Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/2589(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

RC-B8-0363/2015

Rozpravy :

Hlasování :

PV 29/04/2015 - 10.66
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0175

Přijaté texty
PDF 375kWORD 125k
Středa, 29. dubna 2015 - Štrasburk
Druhé výročí zřícení budovy Rana Plaza a současný stav, pokud jde o dohodu o udržitelnosti
P8_TA(2015)0175RC-B8-0363/2015

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o druhém výročí zřícení budovy Rana Plaza a o vývoji ve věci bangladéšského paktu udržitelnosti (2015/2589(RSP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Bangladéši, zejména na usnesení ze dne 18. září 2014(1), 16. ledna 2014(2), 21. listopadu 2013(3) a 14. března 2013(4),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o lidských právech a sociálních a environmentálních normách v mezinárodních obchodních dohodách(5) a o sociální odpovědnosti podniků v mezinárodních obchodních dohodách(6),

–  s ohledem na Dohodu o spolupráci mezi Evropským společenstvím a Bangladéšskou lidovou republikou o partnerství a rozvoji(7),

–  s ohledem na Pakt udržitelnosti pro trvalé zlepšování pracovních práv a bezpečnosti v továrnách na konfekční oděvy a pletené zboží v Bangladéši,

–  s ohledem na společné prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federiky Mogheriniové, komisařky pro obchod Cecilie Malmströmové, komisařky pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssenové a komisaře pro mezinárodní spolupráci a rozvoj Nevena Mimici u příležitosti druhého výročí tragédie v budově Rana Plaza,

–  s ohledem na Deklaraci OSN z Johannesburgu o udržitelné spotřebě a produkci na podporu sociálního a ekonomického rozvoje,

–  s ohledem na Úmluvu MOP o podpůrném rámci pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (2006, C-187) a na Úmluvu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (1981, C-155), které Bangladéš neratifikoval, a na jejich příslušná doporučení (R-197); s ohledem na Úmluvu o inspekci práce (1947, C-081), jíž je Bangladéš smluvní stranou, a na její doporučení (R-164),

–  s ohledem na Program lepší práce v Bangladéši Mezinárodní organizace práce, který byl zahájen v říjnu 2013,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Obnovená strategie EU pro sociální odpovědnost podniků na období 2011–2014 “ (COM (2011)0681) a na výsledky veřejné konzultace o činnosti Komise týkající se směru její politiky sociální odpovědnosti podniků (CSR) po roce 2014,

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 6. února 2013 o „Sociální odpovědnosti podniků: řádné, transparentní a odpovědné obchodní chování a udržitelný růst“(8) a „o sociální odpovědnosti podniků: podpora zájmů společnosti a cesta k udržitelné obnově podporující začlenění“(9),

–  s ohledem na obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, které pro vlády i společnosti stanovují rámec pro ochranu a dodržování lidských práv a které v červnu 2011 schválila Rada OSN pro lidská práva,

–  s hledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva přijatou dne 26. června 2014, která zřizuje mezivládní pracovní skupinu pověřenou vypracováním mezinárodního právně závazného nástroje pro regulaci činnosti nadnárodních společností,

–  s ohledem na deklaraci Mezinárodní organizace práce (MOP) o základních zásadách a právech při práci,

–  s ohledem na iniciativu OSN nazvanou Global Compact a týkající se lidských práv, pracovní síly, životního prostředí a boje proti korupci,

–  s ohledem na návrh nařízení Komise, kterým se zřizuje systém Unie pro náležitou péči v rámci dodavatelského řetězce (COM(2014)0111 s cílem převést do právních předpisů pokyny OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí,

–  s ohledem na návrh zákona o náležité péči mateřských firem a hlavních dodavatelských společností (č. 2578), který dne 30. března 2015 přijalo v prvním čtení francouzské Národní shromáždění,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 24. dubna 2013 se zřítila osmipatrová budova Rana Plaza nacházející se v Savaru na předměstí Dháky, v níž působilo několik oděvních továren, což si vyžádalo více než 1 100 mrtvých a asi 2 500 zraněných; vzhledem k tomu, že zřícení budovy Rana Plaza je nejhorším průmyslovým neštěstím v dějinách Bangladéše a že se jedná o nepředvídané selhání konstrukce s největším počtem obětí na životech v moderních dějinách;

