Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2014/2207(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0142/2015

Předložené texty :

A8-0142/2015

Rozpravy :

PV 18/05/2015 - 21
CRE 18/05/2015 - 21

Hlasování :

PV 19/05/2015 - 5.13
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0197

Přijaté texty
PDF 596kWORD 182k
Úterý, 19. května 2015 - Štrasburk Konečné znění
Bezpečnější zdravotní péče v Evropě
P8_TA(2015)0197A8-0142/2015

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. května 2015 o bezpečnějším zdravotnictví v Evropě: zlepšení bezpečnosti pacientů a boj proti antimikrobiální rezistenci (2014/2207(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na svůj postoj ze dne 23. dubna 2009 o návrhu doporučení Rady o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí(1),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 9. června 2009 o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. listopadu 2011 o akčním plánu proti rostoucím hrozbám antimikrobiální rezistence (COM(2011)0748),

–  s ohledem na závěry ze zasedání Rady ze dne 22. června 2012 o dopadech antimikrobiální rezistence v oblasti lidského zdraví a v oblasti zdraví zvířat – pohled iniciativy „Jedno zdraví“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2012 o mikrobiální výzvě – rostoucí hrozby antimikrobiální rezistence(3),

–  s ohledem na zprávy Komise ze dne 13. listopadu 2012 a ze dne 19. června 2014 vypracované na základě zpráv členských států o provádění doporučení Rady (2009/C 151/01) o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí, které zaslala Radě (COM(2012)0658 a COM(2014)0371),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2013 o zprávě Komise vypracované na základě zpráv členských států o provádění doporučení Rady (2009/C 151/01) o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí(4), kterou zaslala Radě,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách,

–  s ohledem na zvláštní průzkum Eurobarometr 411 nazvaný „Bezpečnost pacientů a kvalita péče“,

–  s ohledem na zprávu o pokroku týkající se akčního plánu proti rostoucím hrozbám antimikrobiální rezistence (SANTE/10251/2015),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 10. září 2014 o veterinárních léčivých přípravcích (2014/0257(COD)),

–  s ohledem na Koncepční rámec pro mezinárodní klasifikaci v oblasti bezpečnosti pacientů, který vypracovala Světová zdravotnická organizace (WHO),

–  s ohledem na úsilí lotyšského předsednictví, které se zabývalo problematikou rezistence na antimikrobiální látky, zejména pokud jde o tuberkulózu a multirezistentní tuberkulózu,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 1. prosince 2014 o bezpečnosti pacientů a kvalitě péče, včetně prevence a léčby infekcí spojených se zdravotní péčí a mikrobiální rezistence,

–  s ohledem na první společnou zprávu Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) o celkové analýze spotřeby antimikrobiálních látek a výskytu antimikrobiální rezistence u humánních bakterií a bakterií ze zvířat určených k produkci potravin – společná meziagenturní analýza spotřeby antimikrobiálních látek a rezistence (JIACRA),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0142/2015),

A.  vzhledem k tomu, že hlavní dimenzí kvality péče o zdraví je bezpečnost pacientů, jejímiž hlavními aspekty jsou kultura bezpečné péče a řešení výskytu nežádoucích příhod;

B.  vzhledem k tomu, že objem dostupných údajů o prevalenci a incidenci nežádoucích příhod ve zdravotnických systémech členských států EU je v současné době omezený, ale stabilně roste, a vzhledem k tomu, že poslední dostupné údaje jsou z roku 2008;

C.  vzhledem k tomu, že se odhaduje, že 8 až 12 % pacientů přijímaných do nemocnic v EU je v rámci poskytované zdravotní péči postiženo nežádoucími příhodami, a vzhledem k tomu, že téměř k polovině těchto příhod by nemuselo dojít;

D.  vzhledem k tomu, že mezi nejčastější nežádoucí příhody patří infekce spojené se zdravotní péčí, problémy spojené s medikací a komplikace během chirurgických zákroků nebo po nich;

E.  vzhledem k tomu, že pro bezpečnost pacientů a kvalitu zdravotní péče mají zásadní význam důstojné pracovní podmínky a bezpečnost při práci zdravotnických pracovníků, a vzhledem k tomu, že zajistit zejména bezpečnost pacientů, prevenci a léčbu infekcí spojených se zdravotní péčí a prevenci šíření multirezistentních bakterií je v přeplněných zdravotnických zařízeních s nedostatkem personálu velmi obtížné;

F.  vzhledem k tomu, že v důsledku nynější hospodářské krize je rozpočet členských států pod vyšším tlakem, a proto má dopad na bezpečnost pacientů, neboť mnoho členských států dost radikálním způsobem snížilo rozpočet a počet zaměstnanců ve svých zdravotnických systémech, aniž by věnovaly náležitou pozornost účinnosti; poskytované péče

G.  vzhledem k tomu, že hospodářská krize ještě více prohloubila stávající nerovnosti v přístupu ke zdravotnickým službám;

H.  vzhledem k tomu, že aby nedocházelo k nežádoucím příhodám, včetně nežádoucích příhod souvisejících s léky, u nichž se výdaje systémů zdravotnictví EU na péči, která je s nimi spojena, odhadují přibližně na 2,7 miliard EUR ročně a představují 1,1 % všech hospitalizací v Unii, je velmi důležité zajistit neustálé vzdělávání lékařů a dalších zdravotnických pracovníků;

I.  vzhledem k tomu, že elektronické zdravotnictví (eHealth) zaměřené na pacienta a domácí zdravotní péče má vysoký potenciál, pokud jde o zlepšení kvality a účinnosti lékařské péče, a může zároveň přispět k lepší výkonnosti zdravotnictví;

J.  vzhledem k tomu, že multidisciplinární přístup zvyšuje pravděpodobnost, že lékařská péče bude mít pozitivní výsledky;

K.  vzhledem k tomu, že pacienti, rodiny a organizace pacientů hrají při prosazování bezpečnější péče zásadní úlohu a že jejich úlohu je třeba podporovat tak, že se posílí postavení pacienta i jeho zapojení do procesu a politiky poskytování zdravotní péče na všech úrovních;

L.  vzhledem k tomu, že domácí zdravotní péče může pacientům pomoci z psychologického hlediska a vést ve zdravotnictví k lepším výsledkům;

M.  vzhledem k tomu, že byla zaznamenána vyšší spotřeba antibiotik mezi méně informovanými osobami a že dobrá znalost problematiky antibiotik by mohla vést občany k jejich zodpovědnějšímu užívání;

N.  vzhledem k tomu, že 30 až 50 % pacientů neužívá léky předepsané lékaři, nebo je užívají, aniž by dodržovali lékařský předpis;

O.  vzhledem k tomu, že v nemocnicích a mezi všeobecnými i veterinárními lékaři dochází ve spojitosti s farmaceutickým průmyslem ke střetům zájmů;

P.  vzhledem k tomu, že infekce spojené se zdravotní péčí jsou v členských státech velkým zdravotnickým problémem (podle údajů Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí postihne infekce spojená se zdravotní péčí každoročně v EU průměrně jednoho hospitalizovaného pacienta z dvaceti, což je 4,1 milionu pacientů, a 37 000 osob v důsledku toho zemře, přestože dvaceti až třiceti procentům by podle odhadů bylo možno předejít pomocí intenzivních hygienických programů a programů na potlačení infekcí) a neúměrně zatěžují omezené rozpočty ve zdravotnictví;

Q.  vzhledem k tomu, že zkušenosti a pocity pacientů se často liší od dojmů zdravotnických pracovníků a že tento úhel pohledu může být velmi důležitý při hledání nových způsobů, jak omezit výskyt infekcí spojených se zdravotní péčí a tomuto výskytu předcházet;

