Postup : 2019/2821(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : RC-B9-0049/2019

Předložené texty :

RC-B9-0049/2019

Rozpravy :

PV 19/09/2019 - 4.1
CRE 19/09/2019 - 4.1

Hlasování :

PV 19/09/2019 - 7.1

Přijaté texty :

P9_TA(2019)0017

<Date>{18/09/2019}18.9.2019</Date>
<RepeatBlock-NoDocSe> <NoDocSe>B9-0049/2019</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9-0083/2019</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9-0084/2019</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9-0085/2019</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9-0088/2019</NoDocSe></RepeatBlock-NoDocSe> } RC1
PDF 168kWORD 53k

<TitreType>SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreRecueil>předložený v souladu s čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Replacing>a nahrazující tyto návrhy usnesení:</Replacing>

<TablingGroups>B9-0049/2019 (Verts/ALE)

B9-0083/2019 (S&D)

B9-0084/2019 (Renew)

B9-0085/2019 (GUE/NGL)

B9-0088/2019 (PPE)</TablingGroups>


<Titre>o situaci v Turecku, konkrétně o odvolání zvolených starostů z funkce</Titre>

<DocRef>(2019/2821(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Michael Gahler, Michaela Šojdrová, Antonio López-Istúriz White, Vladimír Bilčík, David McAllister, Željana Zovko, Loránt Vincze, Arba Kokalari, Lefteris Christoforou, Loucas Fourlas, Romana Tomc, Karoline Edtstadler, Tomáš Zdechovský, Ivan Štefanec, Vangelis Meimarakis, Milan Zver, Manolis Kefalogiannis, David Lega, Isabel Wiseler-Lima, Tomasz Frankowski, Sandra Kalniete, Esther de Lange, Stanislav Polčák, Stelios Kympouropoulos, Paulo Rangel, Rosa Estaràs Ferragut, Inese Vaidere, Andrey Kovatchev, Ioan-Rareş Bogdan</Depute>

<Commission>{PPE}za skupinu PPE</Commission>

<Depute>Kati Piri, Nacho Sánchez Amor</Depute>

<Commission>{S&D}za skupinu S&D</Commission>

<Depute>Abir Al-Sahlani, Andrus Ansip, Petras Auštrevičius, Phil Bennion, Izaskun Bilbao Barandica, Sylvie Brunet, Olivier Chastel, Katalin Cseh, Chris Davies, Anna Júlia Donáth, Laurence Farreng, Fredrick Federley, Valter Flego, Klemen Grošelj, Christophe Grudler, Irena Joveva, Nathalie Loiseau, Karen Melchior, Javier Nart, Lucy Nethsingha, Bill Newton Dunn, Urmas Paet, Dragoş Pîslaru, Frédérique Ries, María Soraya Rodríguez Ramos, Michal Šimečka, Susana Solís Pérez, Nicolae Ştefănuță, Ramona Strugariu, Hilde Vautmans, Marie-Pierre Vedrenne, Chrysoula Zacharopoulou</Depute>

<Commission>{Renew}za skupinu Renew</Commission>

<Depute>Sergey Lagodinsky, Heidi Hautala, Hannah Neumann, Ernest Urtasun, Klaus Buchner, Saskia Bricmont, Katrin Langensiepen, Bronis Ropė, Ville Niinistö, Catherine Rowett, Reinhard Bütikofer, Erik Marquardt, Anna Cavazzini, Viola Von Cramon-Taubadel, Kim Van Sparrentak, Tineke Strik, Ellie Chowns </Depute>

<Commission>{Verts/ALE}za skupinu Verts/ALE</Commission>

<Depute>Özlem Demirel, Miguel Urbán Crespo, Konstantinos Arvanitis, Marisa Matias, José Gusmão, Idoia Villanueva Ruiz, Eugenia Rodríguez Palop, Sira Rego, Kateřina Konečná, Younous Omarjee, Stelios Kouloglou, Dimitrios Papadimoulis, Manu Pineda </Depute>

<Commission>{GUE/NGL}za skupinu GUE/NGL</Commission>

<Depute>Fabio Massimo Castaldo</Depute>

</RepeatBlock-By>

POZM. NÁVRHY

Usnesení Evropského parlamentu o situaci v Turecku, konkrétně o odvolání zvolených starostů z funkce