B.  vzhledem k tomu, že při požáru továrny společnosti Tazreen v Ašulii na předměstí Dháky v Bangladéši zahynulo dne 24. listopadu 2012 nejméně 112 osob; vzhledem k tomu, že požáry v továrnách, zřícení budov a další nehody spojené se zdravotními a bezpečnostními otázkami na pracovišti se neomezují pouze na oděvní průmysl v Bangladéši, ale zůstávají vážným problémem i v jiných rozvojových a nejméně rozvinutých zemích, v nichž je oděvní průmysl silně orientován na vývoz, např. v Pákistánu nebo Kambodži;

C.  vzhledem k tomu, že po skončení dohody o mezinárodním obchodu s textilem a v důsledku vysoké pracovní intenzity v oděvním průmyslu se rozvojové země jako Čína, Bangladéš, Indie a Vietnam staly světovými producenty; vzhledem k tomu, že Bangladéš se stal po Číně druhým největším vývozcem oděvů na světě, přičemž mzdy v textilním průmyslu zde patří k nejnižším a textilní odvětví pokrývá téměř 85 % vývozu země; vzhledem k tomu, že 60 % jeho výroby oděvů směřuje do EU, která je hlavním vývozním trhem Bangladéše;

D.  vzhledem k tomu, že bangladéšský oděvní průmysl zaměstnává přibližně 4 miliony lidí a nepřímo poskytuje obživu nejméně 40 milionům lidí, tj. asi čtvrtině obyvatel Bangladéše; vzhledem k tomu, že oděvní průmysl významným způsobem přispěl ke snížení chudoby; vzhledem k tomu, že Bangladéš učinil velký pokrok ve snižování rozdílů mezi muži a ženami ve společnosti a úspěšně dosáhl třetího rozvojového cíle tisíciletí týkajícího se rovnosti žen a mužů, a vzhledem k tomu, oděvní průmysl k tomu přispěl významným dílem, protože 3,2 milionu ze 4 milionů pracovníků zaměstnaných v tomto odvětví jsou ženy; vzhledem k tomu, že zaměstnanost žen přispěla v mnoha případech k posílení jejich postavení;

E.  vzhledem k tomu, že reorganizace oděvního průmyslu na základě modelu integrovaného hodnotového řetězce znamená, že zakázky mohou být zajištěny pouze zvýšením produktivity a dalším snížením výrobních nákladů, v důsledku čehož začaly být pracovní síly Bangladéše a dalších rozvojových zemí mimořádně zranitelné; vzhledem k tomu, že Kambodža a Srí Lanka, kde hospodářství vysoce závisí na oděvním průmyslu, zažívají pokles mezd, ačkoli se prudce zvyšuje úroveň výrobních zařízení a zaměstnanost; vzhledem k tomu, že v Bangladéši se v důsledku katastrofy v budově Rana Plaza výrazně zvýšila minimální mzda, přesto nedosahuje výši, která je považována za odpovídající na pokrytí základních potřeb pracovníků;

F.  vzhledem k tomu, že podle různých zpráv zemřelo v Bangladéši od roku 2006 do začátku roku 2013 při požárech oděvních závodů více než 600 pracovníků, přičemž podle zpráv organizací zabývajících se lidskými právy nebyl nikdo z majitelů nebo z vedení závodů postaven před soud;

G.  vzhledem k tomu, že zřícená budova komplexu Rana Plaza byla postavena nelegálně a nesplňovala bezpečnostní normy; vzhledem k tomu, že bezprostředně po této katastrofě bylo v Bangladéši z důvodu vážných bezpečnostních problémů trvale uzavřeno 32 továren a 26 továren bylo uzavřeno částečně; vzhledem k tomu, že dosud zbývá značný počet továren, které ještě musí zvýšit své bezpečnostní standardy na zákonem stanovenou úroveň; vzhledem k tomu, že MOP podporuje iniciativu bangladéšské vlády na provedení bezpečnostních inspekcí stavebních, požárních a elektrických prvků více než 1 800 továren v oděvním průmyslu, z nichž mnohé byly původně komerčními nebo rezidenčními budovami;

