Jednací řád Evropského parlamentuPDF
8. volební období - březen 2019
EPUB 162kPDF 1005k
OBSAH
DODATEK
POZNÁMKA PRO ČTENÁŘE
SOUBOR HLAVNÍCH PRÁVNÍCH AKTŮ TÝKAJÍCÍCH SE JEDNACÍHO ŘÁDU

DODATEK : ZNĚNÍ ČL. 11 ODST. 6, ČLÁNKŮ 196 AŽ 200 A ČLÁNKŮ 204 A 212 POUŽITELNÉ OD ZAHÁJENÍ DÍLČÍHO ZASEDÁNÍ V ČERVENCI 2019 (V SOULADU S ROZHODNUTÍM EVROPSKÉHO PARLAMENTU ZE DNE 13. PROSINCE 2016 A 31. LEDNA 2019)

Článek 11

6.   Poslanci se zdržují veškerého psychického nebo sexuálního obtěžování a dodržují Kodex vhodného chování pro poslance Evropského parlamentu při plnění jejich povinností, který je přílohou k tomuto jednacímu řádu.

Pokud poslanec nepodepsal prohlášení týkající se tohoto kodexu, nemůže být zvolen do žádné funkce v Parlamentu nebo v jeho orgánech, nemůže být jmenován zpravodajem, a nemůže se účastnit oficiální delegace ani interinstitucionálních jednání.

Článek 196 : Zřizování stálých výborů

Na návrh Konference předsedů zřídí Parlament stálé výbory. Jejich působnost je vymezena v příloze jednacího řádu(1). Tato příloha se přijímá většinou odevzdaných hlasů. Jejich členové jsou jmenováni během prvního dílčího zasedání, které následuje po novém zvolení Parlamentu.

Působnost stálých výborů může být opětovně vymezena v jiné době než při zřizování výboru.

Článek 197 : Zvláštní výbory

1.   Na návrh Konference předsedů může Parlament kdykoli zřídit zvláštní výbory, jejichž úkoly, početní složení a funkční období se stanoví současně s přijetím rozhodnutí o jejich zřízení.

2.   Funkční období zvláštních výborů nesmí překročit 12 měsíců, ledaže by Parlament toto funkční období prodloužil před jeho uplynutím. Nestanoví-li rozhodnutí Parlamentu, kterým se zvláštní výbor zřizuje, jinak, začíná jeho funkční období dnem, kdy proběhla jeho ustavující schůze.

3.   Zvláštní výbory nejsou oprávněny předkládat stanoviska jiným výborům.

Článek 198 : Vyšetřovací výbory

1.   V souladu s článkem 226 Smlouvy o fungování Evropské unie a článkem 2 rozhodnutí Evropského parlamentu, Rady a Komise 95/167/ES, Euratom, ESUO(2), může Parlament na žádost čtvrtiny všech poslanců zřídit vyšetřovací výbor, který se zabývá případy údajného porušení práva Unie nebo nesprávným úředním postupem při jeho uplatňování, kterého se dopustil orgán nebo instituce Evropské unie, orgán veřejné moci členského státu nebo osoby, jimž právo Unie dává pravomoc provádět toto právo.

K předmětu vyšetřování tak, jak byl vymezen jednou čtvrtinou všech poslanců Parlamentu, a k období pro vyšetřování stanovenému v odstavci 11 nelze předkládat pozměňovací návrhy.

2.   Rozhodnutí o zřízení vyšetřovacího výboru se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie do jednoho měsíce od jeho přijetí.

3.   Způsob práce vyšetřovacího výboru se řídí ustanoveními jednacího řádu vztahujícími se na výbory, pokud není v tomto článku a v rozhodnutí 95/167/ES, Euratom, ESUO stanoveno jinak.

4.   V žádosti o zřízení vyšetřovacího výboru musí být přesně uveden předmět vyšetřování a žádost musí obsahovat podrobné odůvodnění. Parlament na návrh Konference předsedů rozhodne, zda výbor zřídí, a pokud ano, stanoví jeho početní složení.

5.   Vyšetřovací výbory nejsou oprávněny předkládat stanoviska jiným výborům.

6.   Ve vyšetřovacím výboru mohou ve všech jednotlivých fázích řízení hlasovat pouze jeho řádní členové nebo v případě jejich nepřítomnosti jejich náhradníci.

7.   Vyšetřovací výbor zvolí svého předsedu a místopředsedy a jmenuje jednoho nebo více zpravodajů. Výbor může rovněž svěřit odpovědnosti, povinnosti nebo zvláštní úkoly svým členům, kteří musí následně podrobně informovat výbor o jejich plnění.

