Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2014/2158(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0019/2015

Předložené texty :

A8-0019/2015

Rozpravy :

PV 09/03/2015 - 14
CRE 09/03/2015 - 14

Hlasování :

PV 10/03/2015 - 10.11
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0051

Přijaté texty
PDF 549kWORD 167k
Úterý, 10. března 2015 - Štrasburk Konečné znění
Výroční zpráva o politice hospodářské soutěže EU
P8_TA(2015)0051A8-0019/2015

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. března 2015 o výroční zprávě o politice hospodářské soutěže EU (2014/2158(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na zprávu Komise o politice hospodářské soutěže za rok 2013 ze dne 6. května 2014 (COM(2014)0249) a na související pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2014)0148),

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na články 101 až 109 této smlouvy,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy(1),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 169/2009 ze dne 26. února 2009 o uplatňování pravidel hospodářské soutěže v dopravě po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/104/EU ze dne 26. listopadu 2014 o určitých pravidlech upravujících žaloby o náhradu škody podle vnitrostátního práva v případě porušení právních předpisů členských států a Evropské unie v oblasti hospodářské soutěže(3),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. června 2013 o určení výše škody v žalobách o náhradu škody při porušení článku 101 nebo 102 Smlouvy o fungování Evropské unie(4),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 4. února 2011 nazvaný „Veřejné konzultace: směrem k soudržnému evropskému přístupu ke kolektivnímu odškodnění“ (SEC(2011)0173),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. června 2013 s názvem „Směrem k evropskému horizontálnímu rámci pro kolektivní právní ochranu“ (COM(2013)0401),

–  s ohledem na doporučení Komise 2013/396/EU ze dne 11. června 2013 o společných zásadách mechanismů členských států pro kolektivní odškodnění v případě zdržovacích žalob a žalob o náhradu škody, které se týkají porušení práv vyplývajících z práva Unie(5),

–  s ohledem na studii z června 2012 nazvanou „Kolektivní odškodnění v oblasti antimonopolního režimu“, kterou zveřejnila tematická sekce generálního ředitelství pro vnitřní politiky,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. června 2013 zveřejněné podle čl. 27 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ve věci AT.39740 – Google(6),

–  s ohledem na závazky nabízené Komisi podle článku 9 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ve věci COMP/39.398 – Visa MIF,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování podniků)(7),

–  s ohledem na konzultaci, kterou dne 27. března 2013 vedla Komise na téma kontroly spojování podniků v EU – návrh přezkumu zjednodušeného postupu a prováděcí nařízení o spojování podniků,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. října 2008 o použití pravidel pro poskytování státní podpory na opatření přijatá ve vztahu k finančním institucím v souvislosti se současnou globální finanční krizí(8) (sdělení o bankovnictví),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. prosince 2008 s názvem „Rekapitalizace finančních institucí během současné finanční krize: omezení podpory na nezbytné minimum a záruky proti neoprávněnému narušení hospodářské soutěže“(9) (sdělení o rekapitalizaci),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. února 2009 o nakládání se znehodnocenými aktivy v bankovním sektoru Společenství(10) (sdělení o znehodnocených aktivech),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. července 2009 o návratu k životaschopnosti a hodnocení restrukturalizačních opatření ve finančním sektoru v současné krizi podle pravidel pro státní podporu(11) (sdělení o restrukturalizaci),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. prosince 2008 o dočasném rámci Společenství pro opatření státní podpory zlepšující přístup k financování za současné finanční a hospodářské krize(12) (původní sdělení o dočasném rámci),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. prosince 2010 nazvané „Dočasný rámec Unie pro opatření státní podpory zlepšující přístup k financování za současné finanční a hospodářské krize“(13) (nové sdělení o dočasném rámci, které nahrazuje sdělení, jehož platnost skončila dne 31. prosince 2010),

–  s ohledem na sdělení Komise o použití pravidel pro poskytování státní podpory ve prospěch bank v souvislosti s finanční krizí od 1. srpna 2013 (sdělení o bankovnictví)(14),

–  s ohledem na dokument obsahující seznam témat, který Komise předložila Hospodářskému a finančnímu výboru pro přezkum pokynů ke státní podpoře na restrukturalizaci bank,

–  s ohledem na studii z června 2011 nazvanou „Státní podpora – pravidla pro finanční služby a reálnou ekonomiku v době krize“, kterou nechala vypracovat tematická sekce generálního ředitelství pro vnitřní politiky,

–  s ohledem na sdělení Komise o použití pravidel Evropské unie v oblasti státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu(15),

–  s ohledem na rozhodnutí Komise 2012/21/EU ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu(16),

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Rámec Evropské unie pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby (2011)“(17),

–  s ohledem na nařízení Komise (EU) č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu(18),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2011 o reformě pravidel státní podpory EU pro služby obecného hospodářského zájmu(19),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. února 2012 nazvané „Modernizace státní podpory v EU“ (COM(2012)0209),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2013 o modernizaci státní podpory(20),

–  s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici, který Komise předložila dne 30. července 2012 (COM(2012)0730),

–  s ohledem na návrh nařízení Rady ze dne 5. července 2012, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanovují prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES, předložený Komisí (COM(2012)0725),

–  s ohledem na pokyny Komise ke státním podporám železničním podnikům(21),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. června 2013 o regionální politice jako součásti širších systémů státní podpory(22),

–  s ohledem na rámcovou dohodu ze dne 20. října 2010 o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí(23) (dále jen „rámcová dohoda“), a zejména na články 9, 12, 15 a 16 této dohody,

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 22. února 2005 o 23. zprávě Komise o hospodářské soutěži – 2003(24), ze dne 4. dubna 2006 o zprávě Komise o politice v oblasti hospodářské soutěže 2004(25), ze dne 19. června 2007 o zprávě o politice hospodářské soutěže za rok 2005(26), ze dne 10. března 2009 o zprávách o politice hospodářské soutěže za roky 2006 a 2007(27), ze dne 9. března 2010 o zprávě o politice hospodářské soutěže za rok 2008(28), ze dne 20. ledna 2011 o zprávě o politice hospodářské soutěže za rok 2009(29), ze dne 2. února 2012 o výroční zprávě o politice hospodářské soutěže EU(30), ze dne 12. června 2013 o výroční zprávě o politice EU v oblasti hospodářské soutěže(31) a ze dne 11. prosince 2013 o výroční zprávě o politice EU v oblasti hospodářské soutěže(32),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 20. června 2013 s názvem „Směrem k účinnější kontrole spojování podniků“,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 9. července 2014 s názvem „Směrem k účinnější kontrole spojování podniků“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2014 o dohodách o spolupráci EU za účelem prosazování politiky hospodářské soutěže – další postup(33),

–  s ohledem na prohlášení komisařky pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerové ze dne 6. listopadu 2014 týkající se vyšetřování státní daňové podpory,

–  s ohledem na srovnávací přehled Komise týkající se pokroku v oblasti Digitální agendy za rok 2014,

–  s ohledem na článek 52 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0019/2015),

A.  vzhledem k tomu, že některá odvětví v rámci jednotného trhu zůstávají rozdělena podle hranic jednotlivých států a umělých bariér a zároveň znepokojivé praktiky jako sociální dumping nebo zneužívání strukturálních fondů budí obavy, jež by se rovněž měly řešit v rámci politiky EU v oblasti hospodářské soutěže; vzhledem k tomu, že hospodářská soutěž neprobíhá ve všech členských státech stejně uspokojivě;

