Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2014/0121(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0158/2015

Předložené texty :

A8-0158/2015

Rozpravy :

PV 07/07/2015 - 10
CRE 07/07/2015 - 10
PV 13/03/2017 - 12
CRE 13/03/2017 - 12

Hlasování :

PV 08/07/2015 - 4.6
CRE 08/07/2015 - 4.6
Vysvětlení hlasování
PV 14/03/2017 - 6.3

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0257
P8_TA(2017)0067

Přijaté texty
PDF 984kWORD 216k
Středa, 8. července 2015 - Štrasburk Konečné znění
Dlouhodobé zapojení akcionářů a výkaz o správě a řízení společnosti ***I
P8_TA(2015)0257A8-0158/2015
Text
 Úplné znění

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 8. července 2015 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2007/36/ES, pokud jde o podporu dlouhodobého zapojení akcionářů, a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o některé prvky výkazu o správě a řízení společnosti (COM(2014)0213 – C7-0147/2014 – 2014/0121(COD))(1)
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU(2)
k návrhu Komise

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Pozměňovací návrh 1, pokud není uvedeno jinak]

(1) Věc byla vrácena zpět příslušnému výboru k opětovnému projednání podle čl. 61 odst. 2, druhého pododstavce jednacího řádu (A8-0158/2015).
(2) Pozměňovací návrhy: nový text či pozměněné znění je označeno tučnou kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.


SMĚRNICE (EU) 2015/...
EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterou se mění směrnice 2007/36/ES, pokud jde o podporu dlouhodobého zapojení akcionářů, směrnice 2013/34/EU, pokud jde o některé prvky výkazu o správě a řízení společnosti a směrnice 2004/109/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 50 a 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES(2) stanoví požadavky související s výkonem některých práv akcionářů, jež jsou spojena s akciemi s hlasovacím právem, na valné hromadě společností, které mají sídlo v členském státě a jejichž akcie jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu umístěném nebo provozovaném v členském státě.

2)  Akcionáři sice nevlastní korporace, které jsou samostatnými právními subjekty a nejsou pod jejich plnou kontrolou, avšak významným způsobem se podílí na správě a řízení těchto korporací. Finanční krize odhalila, že akcionáři v mnohých případech podpořili správce v tom, aby podstupovali nadměrné krátkodobé riziko. ▌Současná úroveň „sledování“ ▌a zapojení institucionálních investorů a správců aktiv do společností, do nichž bylo investováno, jsou navíc často nedostatečné a příliš zaměřené na krátkodobé výnosy, což vede k suboptimální správě a řízení společností a suboptimálním výsledkům společností kotovaných na burze.

2a)  Větší míra zapojení akcionářů do správy a řízení společností představuje jednu z možností, jak přispět k jejich lepším finančním i nefinančním výsledkům. Práva akcionářů však nejsou jediným dlouhodobým faktorem, který je třeba při správě a řízení společnosti zohledňovat, a měla by je proto doprovázet i doplňující opatření, aby bylo možné zajistit větší zapojení všech zúčastněných stran, zejména zaměstnanců, místních orgánů a občanské společnosti.

3)  V akčním plánu o evropském právu obchodních společností a správě a řízení společností Komise ohlásila několik opatření v oblasti správy a řízení společností, zejména na podporu dlouhodobého zapojení akcionářů a posílení transparentnosti mezi společnostmi a investory.

4)  Pro další usnadnění výkonu práv akcionářů a zapojení mezi společnostmi kotovanými na burze a akcionáři by měly mít tyto společnosti právo své akcionáře identifikovat a přímo s nimi komunikovat. V zájmu zvýšení transparentnosti a prohloubení dialogu by tato směrnice proto měla stanovit rámec, který zajistí možnost akcionáře identifikovat. [pozm. návrh 29]

5)  Účinný výkon práv akcionářů do značné míry závisí na efektivitě řetězce zprostředkovatelů, kteří akcionářům spravují účty cenných papírů, zejména pak v přeshraničním kontextu. Cílem této směrnice je zlepšit předávání informací ze strany zprostředkovatelů prostřednictvím řetězce kapitálové účasti v zájmu usnadnění výkonu práv akcionářů.