8.   V době mezi schůzemi vykonávají v naléhavých případech nebo v případech potřeby pravomoci výboru koordinátoři a jejich kroky musí tento výbor schválit na své nejbližší schůzi.

9.   Pokud jde o použití jazyků, použije vyšetřovací výbor článek 158. Předsednictvo výboru však:

-   může omezit tlumočení na úřední jazyky členů výboru, kteří se těchto jednání účastní, pokud tento krok považuje za nezbytný z důvodu zachování důvěrnosti,

-   rozhodne o překladu obdržených dokumentů, aby bylo zajištěno, že daný výbor bude moci konat svá jednání účelně a rychle a že bude zachováno nezbytné utajení a důvěrnost jednání.

10.   V případě, kdy údajné porušení práva Unie nebo nesprávný úřední postup při jeho uplatňování nasvědčuje tomu, že by za ně mohl odpovídat subjekt nebo orgán členského státu, může vyšetřovací výbor požádat parlament dotyčného členského státu o spolupráci při vyšetřování.

11.   Vyšetřovací výbor ukončí svou činnost předložením zprávy o výsledcích své činnosti Parlamentu nejpozději do dvanácti měsíců od své ustavující schůze. Parlament může dvakrát rozhodnout o prodloužení tohoto období, a to vždy o tři měsíce. Zpráva může případně obsahovat i menšinové postoje v souladu s podmínkami stanovenými v článku 52a. Tato zpráva se zveřejní.

Na žádost vyšetřovacího výboru koná Parlament rozpravu o zprávě na dílčím zasedání, které následuje po jejím předložení.

12.   Výbor může Parlamentu předložit rovněž návrh doporučení určeného orgánům a institucím Evropské unie nebo členských států.

13.   Předseda Parlamentu pověří příslušný výbor podle přílohy V jednacího řádu sledováním opatření přijatých na základě výsledků práce vyšetřovacího výboru a požádá výbor, aby o nich informoval Parlament. Předseda Parlamentu učiní veškerá další opatření nezbytná k zajištění praktického uplatnění závěrů vyšetřování.

Článek 199 : Složení výborů

1.   Členové výborů, zvláštních výborů a vyšetřovacích výborů jsou jmenováni politickými skupinami a nezařazenými poslanci.

Konference předsedů stanoví lhůtu, v níž politické skupiny a nezařazení poslanci mají sdělit jimi jmenované poslance předsedovi, který oznámí jejich jména Parlamentu.

2.   Složení výborů odráží v co nejvyšší míře složení Parlamentu. Rozdělení křesel ve výborech mezi politické skupiny musí odpovídat buď nejbližšímu celému číslu vyššímu než průměrný výpočet, nebo nejbližšímu celému číslu nižšímu než poměrný výpočet.

V případě, že se politické skupiny na poměrném rozdělení křesel v rámci jednoho nebo několika konkrétních výborů nedohodnou, rozhodne Konference předsedů.

3.   Rozhodne-li se politická skupina nezasednout ve výboru, nebo nejmenuje-li členy výboru ve lhůtě, kterou stanovila Konference předsedů, zůstanou dotčená křesla neobsazena. Výměna křesel mezi politickými skupinami není povolena.

4.   Pokud poslanec změní politickou skupinu a tato změna povede k narušení poměrného rozdělení křesel ve výboru, jak je stanoveno v odstavci 2, a jestliže se politické skupiny nedohodnou na způsobu dodržení zásad stanovených v uvedeném odstavci, přijme Konference předsedů nezbytná rozhodnutí.

5.   Veškeré změny, o nichž bylo rozhodnuto v souvislosti se jmenováním členů výborů politickými skupinami a nezařazenými poslanci, se sdělují předsedovi, který je oznámí v Parlamentu nejpozději na začátku příštího denního zasedání. Tato rozhodnutí nabývají účinnosti dnem jejich oznámení.

6.   Politické skupiny a nezařazení poslanci mohou jmenovat náhradníky pro každý výbor v počtu nepřesahujícím počet řádných členů, který smí daná politická skupina nebo nezařazení poslanci do daného výboru jmenovat. Předseda je o tom informován. Tito náhradníci jsou oprávněni účastnit se schůzí výboru, vystupovat na nich a v případě nepřítomnosti řádného člena se účastnit hlasování.

7.   V případě nepřítomnosti řádného člena a v případě, že nebyli jmenováni náhradníci nebo jsou rovněž nepřítomni, může řádný člen zajistit, aby byl na schůzi zastupován jiným členem své politické skupiny, popřípadě je-li nezařazeným poslancem, jiným nezařazeným poslancem, který je oprávněn hlasovat. Předseda výboru je o tom uvědoměn nejpozději před zahájením hlasování.