B.  vzhledem k tomu, že politika hospodářské soutěže je sama o sobě prostředkem k zachování evropské demokracie, neboť brání přílišné koncentraci ekonomické a finanční moci v rukách několika jedinců, což by ohrožovalo schopnost politických představitelů v Evropě jednat nezávisle na velkých průmyslových a bankovních skupinách;

C.  vzhledem k tomu, že politika hospodářské soutěže vycházející z rovných podmínek ve všech odvětvích je klíčovým pilířem evropské sociálně tržní ekonomiky a je zásadním nástrojem pro zajištění řádného fungování dynamického, efektivního, udržitelného a inovativního vnitřního trhu, pro hospodářský růst a vytváření pracovních míst a pro zajištění konkurenceschopnosti v celosvětovém měřítku; vzhledem k tomu, že hospodářská a finanční krize by neměla být záminkou k mírnějšímu prosazování pravidel hospodářské soutěže;

D.  vzhledem k tomu, že existence kartelů každoročně způsobuje ztráty ve výši 181 až 320 miliard EUR, což jsou přibližně 3 % HDP EU;

E.  vzhledem k tomu, že v období od roku 2008 až do konce roku 2011 byla v rámci státní podpory bankám v EU přidělena státní podpora ve výši 1,6 bilionu EUR;

F.  vzhledem k tomu, že daňové úniky, daňové podvody a daňové ráje stojí podle odhadů každoročně daňové poplatníky EU 1 bilion EUR na ztracených příjmech a narušují hospodářskou soutěž na jednotném trhu mezi společnostmi, které platí daně, a těmi, které je neplatí;

G.  vzhledem k tomu, evropští občané si žádají poskytování kvalitních a finančně dostupných veřejných služeb;

H.  vzhledem k tomu, že striktní uplatňování zásad právních předpisů hospodářské soutěže představuje přínos primárně pro spotřebitele, neboť nedostatečná úroveň hospodářské soutěže se projevuje v nedokonalé distribuci zdrojů a v nižší produktivitě;

I.  vzhledem k tomu, že z hlediska energetických nákladů je na tom jednotný evropský trh hůře než trh v USA, neboť jeho rozptyl cen činí 31 % ve srovnání s 22 % v USA;

J.  vzhledem k tomu, že vytvoření administrativního pasu pro jednotný trh by omezilo narušování v rámci hospodářské soutěže a roztříštění jednotného trhu a zvýšilo by růstový potenciál evropského hospodářství;

K.  vzhledem k tomu, že jedním ze zásadních předpokladů vytváření pracovních míst, udržitelného růstu, inovací a investic je úspěšný rozvoj malých a středních podniků za podmínek volné hospodářské soutěže; vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech těžce dopadá na malé a střední podniky, které představují 98 % podniků v EU, závažná úvěrová krize;

L.  vzhledem k tomu, že základem evropského růstu je volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu; vzhledem k tomu, že protekcionismus může omezovat dlouhodobé perspektivy růstu domácího průmyslu;

M.  vzhledem k tomu, že doba existence odkrytých kartelů se pohybuje od 6 do 14 let od jejich vzniku, což ekonomiku postihuje větší zátěží na zákazníky a v konečném důsledku na spotřebitele;

N.  vzhledem k tomu, že jednotný patent EU je krokem k dokončení jednotného trhu a všechny členské státy by se k této iniciativě měly připojit;

O.  vzhledem k tomu, že zveřejnění tzv. dokumentů „LuxLeaks“ ze strany Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů ukazuje, že je zapotřebí řádně a nezávisle prošetřit postupy členských států v oblasti daňových výměrů a dodržování pravidel EU pro kontrolu státních podpor z jejich strany; vzhledem k tomu, že pro úspěšné dosažení tohoto a jiných cílů má zásadní význam nezávislost GŘ pro hospodářskou soutěž;

Obecné připomínky

1.  vítá skutečnost, že hospodářský rozměr EU má základ ve Smlouvách jako „otevřené tržní hospodářství s volnou soutěží“; zdůrazňuje, že je třeba se znovu zaměřit na podporu hospodářské soutěže, aby bylo možno dosáhnout ambiciózních cílů v oblasti pracovních míst, růstu, investic a celosvětové konkurenceschopnosti evropské ekonomiky, neboť právě udržitelná a účinná hospodářská soutěž přináší investice a přínosy pro konečné uživatele a pohání ekonomiku; poukazuje na to, že posílení politiky hospodářské soutěže hraje zásadní úlohu, neboť vytvářením rovných podmínek podporuje inovace, produktivitu, vytváření pracovních míst a investice ze strany všech zúčastněných subjektů v rámci jednotného trhu a napříč všemi podnikatelskými modely, včetně malých a středních podniků, přičemž přihlíží k veškerým odlišnostem jednotlivých členských států; žádá Komisi, aby prosazovala antimonopolní pravidla a pravidla pro státní podporu a kontrolu spojování podniků s cílem dosáhnout dobře fungujícího vnitřního trhu a sociálního pokroku;

2.  domnívá se, že pro zajištění rovných podmínek pro podniky na vnitřním trhu je rovněž zapotřebí bojovat proti sociálnímu dumpingu a usilovat o provádění unijních právních předpisů v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí; vyzývá Komisi, aby zvažovala sociální a pracovní dopady svých zásahů v oblasti státní podpory, zejména v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti, a tuto analýzu zahrnovala do svých rozhodnutí;

3.  zdůrazňuje, že je třeba pomocí odpovídajících opatření v oblasti hospodářské soutěže a zdanění podpořit evropské průmyslové skupiny a malé a střední podniky, aby se vyrovnaly s globalizací;

4.  vyzývá Komisi, aby zjistila možné rozdíly mezi členskými státy, které by mohly narušovat hospodářskou soutěž, a rovněž jejich příčiny a hospodářské dopady;

5.  zdůrazňuje skutečnost, že politika hospodářské soutěže hraje klíčovou roli při upevňování holistického přístupu k jednotnému trhu s cílem řešit evropské ekonomické, sociální a environmentální otázky; vyzývá Komisi, aby účinně respektovala potřeby občanů, spotřebitelů a MSP tím, že jejich zájmy postaví do středu rozhodovacího procesu, takže navrhované politiky hospodářské soutěže budou moci evropským občanům poskytnout přidanou hodnotu;

6.  znovu opakuje, že Komise by měla zvážit přeřazení zdrojů ze zastaralých nebo nedostatečně využívaných rozpočtových položek do Generálního ředitelství pro konkurenceschopnost; zdůrazňuje, že Komise musí mít k dispozici odpovídající personální zdroje, má-li podstatně rozšířit a prohloubit svá šetření v oblasti státní daňové podpory, jako jsou daňové výměry a vyhýbání se daňovým povinnostem, aby byla hospodářská soutěž dostatečně proaktivní; je přesvědčen o tom, že Komise musí mít k dispozici kvalifikované lidské zdroje v právní oblasti, které budou schopny zjistit mezery v pravidlech, o nichž jsme se dozvěděli díky odhalení zvláštních daňových režimů používaných různými členskými státy; doporučuje, aby bylo s ohledem na odhalení LuxLeaks zejména posíleno oddělení pro státní daňovou podporu v GŘ pro hospodářskou soutěž;

