Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2014/2145(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0190/2015

Předložené texty :

A8-0190/2015

Rozpravy :

PV 24/06/2015 - 20
CRE 24/06/2015 - 20

Hlasování :

PV 24/06/2015 - 23.5
CRE 24/06/2015 - 23.5
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0238

Přijaté texty
PDF 465kWORD 145k
Středa, 24. června 2015 - Brusel Konečné znění
Přezkum rámce pro správu ekonomických záležitostí: kontrolní hodnocení a výzvy
P8_TA(2015)0238A8-0190/2015

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. června 2015 o přezkumu rámce pro správu ekonomických záležitostí: kontrolní hodnocení a výzvy (2014/2145(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně(2),

–  s ohledem na dopis tehdejšího místopředsedy Komise Olliho Rehna ze dne 3. července 2013 o použití čl. 5 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik(3),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1177/2011 ze dne ze dne 8. listopadu 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1173/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně(5),

–  s ohledem na směrnici Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy(7),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1174/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2014 o vyšetřovací zprávě o úloze a operacích „trojky“ (ECB, Komise a MMF) s ohledem na země zapojené do programu eurozóny(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2013 o ústavních problémech víceúrovňové správy v Evropské unii(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. prosince 2011 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2011 o finanční, hospodářské a sociální krizi: doporučení k opatřením a vhodným iniciativám(12),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2014 s názvem „Přezkum správy ekonomických záležitostí – Zpráva o používání nařízení č. 1173/2011, 1174/2011, 1175/2011, 1176/2011, 1177/2011, 472/2013 a 473/2013“ (COM(2014)0905),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. ledna 2015 s názvem „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu“ (COM(2015)0012),

–  s ohledem na „Šestou zprávu o ekonomické, sociální a územní soudržnosti“ ze dne 23. července 2014 (COM(2014)0473), kterou předložila Komise,

–  s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady, která se konala v červnu a prosinci 2014,

–  s ohledem na závěry evropského summitu z října 2014,

–  s ohledem na projev předsedy Komise Jeana-Clauda Junckera v Evropském parlamentu dne 15. července 2014,

–  s ohledem na projev předsedy ECB Maria Draghiho na výročním sympoziu centrálních bank v Jackson Hole dne 22. srpna 2014,

–  s ohledem na dokument ECB č. 157 z řady Occasional Papers z listopadu 2014 s názvem „Identifikace fiskální a makroekonomické nerovnováhy – nevyužitá součinnost v posíleném rámci EU pro správu ekonomických záležitostí“ (The identification of fiscal and macroeconomic imbalances – unexploited synergies under the strengthened EU governance framework),

–  s ohledem na pracovní dokument OECD č. 163 z řady Social, Employment and Migration Working Papers ze dne 9. prosince 2014 s názvem „Vývoj v oblasti nerovnosti v příjmech a jeho dopad na hospodářský růst“ (Trends in income inequality and its impact on economic growth),

–  s ohledem na dokument z diskuse pracovníků Mezinárodního měnového fondu (MMF) ze září 2013 s názvem „Na cestě k fiskální unii v eurozóně“ (Towards a fiscal union for the euro area),

–  s ohledem na návrhy Rady guvernérů ECB ze dne 10. června 2010 s názvem „Posílení správy ekonomických záležitostí v eurozóně“ (Reinforcing Economic Governance in the Euro Area),

–  s ohledem na závěry Rady o šesté zprávě o hospodářské, sociální a územní soudržnosti: investice pro zaměstnanost a růst přijaté Radou pro obecné záležitosti (soudržnost) dne 19. listopadu 2014,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0190/2015),

A.  vzhledem k tomu, že správa hospodářských záležitostí v eurozóně, jejímž účelem je předcházet vzniku neudržitelných veřejných financí a koordinovat fiskální politiky, byla zahájena Paktem o stabilitě a růstu a tvořila ji dvě jednoduchá pravidla jak zabránit negativním dopadům na hospodářskou a měnovou unii jako celek;

B.  vzhledem k tomu, že bezprostředně po zavedení eura se v souvislosti s uplatňováním těchto pravidel dostavila únava z konsolidace, což dalo vzniknout jednomu z prvků současné krize v hospodářské a měnové unii;

C.  vzhledem k tomu, že v roce 2005 proběhla reforma původního Paktu o stabilitě a růstu, která vedla k řadě vylepšení a větší pružnosti, avšak neřešila v odpovídající míře problémy s nedostatečnými ustanoveními v oblasti vymáhání a problémy s koordinací;

D.  vzhledem k tomu, že když nastala situace, kdy bylo několik zemí ohroženo selháním dluhového nástroje, což by vedlo k celosvětové krizi a depresi, mohla být tato situace odvrácena přijetím ad hoc mechanismů, jako jsou Evropský nástroj finanční stability a evropský mechanismus finanční stabilizace;

