Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2014/2155(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0024/2015

Předložené texty :

A8-0024/2015

Rozpravy :

PV 10/03/2015 - 17
CRE 10/03/2015 - 17

Hlasování :

PV 11/03/2015 - 9.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0062

Přijaté texty
PDF 522kWORD 142k
Středa, 11. března 2015 - Štrasburk Konečné znění
Výroční zpráva za rok 2013 o ochraně finančních zájmů Evropské unie – boji proti podvodům
P8_TA(2015)0062A8-0024/2015

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2015 k výroční zprávě za rok 2013 o ochraně finančních zájmů Evropské unie – boji proti podvodům (2014/2155(INI))

Evropský parlament,

—  s ohledem na čl. 325 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na svá usnesení k předchozím výročním zprávám Komise a Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF),

—  s ohledem na zprávu Komise ze dne 17. července 2014 nazvanou „Ochrana finančních zájmů Evropské unie – boj proti podvodům – výroční zpráva za rok 2013“ (COM(2014)0474) a na její doprovodné pracovní dokumenty (SWD(2014)0243, SWD(2014)0244, SWD(2014)0245, SWD(2014)0246, SWD(2014)0247 a SWD(2014)0248),

—  s ohledem na výroční zprávu úřadu OLAF za rok 2013,

—  s ohledem na zprávu o činnosti dozorčího výboru úřadu OLAF: únor 2013 – leden 2014,

—  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2013 spolu s odpověďmi orgánů,

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. září 2014 nazvané „Ochrana rozpočtu EU do konce roku 2013“ (COM(2014)0618),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. února 2014 nazvané „Zpráva o boji proti korupci v EU“ (COM(2014)0038),

—  s ohledem na zvláštní zprávu Eurobarometru č. 397 o korupci,

—  s ohledem na zprávy Komise o výpadku příjmů z DPH,

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 250/2014 ze dne 26. února 2014, kterým se zavádí program na podporu činností v oblasti ochrany finančních zájmů Evropské unie (program Hercule III) a zrušuje rozhodnutí č. 804/2004/ES(1),

—  s ohledem na návrh nařízení Rady ze dne 17. července 2013 o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (COM(2013)0534),

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999(2),

—  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. července 2012 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (COM(2012)0363), který předložila Komise,

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2011 o úsilí EU v boji proti korupci(4), na své prohlášení ze dne 18. května 2010 o úsilí EU v boji proti korupci(5) a na sdělení Komise ze dne 6. června 2011 nazvané „Boj proti korupci v EU“ (COM(2011)0308),

—  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství(6),

—  s ohledem na Úmluvu OSN proti korupci;

—  s ohledem na trestněprávní a občanskoprávní úmluvy Rady Evropy týkající se korupce,

—  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0024/2015),

A.  vzhledem k tomu, že rozpočet EU, do kterého členské státy přispívají proporcionálně podle společných objektivních kritérií, podporuje provádění politik Unie a představuje vyjádření jednoty a nástroj pokroku evropské integrace;

B.  vzhledem k tomu, že by ochrana finančních zájmů EU spolu se zásadou zdravého finančního řízení měla zajistit, aby příjmy a výdaje rozpočtu přispívaly k dosažení priorit a cílů EU a ke zvyšování důvěry občanů prostřednictvím ujištění, že jejich peníze jsou využívány transparentně, v plném souladu s cíli a politikami EU a v zájmu občanů EU;

C.  vzhledem k tomu, že různorodost právních a správních systémů v členských státech představuje náročné prostředí pro odstranění nesrovnalostí a boj proti podvodům, přičemž případné nesprávné použití finančních prostředků EU s sebou nese nejen ztráty pro jednotlivce, ale také kolektivní škody, a poškozuje zájmy každého členského státu i celé Unie;

D.  vzhledem k tomu, že Komise za účelem posílení stávajících opatření, např. Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, v oblasti boje proti podvodům, korupci, praní peněz a jiným nezákonným činnostem poškozujícím finanční zájmy Unie předložila dva návrhy trestněprávních nástrojů – směrnici o ochraně finančních zájmů a nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, jejichž cílem je zajistit efektivnější vyšetřování a lepší ochranu peněz daňových poplatníků v celém evropském prostoru svobody, bezpečnosti a práva;

E.  vzhledem k tomu, že boj proti podvodům, korupci a praní peněz v Unii musí být prioritou politické činnosti orgánů a institucí Společenství, a že je proto klíčové zajistit policejní a soudní spolupráci mezi členskými státy;

I.Odhalování a oznamování nesrovnalostí, jež mají podvodnou povahu i nikoli

1.  bere na vědomí zprávu Komise o ochraně finančních zájmů Evropské unie – Boj proti podvodům – výroční zpráva za rok 2013 („výroční zpráva Komise“); vítá širokou škálu právních a správních opatření přijatých Komisí od roku 2011, které vytvořily novou situaci pro další posílení ochrany finančních zájmů Unie; zdůrazňuje, že stávající nedostatečné výsledky v boji proti podvodům nejsou způsobeny chybějícími právními předpisy, ale jejich neuspokojivým prováděním; žádá Komisi, aby ve své příští zprávě bez větších časových prodlev reagovala na požadavky Parlamentu vznesené v souvislosti s jejími přechozími zprávami o ochraně finančních zájmů;

2.  připomíná, že v současné situaci, kdy členské státy EU zažívají hospodářské obtíže a v rozpočtu EU nejsou k dispozici dostatečné prostředky, má ochrana finančních zájmů Evropské unie mimořádný význam; zdůrazňuje, že finanční prostředky EU musí být řádně spravovány a co nejefektivněji využívány;

