Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2014/2139(DEC)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0070/2015

Předložené texty :

A8-0070/2015

Rozpravy :

PV 28/04/2015 - 16
CRE 28/04/2015 - 16

Hlasování :

PV 29/04/2015 - 10.21
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0130

Přijaté texty
PDF 519kWORD 117k
Středa, 29. dubna 2015 - Štrasburk Konečné znění
Udělení absolutoria za rok 2013: výkonnost, finanční řízení a kontrola agentur Evropské unie
P8_TA(2015)0130A8-0070/2015

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu agentur Evropské unie na rozpočtový rok 2013: výkonnost, finanční řízení a kontrola (2014/2139(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu agentur Evropské unie na rozpočtový rok 2013,

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2012 (COM(2014)0607) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2014)0285, SWD(2014)0286),

–  s ohledem na zvláštní výroční zprávy Účetního dvora(1) o ověření roční účetní závěrky decentralizovaných agentur za rozpočtový rok 2013,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(4),

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5), a zejména na článek 110 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0070/2015),

A.  vzhledem k tomu, že toto usnesení obsahuje pro každý ze subjektů uvedených v článku 208 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 připomínky horizonzální povahy, které doprovázejí rozhodnutí o udělení absolutoria v souladu s článkem 110 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 a článkem 3 přílohy V jednacího řádu Evropského parlamentu;

B.  vzhledem k tomu, že počet agentur v průběhu uplynulého desetiletí výrazně vzrostl (ze tří v roce 2000 na 32 v roce 2013);

1.  zdůrazňuje význam úkolů, které agentury vykonávají, a jejich přímý vliv na každodenní život občanů, a poukazuje na důležitost autonomie agentur, zejména regulačních agentur a agentur, které jsou pověřeny nezávislým shromažďováním informací; připomíná, že hlavním důvodem pro vznik agentur bylo poskytování nezávislých technických a vědeckých expertíz; zdůrazňuje, že decentralizované agentury pomáhají Komisi jménem Unie s prováděním politik Unie; vyzývá Komisi a síť agentur Unie (dále jen „síť“), aby zlepšily svou komunikační politiku a zajistily tak, že agentury budou efektivně komunikovat s občany v zájmu zvýšení jejich povědomí o produktivitě a dosažených výsledcích;

2.  uznává úlohu agentur při podpoře politik Unie; vyzývá k širšímu využívání jejich odborných znalostí a schopností v příslušných fázích procesu evropského semestru; podtrhuje přínos agentur k plnění cílů strategie Evropa 2020;

3.  uvědomuje si, že v oblasti svobody, bezpečnosti a práva byl zřízen velký počet agentur, připomíná však důležitost úkolů, které tyto agentury plní, a jejich bezprostřední dopad na každodenní život občanů; zdůrazňuje, že všechny nové agentury byly vytvořeny ve snaze vyhovět konkrétním potřebám; konstatuje, že některé agentury v prostoru svobody, bezpečnosti a práva jsou operačními agenturami, takže se plnění jejich rozpočtu odvíjí i od externích faktorů;

4.  domnívá se, že diskuse vedená v příslušných výborech o návrhu ročních pracovních programů a víceletých strategiích agentur pomáhá zajistit, aby tyto programy a strategie odrážely skutečné politické priority;

5.  poukazuje na to, že Účetní dvůr ve svém shrnutí výsledků výročních auditů evropských agentur a ostatních subjektů za rok 2013 (dále jen „shrnutí Účetního dvora“) uvádí, že celkový rozpočet agentur na rok 2013 dosahoval přibližně 2 miliard EUR, což představuje zvýšení o 25 % oproti roku 2012 a odpovídá 1,4 % souhrnného rozpočtu Unie; konstatuje, že toto navýšení souvisí zejména s nově založenými agenturami a novými úkoly některých agentur; ze shrnutí Účetního dvora zjišťuje, že v agenturách pracuje přibližně 6 500 stálých a dočasných úředníků, což odpovídá 14 % celkového počtu úředníků Unie schválených v rámci souhrnného rozpočtu Unie; dále konstatuje, že v agenturách působí přibližně 2900 smluvních zaměstnanců a vyslaných pracovníků;

