Seznam 
Přijaté texty
Středa, 17. prosince 2014 - ŠtrasburkKonečné znění
Rozhodnutí nevyslovit námitku proti aktu v přenesené pravomoci: režim pro produkty pocházející z některých států AKT
 Autonomní obchodní preference pro Moldavskou republiku ***I
 Sazební zacházení se zbožím pocházejícím z Ekvádoru ***I
 Uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události v roce 2014
 Návrh opravného rozpočtu č. 3/2014: příjmy z pokut a úrokových plateb, příjmy z náhrad a zpětných úhrad – prostředky na platby – plány pracovních míst Komise, Výboru regionů a evropského inspektora ochrany údajů
 Návrh opravného rozpočtu č. 4/2014: tradiční vlastní zdroje (TVZ), základy DPH a hrubého národního důchodu (HND)
 Uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU: záplavy v Itálii - zemětřesení v Řecku - náledí ve Slovinsku - náledí a záplavy v Chorvatsku
 Návrh opravného rozpočtu č. 5/2014: povodně v Itálii (Sardinie) v roce 2013 – zemětřesení v Řecku – náledí ve Slovinsku – náledí a následné povodně v Chorvatsku v roce 2014
 Návrh opravného rozpočtu č. 6/2014: revize prognózy tradičních vlastních zdrojů, příspěvky ze základů DPH a HND
 Uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU: záplavy v Srbsku, Chorvatsku a Bulharsku
 Návrh opravného rozpočtu č. 7/2014: záplavy v Srbsku, Chorvatsku a Bulharsku
 Návrh opravného rozpočtu č. 8/2014 - přebytek vyplývající z plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2013
 Vlastní zdroje Unie - úprava příspěvků členských států *
 Uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU: regiony postižené katastrofami
 Uvolnění prostředků z nástroje pružnosti - financování programů strukturálních fondů pro Kypr
 Nový souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2015
 Klasifikace závažných porušení pravidel v silniční dopravě
 Obnova strategie vnitřní bezpečnosti EU
 Uznání palestinského státu
 Ocelářství v EU: ochrana pracovníků a průmyslu
 Situace ve Středomoří a nutnost uceleného přístupu EU k migraci

Rozhodnutí nevyslovit námitku proti aktu v přenesené pravomoci: režim pro produkty pocházející z některých států AKT
PDF 287kWORD 51k
Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku k nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 14. listopadu 2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1528/2007 o uplatňování režimu stanoveného v dohodách zakládajících hospodářské partnerství nebo vedoucích k jeho založení na produkty pocházející z některých států, které jsou součástí skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT) (C(2014)08355 – 2014/2954(DEA))
P8_TA(2014)0085B8-0346/2014

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2014)08355),

–  s ohledem na dopis Komise ze dne 26. listopadu 2014, kterým Komise žádá Evropský parlament, aby uvedl, že k nařízení v přenesené pravomoci nevysloví námitku,

–  s ohledem na dopis Výboru pro mezinárodní obchod předsedovi Konference předsedů výborů ze dne 5. prosince 2014,

–  s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1528/2007 ze dne 20. prosince 2007 o uplatňování režimu stanoveného v dohodách zakládajících hospodářské partnerství nebo vedoucích k jeho založení na produkty pocházející z některých států, které jsou součástí skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT)(1), a zejména na čl. 2 odst. 2 a čl. 24a odst 6 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 527/2013 ze dne 21. května 2013, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1528/2007, pokud jde o vyloučení řady zemí ze seznamu regionů nebo států, které uzavřely jednání(2),

–  s ohledem na doporučení k rozhodnutí Výbor pro mezinárodní obchod,

–  s ohledem na čl. 105 odst. 6 jednacího řádu,

–  s ohledem na skutečnost, že nebyly vysloveny žádné námitky ve lhůtě stanovené v čl. 105 odst. 6 třetí a čtvrté odrážce jednacího řádu, jež uplynula dne 16. prosince 2014,

A.  vzhledem k tomu, že v souladu s nařízením (EU) č. 527/2013 se na Keňu přestala ode dne 1. října 2014 vztahovat ujednání o přístupu na trh povoleném podle nařízení (ES) č. 1528/2007;

B.  vzhledem k tomu, že Keňa, Evropská unie a její členské státy uzavřely dne 16. října 2014 jednání o dohodě o hospodářském partnerství;

C.  vzhledem k tomu, že Komise přijala dne 14. listopadu 2014 akt v přenesené pravomoci, který znovu zařazuje Keňu na seznam v příloze I nařízení (ES) č. 1528/2007;

D.  vzhledem k tomu, že Komise zdůraznila, že rozhodnutí nevyslovit námitku by snížilo riziko případného přesměrování keňského obchodu a ztráty vývozu do EU, čímž by omezilo škody pro odvětví tuňáků, zahradnictví a řezaných květin;

1.  prohlašuje, že k rozhodnutí v přenesené pravomoci nevysloví námitku;

2.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 348 31.12.2007, s. 1.
(2) Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 59.


Autonomní obchodní preference pro Moldavskou republiku ***I
PDF 365kWORD 49k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 55/2008 o zavedení autonomních obchodních preferencí pro Moldavskou republiku (COM(2014)0542 – C8-0128/2014 – 2014/0250(COD))
P8_TA(2014)0086A8-0053/2014

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0542),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0128/2014),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 10. prosince 2014 zavázal schválit postoj Parlamentu podle čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0053/2014),

1.  přijímá svůj níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. prosince 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 55/2008 o zavedení autonomních obchodních preferencí pro Moldavskou republiku

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 1383/2014.)


Sazební zacházení se zbožím pocházejícím z Ekvádoru ***I
PDF 363kWORD 50k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o sazebním zacházení se zbožím pocházejícím z Ekvádoru (COM(2014)0585 – C8-0172/2014 – 2014/0287(COD))
P8_TA(2014)0087A8-0056/2014

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0585),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0172/2014),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 10. prosince 2014 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0056/2014),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. prosince 2014 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2014 o sazebních opatřeních na zboží pocházející z Ekvádoru

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 1384/2014.)


Uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události v roce 2014
PDF 378kWORD 58k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2014 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události podle bodu 14 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (COM(2014)0328 – C8-0020/2014 – 2014/2037(BUD))
P8_TA(2014)0088A8-0068/2014

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0328 – C8‑0020/2014),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(1), a zejména na článek 13 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(2), a zejména na článek 14 této dohody,

–  s ohledem na společné prohlášení Parlamentu, Rady a Komise týkající se prostředků na platby, které bylo přijato ve společných závěrech ze dne 12. listopadu 2013(3),

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2014 přijatý s konečnou platností dne 20. listopadu 2013,

–  ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 3/2014, který Komise přijala dne 15. dubna 2014 (COM(2014)0329),

–  s ohledem na postoj k návrhu opravného rozpočtu č. 3/2014, který Rada přijala dne 12. prosince 2014 (16740/2014 – C8-0289/2014),

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0068/2014),

A.  vzhledem k tomu, že počátek víceletého finančního rámce 2014–2020 poznamenalo obrovské nahromadění neprovedených plateb, neboť na konci roku 2013 činily neproplacené faktury jen v politice soudržnosti přibližně 23,4 miliardy EUR a výše neuhrazených závazků dosahovala na konci roku 2013 výše 221,7 miliardy EUR, tj. o 41 miliard EUR více, než se v době schválení VFR na období 2007–2013 původně předpokládalo; vzhledem k tomu, že tato situace je nepřijatelná a vyžaduje okamžité přijetí opatření a využití mechanismů flexibility stanovených v nařízení o VFR, aby se neohrozilo provádění politik a programů Unie jednomyslně schválených ve VFR, přičemž je rovněž nutné omezit požadavky na placení úroků za zpoždění plateb a zamezit zbytečnému rostoucímu ekonomickému tlaku na příjemce prostředků z rozpočtu Unie a snížit jejich zranitelnost;

B.  vzhledem k tomu, že se v rámci rozpočtových dohodovacích jednání týkajících se roku 2014 Parlament, Rada a Komise dohodly na tom, že s ohledem na potřebu zajistit řádné provádění plateb a zamezit jakémukoli nadměrnému přenosu neuhrazených závazků do rozpočtu na rok 2015 bude využito mechanismů flexibility obsažených v nařízení o VFR, včetně rozpětí na nepředvídané události;

C.  vzhledem k tomu, že po zvážení veškerých finančních možností reakce na nepředvídané události Komise navrhla, aby byly uvolněny v plném rozsahu prostředky z rozpětí na nepředvídané události dostupné na doplnění prostředků na platby v souhrnném rozpočtu Unie na rozpočtový rok 2014 nad úroveň stropu plateb;

D.  vzhledem k tomu, že se Rada neztotožňuje s výkladem Parlamentu a Rady, a sice že 350 milionů EUR uvolněných v roce 2014 v prostředcích na závazky v souvislosti se zvláštními nástroji stanovenými v nařízení o VFR by nemělo být započítáno do stropu pro platby, čímž by vzniklo rozpětí ve výši 711 milionů EUR, jež by bylo možné vyčerpat, aniž by bylo nutné přistoupit k využití rozpětí pro nepředvídané události; vzhledem k tomu, že je tedy třeba rozhodnout, zda a v jakém rozsahu by měla být částka 350 milionů EUR vyrovnána snížením rozpětí pro platby ve víceletém finančním rámci pro stávající rozpočtový rok nebo budoucí rozpočtové roky;

E.  vzhledem k tomu, že v rámci jednání o rozpočtových balíčcích na roky 2014 a 2015 bylo dohodnuto, že bude uvolněno rozpětí pro nepředvídané události v částce 2 812,2 milionů EUR plus 350 milionů EUR, tzn. 3 168,2 milionů EUR;

F.  vzhledem k tomu, že toto uvolnění pravděpodobně trvale nevyřeší problém posledních let, kterým je nedostatek prostředků na platby a rostoucí objem neuhrazených závazků, ale pouze omezí přesun nehrazených faktur do dalšího roku, který se od roku 2010 zvětšil o více než 50 %;

G.  vzhledem k tomu, že financování tohoto uvolnění může mimochodem proběhnout za prakticky nulových nákladů pro vnitrostátní rozpočty z důvodu dalších neočekávaných dodatečných zdrojů v roce 2014;

H.  vzhledem k tomu, že uvolnění prostředků z rozpětí na nepředvídatelné události v roce 2014 si navíc nevyžádá překročení celkového stropu u prostředků na platby (908 miliard EUR v cenách roku 2011) stanoveného ve VFR 2014–2020, jak je jednoznačně stanoveno v čl. 13 odst. 4 nařízení o VFR, neboť bude vyrovnáno snížením rozpětí pro budoucí rozpočtové roky, jak je stanoveno v čl. 13 odst. 3 nařízení o VFR;

1.  schvaluje uvolnění rozpětí na nepředvídané události pro rok 2014 v podobě uvedené v příloze;

2.  zdůrazňuje, že využití tohoto nástroje stanoveného v článku 13 nařízení o VFR je dalším důkazem toho, že je naprosto nezbytné zvýšit flexibilitu rozpočtu Unie;

3.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

4.  pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady toto rozhodnutí podepsal a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení i s jeho přílohou Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události

(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí (EU) 2015/435.)

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(2) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(3) Přijaté texty, 20.11.2013, P7_TA(2013)0472.


Návrh opravného rozpočtu č. 3/2014: příjmy z pokut a úrokových plateb, příjmy z náhrad a zpětných úhrad – prostředky na platby – plány pracovních míst Komise, Výboru regionů a evropského inspektora ochrany údajů
PDF 301kWORD 61k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2014 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 3/2014 Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise (16740/2014 – C8-0289/2014 – 2014/2036(BUD))
P8_TA(2014)0089A8-0069/2014

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(1), a zejména na článek 41 tohoto nařízení,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2014, schválený s konečnou platností dne 20. listopadu 2013(2),

–  s ohledem na společné prohlášení Parlamentu, Rady a Komise o prostředcích na platby (společné prohlášení ze dne 12. listopadu 2013) v podobě dohodnuté ve společných závěrech ze dne 12. listopadu 2013(3) a na prohlášení Evropského parlamentu a Komise o prostředcích na platby v podobě dohodnuté v těchto závěrech;

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(4) (dále jen „nařízení o VFR“),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(5) (dále jen „IID“),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství(6),

–  s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 3/2014, který Komise přijala dne 28. května 2014 (COM(2014)0329),

–  s ohledem na návrh Komise o uvolnění prostředků z rozpětí na nepředvídané události v roce 2014, přijatý dne 28. května 2014 (COM(2014)0328),

–  s ohledem na společné závěry schválené Parlamentem a Radou dne 8. prosince 2014,

–  s ohledem na postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 3/2014, který Rada přijala dne 12. prosince 2014 a téhož dne předala Parlamentu (16740/2014 – C8-0289/2014),

–  s ohledem na články 88 a 91 jednacího řádu,

–  s ohledem na dopis Výboru pro zahraniční věci,

–  s ohledem na dopis Výboru pro rozvoj,

–  s ohledem na dopis Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

–  s ohledem na dopis Výboru pro kulturu a vzdělávání,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanovisko Výbor pro regionální rozvoj (A8-0069/2014),

A.  vzhledem k tomu, že návrhem opravného rozpočtu (NOR) č. 3/2014 k souhrnnému rozpočtu na rok 2014 v podobě původně předložené Komisí se má zvýšit jak odhad příjmů z pokut a sankcí a ostatní příjmy o 1 568 milionů EUR, tak i prostředky na platby v okruzích 1a, 1b, 2 a 4 víceletého finančního rámce (VFR) o 4 738 milionů EUR, aby bylo možné do konce roku provádět platby plynoucí z minulých a současných závazků;

B.  vzhledem k tomu, že počátek víceletého finančního rámce 2014–2020 poznamenalo obrovské nahromadění neprovedených plateb, neboť na konci roku 2013 činily neproplacené faktury jen v politice soudržnosti přibližně 23 400 milionů EUR a výše neuhrazených závazků dosahovala na konci roku 2013 výše 221,7 miliardy EUR, tj. o 41 000 milionů EUR více, než se původně předpokládalo v době schválení VFR na období 2007–2013;

C.  vzhledem k tomu, že z celkové částky NOR č. 3/2014 je na financování programů na období 2014–2020 v oblasti politiky soudržnosti určeno pouhých 99 milionů EUR, zatímco zbytek má být použit na uzavírání programů na období 2007–2013 (3 296 milionů EUR) a na platby v jiných okruzích (1 340 milionů EUR);

D.  vzhledem k tomu, že Parlament, Rada a Komise se ve svém společném prohlášení ze dne 12. listopadu 2013 zavázaly k tomu, že zajistí řádné provádění plateb, aby Unie měla finanční prostředky k pokrytí svých právních závazků v roce 2014, a za tím účelem budou využívat různé mechanismy pružnosti obsažené v nařízení o VFR, mj. v článku 13 (rozpětí pro nepředvídané události);

E.  vzhledem k tomu, že některé delegace v Radě vyjádřily výhrady k použití rozpětí na nepředvídané události, jak je navrženo v NOR č. 3/2014, avšak podle názoru Parlamentu jsou tyto výhrady neopodstatněné a odporují duchu nařízení o VFR a IID;

1.  bere na vědomí NOR č. 3/2014, jak jej předložila Komise;

2.  souhlasí se společnými závěry Parlamentu a Rady ze dne 8. prosince 2014, jejichž cílem je navýšit platby v rozpočtu na rok 2014 v řadě rozpočtových položek, a to až na 4 246 milionů EUR, z nichž 3 168 milionů EUR má být uvolněno z rozpětí pro nepředvídané události na rok 2014;

3.  vítá zejména navýšení prostředků na platby v okruzích 1a a 4, které se z větší části dostalo i do závěrečného kompromisu, jak se odráží ve společných závěrech ze dne 8. prosince 2014;

4.  vítá navýšení prostředků na platby v okruhu 1b, který je oblastí nejvíce postiženou nedostatkem prostředků na platby v rozpočtu Unie; domnívá se nicméně, že se jedná o naprosté minimum nutné k tomu, aby mohly být pokryty skutečné potřeby do konce roku 2014, nicméně tento krok nebude stačit k odstranění opakujícího se problému hromadění neproplacených faktur, který se zhoršuje již od rozpočtu na rok 2010; připomíná zejména, že členské státy tradičně podávají většinu faktur v okruhu 1b vždy na konci rozpočtového roku, aby se tak vyhnuly rušení závazků v důsledku použití pravidel N+2 a N+3;

5.  podporuje návrh na uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události a poukazuje na svůj výklad čl. 3 odst. 2 nařízení o VFR, podle něhož musí být platby týkající se zvláštních nástrojů započítány nad stropy příslušných okruhů; je přesvědčen o tom, že jakýkoli jiný výklad by byl v rozporu s politickou dohodou o VFR na období 2014–2020, konkrétně s dohodou na tom, že k tomu, aby Unie mohla plnit své závazky, je třeba uplatňovat zvláštní a maximální flexibilitu;

6.  připomíná, že přijetím NOR č. 3/2014, NOR č. 4/2014, NOR č. 6/2014 a NOR č. 8/2014 se podíl příspěvků členských států do rozpočtu Unie na základě HND sníží celkem o 8 688 milionů EUR, takže bude plně kompenzovat dodatečné platby, o něž se žádá v NOR č. 3/2014 v souladu se společnými závěry ze dne 8. prosince 2014;

7.  schvaluje postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 3/2014;

8.  pověřuje svého předsedu, aby prohlásil opravný rozpočet č. 2/2014 za schválený s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku;

9.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. L 51, 20.2.2014, s. 1.
(3) Texty přijaté dne 20. listopadu 2013, P7_TA(2013)0472.
(4) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(5) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(6) Úř. věst. L 163, 23.6.2007, s. 17.


Návrh opravného rozpočtu č. 4/2014: tradiční vlastní zdroje (TVZ), základy DPH a hrubého národního důchodu (HND)
PDF 362kWORD 57k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2014 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č.  4/2014 na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise (16741/2014 – C8-0290/2014 – 2014/2053(BUD))
P8_TA(2014)0090A8-0076/2014

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(1), a zejména na článek 41 tohoto nařízení,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2014, přijatý s konečnou platností dne 20. listopadu 2013(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(3),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(4),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství(5),

–  s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 4/2014, který Komise přijala dne 9. července 2014 (COM(2014)0461),

–  s ohledem na návrh na změnu č. 1 k návrhu opravného rozpočtu č. 4/2014, který Komise předložila dne 16. října 2014,

–  s ohledem na společné závěry dohodnuté Parlamentem a Radou dne 8. prosince 2014,

–  s ohledem na postoj k návrhu opravného rozpočtu č. 4/2014, který Rada přijala dne 12. prosince 2014 a postoupila Evropskému parlamentu dne týž den (16741/2014 – C8‑0290/2014 ),

–  s ohledem na články 88 a 91 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0076/2014),

A.  vzhledem k tomu, že předmětem návrhu opravného rozpočtu (NOR) č. 4/2014 je revize prognózy tradičních vlastních zdrojů (dále též „TVZ“, tj. cel a dávek z cukru) a základů DPH a hrubého národního důchodu (HND), revize rozpočtovaných oprav týkajících se Spojeného království a revize prognózy ostatních příjmů plynoucích z několika pokut, v důsledku čehož dochází ke změně ve výši a rozpisu příspěvků členských států z jejich vlastních zdrojů do rozpočtu Unie;

B.  vzhledem k tomu, že NOR č. 4/2014 také snižuje rozpočtové prostředky na závazky i platby pro evropského inspektora ochrany údajů o 248 460 EUR a navrhuje určité změny v nomenklatuře Evropského fondu pro regionální rozvoj, jimiž se promítne přijetí příslušného právního základu;

C.  vzhledem k tomu, že tento NOR je zcela nezbytný, nemá-li dojít k nedostatku hotovosti, který by mohl vést k nemožnosti čerpání prostředků v roce 2014;

1.  bere na vědomí NOR č. 4/2014, pozměněný návrhem na změnu č. 1 k NOR č. 4/2014, který upravuje prognózu tradičních vlastních zdrojů (tj. cel a dávek z cukru) na základě nejlepších odhadů Komise a některých dalších nových skutečností a dále upravuje prognózu dalších příjmů pocházejících ze série pokut, které nyní byly uvaleny s konečnou platností a mohou být tedy zapsány do rozpočtu;

2.  konstatuje, že snížení prognózy TVZ o přibližně 646,1 milionů EUR a snížení vlastních zdrojů založených na DPH o 192,4 milionů EUR je vykompenzováno výše uvedenými pokutami v úhrnné výši 2 433 milionů EUR, a tak se mechanicky snižuje potřeba dodatečných příspěvků na základě HND o 1 594,5 milionů EUR;

3.  konstatuje, že výsledkem NOR č. 4/2014, včetně návrhu na změnu č. 1 k němu, je celkové snížení požadavků na dodatečné vlastní zdroje, zejména v důsledku toho, že budou do rozpočtu zapsány pokuty a úroky z prodlení, které se staly právně vymahatelnými, ve výši 2 433 milionů EUR;

4.  konstatuje, že NOR č. 4/2014 navrhuje snížení prostředků na závazky i platby pro evropského inspektora ochrany údajů o 248 460 EUR z důvodu zpoždění při jmenování nového evropského inspektora ochrany údajů a jeho zástupce;

5.  souhlasí se společnými závěry, na nichž se dohodly Parlament a Rada dne 8. prosince 2014 s cílem schválit NOR č. 4/2014 ve znění původně navrženém Komisí a pozměněném jejím návrhem na změnu č. 1 k NOR č. 4/2014, se zahrnutím prostředků na závazky z NOR č. 6/2014 v souvislosti s Evropským námořním a rybářským fondem a s rezervou pro dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a také s přesunem částky prostředků na platby ve výši 248 460 EUR, které jsou k dispozici, jak bylo zjištěno, v položce pro evropského inspektora ochrany údajů, do rozpočtové položky na humanitární pomoc, tj. 23 02 01;

6.  připomíná, že přijetím tohoto NOR se sníží potřeba dodatečných vlastních zdrojů pro rozpočet Unie o 2 433 milionů EUR, a tudíž společně se sníženými podíly příspěvků členských států do rozpočtu Unie na základě HND vyplývajícími z NOR č. 3/2014, NOR č. 6/2014 a NOR č. 8/2014 bude plně kompenzovat dodatečné potřeby prostředků na platby, které jsou předmětem NOR č. 3/2014, jak bylo dohodnuto ve společných závěrech ze dne 8. prosince 2014;

7.  schvaluje postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 4/2014;

8.  pověřuje svého předsedu, aby prohlásil opravný rozpočet č. 3/2014 za přijatý s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

9.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 298, 26.10.12, s. 1.
(2) Úř. věst. L 51, 20.02.14, s. 1.
(3) Úř. věst. L 347, 20.12.13, s. 884.
(4) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(5) Úř. věst. L 163, 23.6.2007, s. 17.


Uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU: záplavy v Itálii - zemětřesení v Řecku - náledí ve Slovinsku - náledí a záplavy v Chorvatsku
PDF 369kWORD 52k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2014 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie podle bodu 11 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (záplavy v Itálii, zemětřesení v Řecku, náledí ve Slovinsku a náledí a záplavy v Chorvatsku) (COM(2014)0565 – C8-0137/2014 – 2014/2072(BUD))
P8_TA(2014)0091A8-0073/2014

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0565 – C8‑0137/2014),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie(1),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 10 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3), a zejména na bod 11 této dohody,

–  s ohledem na společné závěry Parlamentu a Rady ze dne 8. prosince 2014,

–  s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0073/2014),

1.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie

(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí (EU) 2015/436.)

(1) Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.


Návrh opravného rozpočtu č. 5/2014: povodně v Itálii (Sardinie) v roce 2013 – zemětřesení v Řecku – náledí ve Slovinsku – náledí a následné povodně v Chorvatsku v roce 2014
PDF 356kWORD 54k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2014 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 5/2014 na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise (16742/2014 – C8-0291/2014 – 2014/2073(BUD))
P8_TA(2014)0092A8-0078/2014

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(1), a zejména na článek 41 tohoto nařízení,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2014 přijatý s konečnou platností dne 20. listopadu 2013(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(3),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(4),

–  s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 5/2014, který Komise přijala dne 8. září 2014 (COM(2014)0564),

–  s ohledem na společné závěry, na nichž se Parlament a Rada dohodly dne 8. prosince 2014,

–  s ohledem na postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 5/2014, který Rada přijala dne 12. prosince 2014 a téhož dne předala Parlamentu (16742/2014 – C8-0291/2014),

–  s ohledem na články 88 a 91 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0078/2014),

A.  vzhledem k tomu, že návrh opravného rozpočtu č. 5/2014 se týká uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie (FSEU) v částce 46 998 528 EUR v prostředcích na závazky a prostředcích na platby v souvislosti s povodněmi v Itálii (Sardinie) v listopadu 2013, zemětřesením v Řecku (Kefalonia), ledovými bouřemi ve Slovinsku a stejnými ledovými bouřemi v Chorvatsku, kde po nich následovaly i záplavy, v průběhu ledna a začátkem února 2014,

B.  vzhledem k tomu, že účelem návrhu opravného rozpočtu č. 5/2014 je formálně zapsat tuto rozpočtovou úpravu do rozpočtu na rok 2014;

1.  bere na vědomí návrh opravného rozpočtu č. 5/2014, jak jej předložila Komise;

2.  zdůrazňuje, že je nutné uvolnit prostřednictvím FSEU finanční pomoc zemím, které byly postiženy těmito přírodními katastrofami;

3.  poukazuje na to, že nedostatek prostředků na platby v roce 2014, což byla hlavní příčina předložení návrhu opravného rozpočtu č. 3/2014 a doprovodného návrhu Komise na uvolnění rozpětí pro nepředvídané události, již předem vylučuje možnost nalézt zdroje pro návrh opravného rozpočtu č. 5/2014 pomocí převodu;

4.  podporuje společné závěry dohodnuté Parlamentem a Radou dne 8. prosince 2014 o schválení dodatečných prostředků na závazky ve výši 47 milionů EUR v rozpočtu na rok 2014 a přesunutí odpovídajících potřeb v oblasti prostředků na platby do rozpočtu na rok 2015;

5.  schvaluje postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 5/2014;

6.  pověřuje svého předsedu, aby prohlásil opravný rozpočet č. 4/2014 za schválený s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

7.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. L 51, 20.2.2014, s. 1.
(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(4) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.


Návrh opravného rozpočtu č. 6/2014: revize prognózy tradičních vlastních zdrojů, příspěvky ze základů DPH a HND
PDF 359kWORD 56k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2014 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 6/2014 na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise (16743/2014 – C8-0288/2014 – 2014/2162(BUD))
P8_TA(2014)0093A8-0074/2014

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(1), a zejména na článek 41 tohoto nařízení,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2014, přijatý s konečnou platností dne 20. listopadu 2013(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(3),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(4),

–  s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 6/2014, který Komise přijala dne 17. října 2014 (COM(2014)0649),

–  s ohledem na návrh na změnu č. 1/2014 návrhu opravného rozpočtu č. 6/2014, který Komise přijala dne 3. prosince 2014 (COM(2014)0730),

–  s ohledem na společné závěry dohodnuté Parlamentem a Radou dne 8. prosince 2014,

–  s ohledem na postoj k návrhu opravného rozpočtu č. 6/2014, který Rada přijala dne 12. prosince 2014 a předala Parlamentu téhož dne (16743/2014 – C8-0288/2014),

–  s ohledem na články 88 a 91 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0074/2014),

A.  vzhledem k tomu, že se návrh opravného rozpočtu (NOR) č. 6/2014 týká revize prognózy tradičních vlastních zdrojů a příspěvků vlastních zdrojů ze základů DPH a HND, snížení rozpočtových prostředků pro Evropský námořní a rybářský fond a rezervu pro dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu, jakož i zvýšení rozpočtových prostředků pro evropského veřejného ochránce práv;

B.  vzhledem k tomu, že na straně příjmů se tento NOR projeví po přijetí návrhu na změnu č. 1/2014 NOR č. 6/2014 snížením požadavků na vlastní zdroje o celkovou částku 4 095, 5 milionů EUR, které vyplývá ze snížení příspěvku ze základu HND od členských států o 4 515,5 milionů a zvýšení částky tradičních vlastních zdrojů o 420 milionů EUR;

C.  vzhledem k tomu, že účelem NOR č. 6/2014 je formálně zapsat tyto rozpočtové úpravy do rozpočtu na rok 2014;

1.  bere na vědomí NOR č. 6/2014 ve znění předloženém Komisí a pozměněném návrhem na změnu č. 1/2014;

2.  poznamenává, že snížení rozpočtových prostředků pro Evropský námořní a rybářský fond a rezervu pro dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu představuje celkové snížení o 76,3 milionu EUR v prostředcích na závazky a o 6,2 milionu EUR v prostředcích na platby, vyplývající zejména z opožděného přijetí právního základu pro tento fond a z aktualizovaného posouzení stavu jednání o výše uvedených dohodách o rybolovu;

3.  vítá návrh použít částku 6,2 milionu EUR z ušetřených prostředků na platby uvedených v odstavci 2 na pomoc při financování případných humanitárních krizí do konce roku;

4.  zdůrazňuje, že se NOR č. 6/2014 celkově projeví na příspěvcích ze základu HND snížením o 4 515,5 milionů EUR a v prognóze tradičních vlastních zdrojů dojde ke zvýšení o 420 milionů EUR;

5.  souhlasí se společnými závěry, na nichž se dohodly Parlament a Rada dne 8. prosince 2014 s cílem přijmout NOR č. 6/2014 s navrženými změnami, včetně přenosu výdajů do NOR č. 3/2014 a NOR č. 4/2014;

6.  připomíná, že přijetím NOR č. 6/2014 se sníží potřeba příspěvků členských států do rozpočtu Unie na základě HND o 4 515,5 milionů EUR, a tudíž společně se sníženými podíly příspěvků členských států do rozpočtu Unie ze základu HND vyplývajícími z NOR č. 3/2014, NOR č. 4/2014 a NOR č. 8/2014 budou plně kompenzovány dodatečné potřeby prostředků na platby, které jsou předmětem NOR č. 3/2014, jak bylo dohodnuto ve společných závěrech ze dne 8. prosince 2014;

7.  schvaluje postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 6/2014;

8.  pověřuje svého předsedu, aby prohlásil opravný rozpočet č. 5/2014 za přijatý s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

9.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. L 51, 20.2.2014, s. 1.
(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(4) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.


Uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU: záplavy v Srbsku, Chorvatsku a Bulharsku
PDF 367kWORD 50k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2014 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie podle bodu 11 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (záplavy v Srbsku, Chorvatsku a Bulharsku) (COM(2014)0648 – C8-0223/2014 – 2014/2161(BUD))
P8_TA(2014)0094A8-0075/2014

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0648 – C8-0223/2014),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie(1), a zejména na čl. 4 odst. 3 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 10 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3), a zejména na bod 11 uvedené dohody,

–  s ohledem na společné závěry, na nichž se Parlament a Rada dohodly dne 8. prosince 2014;

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0075/2014),

1.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady toto rozhodnutí podepsal a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení i s jeho přílohou Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie

(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí (EU) 2015/437.)

(1) Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.


Návrh opravného rozpočtu č. 7/2014: záplavy v Srbsku, Chorvatsku a Bulharsku
PDF 355kWORD 52k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2014 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 7/2014 na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise (16744/2014 – C8-0292/2014 – 2014/2163(BUD))
P8_TA(2014)0095A8-0072/2014

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(1), a zejména na článek 41 tohoto nařízení,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2014 přijatý s konečnou platností dne 20. listopadu 2013(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(3),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení(4),

–  s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 7/2014, který Komise přijala dne 17. října 2014 (COM(2014)0650),

–  s ohledem na společné závěry dohodnuté Parlamentem a Radou dne 8. prosince 2014,

–  s ohledem na postoj k návrhu opravného rozpočtu č. 7/2014, který Rada přijala dne 12. prosince 2014 a předala Parlamentu téhož dne (16744/2014 – C8-0292/2014),

–  s ohledem na články 88 a 91 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0072/2014),

A.  vzhledem k tomu, že předmětem návrhu opravného rozpočtu č. 7/2014 je uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie (FSEU) ve výši 79 726 440 EUR v prostředcích na závazky a na platby v souvislosti s povodněmi, které zasáhly Srbsko a Chorvatsko v květnu 2014 a Bulharsko v červnu 2014;

B.  vzhledem k tomu, že účelem návrhu opravného rozpočtu č. 7/2014 je formálně zapsat tuto rozpočtovou úpravu do rozpočtu na rok 2014;

1.  bere na vědomí návrh opravného rozpočtu (NOR) č. 7/2014, jak jej předložila Komise;

2.  zdůrazňuje naléhavou potřebu uvolnit finanční pomoc z FSEU zemím postiženým těmito přírodními katastrofami;

3.  poukazuje na to, že nedostatek prostředků na platby v roce 2014, což byla hlavní příčina předložení NOR č. 3/2014 a doprovodného návrhu Komise na uvolnění rozpětí pro nepředvídané události, již předem vylučuje možnost nalézt zdroje pro NOR č. 7/2014 pomocí převodu;

4.  podporuje společné závěry dohodnuté Parlamentem a Radou dne 8. prosince 2014 o schválení dodatečných prostředků na závazky v částce 80 milionů EUR z rozpočtu na rok 2014 a přenesení odpovídajících potřeb v oblasti prostředků na platby do rozpočtu na rok 2015;

5.  schvaluje postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 7/2014;

6.  pověřuje svého předsedu, aby prohlásil opravný rozpočet č. 6/2014 za přijatý s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

7.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. L 51, 20.2.2014, s. 1.
(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(4) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.


Návrh opravného rozpočtu č. 8/2014 - přebytek vyplývající z plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2013
PDF 359kWORD 57k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2014 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 8/2014 Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise (16745/2014 – C8-0293/2014 – 2014/2225(BUD))
P8_TA(2014)0096A8-0079/2014

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(1), a zejména na článek 41 tohoto nařízení,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2014 přijatý s konečnou platností dne 20. listopadu 2013(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanovuje víceletý finanční rámec na období 2014–2020(3),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení(4),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství(5),

–  s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 2/2014, který Komise přijala dne 15. dubna 2014 (COM(2014)0234),

–  s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 8/2014, který Komise přijala dne 27. listopadu 2014 (COM(2014)0722),

–  s ohledem na společné závěry, na nichž se dne 8. prosince 2014 dohodl Parlament a Rada;

–  s ohledem na postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 8/2014, který Rada přijala dne 12. prosince 2014 a téhož dne předala Parlamentu (16745/2014 – C8-0293/2014),

–  s ohledem na články 88 a 91 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0079/2014),

A.  vzhledem k tomu, že návrh opravného rozpočtu (NOR) č. 8/2014 předložila Komise proto, že dohodovací výbor se nemohl shodnout na návrhu opravného rozpočtu č. 2/2014, který měl přesně tentýž účel a obsah jako NOR č. 8/2014;

B.  vzhledem k tomu, že cílem NOR č. 8/2014 je zapsat do rozpočtu na rok 2014 přebytek z rozpočtového roku 2013, který činí 1 005 milionů EUR;

C.  vzhledem k tomu, že hlavními složkami tohoto přebytku jsou kladný zůstatek na straně příjmů ve výši 771 milionů EUR, nevyčerpané prostředky na výdaje ve výši 276 milionů EUR a záporný zůstatek u prostředků na kurzové rozdíly ve výši 42 milionů EUR;

D.  vzhledem k tomu, že na straně příjmů vyplývá zvýšení zejména z pokut a úroků z prodlení (1 331 milionů EUR), zatímco objem skutečně vybraných vlastních zdrojů ve srovnání se zdroji zapsanými do rozpočtu se snižuje (- 226 milionů EUR) a příjmy z přebytků, sald a oprav také klesají (- 360 milionů EUR);

E.  vzhledem k tomu, že na straně výdajů nebylo nedostatečné čerpání prostředků za rok 2013 (107 milionů EUR) a za rok 2012 (54 milionů EUR) důsledkem snížené absorpční kapacity, ale ze všech dostupných ukazatelů vyplývá, že byl v rozpočtech na rok 2012 i na rok 2013 nedostatek prostředků na platby;

F.  vzhledem k tomu, že článek 18 finančního nařízení stanoví, že jediným předmětem tohoto opravného rozpočtu má být případný rozdíl mezi předběžnou účetní závěrkou a odhady a že každý takový přebytek má být do rozpočtu Unie zapsán prostřednictvím opravného rozpočtu;

1.  bere na vědomí návrh opravného rozpočtu č. 8/2014, jehož jediným předmětem je zapsání přebytku z roku 2013 ve výši 1 005 milionů EUR do rozpočtu v souladu s článkem 18 finančního nařízení v podobě předložené Komisí a postoj Rady k tomuto návrhu;

2.  konstatuje, že NOR č. 8/2014 předložila Komise proto, dohodovací výbor nemohl dosáhnout shody na NOR č. 2/2014, který měl přesně tentýž účel a obsah a který Rada schválila na svém čtení dne 17. července 2014, zatímco Parlament k němu předložil pozměňovací návrh ve svém postoji přijatém dne 22. října 2014 s cílem zachovat jeho politickou a procesní vazbu na NOR č. 3, 4, 5, 6 a 7/2014;

3.  zdůrazňuje, že dohodovací výbor nemohl dosáhnout shody na přijetí NOR č. 2/2014 kvůli rozdílným postojům Parlamentu a Rady, pokud jde o potřeby v souvislosti s neuhrazenými platbami v roce 2014 a soubor NOR č. 2 – 7/2014, a nikoli kvůli obsahu samotného NOR č. 2/2014;

4.  připomíná, že přijetí tohoto NOR č. 8/2014 sníží podíl příspěvku členských států podle HND do rozpočtu Unie o 1005 milionů EUR, a tudíž částečně vykompenzuje jejich příspěvek k financování NOR č. 3, 5 a 7/2014;

5.  schvaluje postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 8/2014;

6.  pověřuje svého předsedu, aby prohlásil opravný rozpočet č. 7/2014 za schválený s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

7.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. L 51, 20.2.2014, s. 1.
(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(4) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(5) Úř. věst. L 163, 23.6.2007, s. 17.


Vlastní zdroje Unie - úprava příspěvků členských států *
PDF 451kWORD 63k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2014 o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000, kterým se provádí rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (COM(2014)0704 – C8-0250/2014 – 2014/0332(NLE))
P8_TA(2014)0097A8-0066/2014

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2014)0704),

–  s ohledem na čl. 322 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie a článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8‑0250/2014),

–  s ohledem na dopis Výboru pro rozpočtovou kontrolu,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0066/2014),

A.  vzhledem k tomu, že z aktuálních statistických revizí schválených členskými státy vyšlo najevo, že některé členské státy po několik let neodváděly své příspěvky do rozpočtu Unie v takové výši, jak by měly, zatímco jiné členské státy přeplácely; vzhledem k tomu, že k těmto odchylkám vedly významné statistické změny, které členské státy oznámily;

B.  vzhledem k tomu, že platná pravidla, jež byla jednomyslně schválena v Radě, by vedla k rychlé opravě těchto nedoplatků a přeplatků;

C.  vzhledem k tomu, že obecně členské státy v minulosti odváděly své příspěvky do rozpočtu Unie na základě HND a DPH, v plné výši a bez výrazných prodlev, a to dokonce i navzdory krizi a silnému tlaku na veřejné rozpočty;

D.  vzhledem k tomu, že některé členské státy, které profitovaly z toho, že jejich HND byl dříve podhodnocen, odmítly splatit dlužné částky v zákonné lhůtě;

E.  vzhledem k tomu, že Rada vyzvala Komisi, aby předložila návrh na řešení této situace a za tímto účelem změnila dotčená pravidla a umožnila prodloužení lhůty a postupné splácení dlužných částek;

F.  vzhledem k tomu, že v souladu s probíhající revizí právních předpisů se sedm členských států rozhodlo neuhradit do rozpočtu EU své příslušné zůstatky HND a DPH k prvnímu pracovnímu dni prosince 2014; vzhledem k tomu, že Komise následně zrevidovala částky uvedené původně v návrhu opravného rozpočtu č. 6/2014 s přihlédnutím k částkám, které byly k tomuto dni skutečně poskytnuty;

G.  vzhledem k tomu, že tento návrh byl předložen, poté co orgány dokončily legislativní proces zahájený v roce 2011, v jehož rámci provedly revizi právních předpisů o vlastních zdrojích Unie, přičemž tento legislativní balíček ještě nestačil vstoupit v platnost;

H.  vzhledem k tomu, že tento návrh je součástí širšího vyjednávacího balíčku o opravných rozpočtech na rok 2014 a rozpočtu na rok 2015;

I.  vzhledem k tomu, že v zájmu transparentnosti by měla být Parlamentu každý rok v rámci rozpočtového procesu předložena zpráva s výpočty příspěvků a s podkladovými údaji o úpravách přeplatku podle DPH a HND, přičemž by mu měla být poskytnuta dostatečná doba na přezkum, a dále by mu měla být oznámena rozhodnutí členských států o termínech a výši splátek;

J.  vzhledem k tomu, že by proto mělo být náležitým způsobem změněno nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000,

1.  zdůrazňuje, že tento návrh na změnu nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000 byl předložen v reakci na jednorázové důsledky uplatňování tohoto nařízení pro určité členské státy;

2.  vyjadřuje politování nad tím, že Rada přisoudila vyšší prioritu rozhodnutí o odložení plateb upravených příspěvků členských států před vymezením svého vyjednávacího postoje pro jednání o rozpočtech na roky 2014 a 2015, který přijala až poslední den jedenadvacetidenní dohodovací lhůty podle článku 314 Smlouvy o fungování EU; tato skutečnost přispěla k tomu, že dohodovací výbor nedosáhl dohody;

3.  zdůrazňuje, že Rada jednomyslně žádá flexibilní a naléhavé rozhodování o lhůtách pro příspěvky členských států do rozpočtu Unie, avšak že řada delegací v Radě tento princip odmítá uplatňovat v souvislosti s hladkým uplatňováním VFR 2014–2020 a zejména včasným poskytováním plateb z rozpočtu Unie jejich příjemcům;

4.  je znepokojen návrhem na další rozšíření pravomocí členských států, pokud jde o stanovování lhůt pro odvádění jejich dodatečných příspěvků pocházejících z úprav HND do rozpočtu Unie; zdůrazňuje, že tak vzniká precedens, který by mohl mít dopad na finanční prostředky Komise, načasování plateb z rozpočtu Unie příjemcům a konečně na hodnověrnost rozpočtu Unie;

5.  zdůrazňuje, že tento návrh ještě více komplikuje systém vlastních zdrojů a má za cíl změnu legislativy, která bude brzy nahrazena již schválenými právními předpisy se zpětnou účinností; vzhledem k těmto skutečnostem zdůrazňuje, že zásadní roli při formulaci návrhů na odstranění nedostatků v současném systému má skupina na vysoké úrovni pro vlastní zdroje;

6.  uznává však, že mimořádně vysoké částky úprav provedené v roce 2014 ve vlastních zdrojích, které vycházejí z DPH a HND, mohou pro určité členské státy představovat velkou finanční zátěž;

7.  zdůrazňuje, že návrh Komise je součástí širšího vyjednávacího balíčku, který zahrnuje i opravné rozpočty na rok 2014 a rozpočet na rok 2015, a proto jej nezamítne;

8.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

9.  vyzývá Komisi, aby svůj návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a článkem 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii změnila odpovídajícím způsobem;

10.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

11.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

12.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 2
Nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000
Čl. 10 – odst. 7 a – druhý pododstavec
Členské státy mohou použít první pododstavec pouze tehdy, pokud o svém rozhodnutí a o dni či dnech zapsání částky úprav na účet podle čl. 9 odst. 1 tohoto nařízení informovaly Komisi před prvním prosincovým pracovním dnem.
Členské státy mohou použít první pododstavec pouze tehdy, pokud o svém rozhodnutí a o dni či dnech zapsání částky úprav na účet podle čl. 9 odst. 1 tohoto nařízení informovaly Komisi před prvním prosincovým pracovním dnem. Komise oznámí takové rozhodnutí, počet splátek, výši každé splátky a dny zapsání na účet Evropskému parlamentu a Radě, jakož i dotčeným členským státům.
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 2 a (nový)
Nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000
Čl. 10 – odst. 8

Odstavec 8 se nahrazuje tímto:
„8. Operace uvedené v odstavcích 4 až 7 představují změny příjmů týkající se rozpočtového roku, ve kterém jsou provedeny.“
„8. Operace uvedené v odstavcích 4 až 7 představují změny příjmů týkající se rozpočtového roku, ve kterém jsou provedeny. Komise informuje Evropský parlament a Radu o změnách příjmů podle tohoto článku.“

Uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU: regiony postižené katastrofami
PDF 367kWORD 52k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2014 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie podle bodu 11 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (COM(2014)0348 – C8-0021/2014 – 2014/2038(BUD))
P8_TA(2014)0098A8-0077/2014

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0348 – C8‑0021/2014),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie(1),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 10 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3), a zejména na článek 11 této dohody,

–  a ohledem na společné závěry schválené Parlamentem a Radou dne 8. prosince 2014,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0077/2014),

A.  vzhledem k tomu, že v souladu s nařízením (EU) č. 661/2014, kterým se mění nařízení (ES) č. 2012/2002, je v souhrnném rozpočtu Unie vyčleněna částka 50 000 000 EUR na vyplácení záloh prostřednictvím prostředků;

1.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie

(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí (EU) 2015/422.)

