahimovi Halawovi, kterému potenciálně hrozí trest smrti[3], a ze dne 15. ledna 2015 o situaci v Egyptě[4],
– s ohledem na obecné zásady EU týkající se trestu smrti, mučení, svobody projevu a ochránců lidských práv,
– s ohledem na závěry Rady EU pro zahraniční věci o Egyptě ze srpna 2013 a února 2014,
– s ohledem na dohodu o přidružení uzavřenou mezi EU a Egyptem v roce 2001, která vstoupila v platnost v roce 2004 a která byla posílena akčním plánem z roku 2007; s ohledem rovněž na priority partnerství EU a Egypta pro období 2017–2020, které byly přijaty dne 25. července 2017, na společné prohlášení vydané po zasedání Rady přidružení EU-Egypt a na společné prohlášení vydané v návaznosti na 5. schůzi podvýboru pro politické otázky, lidská práva a demokracii v rámci partnerství mezi EU a Egyptem, jež proběhla v lednu 2018;
– s ohledem na společné prohlášení k příležitosti Světového dne proti trestu smrti, které dne 10. října 2017 vydali místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová a generální tajemník Rady Evropy, a s ohledem na prohlášení mluvčí ESVČ ze dne 2. listopadu 2018 k útokům na poutníky z řad koptských křesťanů v Egyptě,
– s ohledem na společné prohlášení odborníků OSN ze dne 26. ledna 2018, mimo jiné i zvláštního zpravodaje pro mučení a jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání Nilse Melzera, v němž naléhavě vyzývají egyptské orgány, aby zastavily chystané popravy, na stanovisko zvláštní zpravodajky OSN Leilani Farhaové pro odpovídající bydlení a zvláštního zpravodaje OSN pro situaci obhájců lidských práv Michela Forsta ze dne 4. prosince 2018 a na stanovisko vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové ze dne 9. září 2018 odsuzující tresty smrti, jež byly v hromadném měřítku uděleny 75 osobám,
– s ohledem na egyptskou ústavu, zejména pokud jde o článek 52 (o zákazu všech forem a druhů mučení), článek 73 (o svobodě shromažďování) a článek 93 (o závazné povaze lidských práv zakotvených mezinárodním právem),
– s ohledem na protokoly 6 a 13 Evropské úmluvy o lidských právech,
– s ohledem na článek 2 Listiny základních práv Evropské unie,
– s ohledem na dokument Zásady a pokyny týkající se práva na spravedlivý proces a právní pomoc v Africe, který za všech okolností zakazuje vojenské soudní procesy s civilisty,
– s ohledem na nový strategický rámec a akční plán EU pro lidská práva, jehož cílem je, aby se otázka ochrany lidských práv a monitorování jejich dodržování staly ústředním bodem všech politik EU,
– s ohledem na Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, Úmluvu o právech dítěte a Arabskou chartu lidských práv, jež Egypt ratifikoval,
– s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, jehož je Egypt smluvní stranou, zejména s ohledem na články 14 a 18 a na druhý opční protokol o trestu smrti tohoto ujednání,
– s ohledem na rozhodnutí italské poslanecké sněmovny přerušit své vztahy s egyptským parlamentem z důvodu nedostatečného pokroku ve vyšetřování úmrtí italského studenta Giulia Regeniho,
– s ohledem na to dopad, jaký mají na lidská práva na domácí i regionální úrovni sankce uvalené v červnu 2017 Saúdskou Arábií, Egyptem, Bahrajnem a Spojenými arabskými emiráty na Katar, a s ohledem na zprávu o dopadu krize v Perském zálivu na lidská práva, kterou v prosinci 2017 vydal Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva;
