Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/2039(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0121/2015

Předložené texty :

A8-0121/2015

Rozpravy :

PV 27/04/2015 - 22
CRE 27/04/2015 - 22

Hlasování :

PV 28/04/2015 - 7.11
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0107

Přijaté texty
PDF 456kWORD 119k
Úterý, 28. dubna 2015 - Štrasburk Konečné znění
Opatření navazující na provádění boloňského procesu
P8_TA(2015)0107A8-0121/2015

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2015 o krocích v návaznosti na provádění boloňského procesu (2015/2039(INI))

Evropský parlament,

—  s ohledem na článek 165 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, a zejména na její článek 26,

—  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na její článek 14,

—  s ohledem na sorbonnskou Společnou deklaraci o harmonizaci výstavby Evropského systému vysokého školství, kterou dne 25. května 1998 v Paříži podepsali čtyři příslušní ministři z Francie, Itálie, Německa a Spojeného království (Sorbonnská deklarace)(1),

—  s ohledem na společnou deklaraci, kterou dne 19. června 1999 v Boloni podepsali ministři školství z 29 evropských zemí (Boloňská deklarace)(2),

—  s ohledem na komuniké vydané konferencí evropských ministrů odpovědných za vysoké školství ve dnech 28. a 29. dubna 2009 v Lovani a Nové Lovani(3),

—  s ohledem na prohlášení z Budapešti a Vídně ze dne 12. března 2010, které přijali ministři školství ze 47 zemí a kterým byl oficiálně zaveden Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání (EHEA)(4),

—  s ohledem na komuniké vydané konferencí ministrů a třetím boloňským politickým fórem pořádanými v Bukurešti ve dnech 26. a 27. dubna 2012(5),

—  s ohledem na strategii mobility 2020 pro Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání (EHEA) přijatou ministerskou konferencí EHEA, která se konala v Bukurešti ve dnech 26. a 27. dubna 2012(6),

—  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU ze dne 20. listopadu 2013, kterou se mění směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací a nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“)(7),

—  s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 28. září 2005 pro usnadnění vydávání jednotných víz členskými státy pro krátkodobý pobyt výzkumných pracovníků ze třetích zemí, kteří cestují v rámci Společenství za účelem provádění vědeckého výzkumu(8),

—  s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 15. února 2006 o další evropské spolupráci při zabezpečování kvality v oblasti vysokoškolského vzdělávání(9),

—  s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení(10),

—  s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020)(11),

—  s ohledem na závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 26. listopadu 2009 o rozvoji úlohy vzdělávání v rámci plně fungujícího znalostního trojúhelníku(12),

—  s ohledem na závěry Rady ze dne 11. května 2010 o internacionalizaci vysokoškolského vzdělávání(13),

—  s ohledem na doporučení Rady ze dne 28. června 2011 o politikách snížení míry předčasného ukončování školní docházky(14),

—  s ohledem na doporučení Rady ze dne 28. června 2011 nazvané „Mládež v pohybu – podpora mobility mladých lidí ve vzdělávání“(15),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. května 2006 nazvané „Plnění programu modernizace pro univerzity: vzdělávání, výzkum a inovace“ (COM(2006)0208),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. srpna 2010 nazvané „Digitální agenda pro Evropu“ (COM(2010)0245),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. září 2011 nazvané „Podpora růstu a zaměstnanosti – plán modernizace evropských systémů vysokoškolského vzdělávání“ (COM(2011)0567),

—  s ohledem na zprávu nazvanou „Vysokoškolské vzdělávání v Evropě 2009: vývoj v boloňském procesu“ (Eurydice, Evropská komise, 2009)(16),

—  s ohledem na zprávu nazvanou „Zaostřeno na strukturu vysokého školství v Evropě 2010: dopad boloňského procesu“ (Eurydice, Evropská komise, 2010)(17),

—  s ohledem na zprávu nazvanou „Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání v roce 2012: zpráva o provádění boloňského procesu“ (Eurydice, Evropská komise, 2012)(18),

—  s ohledem na průzkum Eurobarometru z roku 2007 o reformě vysokoškolského vzdělávání provedený mezi pedagogy(19),

—  s ohledem na průzkum Eurobarometru z roku 2009 o reformě vysokoškolského vzdělávání provedený mezi studenty(20),