6.  připomíná, že s agenturami je spojeno vysoké riziko ztráty prestiže Unie, neboť v členských státech mají významný vliv na politiku, rozhodování a provádění programů v oblastech, kterým občané Unie přikládají velký význam;

7.  konstatuje, že zásada efektivnosti nákladů platí i pro agentury, které by měly prokázat, že jejich činnost je efektivní, a zajistit, že občané budou o výsledcích činnosti agentur dobře informováni; žádá síť, aby i nadále podrobně informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o využívání a přidané hodnotě společných zásad a pokynů k systémům a rámcům měření výkonnosti, víceletým a ročním programovým dokumentům, klíčovým ukazatelů výkonnosti, podávání zpráv a nástrojům hodnocení;

Společný přístup a plán opatření Komise

8.  připomíná, že v červenci 2012 Parlament, Rada a Komise přijaly společný přístup k decentralizovaným agenturám (dále jen „společný přístup“) – politickou dohodu ohledně vedení a reformy agentur v budoucnosti; bere na vědomí, že Komise odpovídá za opatření navazující na tuto dohodu;

9.  vítá plán opatření přijímaných na základě společného přístupu k decentralizovaným agenturám EU (dále jen „plán opatření Komise“), který přijala Komise v prosinci 2012, a vyzývá všechny zúčastněné strany, aby pokračovaly v uplatňování myšlenek obsažených v tomto dokumentu; konstatuje, že Komise v tomto dokumentu formulovala podrobný plán provádění opatření navazujících na dohodu o společném přístupu a uvedla 90 oblastí, v nichž musí všechny zúčastněné strany učinit potřebné kroky;

10.  bere na vědomí zprávu Komise o pokroku při provádění společného přístupu, její program na rok 2013 a následující roky, jakož i úsilí, které Komise vyvíjí společně s decentralizovanými agenturami a které vedlo k prokazatelnému pokroku; v této souvislosti vítá, že v revidovaném rámcovém finančním nařízení(6) byl vyjasněn způsob provádění a úlohy interních kontrolních funkcí agentur a úkoly jejich interních auditních služeb, a rovněž vítá pokyny ke strategiím agentur pro boj proti podvodům vypracované Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF);

11.  bere na vědomí informaci sítě, že agentury dosáhly při provádění činností uvedených ve společném přístupu značného pokroku; dále konstatuje, že podle průzkumu, který síť provedla mezi agenturami, na něž se vztahuje plán opatření Komise, dosahuje míra dokončení činností plánu opatření týkajících se agentur 96 %;

12.  bere na vědomí, že útvary Komise vypracovaly standardní ustanovení, která obsahují vhodné právní formulace odrážející zásady dohodnuté ve společném přístupu a ostatní ustanovení, která jsou obvykle uvedena v zakládajících aktech agentur; bere na vědomí, že tato standardní ustanovení jsou používána při zřizování nových agentur nebo při revizi zakládajících aktů stávajících agentur;

13.  poukazuje na to, že s využitím příspěvků agentur vypracovala Komise pokyny obsahující standardní ustanovení dohod o sídle, které decentralizované agentury uzavírají s hostitelským členským státem; konstatuje se znepokojením, že dohodu o sídle dosud neuzavřelo deset agentur; vyzývá tyto agentury, aby v zájmu úspor a zvýšení efektivity řešily účinným způsobem otázku dohod o sídle a prosazovaly je jako prioritu; má obavy, že by neexistence dohod o sídle mohla mít vážné důsledky pro zaměstnance agentur, a vyzývá tyto členské státy, aby tyto dohody uzavřely před zahájením příštího postupu udělování absolutoria;

14.  domnívá se, že je nezbytné vážně zhodnotit možnost sloučit agentury, které provádějí podobné úkoly, a to nejenom aby se zamezilo plýtvání prostředků, ale také za účelem vytvoření kritického množství, které zajistí, že agentury budou skutečně efektivní;

