Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2014/2212(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0018/2015

Předložené texty :

A8-0018/2015

Rozpravy :

PV 11/03/2015 - 7
CRE 11/03/2015 - 7

Hlasování :

PV 11/03/2015 - 9.17
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0069

Přijaté texty
PDF 579kWORD 130k
Středa, 11. března 2015 - Štrasburk Konečné znění
Správa jednotného trhu v rámci evropského semestru 2015
P8_TA(2015)0069A8-0018/2015

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2015 o správě jednotného trhu v rámci evropského semestru 2015 (2014/2212(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2014 nazvané „Roční analýza růstu na rok 2015“ (COM(2014)0902),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. listopadu 2013 s názvem „Roční analýza růstu 2014“ (COM(2013)0800) a na zprávu Komise ze dne 13. listopadu 2013 s názvem „Jednotný trh pro růst a pracovní místa: analýza pokroku a zbývajících překážek v členských státech – Příspěvek k analýze růstu na rok 2014“ (COM(2013)0785),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 28. listopadu 2012 s názvem „Stav integrace jednotného trhu 2013 – příspěvek k roční analýze růstu na rok 2013“ (COM(2012)0752),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. června 2012 s názvem „Lepší správa pro jednotný trh“ (COM(2012)0259),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. března 2014 nazvané „Jak pokračuje Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ COM(2014)0130),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. června 2014 s názvem „Evropský semestr 2014: doporučení pro jednotlivé země – Vytváření růstu“ (COM(2014)0400),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. října 2012 s názvem „Akt o jednotném trhu II – Společně pro nový růst“ (COM (2012)0573),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. dubna 2011 nazvané „Akt o jednotném trhu – Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry – „Společně pro nový růst““ (COM(2011)0206),

–  s ohledem na zprávu nazvanou „Nová strategie pro jednotný trh ve službách evropského hospodářství a společnosti“, kterou dne 9. května 2010 předložil na žádost předsedy Evropské komise Mario Monti,

–  s ohledem na studii ze září 2014 nazvanou „Náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu na jednotném trhu”, kterou zadal Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů,

–  s ohledem na studii ze září 2014 nazvanou „Ukazatelé k měření výkonnosti jednotného trhu – rozvoj pilíře jednotného trhu v rámci evropského semestru“, kterou zadal Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů,

–  s ohledem na studii ze září 2014 nazvanou „Příspěvek vnitřního trhu a ochrany spotřebitelů k růstu“, kterou zadal Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů,

–  s ohledem na internetový srovnávací přehled jednotného trhu z července 2014,

–  s ohledem na závěry Evropské rady z 26.–27. června 2014,

–  s ohledem na závěry Evropské rady z 20.–21. března 2014,

–  s ohledem na rozpravu Rady pro konkurenceschopnost, jejíž zasedání se konalo ve dnech 25.–26. září 2014, o strategii Evropa 2020 pro zaměstnanost a růst,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. února 2013 s doporučeními Komisi ohledně správy jednotného trhu(1) a následnou odpověď Komise přijatou dne 8. května 2013,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2014 o správě jednotného trhu v rámci evropského semestru 2014(2) a následnou odpověď Komise přijatou dne 28. května 2014,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2014 o evropském semestru pro koordinaci hospodářské politiky: provádění priorit na rok 2014(3),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0018/2015),

A.  vzhledem k tomu, že v souvislosti s přezkumem strategie Evropa 2020 v polovině období by měly být jednotný trh a jednotný digitální trh považovány za dva klíčové nástroje pro opětovné podnícení hospodářského růstu a vytváření kvalitních pracovních míst v EU a současně by měly doplňovat tradičnější hnací síly růstu, jako je posílení investic v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, odborné přípravy a vzdělávání, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat potřebám malých a středních podniků;

B.  vzhledem k tomu, že strategie jednotného trhu vyžaduje celostní přístup zohledňující obavy občanů, spotřebitelů a malých a středních podniků a promítající priority jednotného trhu do všech oblastí politiky, aby bylo zajištěno dokončení životaschopného jednotného trhu, který by byl katalyzátorem hospodářské obnovy a udržitelného růstu;

C.  vzhledem k tomu, že je zapotřebí posílit správu jednotného trhu v rámci evropského semestru jakožto horizontální prioritu jednotlivých politik Unie a zachovat přitom nezbytnou rovnováhu mezi hospodářským, sociálním a environmentálním rozměrem a zlepšit kvalitu provádění, uplatňování a vymáhání pravidel, jimiž se jednotný trh řídí, aby uvedená pravidla prakticky i ekonomicky fungovala, a výrazně zkrátit délku řízení o nesplnění povinnosti;

D.  vzhledem k tomu, že správa jednotného trhu nastartovala v rámci evropského semestru a souvisejících doporučení pro jednotlivé země velmi pozitivní proces, jenž usiluje o Evropu, která bude více konkurenceschopná, bude vytvářet kvalitní pracovní místa a spravedlivý růst a bude lépe lákat investory;

E.  vzhledem k tomu, že jednotný trh nebyl ani po dvaceti letech od svého oficiálního vzniku kompletně dotvořen, a to především proto, že členské státy ve svém vnitrostátním právu zcela neprovedly nebo neuplatňují právní předpisy Unie;