(2019/2821(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na svá předchozí usnesení o Turecku, zejména na usnesení ze dne 24. listopadu 2016 o vztazích EU a Turecka[1], ze dne 27. října 2016 o situaci novinářů v Turecku[2], ze dne 8. února 2018 o situaci v oblasti lidských práv v Turecku[3] a ze dne 13. března 2019 o zprávě Komise o Turecku za rok 2018[4],

 s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 29. května 2019 o politice rozšíření EU (COM(2019)0260) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený ke zprávě o Turecku za rok 2019 (SWD(2019)0220),

 s ohledem na závěry Rady ze dne 18. června 2018 a na předchozí příslušné závěry Rady a Evropské rady,

 s ohledem na předběžné závěry mise pro sledování průběhu voleb vyslané Kongresem místních a regionálních orgánů Rady Evropy,

 s ohledem na doporučení Benátské komise a na závazek Turecka respektovat Evropskou chartu místní samosprávy,

 s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE) 2260 ze dne 24. ledna 2019 s názvem „Zhoršování situace opozičních politiků v Turecku: co lze udělat na ochranu jejich základních práv ve členském státě Rady Evropy?“,

 s ohledem na prohlášení mluvčí Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 19. srpna 2019 o odvolání zvolených starostů z funkce a zadržení stovek lidí v jihovýchodním Turecku,

 s ohledem na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Selahattin Demirtaş v. Turecko,

 s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy 2156 (2017) o fungování demokratických institucí v Turecku,

 s ohledem na to, že k základním hodnotám EU patří právní stát a dodržování lidských práv, což jsou hodnoty, které platí i pro všechny kandidátské země;

 s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech (EÚLP) a na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, jichž je Turecko smluvní stranou,

 s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

 s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že Turecko je důležitým partnerem EU a jako od kandidátské země se od něj očekává, že bude dodržovat nejvyšší demokratické standardy, včetně respektování lidských práv, právního státu, důvěryhodných voleb, základních svobod a univerzálního práva na spravedlivý proces;

B. vzhledem k tomu, že se v Turecku konaly dne 31. března 2019 volby do místních zastupitelstev a podle předběžných závěrů mise pro sledování průběhu voleb vyslané Kongresem místních a regionálních orgánů Rady Evropy „proběhly řádným a spořádaným způsobem“; vzhledem k tomu, že v těchto místních volbách byla zaznamenána velmi vysoká účast voličů; vzhledem k tomu, že tyto volby byly předmětem značné kritiky pozorovatelů s poukazem na to, že sdělovací prostředky působily výrazným způsobem ve prospěch vládnoucí Lidové aliance;

C. vzhledem k tomu, že v místních volbách dne 31. března 2019 získal starosta Adnan Selçuk Mizrakli z Diyarbakiru většinu 63 % hlasů, starosta Ahmet Türk z Mardinu většinu 56 % hlasů a starostka Bedia Özgökçeová z Vanu většinu 54 % hlasů, což tudíž znamená, že všichni tři tito starostové získali od voličů jasný mandát k výkonu povinností spojených s funkcí starosty;

D. vzhledem k tomu, že všichni tři starostové byli schváleni Nejvyšší volební radou Turecké republiky (YSK) jako způsobilí kandidovat v těchto volbách;

E. vzhledem k tomu, že demokraticky zvolení starostové Diyarbakiru, Vanu a Mardinu v jihovýchodním Turecku byli nahrazeni vládou jmenovanými provinciálními správci/pověřenci s oficiálním zdůvodněním, že jsou v současnosti trestně stíháni za údajné vazby na teroristy;

F. vzhledem k tomu, že nahrazení Adnana Selçuka Mizrakliho, Ahmeta Türka a Bedii Özgökçeové Ertanové státními správci budí vážné znepokojení, protože jsou tím zpochybněny demokratické výsledky voleb ze dne 31. března 2019; vzhledem k tomu, že dne 18. srpna 2019 bylo zadrženo 418 civilistů, většinou členů a zaměstnanců místních zastupitelstev z 29 různých provincií po celém Turecku, a to na základě podobných, zcela nepodložených obvinění;

G. vzhledem k tomu, že v září 2016 byl výnosem během výjimečného stavu změněn turecký zákon o obecních zastupitelstvech tak, aby bylo snazší administrativně zbavit funkce starosty obviněné z vazeb na teroristy a na jejich místo dosadit provinciální správce; vzhledem k tomu, že Benátská komise vyzvala turecké orgány, aby zrušily ustanovení zavedená tureckým výnosem č. 674 ze dne 1. září 2016 – která za výjimečného stavu nejsou striktně nutná –, zejména ta, která se týkají pravidel umožňujících obsadit uvolněné funkce starostů, místostarostů a členů místních zastupitelstev jmenovanými úředníky;

