Postup : 2019/2883(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : RC-B9-0156/2019

Předložené texty :

RC-B9-0156/2019

Rozpravy :

PV 23/10/2019 - 21
CRE 23/10/2019 - 21

Hlasování :

PV 24/10/2019 - 8.10
CRE 24/10/2019 - 8.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P9_TA(2019)0050

<Date>{23/10/2019}23.10.2019</Date>
<RepeatBlock-NoDocSe> <NoDocSe>B9-0156/2019</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9-0157/2019</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9-0158/2019</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9-0159/2019</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9-0160/2019</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9-0161/2019</NoDocSe></RepeatBlock-NoDocSe> } RC1
PDF 165kWORD 49k

<TitreType>SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreRecueil>předložený v souladu s čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Replacing>a nahrazující tyto návrhy usnesení:</Replacing>

<TablingGroups>B9-0156/2019 (ECR)

B9-0157/2019 (Verts/ALE)

B9-0158/2019 (GUE/NGL)

B9-0159/2019 (S&D)

B9-0160/2019 (Renew)

B9-0161/2019 (PPE)</TablingGroups>


<Titre>o zahájení přístupových jednání se Severní Makedonií a Albánií</Titre>

<DocRef>(2019/2883(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Michael Gahler, Željana Zovko, David McAllister, Sandra Kalniete, Kinga Gál, David Lega, László Trócsányi, Andor Deli, Edina Tóth, Ivan Štefanec</Depute>

<Commission>{PPE}za skupinu PPE</Commission>

<Depute>Kati Piri, Tonino Picula, Isabel Santos, Andreas Schieder, Tanja Fajon</Depute>

<Commission>{S&D}za skupinu S&D</Commission>

<Depute>Ilhan Kyuchyuk, Dita Charanzová, Klemen Grošelj, Irena Joveva, Radka Maxová, Michal Šimečka, Ramona Strugariu</Depute>

<Commission>{Renew}za skupinu Renew</Commission>

<Depute>Reinhard Bütikofer, Catherine Rowett, Caroline Roose, David Cormand, Monika Vana, Tineke Strik, Michael Bloss, Niklas Nienaß, Salima Yenbou, Erik Marquardt, Ernest Urtasun, Viola Von Cramon-Taubadel</Depute>

<Commission>{Verts/ALE}za skupinu Verts/ALE</Commission>

<Depute>Ryszard Czarnecki, Zdzisław Krasnodębski, Karol Karski, Angel Dzhambazki, Anna Fotyga, Adam Bielan, Witold Jan Waszczykowski</Depute>

<Commission>{ECR}za skupinu ECR</Commission>

<Depute>Stelios Kouloglou, Dimitrios Papadimoulis, Elena Kountoura, Petros Kokkalis, Konstantinos Arvanitis, Alexis Georgoulis</Depute>

<Commission>{GUE/NGL}za skupinu GUE/NGL</Commission>

<Depute>Fabio Massimo Castaldo</Depute>

</RepeatBlock-By>


Usnesení Evropského parlamentu o zahájení přístupových jednání se Severní Makedonií a Albánií

(2019/2883(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady ze dne 28. června 2018, které potvrdily závěry o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení, které Rada přijala dne 26. června 2018, a vytyčily jasnou cestu k zahájení přístupových jednání v červnu 2019,

 s ohledem na závěry Rady ze dne 18. června 2019, v nichž se rozhodla, že se nejpozději v říjnu 2019 vrátí k otázce doporučení Komise zahájit přístupová jednání se Severní Makedonií a Albánií,

 s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady ze dnů 17. a 18. října 2019, v nichž se rozhodla, že se k otázce rozšíření vrátí před vrcholnou schůzkou EU-západní Balkán konající se v květnu 2020 v Záhřebu,

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. května 2019 o politice rozšíření EU (COM(2019)0260) doplněné pracovními dokumenty útvarů Komise nazvanými „Zpráva o Albánii za rok 2019“ (SWD(2019)0215) a „Zpráva o Severní Makedonii za rok 2019“ (SWD(2019)0218),

 s ohledem na svá předchozí usnesení o Albánii a Bývalé jugoslávské republice Makedonii, zejména na usnesení ze dne 15. února 2017[1] a ze dne 29. listopadu 2018[2] o zprávách Komise o Albánii za rok 2016 a 2018 a na usnesení ze dne 14. června 2017[3] a 29. listopadu 2018[4] o zprávách Komise o Bývalé jugoslávské republice Makedonii / Severní Makedonii za rok 2016 a 2018,