– s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že egyptská vláda vystupňovala své zákroky proti organizacím občanské společnosti, obhájcům lidských práv, pokojným aktivistům, právníkům, blogerům, novinářům, obhájcům lidských práv a odborářům, mimo jiné i pokud jde o zatčení a zmizení několika těchto osob a o vzrůstající míru využívání protiteroristických zákonů a zákonu o výjimečném stavu; vzhledem k tomu, že od konce října 2018 bylo zatčeno nejméně 40 jednotlivců, právníků a politických aktivistů vystupujících ve prospěch lidských práv a že se někteří z nich stali obětí násilného zmizení; vzhledem k tomu, že obhájci lidských práv a aktivisté hájící práva osob LGBTQI v Egyptě se i nadále potýkají s útiskem ze strany státu v různých podobách, především skrze diskreditační kampaně a trestní stíhání;
B. vzhledem k tomu, že právník vystupující na obranu lidských práv Izzat Ghunajm, který je ředitelem organizace Egyptská spolupráce pro práva a svobody (ECRF), se od března 2018 nachází v předsoudní vazbě a byl obviněn z „lidskoprávního terorismu“; vzhledem k tomu, že od 4. září 2018, kdy soud nařídil jeho propuštění, zůstává místo jeho pobytu neznámé; vzhledem k tomu, že spoluzakladatel organizace Liga rodin zmizelých osob Ibráhím Mitwalí Hidžází se stal obětí nedobrovolného zmizení, byl mučen, posléze svévolně předběžně zadržen a nyní zůstává v samovazbě; vzhledem k tomu, že Centrum an-Nadíma bylo v roce 2017 přinuceno ukončit svou činnost;
C. vzhledem k tomu, že obhájkyni lidských práv Fathíové byl v září 2018 uložen dvouletý trest odnětí svobody na základě obvinění z „šíření falešných zpráv“ s cílem poškodit egyptský stát a z „veřejném pohoršení“ za to, že na sociálních sítích zveřejnila video obsahující kritiku neschopnosti vlády bojovat se sexuálním násilím; vzhledem k tomu, že paní Fathíová je držena v předsoudní vazbě v rámci probíhajícího vyšetřování druhé řady obvinění souvisejících s bezpečností státu;
D. vzhledem k tomu, že občanka Kataru Ulá al-Qaradáwíová je se svým manželem Husámem Chalafem, občanem Egypta, zadržována v Egyptě od 30. června 2017 za otřesných podmínek, přičemž ani jedna z těchto osob nebyla nijak obviněna; vzhledem k tomu, že pracovní skupina OSN pro svévolné zadržování v červnu 2018 došla k závěru, že obě osoby byly podrobeny krutému, nelidskému a ponižujícímu zacházení, které lze považovat za mučení, prohlásila toto zadržování za svévolné a vyzvala egyptskou vládu k jejich propuštění;
E. vzhledem k tomu, že dne 2. února 2016 bylo nalezeno tělo Giulia Regeniho, který zmizel v Káhiře dne 25. ledna téhož roku, přičemž neslo známky krutého mučení a násilné smrti; vzhledem k tomu, že egyptské orgány doposud neodhalily pravdu o jeho smrti a nedovedla všechny pachatele tohoto činu k odpovědnosti; vzhledem k tomu, že Egypt opětovně odmítl žádost italského státního zastupitelství, aby odhalil totožnost osob spojených s Regeniho zmizením a jeho smrtí;
F. vzhledem k tomu, že organizace Reportéři bez hranic zdokumentovala nejméně 38 případů pracovníků sdělovacích prostředků, kteří se v současnosti nacházejí v Egyptě ve vazbě kvůli své profesní činnosti, a to na základě politicky motivovaného stíhání a ve světle několikanásobného porušení práva na spravedlivý proces; vzhledem k tomu, že pozornost se zaměřuje i na pracovníky zahraničních médií s tím, že několik dopisovatelů mezinárodních sdělovacích prostředků bylo deportováno z Egypta nebo jim byl odepřen vstup do země; vzhledem k tomu, že fotoreportér Mahmúd “Šawkán” Abú Zajd byl při hromadném procesu odsouzen k pěti letům odnětí svobody za svou legitimní profesní činnost a že si stále odpykává dodatečný trest v délce šesti měsíců za nezaplacení pokuty ve značné výši; vzhledem k tomu, že Ismaíl al-Iskandarání, přední novinář a jeden z mála, kdo zpravodajsky pokrývá porušování lidských práv na Sinajském poloostrově, byl v listopadu 2015 zadržen a v květnu 2018 odsouzen vojenským soudem k trestu odnětí svobody v délce 10 let;
