Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2014/2221(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0037/2015

Předložené texty :

A8-0037/2015

Rozpravy :

PV 11/03/2015 - 7
CRE 11/03/2015 - 7

Hlasování :

PV 11/03/2015 - 9.15
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0067

Přijaté texty
PDF 418kWORD 110k
Středa, 11. března 2015 - Štrasburk Konečné znění
Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu na rok 2015
P8_TA(2015)0067A8-0037/2015

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2015 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu na rok 2015 (2014/2221(INI))

Evropský parlament,

—  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU) a zejména na čl. 121 odst. 2 a článek 136 Smlouvy,

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik(1),

—  s ohledem na směrnici Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států(2),

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1174/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně(3),

—  s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1177/2011 ze dne 8. listopadu 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku(4),

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy(5),

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1173/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně(6),

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně(7),

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi(8),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. června 2014 týkající se doporučení pro jednotlivé země na rok 2014 (COM(2014)0400),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2014 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2014(9),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2014 o roční analýze růstu na rok 2015 (COM(2014)0902),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. ledna 2015 s názvem „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu“ (COM(2015)0012),

—  s ohledem na rozhovory o provádění priorit evropského semestru na rok 2015 se zástupci vnitrostátních parlamentů,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2013 o zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování(10),

—  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0037/2015),

A.  vzhledem k tomu, že v průběhu roku 2014 se hospodářské oživení v EU značně zpomalilo, avšak podle Komise dosáhne v roce 2015 svých původních hodnot, které se v roce 2016 ještě zvýší; vzhledem k tomu, že šest let po vypuknutí finanční krize v roce 2008 čelí eurozóna stále rekordní míře nezaměstnanosti překračující 12 %; vzhledem k tomu, že klesající tendenci inflace navíc doprovází slabý růst; vzhledem k tomu, že v období po finanční krizi vyčnívá zejména eurozóna jako region s neuspokojivým růstem, zatímco řada zemí se zotavuje rychleji; vzhledem k tomu, že navzdory deflačnímu tlaku Komise předpokládá, že se inflace v polovině roku 2015 a v průběhu roku 2016 bude zvyšovat;

B.  vzhledem k tomu, že úroveň investic od doby, kdy krize vrcholila, poklesla o 470 miliard EUR a že objem prostředků, které se v investicích nedostávají, dosahuje podle odhadů ve srovnání s dlouhodobými investičními trendy přibližně 230–370 miliard EUR; vzhledem k tomu, že odpověď na kritickou úroveň veřejného dluhu v eurozóně a odhalenou neefektivitu evropského institucionálního rámce byla pádná, avšak nepostačovala k tomu, aby hospodářství eurozóny razantně stimulovala k návratu na cestu rychlého růstu;

1.  zastává názor, že eurozóna se stále potýká s následky výjimečně dlouhé ekonomické krize po roce 2008; vyzdvihuje skutečnost, že proces oživení je zatím velmi nejistý a je třeba jej posílit, aby ve střednědobém výhledu zajistil podstatně lepší růst a tvorbu pracovních míst; konstatuje však, že hospodářský růst má v roce 2014 širší základnu; poukazuje na to, že výzvou dneška je vyřešit cyklické, krátkodobé i strukturální dlouhodobé problémy; zdůrazňuje, že krátkodobý tlak může vést k opatřením přechodné povahy, které mohou oslabit dlouhodobý růstový potenciál; upozorňuje na to, že je nutné zajistit, aby se krátkodobé a dlouhodobé politiky vzájemně posilovaly;

2.  bere na vědomí roční analýzu růstu na rok 2015, v níž se Komise snaží prosadit návrat k vyšším mírám hospodářského růstu a posílit hospodářské oživení; podporuje přístup založený na třech hlavních pilířích (navyšování investic, urychlování strukturálních reforem a pokračování v procesu odpovědné fiskální konsolidace podporující růst), jenž představuje správný způsob, jak těchto cílů dosáhnout; domnívá se, že tento přístup by měl být plně začleněn do nadcházejících doporučení pro jednotlivé země; podporuje návrhy Komise na zvýšení efektivity evropského semestru zefektivněním stávajících postupů, včetně harmonogramu, a rozšíření účasti vnitrostátních parlamentů s cílem posílit odpovědnost jednotlivých členských států s ohledem na to, že v roce 2013 bylo v členských státech plně provedeno pouze přibližně 9 % těchto doporučení; vyzývá Komisi, aby urychleně předložila spolehlivé údaje o plnění těchto doporučení v roce 2014; v této souvislosti poukazuje na to, že s cílem zvýšit odpovědnost členských států za strukturální reformy je nutné zkoordinovat stávající postupy evropského semestru, včetně jeho harmonogramu, a více zapojit parlamenty členských států;