15.  konstatuje, že Komise zlepšila služby poskytované agenturám ve formě obecných i specifických doporučení, a to díky využití informací a návrhů, které poskytuje síť; podotýká, že v kontextu omezených finančních a lidských zdrojů vedla tato zlepšení k tomu, že se začalo uvažovat o strukturálních opatřeních k racionalizaci fungování agentur; konstatuje, že tato opatření již přinesla své výsledky, například vytvoření společných služeb různých agentur, a vybízí agentury, aby v tomto úsilí pokračovaly;

Rozpočtové a finanční řízení

16.  připomíná, že zásada ročního rozpočtu je jednou ze tří základních účetních zásad (společně se zásadou jednotnosti a vyrovnanosti), které jsou naprosto nezbytné k zajištění účinného plnění rozpočtu Unie; podotýká, že decentralizované agentury si nepočínají vždy plně v souladu s touto zásadou; vyzývá agentury, aby takové chyby minimalizovaly;

17.  ze shrnutí Účetního dvora se dozvídá, že nejčastějším problémem rozpočtového a finančního řízení je i nadále přenos velkého objemu prostředků přidělených na závazky a že tento problém se týká 24 agentur; bere na vědomí, že vysoká úroveň přenosu prostředků je neslučitelná se zásadou ročního rozpočtu;

18.  poukazuje na to, že v sedmi případech Účetní dvůr opět konstatoval, že došlo ke zrušení velkého objemu prostředků přenesených z předchozích let; podotýká, že takové rušení prostředků svědčí o tom, že přenesené prostředky byly stanoveny na základě nadhodnocených potřeb nebo byly jinak neodůvodněné; vyzývá agentury, aby učinily vše, co je v jejich moci, a zejména aby zavedly postupy lepšího rozpočtového plánování s cílem předcházet přenášení prostředků v budoucnu, a soustředily se zejména na agentury, které zrušily prostředky přenesené z předchozích let;

19.  bere na vědomí, že Komise přijala dne 30. září 2013 nové rámcové finanční nařízení s cílem zjednodušit pravidla, jimiž se řídí agentury;

20.  konstatuje, že v zájmu zvýšení koherentnosti a srovnatelnosti dokumentů agentur Komise spolupracuje s agenturami na pokynech pro vytváření programových dokumentů, které mají roční a víceletou složku, a na vzorech souhrnných výročních zpráv o činnosti, které odpovídají požadavkům rámcového finančního nařízení;

21.  konstatuje, že podle rámcového finančního nařízení mají být souhrnné výroční zprávy o činnosti zaslány do 1. července každého roku Komisi, Účetnímu dvoru a orgánu příslušnému k udělení absolutoria, který kompiluje informace z těchto zpráv, ze zpráv o internímu a externím auditu a z finančních zpráv, které byly vyžadovány předchozím rámcovým finančním nařízením; bere na vědomí, že zprávy o udělení absolutoria jsou nadále vypracovávány nezávisle na zprávách o předběžné účetní závěrce, neboť mají zvláštní povahu a jsou určeny jiným adresátům;

22.  lituje skutečnosti, že v případě Evropského inovačního a technologického institutu a agentury Frontex byl Účetní dvůr i nyní nucen vydat výrok s výhradou o legalitě a správnosti operací, na nichž je založena účetní závěrka; je znepokojen vysokým počtem (97) připomínek Evropského účetního dvora k 35 agenturám; naléhavě vyzývá síť, aby dohlédla na to, aby dotčené agentury přijaly veškerá nezbytná opatření k vyhovění připomínkám Účetního dvora;

Spolupráce mezi agenturami – společné služby a součinnost

23.  vyjadřuje své pochyby ohledně zeměpisného rozmístění agentur, které jsou mnohdy velmi vzdálené od ostatních evropských institucí; je toho názoru, že zeměpisná vzdálenost není nezbytná pro zajištění nezávislosti agentur a ani sama o sobě neposkytuje ochranu před nežádoucími zásahy buď ze strany Komise, nebo členských států, ale v každém případě vytváří dodatečné cestovní náklady a ztěžuje využívání synergií, jako jsou centralizované administrativní a finanční služby sdílené všemi agenturami nebo několika z nich;

