Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2014/2147(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0170/2015

Předložené texty :

A8-0170/2015

Rozpravy :

PV 06/07/2015 - 17
CRE 06/07/2015 - 17

Hlasování :

PV 07/07/2015 - 5.14
CRE 07/07/2015 - 5.14
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0251

Přijaté texty
PDF 391kWORD 146k
Úterý, 7. července 2015 - Štrasburk Konečné znění
Odvětví ovoce a zeleniny od reformy z roku 2007
P8_TA(2015)0251A8-0170/2015

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2015 o odvětví ovoce a zeleniny v období od reformy z roku 2007 (2014/2147(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na zprávu Komise o provádění ustanovení týkajících se organizací producentů, provozních fondů a operačních programů v odvětví ovoce a zeleniny od reformy z roku 2007 (COM(2014)0112),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 16. června 2014 o výše uvedené zprávě Komise,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2014 o budoucnosti evropského pěstitelství – strategiích pro růst(2),

–  s ohledem na studii nazvanou „Odvětví ovoce a zeleniny v EU: přehled a perspektivy v rámci SZP po roce 2013“, která byla vypracována pod záštitou Evropského parlamentu v roce 2011,

–  s ohledem na dvě studie nazvané „Cesta k novým pravidlům pro odvětví ovoce a zeleniny v EU“, které vypracovalo Shromáždění evropských pěstitelských a zahradnických regionů (Assemblée des Régions Européennes Légumières et Horticoles, AREFLH) a univerzita ve Wageningenu pro účely pracovního semináře Parlamentu, který se konal dne 22. ledna 2015,

–  s ohledem na sdělení Komise o boji proti nekalým obchodním praktikám mezi podniky v rámci potravinového řetězce (COM(2014)0472),

–  s ohledem na studii nazvanou „Srovnávací analýza nástrojů pro řízení rizik podporovaných v zemědělském zákonu USA z roku 2014 a SZP na období 2014–2020“, která byla vypracována pod záštitou Evropského parlamentu v roce 2014,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanovisko Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0170/2015),

A.  vzhledem k tomu, že se od 90. let 20. století politika Unie pro odvětví ovoce a zeleniny zaměřuje na posilování úlohy organizací producentů;

B.  vzhledem k tomu, že reforma z roku 2007 měla posílit organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny poskytnutím širší škály nástrojů s cílem umožnit jim mimo jiné předcházet krizím na trhu a řešit je, a dále pak rozšířením a soustředěním nabídky, zlepšením kvality a konkurenceschopnosti, přizpůsobením dodávek potřebám trhu a poskytnutím technické podpory, která umožní uplatňovat při pěstování postupy šetrné k životnímu prostředí;

C.  vzhledem k tomu, že organizace producentů podléhají na rozdíl od komerčních společností řadě omezení, jako jsou například omezení využití investic spojená se strukturou příjmů nebo nutností prodeje;

D.  vzhledem k tomu, že je důležité podporovat odvětví ovoce a zeleniny na celém území Unie kvůli jeho významu z hlediska přidané hodnoty, zaměstnanosti a vlivu na zdraví, který má prostřednictvím zdravé a vyvážené stravy;

E.  vzhledem k tomu, že podpora Unie poskytovaná organizacím producentů a sdružením organizací producentů si klade za cíl posílit konkurenceschopnost odvětví, podpořit inovace, zvýšit produktivitu, zlepšit propagaci a vyjednávací pozici zemědělců a obnovit rovnováhu v potravinovém řetězci, ale také věnovat při pěstování ovoce a zeleniny a jejich uvádění na trh pozornost otázkám životního prostředí a řádně zohledňovat situaci jednotlivých producentů;

F.  vzhledem k tomu, že byly vytvořeny pobídky na podporu slučování organizací producentů a slučování sdružení organizací producentů, i na podporu mezinárodní spolupráce, s cílem rozvinout vyjednávací pozici organizací producentů v distribučním řetězci;

G.  vzhledem k tomu, že na úrovni EU tvoří většinu producentů ovoce a zeleniny malé nebo střední podniky;

H.  vzhledem k tomu, že podle studie z roku 2011 o režimu ovoce a zeleniny, kterou zadal Evropský parlament, by měly být podporovány organizace producentů, neboť „se jeví, že kolektivní činnost na úrovni producentů a účinná koordinace uvnitř řetězce jsou nezbytnými podmínkami jakékoli účinné strategie pro boj se snižujícími se relativními cenami producentů“;

I.  vzhledem k tomu, že organizace producentů a sdružení organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny mohou zřídit provozní fond na financování operačních programů schválených členskými státy;

J.  vzhledem k tomu, že tyto prostředky jsou financovány členy organizací producentů nebo samotnými organizacemi producentů a z finanční pomoci EU a že toto spolufinancování posiluje závazek příjemců a pomáhá zajistit, aby tuto pomoc dobře využili a aby měla multiplikační efekt;

K.  vzhledem k tomu, že finanční podpora v rámci dřívější společné zemědělské politiky (SZP) na investice do nově zřizovaných organizací producentů ovoce a zeleniny, kterou zrušila reforma v roce 2013, měla zásadní význam, a to zejména v členských státech střední, východní a jižní Evropy, na zámořských územích a ostrovech;