R.  vzhledem k rostoucímu počtu případů infekcí spojených se zdravotní péčí způsobených multirezistentními bakteriemi;

S.  vzhledem k tomu, že celosvětově dochází k nárůstu antimikrobiální rezistence bakteriálních patogenů, což a vede k vyššímu výskytu infekcí spojených se zdravotní péčí a k neúspěšné léčbě lidských a zvířecích infekčních nemocí na úrovni států i na evropské a mezinárodní úrovni;

T.  vzhledem k tomu, že se odhaduje, že z důvodu antimikrobiální rezistence zemře každoročně do roku 2050 na celém světě 10 milionů osob;

U.  vzhledem k tomu, že rezistence na antibiotika, která jsou běžně používána k léčbě kauzativních bakterií, dosahuje v několika členských státech nejméně 25 %; vzhledem k tomu, že mezi antimikrobiální rezistencí a vývojem nových antibiotik a jejich zavedením do klinické praxe existuje stále větší mezera, což se pojí s vědeckými, regulačními a hospodářskými problémy;

V.  vzhledem k tomu, že z posledních studií vyplývá, že v posledních letech došlo obecně k nárůstu antimikrobiální rezistence v nemocnicích v EU, přestože existuje několik výjimek;

W.  vzhledem k tomu, že podle odhadů EU každoročně zemře nejméně 25 000 lidí na infekce způsobené rezistentními bakteriemi, což podle údajů Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí za rok 2011 způsobuje systémům veřejného zdravotnictví náklady v odhadované výši 1,5 miliardy EUR;

X.  vzhledem k tomu, že náklady způsobené infekcemi rezistentními na léky dosahují každoročně odhadem 1,5 miliardy EUR, a to z důvodu nárůstu výdajů na zdravotní péči a ztráty produktivity; vzhledem k tomu, že pacienty, kteří se nakazili rezistentními bakteriemi, je nutné při léčbě v rámci zdravotnického zařízení izolovat, což stojí 900 milionů EUR a vede každoročně k 2,5 milionu lůžkodní navíc;

Y.  vzhledem k tomu, že jedním z hlavních důvodů, proč se v nemocnicích šíří antimikrobiální rezistence, je to, že nejsou dodržovány všeobecně přijímané postupy pro prevenci a omezování infekcí;

Z.  vzhledem k tomu, že účinnost léků první linie vůči bakteriálním patogenům je v důsledku rezistence stále omezenější a léky druhé a třetí linie nejsou mnohdy dostupné a jsou často toxičtější, nákladnější a méně účinné než léky první linie;

AA.  vzhledem k tomu, že jednou z hlavních příčin antimikrobiální rezistence je nesprávné užívání antimikrobiálních látek, včetně antibiotik, zejména jejich systematické užívání a nadužívání;

AB.  vzhledem k tomu, že nynější vysoká míra mobility mezi evropskými zdravotnickými systémy a stále častější přeshraniční poskytování zdravotnických služeb v Evropě mohou přispívat k šíření rezistentních mikroorganismů z jednoho členského státu do druhého;

AC.  vzhledem k tomu, že očkovací programy jsou jedním z účinných nástrojů boje proti antimikrobiální rezistenci, protože mohou omezovat užívání antibiotik, a tím rozvoj antimikrobiální rezistence;

AD.  vzhledem k tomu, že výzkum a vývoj antibakteriálních látek zahrnuje některé nezvyklé úkoly, což znamená, že získávání odborných znalostí a jejich používání v laboratořích je dlouhodobým procesem, a vzhledem k tomu, že je politováníhodné, že celá řada výzkumných pracovníků s takovými odbornými znalostmi se z důvodu nedostatečného financování jak ze soukromých, tak i z veřejných zdrojů věnuje jiným oborům;

AE.  vzhledem k tomu, že nedodržování základních preventivních opatření v oblasti osobní hygieny, jak v nemocničním prostředí, tak i mimo nemocnice, může způsobit šíření patogenů, zejména takových, které jsou rezistentní na antimikrobiální látky;

AF.  vzhledem k tomu, že je k dispozici stále více vědeckých důkazů, které dokládají, že správná hygiena rukou ve zdravotnických zařízeních vyžaduje, aby k sušení rukou docházelo způsobem, jenž nepřispívá k mikrobiální křížové kontaminaci prostřednictvím šíření bakterií vzduchem nebo v podobě aerosolu;

AG.  vzhledem k přítomnosti rezistentních bakterií na lékařských nástrojích a přístrojích i v případě, že jsou sterilizovány podle pokynů výrobce;

AH.  vzhledem k tomu, že používání antimikrobiálních látek v humánním i veterinárním lékařství přispívá k rozvoji rezistomu v prostředí, který může být zdrojem vzniku rezistence u lidí i zvířat; vzhledem k tomu, že ve veterinárním i v humánním lékařství jsou používány tytéž třídy antibiotik a v obou oblastech se vyskytují podobné mechanismy rezistence;

AI.  vzhledem k tomu, že intenzivní chov zvířat může vést k nesprávnému rutinnímu používání antibiotik u skotu, drůbeže a ryb na farmách s cílem dosáhnout rychlejšího růstu a také k jejich častému používání z profylaktických důvodů k zabránění šíření chorob ve stresujících podmínkách, kdy jsou zvířata chována v přeplněných omezených prostorách, které oslabují jejich imunitní systém, a k vyvážení nehygienických podmínek, ve kterých jsou chována;

AJ.  vzhledem k tomu, že koncepce „jedno zdraví“, kterou schválila Světová zdravotnická organizace (WHO) a Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE), uznává, že lidské zdraví, zdraví zvířat a ekosystémy jsou vzájemně provázané; vzhledem k tomu, že přímým zdrojem rezistentních zoonotických patogenů mohou být zejména zvířata a potraviny vyráběné ze zvířat; vzhledem k tomu, že používání antibiotik u zvířat, zejména zvířat, která jsou určena ke spotřebě a chována v rámci intenzivního chovu, může proto ovlivnit rezistenci na antibiotika u lidí;

AK.  vzhledem k tomu, že koncepce „jedno zdraví“, kdy zdravotničtí pracovníci v humánním i veterinárním lékařství vyvíjejí iniciativu s cílem předcházet rezistentním infekcím a omezovat používání antibiotik, může zamezit výskytu infekcí spojených se zdravotní péčí, a to jak v nemocnicích, tak i mimo ně;

AL.  vzhledem k tomu, že podle WHO se antimikrobiální přípravky u hospodářských zvířat používají v řadě zemí EU mnohem častěji, než u lidí;(5)

AM.  vzhledem k tomu, že podle evropských spotřebitelských sdružení se ukázalo, že více než 70 % masných výrobků testovaných v šesti zemích EU je kontaminováno bakteriemi rezistentními na antibiotika, zatímco v dalších osmi zemích byly tyto bakterie přítomny v 50 % všech vzorků;(6)

AN.  vzhledem k tomu, že byla pozorována vysoká míra rezistence Kampylobakteru na fluorochinolony a že nákaza Kampylobakterem u lidí vzniká z velké části v důsledku manipulace s kuřecím masem, jeho přípravy a konzumace; vzhledem k tomu, že tato vysoká míra rezistence snižuje možnosti účinné léčby nákazy Kampylobakterem u lidí;

AO.  vzhledem k tomu, že subterapeutické používání antibiotik, při němž se na podporu růstu hospodářských zvířat podávají nízké dávky antibiotik, je v EU od roku 2006 zakázáno;

AP.  vzhledem k tomu, že naprostá většina medikovaných krmiv pro hospodářská zvířata obsahuje antimikrobiální látky;