H.  vzhledem k tomu, že dne 24. dubna 2013 podepsali zástupci bangladéšské vlády, místních textilních výrobců a mezinárodních oděvních značek, místních a mezinárodních odborových svazů a mezinárodních nevládních organizací ujednání o praktických aspektech platby odškodnění obětem neštěstí v budově Rana Plaza a jejich rodinám (svěřenecký fond dárců), s cílem odškodnit oběti katastrofy a jejich rodiny; vzhledem k tomu, že částka stanovená na pokrytí nákladů na všechny žádosti činí 30 milionů USD; vzhledem k tomu, že ke druhému výročí katastrofy činila celková částka získaná díky dobrovolným příspěvkům podniků přibližně 27 milionů USD, takže zbývá získat 3 miliony dolarů;

I.  vzhledem k tomu, že finanční odškodnění představuje základní hospodářskou podporu a při nedostatečném financování tohoto fondu nebude možné uhradit léčebné výlohy obětí, které vyžadují dlouhodobou lékařskou péči; vzhledem k tomu, že Parlament vyjádřil politování nad tím, že zajištění dobrovolného vyrovnání prostřednictvím svěřeneckého fondu dárců nepřineslo očekávaný cíl, a konstatoval, že pro přeživší a pro rodiny obětí by byl prospěšnější závazný mechanismus;

J.  vzhledem k tomu, že v důsledku těchto tragických událostí v budově Rana Plaza a po veřejných protestech a výzvách Evropského parlamentu k akci, zahájila EU společně s bangladéšskou vládou a MOP dne 8. července 2013 provádění „Paktu udržitelnosti pro trvalé zlepšování pracovních práv a bezpečnosti v továrnách na konfekční oděvy a pletené zboží v Bangladéši“ (pakt), v němž se Bangladéš zavázal k přijetí takových opatření, jež zlepší pracovní normy a pracovní podmínky v oděvním průmyslu v této zemi;

K.  vzhledem k tomu, že v Bangladéši bylo před nehodou pouze 92 inspektorů na kontrolu přibližně 5 000 oděvních továren a dalších průmyslových závodů v zemi; vzhledem k tomu, že se vláda Bangladéše zavázala přijmout do konce roku 2013 dalších 200 inspektorů;

L.  vzhledem k tomu, že první revize tohoto paktu se uskutečnila v říjnu 2014 a dospěla k závěru, že ačkoli bylo dosaženo značného pokroku, musí bangladéšská vláda učinit další kroky, zejména pokud jde o zlepšení a provádění pracovně-právních předpisů, zlepšení pracovních práv v zónách vyrábějících pro vývoz a nábor většího počtu inspektorů práce; vzhledem k tomu, že druhá revize Paktu se uskuteční na podzim 2015;

M.  vzhledem k tomu, že v červenci 2013 byl novelizován bangladéšský zákoník práce (pracovní právo); vzhledem k tomu, že ačkoli byly do něj zahrnuty některé pozitivní reformy, např. v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, stále zaostává za mezinárodními normami, pokud jde o svobodu sdružování a kolektivní vyjednávání, na což upozornil již výbor odborníků Mezinárodní organizace práce ve svých komentářích k úmluvám č. 87 a 98, včetně omezení práva na svobodnou volbu zástupců, četných omezení práva na stávku a širokých administrativních pravomocí zrušit registraci odborů, a vzhledem k tomu, že vláda opakovaně prohlásila, že o dalších změnách již nemá v úmyslu uvažovat;

N.  vzhledem k tomu, že 187 oděvních korporací, celosvětových a místní odborových svazů, nevládních organizací a skupin pro ochranu práv pracovníků podepsalo dne 13. května 2013 bangladéšskou dohodu o požární bezpečnosti a bezpečnosti budov (dohoda), která je právně závazná, a dne 9. července 2013 bylo vytvořeno Sdružení pro bezpečnost bangladéšských pracovníků (sdružení), které sdružuje 26 zejména severoamerických obchodních značek, ale bez zapojení odborových svazů; vzhledem k tomu, že v současné době podepsalo dohodu 175 módních a maloobchodních značek; vzhledem k tomu, že dohoda a sdružení provedly kontroly v 1 904 továrnách orientovaných na vývoz;

O.  vzhledem k tomu, že bangladéšská vláda ještě musí přijmout prováděcí pravidla a předpisy k zákoníku práce, ačkoli opakovaně slíbila, že tak učiní nejpozději v létě 2015; vzhledem k tomu, že provedení tohoto zákona je nezbytným předpokladem způsobilosti pro program lepší práce vypracovaný MOP a fungování školícího programu v rámci dohody o požární bezpečnosti a bezpečnosti budov;