L.  vzhledem k(e):

   a) zvýšení míry organizovanosti, kdy podíl celkové hodnoty ovoce a zeleniny vypěstované v EU a uvedené na trh organizacemi producentů a sdruženími organizací producentů dosahoval v roce 2010 přibližně 43 % (34 % v roce 2004);
   b) větší atraktivitě organizací producentů, kdy vrostl podíl všech producentů ovoce a zeleniny, kteří jsou členy organizací producentů, a to z 10,4 % v roce 2004 na 16,5 % v roce 2010; a
   c) větší atraktivitě sdružení organizací producentů, jak prokázal rychlý nárůst počtu sdružení organizací producentů spolu se značným nárůstem počtu a podílu organizací producentů, jež jsou členy sdružení organizací producentů;

M.  vzhledem k tomu, že tato čísla pro Unii jakožto celek jsou průměry odrážejícími velmi rozmanité situace v jednotlivých členských státech, či dokonce velmi rozmanité situace v rámci téhož členského státu; vzhledem k tomu, že tyto rozmanité situace, které jsou odrazem rozdílných výchozích pozic na cestě k zakládání organizací producentů, jsou dány historickými faktory založenými na větší či menší vůli zemědělců sdružovat se v takovýchto organizacích, strukturou zemědělských podniků, rozdílnými podmínkami na trhu a administrativními překážkami, nedostatečností podpory poskytované v daném období, ale také skutečností, že tomuto odvětví v řadě členských států dominují malí producenti;

N.  vzhledem k tomu, že veřejné konzultace o možnostech politiky a posouzení jejich dopadů, které Komise pořádala v období od 4. června do 9. září 2012 a které se týkaly přezkumu režimu EU pro odvětví ovoce a zeleniny, ukázaly, že většina respondentů se vyslovila ve prospěch pokračování režimu s několika konkrétními úpravami;

O.  vzhledem k tomu, že regiony, ve kterých producenti dosáhli nejvyšší úrovně konkurenceschopnosti, ziskovosti, internacionalizace, kvality a udržitelnosti životního prostředí, patří k těm, ve kterých je míra organizovanosti producentů nejvyšší;

P.  vzhledem k tomu, že průměrná míra organizovanosti producentů zůstává i nadále nízká a v některých členských státech dosti zaostává za unijním průměrem, i když toto obecné tvrzení lze upřesnit v závislosti na stupni modernizace produkce a prodeje v každé oblasti; vzhledem k tomu, že jedním z faktorů, který přispívá k této nízké míře, je pozastavení činnosti organizací producentů a zrušení jejich uznávání, které vytváří mezi producenty pocit nejistoty;

Q.  vzhledem k tomu, že i když vnitrostátní finanční podpora (nařízení Rady (EU) č. 1308/2013), představovala důležitý finanční nástroj, pokud jde o soustředění nabídky, měla by se zvýšit její účinnost;

R.  vzhledem k tomu, že role, kterou organizace producentů hrají v otevírání nových trhů, podpoře spotřeby nebo investic do inovací, má velmi pozitivní vliv na odvětví ovoce a zeleniny jako celek;

S.  vzhledem k tomu, že odvětví ovoce a zeleniny představuje v EU 18 % z celkové hodnoty zemědělské produkce, využívá pouze 3 % z obdělávané půdy a má hodnotu více než 50 miliard EUR;

T.  vzhledem k tomu, že dodavatelský řetězec ovoce a zeleniny má obrat ve výši více než 120 miliard EUR, pracuje v něm přibližně 550 000 zaměstnanců a působí na evropské úrovni jako ekonomický multiplikátor, neboť podporuje jak poptávku, tak vytváření přidané hodnoty v jiných hospodářských odvětvích;

U.  vzhledem k tomu, že celková plocha v EU, na níž se pěstuje ovoce a zelenina, poklesla mezi lety 2003 a 2010 o 6 %, což znamená, že zemědělci přešli na jiné plodiny nebo v mnoha případech zemědělské činnosti zanechali; vzhledem k tomu, že podle studie AREFLH z roku 2015 byl tento pokles výraznější v jižní než v severní Evropě;

V.  vzhledem k tomu, že objem produkce ovoce a zeleniny v posledních letech také poklesl, přičemž její hodnota v reálných cenách zůstala přibližně stejná a dosáhla 48,25 miliardy EUR v roce 2012, a přesto nebylo možné nabídnout výstupní ceny zemědělské produkce přiměřené výrobním nákladům a mzdám;

W.  vzhledem k tomu, že jedním z největších problémů odvětví ovoce a zeleniny je deficit spotřeby, přičemž v posledních letech došlo k poklesu produkce; vzhledem k tomu, že tento pokles zřejmě odráží dlouhodobý trend směřující k větší spotřebě zpracovaných potravin a dopady hospodářské krize;

X.  vzhledem k tomu, že v EU trpí 22 milionů dětí nadváhou, přičemž dospívající konzumují v průměru pouze 30 až 50 % doporučené denní dávky ovoce a zeleniny;

Y.  vzhledem k tomu, že Světová zdravotnické organizace (WHO) doporučuje denně konzumovat nejméně 400 gramů ovoce a zeleniny, a předcházet tak chronickým onemocněním, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, rakovina, cukrovka a obezita, a to zejména u dětí; vzhledem k tomu, že toto doporučení zohlednily do dnešní doby pouze čtyři členské státy EU;

Z.  vzhledem k tomu, že v roce 2012 zaznamenala EU u ovoce a zeleniny obchodní deficit způsobený do značné míry tím, že EU v důsledku vysokých výrobních nákladů dováží výrazně více ovoce, než vyváží;

AA.  vzhledem k tomu, že studie organizace AREFLH z roku 2015 upozorňuje na skutečnost, že trh EU je poměrně otevřený dovozům, přičemž evropský vývoz čelí značným celním a necelním překážkám u obchodních partnerů Unie, které brání diverzifikaci vývozu; vzhledem k tomu, že ačkoli dovoz ze třetích zemí přímo konkuruje obdobných produktům z EU, při jejich pěstování se v některých případech neuplatňují tytéž normy v oblasti životního prostředí, sociální normy a normy v oblasti bezpečnosti potravin;