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. února 2018 s názvem „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu“ (COM(2018)0065),

 s ohledem na přistoupení Albánie k NATO v roce 2009 a na skutečnost, že Severní Makedonie se má nyní stát jejím 30. členem,

 s ohledem na Sofijské prohlášení vydané na summitu zemí EU a západního Balkánu dne 17. května 2018 a na připojený „sofijský program priorit“,

 s ohledem na společný dopis předsedů Tuska, Sassoliho a Junckera a nově zvolené předsedkyně von der Leyenové ze dne 3. října 2019 o zahájení přístupových jednání se Severní Makedonií a Albánií,

 s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. října 2013 nazvané „Strategie rozšíření a hlavní výzvy na období 2013–2014“ (COM(2013)0700),

 s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003, týkající se vyhlídek zemí západního Balkánu na přistoupení k Evropské unii,

 s ohledem na berlínský proces zahájený dne 28. srpna 2014,

 s ohledem na konečnou dohodu o urovnání neshod popsaných v rezolucích Rady bezpečnosti Organizace spojených národů 817 (1993) a 845 (1993), ukončení prozatímní dohody z roku 1995 a vytvoření strategického partnerství mezi Řeckem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií ze dne 17. června 2018, známou také jako Prespanská dohoda,

 s ohledem na rozhodnutí Evropské rady ze dne 16. prosince 2005 o udělení statusu kandidátské země pro členství v EU Severní Makedonii a na rozhodnutí Evropské rady z 26.–27. června 2014 o udělení statusu kandidátské země Albánii,

 s ohledem na dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy a oběma dotčenými zeměmi – Albánií a Severní Makedonií,

 s ohledem na politickou dohodu (tzv. dohodu z Pržina) uzavřenou mezi čtyřmi hlavními politickými stranami ve Skopji ve dnech 2. června a 15. července 2015 a na čtyřstrannou dohodu o jejím uplatňování ze dne 20. července a 31. srpna 2016,

 s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že Evropská rada na svém zasedání v Soluni v roce 2003 zdůraznila, že podporuje budoucí integraci zemí západního Balkánu do evropských struktur, a uvedla, že EU přikládá jejich členství v Unii vysokou prioritu a že země západního Balkánu budou nedílnou součástí jednotné Evropy;

B. vzhledem k tomu, že EU na summitu se zeměmi západního Balkánu konaném dne 17. května 2017 znovu potvrdila, že jednoznačně podporuje vyhlídku těchto zemí na členství v EU;

C. vzhledem k tomu, že vyhlídky na členství v EU jsou zásadní pobídkou pro reformní úsilí zemí západního Balkánu; vzhledem k tomu, že proces rozšíření rozhodujícím způsobem přispěl ke stabilizaci západního Balkánu, který je považován za region se strategickým významem pro EU;

D. vzhledem k tomu, že v Severní Makedonii i v Albánii existuje politický konsenzus a proces přistoupení k EU se těší široké podpoře veřejnosti;

E. vzhledem k tomu, že regionální spolupráce a dobré sousedské vztahy mají klíčový význam pro pokrok těchto zemí v procesu přistoupení k EU;

F. vzhledem k tomu, že každá kandidátská země je posuzována individuálně na základě svých výsledků a o harmonogramu přistoupení a tempu jednání by měla rozhodovat rychlost a kvalita reforem;

G. vzhledem k tomu, že Albánie podala žádost o členství v EU v roce 2009 a v roce 2014 získala status kandidátské země; vzhledem k tomu, že v roce 2016 Komise doporučila, aby byla s Albánií zahájena jednání o přistoupení; vzhledem k tomu, že Severní Makedonie podala žádost o členství v roce 2004 a v roce 2005 se stala kandidátskou zemí; vzhledem k tomu, že Komise od roku 2009 opakovaně doporučuje, aby byla se Severní Makedonií zahájena formální jednání o přistoupení;