P.  vzhledem k tomu, že v Bangladéši je 10 % pracovní síly oděvního průmyslu zaměstnáno ve vývozních zpracovatelských zónách; vzhledem k tomu, že vláda v červenci 2014 přijala nový zákoník práce pro vývozní zpracovatelské zóny, který však jejich pracovníkům nepřiznává práva srovnatelná s právy zaměstnanců v jiných bangladéšských odvětvích; vzhledem k tomu, že dne 1. ledna 2014 vypršel zákaz stávek, avšak Sdružení pro blaho pracovníků nemá stejná práva a výsady jako odborové organizace;

Q.  vzhledem k tomu, že od počátku roku 2013 bylo v oděvním průmyslu zaregistrováno přibližně 300 nových odborových organizací; vzhledem k tomu, že v roce 2014 bylo zamítnuto 66 žádostí o registraci, což představuje 26 % všech podaných žádostí; vzhledem k tomu, že diskriminace odborových svazů zůstává i nadále velmi vážným a rychle narůstajícím problémem; vzhledem k tomu, že odborové svazy uvádějí, že bangladéšská vláda aktivně brání pracovníkům a zaměstnavatelům ve vytvoření vlastních bezpečnostních výborů, jejichž zřízení stanoví dohoda o požární bezpečnosti a bezpečnosti budov;

R.  vzhledem k tomu, že Bangladéš na indexu transparentnosti obsadil 136. příčku ze 177 zemí a že pro dodavatelský řetězec oděvního průmyslu je typická korupce, do níž jsou zapojeni političtí představitelé i místní a nadnárodní korporace;

S.  vzhledem k tomu, že k tomu, aby 5 000 místních textilních továren odpovídalo v horizontu pěti let západním bezpečnostním normám, by podle Asociace pro práva dělníků stačilo, aby se výrobní cena každého jednotlivého oděvu z celkových sedmi miliard kusů, které Bangladéš každoročně prodá západním oděvním značkám, zvýšila o necelých 10 centů; vzhledem k tomu, že nic nenasvědčuje tomu, že by ceny oděvů a textilu v posledních dvou letech vzrostly;

T.  vzhledem k tomu, že v oděvním průmyslu mají výraznou převahu velké maloobchodní řetězce a výrobci a prodejci značkového zboží, kteří ovládají výrobní sítě po celém světě a přímo stanovují podmínky dodávek; vzhledem k tomu, že výrobci oděvů a textilu nemají často v rámci globalizovaného průmyslu jinou možnost než přijmout nízké ceny, zvýšit normy kvality, zkrátit dodací lhůty, snížit minimální množství a v maximální možné míře riskovat; vzhledem k tomu, že celosvětový dodavatelský řetězec vykazuje vážné nedostatky v souvislosti s transparentností a vysledovatelností výrobků; vzhledem k tomu, že problematika důstojné práce v celosvětových dodavatelských řetězcích bude klíčovým bodem jednání konference MOP v roce 2016;

U.  vzhledem k tomu, že bezprostředně po katastrofě se zvedla nebývalá vlna zájmu evropských spotřebitelů o bližší informace ohledně toho, jakého jsou výrobky původu a za jakých podmínek jsou vyráběny; vzhledem k tomu, že evropští občané podali řadu petic a zorganizovali kampaně, v nichž od oděvních značek požadovali větší míru odpovědnosti s cílem zajistit, aby jejich produkty byly vyráběny etickým způsobem;

V.  vzhledem k tomu, že Bangladéš coby jedna z nejméně rozvinutých zemí požívá výhod plynoucích z bezcelního přístupu na trh EU, který není omezen kvótami, u všech svých výrobků na základě iniciativy „Vše kromě zbraní“ a že se tyty výhody vztahují na 55 % bangladéšského vývozu, který tvoří převážně oděvy a textilní výrobky, a proto je jeho povinností zajistit účinné provádění řady stěžejních úmluv OSN a MOP týkajících se lidských a pracovních práv;

1.  u příležitosti druhého výročí zřícení budovy Rana Plaza si připomíná oběti této tragické události, která patří k  nejničivějším průmyslovým katastrofám vůbec; opětovně vyjadřuje svou soustrast rodinám obětí a soucítí se zraněnými a zmrzačenými osobami; zdůrazňuje, že těmto ztrátám bylo možné předejít pomocí lepších ustanovení pro bezpečnost práce;