AB.  vzhledem k tomu, že v odvětví ovoce a zeleniny dochází často k tržním krizím, protože i malé nadbytky produkce mohou způsobit velké propady spotřebitelských cen; vzhledem k tomu, že ovoce a zelenina do značné míry snadno podléhají zkáze, a musí být proto rychle prodány, což pro zemědělce v tomto odvětví znamená strukturálně slabou vyjednávací pozici vůči hlavním maloobchodníkům i zpracovavatelům;

AC.  vzhledem k tomu, že krize, jež byla způsobena ruským zákazem, měla a i v budoucnu bude mít značné negativní dopady na odvětví ovoce a zeleniny, přičemž u jejich pěstitelů lze očekávat jedny z největších ztrát; vzhledem k tomu, že je třeba zdůraznit, jak důležité jsou silné organizace producentů, které jsou díky své činnosti schopny kolektivně čelit nečekaným a negativním situacím, ale také podpora těmto organizacím poskytovaná ve formě odpovídajících nástrojů Společenství, jež jsou přizpůsobeny míře závažnosti každé krize, nebo v případě potřeby ve formě aktivace mimořádných opatření plánovaných v nařízení (EU) č. 1308/2013;

AD.  vzhledem k tomu, že zpráva Komise uznává, že nástroje na předcházení krizím v režimu ovoce a zeleniny byly od reformy v roce 2007 využívány jen vzácně a že se ukázaly jako nedostatečné pro zmírnění následků vážných krizí, jako je krize v souvislosti s bakterií E. coli nebo současná krize vyplývající z ruského zákazu; vzhledem k tomu, že ve většině případů je v důsledku nejasné právní úpravy po administrativní stránce obtížné tyto nástroje, s výjimkou stažení z trhu, uvést v praxi;

AE.  vzhledem k tomu, že program Ovoce do škol, v rámci kterého se využilo mnoho místních a sezonních druhů ovoce a zeleniny, přilákal zájem a byl úspěšný;

AF.  vzhledem k tomu, že možnost splácení jistiny a úroků z půjček sjednaných na financování opatření k prevenci a řešení krizí způsobilých pro finanční pomoc EU v rámci operačních programů je důležitým nástrojem pro řešení nejistoty na trhu;

AG.  vzhledem k tomu, že zpráva Komise označila za nedostatky stávajícího režimu ovoce a zeleniny komplikovanost pravidel a nedostatečnou právní jistotu; vzhledem k tomu, že komisař Hogan se zavázal, že v prvním roce svého funkčního období tento režim zlepší a zohlední při tom kulturní rozdíly mezi jednotlivými členskými státy a odlišné situace na jejich trzích a nutnost zvýšit konkurenceschopnost a inovační sílu tohoto odvětví;

AH.  vzhledem k tomu, že studie univerzity ve Wageningenu dospěla k názoru, že rozdílné výklady prováděcích předpisů EU vedly k právní nejistotě u státní správy členských zemí a organizací producentů, což mělo za následek zvýšení administrativní zátěže a strach z rizika a odrazovalo od vytváření organizací producentů;

AI.  vzhledem k tomu, že pro režim ovoce a zeleniny jsou nutné jasné a předvídatelné kontrolní postupy; vzhledem k tomu, že je třeba se vyhnout překrývání po sobě jdoucích auditů a že následné audity by se neměly provádět dříve, než se v rámci schválení účetní závěrky vydá definitivní rozhodnutí o předchozím auditu, aby se zajistilo, že členské státy nebudou muset potýkat s větším objemem oprav, než je nutné;

AJ.  vzhledem k tomu, že nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů, již vzalo v úvahu celou řadu prvků uvedených ve sdělení Komise, a že je třeba stabilizovat stávající právní předpisy Evropské unie;

AK.  vzhledem k tomu, že nezbytnou součástí snižování právní nejistoty v režimu ovoce a zeleniny by měla být proporcionalita, která zajistí, že organizace producentů nebude dotčena jako celek kvůli porušení pravidel ze strany jednotlivých členů;

AL.  vzhledem k tomu, že organizace producentů často čelí obtížím při hledání a zaškolování manažerů, kteří by měli nezbytné dovednosti pro provádění komerčních aktivit v konkurenčním prostředí zemědělsko-průmyslového odvětví; vzhledem k tomu, že zpráva Komise uvádí, že výdaje na odborná školení a poradenské služby ze strany organizací producentů byly nízké;

AM.  vzhledem k tomu, že populace zemědělců v EU-28 rychle stárne a že v průměru vychází na každých devět zemědělců starších 55 let pouze jeden zemědělec mladší 35 let;

1.  vítá zprávu Komise, která přináší vyvážený obrázek vývoje režimu ovoce a zeleniny od reformy z roku 2007, potvrzuje platnost základní organizační struktury tohoto odvětví a vymezuje oblasti, ve kterých bylo dosaženo pokroku, jako je zvýšená koncentrace organizací producentů, která zlepšuje pozici odvětví v potravinovém řetězci, a současně se také zmiňuje o problémech, které přetrvávají;

2.  je přesvědčen, že podpora musí vyrovnávat důsledky omezení uvalených na organizace producentů, které jsou z hlediska trhu negativní;

