Postup : 2019/2823(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : RC-B9-0089/2019

Předložené texty :

RC-B9-0089/2019

Rozpravy :

PV 19/09/2019 - 4.3
CRE 19/09/2019 - 4.3

Hlasování :

PV 19/09/2019 - 7.3

Přijaté texty :

P9_TA(2019)0019

<Date>{18/09/2019}18.9.2019</Date>
<RepeatBlock-NoDocSe> <NoDocSe>B9-0089/2019</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9-0090/2019</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9-0093/2019</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9-0094/2019</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9-0096/2019</NoDocSe></RepeatBlock-NoDocSe> } RC1
PDF 170kWORD 54k

<TitreType>SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreRecueil>předložený v souladu s čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Replacing>a nahrazující tyto návrhy usnesení:</Replacing>

<TablingGroups>B9-0089/2019 (ECR)

B9-0090/2019 (Verts/ALE)

B9-0093/2019 (S&D)

B9-0094/2019 (Renew)

B9-0096/2019 (PPE)</TablingGroups>


<Titre>o Íránu, zejména o situaci obránců práv žen a vězněných občanů EU s dvojím občanstvím</Titre>

<DocRef>(2019/2832(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Michael Gahler, Željana Zovko, Antonio López-Istúriz White, Loránt Vincze, Vladimír Bilčík, David McAllister, Arba Kokalari, Lefteris Christoforou, Loucas Fourlas, Romana Tomc, Karoline Edtstadler, Tomáš Zdechovský, Ivan Štefanec, Michaela Šojdrová, Vangelis Meimarakis, Milan Zver, Manolis Kefalogiannis, David Lega, Isabel Wiseler-Lima, Tomasz Frankowski, Esther de Lange, Francisco José Millán Mon, Stanislav Polčák, Stelios Kympouropoulos, Rosa Estaràs Ferragut, Inese Vaidere, Andrey Kovatchev, Ioan-Rareş Bogdan</Depute>

<Commission>{PPE}za skupinu PPE</Commission>

<Depute>Kati Piri, Jytte Guteland</Depute>

<Commission>{S&D}za skupinu S&D</Commission>

<Depute>María Soraya Rodríguez Ramos, Luisa Porritt, Atidzhe Alieva-Veli, Abir Al-Sahlani, Andrus Ansip, Petras Auštrevičius, Phil Bennion, Izaskun Bilbao Barandica, Sylvie Brunet, Dita Charanzová, Olivier Chastel, Katalin Cseh, Chris Davies, Anna Júlia Donáth, Laurence Farreng, Fredrick Federley, Valter Flego, Klemen Grošelj, Christophe Grudler, Irena Joveva, Ondřej Kovařík, Ilhan Kyuchyuk, Nathalie Loiseau, Radka Maxová, Karen Melchior, Javier Nart, Lucy Nethsingha, Bill Newton Dunn, Urmas Paet, Dragoş Pîslaru, Frédérique Ries, Michal Šimečka, Susana Solís Pérez, Nicolae Ştefănuță, Ramona Strugariu, Hilde Vautmans, Marie-Pierre Vedrenne, Chrysoula Zacharopoulou</Depute>

<Commission>{Renew}za skupinu Renew</Commission>

<Depute>Hannah Neumann, Heidi Hautala, Ernest Urtasun, Saskia Bricmont, Katrin Langensiepen, Bronis Ropė, Ville Niinistö, Catherine Rowett, Erik Marquardt, Anna Cavazzini, Viola Von Cramon-Taubadel, Kim Van Sparrentak, Tineke Strik, Ellie Chowns</Depute>

<Commission>{Verts/ALE}za skupinu Verts/ALE</Commission>

<Depute>Anna Fotyga, Karol Karski, Raffaele Fitto, Jan Zahradil, Veronika Vrecionová, Alexandr Vondra, Ruža Tomašić, Charlie Weimers, Evžen Tošenovský, Valdemar Tomaševski, Assita Kanko</Depute>