3.  zdůrazňuje význam a přidanou hodnotu zpráv o integraci jednotného trhu z předešlých let, jež přispívají k vymezení obecných priorit v roční analýze růstu, kterou vypracovává Komise, a k formulaci doporučení pro jednotlivé země v souvislosti s evropským semestrem; proto považuje za nanejvýš politováníhodné, že pro rok 2015 byla zpráva o integraci jednotného trhu vynechána;

4.  vyzdvihuje skutečnost, že evropský semestr, který byl zaveden v roce 2010, stanovuje roční cyklus pro koordinaci hospodářských politik, jejíž součástí je podrobná analýza plánů jednotlivých členských států ohledně rozpočtových, makroekonomických a strukturálních reforem;

5.  vyjadřuje své znepokojení nad tím, že postavení většiny členských států na světovém trhu se stále oslabuje; je přesvědčen, že hospodářství EU jako celek musí ještě více zvýšit svou konkurenceschopnost v globální ekonomice, a to zejména posílením hospodářské soutěže na trzích s produkty a se službami s cílem zvýšit účinnost založenou na inovacích; trvá na tom, že náklady na práci by měly zůstat v souladu s produktivitou a že platy by měly přispívat k udržitelným systémům sociálního zabezpečení; zdůrazňuje, že by členské státy při správě svých výdajů v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu měly snížit spíše běžné než investiční výdaje, a to i přes to, že pravidla nezohledňují skutečnost, že investiční výdaje a běžné výdaje mají na růst rozdílný dopad; bere na vědomí sdělení Komise s názvem „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu“ (COM(2015)0012), které objasňuje postupy a vysvětluje souvislosti mezi strukturálními reformami a investiční a rozpočtovou odpovědností při optimálním využívání flexibility, kterou daná pravidla umožňují; vítá návrh Komise evropský semestr zefektivnit; zdůrazňuje, že by se při přípravě doporučení pro jednotlivé země neměla používat univerzální řešení;

Investice

6.  je přesvědčen, že nedostatek investic je způsoben nízkou mírou důvěry, slabým očekáváním poptávky, vysokou zadlužeností, nechutí soukromého sektoru přijímat riziko, absencí opatření na podporu produktivních veřejných investic, fragmentací finančních trhů, pomalým snižováním zadluženosti, slabým očekáváním poptávky ještě více oslabovaným úspornými opatřeními na regulaci nadměrných výdajů, nedostatkem přiměřených finančních kapacit a skutečností, že v mnoha případech nedokáží členské státy a EU proti těmto faktorům řádně zakročit; zdůrazňuje, že nedostatek investic lze řešit cílenými veřejnými investicemi a výrazně vyššími investicemi v soukromých firmách a evropských podnicích; vyzývá k reformám, které umožní vytvořit nové podnikatelské klima stimulující nové podniky, nové investice a inovace s možností návratnosti investic jakožto zásadního faktoru pro přilákání finančního kapitálu do evropského hospodářství; zdůrazňuje, že navýšení prostředků na investice vyžaduje dobře fungující finanční systém, v němž větší stabilita a stávající přeshraniční instituce mohou zprostředkovat likviditu a tvorbu trhu, zejména pro malé a střední podniky;