AQ.  vzhledem k tomu, že používání antimikrobiálních látek u zvířat v zájmovém chovu je doplňkovým rizikovým faktorem rozvoje a přenosu rezistence na antimikrobiální látky u lidí a že zvyšující se rezistence na antibiotika, kterou pozorují veterinární kliniky u zvířat v zájmových chovech, sleduje obdobný trend, který vidíme v nemocnicích;

AR.  vzhledem k tomu, že riziko přenosu antimikrobiální rezistence ze zvířat v zájmovém chovu na lidi nelze plně kvantifikovat a že tato problematika vyžaduje další výzkum;

AS.  vzhledem k tomu, že se uznává, že platné právní předpisy týkající se veterinárních léčivých přípravků neposkytují dostatečné nástroje, které by zajistily náležité zvládání rizik, jež pro lidské zdraví představuje používání antimikrobiálních látek u zvířat;

AT.  vzhledem k tomu, že používání antibiotik mimo rozsah rozhodnutí o registraci působí starosti nejen ve veterinárním, ale i v humánním lékařství;

AU.  vzhledem k tomu, že farmaceutické společnosti zpravidla dávají přednost začleňování nových antibiotik do stávajících tříd antibiotik, místo aby prováděly výzkum a vývoj skutečně nových antibakteriálních látek, v důsledku čehož k rozvoji rezistence na tyto nové látky dojde rychleji než v případě léků se zcela novým mechanismem působení;

AV.  vzhledem k tomu, že je nezbytné podněcovat farmaceutické laboratoře, aby vyvíjely nová antibiotika, a zamýšlet se nad tvorbou pobídek a alternativních hospodářských modelů, které by odměňovaly inovace;

AW.  vzhledem k tomu, že je velmi důležité přesvědčit farmaceutické společnosti, aby pokračovaly v investicích a investovaly do vývoje nových antibiotických látek, které by působily zejména proti onemocněním, u nichž antimikrobiální rezistence představuje závažný problém, zejména

   proti nemocem, které jsou způsobeny rozšířenými gram-negativními bakteriemi rezistentními na více léků (jako K. pneumoniaeAcinetobacter nebo E. coli) nebo jinými bakteriemi rezistentními na více léků jako Staphylococcus aureus nebo původce tuberkulózy,
   nebo proti onemocněním způsobeným viry (např. HIV) nebo parazity (např. malárie), a také aby vyvíjely nové způsoby boje proti infekcím vznikajícím v souvislosti s poskytování zdravotní péče,

které by se obešly bez použití antibiotik;

AX.  vzhledem k tomu, že toho lze dosáhnout řešením některých ze základních vědeckých, regulačních a ekonomických otázek, které brání vývoji antimikrobiálních látek, a zejména poskytováním pobídek k investicím do výzkumu a vývoje, tak aby se zaměřoval na nejzávažnější problémy v oblasti veřejného zdraví, a zároveň zajištěním trvalé udržitelnosti systému zdravotnictví v jednotlivých členských státech;

AY.  vzhledem k tomu, že čl. 4 odst. 2 směrnice 2001/18/ES stanovuje lhůtu pro používání genů, v jejichž důsledku dochází u transgenních rostlin ke vzniku antimikrobiální rezistence;

AZ.  vzhledem k tomu, že odborníci na jednotlivé přípravky by nikdy neměli poskytovat léčebnou péči, ale pouze zajišťovat podporu pro zdravotnické pracovníky, například při kompletaci či rozebírání specifických nástrojů, jsou-li o to požádáni;

BA.  vzhledem k tomu, že ustanovení směrnice 2011/24/EU o mobilitě pacientů jsou uplatňována v celé EU, přičemž je kladen větší důraz na to, aby evropští pacienti měli povědomí o bezpečnosti pacientů v různých členských státech;

BB.  vzhledem k tomu, že je mimořádně důležité zajistit práva pacientů a důvěru veřejnosti ve zdravotnické služby na základě požadavku, aby členské státy zavedly systém pro poskytování spravedlivé finanční náhrady v případě nedbalosti, jež je důsledkem špatné medikace;

BC.  vzhledem k tomu, že internet představuje největší neregulovaný světový trh s farmaceutickými výrobky; vzhledem k tomu, že se ukazuje, že 62 % léčiv nakoupených přes internet jsou padělky nebo výrobky, které nesplňují normy; vzhledem k tomu, že značná část subjektů působících na internetu tak činí nezákonně a že roční celosvětový obrat z nezákonného prodeje léků vydávaných na předpis dosahuje podle odhadů přibližně 200 miliard USD;

BD.  vzhledem k tomu, že článek 168 Smlouvy o fungování Evropské unie stanovuje, že činnost Evropské unie doplňuje politiku členských států a je zaměřena na zlepšování veřejného zdraví, předcházení lidským nemocem a odstraňování příčin ohrožení tělesného a duševního zdraví;

Provádění doporučení rady o bezpečnosti pacientů

Vyjádření k druhé zprávě Komise o provádění doporučení Rady

1.  připomíná, že právní předpisy EU týkající se léčivých přípravků mají zajistit bezpečnost pacientů; připomíná ve svém výše zmíněném usnesení ze dne 22. října 2013 o zprávě Komise Radě na základě zpráv členských států o provádění doporučení Rady (2009/C 151/01) o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí;

2.  vítá zlepšení systému dozoru nad výskytem infekcí spojených se zdravotní péčí v EU a nedávná další opatření zavedená některými členskými státy za účelem zlepšení obecné bezpečnosti pacientů a snížení výskytu infekcí spojených se zdravotní péčí, zejména pokrok, kterého dosáhly členské státy při vypracovávání strategií a programů, včetně právních předpisů v oblasti bezpečnosti pacientů při poskytování zdravotní péče, a při vypracovávání systémů hlášení nežádoucích příhod a vzdělávacích systémů;

3.  podotýká však, že druhá zpráva o provádění doporučení Rady stále poukazuje na nerovnoměrný pokrok jednotlivých členských států v oblasti bezpečnosti pacientů, a s politováním konstatuje, že některé členské státy, asi v důsledku finančních omezení vyplývajících z hospodářské krize, mimo jiné zjevně zdržují provádění doporučení Rady;

4.  lituje, že úsporná opatření vedla ke snížení počtu zaměstnanců provádějících úklid v nemocnicích a dalších zdravotnických zařízeních v celé Evropě, přestože tito zaměstnanci hrají zásadní úlohu při zajišťování vysoké úrovně hygieny;

5.  vyzývá členské státy, aby v době stávající hospodářské krize zajistily, aby úspornými opatřeními nebyla ovlivněna bezpečnost pacientů a aby byly systémy zdravotnictví i nadále přiměřeně financovány, a aby se zdržely zavádění nejškodlivějších opatření, např. krátkodobých úspor, jež by ve střednědobém a dlouhodobém výhledu vedly k vysokým nákladům, a aby se naopak zaměřily na další rozvoj kvalitních a účinných zdravotnických systémů; vyzývá členské státy, aby zajistily dostatečný počet zdravotnických pracovníků specializovaných na prevenci a léčbu infekcí a na hygienu v nemocnicích nebo vyškolených v tomto oboru s cílem více se zaměřit na pacienty;

6.  žádá členské státy, aby stanovily konkrétní ambiciózní kvantitativní cíle, pokud jde o snižování spotřeby antibiotik;

7.  vítá činnost pracovní skupiny EU v oblasti bezpečnosti pacientů a kvality zdravotní péče, v jejímž rámci se setkávají zástupci všech 28 zemí EU, zemí ESVO, mezinárodních organizací a subjektů EU a jež poskytuje pomoc při rozvoji agendy EU pro bezpečnost pacientů a kvalitu zdravotní péče;

