Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2014/2969(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

RC-B8-0289/2014

Rozpravy :

PV 27/11/2014 - 7.1
CRE 27/11/2014 - 7.1

Hlasování :

PV 27/11/2014 - 10.1

Přijaté texty :

P8_TA(2014)0064

Přijaté texty
PDF 224kWORD 75k
Čtvrtek, 27. listopadu 2014 - Štrasburk Konečné znění
Pákistán: zákony o rouhání
P8_TA(2014)0064RC-B8-0289/2014

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. listopadu 2014 o Pákistánu: zákony o rouhání (2014/2969(RSP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Pákistánu,

–  s ohledem na článek 18 Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948 a na článek 18 Mezinárodní úmluvy o občanských a politických právech z roku 1966,

–  s ohledem na Deklaraci OSN o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství či víře z roku 1981,

–  s ohledem na zprávy zvláštního zpravodaje OSN pro svobodu náboženství či vyznání,

–  s ohledem na zprávu zvláštní zpravodajky OSN o nezávislosti soudců a právníků Gabriely Knaulové ze dne 4. dubna 2013, kterou vypracovala v návaznosti na svou cestu do Pákistánu konanou ve dnech 19. až 29. května 2012;

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2013 o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2012 a politice Evropské unie v této oblasti, které odsuzuje pronásledování křesťanů a dalších náboženských menšin(1),

–  s ohledem na pokyny EU týkající se podpory a ochrany svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení(2),

–  s ohledem na pětiletý plán angažovanosti mezi EU a Pákistánem z března 2012, jehož prioritními oblastmi jsou řádná veřejná správa a dialog o lidských právech a také na s tím úzce související 2. strategický dialog mezi EU a Pákistánem, který se uskutečnil dne 25. března 2014,

–  s ohledem na závěry Rady týkající se Pákistánu ze dne 11. března 2013(3), v nichž Rada opakovaně vyjadřuje svá očekávání, pokud jde o prosazování a dodržování lidských práv, a odsuzuje veškeré projevy násilí mj. vůči náboženským menšinám,

–  s ohledem na prohlášení mluvčího Evropské služby pro vnější činnost ze dne 18. října 2014 o rozhodnutí Vrchního soudu v Láhauru, které potvrdilo rozsudek nad Asiou Bíbíovou v Pákistánu;

–  s ohledem na tiskovou zprávu ze dne 29. října 2014, kterou vydala delegace Evropské unie v Pákistánu při příležitosti návštěvy zvláštního zpravodaje EU pro lidská práva v Pákistánu ve dnech 26. až 29. října 2014,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2014 o regionální úloze Pákistánu a o jeho politických vztazích s EU(4),

–  s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v roce 2009 byla za rouhání zatčena podle článku 295 C pákistánského trestního zákona a v roce 2010 odsouzena k trestu smrti Asia Bíbíová – křesťanka z Paňdžábu; vzhledem k tomu, že dne 16. října 2014 Vrchní soud v Láhauru zamítl odvolání Asii Bíbíové a rozsudek potvrdil; vzhledem k tomu, že dne 24. listopadu 2014 se obžalovaná odvolala k Nejvyššímu soudu, přičemž tento proces může trvat léta; vzhledem k tomu, že prezident Pákistánu může na základě prezidentské milosti zrušit rozhodnutí Vrchního soudu v Láhauru a udělit Asii Bíbíové milost;

B.  vzhledem k tomu, že dne 7. listopadu 2014 dav lidí zbil křesťanský pár Šámu Bíbíovou a Šabhaze Masíha, když je obvinil ze spálení několika stran Koránu ve východním Pákistánu; vzhledem k tomu, že jejich těla byla spálena v cihlové peci, přičemž existují náznaky, že při vhození do pece byli stále naživu;