7.  vítá investiční plán pro Evropu, jenž je důležitým nástrojem k navýšení soukromých a veřejných investic; konstatuje, že plán má podnítit další investice, rozvíjet nové projekty, přilákat investory a obnovit důvěru; domnívá se však, že je příliš brzy na smysluplné hodnocení jeho skutečného dopadu; poukazuje na to, že posílení investic by nemělo být považováno za alternativu, ale spíše za doplněk reforem; trvá na tom, že prostředky z Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) by měly být využity na podporu projektů s ekonomickou návratností nebo projektů, které mají pozitivní bilanci z hlediska nákladů a přínosů; zdůrazňuje, že smyslem EFSI by nemělo být pouze nahrazovat projekty spolufinancované z evropských zdrojů za vnitrostátně financované projekty; zdůrazňuje, že evropské fondy by měly přinést dodatečné investice, nikoli pouze nahrazovat vnitrostátní investiční prostředky, které by byly použity na spotřebu; domnívá se, že investiční plán pro Evropu by se měl v první řadě soustředit na projekty s evropskou přidanou hodnotou, které zatím nejsou způsobilé získat financování od bank; zdůrazňuje význam regulačních prvků investičního plánu z hlediska zlepšení prostředí pro investice; konstatuje, že pro dosažení žádoucí přidané hodnoty má klíčový význam provádění investičního plánu Komise; zdůrazňuje, že investiční projekty musí být pečlivě vybírány, aby se předešlo tomu, že plán nepřinese kýžený růst a pracovní místa v Evropě; připomíná, že výsledky investičního plánu Komise by se měly velmi důkladně posuzovat, zejména pokud jde o to, na jakém základě byly projekty vybrány a upřednostněny, mj. aby se zamezilo privatizaci zisků a přenášení ztrát na celou společnost; zdůrazňuje vzájemnou závislost mezi aktivačním účinkem investičního plánu a skutečně realizovanými projekty; podtrhuje skutečnost, že cíl dosažení velkého aktivačního účinku by neměl být na úkor výběru projektů, který by měl zohledňovat i jejich zeměpisné umístění; zdůrazňuje potřebu zajistit vysokou kvalitu řízení a výběrového procesu; podotýká, že členské státy v ozdravném programu očekávají, že investiční plán výrazně posílí a usnadní získávání grantů a půjček pro malé a střední podniky, na něž krize dolehla nejvíce;

8.  vyzývá členské státy, aby investiční plán aktivně podporovaly a odvedly do EFSI svůj příspěvek, který doplní prostředky poskytnuté z rozpočtu EU a ze strany EIB, a šly tak pro soukromý sektor příkladem a stimulovaly jej k investicím;

9.  zdůrazňuje, že za účelem vytvoření rovných podmínek by měl být v rámci investičního fondu zvláštní režim pro malé a střední podniky, protože tyto se vzhledem ke své velikosti a postavení na trhu snadno dostanou do nevýhody;

10.  zdůrazňuje, že nedostatečný přístup k financování, zejména v případě malých a středních podniků, je jednou z největších překážek růstu v EU; je znepokojen tím, že malé a střední podniky mají stále problém získat bankovní úvěry; domnívá se, že by měly existovat alternativy bankovního financování, které lze vytvořit prostřednictvím příznivějšího podnikatelského prostředí pro rizikový kapitál, vzájemné fondy a podporu úvěrových družstev a obecněji i prostřednictvím vytvoření podmínek pro efektivní rozdělování kapitálu v rámci kapitálových trhů; domnívá se, že má-li se těchto cílů v krátkodobém a střednědobém horizontu dosáhnout, jsou nezbytností integrovanější kapitálové trhy a lepší dohled nad finančními institucemi; zdůrazňuje, že malé a střední podniky by měly mít k investičnímu plánu výsadní přístup;

11.  uznává, že energie je důležitým faktorem hospodářské konkurenceschopnosti; zdůrazňuje, že je třeba odstranit překážky bránící v zavedení jednotného trhu s energií, a to mj. podporou energetické nezávislosti; žádá Komisi, aby posoudila pokrok dosažený v této oblasti na úrovni EU i členských států a podpořila přitom opatření zaměřená na řešení rozdrobenosti a potíží při provádění;

12.  je i nadále znepokojen nedostatečným tempem snižování nadměrné zadluženosti soukromého sektoru; upozorňuje, že tento problém neohrožuje pouze finanční stabilitu, ale omezuje také růstový potenciál EU a vede k tomu, že měnová politika ECB je méně účinná; vyzývá Komisi, aby předložila další návrhy na přípravu účinných postupů pro snižování zadluženosti soukromého sektoru, včetně postupů pro konkurzní a insolvenční řízení, a aby zároveň podpořila spravedlivé a transparentní sdílení zátěže nákladů, neboť jedním z hlavních faktorů, které omezují soukromé investice, je obrovské dluhové zatížení společností a domácností;

