Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2014/2779(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0252/2014

Předložené texty :

B8-0252/2014

Rozpravy :

PV 25/11/2014 - 5
CRE 25/11/2014 - 5

Hlasování :

PV 25/11/2014 - 7.7
CRE 25/11/2014 - 7.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2014)0060

Přijaté texty
PDF 351kWORD 108k
Úterý, 25. listopadu 2014 - Štrasburk Konečné znění
Zaměstnanost a sociální aspekty ve strategii Evropa 2020
P8_TA(2014)0060B8-0252/2014

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. listopadu 2014 o zaměstnanosti a sociálních aspektech strategie Evropa 2020 (2014/2779(RSP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2 a 9 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. března 2014 nazvané „Jak pokračuje Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ COM(2014)0130),

–  s ohledem na závěry zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 20. a 21. března 2014,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. června 2010 o strategii EU 2020(1),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 13. listopadu 2013 nazvanou „Jednotný trh pro růst a pracovní místa: analýza pokroku a zbývajících překážek v členských státech – Příspěvek k analýze růstu na rok 2014“ (COM(2013)0785),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2011 o Evropské platformě pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. července 2014 o zaměstnanosti mladých lidí(3),

–  s ohledem na otázky určené Radě a Komisi o zaměstnanosti a sociálních aspektech strategie EU 2020 (O-000076/2014 – B8-0035/2014 a O-000077/2014 – B8-0036/2014),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že integrovaný přístup strategie Evropa 2020 zdůrazňuje zásadu, že inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění nemůže být dosaženo, nebude-li splněno všech pět hlavních cílů této strategie;

B.  vzhledem k tomu, že navzdory integrovanému charakteru strategie Evropa 2020 nebyl sociální dopad opatření fiskální konsolidace spolu s potřebou zachovat odpovídající úroveň sociálních investic, která je faktorem podporujícím rozvoj a růst, dostatečně rozpoznán v jiných oblastech politik;

C.  vzhledem k tomu, že EU má daleko ke splnění hlavních cílů strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti a snižování chudoby;

D.  vzhledem k tomu, že od roku 2010, kdy byla strategie Evropa 2020 zavedena, míra nezaměstnanosti v některých členských státech stále roste, přičemž v roce 2014 dosáhla v EU-28 zneklidňující výše 10,1 %, což znamená 24,6 milionu nezaměstnaných v Unii, a vzhledem k tomu, že stoupá i počet chudých pracujících; vzhledem k tomu, že ještě horší hodnoty jsou zaznamenány v nejvzdálenějších regionech, kde průměrná míra nezaměstnanosti činí 24 % a průměrná míra nezaměstnanosti mládeže 51 %(4);

E.  vzhledem k tomu, že počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením stoupl od roku 2008 o 10 milionů na více než 122,6 milionu, což znamená, že je takto ohrožen jeden ze čtyř občanů; vzhledem k tomu, že rovněž narůstají rozdíly mezi členskými státy; vzhledem k tomu, že průměrná míra osob ohrožených chudobou v EU činí 24,8 %, přičemž u dětí (do 18 let) je to 28 %, a tato čísla od roku 2010, kdy byla strategie Evropa 2020 zavedena, stoupla;

F.  vzhledem k tomu, že u osob se zdravotním postižením je míra chudoby o 70 % vyšší, než je průměr, což je částečně důsledkem omezeného přístupu k zaměstnání;

G.  vzhledem k tomu, že ke splnění cíle 75% míry zaměstnanosti v roce 2020 je zapotřebí, aby našlo zaměstnání dalších 16 milionů občanů;

H.  vzhledem k tomu, že podle posledních prognóz Komise má míra nezaměstnanosti v EU v roce 2015 klesnout pouze nepatrně, a to na 10,4 %;

I.  vzhledem k tomu, že vysoká míra nezaměstnanosti v EU souvisí s její zmenšující se průmyslovou a výrobní základnou;

J.  vzhledem k tomu, že reformy musí pokračovat, aby byly uspokojeny požadavky občanů v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti;

