Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2014/2078(DEC)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0082/2015

Předložené texty :

A8-0082/2015

Rozpravy :

PV 28/04/2015 - 16
CRE 28/04/2015 - 16

Hlasování :

PV 29/04/2015 - 10.12
CRE 29/04/2015 - 10.12
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0121

Přijaté texty
PDF 717kWORD 258k
Středa, 29. dubna 2015 - Štrasburk Konečné znění
Udělení absolutoria za rok 2013: souhrnný rozpočet EU – Evropský parlament
P8_TA(2015)0121A8-0082/2015
Rozhodnutí
 Usnesení

1.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl I – Evropský parlament (2014/2078(DEC))

Evropský parlament,

—  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2013(1),

—  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2013 (COM(2014)0510 – C8-0147/2014)(2),

—  s ohledem na zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok 2013, oddíl I – Evropský parlament(3),

—  s ohledem na výroční zprávu interního auditora za rozpočtový rok 2013,

—  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2013, spolu s odpověďmi orgánů(4),

—  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(5) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2013 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a článek 318 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(6),

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(7), a zejména na články 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

—  s ohledem na rozhodnutí předsednictva ze dne 27. dubna 2005 o vnitřních předpisech pro plnění rozpočtu Evropského parlamentu(8), a zejména na článek 13 tohoto rozhodnutí,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2012 o pokynech pro rozpočtový proces pro rok 2013 – oddíly I, II, IV, V, VI, VII, VIII, IX a X(9),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 29. března 2012 o odhadu příjmů a výdajů Parlamentu na rozpočtový rok 2013(10),

—  s ohledem na článek 94, čl. 98 odst. 3 a přílohu V jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0082/2015),

A.  vzhledem k tomu, že dne 25. června 2014 přijal předseda účetní závěrku Parlamentu za rozpočtový rok 2013;

B.  vzhledem k tomu, že generální tajemník jako hlavní pověřená schvalující osoba dne 6. listopadu 2014 osvědčil, že získal přiměřenou jistotu, že zdroje přidělené do rozpočtu Parlamentu byly použity k zamýšlenému účelu a v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

C.  vzhledem k tomu, že audit Účetního dvora dospěl k závěru, že pokud jde o správní výdaje v roce 2013, fungovaly systémy dohledu a kontroly, které jsou vyžadovány nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012, ve všech orgánech uspokojivě;

D.  vzhledem k tomu, že čl. 166 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 vyžaduje, aby každý orgán Unie učinil všechna vhodná opatření, aby vyhověl připomínkám připojeným k rozhodnutí Evropského parlamentu o absolutoriu,

1.  uděluje absolutorium svému předsedovi za plnění rozpočtu Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2013;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv a evropskému inspektorovi ochrany údajů a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. L 66, 8.3.2013.
(2) Úř. věst. C 403, 13.11.2014, s. 1.
(3) Úř. věst. C 201, 30.6.2014, s. 1.
(4) Úř. věst. C 398, 12.11.2014, s. 1.
(5) Úř. věst. C 403, 13.11.2014, s. 128.
(6) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(7) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(8) PE 349.540/Bur/ann/fin.
(9) Úř. věst. C 249 E, 30.8.2013, s. 18.
(10) Úř. věst. C 257 E, 6.9.2013, s. 104.


2.Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl I – Evropský parlament (2014/2078(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl I – Evropský parlament,

–  s ohledem na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv o šetření z vlastního podnětu OI/1/2014/PMC ze dne 26. února 2015 týkající se upozorňování na nekalé praktiky (whistleblowing),

–  s ohledem na článek 94, čl. 98 odst. 3 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8–0082/2015),

A.  vzhledem k tomu, že ve svém potvrzení konečné účetní závěrky účetní Parlamentu prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka poskytuje ve všech významných aspektech věrný a poctivý obraz finanční situace Parlamentu, a že nezjistil žádné okolnosti, které by byly důvodem pro formulaci jakýchkoli výhrad;

B.  vzhledem k tomu, že Účetní dvůr při svém auditu dospěl k závěru, že audit nezjistil žádné závažné nedostatky u témat, která byla předmětem auditu v případě Parlamentu, a systémy dohledu a kontroly, pokud jde o správní výdaje v roce 2013, byly shledány účinnými;

C.  vzhledem k tomu, že v souladu s běžnými postupy byl správě Parlamentu zaslán dotazník a že Výbor pro rozpočtovou kontrolu většinu odpovědí v přítomnosti místopředsedy odpovědného za rozpočet, generálního tajemníka a interního auditora projednal; vzhledem k tomu, že poprvé nebyla řada otázek poslanců zodpovězena ani písemně, ani ústně, kvůli čemuž Parlament neměl k dispozici příslušné informace, aby mohl učinit odpovědné rozhodnutí ohledně některých významných hledisek souvisejících s absolutoriem Evropského parlamentu;

D.  vzhledem k tomu, že kontrola je nutná, aby bylo zajištěno, aby se správa Parlamentu a politické vedení zodpovídaly občanům Unie; vzhledem k tomu, že trvale existuje prostor pro zlepšování kvality, efektivity a účinnosti při správě veřejných financí;

E.  vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě přijaté dne 11. července 2014 uvádí, že možné úspory v rozpočtu Unie vyplývající z centralizace činností Parlamentu by činily přibližně 114 milionů EUR ročně;

F.  vzhledem k tomu, že Parlament je jediným orgánem Unie, který neuděluje absolutorium generálnímu tajemníkovi, ani příslušnému místopředsedovi, ale svému předsedovi;

Účetní závěrka Evropského parlamentu

1.  konstatuje, že konečná výše prostředků Parlamentu na rok 2013 činila celkově 1 750 463 939 EUR, tj. 19,07 % prostředků v okruhu V víceletého finančního rámce vyčleněných na správní výdaje orgánů a institucí Unie jako celku v roce 2013; částka rozpočtu představovala zvýšení oproti roku 2012 o 1,9 % (1 717 868 121 EUR);

2.  konstatuje, že celkové příjmy zapsané do účtů k 31. prosince 2013 činily 158 117 371 EUR (v roce 2012: 175 541 860 EUR), včetně účelově vázaných příjmů ve výši 25 991 783 EUR (v roce 2012: 22 274 843 EUR);

3.  bere na vědomí, že čtyři kapitoly představovaly 70 % celkových prostředků: kapitola 10 (Členové orgánu), kapitola 12 (Úředníci a dočasní zaměstnanci), kapitola 20 (Budovy a náklady s nimi spojené) a kapitola 42 (Výdaje na parlamentní asistenci);

4.  bere na vědomí údaje, na jejichž základě byla sestavena účetní závěrka Parlamentu za rozpočtový rok 2013, jmenovitě:

a)  Dostupné prostředky (v EUR)

prostředky na rok 2013:

1 750 463 939

neautomatické přenosy prostředků z rozpočtového roku 2012:

0

automatické přenosy prostředků z rozpočtového roku 2012:

305 457 875

prostředky odpovídající účelově vázaným příjmům na rok 2013:

25 991 783

přenosy prostředků odpovídajících účelově vázaným příjmům z roku 2012:

106 900 532

Celkem:

2 188 814 129

b)  Využití prostředků v rozpočtovém roce 2013 (v EUR)

závazky:

2 162 476 429

provedené platby:

1 769 756 705

prostředky automaticky přenesené do následujícího roku včetně prostředků z účelově vázaných příjmů:

384 709 057

prostředky přenesené neautomaticky:

734 000

zrušené prostředky:

33 114 755

c)  Rozpočtové příjmy (v EUR)

prostředky přijaté v roce 2013:

158 117 371

d)  Celková rozvaha k 31. prosince 2013 (v EUR)

1 573 957 198

5.  bere na vědomí, že v roce 2013 bylo 99,02 % prostředků zapsaných v rozpočtu Parlamentu využito s mírou zrušení 0,8 % a že stejně jako v předchozích letech bylo dosaženo velmi vysoké úrovně plnění rozpočtu;

