Postup : 2019/2618(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : RC-B8-0182/2019

Předložené texty :

RC-B8-0182/2019

Rozpravy :

PV 14/03/2019 - 8.3
CRE 14/03/2019 - 8.3

Hlasování :

PV 14/03/2019 - 11.3

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0205

<Date>{13/03/2019}13.3.2019</Date>
<RepeatBlock-NoDocSe> <NoDocSe>B8-0182/2019</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B8-0183/2019</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B8-0185/2019</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B8-0189/2019</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B8-0192/2019</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B8-0196/2019</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B8-0197/2019</NoDocSe></RepeatBlock-NoDocSe> } RC1
PDF 170kWORD 59k

<TitreType>SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreRecueil>předložený v souladu s čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Replacing>a nahrazující tyto návrhy usnesení:</Replacing>

<TablingGroups>B8-0182/2019 (Verts/ALE)

B8-0183/2019 (EFDD)

B8-0185/2019 (ECR)

B8-0189/2019 (GUE/NGL)

B8-0192/2019 (ALDE)

B8-0196/2019 (S&D)

B8-0197/2019 (PPE)</TablingGroups>


<Titre>o situaci v oblasti lidských práv v Guatemale</Titre>

<DocRef>(2019/2618(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Roberta Metsola, Marijana Petir, Pavel Svoboda, Tunne Kelam, Milan Zver, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Eduard Kukan, Elisabetta Gardini, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Cristian Dan Preda, Patricija Šulin, Tomáš Zdechovský, Adam Szejnfeld, Csaba Sógor, Jarosław Wałęsa, Andrzej Grzyb, Elmar Brok, Ivo Belet, Sandra Kalniete, Dubravka Šuica, Andrey Kovatchev, Francis Zammit Dimech, Seán Kelly, Deirdre Clune, Ivana Maletić, Laima Liucija Andrikienė, László Tőkés, Inese Vaidere, Stanislav Polčák, Jiří Pospíšil</Depute>

<Commission>{PPE}za skupinu PPE</Commission>

<Depute>Elena Valenciano, Victor Boştinaru, Soraya Post, Ramón Jáuregui Atondo</Depute>

<Commission>{S&D}za skupinu S&D</Commission>

<Depute>Charles Tannock, Karol Karski, Ryszard Czarnecki, Ruža Tomašić, Jana Žitňanská</Depute>

<Commission>{ECR}za skupinu ECR</Commission>

<Depute>Beatriz Becerra Basterrechea, Petras Auštrevičius, Izaskun Bilbao Barandica, Dita Charanzová, Gérard Deprez, Marian Harkin, Ivan Jakovčić, Ilhan Kyuchyuk, Valentinas Mazuronis, Louis Michel, Javier Nart, Urmas Paet, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Carolina Punset, Jozo Radoš, Frédérique Ries, Robert Rochefort, Marietje Schaake, Jasenko Selimovic, Pavel Telička, Ivo Vajgl, Johannes Cornelis van Baalen, Matthijs van Miltenburg, Hilde Vautmans, Mirja Vehkaperä</Depute>

<Commission>{ALDE}za skupinu ALDE</Commission>

<Depute>Molly Scott Cato</Depute>

<Commission>{Verts/ALE}za skupinu Verts/ALE</Commission>

<Depute>Xabier Benito Ziluaga, Miguel Urbán Crespo, Marie-Christine Vergiat, Tania González Peñas, Lola Sánchez Caldentey, Luke Ming Flanagan, Dimitrios Papadimoulis</Depute>

<Commission>{GUE/NGL}za skupinu GUE/NGL</Commission>

<Depute>Fabio Massimo Castaldo, Ignazio Corrao, Isabella Adinolfi, Rolandas Paksas</Depute>