(1) Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.


Uvolnění prostředků z nástroje pružnosti - financování programů strukturálních fondů pro Kypr
PDF 374kWORD 55k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2014 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z nástroje pružnosti podle bodu 12 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (COM(2014)0349 – C8-0022/2014 – 2014/2039(BUD))
P8_TA(2014)0099A8-0071/2014

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0349 – C8‑0022/2014),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(1) (dále jen "nařízení o VFR"), a zejména na článek 11 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(2), a zejména na článek 12 této dohody,

–  s ohledem na nový návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, který přijala Komise dne 28. listopadu 2014 (COM(2014)0723),

–  s ohledem na postoj k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, který Rada přijala dne 12. prosince 2014 a téhož dne postoupila Evropskému parlamentu (16739/2014 – C8-0287/2014),

–  s ohledem na svůj postoj k návrhu souhrnného rozpočtu na rozpočtový rok 2015(3) přijatý dne 17. prosince 2014,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0071/2014),

A.  vzhledem k tomu, že po posouzení všech možností pro přerozdělení prostředků na závazky v rámci podokruhu 1b se zdá být nutné uvolnit prostředky na závazky z nástroje pružnosti;

B.  vzhledem k tomu, že Komise navrhla uvolnit prostředky z nástroje pružnosti, a to ve výši přesahující stropy VFR, aby doplnila financování souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015 o 79,8 milionu EUR v prostředcích na závazky, vzhledem k tomu, že byly Kypru na rok 2015 přiděleny dodatečné prostředky ze strukturálních fondů v celkové výši 100 milionů EUR;

1.  konstatuje, že navzdory mírnému zvýšení prostředků na závazky u několika málo rozpočtových položek neumožňuje strop podokruhu 1b na rok 2015 odpovídající financování důležitých a naléhavých politických priorit Unie;

2.  souhlasí tedy s uvolněním prostředků z nástroje pružnosti a mění návrh Komise tak, aby financoval dodatečný příspěvek na programy strukturálních fondů pro Kypr v rámci podokruhu 1b až do výše 83,26 milionu EUR;

3.  opakuje, že uvolnění prostředků z tohoto nástroje v souladu s článkem 11 nařízení o VFR znovu dokazuje, že je klíčové, aby byl rozpočet Unie flexibilní;

4.  opakuje svůj dlouhodobý postoj, že – aniž by byla dotčena možnost uvolnit prostředky na platby pro specifické rozpočtové položky prostřednictvím nástroje pružnosti bez předchozího uvolnění prostředků na závazky – prostředky na platby vyplývající z prostředků na závazky, které byly dříve uvolněny prostřednictvím nástroje pružnosti, mohou být započítávány pouze nad rámec stropů;

5.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

6.  pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady toto rozhodnutí podepsal a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

7.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení i s jeho přílohou Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z nástroje pružnosti

(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí (EU) 2015/421.)

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(2) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2014)0100.


Nový souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2015
PDF 796kWORD 251k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2014 týkající se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015 (16739/2014 – C8-0287/2014 – 2014/2224(BUD))
P8_TA(2014)0100A8-0067/2014

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(3) (dále jen „nařízení o VFR“),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení(4) (dále jen „IID ze dne 2. prosince 2013“),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2014 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2015, oddíl III – Komise(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2014 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2015(6),

–  s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, který Komise přijala dne 24. června 2014 (COM(2014)0300),

–  s ohledem na postoj k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, který přijala Rada dne 2. září 2014 a postoupila Evropskému parlamentu dne 12. září 2014 (12608/2014 – C8-0144/2014),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2014 týkající se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015(7),

–  s ohledem na skutečnost, že se dohodovací výbor ve lhůtě dvaceti jednoho dne uvedené v čl. 314 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie nedohodl na společném návrhu,

–  s ohledem na nový návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, který přijala Komise dne 27. listopadu 2014 (COM(2014)0723) v souladu s čl. 314 odst. 8 Smlouvy o fungování EU,

–  s ohledem na závěry třístranných rozhovorů o rozpočtu dne 8. prosince 2014,

–  s ohledem na postoj k novému návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015, který Rada přijala dne 12. prosince 2014 (16739/2014 – C8–0287/2014), a předala Parlamentu téhož dne,

–  s ohledem na články 88 a 91 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0067/2014),

1.   připomíná, že „navržený balíček“, jak je uveden v příloze, na němž se po obtížném vyjednávání dohodli zástupci Parlamentu a Rady při třístranných rozhovorech dne 8. prosince 2014, má tři součásti: návrhy opravných rozpočtů č. 3–8/2014 s celkovou částkou 49,8 milionu EUR v prostředcích na závazky a s dodatečnou částkou 3 529,6 milionu EUR nově poskytnutých prostředků na platby, dále rozpočet Unie na rok 2015, jehož výše byla stanovena na 145 321,5 milionu EUR v prostředcích na závazky a 141 214,0 milionu EUR v prostředcích na platby, a šest společných a tři jednostranná prohlášení;

2.  zdůrazňuje, že Komise sice bude schopna reagovat na nejnaléhavější potřeby úhrady plateb za rok 2014, avšak dodatečné prostředky na platby zapsané do rozpočtu na rok 2014 nebudou stačit na proplácení faktur, které se nahromadí v roce 2015; klade proto důraz na společné prohlášení o platebním plánu, které je součástí dohodnutého balíčku týkajícího se rozpočtů na roky 2014 a 2015;

3.  je nicméně přesvědčen o tom, že v následujících letech je nutné intenzivněji usilovat o snížení objemu neuhrazených plateb na udržitelnou úroveň a zaměřit se přitom zejména na politiku soudržnosti; v této souvislosti zdůrazňuje, že se tři orgány Unie ve společném prohlášení o platebním plánu, které je součástí letošní dohody o rozpočtu, zavázaly, že zváží veškeré potenciální způsoby snížení objemu těchto neuhrazených faktur;

4.  vítá zvýšení celkové výše prostředků na závazky oproti původnímu postoji Rady ze dne 2. září 2014 o 244,2 milionu EUR; je spokojen s tím, že byly v plném rozsahu zrušeny škrty Rady u prostředků na závazky ve výši 521,9 milionu EUR a byly přidány další prostředky na závazky ve výši 170,7 milionu EUR, včetně kompletního souboru pilotních projektů a přípravných akcí, a 95 milionů EUR na programy Horizont 2020, COSME, Erasmus a na humanitární pomoc;

5.  lituje však toho, že Rada znovu nebyla ochotna podepřít svá politická prohlášení dostatečnými rozpočtovými zdroji, a to pokud jde o podporu pracovních míst a růstu a mezinárodní závazky Unie – svědčí o tom skutečnost, že nesouhlasila s plným využitím stropu VFR v okruzích 1a a 4; je potěšen tím, že vyjednaná zvýšení odpovídají politickým prioritám Parlamentu; v této souvislosti však vyjadřuje politování nad tím, že Rada podle všeho nesleduje žádné politické priority a pouze se zajímá o co největší horizontální snížení výdajů;

6.  vítá skutečnost, že díky dalším účelově vázaným příjmům identifikovaným u společné zemědělské politiky poté, co Komise předložila návrh na změnu č. 1/2015, se podařilo nalézt řešení, jak financovat částku 273,6 milionu EUR na nouzová opatření v reakci na zákaz dovozu potravin do Ruska, aniž by bylo nutno hned čerpat rezervu pro případ krize v zemědělství;

7.  vítá skutečnost, že celková výše prostředků na platby dohodnutá pro rok 2015 je o 1,6 % vyšší než v rozpočtu na rok 2014 a o 1 217,1 milionu vyšší než po prvotním čtení rozpočtu v Radě; zejména je potěšen tím, že díky přesunu prostředků ve výši 448,5 milionu EUR a účelově vázaným příjmům navíc, které byly identifikovány ve výše uvedeném návrhu na změnu, je vyjednaná výše prostředků na platby v okruzích 1a a 4 vyšší než původní návrh rozpočtu ze dne 24. června 2014;

8.  podotýká však, že zvláště pokud jde o platby, jsou rozpočtová jednání v posledních letech stále obtížnější, především kvůli nekompromisnímu postoji Rady; znovu zdůrazňuje svůj postoj, že hlavním účelem rozpočtového procesu by mělo být dohodnout se na politických prioritách promítajících se do rozpočtových závazků, přičemž prostředky na platby by měly být považovány za pouhý technický důsledek nutnosti plně dostát těmto závazkům; připomíná Radě definici druhů prostředků v čl. 10 odst. 3 finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Unie a v jeho prováděcích předpisech, kde se uvádí, že „prostředky na platby kryjí platby prováděné ke splnění právních závazků přijatých během rozpočtového roku nebo v předchozích rozpočtových rocích“;

9.  vítá skutečnost, že Rada nakonec souhlasila s využitím rozpětí pro nepředvídané události v roce 2014, jakkoli z něj bude čerpána nižší částka, než je zapotřebí; dále vítá celková navýšení u prostředků na platby v rozpočtu na rok 2014 v řadě položek v úhrnné výši 4,2 miliardy EUR, z čehož 3 168,2 milionu EUR bude uvolněno z rozpětí pro nepředvídané události na rok 2014, a také skutečnost, že zvýšení prostředků navrhovaná v NOR č. 3/2014 u prostředků na platby v okruzích 1a a 4 byla v konečném kompromisu do značné míry zachována; konstatuje, že navýšení prostředků je zaměřeno zejména na podokruh 1b, v němž je v současnosti nejvíce problémů s nezaplacenými fakturami na konci roku; připomíná, že Parlament již ve svém čtení rozpočtu na rok 2014 počítal s tím, že bude potřeba větší objem prostředků na platby (konečná dohoda byla o 983 milionů EUR nižší než částka uvedená v postoji přijatém Parlamentem); vyzývá Radu, aby se nesnažila každý rok rozpočet Unie uměle snižovat;

10.  nesouhlasí však s postojem Rady, která nechce využít plnou částku navíc získaných příjmů z pokut k pokrytí potřeb prostředků na neuhrazené platby; je toho mínění, že dokud se nepodaří vyřešit krizi s nedostatkem prostředků na platby, měly by být veškeré neočekávané příjmy v plném rozsahu použity na řešení tohoto problému; připomíná, že dohody na navrženém balíčku bylo dosaženo proto, že splňoval požadavek Parlamentu na stabilizaci problému s neuhrazenými platbami; zdůrazňuje však, že skutečné řešení krize Unie v souvislosti s platbami vyžaduje stanovení přiměřeného limitu pro nezaplacené faktury;

11.  vyslovuje politování nad tím, že otázka odkladu úpravy výše příspěvků členských států převážila v Radě nad nutností shodnout se na vyjednávací pozici pro jednání o rozpočtu na rok 2014 a 2015 a že tato pozice byla formulována teprve v poslední den 21denní lhůty pro dohodovací řízení podle článku 314 Smlouvy o fungování EU, což přispělo k tomu, že se dohodovacímu výboru nepodařilo dospět k dohodě;

12.  připomíná, že podle článku 310 Smlouvy o fungování EU musí být rozpočet Unie vyrovnaný co do příjmů a výdajů;

13.  přikládá nejvyšší politickou důležitost společným prohlášením, na nichž se dohodly Parlament, Rada a Komise, zejména prohlášení o platebním plánu a o využití zvláštních nástrojů; trvá na tom, aby byl platební plán dokončen co nejdříve a každopádně do doby, než přijme Komise návrh rozpočtu na rok 2016; znovu zdůrazňuje, že schválil VFR s tím, že se všemi zvláštními nástroji pro platby se počítá nad rámec stropů a že jakýkoli jiný výklad by automaticky znamenal, že je nutno znovu otevřít jednání o VFR;

14.  opakuje svůj dlouhodobý postoj, že prostředky na platby by v případě zvláštních nástrojů měly být kalkulovány nad rámec stropů VFR, jako je tomu u prostředků na závazky; lituje toho, že se opět nepodařilo dosáhnout v této věci dohody s Radou; zdůrazňuje však, že je třeba ze všech sil usilovat o konečnou dohodu v této oblasti, a to co nejdříve;

15.  znovu potvrzuje svůj postoj, že je nezbytně nutná zásadní reforma systému vlastních zdrojů, abychom se dostali z pasti nikam nevedoucích jednání o rozpočtu, a přikládá proto ten nejvyšší význam práci skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje pod vedením Maria Montiho;

16.  lituje neochoty Rady i Komise poskytnout agenturám Unie potřebné zdroje, zejména na zaměstnance, aby mohly plnit úkoly, kterými je pověřil legislativní orgán, a zdůrazňuje, že nynější dohoda neznamená, že Parlament akceptuje koncept „fondu pracovních míst určených k převodu“ navržený Komisí; dále velmi lituje snížení počtu zaměstnanců v agenturách financovaných z poplatků a považuje je za neodůvodněné vzhledem k tomu, že dotčená pracovní místa nejsou financována z rozpočtu Unie;

17.  vítá navýšení prostředků na devět nových soudců na Soudním dvoře; opakuje, že byla přijata veškerá nezbytná opatření k tomu, aby byl příslušný legislativní postup, který umožní skutečně zvýšit počet soudců, dokončen do 1. října 2015; naléhavě proto vyzývá Radu, aby se neprodleně dohodla na rozdělení postů pro tyto nové soudce; požaduje, aby Soud předložil Radě a Parlamentu včasné a aktuální posouzení potřeb dodatečných finančních prostředků pro nové soudce a jejich zaměstnance; opakuje, že by měla být obezřetným způsobem posouzena nutnost dalších zaměstnanců v souvislosti se jmenováním nových soudců;

18.  vítá realizaci první fáze dohody o spolupráci mezi Parlamentem, Evropským hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů; je přesvědčen o tom, že tato dohoda je dobrým příkladem, jak nalézt synergie mezi institucemi, které zvýší efektivnost a přinesou úspory; očekává, že druhá fáze této dohody bude dokončena do července 2015;

19.  vítá rozpočtově neutrální převody prostředků na „společné správní náklady“ pro zaměstnance Komise v delegacích z oddílu III (Komise) do oddílu X (ESVČ); opakuje, že tento převod bude reakcí na zjednodušení správy správních výdajů delegací Unie a neměl by mít žádný další dopad na správní prostředky Komise ani na pracovní podmínky zaměstnanců Komise v delegacích; trvá na tom, aby byl tento převod proveden v těsné spolupráci mezi ESVČ a Komisí;

20.  obecně lituje toho, že Rada nebyla schopna nalézt společný postoj, zvláště během 21denní lhůty pro dohodovací řízení a v souvislosti s přijímáním návrhů opravných rozpočtů, a vyzývá Radu a Komisi, aby se počátkem roku 2015 společně dohodly na možnostech, jak zdokonalit rozpočtový proces s cílem usnadnit přijetí rozpočtu Unie na rok 2016, což by mělo být výchozím bodem nového strukturálního přístupu k rozpočtu Unie, aby se v co největší míře zabránilo zbytečným a opakujícím se konfliktům a posílilo se porozumění mezi jednotlivými partnery ohledně rozsahu, v jakém výdaje Unie přispívají k naplňování sdíleného závazku v oblasti růstu a pracovních míst v Unii;

21.  schvaluje beze změny postoj Rady k novému návrhu rozpočtu na rok 2015, jakož i společná prohlášení, která jsou přílohou tohoto usnesení;

22.  pověřuje svého předsedu, aby prohlásil rozpočet za přijatý s konečnou platností a zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

23.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, ostatním dotčeným orgánům a institucím a vnitrostátním parlamentům.

PŘÍLOHA

NAVRŽENÝ BALÍČEK

Rozpočet na rok 2015 – Společné závěry

Navržený balíček obsahuje tyto části:

1.  rozpočet na rok 2015

2.  rozpočet na rok 2014 – návrhy opravných rozpočtů č. 3/2014 až 8/2014

3.  společná prohlášení

SOUHRNNÝ PŘEHLED

A.   Rozpočet na rok 2015

Podle navrženého balíčku:

–  celková výše prostředků na závazky v rozpočtu na rok 2015 je stanovena na 145 321,5 milionu EUR. Rozpětí ponechané v roce 2015 pod stropy VFR tak činí v případě prostředků na závazky celkem 1 760,1 milionu EUR;

–  celková výše prostředků na platby v rozpočtu na rok 2015 je stanovena na 141 214,0 milionů EUR. Součástí této částky je i 126,7 milionu EUR týkajících se uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU v souvislosti s NOR č. 5/2014 a 7/2014;

–  z nástroje pružnosti je pro rok 2015 uvolněna částka 83,3 milionu EUR v prostředcích na závazky;

–  prostředky na platby pro rok 2015 v souvislosti s čerpáním nástroje pružnosti pro další pomoc Kypru v letech 2014 a 2015 odhaduje Komise na 11,3 milionu EUR.

B.   Rozpočet na rok 2014

Podle navrženého balíčku:

–  návrhy opravných rozpočtů č. 3/2014 až 8/2014 jsou přijaty v podobě navržené Komisí s výjimkami uvedenými v části 2;

–  v důsledku toho se výše prostředků na závazky v rozpočtu na rok 2014 zvyšuje o 49,8 milionu EUR vlivem uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU (ve výši 126,7 milionu EUR) v souvislosti s návrhy opravných rozpočtů č. 5/2014 a 7/2014, což je částečně kompenzováno snížením prostředků na závazky o 76,9 milionu EUR v návrzích opravných rozpočtů č. 3/2014, 4/2014 a 6/2014 (převážně v souvislosti s rybolovem);

–  celková výše prostředků na platby v rozpočtu na rok 2014 se tak zvyšuje o 3 529,6 milionu EUR;

–  z rozpětí pro nepředvídané události je v roce 2014 uvolněno 2 818,2 milionu EUR plus 350 milionů EUR v prostředcích na platby, v souladu se společným prohlášením o zvláštních nástrojích uvedeným v části 3.3 níže.

1.   ROZPOČET NA ROK 2015

1.1   „Uzavřené“ položky

Pokud není dále v těchto závěrech uvedeno jinak, všechny rozpočtové položky, v nichž nenavrhuje změnu ani Rada, ani Evropský parlament, a ty, u kterých Evropský parlament ve svém čtení přijal změny provedené Radou v jejím čtení, se potvrzují.

U ostatních rozpočtových položek se Evropský parlament a Rada dohodly na závěrech uvedených níže v částech 1.2 až 1.7.