Strukturální reformy

13.  poukazuje na to, že v řadě zemí je stále nutné provést strukturální reformy; konstatuje rovněž, že členské státy, které úspěšně realizovaly ozdravné programy nebo programy týkající se finančního odvětví, byly schopny se vrátit na kapitálové trhy, na nichž mají nyní přístup ke kapitálu za nízké úrokové sazby; zdůrazňuje, že tento návrat byl mimo jiné umožněn zásahy Evropské centrální banky (ECB); vybízí členské státy ve zbytku eurozóny, aby i ony byly při modernizaci svých ekonomik stejně ambiciózní; poukazuje na to, že je třeba náležitě zohlednit dopad reforem v sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti; zdůrazňuje, že uvolněnější měnovou politiku ECB by měly doplňovat ambiciózní a sociálně udržitelné strukturální reformy členských států;

14.  vyzývá členské státy, aby zefektivnily své pracovní trhy, vypracovaly pro ně aktivnější politiky zaměřené na vytváření dobře placených pracovních míst, modernizovaly systémy sociální ochrany, včetně důchodových systémů, aniž by upouštěly od zásady inkluzivity, udržitelnosti a spravedlnosti, a zlepšily a zefektivnily právní a administrativní prostředí pro obchodní investice; zdůrazňuje, že strukturální reformy musí vést ke skutečnému a udržitelnému růstu, vyšší zaměstnanosti, lepší konkurenceschopnosti a větší konvergenci a měly by doplňovat přesně cílené, dlouhodobější investice v oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje, inovací, infrastruktury, průmyslu, IKT, udržitelné energie a lidských zdrojů;

15.  vyzývá členské státy, aby zajistily a posílily udržitelnost začlenění a spravedlnost sociální ochrany, zejména pro ty, kteří to nejvíce potřebují, a aby zlepšily a zjednodušily právní a správní prostředí pro investice podniků; zdůrazňuje, že musí být vytvořena kvalitní pracovní místa, aby bylo možné řešit problém chudoby pracujících, a je třeba se zabývat velkými rozdíly v odměňování žen a mužů; zdůrazňuje, že hospodářské reformy musí doplňovat přesně cílené, dlouhodobější investice do vzdělávání, výzkumu a vývoje, inovací, infrastruktury, IKT a udržitelné energie;

16.  zdůrazňuje, že součástí strategie růstu EU musí být snížení její závislosti na vnějších zdrojích energie; znovu proto zdůrazňuje, že je třeba diverzifikovat vnější dodávky energie, zmodernizovat energetickou infrastrukturu EU a dokončit vnitřní trh s energií v EU, což jsou klíčové priority evropské strategie energetické bezpečnosti EU;

17.  zdůrazňuje, že EU nemůže soutěžit pouze v oblasti nákladů, nýbrž musí zvýšit produktivitu prostřednictvím udržitelných investic do výzkumu a vývoje, vzdělávání a dovedností a účinného využívání zdrojů na vnitrostátní i evropské úrovni; vyzývá Komisi a vlády, aby těmto oblastem ve svých rozpočtech přisuzovaly prioritní význam; zdůrazňuje, že při provádění reforem by měly členské státy věnovat zvláštní pozornost nezaměstnanosti mladých lidí, aby nebyli mladí lidé hned na samém začátku připraveni o své šance; v této souvislosti naléhavě vyzývá členské státy k urychlenému a účinnému využití dostupných finančních prostředků, včetně prostředků, které jsou v dispozici v rámci systému záruk pro mladé lidi;

18.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby finanční pomoc a ad hoc systém trojky zahrnuly do zdokonalené právní struktury, jež bude v souladu s rámcem EU pro správu ekonomických záležitostí a právem EU, a zaručily tak demokratickou kontrolu; zdůrazňuje, že je důležité zajistit návaznost na zprávy trojky, které v březnu 2014 přijal Evropský parlament; vyzývá Komisi, aby provedla závěry obsažené v těchto zprávách; poukazuje na to, že finanční pomoc, kterou EU poskytuje některým členským státům za předpokladu, že sloučí solidaritu a splnění určitých podmínek, je nejúspěšnější v případech, kdy její příjemce měl silnou vlastnickou odpovědnost a vůli provádět reformy; připomíná Komisi a členským státům, že je třeba, aby provedly komplexní posouzení dopadu programů finanční pomoci;

19.  vyzývá Komisi, aby urychleně přijala opatření k boji proti daňovým podvodům a daňovým únikům; vyzývá k zavedení jednoduchého a transparentního daňového systému; vyzývá členské státy, aby dospěly k dohodě o návrhu na společný konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob coby důležitého nástroje v tomto boji, a věří, že jeho postoj ze dne 19. dubna 2012 o návrhu směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob(11) bude sloužit jako základ rozumného kompromisu znovu vyzývá členské státy, aby přesunuly daňové zatížení od práce; konstatuje, že opatření pro boj proti daňovým podvodům a daňovým únikům by neměla ohrožovat výsady členských států; vítá nicméně účinnou spolupráci v rámci daňových ujednání na evropské úrovni;