<Commission>{ECR}za skupinu ECR</Commission>

<Depute>Martin Buschmann, Fabio Massimo Castaldo, Cornelia Ernst</Depute>

</RepeatBlock-By>

POZM. NÁVRHY

Usensení Evropského parlamanetu o Íránu, zejména o situaci obránců práv žen a vězněných občanů EU s dvojím občanstvím

(2019/2832(RSP))

Evropský parlament,

  s ohledem na svá předchozí usnesení o Íránu, především na usnesení o lidských právech, zejména na usnesení ze dne 14. března 2019 o Íránu, zejména o situaci obhájců lidských práv[1], usnesení ze dne 13. prosince 2018 o Íránu, zejména o případu Nasrín Sotúdeové[2], usnesení ze dne 31. května 2018 o situaci osob s dvojí státní příslušností EU a Íránu vězněných v Íránu[3], usnesení ze dne 25. dubna 2016 o strategii EU vůči Íránu po jaderné dohodě[4], usnesení ze dne 3. dubna 2014 o strategii EU vůči Íránu[5], usnesení ze dne 8. října 2015 o trestu smrti[6] a usnesení ze dne 17. listopadu 2011 o Íránu – nedávné případy porušování lidských práv[7],

 s ohledem na závěry Rady ze dne 4. února 2019 o Íránu a prováděcí nařízení Rady (EU) 2019/560 ze dne 8. dubna 2018, kterým se provádí nařízení (EU) č. 359/2011 o omezujících opatřeních namířených proti některým osobám, subjektům a orgánům s ohledem na situaci v Íránu, kterým se o jeden rok (tj. do 13. dubna 2020) prodlužuje platnost omezujících opatření spojených s vážným porušováním lidských práv v Íránu[8],

 s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN ze dne 8. února 2019 o situaci v oblasti lidských práv v Íránské islámské republice,

 s ohledem na zprávy zvláštního zpravodaje OSN ze září 2018, 30. ledna 2019 a 18. července 2019 o situaci v oblasti lidských práv v Íránské islámské republice a na jeho prohlášení ze dne 16. srpna 2019 o zadržování tří íránských žen Modžgán Kešávarzové, Moníre Arabšáhíové a Jásmín Ariáníové, které byly svévolně zadrženy za to, že veřejně protestovaly proti povinnému zahalování, a o dlouhých trestech odnětí svobody, které jim byly uděleny,

 s ohledem na prohlášení odborníků OSN na lidská práva s názvem „Írán musí chránit obhájce práv žen“ ze dne 29. listopadu 2018,

 s ohledem na obecné zásady EU týkající se trestu smrti, mučení, svobody projevu online i offline a ochránců lidských práv,

 s ohledem na prohlášení mluvčí Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 12. března 2019 o odsouzení íránské právničky působící v oblasti lidských práv Nasrín Sotúdeové,

 s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

 s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966, jehož je Írán smluvní stranou,

 s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 17. prosince 2018 o stavu lidských práv v Íránské islámské republice,

 s ohledem na nový strategický rámec a akční plán EU pro lidská práva a demokracii, jehož cílem je, aby se otázka ochrany lidských práv a sledování jejich dodržování dostaly do centra veškeré politiky EU,

 s ohledem na soubor zásad OSN týkajících se ochrany všech osob před jakoukoli formou věznění či zadržování z roku 1998,

 s ohledem na minimální pravidla OSN týkající se zacházení s vězni (pravidla Nelsona Mandely) z roku 2015,

 s ohledem na Listinu občanských práv schválenou íránským prezidentem,

 s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že v posledních měsících dochází ze strany íránských revolučních soudů k mnohem intenzivnějším zásahům proti pokojným aktům odporu obránců práv žen proti povinnému nošení hidžábu, včetně ukládání delších trestů odnětí svobody; vzhledem k tomu, že podle OSN bylo od roku 2018 zatčeno za protesty proti povinnému nošení hidžábu nejméně 32 osob a alespoň 10 jich bylo uvězněno;