24.  konstatuje, že všechny agentury provedly v souladu s předchozími doporučeními orgánu příslušného k udělení absolutoria posouzení svých vnitřních administrativních postupů; dále podotýká, že řada agentur již vypracovala pravidelné hodnocení procesů v souladu s certifikací ISO (ISO 9001) a proběhly též kontroly prováděné jejich útvary pro kvalitu a interní audit; bere na vědomí, že některé agentury využily k hodnocení svých vnitřních administrativních procesů služeb externích konzultantů;

25.  vítá skutečnost, že rámcové finanční nařízení nabízí možnost sdílet služby nebo je přenést na jiný subjekt, pokud je tím možné zvýšit nákladovou efektivitu; připomíná, že agentury usilují o součinnost již nyní, vyměňují si osvědčené postupy a sdílí některé služby v zájmu efektivního fungování a co nejoptimálnějšího využití svých zdrojů; bere na vědomí vývoj spolupráce mezi agenturami, která se v příštích letech zintenzivní a umožní jim nadále dosahovat svých cílů; konstatuje, že 82 % agentur podepsalo dohody s jinými agenturami; vyzývá agentury, aby se nadále snažily prohlubovat již etablovanou spolupráci a dále rozvíjely sdílení služeb; vyzývá agentury, aby iniciativně vyhledávaly vzájemnou spolupráci s cílem zlepšit účinnost a účelnost své práce;

26.  bere na vědomí informace získané od agentur, že byl vytvořen internetový komunikační nástroj, který slouží jako platforma pro výměnu informací, znalostí a osvědčených postupů mezi agenturami a jehož součástí je i databáze sdílených služeb v různých oblastech a odkazy na nové iniciativy; bere na vědomí, že se průběžně prohlubuje spolupráce mezi agenturami v jejich různých specializacích a že se očekává, že v blízké budoucnosti vyvine 65 % agentur nové iniciativy a uzavře nové dohody s ostatními agenturami;

Výkon

27.  vítá skutečnost, že byl schválen soubor zásad pro účinné a účelné řízení zaměřené na výsledky a pokyny k systémům měření výkonnosti, víceletým a ročním programovým dokumentům a podávání zpráv a nástrojům hodnocení; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby se síť stala členem nové interinstitucionální pracovní skupiny pro výkonnost a prosazovala tak společné chápání pojmu dobré a lepší výkonnosti; požaduje, aby Účetní dvůr včas poskytl za účelem přezkumu víceletého finančního rámce pro rok 2016 hodnocení výkonnosti a výsledků agentur;

28.  považuje za pozitivní, že současným trendem je zaměřovat se ve zprávách více na efektivitu a na dosažené výsledky; v tomto ohledu požaduje zdokonalení systému podávání zpráv, aby se zvýšila demokratická odpovědnost agentur;

Řízení lidských zdrojů

29.  bere na vědomí, že Komise přijala v červenci 2013 sdělení(7) o programování lidských a finančních zdrojů pro decentralizované agentury na období 2014–2020, jehož cílem je zajistit slučitelnost zdrojů s omezeními stanovenými v tomto ohledu víceletým finančním rámcem 2014–2020;

30.  dozvídá se od sítě, že většina agentur již provedla ve svých víceletých personálních plánech požadované snížení personálního stavu o 5 %, i když se značnými obtížemi; lituje, že Komise vytvořila dodatečný „fond pro přesuny“ ve výši 5 % personálního stavu, čímž de facto nutí agentury k dalšímu snižování počtu zaměstnanců nad rámec dohodnutého pětiprocentního cíle;

31.  bere na vědomí informaci sítě, že některé agentury se již nyní potýkají se závažnými problémy při plnění svých úkolů s omezenými zdroji, jež mají k dispozici; se znepokojením konstatuje, že bude-li dále pokračovat proces snižování počtu zaměstnanců, budou agentury jen obtížně zajišťovat stejnou úroveň kvality své práce, neboť Unie jim ukládá stále větší rozsah úkolů a povinností; vyzývá Komisi, aby přehodnotila svůj plán dalšího snižování počtu zaměstnanců a upravila jej v souladu s pracovním vytížením a požadavky v oblasti zdrojů jednotlivých agentur;