3.  konstatuje, že v roce 2013 bylo Komisi oznámeno celkem 15 779 nesrovnalostí, z nichž 14 170 představovalo nepodvodné a 1 609 podvodné nesrovnalosti a které souhrnně představovaly částku ve výši přibližně 2,14 miliardy EUR, z čehož zhruba 1,76 miliardy EUR souviselo s výdaji, což představuje 1,34 % všech plateb, a zbývající částka ve výši 380 milionů EUR odpovídala 1,86 % hrubých tradičních vlastních zdrojů, jež byly vybrány;

4.  konstatuje, že ačkoli se celkový finanční dopad nepodvodných nesrovnalostí oznámených v roce 2013 snížil přibližně na 1,84 miliardy EUR, což je o 38 % méně než v roce 2012, počet evidovaných nesrovnalostí se ve srovnání s předchozím rokem zvýšil o 16 %; dále konstatuje, že se počet podvodných nesrovnalostí oznámených v roce 2013 zvýšil o 30 % ve srovnání s rokem 2012, přičemž jejich finanční dopad odpovídající 309 milionům EUR finančních prostředků EU klesl o 21 %;

5.  konstatuje, že vzhledem k novým informacím získávaným v důsledku významných změn ve způsobu, jakým členské státy a Komise podávají zprávy o nesrovnalostech, došlo ke změně zaměření ve výroční zprávě Komise za rok 2013, a to od nesrovnalostí řešených v obecné rovině na nesrovnalosti oznámené jako podvody; vyzývá Komisi, aby v tomto přístupu pokračovala ve své příští výroční zprávě o ochraně finančních zájmů EU – boji proti podvodům; naléhavě však vyzývá Komisi, aby dále zvýšila dostupnost informací a zlepšila analýzy o rozsahu, druhu a dopadu nepodvodných nesrovnalostí ve světle podstatně vyšších počtů právě tohoto druhu nesrovnalostí a souvisejících negativních finančních důsledků, které poškozují finanční zájmy EU;

6.  zdůrazňuje, že podle ustanovení Smlouvy o fungování Evropské unie mají jak Komise, tak členské státy povinnost učinit vše, co je v jejich silách, pro úspěch boje proti podvodům, korupci a všem ostatním formám protiprávní činnosti poškozujícím finanční zájmy Unie; připomíná, že zásadním předpokladem pro zabezpečení účinné ochrany finančních zájmů Unie je úzká spolupráce mezi Komisí a členskými státy a jejich koordinace a že je tedy nutné tuto spolupráci a koordinaci posilovat a zajistit, aby byla co nejúčinnější; upozorňuje na to, že ochrana finančních zájmů Unie vyžaduje přístup, který se stejnou měrou zabývá zdroji i výdaji;

7.  konstatuje, že odhalování a hlášení možných nesrovnalostí podvodného charakteru vykazuje za posledních pět let celkově mírně klesající trend, avšak počet nesrovnalostí, o nichž nebyla podána zpráva jako o podvodných, se podstatně zvýšila; žádá Komisi, aby podrobněji přezkoumala hlavní důvody stojící v pozadí zvýšení počtu nesrovnalostí a provedla analýzu, jež zodpoví otázku, zda tento trend je způsoben tím, že se více daří zjišťovat případy nesrovnalostí, nebo tím, jak členské státy jednotlivé případy klasifikují;

8.  je přesvědčen, že prostředky trestního práva ve směrnici o ochraně finančních zájmů budou efektivní pouze tehdy, budou-li schopny poskytnout jasnou definici trestných činů v oblasti ochrany finančních zájmů, minimální a maximální trestní sazby odnětí svobody platné ve všech zúčastněných členských státech a minimální pravidla v oblasti promlčecích lhůt a budou-li tato ustanovení následně stejně a účinně uplatňována všemi členskými státy;

Příjmy – vlastní zdroje

9.  vítá skutečnost, že 98 % tradičních vlastních zdrojů se vybírá bez větších problémů, přičemž ohlášené podvody představují 0,29 % hrubých stanovených tradičních vlastních zdrojů (v hodnotě 61 milionů EUR) a nepodvodné nesrovnalosti představují 1,57 % tradičních vlastních zdrojů (v hodnotě 327,4 milionu EUR); konstatuje, že zjištěné případy podvodů a nesrovnalostí dosahovaly v roce 2013 výše 380 milionů EUR, z čehož celkem 234 milionů EUR bylo zpětně získáno členskými státy; konstatuje zejména skutečnost, že tato 62% míra zpětného získávání u tradičních vlastních zdrojů v roce 2013 představuje nejlepší výsledek za poslední desetiletí;

10.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že v roce 2013 většina částek evidovaných v aplikaci pro účely hlášení podvodů a nesrovnalostí v oblasti vlastních zdrojů OWNRES v EU-28 souvisela s celními řízeními ohledně propuštění zboží do volného oběhu, a to pokud jde o podvody (93 %) i nesrovnalosti (87 %); vyzývá Komisi, aby podnikla příslušné kroky zaměřené na posílení celního řízení ohledně propuštění zboží do volného oběhu s cílem zvýšit odolnost tohoto řízení vůči případům podvodů a nesrovnalostí;

11.  je znepokojen tím, že míra zpětného získávání prostředků v případech podvodů dosahovala v roce 2013 v aplikaci pro účely hlášení podvodů a nesrovnalostí v oblasti vlastních zdrojů OWNRES pouze 23,74 %, což je méně než průměrná míra pro období 2008–2012 ve výši 33,5 %; poukazuje na to, že míra zpětného získávání v případě nesrovnalostí za rok 2013 činí 67,9 %; obecně zdůrazňuje odpovědnost orgánů členských států a útvarů Komise při vymáhání neoprávněně vyplacených částek a vyzývá je, aby se této odpovědnosti řádně chopily a podstatně zvýšily míru zpětného získávání v případech podvodů, která je obecně na výrazně nižší úrovni v porovnání s mírou zpětného získávání vyplacených prostředků u nepodvodných nesrovnalostí;