H. vzhledem k tomu, že to je již potřetí, co Evropská rada ukázala svou neschopnost přijmout kladné rozhodnutí ve věci rozšíření, které projednávala na zasedání v červnu 2018 a v roce 2019; vzhledem k tomu, že Evropská rada došla k závěru, že se k otázce rozšíření vrátí před vrcholnou schůzkou EU a zemí západního Balkánu, která se má konat v květnu 2020 v Záhřebu;

I. vzhledem k tomu, že Severní Makedonie pod svým dřívějším názvem v srpnu 2017 podepsala s Bulharskem tzv. „smlouvu o přátelství“, která ukončila dvoustranné spory a obě země k sobě přiblížila prostřednictvím partnerství orientovaného na EU, načež byla ještě podepsána Prespanská dohoda s Řeckem;

J. vzhledem k podstatnému pokroku, jehož bylo v Albánii dosaženo v rámci reformy soudnictví zaměřené na posílení nezávislosti, odpovědnosti, profesionality a účinnosti práce justičních orgánů země a na prohlubování důvěry veřejnosti v justiční orgány; vzhledem k tomu, že reformy je třeba považovat za nejkomplexnější úsilí v této oblasti, a to i v kontextu toho, čeho budou muset všechny ostatní země v tomto regionu na své cestě k členství v EU dosáhnout;

K. vzhledem k tomu, že v reakci na odložení rozhodnutí o zahájení jednání se Severní Makedonií byly v této zemi vyhlášeny předčasné volby;

1. vyjadřuje hluboké zklamání nad tím, že se EU nedokázala kvůli nesouhlasu Francie, Dánska a Nizozemska dohodnout na zahájení přístupových jednání se Severní Makedonií a Albánií, neboť obě země vynaložily značné úsilí a splňují požadavky, kterými EU zahájení přístupových jednání podmiňuje;

2. chválí Severní Makedonii za její historické a uspokojivé řešení obtížných, otevřených dvoustranných otázek a podporu dobrých sousedských vztahů, zejména prostřednictvím Prespanské dohody s Řeckem a smlouvy o přátelství, dobrých sousedských vztazích a spolupráci s Bulharskem; vyzývá Radu, aby se zamyslela nad pozitivním poselstvím těchto dohod a negativními dopady svého rozhodnutí na politickou stabilitu, regionální spolupráci a mírové soužití, a dále blahopřeje Republice Severní Makedonie k tomu, že přispěla k míru na Balkáně a vytvořila zářný příklad toho, jak nalézt mírová řešení dlouhodobých sporů; vyzývá k pokračování dialogů Jeana Monneta s parlamentem Severní Makedonie jako klíčového nástroje podpory;

3. vítá skutečnost, že Albánie prokázala své odhodlání pokročit v reformním programu EU a dosáhla hmatatelných a trvalých výsledků, a oceňuje rovněž reformy soudnictví, které Albánie provedla; plně podporuje doporučení Komise týkající se Albánie, neboť uznává toto její slibné reformní úsilí; domnívá se, že rychlé zahájení procesu prověřování a přístupových jednání by podpořilo a zvýšilo reformní dynamiku; domnívá se, že zahájení jednání by bylo mocným katalyzátorem provádění reforem a upevňování demokratických institucí, umožnilo by EU lépe prozkoumat situaci a přispělo k posílení odpovědnosti a plného dodržování práv menšin v Albánii i v Severní Makedonii;

4. zdůrazňuje, že nepřijetí rozhodnutí v této věci je strategickou chybou a škodí důvěryhodnosti EU vzhledem k tomu, že integrace způsobilých zemí pomáhá posilovat mezinárodní postavení EU a chránit její zájmy, zatímco pokrok na cestě k přistoupení k EU má zase transformační účinek v samotných kandidátských zemích; dále konstatuje, že politika EU v oblasti rozšíření je nejúčinnější nástrojem zahraniční politiky Unie a že další rozklad této politiky by mohl vést ke stále větší destabilizaci situace v bezprostředním sousedství EU;