7.  se zájmem očekává zveřejnění inventury po desetiletém používání nařízení (ES) č. 1/2003 o uplatňování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, kterou provádí Komise, a vyzývá Komisi, aby Parlament zahrnula do všech iniciativ, jež vyplynou z tohoto postupu; vyzývá Komisi, aby podnikla náležitá opatření s cílem přizpůsobit nařízení novým právním podmínkám, zejména v důsledku přijetí směrnice o žalobách týkajících se náhrady škody;

8.  připomíná Komisi, že mimořádnou pozornost je třeba věnovat otázce nezávislosti vnitrostátních orgánů pro ochranu hospodářské soutěže;

9.  trvá na tom, že nástroje politiky hospodářské soutěže nelze využívat k fiskálním zásahům; vyzývá Komisi, aby jasně formulovala své obavy v daňové oblasti;

10.  je toho názoru, že základy a hlavní směry politiky v oblasti hospodářské soutěže by v budoucnu měly být vypracovávány a přijímány v užší spolupráci s Parlamentem, aby se tak posílila demokratická legitimita úřadů pro ochranu hospodářské soutěže;

11.  sdílí společný přístup uplatňovaný v procesu modernizace státních podpor, který usiluje o podporu větší efektivity veřejných výdajů vzhledem k omezenému manévrovacímu prostoru ve fiskální oblasti, především v členských státech, které jsou nejvíce postiženy krizí;

12.  uznává, že účinné provádění politiky hospodářské soutěže vyžaduje jasný a konzistentní výklad ze strany soudů;

13.  bere na vědomí, že se Komise stále více spoléhá na rozhodnutí o přijetí závazků; domnívá se však, že je zapotřebí zvýšit transparentnost materiálního základu údajných zjištění a vytvořit více právních precedentů; má za to, že to platí zejména pro případy řešící antimonopolní otázky v nových oblastech, jako jsou trhy s digitálním zbožím, v nichž může být pro podniky těžké posoudit, zda určité chování zakládá porušení pravidel hospodářské soutěže;

14.  domnívá se, že by se měl zveřejňovat úplný obsah námitek, které Komise adresuje žalované straně, aby byla zajištěna větší transparentnost a byly zmírněny některé nedostatky rozhodnutí o přijetí závazků, ale zároveň se zachovaly jejich hlavní výhody;

Státní pomoc a služby obecného hospodářského zájmu

15.  konstatuje, že služby obecného hospodářského zájmu představují podstatnou část celkových služeb poskytovaných v členských státech, a zastává názor, že jejich efektivnějším poskytováním (ve srovnání s jinými službami) lze dosáhnout významných zisků; potvrzuje význam služeb obecného hospodářského zájmu jakožto všeobecně přístupných služeb, které mají zásadní význam pro evropské občany, od zdravotní péče po sociální zabezpečení a bydlení, a zároveň zdůrazňuje odpovědnost Komise při zajišťování toho, aby bylo vyplácení náhrad za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu v souladu s pravidly EU pro poskytování státní podpory;

16.  znovu opakuje, že strukturální fondy EU nelze využívat takovým způsobem, který by přímo či nepřímo podporoval přesunutí služeb či výroby do jiných členských států;

17.  domnívá se, že sportovní kluby (zejména fotbalové) by měly být podrobeny dalšímu šetření, neboť dluží orgánům sociálního zabezpečení částky v řádu milionů, aniž by je splácely nebo je vláda požadovala, což může představovat státní podporu de facto;

18.  zdůrazňuje, že by bylo vhodné posoudit kumulativní účinky daňové zátěže pro podniky a státních podpor;

Antimonopolní režim a kartely

19.  vyzývá Komisi, aby pečlivě dohlížela na provádění této směrnice ze strany členských států a aby zajistila stejné uplatňování těchto předpisů v celé Unii;

20.  znovu opakuje, že je znepokojen tím, že by využívání pokut jako jediného dostupného sankčního opatření nemuselo být dostatečně účinné; znovu vyzývá k vytvoření propracovanějších nástrojů pro zvýšení účinnosti systému sankcí; opakovaně vyzývá Komisi, aby uvažovala o celkovém přezkumu svých pokynů z roku 2006 týkajících se pokut, a vyzývá k zařazení těchto pokynů do nařízení (ES) č. 1/2003; vybízí Komisi, aby posoudila možnost, že pokuty za kartelové dohody doplní individuálními sankcemi, jako jsou například pokuty určené jednotlivým osobám nebo omezení výkonu činnosti osob v řídicích funkcích; vyzývá Komisi, aby zajistila, že bude zabráněno negativním dopadům na porušovatele, které by přesahovaly přiměřenou nápravu v případě porušení předpisů;

21.  vyzývá Komisi k vytvoření zvláštních pracovních skupin napříč jednotlivými GŘ, které by sledovaly odvětví, v nichž je díky jejich strukturálním rysům (jako jsou velké překážky pro vstup do odvětví nebo vysoké náklady při přechodu zákazníků k jinému poskytovateli) pravděpodobnější, že dojde k porušení antimonopolních pravidel;

22.  vyzývá Komisi, aby pomohla zavést institucionální mechanismus, který by zajistil, že pokud některý vnitrostátní orgán přijme rozhodnutí ve věci kartelové dohody, bude vykonána automatická následná kontrola, při níž by Komise posoudila, zda k podobné situaci dochází i na jiných zeměpisných trzích v Evropě, na nichž jsou dotčené společnosti také aktivní;

23.  podporuje stávající spolupráci v rámci evropské sítě pro konkurenceschopnost, která umožňuje konzistentní vymáhání předpisů o hospodářské soutěži v celé EU, a vyzývá k jejímu dalšímu rozvoji;

24.  vyzývá Komisi, aby stanovila jasné postupy pro časové harmonogramy a lhůty s cílem zrychlit postup vyšetřování a zabránit neodůvodněným průtahům; vyzývá k vytvoření formálních pravidel pro všechny poškozené subjekty a strany, které jsou účastníky řízení ve věci porušování antimonopolních a protikartelových pravidel, s náležitým zohledněním zásady presumpce neviny;

25.  vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní právní a ekonomické posouzení případů porušování antimonopolních pravidel a vytváření kartelů, zejména na rychle se vyvíjejících trzích, abychom dobře pochopili tržní strukturu a trendy, a mohli tak přijmout příslušná opatření na ochranu spotřebitelů;

26.  poznamenává, že politika hospodářské soutěže by se měla zaměřovat především na ochranu spotřebitelů, zlepšování podmínek spotřebitelů, podporu inovací a stimulaci hospodářského růstu;

27.  v této souvislosti požaduje, aby byly stanoveny podmínky, za kterých budou mateřské společnosti, jež mají rozhodující vliv na dceřinou společnost, i když se přímo nepodílejí na porušování právních předpisů, nerozdílně odpovídat za porušení antimonopolních předpisů ze strany dceřiné společnosti;

28.  opakuje svou výzvu, co se týče recidivy, aby vyšetřované porušení právních předpisů bylo dáno do souvislosti s dřívějšími porušeními předpisů ze strany dotčeného podniku;

29.  konstatuje, že vzrostl počet žádostí o snížení pokuty na základě platební neschopnosti, zejména ze strany podniků zaměřujících se na výrobu jediného produktu a MSP; opět zdůrazňuje, že je nutné upravit pokyny týkající se pokut v případě podniků zaměřujících se na výrobu jediného produktu a MSP;

30.  domnívá se, že dominantní postavení na trhu získané na základě růstu, inovace a úspěchu samo o sobě nepředstavuje problém z hlediska hospodářské soutěže; za vážný problém z hlediska hospodářské soutěže však bezesporu považuje zneužívání takového postavení; vyzývá tudíž Komisi, aby si v jednotlivých řízeních nadále zachovala nezávislost a objektivitu;