<Commission>{EFDD}za skupinu EFDD</Commission>

</RepeatBlock-By>

POZM. NÁVRHY

Usnesení Evropského parlamentu o situaci v oblasti lidských práv v Guatemale

(2019/2618(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na svá usnesení ze dne 15. března 2007 o Guatemale[1], ze dne 11. prosince 2012 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody zakládající přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Střední Amerikou na straně druhé[2] a ze dne 16. února 2017 o Guatemale, zejména o situaci obránců lidských práv[3],

 s ohledem na návštěvu podvýboru pro lidská práva v Mexiku a v Guatemale v únoru 2016 a na jeho závěrečnou zprávu o této návštěvě,

 s ohledem na zprávu delegace pro vztahy se zeměmi Střední Ameriky o její návštěvě v Guatemale a v Hondurasu ve dnech 16.–20. února 2015,

 s ohledem na návštěvu delegace pro vztahy se zeměmi Střední Ameriky v Guatemale ve dnech 28. února – 1. listopadu 2018,

 s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 o odpovědnosti podniků za závažné porušování lidských práv ve třetích zemích[4],

 s ohledem na víceletý orientační program pro Guatemalu na období 2014–2020 a jeho závazek přispívat k řešení konfliktů a k míru a bezpečnosti,

 s ohledem na podpůrné programy Evropské unie pro oblast justice v Guatemale, zejména na program SEJUST,

 s ohledem na pokyny EU týkající se obránců lidských práv a na strategický rámec EU pro lidská práva, který zavazuje k angažovanosti ve věci obránců lidských práv,

 s ohledem na roční akční program EU na rok 2018 ve prospěch Guatemaly pro udržitelný a inkluzivní hospodářský růst v guatemalské hraniční zóně a v jejím sousedství a na podporu rozšířeného mandátu Mezinárodní komise proti beztrestnosti v Guatemale (CICIG),

 s ohledem na podpis poradní dohody mezi komisí CICIG a guatemalským nejvyšším soudem v srpnu 2017,

 s ohledem na prohlášení mluvčí Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 2. září 2018 k rozhodnutí guatemalské vlády neprodloužit mandát komise CICIG,

 s ohledem na společný dopis předsedy pracovní skupiny OSN pro násilná či nedobrovolná zmizení a zvláštního zpravodaje OSN pro prosazování pravdy, spravedlnosti, odškodňování a záruk proti recidivě prezidentovi Guatemaly ze dne 6. dubna 2018,

 s ohledem na prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové ze dne 10. září 2018 k rozhodnutí guatemalské vlády neprodloužit mandát komise CICIG,

 s ohledem na prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové ze dne 6. března 2019 ke guatemalskému zákonu o nevládních organizacích zabývajících se rozvojovou problematikou,

 s ohledem na zprávu organizace Human Rights Watch o Guatemale,

 s ohledem na ústavu Guatemaly,

 s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že Guatemala nadále vykazovala určitý pokrok ve stíhání případů porušování lidských práv a korupce, a to ve značné míře zásluhou spolupráce úřadu guatemalského nejvyššího státního zástupce a pod záštitou OSN působící Mezinárodní komise proti beztrestnosti v Guatemale (CICIG), která byla zřízena v roce 2007, aby vyšetřovala organizovanou trestnou činnost a posílila místní snahy o posílení právního státu;

B. vzhledem k tomu, že za několik posledních let se v Guatemale zvýšil počet vražd a útoků proti obráncům, organizacím a komunitám, kteří pracují na prosazování ekonomických, sociálních, kulturních a environmentálních práv; vzhledem k tomu, že v roce 2018 došlo podle zprávy útvaru pro ochranu obránců lidských práv v Guatemale (UDEFEGUA) celkově k 391 útokům proti obráncům lidských práv, zejména proti těm, kteří se věnují právům na půdu a území, z toho ve 147 případech byli za svou činnost kriminalizováni a ve 26 případech se stali obětí nájemné vraždy, oproti roku 2017 to znamená nárůst o 136 %;

C. vzhledem k tomu, že obránci lidských práv také čelí výhrůžkám, zastrašování, stigmatizaci, pomlouvačným kampaním ze strany soukromých subjektů a guatemalských orgánů a soudní perzekuci; vzhledem k tomu, že i nadále je důvodem ke znepokojení zneužívání trestních řízení vedených proti obráncům lidských práv k tomu, aby jim bylo v této jejich činnosti zabráněno nebo za ni byli potrestáni;

D. vzhledem k tomu, že velice znepokojující je i počet útoků na novináře – v roce 2017 jich bylo zaznamenáno 93, usmrceni při nich byli čtyři lidé; vzhledem k tomu, že v situaci stále postupující koncentrace vlastnictví sdělovacích prostředků v rukou několika málo společností jsou nezávislé sdělovací prostředky a novináři neustále terčem útoků a výhrůžek;