—  s ohledem na publikaci Eurostatu ze dne 16. dubna 2009 nazvanou „Boloňský proces ve vysokoškolském vzdělávání v Evropě – klíčové ukazatele v sociální oblasti a v oblasti mobility“(21),

—  s ohledem na závěrečnou zprávu mezinárodní konference o financování vysokoškolského vzdělávání, která se konala v arménském Jerevanu ve dnech 8.–9. září 2011(22),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 23. září 2008 nazvané „Boloňský proces a mobilita studentů“(23),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o „Dialogu mezi univerzitami a podniky: nové partnerství pro modernizaci evropských univerzit“(24),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2012 o příspěvku evropských orgánů ke konsolidaci a pokroku v rámci boloňského procesu(25),

—  s ohledem na Evropský fond pro strategické investice (EFSI)(26),

—  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0121/2015),

A.  vzhledem k tomu, že význam boloňského procesu v současné hospodářské situaci by měl spočívat ve sledování cílů, pokud jde o dosažení co nejvyšší možné úrovně znalostí a inovací u občanů prostřednictvím širokého přístupu ke vzdělávání a jeho neustálé modernizace, a že by se to mělo projevit v revizi strategie Evropa 2020 a při provádění Junckerova investičního plánu pro Evropu;

B.  vzhledem k tomu, že analýzy ukazují, že téměř každý třetí zaměstnavatel má potíže při hledání příslušně kvalifikovaných zaměstnanců; vzhledem k tomu, že boloňská reforma nebyla dosud příliš úspěšná, pokud jde o cíl snížit nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi v EU (rozdíl mezi kvalifikací jednotlivců a poptávkou na pracovním trhu); vzhledem k tomu, že tento nesoulad se stal pro Evropu ústřední výzvou, jelikož se dotýká všech oblastí společnosti od produktivity a efektivity podniků až po současné a budoucí dobré životní podmínky mladých lidí;

C.  vzhledem k tomu, že od začátku krize v roce 2008 se problém s nezaměstnaností mládeže nijak podstatně nezlepšil; vzhledem k tomu, že koncem roku 2014 bylo v EU přibližně 5 milionů nezaměstnaných mladých lidí do 25 let;

D.  vzhledem k tomu, že kromě jejich povinnosti připravovat nové odborníky, vědce, inženýry, vyučující, lékaře, politiky, občany atd. by „typickým znakem univerzit mělo být hledání pravdy a krásy“, řečeno slovy filozofa;

E.  vzhledem k tomu, že je důležité považovat univerzity za skutečné hlavní hráče boloňského procesu, jejichž úloha přesahuje koordinační a regulační úlohu regionálních a celostátních orgánů a jejich úlohu spočívající v poskytování finančních prostředků;

F.  vzhledem k tomu, že díky této mezivládní iniciativě bylo v úzké spolupráci s akademickou obcí vynaloženo úsilí o zajištění společné evropské reakce na závažné problémy v mnoha zemích, které však nebylo dostatečné;

G.  vzhledem k tomu, že skutečným cílem boloňského procesu je podporovat mobilitu a mezinárodního ducha a zajistit slučitelnost a srovnatelnost, pokud jde o normy a kvalitu různých systémů vysokoškolského vzdělávání, a zároveň respektovat nezávislost univerzit, a tím přispívat k utváření skutečně demokratického evropského prostoru, který občanům poskytuje rovné příležitosti;

H.  vzhledem k tomu, že je zapotřebí vyhodnotit pokrok za posledních 15 let a zohlednit přitom jak úspěch v oblasti meziregionální spolupráce, tak i přetrvávající problémy a nerovné výsledky při dosahování stanovených cílů;

I.  vzhledem k tomu, že přestože boloňský proces ve většině zemí řídil a motivoval reformy ve vzdělávání, mohl by v některých zemích být kvůli nedostatečné komunikaci a neporozumění jeho skutečné vizi pociťován jako byrokratická zátěž;

J.  vzhledem k tomu, že je důležité uznat celoevropský charakter boloňského procesu, stejně jako zapojení všech jeho aktérů, včetně studentů, vyučujících, výzkumných pracovníků a nepedagogických zaměstnanců;

K.  vzhledem k zásadnímu významu větší finanční podpory vzdělávání, odborné přípravy, včetně odborného vzdělávání, získávání znalostí a výzkumu, zejména v období stávající hospodářské krize;