3.  vítá opatření v rámci režimu EU pro ovoce a zeleninu, jejichž cílem je zvýšit tržní zaměření pěstitelů EU, podpořit inovace, propagovat odvětví ovoce a zeleniny, zvýšit konkurenceschopnost pěstitelů a zlepšit odbyt, jakost produktů a environmentální aspekty výroby zajištěním podpory organizacím producentů, sdružením organizací producentů a uznáváním mezioborových organizací a také podporou vytváření seskupení, která vytvoří nové toky příjmů, jež budou směřovány do nových investic;

4.  vítá skutečnost, že nová SZP zachovává režim ovoce a zeleniny, přičemž uznává, že stávající nástroje nebyly vždy efektivní, jak připouští Komise ve svém dokumentu k veřejné konzultaci s názvem „Přezkum režimu EU pro odvětví ovoce a zeleniny“, a podporuje proto práci skupiny nazvané „Newcastle Group“, jejímž cílem je zlepšit režim ovoce a zeleniny, který by měl vzít v úvahu specifickou povahu právních předpisů týkajících se družstev v členských státech, aby nedošlo k omezení vzniku nových organizací producentů, a zároveň respektovat skutečnost, že se pěstitelé mohou rozhodnout zůstat mimo systém organizací producentů;

5.  vyzývá Komisi, aby zintenzivnila boj proti nekalým obchodním praktikám v potravinářském řetězci, které negativně ovlivňují návratnost producentů, snižují příjmy a ohrožují životaschopnost a udržitelnost odvětví; domnívá se, že nekalé obchodní praktiky a tlak na producenty, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou členy organizace producentů, ze strany velkých obchodních řetězců jsou hlavní překážkou toho, aby producenti ovoce a zeleniny dosahovali důstojného příjmu; zdůrazňuje, že jejich slabé postavení je umocněno faktem, že jejich produkty rychle podléhají zkáze; je toho názoru, že uváděné problémy, jako je opouštění zemědělské půdy nebo stárnutí populace aktivních zemědělců, zmizí pouze tehdy, pokud budou jejich zisky stačit na zajištění budoucnosti profese a přilákání mladých pracovních sil;

6.  vyzývá Komisi, aby vypracovala jasná pravidla EU, z nichž budou vycházet zásady správné praxe v potravinovém řetězci, aby byl zajištěn společný výklad předpisů o nekalých obchodních praktikách;

7.  vyzývá Komisi, aby podporovala iniciativy zaměřené na podporu přímého prodeje produktů organizací producentů; je přesvědčen, že přímý prodej je jednou z alternativ k velkým maloobchodním řetězcům a jejich hodnotám, pokud jde o vztah k potravinám, zemědělství a životnímu prostředí; domnívá se, že ceny při přímém prodeji jsou nižší než ceny velkých prodejců právě proto, že zde odpadají zprostředkovatelé a náklady na logistiku; v tomto ohledu se domnívá, že zkrácení řetězce zaručuje zemědělcům spravedlivý příjem a umožňuje jim bojovat proti nekalým obchodním praktikám;

8.  konstatuje, že mnoho členských států zavedlo opatření na boj proti nekalým obchodním praktikám, a vyzývá k tomu, aby byla vypracována reakce koordinovaná na úrovni EU s cílem posílit fungování vnitřního trhu pro zemědělské produkty;

9.  zdůrazňuje, že je důležité zachovat evropské normy kvality pro čerstvé ovoce a zeleninu, aby byla zajištěna trvale vysoká kvalita v rámci dodavatelského řetězce, což bude ve prospěch konečného spotřebitele;

10.  vyzývá Komisi, aby objasnila, jak hodlá použít čl. 209 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, s cílem podpořit větší právní jistotu v dosahování cílů stanovených v článku 39 SFEU, za přísného dodržování článku 101 SFEU, pokud jde o hospodářskou soutěž;

11.  konstatuje, že úroveň organizovanosti v odvětví, je-li poměřována podílem produkce ovoce a zeleniny uváděné na trh organizacemi producentů, se v Unii jako celku v posledních letech postupně zvyšovala, ale tento nárůst se týká pouze některých členských států;

12.  zdůrazňuje, že navzdory tomuto zvýšení zůstává míra organizovanosti producentů v průměru nízká (a v některých státech ani zdaleka nedosahuje průměru EU) a že vyřešení tohoto problému je klíčové pro budoucnost režimu ovoce a zeleniny a že zejména je třeba zmírnit velké regionální rozdíly; dále zdůrazňuje, že k této nízké úrovni míry organizovanosti nijak nepřispívá složitost pravidel organizací producentů, která vedla k pozastavení činnosti organizací producentů a zrušení jejich uznávání v některých členských státech; vyzývá proto Komisi, aby tento pokles zvrátila zjednodušením pravidel režimu, aby bylo pro producenty atraktivnější se k organizacím producentů připojit;

13.  zdůrazňuje, že je nezbytné zlepšit míru organizovanosti v tomto odvětví se zřetelem na skutečnost, že tato míra je jednoznačně vyšší v oblastech, kde jsou produkce a uvádění produktů na trh modernější a zaměřeny na vývoz, zatímco v zemích, které po dlouhou dobu neměly příležitost provozní fondy využívat, je míra organizovanosti nejslabší;

14.  domnívá se, že je nezbytné zvážit zavedení nástrojů krizového řízení a jasně pojmenovat úspěšné zkušenosti některých producentů v této záležitosti, aby je mohli kdykoli použít i jiní; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby podpořila povědomí a informovanost o těchto průkopnických organizacích producentů;