31.  vyzývá Komisi, aby se ose vší rozhodností zabývala všemi zjištěnými naléhavými záležitostmi v rámci probíhajících vyšetřování souvisejících s porušením antimonopolních pravidel a aby přijala všechna opatření nezbytná k tomu, aby s těmito škodlivými praktikami bylo skoncováno a byla obnovena spravedlivá hospodářská soutěž;

Kontrola slučování podniků

32.  souhlasí s tím, že účinná kontrola slučování podniků je důležitým nástrojem při prosazování hospodářské soutěže, protože přispívá k zachování konkurenčního tlaku na subjekty na trhu;

33.  vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala případy, kdy okamžitě poté, co schválila sloučení podniků, vzrostly ceny pro spotřebitele nebo došlo k relevantnímu poklesu kvality produktu;

34.  vítá návrh Komise na „zjednodušení slučování podniků“ ze dne 5. prosince 2013 a návrhy aktuální bílé knihy(34), požaduje však jasnější vymezení definic tržního podílu, tržní síly a vymezení trhu;

35.  zdůrazňuje, že je nutné přezkoumat, zda stávající praxe kontroly slučování podniků zohledňuje internacionalizaci trhů, především pokud jde o zeměpisné vymezení trhů; je toho názoru, že by Komise měla výsledky takového přezkumu zohlednit v rámci revize kontroly slučování podniků;

36.  vyzývá Komisi, aby pečlivě prošetřila, zda skutečně existují mezery v předpisech, pokud jde o její příslušnost k přezkumu nekontrolních menšinových podílů;

Vývoj v jednotlivých odvětvích

Energetika a životní prostředí

37.  zdůrazňuje význam finanční dostupnosti, udržitelnosti a bezpečnosti dodávek energie pro evropské hospodářství a jeho konkurenceschopnost; domnívá se, že politika hospodářské soutěže musí tento trojí cíl zohlednit při řešení stávající roztříštěnosti trhu, přičemž musí zároveň usilovat o řádné a včasné provedení třetího liberalizačního balíčku pro plyn a elektřinu a prosazovat oddělování velkoobchodních služeb od maloobchodního prodeje, aby se předešlo praktikám narušujícím hospodářskou soutěž, což by mělo přispět k zabezpečení cenově dostupné energie pro domácnosti a podniky; bere na vědomí, že nové pokyny Komise pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky by mohly omezit snahy některých členských států o podporu obnovitelné energie; zdůrazňuje, že regulace státní podpory u udržitelných zdrojů energie musí v co nejvyšší možné míře probíhat ve stejné m duchu jako v jakékoli jiné oblasti, přičemž je třeba zohlednit cíle EU pro rok 2030 v oblasti klimatu a energetiky a rozdíly jednotlivých členských států;

38.  zdůrazňuje, že je důležité vyhnout se monopolistickým praktikám, aby byl vytvořen opravdu spravedlivý a konkurenceschopný evropský energetický trh; v této souvislosti vyzývá k odstranění monopolních dodavatelů a diskriminačních praktik dopadajících na uživatele; domnívá se, že evropský trh se zemním plynem by měl směřovat k energetické unii se spravedlivými a stabilními cenami tím, že zlepší diverzifikaci svých zdrojů energie a přístup ke strategické infrastruktuře;

39.  vyzývá Komisi, aby prováděla šetření a přijala nezbytná opatření k zajištění toho, aby provozovatelé přenosové soustavy trhu s energií plně zpřístupnili stávající propojovací vedení elektřiny, aby se zlepšilo fungování vnitřního trhu s elektřinou a aby se podpořilo plnění cílů EU pro rok 2030 v oblasti klimatu a energetiky za co nejnižších možných socioekonomických nákladů na úrovni Unie;

40.  naléhavě žádá Komisi, aby poskytovala zprávy o zásobách fosilních paliv a potenciálních emisích CO2 kotovaných společností a společností, které žádají o kotaci na jednotném trhu, a aby zabezpečila podávání správných a spolehlivých souhrnných zpráv o životním prostředí a zveřejňování informací o úrovni zásob a emisí za použití příslušných účetních pokynů, což je zásadní pro zajištění rovných podmínek na trhu udržitelných investic;

41.  vyzývá Komisi, aby zjistila, do jaké míry může koncentrace dodavatelů kritických surovin vytvořit nerovné podmínky a poškozovat činnost odběratelských odvětví a znevýhodňovat ekologicky účinnější hospodářství; je přesvědčen o tom, že některé z těchto surovin mají zásadní význam pro zavádění ekologicky účinných technologií a inovací potřebných k dosažení cílů v oblasti životního prostředí;

42.  znovu opakuje, že politika hospodářské soutěže by měla přispívat k podpoře transparentnosti, otevřených norem a interoperability, a předcházet tak technologickému omezování spotřebitelů a klientů ze strany jakýchkoliv tržních subjektů v odvětví energetiky; naléhavě žádá Komisi, aby pečlivě sledovala úroveň hospodářské soutěže, neboť tři největší hráči stále mají přibližně 75% podíl na trhu elektrické energie a více než 60% podíl na trhu s plynem, navzdory postupnému otevírání trhů od poloviny 90. let; žádá Komisi, aby zajistila skutečnou hospodářskou soutěž na energetickém trhu, a zlepšila tak státní podporu inovacím a přístup k obnovitelným zdrojům energie;

43.  žádá Komisi, aby zajistila, že nařízení a směrnice v oblasti energetiky budou ve všech členských státech řádně provedeny a uplatňovány; vyzývá Komisi, aby s mimořádnou obezřetností sledovala situace, kdy ceny přesáhnou průměr EU, jelikož vysoké ceny narušují hospodářskou soutěž a poškozují spotřebitele;

Informační a komunikační technologie (IKT) a sdělovací prostředky

44.  domnívá se, že digitální jednotný trh musí být i nadále v samotném jádru snah EU dosáhnout výsledků v oblasti vytváření pracovních míst, růstu a investic; uznává úlohu politiky hospodářské soutěže při snaze o vybudování jednotného digitálního trhu; domnívá se, že rámec právních předpisů EU je zapotřebí rychle přizpůsobovat vývoji trhu; vyzývá Komisi, aby přezkoumala, zda stávající právní nástroje v oblasti hospodářské soutěže naplňují požadavky digitálního věku; domnívá se, že dosažení priorit stanovených ve zprávě „Priority při vytváření jednotného digitálního trhu v oblasti Baltského moře“ by mohlo být cílovou ambicí pro celou EU;

45.  vítá, že komisařka odpovědná za hospodářskou soutěž oznámila, že Komise bude dále prošetřovat praktiky Googlu v odvětví mobilní komunikace a na digitálním trhu obecně; s politováním konstatuje, že i přes čtyři roky trvající šetření a tři soubory návrhů závazků Komise nedosáhla žádných hmatatelných výsledků při řešení základního prvku antimonopolního řízení vedeného proti společnosti Google, tj. přednostního zacházení s vlastními službami při zobrazování odpovědí na dotazy zadané do vyhledávače této společnosti; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby Komise bezodkladně vyřešila antimonopolní řízení ve věci Google s cílem zajistit rovné podmínky, nemá-li její strategie Digitální agendy pozbýt důvěryhodnosti; naléhavě vyzývá Komisi, aby s rozhodností reagovala na veškeré zjištěné problémy, a aby v případě veškerých zjištěných případů porušení přijala ve všech případech porušení hospodářské soutěže v oblasti rychle se vyvíjejících a dynamických digitálních trhů, jako je například trh vyhledávání on-line či reklamní trhy, důrazná opatření, jež se opírají o zásadu zákazu diskriminace, a aby nalezla dlouhodobé řešení pro vyváženou, spravedlivou a otevřenou strukturu vyhledávání na internetu;