6.  upozorňuje však, že z vysokého procenta plnění rozpočtu nevyplývá, zda zahrnuje převody za účelem převedení jakýchkoliv prostředků, které jsou na konci roku k dispozici, do rozpočtových položek na budovy, a zejména na zálohové platby předem, jež mají snížit budoucí splátky úroků; proto si přeje obdržet údaj o plnění rozpočtu před zahájením postupu „sběrných převodů“;

7.  v této souvislosti konstatuje, že z předběžných prostředků a z jiných zdrojů byla převedena celková částka 54 000 000 EUR jako příspěvek na financování rozšíření a renovace budovy Konrad Adenauer (KAD), což je hlavní stavební projekt v Lucemburku;

8.  konstatuje, že tento krok přinese úsporu v odhadované výši 18 100 000 EUR na úhradě poplatků během celého období stavebních prací a amortizace úvěru; připomíná svým příslušným orgánům, že předběžné financování a splátky budov by měly být stanoveny jako součást rozpočtové strategie; vyzývá své příslušné orgány, aby proto sestavovaly rozpočet na politiku Parlamentu v oblasti nemovitostí při budoucích akvizicích budov s dostatečnou jasností;

9.  připomíná své správě, že Parlament opakovaně žádal, aby jeho politika v oblasti nemovitostí byla řádně rozpočtována; očekává, že tak bude učiněno nejpozději v rozpočtovém roce 2016;

10.  kritizuje stále rostoucí míru přenosů prostředků, která v roce 2013 činila 305 457 875 EUR (v roce 2012: 222 900 384 EUR);

Výroky Účetního dvora ve věci spolehlivosti účetní závěrky za rok 2013 a legality a správnosti operací, na nichž se zakládá

11.  oceňuje skutečnost, že audit nezjistil žádné závažné nedostatky u témat, která byla předmětem auditu v případě Parlamentu;

12.  připomíná, že Účetní dvůr provádí specifické posouzení správních a jiných nákladů jako jediné skupiny politik pro všechny instituce Unie;

13.  bere na vědomí, že podle zjištění Účetního dvora z testování operací vyplývá, že nejpravděpodobnější míra chyb vyskytujících se v základním souboru u této skupiny politik činí 1 %, tudíž operace nejsou zatíženy významnou chybou a systémy dohledu a kontroly jsou považovány za účinné;

14.  bere na vědomí, že se při auditu zkoumal vzorek 153 operací, který se skládal z 95 platebních operací z titulu platů, důchodů a souvisejících příspěvků, 17 plateb z titulu zakázek souvisejících s budovami a 41 plateb souvisejících s jinými výdaji; zdůrazňuje, že správní a související výdaje se považují za oblast s nízkým rizikem, a žádá proto Účetní dvůr, aby se při své analýze více soustředil na oblasti náchylnější k chybám, konkrétně nedodržování předpisů při postupech zadávání veřejných zakázek, výdaje související s budovami a plnění smluvních zakázek;

15.  připomíná, že významných úspor lze dosáhnout, bude-li mít Parlament pouze jedno sídlo;

Výroční zpráva interního auditora

16.  konstatuje, že na schůzce příslušného výboru s interním auditorem konané dne 26. ledna 2015 představil interní auditor svou výroční zprávu podepsanou dne 23. července 2014 a vysvětlil, že v roce 2013 provedl tyto auditní činnosti ve správních útvarech Parlamentu:

   konzultace ve věci výdajů parlamentních výborů a meziparlamentních delegací na reprezentaci a recepce;
   průřezový následný audit nedokončených opatření ze zpráv o interním auditu – fáze I a II z roku 2013;
   audit externího odborného poradenství pro STOA (výbor pro posuzování vědeckých a technologických možností);
   pravidelná prověrka stavebního projektu Konrad Adenauer (KAD) – fáze 1: organizační a řídící systémy projektu;
   prověrka projektu nového systému finančního řízení (FMS) – fáze 1: rozsah projektu, správa a řízení, zdroje a řízení rizik;
   audit externího odborného poradenství pro generální ředitelství pro vnější politiky;
   audit informačních kanceláří a procesu vypořádání zálohových plateb („vyúčtování“);

17.  u auditní prověrky stavebního projektu Konrad Adenauer (KAD) zdůrazňuje, že:

   musí být i nadále zajištěna efektivita a účinnost partnerství s lucemburskými orgány po celou dobu realizace projektu;
   musí být zajištěno odpovídající personální obsazení týmu pro projekt KAD po celou dobu realizace projektu;
   musí být přesněji vymezeny a vyjasněny postupy finančního řízení a kontroly, které se vztahují na provádění dohody o splátkovém pronájmu s realitní společností „SI KAD PE“;

18.  požaduje, aby byl do 20. května 2015 vypracován stručný seznam (tři strany) nejdůležitějších výtek obsažených ve výroční zprávě útvaru interního auditu;

Audit rámce vnitřní kontroly Parlamentu

19.  konstatuje, že koncem roku 2013 po řadě po sobě jdoucích následných auditů zůstalo z původně dohodnutých 452 opatření týkajících se rámce vnitřní kontroly stále nedokončeno 13 opatření; bere na vědomí pokrok u čtyř z těchto 13 opatření, který umožnil přehodnotit reziduální riziko ze „značného“ na „mírné“;

20.  naléhavě vyzývá vedení jednotlivých útvarů i centrální vedení, aby neprodleně provedla zbývající „nedokončená opatření“; vyzývá je, aby uplatňovala přísnější časové plány pro provedení těchto opatření; žádá interního auditora, aby průběžně informoval Výbor pro rozpočtovou kontrolu o pokroku dosaženém u těchto opatření; rovněž je žádá, aby vyčíslila náklady na nová opatření navržená v tomto usnesení a úspory plynoucí z těchto opatření a aby tyto náklady zahrnula do sledování udělení absolutoria za rok 2013;

Opatření přijatá v návaznosti na usnesení o udělení absolutoria na rok 2012

21.  bere na vědomí písemné odpovědi na usnesení o udělení absolutoria za rok 2012, které byly dány Výboru pro rozpočtovou kontrolu dne 28. října 2014, a vystoupení generálního tajemníka k různým otázkám a požadavkům usnesení o udělení absolutoria Parlamentu za rok 2012 a následnou výměnu názorů s členy výboru; vyjadřuje politování nad tím, že některá doporučení Parlamentu nebyla odpovídajícím způsobem zohledněna;

22.  bere na vědomí, že po pěti letech uplatňování nového statutu parlamentních asistentů mělo být do konce roku 2014 předloženo jeho vyhodnocení, tak jak generální tajemník přislíbil v ústních i písemných odpovědích ohledně plnění doporučení Parlamentu pro udělení absolutoria za rok 2012; žádá, aby se vyhodnocení provedlo ve spolupráci se zástupci akreditovaných parlamentních asistentů z minulého volebního období, kteří nadále v Parlamentu pracují, aby bylo toto vyhodnocení předloženo do 30. června 2015 a aby byl o výsledcích tohoto vyhodnocení informován Výbor pro rozpočtovou kontrolu; poukazuje na to, že k 31. prosince 2013 bylo v Parlamentu zaměstnáno 1 763 akreditovaných asistentů;

23.  konstatuje, že odbor stravování zaznamenal ke konci roku 2013 schodek ve výši 3 500 000 EUR; je překvapen, že zvýšení počtu zákazníků přibližně o 150 % v období 2002–2011 nevyužil odbor k dosažení vyrovnané finanční situace; s ohledem na druhou úpravu cen (schválenou předsednictvem dne 10. června 2013) opakuje svůj požadavek, aby se cenová politika v Parlamentu neodchylovala od běžných zvyklostí v jiných institucích; poukazuje například na odlišnou cenovou strukturu ve stravovacích zařízeních a v kavárnách Komise; poukazuje navíc na to, že značný nárůst cen nabízených jídel nejen že nebyl doprovázen nárůstem kvality ani pestrosti výběru, ale naopak došlo k jejich podstatnému zhoršení;

24.  táže se na důvod zvýšené ceny kávy prodávané u vstupu do některých jednacích místností parlamentních výborů, která je o 20 % dražší než stejný nápoj prodávaný ve stejném typu automatů nebo v kavárně Parlamentu; poukazuje na to, že tuto službu poskytuje stejná společnost jako stravování, která zároveň provozuje automaty Nespresso umístěné v Parlamentu; má za to, že je zapotřebí zdůvodnit dodatečné náklady rozšíření této smlouvy uzavřené mezi Parlamentem a dodavatelskou společností;