15.  připomíná, že organizace producentů jsou nástroje, které mají producentům pomoci se na trhu společně organizovat a bránit své příjmy, a že organizace producentů jsou užitečné zejména v oblastech, kde se produkce přímo odesílá do oblastí spotřeby, nicméně někteří producenti nebo některé místní nebo úzce specializované trhy je málo využívají;

16.  v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité zvýšit celkovou úroveň podpory poskytované organizacím producentů a nabízet silnější pobídky jak pro slučování stávajících organizací producentů do sdružení organizací producentů, tak pro vytváření nových organizací na vnitrostátní i mezinárodní úrovni, a současně vyzývá k monitorování použití podpory poskytnuté na zřízení nových organizací producentů, aby bylo zajištěno, že je vynakládána efektivně způsobem, který zvýší příjmy členů těchto organizací;

17.  vyjadřuje politování nad tím, že v některých členských státech je míra organizovanosti producentů velmi nízká, a doporučuje, aby členské státy kladly přednostně důraz na podporu sdružování producentů; vyzývá Komisi, aby provedla analýzu specifik členských států s nízkou mírou organizovanosti producentů;

18.  vyzývá Komisi, aby v této souvislosti obnovila finanční podporu pro investice do nově zřízených organizací producentů ovoce a zeleniny; domnívá se, že bez této podpory je pro vytvořené organizace velmi obtížné získat státní uznání potřebné pro jejich provoz; domnívá se proto, že podpora je jedním z nejúčinnějších nástrojů pro rozvoj organizací a zvýšení míry organizovanosti;

19.  vyzývá Komisi, aby v rámci zjednodušení společné zemědělské politiky dále posílila účinnost organizací producentů, pokud jde o soustředění nabídky, zejména ve vztahu k jejich ústřední marketingové úloze v dodavatelském řetězci odvětví ovoce a zeleniny;

20.  domnívá se, že je nezbytné poskytovat výhody organizacím producentů, které se rozhodnou přijímat mladé členy; zdůrazňuje, že organizace producentů mohou poskytnout příležitost k podpoře generační obnovy v zemědělském odvětví;

21.  žádá Komisi, aby zajistila rychlé a harmonizované provádění ustanovení týkajících se na jedné straně ovoce a zeleniny, na straně druhé organizací producentů a mezioborových organizací, jak jsou definovány v nařízení (EU) č. 1308/2013;

22.  opakuje své hluboké znepokojení nad skutečností, že v současné době je pouze 7,5 % zemědělců v EU mladších 35 let, a je přesvědčen, že dobře fungující organizace producentů, které budou atraktivní pro mladé lidi, mohou hrát významnou roli ve zvrácení tohoto neudržitelného demografického trendu;

23.  poukazuje na potřebu poskytovat pobídky ke zvýšení úrovně výzkumu a inovací v organizacích producentů; domnívá se, že další inovace umožní organizacím producentů, aby se staly konkurenceschopnějšími a byly schopné se vypořádat s nebezpečnými bakteriemi, které poškozují evropské zemědělství;

24.  zdůrazňuje, že je třeba pomoci organizacím producentů posílit vývoz a podílet se na hledání nových zahraničních trhů;

25.  domnívá se, že je nezbytné zajistit, aby organizace producentů byly zajímavější, a to tím, že se sníží administrativní zátěž a zlepší podpora, kterou těmto skupinám poskytuje Evropská unie, a rovněž tím, že se zlepší mechanismy pro řešení krizí;

26.  naléhavě vybízí Komisi, aby ve svém nadcházejícím přezkumu prováděcích předpisů, který je součástí jejího programu „zjednodušování“, zvýšila právní jistotu pro státní správy členských zemí, pro organizace producentů a sdružení organizací producentů a omezila administrativní zátěž, které tyto organizace čelí; zdůrazňuje, že tento přezkum by neměl měnit základní strukturu režimu ovoce a zeleniny nebo poškozovat zájmy nebo příjmy producentů v tomto odvětví;

27.  se znepokojením konstatuje, že pravidla organizací producentů ponechávají prostor k širokému výkladu ze strany auditorů Komise, což vede k vysoké míře nejistoty a členské státy mohou být ohroženy neuznáním a soudním přezkumem; zdůrazňuje také, že kontrolní postupy a finanční opravy musí být prováděny dříve a v dohodnuté lhůtě pro provedení auditu;

28.  žádá Komisi, aby výrazně zkrátila dobu, během níž se provádí kontroly dodržování předpisů;

29.  vyzývá Komisi, aby i v zájmu větší právní jistoty v rámci systému zefektivnila kontroly a soustředila je na sledování skutečného provedení každé akce nebo opatření, které je schváleno jako součást operačního programu, jakož i kontrolu nákladů, které jim byly přiděleny, přičemž je nutné jasně stanovit, co je kontrolováno a kdo je odpovědný za provedení kontroly;

30.  žádá Komisi, aby ve vztahu k sankcím uplatňovala zásadu proporcionality a aby zajistila ukončení auditů ve stanovené lhůtě, aby se zvýšila právní jistota organizací producentů a jejich členů;

31.  zdůrazňuje, že podmínky pro uplatňování režimu pomoci a opravňování žádostí jsou nepřiměřené a nepřesné a podléhají četným kontrolám ze strany několika správních orgánů, které často nejednají shodně ani jednotně, což vede k tomu, že některé typy partnerů od režimu upustí a některé organizace producentů se rozhodnou o operační programy vůbec nežádat; domnívá se, že je nezbytné v tomto ohledu zprůhlednit evropské právní předpisy o uznávání organizací producentů s cílem zajistit právní jistotu tohoto režimu a předejít nejistotě mezi producenty;