K.  vzhledem k tomu, že rozdíly v míře zaměstnanosti mezi členskými státy a mezi regiony stále rostou, což vede k polarizaci EU mezi jádrem a periferií, a tím k riziku vzniku větší sociální nerovnováhy v dlouhodobém horizontu;

L.  vzhledem k tomu, že článek 174 SFEU stanoví, že EU má rozvíjet a prosazovat svou činnost vedoucí k posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti, včetně regionů, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami;

M.  vzhledem k tomu, že některé členské státy ve snaze překonat krizi výrazně snížily své veřejné výdaje, a to přesně v okamžiku, kdy z důvodu zvýšení nezaměstnanosti vzrostla poptávka po sociální ochraně; vzhledem k tomu, že příděly vnitrostátních rozpočtových prostředků na sociální zabezpečení se dostaly pod ještě větší tlak v důsledku poklesu odvodů způsobeného vysokým počtem osob, které přišly o zaměstnání nebo jim byly sníženy mzdy, a evropský sociální model se tak ocitl ve velkém ohrožení;

N.  vzhledem k tomu, že regiony, které jsou vážně znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, mají často nižší míru zaměstnanosti a větší problémy s přístupem k veřejným službám, jako je školství a zdravotnictví;

O.  vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mladých lidí je nadále problémem vzbuzujícím stále větší obavy, neboť dosáhla alarmující úrovně 23,3 % (průměrná hodnota v EU v roce 2013), zatímco více než 40 % mladých lidí pracuje na smlouvu na dobu určitou a téměř 25 % mladých lidí pracuje na částečný pracovní úvazek;

P.  vzhledem k tomu, že nezaměstnanost a nezaměstnanost mladých lidí souvisí rovněž s absencí účinných opatření k povzbuzení veřejných investic v oblasti inovací, výzkumu a vývoje, odborné kvalifikace a dovedností, jež jsou hnací silou hospodářského růstu a stimulem pro úspory z rozsahu;

Q.  vzhledem k tomu, že v únoru 2013 přijala Komise balíček týkající se sociálních investic;

R.  vzhledem k tomu, že v rámci strategie Evropa 2020 byla 13 členským státům udělena doporučení pro jednotlivé země zaměřená na podporu zaměstnanosti žen;

S.  vzhledem k tomu, že ke zvýšení míry zaměstnanosti žen dochází v některých členských státech zejména z důvodu nárůstu práce na částečný úvazek; vzhledem k tomu, že při přepočtu na plný úvazek je v EU zaměstnáno pouze 53,5 % ženské pracovní síly; vzhledem k tomu, že v roce 2012 činila míra zaměstnanosti žen na částečný úvazek 32,9 % ve srovnání s 8,4% u mužů;

T.  vzhledem k tomu, že Evropský sociální fond podporuje úsilí o dosažení cílů strategie Evropa 2020 prostřednictvím opatření v oblasti boje proti nezaměstnanosti se zvláštním zaměřením na mladé lidi; vzhledem k tomu, že ke splnění cílů strategie EU 2020 by měl být použit balík investic ve výši 300 miliard EUR, který přislíbil Jean-Claude Juncker; vzhledem k tomu, že by zvláštní pozornost měla být věnována snižování chudoby a vytváření kvalitních pracovních míst;

U.  vzhledem k tomu, že Evropská rada ve svých závěrech ze dne 27. června 2014 zdůraznila, že současná úroveň nezaměstnanosti v EU je nepřijatelně vysoká, a proto přijala strategickou agendu s výrazným zaměřením na zaměstnanost, růst a konkurenceschopnost;