1.2   Horizontální otázky

a)   Decentralizované agentury

Příspěvek EU (v prostředích na závazky a v prostředcích na platby) a počet pracovních míst pro všechny decentralizované agentury se stanoví na úrovni navržené Komisí v novém návrhu rozpočtu (NR):

Navýšení počtu míst v plánu pracovních míst a souvisejících prostředků oproti původnímu NR:

–  Evropský orgán pro bankovnictví (EBA): +9 míst a +585 000 EUR;

–  Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA): +3 místa a +195 000 EUR;

–  Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA): +4 místa a +260 000 EUR;

–  Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO): +4 místa a +260 000 EUR; a

–  Evropský policejní úřad (EUROPOL): +5 míst, spojeno se snížením o –600 000 EUR;

U agentury FRONTEX zvýšení operačních výdajů o 20,0 milionů EUR v prostředcích na závazky a v prostředcích na platby.

b)   Výkonné agentury

Příspěvek EU (v prostředích na závazky a v prostředcích na platby) a počet pracovních míst pro výkonné agentury se stanoví na úrovni navržené Komisí v novém NR.

c)   Pilotní projekty / přípravné akce

Je dohodnut komplexní balíček 59 pilotních projektů / přípravných akcí, jak bylo navrženo v novém NR, a to pro prostředky na závazky i prostředky na platby. Pokud se ukáže, že určitý pilotní projekt nebo přípravná akce spadá pod již existující právní základ, může Komise navrhnout převod prostředků pod odpovídající právní základ, aby se tak usnadnilo provádění příslušné činnosti.

Tento balíček je plně v mezích stropů pro pilotní projekty a přípravné akce podle finančního nařízení.

d)   Společné správní náklady delegací EU

Jak bylo navrženo v novém NR, byl v rozpočtu dohodnut převod „společných správních nákladů delegací EU“ z oddílu Komise do oddílu ESVČ.

1.3   Výdaje podle okruhů finančního rámce – prostředky na závazky

Poté, co vzaly v úvahu výše uvedené závěry týkající se „uzavřených“ rozpočtových položek, agentur a pilotních projektů a přípravných akcí, dohodly se Evropský parlament a Rada na tomto:

a)   Podokruh 1a

Prostředky na závazky se stanoví ve výši navržené Komisí v novém NR, aby odrážely prioritu, kterou je přispívání rozpočtu EU ke zlepšení přístupu k financování, zejména pro malé a střední podniky:

(v tis. EUR)

Rozpočtová položka

Název

Navýšení prostředků na závazky

NR 2015

Nový NR 2015

Rozdíl

02 02 02

Zlepšení přístupu malých a středních podniků ke kapitálovému nebo dluhovému financování

162 791,7

174 791,7

12 000,0

04 03 02 03

Mikrofinancování a sociální podnikání – snazší přístup podnikatelů k financování, zejména těch, kteří jsou nejvíce vzdáleni trhu práce, a sociálních podniků

24 957,0

26 457,0

1 500,0

08 02 02 02

Zlepšení přístupu k rizikovému financování pro investice do výzkumu a inovací

337 534,7

342 534,7

5 000,0

Celkem

18 500,0

Oproti novému NR byla přijata ještě tato navýšení prostředků na závazky:

(v tis. EUR)

Rozpočtová položka

Název

Nový NR 2015

Rozpočet 2015

Rozdíl

02 02 01

Podpora podnikání a zlepšení konkurenceschopnosti unijních podniků a jejich přístupu na trhy

106 561,8

108 561,8

2 000,0

02 04 03 02

Podpora bezpečných evropských společností

148 235,9

153 235,9

5 000,0

08 02 01 01

Posílení hraničního výzkumu v Evropské radě pro výzkum

1 631 723,2

1 650 723,2

19 000,0

08 02 02 01

Vedoucí postavení v nanotechnologiích, pokročilých materiálech, laserových technologiích, biotechnologiích a vyspělé výrobě a zpracování

498 592,7

503 592,7

5 000,0

08 02 03 05

Dosažení ekonomiky, která účinně využívá zdroje a je odolná vůči změně klimatu, a udržitelných dodávek surovin

291 719,4

297 719,4

6 000,0

09 04 02 01

Vedoucí postavení v informačních a komunikačních technologiích

819 154,4

824 154,4

5 000,0

09 04 03 02

Podpora inovativních a bezpečných evropských společností podporujících začlenění

41 725,8

43 725,8

2 000,0

15 02 01 01

Podpora špičkové kvality a spolupráce v evropském prostoru vzdělávání a odborné přípravy a její význam pro trh práce

1 336 476,0

1 348 476,0

12 000,0

15 02 01 02

Podpora špičkové kvality a spolupráce v rámci evropského prostoru mládeže a zapojení mladých lidí do evropského demokratického dění

161 745,0

165 245,0

3 500,0

15 02 03

Rozvoj evropského rozměru v oblasti sportu

20 439,0

20 939,0

500,0

15 03 01 01

Akce Marie Skłodowska-Curie — Vytváření, rozvoj a předávání nových dovedností, poznatků a inovací

734 668,4

737 668,4

3 000,0

Celkem

63 000,0

Po zohlednění pilotních projektů, přípravných akcí a převodu společných nákladů delegací EU do oddílu ESVČ tak činí dohodnutá výše prostředků na závazky 17 551,7 milionu EUR, což v rámci stropu výdajů podokruhu 1a ponechává rozpětí ve výši 114,3 milionu EUR.

b)   Podokruh 1b

Prostředky na závazky jsou stanoveny ve výši navržené v novém NR (pilotní projekty v pododdíle 1b).

Při zohlednění pilotních projektů a přípravných akcí a uvolnění částky ve výši 83,3 milionu EUR z nástroje pružnosti na další pomoc Kypru činí dohodnutá výše prostředků na závazky 49 230,3 milionu EUR.

c)  Okruh 2

Prostředky na závazky jsou stanoveny ve výši navržené Komisí v novém NR.

Na základě nových prvků, které se objevily od doby předložení návrhu na změnu č. 1/2015, zejména informací o skutečném využívání mimořádných opatření, která byla přijata od srpna 2014 v reakci na ruský zákaz dovozu potravin, konečném přebytku EZZF za rok 2014 a aktualizované prognóze finančních oprav, které by měly být vybrány v roce 2015, mohou být výše uvedená mimořádná opatření (včetně těch, která se týkají odvětví mléka a mléčných výrobků v pobaltských státech, pro které Komise dne 26. listopadu 2014 přijala další balíček opatření, stejně jako pro Finsko, jakmile dojde ke splnění podmínek) financována díky těmto dodatečným účelově vázaným příjmům z prostředků požadovaných v návrhu na změnu č. 1/2015, aniž by bylo nutné čerpat ze zemědělské krizové rezervy.

Po zohlednění pilotních projektů, přípravných akcí a převodu společných nákladů delegací EU do oddílu ESVČ tak činí dohodnutá výše prostředků na závazky 58 808,6 milionu EUR, což v rámci stropu výdajů okruhu 2 ponechává rozpětí ve výši 790,4 milionu EUR.

d)  Okruh 3

Prostředky na závazky jsou stanoveny ve výši navržené Komisí v novém NR. Navýšení operačních výdajů agentury FRONTEX je kompenzováno odpovídajícím snížením v rozpočtovém bodu 18 02 01 01 (Podpora správy hranic a společné vízové politiky na usnadnění legálního cestování).

Po zohlednění pilotních projektů a přípravných akcí tak dohodnutá výše prostředků na závazky činí 2 146,7 milionu EUR, což v rámci stropu výdajů okruhu 3 ponechává rozpětí ve výši 99,3 milionu EUR.

e)  Okruh 4

Prostředky na závazky jsou stanoveny ve výši navržené Komisí v novém NR, zejména pokud jde o převod společných správních nákladů delegací EU do rozpočtového oddílu ESVČ.

Oproti novému NR byla přijata ještě tato navýšení prostředků na závazky:

(v tis. EUR)

Rozpočtová položka

Název

Nový NR 2015

Rozpočet 2015

Rozdíl

21 03 01 04

Podpora mírového procesu a finanční pomoc Palestině a Agentuře OSN pro pomoc a podporu palestinským uprchlíkům (UNRWA)

264 500,0

286 500,0

22 000,0

23 02 01

Poskytování rychlé a účinné humanitární a potravinové pomoci odvíjející se od skutečných potřeb

872 446,0

882 446,0

10 000,0

Celkem

32 000,0

V novém NR však nebyl přijat navržený převod zvláštních zástupců EU z okruhu 4 do okruhu 5 (oddíl ESVČ). Prostředky na závazky i prostředky na platby v rozpočtové položce 19 03 01 07 (Zvláštní zástupci Evropské unie, okruh 4) byly tudíž obnoveny podle původního NR.

Po zohlednění pilotních projektů, přípravných akcí a převodu společných nákladů delegací EU do oddílu ESVČ tak činí dohodnutá výše prostředků na závazky 8 408,4 milionu EUR, což v rámci stropu výdajů okruhu 4 ponechává rozpětí ve výši 340,6 milionu EUR.

f)  Okruh 5

Počet míst v plánech pracovních míst orgánů a prostředky na závazky jsou stanoveny na úrovni navržené Komisí v novém NR, tudíž obsahují:

–  příslušná čtení Evropského parlamentu a Rady týkající se jejich oddílů rozpočtu;

–  čtení Evropského parlamentu týkající se Soudního dvora;

–  čtení Evropského parlamentu týkající se Evropského účetní dvora, Evropského hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů; a

–  u Evropské služby pro vnější činnost byla výše finančních prostředků navržená Komisí v NR navýšena s cílem zohlednit rozpočtově neutrální převod prostředků souvisejících se „společnými správními náklady delegací EU“ (jak je stanoveno v příloze 1) z oddílu Komise do oddílu rozpočtu věnovanému ESVČ. Nebyl však přijat v novém NR navržený převod zvláštních zástupců EU z okruhu 4 do oddílu ESVČ v okruhu 5. Oddíl rozpočtu věnovaný ESVČ tudíž neobsahuje žádné prostředky za tímto účelem.

Ve srovnání s původním NR mají tyto změny celkově za následek:

–  čisté snížení o 35 míst v plánu pracovních v důsledku snížení o 47 míst v případě Evropského parlamentu a navýšení o 12 míst v případě Soudního dvora;

–  čisté snížení prostředků o 0,6 milionu EUR, které je způsobeno snížením o 1,4 milionu EUR v případě Evropského účetního dvora, 1,4 milionu EUR v případě Evropského hospodářského a sociálního výboru a 0,4 milionu EUR v případě Výboru regionů a současně zvýšením o 2,6 milionu EUR v případě Soudního dvora;

–  v nárůstu o 71,5 milionu EUR pro ESVČ se odráží rozpočtově neutrální převod „společných správních nákladů delegací EU“, který je plně vykompenzován v oddíle Komise v podokruhu 1a (0,6 milionu EUR), okruhu 2 (0,1 milionu EUR), okruhu 4 (45,7 milionu EUR) a okruhu 5 (25,2 milionu EUR). Celkově mají tyto převody za následek čisté zvýšení prostředků v okruhu 5 o 46,3 milionu EUR.

Ve srovnáním s novým NR byl navíc dohodnut následující, rozpočtově neutrální převod míst a prostředků na závazky z Rady na Úřad pro správu a vyplácení individuálních nároků, aby byla zohledněna skutečnost, že k 1. lednu 2015 dojde k převedení činnosti stanovování a správy důchodových práv zaměstnanců Rady v aktivní službě a v důchodu na zmíněný úřad: navýšení plánu pracovních míst o 6 míst AST 7 a zvýšení prostředků na závazky o 504 000 EUR v případě Komise (oddíl III) je zcela vyrovnáno snížením plánu pracovních míst o 6 míst AST 7 a snížením prostředků na závazky o 504 000 EUR v případě Rady (oddíl II).

Po zohlednění pilotních projektů, přípravných akcí a převodu společných nákladů delegací EU do oddílu ESVČ tak činí dohodnutá výše prostředků na závazky 8 660,5 milionu EUR, což v rámci stropu výdajů okruhu 5 ponechává rozpětí ve výši 415,5 milionu EUR.

1.4   Prostředky na platby

Celková výše prostředků na platby v rozpočtu na rok 2015 se stanoví na 141 214 040 563 EUR.

Součástí této částky je i 126,7 milionu EUR týkajících se uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU v souvislosti s návrhem opravného rozpočtu č. 5/2014 a 7/2014 a 440 milionů EUR týkajících se přesunu prostředků na platby pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí z rozpočtu na rok 2014 do rozpočtu na rok 2015.

Rozdělení celkové výše prostředků na platby v rozpočtu na rok 2015 zohledňuje tyto kroky:

a)  prostředky na platby u nerozlišených výdajů, jak je uvedeno výše, zejména v okruzích 2 a 5; a

b)  prostředky na platby, pokud jde o pilotní projekty a přípravné akce, jak je uvedeno výše, jsou vypočteny takto: výše prostředků na platby pro všechny nové pilotní projekty a přípravné akce je stanovena na 50 % odpovídajících prostředků na závazky, nebo na úrovni navržené Evropským parlamentem, podle toho, která z hodnot je nižší; v případě prodloužení stávajících pilotních projektů a přípravných akcí, se výše prostředků na platby rovná výši uvedené v NR a navýšené o 50 % odpovídajících nových prostředků na závazky, nebo úrovni navržené Evropským parlamentem, podle toho, která z hodnot je nižší;

c)  snížení prostředků na platby o 123,3 milionu EUR oproti novému NR je rozloženo poměrným způsobem mezi všechny rozpočtové položky s rozlišenými prostředky, které nejsou ovlivněny krokem podle písmene b) výše, s výjimkou následujících rozpočtových položek, u nichž je výše prostředků na platby stanovena na úrovni nového NR:

–  výdaje v podokruhu 1a (Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost) a okruhu 4 (Globální Evropa);

–  rozpočtové položky 04 02 17, 04 02 60, 11 06 12, 13 03 16 a 13 03 60 pro cíl „Konvergence“ ; a

–  mezinárodní dohody o partnerství v oblasti rybolovu;

Na základě výsledků získaných v kroku podle písmene c) výše jsou provedeny tyto konečné úpravy:

–  rozpočtová položka 13 04 02 (Dokončení Fondu soudržnosti (2007–2013)) se navyšuje o 100 milionů EUR, což je kompenzováno:

–  snížením rozpočtové položky 13 03 18 (Dokončení Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) – Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost) o 50 milionů EUR; a

–  snížením ve výši 50 milionů EUR, které je rozloženo poměrným způsobem mezi rozpočtové položky s rozlišenými prostředky, které nejsou ovlivněny krokem podle písmene b) výše, u výdajů podokruhu 1a (Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost) a okruhu 4 (Globální Evropa), s výjimkou rozpočtové položky 23 02 (Humanitární pomoc, potravinová pomoc a připravenost na katastrofy), ve které zůstávají částky stanovené v novém NR.

1.5   Rozpočtové poznámky

Co se týče rozpočtových poznámek, nový NR se schvaluje, čímž se začleňují změny zavedené Evropským parlamentem nebo Radou, s výjimkou rozpočtových položek 04 03 01 03 a 19 03 01 06, s tím, že tyto změny nemohou pozměnit nebo rozšířit oblast působnosti stávajícího právního základu nebo mít dopad na správní autonomii orgánů.

1.6   Nové rozpočtové položky

Rozpočtová nomenklatura navržená Komisí v novém NR zůstává beze změny.

1.7   Rezervy

Do podmíněných rezerv v oddíle Komise nejsou umístěny žádné prostředky.

2.   ROZPOČET NA ROK 2014

a)  Dodatečné prostředky na závazky (126,7 milionu EUR), které byly požadovány pro Fond solidarity Evropské unie v NOR č. 5/2014 a NOR č. 7/2014, se schvalují. Odpovídající platby se přesouvají do rozpočtu na rok 2015.

b)  NOR č. 3/2014 se schvaluje v podobě navržené Komisí, avšak s tímto snížením prostředků na platby:

–  Rozvoj venkova: 90 milionů EUR na dokončení programů pro rozvoj venkova z období 2007–2013 nebylo akceptováno s ohledem na nižší než očekávaný objem plateb vykázaný v dokumentu, který členské státy předložily v listopadu 2014. Navíc bylo u nových programů dohodnuto snížení o 20 milionů EUR;

–  Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí: u této iniciativy bylo dohodnuto snížení o 420 milionů EUR. V souladu s bodem 1.4 výše však byla do rozpočtu na rok 2015 pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí doplněna částka 440 milionů EUR v prostředcích na platby;

–  bylo dohodnuto další snížení prostředků na platby o 648,1 milionu EUR, rozložené mezi rozpočtové položky navýšené z rozpětí pro nepředvídané události, přičemž požadované částky pro rozpočtové položky 13 03 16 (EFRR – Konvergence), 04 06 01 (Fond evropské pomoci nejchudším osobám) a 21 03 02 01 a 21 03 03 03 (Podpora pro Ukrajinu) zůstaly beze změny.

Přesuny prostředků na platby:

–  přesun navržený Komisí v rámci tzv. globálního převodu (DEC 31/2014) byl akceptován;

–  přesun, který Komise navrhla pro oddíl Komise v NOR č. 6/2014 byl akceptován, avšak prostředky na platby dostupné pro přesun z Evropského námořního a rybářského fondu (výdaje na správní podporu) a rezerva na mezinárodní dohody o partnerství v oblasti rybolovu (celkem 6 150 900 EUR) se přesouvají do prostředků na Humanitární pomoc (rozpočtová položka 23 02 01);

–  s přihlédnutím k aktuální míře plnění rozpočtu a výhledu pro konec roku byl dohodnut další přesun ve výši 30,4 milionu EUR. Týká se následujících rozpočtových položek:

–  článek 01 03 02 (Makrofinanční pomoc): 5 milionů EUR;

–  článek 04 03 02 (PROGRESS): 10,0 milionů EUR;

–  článek 12 02 01 (Vnitřní trh): 1,2 milionu EUR;

–  článek 17 03 51 (Veřejné zdraví): 0,7 milionu EUR;

–  bod 18 02 01 02 (Prevence a boj proti zločinu): 2,3 milionu EUR;

–  bod 21 09 51 01 (Nástroj pro průmyslové země – Asie): 2,5 milionu EUR;

–  článek 33 02 02 (Podpora nediskriminace a rovnosti): 2,2 milionu EUR a

–  články 29 02 01 a 29 02 51 (Statistika): 6,5 milionu EUR.