6)  Zprostředkovatelé by měli mít vhledem ke své významné úloze povinnost usnadňovat akcionářům výkon jejich práv ▌, pokud si přejí vykonávat tato práva osobně, nebo pokud si přejí pověřit touto záležitostí třetí osobu. Pokud si akcionáři nepřejí vykonávat práva osobně a pověřili jejich výkonem zprostředkovatele jakožto třetí osobu, zprostředkovatel by měl být povinen vykonávat tato práva na základě výslovného povolení a pokynů akcionářů a v jejich prospěch.

7)  S cílem podpořit kapitálové investice v celé Unii a výkon práv souvisejících s akciemi by tato směrnice měla zavést vysokou míru transparentnosti, pokud jde o náklady na služby poskytované zprostředkovateli. S cílem předcházet cenové diskriminaci držby akcií z jiných členských států oproti čistě tuzemské držbě akcií by měly být jakékoli rozdíly v nákladech účtovaných v souvislosti s tuzemským a přeshraničním výkonem práv řádně odůvodněny a měly by odrážet rozdíl ve skutečných nákladech vzniklých zprostředkovatelům při poskytování služeb. Na zprostředkovatele ze třetích zemí, kteří si v Unii zřídili pobočku, by se měla vztahovat pravidla pro identifikaci akcionářů, předávání informací, usnadnění výkonu práv akcionářů a transparentnost nákladů, aby bylo zajištěno účinné provádění ustanovení o akciích držených prostřednictvím těchto zprostředkovatelů.

8)  Účinné a udržitelné zapojení akcionářů je důležitou součástí modelu správy a řízení společností kotovaných na burze, který závisí na vyvážených mechanismech kontroly zabudovaných do vztahu mezi jednotlivými orgány a zúčastněnými stranami. Při utváření vyváženého evropského rámce pro správu a řízení společností by mělo být za nanejvýš důležité považováno řádné zapojení zúčastněných stran, zejména zaměstnanců.

9)  Institucionální investoři a správci aktiv jsou často významnými akcionáři ve společnostech Unie, které jsou kotovány na burze, a proto mohou zastávat významnou úlohu jednak ve správě a řízení těchto společností, ale obecněji rovněž s ohledem na strategii a dlouhodobé výsledky těchto společností. Zkušenosti z posledních let však ukazují, že institucionální investoři a správci aktiv se často řádně neangažují ve společnostech, jejichž akcie vlastní, a ▌že kapitálové trhy často vyvíjí na společnosti tlak, aby se soustředily na krátkodobé výsledky, což ohrožuje dlouhodobé finanční a nefinanční výsledky společností a vedle řady dalších negativních důsledků to má za následek suboptimální úroveň investic, např. investic do výzkumu a vývoje, a to na úkor dlouhodobých výsledků společností ▌.

10)  Institucionální investoři a správci aktiv jsou často nedostatečně transparentní v otázce investičních strategií a své politiky zapojení, jejího provádění a jejích výsledků. Zveřejňování takových informací by mělo pozitivní dopad na informovanost investorů, umožnilo by konečným příjemcům, např. budoucím důchodcům, optimalizaci investičních rozhodnutí, usnadnilo by dialog mezi společnostmi a jejich akcionáři, zvýšilo by zapojení akcionářů a posílilo by odpovědnost společností vůči zúčastněným stranám a občanské společnosti.