8.  vyzývá Komisi, aby i nadále sledovala provádění opatření týkajících se bezpečnosti pacientů v členských státech a aby v případě nutnosti vypracovala příslušné nové pokyny;

Kroky ke zlepšení

9.  vítá činnost zaměřenou na vytvoření srovnatelných ukazatelů pro posuzování bezpečnosti pacientů, kterou spolufinancovala EU a vykonala OECD; vyzývá členské státy, aby zavedly tyto ukazatele za účelem posuzování bezpečnosti pacientů;

10.  konstatuje, že je důležité začlenit bezpečnost pacientů do vzdělávání, školení v zaměstnání a dalšího vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví a zdravotnických pracovníků;

11.  zdůrazňuje možné výhody systému eHealth spočívající v tom, že snižuje výskyt nežádoucích příhod, sleduje informační toky, zlepšuje chápání zdravotnických postupů, umožňuje digitální předepisování léčiv a upozorňuje na lékové interakce; vyzývá Komisi a členské státy, aby se dále zabývaly možnostmi, jež nabízí systém eHealth v oblasti bezpečnosti pacientů, včetně zavedení elektronických záznamů o pacientech, a aby zintenzivnily spolupráci, tak aby si vyměňovaly zkušenosti, poznatky a osvědčené postupy v této oblasti;

12.  vyzývá Komisi a členské státy, aby posoudily potenciál mobilního zdravotnictví (mHealth) z hlediska účinnosti péče, počtu případů hospitalizace a snížení ročních nákladů na zdravotní péči na jednoho obyvatele;

13.  konstatuje, že používání antibiotik a rozšíření antimikrobiální rezistence se v jednotlivých členských státech velmi liší, a vybízí členské státy, aby uplatňovaly osvědčené postupy;

14.  zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí podporovat výzkum a inovace v oblasti veterinárního lékařství na úrovni EU i členských států;

15.  naléhavě žádá členské státy, aby zavedly nebo vypracovaly následující opatření:

   a) aby pokračovaly v úsilí o zlepšení bezpečnosti pacientů tím, že přijmou nezbytná opatření za účelem uplatňování veškerých doporučení Komise;
   b) aby v souladu se standardizovanými průzkumy shromažďovaly údaje o prevalenci a incidenci nežádoucích příhod na svém vlastním území, rozšířily systémy včasného varování a účinně koordinovaly výměnu těchto údajů;
   c) aby zajistily, aby zdravotniční vedoucí pracovníci byli jmenováni na základě svých zásluh, nikoli politické příslušnosti;
   d) aby zajistily neustálé zlepšování a soustavné hodnocení pracovních podmínek zdravotnických pracovníků s cílem zvýšit bezpečnost pacientů;
   e) aby zajistily základní školení v oblasti prevence a léčby infekcí pro všechny zdravotnické pracovníky, včetně pracovníků, kteří nejsou v přímém kontaktu s pacienty, a to předtím, než začnou pracovat v nemocnici či jiném zdravotnickém zařízení, a pravidelně v průběhu jejich činnosti;
   f) aby zajistily odpovídající moderní vzdělávání lékařů a dalších zdravotnických pracovníků a také výměnu osvědčených postupů s cílem držet krok s nejnovější používanou technikou a osvědčenými postupy v oblasti zdravotnické hygieny, a aby zavedly systém monitorování s cílem prověřovat, zda jsou jejich schopnosti na úrovni, zejména pokud jde o uplatňování kontrolního seznamu WHO pro bezpečnost chirurgických výkonů, což by snížilo výskyt lékařských pochybení (včetně infekcí spojených se zdravotní péčí) způsobených jen částečnými znalostmi a nepoužíváním nových technologií;
   g) aby zajistily uplatňování multidisciplinárního přístupu v lékařské péči;
   h) aby zajistily větší ucelenost a návaznost během léčebného procesu, zejména při přesunu z jednoho zdravotního sektoru do druhého a při převodu informací, například mezi nemocnicí a sektorem primární péče;
   i) aby odlehčily břemeno, které nesou zdravotnická zařízení, propagací léčby a zdravotní péče doma;
   j) aby zajistily, aby zdravotničtí pracovníci informovali pacienty v případě, že se použije léčivo mimo rozsah rozhodnutí o registraci, a aby poskytovali pacientům informace o případných rizicích a umožnili jim poskytnout informovaný souhlas;
   k) aby si vyměňovaly informace o nejlepším způsobu, jak snižovat rezistenci na antibiotika, tak aby bylo možné použít neúčinnější způsob v celé Evropě;
   l) aby zajistily rovný přístup pacientů ke zdravotnickým službám a zdravotní péči s cílem bojovat proti stávajícím nerovnostem v oblasti zdravotnictví
   m) aby podporovaly informační kampaně pro pacienty týkající se rizika nežádoucích příhod ve zdravotnictví a možných preventivních opatření, počínaje základními hygienickými opatřeními, a aby ve školách pořádaly informační kampaně a vzdělávací zdravotnické kurzy nejen o racionálním používání antibiotik, ale i veškerých léčiv, a o riziku, které představuje zvýšení rezistence na antibiotika; tyto kampaně by se měly zaměřit na rodiče a pečovatele, kteří jsou odpovědni za mladé lidi, a na starší lidi, a mělo by po nich vždy následovat hodnocení jejich výsledků;
   n) o) aby kladly důraz na význam prevence infekcí spojených se zdravotní péčí ve zdravotnických zařízeních tím, že se zamezí šíření infekcí na základě skríninku pacientů a jejich kontaktů a také na základě opatření pro léčbu infekcí, a aby i nadále prosazovaly správné hygienické postupy (např. umývání rukou);
   o) p) aby zvýšily obezřetnost v oblasti hygieny a častěji využívaly odborníky na hygienu k tomu, aby kontrolovali veškeré sanitární a hygienické aspekty zdravotnických zařízení, pacientů a vztahu mezi pacienty a „návštěvníky“ zvenčí;
   p) q) aby aktivně a oficiálně zapojily organizace a zástupce pacientů do všech fází a na všech úrovních vypracovávání koncepcí a programů;
   q) r) aby ve spolupráci se zúčastněnými stranami, zejména organizacemi pacientů, vypracovaly pokyny EU pro zapojení pacientů do strategií a činností v oblasti bezpečnosti pacientů;
   r) s) aby jim poskytovaly dostatečnou podporu při výkonu činností v oblasti bezpečnosti pacientů;

16.  vyzývá členské státy, aby prošetřily případná pochybení, k nimž dochází při úpravě a opakovaném používání zdravotnických prostředků, jež byly původně určeny a označeny pro jednorázové použití;

17.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zlepšily programy zvyšování informovanosti určené pro zdravotnické pracovníky a další pracovníky ve zdravotnictví, veterinární lékaře a širokou veřejnost, které by se zaměřovaly na používání antibiotik a prevenci infekcí;

18.  vyzývá Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (EMA), aby vypracovala pokyny týkající se používání léčiv mimo rozsah rozhodnutí o registraci a používání bezlicenčních léčiv na základě léčebných potřeb a aby sestavila seznam léčiv používaných mimo rozsah rozhodnutí o registraci navzdory licencovaným alternativním léčivům;

19.  vyzývá Evropskou komisi a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí, aby vypracovaly pokyny pro zdravotnické pracovníky, pacienty a jejich rodiny týkající se účinného umývání a sušení rukou a vybízející k takovým způsobům sušení rukou, které nepřispívají k mikrobiální křížové kontaminaci prostřednictvím šíření bakterií vzduchem nebo aerosolem;

20.  zdůrazňuje, že je nezbytné podstatně zlepšit vzdělávání a odbornou přípravu veterinárních lékařů a zemědělců a komunikaci mezi nimi;

