Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2014/2233(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0182/2015

Předložené texty :

A8-0182/2015

Rozpravy :

PV 06/07/2015 - 16
CRE 06/07/2015 - 16

Hlasování :

PV 07/07/2015 - 5.13
CRE 07/07/2015 - 5.13
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0250

Přijaté texty
PDF 527kWORD 141k
Úterý, 7. července 2015 - Štrasburk Konečné znění
Vnější dopad politiky EU v oblasti obchodu a investic na iniciativy veřejného a soukromého sektoru
P8_TA(2015)0250A8-0182/2015

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2015 o vnějším dopadu politiky EU v oblasti obchodu a investic na iniciativy veřejného a soukromého sektoru v zemích mimo EU (2014/2233(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí(1),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES(3),

–  s ohledem na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadávání veřejných zakázek (COM(2011)0896), k návrhu Evropského parlamentu a Rady o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (COM(2011)0895) a k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o udělování koncesí (COM(2011)0897),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Mobilizace soukromých a veřejných investic pro obnovu a dlouhodobou strukturální změnu: rozvoj partnerství veřejného a soukromého sektoru“ (COM(2009)0615), „Posílení úlohy soukromého sektoru při dosahování udržitelného růstu podporujícího začlenění v rozvojových zemích“ (COM(2014)0263), sdělení Komise nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020), sdělení Komise nazvané „Obchod, růst a celosvětové záležitosti – obchodní politika jako klíčový prvek strategie EU 2020“ (COM(2010)0612), sdělení Komise nazvané „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“ (COM(2012)0173) a na sdělení Komise nazvané „Obnovená strategie EU pro sociální odpovědnost podniků na období 2011–2014“ (COM(2011)0681),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. září 2011 o nové obchodní politice pro Evropu v rámci strategie Evropa 2020(4) a ze dne 6. února 2013 o sociální odpovědnosti podniků: podpoře zájmů společnosti a cestě k udržitelné obnově podporující začlenění(5) a ze dne 26. října 2006 o partnerství veřejného a soukromého sektoru a o právních předpisech Společenství v oblasti veřejných zakázek(6)

–  s ohledem na zprávu z roku 2010 nazvanou „Internacionalizace evropských malých a středních podniků“, kterou pro Komisi vypracovala společnost EIM,

–  s ohledem na odstavec 5 sdělení Komise nazvaného „Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“ (COM(2010)0491), zásady emancipace orgánu OSN pro rovnost žen a mužů a pro posílení postavení žen, které byly vyhlášeny v březnu 2010, zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv a závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 8. prosince 2009 a na odstavec 46 závěrečného dokumentu konference OSN o udržitelném rozvoji (Rio+20),

–  s ohledem na doporučení OECD z května 2012 týkající se zásad veřejné správy v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru(7), Úmluvu OECD o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů při mezinárodních obchodních transakcích z roku 1997 a pokyny OECD pro nadnárodní podniky aktualizované v květnu 2011(8),

–  s ohledem na příslušné úmluvy MOP,

–  s ohledem na příručku Evropské hospodářské komise OSN z roku 2008 o podpoře řádné správy v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru(9),

–  s ohledem na legislativní příručku pro oblast projektů infrastruktury financovaných ze soukromých zdrojů, kterou vydala Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL) v roce 2001(10), a na dokumenty, které byly předloženy na mezinárodní konferenci UNCITRAL týkající se partnerství veřejného a soukromého sektoru, jež se konala ve Vídni ve dnech 2. až 3. května 2013,

–  s ohledem na zprávu CAF z roku 2010 nazvanou "Infraestructura pública y participación privada: conceptos y experiencias en América y España’,

–  s ohledem na Referenčního průvodce pro partnerství veřejného a soukromého sektoru: verze 2.0 z července 2014, který vypracovala Asijská rozvojová banka(ADB), Meziamerická rozvojová banka (IDB), skupina Světové banky a poradní nástroj pro veřejno-soukromou infrastrukturu (PPIAF)(11),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0182/2015),

A.  vzhledem k tomu, že na společnosti a hospodářskou strukturu a dynamiku zemí má příznivý vliv prostředí, které umožňuje interakci veřejného a soukromého sektoru a spolupráci veřejných a soukromých subjektů mimo jiné ve formě společných iniciativ a akcí;

B.  vzhledem k tomu, že přestože partnerství veřejného a soukromého sektoru jsou na mezinárodní, vnitrostátní, regionální i místní úrovni dlouho využívaným nástrojem, neexistuje pro tato partnerství žádná mezinárodně uznávaná definice ani komplexní regulační rámec; vzhledem k tomu, že partnerství veřejného a soukromého sektoru se obecně chápe jako široké a různorodé spektrum spolupráce mezi veřejnými subjekty (vládami, agenturami, mezinárodními organizacemi nebo jejich spojením) a soukromými aktéry (podniky nebo neziskovými subjekty) a obvykle se jedná o dodávku, kterou zajišťuje soukromý sektor, v podobě infrastruktury nebo majetku tradičně zajišťovanou orgány veřejné správy;