2.  připomíná, že koordinační výbor Rana Plaza zřídil svěřenecký fond dárců Rana Plaza, jehož úkolem je shromažďovat dobrovolné dary společností pro účely odškodnění obětí neštěstí a jejich rodin; vyjadřuje politování nad tím, že v dubnu 2015 stále chybí 3 miliony USD z celkové částky odškodného ve výši 30 milionů USD a apeluje na mezinárodní oděvní značky, jejichž dodavatelem byly továrny v Rana Plaza nebo které mají významné vazby k Bangladéši, a na bangladéšskou vládu a Asociaci bangladéšských výrobců a vývozců oděvů (BGMEA), aby zajistily, aby bylo dlužné odškodnění co nejdříve vyplaceno;

3.  s nelibostí poukazuje na skutečnost, že třetina společností, o nichž se soudí, že mají vazby na dotčený tovární komplex, např. Adler Modemarkte, Ascena Retail, Carrefour, Grabalok, J.C. Penney, Manifattura Corona, NKD, PWT nebo YesZee, dosud neodvedla příspěvky do svěřeneckého fondu; s politováním konstatuje, že po měsících otálení přispěla společnost Benetton do svěřeneckého fondu dárců pro oběti Rana Plaza částkou 1,1 milionu USD, a to navzdory skutečnosti, že výše jejího příspěvku, který by měla vzhledem ke své platební schopnosti a rozsahu účasti v Rana Plaza uhradit, by měla být mnohem vyšší; stejně tak vyjadřuje politování nad tím, že ani jedna značka spojená s Rana Plaza neposkytla dostatečné dary, a tudíž nedostála své odpovědnosti vůči obětem, včetně společností Mango, Matalan a Inditex, které odmítly zveřejnit svůj dar, a další, jako je Walmart a The Children’s Place, přispěly pouze minimální částkou;

4.  bere na vědomí, že odškodnění za požár v továrně společnosti Tazreen je nyní projednáváno na stejném základě jako ujednání o odškodnění obětí v Rana Plaza, vyjadřuje hluboké politování nad přetrvávajícím otálením a požaduje, aby bylo odškodnění vyplaceno včas;

5.  vítá opatření přijímaná s úmyslem vytvořit stálý celostátní systém pojištění pro případ pracovního úrazu a vybízí bangladéšskou vládu, aby v tomto ohledu dostála svému závazku, který přijala v rámci národního tripartitního akčního plánu; vyzývá Komisi, aby takové úsilí ve vhodných případech podporovala, avšak konstatuje, že dokud nebudou stávající kompenzační opatření dokončena, budou představovat překážku bránící pokroku v této oblasti;

6.  vyzývá Komisi, vlády členských států EU a další subjekty, aby posoudily návrhy na vytvoření povinných rámců, které zajistí, aby byl přístup k nápravě a odškodnění založen na potřebě a odpovědnosti, a ne pouze na schopnosti aktivistických skupin veřejně odhalit a pranýřovat provinilce nebo na dobrovolných rozhodnutích společností;

7.  vítá, že na popud EU byl přijat pakt udržitelnosti, jenž si klade za cíl nově pojmout otázky zdraví a bezpečnosti při práci, pracovních podmínek, dodržování pracovních práv a podporu odpovědného podnikatelského chování v bangladéšském oděvním průmyslu;

8.  bere na vědomí závěry prvního přezkumu paktu, který byl proveden v říjnu 2014 a informoval o dobrých výsledcích bangladéšských orgánů, a uznává přispění paktu ke zlepšení zdravotních a bezpečnostních podmínek v továrnách i pracovních podmínek v oděvním průmyslu; naléhá však na bangladéšskou vládu, aby se intenzivněji zapojila do aktivního plnění všech závazků přijatých v paktu a této oblasti přisoudila prioritní význam; věří, že druhý přezkum paktu udržitelnosti, který má proběhnout na podzim roku 2015, může přinést významný pokrok ve všech otázkách týkajících se práce a bezpečnosti, zejména v souvislosti s dodržováním pracovních práv, pracovními inspekcemi, důstojnou mzdou, konstrukční integritou budov, ochranou zdraví a bezpečnosti a odpovědným chováním podniků;