21.  naléhavě vyzývá Komisi, aby co nejdříve znovu předložila legislativní návrh na povinné začlenění tabulky souhrnných údajů o léčivém přípravku do příbalové informace; informace obsažené v tabulce by měly být uvedeny v jasně srozumitelné podobě, zřetelně a měly by být jednoznačně odlišeny od zbytku textu; tato tabulka by měla obsahovat krátký popis nezbytných údajů o léčivém přípravku s cílem umožnit pacientovi pochopit prospěšnost a možná rizika léčivého přípravku a užívat léčivý přípravek bezpečně a správně; součástí popisu je mimo jiné i doporučení týkající se správného a vhodného způsobu užívání antibiotik;

22.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly zavedení evropského loga stanoveného prováděcím nařízením (EU) č. 699/2014 za účelem řádné identifikace internetových lékáren, které prodávají veřejnosti léky na dálku, a ochrany spotřebitelů před nákupem padělaných léků, které jsou často zdraví nebezpečné;

23.  připomíná, že na základě rozhodnutí č. 1082/2013/EU o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách musí členské státy předkládat Komisi aktualizaci plánů přípravy a plánů reakce na úrovni států, a naléhavě žádá členské státy, aby předkládaly příslušné informace ve lhůtách stanovených v rozhodnutí;

Hlášení nežádoucích příhod a odpovědnost/povinnosti

24.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zdravotnické pracovníky vybízeli k pravidelnému poskytování informací pacientům o tom, jak mohou v rámci kontaktů se zdravotnickým systémem minimalizovat rizika ohrožující jejich bezpečnost;

25.  doporučuje členským státům, aby vytvořily nezávislé orgány, které by spolupracovaly s odborníky s cílem zvyšovat povědomí o dané problematice a upozorňovat na to, co ohrožuje bezpečnost pacientů;

26.  vyzývá členské státy, aby zkvalitnily svůj systém hlášení nežádoucích příhod a lékařských pochybení na základě opatření, která by zdravotnické pracovníky a pacienty přiměla k tomu, aby podávali přesné a anonymní informace, které by nikoho neobviňovaly, a aby zvážily zavedení elektronického systému, jenž by usnadnil a zlepšil podávání těchto informací ze strany pacientů;

27.  vyzývá členské státy, aby přijaly opatření, jež by zvýšila nejen množství, ale i kvalitu hlášení o výskytu nežádoucích příhod, aby tato hlášení obsahovala spolehlivé informace, které by skutečně zvýšily bezpečnost pacientů, a aby zavedly systém, z něhož lze snadno získat údaje a jenž by zajišťoval možnost komplexního a systematického hodnocení;

28.  vyzývá Komisi, aby vypracovala standardizované přehledy pro shromažďování údajů o infekcích spojených se zdravotní péčí;

29.  vyzývá členské státy, aby přísněji kontrolovaly a prosazovaly zákaz poskytování léčebné péče ze strany nelékařských externích pracovníků;

30.  vyzývá členské státy, aby informovaly pacienty o rizicích a preventivních opatřeních týkajících se nežádoucích příhod ve zdravotnictví a o postupech podávání stížností a dostupných právních možnostech pro případ, že k nežádoucí příhodě dojde, např. prostřednictvím zástupce hájícího práva pacientů;

31.  vyzývá členské státy, aby přijaly nezbytná opatření, jež u lékařů a veterinárních lékařů zamezí jakémukoli střetu zájmů v souvislosti s předepisováním a prodejem léčivých přípravků;

32.  vyzývá členské státy, aby zajistily snadnou dostupnost veškerých informací o stávajících mechanismech podávání stížností a o odškodnění pro pacienty, u nichž došlo k rozvoji infekce spojené se zdravotní péčí nebo k lékařskému pochybení;

33.  vyzývá Komisi, aby vypracovala zprávu o postupech členských států v oblasti kolektivního odškodňování v případech souvisejících s infekcemi spojenými se zdravotní péčí;

34.  je si vědom významu občanských iniciativ, jako je Evropská charta práv pacientů založená na Listině základních práv Evropské unie a Evropský den práv pacientů, který se od roku 2007 každoročně pořádá 18. dubna; vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily Evropský den práv pacientů na místní úrovni i na úrovni členských států a EU;

Boj proti mikrobiální rezistenci

Současný strav a slibná řešení

35.  vítá činnost Komise v oblasti antimikrobiální rezistence a prevence a léčby infekcí spojených se zdravotní péčí a také koordinaci a dohled ze strany Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, zejména v rámci Evropského systému sledování antimikrobiální rezistence (EARS-Net), Evropského systému sledování spotřeby antibiotik (ESAC-Net) a Systému sledování infekcí spojených se zdravotní péčí (HAI-Net);

36.  vítá společnou činnost ECDC, EMA a Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), pokud jde o koordinaci a sledování v oblasti antimikrobiální rezistence;

37.  s obavami konstatuje, že v letech 2010 až 2013 došlo v mnoha členských státech a na úrovni EU k výraznému zvýšení procenta bakterií K. pneumoniae rezistentních na fluorochinolony, cefalosporiny třetí generace a aminoglykosidy a ke zvýšení kombinované rezistence na všechny tři skupiny antibiotik a také rezistence na karbapenemy, skupinu antibiotik poslední linie; dále konstatuje, že ve stejném období se v mnoha členských státech a na úrovni EU výrazně zvýšila rovněž rezistence E. coli na cefalosporiny třetí generace; podotýká dále, že v některých evropských regionech tvoří multirezistentní tuberkulóza až 20 % všech nových případů této nákazy a výsledky jejího léčení jsou znepokojivě slabé;

38.  se znepokojením konstatuje, že v zemích s vysokou mírou multirezistence, včetně rezistence na karbapenemy, je k dispozici pouze několik léčebných možností, mimo jiné polymyxiny; zdůrazňuje, že výskyt bakterie rezistentní na polymyxiny v těchto zemích představuje významné varování, že možnosti léčby infikovaných pacientů jsou čím dále omezenější;

39.  konstatuje, že infekce vyvolané bakteriemi s antimikrobiální rezistencí velmi pravděpodobně povedou k delším a nákladným pobytům v nemocnici a také k používání alternativních a nákladnějších způsobů léčby, jež ještě více zatíží zdravotnické systémy členských států;

40.  s politováním konstatuje, že v posledních 25 letech jsme byli svědky nedostatečné informovanosti o významu rozumného užívání antimikrobiálních látek, zejména antibiotik, a stagnace ve vývoji antimikrobiálních léčiv způsobené především v důsledku toho, že se objevily vědecké, ekonomické a regulatorní překážky;

41.  konstatuje, že program Horizont 2020 a třetí evropský program veřejného zdraví kladou důraz na infekce spojené se zdravotní péčí a na antimikrobiální rezistenci;

42.  konstatuje, že některá současná účinná antibiotika nejsou v některých členských státech dostupná, což při léčbě vede k volbě nevhodných léčivých přípravků, a proto vyzývá členské státy a Komisi, aby hledaly možnosti, jak zajistit, aby účinná antibiotika byla na trhu k dispozici;

43.  upozorňuje na to, že rezistence na antibiotika často vede k opožděnému předepsání vhodného antibiotika a že podání nevhodné nebo opožděné antibiotické léčby způsobuje pacientům trpícím vážnými infekčními onemocněními závažné komplikace a může přivodit i smrt;

44.  se značným znepokojením bere na vědomí vysoký počet zvířat nakažených bakteriemi rezistentními na antibiotika a riziko přenosu těchto bakterií z infikovaného masa na spotřebitele;