V následující tabulce jsou uvedena navýšení a snížení prostředků na platby v NOR č. 3/2014 (včetně přesunu prostřednictvím tzv. globálního převodu, NOR č. 6/2014 a nejnovějších aktuálních informací o stavu plnění rozpočtu), která byla v souladu s výše uvedeným schválena:

Rozpočtové položky

Název

NOR č. 3/2014

Přijato

01 03 02

Makrofinanční pomoc

-28 960 000

01 04 51

Dokončení programů v oblasti malých a středních podniků (MSP) (před rokem 2014)

12 000 000

02 02 02

Zlepšení přístupu malých a středních podniků ke kapitálovému nebo dluhovému financování

4 540 126

02 05 01

Vývoj a poskytování infrastruktury a služeb globální družicové navigace (Galileo) do roku 2019

70 000 000

04 02 64

Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí

-420 000 000

04 03 02 01

Progress — přispívá k vypracování, provádění, sledování a hodnocení politiky Unie v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí a právních předpisů upravujících pracovní podmínky

-2 950 000

04 03 02 03

Mikrofinancování a sociální podnikání — Zlepšení přístupu k financování a jeho dostupnosti pro právnické a fyzické osoby, zejména ty, které jsou nejvíce vzdálené od trhu práce, a pro sociální podniky

-7 114 776

04 06 01

Podpora sociální soudržnosti a zmírnění nejhorších forem chudoby v Unii

99 000 000

05 02 10 02

Opatření v oblasti propagace — Přímé platby ze strany Unie

-308 029

05 04 60 01

Podpora udržitelného rozvoje venkova a územně a environmentálně vyváženějšího a inovativnějšího odvětví zemědělství v Unii, které je šetrnější vůči klimatu

-20 000 000

05 06 01

Mezinárodní zemědělské dohody

-3 784 411

05 08 77 06

Přípravná akce — Evropské středisko pro monitorování cen zemědělských produktů a marží

-612 329

05 08 77 09

Přípravná akce — Rostlinné a živočišné genetické zdroje Unie

-600 000

05 08 77 10

Pilotní projekt — Agropol: rozvoj evropského přeshraničního vzorového regionu v oblasti zemědělské výroby

-600 000

05 08 77 11

Pilotní projekt — Agrolesnictví

-350 000

05 09 03 01

Zajištění dostatečných dodávek bezpečných a vysoce kvalitních potravin a jiných biologických výrobků

-1 666 954

07 02 77 03

Přípravná akce — Strategické posouzení vlivu rozvoje evropské Arktidy na životní prostředí

356 052

08 02 01 01

Posílení hraničního výzkumu v Evropské radě pro výzkum

24 970 695

08 02 02 02

Zlepšení přístupu k rizikovému financování pro investice do výzkumu a inovací

4 540 126

08 02 51

Dokončení předchozího rámcového výzkumného programu — Sedmý rámcový program — Nepřímá akce ES (2007 až 2013)

50 000 000

08 04 01

Výstavba, provoz a využívání zařízení ITER — Společný evropský podnik pro ITER — Fusion for Energy (F4E)

-8 800 000

08 04 51

Dokončení společného evropského podniku pro ITER — Fusion for Energy (F4E) (2007–2013)

-71 200 000

09 02 01

Vypracování a plnění politiky Unie v oblasti elektronické komunikace

-271 200

09 02 05

Opatření týkající se digitálního obsahu a audiovizuálního a jiných mediálních odvětví

-592 000

09 02 77 03

Pilotní projekt — Evropské středisko pro svobodu tisku a sdělovacích prostředků

-456 508

09 03 03

Podpora interoperability, udržitelného zavádění, provozu a modernizace transevropských infrastruktur digitálních služeb, jakož i koordinace na evropské úrovni

-1 898 831

09 03 51 01

Dokončení programu pro bezpečnější internet (2009 až 2013)

-450 000

09 04 03 02

Podpora inovativních a přemýšlivých evropských společností podporujících začlenění

2 784 852

09 04 51

Dokončení sedmého rámcového programu (2007 až 2013)

105 000 000

11 01 04 01

Výdaje na podporu v oblasti politiky „Námořní záležitosti a rybolov“ — Neprovozní správní a technická pomoc

-774 900

11 01 06 01

Výkonná agentura pro malé a střední podniky — příspěvek z Evropského námořního a rybářského fondu

-809 000

11 03 01 (rezerva)

Stanovení rámce správy pro rybolovné činnosti prováděné rybářskými plavidly Unie ve vodách třetích zemí

-69 567 000

11 06 12

Dokončení Evropského rybářského fondu (ERF) — Cíl „Konvergence“ (2007 až 2013)

69 540 126

12 02 01

Provádění a rozvoj vnitřního trhu

-1 170 000

12 02 77 03

Přípravná akce — Fórum pro jednotný trh

-150 000

12 03 51

Dokončení předchozích činností v oblasti finančních služeb, účetního výkaznictví a auditů

-669 803

13 03 16

Dokončení Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) — Konvergence

2 400 700 000

13 03 18

Dokončení Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) — Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost

227 006 319

13 03 19

Dokončení Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) — Evropská územní spolupráce

179 334 992

13 03 77 09

Přípravná akce týkající se Atlantického fóra pro strategii Evropské unie pro Atlantik

-433 000

13 05 63 02

Přeshraniční spolupráce — Příspěvek z okruhu 4

-12 338 481

14 02 01

Podpora fungování a modernizace celní unie

7 500 000

14 03 01

Zlepšení fungování systémů zdanění

2 500 000

15 02 01 01

Podpora špičkové kvality a spolupráce v evropském prostoru vzdělávání a odborné přípravy a její význam pro trh práce

138 119 479

15 03 01 01

Akce Marie Skłodowska-Curie — Vytváření, rozvoj a předávání nových dovedností, poznatků a inovací

40 861 137

16 03 01 03

Informační kanceláře

1 600 000

16 03 01 04

Komunikace akcí na úrovni zastoupení Komise a v rámci partnerství

1 000 000

16 03 02 03

Nástroje pro elektronickou a písemnou komunikaci a informace

2 900 000

17 02 01

Ochrana zájmů spotřebitele a zlepšení bezpečnosti a informovanosti

-1 449 000

17 03 10

Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí

-2 000 000

17 03 12 01

Příspěvek Unie na činnost Evropské agentury pro léčivé přípravky

-7 602 918

18 02 01 01

Podpora správy hranic a společné vízové politiky na usnadnění legálního cestování

-7 446 000

18 02 01 02

Předcházení přeshraniční organizované trestné činnosti, boj proti ní a lepší řešení bezpečnostních rizik a krizí

-9 236 000

18 03 51

Dokončení operací a programů v oblasti navracení, uprchlíků a migračních toků

19 431 000

19 02 01

Reakce na krize a vznikající krize

50 765 835

19 05 51

Dokončení akcí v oblasti vztahů a spolupráce s průmyslově vyspělými třetími zeměmi (2007 až 2013)

3 600 000

20 02 01

Zahraničněobchodní vztahy, včetně přístupu na trhy třetích zemí

1 181 809

20 02 03

Podpora na rozvoj obchodu — Mnohostranné iniciativy

1 000 000

21 02 07

Zajišťování potravin a výživy a udržitelné zemědělství

6 000 000

21 02 40

Dohody o surovinách

20 000

21 02 51 01

Spolupráce s třetími zeměmi v oblasti migrace a azylu

4 000 000

21 02 51 02

Spolupráce s rozvojovými zeměmi v Latinské Americe

23 000 000

21 02 51 03

Spolupráce s rozvojovými zeměmi v Asii, včetně Střední Asie a Blízkého východu

44 000 000

21 02 51 05

Nestátní subjekty v oblasti rozvoje

2 000 000

21 02 51 06

Životní prostředí a udržitelné hospodaření s přírodními zdroji, včetně energie

2 000 000

21 03 02 01

Východní partnerství — Lidská práva a mobilita

210 000 000

21 03 03 03

Podpora spolupráce zahrnující více zemí v sousedství

40 000 000

21 03 51

Dokončení akcí v oblasti Evropské politiky sousedství a vztahů s Ruskem (před rokem 2014)

3 000 000

21 04 51

Dokončení evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (před rokem 2014)

3 000 000

21 05 51

Dokončení akcí v oblasti globální hrozby pro bezpečnost (před rokem 2014)

2 000 000

21 09 51 01

Asie

-2 500 000

22 02 51

Dokončení bývalé předvstupní pomoci (před rokem 2014)

45 000 000

23 02 01

Poskytování rychlé a účinné humanitární a potravinové pomoci odvíjející se od skutečných potřeb

256 150 900

23 03 51

Dokončení programů a akcí v oblasti civilní ochrany v Unii (před rokem 2014)

-500 000

24 01 07

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF)

-10 000

24 02 01

Předcházení podvodům, korupci a jiným protiprávním činnostem poškozujícím finanční zájmy Unie a boj proti nim

942 750

24 04 01

Podpora vzájemné pomoci v celních záležitostech a usnadňování komunikace prostřednictvím zabezpečených elektronických komunikačních nástrojů, kterými členské státy oznamují nesrovnalosti

680 612

26 01 09

Úřad pro publikace

-22 000

26 01 23 01

Úřad pro infrastrukturu a logistiku v Lucemburku

-13 000

26 02 01

Postupy zadávání a zveřejňování veřejných zakázek na dodávky, stavební práce a služby

-250 000

26 03 01 01

Řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy

10 000 000

29 02 01

Poskytování kvalitních statistických informací, zavedení nových metod tvorby evropských statistik a posílení partnerství v rámci Evropského statistického systému

-11 294 249

29 02 51

Dokončení statistických programů (před rokem 2013)

-9 872 560

32 02 52

Dokončení projektů v oblasti energetiky na podporu hospodářského oživení

65 000 000

33 02 01

Ochrana a posílení práv občanů

-2 000 000

33 02 02

Podpora nediskriminace a rovnosti

-5 177 700

34 02 01

Snižování emisí skleníkových plynů v EU

6 000 000

34 02 04

Příspěvky na mnohostranné a mezinárodní dohody o klimatu

-74 969

34 02 51

Dokončení předchozích programů v oblasti změny klimatu

2 903 358

XX 01 01 01 01

Platy a příspěvky

-317 000

SEC 7 - 1 2 0 0

Platy a příspěvky

-10 992

SEC 9 - 1 1 0 0

Platy a příspěvky

-5 843

Celkem

3 529 620 715

Výsledné dodatečné prostředky na platby pro NOR č. 3/2014 činí 3 529,6 milionu EUR, z toho 2 818,2 milionu EUR plus 350 milionů EUR se v souladu se společným prohlášením o zvláštních nástrojích uvedeným níže v bodě 3.3 týká uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události.

c)  NOR č. 4/2014, pozměněný na základě návrhu na jeho změnu, se schvaluje v podobě navržené Komisí, se zahrnutím prostředků na závazky z NOR č. 6/2014, které se týkají výdajů na správní podporu z Evropského námořního a rybářského fondu a rezervy na dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu v oddílu Komise. Částka 248 460 EUR v dostupných prostředcích na platby určená v NOR č. 4/2014 (evropský inspektor ochrany údajů) se přesouvá do prostředků na Humanitární pomoc (rozpočtová položka 23 02 01). Žádost o dodatečné prostředky na závazky a na platby týkající se evropského veřejného ochránce práv (oddíl VIII) v NOR č. 6 byla stažena, jak je uvedeno v návrhu na změnu NOR č. 6/2014.

d)  NOR č. 6/2014, pozměněný na základě návrhu na jeho změnu, se schvaluje v podobě navržené Komisí, pokud jde o vlastní zdroje.

e)  NOR č. 8/2014 (= nový NOR č. 2/2014) týkající se přebytku za rok 2013 se schvaluje v podobě navržené Komisí.

3.   PROHLÁŠENÍ

3.1   Společné prohlášení o návrhu opravného rozpočtu (NOR) č. 6/2014 (vlastní zdroje) a změně nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000

„Evropský parlament a Rada se dohodly na přijetí návrhu opravného rozpočtu č. 6/2014, ve znění pozměněném na základě návrhu na změnu č. 1/2014.

S ohledem na návrh Komise na změnu nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000, kterým se provádí rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Evropských společenství, jejž Komise předložila dne 12. listopadu 2014, se Evropský parlament zavazuje, že své stanovisko k pozměněnému nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000 vydá včas, tak aby mohl pozměněné nařízení přijmout na svém plenárním zasedání v prosinci 2014 a aby ho Rada mohla přijmout v rámci celkového balíčku.“

3.2  Společné prohlášení o uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události

„V roce 2014 byl zaznamenán bezprecedentně vysoký objem nevypořádaných plateb na strukturální fondy a Fond soudržnosti na začátku období finančního rámce a současně s tím byla řada nových programů soustředěna do počátku téhož období. Vzhledem k této jedinečné a výjimečné situaci, kterou nelze vyřešit v mezích stropu pro platby na rok 2014, se Evropský parlament, Rada a Komise dohodly, že coby krajní řešení budou pro rozpočtový rok 2014 uvolněny prostředky z rozpětí pro nepředvídané události.

Orgány připomínají, že článek 13 nařízení o VFR stanoví, že „Částky, které jsou k dispozici prostřednictvím uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události, musí být plně vyrovnány snížením rozpětí v jednom či více okruzích finančního rámce pro běžný rozpočtový rok nebo budoucí rozpočtové roky“.

Orgány se dohodly, že se v maximální míře vynasnaží nalézt vhodná řešení, tak aby mimořádně vysoký objem nevypořádaných plateb v rámci strukturálních fondů a Fondu soudržnosti za období 2007–2013 nepřetrvával i po roce 2014, a že proto vynaloží veškeré úsilí o zajištění toho, že prostředky z rozpětí pro nepředvídané události nebudou uvolňovány na financování nevypořádaných závazků pocházejících z programů pro strukturální fondy a Fond soudržnosti v rozpočtových letech 2015–2020.“

3.3  Společné prohlášení o zvláštních nástrojích

„Evropský parlament, Rada a Komise připomínají, že rozpětí pro nepředvídané události je krajním nástrojem, který by tedy neměl být využíván, jsou-li dosud k dispozici jiné finanční možnosti. V rámci souhrnného rozpočtu na rok 2014 panuje neshoda ohledně otázky, zda je v nepřiděleném rozpětí stále k dispozici částka 350 milionů EUR v prostředcích na platby pokrývající jiné zvláštní nástroje.

Orgány se shodly, že je velice důležité dosáhnout co nejdříve principiální dohody o uvolnění prostředků z jiných zvláštních nástrojů pro účely plateb.

Jelikož však nebylo možné dosáhnout takové dohody v kontextu jednání o balíčku týkajícím se návrhů opravných rozpočtů na rok 2014 a souhrnného rozpočtu na rok 2015, orgány se v zájmu zajištění včasného přijetí uvedeného balíčku dohodly, že:

—  Částka 350 milionů EUR v prostředcích na platby se přičte k rozpětí na nepředvídané události;

—  Budou usilovat o rychlé nalezení dohody o tom, zda a v jakém rozsahu mohou být jiné zvláštní nástroje mobilizovány nad rámec stropů pro platby stanovených ve VFR, aby bylo možné určit, zda a v jakém rozsahu by měla být částka 350 milionů EUR vyrovnána snížením rozpětí pro platby ve VFR pro běžný rozpočtový rok nebo budoucí rozpočtové roky;

—  Výše uvedené kroky budou podle potřeby doplněny nezbytnými změnami rozhodnutí o uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události pro rozpočtový rok 2014 nebo jinými právně nezbytnými opatřeními k zajištění plného souladu s nařízením o VFR, a zejména s čl. 13 odst. 3 uvedeného nařízení.“

3.4   Prohlášení Komise o předběžném financování operačních programů v roce 2014 a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí

„V souvislosti s včasným a účinným provedením víceletého finančního rámce na období 2014–2020 Evropská komise pro rok 2014 potvrzuje předběžné financování operačních programů, které byly formálně předloženy v roce 2014 a které splňují nezbytné podmínky stanovené v příslušných právních aktech.

Kromě toho Komise potvrzuje, že Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí patří i nadále mezi vysoké politické priority a že převod souvisejících prostředků na platby z roku 2014 do roku 2015 nepovede ke zpoždění v jejím provádění.“

3.5   Společné prohlášení o financování mimořádných opatření v reakci na ruský zákaz dovozu potravin

„V návaznosti na ruský zákaz dovozu potravin již byla v srpnu a září 2014 přijata řada mimořádných opatření a dne 26. listopadu 2014 byl přijat další balíček zaměřený na odvětví mléka a mléčných výrobků v pobaltských státech. Jakmile budou splněny podmínky respektující požadovaná objektivní kritéria způsobilosti, může Komise navrhnout další balíček opatření zaměřený na odvětví mléka a mléčných výrobků ve Finsku.

Ve svém návrhu na změnu (NZ) č. 1/2015 Komise oznámila, že má v úmyslu tato opatření v případě potřeby financovat z rezervy pro krize.

Od okamžiku předložení NZ č. 1/2015 se objevily tyto tři nové prvky, díky nimž je možné uvedená mimořádná opatření financovat bez využití krizové rezervy:

—  Podle prohlášení členských států o skutečném využívání opatření přijatých v srpnu a září se náklady snížily z původně odhadovaných 344 milionů EUR na přibližně 234 milionů EUR;

—  Konečný přebytek EZZF za rok 2014 je zhruba o 230 milionů EUR vyšší než předpoklad v NZ č. 1/2015, který ještě vycházel z odhadů;

—  Finanční opravy, které by měly být vybrány v roce 2015, by měly být podle očekávání vyšší než původní předpoklad z října letošního roku.

Na základě těchto tří nových prvků lze výše uvedená mimořádná opatření (včetně opatření týkajících se odvětví mléka a mléčných výrobků v pobaltských státech a po splnění podmínek i ve Finsku) díky těmto dodatečným účelově vázaným příjmům financovat v rámci prostředků požadovaných v NZ č. 1/2015, aniž by bylo nutné čerpat krizovou rezervu.“

3.6  Společné prohlášení o prostředcích na platby

„Evropský parlament, Rada a Komise připomínají svou sdílenou odpovědnost podle článku 323 Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouva o fungování EU), jenž stanoví, že „Evropský parlament, Rada a Komise zajistí, aby Unie měla k dispozici finanční prostředky, které jí umožní plnit právní závazky vůči třetím stranám“.

Evropský parlament a Rada připomínají, že s ohledem na plnění rozpočtu je nezbytné zajistit řádný vývoj plateb ve vztahu k prostředkům na závazky, aby se předešlo abnormální výši neuhrazených faktur na konci roku.

Evropský parlament a Rada souhlasí se stanovením úrovně prostředků na platby na rok 2015 ve výši 141 214 040 563 EUR. Žádají Komisi, aby na základě ustanovení nařízení o VFR a finančního nařízení podnikla veškeré nezbytné kroky k zajištění odpovědnosti svěřené Smlouvou, zejména pak po posouzení možnosti přerozdělení příslušných prostředků, především s přihlédnutím k očekávanému nižšímu čerpání prostředků (čl. 41 odst. 2 finančního nařízení), a aby v opravném rozpočtu, který by měl být předložen okamžitě poté, co bude zjevné, že prostředky zapsané v rozpočtu na rok 2015 nebudou dostatečné pro pokrytí výdajů, požadovala dodatečné prostředky na platby.

Evropský parlament a Rada přijmou postoj k veškerým návrhům opravného rozpočtu co nejrychleji, aby se zabránilo jakémukoli výpadku v prostředcích na platby. Evropský parlament a Rada se zavazují urychleně zpracovat jakýkoli možný převod prostředků na platby, včetně převodů napříč okruhy finančního rámce, aby tak byly prostředky na platby uvedené v rozpočtu co nejlépe využity a odpovídaly skutečnému provádění a potřebám.

Evropský parlament, Rada a Komise budou v průběhu roku aktivně sledovat stav plnění rozpočtu na rok 2015, zejména v podokruhu 1a (Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost), podokruhu 1b (Hospodářská, sociální a územní soudržnost) a v oblasti rozvoje venkova v okruhu 2 (Udržitelný růst: přírodní zdroje). Budou tak činit prostřednictvím interinstitucionálních schůzek svolaných za tímto účelem, v souladu s bodem 36 přílohy interinstitucionální dohody, aby zkontrolovaly provádění plateb a aktualizované předpovědi.

Tyto schůzky by se měly v roce 2015 uskutečnit nejméně třikrát (na jaře v době předložení návrhu rozpočtu, v červenci před čtením návrhu rozpočtu na rok 2016 v Radě a v říjnu před začátkem dohodovacího řízení) a měly by probíhat na politické úrovni za přítomnosti poslanců Evropského parlamentu, členů Rady a místopředsedkyně Komise pro rozpočet a lidské zdroje. Cílem těchto schůzek by mělo být společné posouzení požadované úrovně potřeb v oblasti plateb, a to na základě důkladné analýzy stávajících faktur, které musejí být v souladu s právními předpisy vypořádány, a odhadů pro zbývající část roku N a pro rok N+1.“

3.7  Společné prohlášení o platebním plánu

„Evropský parlament, Rada a Komise se shodly, že cílem je snížit v průběhu stávajícího VFR objem neuhrazených faktur, se zvláštním zaměřením na politiku soudržnosti, tak aby ke konci roku dosahoval své strukturální výše.

V zájmu dosažení tohoto cíle:

–  Komise souhlasí, že v souladu se společnými závěry o rozpočtu na rok 2015 předloží co nejaktuálnější prognózu výše neuhrazených faktur do konce roku 2014; v březnu 2015, kdy bude k dispozici celkový přehled o výši neuhrazených faktur ke konci roku 2014 za hlavní oblasti politiky, bude tyto údaje aktualizovat a poskytne alternativní scénáře;

–  na tomto základě bude trojice orgánů usilovat o dosažení dohody ohledně maximální cílové úrovně neuhrazených faktur ke konci roku, kterou lze považovat za udržitelnou;

–  na tomto základě a při současném respektování nařízení o VFR, dohodnutých finančních krytí jednotlivých programů a jakýchkoli jiných závazných dohod se trojice orgánů bude angažovat v tom směru, aby byl od roku 2015 zaveden plán zaměřený na to, aby se do přezkumu stávajícího VFR v polovině období snížil objem neuhrazených faktur týkajících se provádění programů v období 2007–2013 na společně dohodnutou úroveň. Na tomto plánu se trojice orgánů dohodne včas před předložením návrhu rozpočtu na rok 2016. Vzhledem k mimořádně vysoké výši neuhrazených faktur se všechny tři orgány dohodly, že zváží veškeré možné prostředky ke snížení objemu těchto faktur.

Komise se zavazuje, že ke svému návrhu rozpočtu každý rok přiloží dokument, v němž bude vyhodnocen objem neuhrazených faktur a bude vysvětleno, jakým způsobem a v jakém rozsahu daný návrh rozpočtu umožní jeho snížení. Tento každoročně předkládaný dokument vyhodnotí dosavadní pokrok a na základě aktualizovaných údajů navrhne úpravy plánu.“

3.8   Prohlášení Evropského parlamentu o uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události coby krajního řešení

„Evropský parlament vyjadřuje politování nad skutečností, že se Rada neztotožňuje s jeho výkladem, že by 350 milionů EUR v prostředcích na platby, které byly v roce 2014 uvolněny v souvislosti se zvláštními nástroji stanovenými v nařízení o VFR, nemělo být započítáno do stropu pro platby, čímž by vzniklo rozpětí ve výši 711 milionů EUR, jež by bylo možné vyčerpat před využitím rozpětí pro nepředvídané události.

Evropský parlament připomíná, že v souladu s čl. 13 odst. 1 nařízení o VFR je rozpětí pro nepředvídané události krajním nástrojem. Proto je zcela nezbytné před využitím rozpětí pro nepředvídané události plně vyčerpat všechny další finanční možnosti. V souvislosti se sporem mezi Evropským parlamentem a Radou ohledně výpočtu dostupného rozpětí v mezích stropu pro platby v roce 2014 nebylo možné dosáhnout politické dohody o tom, že před využitím rozpětí pro nepředvídané události bude vyčerpáno dostupné rozpětí ve výši 350 milionů EUR.

Evropský parlament připomíná, že nařízení o VFR je založeno na zásadě „zvláštní a maximální možné flexibility“, aby se Unii umožnilo plnit její právní závazky v souladu s článkem 323 Smlouvy o fungování EU (4. bod odůvodnění nařízení o VFR), a domnívá se, že je v nejvyšším zájmu poskytnout prostřednictvím uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události dodatečné prostředky na vypořádání neuhrazených právních závazků. Proto s uvolněním prostředků z rozpětí pro nepředvídané události souhlasí bez ohledu na svůj výklad, že v rámci stropu pro platby zůstává k dispozici 350 milionů EUR.