9.  bere na vědomí opatření, která Bangladéš přijal novelizací svého zákoníku práce v návaznosti na tragédii v Rana Plaza a která posilují základní práva týkající se zdraví a bezpečnosti při práci a pracovní práva; vyjadřuje však politování nad tím, že se zákoník práce nezabývá řadou omezení svobody sdružování pracovníků a stále nesplňuje klíčové úmluvy MOP;

10.  v souladu se závazky obsaženými v paktu vyzývá bangladéšskou vládu a parlament, aby jakožto úkol s nejvyšší prioritou přijala pravidla a předpisy nezbytné k účinnému provádění zákoníku práce, a to po důkladné konzultaci s poradním výborem tripartity a se zvláštním zřetelem k provádění úmluv MOP č. 87 a 98 o svobodě sdružování a kolektivního vyjednávání;

11.  11.je znepokojen situací ve vývozních zpracovatelských zónách, kde jsou odbory stále zakázány a pracovní podmínky, zdravotní a bezpečnostní normy jsou nevyhovující; zdůrazňuje, že pracovníci v těchto zónách by měli požívat základních zákonných svobod a bezpečnostních norem obdobně jako pracovníci ve zbytku Bangladéše; vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že navržený zákoník práce pro vývozní zpracovatelské zóny i nadále pracovníkům zakazuje vytvářet odborové organizace v těchto zónách, a poukazuje na skutečnost, že sdružení pro blaho pracovníků v žádném případě nemají práva a výsady srovnatelné s odborovými organizacemi; naléhavě žádá vládu Bangladéše, aby okamžitě a v plném rozsahu rozšířila platnost pracovního práva i na vývozní zpracovatelské zóny;

12.  vítá zvýšení minimální mzdy v oděvním průmyslu o 77 % z 35 EUR na 65 EUR měsíčně a vybízí k jejímu obecnějšímu zavedení; konstatuje však, že v praxi dosud minimální mzda v oděvním průmyslu nestačí k pokrytí základních potřeb pracovníků a že by měla činit alespoň 104 EUR; vyzývá bangladéšskou vládu, aby stanovila po konzultaci s odbory a zaměstnanci minimální mzdu; dále vládu naléhavě žádá, aby zajistila, aby všechny oděvní závody skutečně vyplácely dlužné mzdy;

13.  vítá skutečnost, že od počátku roku 2013 bylo zaregistrováno přibližně 300 nových oděvních odborových svazů, čímž se jejich počet v tomto odvětví zdvojnásobil, je však znepokojen tím, že v letech 2014 a 2015 se proces registrace zpomalil; vybízí bangladéšské orgány, aby pokračovaly v původním pozitivním trendu, aby dosáhly cíle, jímž je odpovídající zastoupení 4 milionů pracovníků v oděvním průmyslu;

14.  je velmi znepokojen zprávami, že členové nově založených odborů jsou vystaveni diskriminaci, propouštění a represáliím; je rozhořčen rozšířenou diskriminací odborů, kterou dokládají dobře zdokumentované případy vyhrožování, pronásledování a fyzického násilí vůči zástupcům pracovníků, včetně vraždy odborového předáka Aminula Islama; naléhavě vyzývá bangladéšskou vládu, aby účinně zakročila proti nekalým pracovním postupům a zavedla nezbytná opatření, která umožní vhodným a transparentním způsobem předcházet protiprávnímu jednání, vyšetřovat je a stíhat jeho pachatele, aby ukončila beztrestnost a předala vrahy Aminula Islama soudu; je přesvědčen, že odpovídající vzdělávání a zvyšování povědomí o pracovních právech představují účinný způsob, jak omezit diskriminaci odborových svazů;

15.  domnívá se, že existence demokratických odborových struktur má významnou úlohu v úsilí o zlepšení zdravotních a bezpečnostních norem, například prostřednictvím trvalého rozvoje bezpečnostních výborů vedených pracovníky ve všech továrnách; zdůrazňuje rovněž, že je důležité, aby odbory měly přístup do továren s cílem informovat pracovníky o tom, jak mohou chránit svá práva a svou bezpečnost, včetně práva odmítnout nebezpečnou práci;