C.  vzhledem k tomu, že partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem jsou důležitá jakožto prostředek k dosažení hospodářského růstu, inovací, konkurenceschopnosti a k vytváření pracovních míst jak v rámci jednotného trhu, tak i v zahraničí, přičemž plní strategickou úlohu při modernizaci infrastruktury, zejména energetické, vodohospodářské, silniční a digitální; vzhledem k tomu, že společnosti z EU jsou dobře vybaveny k tomu, aby se takováto partnerství ucházely a zapojovaly se do nich;

D.  vzhledem k tomu, že ujednání v rámci partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem mohou mít nejrůznější formu a právní předpisy týkající se jednotného trhu stanovují vysoké procesní standardy; vzhledem k tomu, že tyto právní předpisy byly přepracovány a konsolidovány ve směrnicích 2014/24/EU a 2014/25/EU o zadávání veřejných zakázek, ve směrnici 2014/23/EU o koncesích a v pokynech o institucionalizovaném partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem;

E.  vzhledem k tomu, že partnerství veřejného a soukromého sektoru zaměřená na poskytování základních infrastruktur, zboží a služeb jsou technicky složitá;

F.  vzhledem k tomu, že celosvětová hospodářská krize měla od roku 2007 zásadní negativní dopad na všechny vyspělé, rozvíjející se i rozvojové země a na rozpočtové politiky i přístup institucí a soukromých subjektů, především pak MSP, k prostředkům potřebným k realizaci projektů, což ovlivnilo rozvoj infrastruktur a dalších kapitálově náročných projektů a poskytování základních služeb;

G.  vzhledem k tomu, že kvůli omezením veřejných rozpočtů zhoršeným dále hospodářskou krizí a krizí veřejných rozpočtů se stále více vlád uchyluje k inovativním řešením, jako jsou partnerství veřejného a soukromého sektoru, která při správném provedení mohou díky vhodnému zapojení aktérů z veřejné a soukromé sféry sloužit ke zlepšení, pokud jde o náklady, účinnost, účelnost a kvalitu veřejných služeb, a k zajištění včasné dodávky veřejné infrastruktury;

H.  vzhledem k tomu, že pozitivní vliv partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem je výsledkem lepších výsledků projektů, příznivého poměru mezi přínosy a náklady, možností dlouhodobého financování nákladů, podněcování inovací a výzkumu a flexibilnějšího a profesionálnějšího řídícího prostředí;

I.  vzhledem k tomu, že liberalizace obchodu a investic není cílem sama o sobě, ale nástrojem, který má přispět ke zlepšení kvality života světové populace, a že v tomto smyslu existuje kromě nových nástrojů, jako jsou nově vytvořené finanční nástroje, možnost rozvíjet inovativní politiky a síť dohod o volném obchodu, které slouží vládám třetích zemí k zajištění infrastruktur, statků a služeb obecného zájmu a současně zajišťují nebo připravují podmínky pro další účast podniků EU na investičních projektech v zahraničí v rámci spolupráce soukromých podniků a veřejných subjektů;

J.  vzhledem k tomu, že partnerství veřejného a soukromého sektoru se vyznačují dlouhými životními cykly, přičemž v některých případech se délka pohybuje od 10 do 30 let, a vzhledem k tomu, že životní cyklus partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem by měl mít smysl a měl by odpovídat cílům, kterých se snaží dosáhnout, pokud jde o podmínky práce a o zboží a služby, které mají být poskytnuty, aniž by přitom docházelo k umělému narušování hospodářské soutěže nebo k vytváření vyšších nákladů a ke zbytečnému zatěžování veřejné správy a daňových poplatníků;

K.  vzhledem k tomu, že obchodní politika EU nemá ani podněcovat, ani brzdit nezávislé rozhodnutí, zda využít partnerství veřejného a soukromého sektoru, avšak po přijetí rozhodnutí je povinností EU zajistit našim podnikům, a to velkým podnikům, malým a středním podnikům a mikropodnikům, v souladu se zásadami politické otevřenosti, účasti, odpovědnosti, účinnosti a soudržnosti co nejlepší přístup na trhy se zakázkami v partnerském státě, což přinese přidanou hodnotu místnímu společenství;