L.  vzhledem k tomu, že v těchto neustále se měnících souvislostech je třeba znovu potvrzovat politické závazky boloňského procesu a zapojení evropských institucí a vlád členských států a všech dalších příslušných zúčastněných stran do realizace tohoto procesu;

Úloha boloňského procesu

1.  podotýká, že vzdělávání a výzkum je jedním z hlavních pilířů naší společnosti, pokud jde o podporu rozvoje dovedností, růst a tvorbu pracovních míst; zdůrazňuje, že z hlediska účinného snižování chudoby, sociální nerovnosti a nezaměstnanosti, především nezaměstnanosti mládeže, a z hlediska podpory sociálního začleňování mají zásadní význam větší investice do vzdělávání;

2.  poukazuje na to, že pokud by boloňský proces umožnil studentům získávat a rozvíjet schopnosti, které požaduje trh, mohl by pomoci při řešení otázky nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi v EU, a tím dosáhnout důležitého cíle, kterým je zvyšování zaměstnatelnosti absolventů;

3.  je si vědom úlohy, kterou boloňský proces hraje při vytváření Evropy znalostí; poukazuje na to, že šíření znalostí, vzdělávání a výzkum jsou klíčovými prvky strategie Evropa 2020 a přispívají k rozvoji evropského občanství; poukazuje však také na potřebu konzultací v rámci vysokoškolské obce (vyučujících, studentů a nepedagogických pracovníků) s cílem porozumět odporu proti reformám spojeným s boloňským procesem a na potřebu zaručit, aby bylo veřejné vzdělávání zdarma a dostupné všem a aby reagovalo na potřeby společnosti;

4.  konstatuje, že boloňské reformy vyústily ve vytvoření Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání (EHEA) a za posledních 15 let umožnily dosáhnout podstatných výsledků, pokud jde o zvýšení srovnatelnosti struktur vysokoškolského vzdělávání, zvýšení mobility, zavedení systémů zajištění kvality a uznávání diplomů, zlepšení kvality systémů vzdělávání a také přitažlivosti vysokoškolského vzdělávání v Evropě;

5.  konstatuje, že v boloňském procesu je třeba učinit ještě hodně práce v oblasti přizpůsobení systémů vzdělávání potřebám trhu a zlepšení celkové uplatnitelnosti na trhu práce a konkurenceschopnosti a také atraktivity vysokoškolského vzdělávání v Evropě; poukazuje na to, že evropské instituce vysokoškolského vzdělávání by měly být schopny rychle reagovat na hospodářské, kulturní a vědecko-technické změny v moderní společnosti, aby mohly plně využít svého potenciálu podporovat růst, zaměstnatelnost a sociální soudržnost;

6.  bere na vědomí cíle pro nadcházející roky a vnitrostátní priority týkající se opatření, jež mají být přijata do roku 2015, jak byly nastíněny na ministerské konferenci EHEA v Bukurešti roku 2012, a rovněž doporučení této konference ohledně strategie mobility 2020 pro EHEA, přičemž obhajuje vytvoření nových observatoří, nové přístupy k různým evropským vysokoškolským obcím a nové systémy, které by integrovaly členy těchto vysokoškolských obcí do reformního procesu v rámci tohoto plánu;

Priority a výzvy

7.  vyzývá země EHEA, aby provedly společné dohodnuté reformy, jejichž cílem je urychlit dosažení cílů boloňského procesu a zvýšit důvěryhodnost EHEA; vybízí k podpoře zemí, jež se při provádění těchto reforem potýkají s obtížemi; podporuje v tomto ohledu vytváření širokých partnerství mezi zeměmi, regiony a příslušnými zúčastněnými stranami;

8.  vyzývá členské státy, aby dále zlepšovaly a aktualizovaly hodnocení zařízení vysokoškolského vzdělávání podle norem stanovených dříve v rámci systémů vzdělávání na mezinárodní úrovni, které by ocenily vynikající výsledky s cílem dosáhnout pokroku v oblasti znalostí, výzkumu a vědy;

9.  zdůrazňuje, že je důležité zachovat rozmanitost učení, včetně jazykové rozmanitosti; naléhavě vyzývá členské státy, aby zvýšily studentské granty a zajistily jejich snadnou dostupnost;

10.  upozorňuje na to, že je třeba dále usilovat o rozvoj prostoru EHEA a navázat na pokrok dosažený při sledování jeho cílů a koordinaci s Evropským prostorem všeobecného a odborného vzdělávání, Evropským prostorem celoživotního učení a Evropským výzkumným prostorem;