11)  Institucionální investoři a správci aktiv by tedy měli vypracovat politiku zapojení akcionářů, v níž bude mimo jiné určeno, jakým způsobem začleňují zapojení akcionářů do své investiční strategie, sledují společnosti, do nichž bylo investováno, včetně jejich environmentálních a sociálních rizik, vedou dialogy se společnostmi, do nichž bylo investováno, a jejich zúčastněnými stranami a vykonávají hlasovací práva. Tato politika zapojení by měla zahrnovat politiky pro řešení skutečného nebo potenciálního střetu zájmů, např. v případě, že společnosti, do níž je investováno, poskytuje finanční služby institucionální investor, správce aktiv nebo k nim přidružená společnost. Tato politika, její provádění a výsledky by měly být každoročně zveřejňovány a zasílány klientům institucionálních investorů. Jestliže se institucionální investoři nebo správci aktiv rozhodnou, že politiku zapojení nevytvoří, nebo se rozhodnou, že nebudou zveřejňovat její provádění a výsledky, podají jasné a odůvodněné vysvětlení, proč takové rozhodnutí učinili.

12)  Institucionální investoři by měli každoročně zveřejňovat, jakým způsobem je jejich investiční strategie ▌přizpůsobena profilu a době splatnosti jejich závazků a jak přispívá ke střednědobé až dlouhodobé výkonnosti jejich aktiv. V případě, že institucionální investoři využívají služeb správců aktiv, buď na základě diskrečních pověření zahrnujících individuální správu aktiv, nebo na základě spojených fondů, měli by zveřejňovat hlavní prvky ujednání se správcem aktiv, a to s ohledem na řadu otázek, např. zda toto ujednání motivuje správce aktiv k tomu, aby svoji investiční strategii a svá investiční rozhodnutí přizpůsoboval profilu a době splatnosti závazků institucionálního investora, zda ujednání motivuje správce aktiv k tomu, aby při svých investičních rozhodnutích vycházel ze střednědobých až dlouhodobých výsledků společnosti a angažoval se ve společnostech, jakým způsobem je hodnocena výkonnost správců aktiv, jak je strukturováno protiplnění za služby správců aktiv a jaký je cílový obrat portfolia. To by přispělo k řádnému sladění zájmů konečných příjemců v případě institucionálních investorů se zájmy správců aktiv a společností, do nichž bylo investováno, a případně také k rozvoji dlouhodobějších investičních strategií a dlouhodobějších vztahů se společnostmi, do nichž bylo investováno, zahrnujících i zapojení akcionářů.

13)  Správci aktiv by měli být povinni zveřejňovat informace ▌ o tom, jaká je jejich investiční strategie a její provádění v souladu s ujednáním o správě aktiv a jakým způsobem investiční strategie a rozhodnutí přispívají ke střednědobé až dlouhodobé výkonnosti aktiv institucionálního investora. Dále by měli zveřejňovat obrat portfolia a informace o tom, zda při svých investičních rozhodnutích vycházejí z posouzení střednědobých až dlouhodobých výsledků společnosti, do níž je investováno ▌, a zda správce aktiv pro účely svého zapojení využívá zmocněné poradce. Další informace by měli správci aktiv poskytovat přímo institucionálním investorům, včetně informací o složení portfolia, nákladech na obrat portfolia, o vzniklých střetech zájmů a o tom, jak byly vyřešeny. Tyto informace by institucionálnímu investorovi umožnily lépe sledovat správce aktiv, poskytovat pobídky k řádnému sladění zájmů a k zapojení akcionářů.

14)  Pro zlepšení informovanosti v rámci řetězce kapitálových investic by členské státy měly zajistit, aby zmocnění poradci přijímali a prováděli vhodná opatření, která co nejlépe zajistí, aby jejich doporučení ve věci hlasování byla správná a spolehlivá, vycházela z důkladné analýzy všech informací, jež mají k dispozici, a nebyla ovlivněna žádným existujícím ani potenciálním střetem zájmů nebo obchodním vztahem. Zmocnění poradci by měli přijmout a dodržovat kodex chování. Případy odchýlení od kodexu by měly být nahlášeny, vysvětleny a doplněny informací o tom, jaká alternativní řešení byla přijata. Zmocnění poradci by měli každý rok podávat zprávu o uplatňování svého kodexu chování. Zmocnění poradci by měli zveřejňovat některé klíčové informace týkající se přípravy jejich doporučení ve věci hlasování a jakéhokoli skutečného či potenciálního střetu zájmů nebo obchodních vztahů, které mohou ovlivnit přípravu doporučení ve věci hlasování.