L.  vzhledem k tomu, že soukromý sektor může podhodnocovat sociální infrastrukturu a podporu, kterou poskytuje, a s ohledem na značné náklady související se zajištěním infrastruktury, pozici některých sektorů jakožto přirozených monopolů nebo jejich strategický význam, což může v mnoha případech znamenat to, že otevřená hospodářská soutěž a privatizace nepředstavují nejvhodnější politickou volbu, jestliže musí převážit veřejný zájem;

M.  vzhledem k tomu, že účelem partnerství veřejného a soukromého sektoru je spojit to nejlepší z obou těchto světů – zajištění služeb a infrastruktury obecného zájmu, avšak spíše než procesem privatizace prostřednictvím posílené účasti soukromého sektoru;

N.  vzhledem k tomu, že mnohé rychle se rozvíjející a rozvojové země se potýkají s problémy vyplývajícími z nesouladu mezi dynamickými soukromými podniky a nedostatkem spolehlivé veřejné infrastruktury; vzhledem k tomu, že tyto nedostatky (které jsou velmi výrazné v Indii nebo Brazílii) oslabují případný růst, omezují kapacitu v oblasti vývozu/dovozu nebo narušují výrobu v důsledku chybějící přístavní infrastruktury, nedostatků v oblasti vnitrostátní dopravy (železnice, nákladní doprava či dálnice) nebo nefunkčních jednotek pro výrobu energie nebo distribučních energetických sítí; vzhledem k tomu, že tyto nedostatky mají negativní dopad i na blahobyt obyvatelstva (v důsledku nedostatečných odpadních a vodárenských distribučních sítí); vzhledem k tomu, že partnerství soukromého a veřejného sektoru nabízejí integrovaná řešení, kdy partner či konsorcium zajišťuje "budování" (výstavbu, inženýrské a architektonické služby), "financování" (investice ze soukromých zdrojů, na předběžné financování projektů) a "využívání" (služby v oblasti údržby, dohledu a řízení);

O.  vzhledem k tomu, že mezivládní organizace rovněž využívaly partnerství soukromého a veřejného sektoru k poskytování pomoci nejméně rozvinutým zemím v rámci partnerství v oblasti rozvoje a spolupráce: partnerství soukromého a veřejného sektoru využívala Světová banka, regionální banky pro obnovu, Organizace pro výživu a zemědělství, Světová zdravotnická organizace, Dětský fond OSN (UNICEF), máme-li uvést několik z těchto organizací; vzhledem k tomu, že pokud jde o geografické zaměření, mají s partnerstvími soukromého a veřejného sektoru zkušenost USA, Austrálie, Japonsko, Malajsie, Singapur, Spojené arabské emiráty a další země Asie a Latinské Ameriky (v čele s Chile); vzhledem k tomu, že země OECD (Finsko, Francie, Německo, Řecko, Itálie, Irsko, Nizozemsko, Portugalsko a Španělsko) mají také příslušné právní předpisy; vzhledem k tomu, že Spojené království má v oblasti partnerství soukromého a veřejného sektoru nejrozvinutější program (iniciativa financování ze soukromých zdrojů pokrývá asi 20 % veřejných investic); vzhledem k tomu, že EU zaujímá přední místo na trhu infrastruktury v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru, přičemž soustřeďuje více než 45 % nominální hodnoty partnerství veřejného a soukromého sektoru;

P.  vzhledem k tomu, že partnerství soukromého a veřejného sektoru byla využívána v souvislosti se strukturálními fondy, rozšířením, celoevropskými sítěmi, společnými technologickými iniciativami, strategií Evropa 2020, výzkumem a vývojem (továrny budoucnosti, energeticky účinné budovy, iniciativa v oblasti ekologických vozidel, udržitelné výrobní procesy, fotonika a robotika, vysoka výpočetní výkonnost a sítě 5G), elektronickými vzděláváním, výzkumnými projekty s univerzitami a dalšími programy v oblasti zdravotnictví (jako například iniciativa v oblasti inovativních léčivých přípravků); vzhledem k tomu, že Evropská investiční banka a odborné centrum pro partnerství veřejného a soukromého sektoru realizovaly projekty v EU, jejím sousedství i v dalších zemích; vzhledem k tomu, že EU rovněž přispěla prostřednictvím Globálního fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii; vzhledem k tomu, že cílem Evropského fondu pro strategické investice je podpora řady partnerství veřejného a soukromého sektoru v EU, do nichž se mohou zapojit i podniky obchodních partnerů;

Q.  vzhledem k tomu, že EU dosud ponechávala své trhy s vládními zakázkami z převážné části otevřené mezinárodní konkurenci a že se řídí pravidly, jež byla stanovena s cílem posílit spravedlivou a efektivní hospodářskou soutěž na vnitřním trhu a poskytovat rovné podmínky pro mezinárodní investory; vzhledem k tomu, že v EU nedochází k diskriminaci na základě zahraničního vlastnictví nebo zahraniční kontroly a že společnosti ze zahraničí mohou zakládat místní pobočky, aby se mohly na partnerstvích veřejného a soukromého sektoru podílet;