12.  vítá, že Evropská unie v roce 2013 podepsala Protokol OSN o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky; bere na vědomí, že tento protokol podepsalo 15 členských států, ale že jej v současnosti ratifikovalo pouze Rakousko; vyzývá proto zbývající členské státy, aby příslušné ratifikační procesy dokončily co nejdříve;

13.  zdůrazňuje, že v důsledku pašování vysoce zdaněného zboží přichází rozpočet EU a členských států o značné příjmy a že přímé ztráty příjmů z cel, k nimž v EU dochází v souvislosti s pašováním cigaret, se odhadují na více než 10 miliard EUR ročně; žádá mimo jiné, aby byla věnována pozornost obchodování s padělanými značkami zboží, které poškozuje jak daňové orgány členských států, tak evropské podniky;

14.  odkazuje na probíhající činnost zaměřenou na zdokonalení údajů o hrubém národním důchodu (HND) a na body uvedené ve zvláštní zprávě Evropského účetního dvora č. 11/2013 vyzývající ke kratšímu a cílenějšímu ověření údajů o HND a k lepšímu podávání zpráv a koordinaci v souvislosti s výsledky, tak aby se zvýšila spolehlivost systému HND a jeho příspěvek k výpočtu příjmů EU;

15.  konstatuje, že zachycení skryté ekonomiky ve vnitrostátních účtech by mělo přispět k zajištění úplnějších a spolehlivějších údajů o HND, a vyzývá proto Komisi a Eurostat, aby prohloubily spolupráci s vnitrostátními statistickými institucemi s cílem zajistit, aby byl s využitím nejaktuálnějších informací tento prvek koherentně a srovnatelně řešen ve všech členských státech;

16.  zdůrazňuje skutečnost, že v mnoha členských státech stále dochází k vysokému výpadku DPH v důsledku podvodů s DPH a vyhýbání se daňové povinnosti; zdůrazňuje, že je v pravomoci Komise kontrolovat opatření přijatá členskými státy a dohlížet na ně; vyzývá proto Komisi, aby v plné míře využila svých pravomocí s cílem pomoci členským státům v boji proti podvodům s DPH a vyhýbání se daňové povinnosti;

17.  konstatuje dále, že ve členských státech bylo v roce 2013 zaznamenáno 133 případů pašování cigaret, což odpovídá odhadované částce tradičních vlastních zdrojů ve výši přibližně 7 milionů EUR; zdůrazňuje, že tento trend znamená prudký pokles v porovnání s rokem 2012, kdy bylo ohlášeno 224 případů představujících přibližně 25 milionů EUR; je vážně znepokojen skutečností, že Dánsko, Estonsko, Španělsko, Francie, Kypr, Lucembursko, Portugalsko, Slovinsko, Slovensko a Švédsko neoznámily v roce 2013 Komisi žádný případ pašování cigaret, a zpochybňuje účinnost postupu podávání zpráv v těchto členských státech; naléhavě žádá všechny členské státy, aby přesně a včas hlásily Komisi případy pašování a padělání, aby bylo možné lépe odhadnout negativní dopad na tradiční vlastní zdroje;

18.  bere na vědomí, že Komise zveřejní studii proveditelnosti systémů pro sledování a dohledávání tabákových výrobků; zdůrazňuje, že se jedná o významný krok v boji proti pašování; žádá Komisi, aby navrhla a zavedla otevřený a konkurenceschopný systém sledování a dohledávání tak, aby návrh a provedení tohoto systému neupřednostňovaly jediného nebo jen několik poskytovatelů řešení;

Systém pro kontrolu přepravy zboží podléhajícího spotřebním daním

19.  připomíná, že

   Parlament ve svém usnesení ze dne 3. dubna 2014 o výroční zprávě za rok 2012 o ochraně finančních zájmů EU(7) uvedl, že orgány vymáhání práva zaznamenaly zvýšené zneužívání systému pro kontrolu přepravy zboží podléhajícího spotřebním daním (EMCS) zločineckými skupinami a že Parlament byl přesvědčen, že zboží přepravované v rámci EMCS není podrobováno dostatečné fyzické kontrole;
   Komise by měla Parlamentu poskytnout aktualizované informace o opatřeních přijatých pro zajištění fyzických kontrol ve své příští výroční zprávě za rok 2014 o ochraně finančních zájmů Unie;
   je třeba zpřísnit práva na přístup k EMCS tak, aby byl před uskutečněním obchodu zohledněn celkový záznam o souladu a bylo tak možné udělit obchodujícím subjektům status „pověřeného hospodářského subjektu“ („věrohodný obchodující subjekt“), přičemž pouze tyto subjekty by mohly samy přímo používat EMCS;
   Parlament vyzval Komisi, aby představila výsledky svého aktuálního zkoumání týkajícího se toho, zda je nutné změnit směrnici 2008/118/ES;
   je nutné, aby členské státy prováděly důslednější a komplexnější kontroly osob a společností používajících tento registr;
   Komise by měla vysvětlit podniknuté kroky týkající se vyšší míry spolupráce s daňovými orgány, neboť toto zboží může být snadno nesprávně vykázáno ve snaze vyhnout se spotřební dani;
   povolené časové lhůty pro pohyb tohoto zboží mezi povolenými sklady jsou nerealisticky dlouhé, a že tedy může u stejného deklarovaného zboží docházet k četným pohybům a odklonům předtím, než je datum doručení zaneseno do systému; znovu proto žádá, aby příslušné orgány původního a nového členského státu určení byly odesílatelem neprodleně informovány o jakýchkoli změnách;
   dále Parlament požaduje, aby maximální lhůta pro předložení zprávy po přijetí zboží podléhajícího spotřební dani činila jeden pracovní den a aby kromě toho byla doba přepravy pro každou zásilku vypočítávána a stanovována podle použitého druhu dopravy a vzdálenosti mezi místem odeslání a místem přijetí; žádá Komisi, aby Parlament po provedení těchto požadavků informovala;
   záruky požadované ke zřízení celních skladů jsou příliš nízké v porovnání s hodnotou zboží podléhajícího spotřební dani, a že Parlament proto vyzval Komisi, aby zavedla proměnlivé hodnoty v závislosti na typu zboží a úrovni obchodování, k níž skutečně dochází; žádá Komisi, aby Parlament po provedení těchto požadavků informovala;
   Parlament vyjádřil znepokojení nad tím, že členské státy zavedly svůj vlastní systém EMCS založený na široce vymezených požadavcích Komise; znovu vyzývá, aby se Komise ujala iniciativy pro zavedení jednotnějšího systému v celé EU;