Evropský parlament vyzývá Komisi, aby v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. d) nařízení o VFR nevyužité rozpětí ve výši 350 milionů EUR přenesla do své technické úpravy celkového rozpětí pro platby pro rok 2015.“

3.9  Prohlášení Rady o mobilizaci zvláštních nástrojů

„Rada připomíná, že zvláštní nástroje mohou být aktivovány pouze za účelem řešení skutečně nepředvídaných okolností.

Připomíná rovněž, že rozpětí pro nepředvídané události nesmí vést k překročení celkových stropů prostředků na závazky a prostředků na platby.

Co se týče dalších zvláštních nástrojů, připomíná Rada, že čl. 3 odst. 2 nařízení o VFR uvádí, že prostředky na závazky mohou být do rozpočtu zapsány i nad rámec stropů příslušných okruhů.

Rada vyzývá Komisi, aby při výpočtu celkového rozpětí postupovala v souladu s nařízením o VFR, aniž by došlo k narušení dohody, jíž trojice orgánů dosáhla v souvislosti se společným prohlášením o zvláštních nástrojích (bod 3.3).“

(1) Úř. věst. L 163, 23.6.2007, s. 17.
(2) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(4) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(5) Přijaté texty, P7_TA(2014)0247.
(6) Přijaté texty, P7_TA(2014)0450.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2014)0036.


Klasifikace závažných porušení pravidel v silniční dopravě
PDF 298kWORD 61k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2014 k návrhu nařízení Komise, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009, pokud jde o klasifikaci závažných porušení pravidel Unie, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti podnikatele v silniční dopravě, a kterým se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES (D034120/02 – 2014/2859(RPS))
P8_TA(2014)0101B8-0325/2014

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh nařízení Komise (D034120/02),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES(1), a zejména na čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS(2), a zejména na článek 9 odst. 3 uvedené směrnice,

–  s ohledem na stanovisko přijaté dne 30. června 2014 výborem uvedeným v čl. 18 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 3821/85(3),

–  s ohledem na čl. 5a odst. 3 písm. b) rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(4),

–  s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 a odst. 4 písm. c) jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že cílem nařízení (ES) č. 1071/2009 je dobudování vnitřního trhu v silniční dopravě, který by se vyznačoval spravedlivými podmínkami hospodářské soutěže, což vyžaduje jednotné uplatňování společných pravidel pro výkon povolání provozovatele silniční přepravy zboží nebo provozovatele silniční přepravy osob;

B.  vzhledem k tomu, že tato společná pravidla přispějí k vyšší úrovni odborné způsobilosti dopravců, k racionalizaci trhu a ke zlepšení kvality poskytovaných služeb v zájmu dopravců, jejich zákazníků a hospodářství jako celku a rovněž k větší bezpečnosti silničního provozu;

C.  vzhledem k tomu, že v článku 6 je uveden neúplný seznam předpisů EU, kterými se řídí posuzování dobré pověsti, kam patří: předpisy týkající se doby řízení a pracovní doby řidičů, používání tachografu, maximálních hmotností a rozměrů užitkových vozidel v mezinárodní dopravě, kvalifikace a proškolování řidičů, technické způsobilosti užitkových vozidel, přístupu na trh mezinárodní silniční přepravy zboží nebo případně přístupu na trh dopravy osob, bezpečnosti silniční přepravy nebezpečného zboží, instalace a používání omezovačů rychlosti, řidičských průkazů, přístupu k povolání a přepravy zvířat;

D.  vzhledem k tomu, že podle čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 1071/2009 musí Komise vypracovat seznam kategorií, typů a stupňů závažnosti závažného porušování předpisů Společenství, jež kromě porušení uvedených v příloze IV mohou vést ke ztrátě dobré pověsti;

E.  vzhledem k tomu, že při stanovování priorit pro kontroly podle čl. 12 odst. 1 musejí vzít členské státy v úvahu informace o těchto případech porušování předpisů, včetně informací získaných z jiných členských států;

F.  vzhledem k tomu, že podle článku 6 nařízení (ES) č. 1071/2009 musí Komise při vypracovávání těchto opatření stanovit kategorie a typy porušování předpisů, k nimž dochází nejčastěji;

G.  vzhledem k tomu, že při zohlednění základního právního aktu se očekávalo, že opatření, které má přijmout Komise, bude obsahovat vyčerpávající seznam harmonizovaných případů porušování předpisů, které mohou vést ke ztrátě dobré pověsti podnikatele v silniční dopravě, a harmonizovaný stupeň jejich závažnosti;

H.  vzhledem k tomu, že Komise při vypracovávání těchto opatření musí stanovit stupeň závažnosti případů porušování předpisů s ohledem na možné riziko, že toto porušování povede ke ztrátě na životech a k těžkým zraněním;

I.  vzhledem k tomu, že seznam, který má vypracovat Komise, může obsahovat pouze ty případy porušování předpisů, které mohou vést k riziku ztráty na životech nebo těžkého zranění, zatímco závažné porušování nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy(5) má významný dopad na pracovní a životní podmínky, což může zcela jistě vést k riziku ztráty na životech nebo těžkého zranění;

J.  vzhledem k tomu, že na seznam nebyla zařazena celá řada závažných případů porušování nařízení (ES) č. 1072/2009, jelikož bod 10 přílohy 1 k návrhu nařízení Komise neobsahuje nezákonnou kabotáž, která by vzhledem ke svému negativnímu dopadu na řidiče měla být zcela jasně považována za jeho závažné porušení;

K.  vzhledem k tomu, že na seznam by se s ohledem na potenciální riziko ztráty na životech nebo těžkého zranění měly zařadit další předpisy vztahující se na nezákonnou kabotáž, tj. ty, které se vztahují k provozování kabotáže způsobem, jenž není v souladu s požadavky členských států ohledně sociálních předpisů vztahujících se na smlouvu;

L.  vzhledem k tomu, že v seznamu kategorií, typů a stupňů závažnosti případů závažného porušování předpisů, které byly přidány, se používají zcela obyčejná slova jako „v souladu s“ nebo „platný“, což příslušným orgánům jen dále komplikuje práci při výkladu druhů a stupňů závažnosti případů závažného porušování předpisů;

M.  vzhledem k tomu, že stávající nařízení již obsahují jasná ustanovení, pokud jde o odpovědnost dopravců, řidičů a společnosti, která odpovídá za přepravu nebezpečného zboží;

N.  vzhledem k tomu, že pokud jde o skupinu případů porušování směrnice 2008/68/ES, které jsou uvedeny v bodě 9 přílohy 1 navrhovaného opatření, může dojít k podkopání odpovědnosti a povinností různých subjektů provozujících přepravu nebezpečného zboží;

O.  vzhledem k tomu, že z tohoto důvodu nelze návrh opatření, který předložila Komise, považovat za návrh, jenž by byl v souladu s cílem nebo obsahem základního legislativního aktu;

1.  zamítá přijetí návrhu nařízení Komise;

2.  domnívá se, že návrh nařízení Komise není v souladu s cílem a obsahem nařízení (ES) č. 1071/2009;

3.  vyzývá Komisi, aby návrh nařízení stáhla a předložila výboru nový seznam případů závažného porušování předpisů Unie, které by mohly vést ke ztrátě dobré pověsti podnikatele v silniční dopravě;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 51.
(2) Úř. věst. L 102, 15.3.2006, s. 35.
(3) Úř. věst. L 370, 31.12.1985, s. 8.
(4) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
(5) Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 72.


Obnova strategie vnitřní bezpečnosti EU
PDF 301kWORD 69k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2014 o obnovení strategie vnitřní bezpečnosti EU (2014/2918(RSP))
P8_TA(2014)0102B8-0350/2014

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2, 3, 6, 7 a 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a články 4, 16, 20, 67, 68, 70, 71, 72, 75, 82, 83, 84, 85, 86, 87 a 88 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na její články 6, 7, 8, čl. 10 odst. 1, články 11, 12, 21, 47 až 50, 52 a 53,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. června 2014 o závěrečné zprávě o provádění strategie vnitřní bezpečnosti EU pro období 2010–2014 (COM(2014)0365),

–  s ohledem na zprávu Europolu o situaci a vývoji terorismu v EU (TE-SAT) v roce 2014,

–  s ohledem na posouzení hrozeb organizované trestné činnosti v EU vypracované Europolem (OCTA 2014),

–  s ohledem na posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti v EU (SOCTA) v roce 2013 vypracované Europolem,

–  s ohledem na stanovisko č. 01/2014 pracovní skupiny zřízené podle článku 29 o uplatňování koncepce nezbytnosti a přiměřenosti a ochrany údajů v oblasti prosazování práva,

–  s ohledem na rezoluci, kterou dne 24. září 2014 přijala Rada bezpečnosti OSN a jež se týká hrozeb mezinárodnímu míru a bezpečnosti, které jsou důsledkem teroristických činů (rezoluce 2178 (2014)),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. dubna 2014 o přezkumu Stockholmského programu v polovině období(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2014 o programu agentury NSA (USA) pro sledování, subjektech členských států pro sledování a dopadech na základní práva občanů EU(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. února 2014 o stavu dodržování základních práv v Evropské unii (v roce 2012)(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o druhé zprávě o provádění strategie vnitřní bezpečnosti EU(4),

–  s ohledem na strategii vnitřní bezpečnosti EU, kterou přijala Rada dne 25. února 2010,

–  s ohledem na otázky položené Radě a Komisi ohledně obnovení strategie vnitřní bezpečnosti EU (O-000089/2014 – B8‑0044/2014 and O‑000090/2014 – B8‑0045/2014),

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva položila základy rozvoje bezpečnostní politiky EU, kterou plně sdílejí EU a členské státy a jež se zakládá na konceptu právního státu, dodržování základních práv a solidaritě, podléhá demokratickému dohledu na evropské i vnitrostátní úrovni a současně hájí zásadu subsidiarity; vzhledem k tomu, že vstupem Lisabonské smlouvy v platnost se stal Parlament plnoprávným aktérem v oblasti bezpečnostní politiky v zájmu zajištění její demokratické kontroly, a tato instituce je tak oprávněna aktivně se podílet na určování priorit v této oblasti a spolupracovat se všemi zúčastněnými stranami na úrovni EU a úrovních členských států na vedení ucelené, cílené a účinné politiky bezpečnosti EU;

B.  vzhledem k tomu, že bezpečnostní situace v Evropě se v posledních letech dramaticky mění v důsledku nových konfliktů a otřesů v bezprostředním sousedství EU, rychlého rozvoje nových technologií a rostoucí radikalizace vedoucí k násilí a extremismu; vzhledem k tomu, že řada současných bezpečnostních problémů překračuje zeměpisné hranice i jednotlivá odvětví a přesahuje možnosti jednotlivých členských států účinně reagovat, a vzhledem k tomu, že je proto nutný společný evropský postup;

C.  vzhledem k tomu, že EU nese společně s členskými státy odpovědnost za zajištění bezpečnosti a svobody evropských občanů; vzhledem k tomu, že svoboda, bezpečnost a spravedlnost jsou cíle, které musí být sledovány souběžně, a vzhledem k tomu, že pro dosažení svobody a spravedlnosti se tedy bezpečnostní opatření musí vždy zakládat na důkazech, musí splňovat zásadu nezbytnosti, proporcionality a dodržení základních práv a musí podléhat řádnému demokratickému dohledu a přijetí odpovědnosti;

D.  vzhledem k tomu, že zvláštní pozornost je třeba věnovat podpoře a ochraně všech obětí trestné činnosti v celé EU;

E.  vzhledem k tomu, že strategie vnitřní bezpečnosti (ISS) na období 2010–2014 se blíží ke svému konci a že se připravuje nová strategie vnitřní bezpečnosti na období 2015–2019;

1.  vítá přípravu nové strategie vnitřní bezpečnosti na další čtyři roky; poukazuje na to, že od vytvoření stávající strategie vnitřní bezpečnosti se objevily nové bezpečnostní hrozby a další si žádají jinou politickou reakci; mimoto znovu zdůrazňuje, že vstupem Lisabonské smlouvy v platnost byla do právního řádu Evropské unie začleněna Listina základních práv; domnívá se proto, že současná strategie vnitřní bezpečnosti by měla být řádně vyhodnocena, aktualizována a přepracována;

2.  je přesvědčen, že k základním předpokladům účinné strategie vnitřní bezpečnosti patří důkladná analýza bezpečnostních hrozeb, které je nutné řešit, a že tuto analýzu má vypracovat Europol v úzké spolupráci s ostatními příslušnými orgány a institucemi EU a s členskými státy;

3.  lituje skutečnosti, že součástí sdělení Komise není zhodnocení stávajících nástrojů a odpovídající posouzení přetrvávajících nedostatků; vyzývá Komisi, aby bezodkladně provedla toto hodnocení a aby se před vytvářením nových právních předpisů a nástrojů soustředila na řádné uplatňování a lepší využití předpisů a nástrojů stávajících; vyzývá konkrétně Radu, aby ve spolupráci s Komisí komplexně a prostřednictvím postupu stanoveným článkem 70 SFEU posoudila provádění opatření, která byla v oblasti vnitřní bezpečnosti přijata před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost;

4.  žádá, aby nová strategie vnitřní bezpečnosti byla pojata strategicky a orientována do budoucnosti, aby byla snadno přizpůsobitelná novým situacím a zaměřovala se nikoli pouze na současné, ale i na nové bezpečnostní hrozby a aby prioritní oblasti, jako jsou kybernetická bezpečnost, obchodování s lidmi a boj proti terorismu, a provázaná témata, jako je organizovaná trestná činnost, praní peněz a korupce, pojímala integrovaně, komplexně a holisticky;

5.  se znepokojením si všímá rapidně rostoucího počtu státních příslušníků EU, kteří cestují do oblastí konfliktů, kde vstupují do teroristických organizací, a následně se vrací na území EU, a kteří představují pro vnitřní bezpečnost EU novou hrozbu; má v úmyslu uplatnit při řešení tohoto znepokojivého trendu mnohostranný přístup, jehož součástí bude (i) komplexní řešení základních příčin, jako je radikalizace, nesnášenlivost a diskriminace, a to prosazováním politické a náboženské tolerance, rozvojem sociální soudržnosti a sociálního začleňování a usnadněním znovuzačleňování, (ii) analýza podněcování k teroristickým činům motivovaným extremismem a k odjezdům do zahraničí za účelem vstupu do teroristických organizací a zajištění kompenzačních opatření k tomuto podněcování, (iii) předcházení náborům účastníků konfliktů a jejich zapojování do konfliktů a zastavení těchto náborů a zapojování pomocí odpovídajících právních rámců, včetně zabránění samotným cestám zahraničních bojovníků do oblastí konfliktu, (iv) ochromení finanční podpory poskytované teroristickým organizacím a jedincům zamýšlejícím stát se členy takových organizací, a (v) v náležitých případech zajištění trestního stíhání;

6.  poukazuje na to, že bezpečnostní hrozby jsou stále více rozptýlené, mezinárodní, mnohočetné a asymetrické, a proto vyžadují těsnější přeshraniční spolupráci napříč agenturami; žádá účinnější operační spolupráci členských států, které by měly více využívat stávající účelné nástroje, jako jsou společné vyšetřovací týmy, a pohotověji a účinněji sdílet relevantní údaje a informace, a to při zajištění odpovídající ochrany údajů a soukromí; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité urychleně schválit navrhovanou směrnici o ochraně údajů, a poskytnout tak ucelený právní rámec pro sdílení údajů v oblasti prosazování práva; poukazuje na to, že v zájmu dalšího prohlubování operační spolupráce členských států je nutné přijmout další opatření k posílení důvěry; proto podporuje posílení evropských programů odborné přípravy a výměn pro národní odborníky s cílem zlepšit kulturu prosazování práva v Evropě;

7.  připomíná Evropské radě její povinnost uvedenou v článku 222 Smlouvy o fungování Evropské unie provádět pravidelné posuzování hrozeb v EU a vybízí Komisi, aby předložila konkrétní návrhy nejlepšího způsobu realizace této povinnosti, který bude spojovat stávající roztříštěná a úzce zaměřená posuzování hrozeb a rizik na unijní a vnitrostátní úrovni;

8.  vyzývá k tomu, aby byla v zájmu zachování svobody, bezpečnosti a spravedlnosti nalezena náležitá rovnováha mezi preventivními politikami a represivními opatřeními; zdůrazňuje, že bezpečnostní opatření by měla být vždy prováděna v souladu se zásadami právního státu a ochrany základních práv; vyzývá tudíž Komisi, aby při vytváření a provádění nové strategie vnitřní bezpečnosti řádně zohlednila nedávné rozhodnutí Soudního dvora ohledně směrnice o uchovávání údajů, v němž je uvedeno, že všechny nástroje musí splňovat zásadu proporcionality, nezbytnosti a zákonnosti a že musí zahrnovat odpovídající záruky odpovědnosti a soudní nápravy;

9.  vyjadřuje politování nad tím, že se strategie vnitřní bezpečnosti doposud řádně nevztahuje na oblast spravedlnosti; v souladu se Stockholmským programem připomíná, že je třeba posílit vzájemnou důvěru prostřednictvím postupného rozvíjení evropské kultury soudnictví, která bude založena na různorodosti právních systémů a tradic, a prostřednictvím evropské spolupráce a legislativy v této oblasti a konkrétně prostřednictvím rozvoje spolupráce v oblasti trestního soudnictví;

10.  poukazuje na to, že je mimořádně důležité, aby byla nová strategie vnitřní bezpečnosti náležitě prováděna, že je nezbytné jasně rozdělit úkoly mezi EU a členské státy, a že kontrolu musí vykonávat jak Evropský parlament, tak vnitrostátní parlamenty; proto má v úmyslu provádět v úzké spolupráci s vnitrostátními parlamenty pravidelné kontroly řádného naplňování strategie;

11.  zdůrazňuje význam soudržnosti vnitřních a vnějších aspektů bezpečnosti; je přesvědčen, že by mělo být dosaženo co největší součinnosti mezi nástroji společné zahraniční a bezpečnostní politiky a nástroji spravedlnosti a vnitřních věcí (SVV), včetně výměny informací a policejní a soudní spolupráce se třetími zeměmi, zejména prostřednictvím dohod o vzájemné právní pomoci, a to zcela v souladu se zásadami stanovenými v článcích 2, 3, 6 a 21 SFEU; v tomto kontextu zdůrazňuje, že všechny dotčené strany, včetně protiteroristického koordinátora EU a koordinátora EU pro boj proti obchodování s lidmi, by měly úzce spolupracovat a začleňovat vnitřní i vnější aspekty;

12.  podtrhuje, že je nezbytné poskytnout k řádnému provádění opatření uvedených ve strategii vnitřní bezpečnosti náležité finanční prostředky a zejména zajistit, aby agentury EU, jako je Europol a Eurojust, byly dostatečně vybaveny k plnění přidělených úkolů; v této souvislosti uznává důležitou úlohu, kterou při vyvíjení nástrojů k boji proti terorismu a závažné a organizované trestné činnosti, může hrát výzkum a inovace;

13.  poukazuje na to, že v praxi má strategie vnitřní bezpečnosti dopady i na určování priorit operací evropských agentur a evropské financování v oblasti SVV, v níž má Parlament legislativní pravomoc; naléhavě proto vyzývá Radu, aby před přijetím nové strategie vnitřní bezpečnosti řádně zohlednila podněty Parlamentu k této strategii;

14.  má v úmyslu podrobněji rozpracovat svůj postoj k prioritám a krokům v oblasti vnitřní bezpečnosti, a to mimo jiné na základě očekávaného sdělení Komise o nové strategii vnitřní bezpečnosti, a zahájit s Radou a Komisí v této věci plodný dialog v duchu Lisabonské smlouvy;

15.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům členských států.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2014)0276.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2014)0230.
(3) Přijaté texty, P7_TA(2014)0173.
(4) Přijaté texty, P7_TA(2013)0384.