46.  žádá Komisi, aby se zaměřila na využití nástrojů politiky hospodářské soutěže a znalosti trhu, aby mohly dle potřeby napomáhat programu v oblasti zaměstnanosti a růstu, a to i v rámci digitálního jednotného trhu; v této souvislosti považuje za důležité, aby pokračoval vývoj ekonomického i právního přístupu k posuzování otázek hospodářské soutěže a aby bylo dále rozvíjeno monitorování trhu na podporu širších činností Komise;

47.  zdůrazňuje, že v oblasti odvětví širokopásmového internetu příští generace mají bývalé monopoly závratný tržní podíl přesahující 80 %; připomíná, že účinná hospodářská soutěž je nejlepším motorem pro efektivní investice a že spotřebitelům poskytuje maximální možné výhody z hlediska výběru, ceny a kvality; vyzývá proto Komisi, aby řádně prosazovala předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže, a to ex ante i ex post, a předcházela tak nadměrné koncentraci trhu a zneužívání dominantního postavení, neboť konkurenční tlak má zásadní význam pro to, aby mohli spotřebitelé co nejvíce těžit z vysoce kvalitních služeb za přijatelné ceny;

48.  zdůrazňuje, že omezení hospodářské soutěže pravděpodobně nepřinese více investic v oblasti širokopásmového internetu, ani v odlehlých oblastech, vzhledem k tomu, že plného pokrytí základními širokopásmovými službami bylo v Evropě dosaženo prostřednictvím regulačního rámce zajišťujícího přístup k sítím provozovatelů s dominantním postavením;

49.  je zřejmé, že klíčovým faktorem dosažení digitální ekonomiky a společnosti jsou investice do širokopásmové infrastruktury příští generace, avšak v zájmu maximalizace investic by politiky v oblasti telekomunikací měly všem aktérům umožnit efektivně investovat tím, že jim poskytnou účinný přístup k neduplikovatelným síťovým zařízením a účelným velkoobchodním produktům přístupu;

50.  vyzývá Komisi, aby svá rozhodnutí a návrhy politik zakládala na důkladné a nestranné analýze bezchybných, relevantních a nezávislých datových souborů; obzvláště zdůrazňuje, že má pochybnosti o správnosti údajů uváděných v souvislosti s nedostatečným výkonem EU v oblasti vysokorychlostního širokopásmového internetu včetně údajů o rychlostech přijímaných koncovými uživateli, a pokud jde o investice do infrastruktury a finanční stav odvětví v celosvětovém srovnání;

51.  připomíná, že neutralita sítí je nesmírně důležitá, neboť zajišťuje, aby nedocházelo k diskriminaci internetových služeb a aby byla plně zaručena hospodářská soutěž;

52.  zdůrazňuje, že řešení roztříštěnosti jednotného digitálního trhu, včetně šetření příčin stávajících překážek v klíčových odvětvích trhu, a zajištění otevřeného internetu a zakotvení síťové neutrality v právních předpisech EU s cílem zajistit, aby veškerá internetová komunikace probíhala za rovných podmínek, zejména prostřednictvím zákazu veškeré diskriminace a zákazu omezování internetového provozu, je zásadní pro povzbuzení hospodářské soutěže a posílení růstu, konkurenceschopnosti a zvýšení důvěry spotřebitelů v digitálním odvětví; domnívá se, že otevřené normy a interoperabilita přispívají ke spravedlivé hospodářské soutěži; zdůrazňuje, že politika hospodářské soutěže si musí zachovat platnost i v budoucnosti a musí počítat s novými způsoby internetového prodeje;

53.  zdůrazňuje, že snahy o rozvíjení svobodné a spravedlivé hospodářské soutěže, včetně prostřednictvím rozvoje jednotného digitálního trhu, by měly vždy, stejně jako je tomu u dalších aspektů odvětví služeb, probíhat v zájmu spotřebitelů a malých a středních podniků; opakovaně zdůrazňuje, že toto úsilí rozšíří výběr pro spotřebitele a rozvine prostředí, v němž mohou malé a střední podniky a mikropodniky prokázat větší míru inovace a kreativity; je přesvědčen, že pro provádění politik v oblasti hospodářské soutěže je nezbytné, aby regulační a donucovací orgány rychle zasahovaly proti klamavým a nekalým praktikám;

Ekonomika zaměřená na sdílení

54.  vyzývá Komisi, aby provedla analýzu způsobu, jak zohlednit v právních přístupech rostoucí podíl ekonomiky zaměřené na sdílení; je přesvědčen, že tato úprava je zapotřebí k tomu, aby bylo možné zajistit rovné podmínky, které zajistí spravedlivou soutěž všech zúčastněných stran;

55.  domnívá se, že společnosti spojené s tzv. ekonomikou zaměřenou na sdílení musí platit daně a dodržovat právní předpisy stejně jako tradiční podniky, protože jiný přístup by vedl nejen k narušení hospodářské soutěže, ale rovněž by měl negativní fiskální důsledky pro finance členských států;

56.  zdůrazňuje, že je obzvláště důležité účinně kontrolovat chování firem s dominantním postavením a rychle reagovat v případě zneužití, neboť nezákonné praktiky mohou způsobit, že z trhu předčasně zmizí malé a inovativní konkurenční podniky;

57.  konstatuje, že nedostatečnou regulací ekonomiky zaměřené na sdílení získávají některé firmy nepatřičnou výhodu a současně se tím omezují pobídky pro investice do dotčených odvětví;

Zadávání veřejných zakázek

58.  vyzývá členské státy, aby provedly nová pravidla EU týkající se veřejných zakázek včas, včetně ustanovení, která se týkají kritérií souvisejících s předmětem zakázky, včetně sociálních, environmentálních a inovativních hledisek, a ustanovení o elektronické správě, elektronickém zadávání veřejných zakázek a rozdělování na části s cílem posílit spravedlivou hospodářskou soutěž a zajistit, aby veřejné orgány obdržely za své prostředky co nejlepší hodnotu; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila co nejširší provádění těchto pravidel s cílem bojovat s narušeními hospodářské soutěže zapříčiněnými kartelovými dohodami mezi uchazeči o veřejnou zakázku, zneužíváním dominantního postavení, diskriminací a nedostatečným přístupem pro malé a střední podniky; vyzývá Komisi, aby svá opatření vymezila v souvislosti s komplexním rámcem a provázala politiku EU v oblasti hospodářské soutěže s úsilím Evropy směřujícím k otevírání trhů veřejných zakázek mimo EU;

59.  zdůrazňuje význam zevrubných a jasných pokynů Komise pro podniky, zejména pro MSP, a pro veřejné orgány kvůli lepšímu pochopení nedávno přijatých právních předpisů pro veřejné zakázky, zejména pak nové míry flexibility, kterou přinášejí;

60.  vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala centralizaci nákupů na trzích veřejných zakázek s cílem vyhnout se přílišné koncentraci kupní síly a tajným dohodám a zachovat přístup malých a středních podniků na trh v souladu s evropskou iniciativou Small Business Act;