Výdaje

20.  upozorňuje na znepokojující 76% nárůst počtu nesrovnalostí ohlášených jako podvody týkajících se výdajů EU a naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby přijaly veškerá nezbytná opatření s cílem předcházet tomuto negativnímu trendu v příštích letech;

21.  vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že v zemědělském odvětví počet nesrovnalostí obecně, zejména pak podvodných činností, v roce 2013 oproti roku 2012 významně vzrostl; konstatuje, že v 51 ohlášených případech podvodných nesrovnalostí v roce 2013 se objevil nový významný trend porušování předpisů související s tím, že „příjemce neobdržel požadovanou kvalitu“ domnívá se, že tyto tendence vyžadují cílená opatření, jejichž cílem bude na jedné straně odstranění praktik, které mohou způsobit neúmyslná porušení předpisů, a na druhé straně důrazné potírání korupční a trestné činnosti;

22.  uznává, že v oblasti zemědělství a rozvoje venkova členské státy za finanční rok 2013 zpětně získaly od příjemců částku ve výši 197 milionů EUR, přičemž má být od příjemců do konce roku vybráno dalších 1 318,3 milionů EUR, z čehož 1 097,1 milionů EUR jde mimo rozpočet EU v důsledku uplatňování pravidla 50/50; vyjadřuje znepokojení nad tím, že míra zpětného získávání prostředků Evropského zemědělského záručního fondu je podprůměrná, a dokonce nebyla do konce roku 2013 zpětně získána ani polovina prostředků v případě nesrovnalostí zjištěných v roce 2009;

23.  poukazuje na významné rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o jejich schopnost v oblasti zpětného získávání částek ztracených v důsledku nesprávných plateb zjištěných v rámci SZP, a naléhavě žádá členské státy, jejichž míra úspěšnosti zpětného získávání je nižší než 33 %, aby výrazně zlepšily své výsledky v roce 2015 a v následujících letech;

24.  uznává, že v návaznosti na reformu SZP z roku 2013 mají členské státy vyšší míru pružnosti při provádění politiky, a zejména mohou politiku přizpůsobovat svým regionálním nebo národním kapacitám a prioritám a provádět přesuny mezi různými pilíři; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby zvýšení pružnosti nebylo na úkor systémů sledování a hodnocení; dále konstatuje, že v rámci nové SZP pracuje Komise na programu zjednodušení; vyzývá Komisi, aby program zjednodušení plně sladila se strategií GŘ AGRI v oblasti boje proti podvodům a aby zachovala rovnováhu mezi zjednodušením a řádným řízením finančních prostředků EU tím, že zajistí odpovídající kontroly;

25.  vyjadřuje rovněž znepokojení nad tím, že průměrná doba mezi zjištěním nesrovnalosti a jejím konečným ohlášením Komisi činí 6,3 roku v zemědělství a 2,75 roky v dalších odvětvích; připomíná, že po zjištění nesrovnalosti probíhají další řízení (inkasní příkazy, vyšetřování OLAF atd.); žádá Komisi, aby stanovila průměrnou, minimální a maximální dobu řešení nesrovnalosti v rámci sdíleného řízení pro každé odvětví politiky;

26.  očekává, že výrazné zvýšení o 475 % ohlášených nesrovnalostí v odvětví rybolovu v roce 2013 bude představovat roční maximum, jež se týká zpoždění při realizaci programů v tomto odvětví, a nemělo by tudíž představovat negativní trend, který poškozuje vnímání hodnoty rybářské politiky EU;

27.  se znepokojením konstatuje, že v oblasti politiky soudržnosti došlo k 15% nárůstu počtu oznámených případů nesrovnalostí; konstatuje také však, že bylo zaznamenáno snížení o 49 % u částek, které jsou předmětem nepodvodných případů, a 22% snížení v případě podvodů;

28.  konstatuje, že 321 nahlášených nesrovnalostí podvodného charakteru a 4 672 nesrovnalostí nepodvodného charakteru se týkalo politiky soudržnosti; bere na vědomí skutečnost, že v obou kategoriích počet ohlášených nesrovnalostí vzrostl o 15 % oproti roku 2012 a že stejně jako v předchozích letech nejvyšší podíl částek, které byly předmětem nesrovnalostí v roce 2013 (63 %), stále připadá na politiku soudržnosti; poukazuje na to, že se však v obou kategoriích snížily odpovídající částky, takže je patrné postupné zlepšení na základě zkušeností z předchozích let, a že vůbec poprvé nebyla politika soudržnosti oblastí rozpočtových výdajů s nejvyšším počtem nesrovnalostí ohlášených jako podvodné;

29.  vyjadřuje však politování nad tím, že konkrétně v souvislosti s politikou soudržnosti pro rozpočtový rok 2013 není k dispozici dostatek informací o částkách, které mají být získány zpět, a o míře úspěšnosti jejich zpětného získávání; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu poskytla podrobné informace ve své nadcházející výroční zprávě;

30.  konstatuje, že pro výdaje na základě centralizovaného řízení v pětileté perspektivě činí míra zpětného získávání v případě podvodů 54,4 % a pro nesrovnalosti jiné než podvodné povahy pak 63,9 %; naléhavě vyzývá Komisi, aby dále zlepšila proces zpětného získávání vynaložených prostředků a tento proces urychlila;