E. vzhledem k tomu, že velmi vážným problémem je v Guatemale i nadále násilí na ženách, což dokládá skutečnost, že případy násilné smrti žen vzrostly o 8 % na 662; vzhledem k tomu, že na Mezinárodní den žen v roce 2017 zemřelo 41 dívek, které byly zamčeny v internátní budově po protestní akci proti chování vychovatelů, když ve státem provozovaném domově pro mladistvé vypukl požár; vzhledem k tomu, že míra trestných činů, které zůstávají bez trestu, činí 97 %;

F. vzhledem k tomu, že od roku 2007 bojovala komise CICIG na pozvání guatemalské vlády a v úzké spolupráci se státními institucemi v zemi proti korupci a beztrestnosti a snažila se odhalit a pomoci zlikvidovat parastátní instituce a přispívala k posilování kapacit tamních soudních a bezpečnostních institucí;

G. vzhledem k tomu, že po čtyřech po sobě následujících dvouletých mandátech komise CICIG požádala guatemalská vláda generálního tajemníka OSN, aby byl její mandát prodloužen ještě jednou do září 2019, čímž byla dále posílena správa věcí veřejných díky vysoce respektovaným vyšetřováním komise CICIG a její podpoře právnímu státu v Guatemale a byly upevněny výsledky její práce v podobě výrazného omezení korupce a boje proti beztrestnosti činností nestátních subjektů s vazbami na stát (CIACS);

H. vzhledem k tomu, že v dubnu 2018 prezentovaly komise CICIG a ministerstvo pro veřejné záležitosti výsledky nových vyšetřování údajného nezákonného financování vládnoucí strany FCN během její volební kampaně; vzhledem k tomu, že v červenci 2018 plánoval nejvyšší soud zahájit vyšetřování aktivit prezidenta Jimmyho Moralese v souvislosti s nezákonným financováním jeho volební kampaně;

I. vzhledem k tomu, že koncem srpna 2018 oznámila guatemalská vláda, že mandát komise CICIG bude zrušen v září 2019; vzhledem k tomu, že záhy poté vláda také zakázala řediteli komise CICIG Ivánu Velásquezovi, aby se vrátil do země, a následně zrušila víza 11 zaměstnancům komise CICIG, kteří vyšetřovali případy korupce vysoce postavených osob; vzhledem k tomu, že v lednu 2019 vláda jednostranně zrušila s okamžitou platností dohodu s OSN a požádala, aby komise CICIG opustila zemi; vzhledem k tomu, že Iván Velásquez rovněž čelí obviněním a je terčem soustavných očerňujících kampaní;

J. vzhledem k tomu, že tato opatření byla napadena u soudu a Ústavní soud Guatemaly je zrušil; vzhledem k tomu, že Ústavní soud jednomyslně rozhodl, že vláda musí Ivánu Velásquezovi umožnit vstup do země; vzhledem k tomu, že vláda tato rozhodnutí ignoruje; vzhledem k tomu, že Kongres připravil zákrok proti Ústavnímu soudu a jeho členům, což představuje flagrantní porušení zásad právního státu;

K. vzhledem k tomu, že reformní návrh zákona č. 5377, jímž se mění národní zákon o usmíření, který byl Kongresem schválen ve druhém ze tří čtení na začátku března 2019, by rozšířil amnestii na všechny trestné činy spáchané domácími bezpečnostními silami a jednotlivci, kteří jednali jménem vlády, včetně zločinů proti lidskosti, jako jsou mučení, násilné zmizení a genocida; vzhledem k tomu, že Vysoký komisař OSN pro lidská práva a Meziamerická komise pro lidská práva (IACHR) vyjádřili nad tímto návrhem zákona znepokojení a vyzvali k tomu, aby stávající zákon nebyl měněn;

L. vzhledem k tomu, že podle Meziamerické komise pro lidská práva není návrh zákona č. 5377 v souladu s mezinárodními závazky Guatemaly, je prý v rozporu s mezinárodním právem a porušuje čl. 171 písm. g) guatemalské ústavy, neboť všechny osoby ve věznicích, které byly shledány vinnými z politických zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných během ozbrojeného konfliktu a byly za ně odsouzeny, mají být během několika hodin propuštěny;