F.  vzhledem k tomu, že ke strategii EU pro jednotný trh je nutné přistupovat jednotně a s rozhodností, že musí být koordinovaná a zakládat se na celostním přístupu a na pragmatické, komplexní a obsáhlé dohodě podporované všemi členskými státy a orgány EU; vzhledem k tomu, že k úplnému uplatňování a vymáhání pravidel týkajících se jednotného trhu a posílení důvěryhodnosti jednotného trhu a důvěry v něj a v jeho správu je nutně zapotřebí silné vedení, odhodlání a koordinace ze strany všech orgánů EU, především předsedů Komise a Rady, a jasné politické vlastnictví, spolupráce a solidarita členských států;

G.  vzhledem k tomu, že i když je v rámci evropského semestru k dispozici řada nástrojů pro měření hospodářské výkonnosti jednotného trhu, zejména specifických ukazatelů, v příslušné politice se zatím jejich dopad neprojevil;

H.  vzhledem k tomu, že by mělo být vynaloženo maximální úsilí nejen na zajištění jednoznačnosti, jednoduchosti, funkčnosti a vymahatelnosti právních předpisů, ale i na vytvoření předvídatelného a stabilního rámce pro posouzení, jak fungují právní předpisy v oblasti jednotného trhu v praxi;

I.  vzhledem k tomu, že dobře fungující a účinný jednotný trh založený na udržitelném a vysoce inovačním a konkurenčním sociálně tržním hospodářství je zapotřebí k podpoře udržitelného růstu, konkurenceschopnosti, přilákání investic, podpoře sociální soudržnosti a pro vytváření pracovních míst a návazné oživení evropského hospodářství; vzhledem k tomu, že hlubší a spravedlivější jednotný trh s posílenou industriální základnou patří k předním prioritám pracovního programu Komise na rok 2015; vzhledem k tomu, že členské státy a EU by měly společně vypracovat evropskou průmyslovou politiku a stavět při tom na práci, která již byla v této oblasti odvedena v uplynulých letech, a zaměřovat se na strategické sektory, a to i v zájmu dosažení cílů stanovených v pracovním programu; vzhledem k tomu, že jednotný trh je rovněž zapotřebí k tomu, aby byly náležitě brány v potaz potřeby občanů, spotřebitelů a podniků a aby se zajistilo, že navrhované politiky budou pro evropské občany a další aktéry přínosem;

J.  vzhledem k tomu, že je zapotřebí, aby byl v rámci evropského semestru kladen větší důraz na jednotný trh, neboť tím se využije jeho potenciál pro vytváření růstu a pracovních míst, jeho posílení se stane klíčovou součástí evropské průmyslové strategie a zvýší se povědomí o jeho přínosech a bude též skutečným přínosem pro občany i podniky;

K.  vzhledem k tomu, že se členské státy zavázaly dokončit vnitřní trh s energií do roku 2014 a do roku 2015 začlenit do vnitřního trhu s energií tzv. „energetické ostrovy“;

L.  vzhledem k tomu, že plně integrovaný vnitřní trh s energií je nezbytný pro celkové cíle Unie v oblasti energetické bezpečnosti a udržitelnosti a že má zásadní význam pro celosvětovou konkurenceschopnost Unie, její hospodářský růst a vytváření nových pracovních míst v Unii, jak uznává Akt o jednotném trhu II a strategie Evropa 2020;

I.  Rozvoj pilíře jednotného trhu v rámci evropského semestru

1.  opakovaně vyzývá Komisi, aby zlepšila správu jednotného trhu a aby v rámci pilíře jednotného trhu evropského semestru vypracovala analytický nástroj pro adekvátnější měření hospodářské a regulační výkonnosti jednotného trhu; je přesvědčen o tom, že takový analytický nástroj by mohl poskytovat užitečné vstupní údaje v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země, roční analýzou růstu, pokyny Evropské rady určenými členským státům a národními akčními plány, jejichž cílem je provádění obecných zásad jednotného trhu;

2.  zdůrazňuje význam a přidanou hodnotu, které měly zprávy o integraci jednotného trhu z předešlých let, neboť přispívají k vymezení obecných priorit stanovených v roční analýze růstu, kterou vypracovává Komise, a k identifikaci doporučení pro jednotlivé země v souvislosti s evropským semestrem; proto považuje za nanejvýš politováníhodné, že pro rok 2015 je zpráva o integraci jednotného trhu vynechána;

3.  kromě toho lituje vynechání zprávy o integraci jednotného trhu i proto, že k němu dochází v okamžiku, kdy Parlament a Komise zahajovaly práci na specifických ukazatelích k posuzování integrace jednotného trhu a všech potencionálních přínosů prohlubování cílené integrace v odvětvích, která jsou z hlediska  hospodářského růstu klíčová; vyzývá proto k vystupňování úsilí, aby se zajistilo lepší provádění a prosazování pravidel, která jsou již zavedena;

4.  vyzývá Komisi, aby vyjasnila změnu struktury roční analýzy růstu na rok 2015 a vysvětila, proč nezveřejnila podpůrnou studii o aktuálním stavu integrace jednotného trhu, která by se zaměřila na oblasti s nejvyšším potenciálem hospodářského růstu; žádá Komisi, aby v zájmu doplnění letošní roční analýzy růstu zveřejnila alespoň shromážděné údaje o jednotném trhu;

5.  vyzývá Komisi, aby co nejdříve v roce 2015 předložila zprávu o stavu integrace jednotného trhu, aby tato zpráva mohla v rámci evropského semestru 2015 vymezit směřování rozvoje pilíře jednotného trhu; důrazně však připomíná, že napříště je zapotřebí načasování této zprávy přehodnotit; je přesvědčen, že aby tato zpráva měla co největší dopad, a rovněž s ohledem na doporučení pro jednotlivé země, by měla být zveřejněna společně s roční analýzou růstu;