15)  Vzhledem k tomu, že odměňování je jedním z klíčových nástrojů, s jehož pomocí mohou společnosti sladit své zájmy se zájmy členů svých orgánů, a s ohledem na zásadní úlohu členů orgánů společností je důležité, aby byla náležitě vymezena politika jejich odměňování, aniž jsou dotčena ustanovení o odměňování uvedená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU(3) a s ohledem na rozdíly ve složení orgánů uplatňovaných společnostmi v různých členských státech. Výkonnost členů orgánů by měla být hodnocena za pomoci finančních i nefinančních kritérií výkonnosti, včetně faktorů v oblasti životního prostředí, sociálních věcí a správy a řízení.

15a)  Politika odměňování členů orgánů společnosti by také měla přispívat k dlouhodobému růstu společnosti tím, že bude odpovídat efektivnější správě a řízení společností a nebude zcela nebo v převážné míře vázána na krátkodobé investiční cíle.

16)  Aby bylo zajištěno, že akcionáři se mohou účinně vyjádřit k politice odměňování, mělo by jim být uděleno právo hlasovat o politice odměňování, a to na základě jednoznačného, srozumitelného a obsáhlého přehledu o politice společnosti v oblasti odměňování, která by měla být v souladu s obchodní strategií, cíli, hodnotami a dlouhodobými zájmy společnosti a měla by obsahovat opatření na zamezení střetu zájmů. Společnosti by měly vyplácet odměnu členům svých orgánů pouze v souladu s politikou odměňování, která byla odhlasována akcionáři. Odhlasovaná politika odměňování by měla být neprodleně zveřejněna. [pozm. návrh 30]

17)  Aby bylo provádění politiky odměňování v souladu se schválenou politikou, akcionáři by měli mít právo účastnit se poradního hlasování o zprávě společnosti o odměňování. Pro zajištění odpovědnosti členů orgánů společnosti by měla být zpráva o odměňování jasná a srozumitelná a měla by nabízet komplexní přehled odměn udělených jednotlivým členům těchto orgánů v posledním účetním období. Pokud akcionáři hlasují proti zprávě o odměňování, společnost by s nimi měla v případě potřeby zahájit dialog, aby zjistila, jaké důvody vedly k zamítnutí zprávy. Společnost by v příští zprávě o odměňování měla vysvětlit, jakým způsobem bylo hlasování akcionářů zohledněno. [pozm. návrh 31]

17a)  Zvýšená transparentnost týkající se činností velkých společností, zejména s ohledem na dosažené zisky, zaplacené daně ze zisku a získané dotace, je nezbytná k zajištění důvěry akcionářů a dalších občanů Unie v obchodních společnostech a k jejich snazšímu zapojení. Povinné předkládání zpráv v této oblasti může být proto považováno za důležitý prvek odpovědnosti podniků vůči akcionářům a společnosti.

18)  Aby měli zúčastněné strany, akcionáři a občanská společnost snadný přístup ke všem relevantním informacím o správě a řízení společnosti, zpráva o odměňování by měla být součástí výkazu o správě a řízení společnosti, který by měly společnosti kotované na burze zveřejňovat v souladu s článkem 20 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013(4).

18a)  Je nutné rozlišovat mezi postupy, kterými se stanoví odměňování členů orgánů společnosti, a systémy pro tvorbu mezd zaměstnanců. Proto by ustanoveními o odměňování neměl být dotčen plný výkon základních práv zakotvených v čl. 153 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen "Smlouva o fungování EU"), obecných zásad vnitrostátního smluvního a pracovního práva ani případných práv sociálních partnerů uzavírat a prosazovat kolektivní smlouvy v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi.

18b)  Ustanoveními o odměňování by rovněž, je-li to relevantní, neměla být dotčena ustanovení vnitrostátních právních předpisů o zastoupení zaměstnanců ve správních, řídících nebo dozorčích orgánech.