R.  vzhledem k tomu, že dohody EU o volném obchodu obsahují ustanovení, které připravují podmínky pro podniky, aby se ucházely o partnerství veřejného a soukromého subjektu prostřednictvím přístupu na trh a předběžného stanovení; vzhledem k tomu, že zacházení a možnosti, které se otvírají v souvislosti s Koreou, Kolumbií/Peru, Střední Amerikou, Singapurem a Kanadou (a Vietnamem a Japonskem) jsou definovány rozdílně a specificky; vzhledem k tomu, že je třeba uplatňovat relativně flexibilní přístup, pokud jde o jednání s různými partnery; avšak vzhledem k tomu, že cílem musí vždy být přispět k udržitelnému sociálnímu, hospodářskému a environmentálnímu rozvoji, demokracii a řádné správě, dodržování lidských práv a prosazování mezinárodně uznávaných norem ochrany, včetně vytváření důstojných pracovních míst; vzhledem k tomu, že na mnohostranné úrovni Všeobecná dohoda o obchodu službami (GATS) a Dohoda o vládních zakázkách (GPA) rovněž stanoví řadu závazků, stejně jako mohou i další vícestranné nástroje, jako je dohoda o obchodu se službami (TiSA); vzhledem k tomu, že prostředí v EU se tak stává v rostoucí míře konkurenční;

Souvislosti

1.  zdůrazňuje, že je třeba podnítit vytváření pracovních míst, konkurenceschopnost a produktivitu v EU a ve třetích zemích prostřednictvím inovativních politik a nových nástrojů určených k povzbuzení činnosti hospodářských subjektů s cílem oživit udržitelný růst, a to i prostřednictvím investic mimo jednotný trh; je přesvědčen, že partnerství veřejného a soukromého sektoru, která představují jednu z několika možností, by mohly být případným zdrojem růstu společností z EU a zároveň by mohly být užitečné pro naše partnerské třetí země, neboť tato partnerství by mohla poskytnout infrastruktury, zboží a služby veřejného zájmu;

2.  připomíná, že partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem by měla být pro občany a spotřebitele velkým přínosem, měla by zajišťovat kvalitní služby anebo zboží a poskytovat pro veřejné orgány, jak na úrovni vlády, tak i na místní úrovni, konkrétní konkurenční a hospodářské výhody, aniž by přitom docházelo k dalšímu zatěžování veřejného sektoru nebo ke ztrátám;

3.  naléhavě vyzývá Komisi, aby prosazovala definici partnerství veřejného a soukromého sektoru, která bude uznána na mezinárodní úrovni, jako dlouhodobý vztah mezi veřejným zadavatelem a soukromými investory za účelem poskytování kvalitních a přístupných veřejných služeb a infrastruktur za podmínek jasně stanovených ve smlouvách, přičemž toto poskytování bude možné snadno vyhodnotit pomocí ukazatelů, jež zaručí spravedlivou a přiměřenou odměnu v případě splnění smluvních podmínek;

4.  poznamenává, že MSP i větší podniky mohou poskytnout jedinečné know-how ze soukromé sféry, zkušenosti a osvědčené postupy a také sítě zahrnující veřejné orgány v zemích mimo EU, čímž pomohou provést dynamické a udržitelné rozvojové politiky; domnívá se, že MSP mohou nejlépe naplnit svůj potenciál, pokud budou vytvářet sítě a operovat na globální úrovni a vstoupí na trhy mimo Evropu, mimo jiné prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby podporovala a povzbuzovala vytváření konsorcií a další formy spolupráce mezi velkými podniky a MSP s cílem usnadnit přístup MSP k projektům veřejného a soukromého partnerství;

5.  zdůrazňuje, že při rozvoji partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem je nutné přihlížet zejména k problémům, které s sebou pro malé a střední podniky se sídlem v EU přináší konkurence na mezinárodních trzích v rámci těchto partnerství a nutnost zajistit, aby tyto podniky získaly konkrétní, spravedlivý a reciproční přístup zejména do oblasti veřejných služeb, jak je stanoveno ve směrnici 2014/25/EU; vyzdvihuje v tomto ohledu význam konkrétních pravidel počítajících se skupinovou účastí MSP na nabídkových řízeních a s používáním otevřených a transparentních subdodavatelských řetězců;