25.  má za to, že je třeba přikládat zvláštní význam tomu, aby se zlepšily možnosti malých a středních podniků (MSP), pokud jde o přístup na trhy s koncesemi v celé Unii; je toho názoru, že smlouva, již Evropský parlament uzavřel se společností, která v současnosti odpovídá za stravování v bruselském sídle, představuje překážku volnému poskytování služeb, neboť zbavuje MSP obchodních práv a příležitostí, jichž donedávna požívaly; žádá, aby bylo zváženo zavedení jisté flexibility v koncesních smlouvách s cílem zaručit, že ostatní poskytovatelé služeb budou mít účinný a nediskriminační přístup k jednorázově poskytovaným službám; zastává názor, že to navíc přispěje k lepšímu využití zdrojů a přinese kvalitnější služby za lepší cenu;

Absolutorium Parlamentu za rok 2013

26.  bere na vědomí výměnu názorů mezi místopředsedy odpovědnými za rozpočet, generálním tajemníkem a Výborem pro rozpočtovou kontrolu v přítomnosti členů Účetního dvora a interního auditora dne 26. ledna 2015;

27.  znovu potvrzuje, že řídící orgány a správa Parlamentu se v průběhu udělování absolutoria zodpovídají z nakládání se zdroji, které byly dány Parlamentu k dispozici, a je proto zásadní, aby celý rozhodovací postup probíhal zcela transparentním způsobem, který má zajistit, aby si občané Unie mohli utvořit věrný a přesný obrázek o tom, jak Parlament přijímá rozhodnutí a používá zdroje, které má k dispozici;

28.  pozastavuje se nad tím, že generální tajemník neodpověděl na řadu otázek poslanců; znovu opakuje, že účinný dohled nad plněním rozpočtu Parlamentu jak v minulosti, tak v budoucnosti vyžaduje úzkou spolupráci mezi správou Parlamentu a Výborem pro rozpočtovou kontrolu; žádá proto generálního tajemníka, aby vyplnil dotazník a písemně odpověděl na následující otázky:

Rámec strategického plnění pro Evropský parlament

Strategické dokumenty

Strategie opatření v oblasti účinnosti zdrojů

Poslanci Evropského parlamentu

Generální ředitelství pro komunikaciKomunikační strategie a příprava informační kampaně pro volby v roce 2014

Akreditovaní parlamentní asistenti (APA)

Generální ředitelství pro infrastrukturu a logistikuStravovací služby

Generální ředitelství pro bezpečnost a ochranu

   a) Generální tajemník při své prezentaci rámce strategického plnění (SEF) pro Evropský parlament dne 3. června 2014 uvedl, že SEF je založen na akademické teorii vypracované na Stanford School of Engineering v Palo Alto (Kalifornie). Mohl by generální tajemník vysvětlit, jaká cesta nebo jaký postup vedly k tomu, že SEF je založen právě na této teorii? Byly předtím, než byla zvolena teorie vypracovaná na Stanford School of Engineering, zvažovány, studovány a srovnávány také jiné teorie vypracované jinými univerzitami nebo specializovanými institucemi, zejména evropskými? Pokud ano, proč byla zvolena právě teorie vypracovaná na Standford School of Engineering? Kdo o tom rozhodl a jakým způsobem?
   b) Je možné používat tuto teorii zdarma, nebo je nutné hradit nějaké poplatky či jiné náklady? Pokud ano, jak vysoké byly tyto náklady?
   c) Bylo nutné v rámci rozvoje SEF zajistit zvláštní školení zaměstnanců na této univerzitě nebo na jiných akademických institucích? Pokud ano, kdo se těchto školení účastnil (jaké platové třídy a funkční skupiny) a kolik jednotlivá školení stála? Jsou do budoucna v souvislosti se SEF plánována další školení? Pokud ano, jaké budou náklady?
   d) Je v plánu zahájení meziútvarové diskuse a diskuse s výborem zaměstnanců a s odbory ohledně SEF? Jakým způsobem bude SEF prováděn, jaká bude lhůta k jeho provedení a předpokládané náklady?
   e) V průběhu posledních měsíců představil generální tajemník předsednictvu Parlamentu celou řadu strategických dokumentů o fungování Parlamentu, které se přímo a zásadně dotýkají administrativního řízení i přístupu Parlamentu k legislativě a k evropským politikám. Vzhledem k tomu, že tyto dokumenty mají zásadní význam pro organizaci a rozvoj naší práce, proč nebyl zaveden postup spočívající v diskusích a rozhodování i mimo předsednictvo Paralamentu, který by umožňoval účast všech dotčených stran?
   f) Bylo před navržením a zavedením nové zasedací doby provedeno zhodnocení dopadu změn pracovní doby na organizaci práce poslanců (omezení časového prostoru pro zasedání, pracovní schůze, setkání s organizacemi a s občany mimo oficiální zasedání)? Proč nebylo toto rozhodnutí, které se bezprostředně týká organizace práce poslanců, s poslanci konzultováno?
   g) Jaká je bilance po prvních měsících provozu jednotného kontaktního místa parlamentních služeb pro poslance?
   h) Součástí této kampaně bylo Setkání evropské mládeže, které se konalo v květnu 2014 ve Štrasburku a zúčastnilo se jej 5000 mladých lidí. Byla při přípravě této akce zohledněna hospodářská situace v Evropě a to, jaký dojem by výdaje na akci tohoto formátu mohly učinit na evropskou mládež?
   i) Je koncept „JEDNAT. OVLIVŇOVAT. ROZHODOVAT.“ obecně považován za úspěšný? Jakými výkonnostními ukazateli se tento úspěch měří? Jakým způsobem se tento koncept používá po volbách a byla po volební a hodnotové kampani vypracována nějaká hodnotící zpráva? Poskytněte prosím Výboru pro rozpočtovou kontrolu kopii hodnocení.
   j) Jakým způsobem byl posouzen/hodnocen víceletý grantový program na období 2012–2014, jehož cílem bylo zvýšit povědomí o úloze Evropského parlamentu, a je možné tato hodnocení poskytnout Výboru pro rozpočtovou kontrolu?
   k) Byla již vyhodnocena účinnost nástroje pro přijímání akreditovaných parlamentních asistentů (APA-PEOPLE), který byl zaveden u příležitosti nového volebního období?
   l) Z jakého důvodu byli někteří akreditovaní parlamentní asistenti zahrnuti na příslušné seznamy e-mailových adres Parlamentu s několikaměsíčním zpožděním (asistenti pro 8. volební období), v důsledku čehož nedostávali informace týkající se jejich práce? Byla učiněna nějaká opatření?
   m) Z jakého důvodu jsou ceny v budově SQM o 25 % vyšší než ceny v jídelně v budově ASP? Nenarušuje to snahy o snížení počtu strávníků v přeplněné jídelně v budově ASP?
   n) Jaká opatření byla vymezena za účelem zvýšení bezpečnosti po jejích nedávných narušeních, zejména po proniknutí kurdských demonstrantů do budovy Parlamentu dne 7. října 2014? Bude Nový koncept globální bezpečnosti aktualizován?
   o) Zakoupil Parlament elektronický systém rozpoznávání registračních značek vozidel? Jaké byly náklady na jeho pořízení? Byl tento systém nainstalován a používá se u vjezdů do garáží, aby se ověřilo, zda registrační značka odpovídá údajům na průkazce pro vstup?