31.  vyzývá Komisi, aby přijala plnou odpovědnost za zpětné získávání finančních prostředků neoprávněně vyplacených z rozpočtu EU a aby stanovila jednotné zásady podávání zpráv ve všech členských státech s cílem zajistit shromažďování vhodných, srovnatelných a přesných údajů;

32.  vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že pro inkasní příkazy v případě nesrovnalostí (ať již podvodných, či nikoli) vydaných mezi roky 2009 a 2013 v rámci centralizovaného řízení činila průměrná lhůta mezi dobou, kdy nesrovnalost nastala, a kdy byla zjištěna, 3,4 roku: více než polovina případů (54 %) byla zjištěna do čtyř let od doby vniku nesrovnalosti, zatímco u druhé poloviny (46 %) případů se tato lhůta pohybuje mezi 4 a 13 roky; připomíná, že po zjištění nesrovnalosti probíhají další řízení (inkasní příkazy, vyšetřování OLAF atd.); žádá Komisi, aby v rámci centralizovaného řízení stanovila průměrnou, minimální a maximální dobu řešení zjištěné nesrovnalosti;

33.  vítá skutečnost, že počet případů oznámených jako podvody týkající se Evropského sociálního fondu v roce 2013 byl o 40 % nižší než v letech 2009 a 2010 a že rok 2013 byl třetím rokem v řadě, v němž se tento pozitivní trend potvrdil;

34.  s uspokojením bere na vědomí, že v programovém období 2007–2013 vedly správní kontroly, kontroly na místě a auditní operace k výrazně vyšší míře (63 %) odhalování podvodných nesrovnalostí ve srovnání s mírou nižší než 20 % za posledních sedm let, přestože došlo k mírnému poklesu této míry na 55 % v roce 2013;

35.  bere na vědomí, že v roce 2013 Komise uzavřela 217 případů přerušení plateb v oblasti politiky soudržnosti a že koncem roku nebylo stále uzavřeno 131 těchto případů, jejichž celková částka činí téměř 1,977 milionu EUR; bere dále na vědomí, že Komise přijala 15 rozhodnutí o zastavení plateb v roce 2013 a dvě v lednu 2014;

36.  bere na vědomí, že v roce 2013 bylo v rámci předvstupní pomoci oznámeno 33 nesrovnalostí podvodné povahy o celkové částce 14,4 milionů EUR a že tyto nesrovnalosti se zejména týkaly Zvláštního přístupového programu pro zemědělství a rozvoj venkova (SAPARD); dále bere na vědomí, že v rámci nástroje předvstupní pomoci (NPP) bylo hlášeno devět podvodných nesrovnalostí představujících částku 1,2 milionů EUR; poukazuje na to, že v letech od roku 2003 do roku 2013 dosahovala míra zpětného získávání prostředků v oblasti předvstupní pomoci 37,36 % v případě nesrovnalostí a 29,22 % v případě podvodů; vyzývá Komisi a země, které jsou příjemci pomoci NPP, aby přijaly příslušná opatření na zajištění vyšší návratnosti v rámci tohoto nástroje;

37.  vyzývá k předložení návrhu na snížení počtu programů čerpání, zejména pokud se částečně překrývají, a k využívání těchto programů v maximální možné míře v těch členských státech, které nejvíce potřebují podporu, takže ne všechny programy musí nutně podporovat činnosti ve všech členských státech;

38.  vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že u několika projektů financovaných z prostředků EIB se vyskytly případy korupce a podvodů; domnívá se, že dokument EIB ze dne 8. listopadu 2013, jenž vymezuje politiku EIB pro předcházení a odrazování od korupčních praktik, podvodů, nezákonného spolčování, používání nátlaku, maření výkonu, praní peněz a financování terorismu, poukazuje na nedostatečnou kontrolu v řadě případů během provádění projektů financovaných EIB; vyjadřuje své znepokojení nad skutečností, že EIB v roce 2013 financovala projekt Passante di Mestre v celkové výši 350 milionů EUR a že uvažuje o refinancování projektu dodatečnou částkou ve výši 700 milionů EUR prostřednictvím projektových dluhopisů, a to přesto, že tento projekt byl dotčen korupcí a podvody, které vyústily v zatčení několika zúčastněných osob; žádá proto, aby v případě prokázaného podvodu či korupce byla EIB povinna pozastavit nebo zablokovat jakékoliv plánované či probíhající financování dotčených projektů;

II.Zjištěné problémy a potřebná opatření

39.  zdůrazňuje své obavy ohledně přetrvávajících hrozeb pro rozpočet EU, které vyplývají jak ze selhání v oblasti dodržování pravidel (nepodvodné nesrovnalosti), tak z účelového protiprávního jednání a trestných činů (podvody); trvá na posílené spolupráci mezi členskými státy a Komisí s cílem zajistit odpovídající a přiměřená opatření a prostředky k zabránění a nápravě nepodvodných nesrovnalostí a boji proti podvodům;

40.  zdůrazňuje, že situace, kdy členské státy nedodávají údaje včas nebo nepředkládají přesné údaje, se již opakuje po mnoho let; opakovaně zdůrazňuje své znepokojení nad tím, že v různých členských státech dosud panují různé přístupy k odhalování a oznamování nesrovnalostí podvodné i nepodvodné povahy, včetně takových oblastí, jako jsou politika soudržnosti a zemědělství, a že v některých případech se používá nestandardizovaný výklad při uplatňování právního rámce; poukazuje na to, že tato skutečnost brání srovnávání, objektivnímu posuzování a vydávání doporučení Parlamentem, Komisí a úřadem OLAF; vyzývá Komisi, aby zavedla společné pokyny a ukazatele s cílem snížit rozdíly mezi různými přístupy členských států a vytvořila jednotnou a komplexní informační banku nesrovnalostí, k nimž přišel podnět, a přijatých opatření, včetně případů podvodů a korupce týkajících se veřejných činitelů, a zajistila tak orgánům a občanům důvěryhodné, srovnatelné a centralizované údaje pro provádění účinných nápravných opatření a pro objektivní posouzení skutečné, spíše než vnímané závažnosti porušení ze strany odpovědných osob;