45.  je značně znepokojen souvislostí mezi používáním antimikrobiálních látek ve veterinárním lékařství a rozvojem antimikrobiální rezistence u zemědělců a také rizikem šíření této rezistence v rámci nemocniční péče;

46.  vítá iniciativy a kroky členských států, odborníků zabývajících se zdravím zvířat a majitelů zvířat, jejichž cílem je zodpovědné podávání antibiotik zvířatům a omezené používání antibiotik při chovu zvířat;

47.  považuje výzkum nových antimikrobiálních léčiv za mimořádně významný a vyzývá Komisi, aby prostřednictvím Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) stimulovala výzkum například podporou stávajících struktur, jako je iniciativa pro inovativní léčiva (IMI);

48.  požaduje, aby byla větší pozornost věnována zavádění nových antibakteriálních látek, které by se zaměřovaly na nové cíle;

49.  vítá a podporuje další výzkum skutečně nových antibiotických látek, zejména antibiotik proti rozšířeným multirezistentním gram-negativním bakteriím a proti chorobám, které jsou mimořádně náchylné k vypěstování mikrobiální rezistence, jako jsou K. pneumoniae, Acinetobacter, E. coli, HIV, Staphylococcus aureus, tuberkulóza a malárie; trvá však na tom, že nejdůležitější je zajistit především odpovědné a citlivé užívání antibiotik; vítá a podporuje další výzkum alternativních metod zaměřených na boj proti infekcím spojeným se zdravotní péčí bez použití antibiotik a proti multirezistentním kmenům způsobujícím tuberkulózu;

50.  vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily činnost v oblasti výzkumu a vývoje, aby bylo možné nabídnout nové nástroje pro boj proti bakteriálním infekcím, které jsou v Evropě stále rozšířenější;

51.  vyzývá Komisi a členské státy, aby veřejný a soukromý sektor více motivovaly ke spolupráci, a obnovily tak výzkum a vývoj v oblasti antibiotik;

52.  vyzývá členské státy, aby zintenzivnily spolupráci v oblasti bezpečnosti pacientů a boje proti antimikrobiální rezistenci za účelem omezení šíření rezistentních mikroorganismů z jednoho členského státu do druhého;

53.  vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly program „adaptive pathways“ a další regulační nástroje k zajištění včasnějšího přístupu pacientů ke zcela novým antibakteriálním látkám za účelem léčby rezistentních infekcí;

54.  vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly program Evropské agentury pro léčivé přípravky „adaptive pathways“ a aby použily veškeré dostupné nástroje v podobě předpisů, a zaručily tak pacientům rychlejší dostupnost inovativní antibakteriální léčby;

55.  zdůrazňuje, že pacienti musí být středobodem zájmu zdravotní politiky, a vybízí k začlenění zdravotní gramotnosti a k zapojení pacientů do procesu rozhodování o léčbě;

56.  považuje za velmi důležité, aby Komise zajistila pokračování akčního plánu EU proti antimikrobiální rezistenci i po roce 2016 a aby kladla důraz na vyřešení problémů ve vědecké, právní a ekonomické oblasti souvisejících s antimikrobiální rezistencí, včetně prevence a léčby infekcí spojených se zdravotní péčí;

Doporučení týkající se užívání antibiotik v humánní medicíně

57.  připomíná, že samoléčba antibiotiky musí být přísně zakázána, a zdůrazňuje, že je nezbytné, aby příslušné orgány členských států prosazovaly u antibakteriálních látek politiku „pouze na předpis“;

58.  vyzývá členské státy, aby přijaly vhodná opatření, která by zajistila odpovědné a citlivé používání všech antimikrobiálních látek v humánní medicíně, zejména antibiotik, která se považují v případě bakteriálních infekcí ve zdravotnických zařízeních za léčbu poslední linie, s přihlédnutím k tomu, že jednou z hlavních příčin rezistence na antibiotika je nesprávné užívání antibiotik (mj. v nemocnicích);

59.  vyzývá členské státy, aby s cílem zabránit vzniku rezistence prosazovaly přístup všech pacientů ke kvalitním léčivým přípravkům, jakož i dodržování úplného léčebného cyklu, s tím, že je třeba podporovat především nejohroženější osoby;

60.  naléhavě žádá členské státy, aby se zaměřily i na tzv. „zapomenutá“ antibiotika, a rozšířily tak možnosti volby farmaceutických prostředků;

61.  vyzývá Komisi, aby se zapojila do úsilí WHO o vytvoření nového hospodářského modelu, aby byly zohledněny obavy a potřeby veřejného zdraví;

62.  vyzývá členské státy a Komisi, aby zahájily diskuse s cílem vytvořit nový hospodářský model, v němž nebude existovat vazba mezi objemem prodejů a odměnou za nová antibiotika, což by odráželo společenskou hodnotu nových antibiotik a zajistilo podniku dostatečnou návratnost investic a kupující by získal právo používat produkt a mít nad zakoupeným objemem naprostou kontrolu;

63.  naléhavě žádá členské státy, aby zavedly nebo vypracovaly následující opatření:

   a) aby připomínaly lékařům, že je mimořádně důležité zajistit, aby předepisování antibiotik určených k léčbě bylo přiměřené a zodpovědné;
   b) aby v případě možnosti zajistily, aby se před předepisováním antibiotik systematicky prováděla mikrobiologická diagnostika, např. pomocí nových diagnostických metod, která by umožnila rychlou diagnostiku na místě, příp. za použití antibiogramů, zejména v případě nemocí, které mají tendenci k relapsům, a aby zajistily, že dojde k odstranění překážek, které brání řádné mikrobiologické diagnostice, především v ambulancích;
   c) aby regulovaly předepisování antibiotik určených k léčbě, zejména aby nekompromisně uplatňovaly zákony, které zakazují poskytování těchto antibiotik bez předpisu, aby bylo zajištěno vhodné užívání léčiv tím, že bude stanoven cíl terapie a zvolena vhodná farmakologická léčba;
   d) aby důsledně využívaly zodpovědné marketingové postupy, které by zamezily střetu zájmů mezi výrobci a lékaři, jež léčivé přípravky předepisují;
   e) aby podporovaly vytváření nových modelů výnosů, v nichž by neexistovala vazba mezi ekonomickou návratností pro společnosti a předepsaným objemem antibiotik, a aby podporovaly farmaceutické inovace a zajistily jejich vyváženost s udržitelnými zdravotnickými systémy;
   f) aby regulovaly prodej a distribuci antibiotik, tak aby pacienti mohli získat pouze určité množství antibiotik, které jim předepsal lékař, jelikož v některých členských státech stále existují předpisy, které umožňují prodávat antibiotika ve větším balení, než je balení nutné k určité konkrétní léčbě;
   g) aby zajistily, aby se více pacientů řídilo antibiotickou léčbou tak, jak jim byla předepsána zdravotnickými pracovníky, a více ji dodržovaly a aby vypracovaly strategie, které by zvýšily povědomí pacientů o významu zodpovědného užívání antibiotik a o rizicích rostoucí antimikrobiální rezistence;
   h) aby sledovaly rezistenci na antibiotika a jejich používání v nemocnicích a zajistily, aby v případě používání antibiotik v nemocnicích byla používána jen při správné indikaci, ve správném dávkování a po co nejkratší dobu, jak je doporučeno v pokynech založených na důkazech;
   i) aby zintenzivnily léčbu infekcí, zejména z přeshraničního pohledu, a aby zejména pozorně sledovaly potenciální přenašeče multirezistentních bakterií na základě řádného skríninku pacientů překládaných ze země/regionu/nemocnice, které jsou známy vysokým výskytem multirezistentních bakterií, a na základě izolace pozitivních pacientů na samostatných pokojích nebo uplatňováním oddělené péče o nakažené pacienty;
   j) aby v oblasti multirezistentní tuberkulózy vypracovaly strategii, do níž by se zapojila řada zúčastněných stran a jež by zahrnovala hlavní aspekty, jako je prevence, zvyšování informovanosti, diagnostika, vhodná léčba a užívání léčivých přípravků tak, jak byly předepsány;
   k) aby zlepšily bezpečnostní normy zejména u těch lékařských nástrojů a přístrojů, které jsou rezistentní vůči sterilizaci (například endoskopy), a pozorně sledovaly, aby se u lékařských nástrojů a přístrojů, které jsou původně určeny k jednorázovému použití a jsou označeny značkou CE, dodržovaly veškeré bezpečnostní normy zaručující zdraví spotřebitelů v případě, že se používají opakovaně;
   l) aby zahájily informační kampaně o racionálním užívání antibiotik, o rizicích, která s sebou nese zvyšující se rezistence na antibiotika, a o významu rozvoje osvědčených postupů v oblasti osobní hygieny, které by se zaměřovaly na širokou obec posluchačů, včetně vzdělávacích kurzů ve školách; tyto kampaně by se měly zaměřovat na mládež i starší lidi, na rodiče i pečovatele a jejich výsledky by měly být následně vyhodnoceny s přihlédnutím k možnostem, které v tomto ohledu poskytuje systém e-zdraví;
   m) aby zvýšily veřejné financování a vytvořily nové akademické pozice, aby bylo možné zaměřit se na hledání a ověřování nových postupů při léčbě bakteriálních infekcí;
   n) aby zvýšily zejména pobídky k výzkumu a vývoji nových antimikrobiálních látek;
   o) aby pozvaly Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) k návštěvě svých zemí a požádaly jej o vědeckou a odbornou pomoc a vzdělávání v oblasti antimikrobiální rezistence, jak je stanoveno v článku 9 nařízení o ECDC (nařízení (ES) č. 851/2004); vyzývá naléhavě členské státy, které tak ještě neučinily, a zejména státy s vysokým či znepokojivě rostoucím výskytem antimikrobiální rezistence, aby středisko ECDC k takové návštěvě pozvaly;
   p) aby zpřístupnily záznamy nemocnic a dalších zdravotnických zařízení týkající se infekcí spojených se zdravotní péčí, aby se pacienti mohli informovaně rozhodovat;