Výzvy

6.  považuje za politováníhodné, že EU doposud své trhy s veřejnými zakázkami ponechává otevřené mezinárodní konkurenci, i když společnosti z EU stále čelí v zahraničí značným překážkám; vyzývá Komisi, aby zaručila, že obchodní dohody EU budou obsahovat nástroje, které našim podnikům, zejména MSP, umožní, aby mohly soutěžit za rovných podmínek se zahraničními vnitrostátními podniky; požaduje jednoznačné předpisy týkající se veřejných zakázek a podmínek a kritérii pro jejich přidělování a snadný přístup k informacím o nich a zrušení diskriminačních a neodůvodněných překážek obchodu v oblasti vládních zakázek, služeb nebo investicí (jako je daňová diskriminace, regulační překážky pro zřízení poboček nebo dceřiných společností a omezení přístupu k financování); vyzývá naše partnerské země, aby uplatňovaly zásady otevřené správy s cílem zajistit transparentnost a předcházet konfliktům zájmů a aby uplatňovaly postupy veřejného a soukromého partnerství obezřetně, přičemž by měly zohledňovat nejen analýzy nákladů a přínosů a životaschopnost projektů, ale také finanční a technickou kapacitu veřejných orgánů, které mají dohlížet na dodávky služeb či infrastruktur v souladu se všeobecným veřejným zájmem;

7.  uznává, že výzvy související s partnerstvími veřejného a soukromého sektoru by bylo možné řešit pomocí zásad řádné správy, jako je transparentnost a jasnost pravidel v souvislosti s následujícími klíčovými otázkami: přidělování zakázek, realizace a hodnocení projektů od počátečních fází; zapojení zúčastněných stran a organizací občanské společnosti; boj proti korupci a podvodům; finanční a technická kapacita odpovědných správních orgánů v oblasti řádného plánování a dohledu nad prováděním smluv; posílení právní jistoty prostřednictvím rámce, který zaručí, aby veřejné orgány uplatňovaly své legitimní pravomoci; vyzývá proto Komisi a členské státy (které jsou v této souvislosti rozhodujícími aktéry), aby prosazovaly tyto zásady a osvědčené postupy i za našimi hranicemi;

8.  připomíná, že pro partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem je charakteristická vysoká hodnota a technická náročnost projektů a dlouhodobé zapojení stran; podotýká, že v důsledku toho vyžadují vhodnou míru flexibility i procesních záruk, aby byla zajištěna transparentnost, zákaz diskriminace a rovné podmínky pro všechny;

9.  připomíná, že projekty v oblasti infrastruktury se pojí s řadou souvisejících rizik (zejména v oblasti stavebnictví, životního prostředí, telekomunikačních a energetických sítí) a že vláda prostřednictvím partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem převádí část rizik na soukromé dodavatele, tak aby se obě strany dělily nejen o výhody, ale i o rizika spojená s těmito projekty a o odpovědnost za ně; zdůrazňuje navíc, že přiměřené sdílení rizik má a hlediska snižování nákladů na projekt a zajištění jeho úspěšné realizace a životaschopnosti zásadní význam;

10.  připomíná, že zajištění vysoce kvalitních, dostupných a nákladově efektivních služeb pro veřejnost v EU i mimo EU má zásadní význam, pokud jde o zajištění úspěšného provádění a životaschopnosti partnerství veřejného a soukromého sektoru; připomíná, že složitý výběr modelů a smluv má dopad na rozvoj projektů; varuje, že v některých obdobích byla partnerství veřejného a soukromého sektoru využívána pouze s tím cílem, aby byly formálně dodrženy cíle týkající se schodku veřejných financí; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit odpovídající institucionální rámec kombinující politický závazek, řádnou správu a vhodné základní legislativní předpisy s cílem zaručit, aby partnerství veřejného a soukromého sektoru nabízela kvalitnější služby občanům v mnoha různých oblastech; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité, aby provádělo patřičné hodnocení týkající se profilu a nabytých zkušeností zúčastněných podniků s cílem posoudit kvalitu služeb, které poskytly, a to, zda bylo jejich podnikatelské jednání zodpovědné;

Zapojení soukromého sektoru do rozvoje

11.  zdůrazňuje, že obchodní, investiční a rozvojové politiky EU jsou vzájemně propojené a že článek 208 Lisabonské smlouvy zavádí zásadu politické soudržnosti ve prospěch rozvoje a vyžaduje, aby se při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země, přihlíželo k cílům rozvojové spolupráce; dále zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby investiční politiky EU byly zaměřeny na taková finanční řešení, jejichž součástí je skutečné zhodnocení sociálního dopadu;