B. vzhledem k tomu, že íránské aktivistky Modžgán Kešávarzová, Moníre Arabšáhíová a Jásmín Ariáníová byly v dubnu 2019 svévolně zatčeny poté, co zveřejnily na internetu video, na kterém bez hidžábu dne 8. března 2019 – na mezinárodní Den žen – u teheránského metra pokojně protestují proti íránským zákonům nařizujícím povinné zahalování vlasů a rozdávají květiny; vzhledem k tomu, že se Sahar Chodájáríová – Íránka, která byla zatčena za snahu o sledování fotbalového zápasu na stadionu, – poté, co se dověděla, že jí za tento čin hrozí šest měsíců odnětí svobody, na protest upálila;

C. vzhledem k tomu, že v srpnu 2019 byly Modžgán Kešávarzové, Jásmín Ariáníové, Moníre Arabšáhíové, Sabá Kord Afšáríové uděleny tresty odnětí svobody v délce 16 až 24 měsíců; vzhledem k tomu, že na počátku vyšetřování jim byl odepřen přístup k právnímu zástupci a ti je pak údajně nemohli v průběhu soudního jednání zastupovat; vzhledem k tomu, že jejich odsouzení má přímou souvislost s tím, že pokojně uplatňovaly své právo na svobodu projevu a shromažďování při obraně rovnosti mezi muži a ženami v Íránu;

D. vzhledem k tomu, že dne 27. srpna 2019 odsoudil soud prvního stupně na základě obvinění z toho, že „se mj. shromažďovaly a spolčovaly, aby jednaly proti zájmům národní bezpečnosti“, tři aktivistky v oblasti pracovního práva – Sepíde Qoliánovou, Sánáz Alahjáríovou a Asel Muhammadíovou; vzhledem k tomu, že ve dnech 24. a 31. srpna vešlo ve známost, že dvě aktivistky vystupující na ochranu pracovních práv Marzie Amíríová a Átefe Rangrízová, které byly vězněny od chvíle, kdy byly zadrženy při pokojných protestech v Den práce, byly odsouzeny na základě obvinění z toho, že se mj. „shromažďovaly a spolčovaly, aby jednaly proti zájmům národní bezpečnosti“ a „rušily veřejný  pořádek“, k 10 a půl letům odnětí svobody a 148 ranám bičem, resp. k 11 a půl letům odnětí svobody a 74 ranám bičem;

E. vzhledem k tomu, že Írán neratifikoval Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen, kterou v roce 1979 přijalo Valné shromáždění OSN; vzhledem k tomu, že Írán má celou řadu diskriminačních zákonů, zejména těch, které obsahují právní ustanovení týkající se osobního stavu;

F. vzhledem k pokračujícímu zatýkání občanů s dvojím občanstvím EU a Íránu, na které navazuje dlouhé zadržování v samovazbě a výslechy, chybějící řádné soudní řízení, neexistující spravedlivý soudní proces a dlouhé tresty odnětí svobody, které se opírají o vágní či nespecifikované obvinění z „jednání proti zájmům národní bezpečnosti“ a „špionáže“, a také státem financovaná pomlouvačná kampaň proti zadržovaným osobám; vzhledem k tomu, že Írán neuznává dvojí občanství a tím omezuje přístup zahraničních zastupitelských úřadů ke svým občanům s dvojím občanstvím, kteří jsou v této zemi zadržováni;

G. vzhledem k tomu, že v současnosti je v Íránu vězněno alespoň šest občanů s dvojím občanstvím EU a Íránu, a sice Názanín Zágharí-Ratcliffová [Nazanin Zaghari-Ratcliffe], Ahmadrezá Džalálí [Ahmadreza Djalali], Kámíl Ahmadí [Kameel Ahmady], Kámrán Qadrí [Kamran Ghaderi], Masuud Mosáheb [Massud Mossaheb] a Murád Táhbáz [Morad Tahbaz];