V.  vzhledem k tomu, že ačkoli EU směřuje ke splnění svých cílů v oblasti předčasného ukončování školní docházky, stále existují velké rozdíly mezi mírami předčasného ukončování školní docházky v jednotlivých členských státech; vzhledem k tomu, že snížením míry předčasného ukončování školní docházky se zvýší zaměstnatelnost mladých lidí;

W.  vzhledem k tomu, že se zvýšily nerovnosti v příjmech, přičemž v roce 2012 vydělalo 20 % nejlépe placených pracovníků 5,1 krát více než 20 % nejhůře placených pracovníků, což je dalším ukazatelem prohlubování sociálních rozdílů v rámci členských států a mezi nimi navzájem; vzhledem k tomu, že takovýto nárůst nerovnosti s sebou nese riziko destabilizace společností v Evropě, a je tudíž nutné jej řešit prostřednictvím opatření na podporu růstu v oblasti zaměstnanosti a přístupu k veřejnému vědění a vytvářením kvalitních pracovních míst;

X.  vzhledem k tomu, že mají-li být splněny hlavní cíle strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti a snížení chudoby a odstraněny přetrvávající rozdíly v nezaměstnanosti a chudobě mezi pohlavími, je nutné věnovat zvláštní pozornost začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a politikám zaměřeným na ženy;

Y.  vzhledem k tomu, že schopnost členských států dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 budou nadále ovlivňovat demografické výzvy a stárnutí obyvatelstva;

Z.  vzhledem k tomu, že Komise poukazuje na přítomnost makroekonomické nerovnováhy a rozdílů ve výkonnosti trhů práce členských států, zejména pokud jde o nezaměstnanost mladých lidí;

AA.  vzhledem k tomu, že zvýšení hospodářského růstu není samo o sobě zárukou většího počtu důstojných pracovních míst, snížení chudoby nebo snížení sociální nerovnosti, ale vyžaduje odpovídající politická rozhodnutí v zájmu splnění těchto cílů;

AB.  vzhledem k tomu, že ačkoli jsou politiky v oblasti sociální, fiskální a hospodářské a v oblasti zaměstnanosti úzce provázány, Výbor pro sociální ochranu (SPC), Výbor pro zaměstnanost (EMCO), Výbor pro hospodářskou politiku (EPC) a Hospodářský a finanční výbor (EFC) se těmito otázkami stále zabývají relativně odděleně, což brání vytváření integrovaných politik;

1.  vyjadřuje politování nad tím, že se stávající politiky nadále zaměřují výhradně na hospodářský růst, aniž by uznaly potřebu udržitelného přístupu založeného na právech a podporujícího začlenění; zdůrazňuje, že z výhod růstu musí mít prospěch celá společnost, aby se stal trvale udržitelným;

2.  vyjadřuje politování nad tím, že roční analýzy růstu a doporučení pro jednotlivé země dosud přijatá jako součást ročních cyklů evropských semestrů nebyly dostatečně sladěny s cíli strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti, snižování chudoby a v oblasti vzdělávání; vyjadřuje politování nad tím, že se nebere dostatečně v úvahu význam systémů sociálního zabezpečení coby klíčových nástrojů ke stabilizaci hospodářství i společnosti a ke snížení chudoby; vyzývá k důraznějšímu úsilí řídit a koordinovat politiky EU, a přispět tak k posílení jednotného trhu s cílem překonat překážky bránící jeho fungování a využít jeho potenciál za účelem podnícení inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a tvorby pracovních míst; vyzývá Komisi, aby zajistila, že dosažení cílů strategie Evropa 2020 bude v příštích doporučeních pro jednotlivé země prioritou;

3.  oceňuje probíhající práci na téma „Víc než růst“, jak se odráží například v činnosti italského předsednictví, a domnívá se, že by toto úsilí mělo přispět k přezkumu strategie Evropa 2020; poukazuje na svůj postoj vyjádřený v usnesení ze dne 8. června 2011 o překročení HDP – měření pokroku v měnícím se světě(5);