Uznání palestinského státu
PDF 205kWORD 61k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2014 o uznání státnosti Palestiny (2014/2964(RSP))
P8_TA(2014)0103RC-B8-0277/2014

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o mírovém procesu na Blízkém východě,

–  s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci o mírovém procesu na Blízkém východě ze dne 17. listopadu 2014,

–  s ohledem na prohlášení vysoké představitelky, místopředsedkyně ze dne 18. listopadu 2014 o útoku na synagogu ve čtvrti Har Nof a ze dne 5. listopadu 2014 o teroristických útocích v Jeruzalémě a na prohlášení mluvčího vysoké představitelky EU ze dne 10. listopadu 2014 o posledním vývoji situace na Blízkém východě,

–  s ohledem na oznámení švédské vlády ze dne 30. října 2014 o uznání Státu Palestina a na skutečnost, že některé další členské státy Stát Palestina uznaly ještě před vstupem do Evropské unie;

–  s ohledem na usnesení o uznání Státu Palestina, která přijala Dolní sněmovna Spojeného království dne 13. října 2014, Irský senát dne 22. října 2014, španělský parlament dne 18. listopadu 2014, francouzské Národní shromáždění dne 2. prosince 2014 a portugalský parlament dne 12. prosince 2014,

–  s ohledem na předpisy mezinárodního práva,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že EU opakovaně potvrdila svou podporu řešení založenému na existenci dvou států, vycházejícímu z hranice v roce 1967, kdy hlavním městem obou států bude Jeruzalém, a v rámci kterého budou bok po boku v míru a bezpečí existovat bezpečný Stát Izrael a nezávislý, demokratický, celistvý a životaschopný Stát Palestina, a vyzývala k pokračování přímých mírových jednání mezi Izraelem a palestinskou samosprávou;

B.  vzhledem k tomu, že nastolení spravedlivého a trvalého míru mezi Izraelci a Palestinci je po více než 50 let jedním z klíčových cílů mezinárodního společenství, včetně Evropské unie;

C.  vzhledem k tomu, že přímé mírové rozhovory mezi oběma stranami jsou pozastaveny; vzhledem k tomu, že EU obě strany vyzvala, aby přijímaly opatření, jež pomohou vytvořit atmosféru důvěry nezbytnou k vedení smysluplných jednání, aby se zdržely kroků, jež oslabují důvěryhodnost procesu, a aby předcházely rozdmýchávání emocí;

D.  vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 22. listopadu 2012 Evropský parlament zdůraznil, že mírové a nenásilné prostředky jsou jediným způsobem, jak dosáhnout spravedlivého a trvalého míru mezi Izraelci a Palestinci, vyzval k vytvoření podmínek pro obnovení přímých mírových rozhovorů mezi oběma stranami, podpořil v této souvislosti snahu Palestiny o získání nečlenského pozorovatelského statusu v OSN, vyjádřil názor, že se jedná o důležitý krok k většímu zviditelnění, posílení a zefektivnění palestinských požadavků, a vyzval v této souvislosti členské státy EU a mezinárodní společenství, aby v tomto směru usilovaly o dosažení dohody;

E.  vzhledem k tomu, že Valné shromáždění OSN dne 29. listopadu 2012 rozhodlo, že Palestině přiděluje status nečlenského pozorovatelského státu v OSN;

F.  vzhledem k tomu, že uznání Státu Palestina spadá do působnosti členských států;

G.  připomíná závazek Organizace pro osvobození Palestiny z roku 1993, že uznává Stát Izrael;

1.  v zásadě podporuje uznání palestinské státnosti a řešení založené na existenci dvou států a domnívá se, že souběžně by měly být rozvíjeny mírové rozhovory, v nichž je třeba dosáhnout pokroku;

2.  podporuje úsilí prezidenta Abbáse a palestinské vlády národní jednoty; znovu zdůrazňuje význam upevnění autority palestinské vlády národní jednoty a jejích správních orgánů v Pásmu Gazy; naléhavě vyzývá všechny palestinské frakce, včetně hnutí Hamás, aby přijaly závazky Organizace pro osvobození Palestiny a ukončily vnitřní spory; žádá, aby EU i nadále podporovala budování kapacit palestinských orgánů a poskytovala v této záležitosti pomoc;

3.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad zvyšujícím se napětím a rostoucím násilím v regionu; co nejdůrazněji odsuzuje veškeré teroristické a násilné činy a vyjadřuje soustrast rodinám obětí; varuje před rizikem další eskalace násilí na svatých místech, které by mohlo izraelsko-palestinský konflikt změnit v konflikt náboženský; vyzývá politické představitele všech zúčastněných stran, aby prostřednictvím viditelných kroků společně pracovali na zklidnění situace, a zdůrazňuje, že nenásilné prostředky a dodržování lidských práv a humanitárního práva jsou jedinou cestou, jak dosáhnout udržitelného řešení a spravedlivého a trvalého míru mezi Izraelci a Palestinci; zdůrazňuje, že jakýkoli násilný čin může pouze přispět k posílení extremismu na obou stranách; naléhavě vyzývá všechny strany, aby se zdržely jakéhokoli jednání, které by zhoršovalo situaci, ať již v podobě rozdmýchávání emocí, provokací, nadměrného používání síly nebo odvety;

4.  zdůrazňuje rovněž, že je třeba vyvarovat se veškerých kroků, které by zpochybňovaly deklarované závazky dosáhnout diplomatického řešení; zdůrazňuje skutečnost, že osady jsou podle mezinárodního práva nezákonné; vyzývá obě strany, aby se zdržely veškerých kroků, které by mohly narušit životaschopnost a vyhlídky na řešení založené na existenci dvou států;

5.  znovu vyjadřuje svou pevnou podporu řešení založenému na existenci dvou států, vycházejícímu z hranic v roce 1967, kdy hlavním městem obou států bude Jeruzalém a v rámci kterého budou bok po boku v míru a bezpečí existovat bezpečný Stát Izrael a nezávislý, demokratický, celistvý a životaschopný palestinský stát, a to na základě práva na sebeurčení a za plného dodržování mezinárodního práva;

6.  vítá nedávnou návštěvu vysoké představitelky, místopředsedkyně v Izraeli a Palestině a její příslib, že se aktivně zapojí do pozitivního procesu, jehož cílem je vymanit se ze začarovaného kruhu konfliktu a vytvořit podmínky pro to, aby bylo v mírovém procesu dosaženo skutečného pokroku; domnívá se, že Evropská unie by měla převzít svůj díl odpovědnosti a stát se opravdovým aktérem a prostředníkem v mírovém procesu na Blízkém východě, mimo jiné proto, že je třeba obnovit mírové rozhovory, a to i prostřednictvím společného přístupu a komplexní strategie směřující k dosažení řešení izraelsko-palestinského konfliktu; opakuje, že je nezbytný diplomatický přístup pod záštitou Kvartetu pro Blízký východ, a připomíná význam arabské mírové iniciativy;

7.  vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni, aby napomohla nalezení společného postoje EU v této otázce;

8.  zdůrazňuje, že je nutné nastolit všeobecný mír, ukončit uplatňování všech nároků a dosáhnout naplnění legitimního očekávání obou stran, včetně očekávání Izraelců, pokud jde o bezpečnost, a Palestinců, pokud jde o státnost; zdůrazňuje, že jediným možným řešením konfliktu je koexistence dvou států, Izraele a Palestiny;

9.  přijímá rozhodnutí o zahájení iniciativy „Poslanci za mír“ s cílem vytvořit platformu pro poslance evropského, izraelského a palestinského parlamentu napříč politickými stranami v úsilí o dosažení pokroku v mírovém programu, která bude doplňovat diplomatické úsilí EU;

10.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Evropské komise, jakož i vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, vyslanci Kvartetu pro Blízký východ, knesetu a izraelské vládě, prezidentovi palestinské samosprávy a Palestinské legislativní radě.


Ocelářství v EU: ochrana pracovníků a průmyslu
PDF 418kWORD 101k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2014 o ocelářském průmyslu v EU: ochrana zaměstnanců a odvětví (2014/2976(RSP))
P8_TA(2014)0104RC-B8-0352/2014

Evropský parlament,

—  s ohledem Smlouvu o založení Evropského společenství uhlí a oceli, která dala základ Smlouvě o Evropské unii,

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2011 nazvané „Průmyslová politika: posilování konkurenceschopnosti“ (COM(2011)0642),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2012 nazvané „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu: Aktualizace sdělení o průmyslové politice“ (COM(2012)0582),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. června 2013 nazvané „Akční plán pro konkurenceschopné a udržitelné ocelářství v Evropě“ (COM(2013)0407),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2014 o akčním plánu pro konkurenceschopné a udržitelné ocelářství v Evropě(1),

—  s ohledem na svá předchozí usnesení o ocelářském průmyslu a o restrukturalizaci, převodu a rušení podniků v EU,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2014 o zaměstnanosti a sociálních aspektech strategie Evropa 2020(2),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2013 obsahující doporučení Komisi o informovanosti a konzultování pracovníků, předvídání a zvládání restrukturalizace(3),

—  s ohledem na otázku položenou Komisi ohledně oceláren Acciai Speciali Terni (AST) v Itálii (O-000087/2014),

—  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

Obecné výzvy

A.  vzhledem k tomu, že ocelářství sehrává v procesu evropské integrace zásadní historickou roli a představuje základ pro vytváření evropské přidané hodnoty v průmyslu;

B.  vzhledem k tomu, že ocelářství má zásadní význam pro evropské hospodářství a průmysl a že se v současné době potýká s výrazným poklesem poptávky; vzhledem k tomu, že tento trend vede k postupnému rušení pracovních míst a snižování konkurenceschopnosti, což nevěstí nic dobrého pro potřebné oživení evropského hospodářství;

C.  vzhledem k tomu, že EU by měla podporovat politiku rozvoje průmyslové výroby ve všech členských státech, aby chránila pracovní místa v EU, a měla by usilovat o splnění svého orientačního cíle, že se do roku 2020 zvýší podíl HDP pocházejícího z průmyslu na 20 %;

D.  vzhledem k tomu, že jedním z cílů EU je podpora ocelářství a odstranění překážek a hrozeb, které brání jeho konkurenceschopnosti, aby bylo schopno reagovat na měnící se tržní podmínky na evropských i mimoevropských trzích;

E.  vzhledem k tomu, že se ocelářský průmysl v posledních letech potýkal s problémy v souvislosti s restrukturalizací a slučováním podniků, což bylo spojeno s odpovídajícími sociální náklady, a současně se musel přizpůsobit novým požadavkům souvisejícím s plněním klimatických cílů EU;

F.  vzhledem k tomu, že řada zejména velkých výrobců oceli se řídí strategiemi zaměřenými na krátkodobou finanční návratnost, která je na úkor inovací, investic do výzkumu a vývoje, zaměstnanosti a obnovy dovedností;

G.  vzhledem k tomu, že evropské ocelářství zažívá investiční krizi, která ohrožuje jeho další budoucnost, zatímco se současně očekává, že ocelové materiály budou mít ústřední význam při poskytování udržitelných průmyslových řešení pro urbanizaci, mobilitu a demografické změny;

H.  vzhledem k tomu, že omezené zvýšení poptávky povede k tomu, že Evropa ztratí pozici čistého vývozce oceli a stane se jejím čistým dovozcem, zejména válcovaných produktů a produktů s vysokou přidanou hodnotou;

I.  vzhledem k tomu, že podle Komise vedlo uzavírání továren od roku 2007 ke ztrátě 60 000 pracovních míst a že došlo k poklesu výroby z 210 milionů tun v roce 2007 na 166 milionů tun v roce 2013(4);

Konkurenceschopnost a obchod

J.  vzhledem k tomu, že dosažení souladu mezi potřebnou vysokou environmentální výkonností a zvýšenou globální konkurenceschopností, které bude zároveň doprovázeno zmírněním obav z úniku uhlíku a zlepšením přístupu k surovinám, představuje pro ocelářský průmysl i nadále základní výzvu, vzhledem k tomu, že jednotliví konkurenti jsou vázáni různými normami;

K.  vzhledem k tomu, že v globálním přístupu k ocelářskému průmyslu musí být zohledněny náklady na energii, a vzhledem k tomu, že ceny energií pro průmyslové spotřebitele v EU by mohly mít přímý dopad na konkurenceschopnost;

L.  vzhledem k tomu, že další zlepšení v oblasti energetické účinnosti a účinného využívání zdrojů by pro toto odvětví mohlo znamenat další úspory a snížení emisí;

M.  vzhledem k tomu, že poptávka ze strany automobilového průmyslu je omezená z důvodu nadměrné strukturální kapacity, zatímco jiná odvětví, jako obnovitelné energie nebo energetická infrastruktura, představují pro daný průmysl opravdové příležitosti (například jedna třímegawattová větrná turbína odpovídá 500 automobilům);

Sociální aspekty

N.  vzhledem k tomu, že vysoká míra nezaměstnanosti v EU souvisí s její zmenšující se průmyslovou a výrobní základnou a že současná krize má tvrdé sociální dopady na postižené pracovníky a regiony;

O.  vzhledem k tomu, že ocelářský průmysl EU je důležitým zaměstnavatelem, který poskytuje více než 350 000 přímých pracovních míst a několik dalších milionů pracovních míst v souvisejících odvětvích, včetně recyklačního dodavatelského řetězce;

P.  vzhledem k tomu, že situace některých oceláren v Evropě vyvolává vážné obavy u jejich zaměstnanců a vnitrostátních a místních orgánů;

Q.  vzhledem k tomu, že společnosti procházející restrukturalizací by měly jednat sociálně odpovědným způsobem, neboť dosavadní zkušenosti ukázaly, že sociálně a ekonomicky udržitelná restrukturalizace vyžaduje dostatečný sociální dialog, v jehož rámci je kladen důraz na informování pracovníků a vedení konzultací, jak uvedl Parlament ve svém výše uvedeném usnesení ze dne 15. ledna 2013;

R.  vzhledem k tomu, že rozsáhlé zapojení sociálních partnerů na všech úrovních a posílení sociálního dialogu na úrovni EU jsou klíčovými předpoklady k ochraně zájmů jak ocelářských společností, tak jejich zaměstnanců;

S.  vzhledem k tomu, že v mnoha ocelárnách, jejichž výrobní kapacita v celkovém součtu činí 20 milionů tun, je více než tři roky pozastavena výroba; vzhledem k tomu, že v mnoha evropských ocelárnách tvoří převážnou většinu pracovní síly starší odborní zaměstnanci krátce před důchodem;

Výzkum a vývoj / technologie

T.  vzhledem k tomu, že odvětví špičkových technologií – například ocelářství – jsou považována za vzor technologického know-how, které je třeba chránit, a proto je nutné okamžitě přijmout opatření, aby se zabránilo jejich přemístění mimo území EU;

U.  vzhledem k tomu, že výzkum a vývoj mají strategický význam pro odvětví, které musí nalézt způsob, jak snížit své emise, zejména pak (i když ne výlučně) CO2;

Výzvy

1.  zdůrazňuje, že evropské hospodářské oživení závisí především na silném výrobním průmyslu, v němž hraje klíčovou roli ocelářství, a že výroba se odvíjí od domácí poptávky a domácího růstu;

2.  opět zdůrazňuje, že je třeba zachovat know-how a odborné znalosti nabyté ve významných průmyslových oblastech, což zajistí diverzifikaci, environmentální záruky a inovativní výrobky;

3.  naléhavě vyzývá Komisi, aby urychlila přípravu plánu pro průmyslovou politiku, který se očekává v první polovině roku 2015 a s jehož pomocí má dojít k oživení evropského průmyslu na světovém trhu, aby byly skutečně zaručeny rovné podmínky a současně zajištěno dodržování vysokých sociálních a environmentálních norem v EU a aby se usilovalo o reciprocitu se třetími zeměmi;

4.  domnívá se, že má-li být vypracována skutečná průmyslová politika EU a obnovena konkurenceschopnost průmyslu EU na světovém trhu, je v rámci přezkumu strategie Evropa 2020 v polovině období zcela nezbytný ambiciózní přístup k reindustrializaci;

5.  vyzývá Komisi, aby vypracovala studii strategického postavení evropského ocelářského průmyslu ve světě, neboť ocelářství je v řadě zemí považováno za strategické odvětví, a aby stanovila konkrétní a jasný plán zamýšlených střednědobých a dlouhodobých iniciativ na podporu ocelářství v Evropě; zdůrazňuje, že do tohoto plánu musí být na všech úrovních včas a rozsáhle zapojeni sociální partneři; domnívá se, že vzhledem k přetrvávající krizi by také měla být každoročně předkládána zpráva o provádění akčního plánu pro ocelářský průmysl s cílem navázat na úspěchy dosažené v předchozím roce a neztratit dynamiku;

6.  žádá Komisi, aby vytvořila nástroj hloubkové analýzy trhu s ocelí, který by mohl poskytovat přesné údaje o evropské a celosvětové rovnováze mezi nabídkou a poptávkou v oblasti oceli, které budou rozlišovat mezi strukturálními a cyklickými složkami rozvoje tohoto trhu; domnívá se, že sledování trhu s ocelí by mohlo významně přispět k transparentnosti trhů s ocelí a šrotem a zajistit cenné vstupy pro přijetí nápravných a proaktivních opatření, která jsou z důvodu cyklické povahy ocelářství nevyhnutelná; žádá Komisi, aby tento nástroj analýzy trhu použila k předvídání rizik a ke zjištění toho, jak uzavření závodů ovlivňuje obnovu odvětví;

7.  žádá Komisi, aby výhledově předložila zprávu o hlavních problémech evropského ocelářství, včetně sociálních, hospodářských a environmentálních výzev; v této souvislosti připomíná, že po skončení platnosti Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli je k řešení hospodářských a sociálních dopadů vývoje v evropském ocelářském průmyslu oprávněna Komise; vyzývá Komisi, aby využila pozitivní zkušeností, zejména s trojstrannými strategickými jednáními a výzkumem;

8.  žádá, aby byla v rámci nově zvoleného sboru komisařů a s plnou účastí Parlamentu co nejrychleji ustavena skupina na vysoké úrovni pro ocelářství, která by na svých schůzích informovala dotčené zúčastněné strany o výsledcích dosažených při realizaci 40 akcí, které Komise vymezila ve svém akčním plánu pro ocelářství; vyzývá Komisi, aby schůze pracovní skupiny na vysoké úrovni pořádala pokud možno v takových termínech, aby mohly být její podněty využity při jednání Rady pro konkurenceschopnost; vyzývá Komisi, aby jednou za rok uspořádala tematickou schůzi s dalšími energeticky náročnými odvětvími zaměřenou na politiku v oblasti konkurenceschopnosti, obchodu, energetiky nebo klimatu, neboť některé z problémů, kterým čelí ocelářství, jsou relevantní i pro jiná energeticky náročná odvětví;

9.  domnívá se, že je zásadní, aby byly do práce této skupiny úzce zapojeny regionální a místní orgány a odborové svazy zastupující regiony, v nichž se ocelárny nacházejí, aby se zintenzívnila spolupráce a výměna informací a osvědčených postupů mezi hlavními zainteresovanými stranami v členských státech;

10.  zdůrazňuje, že je třeba prozkoumat, jak lze řešit investiční krizi a transformovat evropský průmysl tak, aby byl udržitelně ziskový, přičemž je třeba mít na paměti, že návratnost investic do ocelářství je dlouhodobá; naléhavě proto žádá Komisi, aby zvážila poskytnutí části svého investičního balíku ve prospěch životaschopných dlouhodobých projektů infrastruktury a ve prospěch inovací, jež se týkají rozsáhlých průmyslových projektů, včetně projektů z oblasti energetické účinnosti a nízkouhlíkových projektů, jež by mohly v EU rovněž zásadně podpořit poptávku po oceli;

11.  vybízí dále k využívání dalších inovativních finančních nástrojů, např. finančních nástrojů pro sdílení rizik, jež upřednostní ocelářský průmysl, který se potýká s krizí; vyzývá Evropskou investiční banku a Evropskou banku pro obnovu a rozvoj, aby vypracovaly dlouhodobý rámec pro financování projektů v oblasti oceli;

12.  zdůrazňuje, že podpora ocelářství je zásadní, včetně strategického rozvoje nových klíčových odvětví využívajících ocel, například v oblasti energetiky (výroba a distribuce energie z obnovitelných zdrojů), v odvětví dopravy a stavebních projektů účinně využívajících zdroje, protože se tak vytváří pobídky pro účinné výrobní procesy, posiluje vnitřní trh a stimuluje rozvoj dovedností;

13.  vyzývá k uplatňování přístupu „analýzy životního cyklu“ s cílem hodnotit dopady na životní prostředí a snížené používání zdrojů ve všech fázích životního cyklu, který zahrnuje těžbu a přeměnu surovin, poté výrobu a distribuci a nakonec použití nebo spotřebu, aby se podpořilo opětovné použití a recyklace materiálů a rekuperace energie a omezil se konečný odpad;

14.  vyzývá Komisi, aby prověřila, zda uplatňování pravidel hospodářské soutěže nevedlo k nespravedlivým řešením na evropském trhu s ocelí, která mohla mít negativní dopad na jeho výkonnost; vyzývá Komisi, aby v případě, že dospěje k závěru, že trh s ocelí byl znevýhodněn, přijala nápravná opatření, aby v budoucnu zabránila opakování podobných situací; zdůrazňuje, že rozhodnutí nebo nápravná opatření Komise v oblasti práva upravujícího hospodářskou soutěž by neměla ohrozit ekonomickou životaschopnost jednotlivých oceláren, zejména v kontextu sílící světové konkurence; dodává, že by Komise měla také podniknout kroky na ochranu klíčové průmyslové infrastruktury a výrobních kapacit před riskantním spekulativním rozprodejem aktiv;

15.  naléhá na Komisi, aby zajistila, aby současné systémy státních podpor pro energeticky náročná průmyslová odvětví nenarušovala fungování vnitřního trhu, a zaručila tak všem společnostem rovné podmínky; zastává názor, že energeticky náročná odvětví potřebují stabilní rámec pro investice, má-li se zaručit vysoká zaměstnanost;

Obchod a hospodářská soutěž

16.  vybízí Komisi, aby přikládala větší význam průmyslové politice tím, že přijme opatření, která umožní znovu oživit konkurenceschopnost evropského průmyslu na světovém trhu a zajistí rovné podmínky pro všechny hospodářské subjekty;

17.  vyzývá Komisi, aby včas a účinně postihovala dovozy oceli do EU, u nichž bylo využito nezákonné podpory a dumpingu a aby v příslušných případech využívala v souladu s platným právem EU nástroje na ochranu obchodu EU;