6.  naléhavě žádá Komisi, aby každoročně předkládala povinnou zprávu, která se bude týkat sledování fungování jednotného trhu v rámci postupu evropského semestru a která bude obsahovat analýzu stavu integrace jednotného trhu v oblastech s největším potenciálem z hlediska hospodářského růstu; vyzývá Komisi, aby v souvislosti s roční analýzou růstu vymezila priority politik, jež by mohly přispět k uvolnění celého potenciálu jednotného trhu ve prospěch hospodářského růstu a k odstranění zbývajících překážek pro jeho další integraci;

7.  bere na vědomí, že roční analýza růstu na rok 2015 podporuje integrovaný jednotný trh, který by nabízel spotřebitelům stejné výhody jako jejich domácí trhy, a zdůrazňuje, že rozsah spotřebitelských práv v rámci internetových transakcí by měl přinejmenším odpovídat právům, která jim poskytují jejich tradiční trhy;

8.  poukazuje na to, že roční analýza růstu na rok 2015 uznává, že v zájmu zvýšení konkurenceschopnosti v Evropě je nutné zamezit neodůvodněně zatěžující regulaci, a to zejména ve vztahu k malým a středním podnikům, zlepšit přístup k financování a zajistit kvalitu investic v oblasti výzkumu a inovací;

9.  bere na vědomí možný přínos nastíněný v roční analýze růstu, který skýtá modernizace veřejné správy, a způsob, jak může taková modernizace přispět k odstraňování nadbytečné administrativní zátěže a regulačních překážek, což by napomohlo podnikům i občanům díky zvýšení konkurenceschopnosti, vytváření pracovních míst a hospodářskému růstu v Evropě;

10.  vyzývá ke komplexnímu přepracování rámce pro správu jednotného trhu a k posílení sledování a hodnocení kvality provádění a řádného, včasného a účinného uplatňování pravidel jednotného trhu; zdůrazňuje, že je třeba využít jednotný trh jako třetí pilíř evropského semestru, aby zahrnoval jasně stanované priority související s reálnou ekonomikou a zároveň plně respektoval zásady subsidiarity a proporcionality v rámci EU;

11.  vyzývá Komisi, aby při rozvoji jednotného trhu EU, který bude odpovídat potřebám 21. století, plně zohledňovala klíčové oblasti růstu a vytváření kvalitních pracovních míst, které Komise dříve vymezila a jež byly dále upřesněny ve studii ze září 2014 nazvané „Náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu na jednotném trhu“, a mezi které náleží služby, jednotný digitální trh, a zejména elektronický obchod, spotřebitelské acquis, veřejné zakázky a koncese a volný pohyb zboží; rovněž vyzývá Komisi, aby dokončila jednotný trh v oblasti dopravy a energetiky;

12.  domnívá se, že je zapotřebí vymezit systém integrovaného měření, který by spojoval různé metodologie – jako jsou složené ukazatele, systematické soubory ukazatelů a odvětvové nástroje – pro měření výkonnosti jednotného trhu s cílem jeho zakotvení v evropském semestru; zdůrazňuje, že by se v zájmu měření a poskytnutí podnětu pro prohloubení jednotného trhu v klíčových prioritních oblastech mělo zvážit stanovení hlavního ukazatele pro integraci jednotného trhu a jeho cíle;

13.  vyzývá Komisi, aby zavedla metodiku pro kvantitativní cíle v oblasti snižování administrativní zátěže na evropské úrovni; poukazuje na pozitivní zkušenosti některých členských států při stanovování cílů čistého snížení zátěže s cílem snížit náklady na dodržování předpisů; žádá, aby byla tato metodika projednána v rámci nové iniciativy Komise pro snížení administrativní zátěže;

14.  konstatuje, že v souvislosti s posuzováním hospodářských dopadů na jednotný trh by v rámci evropského semestru mělo být zvýšeno úsilí o podporu poskytování relevantních informací o uplatněné metodologii a použitých údajích, aby se zajistila důvěryhodnost získaných výsledků a možnost jejich srovnávání, stanovily se příslušné vazby s hodnoceními ex-post a odhalily se případné mezery u údajů, jež jsou k takovému posouzení zapotřebí;

15.  opakuje svou žádost, aby příslušné postupy zajišťovaly řádné zapojení Evropského parlamentu do cyklu správy ekonomických záležitostí a aby směřovaly k tomu, že Parlament a Rada přijmou další opatření nezbytná k posílení správy jednotného trhu, a to zejména opatření zabývající se oblastmi, v nichž byl zaveden regulační rámec Unie v souladu s řádným legislativním postupem stanoveným v článku 294 Smlouvy o fungování EU;

16.  vyjadřuje politování nad tím, že doporučení pro jednotlivé země nebyla dostatečně sladěna s cíli strategie Evropa 2020; vyzývá proto k důraznějšímu úsilí, jež by vedlo a koordinovalo vnitrostátní a unijní politiky, a k dalšímu přijímání specifických opatření nezbytných pro posílení jednotného trhu a využívání jeho potenciálu k podpoře inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a konkurenceschopnosti a vytváření pracovních míst, zejména pro mladé lidi;