64.  vyzývá Komisi, aby se zabývala důsledky zvýšené mobility stanovené ve směrnici 2011/24/EU z hlediska rostoucí antimikrobiální rezistence, jež by mohla být výsledkem cestování pacientů po Evropě za léčbou;

Doporučení týkající se používání antibiotik ve veterinární medicíně obecně a zvláště v živočišné výrobě

65.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že ze společné zprávy Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) o antimikrobiální rezistenci vyplývá, že bakterie, které nejčastěji způsobují nákazy z potravin, jako je salmonelaKampylobacter, vykazují značnou rezistenci na běžné antimikrobiální látky;

66.  opakuje svou výzvu, kterou uvedl ve svém usnesení ze dne 27. října 2011 o hrozbě antimikrobiální rezistence pro veřejné zdraví(7), aby bylo postupně ukončeno profylaktické používání antibiotik při chovu dobytka, přičemž zdůrazňuje, že místo profylaktického používání antibiotik by se chov hospodářských zvířat a intenzivní chov ryb měl zaměřit na prevenci chorob prostřednictvím dodržování hygienických norem a správného ustájení a chovu zvířat a dodržováním přísných opatření v oblasti biologické bezpečnosti;

67.  vyzývá členské státy, aby zavedly nebo vypracovaly následující opatření:

   a) aby ve veterinární medicíně propagovaly a podporovaly odpovědné a citlivé používání všech antimikrobiálních látek, včetně medikovaných krmiv, tím, že povolí jejich užívání pouze k léčbě na základě stanovené veterinární diagnózy, se zvláštním přihlédnutím k antibiotikům, která jsou na seznamu kriticky důležitých antimikrobiálních látek v humánní medicíně vypracovaném WHO;
   b) aby zavedly právní nástroje omezující používání antibiotik u zvířat, pokud je zjištěno závažné ohrožení veřejného zdraví;
   c) aby prováděly přísnější kontroly s cílem omezit používání antibiotik ve veterinárním lékařství; jedním ze způsobů, jak tohoto dosáhnout, by bylo omezit právo na předepisování antibiotik na odborně kvalifikované veterinární lékaře a oddělit právo veterinárních lékařů na předepisování antibiotik od jejich prodeje, a tak odstranit veškerou ekonomickou motivaci;
   d) aby zahájily informační kampaně o odpovědném užívání antimikrobiálních látek u zvířat, včetně zvířat v zájmovém chovu;
   e) aby omezily potřebu antibiotik zlepšováním zdraví zvířat prostřednictvím opatření biologické bezpečnosti, prevence nákaz a osvědčených postupů v rámci péče o zdraví a stanovily spolehlivé a jednoznačné metodiky a priority v boji proti rozvoji antimikrobiální rezistence;
   f) aby zajistily, aby se chov hospodářských zvířat a akvakultura zaměřovaly na prevenci nákaz prostřednictvím správné hygieny, ustájení a chovu zvířat a na přísná opatření biologické bezpečnosti, nikoli na profylaktické používání antibiotik; je známo, že lepší řízení zemědělských podniků a postupy při chovu zvířat lze zajistit v rámci přepracování ustanovení o maximální hustotě výskytu zvířat při chovu hospodářských zvířat, neboť současná velikost stád často brání léčbě jednotlivých zvířat nebo jejich menších skupin, což vede k profylaktickému používání antibiotik;
   g) aby omezily používání antibiotik v intenzivních chovech a podporovaly biologické nebo extenzivní modely chovu;
   h) aby omezily používání antibiotik u zvířat tím, že postupně vyloučí jejich používání pro profylaktické účely tam, kde jsou antibiotika podávána zvířatům preventivně, a omezí případy metafylaxe, tedy hromadné podávání léků zvířatům s cílem léčit nemocné kusy v chovu a předcházet nákaze u zdravých kusů, na minimum;
   i) aby vypracovaly a uplatňovaly vlastní strategii nebo akční plán pro boj proti antimikrobiální rezistenci, který by mimo jiné zahrnoval:
   i) uplatňování vnitrostátních pokynů týkajících se léčby zvířat antimikrobiálními látkami, s cílem zajistit odpovědné používání antimikrobiálních látek založené na konkrétních doporučeních a podmínkách v daných členských státech;
   ii) provádění preventivní politiky v oblasti zdraví zvířat, jejímž cílem by bylo zlepšit zdravotní stav zvířat a omezit potřebu používat při chovu zvířat antimikrobiální látky;
   iii) definici povinností veterinárních lékařů, pokud jde o péči o zdraví a rozhodování o používání antimikrobiálních látek;
   iv) zajišťování průběžného školení pro odborníky v oblasti zdraví zvířat a majitele zvířat;
   j) zákaz používání antibiotik k urychlení růstu hospodářských zvířat;

68.  naléhavě žádá členské státy, aby regulovaly střety zájmů a finanční pobídky týkající se těch veterinářů, kteří zároveň prodávají a předepisují antibiotika;

69.  žádá Evropskou agenturu pro léčivé přípravky, aby vypracovala seznam antibiotik používaných u zvířat, v jejichž případě bylo zjištěno významné riziko z hlediska veřejného zdraví;