32.  naléhavě žádá Komisi, aby vyjasnila pravidla pro zřizování nadnárodních (sdružení) organizací producentů a zejména pravidla týkající se povinností a odpovědnosti, aby se vytvořila právní jistota pro vnitrostátní správní orgány a zapojené organizace producentů;

33.  žádá, aby byly rozšířeny úkoly mezioborových organizací zejména v obecných oblastech komunikace, informovanosti a vzdělávání občana-spotřebitele, především ve vztahu k potravinám;

34.  zdůrazňuje úlohu mezioborových organizací při zlepšování vnitřního dialogu v odvětví;

35.  je znepokojen skutečností, že největší organizace producentů (přibližně 18 % všech organizací producentů s obratem přesahujícím 20 milionů EUR) jsou příjemci přibližně 70 % finanční pomoci EU;

36.  domnívá se, že snížení komplikovanosti, a to i pravidel pro vytváření nových organizací producentů na vnitrostátní i mezinárodní úrovni, by mělo být prvním krokem na cestě k tomu, abychom je učinili atraktivnějšími pro zemědělce, aniž by to znamenalo znehodnocení struktury organizací producentů na úkor jejich schopnosti účinně jednat na trhu; požaduje, aby Komise vymezila dodatečná opatření na posílení atraktivity organizací producentů, zejména v členských státech s nízkou mírou organizovanosti;

37.  vyzývá Komisi, aby pečlivě uplatňovala zásadu proporcionality a zajistila, že odškodnění za chyby ze strany jednotlivců nebude vymáháno od všech členů organizace producentů;

38.  domnívá se, že žádné zjednodušení postupu uznávání by nemělo být na úkor vnitrostátních předpisů týkajících se podmínek, které producenti ovoce a zeleniny musí splňovat pro certifikaci, jako jsou podmínky platné pro družstva;

39.  vyzývá Komisi, aby při svém přezkumu režimu ovoce a zeleniny snížila administrativní zátěž pro organizace producentů tím, že zruší hodnocení v polovině období, která provádějí vnitrostátní orgány; konstatuje, že tato hodnocení často opakují témata, která vnitrostátní orgány zkoumají ve svých každoročních výkazech, a neposkytují žádnou hmatatelnou výhodu; dále vyzývá Komisi, aby v rámci svého cíle snížení byrokracie omezila množství informací, které požaduje od vnitrostátních orgánů a organizací producentů ve výročních zprávách, a aby zajistila, že budou shromažďovány pouze údaje, které Komise skutečně používá ke sledování efektivnosti režimu;

40.  naléhavě žádá Komisi, aby přezkoumala nařízení (EU) č. 499/2014 v přenesené pravomoci ze dne 11. března 2014, které zavedlo komplexnější systém kontrol organizací producentů včetně nepřiměřených sankcí za nesplnění složitých kritérií pro uznání; zdůrazňuje potřebu proporcionality ve vztahu k sankcím, pokud chceme podpořit nové pěstitele ke vstupu do režimu a zabránit stávajícím členům, aby svou účast v něm přehodnotili;

41.  domnívá se, že konkurenceschopnost organizací producentů je velmi závislá na jejich řízení; naléhavě vybízí Komisi, aby rozvinula stávající akce, které mohou zdokonalit řízení organizací producentů a jejich konkurenceschopné postavení v potravinářském řetězci, nebo zavedla akce nové, a to včetně opatření v oblasti odborné přípravy a iniciativ pro výměnu osvědčených postupů, a aby zajistila posílení úlohy tržně orientovaného chování v rámci organizací producentů; zdůrazňuje, že organizace producentů by měli řídit lidé kvalifikovaní v oblasti marketingu, kteří jsou schopní řešit krizové situace v zemědělství;

42.  doporučuje Komisi, aby se zaměřila na modely výroby a distribuce integrované do organizací producentů, a vyzývá místní a regionální orgány, aby poskytly logistickou podporu a podporu prodeji výrobků organizací producentů v jejich regionu;

43.  vyzývá Komisi, aby přijala opatření nezbytná k tomu, aby organizace producentů plnily svou úlohu nástroje pro zvýšení příjmů producentů;

44.  vyzývá Komisi, aby zvážila možnost rozšíření působnosti předpisů na financování prevence a krizového řízení (způsobilost finanční podpory pro splácení jistiny a úroků z půjček) a na dosažení jiných cílů, které sledují operační programy organizací producentů a jejich sdružení;

45.  naléhavě žádá Komisi, aby vypracovala opatření zahrnující přenos správního a strukturálního „know how“, které se týká způsobu organizování organizací producentů, z členských států s vysokou mírou organizovanosti v organizacích producentů do členských států, kde je míra organizovanosti producentů nízká;

46.  poznamenává, že by měly být vždy důsledně používány postupy šetrné k životnímu prostředí, a že je proto nutné i nadále podporovat přenášení jejich financování z jednoho operačního programu do druhého a rozšiřovat rozsah intervence na producenty, jejichž pozemky sousedí s pozemky členů organizací producentů;

47.  je přesvědčen, že sdružení organizací producentů by mohla hrát důležitou úlohu při posilování vyjednávací pozice zemědělců, a naléhavě vybízí Komisi, aby posílila pobídky na podporu zavádění těchto sdružení na vnitrostátní i evropské úrovni, posílila z právního hlediska jejich akceschopnost a zajistila možnost, aby se k jejich akcím mohli připojit producenti, kteří nejsou členy organizací producentů, aby se mohlo počítat s jejich významnější úlohou do budoucna; zdůrazňuje, že sdružení organizací producentů jsou schopná nejen dosáhnout účinné koncentrace a zlepšení nabídky, ale také projevit větší účinnost řízení zásahů vzhledem ke koordinační roli, kterou mají hrát na provozní úrovni;