32.  připomíná postoj Parlamentu k rozpočtovému procesu, podle nějž by se na zaměstnance financované z poplatků hrazených odvětvím, kteří tedy nejsou financováni z rozpočtu Unie, nemělo vztahovat jednoprocentní roční snižování uplatňované Unií; domnívá se, že Komise by měla posuzovat agentury financované především z rozpočtu Unie zvlášť a měla by navrhnout zvláštní rámec pro agentury financované převážně odvětvím, který by měl být úměrný službám poskytovaným danou agenturou;

33.  obecně se domnívá, že je nutno zlepšit postupy přijímání zaměstnanců, mj. pokud jde o jejich transparentnost;

34.  podotýká, že síť se musí dohodnout na vytvoření meziagenturní skupiny vyšetřovatelů, kteří budou provádět disciplinární šetření; bere na vědomí, že kandidáti nominovaní agenturou se budou účastnit specifických vzdělávacích akcí, které bude zajišťovat Úřad pro vyšetřování a disciplinární opatření Komise;

Spolupráce sítě s Parlamentem

35.  vyjadřuje uspokojení nad spoluprací sítě s příslušným parlamentním výborem a konstatuje, že ředitelé agentur, které výbor kontaktoval v rámci ročního postupu udělování absolutoria, byli vždy k dispozici a projevovali velkou otevřenost; vyzývá síť a jednotlivé agentury, aby dále rozšířily svou komunikaci a spolupráci s Parlamentem nad rámec procesu udělení absolutoria;

Střet zájmů a transparentnost

36.  podotýká, že Komise v souladu se svým plánem opatření zveřejnila v prosinci 2013 pokyny pro prevenci a řešení střetu zájmů v decentralizovaných agenturách EU (dále jen „pokyny“); konstatuje, že tyto pokyny obsahují ustanovení o zveřejňování prohlášení o zájmech členů správních rad, výkonných ředitelů, odborníků zasedajících ve vědeckých výborech a ostatních podobných orgánů a pracovníků; dále podotýká, že pokyny jasně odkazují na postupy stanovené agenturami; bere na vědomí, že řada agentur vydala postupy pro prevenci a řízení střetů zájmů nebo je aktualizovala, aby je uvedla v soulad s pokyny Komise;

37.  poukazuje na to, že pokyny nejsou pro agentury zákonně závazné, a vyzývá Komisi, aby prověřila, jak mohou být s agenturami za účelem podpory transparentnosti a zamezení střetům zájmů uzavřeny závaznější dohody;

38.  dozvídá se od agentur, že důvěra občanů Unie v evropské orgány, agentury a další subjekty má prvořadý význam; konstatuje, že agentury zavedly řadu konkrétních opatření a nástrojů, aby mohly vhodným způsobem řešit riziko skutečných nebo domnělých střetů zájmů; konstatuje, že 88 % agentur již přijalo postupy pro prevenci a řízení střetů zájmů, zatímco ostatních 12 % tak právě činí; podotýká, že postupy 81 % agentur berou v potaz vyslané národní odborníky a externí a přechodné zaměstnance;

39.  poukazuje ovšem na to, že různé agentury se i nadále potýkají s obtížemi při zajišťování své nezávislosti, zejména co se týče zaměstnanců expertních skupin a vědeckých panelů a výborů; doporučuje agenturám, aby tento problém řešily společně s Komisí a přihlédly také k doporučením evropské veřejné ochránkyně práv na základě šetření z vlastního podnětu (OI/6/2014/NF) zahájeného dne 12. května 2014, která byla uvedena v dopise Komisi o složení expertních skupin Komise;

40.  bere na vědomí, že 61 % agentur již na svých internetových stránkách zveřejnilo životopisy a prohlášení o zájmech členů svých správních rad, vedoucích pracovníků a externích i interních expertů; konstatuje, že zbývající agentury souhlasily, že tyto informace zveřejní poté, co budou přijaty revidované postupy, a očekává, že tyto agentury přijmou tyto revidované postupy a zveřejní uvedené informace bez dalších zbytečných prodlev;