E.  vzhledem k tomu, že s cílem zabránit opakování tohoto druhu krize, jakož i rozšíření krize do dalších zemí prostřednictvím bankovního odvětví, byla přijata řada opatření, např. vytvoření bankovní unie, Evropský mechanismus stability, zlepšení právních předpisů v oblasti správy ekonomických záležitostí ve formě balíčků dvou a šesti právních předpisů, Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii a evropský semestr, které je všechny třeba považovat za jeden balíček;

F.  vzhledem k tomu, že podle nejnovější jarní prognózy Komise se očekává, že po dvou letech poklesu by měl hrubý domácí produkt (HDP) v eurozóně vzrůst, což znamená, že pomalu dochází k hospodářskému oživení, které je třeba dále podporovat, neboť mezera výstupu zůstane široká;

G.  vzhledem k tomu, že mezi členskými státy převládají i po provedení programů značné rozdíly v míře zadlužení, ve výši schodku, v míře nezaměstnanosti, zůstatku na běžných účtech a úrovni sociální ochrany, což odráží rozdíly v příčinách krize a výchozí situaci jejího vzniku, jakož i v ambicích, důsledcích a úrovni odpovědnosti jednotlivých členských států při provádění opatření schválených orgány a zúčastněnými členskými státy;

H.  vzhledem k tomu, že investice se v eurozóně ve srovnání s obdobím před krizí snížily o 17 % a zůstávají nízké; vzhledem k tomu, že nedostatek investic orientovaných na budoucnost a podporujících růst a neudržitelná míra veřejného i soukromého zadlužení jsou zátěží pro budoucí generace;

I.  vzhledem k tomu, že je realizován evropský investiční plán – důležitý nástroj podpory zejména soukromých investic, jehož účelem je během příštích tří let mobilizovat investice ve výši 315 miliard EUR; vzhledem k tomu, že i kdyby bylo navrhovaných finančních cílů dosaženo, je tento plán pouze jedním z prvků určených k překonání nashromážděné investiční mezery, spolu s prováděním strukturálních reforem, které mají v členských státech vytvořit příznivé prostředí pro investory;

Hodnocení stávajícího rámce pro správu ekonomických záležitostí

1.  vítá sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2014 o přezkumu správy ekonomických záležitostí; domnívá se, že posouzení vypracované Komisí ukazuje, jakým způsobem a do jaké míry byly používány a uplatňované jednotlivé nástroje a postupy;

2.  zdůrazňuje, že podstatu systému správy ekonomických záležitostí tvoří prevence nadměrného schodku a dluhu, ale i nadměrné makroekonomické nerovnováhy, spolu s koordinací hospodářské politiky; zdůrazňuje proto, že klíčovou otázkou přezkumu je, zda se hospodářská a měnová unie stala díky novému rámci pro správu ekonomických záležitostí odolnější, zejména pokud jde o schopnost zabránit členskému státu, aby neselhal s ohledem na vlastní dluhové nástroje, a zda zároveň přispívá k užší koordinaci a konvergenci hospodářských politik členských států a zajišťuje vysokou úroveň transparentnosti, důvěryhodnosti a demokratické odpovědnosti;

3.  bere na vědomí skutečnost, že v některých členských státech bylo dosaženo pokroku v řešení úrovně zadlužení nebo v probíhajícím postupu při nadměrném schodku;

4.  sdílí názor Komise, který vyjádřila ve své analýze, totiž že části nového rámce vedly k dosažení výsledků, ale že schopnost vyvodit závěry o účinnosti nařízení za běžných ekonomických podmínek je omezená;

5.  uznává, že posouzení uplatňování balíčků šesti a dvou právních předpisů zůstává v této fázi jen částečné a nelze je provádět odděleně od evropského semestru, Smlouvy o fungování Evropské unie a rozpočtového paktu;

6.  vítá skutečnost, že balíčky šesti a dvou právních předpisů týkajících se správy ekonomických záležitostí rozšiřují působnost Paktu o stabilitě a růstu prostřednictvím dalších postupů k zabránění a nápravě makroekonomické nerovnováhy uvnitř členských států i mezi nimi a k odklonu od nadměrné závislosti na kritériu schodku směrem k uplatňování kritéria zohledňujícího schodek i celkové zadlužení a pokouší se tedy odhalovat a napravovat možné problémy, a co nejdříve tak předcházet vzniku krizí, přičemž zároveň umožňují flexibilitu v podobě doložek pro strukturální reformy, investice a nepříznivé podmínky hospodářského cyklu; připomíná, že flexibilita nemůže ohrozit preventivní charakter Paktu o stabilitě a růstu;

7.  zdůrazňuje význam srovnávacího přehledu pro stanovení makroekonomické nerovnováhy v raném stádiu, jakož i význam strukturálních reforem ve snaze o překonání makroekonomické nerovnováhy;