17.  je přesvědčen, že je třeba usilovat o to, aby vnitrostátní parlamenty přijaly doporučení pro jednotlivé země ve větší míře za svá; vybízí členské státy, aby Komisi umožnily prezentovat doporučení pro jednotlivé země ve vnitrostátních parlamentech ještě před jejich přijetím v Radě; vyzývá dále členské státy, aby k provádění doporučení pro jednotlivé země přistupovaly s větším nasazením a důsledně převzaly cíle EU do svých cílů na vnitrostátní úrovni; domnívá se proto, že by členské státy měly každoročně podávat o provádění doporučení pro jednotlivé země v oblastech jednotného trhu podrobnou zprávu; dále opakuje svou žádost, aby Komise podávala v příslušném výboru Parlamentu zprávy o opatřeních přijatých k zajištění pokroku při provádění doporučení pro jednotlivé země a o dosaženém pokroku; vybízí členské státy, aby v příslušném výboru Parlamentu vysvětlily značnou proměnlivost v souvislosti s doporučeními pro jednotlivé země;

18.  souhlasí s tím, že se doporučení pro jednotlivé země na rok 2014 v klíčových odvětvích, jako je maloobchod, elektronický obchod a služby pro podniky, důrazněji zaměřila na nezbytnost odstranění neodůvodněných omezení a překážek vstupu; naléhavě žádá dotčené členské státy, aby k těmto doporučením co nejvíce přihlížely a aby odstranění těchto překážek pro růst jednotného trhu považovaly za bezprostřední prioritu;

19.  požaduje, aby budoucí doporučení pro jednotlivé země v cyklu evropského semestru odrážela zjištění zprávy o integraci jednotného trhu v mnohem větším měřítku a přísněji než v minulosti;

20.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise dosud neuvažovala o prosazení jednotného trhu jako priority v rámci evropského semestru; vyzývá Komisi, aby správu jednotného trhu učinila zásadní součástí všech dalších fází procesu evropského semestru, zejména pokud jde o opatření zaměřená na pracovní místa, růst a konkurenceschopnost; připomíná Komisi, že skutečně jednotný trh v těchto oblastech by významně podpořil hospodářský růst a vytváření pracovních míst v EU; vyzývá k tomu, aby byla příležitost, kterou tento nový rámec nabízí, využita a aby byly klíčové oblasti růstu a opatření uvedená v Aktu o jednotném trhu I a II rozvinuta v největším možném rozsahu, a upozorňuje, že je třeba zohledňovat obavy a očekávání občanů;

21.  zdůrazňuje, že v zájmu posílení sociálně tržního hospodářství je zapotřebí, aby EU, členské státy, regiony, obce, sociální partneři a zúčastněné strany zaujímali integrovaný přístup k uplatňování a rozvoji politik; 

22.  vyzývá Komisi, členské státy a regiony, aby zajistily, že fondy EU z období 2007–2013 budou provedeny v plném rozsahu; konstatuje, že členské státy a regiony mají příležitost, aby v období 2014–2020 zaměřily své politiky a investice na odvětví, která vysokou měrou přispívají k hospodářskému růstu a vytváření pracovních míst, zejména pro mladé lidi, jako je například oblast jednotného digitálního trhu, energetiky, služeb a zelené ekonomiky, a aby současně na opravdovém a kvalitativně orientovaném základě investovaly v oblasti výzkumu, vývoje a inovací s cílem zajistit všem občanům přístup k infrastrukturním sítím;

II.  Nevyužitý potenciál jednotného trhu v cílových oblastech rozvoje

23.  připomíná, že jednotný trh je hlavní hnací silou růstu a tvorby pracovních míst a má zásadní roli při dosahování cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění; konstatuje však, že tento potenciál zůstává stále ještě v mnoha ohledech nevyužit;

24.  připomíná tři priority vymezené strategií Evropa 2020:

   rozvoj hospodářství založeného na znalostech a inovacích;
   podpora ekologičtějšího a konkurenceschopnějšího hospodářství, které účinněji využívá zdroje;
   podpora hospodářství s vysokou mírou zaměstnanosti a vysokou úrovní sociální a územní soudržnosti;

25.  vítá nový přístup Komise v roční analýze růstu na rok 2015, který koordinovaně podporuje investice v EU s cílem zvýšit domácí poptávku a podpořit posílení konkurenceschopnosti hospodářství; je rozhodně přesvědčen o tom, že v zájmu co možná nejvyšších ambicí je nutné, aby byly za prioritu považovány investice, které ve spolupráci s členskými státy podpoří digitální ekonomiku a vytváření konkurenceschopnějšího vnitřního trhu;

26.  je velmi znepokojen poklesem soukromých investic v Evropě a nedostatečnou důvěrou soukromých investorů, jež vede k jejich neochotě investovat, zejména v důsledku nedostatečných strukturálních reforem, neexistence strategie EU na podporu růstu a přetrvávajících překážek na jednotném trhu v takových oblastech, jako je např. elektronický obchod; vyzývá členské státy, aby aktivně podporovaly investiční plán a přispívaly do Evropského fondu pro strategické investice, do nějž již plynou prostředky poskytované z rozpočtu EU a z EIB, a motivovaly a podnítily tak investice soukromého sektoru;

27.  vyzývá Komisi, členské státy, regiony a všechny příslušné zúčastněné strany, aby se při formulování a vytváření investiční politiky, která přiláká investice ze strany soukromého sektoru, zaměřily na reálnou ekonomiku; dále vyzývá k investicím do odborné přípravy lidí i podniků na digitální věk, včetně přípravy týkající se nejmodernějších technologií v odvětví energetiky, neboť tyto investice generují pákový účinek, do zajištění celosvětové digitální sítě, do podpory vzdělávání a kvality v oblasti výzkumu a inovací a do hmatatelného pokroku při dotváření jednotného trhu v oblasti dopravy, což nám umožní soutěžit s hlavními světovými mocnostmi na rovném základě;