11.  vyzývá všechny zúčastněné strany, kterých se týká uplatňování boloňského procesu, ke zdokonalení systému zajišťování kvality s cílem vytvořit Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání, který by v celosvětovém měřítku představoval špičkovou kvalitu vysokoškolského vzdělávání, a byl by tudíž atraktivnější;

12.  vyzývá členské státy, země prostoru EHEA a EU jako celek, aby zvýšily informovanost o boloňském procesu a jeho podporu ze strany veřejnosti, mj. prostřednictvím opatření na základní úrovni, jejichž cílem by bylo účinnější a dynamičtější zapojení do plnění jeho cílů;

13.  zdůrazňuje, že Komise jakožto člen boloňského procesu plní při utváření Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání důležitou roli, a vyzývá ji, aby posílila svou úlohu při oživování tohoto procesu a zvyšování úsilí o dosažení stanovených cílů;

14.  poukazuje na to, že vyhlášení cíle by měly zahrnovat kvalitu vzdělávání a výzkum v terciárním sektoru; domnívá se, že jedním z ukazatelů plnění těchto cílů by bylo zvýšení zaměstnatelnosti absolventů, což je také jedním z cílů strategie Evropa 2020;

15.  vyzývá k dialogu mezi vládami a institucemi vysokoškolského vzdělávání, jehož cílem by bylo věnovat se otázce dostupných finančních prostředků, tak aby došlo k jejich maximalizaci a účinnému využívání, a hledat nové a rozmanité modely financování, které by doplnily veřejné financování; zdůrazňuje také význam programu Horizont 2020 pro řízení projektů spolupráce v oblasti výzkumu mezi evropskými institucemi vysokoškolského vzdělávání a vyjadřuje znepokojení nad neustálými pokusy snížit financování této oblasti, zatímco jiné oblasti rozpočtu zůstávají nedotčené;

16.  vyzývá vlády, aby zvýšily účinnost využívání veřejných zdrojů financování ve vzdělávání a dodržovaly hlavní cíl EU, kterým je investování 3 % HDP EU do roku 2020 do výzkumu a vývoje; zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit ambiciózní financování vzdělávání a výzkumu, protože se jedná o jeden z klíčových nástrojů, jak zajistit přístup ke kvalitnímu vzdělávání pro všechny a také jak bojovat s hospodářskou krizí a nezaměstnaností;

17.  poukazuje na potenciální příležitosti financování vysokoškolského vzdělávání, odborného vzdělávání a odborné přípravy ze strany fondu EFSI; vyjadřuje své hluboké znepokojení nad plánovanými škrty finančních prostředků určených na program Horizont 2020 přímo spojených s výzkumem a vzděláváním, které mají být přesunuty do fondu EFSI;

18.  varuje, že jakékoli škrty v rámci programu Horizont 2020 by měly bez pochyby vliv na řádnou realizaci boloňského procesu, a naléhavě proto vyzývá Komisi, aby stáhla veškeré své podobné návrhy;

19.  podporuje jak přístup shora dolů, tak zdola nahoru, se zapojením celé akademické obce a sociálních partnerů, a vyzývá k politické účasti a spolupráci ministrů z prostoru EHEA, pokud jde o rozvoj společné strategie k uskutečnění boloňských reforem;

20.  vyzývá k dalšímu rozvoji studijních programů s jednoznačně definovanými cíli, které by poskytovaly obecné i odborné znalosti a kombinaci dovedností potřebné nejen k přípravě absolventů na požadavky trhu práce a zajištění jejich schopnosti celoživotního vzdělávání, ale také k integraci občanů, což je velmi důležité; podporuje neomezené uplatňování evropského rámce pro certifikaci odborných kvalifikací;

21.  zdůrazňuje úlohu vědních oborů STEM (přírodní vědy, technické obory, inženýrství, matematika) a jejich význam pro společnost, hospodářství a uplatnění absolventů na trhu práce;

22.  vyzývá ke správnému uplatňování evropského systému přenosu a akumulace kreditů a používání dodatku k diplomu v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání, což jsou klíčové nástroje související se studijní zátěží a výsledky studia, s cílem usnadnit mobilitu a pomoci studentům sloučit výsledky svého studia i mimoškolní výsledky;