61.  vyzývá Komisi, aby při provádění postupů zadávání veřejných zakázek prostřednictvím svých generálních ředitelství a agentur udělovala více zakázek nízké hodnoty a zakázek s hodnotou přesahující EUR 193 000, namísto téměř bezvýhradného využívání rámcových smluv, které představují překážku v otevírání trhu veřejných zakázek evropským MSP, neboť z nich mají prospěch pouze velké společnosti a konsorcia nacházející se v blízkosti center, kde se přijímají rozhodnutí;

Finanční služby

62.  již po čtvrté po sobě žádá o urychlené ukončení krizového režimu vyplácení státních podpor určených pro bankovní sektor; je si vědom toho, že sdělení Komise o bankovnictví ze srpna 2013 nedostačuje k ochraně evropských daňových poplatníků a ke snížení pomoci, kterou mohou banky získat; zdůrazňuje, že státní podpora určená bankovnímu systému nezvýšila objem úroků ani nevedla k obnovení důvěry; naléhavě vyzývá Komisi, aby i nadále pozorně sledovala bankovní sektor s cílem zlepšit hospodářskou soutěž na evropských bankovních trzích, a tak maximalizovat přínos pro občany Unie; zdůrazňuje, že je nutné vrátit se k tradičnímu uplatňování kontroly státních podpor, hned jak to bude v bankovním sektoru možné;

63.  poukazuje na to, že kontrola kartelů přispívá k transparentnějšímu odvětví finančních služeb;

64.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise nepodnikla žádné kroky proti případům zneužití, k nimž došlo v rámci restrukturalizace soukromých bank, včetně případů, které měly dopad na drobné vkladatele a drobné vlastníky finančních nástrojů, jako např. preferenčních akcií, které byly v mnoha případech uvedeny na trh, aniž by přitom byly plně dodrženy právní předpisy EU;

65.  vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala finanční sektor s cílem zvýšit ochranu hospodářské soutěže, investorů a spotřebitelů na evropském bankovním a investičním trhu; konstatuje, že konsolidace v odvětví bankovnictví zvýšila tržní podíly několika finančních institucí, které jsou nyní větší než před začátkem krize, a současně vzrostlo odvětví finančních investic, aniž by z toho jakkoli těžila reálná ekonomika v rámci Unie; má za to, že k zachování plně fungujícího jednotného trhu musí být nastaveny rovné podmínky pro všechny aktéry finančního odvětví a musí být přijata opatření s cílem zabránit snížení transparentnosti a tvorbě systémů, které se podobají kartelům;

66.  uznává významnou úlohu, kterou od začátku krize hraje kontrola státní podpory jakožto mechanismus pro restrukturalizaci a řešení problémů bank, jež se potýkají s problémy;

67.  domnívá se, že kontrola státní podpory v průběhu krize by se měla zaměřit na stabilizaci bankovního systému a na boj proti nespravedlivému rozdělení úvěrových podmínek a proti diskriminaci malých a středních podniků na jednotném trhu;

68.  domnívá se, že Komise by měla zvážit možnost navázání státní podpory pro banky na podmínky poskytování úvěrů malým a středním podnikům;

69.  je přesvědčen o tom, že by bankovní předpisy měly zohlednit, že malé instituce mají méně zdrojů na zajištění jejich plnění, a proto by měly být co nejjednodušší, aby nedocházelo k narušení ve prospěch velkých bank;

70.  naléhavě žádá Komisi, aby v bankovním odvětví bedlivě sledovala takové trhy, na nichž je vysoká či stoupající hospodářská koncentrace, a to zejména v důsledku restrukturalizace kvůli krizi; připomíná, že oligopolní trhy jsou k protisoutěžním praktikám zvláště náchylné; obává se, že tato koncentrace může být v konečném důsledku na úkor spotřebitelů;

71.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, že banky předtím, než se jim dostane jakékoli státní podpory, prodají své podíly v jiných společnostech, čímž se sníží zátěž pro daňové poplatníky;

72.  domnívá se, že je třeba věnovat zvláštní pozornost roztříštěnosti trhu elektronických plateb za pomocí karet, včetně situací, kdy spotřebitel přijde o danou službu v okamžiku, kdy se přestěhuje do jiného členského státu;

73.  vítá rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 11. září 2014 ve věci protisoutěžních poplatků za kreditní karty i úspěšné kroky, jež podnikla Komise k zajištění toho, aby její standardizační kroky v odvětví platebních služeb neměly negativní dopad na přístup k trhu a na inovace; znovu připomíná stanovisko Parlamentu, že by měly být zavedeny maximální ceny poplatků za platební karty s cílem omezit zbytečné náklady spotřebitelů; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby urychlila proces mapování činností vedoucích ke standardizaci mobilních plateb a zároveň přitom zajistila, aby jakékoli podnikané kroky nevedly k vyloučení vstupu nových subjektů na trh nebo nezvýhodňovaly dominantní hráče a aby regulační rámec byl z technologického hlediska neutrální a podporoval budoucí technologický rozvoj;

74.  domnívá se, že je nutné pozorně sledovat vnější vlivy rozvoje tohoto odvětví; vyjadřuje obavy z toho, že v důsledku normalizace finančních právních předpisů dojde ke vzniku různých norem mezi podobnými konkurenty;

75.  bere na vědomí značný pokrok, kterého bylo dosaženo od roku 2008 v oblasti regulace finančního odvětví; zdůrazňuje, že je zapotřebí dále řešit problém finančních institucí, které jsou příliš velké na to, aby mohly zbankrotovat, a proto nadále těží z nepřímých dotací; je přesvědčen o tom, že v nadcházející zprávě Hospodářského a měnového výboru o posouzení dopadu a rozboru právních předpisů z oblasti finančních služeb by měla být zahrnuta i komplexní analýza hledisek nového finančního nařízení EU týkajících se hospodářské soutěže s cílem zajistit konkurenceschopnost bank v EU oproti mezinárodním finančním institucím za všech okolností;

Státní daňová podpora

76.  vyjadřuje své znepokojení nad možnými nezákonnými praktikami v oblasti daní z příjmu právnických osob v členských státech a vyzývá Komisi, aby vyvodila závěry na základě probíhajících šetření, která se týkají rozhodnutí o daňových výměrech, co nejdříve a využila veškeré dostupné důkazy; požaduje, aby byla přednostně prošetřena snížení daní, která mohou představovat prostředek nedovolené státní podpory; zdůrazňuje, že spravedlivější daňová soutěž je nezbytná pro integritu vnitřního trhu, udržitelnost veřejných financí a rovné podmínky v rámci hospodářské soutěže;

77.  poukazuje na zveřejnění tzv. dokumentů „LuxLeaks“ Mezinárodním konsorciem investigativních novinářů; vítá, že se komisařka pro hospodářskou soutěž zavázala důkladně a nezávisle prošetřit praktiky daňových výměrů uplatňované členskými státy i to, zda jsou v souladu s právními předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže; konstatuje, že vyhýbání se daňovým povinnostem na straně některých podniků narušuje hospodářskou soutěž na jednotném trhu; vybízí Komisi, aby s patřičnou ostražitostí prosazovala pravidla EU pro kontrolu státní podpory;