41.  uvádí, že veškerá doporučení, jež vydala Komise členským státům v roce 2012 a jejichž stav provádění je popsán ve výroční zprávě Komise za rok 2013 – zejména ohledně koordinačních útvarů boje proti podvodům, společných pravidel pro řešení podvodů, reformy zadávání veřejných zakázek, hlášení podvodných nesrovnalostí, systémů ověřování a kontroly a posuzování rizika – považoval za vhodná, a vyjadřuje politování nad tím, že některá upozornění nebyla v plném rozsahu zohledněna; poukazuje například na to, že ne všechny členské státy se začaly připravovat na provádění víceletého finančního rámce (VFR) na období 2014–2020 a na jeho ustanovení o předcházení podvodům; vyzývá členské státy, aby se řídily doporučeními Komise z roku 2012 a zajistily, aby doporučení ze zprávy Komise za rok 2011 i ze zprávy za rok 2013 byla plně zohledněna, a aby podaly odůvodněné vysvětlení v případech, kdy se nemohly těmito doporučeními řídit;

42.  uznává skutečnost, že nesrovnalosti nepodvodného charakteru jsou často způsobeny nedostatečnou znalostí pravidel a komplexností požadavků a předpisů; zdůrazňuje, že změny pravidel týkající se jak příjmů, tak i výdajů, včetně těch, jejichž cílem je zjednodušení, si vyžadují čas pro přijetí ze strany orgánů odpovědných za jejich řádné provedení; naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby v tomto ohledu lépe koordinovaly výklad právního rámce a jeho důsledné uplatňování a provedly cílená a včasná opatření k posílení správní kapacity jak ve veřejné správě, tak mezi zúčastněnými stranami, včetně organizací občanské společnosti, mimo jiné prostřednictvím poradenství a odborné přípravy a zřízením podmínek pro udržení kvalifikovaných a schopných pracovníků; vyzývá instituce a orgány EU a členských států, aby v polovině období provedly posouzení s cílem zjistit, zda nové regulační předpisy v rámci politiky soudržnosti dále předcházejí riziku nesrovnalostí a snižují jej, a aby rovněž vyhodnotily možnost většího regulačního zjednodušení stávajících pravidel;

43.  domnívá se, že členské státy, které zjišťují a oznamují nesrovnalosti, včetně nesrovnalostí podvodného charakteru, by měly být podpořeny a vyzvány k dalšímu zlepšení informačních a řídicích systémů; vyjadřuje obavu týkající se toho, že Komise není schopna ověřit, zda je nízký počet případů nesrovnalostí nebo podvodů zjištěných některými členskými státy a značné rozdíly v počtu nahlášených případů pro jednotlivé roky důsledkem neúčinnosti kontrolních systémů těchto členských států;

44.  vyjadřuje politování nad tím, že na boj proti podvodům vyčleňují odpovídající zdroje pouze některé členské státy a považuje za nepřijatelné, že v případech podvodných nesrovnalostí některé členské státy uplatňují pouze na nápravná opatření, aniž by přistoupily k vyšetřování možného trestného činu a sankcionování odpovědných osob, čímž dochází k tomu, že nejsou vhodným způsobem chráněny finanční zájmy jak Evropské unie, tak jednotlivých daňových poplatníků; bere na vědomí, že statistiky předložené členskými státy týkající se trestních případů a jejich výsledků jsou neúplné, což stěžuje posuzování účinnosti postupů vyšetřování a stíhání podvodů v členských státech; domnívá se tudíž, že přijímání rozhodnutí, která zavádí trestněprávní odpovědnost na úrovni EU, a zřízení úřadu evropského veřejného žalobce jako nástroje na zahájení a koordinaci vyšetřování takových nesrovnalostí, by měla důrazně odrazovat od protiprávního jednání a zabraňovat předcházení řádnému řízení, stíhání a trestání korupční trestné činnosti, která poškozuje finanční zájmy EU;

45.  je toho názoru, že účinné zakročení proti korupci je možné, pokud jsou trestněprávní opatření dodržována a doplněna dalšími opatřeními, jako jsou větší transparentnost a odpovědnost; trvá proto na tom, aby členské státy prokázaly pevnou politickou vůli v účinném boji proti korupci na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU tím, že přijmou účinné právní předpisy v boji proti korupci a přistoupí ke stávajícím návrhům na úrovni EU, a vyzývá občany, aby vyvíjeli přesvědčivý tlak na vlády, aby rázně naplňovaly smysluplné strategie boje proti korupci;

46.  vítá první zprávu EU o boji proti korupci vydanou v únoru 2014 jako cenný nástroj ke sledování a hodnocení úsilí vynakládaného v boji proti korupci, a znovu potvrzuje, že je obzvláště důležité zintenzivnit výměny stávajících osvědčených postupů, na něž tato zpráva poukazuje; rovněž vítá sdělení Komise o boji proti korupci v EU (COM(2011)0308), které se zabývá nezbytnými kroky k lepšímu provádění stávajících protikorupčních nástrojů a navrhuje způsoby, jak boj proti korupci více zohledňovat v řadě politických oblastí vnitřní a vnější politiky; konstatuje nicméně, že je důležité rozšířit oblast působnosti zpráv o boji proti korupci s přeshraničním a unijním rozměrem korupce a o posouzení opatření přijatých ke zlepšování integrity orgánů a institucí EU, a zdůrazňuje potřebu zcela komplexní a koherentní antikorupční strategie zahrnující všechny politiky EU, jež by se zabývala mimo jiné obavami vyjádřenými v první zprávě EU o boji proti korupci; žádá Komisi, aby Parlamentu a Radě podala zprávu o tom, jak orgány a instituce EU provádějí své politiky boje proti korupci, a to včetně povinností vyplývajících z Úmluvy OSN proti korupci;