G. vzhledem k tomu, že v červenci 2018 byl přijat nový zákon o sdělovacích prostředcích, který rozšiřuje definici tisku tak, aby zahrnovala všechna sociální média s více než 5 000 sledujících, čímž se tyto účty stávají trestněprávně odpovědné za zveřejňování „falešných zpráv“ či za cokoli, co bude považováno za podněcování k porušení zákona; vzhledem k tomu, že úcta k občanským svobodám, včetně svobody projevu a svobody sdělovacích prostředků, představuje zásadní součást základů demokratické společnosti a že by novinářům měli mít možnost svobodně vykonávat své povolání, aniž by se museli obávat stíhání či uvěznění;
H. vzhledem k tomu, že společnosti usazené v několika členských státech EU do Egypta nadále vyvážejí sledovací technologii, která usnadňuje hackerské útoky a napadení malwarem, stejně jako jiné formy útoků proti obhájcům lidských práv a aktivistům občanské společnosti na sociálních médiích; vzhledem k tomu, že toto má za následek utlačování svobody projevu na internetu;
I. vzhledem k tomu, že Egypt v minulém roce spustil právní ofenzívu proti nevládním organizacím tím, že přijal zákon požadující, aby státní bezpečnostní složky schvalovaly financování těchto organizací z domácích či zahraničních zdrojů, čímž se prakticky dosáhne jejich zákazu; vzhledem k tomu, že dne 15. listopadu 2018 prezident as-Sísí vyzval k přepracování zákona o nevládních organizacích tak, aby se stal „vyváženějším“, a pověřil tímto úkolem parlament; vzhledem k tomu, že obnovené soudní řízení v „případu financování ze zahraničí“ č.j. 173/2011, které se týká 16 obžalovaných, je naplánováno na 20. prosince 2018, přičemž tyto osoby čelí obviněním ze zřízení a provozování poboček mezinárodních organizací, aniž by k tomu dostaly vládní povolení;
J. vzhledem k tomu, že v Egyptě přetrvává výjimečný stav, který platí od dubna 2017 a dne 21. října 2018 byl prodloužen o tři měsíce; vzhledem k tomu, že podle státních sdělovacích prostředků byl výjimečný stav zaveden, aby napomohl řešit „nebezpečí a financování terorismu“; vzhledem k tomu, že prezident a osoby jednající jeho jménem mají pravomoc předávat civilní obyvatele po dobu tohoto tříměsíčního období soudům pro státní bezpečnost, které fungují za výjimečného stavu; vzhledem k tomu, že se vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová kriticky vyjádřila k pokusům poskytnout imunitu vůči stíhání za trestné činy údajně spáchané příslušníky bezpečnostních sil, což podrývá důvěru egyptského lidu, pokud jde o schopnost vlády zajistit spravedlnost pro všechny;
K. vzhledem k tomu, že egyptský zákon o boji proti terorismu uplatňuje širokou definici terorismu, která zahrnuje „porušení veřejného pořádku, ohrožení bezpečnosti, zájmů nebo bezpečnosti společnosti, porušování ustanovení ústavy a právních předpisů nebo ohrožení národní jednoty, míru ve společnosti nebo národní bezpečnosti“, díky čemuž jsou pokojní oponenti, prodemokratičtí aktivisté a obránci lidských práv vystaveni riziku, že budou označeni za teroristy a odsouzeni k trestu smrti;