C.  vzhledem k tomu, že v nedávné době bylo k trestu smrti odsouzeno několik pákistánských občanů s odůvodněním, že porušili zákony týkající se rouhání, mj. křesťan Sawán Masíh za to, že v rozhovoru údajně urazil proroka Mohameda, a křesťanský pár Šafqat Immánuíl a Šagufta Kausarová za to, že údajně urazili proroka ve zprávě SMS;

D.  vzhledem k tomu, že dne 7. května 2014 byl zabit aktivista v oblasti lidských práv a právník Rašíd Rehmán; vzhledem k tomu, že několik týdnů předtím bylo Rehmánovi vyhrožováno kvůli tomu, že obhajoval přednášejícího, který čelil trestnímu stíhání na základě pákistánského zákona o rouhání;

E.  vzhledem k tomu, že v říjnu 2014 vězeňská stráž postřelila a zranila Muhammada Asgara, Brita pákistánského původu, který byl nehledě na duševní poruchu diagnostikovanou ve Velké Británii v Pákistánu uvězněn za rouhání; vzhledem k tomu, že orgány provincie osobu, která ho napadla, zajaly a obvinily z pokusu o vraždu, a vzhledem k tomu, že zproštěno služby bylo dalších osm vězeňských dozorců;

F.  vzhledem k tomu, že dne 5. listopadu 2014 zabil 45letého šíitu Tufaila Heidera vyšetřující policista, který později tvrdil, že se pan Heider vyjádřil pohrdavě o „společnících proroka Mohammeda“;

G.  vzhledem k tomu, že existují zprávy o tom, že v období mezi rokem 1987 a říjnem 2014 bylo v Pákistánu obviněno z rouhačství celkem 1 438 osob, včetně 633 muslimů, 494 členů hnutí Ahmadíja, 187 křesťanů a 21 hinduistů; vzhledem k tomu, že od roku 1990 bylo v důsledku davového násilí v souvislosti s případy rouhání zabito nejméně 60 lidí;

H.  vzhledem k tomu, že ve vězení se v současné době nachází z důvodu obvinění z rouhání několik desítek lidí, včetně muslimů, hinduistů, křesťanů a jiných osob; vzhledem k tomu, že dosud nebyl proveden ani jeden rozsudek smrti vynesený na základě obvinění z rouhání, několik obviněných však bylo v důsledku davového násilí zabito; vzhledem k tomu, že pákistánský soudní systém musí čelit ze strany některých náboženských vůdců obrovskému tlaku na zachování a ukládání rozsudků trestu smrti, které obvykle ukládají nižší soudy; vzhledem k tomu, že soudní jednání obvykle trvá mnoho let a má velmi negativní vliv na nevinné pákistánské občany a jejich rodiny a komunity;

I.  vzhledem k tomu, že kvůli pákistánským zákonům o rouhačství je pro náboženské menšiny nebezpečné svobodně se projevovat nebo se otevřeně účastnit náboženských úkonů; vzhledem k tomu, že dalekosáhlé zneužívání těchto zákonů je dobře zdokumentováno; vzhledem k tomu, že místo toho, aby chránily náboženské komunity, vedly tyto zákony k tomu, že se pákistánská společnost ponořila do všeobecného strachu; vzhledem k tomu, že v důsledku hrozeb a vražd došlo k ukončení veškerých snah o reformu těchto zákonů nebo jejich uplatňování; vzhledem k tomu, že snahy o diskuzi o této problematice v internetových i jiných sdělovacích prostředcích se často setkávají s hrozbami a zastrašováním, a to i ze strany vlády;

J.  vzhledem k tomu, že Pákistán hraje důležitou úlohu při udržování stability v jižní Asii, a mohl by proto jít příkladem v tom, jak bude upevňovat zákonnost a lidská práva;

K.  vzhledem k tomu, že Pákistán nedávno ratifikoval sedm z devíti nejdůležitějších mezinárodních dohod o lidských právech, včetně Mezinárodní úmluvy o občanských a politických právech a Úmluvy OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, které obsahují celou řadu ustanovení o výkonu spravedlnosti, právu na spravedlivý soudní proces, rovnosti před zákonem a zákazu diskriminace;