8.  zdůrazňuje, že jednotné a spravedlivé provádění rámce ve všech zemích a po celou dobu přispívá k důvěryhodnosti; vyzývá Komisi a Radu, aby uplatňovaly změny provedené v Paktu o stabilitě a růstu v rámci balíčků šesti a dvou právních předpisů a jednaly v jejich duchu, zejména pokud jde o ustanovení v oblasti vymáhání;

9.  domnívá se, že současná hospodářská situace vyznačující se křehkým růstem a vysokou nezaměstnaností vyžaduje naléhavá, komplexní a rozhodná opatření, která budou součástí uceleného přístupu založeného na prorůstové fiskální konsolidaci, strukturálních reformách a podněcování investic, aby tak byl zajištěn opětovný růst a konkurenceschopnost, podpora investic a boj proti nezaměstnanosti a zároveň potíráno riziko přetrvávající nízké inflace, možného deflačního tlaku a přetrvávající makroekonomické nerovnováhy; zdůrazňuje, že aby bylo možné řešit uvedené problémy, musí být rámec pro správu ekonomických záležitostí klíčovým prvkem tohoto uceleného přístupu;

10.  souhlasí s komisařkou Thyssenovou, která prohlásila, že země, které poskytují kvalitní pracovní místa a lepší sociální ochranu a které investují do lidského kapitálu, jsou odolnější vůči hospodářským krizím; vyzývá Komisi, aby tento postoj zohledňovala při provádění politiky evropského semestru a vydávání doporučení pro jednotlivé země;

11.  zdůrazňuje skutečnost, že je třeba provádět současný rámec pro správu ekonomických záležitostí a případně jej zdokonalit tak, aby zajistil fiskální stabilitu, napomáhal vedení náležité diskuse o celkovém hodnocení eurozóny jako celku umožňujícího prorůstovou fiskální odpovědnost, zlepšil perspektivu hospodářského sbližování eurozóny a řešil různé ekonomické a fiskální situace členských států rovnocenným způsobem; trvá na tom, že rámec trpí nedostatkem odpovědnosti na úrovni jednotlivých členských států a nedostatečnou pozorností věnovanou mezinárodním hospodářským hlediskům a odpovídajícímu mechanismu demokratické odpovědnosti;

12.  zdůrazňuje, že současná situace vyžaduje užší a inkluzivnější hospodářskou koordinaci, která by se týkala eurozóny jako celku a zlepšila odpovědnost jednotlivých členských států a demokratickou odpovědnost za uplatňování pravidel (s cílem obnovit důvěru, podpořit sbližování mezi členskými státy, zlepšit fiskální udržitelnost, podpořit udržitelné strukturální reformy a podnítit investice) i za urychlenou reakci, aby se podařilo napravit nejzjevnější nedostatky rámce pro správu ekonomických záležitostí, zlepšit jeho účinnost a zajistit jednotné a spravedlivé provádění rámce ve všech zemích a po celou dobu;

13.  zdůrazňuje, že je důležité, aby postupy správy ekonomických záležitostí byly jednoduché a transparentní, a varuje, že současný složitý rámec a jeho nedostatečné uplatňování a chybějící odpovědnost mají škodlivý vliv na jeho účinnost a jeho přijetí vnitrostátními parlamenty, místními orgány, sociálními partnery a občany v členských státech;

14.  uznává, že se podařilo dosáhnout určitého pokroku v diskuzi o střednědobém rozpočtovém cíli, pokud jde o větší odpovědnost v rámci diskuze v jednotlivých členských státech eurozóny, a to i díky přispění vnitrostátních fiskálních rad, které působí jako nezávislé subjekty sledující plnění fiskálních pravidel a makroekonomických prognóz; vyzývá Komisi, aby předložila přehled struktury a fungování fiskálních rad členských států a aby uvedla, jak mohou tyto rady zlepšit odpovědnost na národní úrovni;

15.  domnívá se, že rámec pro správu ekonomických záležitostí je klíčovou politickou iniciativou, která je základem cílů strategie Evropa 2020 a stěžejních iniciativ, jež se zaměřují na maximální realizaci nevyužitého potenciálu růstu v rámci jednotného trhu; zastává názor, že uvolněním nevyužitého potenciálu růstu v rámci jednotného trhu dosáhnou členské státy snadněji cílů zakotvených v rámci pro správu ekonomických záležitostí; domnívá se navíc, že hlavními aktéry na jednotném trhu jsou spotřebitelé a podniky;

Jak nejlépe uplatňovat flexibilitu v rámci existujících pravidel?