41.  poznamenává, že vyslaní národní odborníci, externí a přechodní zaměstnanci nejsou v pokynech konkrétně zmíněni a že zejména v případě tak zvaných nezávislých odborníků existuje i nadále prostor pro interpretaci, například v případě akademických pracovníků, kteří provádějí výzkum i pro jednotlivé společnosti nebo pro soukromý sektor obecně; vyzývá síť, aby v tomto ohledu zajistila harmonizovaný přístup, který zamezí také jakýmkoli nepřímým střetům zájmů;

42.  bere na vědomí, že Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) vypracoval pokyny pro strategie agentur proti podvodům, přičemž přihlížel k příspěvkům samotných agentur; podotýká, že OLAF poskytuje agenturám podporu při uplatňování těchto pokynů;

43.  vyzývá Účetní dvůr, aby učinil kroky v návaznosti na svou zvláštní zprávu 15/2012 o řešení střetů zájmů ve vybraných agenturách EU;

44.  vybízí Komisi, aby prováděla pravidelná hodnocení transparentnosti a integrity agentur a zveřejňovala výsledky těchto hodnocení;

Viditelnost

45.  lituje nedostatečné viditelnosti a demokratické odpovědnosti agentur, protože je občané obvykle dobře neznají a jsou ohroženy vnějšími vlivy specializovaných lobbistů, zejména těch, kteří zastupují velké společnosti;

46.  bere na vědomí, že v roce 2014 téměř všechny agentury umístily na své internetové stránky prohlášení, že jsou agenturami Unie; naléhavě vyzývá zbývající agentury, aby toto prohlášení také bezodkladně doplnily a vyzývá je, aby zajistily, že ony samy i jejich práce bude spojována s Unií;

47.  vítá iniciativu některých agentur, které u některých svých politik zavedly veřejné konzultace; vybízí agentury, aby tak postupovaly i nadále;

48.  podotýká, že pokud jde o sociální odpovědnost, ve všech externích smlouvách o poskytování služeb, které agentury uzavírají, se dodavatelé zavazují, že budou využívat místní pracovní sílu a dodržovat daňové předpisy; konstatuje, že agentury rovněž realizovaly další akce na zvýšení sociální odpovědnosti, a to buď díky sociálnímu profilu jejich zvláštních úkolů, nebo ve vztahu ke komunitám v místě, kde působí;

49.  upozorňuje zejména na tyto činnosti:

   v zájmu zvýšení informovanosti veřejnosti zveřejňuje Evropská agentura pro léčivé přípravy převážnou většinu svých výsledků na svých internetových stránkách;
   Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání aktivně pomáhá městu Soluni hledat možnosti, jak mapovat a slaďovat dovednosti na místní a regionální úrovni, a poskytuje vyřazenou výpočetní techniku místním školám a charitativním organizacím na základě transparentního postupu, v němž je vybavení přidělováno na základě žádostí;
   inovativní program Evropské nadace odborného vzdělávání v oblasti sociálních médií, který probíhal v Evropském roce boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (2010), obdržel několik mezinárodních ocenění; tento participativní přístup byl dále rozšířen i na jiné oblasti činnosti;

50.  konstatuje, že pouze jediná agentura, Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie (CdT), zveřejnilo svou výroční zprávu o činnosti ve všech úředních jazycích Unie, zatímco tři agentury zajistily překlad shrnutí svých zpráv do 23 úředních jazyků (tj. do všech s výjimkou irštiny);

51.  bere na vědomí, že pod vedením CdT vypracovala síť průzkum, jak agentury přistupují k mnohojazyčnosti; poukazuje na to, že z tohoto průzkumu vyplývá, že současné přístupy k mnohojazyčnosti jsou velmi rozdílné, a podotýká, že každá agentura se zaměřuje na jiné cílové publikum, reaguje na jiné požadavky zúčastněných stran a pracuje s různou výší rozpočtových prostředků a v různém rozsahu, takže není možné, aby všechny agentury uplatňovaly stejnou jazykovou politiku;