12.  zdůrazňuje rostoucí potenciál partnerství veřejného a soukromého sektoru jakožto jednoho ze způsobů, jak podpořit inovativní řešení a uvolnit dlouhodobé soukromé finanční a domácí zdroje pro cíle v oblasti rozvoje, s ohledem na masivní investice, kterých je třeba v rozvojových zemích a které nebude veřejný sektor sám o sobě schopen zajistit, pokud jde o infrastrukturu, dodávky vody a energie, přičemž u většiny z nich by bylo přínosem zapojení soukromého sektoru; je přesvědčen, že výsledkem partnerství veřejného a soukromého sektoru mohou rovněž být inovace v oblasti technologií a obchodních modelů a vybudování mechanismů, díky nimž by soukromý sektor nesl odpovědnost; poukazuje nicméně na případy, kdy zapojení soukromého sektoru do partnerství veřejného a soukromého sektoru v některých rozvojových zemích nepřineslo očekávané výsledky; konstatuje, že v důsledku toho je třeba poskytnout příspěvek na technickou pomoc s cílem posílit právní a institucionální rámce, v nichž jsou partnerství veřejného a soukromého sektoru rozvíjena, zejména v souvislosti s kapacitou v oblasti řádného hodnocení a plánování takovýchto projektů a dohledu nad jejich realizací, a poskytnout veřejným partnerům možnost požadovat od soukromých firem kompenzaci v případě nedodržení smluv;

13.  konstatuje, že partnerství veřejného a soukromého sektoru jsou jednou z priorit rozvojové agendy a že jsou čím dále častěji prosazována jako způsob zaplnění mezery ve financování infrastruktury jak v rozvinutých, tak v rozvojových zemích;

14.  naléhavě vyzývá Komisi, aby vzhledem k tomu, že oznámila své přání v nadcházejících letech značně rozšířit využívání kombinování zdrojů financování, provedla doporučení obsažená ve zprávě Evropského účetního dvora o kombinování a vyhodnotila mechanismy kombinování půjček a grantů, zejména pokud jde o rozvojovou a finanční adicionalitu, transparentnost a odpovědnost;

15.  vyzývá orgány a instituce EU, aby pobídly podniky z EU zapojené do partnerství veřejného a soukromého sektoru ve třetích zemích, zejména v méně rozvinutých zemích, aby spolupracovaly v souladu s politikou soudržnosti a se zásadami OECD pro nadnárodní společnosti a byly tak zohledněny cíle v oblasti rozvojové spolupráce; vyzývá dále Komisi, aby podporovala udržitelné investice, a to při zohlednění rozvojových cílů, a upřednostňovala zejména dlouhodobý rozvoj domácích ekonomik a aby prosazovala projekty zaměřené na ochranu životního prostředí, snižování chudoby, vzdělávání, nakládání s odpady nebo například využití energie z obnovitelných zdrojů;

16.  zdůrazňuje, že v oblasti rozvojové pomoci jsou partnerství veřejného a soukromého sektoru účinným způsobem, jak vynaložit evropské finanční prostředky a současně podpořit priority EU a soudržnost s dalšími politikami; požaduje větší zapojení Komise a vyšší investice do partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti rozvoje a využití partnerství veřejného a soukromého sektoru coby prostředku, který umožní rozšíření omezeného rozpočtu Unie vyčleněného na rozvoj;

17.  zdůrazňuje skutečnost, že soukromé investice a finance budou pravděpodobně klíčovým motorem udržitelného růstu, který by v rozvojových zemích měl podle předpokladů v následujících letech dosahovat přibližně 5 %; uznává, že takovéto financování ze soukromých zdrojů může pomoci podpořit místní hospodářství a podniky a zajistit důstojná pracovní místa, a vést tak k vymýcení chudoby, a to za podmínky, že jsou přímé zahraniční investice řádně regulovány a propojeny s konkrétními zlepšeními v ekonomice partnerských zemí, mj. prostřednictvím přenosu technologií a příležitostí k odborné přípravě pro místní pracovní sílu; za těchto okolností se domnívá, že z partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) mohou mít prospěch nejméně rozvinuté země, neboť neúměrně velké investiční riziko není pro soukromé investory dostatečně motivující; zdůrazňuje, že budoucí partnerství veřejného a soukromého sektoru v rámci programu rozvoje po roce 2015 by se měla zaměřit na snižování chudoby a na další cíle udržitelného rozvoje a měla by být v souladu s národními rozvojovými plány partnerských zemí;

18.  podotýká, že řádně strukturovaná a účinně prováděná partnerství veřejného a soukromého sektoru mohou přinést velkou řadu výhod, například inovace, větší účinnost ve využívání zdrojů a kvalitní zajištění a kontrolu; konstatuje také, že partnerství veřejného a soukromého sektoru v rozvojových zemích je nutno posuzovat na základě jejich schopnosti přinést výsledky v oblasti rozvoje a že je nezbytné spravedlivé rozdělení rizika mezi veřejný a soukromý sektor; zdůrazňuje, že partnerství veřejného a soukromého sektoru v rozvojových zemích se doposud zaměřovala především na odvětví energetiky a telekomunikací, zatímco zapojení soukromého sektoru do projektů sociální infrastruktury je nadále ojedinělým jevem; podporuje proto tato partnerství veřejného a soukromého sektoru, jejichž hlavním cílem je dosažení cílů udržitelného rozvoje;