70.  naléhavě vyzývá orgány členských států a Evropskou agenturu pro léčivé přípravky, aby vypracovaly následující opatření:

   a) aby zpřísnily stávající posuzování rizik u nových antimikrobiálních látek používaných ve veterinárním lékařství tím, že se již v počáteční fázi udělování registrace určí hlavní možná rizika pro veřejné zdraví;
   b) aby sledovaly rozvoj rezistence u konkrétních bakterií, a to podle plánů, na nichž se dohodnou regulační orgány a společnosti při prvním schválení nových antimikrobiálních látek určených k použití ve veterinárním lékařství;
   c) aby sledovaly změny v používání antimikrobiálních látek u zvířat v rámci projektu Evropského dohledu nad spotřebou antimikrobiálních látek ve veterinárním lékařství (ESVAC, řízeného agenturou EMA) s cílem měřit dopad zavedených opatření;

71.  vyzývá spolutvůrce právních předpisů, aby při projednávání návrhu nařízení o veterinárních léčivých přípravcích (2014/0257(COD)) postupoval tímto směrem, jenž je v souladu se zásadou „jedno zdraví“, konkrétně aby:

   přijal opatření zakazujících používání antimikrobiálních látek povolených pouze v humánní medicíně mimo rozsah rozhodnutí o registraci;
   podpořil povinné vedení záznamů o množství všech antimikrobiálních látek použitých při chovu hospodářských zvířat, které musí být nahlášeny příslušným vnitrostátním orgánům a které musí tyto orgány každý rok zveřejňovat;
   zajistil, aby nové právní předpisy o veterinárních léčivých přípravcích nevedly k nižším normám týkajícím se kvality, bezpečnosti a účinnosti veterinárních léčivých přípravků a aby byly tyto vysoké normy zaručeny v rámci celého životního cyklu veterinárních léčivých přípravků;
   vytvořil databázi EU obsahující údaje o době, místě a způsobu podání antimikrobiálních látek a zvířatech, jimž byly podány;
   zakázal elektronický prodej antimikrobiálních látek;

72.  vyzývá spolutvůrce právních předpisů, aby při projednávání návrhu nařízení o výrobě, uvádění medikovaných krmiv na trh a jejich používání a o zrušení směrnice Rady 90/167/EHS (2014/0255(COD)) zajistil, aby nařízení obsahovalo ustanovení, jejichž cílem je podstatně omezit používání medikovaných krmiv obsahujících antimikrobiální látky u zvířat určených k produkci potravin a zejména přísně zakázat používání antimikrobiálních látek v medikovaných krmivech pro účely prevence;

73.  žádá Komisi a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí, aby provedly průzkum případných přímých i nepřímých škod, které by mohlo mít používání antimikrobiálních látek u zvířat v zájmovém chovu, a aby vypracovaly omezující opatření na zmírnění případného rizika přenosu antimikrobiální rezistence ze zvířat v zájmovém chovu na lidi;

74.  upozorňuje na to, že některé členské státy EU již úspěšně postupně ukončily profylaktické používání antibiotik na úrovni zemědělských podniků; vyzývá proto Komisi, aby předložila legislativní návrh na postupné ukončení profylaktického používání antibiotik;

Možnosti spolupráce v rámci Evropské unie

75.  vyzývá členské státy, aby po konzultaci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami, včetně organizací pacientů, společně stanovily minimální normy v oblasti bezpečnosti pacientů a ukazatele bezpečnosti a kvality zdravotní péče na úrovni EU;

76.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se nadále zapojovaly do dialogu se všemi zúčastněnými subjekty, aby rozvíjely koordinovanou, komplexní a udržitelnou strategii EU v zájmu bezpečnosti pacientů a aby navrhly konkrétní řešení na úrovni EU a členských států a také na regionální a místní úrovni, příp. na úrovni primární péče;

77.  vyzývá členské státy a Komisi, aby společně s WHO zahájily diskuse, jejichž cílem by bylo vytvořit nový hospodářský model, v němž by neexistovala vazba mezi objemem prodeje antibiotik a odměnou za nové antibiotikum a jenž by zajistil podnikům spravedlivou návratnost investic a současně i udržitelnost zdravotnických systémů členských států;

78.  79 vyzývá Komisi, členské státy a farmaceutický průmysl, aby optimalizovaly partnerství akademické obce a farmaceutického průmyslu v EU, jejichž příkladem je iniciativa pro inovativní léčiva (IMI);

79.  vyzývá farmaceutické společnosti, vlády a akademickou obec, aby podle svých nejlepších možností (pomocí infrastruktury, sloučenin, nových myšlenek a finančních prostředků) přispívali k průlomovému základnímu výzkumu a ke společným předkonkurenčním projektům; je přesvědčen, že by mělo být možné, aby v rámci iniciativy pro inovativní léčiva byly prozkoumány veškeré nové poznatky, které vyplynou z těchto projektů;

80.  vyzývá Komisi, aby zvážila vytvoření legislativního rámce, který by podpořil vývoj nových antibiotik, např. formou nástroje, kterým by se řídilo používání antibiotik u lidí, podobně jako je tomu v případě navrženého rámce pro používání antibiotik u zvířat;

81.  vybízí k další spolupráci veřejného a soukromého sektoru, jejímž příkladem jsou programy v rámci iniciativy pro inovativní léčiva „New Drugs for Bad Bugs“ (Nové léky na zlé bacily), COMBACTE, TRANSLOCATION, Drive AB či ENABLE, s cílem využít potenciálu spolupráce;

82.  vítá společnou programovou iniciativu v oblasti antimikrobiální rezistence, která umožňuje členským státům, aby se dohodly na potřebách výzkumu, a vyhnuly se tak zdvojování, a požaduje zvýšení objemu finančních prostředků určených na vývoj nových léčiv a dalších alternativních metod k antibiotikům s cílem bojovat proti antimikrobiální rezistenci;

83.  vyzývá EU, aby se připojila k celosvětovému fondu pro inovace, jehož návrh byl předložen v rámci „přezkumu rezistence na antibiotika“ provedeného ve Velké Británii, s cílem podpořit základní výzkumu;

84.  žádá Komisi a členské státy, aby prosazovaly snadno použitelné diagnostické nástroje, a zajistily tak, aby bylo před předepsáním nebo podáním antibiotika možné snadněji provést náležitou diagnostiku, především v oblasti ambulantní péče;

85.  vyzývá EU, aby prosazovala veškeré globální iniciativy, jež umožňují zlepšit možnosti boje proti rezistenci na antibiotika, a podílela se na nich a aby podpořila výzkum v této oblasti;

86.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy vypracovala doporučení týkající se norem bezpečnosti potravin, jež by měly být uplatňovány s ohledem na přítomnost (multi)rezistentních patogenů nebo konkrétních determinantů rezistence;

87.  zdůrazňuje, že antimikrobiální rezistence se stala závažným problémem, který musí být naléhavě řešen; vyzývá Komisi, aby v případě, že do pěti let od zveřejnění těchto doporučení nezaznamenají členské státy žádný nebo jen velmi malý pokrok, zvážila, zda není nutné předložit legislativní návrh týkající se uvážlivého používání antimikrobiálních látek;

o
o   o

88.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Výboru regionů a členským státům.

(1) Úř. věst. C 184 E, 8.7.2010, s. 395.
(2) Úř. věst. C 151, 3.7.2009, s. 1.
(3) Přijaté texty, P7_TA(2012)0483.
(4) Přijaté texty, P7_TA(2013)0435.
(5) „Tackling antibiotic resistance from a food safety perspective in Europe, WHO Europe, 2011“ (Řešení problematiky antibiotické rezistence z pohledu bezpečnosti potravin v Evropě)
(6) „Antibiotic use in livestock: Time to act“ („Používání antibiotik v živočišné výrobě: čas konat“), dokument vyjadřující stanovisko Evropské organizace spotřebitelů BEUC
(7) Úř. věst. C 131 E, 8.5.2013, s. 116.

Právní upozornění