4.  požaduje, aby strategie Evropa 2020 obsahovala povinnou zásadu učení na základě srovnání jednotlivých politik členských států EU, zejména pokud jde o evropský pracovní trh; to by znamenalo provádění účinného monitorování a zaznamenávání modelů a metod osvědčených postupů v Evropě se zaměřením na snižování míry nezaměstnanosti, zejména mezi mladými lidmi; to by mělo vést k referenčnímu srovnávání a řazení relevantních vnitrostátních příkladů, z jejichž závěrů by všechny členské státy EU měly vyvodit konkrétní politické důsledky;

5.  vyzývá členské státy, aby uplatňovaly ambicióznější a konkrétnější přístup při převádění cílů EU do svých vlastních cílů na vnitrostátní úrovni; zejména požaduje, aby byly v zájmu usnadnění srovnávání cíle v oblasti zaměstnanosti, snižování chudoby a vzdělávání rozděleny podle věku a pohlaví;

6.  domnívá se, že pro konkurenceschopnost EU je prvořadé dosažení cílů v oblasti reindustrializace a že opětovné zahájení skutečné evropské průmyslové politiky by mohlo podpořit růst a vytvořit nová vysoce kvalitní pracovní místa;

7.  vyzývá k zavedení systému duálního vzdělávání, který by fungoval na vnitrostátní nebo regionální úrovni ve flexibilní podobě, a k vytvoření efektivní služby zaměstnanosti, jež by byla úzce propojena s evropskou sítí; dále vyzývá k uplatňování skutečných koncepcí celoživotního učení a měření na trhu práce za účelem výrazného zlepšení míry kvalifikace starších pracovníků;

8.  připomíná význam sociálních partnerů, pokud jde o politiky v oblasti trhu práce, a zdůrazňuje, že by konzultace s nimi měly být nedílnou součástí procesu; vyzývá proto Radu, Komisi a členské státy, aby zvýšily zapojení sociálních partnerů s cílem zajistit úspěšné provádění strategie Evropa 2020;

9.  požaduje vytvoření platformy sociálních partnerů, která by spojovala zájmy zaměstnavatelů a zaměstnanců;

10.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zajistily, že jakékoli zvýšení míry zaměstnanosti bude výsledkem vzniku nových kvalitních pracovních míst v rámci evropského hospodářství;

11.  vyjadřuje politování nad skutečností, že zaměstnanost se částečně zvýšila v důsledku nejistých forem zaměstnání, jako jsou smlouvy bez stanovení pracovní doby, předstíraná samostatně výdělečná činnost a nedobrovolná práce na částečný úvazek; je znepokojen tím, že taková pracovní místa nezajišťují pracovníkům důstojné životní podmínky a odpovídající pracovní práva;

12.  zdůrazňuje, že kvalita pracovních míst je důležitá pro to, aby více lidí nalezlo zaměstnání a mohlo pracovat déle, a je tudíž klíčovým faktorem pro splnění cíle strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti; domnívá se proto, že by se ukazatele zaměstnanosti měly zaměřovat nejen na počet osob, které nalezly zaměstnání, ale také na kvalitu práce s cílem poskytnout důkladný přehled o vnitrostátních pracovních trzích;

13.  domnívá se, že by všechny členské státy měly předložit vnitrostátní zprávy o ročním pokroku v plnění cílů strategie Evropa 2020; vyzývá dále Komisi, aby předložila výroční zprávu o pokroku v provádění strategie Evropa 2020 a všech hlavních cílů;

14.  vítá první použití srovnávacího přehledu klíčových ukazatelů zaměstnanosti a sociálních ukazatelů v letošním cyklu; požaduje zahrnutí dalších ukazatelů, jako je míra dětské chudoby, přístup ke zdravotní péči a bezdomovectví; žádá, aby byla provedena další analýza charakteristik skupin obyvatelstva členských států, které jsou postiženy chudobou, za účelem cílenějšího zaměření politického úsilí; vyzývá členské státy a EU, aby tento srovnávací přehled používaly jako mechanismus včasného varování za účelem vytvoření vhodných politik;