H. vzhledem k tomu, že Názanín Zágharí-Ratcliffová – britská občanka zaměstnaná v nadaci Thomson Reuters –, která je od 3. dubna 2016 nezákonně vězněna v Íránu, byla několik měsíců nezákonně zadržována, obviněna ze špionáže a že jí bylo následně odepřeno řádné a spravedlivé soudní řízení; vzhledem k tomu, že jí bylo několikrát odepřeno lékařské ošetření, což vedlo ke zhoršení jejího fyzického a psychického stavu; vzhledem k tomu, že jí byla nedávno odepřena možnost uskutečňovat mezinárodní telefonické hovory a že ji smějí rodinní příslušníci navštěvovat jen jednou měsíčně;

I. vzhledem k tomu, že íránsko-britský sociální antropolog Kámíl Ahmadí je od 11. srpna 2019 zadržován v Teheránu, aniž by proti němu bylo vzneseno nějaké obvinění; vzhledem k tomu, že podnikatel Murád Táhbáz, který má íránské, britské a americké občanství, byl v lednu 2018 zadržen s nejméně devíti ochránci přírody a obviněn z údajné špionáže;

J. vzhledem k tomu, že švédský vědec narozený v Íránu Ahmadrezá Džalálí je od dubna 2016 zadržován ve vězení Evín a že byl údajně po vynuceném doznání v říjnu 2017 odsouzen za špionáž k trestu smrti;

K. vzhledem k tomu, že Kámrána Qadrího, která má íránské i rakouské občanství a který byl ředitelem rakouské IT společnosti, zadržely dne 2. ledna 2016 při příletu na mezinárodní letiště v Teheránu pracovníci ministerstva pro zpravodajskou činnost a že mu byl na základě obvinění ze „špionáže ve prospěch nepřátelských států“ udělen trest odnětí svobody v délce deseti let;

L. vzhledem k tomu, že dne 11. března 2019 byla laureátka Sacharovovy ceny za rok 2012, obránkyně lidských práv a právnička Nasrín Sotúdeová v nepřítomnosti odsouzena ke 38 letům odnětí svobody a 148 ranám bičem, mj. ve spojitosti se svou prací zaměřenou na obhajobu žen obviněných z protestů proti povinnému nošení hidžábu; vzhledem k tomu, že k celosvětové kampani požadující, aby íránská vláda propustila Nasrín Sotúdeovou, se v červnu připojil milion lidí;

M. vzhledem k tomu, že v říjnu 2016 byly k šesti letům odnětí svobody odsouzeny Átená Daemiová a Golroh Ibráhímí Íráíová; vzhledem k tomu, že v září 2019 jim byl poté, co byly obviněny z „urážky nejvyššího vůdce“, tento trest prodloužen o další dva roky; vzhledem k tomu, že uvedený trest jim byl údajně uložen jako odplata za protesty obránců práv žen ve vězení;

N. vzhledem k tomu, že existuje celá řada zpráv týkajících se nelidských a ponižujících podmínek zejména ve věznici Evín a neexistence přiměřeného přístupu k lékařské péči v době vazby v Íránu, což je v rozporu se standardními minimálními pravidly OSN, jimiž se řídí zacházení s vězni;

O. vzhledem k tomu, že obráncům lidských práv, novinářům, právníkům, ochráncům přírody, zástupcům odborů a aktivistům vystupujícím na internetu v Íránu hrozí v důsledku jejich práce i nadále pronásledování, svévolné zatýkání, zadržování a trestní stíhání;

P. vzhledem k tomu, že íránské orgány stále považují činnost na obranu lidských práv za trestný čin a že používají článek 48 íránského trestního řádu k omezování přístupu zadržených k právnímu poradenství podle svého výběru a odpírání konzulární pomoci; vzhledem k tomu, že neexistují nezávislé mechanismy, které by zajišťovaly odpovědnost soudců;