29.  v zájmu větší transparentnosti a účinnosti politické a správní činnosti Evropského parlamentu doporučuje, aby všechny pořady jednání a zápisy ze zasedání, stejně jako rozhodnutí rozhodovacích orgánů Parlamentu byly ihned oznamovány všem poslancům, zaměstnancům Parlamentu i veřejnosti obecně; připomíná, že bývalý výbor pro jednací řád představoval užitečný prostor pro diskuse a pro transparentní a veřejné zlepšování jak postupů podle jednacího řádu, tak vnitřních záležitostí Parlamentu; doporučuje v tomto smyslu, aby byl vytvořen neutrální výbor pro jednací řád a vnitřní záležitosti, který umožní řešit tyto otázky, o nichž se poté bude hlasovat na plenárním zasedání Parlamentu;

30.  je hluboce znepokojen tím, že Parlament vyčlenil v období 2013–2014 17 800 000 EUR na propagační činnosti popsané jako institucionální předvolební kampaň, avšak účast v evropských volbách v roce 2014 opět poklesla na 42,54 % (v roce 2009 činila 43 %); žádá přijetí nové strategie za účelem zvýšení atraktivity evropských voleb v členských státech;

31.  zdůrazňuje, že zpráva o externím ex post hodnocení komunikační strategie před volbami v roce 2014 se očekává do června 2015; žádá, aby byl Výbor pro rozpočtovou kontrolu informován o datu zveřejnění; očekává, že zpráva bude obsahovat podrobnou analýzu prostředků;

32.  konstatuje, že průzkum Eurobarometr týkající se Evropského parlamentu (EB/EP 82.5) ukazuje, že během předvolební kampaně v roce 2014 mělo 23 % respondentů velmi negativní a 43 % neutrální představu o Parlamentu; zdůrazňuje, že z mediální analýzy vyplývá, že negativní představa je často spojena s finančními opatřeními pro poslance, jako jsou například příspěvky, platy a obecně vzato rozpočet Parlamentu; je proto přesvědčen, že za účelem zvýšení důvěry v Parlament a podpory Parlamentu je třeba provést strukturální zlepšení, například v oblasti úplné transparentnosti a v oblasti účtování příspěvku na všeobecné výdaje;

33.  konstatuje, že vytvoření nového generálního ředitelství pro parlamentní výzkumné služby přinese nezávislé akademické poradenství zejména pro jednotlivé poslance a bude takto doplňovat činnost tematických sekcí, které naplňují potřeby parlamentních orgánů;

34.  vítá zřízení služby pro posuzování dopadů právních předpisů Unie; požaduje, aby se tato služba zaměřila na kompromisní návrhy vyjednané Parlamentem a pozměňovací návrhy Parlamentu k návrhům Komise, které vyjednal Parlament; požaduje, aby byla vypracována koncepce včasného posuzování právních předpisů a jejich dopadů, aby se zvýšila informovanost poslanců o této službě a aby byl do 30. října 2015 předložen rozpis celkových nákladů; požaduje, aby si tato služba pravidelně vyměňovala informace s příslušnými útvary Komise, Rady a vnitrostátních parlamentů;

35.  bere na vědomí dohodu o spolupráci mezi Evropským hospodářským a sociálním výborem, Výborem regionů a Parlamentem, která byla konečně podepsána dne 5. února 2014 a jejíž provádění započalo významným přesunem zaměstnanců obou výborů do GŘ pro parlamentní výzkumné služby (EPRS); zastává názor, že by měla být zlepšena efektivní interinstitucionální spolupráce, a je přesvědčen, že společné využívání odborného zázemí a kupní síly v oblastech, v nichž tyto instituce potřebují služby podobné povahy, by mělo zlepšit výsledky a může snížit celkové náklady; očekává, že rozvoj spolupráce mezi těmito třemi institucemi poslouží svým účelům, bude vyvážené povahy a bude stejnou měrou ku prospěchu všem třem institucím; žádá je, aby po roce fungování této spolupráce provedly individuální vyhodnocení dopadu této dohody, jak z hlediska lidských zdrojů, nákladů, součinností a přidané hodnoty, tak z hlediska obsahu;

36.  bere na vědomí vytvoření generálního ředitelství pro bezpečnost; připomíná, že internalizace bezpečnostních služeb Parlamentu přinesla v roce 2013 úspory ve výši 195 000 EUR a předpokládá se, že za období 2013–2016 díky ní vzniknou úspory ve výši 11 milionů EUR; považuje za vhodné jednat s belgickým státem o jeho větším přispění k bezpečnosti Parlamentu vzhledem ke skutečnosti, že má z přítomnosti institucí Unie na svém území hospodářský prospěch; žádá, aby bylo Výboru pro rozpočtovou kontrolu do 30. září 2015 předloženo hodnocení kvality bezpečnostní služby před vytvořením generálního ředitelství pro bezpečnost a ochranu a poté; trvá na tom, aby byla vypracována srovnávací studie bezpečnostních systémů ostatních institucí;

37.  opakuje, že zachování bezpečnosti budov Parlamentu a jejich bezprostředního okolí musí být nejvyšší prioritou; požaduje, aby v rámci těchto prací byla zlepšena bezpečnost parkovišť;

38.  je znepokojen nevyrovnaným poměrem žen a mužů ve správě Parlamentu: k 31. prosince 2013 bylo 29 % žen ve funkci vedoucích oddělení, 34 % ředitelek a 33 % generálních ředitelek; žádá, aby byl spuštěn plán pro rovné příležitosti, zejména pokud jde o vedoucí pozice, aby se tato nerovnováha vyřešila co nejdříve;

39.  požaduje, aby byly vedoucí úrovně správy Parlamentu obsazeny způsobem vyváženým z hlediska země původu; očekává do konce roku 2015 zprávu, do jaké míry byl tento požadavek splněn;

40.  požaduje, aby byl do konce roku 2015 předložen přehled meziročního vývoje počtu zaměstnanců a osobních nákladů v rozlišení podle platových tříd a úrovní vedení; žádá správu Parlamentu o pokyny ohledně toho, zda by bylo možné vyvodit pro tuto práci významné závěry ze srovnatelných studií týkajících se správ mezinárodních parlamentních shromáždění; konstatuje, že ve zprávách by měly být v zájmu transparentnosti uváděny také činnosti prováděné externími odborníky, což je i v zájmu voličů; se znepokojením sleduje početný personál v kanceláři předsedy Evropského parlamentu, který čítá 35 zaměstnanců včetně dvou řidičů a osobního parlamentního zřízence, což dává špatný příklad, pokud jde o snižování nákladů a fiskální odpovědnost Parlamentu;

41.  bere na vědomí, že dne 15. dubna 2013 přijalo předsednictvo prováděcí opatření ke kodexu chování poslanců; je však znepokojen nedostatečným prováděním a rozdíly ve výkladu, o nichž informovala koalice nevládních organizací(1), a vyzývá k posílení úlohy poradního výboru tím, že mu bude přiznáno právo iniciativy k zahájení namátkových kontrol prohlášení o zájmech předkládaných poslanci;

42.  vítá, že poslanci musí transparentněji informovat o vedlejších činnostech, které vyvíjejí při výkonu veřejné funkce; připomíná však, že poslanci, podobně jako členové vnitrostátních parlamentů, nemají výlučný mandát, a mohou tedy vykonávat profesní činnost; je toho názoru, že přesnější formát prohlášení pro poslance by přispěl k větší transparentnosti a k zamezení potenciálním střetům zájmů; žádá generálního tajemníka, aby vytvořil veřejnou databázi všech vedlejších činností jednotlivých poslanců, která by byla přístupná na internetových stránkách Parlamentu;

43.  zdůrazňuje nutnost větší transparentnosti v oblasti příspěvků na všeobecné výdaje pro poslance; žádá předsednictvo, aby definovalo přesnější pravidla ohledně odpovědnosti za výdaje povolené v rámci tohoto příspěvku, aniž by tím Parlamentu vznikly další náklady;;

44.  je znepokojen nedostatkem ex post ověřování využívání služebních vozů ze strany poslanců a tím, že předseda Parlamentu má k dispozici dva služební vozy;

45.  je rád tomu, že 5% snížení cestovních výdajů poslanců a výdajů na služební cesty zaměstnanců přineslo v roce 2013 úspory ve výši 4 milionů EUR; považuje za vhodné nadále vést přísnou politiku snižování cestovních výdajů prostřednictvím dohod sjednaných s leteckými společnostmi; vyzývá generálního tajemníka, aby předložil příslušné návrhy;