78.  vyzývá předsedu Komise, aby zajistil nezávislost probíhajícího a budoucího šetření praktik daňových výměrů členských států, které má vést komisařka pro hospodářskou soutěž; trvá na tom, aby byl Parlament průběžně informován o důrazném pokroku v těchto šetřeních s cílem zajistit, že jsou vedena transparentně a nezávisle; vyzývá Komisi, aby co nejdříve vydala zprávu o svých zjištěních; opětovně připomíná závazek komisařky pro hospodářskou soutěž, která se zavázala posoudit širší dopady agresivních praktik vyhýbání se daním, které uplatňují určité společnosti a usnadňují některé státy, na hospodářskou soutěž, a dále rozšířit šetření, bude-li to považováno na základě shromážděných skutečností za nezbytné;

Zemědělsko-potravinářský průmysl

79.  vyzývá Komisi, aby se v rámci svého nadcházejícího přepracování reformy SZP zabývala otázkou spolufinancování u převedených finančních prostředků, dále vyzývá ke zjednodušení opatření, která se zaměřují na plochy využívané v ekologickém zájmu a na konkurenceschopnost, a na přezkum faktorů opatření, která se zaměřují na plochy využívané v ekologickém zájmu v případě pokryvných meziplodin i plodin, které vážou dusík, jenž bude neutrální z hlediska hospodářské soutěže;

80.  vyzývá Komisi, aby poté, co nedávno přezkoumala hospodářský dopad moderního maloobchodního prodeje na výběr a inovace v odvětví potravin EU, zvážila potenciální dopad velkých supermarketů, které mají na trhu natolik dominantní postavení, že jejich společná nákupní síla narušuje hospodářskou soutěž v rámci dodavatelských řetězců v Evropě i rozvojovém světě;

Farmaceutické odvětví a sektor zdravotnických služeb

81.  podotýká, že toto odvětví je v důsledku nejednotných předpisů v různých členských státech roztříštěné; vítá příspěvek hospodářské politiky EU při odstraňování umělých překážek vstupu na trh;

82.  požaduje zvláštní zohlednění inovativních léků a postupů při posuzování přechodné tvorby cen;

83.  připomíná, že politika v oblasti hospodářské soutěže může mít vliv na zlepšení přístupu ke generickým léčivým přípravkům;

Doprava a poštovní služby

84.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily rovné podmínky, které by umožnily svobodnou, zároveň však spravedlivou hospodářskou soutěž ve všech druzích dopravy; v této souvislosti však uznává, že musí být náležitě zohledněna různorodost zvláštních vnitrostátních právních předpisů z oblasti dopravy; zdůrazňuje, že dopravní infrastruktura je základem přežití a příznivých podmínek rozvoje fyzických a právnických osob, zejména v řídce osídlených oblastech a na odlehlých ostrovech;

85.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vystupňovaly své úsilí s cílem zajistit rovnou hospodářskou soutěž a zvýšení kvality služeb v odvětví železnic a také v oblasti řízení sítě přístavů a letišť, zejména je-li tímto řízením pověřen státní monopol; zdůrazňuje, že hospodářská soutěž nezbytně nevyžaduje privatizaci stávajících služeb; rovněž vyzývá Komisi, aby zajistila, že přepravci nebudou zneužívat na některých letištích své dominantní postavení;

86.  je přesvědčen, že Komise by měla dále posilovat spojení mezi politikou v oblasti hospodářské soutěže a dopravní politikou s cílem zvyšovat konkurenceschopnost evropského dopravního odvětví a že nadále musí postupovat směrem k dokončení jednotného trhu v oblasti dopravy;

87.  naléhavě vyzývá Komisi, aby dokončila provádění jednotného evropského železničního prostoru, zajistila úplnou transparentnost toků peněz mezi provozovateli infrastruktury a železničními podniky a ověřila, zda každý členský stát má silné a nezávislé vnitrostátní regulační orgány;

88.  zdůrazňuje, že jednotný trh v odvětví nákladní železniční dopravy je negativně ovlivněn nesprávným nebo neúplným prováděním právních předpisů EU členskými státy a překážkami spojenými s přeshraniční mobilitou, což je na úkor hospodářské soutěže a růstu; vyzývá Komisi, aby ověřila, zda technické či tržní překážky, které se v jednotlivých členských státech liší, například rozchody kolejí, dodávky energie a systémy zabezpečení, lze považovat za porušení pravidel hospodářské soutěže;

89.  vyzývá Komisi, aby předložila odůvodněný přehled, na jehož základě lze určit, kteří letečtí dopravci jsou v porovnání s jinými poskytovateli služeb zvýhodněni, neboť požívají zvláštních podmínek nebo údajně zneužívají své dominantní postavení na některých letištích;

90.  vyjadřuje své znepokojení nad tím, jak rozdílně členské státy provádějí a vymáhají právní předpisy týkající se mezinárodní silniční přepravy, např. nařízení o kabotáži a o době řízení a odpočinku a rovněž i nad možným uplatňováním sociálního dumpingu v rámci dopravních služeb obecně, a domnívá se, že je to třeba řešit;

91.  vítá iniciativu Komise zaměřenou proti mezinárodním půjčovnám vozidel s cílem zastavit praktiky, které spotřebitelům brání v přístupu k nejlepším dostupným cenám na základě země, v níž mají bydliště; zdůrazňuje, že by spotřebitelům nemělo být bráněno v tom, aby při nákupu zboží nebo služeb v rámci jednotného trhu využívali nejvýhodnějšího dostupného tarifu;

92.  vyzývá Komisi, aby učinila příslušné kroky s cílem snížit roztříštění odvětví půjčoven vozidel, neboť vnitrostátní právní předpisy v současnosti značně zvyšují náklady na přeshraniční přepravu, čímž poškozují jednotný trh;

93.  zdůrazňuje, že snaha podpořit konkurenceschopnost EU musí vždy sloužit veřejnému zájmu; uznává spojitost mezi účinnou politikou EU v oblasti hospodářské soutěže a potřebou rozsáhlých investic do základních veřejných služeb včetně služeb dopravních;

Kultura a sport

94.  naléhavě vyzývá Komisi, aby prošetřila omezující a nekalé praktiky mezinárodních sportovních federací, jako když např. upírají svým členům právo účastnit se alternativních sportovních akcí, které nejsou příslušnými federacemi schváleny, a v případě, že se nepodřídí, uvalují na sportovce, funkcionáře a trenéry doživotní zákaz účasti na kláních, jako jsou olympijské hry či mistrovství světa;

Mezinárodní rozměr

95.  vyzývá k začlenění kapitoly o hospodářské soutěži, která obsahuje ustanovení týkající se antimonopolních opatření, slučování podniků, státních podniků, dotací a nerovného přístupu na trh, do Dohody o transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic; požaduje, aby sdělovací prostředky podávaly vyvážené zpravodajství o opatřeních, problémech a pokroku v souvislosti s takovými dohodami;

96.  uznává a podporuje nutnost toho, aby Komise posílila úlohu politiky hospodářské soutěže v mezinárodní hospodářské spolupráci, včetně prostřednictvím celosvětové spolupráce s orgány pro hospodářskou soutěž; připomíná, že taková spolupráce v oblasti regulace a vymáhání pomůže zajistit rovné podmínky pro evropské společnosti působící na globálních trzích;

97.  zdůrazňuje, že pro účinné uplatňování zásad právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže ve věku globalizace je bezpodmínečně nutná mezinárodní spolupráce; vyzývá proto Evropskou komisi, aby zintenzivnila mezinárodní spolupráci v otázkách právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže;