47.  zdůrazňuje potřebu strukturované koordinace mezi řídícími orgány a orgány boje proti podvodům a význam koordinace a výměny osvědčených postupů mezi členskými státy a mezi různými správními orgány v rámci jednoho členského státu s cílem co nejvíce sjednotit přístup k boji proti podvodům; vyzývá Komisi, aby vytvořila mechanismus výměny informací mezi příslušnými vnitrostátními orgány, aby se umožnilo vzájemné srovnání účetních údajů týkajících se transakcí mezi dvěma čí více členskými státy s cílem napomoci odhalit veškeré přeshraniční podvody ve spojitosti s novým víceletým finančním rámcem na období 2014–2020, pokud jde o makro-kategorii evropských strukturálních a investičních fondů (Evropský sociální fond (ESF), Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Fond soudržnosti (FS), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), Evropský námořní a rybářský fond (ENRF), s cílem zajistit horizontální přístup k ochraně finančních zájmů Evropské unie;

48.  zdůrazňuje skutečnost, že klíčem k odhalení podvodných plánů je větší transparentnost umožňující řádnou kontrolu; připomíná, že v předchozích letech Parlament naléhal na Komisi, aby přijala opatření k zajištění všeobecné transparentnosti u všech příjemců finančních prostředků EU ze všech členských států, a to prostřednictvím zveřejnění seznamu všech příjemců na internetových stránkách Komise, nezávisle na správci finančních prostředků a na základě standardních kategorií informací, jež jsou poskytovány všemi členskými státy alespoň v jednom pracovním jazyce Unie; vyzývá členské státy, aby spolupracovaly s Komisí a poskytly jí úplné a spolehlivé informace o příjemcích finančních prostředků EU spravovaných členskými státy; lituje skutečnosti, že toto opatření dosud nebylo provedeno, a vyzývá Komisi, aby ho neprodleně provedla; vyjadřuje politování nad skutečností, že tuto opakovanou žádost Komise nevzala v potaz;

49.  vyzývá Komisi, aby prosazovala odpovídající právní předpisy na ochranu informátorů, o přístupu k informacím a transparentnímu lobování, protože tyto předpisy jsou nezbytné pro zajištění občanské kontroly vlád a orgánů EU a pro to, aby jejich postupy podléhaly veřejné kontrole, a aby využívala finanční prostředky EU na podporu činností nezávislých organizací v této oblasti, mimo jiné, aby zavedla finanční podporu pro přeshraniční investigativní žurnalistiku;

50.  vyzývá Komisi, aby dále posílila svou úlohu dohledu v případě výdajů z rozpočtu EU prostřednictvím auditů, kontrolní a inspekční činnosti, akčních plánů nápravy a písemných varování před podáním žádosti o platby; vyzývá členské státy a jejich orgány, aby zvýšily své úsilí a využily svůj potenciál k odhalení a napravení chyb předtím, než požádají Komisi o proplacení finančních prostředků, a to tak, že v plné míře využijí informace, které mají k dispozici; zdůrazňuje v této souvislosti zvláštní význam preventivních opatření při předcházení nezákonným platbám, čímž zaniká potřeba následných opatření za účelem zpětného získání zpronevěřených prostředků;

51.  vítá přijetí směrnic o zadávání veřejných zakázek a směrnici o udělování koncesí, jakož i skutečnost, že deset členských států již zavedlo konkrétní opatření nebo soubory opatření při zadávání veřejných zakázek s cílem zmírnit korupci a posílit transparentnost a účinnost systémů řízení, kontroly a auditu; vyzývá Komisi, aby přikročila k provádění pravidel pro zadávání veřejných zakázek s cílem poskytnout nezbytnou podporu členským státům prostřednictvím poradenství, sdílení osvědčených postupů a odborné přípravy; vyzývá Komisi, aby soustavně a nezávisle sledovala, jak členské státy dodržují stávající směrnice, a aby v případě potřeby zahájila řízení pro porušení předpisů;

52.  konstatuje, že výskyt nesrovnalostí a podvodů z důvodu nedodržení pravidel pro zadávání veřejných zakázek je nadále vysoký; vyzývá členské státy, aby v zájmu dalšího snížení rizika nesrovnalostí a podvodů do svého vnitrostátního práva rychle provedly nedávno přijatou směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek(8), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb(9), a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí(10);

53.  vítá zřízení odborného střediska pro budování správních kapacit na podporu státní správy odpovědné za řízení EFRR a Fondu soudržnosti a zavedení akčního plánu zadávání veřejných zakázek vypracovaného odborným střediskem ve spolupráci s příslušnými útvary Komise; požaduje však, aby Komise předložila zprávu o konkrétních výsledcích, kterých bylo dosud díky činnosti střediska dosaženo, a o provádění výše zmíněného akčního plánu;

54.  naléhavě vyzývá Komisi, aby pokračovala ve striktní politice přerušování a pozastavování plateb;

55.  vítá zprávu o provádění strategie Komise proti podvodům (CAFS) a pokyny pro řídicí orgány členských států o provádění příslušných ustanovení proti podvodům; trvá však na tom, aby v aktech v přenesené pravomoci a prováděcích aktech týkajících se evropských strukturálních a investičních fondů Komise přijala jednodušší pravidla, která usnadní účinné a efektivní využití fondů, přičemž je třeba zároveň zajistit, aby intenzita boje proti podvodům nebyla těmito akty v přenesené pravomoci nebo prováděcími akty oslabována;