20.  zdůrazňuje potřebu reforem ve vzdělávacích systémech, aby se mohly budoucí generace připravit na potřeby rostoucích trhů práce v budoucnosti;

21.  domnívá se, že členské státy ani Komise dosud nesplnily svůj závazek vybudovat jednotný trh, zejména pak jednotný trh se službami, a digitální ekonomiku;

22.  znovu vyzývá Komisi, aby zlepšila správu jednotného trhu; naléhavě vyzývá Komisi, aby spojila cíle týkající se jednotného trhu s cíli vytčenými v souvislosti s evropským semestrem a aby zajistila jednotnost monitorovacích mechanismů pro obě oblasti; domnívá se, že užitečné vodítko k vypracování doporučení pro jednotlivé země a roční analýzy růstu může poskytnout samostatný analytický nástroj, jehož součástí jsou ukazatele, které měří provádění pravidel jednotného trhu; zdůrazňuje význam a přidanou hodnotu, zpráv o integraci jednotného trhu z předešlých let, jež přispívají k vymezení obecných priorit v roční analýze růstu, kterou vypracovává Komise, a k identifikaci doporučení pro jednotlivé země v souvislosti s evropským semestrem; považuje proto za nanejvýš politováníhodné, že pro rok 2015 byla zpráva o integraci jednotného trhu vynechána; vyzývá Komisi, aby k prosazení uplatňování evropského semestru plně využila všechna stávající opatření, která umožňují právní předpisy EU;

23.  je znepokojen tendencemi některých členských států k protekcionismu; poukazuje na to, že Smlouva neobsahuje ustanovení o omezování volného pohybu osob, služeb nebo kapitálu, a opětovně připomíná, že Komise musí tyto svobody zajišťovat a prosazovat;

24.  podtrhuje skutečnost, že špatně fungující vnitřní trh práce a nevyvážený přístup k přistěhovalectví brzdí růst EU; je znepokojen tendencemi některých členských států k protekcionismu; poukazuje na to, že Smlouva neobsahuje ustanovení o omezování volného pohybu osob, zboží, služeb nebo kapitálu, a opětovně připomíná, že Komise musí tyto svobody zajišťovat a prosazovat;

25.  znovu zdůrazňuje, že je důležité zajistit mobilitu pracovních sil (jak přeshraniční, tak meziodvětvovou), zvýšenou produktivitu práce (provázanou se školeními v oblasti dovedností s cílem zlepšit uplatnitelnost na trhu práce), kvalitu pracovních míst a flexibilitu pracovního trhu a současně zachovat nezbytnou míru jistoty práce, omezit využívání práce za nejistých pracovních podmínek a zajistit, aby kolektivní vyjednávání probíhalo v přiměřeném rozsahu; poukazuje na to, že v budoucnu bude mít velký význam lepší sladění poptávky a nabídky dovedností a lepší pracovní a profesní poradenství; je přesvědčen, že větší mobilita může napomoci snížit vysokou úroveň neobsazených pracovních míst, která přetrvává vedle vysoké nezaměstnanosti; zdůrazňuje, že je důležité investovat do zaměstnanosti žen a mládeže, zejména s ohledem na nově vznikající technologie a nová odvětví, která mají potenciál vytvářet nová pracovní místa;

26.  vítá opatření, díky nimž se proces evropského semestru stává efektivnějším a demokratičtějším; uznává, že bilance provádění je lepší v oblasti veřejných financí, kde jsou k dispozici silnější kontrolní nástroje; vyzývá k vyvážené integraci ukazatelů zaměstnanosti a socioekonomických ukazatelů;