16.  uznává, že Pakt o stabilitě a růstu, který byl zaveden proto, aby byla zajištěna udržitelnost veřejných financí členských států účastnících se hospodářské a měnové unie, umožňuje členským státům provádět v případě potřeby proticyklickou politiku a vytvořit nezbytný fiskální prostor pro správné fungování automatických stabilizátorů; zdůrazňuje, že ne všechny členské státy dosáhly v době, kdy se ekonomice dařilo, přebytku a že některé stávající doložky o flexibilitě, které byly stanoveny v právních předpisech, nebyly v předchozích letech plně uplatňovány;

17.  vítá skutečnost, že Komise ve svém výkladovém sdělení týkajícím se flexibility uznává, že způsob výkladu stávajících fiskálních pravidel je jedním z prvků, jak zaplnit investiční mezery v EU a usnadnit provádění strukturálních reforem podporujících růst a udržitelné a sociálně vyvážené strukturální reformy; konstatuje, že toto sdělení nezavádí žádné změny ve výpočtu schodku, ale že některé investice mohou odůvodnit dočasné odchylky od střednědobého cíle dotčeného členského státu nebo od cesty směřující k jeho dosažení;

18.  podporuje všechny pobídky navrhované Evropskou komisí k financování nového Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), především pak skutečnost, že příspěvky jednotlivých členských států do fondu mají být z hlediska dosažení střednědobého rozpočtového cíle fiskálně neutrální a že nedojde ke změně z hlediska požadovaných fiskálních úprav v rámci preventivní či nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu; poznamenává, že Komise má v úmyslu upustit od zahájení postupu při nadměrném schodku, pokud schodek členského státu mírně a dočasně překročí 3% hraniční hodnotu schodku, a to pouze kvůli dodatečnému příspěvku do fondu EFSI; upozorňuje na zásadní příspěvek Paktu o stabilitě a růstu k posílení důvěry při získávání zahraničních investic; podtrhuje důležitost dodatečné povahy financování z fondu EFSI, neboť projekty financované z tohoto fondu nesmějí za žádných okolností pouze nahrazovat již plánované investice a že v důsledku těchto projektů musí naopak dojít k účinnému nárůstu čistých investic;

19.  vítá skutečnost, že sdělení Komise usiluje o vysvětlení působnosti investiční doložky, což zajišťuje určitou míru dočasné flexibility preventivní části Paktu o stabilitě a růstu ve formě dočasné odchylky od střednědobého rozpočtového cíle, pokud tato odchylka nevede k překročení referenční hodnoty schodku 3 % a vhodné rezervy, tak aby zahrnovala i investiční programy členských států, zejména pokud jde o výdaje na projekty v rámci strukturální politiky a politiky soudržnosti, včetně Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, transevropských sítí a Nástroje pro propojení Evropy, a také projekty spolufinancované z fondu EFSI;

20.  je přesvědčen o tom, že nezbytnou podmínkou uplatňování ustanovení o strukturálních reformách v preventivní části paktu a zvážení plánů strukturálních reforem v jeho nápravné části je oficiální přijetí reformy vnitrostátními parlamenty a její skutečné provádění zajišťující větší účinnost a odpovědnost; zdůrazňuje, že do procesu reformy by měli být ve všech jejích fázích plně zapojeni sociální partneři;

21.  vyzývá k intenzivnějšímu dialogu mezi Komisí a členskými státy ohledně obsahu a druhů co nejvhodnějších a nejúčinnějších strukturálních reforem, jež má Komise navrhnout v doporučeních pro jednotlivé země, přičemž tato doporučení musejí být v souladu se Smlouvou a sekundárním právem a musejí přispět k dosažení střednědobých cílů, a to s ohledem na analýzu nákladů a přínosů, hodnocení orientované na výsledky a dopad na časový rámec;

22.  vybízí finanční výbory vnitrostátních parlamentů, aby před přijetím návrhů rozpočtů členských států systematicky zvaly evropské komisaře odpovědné za správu ekonomických záležitostí na veřejné rozpravy ve svých sněmovnách;

23.  je přesvědčen, že strukturální reformy, k nimž se jednotlivé členské státy zavázaly v národních programech reforem, by měly mít ve střednědobém a dlouhodobém horizontu pozitivní ekonomickou, sociální a environmentální návratnost a měly by zlepšit účelnost a účinnost správní kapacity;

24.  poznamenává, že vzhledem k tomu, že mohlo dojít k formulování nejrůznějších hypotéz a s tím k nebezpečí, že ta, která by skutečně nastala, by mohla být opomenuta, nevyjadřuje se sdělení k povaze „neobvyklých událostí“ mimo kontrolu členského státu, které by mu mohly umožnit, aby se dočasně odchýlil od cesty směřující k dosažení jeho střednědobého rozpočtového cíle; zdůrazňuje, že k podobným situacím je nezbytné přistupovat obdobně;

25.  vyzývá k větší hospodářské a sociální soudržnosti, které bude docíleno posílením Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti, mají-li být zachována a vytvářena pracovní místa s příslušnými právy tím, že budou podporována opatření proti nezaměstnanosti a chudobě;

26.  zdůrazňuje, že pro přijetí evropského rámce pro správu ekonomických záležitostí ze strany veřejnosti má velký význam hospodářský růst a vytváření nových pracovních míst, zejména pro mladé lidi;