M. vzhledem k tomu, že obyvatelé Guatemaly se potýkají s velmi značným nedostatkem bezpečnosti, a vzhledem k tomu, že národní civilní policie byla v posledních letech vážně oslabena; vzhledem k tomu, že byly podány stížnosti na zastrašování a výhrůžky namířené proti státním zástupcům, soudcům a soudním pracovníkům, kteří spolupracovali s komisí CICIG;

N. vzhledem k tomu, že i nadále vzbuzují vážné obavy oblasti přístupu ke spravedlnosti, podmínek ve věznicích, chování policie a obvinění z mučení, což ještě umocňuje rozšířená korupce, koluze a beztrestnost;

O. vzhledem k tomu, že guatemalský veřejný ochránce lidských práv, jehož rozpočet byl seškrtán, ministerstvo pro veřejnou správu a soudnictví učinili důležité kroky proti beztrestnosti a ve prospěch uznávání lidských práv; vzhledem k tomu, že guatemalské orgány zjevně usilují o narušení boje proti korupci a beztrestnosti a právního státu;

P. vzhledem k tomu, že podle útvaru UEFEGUA byly oběťmi útoků „většinou vedoucí představitelé původního obyvatelstva, kteří hájí právo na půdu a území“; vzhledem k tomu, že zvláštní zpravodaj OSN vyjádřil obavy ohledně práv původních obyvatel, a to na základě stížností na vodní, těžební a zemědělsko-průmyslové projekty, jejichž licence a činnost působí, že jsou práva původních obyvatel porušována; vzhledem k tomu, že zvláštní zpravodaj OSN rovněž uvedl, že je znepokojující, že se stát a zúčastněné třetí strany jednají s pokojnými protesty ze strany komunit jako se situacemi kriminálních konfliktů, jež ohrožují veřejnou bezpečnost; vzhledem k tomu, že Aura Lolita Chávezová, guatemalská ochránkyně životního prostředí z řad původního obyvatelstva a finalistka nominovaná na Sacharovovu cenu Evropského parlamentu, opustila svou zemi po vážných útocích, výhrůžkách zabitím a očerňování, a pokud by se vrátila, čelila by různým soudním řízením;

Q. vzhledem k tomu, že dne 9. října 2018 byli členové hnutí pokojného odporu mikroregionu Ixquisis a další napadeni příslušníky útvaru proti veřejným nepokojům policie (PNC) a šest demonstrantů bylo zraněno;

R. vzhledem k tomu, že švédský velvyslanec v Guatemale byl prohlášen za nežádoucí osobu (Ústavní soud toto prohlášení  následně zrušil), neboť měl údajně podporovat činnost komise CICIG v této zemi;

S. vzhledem k tomu, že parlamentní a prezidentské volby v Guatemale jsou plánovány na 16. června a 11. srpna 2019;

T. vzhledem k tomu, že rozvoj a upevnění demokracie a právního státu a dodržování lidských práv a základních svobod musí být nedílnou součástí vnějších politik EU, včetně dohody o přidružení uzavřené mezi EU a zeměmi Střední Ameriky v roce 2012; vzhledem k tomu, že tato dohoda zahrnuje rovněž demokratickou doložku, která je jejím klíčovým prvkem; vzhledem k tomu, že Guatemala je třetím největším příjemcem bilaterální rozvojové pomoci EU ve Střední Americe, pomoc jí poskytnutá v období 2014–2020 činila 167 milionů EUR a byla zaměřena na zajištění dostatku potravin, řešení konfliktů, zabezpečení míru, bezpečnost a konkurenceschopnost;

1. vyjadřuje hluboké znepokojení nad rostoucím počtem případů zabití a násilných činů a nad nedostatkem bezpečnosti pro všechny občany, a zejména pak pro ženy a obránce lidských práv; připomíná význam nezávislého a účinného soudního systému a potřebu ukončit beztrestnost; vyjadřuje politování nad tím, že guatemalská vláda nadále porušuje zásady právního státu a dělby moci; připomíná, že základní zásadou liberálních demokracií je dělby moci a dodržování zásad právního státu;