Q. vzhledem k tomu, že EU v reakci na případy závažného porušování lidských práv přijala restriktivní opatření, včetně zmrazení majetku a zákazu vydávání víz osobám a subjektům odpovědným za závažné porušování lidských práv a zákazu vývozu zařízení do Íránu, které by mohlo být použito k represím v této zemi, a zařízení ke sledování telekomunikace; vzhledem k tomu, že tato opatření jsou pravidelně aktualizována a zůstávají v platnosti;

R. vzhledem k tomu, že v Íránu se i nadále často uplatňuje trest smrti; vzhledem k tomu, že laureátka ceny Pera Angera Narges Muhammadíová si v současnosti odpykává za svou kampaň pro zrušení trestu smrti a spolupráci s laureátkou Nobelovy ceny Širín  Ebadíovou šestnáctiletý trest odnětí svobody;

1. vyzývá íránské orgány, aby všechny tyto tresty zrušily a okamžitě a bezpodmínečně propustily obránkyně práv žen Modžgán Kešávarzovou, Jásmín Ariáníovou, Moníre Arabšáhíovou, Sabá Kord Afšáríovou a Átená Daemiovou, které protestovaly proti povinnému nošení hidžábu; vyzývá také k propuštění Nasrín Sotúdeové, Narges Muhammadíové, Sepíde Qoliánové, Sánáz Alahjáríové, Asel Muhammadíové, Marzie Amíríové a Átefe Rangrízové a všech obránců lidských práv, kteří byli uvězněni a odsouzeni pouze za to, že uplatňovali své právo na svobodu projevu, sdružování a pokojného shromažďování;

2. co nejostřeji odsuzuje pokračující represe proti ženám, které se stavějí proti povinnému zahalování a uplatňují své právo na svobodu projevu, sdružování a pokojné shromažďování; vyzývá íránské orgány, aby respektovaly svobodu íránských žen nosit oblečení dle vlastního výběru;

3. zdůrazňuje, že íránské orgány musejí za všech okolnosti zajistit, aby mohli obránci lidských práv, právníci a novináři vykonávat svou práci, aniž by jim bylo vyhrožováno a bráněno v činnosti a aniž by byli zastrašování, a požaduje, aby se íránské soudní orgány zdržely jejich neustáleného pronásledování; naléhavě vyzývá íránské soudní orgány, aby ukončily cenzuru internetu a dodržovaly všeobecná lidská práva všech osob, zejména právo na svobodu projevu online a offline;

4. pochvalně se vyjadřuje o obráncích lidských práv žen, kteří hájí lidská práva navzdory obtížím a neblahým důsledkům, které jim to přináší, a podporuje je;

5. s politováním konstatuje, že se v případech týkajících se zadržování osob s občanstvím EU a Íránu nedosáhlo žádného pokroku; požaduje okamžité a bezpodmínečné propuštění všech občanů s dvojím občanstvím EU a Íránu, včetně Názanín Zágharí-Ratcliffové, Ahmadrezy Džalálího, Kámíla Ahmadího, Kámrána Qadrího, Masuuda Mosáheba a Muráda Táhbáze, kteří jsou v současnosti zadržováni v íránských věznicích, dokud nebude jejich soudní řízení obnoveno a vedeno podle mezinárodních norem; odsuzuje pokračující praxi věznění osob s dvojí státní příslušností EU a Íránu ze strany íránských soudních orgánů na základě nespravedlivých procesů;

6. vyzývá íránské úřady, aby bez dalších průtahů spolupracovaly s velvyslanectvími členských států EU v Teheránu s cílem vypracovat vyčerpávající seznam osob s dvojí státní příslušností EU a Íránu, které jsou v současnosti zadržovány v íránských věznicích, a pozorně sledovat každý takový případ, neboť bezpečnost občanů a ochrana jejich základních práv má pro EU nejvyšší prioritu;

7. naléhavě vyzývá íránské orgány, aby přepracovaly právní ustanovení, která diskriminují ženy, zejména ustanovení týkající se jejich osobního stavu; vítá, že v íránském parlamentu byl předložen návrh zákona o ochraně žen proti násilí, a zdůrazňuje, že je nutné vytvořit komplexní soubor právních předpisů, které by přesně vymezily všechny formy násilí páchaného na ženách na základě pohlaví a postavily je mimo zákon;