27.  s hlubokým znepokojením konstatuje, že během krize došlo ke zdvojnásobení dlouhodobé nezaměstnanosti; rovněž podotýká, že u pracovníků s nízkou kvalifikací byl tento nárůst ještě vyšší; vyzývá Komisi, aby boj s dlouhodobou nezaměstnaností promítla do svých strategií a doporučení pro jednotlivé země;

28.  domnívá se, že rámec pro správu ekonomických záležitostí Unie by měl věnovat maximální pozornost narůstající nerovnosti v Evropě; domnívá se, že jedním z nejlepších způsobů, jak s touto narůstající nerovností bojovat, je zvýšit úsilí vynakládané na vytváření kvalitnějších pracovních míst v Evropě;

Užší spolupráce, ekonomické sbližování a zjednodušení evropského semestru

29.  naléhavě žádá Komisi, aby plně uplatňovala Pakt o stabilitě a růstu a zajistila jeho řádné provádění v souladu se svým nedávným přezkumem balíčku 6 a 2 legislativních aktů a v souladu se sdělením o flexibilitě; je přesvědčen o tom, že tam, kde je to v rámci současného legislativního rámce nezbytné a možné, měl by být evropský semestr zjednodušen a posílen; zdůrazňuje, že jakékoli podobné budoucí zjednodušení a posílení by se mělo v každém případě orientovat na stabilitu;

30.  je přesvědčen, že sdělení Komise objasňuje, kde v rámci stávajících právních předpisů existuje prostor pro flexibilitu; vítá pokus vnést do této složité oblasti více srozumitelnosti a očekává, že Komise využije v souladu se sdělením flexibilitu, která je začleněna do stávajících předpisů, a současně zajistí předvídatelnost, transparentnost a účinnost správy ekonomických záležitostí;

31.  vyzývá Komisi a Radu, aby lépe formulovaly fiskální a makroekonomické rámce a umožnily tak dřívější a ucelenější diskuzi mezi všemi zainteresovanými stranami s ohledem na evropské zájmy zaručené těmito rámci, nutnost dosáhnout většího sblížení mezi členskými státy eurozóny, rokování vnitrostátních parlamentů a úlohu sociálních partnerů nebo místních orgánů v souvislosti s odpovědností za udržitelné a sociálně vyvážené strukturální reformy;

32.  trvá na tom, že roční analýza růstu a doporučení pro jednotlivé země musí být prováděny lépe a musí zohledňovat posouzení rozpočtové situace a vyhlídky jak v eurozóně, tak v jednotlivých členských státech; navrhuje, aby toto celkové posouzení stanovené v nařízení (EU) č. 473/2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně bylo předloženo na plenárním zasedání Evropského parlamentu, Rady, předsedy Euroskupiny a Komise, a to ještě před jarním zasedáním Rady, a aby bylo řádně uplatňováno v průběhu evropského semestru;

33.  uznává, že evropský semestr se stal důležitým nástrojem uskutečňování reforem na úrovni jednotlivých členských států i na úrovni EU tím, že zajišťuje, aby EU a členské státy koordinovaly svou hospodářskou politiku; vyjadřuje ovšem politování nad nedostatečnou odpovědností, kvůli níž je provádění doporučení pro jednotlivé země na neuspokojivé úrovni;

34.  je přesvědčen o tom, že evropský semestr by měl být zjednodušen a posílen, aniž by se měnil stávající právní rámec, a že dokumenty týkající se semestru je třeba lépe koordinovat, a zvýšit tak jeho zaměření, účinnost a odpovědnost za účelem dosažení evropských cílů a řádné správy ekonomických záležitostí;

35.  žádá, aby v případě, že to bude vhodné, byla doporučení pro jednotlivé země lépe koordinována s doporučeními postupu při nadměrném schodku, aby se tak zajistila soudržnost mezi dohledem nad fiskální situací a koordinací hospodářské politiky;

36.  vyslovuje se pro zdokonalení postupu rozpracování, následné kontroly, podpory a sledování doporučení pro jednotlivé země na úrovni EU a na úrovni jednotlivých členských států, který by umožňoval kontrolovat rovněž skutečné provádění těchto doporučení a kvalitu dosažených výsledků;

37.  připomíná, že právní předpisy vyžadují, aby Komise v rámci vypracovávání doporučení zohlednila mimo jiné cíle pro rok 2020 a zavedla zásadu, podle níž se „od Rady očekává, že se bude v zásadě řídit doporučeními a návrhy Komise, nebo v opačném případě veřejně vysvětlí svůj postoj“;

38.  je znepokojen nárůstem dluhů v zemích, které jsou již tak velmi silně zadluženy, což je v příkrém rozporu s pravidlem pro snižování dluhu, tzv. „pravidlem 1/20“; žádá Komisi, aby vysvětlila, jak hodlá tento rozpor řešit, a aby zajistila, aby se míra zadlužení snížila v souladu s Paktem o stabilitě a růstu na udržitelnou úroveň;