48.  domnívá se, že meziodvětvové organizace je třeba podporovat, aby se zajistila lepší organizace v odvětví ovoce a zeleniny; domnívá se, že tyto organizace mohou hrát důležitou úlohu při vytváření přidané hodnoty a jejím sdílení mezi jednotlivými částmi odvětví, při zajišťování kvality, udržitelném zvyšování produkce a řízení trhu a krizového řízení;

49.  domnívá se, že sdružení organizací producentů by mohla hrát důležitou roli při předvídání a zvládání krátkodobých krizí; zdůrazňuje, že je důležité, aby se k nim mohli dobrovolně připojit producenti, kteří nejsou v organizacích producentů, aby se zvýšila účinnost kolektivních akcí producentů;

50.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby byla struktura a fungování organizací producentů a sdružení organizací producentů založena na zásadách nezávislosti a demokracie, s cílem zvýšit vzájemnou důvěru mezi producenty a bojovat proti nekalým obchodním praktikám a prospěchářskému chování;

51.  je pevně přesvědčen, že výrobní metody, které třetí země používají při výrobě produktů určených na vývoz do EU, musí evropským spotřebitelům poskytovat stejné záruky, pokud jde o zdraví, bezpečnost potravin, dobré životní podmínky zvířat, udržitelný rozvoj a minimální sociální standardy, jaké jsou vyžadovány od producentů z EU; domnívá se tedy, že je nutné, aby EU v dohodách se třetími zeměmi dodržovala politiku skutečné reciprocity, pokud jde o přístup na trh a dodržování pravidel produkce platných pro producenty v EU;

52.  zdůrazňuje, že je producentům potřeba zajistit jednodušší přístup na trhy třetích zemí; vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí na podporu vývozců ovoce a zeleniny za účelem překonání stále většího množství necelních překážek, jako jsou některé rostlinolékařské normy třetích zemí, kvůli nimž je vývoz z EU obtížný, ne-li nemožný;

53.  je přesvědčen, že v zájmu dosažení spravedlivější hospodářské soutěže v oblasti dovozu na trh Společenství a s ohledem na reciprocitu u norem v oblasti zdraví rostlin by EU měla posílit režim kontroly dovozu, aby byl na úrovni kontroly, kterou provádí velká většina jejích obchodních partnerů;

54.  vítá nedávno přijaté nové horizontální nařízení pro podporu zemědělských produktů a cíl navýšit finanční prostředky určené k nalezení nových trhů především ve třetích zemích a vyzývá Komisi, aby v nadcházejících letech i nadále pracovala na zlepšení nástroje propagace;

55.  vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí při obchodních jednáních se třetími zeměmi za účelem odstranění celních překážek a překážek v oblasti zdraví rostlin, kterým čelí evropská produkce, a tím umožnila otevřít nové trhy pro ovoce a zeleninu Společenství;

56.  naléhavě vybízí Komisi, aby zjistila, jaké jsou příčiny minimální míry využití nástrojů pro předcházení krizím a jejich řešení (CPM) (tento zdroj používá pouze 16 % organizací producentů, což představuje pouze 2,8 % celkové podpory), které jsou přizpůsobeny pouze k řešení drobných sezonních krizí, a aby přezkoumala, jak by mohla být situace zlepšena, přičemž zohlední příklady osvědčených postupů a zkušenosti stávajících organizací producentů;

57.  žádá Komisi, aby jako první opatření při řešení krize vždy používala zásadu přednosti místní produkce, a to v zájmu podpory a ochrany jednotného evropského trhu a spotřeby vlastních výrobků; navrhuje, aby se Komise úzce zabývala nástroji pro řízení rizik, které představují naprosto nezbytná opatření k zajištění zemědělské produkce organizací producentů;

58.  naléhavě žádá Komisi, aby navrhla lepší mechanismus pro koordinaci stahování z trhu v krizové situaci s cílem předcházet tomu, aby tržní krize přerůstaly v závažná a dlouhodobá narušení trhu, v jejichž důsledku by pěstitelé ovoce a zeleniny přišli o značnou část svých příjmů;

59.  zdůrazňuje, že se ukázalo, že používání mechanismu pro stahování z trhu je omezené, a domnívá se, že je nezbytné revidovat opatření pro řešení krizí, a to i zvýšením procentního podílu finanční pomoci poskytované Unií, upravením cen za stažení, zohledněním výrobních nákladů, stanovením vyšších objemů, které lze stáhnout, a zlepšením podpory, pokud jde o přepravu a balení, v zájmu bezplatné distribuce ovoce a zeleniny, čímž bude poskytnuta větší flexibilita pro přizpůsobení podpory formě a závažnosti každé krize;

60.  žádá Komisi, aby zvážila, zda by nebylo vhodné přispívat do vzájemných fondů, které jsou způsobilé jakožto opatření CPM, s cílem poskytnout lepší ochranu zemědělcům v případě tržních krizí způsobujících výrazné propady příjmů, ale domnívá se, že tyto prostředky nesmí pocházet z rozpočtové položky, kterou Komise přidělila na rozvoj zemědělství a venkova, pokud je krize způsobena problémy, které nesouvisejí s odvětvím, jako je ruský zákaz; je přesvědčen, že v takových případech by Komise měla hledat ke zmírnění negativních dopadů na obchod s ovocem a zeleninou jiné položky rozpočtu;