28.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily regulační rámec pro malé a střední podniky, neboť má značný potenciál pro vytváření pracovních míst; vyzývá k maximálnímu využití příležitostí, které nabízí program COSME, a to nejen ve vztahu k podpoře podnikání v Evropě, ale i v oblasti zlepšování přístupu malých a středních podniků k financování a jejich přístupu na trh EU a světové trhy;

29.  zdůrazňuje, že je nezbytné spojit investice s inovacemi a podnikáním a co nejvíce využít příležitostí, které nabízí digitální ekonomika a společnost, a rozvíjet inteligentní evropskou průmyslovou politiku; konstatuje, že investice musí být přizpůsobeny zejména malým a středním podnikům, které čelí při získávání investic největším obtížím, a musí konkrétním způsobem podporovat začínající podnikatele a sociální podnikání a inovace, které budou do budoucna zdrojem pracovních míst pro mladé lidi;

30.  zdůrazňuje, že je nezbytné pomocí praktických opatření znovu v Evropě nastartovat podnikatelského ducha, což znamená zajistit pro malé a střední podniky – zejména pak pro ty, které působí v klíčových odvětvích – snadný přístup k úvěrům; žádá rovněž o podporu dalších forem financování, které by představovaly alternativu k bankovnímu financování;

31.  žádá členské státy, aby rozhodněji orientovaly svá hospodářství na inovace a růst, neboť to nás připraví na úkoly a požadavky budoucí digitální éry; konstatuje, že se tím rovněž zvýší inovativnost našich podniků a jejich schopnost reagovat na celosvětovém trhu, zejména úplnou integrací informačních a komunikačních technologií;

Jednotný digitální trh

32.  je toho názoru, že podle roční analýzy růstu na rok 2015 je dosažení pokroku při vytváření jednotného digitálního trhu zásadní z hlediska podpory růstu, vytváření kvalitních pracovních míst, udržení celosvětové konkurenceschopnosti evropského hospodářství a zajištění přínosu pro podniky i spotřebitele; požaduje tudíž, aby Komise vypracovala ambiciózní evropský akční plán v oblasti elektronické veřejné správy pro období 2016–2020 a tak i nadále podporovala cíle strategie Evropa 2020;

33.  poukazuje na význam investic, mimo jiné do širokopásmových sítí, pro uskutečnění prioritních cílů a úkolů v klíčové oblasti digitálního trhu; doporučuje věnovat podstatnou část budoucího investičního plánu ve výši 315 miliard EUR na cílené a strategické investice v digitálním odvětví; dále poukazuje na to, že vzájemné propojení prvků, jako jsou například široké internetové pokrytí a vysoká úroveň kompetencí občanů a podniků v oblasti informačních a telekomunikačních technologií, je klíčové pro dosažení skutečného jednotného digitálního trhu; vybízí EU a členské státy, aby upřednostňovaly investice do infrastruktury digitálních sítí a do vzdělávání podniků a občanů v oblasti digitálních technologií;

34.  je přesvědčen, že hlavními problémy v této oblasti jsou roztříštěnost a nedostatečná právní jistota a že je třeba řešit rovněž problém nejednotného vymáhání platných pravidel EU v členských státech;

35.  konstatuje, že dokončení jednotného digitálního trhu by podle údajů obsažených ve studii „Náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu na jednotném trhu“ mohlo přispět k růstu HDP ve výši 0,4 % v období do roku 2020 (což představuje 520 miliard EUR v cenách roku 2014) a k vytváření pracovních míst ve výši zhruba 0,1 % do roku 2020, což odpovídá vytvoření více než 223 000 nových pracovních míst; je přesvědčen o tom, že řešení překážek v elektronickém obchodování, investice do širokopásmové infrastruktury a zavádění nových technologií, jako je např. 4G či 5G, je zásadní pro rozvoj digitálních řešení, neboť ta se opírají o rychlá a účinná spojení; domnívá se, že pro dokončení jednotného digitálního trhu do roku 2015 je zásadní přijetí obecného rámce EU na ochranu údajů a směrnice o bezpečnosti sítí a informací; žádá, aby se investice zaměřovaly na nápravu nerovného přístupu k širokopásmovému připojení a sítím 4G v EU;

36.  připomíná souvztažnost mezi rozšířením internetového prodeje a zvýšením HDP na obyvatele, a zdůrazňuje proto, že je třeba dosáhnout pokroku v zavádění skutečně přeshraničního elektronického obchodování a cloud computingu; považuje za nezbytné překonat fragmentaci na 28 digitálních trhů, zaručit všeobecnou dostupnost internetu a učinit bezpečnost sítí a důvěru spotřebitelů základními kameny jednotného digitálního trhu, neboť bez důvěry není on-line trh možný;

37.  upozorňuje, že podle zprávy „Náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu“ by pokrok v oblasti elektronické veřejné správy mohl přinést úspory ve výši 100 miliard EUR ročně; žádá, aby se úsilí členských států o modernizaci orgánů veřejné správy soustředilo a zintenzívnilo, aby mohli občané a podniky uskutečňovat elektronicky stále více kroků v souvislosti se svými právy na vnitřním trhu, zejména v přeshraniční oblasti;