39.  podporuje strategii Komise založenou na třech pilířích (prorůstových investicích, fiskální konsolidaci a strukturálních reformách), která byla představena v roční analýze růstu za rok 2015, a žádá ji, aby ji v rámci celkového posouzení rozpočtové situace, vyhlídek pro země eurozóny a doporučení pro jednotlivé země učinila konkrétnější;

40.  uznává, že je nezbytné provést na úrovni EU nezávislou a pluralitní analýzu hospodářských vyhlídek členských států; naléhavě v této souvislosti žádá další rozvoj útvaru Komise známého pod názvem ekonomický analytik Komise, který by zajišťoval objektivní, nezávislé a transparentní analýzy příslušných údajů, které by měly být zveřejňovány a sloužit jako základ pro zasvěcenou diskuzi a přijímání rozhodnutí v Komisi, Radě a Evropském parlamentu; požaduje, aby hlavnímu ekonomickému analytikovi byly všechny příslušné dokumenty předávány včas, aby mohl plnit své úkoly; zdůrazňuje užitečnou úlohu fiskálních rad členských států, a to na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, a vybízí k vytvoření evropské sítě;

41.  připomíná, že účelem víceletého orientačního programu je předcházet krizím, a to prostřednictvím včasného odhalení škodlivé makroekonomické nerovnováhy na základě objektivního hodnocení vývoje klíčových makroekonomických proměnných; je přesvědčen o tom, že tento program musí být používán k účinnému a účelnému hodnocení vývoje klíčových makroekonomických proměnných jak v zemích vykazujících schodek, tak v zemích vykazujících přebytek, zejména s ohledem na zvýšení konkurenceschopnosti a lepší zohlednění eurozóny jako celku, včetně efektů přelévání; připomíná, že makroekonomický dohled slouží rovněž ke zjišťování, které země se budou v budoucnosti pravděpodobně potýkat s nerovnováhou, a k tomu, aby se včasným zavedením udržitelných a sociálně vyvážených strukturálních reforem, dokud k takovému opatření ještě zbývá prostor, takovému vývoji předešlo;

42.  zdůrazňuje, že Komise jasně rozlišuje mezi preventivní a nápravnou částí Paktu o stabilitě a růstu, pokud jde o investice umožňující dočasné odchýlení se od střednědobých rozpočtových cílů nebo od postupu při nápravě schodku, a to s ohledem na existující rezervu v rámci preventivní části; vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily, že výsledný postoj spoluzákonodárců k nařízení týkajícímu se Evropského fondu pro strategické investice bude jednotný;

43.  žádá Komisi, aby ve svých analýzách, až bude provádět hodnocení ekonomické a fiskální situace členských států, zvážila všechny důležité faktory, včetně skutečného růstu, inflace, douhodobých veřejných investic a míry nezaměstnanosti, a aby naléhavě řešila investiční mezeru v EU tak, že výdaje budou směřovány k co nejproduktivnějšímu udržitelnému růstu a pracovním místům zvyšujícím investice;

44.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby způsob, jakým jsou v rámci postupu při nadměrném schodku zohledňovány účinné kroky, byl založen na jasných, číselných, měřitelných a kvalitativních kritériích;

45.  trvá na tom, že od reformy Paktu o stabilitě a růstu v roce 2005 společně se zavedením výdajového pravidla při reformě v roce 2011 a pojem produkční mezery, kterou je velmi obtížné správně kvantifikovat, vytváří zaměření na strukturální schodky nejistotu, komplikovanost a prostor pro flexibilitu, a vede tím k uplatňování Paktu o stabilitě a růstu podle vlastního uvážení; obává se, že výpočet potenciálního růstu a potenciální výkonnosti, na němž je založeno posuzování strukturálního schodku, bývá spolu s výdajovým pravidlem předmětem řady sporných předpokladů, které vedou k podstatným revizím mezi podzimní a jarní prognózou Komise, což má za následek různé výpočty a odlišné výsledky hodnocení, pokud jde o uplatňování Paktu o stabilitě a růstu;

46.  vyzývá Komisi, aby při sledování a vyhodnocování fiskální situace členských států vzala v úvahu praktické důsledky dohodnutých fiskálních opatření a reforem; vyzývá Komisi, aby se zaměřila na předpověditelné a důsledné vytváření politik, aby svou analýzu založila na skutečných údajích a spolehlivých datech a aby při využívání odhadů týkajících se pojmů, jako je odhadovaný růstový potenciál HDP a produkční mezera, postupovala s maximální opatrností;

47.  zdůrazňuje význam nového růstu a vytváření pracovních míst pro přijetí rámce pro správu ekonomických záležitostí ze strany veřejnosti, a vyzývá proto Komisi, aby zlepšila podnikatelské prostředí v Evropě a věnovala pozornost především malým a středním podnikům, odstranění byrokracie a přístupu k financování; v tomto ohledu připomíná, že je nezbytné podporovat malé a střední podniky i v přístupu na trhy mimo EU, například v USA, Kanadě, Číně a Indii;