L. vzhledem k tomu, že za vlády prezidenta as-Sísího doporučily egyptské soudy nejméně 2 443 předběžných trestů smrti – a to i pro nejméně 12 dětí – a potvrdily alespoň 1 451 rozsudků smrti; vzhledem k tomu, že nejméně 926 potvrzených rozsudků trestu smrti je výsledkem hromadných soudních procesů zahrnujících současně 15 či více osob; vzhledem k tomu, že ve stejném období Egypt provedl nejméně 144 poprav; vzhledem k tomu, že trest smrti, zejména v hromadných procesech, je často uplatňován vůči osobám, které uplatňovaly svá základní práva včetně svobody shromažďování;
M. vzhledem k tomu, že v srpnu soud v Egyptě potvrdil rozsudky nad více než 739 osobami v souvislosti s protesty, které se odehrály na náměstí Rábaa po převratu v roce 2013; vzhledem k tomu, že tento soud stvrdil 75 trestů smrti a potvrdil doživotní tresty odnětí svobody pro dalších 47 osob; vzhledem k tomu, že v průběhu soudního řízení byly odhaleny četné nesrovnalosti a vysoká komisařka OSN pro lidská práva jej označila za závažný justiční omyl;
N. vzhledem k tomu, že Egypt na konci listopadu oznámil zřízení „stálé vysoké komise pro lidská práva“, údajně s cílem „reagovat na obvinění“ Egypta v souvislosti s oblastí lidských práv a „stanovit jednotnou egyptskou vizi“; vzhledem k tomu, že hlavními členy této komise jsou zástupci ministerstva zahraničí a vnitra, armády a zpravodajských služeb;
O. vzhledem k tomu, že i přes ústavní uznání koptské kultury jako „pilíře“ země, od roku 2011 vzrostlo násilí a diskriminace Egypťanů koptského původu, kteří tvoří většinu z devíti milionů křesťanů v Egyptě; vzhledem k tomu, že koptští křesťané, kteří představují přibližně 10 % převážně muslimské egyptské populace, bývají oběťmi sektářského násilí; vzhledem k tomu, že dne 2. listopadu 2018 útok spáchaný islámskými bojovníky na autobus koptských křesťanských poutníků v Minyi zabil sedm osob a zanechal 19 zraněných, čímž demonstroval bezpečnostní problémy, s nimiž se Egypt potýká;
P. vzhledem k tomu, že se dne 20. prosince 2018 má setkat Rada přidružení EU-Egypt; vzhledem k tomu, že před zasedáním Rady přidružení byla naplánována pracovní cesta podvýboru pro lidská práva Evropského parlamentu do Egypta; vzhledem k tomu, že Egypt tuto delegaci oficiálně nepozval;
Q. vzhledem k tomu, že Egypt prošel od revoluce v roce 2011 řadou nelehkých úkolů a že mezinárodní společenství tuto zemi podporuje při řešení jejích hospodářských, politických a bezpečnostních problémů; vzhledem k tomu, že v Egyptě existují závažné bezpečnostní problémy, zejména na Sinajském poloostrově, kde teroristické skupiny uskutečňují útoky na bezpečnostní síly; vzhledem k tomu, že v Egyptě došlo k řadě ničivých teroristických útoků;
R. vzhledem k tomu, že nové priority partnerství EU a Egypta na období 2017–2020 jsou vedeny společnou oddaností všeobecně platným hodnotám demokracie, právního státu a dodržování lidských práv a představují obnovený rámec pro politickou angažovanost a posílenou spolupráci, a to i v oblasti bezpečnosti, reformy soudnictví a boje proti terorismu, na základě náležité úcty k lidským právům a základním svobodám; vzhledem k tomu, že ve dnech 10. a 11. ledna 2018 se v Káhiře konala pátá schůze podvýboru pro politické otázky, lidská práva a demokracii dohody o přidružení mezi EU a Egyptem, na které se projednávala spolupráce v oblastech lidských práv, demokracie a právního státu; vzhledem k tomu, že se dne 8. listopadu 2018 konala 6. schůze Výboru pro přidružení EU-Egypt;
S. vzhledem k tomu, že EU je hlavním hospodářským partnerem Egypta a jeho hlavním zdrojem zahraničních investic; vzhledem k tomu, že unijní bilaterální pomoc určená Egyptu v rámci evropského nástroje sousedství představuje na období 2017–2020 přibližně 500 milionů EUR; vzhledem k tomu, že Rada pro zahraniční záležitosti na svém zasedání konaném dne 21. srpna 2013 pověřila vysokou představitelku přehodnocením pomoci, kterou EU poskytuje Egyptu; vzhledem k tomu, že Rada na tomto zasedání rozhodla, že spolupráce EU s Egyptem bude přizpůsobena vývoji v této zemi;