38.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby pravidla jednotného trhu EU fungovala v podmínkách digitálního věku, a že z toho plyne potřeba provést pravidla jednotného trhu pro elektronické platby, vypracovat celoevropská elektronická řešení (např. používání elektronických faktur a digitálních podpisů), reformovat práva duševního vlastnictví a případně vyjasnit požadavky týkající se DPH, aby bylo možné budovat důvěru vůči elektronickému obchodu, zlepšit kvalitu informací poskytovaných evropským spotřebitelům o jejich právech a zajistit spotřebitelům stejnou úroveň ochrany on-line, na jakou jsou zvyklí na tradičních trzích;

39.  zdůrazňuje, že přezkum rámce pro správu ekonomických záležitostí je skvělou příležitostí k naléhání na členské státy, aby zvýšily své úsilí o dosažení jednotného digitálního trhu, který znamená nejen vyšší růst a více pracovních míst, zejména v odvětví malých a středních podniků a pro mladé lidi, ale i moderní Evropskou unii orientovanou na budoucnost;

40.  je přesvědčen o tom, že členské státy musí vystupňovat úsilí o modernizaci svých veřejných správ, jež rozšíří a zlepší přístupnost digitálních služeb určených občanům a podnikům, sníží náklady, zvýší efektivitu, usnadní přeshraniční spolupráci a povede k zavedení rámce interoperability veřejné správy;

41.  zdůrazňuje význam elektronické identifikace a služeb vytvářejících důvěru pro zvýšení objemu a kvality elektronického obchodu v zájmu růstu; žádá tudíž členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření s cílem začít nejpozději k 1. červenci 2016 uplatňovat nařízení o elektronických transakcích na vnitřním trhu;

42.  považuje zdokonalení digitálních dovedností v Unii za naprosto prioritní otázku;

Volný pohyb zboží

43.  domnívá se, že volný pohyb zboží, kapitálu, služeb a osob stále nabízí občanům a podnikům nevyužitý potenciál, pokud jde o efektivitu, růst a vytváření pracovních míst;

44.  znovu zdůrazňuje, že podporuje komplexní dohody o obchodu a investicích, které by podporovaly vytváření kvalitních pracovních míst pro evropské pracovníky a byly s ním slučitelné, přinášely přímý užitek evropským spotřebitelům, otvíraly nové příležitosti pro podniky EU, zejména malé a střední, a dodržovaly sociální, environmentální a spotřebitelské normy EU jako klíč k vytváření příležitostí k dalšímu růstu; vyjadřuje názor, že Parlament musí být úzce zapojen do jednání o acquis týkajících se jednotného trhu a že jakákoli úprava stávajících právních předpisů nebo jakékoli zavedení nových právních předpisů musí plně respektovat úlohu Parlamentu jako spolutvůrce právních předpisů;

45.  vyzývá členské státy, aby posilovaly hodnotový řetězec v přeshraniční výrobě jako klíčový prvek, který umožní zvýšit konkurenceschopnost a růst, vytvářet pracovní místa a odstranit stávající překážky obchodu v odvětvích, která jsou poměrně rozsáhlá, avšak nejsou dostatečně integrovaná, takže nemohou maximalizovat přínosy vyplývající z jednotného trhu;

46.  vyzývá k intenzivnějšímu sledování překážek na jednotném trhu zboží;

Služby

47.  zdůrazňuje, že do strategie Evropa 2020 by měla být zařazena konkrétní politická opatření, jež by řešila otázky překážek v odvětví služeb, na něž se vztahuje směrnice o službách, a např. v oblasti finančních služeb, a která by se výslovně více zaměřovala na prohlubování jednotného trhu;

48.  zdůrazňuje, že z odhadů zprávy „Náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu na jednotném trhu“ jasně plyne, že v sektoru služeb existuje značný dosud nevyužitý potenciál růstu, přičemž podle této zprávy se celková výše tohoto potenciálního přínosu nachází mezi 337 a 637 miliardami EUR;

49.  domnívá se, že odvětví služeb je jednou z oblastí s nejvyšším potenciálem růstu v EU, a že je proto třeba zintenzívnit opatření, která by zvyšovala konkurenceschopnost tohoto odvětví, a to i v maloobchodě, a zjednodušit právní předpisy pro podniky, zejména malé a střední; zdůrazňuje, že je třeba zaručit všeobecnou dostupnost veřejných služeb pro všechny spotřebitele, rodiny a podniky;

50.  domnívá se, že by se měla posílit ochrana spotřebitele, nabídka a hospodářská soutěž v oblasti finančních služeb, přičemž zvláštní pozornost by se měla věnovat odlišným potřebám spotřebitelů, včetně těch nejzranitelnějších; je přesvědčen o tom, že by se měly zvýšit finanční znalosti spotřebitelů, neboť v oblasti finančních produktů mohou vzniknout značné nejasnosti, jež mohou vést k problémům pro jednotlivé spotřebitele i jednotný trh;

51.  opakovaně upozorňuje, že je zapotřebí obnovit úsilí v oblasti boje proti podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, a vyzývá proto, aby byl kladen větší důraz na dobrou daňovou správu v EU v soukromém i veřejném sektoru; zdůrazňuje, že zpráva „Náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu“ uvádí, že opatření, jako jsou standardizace elektronických faktur a koordinace přeshraničních daňových systémů, by mohla přinést úspory ve výši 9 miliard EUR ročně; vítá oznámení předsedy Komise o automatické výměně informací o vnitrostátních rozhodnutích v daňové oblasti; zdůrazňuje, že je třeba posílit a zlepšit koordinaci daňových systémů, aby se zabránilo nekalé soutěži a narušení trhu a aby se na jednotném trhu zajistily rovné příležitosti;