Řízení režimu finančních příspěvků pro skupinové návštěvy

46.  je hluboce znepokojen, že Účetní dvůr se v situační zprávě o finančním řízení rozpočtu Unie vyjádřil o praxi vyplácení hotovosti při úhradě nákladů skupinovým návštěvám jako o „značném riziku“; zdůrazňuje, že v roce 2013 bylo 73 % těchto dotací vyplaceno v hotovosti a pouze 27 % bankovním převodem; je znepokojen vysokým rizikem poškození pověsti Parlamentu a značným bezpečnostním rizikem spojeným s vyplácením hotovosti skupinovým návštěvám;

47.  zdůrazňuje potřebu a význam toho, aby byly skupinové návštěvy před svou návštěvou informovány o udržitelných způsobech dopravy do Parlamentu; doporučuje, aby byly zavedeny různé sazby pro náhradu nákladů v závislosti na zvolených dopravních prostředcích a objemu emisí;

48.  zdůrazňuje, že Parlament a Rada musí za účelem zajištění dlouhodobých úspor v rozpočtu Unie řešit potřebu vypracování plánu na zavedení jednoho sídla, tak jak je uvedeno v několika předchozích usneseních Parlamentu;

Generální ředitelství pro vnitřní politiky a generální ředitelství pro vnější politiky

49.  poukazuje na náklady na delegace, smíšená parlamentní shromáždění, delegace ad hoc a mise pro sledování průběhu voleb mimo Unii, které v roce 2013 činily zhruba 5 794 360 EUR; požaduje do konce roku 2015 příslušné vyúčtování nákladů v těchto oblastech za období 2005–2015;

50.  se znepokojením konstatuje, že náklady na jednu delegaci v parlamentním shromáždění činily 493 193 EUR; vyzývá předsednictvo, aby vytvořilo jednoduché, ale účinné zásady pro ekonomičtější nákladovou strukturu návštěv delegací, zejména se zřetelem k jejich politické důležitosti, délce trvání a výsledkům;

Meziparlamentní delegace

51.  má za to, že je naléhavě důležité vytvořit internetové stránky meziparlamentních delegací a naplnit je obsahem; považuje za stejně zásadní, aby se, pokud to rozpočet dovolí, veřejná zasedání vysílala naživo prostřednictvím webstreamingu, obdobně jako zasedání parlamentních výborů;

Generální ředitelství pro komunikaci

52.  s politováním konstatuje, že program víceletých grantů na období 2012–2014, který měl za cíl zvýšit informovanost o úloze Parlamentu, stál přibližně 14 500 000 EUR; vyjadřuje pochybnosti, zda tento program grantů opravdu představuje jednu z hlavních oblastí činnosti Parlamentu a úkolů, které vyplývají z jeho výsadních pravomocí, kterými jsou legislativní a rozpočtové rozhodování a rozpočtová kontrola; vyzývá správu Parlamentu, aby Výboru pro rozpočtovou kontrolu poskytla externí vyhodnocení tohoto grantového programu v dostatečném předstihu před udělováním absolutoria za rok 2014.

53.  požaduje předložení úplného vyúčtování veškerých dotací z rozpočtu Parlamentu na komunikační projekty s uvedením odpovídajícího rozpočtu a příslušných příjemců;

54.  požaduje předložení vyúčtování případných výdajů na organizace „MEP Ranking“ a „VoteWatch Europe“ z rozpočtu Parlamentu; ohrazuje se proti tomu, že práce poslanců Parlamentu v těchto organizacích se posuzuje podle kvantitativních kritérií, což může vytvářet nevhodné pobídky a vést ke zbytečné práci; domnívá se, že dochází k byrokratizaci i omezení svobody, pokud jde o výkon poslaneckého mandátu;

EuroparlTV

55.  připomíná, že rozpočet na EuroparlTV v roce 2013 činil 8 000 000 EUR a v roce 2014 pak 5 000 000 EUR a oceňuje, že díky rozšíření o nové činnosti a projekty se zlepšila kvalita této služby; konstatuje, že mezi lety 2012 a 2014 se průměrný měsíční počet sledovaných videí zvýšil z 53 000 na 400 000;

56.  připomíná, že v návaznosti na rozhodnutí předsednictva ze dne 12. prosince 2012 byla v roce 2014 zahájena externí studie, která má poskytnout náměty pro budoucí vývoj služby internetových videopořadů Parlamentu (EuroparlTV); konstatuje, že doporučení této studie mají být uskutečněna během prvního pololetí roku 2015;

Cena LUX

57.  bere na vědomí, že výdaje na filmovou cenu LUX v roce 2013 činily 448 000 EUR v intencích nákladů z roku 2012 (434 421 EUR) a zahrnovaly:

   postup oficiálního výběru a soutěže;
   komunikaci v Bruselu a ve Štrasburku;
   informování poslanců a specializovaných mediálních partnerů a také široké veřejnosti;
   náklady na výrobu titulků ve 24 úředních jazycích;
   vytvoření adaptace vítězného filmu pro sluchově a zrakově postižené;
   účast Parlamentu na významných evropských filmových akcích v rámci propagace ceny LUX;

58.  vyzývá k zefektivnění jejího rozpočtu;

59.  požaduje, byl do konce roku 2015 mezi poslanci proveden reprezentativní průzkum, zda je v jejich členském státě cena LUX známa a případně jak je posuzována;

Informační kanceláře

60.  se znepokojením konstatuje, že výdaje na služební cesty v informačních kancelářích v roce 2013 činily 1 839 696 EUR, přičemž služební cesty do Štrasburku činily 1 090 290 EUR; lituje toho, že náklady na služební cesty z informačních kanceláří do Štrasburku se zvýšily oproti roku 2012 o 7 % a o další 2 % se zvýšily v důsledku vytvoření nové informační kanceláře v Chorvatsku; žádá o uvedení nejdůležitějších důvodů ke služebním cestám z informačních kanceláří odděleně pro Štrasburk a Brusel; požaduje vyúčtování služebních cest z příslušných kanceláří za referenční roky 2005, 2010 a 2015, aby mohlo být provedeno srovnání; trvá na tom, že prioritou by mělo být využívání videokonferencí, které jednak umožní strukturální snížení nákladů z rozpočtu Parlamentu a jednak zlepšení ve smyslu vlivu na životní prostředí, přičemž práce Parlamentu nedozná jakékoli újmy;

61.  poukazuje na skutečnost, že internetové stránky některých informačních kanceláří nebyly po volbách aktualizovány; upozorňuje na to, jaké by to mohlo mít důsledky pro důvěryhodnost Parlamentu v očích veřejnosti; trvá na prošetření využívání prostředků přidělených informačním kancelářím včetně vysvětlení výrazných rozdílů v nákladech na internetové připojení v různých členských státech;

Logo Parlamentu

62.  bere na vědomí změnu loga Evropského parlamentu; zdůrazňuje, že je nespokojen s tím, že opět nebyl o rozhodnutí informován ve vhodný čas; žádá odpovědné útvary, aby vysvětlily, jaké byly důvody k této změně, jaký byl rozhodovací postup a jaké byly náklady na tuto změnu;

63.  požaduje podrobný přehled všech externích a interních nákladů na Dům evropských dějin, které se týkají Parlamentu, s odděleně uvedenými náklady na plánování (včetně předběžného plánování), investičními náklady a provozními náklady (včetně rezervy na výstavbu a údržbu, výdaji na zaměstnance a náklady na výstavy); bere na vědomí, že Komise podporuje financování Domu evropských dějin ročním příspěvkem ve výši 800 000 EUR; poukazuje na skutečnost, že Dům evropských dějin bude mít pozitivní přínos nejen pro orgány Unie, ale také pro belgický stát, protože se bude jednat o další turistickou atrakci, která vytváří zisk; proto doporučuje, aby byl belgický stát požádán, aby vytvoření Domu evropských dějin podpořil;

Generální ředitelství pro personál

64.  bere na vědomí, že úředníky Parlamentu (zaměstnance veřejné správy v pracovním poměru na dobu neurčitou) lze ze zásady přijímat pouze formou veřejného výběrového řízení, ve kterém uspěje přibližně 10 % uchazečů, jejichž věkový průměr je 34 let; vyjadřuje své znepokojení nad tím, že přestože je zaměstnanost mladých jednou z priorit Unie, evropským orgánům, včetně Evropského parlamentu, zcela chybí politika na podporu zaměstnanosti mladých do 30 let;