23.  zdůrazňuje, že je důležité zaručit vzájemné uznávání a slučitelnost vysokoškolských titulů, aby byl upevněn systém zabezpečování kvality na evropské úrovni a ve všech zemích, které se připojily k prostoru EHEA, v souladu s revidovanou verzí norem a pokynů pro zabezpečování kvality v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání; vyzývá všechny země v rámci prostoru EHEA a jejich příslušné agentury pro zabezpečování kvality, aby se připojily k evropským sítím pro zabezpečování kvality (ENQA a EQAR);

24.  vyzývá všechny partnerské strany boloňského procesu a zejména Evropskou komisi, aby pravidelně měřily nesoulad mezi nabízenými a požadovanými kompetencemi a dovednostmi v okamžiku vstupu absolventů do pracovního života;

25.  podtrhuje význam cíle strategie Evropa 2020, aby mělo 40 % lidí ve věku 30–34 let ukončené vysokoškolské vzdělání a získalo příslušné dovednosti a kompetence potřebné k nalezení zaměstnání, které by je naplňovalo;

26.  zdůrazňuje hodnotu rámců kvalifikací s ohledem na zvýšení transparentnosti a vyzývá všechny země podílející se na boloňském procesu, aby uvedly své rámce kvalifikací do souladu s rámci kvalifikací prostoru EHEA a s evropskými rámci kvalifikací;

27.  zdůrazňuje, že národní kvalifikační rámce je v mnoha členských státech ještě pořád třeba přizpůsobit evropskému rámci kvalifikací a také evropským normám a pokynům pro zajišťování kvality; konstatuje, že mnoho národních kvalifikačních rámců dosud není registrováno v evropském registru pro zajišťování kvality ve vysokoškolském vzdělávání (EQAR);

28.  konstatuje, že mobilita studentů, vyučujících, výzkumných pracovníků a nepedagogických zaměstnanců patří k hlavním prioritám boloňského procesu; vyzývá členské státy, aby zvýšily možnost a kvalitu mobility, a poukazuje na to, že je nutné urychlit uplatňování strategie mobility 2020 pro EHEA a dosáhnout také kvantitativního cíle, kterým je 20% mobilita studentů do roku 2020; zdůrazňuje v této souvislosti zásadní úlohu programu Erasmus+ a Horizont 2020 a poukazuje na to, že je nutné zajistit jejich bezproblémové a účinné uplatňování a propagaci; zdůrazňuje, že studijní granty náležející k programu Erasmus+ by měly být osvobozeny od zdanění a sociálních příspěvků;

29.  vyzývá k postupnému začlenění mobility studentů do oficiálních vysokoškolských učebních plánů;

30.  zdůrazňuje potřebu zapojit přiměřený počet vysokoškolských studentů výtvarných a hudebních oborů a také jejich vyučujících do programů mobility EU;

31.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zahrnuly evropská a mezinárodní partnerství a opatření na podporu mobility mezi kritéria pro hodnocení univerzit a zařízení dalšího vzdělávání;

32.  poukazuje na ústřední roli institucí vysokoškolského vzdělávání při podpoře mobility a při vybavování absolventů a výzkumných pracovníků znalostmi a dovednostmi, jež potřebují, aby se v globálním hospodářství dovedli uplatnit na trhu práce;

33.  vyzývá členské státy, EU a prostor EHEA, aby zvýšily mobilitu podporou výuky jazyků, odstraněním administrativních překážek, vytvořením vhodného mechanismu finanční podpory a zajištěním převoditelnosti grantů, stipendií a kreditů; připomíná, že mobilita je pro studenty z méně bohatých rodin stále hůře dostupná;

34.  v oblasti vytváření a plnění programů zdůrazňuje posun ve vzdělávacím paradigmatu směrem k přístupu více zaměřenému na studenty, jehož součástí je osobní rozvoj studentů; podtrhuje význam zapojení studentů do řízení vysokoškolského vzdělávání;

35.  zdůrazňuje, že studijní programy by se měly soustředit na dlouhodobou poptávku na trhu; zdůrazňuje také, že možnost uplatnění na trhu práce znamená, že studenti by měli mít širokou škálu různých dovedností, které je připraví na vstup na pracovní trh a umožní jim celoživotně se vzdělávat; v této souvislosti podporuje aktivní dialog a spolupráci v rámci zemí i přeshraniční spolupráci na programech a pracovních stážích mezi akademickou obcí a podnikatelským prostředím, které by mohly pomoci v boji proti hospodářské krizi, mohly by stimulovat hospodářský růst a přispět k vytváření společnosti založené na znalostech, a tím vytvořit příležitosti v širším společenském smyslu; vybízí instituce vysokoškolského vzdělávání, aby byly otevřeny mezioborovému studiu, zřizování výzkumných ústavů při univerzitách a spolupráci s různými partnery;