H. vzhledem k tomu, že dne 9. dubna 2019 prohlásila YSK další čtyři zvolené starosty a členy místních zastupitelstev v jihovýchodním Turecku za nezpůsobilé ujmout se funkcí, i když před volbami dne 31. března 2019 potvrdila platnost jejich kandidatury, s odůvodněním, že tito kandidáti byli dříve státními úředníky a byli ze svých míst propuštěni výnosem vlády; vzhledem k tomu, že po tomto svém rozhodnutí přiřkla YSK tyto funkce kandidátům ze Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP); vzhledem k tomu, že tento zátah na tureckou politickou opozici se odehrává v situaci, kdy se zmenšuje prostor pro demokratické vyjadřování se a kdy turecké orgány činí opatření za opatřením, aby umlčely nesouhlasné hlasy, mezi nimiž jsou novináři, obránci lidských práv, akademičtí pracovníci, soudci a právníci;

I. vzhledem k tomu, že mnohá z těchto přijímaných opatření jsou nepřiměřená, porušují turecké vnitrostátní právní předpisy a jsou v rozporu se závazky člena Rady Evropy a s Mezinárodním paktem o občanských a politických právech; vzhledem k tomu, že po tvrdém potlačení pokusu o puč bylo vzato do vazby více než 150 000 osob, 78 000 osob bylo zatčeno na základě obvinění z terorismu a více než 50 000 osob zůstává ve vězení, ve většině případů bez přesvědčivých důkazů; vzhledem k tomu, že k prosinci 2018 činil celkový počet lidí, kteří jsou drženi ve vazebních věznicích bez obžaloby nebo očekávají soudní přelíčení, zhruba 57 000; vzhledem k tomu, že 20 % takto vězněných čelí obviněním v souvislosti s terorismem a jsou mezi nimi novináři, političtí aktivisté, právníci a obránci lidských práv, což vyvolává stále větší obavy o nezávislost soudnictví;

J. vzhledem k tomu, že rozhodnutí YSK opakovat volby primátora v Istanbulu a přiřknout funkce starosty v některých místních zastupitelstvech v jihovýchodním Turecku kandidátům na druhém místě vyvolává vážné znepokojení, zejména z hlediska respektování legality a integrity volebního procesu a z hlediska nezávislosti volební rady, která by neměla být nijak politicky ovlivňována;

K. vzhledem k tomu, že dne 3. září 2019 turecký ministr vnitra oznámil, že budou vydány další příkazy k odvolání zvolených zástupců, a zejména pak pohrozil, že bude odvolán starosta Istanbulu Ekrem İmamoğlu;

L. vzhledem k tomu, že dne 6. září 2019 byla předsedkyně regionální organizace Republikánské lidové strany (CH) Canan Kaftancıoğlu odsouzena k odnětí svobody v délce 9 let a 8 měsíců na základě obvinění z urážky prezidenta, urážky státních činitelů, hanobení státu, podněcování k nenávisti a používání sociálních médií k propagaci teroristické organizace v letech 2012 až 2017;

M. vzhledem k tomu, že několik demonstrací, které byly uspořádány na podporu odvolaných starostů, bylo bezpečnostních důvodů zakázáno a demonstrace, které proběhly, policie za použití síly rozehnala a došlo k masivnímu zatýkání a trestnímu stíhání osob, které se jich zúčastnily; vzhledem k tomu, že tato situace je výsledkem nových právních předpisů přijatých bezprostředně poté, co byl zrušen výjimečný stav;

N. vzhledem k tomu, že v Turecku došlo k řadě útoků a v roce 2016 k pokusu o státní převrat, při nichž bylo zabito 248 osob;

1. odsuzuje rozhodnutí tureckých orgánů o odvolání demokraticky zvolených starostů z funkce na základě sporných důkazů; zdůrazňuje, že takovéto kroky dále oslabují schopnost politické opozice uplatňovat svá práva a plnit svou demokratickou úlohu; žádá turecké orgány, aby okamžitě a bezpodmínečně propustily příslušníky opozice, kteří byli zatčení v rámci ostrého zásahu proti všem disidentům v zemi, a aby je zprostily všech obvinění;

2. silně kritizuje svévolné nahrazení místních volených zástupců nezvolenými pověřenými zástupci, což dále narušuje demokratickou strukturu Turecka; žádá turecké orgány, aby vrátily do funkce všechny starosty a zvolené zástupce, kteří zvítězili v místních volbách konaných dne 31. března 2019 a jimž bylo na základě nepodložených obvinění zabráněno v tom, aby se ujali funkce, nebo byli odvolání nebo nahrazeni nezvolenými pověřenými osobami;

3. jednoznačně odsuzuje politicky motivovaný trest udělený Canan Kaftancıoğlu, která byla jednoznačně potrestána za svou klíčovou úlohu v úspěšné volební kampani starosty Istanbulu, a žádá jeho okamžité zrušení;