15.  vyzývá k tomu, aby byla v rámci strategie obnovena rovnováha mezi finančními a hospodářskými prioritami na jedné straně a silnými sociálními prioritami na straně druhé s cílem zajistit, aby byly umožněny sociální politiky; zdůrazňuje, že zaměstnanost a sociální otázky by v procesu evropského semestru měly mít stejnou váhu jako makroekonomické otázky; vyzývá také k pořádání společných zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) a Rady pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) s cílem dosáhnout konzistentního postoje;

16.  domnívá se, že cíl vytvoření kvalitního zaměstnání a kvalitních pracovních míst stejně jako účinné využívání zdrojů musí být ve stěžejních iniciativách strategie Evropa 2020 zefektivněno a více zviditelněno, zejména v iniciativách Evropa účinněji využívající zdroje, Unie inovací, Digitální agenda a Průmyslová politika, a to mimo jiné prostřednictvím začlenění vyčíslitelných ukazatelů zaměstnanosti do příslušných srovnávacích přehledů;

17.  považuje rovněž za důležité, aby klíčové ukazatele zaměstnanosti a sociální ukazatele zahrnuté do srovnávacího přehledu v budoucnu systematicky rozlišovaly mezi muži a ženami;

18.  vyzývá Evropskou radu, aby urychleně dokončila reformu hospodářské a měnové unie (HMU), zejména prostřednictvím ex-ante koordinace významných budoucích hospodářských reformních plánů, posouzení dopadu ze sociálního hlediska a prostřednictvím souvisejících mechanismů solidarity; žádá, aby tato koordinace byla podpořena komplexním ex-ante a ex-post posuzováním dopadu ze sociálního hlediska a z hlediska rovnosti žen a mužů;

19.  připomíná, že podle nadace Eurofound se náklady na osoby, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávaní či odborné přípravy (ušlý zisk, ztráta daňových příjmů a zvýšení výdajů na vyplácení dávek), v EU zvýšily ze 153 miliard v roce 2011 na 162 miliard v roce 2012 a že podle Mezinárodní organizace práce (MOP) je pro to, aby se postoupilo v řešení problému nezaměstnanosti mladých lidí v eurozóně zapotřebí celkem 21 miliard EUR; domnívá se proto, že k dosažení cíle strategie Evropa 2020, kterým je 75% zaměstnanost, je zapotřebí navýšení finančních prostředků EU; zdůrazňuje, že předběžné přidělení prostředků neznamená žádné další peníze a nese s sebou riziko, že finanční prostředky budou k dispozici především na začátku, kdy je jejich využití nízké, a budou vyčerpány v době, kdy je jejich využití vysoké, což ztěžuje práci příjemců projektu na místě a činí ji nepředvídatelnou; mimoto se domnívá, že je nutné, aby Komise vydala pro členské státy a jejich veřejné služby zaměstnanosti komplexní a přesné pokyny ohledně způsobilosti jejich programů v rámci iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí;

20.  je přesvědčen, že členské státy musí lépe reagovat na potřeby trhu práce, a to zejména tím, že zajistí silné propojení světa vzdělávání a světa práce;

21.  vyzývá Komisi, aby lépe přizpůsobila Evropský sociální fond a další evropské strukturální a investiční fondy politickým prioritám strategie Evropa 2020 s cílem posílit jejich úlohu coby finančních pilířů strategie;

22.  zdůrazňuje, že provádění záruky pro mladé lidi je třeba sledovat, aby členské státy nesly odpovědnost za to, k čemu se v doporučení k záruce pro mladé lidi zavázaly;