98.  vyzývá Evropskou komisi, aby přezkoumala možnost uzavírání dohod v oblasti hospodářské soutěže s dalšími třetími státy, což usnadní výměnu údajů mezi vyšetřujícími orgány pro ochranu hospodářské soutěže; zdůrazňuje, že dohoda v oblasti hospodářské soutěže, která byla nedávno uzavřena se Švýcarskem, může v této souvislosti sloužit jako vzor pro další dohody tohoto druhu;

Úloha Evropského parlamentu

99.  poukazuje na to, že ustanovení rámcové dohody zajišťují rovné zacházení s Parlamentem a Radou ve věci přístupu na schůze a poskytování informací při vypracovávání závazných právních předpisů nebo nevynutitelných předpisů v oblasti politiky hospodářské soutěže;

100.  zdůrazňuje, že Evropskému parlamentu přísluší zásadní úloha, pokud jde o zastupování zájmů evropských spotřebitelů v rámci řádného prosazování pravidel hospodářské soutěže;

101.  vítá úlohu Parlamentu jako spolutvůrce směrnice o žalobách o náhradu škody způsobené porušením antimonopolních pravidel a má za to, že by se postup uplatněný v případě této směrnice mohl stát vzorem pro budoucí spolupráci orgánů ve věcech hospodářské soutěže;

102.  znovu zdůrazňuje, že Komise musí nést plnou odpovědnost za formování politiky hospodářské soutěže a musí reagovat na usnesení Parlamentu;

103.  vyzývá komisařku, aby se zavázala k častým schůzkám s příslušnými výbory Parlamentu a s pracovní skupinou pro hospodářskou soutěž Hospodářského a měnového výboru Parlamentu;

104.  domnívá se, že v oblasti politiky hospodářské soutěže by měl mít Evropský parlament spolurozhodovací pravomoci; vyjadřuje politování nad tím, že články 103 a 109 SFEU stanoví pouze konzultaci s Parlamentem; je přesvědčen, že tento demokratický deficit nelze akceptovat; navrhuje, aby byl tento deficit co nejdříve odstraněn formou interinstitucionálních ujednání v oblasti politiky hospodářské soutěže a aby byla při nejbližší změně Smlouvy provedena příslušná oprava;

Priority Komise v oblasti politiky hospodářské soutěže

105.  podtrhuje úlohu komisařky pro hospodářskou soutěž při podpoře vytváření pracovních míst a růstu a také při podpoře jednotného digitálního trhu, energetické politiky, finančních služeb, průmyslové politiky a boje proti daňovým únikům;

106.  naléhavě vyzývá Komisi, aby v rámci Evropské sítě pro hospodářskou soutěž (ECN) vypracovala pokyny a postupy pro zajištění účinného dohledu nad tím, zda jsou daňové výměry členských států v souladu s pravidly pro státní podporu;

107.  vítá závazek Komise, že bude účinně prosazovat pravidla hospodářské soutěže v oblasti boje proti monopolům a kartelům, slučování podniků a státní pomoci, zajistí, aby nástroje hospodářské soutěže odpovídaly rozvoji na trhu, a zároveň podpoří kulturu inovativní hospodářské soutěže jak v EU, tak i na celém světě;

108.  vyzývá Komisi, aby vyhodnotila způsob, jakým jednala v nedávných případech porušení antimonopolních předpisů, a věnovala se formálním námitkám, které byly vzneseny;

109.  vyzývá Komisi, aby vypracovala koordinované návrhy v oblasti daňové konkurence a předložila je Radě;

110.  vyzývá Komisi, aby i nadále jednou ročně podávala Parlamentu zprávy o vývoji a dopadech uplatňování politiky hospodářské soutěže;

111.  vítá závazky, které komisařka učinila v průběhu svého slyšení, především pokud jde o budoucí spolupráci s Evropským parlamentem a posilování svých vztahů s ním;

112.  vyzývá Evropskou komisi, aby více usilovala o aktivní politiku hospodářské soutěže, která je základním pilířem sociálně tržního hospodářství;

113.  je toho názoru, že spotřebitelům i podnikům by coby ukazatel hospodářské soutěže měla být brzy dána k dispozici publikace v podobě případových studií;

114.  upozorňuje na nejasnosti v řadě členských států ohledně toho, zda považovat podporu evropských center pro ochranu spotřebitele za neoprávněnou státní podporu; je znepokojen, že je tím ohrožena podpora evropských spotřebitelských center; vyzývá Komisi, aby co nejdříve členským státům objasnila nutnost oznámení této podpory, aby bylo možné nadále zajistit evropským spotřebitelským centrům podpůrné služby;

115.  vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby k striktnímu dodržování předpisů týkajících se státní podpory zavázaly především všechny politické úrovně;

116.  požaduje zřízení společného výboru Parlamentu, Rady, Komise a vědecké obce, který by analyzoval dlouhodobé směřování a další vývoj politiky hospodářské soutěže v odvětvích budoucnosti, jako jsou digitální hospodářství nebo energetika;

117.  požaduje úplnou analýzu daňové politiky, za kterou jsou odpovědné jednotlivé státy, s ohledem na nespravedlivé daňové politiky a daňové režimy a daňové výjimky narušující hospodářskou soutěž, a to s cílem umožnit do budoucna přijetí účinných protiopatření;

o
o   o

118.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a orgánům členských států pro ochranu hospodářské soutěže.

(1) Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1.
(2) Úř. věst. L 61, 5.3.2009, s. 1.
(3) Úř. věst. L 349, 5.12.2014, s. 1.
(4) Úř. věst. C 167, 13.6.2013, s. 19.
(5) Úř. věst. L 201, 26.7.2013, s. 60.
(6) Úř. věst. C 120, 26.4.2013, s. 22.
(7) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.
(8) Úř. věst. C 270, 25.10.2008, s. 8.
(9) Úř. věst. C 10, 15.1.2009, s. 2.
(10) Úř. věst. C 72, 26.3.2009, s. 1.
(11) Úř. věst. C 195, 19.8.2009, s. 9.
(12) Úř. věst. C 16, 22.1.2009, s. 1.
(13) Úř. věst. C 6, 11.1.2011, s. 5.
(14) Úř. věst. C 216, 30.7.2013, s. 1.
(15) Úř. věst. C 8, 11.1.2012, s. 4.
(16) Úř. věst. L 7, 11.1.2012, s. 3.
(17) Úř. věst. C 8, 11.1.2012, s. 15.
(18) Úř. věst. L 114, 26.4.2012, s. 8.
(19) Úř. věst. C 153, 31.5.2013, s. 51.
(20) Přijaté texty, P7_TA(2013)0026.
(21) Úř. věst. C 184, 22.7.2008, s. 13.
(22) Přijaté texty, P7_TA(2013)0267.
(23) Úř. věst. L 304, 20.11.2010, s. 47.
(24) Úř. věst. C 304 E, 1.12.2005, s. 114.
(25) Úř. věst. C 293 E, 2.12.2006, s. 143.
(26) Úř. věst. C 146 E, 12.6.2008, s. 105.
(27) Úř. věst. C 87 E, 1.4.2010, s. 43.
(28) Úř. věst. C 349 E, 22.12.2010, s. 16.
(29) Úř. věst. C 136 E, 11.5.2012, s. 60.
(30) Úř. věst. C 239 E, 20.8.2013, s. 97.
(31) Přijaté texty, P7_TA(2013)0268.
(32) Přijaté texty, P7_TA(2013)0576.
(33) Přijaté texty, P7_TA(2014)0079.
(34) COM(2014)0449 ze dne 9. července 2014.

Právní upozornění