Demokratická odpovědnost a budoucí úkoly při zkvalitňování správy ekonomických záležitostí

48.  domnívá se, že místo toho, aby se k již existujícím předpisům přidávaly stále nové, vyžaduje prohloubená a odolnější hospodářská a měnová unie naléhavě zjednodušení, větší odpovědnost a transparentnost; zdůrazňuje, že odpovědnost v oblasti hospodářské a měnové unie je rozdělena mezi státní a evropskou úroveň, a proto je nutné věnovat pozornost zejména zajišťování jednotnosti a odpovědnosti v rámci správy ekonomických záležitostí na státní i evropské úrovni; domnívá se navíc, že hlavní úlohu musejí hrát orgány, které se řídí zásadami demokratické odpovědnosti, a zdůrazňuje nutnost neustálého zapojení parlamentů, přičemž odpovědnost je nutné přijímat na úrovni, na které se přijímají nebo uplatňují rozhodnutí;

49.  vzhledem k současné situaci uznává, že rámec pro správu ekonomických záležitostí se musí zjednodušit a důsledněji prosazovat a v případě nutnosti napravit a dokončit, aby bylo EU i eurozóně umožněno plnit úkoly v oblasti konvergence, udržitelného růstu, plné zaměstnanosti, blahobytu občanů, hospodářské soutěže, zdravých a udržitelných veřejných financí, trvalých investic zaměřených na budoucnost, které by měly vysoký socioekonomický přínos, a v oblasti jistoty;

50.  domnívá se, že parlamentní příspěvek k hlavním směrům hospodářské politiky je základním kamenem jakéhokoli demokratického systému, a proto je možné větší legitimity na evropské úrovni dosáhnout na základě přijetí konvergenčních zásad, které by obsahovaly cílené priority pro nadcházející roky, jež by se schvalovaly na základě postupu spolurozhodování, který by měl být zaveden při další změně Smlouvy;

51.  připomíná usnesení Evropského parlamentu, v nichž se uvádí, že vytvoření Evropského mechanismu stability (ESM) a Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (rozpočtový pakt) mimo strukturu orgánů Unie představuje krok zpět v politické integraci EU, a proto požaduje, aby byly ESM a rozpočtový pakt plně začleněny do rámce Společenství, a to na základě posouzení zkušeností s jejich prováděním, jak stanovuje článek 16 Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, a aby byly následně formálně odpovědné Parlamentu;

52.  připomíná svůj požadavek týkající se vypracování možností nového právního rámce pro budoucí makroekonomické ozdravné programy, které by nahradily „trojku“, s cílem zvýšit transparentnost a odpovědnost těchto programů a zajistit, aby se všechna rozhodnutí EU přijímala podle možností podle metody Společenství; domnívá se, že mezi povahou použitého mechanismu stability a institucí pověřenou jeho mobilizací by měla existovat logika, je si však vědom toho, že vzhledem k tomu, že finanční pomoc garantují členské státy, které jsou členy eurozóny, mohou se k jeho spuštění vyjadřovat;

53.  žádá, aby byl opětovně posouzen postup rozhodování Euroskupiny s cílem zajistit náležitou demokratickou odpovědnost; vítá, že se předseda Euroskupiny pravidelně účastní schůzí výboru ECON stejně jako předseda Rady pro hospodářské a finanční věci, což přispívá k dosažení podobné úrovně demokratické odpovědnosti;

54.  připomíná, že balíček 6 + 2 právních předpisů je založen na posílené úloze nezávislého komisaře, který by měl zajistit spravedlivé a nediskriminační uplatňování pravidel, a připomíná, že další kroky v rámci institucionální organizace správy ekonomických záležitostí, jako je posílení úlohy komisaře pro hospodářské a měnové záležitosti nebo vytvoření evropského ministerstva financí, musí respektovat rozdělení pravomocí mezi různé orgány a instituce a být propojeny s příslušnými prostředky demokratické odpovědnosti a legitimity, mezi něž by patřil i Evropský parlament;

55.  připomíná, že bankovní unie byla výsledkem politické vůle zabránit budoucím finančním krizím a způsobem, jak rozbít bludný kruh mezi bankami a státy a minimalizovat přelévání negativních dopadů plynoucích z krizí státního dluhu jinam, a že k tomu, aby mohla být vytvořena prohloubená hospodářské a měnová unie, bude zapotřebí stejná vůle;

56.  vyzývá Komisi, aby předložila náročný plán na dosažení prohloubené hospodářské a měnové unie, který by přihlížel k návrhům uvedeným v tomto usnesení a opíral se o mandát, jenž byl vydán na summitu euroskupiny a který potvrdila Evropská rada, totiž „připravit další kroky v zájmu lepší správy ekonomických záležitostí v eurozóně“, a o předchozí práci, jako je usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2012 „Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii“(13), sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2012 „Návrh prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unie: zahájení evropské diskuse“ (COM(2012)0777) a závěrečná zpráva čtyř předsedů ze dne 5. prosince 2012;