2. vyzývá guatemalské orgány, aby ukončily veškeré akty zastrašování guatemalské občanské společnosti, a zejména organizací na ochranu lidských práv, aby respektovaly ústavní pořádek a zaručily základní práva všech guatemalských občanů; zdůrazňuje skutečnost, že dynamická občanská společnost má zásadní význam pro to, aby byl stát odpovědnější, pohotovější, inkluzivnější a efektivnější na všech úrovních, a tudíž i legitimnější; trvá na tom, že je třeba podporovat a posilovat všechny instituce, které v Guatemale hájí ústavní demokracii a lidská práva; připomíná, že je zásadně důležité, aby bylo zaručeno nezávislé soudnictví, respektována jeho nezávislost a zajištěn nestranný právní systém; zdůrazňuje, že to jsou klíčové nástroje pro konsolidaci úsilí v boji proti korupci a beztrestnosti; domnívá se, že obvinění ze zastrašování a výhrůžek namířených proti soudcům a státním zástupcům by měla vést k okamžitým opatřením na ochranu soudních orgánů země a jejich představitelů; naléhavě žádá guatemalskou vládu, aby okamžitě zajistila nezávislost soudnictví a zaručila svobodu tisku a sdělovacích prostředků;

3. je přesvědčen, že komise CICIG hraje v Guatemale klíčovou úlohu a že její práce v boji proti beztrestnosti a korupci a příprava vyšetřování pro soudní řízení, která mají vést guatemalské orgány, jsou zásadní pro prosazování právního státu; vyjadřuje hluboké znepokojení nad současnou situací, jíž komise CICIG v Guatemale čelí, a žádá guatemalskou vládu, aby ukončila veškeré nezákonné útoky proti této komisi a jejím vnitrostátním a mezinárodním pracovníkům;

4. v této souvislosti vítá prováděcí rozhodnutí Komise ze září 2018 o podpoře prodlouženého mandátu Mezinárodní komise proti beztrestnosti v Guatemale (CICIG) dodatečnou částkou 5 milionů EUR z nástroje pro rozvojovou spolupráci na roční akční program pro Guatemalu na rok 2018; vyzývá Komisi, aby dohodnutou částku 5 milionů EUR vyplatila co nejdříve a aby pokračovala ve všech schválených programech s Mezinárodní komisí proti beztrestnosti v Guatemale; žádá Komisi, aby byla připravena pokračovat ve spolupráci s Mezinárodní komisí proti beztrestnosti v Guatemale a financovat její činnost po září 2019, a aktivně podporuje toto prodloužení;

5. je přesvědčen, že navrhovaná změna zákona o národním usmíření představuje významnou hrozbu pro právní stát v Guatemale a výrazně by ohrozila důležitý pokrok, kterého dosáhly vnitrostátní soudy svou prací v boji proti beztrestnosti; sdílí názor vysoké komisařky OSN, že amnestie pro ty, kteří porušují lidská práva, pachatele zločinů proti lidskosti a válečné zločince stanovená v návrhu zákona by vedla k ještě větším násilnostem v této zemi; konstatuje, že takovýto krok by mohl zahrnovat odvetná opatření ze strany propuštěných vězňů, která by mohla vést k destabilizaci společnosti; naléhavě proto vyzývá guatemalský kongres, aby návrh zákona nepřijal;

6. vyzývá k vypracování nezávislé studie pod záštitou OSN, která by měla odrážet konečný dopad práce Mezinárodní komise proti beztrestnosti v Guatemale na guatemalský soudní systém a její příspěvek k politické stabilitě v zemi a výsledek dohody podepsané Mezinárodní komisí proti beztrestnosti v Guatemale a nejvyšším volebním soudem;

7. vyjadřuje své znepokojení nad navrhovaným zákonem o nevládních organizacích působících v oblasti rozvoje; žádá guatemalský kongres, aby v souladu s technickým poradenstvím, které poskytl Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva, návrh zákona nepřijal, neboť v případě přijetí by zákon mohl omezovat svobodu projevu a svobodu shromažďování nevládních organizací, jejich přístup k financování a zúžit jejich definici, čímž by mohl omezit i jejich působnost, bránit jim v činnosti a otevřít cestu jejich svévolnému zakazování; připomíná guatemalským orgánům a institucím, že je třeba vytvářet a udržovat bezpečné a příznivé prostředí pro nevládní organizace, aby mohly svobodně vyjadřovat své názory a vykonávat svou práci ve prospěch celé společnosti;