65.  poukazuje na potíže při náboru úředníků nebo dočasných zaměstnanců zejména z některých členských států; poznamenává, že současné platové tabulky a nástupní podmínky, které instituce nabízejí, jsou pro nové zaměstnance méně atraktivní; zdůrazňuje, že pro mnoho občanů členských států EU-15, především těch, kteří se blíží k věkové hranici pro odchod do důchodu, to není nabídka spojená s konkurenceschopnými platy ani s atraktivními kariérními vyhlídkami; trvá na tom, že tato skutečnost spolu s povinným redukováním evropské veřejné správy v nejbližší budoucnosti ohrozí kvalitu poskytovaných služeb a způsobí nebezpečí stále větší geografické nevyváženosti;

66.  požaduje, aby byla přezkoumána činnost, kterou organizuje a financuje výbor zaměstnanců, a aby byly poskytnuty podrobnosti o druzích této činnosti, vzniklých nákladech a o dodržování zásad řádného finančního řízení;

67.  žádá GŘ pro personál a příslušné služby, aby aktivně podporovaly přítomnost žen ve vyšších pozicích nebo „vyhodnotily důvody“ jejich nerovného zastoupení a následně navrhly opatření za účelem usnadnění zapojení žen na vyšších pozicích správy Parlamentu;

68.  bere na vědomí vysoké náklady na „výjezdní zasedání“ a obdobné akce pro zaměstnance v roce 2013 (140 730 EUR za 8 akcí); má za to, že v době krize a všeobecných rozpočtových škrtů mají být náklady na „výjezdní zasedání“ zaměstnanců orgánů Unie úměrné a tato zasedání by se měla pokud možno konat v sídlech institucí, protože jejich přidaná hodnota tak vysoké náklady neospravedlňuje;

Parlamentní asistenti

69.  vyjadřuje podporu opatřením, která byla přijata v rámci přípravy kvůli konci sedmého volebního období a začátku volebního období osmého s cílem organizačně zvládnout ukončení smluv zhruba 1 700 akreditovaných parlamentních asistentů, a zejména aplikaci APA-People; přesto se domnívá, že bylo zapotřebí posílit větším množství personálu některé služby zapojené do postupů pro uzavírání smluv s akreditovanými parlamentními asistenty, aby proběhly rychleji a efektivněji; zdůrazňuje, že personální a technické zdroje nestačily k tomu, aby se zabránilo opožděnému podepisování smluv s některými asistenty, nebo dokonce ukončení smluv, jakož i opožděnému výpočtu diet a dalších přidělených prostředků, což v důsledku vedlo k opožděnému vyplácení platů; přesto uznává, že se postup oproti roku 2009 podstatně zlepšil, a konstatuje, že Parlament musí dál pracovat na zlepšení rychlosti a plynulosti postupu uzavírání pracovních smluv; je znepokojen tím, že se nenabízí řešení pro akreditované parlamentní asistenty, jejichž práva byla omezena tím, že kvůli dřívějším volbám do Parlamentu byly nejméně o měsíc zkráceny jejich pracovní smlouvy; trvá na tom, že je nutno příslušné právní předpisy týkající se doby nutné pro vznik penzijních nároků přizpůsobit změnám skutečného parlamentního cyklu;

70.  vyjadřuje politování nad tím, že sociální zpráva Parlamentu za rok 2013 – stejně jako za předchozí roky – neobsahuje téměř žádné údaje týkající se akreditovaných parlamentních asistentů, ačkoli představují 29,4 % zaměstnanců Parlamentu; žádá, aby byl vzhledem k zásadnímu významu tohoto dokumentu pro zlepšení řízení lidských zdrojů Parlamentu tento nedostatek napraven;

71.  vyjadřuje politování nad rozsudkem Soudu pro veřejnou službu ze dne 12. prosince 2013 ve věci F-129/12 a hluboce lituje toho, že byl Parlament odsouzen za to, že nebyl schopen poskytnout pomoc v případech obtěžování a nezákonného ukončení pracovního poměru akreditovaných parlamentních asistentů; bere na vědomí, že rozhodnutím předsednictva ze dne 14. dubna 2014 byl zřízen poradní výbor pro předcházení obtěžování na pracovišti, aby se tomuto druhu situací u akreditovaných parlamentních asistentů předešlo; přesto vyjadřuje své obavy ohledně nevyváženého složení uvedeného výboru, který tvoří tři kvestoři, jeden zástupce správy a jeden zástupce akreditovaných parlamentních asistentů; poznamenává, že přinejmenším do listopadu 2014 se uvedený výbor zabýval třemi případy a že „kvestoři rozhodli, že nebyly důvody v šetření pokračovat“; žádá proto předsednictvo, aby přezkoumalo své rozhodnutí ohledně složení výboru tak, aby bylo vyváženější a aby v něm byli zahrnuti nejméně dva zástupci akreditovaných parlamentních asistentů;

72.  se znepokojením bere na vědomí vysoký podíl nedokončení jazykových kurzů, který u akreditovaných parlamentních asistentů činí 32 % oproti 8 % u ostatních zaměstnanců zahrnutých ve služebním řádu; žádá, aby byl změněn program jazykových kurzů s cílem zajistit, aby lépe odpovídaly specifickým pracovním podmínkám akreditovaných parlamentních asistentů;

73.  vzhledem k velkému rozdílu ve využívání nemocenské dovolené mezi akreditovanými parlamentními asistenty a ostatními zaměstnanci zahrnutými ve služebním řádu žádá provedení analýzy možných důvodů, které tento rozdíl způsobují;

74.  upozorňuje na skutečnost, že akreditovaní parlamentní asistenti pobírají o 30 až 45 % nižší diety za cesty do Štrasburku než ostatní zaměstnanci zahrnutí ve služebním řádu; dále upozorňuje na to, že mezi samotnými akreditovanými parlamentními asistenty existují tři úrovně hrazení těchto nákladů, a že dokonce existuje možnost, kdy služební cesta do Štrasburku není hrazena vůbec; žádá předsednictvo Evropského parlamentu, aby přijalo opatření nutná k odstranění této nerovnosti a aby uvedené diety byly stejné jako u ostatních řádných zaměstnanců;

75.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že počet místních asistentů zaměstnávaných jednotlivými poslanci byl v roce 2013 velice různý a pohyboval se mezi 0 a 43; žádá šetření s cílem posoudit, zda byly v případech vysokého počtu místních asistentů dodržovány postupy přijímání a jaké byly důvody tak vysokého počtu místních asistentů; žádá vyhodnocení postupů pro přijímání místních asistentů a návrhy na jejich racionalizaci za účelem zamezení nadměrnému počtu místních asistentů na jednoho poslance; žádá zajištění větší transparentnosti v oblasti zaměstnávání místních asistentů a poskytovatelů služeb; požaduje zveřejnění jmen všech poskytovatelů služeb zaměstnávaných poslanci na internetu;

76.  upozorňuje na to, že čl. 43 písm. d) prováděcích opatření ke statutu poslanců přijatých v červenci 2008 vylučuje možnost, aby poslanci zaměstnávali jako asistenty své manžely/manželky nebo své stálé partnery bez manželského svazku nebo své rodiče, děti a sourozence;

77.  je znepokojen zpožděním v přijímání vnitřních pravidel pro whistleblowing; žádá, aby byla tato pravidla bez dalších prodlev uvedena do praxe;

Generální ředitelství pro infrastrukturu a logistiku

Politika Parlamentu v oblasti budov

78.  bere na vědomí, že ve svých třech pracovních místech Parlament využívá prostory o ploše 1,1 milionu m2 a vlastní 81 % této plochy; má za to, že je nanejvýš důležité stanovit náležitá opatření s cílem zajistit, aby byly budovy Parlamentu udržitelné oproti rostoucím nákladům na údržbu;

79.  žádá dohodu o spolupráci mezi Parlamentem a Komisí ve věci společné správy Evropských domů, aby byl na jedné straně vytvořen rámec pro víceleté plánování v oblasti vyhledávání nemovitostí vhodných ke koupi či pronájmu a na straně druhé aby byly zjednodušeny správní a finanční postupy každodenní správy těchto nemovitostí;