16.  vítá závazek vlády posílit oddělení inspekcí továren a zařízení (DIFE), které by mělo mít nakonec 993 zaměstnanců a 23 oblastních úřadů, modernizovat jeho inspekční služby v lednu 2014 a přijmout celostátní zdravotní a bezpečnostní politiku a jednotné normy pro zdravotní a bezpečnostní inspekce; vyzývá Komisi a mezinárodní partnery, aby poskytli technickou pomoc a umožnili sdílení osvědčených postupů na pomoc s modernizací DIFE; vyzývá bangladéšskou vládu, aby dodržovala své závazky týkající se pracovních inspekcí a dodržování úmluvy MOP č. 81; vyzývá bangladéšskou vládu, aby dodržovala své závazky týkající se pracovních inspekcí a dodržování úmluvy MOP č. 81;

17.  je i nadále znepokojen tvrzeními o hluboce zakořeněné korupci mezi zdravotními a bezpečnostními inspektory a majiteli oděvních továren v Bangladéši a požaduje další opatření v boji proti takovým praktikám;

18.  chápe potíže, které provázejí přijímání nových inspektorů, které je nutné ještě před vlastním přidělením odpovídajícím způsobem proškolit o jednotných normách a harmonizovaných operačních postupech; vyjadřuje však politování nad skutečností, že stále ještě nebyl splněn cíl, kterým bylo přijmout 200 inspektorů do konce roku 2013, neboť dosud bylo přijato pouze 173 inspektorů, a zdůrazňuje, že 200 inspektorů ani zdaleka neodpovídá počtu, který je třeba k dohledu nad odvětvím se čtyřmi miliony pracovníků;

19.  vítá skutečnost, že signatáři dohody o požární bezpečnosti a bezpečnosti budov a Sdružení pro bezpečnost bangladéšských pracovníků dokončili inspekce všech továren spadajících do jejich působnosti a vypracovaly více než 400 plánů nápravných opatření; naléhavě bangladéšskou vládu vyzývá, aby toto opatření doplnila rychlou inspekcí továren, které spadají do její odpovědnosti, a aby přijala příslušná nápravná opatření; podporuje nezanedbatelné úsilí, které MOP vynaložila, aby pomohla tyto inspekce zajistit; vítá odhodlání těch výrobců, kteří si přejí zlepšit normy, a vyzývá všechny zúčastněné strany, aby zajistily řádné provádění plánů nápravných opatření;

20.  vítá skutečnost, že více než 250 módních a maloobchodních značek, které oděvní konfekci realizují v Bangladéši, se stalo signatáři Dohody týkající se požární ochrany a bezpečnosti budov nebo Sdružení pro bezpečnost bangladéšských pracovníků s cílem koordinovat snahy o zlepšení bezpečnosti bangladéšských výrobních závodů, které jim dodávají své zboží; v této souvislosti vybízí další firmy, včetně malých a středních podniků, aby se k této dohodě připojily; zdůrazňuje, že v zájmu účinného provádění dohody je třeba náležitě zapojit všechny zúčastněné strany, a vybízí k vytvoření její obdoby v dalších velmi rizikových zemích;

21.  vybízí signatáře dohody a Sdružení ke zlepšení jejich spolupráce a k soustavné výměně zpráv o inspekcích prováděných v továrnách, aby se zabránilo zdvojování činnosti a norem; vybízí sdružení, aby své zprávy zveřejňovalo rovněž v bengálštině, a to i on-line, a opatřilo je fotografiemi, a zpřístupnilo je tak veřejnosti v celé zemi;

22.  domnívá se, že nadnárodní maloobchodní řetězce a výrobci značkového zboží nesou velkou část odpovědnosti, neboť stávající výrobní vzorce činí zlepšení pracovních podmínek a mezd v zemích výroby obtížným; je přesvědčen, že by bylo možné vytvořit spravedlivější tržní strukturu a sociální podmínky, pokud by tyto společnosti zajistily v celých svých dodavatelských řetězcích plné dodržování základních pracovních norem MOP, mezinárodně uznávaných norem sociální odpovědnosti podniků, především nedávno aktualizovaných pokynů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro nadnárodní společnosti, deseti zásad sociální odpovědnosti podniků vymezených v iniciativě OSN Global Compact, normy ISO 26000 (Pokyny pro oblast společenské odpovědnosti), tripartitní deklarace MOP o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku a obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv; vítá stěžejní iniciativu Komise pro zodpovědné řízení dodavatelského řetězce v oděvním průmyslu, která zohledňuje stávající vnitrostátní iniciativy v Německu, Nizozemsku, Francii a Dánsku, a věří, že EU je schopna a povinna být celosvětově vzorem odpovědnosti v dodavatelském řetězci;