19.  vyzývá k poskytování větší technické pomoci – včetně odborné přípravy místních zaměstnanců a sdílení technologie – vládám partnerských zemí s cílem zvýšit jejich kapacitu, pokud jde o jejich zapojení do partnerství veřejného a soukromého sektoru a převzetí svého dílu odpovědnosti za řízení projektů uskutečňovaných v rámci těchto partnerství, a to tím, že jim bude poskytnuta podpora při zavádění bankovních systémů a systémů daňové správy, které budou schopny zajistit finanční řízení a správu veřejných a soukromých finančních prostředků; zdůrazňuje, že v některých případech zkušenosti ukazují, že nedostatečně vyjednané smlouvy o partnerství veřejného a soukromého sektoru mohou přispět k zadlužení státu, a vyzývá ke zřízení regulačního rámce pro odpovědné financování; vyzývá Komisi, aby posoudila možnost poskytnout rozvojovým zemím odbornou pomoc a poradenství v oblasti toho, jak vypracovat a uplatňovat normy EU na svých trzích;

20.  pevně podporuje účinné a komplexní šíření a provádění obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv v rámci EU i mimo ni a zdůrazňuje, že je třeba přijmout všechna nezbytná politická a legislativní opatření k odstranění nedostatků v účinném provádění těchto obecných zásad OSN, a to i v souvislosti s přístupem ke spravedlnosti;

21.  zdůrazňuje, že rozvojové agentury musejí zajistit, aby bylo veřejné financování rozvoje používáno na podporu místních ekonomických sítí v rozvojových zemích a nebylo vyváděno na podporu soukromých firem a nadnárodních společností v dárcovských zemích; zdůrazňuje především, že cílem partnerství veřejného a soukromého sektoru by mělo být budování kapacity místních mikropodniků a malých a středních podniků;

22.  připomíná, že Evropská unie se zavázala k tomu, že bude podporovat rovnost žen a mužů a že ve všech svých činnostech bude zohledňovat hledisko rovnosti žen a mužů; naléhavě žádá, aby genderový rozměr byl zahrnut do plánování a uskutečňování partnerství veřejného a soukromého sektoru, například tím, že budou používány údaje a analýzy rozčleněné podle pohlaví pro cílené investice a že ve smlouvách budou uváděny klíčové ukazatele výkonnosti ve prospěch žen; v této souvislosti vyzývá k poskytnutí větší podpory místním malým a středním podnikům, zejména podnikatelkám, aby mohly vytěžit z růstu stimulovaného soukromým sektorem;

Případné nástroje, které umožní podnikům z EU zapojit se do partnerství veřejného a soukromého sektoru mimo EU

23.  vyzývá Komisi, aby pracovala na mezinárodní úrovni na zajištění podstatných závazků týkajících se přístupu na trh v rámci Světové obchodní organizace a probíhajících dvoustranných jednání se třetími zeměmi, a to na základě pozitivního a vzájemného přístupu umožňujícího mezinárodní hospodářskou soutěž, aby se napravila asymetrie v úrovni otevřenosti trhů s vládními zakázkami; žádá Komisi, aby usilovala o odstranění veškerých administrativních, procesních a technických překážek, které znemožňují podnikům z EU zapojit se do mezinárodních partnerství veřejného a soukromého sektoru;

24.  vyzývá Komisi, aby při jednáních o obchodních a investičních dohodách s jinými zeměmi podporovala zrušení překážek pro společnosti z EU, zejména pro malé a střední podniky, tak aby se mohly zapojit do partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem v těchto zemích, a aby podporovala profesní mobilitu občanů EU v těchto státech s cílem umožnit jim soutěžit za rovných podmínek s domácími společnostmi a společnostmi ze třetích zemí.