19)  Transakce se spřízněnými stranami mohou společnostem ▌způsobit újmu, jelikož mohou spřízněné straně poskytnout příležitost přivlastnit si hodnotu náležející společnosti. Proto jsou velmi důležité dostatečné záruky na ochranu zájmů společností. Z tohoto důvodu by měly členské státy zajistit, aby významné transakce se spřízněnými stranami byly schvalovány akcionáři nebo správním či dozorčím orgánem společnosti v souladu s postupy, které brání spřízněné straně využít svého postavení a poskytují odpovídající ochranu zájmů společnosti a akcionářů, kteří nejsou spřízněnými stranami, včetně menšinových akcionářů. V případě významných transakcí se spřízněnými stranami ▌by daná společnost měla tyto transakce nejpozději v době jejich uzavření veřejně oznámit a k tomuto oznámení připojit zprávu ▌, která posoudí, zdali transakce odpovídá tržním podmínkám, a která potvrdí, že transakce je z hlediska společnosti, včetně menšinových akcionářů, přiměřená a přijatelná. Členské státy by měly být oprávněny vyjmout z působnosti těchto požadavků transakce mezi společností a společnými podniky a jedním nebo více členy její skupiny, pod podmínkou, že členové této skupiny nebo společné podniky jsou plně vlastněny danou společností, nebo že žádná jiná spřízněná strana společnosti nemá zájem na těchto členech nebo společných podnicích, a transakce uzavřené při běžném obchodování a za odpovídajících tržních podmínek.

20)  S ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995(5) je nezbytné najít rovnováhu mezi usnadněním výkonu práv akcionářů a právem na soukromí a ochranu osobních údajů. Identifikační údaje akcionářů by se měly omezovat na jméno/název a kontaktní údaje příslušných akcionářů, včetně jejich úplné poštovní adresy, telefonního čísla a případně emailové adresy, počtu akcií a hlasovacích práv. Tyto údaje by měly být přesné a pravidelně aktualizované a zprostředkovatelé stejně jako společnosti by měli umožňovat opravu nebo výmaz všech nesprávných či neúplných údajů. Tyto identifikační údaje akcionářů by neměly být použity k jinému účelu, než je usnadnění výkonu práv akcionářů a jejich zapojení a dialogu mezi společností a akcionářem.

21)  S cílem zajistit jednotné uplatňování článků o identifikaci akcionářů, o předávání informací, o usnadnění výkonu práv akcionářů a o zprávách o odměňování by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o stanovení zvláštních požadavků na předávání informací o totožnosti akcionářů, předávání informací mezi společností a akcionáři a usnadnění výkonu práv akcionářů pomocí zprostředkovatelů a o standardizovaný způsob prezentace zprávy o odměňování. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu i Radě.

22)  Aby se zajistilo praktické uplatňování požadavků stanovených v této směrnici nebo opatření provádějících tuto směrnici, mělo by být porušení těchto požadavků sankcionováno. Sankce stanovené pro tyto účely by měly být dostatečně odrazující a přiměřené.

23)  Jelikož cílů této směrnice nemůže být vzhledem k mezinárodní povaze akciového trhu Unie dosaženo uspokojivě členskými státy a opatření stanovená pouze na úrovni jednotlivých členských států pravděpodobně povedou k nejednotným pravidlům, což může ohrozit fungování vnitřního trhu nebo vytvářet nové překážky v jeho fungování, a těchto cílů může být z důvodu jejich rozsahu a účinků lépe dosaženo spíše na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

24)  Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne 28. září 2011(6) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice do vnitrostátního práva o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice do vnitrostátního práva. Ve vztahu k této směrnici považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 2007/36/ES

Směrnice 2007/36/ES se mění takto:

1)  Článek 1 se mění takto:

a)  V odstavci 1 se doplňuje nová věta, která zní:"

„Tato směrnice rovněž stanoví specifické požadavky, jež mají za cíl usnadnit dlouhodobé zapojení akcionářů, včetně identifikace akcionářů, předávání informací a usnadnění výkonu práv akcionářů. Vedle toho zajišťuje transparentnost politik zapojení institucionálních investorů a správců aktiv i činností zmocněných poradců a stanoví některé požadavky, pokud jde o odměňování členů orgánů společnosti a transakce se spřízněnými stranami.“