5. upozorňuje, že případná reforma procesu rozšíření by neměla bránit tomu, aby se zeměmi, které již splnily požadavky, byla zahájena přístupová jednání, a konstatuje rovněž, že kandidátské země je třeba posuzovat na základě jejich skutečných kvalit na základě objektivních kritérií, a nikoli s ohledem na vnitřní politiku v jednotlivých členských státech, a že o harmonogramu přistoupení má rozhodovat rychlost a kvalita reforem;

6. připomíná obnovený konsenzus o rozšíření, který Evropská rada schválila v prosinci 2006 a následně jej potvrdila ve svých závěrech z června 2016;

7. zdůrazňuje, že rozhodnutí EU nezahájit přístupová jednání vedlo v Severní Makedonii k vyhlášení předčasných voleb a způsobilo, že ti, kteří udělali ústupky, ztratili na důvěryhodnosti; domnívá se, že to vysílá negativní signál pro možné kandidátské země, pokud jde o dobré sousedské vztahy; se znepokojením konstatuje, že by to mohlo vést k většímu sblížení Severní Makedonie i Albánie s jinými zahraničními aktéry, jejichž působení by nemuselo být v souladu s hodnotami a zájmy EU;

8. vítá závěry ze setkání vedoucích představitelů Severní Makedonie konaného dne 20. října 2019, které potvrzují odhodlání země pokračovat v procesu přistoupení k EU a zdůrazňují, že pro Severní Makedonii neexistuje jiná alternativa;

9. zdůrazňuje, že toto rozhodnutí vysílá varovný signál ostatním kandidátským zemím a potenciálním kandidátským zemím západního Balkánu a vytváří prostor pro jiné vlivy a že by mohlo zpomalit nebo dokonce úplně zastavit provádění proevropských reforem v jiných přistupujících zemích;

10. připomíná, že mladí lidé v tomto regionu mají od přistoupení k EU velká očekávání, a je přesvědčen o tom, že nenabídne-li se jim jasná perspektiva, mohlo by to vést k migraci z tohoto regionu;

11. lituje, že toto rozhodnutí podrývá úsilí, které Parlament vynaložil v procesu rozšíření v rámci strategie pro západní Balkán;

12. lituje, že členské státy nedokázaly dospět k jednomyslnému rozhodnutí o zahájení jednání; vyzývá členské státy, aby prokázaly odpovědnost vůči Albánii a Severní Makedonii a přijaly jednomyslné kladné rozhodnutí o zahájení jednání na svém dalším setkání a aby přitom měly na paměti důsledky, které by nepřijetí tohoto rozhodnutí mělo;

13. domnívá se, že nová Komise by měla politiku rozšíření bez prodlení vyhodnotit a vzít přitom v úvahu dopady nedávného rozhodnutí Rady a současně zdůraznit výhody plynoucí z rozšíření pro kandidátské země a pro členské státy; dále je toho názoru, že by Komise měla odpovídajícím způsobem přehodnotit a pozměnit strategii pro západní Balkán z února 2018;

14. opakuje, že podle článku 49 SEU může kterýkoli evropský stát požádat o členství v Evropské unii, pokud splňuje kodaňská kritéria a dodržuje zásady demokracie, základní svobody, lidská práva a práva menšin a zásady právního státu;

15. žádá Parlament, aby v tomto regionu dále posílil své činnosti na podporu demokracie (dialogy Jeana Monneta a budování kapacit) s cílem zajistit, aby parlamenty v plné míře plnily svou úlohu hnací síly demokratických reforem a naplňovaly evropské ambice občanů tohoto regionu;

16. vyzývá Parlament, aby v této souvislosti a v reakci na patovou situaci v Evropské radě svolal regionální parlamentní dialog s vedením parlamentů zemí západního Balkánu s cílem vypracovat strategii týkající se úlohy parlamentů při prosazování reformního programu EU a při realizaci konkrétních opatření, která budou v souladu s evropskými ambicemi obyvatel regionu;

17. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států EU a vládám a parlamentům Severní Makedonie a Albánie a všem ostatním přistupujícím zemím.

 

 

[1] Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 122.

[2]  Přijaté texty, P8_TA(2018)0481.

[3] Úř. věst. C 331, 18.9.2018, s. 88.

[4] Přijaté texty, P8_TA(2018)0480.

Poslední aktualizace: 23. října 2019Právní upozornění