52.  vítá prohlášení Komise ve zprávě o roční analýze růstu na rok 2015 o tom, že „zabraňování daňovým podvodům a únikům je naprosto zásadní pro zajištění spravedlnosti a umožní členským státům získávat příjmy z daní, na které mají nárok“;

53.  znovu potvrzuje své stanovisko, že by se měl zvýšit celkový objem a kvalita investic do výzkumu a vývoje, aby se podpořily inovace, a upozorňuje na odlišnou míru investic vynakládaných v členských státech; připomíná Komisi, že je zapotřebí vytvořit skutečný jednotný trh znalostí, výzkumu a inovací a dokončit Evropský výzkumný prostor; zdůrazňuje, že v současnosti je 85 % finančních prostředků určených na inovace využíváno výlučně na vnitrostátní úrovni a bez přeshraniční spolupráce, která by umožňovala plně zužitkovat přidanou hodnotu na celoevropské úrovni;

Zadávání veřejných zakázek a koncese

54.  vítá, že v roce 2014 byly přijaty směrnice o zadávání veřejných zakázek a o udělování koncesí, což modernizovalo zadávání veřejných zakázek v EU a podpořilo udržitelnost veřejných zakázek; vyzdvihuje přidanou hodnotu směrnice o udělování koncesí, zejména pokud jde o usnadnění postupů a zvýšení jejich transparentnosti a o poskytnutí více příležitostí malým a středním podnikům, což umožní překonat problémy spojené s těmito smlouvami, zajistí právní jistotu, flexibilitu a transparentnost a podpoří rozvoj ekonomické infrastruktury a kvalitních veřejných služeb;

55.  poukazuje na to, že v zájmu zvýšení kvality, účinnosti a transparentnosti investic a veřejných výdajů je třeba uplatňovat právní předpisy EU o veřejných zakázkách a koncesích v plném rozsahu a urychleně;

56.  zdůrazňuje, že je nezbytné, aby byly právní předpisy o veřejných zakázkách a koncesích provedeny řádně a včas; zdůrazňuje význam zadávání veřejných zakázek a hodnotu inovačních partnerství jako klíčové hnací síly inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, a to zejména pro malé a střední podniky, které je třeba podporovat prostřednictvím konkrétních opatření, jež posílí konkurenceschopnost a inovace;

Spotřebitelské acquis

57.  vyjadřuje politování nad nesourodým prováděním právních předpisů EU na ochranu spotřebitele, které vede v členských státech k rozdílné ochraně spotřebitele a k rozdílům, pokud jde o přísnost donucovacích opatření a dobu nutnou k jejich přijetí; tuto skutečnost považuje za překážku konzistentního a soudržného uplatňování právních ustanovení ve stejných odvětvích či u různých způsobů prodeje;

58.  vyzývá Komisi, aby zajistila urychlené provádění a vymáhání právních předpisů, jako jsou směrnice o právech spotřebitelů a ustanovení o alternativním řešení sporů a řešení sporů on-line, a současně zajistila snížení administrativní zátěže; žádá, aby zajistila náležitou ochranu spotřebitelů v přeshraničním prodeji, která by odpovídala ochraně na jejich tradičním trhu, a ochranu osobních údajů v digitálním věku, neboť tak přispěje ke zvýšení důvěry spotřebitelů při nákupech on-line; upozorňuje na význam důsledného prosazování práv spotřebitelů nakupujících on-line a zajištění dostupných a účinných prostředků nápravy v případě sporu;

59.  požaduje, aby byla přijata opatření na podporu udržitelné spotřeby, zejména ve vztahu k životnosti výrobků, a opatření, která by bojovala proti praktikám zaměřeným na záměrné zkracování této životnosti; v této souvislosti doufá, že Komise vypracuje ucelený akční plán;

60.  zdůrazňuje, že směrnice o právech spotřebitelů představovala důležitý pokrok, pokud jde o zvýšení právní jistoty spotřebitelů a podniků v transakcích prováděných on-line, a dnes je hlavním nástrojem ochrany spotřebitelů v oblasti on-line služeb;

61.  bere na vědomí, že dalšího přínosu lze dosáhnout zlepšením fungování jednotného trhu, např. zavedením on-line systému řešení spotřebitelských sporů, který by mohl přinést úspory ve výši přibližně 22 miliard EUR;

Energetika

62.  vyzývá Komisi, aby zajistila fungující vnitřní trh s energií s nediskriminačním přístupem na trh, vysokou úrovní ochrany spotřebitelů a odpovídající propojovací kapacitou a přiměřeností soustav;

63.  opakuje, že je třeba zvýšit energetickou bezpečnost Evropy diverzifikací energetických zdrojů a tras, a zdůrazňuje, že je třeba přednostně dokončit vnitřní trh s energií a ukončit izolovanost „energetických ostrovů“ v Unii;

64.  domnívá se, že v zájmu podpory dokončení vnitřního trhu, integrace obnovitelných zdrojů energie a bezpečnosti dodávek energie je nezbytné, aby členské státy urychleně dosáhly minimálního cíle 10 % vzájemného propojení sítí a v ideálním případě aby dosáhly úrovně 30 %;

65.  je toho názoru, že liberalizace trhů s plynem a elektřinou má zásadní význam pro posílení postavení spotřebitelů, a žádá Komisi, aby spotřebitele umístila do středu své politiky v oblasti vnitřního trhu s energií EU;