25.  vyzývá Komisi, aby sledovala podniky EU v zahraničí a učinila závěry na základě úspěšných příkladů, modelů a osvědčených postupů s cílem vypracovat pokyny, a aby zvážila vytvoření virtuálních dokumentačních středisek nebo pozorovatelen, díky nimž by podnikům z EU usnadnila přístup k informacím o příležitostech k účasti na partnerství v zahraničí, především pak malým a středním podnikům; vyzývá Komisi, aby podněcovala vytváření uživatelsky vstřícných platforem a sítí s cílem podpořit strukturovaný dialog mezi zúčastněnými stranami a aby poskytovala technickou podporu týkající se právního rámce a očekávaných výzev; žádá Komisi, aby provedla studii o dopadech dohod Unie o volném obchodu a jejich provádění na přístup podniků z EU k zahraničním partnerstvím veřejného a soukromého sektoru; je přesvědčen, že takováto studie by mohla pomoci pochopit konkrétní dopady těchto dohod v oblasti partnerství veřejného a soukromého sektoru, a případně odhalit překážky, které doposud nebyly řešeny;

26.  vyzývá Komisi, aby podporovala používání jednoznačných a souhrnných účetních pravidel na mezinárodní úrovni, aby se snížily nejasnosti spojené s partnerstvími veřejného a soukromého sektoru, přičemž je třeba současně prosazovat řádné rozpočtové politiky a udržitelnost projektů;

27.  vyzývá Komisi, aby zaručila, že instituce podporované EU, jako například Výkonná agentura pro malé a střední podniky (EASME) a síť Enterprise Europe Network (EEN), budou mít také přístup k informacím, jak se zapojovat do partnerství veřejného a soukromého sektoru ve státech mimo EU a jak podporovat účast malých a středních podniků v partnerstvích veřejného a soukromého sektoru ve třetích zemích;

28.  zdůrazňuje, že k tomu, aby byly do partnerství veřejného a soukromého sektoru přilákány prostředky z přeshraničního soukromého sektoru, je naprosto nezbytné poskytnout dostatečné záruky, že tyto dlouhodobé investice budou mít zajištěno jednoznačné, stabilní a bezpečné prostředí s řádnou správou, právní jistotou, transparentností, rovným zacházením, nediskriminací a účinným řešením sporů; vyzývá Komisi a Radu, aby za tímto účelem spolupracovaly v rámci příslušného mezinárodního fóra a mezinárodních institucí, aby zajistily vytvoření nezbytného právního rámce pro tuto oblast, který bude transparentní, demokratický, inkluzivní, efektivní a nákladově účelný;

Partnerství veřejného a soukromého sektoru mimo EU: nová pracovní místa a příležitosti k růstu pro podniky z EU

29.  je přesvědčen, že by zvýšená účast podniků z EU v rozsáhlých mezinárodních partnerstvích veřejného a soukromého sektoru mohla mít výrazné přínosy, pokud jde o vytváření důstojných pracovních míst, produktivitu, konkurenceschopnost a technologickou kapacitu a rozvoj inovací v EU; připomíná, že studie Komise z roku 2010 s názvem Internacionalizace evropských MSP zdůrazňuje pozitivní vazbu mezi internacionalizací a inovacemi, pokud jde o produkty, služby a procesy;

30.  zdůrazňuje, že činnost v této oblasti musí zohlednit především problémy, kterým čelí MSP usazené v EU při soupeření na mezinárodních trzích v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru, a skutečnost, že je třeba zajistit, aby MSP získaly skutečný a spravedlivý přístup; vyzdvihuje v tomto ohledu význam konkrétních pravidel počítajících se skupinovou účastí MSP na nabídkových řízeních a s používáním otevřených a transparentních subdodavatelských řetězců; domnívá se, že MSP je třeba podpořit, aby se zapojily jako subdodavatelé nebo jako součást konsorcií účastnících se nabídkových řízení;

31.  připomíná úspěchy, kterých bylo v EU dosaženo díky používání partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti rozvoje infrastruktury a průkopnických oblasti v odvětví technologie, výzkumu, elektronického vzdělávání a dalších sektorů s vysokou přidanou hodnotou, a vyzývá Komisi, aby označila ty projekty, které přinesly v EU nejlepší výsledky a podpořila účast všech typů podniků z EU, zejména MSP, na takových zahraničních iniciativách;

o
o   o

32.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a Evropské investiční bance.

(1) Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1.
(2) Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65.
(3) Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243.
(4) Úř. věst. C 56 E, 26.2.2013, s. 87.
(5) Přijaté texty, P7_TA(2013)0050.
(6) Úř. věst. C 313 E, 20.12.2006, s. 447.
(7) http://www.oecd.org/governance/budgeting/PPP-Recommendation.pdf.
(8) http://www.oecd.org/daf/anti-bribery/ConvCombatBribery_ENG.pdf.
(9) www.unece.org/fileadmin/DAM/ceci/publications/ppp.pdf.
(10) http://www.uncitral.org/pdf/english/texts/procurem/pfip/guide/pfip-e.pdf.
(11) http://api.ning.com/files/Iumatxx-0jz3owSB05xZDkmWIE7GTVYA3cXwt4K4s3Uy0NtPPRgPWYO1lLrWaTUqybQeTXIeuSYUxbPFWlysuyNI5rL6b2Ms/PPPReferenceGuidev02Web.pdf.

Právní upozornění