80.  bere na vědomí, že od července 2013 je v plném provozu Evropský dům v Sofii; konstatuje, že závady a neshody stavby byly před podpisem kupní smlouvy naúčtovány prodávajícímu;

Generální ředitelství pro tlumočení a generální ředitelství pro překlad

81.  s uspokojením konstatuje, že uplatňování rozhodnutí předsednictva o zdrojově efektivní mnohojazyčnosti přineslo v roce 2013 u tlumočnických a překladatelských služeb úspory ve výši 15 milionů EUR, resp. 10 milionů EUR, aniž by se to dotklo zásady mnohojazyčnosti nebo se zhoršila kvalita parlamentní práce; opakuje, že je nezbytná interinstitucionální spolupráce v oblasti výměny osvědčených postupů, které pomáhají zvyšovat efektivitu a umožňují dosahovat úspor;

Generální ředitelství pro finance

Dobrovolný důchodový fond

82.  konstatuje, že se zvýšil odhadovaný pojistně-matematický schodek dobrovolného důchodového fondu vypočtený na základě aktiv fondu, a to na 197,5 milionu EUR na konci roku 2013; zdůrazňuje, že tyto odhadované budoucí závazky jsou rozloženy na několik desetiletí;

83.  konstatuje, že účinné a pravidelné budování fondu v zásadě není možné posoudit, a žádá, aby bylo provedeno externí posouzení;

84.  poznamenává nicméně, že to vyvolává znepokojení, že se prostředky fondu mohou vyčerpat, a že Parlament ručí za vyplácení důchodových nároků z tohoto fondu, pokud fond již nebude schopen plnit své závazky;

85.  bere na vědomí, že Soudní dvůr v roce 2013 rozhodl, že rozhodnutí zvýšit věk odchodu do důchodu pro pojistníky fondu ze 60 na 63 let, aby nedošlo k brzkému vyčerpání kapitálu a aby byl fond uveden do souladu s novým statutem poslanců Parlamentu, jsou právně platná;

Služby poskytované poslancům

86.  žádá, aby byly na domovské internetové stránce každého poslance Parlamentu uvedeny vedle údajů o akreditovaných parlamentních asistentech a místních asistentech poslance i jména poskytovatelů služeb a služby poskytované tomuto poslanci;

Generální ředitelství pro inovaci a technickou podporu

87.  bere na vědomí proces internalizace zaměstnanců generálního ředitelství pro inovaci a technickou podporu a přislíbené snížení nákladů a zvýšení míry odbornosti mezi pracovníky v oblasti IT; připomíná, že vyšší míra odborných znalostí v oblasti trvalých inovací byla také uváděným důvodem k externalizaci tohoto odvětví před mnoha lety; vyzývá generálního tajemníka, aby spolupracoval s Evropským úřadem pro výběr personálu s cílem nalézt způsoby, jak urychlit postup náboru zaměstnanců a přilákat nejlepší odborníky v oblasti IT technologií a bezpečnosti;

88.  připomíná, že osobní a důvěrné e-mailové schránky vybraných poslanců, parlamentních asistentů a úředníků se ocitly v ohrožení poté, co se stal Parlament terčem útoku technikou „man in the middle“, kdy se hacker napojil na komunikaci mezi soukromými smartphony a veřejnou sítí wi-fi v Parlamentu;

89.  konstatuje, že nezávislou třetí stranou byl proveden audit bezpečnosti IKT u všech parlamentních systémů IKT a telekomunikačních systémů s cílem dokončit jasný plán směřování k robustnější politice v oblasti bezpečnosti IKT v roce 2015; poukazuje na to, že audit bezpečnosti IKT měl být proveden v prosince 2014; připomíná, že s ohledem na zvýšené ohrožení v poslední době by jeho provedení mělo být prioritou, a žádá, aby byl Výbor pro rozpočtovou kontrolu o jeho výsledcích informován, jakmile bude zpráva dokončena;

90.  bere na vědomí bezprostřední a střednědobá opatření, která přijalo předsednictvo dne 9. prosince 2013, s cílem posílit pravidla Parlamentu pro bezpečné používání mobilních zařízení;

91.  trvá na tom, aby Parlament dále spolupracoval s Generálním ředitelstvím pro informatiku Komise s cílem zjistit, čím adekvátně nahradit staré nástroje IKT a infrastrukturu IKT a směřovat při tom k otevřeným, interoperabilním řešením, která nejsou vázána na prodejce, ve snaze o zajištění nákladově efektivního, vysoce kvalitního IT prostředí pro Parlament;

92.  vyjadřuje potěšení nad tím, že byla před několika lety zavedena velmi užitečná a úspěšná aplikace at4am pro předkládání pozměňovacích návrhů; má za to, že je zapotřebí ji vylepšit a zaktualizovat, a to především její vysoce užitečné nástroje, jako jsou automatické opravy a zálohování;

93.  požaduje, aby v zájmu transparentnosti a rovného přístupu k dokumentům byla aplikace ePetition, která umožňuje přístup ke všem peticím předloženým občany Petičnímu výboru Parlamentu, otevřena pro všechny poslance Parlamentu, nejen pro stálé či náhradní členy Petičního výboru;

Ekologický parlament

94.  je mu znám koncept „nového pracovního prostředí“ v Parlamentu, akreditace a postup EMAS a program bezpapírového provozu, jehož součástí jsou aplikace e-Committee a e-Meeting; vyzývá k rozšíření tohoto programu dostupnými aplikacemi pro chytré telefony a tablety;

95.  upozorňuje na to, že videokonference a práce na dálku mohou přispět k efektivnějšímu využívání času a k ekologičtějšímu Parlamentu, protože snižují administrativní a cestovní náklady;

96.  bere na vědomí, že emise skleníkových plynů při cestách zaměstnanců mezi Bruselem, Lucemburkem a Štrasburkem v roce 2012 poklesly o 34 % ve srovnání s rokem 2006; vyzývá předsednictvo, aby zajistilo úplnou transparentnost a aby také věnovalo pozornost emisím, které vznikají při cestách poslanců z jejich domovských zemí do Bruselu a Štrasburku; vítá opatření za účelem kompenzace těch emisí, které nelze snížit a které jsou nevyhnutelné; doporučuje zavádět další politiky zaměřené na kompenzaci emisí spolu s projekty podle tzv. zlatého standardu mechanismu čistého rozvoje uznaného OSN;

97.  žádá generálního tajemníka, aby koncipoval plán, jak snížit počet přepravních kontejnerů, které jsou k dispozici pro cesty poslanců a zaměstnanců Parlamentu; navrhuje používat menší kontejnery nebo zavést systém jejich sdílení, a tak snížit náklady na ně jak z finančního hlediska, tak z hlediska uhlíkové stopy;

98.  žádá příslušné služby, aby vytvořily udržitelnou a jednotnou koncepci plného využití rozpočtové položky 239 ke kompenzaci CO2 až do maximální částky, a to za účelem zajištění kompenzace nevyhnutelných emisí CO2 prostřednictvím projektů podle tzv. zlatého standardu mechanismu čistého rozvoje uznaného OSN;

99.  žádá, aby klimatizační systém byl energeticky účinný a měl minimální dopad na životní prostředí;

Výroční zpráva o udělených zakázkách

100.  konstatuje, že v roce 2013 bylo uděleno celkem 264 zakázek, 120 na základě otevřeného nebo omezeného řízení, a to v hodnotě 465 milionů EUR, a 144 na základě vyjednávacího řízení, a to v celkové hodnotě 152 milionů EUR; bere na vědomí, že i když byl celkový počet zakázek udělených ve vyjednávacím řízení v roce 2013 o 37 % nižší (144 oproti 241 v roce 2012), hodnota zakázek ve vyjednávacím řízení se nijak výrazně nezměnila;

101.  v tomto kontextu zdůrazňuje nutnost zavést koncepci ekologických veřejných zakázek pro všechny smlouvy a nabídková řízení; požaduje stanovení odstupňovaných a ambiciózních závazných cílů pro ekologické smlouvy, a to zejména v oblasti potravin a stravování, vozidel a dopravy, sanitárního vybavení a vodních zařízení, papíru, nakládání s odpady, osvětlení, čištění a nábytku;