23.  vybízí členské státy, aby v zájmu dosažení cílů 75% zaměstnanosti zlepšily řídící, manažerské a podnikatelské dovednosti mladých lidí, aby tak mohly nové a začínající podniky využívat výhod nových trhů, a využít tak svůj růstový potenciál, díky čemuž by se mladí lidé nemuseli uplatňovat pouze jako zaměstnanci, ale i jako zaměstnavatelé;

24.  vítá přijetí programů iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí v některých členských státech; zdůrazňuje, že částka 6 miliard EUR nepostačuje k vyřešení problému nezaměstnanosti mladých lidí v Evropské unii; vyzývá proto Komisi, aby vyřešila otázku financování po období 2014–2015;

25.  vítá oznámení předsedy Komise Jean-Clauda Junckera týkající se komplexního investičního programu pro boj proti nezaměstnanosti; zdůrazňuje potřebu zvýšených investic (do infrastruktury, výzkumu a vývoje, zelených pracovních míst, inovací a dokončení vnitřního digitálního trhu), které jsou zaměřeny na zachování a vytváření pracovních míst v souladu s investicemi v rámci strategie Evropa 2020 a při nichž nebudou brány v úvahu pouze samotné vstupy, ale i skutečné politické výsledky; zdůrazňuje, že takové investice by se v zájmu dlouhodobějších přínosů mohly zaměřit na vysoce kvalitní struktury formálního a neformálního vzdělávaní a na odstranění překážek s cílem dosáhnout rovnějšího přístupu; podporuje propojení těchto investic s konkrétními cíli, jež souvisejí se zaměstnaností a chudobou, vzhledem k tomu, že investice např. do kvalitních veřejných služeb jsou rovněž důležité pro naplnění cílů společnosti, která podporuje začlenění;

26.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvláště zohlednily nejvzdálenější regiony, jejichž přírodní znevýhodnění, včetně odlehlosti a geografické roztříštěnosti, křehká ekonomika a přírodní překážky vedou ke zvýšené nerovnosti, pokud jde o přístup jejich obyvatel k pracovním příležitostem, stážím a odborné přípravě; zdůrazňuje tedy, že aby byly splněny cíle strategie Evropa 2020 a aby byl uvolněn potenciál těchto regionů, pokud jde o hospodářský a sociální vývoj, vyžadují tyto regiony konkrétní posílené mechanismy pro realizaci investičních programů;

27.  vyzývá členské státy, aby se zaměřily na odvětví s vysokým růstem a potenciálem vytváření pracovních míst, jako jsou ekologie, zdravotní a sociální péče a informační a komunikační technologie;

28.  v rámci nového investičního programu věnovanému boji proti nezaměstnanosti doporučuje zaměřit se na boj proti nezaměstnanosti mladých lidí, která je v dnešní době jedním z nejzávažnějších problémů v EU; za tímto účelem by mělo být přiděleno více finančních prostředků na program Erasmus pro mladé podnikatele s cílem účinněji podpořit podnikání a mobilitu mladých lidí coby efektivní prostředek boje proti nezaměstnanosti mladých lidí, chudobě a sociálnímu vyloučení;

29.  vyzývá Radu, Komisi a členské státy k začlenění pilíře rovnosti žen a mužů do rámce strategie Evropa 2020, aby bylo možné měřit pokrok, pokud jde o snižování rozdílů v zaměstnanosti žen a mužů, a aby se politická opatření obsažená v roční analýze růstu mohla odrazit v konkrétních doporučeních pro jednotlivé země;

30.  opakuje svou výzvu k tomu, aby byl proveden balíček týkající se sociálních investic, který zahrnuje: sdělení o sociálních investicích pro růst a soudržnost; doporučení „Investice do dětí – východisko z bludného kruhu znevýhodnění“; pracovní dokumenty o důkazech o demografických a sociálních tendencích, o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce, o sociálních službách obecného zájmu, o dlouhodobé péči ve stárnoucích společnostech, o řešení problému bezdomovectví v Evropské unii, o investicích do zdraví a o sociálních investicích prostřednictvím Evropského sociálního fondu;