23.  je přesvědčen, že hlavní překážkou, která brání skoncovat s porušováním lidských práv v globálním dodavatelském řetězci, je často nedostatečný přístup k informacím v oděvním odvětví a že je nezbytné zavést povinný systém podávání informací, který by poskytoval informace o všech účastnících v rámci hodnotového řetězce konkrétního produktu, od místa výroby až po maloobchodníky; domnívá se, že je nezbytné přijmout nové právní předpisy EU s cílem stanovit zákonnou povinnost, aby společnosti z EU, které zadávají výrobu do třetích zemí, věnovaly náležitou péči lidským právům, včetně opatření pro zajištění vysledovatelnosti a transparentnosti, v souladu s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv a pokyny OECD pro nadnárodní společnosti;

24.  vyzývá Radu a Komisi, aby do všech dvoustranných obchodních a investičních dohod, které EU podepisuje, jakož i do aktualizované verze pokynů OECD a norem stanovených OSN, Mezinárodní organizací práce a Evropskou unií začlenily povinnou a vymahatelnou doložku o sociální odpovědnosti podniků, která by evropské investory zavazovala k dodržování zásad odpovědnosti podniků, jak jsou stanoveny na mezinárodní úrovni; požaduje, aby v budoucích obchodních dohodách EU se třetími zeměmi byla v rámci snah o zajištění důstojné práce hlavní pozornost věnována bezpečnosti a zdraví pracovníků a aby EU poskytovala při uplatňování těchto ustanovení technickou podporu, aby tato ustanovení nepředstavovala překážku obchodu;

25.  je si vědom toho, že zaměstnání v oděvním průmyslu pomohlo milionům chudých vesničanek z Bangladéše i z jiných zemí uniknout bídě a finanční závislosti; konstatuje, že pracovní síla, která není organizována v odborech, je tvořena především nekvalifikovanými dělníky a ženami v oděvním průmyslu v rozvojových zemích; uznává, že pokrok v právech a ochraně pracovníků má klíčový význam pro posilování postavení žen, a zdůrazňuje, že je třeba zvýšit zastoupení žen v odborech, včetně nově vytvořených odborových svazů v Bangladéši, a vítá pakt o udržitelnosti, která uznává důležitost posilování postavení žen při zlepšování pracovních norem;

26.  konstatuje, že iniciativa „Vše kromě zbraní“ sehrála v hospodářském rozvoji Bangladéše významnou úlohu a přispěla ke zlepšení materiální situace milionů lidí, zejména žen; je však přesvědčen, že není-li tato iniciativa podmíněna dodržováním lidských a pracovních práv, může spolu s všeobecným systémem preferencí zhoršovat nedostatečné normy v oblasti ochrany pracovníků a podkopávat důstojné pracovní podmínky; vyzývá Komisi, aby potvrdila, zda Bangladéš v rámci všeobecného systému preferencí dodržuje lidská práva a úmluvy v oblasti práce a životního prostředí, a aby Parlament o svých zjištěních informovala; zdůrazňuje, že země, které dosahují značného pokroku, pokud jde o sociální a pracovní normy, by měly být odměněny zachováním plného přístupu jejich výrobků na trh;

27.  vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie Mogheriniovou a komisařku Malmströmovou, aby i nadále do rozhovorů s Bangladéšem o pokračování preferenčních obchodních režimů začleňovaly ratifikaci klíčových norem MOP, zdravotních a bezpečnostních inspekcí a svobodu sdružování;

28.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Evropské službě pro vnější činnost, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, Radě OSN pro lidská práva, vládě a parlamentu Bangladéše a generálnímu řediteli Mezinárodní organizace práce.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2014)0024.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2014)0045.
(3) Přijaté texty, P7_TA(2013)0516.
(4) Přijaté texty, P7_TA(2013)0100.
(5) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 31.
(6) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 101.
(7) Úř. věst. L 118, 27.4.2001, s. 48.
(8) Přijaté texty, P7_TA(2013)0049.
(9) Přijaté texty, P7_TA(2013)0050.

Právní upozornění - Ochrana soukromí