Rozpočtová odpovědnost

27.  vítá, že se výrazně snížil počet zemí, jichž se týká postup při nadměrném schodku, a to z 24 zemí v roce 2011 na 11 v roce 2014; konstatuje, že díky tomuto fiskálnímu zlepšení se v současnosti očekává, že fiskální orientace v EU bude v roce 2015 obecně neutrální; žádá Komisi, aby posoudila, zda je orientace rozpočtové politiky v souladu s potřebou zvýšit investice; vyjadřuje však své znepokojení nad rostoucími nerovnostmi, snižující se kupní silou, vysokou dlouhodobou nezaměstnaností a nezaměstnaností mladých a stále velmi vysokým veřejným a soukromým zadlužením v celé řadě členských států eurozóny, což je skutečnost, která nejen brání růstu, ale v případě, že v budoucnosti dojde k otřesům, představuje také značné riziko; vyzývá Komisi, aby přijala opatrnou a konzervativní interpretaci růstových ukazatelů a přehodnotila kvalitu hospodářských předpovědí, protože předchozí předpovědi Komise bylo nutné velmi často korigovat směrem dolů;

28.  souhlasí s názorem Komise, že většina členských států musí pokračovat v procesu fiskální konsolidace podporující růst; vybízí členské státy s dostatečným fiskálním prostorem, aby uvažovaly o snížení daní a příspěvků na sociální zabezpečení s cílem podnítit soukromé investice a tvorbu pracovních míst; vyzývá Komisi, aby navrhla konkrétní doporučení členským státům, a to i těm, které se stále účastní ekonomických ozdravných programů, aby podporovaly hospodářský růst únosnými a sociálně vyváženými strukturálními reformami, které by vedly k vytváření kvalitních pracovních míst, větší konkurenceschopnosti a hlubší konvergenci;

29.  bere na vědomí hodnocení návrhů rozpočtových plánů členských států provedené Komisí; zdůrazňuje, že cílem posuzování návrhů rozpočtových plánů by měly být udržitelné finance; trvá na tom, že je důležité uplatňovat rozpočtová pravidla a dodržovat zásadu rovného zacházení;

30.  poukazuje na to, že úplný soulad s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu byl zjištěn pouze u pěti členských států; trvá na tom, že Pakt o stabilitě a růstu byl vypracován na základ konsensu dosaženého mezi členskými státy; zdůrazňuje, že vysoké procento výdajů na správu státního dluhu snižuje objem prostředků, které by bylo možno vynaložit na veřejné služby a investice; přijímá proto názor, že je i nadále nezbytné snižovat deficit ve vysoce zadlužených zemích, ovšem domnívá se, že k fiskální konsolidaci by mělo dojít takovým způsobem, který by chránil ohrožené uživatele veřejných služeb, ochránil veřejné investice a spravedlivým způsobem zvýšil příjmy prostřednictvím zvýšeného růstu;

Posílená koordinace vnitrostátních politik

31.  vítá zprávu o mechanismu varování; oceňuje, že vnitřní nerovnováhy v členských státech se postupně zmenšují; upozorňuje na vnější nerovnováhu v několika členských státech, mimo jiné na značné přebytky obchodní bilance; poukazuje na to, že podíly, které EU jako celku přísluší na světovém trhu, se zmenšily;

32.  upozorňuje, že cílem postupu při makroekonomické nerovnováze není pouze zamezit značným nepříznivým dopadům na růst a zaměstnanost v jednotlivých zemích, ale také zabránit tomu, aby se účinky nevhodně koncipovaných vnitrostátních politik přelévaly do jiných členských států eurozóny; bere na vědomí prohlášení Evropské rady z prosince 2014, že v roce 2015 dojde na základě zprávy čtyř prezidentů k posunutí diskuze o bližší koordinaci hospodářské politiky v rámci EMU kupředu;

33.  znovu opakuje, že pokud jde o stávající rámec pro správu ekonomických záležitostí, chybí dostatečná demokratická kontrola pro uplatňování jeho pravidel ze strany příslušných institucí a orgánů; vyzývá Komisi, aby předložila nezbytné návrhy, které by se nedostatkem řádné demokratické kontroly při správě ekonomických záležitostí EU zabývaly;

34.  konstatuje, že by se měla věnovat pozornost důsledkům výrazného poklesu cen ropy a mělo by se zvážit, zda tyto nečekané zisky převést v plné míře ve prospěch spotřebitelů fosilních paliv, nebo je sdílet s vládami na základě zvýšení daní z fosilního paliva s cílem snížit rozpočtové schodky, financovat investice, předejít rozvratu politik pro oblast změny klimatu a omezit dezinflační dopad;

Rozpočet EU

35.  zdůrazňuje, že sestavování rozpočtů členských států a rozpočtu Evropské unie se musí řídit zásadou správnosti veřejných rozpočtů, aby byla v EU zajištěna konvergence a stabilita; je přesvědčen, že tato zásada je jedním z prvků, které umožní řešit krizi důvěry mezi členskými státy navzájem a mezi členskými státy a evropskými občany, která se od začátku nedávné finanční krize prohloubila;