L.  vzhledem k tomu, že Pákistán byl prostřednictvím mechanismů OSN pro lidská práva požádán, aby zákony o rouhačství zrušil nebo aby jako úplné minimum zavedl okamžitá opatření, která by zaručovala, že nebude docházet ke zneužívání těchto zákonů k šikanování občanů, často příslušníků menšinových náboženských obcí;

M.  vzhledem k tomu, že EU a Pákistán nedávno prohloubily a rozšířily své bilaterální vztahy, což dokládá pětiletý plán angažovanosti, jehož provádění bylo zahájeno v únoru 2012, a druhý strategický dialog mezi EU a Pákistánem, který proběhl v březnu 2014; vzhledem k tomu, že cílem pětiletého plánu angažovanosti mezi EU a Pákistánem je vybudovat strategický vztah a vytvořit partnerství pro mír a rozvoj založené na společných hodnotách a zásadách;

N.  vzhledem k tomu, že Pákistán poprvé vstoupil do režimu všeobecného systému preferencí GSP+ dne 1. ledna 2014; vzhledem k tomu, že tento systém „by měl vytvořit jednoznačné pobídky k dodržování lidských práv a práv pracovníků, k ochraně životního prostředí a k řádnému vládnutí“;

1.  je hluboce znepokojen a zarmoucen rozhodnutím Vrchního soudu v Láhauru ze dne 16. října 2014, který potvrdil rozsudek smrti za rouhání nad Asiou Bíbíovou; vyzývá Nejvyšší soud, aby urychleně a neodkladně zahájil jednání a aby jeho rozhodnutí bylo založeno na dodržování zákonnosti a dodržování všech lidských práv;

2.  vyzývá pákistánské soudy, aby urychleně přehodnotily rozsudek smrti nad Sawánem Masíhem, Muhammadem Asgarem a Šafqatem Immánuílem a jeho ženou Šaquftou Kausarovou, a v podstatě rozsudek smrti nad všemi občany, kdo na něj v současnosti čekají pro údajné porušení zákonů o rouhačství;

3.  důrazně odsuzuje vraždu Šámy Bíbíové a Šabhaze Masíha a vyjadřuje svou soustrast jejich rodinám i rodinám všech nevinných obětí zabitých v Pákistánu v důsledku zákonů o rouhačství; žádá, aby byli pachatelé těchto činů předáni spravedlnosti; bere na vědomí rozhodnutí vlády Paňdžábu o vytvoření výboru, který by měl urychlit vyšetřování vraždy Šámy Bíbíové a Šabhaze Masíha, a o nařízení dodatečné policejní ochrany křesťanských obcí v této provincii; poukazuje však na to, že k tomu, aby bylo možné vyřešit problém násilí vůči náboženským menšinám, které je v Pákistánu stále všudypřítomné, je nutno ukončit atmosféru beztrestnosti a zavést širší reformy;

4.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že kontroverzní zákony o rouhání mohou být snadno zneužity, což se může v Pákistánu dotýkat lidí všech vyznání; vyjadřuje znepokojení zejména nad tím, že zákony o rouhání, proti nimž se veřejně stavěl zesnulý ministr Šabház Bhattí, zesnulý guvernér Salmán Ta´sír a Rašíd Rehmán, kteří byli zabiti za svůj postoj ve prospěch náboženské tolerance, se stále častěji používají proti ohroženým menšinovým skupinám v Pákistánu, včetně členů hnutí Ahmadíja a křesťanů;

5.  vyzývá pákistánskou vládu, aby důkladně přezkoumala zákony o rouhání a jejich uplatňování v současné době, zejména články 295 B a C trestního zákona, které za údajné činy rouhání stanovují povinný trest doživotí (295 B a C) nebo dokonce trest smrti (295 C), s cílem tyto zákony zrušit; vyzývá vládu Pákistánu, aby zrušila trest smrti, včetně trestu smrti za rouhání nebo odpadlictví od víry, a zavedla ochranná opatření, která by zabránila zneužívání právních ustanovení o rouhání a odpadlictví od víry;