8. vyzývá íránské orgány, aby ženám zajistily přístup na všechny stadiony, aniž by byly diskriminovány a hrozilo jim riziko trestního stíhání;

9. znovu íránské orgány vyzývá, aby novelizovaly článek 48 iránského trestního řádu, aby bylo zajištěno, že všichni obránci lidských práv mají v souladu se závazky Íránu podle Mezinárodního paktu o občanských a politických právech právo na právního zástupce podle vlastního výběru a na spravedlivé soudní řízení;

10. vyzývá íránský parlament, aby novelizoval zákony o trestných činech ohrožujících národní bezpečnost, které jsou opakovaně používány k pronásledování obránců lidských práv, novinářů, ochránců přírody, aktivistů z řad odborářů a členů náboženských a etnických menšin a které jsou v rozporu s Mezinárodním paktem o občanských a politických právech, jejž Írán ratifikoval;

11. odsuzuje přetrvávající praxi, kdy je vězňům úmyslně odpírána lékařská péče; s politováním konstatuje, že v íránských věznicích dochází k systematickému mučení, a požaduje, aby bylo okamžitě ukončeno používání veškerých forem mučení a špatného zacházení se všemi vězni; odsuzuje praxi, kdy je zadržovaným osobám upírána možnost telefonovat a přijímat návštěvy rodinných příslušníků;

12. naléhavě vyzývá íránské orgány, aby zajistily bezvýhradné uplatňování všech ustanovení Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, jehož je Írán smluvní stranou; naléhavě vyzývá Írán, aby dodržoval Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen;

13. bere na vědomí novelizaci zákona o obchodování s omamnými látkami, která by měla vést k omezenému ukládání trestu smrti;

14. ostře odsuzuje ukládání trestu smrti, mj. v případě mladistvých pachatelů; vyzývá íránské orgány, aby zavedly okamžité moratorium na trest smrti, které by bylo zásadním krokem na cestě k jeho úplnému zrušení;

15. vyzývá Írán, aby spolupracoval se zvláštním zpravodajem OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Íránu, mj. tím, že mu umožní vstup do země;

16. podporuje intenzivní koordinaci činnosti velvyslanectví EU akreditovaných v Teheránu; naléhavě vyzývá všechny členské státy, které mají v Teheránu své diplomatické zastoupení, aby na podporu a ochranu příslušných osob, zejména obránců práv žen a osob s dvojím občanstvím EU a Íránu, využívaly mechanismy uvedené v zásadách EU týkajících se obránců lidských práv, mj. pomocí veřejných prohlášení, diplomatických nót, sledování soudních řízení a návštěv ve věznicích;

17. vyzývá EU, mj. místopředsedkyni Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby při jednáních s íránskými orgány v rámci dvoustranných a mnohostranných fór upozorňovala na problematiku dodržování lidských práv a využívala k tomuto účelu všechny plánované schůzky s íránskými orgány, zejména v rámci politického dialogu mezi EU a Íránem vedeného na vysoké úrovni;

18. vyzývá ESVČ, aby Evropský parlament informovala o činnosti prováděné v návaznosti na jeho předchozí usnesení o Íránu;

19. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů a vládě a parlamentu Íránu.

 

[1] Přijaté texty, P8_TA(2019)0204.

[2] Přijaté texty, P8_TA(2018)0525.

[3] Přijaté texty, P8_TA(2018)0231.

[4] Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 86.

[5] Úř. věst.  C 408, 30.11.2017, s. 39.

[6] Úř. věst.  C 349, 17.10.2017, s. 41.

[7] Úř. věst.  C 153E, 31.5.2013, s. 157.

[8] Úř. věst L 98, 9.4.2019, s. 1.

Poslední aktualizace: 19. září 2019Právní upozornění