18.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala schůdnost mezistátních kompenzačních opatření pro emise uhlíku (platby povolenek v rámci ETS pro ocel vyrobenou mimo EU), s jejichž pomocí by se vytvořily rovné podmínky, co se týče emisí CO2, a odstranil problém úniku uhlíku;

19.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby budoucí obchodní dohody obsahovaly ustanovení, která významně zlepší vývozní příležitosti a přístup na trh pro evropskou ocel a výrobky z oceli; zdůrazňuje, že spravedlivý obchod s ocelářskými produkty může fungovat jedině tehdy, budou-li dodržována základní práva zaměstnanců a environmentální normy, a zdůrazňuje, že vývoz za dumpingové ceny vystavuje nespravedlivé soutěži zejména evropské výrobce nerezové oceli; zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné modernizovat nástroje EU na ochranu obchodu, a vyzývá Komisi, aby členské státy vybídla k provedení konkrétních kroků, které tento modernizační proces urychlí, aby tak zajistila spravedlivou soutěž a EU umožnila rychle přijímat přiměřená opatření v boji proti nečestným obchodním praktikám;

20.  věří, že konstruktivní opatření navržená v tomto textu umožní ocelářskému průmyslu zvýšit konkurenceschopnost na mezinárodním trhu, upozorní na to, že ocelářské produkty z EU splňují vyšší sociální, environmentální a hospodářské normy než konkurenční produkty kdekoli jinde na světě, a zdůrazní kvality producentů oceli z EU, což současně zlepší postoj spotřebitelů;

21.  zdůrazňuje, že vysoké evropské normy pro ochranu klimatu a životního prostředí by se mohly stát mezinárodně platnými standardy, čímž by se zajistily spravedlivé podmínky soutěže;

22.  bere na vědomí obtíže, jimž ocelářský průmysl čelí v mnoha členských státech a které jsou zčásti způsobeny významným poklesem celosvětové poptávky, nárůstem nákladů na energii a stále častějším přesouváním výroby mimo Evropu („offshoring“); vyzývá tudíž Komisi, aby plně provedla plán pro Evropu účinněji využívající zdroje (COM(2011)0571) a politická doporučení Evropské platformy pro účinné využívání zdrojů;

23.  je přesvědčen, že by měly být zlepšeny právní předpisy týkající se odpadu, například pomocí revize směrnice o vozidlech s ukončenou životností, aby bylo zachováno fungování trhu EU s ocelovým šrotem; připomíná význam dobře fungujícího trhu se šrotem, který je třeba dále podporovat a stimulovat s ohledem na strategii oběhového hospodářství EU, s cílem předcházet nadměrnému navyšování cen v důsledku přítomnosti průmyslových odvětví ze zemí mimo Evropskou unii na trhu EU; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zvážila uplatnění vývozních cel na trh EU se šrotem, s cílem předejít environmentálnímu dumpingu, k němuž obvykle dochází;

Sociální aspekty

24.  připomíná, že je třeba investovat do vzdělávání a odborné přípravy zaměstnanců, a zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise pečlivě sledovala současný vývoj s cílem ochránit průmyslové dědictví a dotčené zaměstnance;

25.  žádá Komisi, aby učinila kroky k zajištění toho, aby členské státy nepostupovaly proti sobě, když velký výrobce oceli provozující závody v několika zemích oznamuje restrukturalizaci; navíc vzhledem k tomu, že je důležité koordinovat politiky s cílem zachovat udržitelné a konkurenceschopné ocelářství účinně využívající zdroje, které reaguje na měnící se evropské i mimoevropské tržní podmínky, požaduje celoevropské řešení, s jehož pomocí budou v evropských regionech zachována a vytvářena kvalitní pracovní místa i průmyslová výroba;

26.  zdůrazňuje, že je třeba, aby průmysl, sociální partneři a místní orgány předjímali požadavky na odbornou přípravu vyplývající z případného obnovení provozu v ocelárnách, v nichž byla dočasně zastavena výroba;

27.  souhlasí s podporou programu na předávání know-how, aby zkušení starší pracovníci mohli předávat své znalosti a dovednosti novým pracovníkům v evropských ocelárnách;

28.  zdůrazňuje, že normy EU v oblasti sociální odpovědnosti podniků a účasti zaměstnanců na řízení společností by měly evropské společnosti uplatňovat i ve třetích zemích;

29.  zdůrazňuje, že ekonomický úspěch lze nejlépe zajistit zapojením zaměstnanců do inovací a restrukturalizačních opatření, a vyzývá proto Komisi, aby vytvořila platformu s účastí sociálních partnerů, která by prováděla a monitorovala provádění evropského akčního plánu pro ocelářství a poskytovala v této souvislosti poradenství;

30.  vyzývá sociální partnery z oceláren, které se nacházejí v kritické hospodářské situaci, aby zvážili možnost hromadného zkrácení pracovní doby, čímž by reagovali na krizovou situaci a vyhnuli se propouštění a rušení pracovních míst;

31.  vyzývá Komisi, aby zefektivnila příslušné fondy EU, jako je Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci a Evropský sociální fond, a nástroje politiky s cílem snížit sociální náklady související s přizpůsobením se globalizaci a zajistit, aby byly příslušné dovednosti zachovány a rozvíjeny v zájmu budoucí konkurenceschopnosti tohoto odvětví;

32.  navrhuje, aby společnosti všechny své prostředky z prodeje bezplatných povolenek investovaly do nízkouhlíkového hospodářství (do vybavení, technologií, výzkumu a vývoje a odborné přípravy pracovní síly);

33.  je přesvědčen, že v budoucnu je třeba očekávat v ocelářství i v dalších odvětvích průmyslu drastické změny; v této souvislosti se domnívá, že by členské státy měly více přiblížit své politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy potřebám pracovního trhu, aby byly schopny podobné situace řešit a propagovat atraktivitu technických a vědeckých oborů s cílem zajistit, aby v ocelářství působili specializovaní odborníci, kteří budou hybnou silou inovací;

34.  zdůrazňuje, že ke zvládnutí přechodu k udržitelnějším výrobním postupům a produktům je zapotřebí kvalifikovaných zaměstnanců disponujících potřebnými dovednostmi, a vyzývá k přijetí evropské strategie pro odbornou přípravu a vzdělávání; vítá projekt ekologizace odborného vzdělávání a odborné přípravy (Greening Technical Vocational Education and Training) v odvětví oceli, v jehož rámci ocelářské podniky, výzkumné ústavy a sociální partneři společně zkoumali dovednosti potřebné k zajištění udržitelnosti životního prostředí; vyzývá Komisi, aby dále podporovala uplatňování závěrů tohoto projektu;

Výzkum a vývoj / technologie

35.  uznává, že je třeba v celé EU rozvíjet a šířit nejlepší dostupné techniky a přitom podporovat, kdykoli je to možné, nahrazování nerostných surovin železným šrotem, rozšiřovat využívání elektrických obloukových pecí a nahrazovat koks plynem;

36.  vyzývá k tomu, aby investice směřovaly do technologií, které maximalizují využití energetických vstupů, například formou optimalizace využití procesních plynů a odpadního tepla pro výrobu páry a elektřiny;

37.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily náležitou sociální ochranu, pracovní podmínky a důstojné mzdy, a to prostřednictvím právních předpisů nebo kolektivními smlouvami a účinnou ochranou před nespravedlivým propouštěním;

38.  zdůrazňuje, že je třeba investovat do výzkumu a vývoje, neboť mají klíčový význam pro revitalizaci evropského hospodářství, zejména pak ocelářského průmyslu, který je založen na dlouhých životních cyklech a má vysoký recyklační potenciál; v této souvislosti zmiňuje stávající a nové vodíkové technologie redukce železné rudy, které mohou snížit velká množství emisí CO2 nebo je zcela eliminovat; žádá, aby byla pro ocelářské produkty vyrobené spravedlivými postupy vytvořena a propagována značka „vyrobeno v Evropě“;

39.  je přesvědčen, že společné úsilí v oblasti výzkumu a vývoje podpoří nízkouhlíkovou výrobu oceli s malým dopadem, a napomůže tak udržitelnějšímu a konkurenceschopnějšímu průmyslu;

40.  zdůrazňuje v této souvislosti klíčový význam programů Horizont 2020 a Udržitelná výrobní odvětví prostřednictvím účinného využívání zdrojů a energie (SPIRE) a současně upozorňuje na to, že nejrizikovější inovační a výzkumné programy musí být financovány z prostředků Evropské investiční banky a programu NER400;

41.  vyzývá Komisi, aby zavedla ambiciózní politiku inovací, která uvolní cestu rozvoji kvalitních, energeticky účinných a inovativních produktů a procesů, jež umožní EU obstát vůči čím dál tím tvrdší globální hospodářské soutěži; zdůrazňuje, že inovace zaměřené na nové produkty – jako jsou masivní ocelové odlitky, včetně vysokopevnostních a vysoce odolných ocelových plechů vyráběných pro automobilový průmysl a vysoce legované oceli s různými fyzikálními a chemickými vlastnostmi – a nové výrobní postupy, především využívání vodíku v metalurgii a přetavování, jsou klíčem ke zlepšení konkurenceschopnosti evropského ocelářského průmyslu vůči dodavatelům ze třetích zemí a že by tato oblast měla obdržet zvláštní podporu;

42.  připomíná, že inovace musí být stimulovány tím, že bude podporován nejen výzkum a vývoj a předávání znalostí, ale také uvádění na trh a inovační seskupení, a to prostřednictvím podpory partnerství veřejného a soukromého sektoru ve strategických odvětvích, jako je ocelářský průmysl, s cílem uvolnit více prostředků ze soukromého kapitálu;

43.  podporuje financování průmyslových pilotních projektů zaměřených na snížení emisí CO2, aby bylo možné uskutečnit naprosto nezbytný přechod na udržitelné bezuhlíkové hospodářství, které bude úsporně využívat energii a obnovitelné zdroje energie a jehož páteří bude inteligentní infrastruktura, a aby se z technologie výroby oceli s minimálními emisemi uhlíku (ULCOS) stal nástroj průmyslové politiky, který bude účinný z hlediska využívání energie a nebude zatěžovat životní prostředí;

44.  je přesvědčen, že možnosti snížení emisí, zejména v odvětví ocelářského průmyslu, budou velmi záviset na nových technologiích, a zdůrazňuje tudíž, že programy pro výzkum a inovace financované EU by mohly hrát významnou úlohu při posilování evropského hospodářství prostřednictvím programu Horizont 2020, a podtrhuje také jejich roli při zajišťování konkurenceschopnosti evropského ocelářství a vysoké kvality výroby v tomto odvětví; připomíná, že výzkum a inovace jsou důležitými hnacími silami hospodářského růstu a konkurenceschopného průmyslu;

45.  vyzývá Komisi, aby nejdříve uskutečnila iniciativu SustSteel, která je navržena v akčním plánu pro ocelářství a která má plnou podporu Parlamentu, Hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů;

o
o   o

46.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a vládám a parlamentům členských států.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2014)0069.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2014)0060.
(3) Přijaté texty, P7_TA(2013)0005.
(4) Pracovní dokument útvarů Komise o aktuálním stavu provádění sdělení Komise ze dne 11. června 2013 s názvem „Akční plán pro konkurenceschopné a udržitelné ocelářství v Evropě (COM(2013)0407)“ (SWD(2014)0215).


Situace ve Středomoří a nutnost uceleného přístupu EU k migraci
PDF 305kWORD 70k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2014 o situaci ve Středomoří a nutnosti uceleného přístupu EU k migraci (2014/2907(RSP))
P8_TA(2014)0105B8-0362/2014

Evropský parlament,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na Ženevskou úmluvu z roku 1951 a na její dodatkový protokol,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. října 2013 o opatřeních EU a členských států k řešení přílivu uprchlíků v důsledku konfliktu v Sýrii(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2013 o migračních tocích ve Středomoří, se zvláštním důrazem na tragické události u Lampedusy(2),

–  s ohledem na projev předsedy Evropského parlamentu, který pronesl v průběhu návštěvy Lampedusy ve dnech 2. a 3. října 2014 u příležitosti výročí tragédie z 3. října 2013,

–  s ohledem na zprávy Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci o návštěvách jeho delegací na Lampeduse v listopadu 2011, v Jordánsku v únoru 2013 (s cílem vyhodnotit situaci uprchlíků ze Sýrie) a v Bulharsku v lednu 2014 (s cílem vyhodnotit situaci žadatelů o azyl a uprchlíků, především ze Sýrie),

–  s ohledem na rozpravy na plenárním zasedání konaném dne 9. října 2013 o politikách EU v oblasti migrace, se zvláštním důrazem na tragické události u Lampedusy,

–  s ohledem na rozpravy, které se konaly od počátku tohoto volebního období: ve Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci dne 22. července 2014 (ohledně provádění sdělení o práci pracovní skupiny pro Středomoří), dne 4. září 2014 (ohledně činnosti agentury Frontex ve Středomoří a o pracovní skupině pro Středomoří), dne 24. září 2014 (o páté výroční zprávě Komise o přistěhovalectví a azylu (2013)(3) a o výroční zprávě Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) o situaci v oblasti azylu v Evropské unii (2013)),

–  s ohledem na sdělení Komise o práci pracovní skupiny pro Středomoří ze dne 4. prosince 2013(4),

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 20. prosince 2013,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 22. května 2014 o provádění sdělení o práci pracovní skupiny pro Středomoří(5),

–  s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady konaného ve dnech 26.–27. června 2014, v nichž vymezila strategické směry pro legislativní a operativní plánování pro nadcházející roky v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva(6),

–  s ohledem na politické směry pro příští Evropskou komisi, které předseda Juncker představil na plenárním zasedání Parlamentu dne 15. července 2014,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. září 2014 k tématu Evropské politiky v oblasti přistěhovalectví(7),

–  s ohledem na závazky, které přijal komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Avramopoulos na slyšení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci konaném dne 30. září 2014,

–  s ohledem na závěry Rady o přijetí opatření pro lepší řízení migračních toků přijaté dne 10. října 2014,

–  s ohledem na zprávu Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE) z dubna 2012 nazvanou „Ztráty na životech ve Středozemním moři“,

–  s ohledem na výroční zprávy zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva migrantů, zejména zprávu o správě vnějších hranic Evropské unie a jejím dopadu na lidská práva migrantů, která byla zveřejněna v dubnu 2013, a zprávu o pracovním vykořisťování migrantů, která byla zveřejněna v dubnu 2014,

–  s ohledem na projev Jeho Svatosti papeže Františka, který pronesl v průběhu své návštěvy Parlamentu dne 25. listopadu 2014,

–  s ohledem na otázky k ústnímu zodpovězení Radě a Komisi o situaci ve Středomoří a nutnosti uceleného přístupu EU k migraci (O-000078/2014 – B8-0037/2014 a O-000079/2014 – B8-0038/2014),

–  s ohledem na rozpravu o situaci ve Středomoří a nutnosti uceleného přístupu EU k migraci, která se konala v Parlamentu dne 25. listopadu 2014,

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v průběhu prvních devíti měsíců roku 2014 zahynulo podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) ve Středozemním moři nejméně 3 072 osob(8), což opět ukazuje, že je třeba učinit vše, co je v našich silách, aby byly zachráněny lidské životy v ohrožení, a že členské státy musí dodržovat své mezinárodní povinnosti, pokud jde o záchranu životů na moři;

B.  vzhledem k tomu, že podle některých zpráv bylo přibližně 500 migrantů zavražděno poté, co byla loď, na níž se plavili z Egypta do EU, zřejmě proražena a úmyslně potopena obchodníky s lidmi; vzhledem k tomu, že převaděči a obchodníci s lidmi zneužívají nezákonnou migraci a že tyto sítě představují závažné riziko pro životy migrantů a výzvu pro EU;

C.  vzhledem k tomu, že Itálie zahájila operaci „Mare Nostrum“ zaměřenou na hlídkování, záchranné akce a ostrahu s cílem zdokonalit humanitární záchranné akce ve Středomoří a že tato operace za 364 dní zachránila 150 810 migrantů(9); vzhledem k tomu, že italská vláda oznámila, že operaci „Mare Nostrum“ hodlá postupně ukončit;

D.  vzhledem k tomu, že společná operace „Triton“, již koordinuje agentura Frontex, se stala plně funkční dne 1. listopadu 2014 a že není jasné, jak do ní budou členské státy do budoucna přispívat;

1.  uznává, že je důležité vypracovat ucelený přístup k migraci;

2.  opakuje, že je třeba, aby EU (v souladu s článkem 80 SFEU) přijala spravedlivý díl odpovědnosti a solidarity vůči těm členským státům, které přijímají nejvyšší počet uprchlíků a žadatelů o azyl, ať už v absolutních, nebo poměrných hodnotách; připomíná povinnosti vyplývající z článků 78 a 79 SFEU;

3.  vyjadřuje lítost nad tragickými ztrátami na životech ve Středozemí; naléhavě vybízí Evropskou unii a členské státy, aby učinily vše, co je v jejich silách, s cílem předejít dalším ztrátám životů na moři; je si vědom toho, že je třeba zajistit, aby byly povinnosti v oblasti pátrání a záchrany osob účinně prováděny, a byly tedy řádně financovány ve střednědobém a dlouhodobém horizontu;

4.  považuje za nezbytné uvažovat o posílení politik v oblasti ostrahy hranic a bezpečnosti a o tom, jak do budoucna zdokonalit úlohu agentury Frontex a úřadu EASO; vyzývá členské státy, aby i nadále projevovaly solidaritu a odhodlání tím, že budou dostatečně přispívat do rozpočtů a k operacím těchto agentur;

5.  připomíná, že členské státy by měly stanovit přísné trestní postihy v oblasti obchodování s lidmi a převaděčství, a to jak do, tak i přes EU, a také postihy proti osobám či skupinám, které vykořisťují zranitelné migranty v EU, a měly by zahájit rozsáhlé informační kampaně s cílem posílit povědomí o rizicích, jimž se vystavují ti, kteří svěří své životy do rukou převaděčů, a jimž čelí ti, kdo jsou oběťmi obchodování s lidmi;

6.  je přesvědčen, že by měly být prozkoumány nové cesty pro legální migraci;

7.  je přesvědčen, že je třeba prozkoumat budoucí iniciativy, které by následovaly dobré příklady znovuusídlení, včetně programů dobrovolného znovuusídlení uvedených v článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond; připomíná, že EU nabízí finanční podporu těm členským státům, které jsou ochotny uplatnit programy znovuusídlení;

8.  zdůrazňuje, že je třeba přezkoumat celkovou strategii spolupráce se třetími zeměmi, včetně zemí subsaharské Afriky, severní Afriky a Blízkého východu, pokud se jedná o humanitární, finanční a politickou pomoc, a to i v oblasti prosazování práva, je-li to vhodné; přeje si také, aby bylo upřesněno, jakou úlohu hrají regionální programy ochrany, znovuusídlení a navracení, včetně dohod o řízení migračních toků se zeměmi původu i tranzitními zeměmi, s cílem řešit základní příčiny migrace; zdůrazňuje, že třetí země musí dodržovat mezinárodní právo ukládající záchranu životů na moři a zajistit ochranu uprchlíků a dodržování základních práv;

9.  měl by zvážit možnost urychleného zpracovávání žádostí – ve spolupráci s tranzitními třetími zeměmi i třetími zeměmi původu – a navracení těch osob, které nemají právo na azyl a ochranu v EU, čímž se zajistí, že budou zdroje využívány především ve prospěch těch, kdo ochranu potřebují; zdůrazňuje, že je třeba podporovat politiky dobrovolného návratu při současném zaručení ochrany práv všech migrantů a zajištění bezpečného a legálního přístupu k systému udělování azylu v EU;

10.  je přesvědčen, že by měla být vypracována analýza toho, jak jsou v tomto směru vynakládány prostředky na vnitřní věci včetně fondů na mimořádné události, a to zejména u činnosti v oblasti migrace a azylu, ostrahy hranic, boje proti převaděčství a obchodu s lidmi a navracení migrantů, a jak jsou v tomto směru využívány fondy na zahraniční a rozvojovou politiku EU;

11.  je znepokojen otázkou, jak by bylo možné zaručit účinné uplatňování společného evropského azylového systému – a to včetně, v případě, kdy je to nezbytné a vhodné, spouštění mechanismu pro včasné varování, připravenost a řešení krizí (článek 33 nařízení (EU) č. 604/2013) nebo využívání řízení pro nesplnění povinnosti v případě, že nejsou právní předpisy EU řádně provedeny – a jak by šlo zaručit zavedení účinných společných standardů pro přijímání, postupy a způsobilost napříč EU, ochránit nejzranitelnější osoby a podpořit začleňování uprchlíků do společnosti;

12.  pověřuje svůj příslušný výbor, aby vyhodnotil různé politiky, jichž se tyto otázky týkají, na což poskytuje dodatečné zdroje, umožňující např. pořádat slyšení a ad hoc delegace, aby vypracoval soubor doporučení a aby do konce roku 2015 předložil plénu zprávu v podobě strategické zprávy z vlastního podnětu;

13.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2013)0414.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2013)0448.
(3) COM(2014)0288.
(4) COM(2013)0869.
(5) SWD(2014)0173, části 1 a 2.
(6) Dokument EUCO 79/14.
(7) Dokument REX/414.
(8) Viz „Osudné cesty: Monitorování ztrát na životech při migraci“ (Fatal Journeys: Tracking Lives Lost during Migration), IOM, 2014.
(9) http://www.marina.difesa.it/EN/operations/Pagine/MareNostrum.aspx

Právní upozornění