52.  bere nicméně na vědomí, že všechny agentury usilují o mnohojazyčnost ve svých internetových prezentacích a snaží se mít na svých stránkách alespoň jeden oddíl nebo dokument, který poskytuje základní informace o agentuře ve všech úředních jazycích Unie; poukazuje na to, že ačkoli mnohojazyčnost vyžaduje značné finanční zdroje, je nezbytné, aby agentury v této oblasti okamžitě učinily potřebné kroky;

53.  bere na vědomí, že výsledky činnosti agentur jsou dostupné veřejnosti díky tomu, že výroční zprávy o činnosti jsou umisťovány na jejich webových stránkách; konstatuje dále, že v některých oddílech těchto zpráv je srozumitelným způsobem popsáno, jakým způsobem jsou v rozpočtech agentur používány prostředky Unie; podotýká, že většina agentur vypracovává zprávy o dopadu svých činností na občany Unie, v nichž vysvětluje, proč je jejich práce důležitá;

54.  konstatuje, že mnoho agentur posílilo svou přítomnost na internetu a vyvinulo značné úsilí o zvýšení své viditelnosti, a vítá iniciativní přístup v tomto smyslu; dále vyzývá agentury, aby svou viditelnost ještě zvýšily prostřednictvím dalších nástrojů, jako jsou sociální sítě, dny otevřených dveří, přítomnost na veletrzích a další obdobné nástroje, aby zajistily, že evropští občané budou mít o činnosti těchto agentur dostatečné a transparentní informace;

Vnitřní kontroly

55.  všímá si toho, že u deseti agentur je uvedeno celkem 17 připomínek týkajících se problémů spojených s vnitřní kontrolou, což představuje pozitivní vývoj ve srovnání s rokem 2012, kdy se u 22 agentur objevilo 34 připomínek týkajících se stejných problémů; konstatuje, že ve čtyřech případech se tyto problémy týkaly provádění vnitřních kontrolních norem, které nebyly přijaty na konci roku nebo byly sice přijaty, avšak nikoli uplatněny, nebo se jednalo o problémy, u nichž stále probíhala nápravná opatření; konstatuje, že počet připomínek týkajících se správy dlouhodobého majetku a řízení grantů se oproti roku 2012 snížil;

56.  bere na vědomí, že rámcové finanční nařízení vyjasnilo úlohu útvaru interního auditu Komise (IAS) a funkce interního auditu agentur (IAC) tím, že stanovilo předpoklady pro zvýšenou koordinaci činnosti, výměnu informací a celkovou součinnost mezi agenturami; konstatuje, že rámcové finanční nařízení dává agenturám možnost sdílet své funkce interního auditu, a žádá agentury, aby tak činily, kdykoli to bude možné;

57.  vyzývá Účetní dvůr, aby i nadále kladl důraz na ověřování řádného finančního řízení agentur, zejména hospodárnosti, účinnosti a účelnosti, s níž agentury vynakládaly své finanční prostředky při plnění svých úkolů;

Samofinancované agentury

58.  opakuje, že instituce Unie, na které se nevztahují finanční pravidla stanovená v rámcovém finančním nařízení, by v zájmu soudržnosti měly případně zavést podobná pravidla(8); zdůrazňuje, že je třeba co nejdříve vyřešit problém přebytků a zvážit možnost přerozdělení těchto peněz do rozpočtu Unie; doporučuje, aby se tímto problémem zabývala interinstitucionální pracovní skupina pro výkonnost;

Další poznámky

59.  vítá úsilí agentur o řešení otázek nákladové účinnosti a šetrnosti pracovního prostředí ve vztahu k životnímu prostředí; vybízí agentury, aby v souvislosti s řízením práce a budov nadále prosazovaly řešení, která jsou nákladově účinná a šetrná k životnímu prostředí, a v zájmu snížení cestovních a dalších výdajů více využívaly digitální řešení, jako jsou videokonference;

o
o   o

60.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí agenturám, které jsou předmětem právě probíhajícího postupu udělování absolutoria, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. C 442, 10.12.2014.
(2) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(3) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(4) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
(5) Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42.
(6) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013.
(7) COM(2013)0519.
(8) V současné době CPVO (Odrůdový úřad Společenství) v Angers a OHIM (Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu) v Alicante.

Právní upozornění