36.  vyzývá proto k harmonizaci ekonomických předpokladů používaných při sestavování státních rozpočtů; domnívá se zejména, že prvky mezinárodní hospodářské situace by měly být předmětem společného posouzení;

37.  vybízí k větší harmonizaci při předkládání veřejných rozpočtů, aby byly srovnatelnější a aby se zabránilo nadměrné makroekonomické nerovnováze; vyzývá zejména ke standardizaci zúčtování příspěvků členských států do rozpočtu EU;

38.  apeluje na Komisi, aby prostřednictvím svého balíčku opatření na prohlubování hospodářské a měnové unie, který hodlá předložit v roce 2015, usilovala o zmírnění jakéhokoli demokratického deficitu v rámci semestru;

39.  domnívá se, že užší spolupráce Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů v rámci evropského semestru na správě hospodářských a rozpočtových záležitostí má zásadní význam; zavazuje se k prohloubení svých vztahů s vnitrostátními parlamenty v duchu konstruktivního partnerství;

40.  odsuzuje výši nesplacených účtů v rámci rozpočtu EU, která podrývá důvěryhodnost EU a je v rozporu s cíli, které byly přijaty na nejvyšší politické úrovni v oblasti růstu a zaměstnanosti, zejména mladých lidí, a podpory malých a středních podniků, a obává se, že se tím prohloubí bariéra mezi Unií a občany;

41.  žádá, aby byl proveden povolební přezkum víceletého finančního rámce s cílem analyzovat a následně posílit přínos financování EU pro cíle Unie v oblasti konkurenceschopnosti, růstu, zaměstnanosti a přechodu k jiným zdrojům energie; vyzývá Komisi, aby přijala jasnější metodiku umožňující lepší sledování financování EU a výdajů souvisejících s cíli strategie Evropa 2020, aby bylo možné lépe posuzovat jejich dopady;

42.  vyzývá dále Komisi, aby předložila zprávu o možných negativních dopadech zpožděných plateb na závazky členských států v rámci evropského semestru;

43.  konstatuje, že v mnoha členských státech se dosud veřejná správa nezefektivnila, přestože by zlepšení v této oblasti umožnilo dosáhnout úspor díky racionálnější organizaci a omezení byrokracie pro podniky i občany;

44.  vítá skutečnost, že Komise ve své roční analýze růstu na rok 2015 zdůraznila ekonomický význam evropských strukturálních a investičních fondů (včetně iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí); připomíná, že tyto fondy představují průměrně 10 % celkových veřejných investic v EU, ale že situace v jednotlivých zemích se liší a v některých členských státech mohou dosahovat až 80 % veřejných investic; zdůrazňuje, že strukturální a investiční fondy jsou dobrým příkladem synergie mezi evropským rozpočtem a rozpočty členských států na základě společně dohodnutých cílů zakotvených v dohodách o partnerství v oblasti růstu a investic v souladu se strategií Evropa 2020; podporuje veškeré snahy směřující k inteligentnímu sdružování úsilí v oblasti evropských a vnitrostátních rozpočtových prostředků s cílem dosáhnout vyšší účinnosti, hospodářského oživení a snížení národních deficitů prostřednictvím kladného účinku sdílených zdrojů;

45.  zdůrazňuje, že je naléhavě potřeba účinně řešit daňové úniky, které odebírají rozpočtu EU významné zdroje;

46.  vyzývá Komisi, aby předložila analýzu možného dopadu přesměrování prostředků z programů EU, například nástroje pro propojení Evropy a Horizontu 2020;

47.  vyzývá členské státy, aby doplnily chybějící prostředky do investičního plánu, který usiluje o maximalizaci dopadu veřejných výdajů a přilákání soukromých investic;

o
o   o

48.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě, Komisi, vládám členských států, vnitrostátním parlamentům a Evropské centrální bance.

(1) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 12.
(2) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 41.
(3) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 8.
(4) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 33.
(5) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.
(6) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 1.
(7) Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 11.
(8) Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1.
(9) Přijaté texty, P7_TA(2014)0129.
(10) Přijaté texty, P7_TA(2013)0036.
(11) Úř. věst. C 258 E, 7.9.2013, s. 134.

Právní upozornění