61.  domnívá se, že producenti by neměli nést náklady krize způsobené okolnostmi, které jsou nezávislé na odvětví zemědělství, jako je ruský zákaz vztahující se na dovoz z EU, který vážně ohrozil mnoho evropských producentů ovoce a zeleniny, a dokonce zhoršil krizové situace na trhu, jaké zažívá například odvětví peckovin; žádá, aby se za takových okolností opatření podpory Společenství prodloužila, dokud se plně neobnoví běžné tržní podmínky;

62.  zdůrazňuje, že prostřednictvím svých operačních programů mohou organizace producentů výrazně napomáhat dosahování environmentálních cílů a zdokonalování standardů potravinové bezpečnosti; vítá cíle režimu v oblasti životního prostředí, ale vyzývá Komisi, aby organizacím producentů umožnila přizpůsobit své operační programy tak, aby vyhovovaly jejich úrovni vyspělosti, jakož i zaměřit své finanční prostředky na širší škálu opatření zaměřených na zvýšení celkové konkurenceschopnosti odvětví; zdůrazňuje, že největší potenciál pro zlepšení příjmů producentů a zatraktivnění organizací producentů pro ostatní má větší důraz kladený na opatření zaměřená na inovace a přidanou hodnotu;

63.  naléhavě žádá Komisi, aby posílila výhody režimů podpory pro poskytování ovoce, zeleniny a mléka do škol, a to vzhledem k důležitosti podpory zdravé a vyvážené stravy od útlého věku, a aby usilovala o sbližování mladých spotřebitelů a místních producentů;

64.  považuje za zásadní zlepšit účinnost stávajících právních předpisů Společenství o ochraně rostlin proti zavlečení škodlivých organismů ze třetích zemí; poznamenává, že přítomnost těchto organismů v EU se s nárůstem obchodu zvyšuje a často má na odvětví ovoce a zeleniny negativní dopad;

65.  domnívá se, že organizace producentů mohou stejně jako v jiných odvětvích (pěstování oliv) sehrávat důležitou úlohu při zajišťování a koordinaci doplňkovosti a soudržnosti jednotlivých režimů podpory EU, a tím zajistit větší transparentnost systému, aby se zabránilo dvojímu financování;

66.  naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala pokyny nebo pravidla zásad vyjasňující podmínky, za nichž může být organizacím producentů dočasně udělena výjimka z čl. 101 odst. 1 SFEU na základě článku 222 nařízení (EU) č. 1308/2013, který poskytuje organizacím producentů možnost přijmout opatření s cílem stabilizovat odvětví v době závažné tržní nerovnováhy;

67.  zdůrazňuje význam krátkých dodavatelských řetězců a žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly rozvoj místních trhů v zájmu prodeje ovoce a zeleniny;

68.  vyzývá Komisi, aby posílila výzkum a sledování ve vztahu k hrozbě, které čelí produkce ovoce a zeleniny v EU ze strany invazních druhů, jako jsou octomilky;

69.  vyjadřuje politování nad následujícími nedostatky zjištěnými při stanovování některých vnitrostátních strategií: příliš vysokým počtem cílů, absencí přesně definovaných dílčích úkolů pro jednotlivé cíle a zejména velmi nízkou účinností krizové prevence a řídících nástrojů, především v souvislosti s pojištěním sklizně, propagací a komunikací a stahováním produktů z trhu, což je dáno především tím, že musí být financovány na úkor jiných strukturálních opatření, přičemž pomoc související se stahováním produktů z trhu je v mnoha případech nedostatečná, a rovněž kvůli značné administrativní zátěži; vyjadřuje politování nad skutečností, že tyto nástroje se umí vypořádat pouze se samostatnými tržními krizemi a nejsou vhodné pro řízení krizí velkého rozsahu, jako je například stávající krize způsobená ruským embargem;

70.  domnívá se, že je nezbytné stanovit preventivní opatření, která by organizacím producentů pomohla pochopit, správně vypočítat a používat určité předem definované výkonnostní ukazatele, a zdůrazňuje, že v mnoha případech je těchto ukazatelů příliš mnoho, což tento postup do značné míry znesnadňuje jak organizacím producentů, tak úřední správě; je přesvědčen o tom, že v této souvislosti by bylo mnohem užitečnější mít méně ukazatelů s větší vypovídající hodnotou;

71.  je přesvědčen, že podpora zdravějších stravovacích návyků jde ruku v ruce s lepším chápáním zemědělství a toho, jak jsou potraviny produkovány, a v této souvislosti podporuje cíl, jímž je posílit vzdělávací rozměr programů Ovoce a zelenina do škol a Mléko pro školy, vyzývá k co nejrychlejšímu přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (EU) č. 1308/2013 a nařízení (EU) č. 1306/2013, pokud jde o program podpory pro dodávání ovoce a zeleniny, banánů a mléka do vzdělávacích institucí; v této souvislosti zdůrazňuje význam zapojení organizací producentů do programu Ovoce do škol jako způsobu, jak podpořit krátké dodavatelské řetězce a u dětí konzumaci místního a sezonního ovoce a zeleniny;

72.  domnívá se, že klíčem k analýze situace v odvětví ovoce a zeleniny je vývoj příjmů zemědělců v odvětví, a proto vyzývá Komisi, aby připravila v této záležitosti studii, která ukáže, zda byla přijatá opatření, jako je posílení organizací producentů, opravdu účinná;

73.  žádá Komisi, aby připravila naléhavý plán zaměstnanosti mládeže v odvětví zemědělství, aby se zabránilo stárnutí profese a následnému opouštění půdy a produkce;

74.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2014)0205.

Právní upozornění