56.  vítá zřízení koordinačních služeb pro boj proti podvodům (AFCOS) v členských státech, jak stanoví čl. 3 odst. 4 nového nařízení o úřadu OLAF, a skutečnost, že Německo potvrdilo svá prováděcí opatření pro spolupráci s úřadem OLAF; konstatuje, že cílem služeb AFCOS je usnadnění účinné spolupráce a výměna informací s úřadem OLAF, a dále trvá na tom, aby členské státy, které dosud AFCOS nezřídily, tak neprodleně učinily; očekává, že AFCOS pomůže zlepšit podávání zpráv o nesrovnalostech a přispěje k vyváženému výkladu příslušných právních aktů EU; vyjadřuje nicméně znepokojení nad podstatnými rozdíly, které dosud existují mezi různými AFCOS zřízenými ve členských státech, pokud jde o funkce, úkoly a pravomoci i o přidělené lidské zdroje; uznává, že mandát AFCOS, institucionální rámec a úkoly nejsou v nařízení (EU, EURATOM) č. 833/2013 podrobně stanoveny, ale zastává názor, že operačně nezávislá služba AFCOS disponující souhrnným mandátem zahrnujícím vyšetřovací pravomoci by měla představovat měřítko, jímž by se měly řídit všechny členské státy;

57.  bere na vědomí zprávu Komise o výsledcích programu Hercule II; bere na vědomí, že v roce 2013 byl ve srovnání s rokem 2012 rozpočet programu Hercule II snížen na 14 milionů EUR v položkách závazků a na 9,9 milionů EUR v položkách plateb, což přináší obtíže s plněním finančních závazků přijatých v roce 2013 a v předchozích letech; s uspokojením konstatuje, že se činnosti programu Hercule II těší rostoucímu zájmu členských států, jak to prokázal stále zvyšující se počet žádostí obdržených na základě výzvy k předkládání návrhů; vítá pozitivní výsledky získané v roce 2013 například v Německu, Španělsku a Rumunsku díky instalaci vysoce sofistikovaného a na mezinárodní úrovni kompatibilního technického vybavení pořízeného v rámci tohoto programu;

58.  vítá přijetí nařízení, kterým se zřizuje program Hercule III na finanční období 2014–2020, umožňující zvýšit maximální podíl spolufinancování pro granty na technickou pomoc až na 80 % způsobilých nákladů a ve výjimečných a řádně odůvodněných případech až na 90 % namísto 50 %, jak stanovilo rozhodnutí týkající se programu Hercule II; konstatuje, že v roce 2014 byla úspěšně vydána první výzva k předkládání návrhů; vyjadřuje nicméně znepokojení nad tím, že na tento program již nyní doléhá problém dosud neprovedených plateb, který může mít negativní dopady na již financované i budoucí projekty; připomíná význam spolehlivých finančních nástrojů, jako jsou programy Pericles 2020 a Hercule III, v boji proti nezákonným aktivitám poškozujícím zdroje Unie;

59.  vítá úspěšné výsledky řady společných celních operací, které proběhly na základě spolupráce úřadu OLAF a členských států s různými útvary třetích zemí a za aktivní podpory ze strany GŘ pro daně a celní unii, Europolu a agentury Frontex, jež mimo jiné vedly k zabavení 68 milionů pašovaných cigaret, 124 kg kokainu a 140 000 litrů motorové nafty;

60.  konstatuje, že v roce 2013 vydal úřad OLAF 353 doporučení pro správní, disciplinární, finanční nebo soudní opatření, jež mají přijmout příslušné orgány EU, instituce, úřady, agentury nebo příslušné vnitrostátní orgány, a že bylo doporučeno, aby bylo 402,8 milionu EUR zpětně vymáháno; vyjadřuje znepokojení nad tím, že míra obvinění v návaznosti na soudní doporučení úřadu OLAF za období 2006–2013 dosahuje pouze 54 %; je touto skutečností znepokojen, neboť nízká míra obvinění rovněž vrhá špatné světlo na kvalitu a použitelnost výsledků vyšetřování úřadu OLAF; vyzývá Komisi, aby co nejdříve zlepšila účinnost úřadu OLAF; domnívá se, že je naprosto nezbytné, aby dozorčí výbor prováděl (bez vměšování se do probíhajících vyšetřování) plnohodnotný a patřičný dozor nad záležitostmi úřadu OLAF, a proto naléhavě vyzývá Komisi a úřad OLAF, aby zlepšily stávající situaci, kdy dozorčí výbor není schopen plnit svůj účel; vyjadřuje rovněž politování nad tím, že chybí informace o počtu případů, kdy bylo vzneseno obvinění v souvislosti s trestnými činy poškozujícími rozpočet Unie;

III.Vyšetřování a úloha úřadu OLAF

61.  konstatuje, že v roce 2013 podle vlastních údajů úřad OLAF získal dosud největší množství informací a rovněž uvedl, že vydal nebývale vysoký počet doporučení; zdůrazňuje, že metoda používaná pro výpočet příchozích informací a vydaných doporučení se rovněž změnila; žádá dozorčí výbor, aby analyzoval dopady těchto změn údajů a kvality doporučení vydaných úřadem OLAF;

62.  vyzývá dozorčí výbor úřadu OLAF, aby informoval Parlament o délce vyšetřování OLAF a o metodách výpočtu této délky, protože v roce 2012 došlo ke změně metodiky; poukazuje na to, že tato změna může uměle snížit zdánlivou délku vyšetřování; vyzývá dozorčí výbor, aby podrobně analyzoval kvalitu informací, jež poskytuje úřad OLAF, včetně zpráv evropským orgánům;

63.  bere na vědomí přijetí nových pracovních ujednání mezi úřadem OLAF a jeho dozorčím výborem a vyzývá k urychlenému uzavření nevyřešených otázek mezi těmito dvěma orgány;

o
o   o

64.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Evropskému účetnímu dvoru, dozorčímu výboru úřadu OLAF a úřadu OLAF.

(1) Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 6.
(2) Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1.
(3) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(4) Úř. věst. C 51 E, 22.2.2013, s. 121.
(5) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 62.
(6) Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.
(7) Přijaté texty, P7_TA(2014)0338.
(8) Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65.
(9) Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243.
(10) Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1.

Právní upozornění