36.  zdůrazňuje, že je nutno poskytovat rozsáhlé příležitosti k celoživotnímu vzdělávání a doplňkovým formám učení, jako je neformální a informální vzdělávání, které jsou klíčové pro rozvoj tzv. měkkých dovedností;

37.  vyzývá ke zvýšení úsilí o upevnění vazeb mezi vysokoškolským vzděláváním, výzkumem a inovacemi, a to i prostřednictvím podpory vzdělávání založeného na výzkumu, a zdůrazňuje, že program Horizont 2020 je jedním z hlavních mechanismů financování pro podporu výzkumu; vyzývá k lepší synchronizaci opatření na podporu boloňského procesu, např. programů Horizont 2020 a Erasmus+;

38.  vyzývá k větší pružnosti studijních plánů, které by podpořily studijní programy zakončené společnými tituly a mezioborová studia a rovněž inovace, tvořivost, odborné vzdělávání a přípravu, duální vzdělávání a podnikatelství v oblasti vysokoškolského vzdělávání, a vyzývá k prozkoumání potenciálu, jejž nabízejí nové technologie, digitalizace a IKT, s cílem obohatit učební a pedagogický proces a dále rozvíjet širokou škálu dovedností a nových modelů vzdělávání, učení a hodnocení;

39.  vyzývá instituce vysokoškolského vzdělávání, orgány veřejné správy, sociální partnery a podniky, aby vedli průběžný dialog usnadňující a zvyšující zaměstnatelnost; v tomto ohledu zdůrazňuje potřebu zaměřit diskusi na nevyužitý potenciál vysokoškolského vzdělávání pro stimulaci růstu a zaměstnanosti; vyzývá země v rámci EHEA a instituce vysokoškolského vzdělávání k prohloubení spolupráce, která by vedla k zajištění kvality stáží a učňovské přípravy a ke zvýšení mobility v tomto kontextu; zdůrazňuje, že zúčastněné strany by měly lépe spolupracovat na zvýšení výchozí kvalifikace a obnově kvalifikované pracovní síly a také na zlepšení poskytování, dostupnosti a kvality profesního a pracovního poradenství; domnívá se navíc, že je třeba dále podporovat pracovní stáže, jež jsou součástí studijních programů, a výuku na pracovišti;

40.  zdůrazňuje, že uznaným uprchlíkům je třeba umožnit přístup ke všem institucím v rámci prostoru EHEA, jelikož prostřednictvím vzdělávání si mohou vybudovat nezávislý život; zdůrazňuje kromě toho, že by měla být dále liberalizována povolení k pobytu v případě absolventů, kteří hledají možnost kvalifikované profesní činnosti; zdůrazňuje, že je nutné prohloubit úsilí o vzájemné uznávání kvalifikace uznaných uprchlíků, a to zejména s ohledem na mobilitu těchto studentů;

41.  zdůrazňuje, že členské státy a všechny instituce vysokoškolského vzdělávání, které se připojily k prostoru EHEA, mají odpovědnost za poskytování kvalitního vzdělávání, jež by reagovalo na společenské a hospodářské výzvy, a zdůrazňuje potřebu jejich úzké spolupráce, aby bylo dosaženo cílů stanovených v rámci boloňského procesu;

42.  konstatuje, že komplexní strategii na začlenění studentů z horšího socioekonomického prostředí do vysokoškolského vzdělávání, čímž řeší problém tzv. sociálního filtru, vytvořilo pouze několik členských států;

43.  vyzývá k většímu zapojení středoškolských vyučujících do boloňského procesu, což by zlepšilo kvalitu odborné přípravy vyučujících a profesní mobility s cílem naplnit nové požadavky na vzdělávání a odbornou přípravu ve společnosti založené na znalostech a přispět k lepším výkonům studentů;

44.  zdůrazňuje úlohu vzdělávání a jeho úkoly, pokud jde o kvalitu a vyučování, které se uplatňují při utváření budoucích generací a přispívají k větší společenské a hospodářské soudržnosti, vytváření pracovních míst, vyšší konkurenceschopnosti a růstovému potenciálu; v tomto ohledu poukazuje na to, že profesi učitelů by se mělo dostat většího uznání;