31.  poznamenává, že časový plán a postupy evropského semestru se vyvinuly tak, že Parlament v tomto cyklu nemá žádnou oficiální roli, a tudíž mu není poskytnut dostatek času na projednávání před jarním zasedáním Evropské rady;

32.  vyzývá členské státy, aby odstranily zbytečnou administrativní zátěž a byrokracii, která tíží samostatně výdělečně činné osoby, mikropodniky a malé a střední podniky, a aby usnadnily podmínky pro zakládání začínajících podniků;

33.  zdůrazňuje, že je třeba nahradit daňové zatížení práce jinými formami udržitelného danění, které podpoří růst a vytváření pracovních míst;

34.  vyzývá členské státy a Komisi, aby podporovaly a zlepšovaly mechanismy mobility pracovních sil, zejména Evropský portál pracovní mobility (EURES) a veřejné služby zaměstnanosti, s cílem zvýšit zaměstnanost a zaměstnanost mladých lidí;

35.  bere na vědomí, že cílů strategie Evropa 2020 musí být teprve dosaženo, a je přesvědčen, že za tímto účelem by se k překonání stávajících nedostatků měla zavést důraznější opatření; vyzývá proto Komisi, aby v rámci přezkumu v polovině období zahájila postup veřejné konzultace o přezkumu evropského semestru s cílem zvýšit jeho efektivitu a legitimitu, protože proces semestru by měl pomoci při provádění strategie Evropa 2020;

36.  vyslovuje politování nad tím, že Evropská rada ve své předběžné diskusi o posouzení strategie Evropa 2020 ve dnech 20. a 21. března 2014 nejednala o hlavním cíli, tj. snižování chudoby;

37.  vyzývá Komisi, aby vypracovala strategii na podporu členských států při řešení problému bezdomovectví prostřednictvím integrovaných politik a vhodných sociálních investic;

38.  zdůrazňuje, že nárůst nerovnosti, k němuž dochází v EU a který dokumentují země podávající zprávy v rámci semestru, s sebou nese velká rizika pro demokracii; upozorňuje na varování MMF a MOP, že další růst nerovností v EU by mohl naše společnosti destabilizovat; opakuje svou výzvu k přijetí ambicióznějších cílů a přesnějších, objektivnějších forem měření za účelem snižování nerovnosti, chudoby a sociálního vyloučení jak v rámci jednotlivých členských států, tak i mezi nimi, a to zejména s ohledem na rostoucí sociální rozdíly v některých členských státech;

39.  vyzývá členské státy, aby přijaly okamžitá opatření ke zvrácení trendu rostoucí míry ohrožení chudobou a sociálním vyloučením s cílem splnit hlavní cíl strategie Evropa 2020, kterým je vymanit alespoň 20 milionů osob z ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením;

40.  vyzývá členské státy, aby zaručily přístup na trh práce a odpovídající sociální zabezpečení pro nejzranitelnější členy společnosti;

41.  vyzývá Komisi, aby přijala nová konkrétní opatření v oblasti politik vzdělávání a inovací s cílem posílit vzájemné doplňování se mezi růstem a bojem proti nerovnosti;

42.  požaduje, aby byl při přezkumu strategie Evropa 2020 v polovině období stanoven dílčí cíl snížení dětské chudoby;

43.  požaduje proto, aby pro měření míry chudoby v jednotlivých členských státech byly používány objektivní ukazatele „chudoby“, aby bylo možné určit osoby ohrožené vyloučením;

44.  připomíná však, že ukazatel chudoby neposkytuje žádné přímé důkazy o pociťování sociálního vyloučení, a vyzývá proto ke zlepšení měření vnímaného sociálního vyloučení s cílem lépe pochopit příčiny sociálního vyloučení a zjistit, kterých skupin se obzvlášť týká;