8. vyjadřuje znepokojení nad stížnostmi, které se objevily v souvislosti s tím, že se neprovádějí otevřené, předběžné a informované konzultace (úmluva MOP č. 169); připomíná doporučení zvláštního zpravodaje OSN, že by se měla v plné míře respektovat práva původního obyvatelstva souladu s mezinárodními normami, včetně práva na otevřené, předběžné a informované konzultace; připomíná skutečnost, že národní i mezinárodní společnosti jsou přímo vázány smlouvami a dalšími vnitrostátními i mezinárodními předpisy v oblasti lidských práv a životního prostředí, a to v rámci celého jejich hodnotového řetězce, a pokud se zjistí, že společnosti způsobily újmu nebo k újmě přispěly, musí se podílet na účinném procesu nápravy ve vztahu k postiženým jednotlivcům nebo komunitám; konstatuje, že tento postup zahrnuje restituci, kompenzaci, rehabilitaci a záruky, že se újma již nebude opakovat; připomíná, že vlády mají odpovědnost za ochranu lidských práv a musí zajistit, aby ti, kteří je porušují, byli postaveni před soud;

9. opakuje svoji výzvu k ochraně lidskoprávních aktivistů, zejména žen bojujících za lidská práva; vítá a podporuje opatření, která doposud přijala evropská velvyslanectví a delegace EU v Guatemale; žádá, aby Evropská unie pokračovala v projektech podporujících práci vnitrostátních a mezinárodních organizací v Guatemale a aby tyto projekty v případě potřeby posílila;

10. trvá na tom, že guatemalské orgány musí vyhlásit a zajistit právní i fyzickou bezpečnost pro finalistku Sacharovovy ceny Lolitu Chávezovou, rozhodne-li se vrátit se do své vlasti;

11. naléhavě požaduje, aby volby v Guatemale proběhly v pokojném duchu a transparentně a aby byla zajištěna bezpečnost všech kandidátů; zdůrazňuje, že nejvyšší volební soud musí jednat nezávisle a bez jakýchkoli zásahů ze strany státních institucí nebo subjektů; nabízí, že vyšle volební misi odborníků z EU;

12. vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že po více než dvaceti letech stále nebyly provedeny guatemalské mírové dohody, a že dokonce hrozí jejich zrušení; důrazně vybízí všechny vnitrostátní i mezinárodní aktéry, aby učinili vše, co je v jejich silách, s cílem urychlit plné provádění těchto dohod; vyzývá guatemalskou vládu, aby za tímto účelem zajistila demokratickou a politickou kontrolu a profesionalizaci policie a dalších institucí, jako je CONRED, národní koordinátor pro snižování rizika katastrof, s cílem zabránit jejich militarizaci a zabránit přidělování humanitárních prostředků prostřednictvím armády, neboť to není v souladu s cíli mírových dohod;

13. připomíná guatemalské vládě, že Dohoda o přidružení mezi EU a Střední Amerikou obsahuje doložku o lidských právech, která je jejím zásadním prvkem, a že v případě jejího porušení může být členství pozastaveno; žádá, aby Evropská unie a její členské státy využily mechanismy stanovené v dohodě o přidružení a v dohodě o politickém dialogu a spolupráci s cílem důrazně pobídnout Guatemalu k plnění ambiciózního programu v oblasti lidských práv a boje proti beztrestnosti;

14. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, prezidentovi, vládě a parlamentu Guatemalské republiky, Mezinárodní komisi proti beztrestnosti v Guatemale (CICIG), Sekretariátu pro hospodářskou integraci Střední Ameriky (SIECA), Středoamerickému parlamentu a spolupředsedům Parlamentního shromáždění EU-Latinská Amerika.

 

 

[1] Úř. věst. C 301 E, 13.12.2007, s. 257.

[2] Úř. věst. C 434, 23.12.2015, s. 181.

[3] Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 196.

[4] Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 125.

Poslední aktualizace: 13. března 2019Právní upozornění