45.  vyzývá k vynaložení ekonomického a společenského úsilí o větší sociální začleňování prostřednictvím zajištění spravedlivého a otevřeného přístupu ke kvalitnímu vzdělávání pro všechny, snadnějšího uznávání vysokoškolských a profesních kvalifikací a také období studia v zahraničí a předchozího vzdělání, programů tzv. měkkých dovedností, neformálního a informálního učení a také prostřednictvím poskytnutí odpovídajícího vzdělání různorodé studentské populaci formou celoživotního vzdělávání;

46.  podtrhuje sociální rozměr boloňského procesu; vyzývá k opatřením zaměřeným na větší účast nedostatečně zastoupených a znevýhodněných skupin, mj. na základě mezinárodních programů mobility;

47.  zdůrazňuje úlohu mobility v rámci vzdělávání pro mezikulturní vzdělávání a poukazuje na to, že boloňský proces by měl učinit aktivní kroky, pokud jde o podporu mezikulturních znalostí a mezikulturního respektu studentů;

48.  vyzývá k vynaložení úsilí o vytvoření strategie pro vnější rozměr prostoru EHEA prostřednictvím spolupráce s dalšími světovými regiony s cílem zvýšit jeho konkurenceschopnost a přitažlivost v celosvětovém měřítku, zlepšit poskytování informací o prostoru EHEA, prohloubit spolupráci založenou na partnerství a politický dialog a dále uznávat kvalifikace;

49.  zdůrazňuje, že je třeba rozšířit shromažďování údajů v zemích prostoru EHEA, aby bylo možné snadněji zjistit problémy v rámci boloňského procesu a lépe jim čelit;

50.  zdůrazňuje význam příští ministerské konference EHEA, která se má konat v Jerevanu v květnu 2015, pokud jde o dosažení cíle, kterým je kritické posouzení pokroku i nezdarů při dosahování priorit stanovených na období 2012–2015, a to s ohledem na podporu a další upevnění prostoru EHEA za plné podpory Unie;

o
o   o

51.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) http://www.ehea.info/Uploads/Declarations/SORBONNE_DECLARATION1.pdf
(2) http://www.ehea.info/Uploads/Declarations/BOLOGNA_DECLARATION1.pdf
(3) http://www.ehea.info/Uploads/Declarations/Leuven_Louvain-la-Neuve_Communiqu%C3%A9_April_2009.pdf
(4) http://www.ehea.info/Uploads/Declarations/Budapest-Vienna_Declaration.pdf
(5) http://www.ehea.info/Uploads/(1)/Bucharest%20Communique%202012(1).pdf
(6) http://www.ehea.info/Uploads/%281%29/2012%20EHEA%20Mobility%20Strategy.pdf
(7) Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 132.
(8) Úř. věst. L 289, 3.11.2005, s. 23.
(9) Úř. věst. L 64, 4.3.2006, s. 60.
(10) Úř. věst. C 111, 6.5.2008, s. 1.
(11) Úř. věst. C 119, 28.5.2009, s. 2.
(12) Úř. věst. C 302, 12.12.2009, s. 3.
(13) Úř. věst. C 135, 26.5.2010, s. 12.
(14) Úř. věst. C 191, 1.7.2011, s. 1.
(15) Úř. věst. C 199, 7.7.2011, s. 1.
(16) http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/documents/thematic_reports/099EN.pdf
(17) http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/documents/thematic_reports/122EN.pdf
(18) http://www.ehea.info/Uploads/(1)/Bologna%20Process%20Implementation%20Report.pdf
(19) http://ec.europa.eu/public_opinion/flash/fl198_en.pdf
(20) http://ec.europa.eu/public_opinion/flash/fl_260_en.pdf
(21) http://ec.europa.eu/eurostat/documents/3217494/5713011/KS-78-09-653-EN.PDF/3eb9f4ec-dc39-4e51-a18b-b61eb7c2518b?version=1.0
(22) http://www.ehea.info/news-details.aspx?ArticleId=253
(23) Úř. věst. C 8 E, 14.1.2010, s. 18.
(24) Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 95.
(25) Úř. věst. C 251 E, 31.8.2013, s. 24.
(26) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro strategické investice a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a nařízení (EU) č. 1316/2013 (COM(2015)0010).

Právní upozornění