102.  konstatuje, že většina zakázek udělených v roce 2013 byly zakázky na služby (61 %) v celkové hodnotě 374 milionů EUR a že tři generální ředitelství udělila 14 zakázek v hodnotě přes 10 milionů EUR; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby speciálně tyto zakázky vysoké hodnoty byly předmětem odpovídajících kontrolních systémů, které budou neustále monitorovat plnění objednávek;

103.  bere na vědomí následující rozdělení zakázek udělených v letech 2013 a 2012 podle typu zakázky:

Typ zakázky

2013

2012

Počet

Procentní podíl

Počet

Procentní podíl

Služby

Potřeby

Stavební práce

Budova

189

48

19

8

72 %

18 %

7 %

3 %

242

62

36

4

70 %

18 %

12 %

1 %

Celkem

264

100 %

344

100 %

Typ zakázky

2013

2012

Hodnota (EUR)

Procentní podíl

Hodnota (EUR)

Procentní podíl

Služby

Potřeby

Stavební práce

Budova

374 147 951

91 377 603

15 512 763

136 289 339

61 %

15 %

2 %

22 %

493 930 204

145 592 868

48 386 872

180 358 035

57 %

17 %

5 %

21 %

Celkem

617 327 656

100 %

868 267 979

100 %

(Výroční zpráva o zakázkách udělených Evropským parlamentem, 2013, s. 7)

104.  bere na vědomí následující rozdělení zakázek udělených v letech 2013 a 2012 podle typu použitého řízení:

Typ řízení

2013

2012

Počet

Procentní podíl

Počet

Procentní podíl

Otevřené

Omezené

Vyjednávací

Hospodářská soutěž

Výjimka

106

14

144

-

-

40 %

5 %

55 %

-

-

98

5

241

-

-

28 %

2 %

70 %

0 %

0 %

Celkem

264

100 %

344

100 %

Typ řízení

2013

2012

Hodnota (EUR)

Procentní podíl

Hodnota (EUR)

Procentní podíl

Otevřené

Omezené

Vyjednávací

Hospodářská soutěž

Výjimka

382 045 667

83 288 252

151 993 737

-

-

62 %

13 %

25 %

-

-

381 116 879

245 156 318

241 994 782

-

-

44 %

28 %

28 %

0 %

0 %

Celkem

724 297 066

100 %

603 218 807

100 %

(Výroční zpráva o zakázkách udělených Evropským parlamentem, 2013, s. 9)

Výjimečná vyjednávací řízení

105.  bere na vědomí, že výjimečná vyjednávací řízení činila 39 % vyjednávacích řízení zahájených v roce 2013; je znepokojen tím, že Parlament využil výjimečné vyjednávací řízení k udělení 56 zakázek, a požaduje, aby byl uváděn nejen celkový počet zakázek, ale také jejich úhrnná hodnota;

106.  zastává názor, že schvalující úředníci by měli při použití výjimečného vyjednávacího řízení podat komplexní a transparentní odůvodnění; požaduje, aby centrální finanční oddělení shromáždilo informace ve výroční zprávě rozpočtovému orgánu o udělených zakázkách;

Politické skupiny (rozpočtová položka 4 0 0)

107.  konstatuje, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 4 0 0 a přidělené politickým skupinám a nezařazeným poslancům byly v roce 2013 využity následovně:

Skupina

2013

2012

Roční prostředky

Vlastní zdroje a přenesené prostředky

Výdaje

Míra využití ročních prostředků

Prostředky přenesené do dalšího období

Roční prostředky

Vlastní zdroje a přenesené prostředky

Výdaje

Míra využití ročních prostředků

Prostředky přenesené do dalšího období (2011)

PPE

21 680

4 399

18 437

85,04%

7 642

21 128

2 024

18 974

89,81 %

4 178

S&D

15 388

6 849

17 649

114,69%

4 588

14 908

6 313

14 520

97,40 %

6 702

ALDE

6 719

2 172

7 142

106,30%

1 749

6 673

2 281

6 855

102,72 %

2 100

Verts/ALE

4 366

1 787

4 778

109,44%

1 375

4 319

1 460

4 002

92,65 %

1 778

GUE/NGL

2 658

1 076

3 317

124,79%

416

2 563

1 094

2 602

101,52 %

1 055

ECR

4 046

1 602

4 598

113,64%

1 050

3 765

1 219

3 407

90,51 %

1 577

EFD

2 614

939

2 422

92,65%

1 132

2 538

881

2 494

98,29 %

925

nezařazení poslanci

1 316

367

931

70,74%

441

1 362

413

963

70,73 %

367

Celkem

58 786

19 193

59 274

100,83%

18 394

57 255

15 687

53 817

94,00 %

18 680

* všechny částky v tisících EUR

Evropské politické strany a evropské politické nadace

108.  konstatuje, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 4 0 2 byly v roce 2013 využity následovně(2):

Strana

Zkratka

Vlastní zdroje*

Grant EP

Příjmy celkem

Grant EP jako % způsobilých výdajů (max. 85 %)

Výsledný přebytek (k převodu do rezerv) nebo schodek

Evropská lidová strana

PPE

1.439

6.464

9.729

85%

192

Strana evropských socialistů

PSE

1.283

4.985

6.841

85%

118

Strana Aliance liberálů a demokratů pro Evropu

ALDE

518

2.232

3.009

85%

33

Evropská strana zelených

EGP

461

1.563

2.151

78%

-36

Aliance Evropských konzervativců a reformistů

AECR

307

1.403

1.970

85%

45

Strana evropské levice

EL

233

948

1.180

68%

-258

Evropská demokratická strana

EDP/PDE

91

437

528

85%

0

Demokraté EU

EUD

48

197

245

85%

12

Evropská svobodná aliance

EFA

93

439

592

85%

12

Evropské křesťanské politické hnutí (ECPM)

ECPM

61

305

366

85%

8

Evropská aliance pro svobodu

EAF

68

384

452

85%

1

Evropská aliance národních hnutí

AEMN

53

350

403

85%

-38

Hnutí pro Evropu svobod a demokracie

MELD

107

594

833

85%

0

Celkem

4.762

20.301

28.299

83%

89

(*) všechny částky v tisících EUR

109.  konstatuje, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 4 0 3 byly v roce 2013 využity následovně(3):

Nadace

Zkratka

Přidružena ke straně

Vlastní zdroje*

Grant EP

Příjmy celkem

Grant EP jako % způsobilých výdajů (max. 85 %)

Středisko evropských studií

CES

PPE

772

3.985

4.757

85%

Evropská nadace pokrokových studií

FEPS

PSE

491

2.762

3.253

85%

Evropské liberální fórum

ELF

ALDE

214

1.108

1.322

85%

Zelená evropská nadace

GEF

EGP

158

881

1.039

85%

Transform Europe

TE

EL

130

538

668

85%

Institut evropských demokratů

IED

PDE

50

219

269

85%

Centrum Mauritse Coppieterse

CMC

EFA

50

227

277

85%

Nový směr – Nadace pro evropskou reformu (ND)

ND

AECR

183

645

828

85%

Evropská nadace pro svobodu

EFF

EAF

39

210

249

85%

Organizace pro evropskou mezistátní spolupráci

OEIC

EUD

20

123

143

85%

Evropská křesťanská politická nadace

ECPF

ECPM

31

170

201

85%

Nadace pro Evropu svobod a demokracie

FELD

MELD

60

280

340

85%

Identités & Traditions europénnes

ITE

AEMN

31

177

208

85%

Celkem

-

2.229

11.325

13.554

85%

(*) všechny částky v tisících EUR

-

2.229

11.325

13.554

85%

(1) ALTER-EU: Mind the Gap (http://www.alter-eu.org/sites/default/files/documents/Mind%20the%20Gap%20briefing.pdf)
(2) Zdroj: PV BUR. 20.10.2014 (PE 538.295/BUR) a PV BUR. 20.10.2014 (PE 538.297/BUR) bod 12.
(3) Zdroj: PV BUR. 20.10.2014 (PE 538.295/BUR) a PV BUR. 20.10.2014 (PE 538.297/BUR) bod 12.

Právní upozornění