III.  Prostředky pro hodnocení integrace jednotného trhu a nástroje řízení

66.  uznává, že srovnávací přehled jednotného trhu lze považovat za osvědčený postup pro sledování a hodnocení plnění závazků vyplývajících z jednotného trhu členskými státy, neboť může vést ke zlepšení jednotlivých zemí a k nastartování procesů dohánění mezi nimi; zdůrazňuje však, že tento srovnávací přehled nezahrnuje nástroje pro hodnocení kvality; zdůrazňuje, že je důležité zlepšit kvalitu dialogu s členskými státy a mezi nimi navzájem, aby bylo možné odhalit a řešit problémy, se kterými se tyto státy při provádění právních předpisů týkajících se jednotného trhu setkávají; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby členským státům, pokud o to požádají, při provádění komplexních právních předpisů týkajících se jednotného trhu lépe pomáhala;

67.  konstatuje, že v souvislosti s regulační výkonností jednotného trhu by mohl být vypracován složený ukazatel pro měření nedostatků jednotného trhu, tj. dodatečné zátěže, kterou musí nést občané a podniky při svých přeshraničních aktivitách v důsledku chybějících pravidel jednotného trhu; zdůrazňuje, že takový ukazatel by měl usnadnit vypracovávání závěrů, jež by mohly vést k doporučením pro příslušná politická opatření orgánů EU a členských států;

68.  bere na vědomí srovnávací přehled Digitální agendy jako důležitý nástroj pro hodnocení pokroku dosaženého členskými státy v této oblasti; domnívá se, že tento srovnávací přehled by měl být součástí složeného ukazatele pro měření nedostatků jednotného trhu;

69.  vyzývá Komisi, aby zvážila začlenění povinnosti provádět systematický přezkum provedení, souladu, účinnosti a účelnosti právních nástrojů, včetně metodiky a kritérií pro tento přezkum, do souboru svých návrhů právních nástrojů v oblasti jednotného trhu; domnívá se, že tato metodika a kritéria by měly umožňovat lepší posouzení toho, zda jsou právní nástroje řádně provedeny, uplatňovány a prosazovány, a rovněž zda a v jaké míře přispívají k dosažení jejich cílů a nakolik jsou účelné;

70.  podporuje vytváření udržitelného jednotného trhu, který staví na rozvoji znalostní ekonomiky účinně využívající zdroje a podporující začlenění, včetně opatření usilujících o prosazování všech druhů inovací v oblasti udržitelných technologií, o vyvážení zájmů spotřebitelů a podniků a o zlepšení neformálních mechanismů pro řešení problémů na jednotném trhu, jako je např. SOLVIT, a zároveň o posílení povědomí veřejnosti o jednotných kontaktních místech, díky čemuž by mohla být veřejnost lépe informována o možnostech, které na jednotném trhu existují pro vytváření růstu a pracovních míst;

71.  bere na vědomí soustavně rostoucí používání portálů Vaše Evropa a Vaše Evropa – Poradenství, které by měly poskytovat potřebné informace každému, kdo žije, pracuje, studuje nebo se pohybuje mezi členskými státy v EU;

72.  je potěšen skutečností, že průměrný nedostatek provádění na straně členských států klesl pod 1% hranici schválenou Evropskou radou a činí 0,6 %, což je nejlepším zaznamenaným výsledkem od vytvoření přehledu jednotného trhu; zdůrazňuje, že zásada nulové tolerance při provádění právních předpisů EU musí být základním pravidlem pro členské státy i pro Unii;

73.  konstatuje, že řádné provádění a prosazování právních předpisů EU má zásadní význam pro dokončení jednotného trhu; vyzývá proto Komisi, aby rozhodným způsobem využívala všechny své pravomoci k dosažení tohoto cíle, a naléhavě žádá členské státy a Komisi, aby zvýšily úsilí o prosazování právních předpisů týkajících se jednotného trhu a toto prosazování sledovaly, a to mj. pomocí pravidelných kontrolních akcí (tzv. „sweeps“), a aby se rovněž soustavně zabývaly problémy týkajícími se provádění a zajistily, aby byly právní předpisy účinnější a aby byla ve větším rozsahu a účelněji využívána hodnocení ex-post; vyzývá k zavedení posíleného dohledu nad účinností práv spotřebitele v digitálním prostředí, a to obzvláště s ohledem na rychlost, s níž se v něm mohou porušování právních předpisů na ochranu spotřebitelů šířit;

74.  připomíná však, že řízení o nesplnění povinnosti odhalilo některá omezení, pokud jde o rychlé řešení a nápravu nedostatečného provádění a uplatňování ustanovení jednotného trhu; vyzývá členské státy, aby ve snaze o rychlejší řešení případů účinněji spolupracovaly s Komisí;

75.  uznává, že nedostatečné provádění může být důsledkem komplexnosti původním návrhu; zdůrazňuje proto, že je třeba, aby primární i sekundární právo plně odpovídalo zásadám lepší tvorby právních předpisů a aby se při jeho tvorbě využívaly řádné konzultace, hodnocení dopadu a přezkumy fungování;

76.  dále trvá na tom, že je třeba všemožně usilovat o zajištění účinnějšího používání řízení o nesplnění povinnosti v případech porušení právních předpisů Unie v oblasti jednotného trhu a že by členské státy a Evropská rada měly řízení o nesplnění povinnosti dále dotvářet v rámci budoucího přezkumu Smlouvy o fungování Evropské unie; domnívá se však, že řízení o nesplnění povinnosti by měla vždy být až posledním řešením a měla by se zahajovat až po několika pokusech o koordinaci a nápravu;

o
o   o

77.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, Evropské radě a vládám a parlamentům členských států.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2013)0054.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2014)0130.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2014)0038.

Právní upozornění