T. vzhledem k tomu, že v celém procesu prezidentských voleb v roce 2018 byly odstraněny možnosti pokojné politické opozice, když byla egyptským voličům masově upírána práva na účast na politickém životě;
U. vzhledem k tomu, že se v závěrech Rady pro zahraniční věci ze dne 21. srpna 2013 uvádí, že „členské státy se rovněž dohodly, že v případě Egypta pozastaví licence k vývozu veškerého vybavení, které může být použito k vnitřním represím, a znovu posoudí licence k vývozu materiálu, na nějž se vztahuje společný postoj 2008/944/SZBP, a provedou přezkum své spolupráce s Egyptem v oblasti bezpečnosti“; vzhledem k tomu, že Rada pro zahraniční věci tyto závěry v únoru 2014 znovu potvrdila; vzhledem k tomu, že místopředsedkyně Komise / vysoká představitelka ve své písemné odpovědi ze dne 27. října 2015 uvedla, že tyto závěry představují „politický závazek neposkytovat Egyptu žádnou vojenskou podporu“;
1. důrazně odsuzuje pokračující omezování základních demokratických práv, zejména svobody projevu online i offline, sdružování a shromažďování, politického pluralismu a právního státu v Egyptě; vyzývá k zastavení všech aktů násilí, podněcování k násilí, nenávistných projevů, obtěžování, zastrašování, násilných zmizení a cenzury směřujících proti obhájcům lidských práv, právníkům, demonstrantům, novinářům, bloggerům, odborářům, studentům, aktivistům bojujícím za práva žen, osobám LGBTI, organizacím občanské společnosti, politickým odpůrcům a menšinám včetně Núbijců ze strany státních orgánů, bezpečnostních sil a služeb a jiných skupin v Egyptě; odsuzuje nepřiměřené násilí používané proti demonstrantům; vyzývá k nezávislému a transparentnímu vyšetření všech případů porušování lidských práv a k tomu, aby viníci byli pohnáni k odpovědnosti;
2. vyzývá egyptskou vládu, aby byli okamžitě a bezpodmínečně propuštěni obhájci lidských práv Ahmad Amáša, Hanán Badr ad-Dínová, Amal Fathíová, Izzat Ghunajm, Hudá Abd al-Munajmová, Ibráhím Mitwalí Hidžází a Azzúz Mahdžúb a pracovníci sdělovacích prostředků Mahmúd „Šawkán“ Abú Zajd, Hišám Džaafar, Muhammad Ibráhím, Ismaíl Iskandarání, Ádil Sabrí, Ahmad Tárik Ibráhím Zijáda, Aláa Abd al-Fattáh, Šádí Abú Zajd, Mustafá al-Asar, Hasan al-Banná, Muataz Wadnán a všichni ostatní, již jsou zadržováni pouze za pokojné uplatňování svobody projevu, v rozporu s egyptskou ústavou a mezinárodními závazky; vyzývá Egypt, aby jim po propuštění povolil plný přístup ke svým rodinám, právníkům, jež si zvolí, a k odpovídající zdravotní péči a aby provedl věrohodná vyšetřování veškerých obvinění ze špatného zacházení nebo mučení; vyzývá EU, aby prováděla v plném rozsahu kontroly vývozu do Egypta, pokud jde o zboží, které by mohlo být použito k mučení nebo k trestu smrti;
3. připomíná egyptské vládě, že se dlouhodobá prosperita Egypta a jeho lidu jde ruku v ruce s ochranou všeobecných lidských práv a s ustavením a zakotvením demokratických a transparentních institucí, jež se zapojí do ochrany základních práv občanů; vyzývá proto egyptské orgány, aby plně uplatňovaly zásady mezinárodních úmluv, k nimž se Egypt zavázal;
4. vyzývá egyptské orgány, aby upustily od veškerého stávajícího neodůvodněného trestního vyšetřování nevládních organizací, včetně „případu zahraničního financování“, a aby zrušily drakonický zákon o nevládních organizacích; podporuje nahrazení tohoto právního předpisu novým právním rámcem, který bude vypracován v rámci skutečné konzultace s organizacemi občanské společnosti v souladu s egyptskými domácími a mezinárodními závazky s cílem chránit svobodu sdružování;