57.  vybízí strany zainteresované v tomto nezbytném následujícím kroku k vytvoření hospodářské a měnové unie, aby přihlédly k předpokládanému budoucímu rozšíření eurozóny a prozkoumaly všechny možnosti, jak prohloubit a upevnit tuto unii a zajistit, aby byla odolnější a vedla k růstu, tvorbě pracovních míst a ke stabilitě, jako je:

   a) posílený mechanismus demokratické odpovědnosti jak na úrovni EU, tak i na úrovni členských států, přičemž odpovědnost je nutné přijímat na úrovni, na které se přijímají nebo uplatňují rozhodnutí, a v závislosti na přijetí konvergenčních zásad v rámci postupu spolurozhodování, a zároveň je v interinstitucionální dohodě nutné formalizovat kontrolní úlohu Evropského parlamentu v rámci evropského semestru a zajistit, aby všechny parlamenty států, které jsou členy eurozóny, sledovaly veškeré kroky přijímané v rámci procesu evropského semestru;
   b) sociální rozměr zaměřený na zachování evropského sociálně-tržního hospodářství za dodržování práva na kolektivní vyjednávání, v jehož rámci by byla zajištěna koordinace sociální politiky členských států, včetně minimální mzdy nebo vlastních mechanismů příjmů, o kterých by rozhodoval každý členský stát, a za podpory boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, opětovného zapojení pracovníků na pracovní trh, dobrovolné mobility a flexibility mezi profesemi a členskými státy;
   c) fiskální kapacita eurozóny založená na specifických vlastních zdrojích, která by měla v rámci rozpočtu Unie a za kontroly ze strany Evropského parlamentu pomoci členským státům při realizaci dohodnutých strukturálních reforem založených na určitých podmínkách, včetně účinného provádění reformních programů členských států; vítá v této souvislosti činnost skupiny EU pro vlastní zdroje, které předsedá Mario Monti;
   d) zvýšení odolnosti hospodářské a měnové unie, tak aby byla schopna vypořádat se s ekonomickými otřesy a nenadálými situacemi přímo spojenými s měnovou unií, aniž by docházelo k jakékoli formě stálých fiskálních transferů;
   e) v oblasti zdanění závazek přijmout celoevropská opatření proti daňovým podvodům a daňovým únikům a proti agresivnímu daňovému plánování podniků, spolupráce daňových orgánů členských států s cílem vyměňovat si informace o případech vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových únicích, opatření na sblížení daňové politiky členských států, vytvoření společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob, jednodušší a transparentnější daňové systémy a podávání zpráv ze strany podniků v jednotlivých členských státech s vyloučením malých a středních podniků;
   f) postupné dobudování bankovní unie;
   g) začlenění hospodářské a měnové unie a Smlouvy o stabilitě do právních předpisů Unie, které by šlo ruku v ruce s větší koordinací hospodářské politiky, skutečným sbližováním v této oblasti a vymáháním společných pravidel a s jasným závazkem provádět hospodářsky a společensky únosné strukturální reformy;
   h) řešení slabých míst stávajícího rámce, který umožňuje, aby Soud na některé části Smlouvy dohlížel a jiné vylučoval;
   i) zvýšená vnější úloha eurozóny, včetně zlepšení jejího zastoupení;

58.  žádá, aby byly další možné kroky v rámci hospodářské a měnové unie vypracovány na základě přístupu „čtyři předsedové + jeden“, včetně předsedy EP, který by měl být zván na všechny schůze, měly by mu být poskytnuty veškeré informace a měl by mít právo účastnit se diskuzí; konstatuje, že předseda Komise dal během příprav zprávy čtyř předsedů najevo svůj záměr navázat ve svých úvahách na příspěvek předsedy Evropského parlamentu;

59.  žádá svého předsedu, aby se předem zapojil do spolupráce s předsedy politických skupin nebo poslanci konkrétně jmenovanými jejich skupinami či Parlamentem a aby zastupoval Parlament při řešení tohoto nadcházejícího úkolu na základě mandátu, který mu poskytuje toto usnesení, jež se mj. zabývá otázkami uvedenými v analytické zprávě čtyř předsedů o „přípravě dalších kroků v zájmu lepší správy ekonomických záležitostí v eurozóně“;

o
o   o

60.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení předsedovi Rady, Komise a Euroskupiny, prezidentovi Evropské centrální banky a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1.
(2) Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 11.
(3) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 12.
(4) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 33.
(5) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 1.
(6) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 41.
(7) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.
(8) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 8.
(9) Přijaté texty, P7_TA(2014)0239.
(10) Přijaté texty, P7_TA(2013)0598.
(11) Úř. věst. C 165 E, 11.6.2013, s. 24.
(12) Úř. věst. C 33 E, 5.2.2013, s. 140.
(13) Přijaté texty, P7_TA(2012)0430.

Právní upozornění