6.  vyzývá pákistánské orgány, aby zaručily nezávislost soudů, právní stát a řádné soudní řízení v souladu s mezinárodními normami pro soudní jednání, a to i s přihlédnutím k nedávným doporučením zvláštní zpravodajky OSN pro nezávislost soudců a právníků; vyzývá dále pákistánské orgány, aby poskytovaly dostatečnou ochranu všem osobám, jichž se případy rouhačství týkají, a to včetně ochrany soudců před vnějším nátlakem a ochrany obžalovaných a jejich rodin i komunit před hromadným násilím, a aby řešily případy osob, které byly zproštěny viny, avšak nemohou se vrátit zpět do svého místa původu;

7.  připomíná, že pákistánská ústava zaručuje svobodu náboženského vyznání a práva menšin; vítá opatření v zájmu náboženských menšin, která pákistánská vláda od listopadu 2008 přijala a k nimž patří zavedení 5% kvóty pro zastoupení menšin na federálních pracovištích, uznání nemuslimských svátků a vyhlášení Národního dne menšin;

8.  naléhavě však vyzývá pákistánskou vládu, aby zvýšila úsilí o zlepšení porozumění mezi jednotlivými náboženstvími, aktivně řešila náboženskou nesnášenlivost za pomoci společenských aktérů, potírala náboženskou nesnášenlivost, projevy násilí a zastrašování a aby působila proti skutečné nebo pociťované beztrestnosti;

9.  důrazně odsuzuje veškeré akty násilí vůči náboženským komunitám a veškeré formy diskriminace a netolerance na základě náboženského vyznání a víry; zdůrazňuje, že právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání je základním lidským právem; poukazuje dále na to, že stejný respekt a prosazování a ochranu svých lidských práv si zaslouží všichni Pákistánci nehledě na jejich víru a náboženství;

10.  vyzývá ESVČ a Komisi, aby s cílem pomoci náboženským komunitám a vyvíjet nátlak na pákistánskou vládu, aby se více zasadila o ochranu náboženských menšin, využily veškerých nástrojů, které mají k dispozici, a to i nástrojů, které jsou formulovány v obecných zásadách EU pro prosazování a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení; oceňuje v této souvislosti nedávnou návštěvu zvláštního zástupce EU pro lidská práva v Pákistánu a diskuze, které tam vedl;

11.  podotýká, že udělení statusu GSP+ je podmíněno splněním určitých podmínek, mj. ratifikací a uplatňováním 27 mezinárodních úmluv, jak je uvedeno v příloze VIII k novému základnímu nařízení o GSP, z nichž se většina týká lidských práv, a že pokud by země nedodržela své závazky, může se EU rozhodnout, že systém všeobecných preferencí zruší;

12.  naléhavě žádá ESVČ a Komisi, aby bedlivě sledovaly, zda Pákistán dodržuje své závazky v rámci GSP+, a aby propagovaly a chránily lidská práva v Pákistánu;

13.  vyzývá ESVČ a Komisi, aby spolupracovaly s pákistánskými orgány za účelem změny způsobu používání zákonů o rouhačství, a to i na základě opatření, která jsou navržena v 6. odstavci výše;

14.  vybízí vládu Pákistánu, aby spolupracovala s orgány OSN, mj. se zpravodajem OSN pro svobodu náboženství či vyznání, s cílem zabývat se opodstatněnými obavami týkajícími se problémů v oblasti dodržování lidských práv;

15.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Evropské komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, Radě OSN pro lidská práva a vládě a parlamentu Pákistánu.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2013)0575.
(2) http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_Data/docs/pressdata/EN/foraff/137585.pdf
(3) http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/EN/foraff/135946.pdf
(4) Přijaté texty, P7_TA(2014)0208.

Právní upozornění