Oznámení předem, stanovené v poslední větě odstavce 7, musí být provedeno před ukončením rozpravy nebo před zahájením hlasování o bodu nebo bodech, při nichž má být řádný poslanec nahrazen.

Podle tohoto článku:

–   postavení řádného člena výboru nebo jeho náhradníka závisí výlučně na členství v dané politické skupině;

–   pokud se počet řádných členů politické skupiny ve výboru změní, změní se odpovídajícím způsobem i nejvyšší možný počet stálých náhradníků, které může tato politická skupina do výboru jmenovat;

–   poslanci, kteří změní politickou skupinu, si nesmějí ponechat postavení řádného člena nebo náhradníka výboru, které měli jako členové své původní politické skupiny;

–   člen výboru nesmí být za žádných okolností náhradníkem za kolegu, který patří do jiné politické skupiny.

Článek 200 - Náhradníci : (vypouští se)

Článek 204 : Předsednictva výborů

1.   Na první schůzi výboru po jmenování členů výboru podle článku 199 a opětovně po dvou a půl letech zvolí výbor odděleným hlasováním předsednictvo složené z předsedy výboru a místopředsedů výborů, kteří jsou zvoleni z řádných členů tohoto výboru. O počtu místopředsedů výborů, jež mají být zvoleni, rozhodne Parlament na návrh Konference předsedů. Ve složení předsednictva každého výboru se musí odrážet rozmanitost Parlamentu. Není přípustné, aby bylo předsednictvo složeno pouze z mužů či pouze z žen nebo aby všichni místopředsedové pocházeli z téhož členského státu..

2.   Pokud počet kandidátů odpovídá počtu volných míst, která mají být obsazena, proběhne volba aklamací. Je-li však na určité volné místo více kandidátů, nebo pokud poslanci nebo jedna či více politických skupin požádá o hlasování, proběhne volba tajným hlasováním.

Je-li pouze jediný kandidát, je zvolen na základě absolutní většiny odevzdaných hlasů, kterými jsou hlasy pro a proti.

Je-li více kandidátů, je zvolen kandidát, který v prvním kole hlasování získá absolutní většinu odevzdaných hlasů. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získá nejvyšší počet hlasů. V případě rovnosti hlasů je zvolen nejstarší kandidát.

3.   Pro výbory se použijí obdobně tyto články týkající se funkcí v Parlamentu: článek 14 (Dočasný předseda), článek 15 (Nominace a obecná ustanovení), článek 16 (Volba předsedy - úvodní projev), článek 19 (Délka funkčního období nejvyšších funkcionářů) a článek 20 (Uvolněné funkce).

Článek 212 : Vytváření meziparlamentních delegací a jejich úkoly

1.   Na návrh Konference předsedů zřizuje Parlament stálé meziparlamentní delegace a rozhoduje o jejich povaze a počtu jejich členů s přihlédnutím k jejich úkolům. Členové jsou jmenováni politickými skupinami a nezařazenými poslanci na celé volební období na prvním nebo druhém dílčím zasedání po nové volbě Parlamentu.

2.   Politické skupiny zajistí pokud možno spravedlivé zastoupení členských států, politických názorů a obou pohlaví . Není přípustné, aby více než třetina členů delegace měla stejnou státní příslušnost. Článek 199 se použije obdobně.

3.   Předsednictva delegací se vytvářejí postupem stanoveným pro stálé výbory podle článku 204.

4.   Parlament stanoví obecnou působnost jednotlivých delegací. Tuto působnost může Parlament kdykoli rozšířit nebo omezit.

5.   Prováděcí ustanovení pro práci delegací přijme Konference předsedů na návrh Konference předsedů delegací.

6.   Předseda delegace pravidelně informuje výbor příslušný pro zahraniční věci o činnosti delegace.

7.   Předseda delegace má právo vystoupit ve výboru, pokud je na pořadu bod, který se týká oblasti odpovědnosti delegace. Totéž platí na schůzích delegace pro předsedu nebo zpravodaje tohoto výboru.

(1)Viz příloha V.
(2)Rozhodnutí Evropského parlamentu, Rady a Komise 95/167/ES, Euratom, ESUO ze dne 19. dubna 1995 o podrobných ustanoveních o výkonu vyšetřovacího práva Evropského parlamentu (Úř. věst. L 113, 19.5.1995, s. 1).
Poslední aktualizace: 13. května 2019Právní upozornění