4. odsuzuje výhrůžky tureckých orgánů, že odvolají další zvolené zástupce, a vyzývá Turecko, aby se zdrželo dalšího zastrašování;

5. připomíná význam dobrých vztahů s Tureckem, které se zakládají na sdílených hodnotách, dodržování lidských práv a zásad právního státu, na svobodných a demokratických volbách, včetně respektování výsledků voleb, a na základních svobodách a univerzálním právu na spravedlivý proces; žádá tureckou vládu, aby zaručila lidská práva všem lidem, včetně osob žijících a pracujících v Turecku, které potřebují mezinárodní ochranu;

6. opakuje své hluboké znepokojení ohledně postupující degradace základních svobod a právního státu v Turecku a odsuzuje využívání svévolného zadržování, soudní šikany, obtěžování správními orgány, zákazů cestování a dalších prostředků určených k pronásledování tisíců tureckých občanů, včetně politiků a zvolených zástupců, obránců lidských práv, státních úředníků, členů organizací občanské společnosti, akademiků a bezpočtu běžných občanů; vyjadřuje znepokojení v souvislosti se zprávami o pokračujícím stíhání a vyšetřování v souvislosti s velmi široce a vágně definovanými teroristickými trestnými činy;

7. naléhavě žádá Turecko, aby sladilo své právní předpisy týkající se boje proti terorismu s mezinárodními standardy v oblasti lidských práv; opakuje, že by široce definované turecké právní předpisy pro boj proti terorismu neměly být využívány k tomu, aby byli za uplatňování práva na svobodu projevu trestáni občané a sdělovací prostředky, nebo k tomu, aby byli svévolně odvoláváni zvolení zástupci a byli nahrazováni osobami pověřenými vládními orgány;

8. žádá turecké orgány, aby dodržovaly mezinárodní zásady zajišťující pluralitu a svobodu sdružování a projevu, osvědčené postupy a aby zaručily příznivé podmínky pro osoby zvolené na základě řádného projevu svobodné vůle tureckých občanů; zdůrazňuje, že tato rozhodnutí porušují právo na svobodné volby, právo na politickou účast a právo na svobodu vyjádření podle EÚLP;

9. opakuje své znepokojení v souvislosti s nadměrným používáním trestního stíhání místních volených zástupců v Turecku a jejich nahrazováním jmenovanými úředníky, což je postup, který závažně narušuje řádné fungování demokracie na místní úrovni;

10. vyzývá tureckou vládu k zajištění toho, aby všichni jednotlivci měli v souladu s mezinárodními normami právo na spravedlivý proces a na přezkum svých případů nezávislým soudem, kterým jim může zajistit nápravu, včetně odškodnění za utrpěné materiální a morální škody; žádá Turecko, aby zajistilo provozní, strukturální a finanční nezávislost tureckého institutu pro lidská práva a rovné zacházení a úřadu veřejného ochránce práv s cílem zaručit jejich kapacitu zajišťovat možnost skutečného přezkumu a nápravy a řídit se rozsudky Evropského soudu pro lidská práva;

11. odsuzuje pokračující zadržování Selahattina Demirtașe, opozičního vůdce a prezidentského kandidáta, a žádá, aby byl okamžitě a bezpodmínečně propuštěn; bere na vědomí rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva v jeho případu, v němž žádá turecké orgány o jeho okamžité propuštění;

12. vyjadřuje závažné znepokojení nad tím, že turecké orgány monitorují platformy sociálních médií a zavírají účty na sociálních médiích;

13. žádá ESVČ a Komisi, aby Parlamentu poskytly úplné informace o otázkách, o nichž se diskutovalo v rámci politického dialogu mezi EU a Tureckem, který se konal dne 13. září 2019;

14. naléhavě žádá místopředsedkyni Evropské komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Komisi a členské státy, aby při jednáních s tureckými protějšky i nadále poukazovaly na situaci zadržovaných příslušníků opozice, obránců lidských práv, politických aktivistů, právníků, novinářů a akademiků a aby je diplomaticky i politicky podporovaly, a to i prostřednictvím pozorování soudních řízení a sledování jednotlivých případů; žádá Komisi a členské státy, aby ve větší míře využívaly granty na mimořádnou pomoc pro obránce lidských práv a aby zajistily plné uplatňování obecných zásad EU týkajících se ochránců lidských práv;

15. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a prezidentovi, vládě a parlamentu Turecka, a žádá, aby bylo toto usnesení přeloženo do turečtiny.

 

 

[1] Úř. věst. C 224, 27.6.2018, s. 93.

[2] Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 199.

[3] Úř. věst. C 463, 21.12.2018, s. 56.

[4] Přijaté texty, P8_TA(2019)0200.

Poslední aktualizace: 18. září 2019Právní upozornění