45.  uznává, že členské státy mají odpovědnost za dosahování cílů strategie Evropa 2020 v souladu se zásadou subsidiarity, přičemž EU je v jejich činnosti podporuje; domnívá se, že tento proces má potenciál na to, aby prostřednictvím vzájemného hodnocení a sdílení osvědčených postupů podpořil členské státy při provádění nezbytných strukturálních reforem, zvyšování flexibility trhu práce a zavádění podmínek pro podniky k vytváření pracovních míst; zdůrazňuje však, že je důležité, aby členské státy jednaly včas, neboť nečinnost by měla vážné důsledky v celé EU; požaduje, aby se do navrhování a provádění vnitrostátních programů reforem zapojily parlamenty členských států a místní a regionální orgány, a to i prostřednictvím dohod týkajících se víceúrovňové správy;

46.  vyjadřuje politování nad tím, že víceletý finanční rámec přijatý na období 2014–2020 s přidělenými rozpočtovými prostředky ve výši 960 miliard EUR představoval vůbec první čisté snížení rozpočtu EU; domnívá se, že víceletý finanční rámec není dostatečný k tomu, aby pomohl dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti; považuje proto přezkum víceletého finančního rámce v polovině období za zásadní pro strategické přesměrování výdajů EU na hospodářské oživění s dostatečnou tvorbou pracovních míst;

47.  připomíná úlohu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci při sledování efektivního vynakládání prostředků Evropského sociálního fondu (ESF), zejména pak 20 % určených na sociální začlenění, a toho, jak členské státy tento investiční prostředek účinně využily při plnění cílů strategie Evropa 2020;

48.  zdůrazňuje nutnost přesnějšího monitorování cílů v oblasti zaměstnanosti, snižování chudoby a v oblasti vzdělávání a také nutnost včasnějšího vypracovávání srovnatelných statistik; požaduje proto údaje o míře nezaměstnanosti v reálném čase a ukazatele „ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením“, především na úrovni NUTS 3, aby bylo možné posoudit skutečnou situaci na trzích práce jednotlivých členských států;

49.  vyzývá Komisi, aby při příležitosti přezkumu strategie Evropa 2020 v polovině období stanovila konkrétní cíl pro zaměstnanost mladých lidí nebo konkrétní integrovaný hlavní směr týkající se zaměstnanosti mladých lidí;

50.  požaduje, aby se smysluplné konzultace nejen se sociálními partnery, ale i s občanskou společností staly soustavným prvkem strategie Evropa 2020 ve všech fázích procesu; vyzývá Komisi, aby pro takový postup vypracovala pokyny;

51.  zdůrazňuje, že skutečné konzultace se zúčastněnými stranami občanské společnosti by nejen zvýšily demokratickou legitimitu procesu a šance, že by se reformy staly přijatelnými pro občany a úspěšně se realizovaly, ale mohly by také posílit důkazní základnu pro hodnocení reforem; je přesvědčen, že výroční konference pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení by za tímto účelem měla být lépe provázána s evropským semestrem;

52.  vyzývá Komisi, aby před zveřejněním konkrétních návrhů na přezkum strategie v polovině období vzala v úvahu výsledky probíhající veřejné konzultace; rovněž trvá na tom, že před přijetím konečných rozhodnutí musí být tato rozhodnutí konzultována s Parlamentem;

53.  požaduje ambiciózní úsilí o dosažení cílů v oblasti změny klimatu a energetické udržitelnosti, protože tyto cíle jsou nedílnou součástí inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění;

54.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, vnitrostátním parlamentům a Evropské radě.

(1) Úř. věst. C 236 E, 12.8.2011, s. 57.
(2) Úř. věst. C 153 E, 31.5.2013, s. 57.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2014)0010.
(4) Eurostat, „Čtvrtletní přehled o zaměstnanosti a sociální situaci v EU“ (EU Employment and Social Situation Quarterly Review), září 2014.
(5) Úř. věst. C 380 E, 11.12.2012, s. 81.

Právní upozornění