5. vyjadřuje své hluboké znepokojení nad hromadnými procesy egyptských soudů a vysokým počtem vynesených rozsudků trestu smrti a dlouhých trestů odnětí svobody; vyzývá egyptské soudní orgány, aby přestaly uplatňovat trest smrti vůči jednotlivcům, a to i vůči osobám, které měly v době údajného trestného činu věku do 18 let, a k dodržování a respektování Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, jehož je Egypt smluvní stranou, a zejména k dodržování článku 14 tohoto paktu o právu na spravedlivé a včasné soudní řízení na základě jasných obvinění, které zajistí respektování práv obžalovaného;
6. znovu opakuje svou výzvu Egyptu, aby podepsal a ratifikoval druhý opční protokol k mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech (ICCPR) ve věci zrušení trestu smrti a Mezinárodní úmluvu o ochraně všech osob před násilným zmizením; vyzývá egyptskou vládu, aby příslušným zvláštním zpravodajům OSN zaslala otevřené pozvání k návštěvě země;
7. vyzývá egyptský parlament, aby přezkoumal egyptský trestní zákoník, trestní řád, právní předpisy o boji proti terorismu a vojenský zákoník; vyzývá egyptské orgány, aby ukončily procesy s civilisty před vojenskými soudy;
8. vyjadřuje hluboké znepokojení nad odvetnými opatřeními vůči osobám, které spolupracují nebo usilují o spolupráci s mezinárodními organizacemi na ochranu lidských práv nebo s orgány OSN pro lidská práva, jako např. v nedávné době vůči zvláštnímu zpravodaji OSN pro adekvátní bydlení; připomíná egyptským orgánům, že Egypt se jako člen OSN zavázal k tomu, že se takového jednání zdrží;
9. odsuzuje probíhající pronásledování menšinových skupin v Egyptě; opakuje svůj závazek vůči svobodě svědomí a náboženského vyznání v Egyptě a vyzývá k podpoře mezinárodní spolupráce, včetně nezávislého vyšetřování situace koptských křesťanů v Egyptě ze strany OSN; vyzývá Egypt, aby přezkoumal své zákony o rouhání a zajistil, že náboženské menšiny budou před těmito zákony chráněny;
10. naléhavě vyzývá egyptskou vládu, aby ukončila veškerá diskriminační opatření zavedená po červnu 2017 proti katarským státním příslušníkům, zejména pokud jde o případ Ulá al-Qaradáwíové a jejího manžela Husáma Chalafa;
11. podporuje snahy většiny egyptského lidu, který si přeje vybudování svobodné, stabilní, prosperující a demokratické země podporujícího začlenění, která bude dodržovat své vnitrostátní a mezinárodní závazky v oblasti lidských práv a základních svobod; připomíná, že v době, kdy Egypt usiluje o upevňování demokracie a právního státu, je důležité dodržování mírového vyjádření názorů a kritiky;
12. vyjadřuje svou nejupřímnější soustrast rodinám obětí terorismu; vyjadřuje solidaritu s egyptským lidem a opětovně potvrzuje svou angažovanost v boji proti šíření radikálních ideologií a teroristických skupin;
13. naléhavě vyzývá egyptskou vládu, aby zajistila, že veškeré operace na Sinaji budou probíhat v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv, důkladně vyšetřila všechny případy zneužití, okamžitě otevřela severní Sinajský poloostrov nezávislým pozorovatelům a novinářům, poskytla obyvatelům základní potřeby a pomoc a umožnila nezávislým humanitárním organizacím poskytovat pomoc lidem v nouzi;
14. vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby se přednostně věnovala situaci obránců lidských práv v Egyptě a odsoudila znepokojivou situaci v oblasti lidských práv v této zemi, včetně používání trestu smrti; naléhavě vyzývá ESVČ, aby se zabývala nedávným vývojem v Egyptě a aby využila všechny prostředky vlivu, které má k dispozici, k vytvoření tlaku na Egypt s cílem zlepšit situaci v oblasti lidských práv v této zemi a zastavit bezprostředně hrozící popravy, a aby vyzvala k okamžitému propuštění zadržovaných osob a přiměla egyptské orgány k dodržování závazků, které přijaly v rámci mezinárodních norem a právních předpisů;
15. zdůrazňuje význam, který EU přikládá spolupráci s Egyptem, jenž je významným sousedem a partnerem; důrazně vyzývá Egypt, aby proto dodržoval závazek, který učinil v rámci priorit partnerství EU a Egypta přijatých dne 27. července 2017, podporovat demokracii, základní svobody a lidská práva v souladu se svou ústavou a s mezinárodními standardy; zdůrazňuje, že priority partnerství EU a Egypta byly přijaty v roce 2017 navzdory stále se zhoršující situaci v oblasti lidských práv, demokracie a právního státu v této zemi; naléhavě vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a členské státy, aby další spolupráci s Egyptem podmínily dodržováním lidských práv a začleňovaly otázky lidských práv do všech jednání s egyptskými orgány, zejména pokud jde o tři stanovené priority; znovu opakuje, že lidská práva by neměla být oslabována řízením migrace nebo protiteroristickými opatřeními;
16. připomíná egyptským orgánům, že vztahy EU s Egyptem by podle zásady evropské politiky sousedství „více za více“ měly stavět na vhodných podnětech a měly by se odvíjet od pokroku v oblasti reforem demokratických institucí, právního státu a lidských práv;
17. naléhavě vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a členské státy, aby na zasedání Rady přidružení EU-Egypt, které je naplánováno na 20. prosince 2018, zachovaly pevný a jednotný postoj k otázce lidských práv, tak jako by jej měly zachovat na všech fórech zabývajících se lidskými právy a během dvoustranných a mnohostranných jednání, a aby jasně formulovaly důsledky, jimž by egyptská vláda čelila, pokud by se jí nepodařilo zvrátit tento výrazně negativní trend, jako jsou cílené sankce proti osobám odpovědným za porušování lidských práv; vyzývá rovněž EU, aby na příštím zasedání Rady OSN pro lidská práva vydala rozhodné prohlášení, rovněž s ohledem na doporučení pro všeobecný, pravidelný přezkum v Radě OSN pro lidská práva pro rok 2019;
18. připomíná své trvalé rozhořčení nad mučením a vraždou italského výzkumného pracovníka Giulia Regeniho; zdůrazňuje, že bude nadále vyvíjet tlak na orgány EU, aby spolupracovaly se svými egyptskými protějšky, dokud se v této věci nezjistí pravda a dokud nebudou pachatelé postaveni před soud; připomíná egyptským orgánům jejich odpovědnost za bezpečnost italského a egyptského právního týmu, který vyšetřuje případ Giulia Regeniho;
19. znovu vyzývá členské státy, aby zastavily vývoz technologií sledování a bezpečnostního zařízení do Egypta, jež mohou usnadnit útoky na obránce lidských práv a aktivisty občanské společnosti, včetně útoků na sociální média;
20. hluboce lituje neochoty egyptských orgánů zorganizovat návštěvu podvýboru pro lidská práva Evropského parlamentu v Káhiře; očekává, že EU se vyjádří k tomu, že egyptské orgány tuto návštěvu i nadále odmítají schválit;
21. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Egypta.
- [1] Přijaté texty, P8_TA(2018)0035.
- [2] Úř. věst. C 50, 9.2.2018, s. 42.
- [3] Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 130.
- [4] Úř. věst. C 300, 18.8.2016, s. 34.