"

aa)  Za odstavec 3 se vkládá nový odstavec, který zní:"

„3a. Podniky uvedené v odstavci 3 nejsou v žádném případě osvobozeny od ustanovení kapitoly Ib.“

"

b)  Za odstavec 3a se vkládá nový odstavec ▌, který zní:"

3b. Kapitola Ib se vztahuje na institucionální investory a správce aktiv do té míry, v jaké přímo nebo prostřednictvím subjektu kolektivního investování investují jménem institucionálních investorů, pokud investují do akcií. Vztahuje se také na zmocněné poradce."

"

ba)  Za odstavec 3b se vkládá nový odstavec, který zní: "

„3c. Ustanoveními této směrnice nejsou dotčena ustanovení uvedená v odvětvových právních předpisech EU, které regulují specifické druhy společností nebo subjektů kotovaných na burze. Pokud by požadavky uvedené v této směrnici byly v rozporu s požadavky stanovenými v odvětvových právních předpisech EU, mají ustanovení odvětvových právních předpisů přednost před touto směrnicí. Pokud tato směrnice stanoví specifičtější pravidla nebo přidává k ustanovením odvětvových právních předpisů EU další požadavky, jsou tato ustanovení uplatňována spolu s ustanoveními této směrnice.“

"

2)  V článku 2 se doplňují nová písmena d) až jc), která znějí:"

„d) „zprostředkovatelem“ právnická osoba, jejíž sídlo, správní ústředí nebo hlavní místo podnikání se nachází v Evropské unii a která svým klientům spravuje účty cenných papírů;

   da) „velkou společností“ společnost splňující kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 směrnice 2013/34/EU;
   db) „velkou skupinou“ skupina splňující kritéria stanovená v čl. 3 odst. 7 směrnice 2013/34/EU;
   e) „zprostředkovatelem ze třetí země“ právnická osoba, jejíž sídlo, správní ústředí nebo hlavní místo podnikání se nachází mimo Unii a která svým klientům spravuje účty cenných papírů;
   f) „institucionálním investorem“ podnik vykonávající činnosti životního pojištění ve smyslu čl. 2 odst. 3 písm. a), b) a c) a činnosti zajištění závazků v oblasti životního pojištění, které nejsou vyňaty podle článků 3, 4, 9, 10, 11 nebo 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES(7), a instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění spadající do působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES(8) v souladu s článkem 2 uvedené směrnice, pokud se členské státy v souladu s článkem 5 uvedené směrnice nerozhodly, že celou směrnici nebo její část nebudou ve vztahu k této instituci uplatňovat;
   g) „správcem aktiv“ investiční podnik, jak je vymezen v čl. 4 odst. 1 bodě 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU(9), poskytující služby v oblasti správy portfolia institucionálním investorům, správce alternativních investičních fondů, jak je vymezen v čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU(10), který nesplňuje podmínky pro stanovení výjimky v souladu s článkem 3 uvedené směrnice, nebo správcovská společnost, jak je vymezena v čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES(11); případně investiční společnost, která získala povolení v souladu se směrnicí 2009/65/ES, pokud neustavila na základě uvedené směrnice pro účely své správy správcovskou společnost;
   h) „zapojením akcionáře“ možnost akcionáře samostatně nebo společně s dalšími akcionáři sledovat činnosti společnosti ▌ v relevantních otázkách, jako jsou například strategie, finanční a nefinanční výsledky, rizika, struktura kapitálu, lidské zdroje, sociální a ekologický dopadspráva a řízení společnosti, vést se společnostmi a jejich zúčastněnými stranami dialog k těmto otázkám a uplatňovat hlasovací práva a ostatní práva vyplývající z akcií;
   i) „zmocněným poradcem“ právnická osoba, která předkládá akcionářům profesionální doporučení ohledně výkonu jejich hlasovacích práv;
   l) „členem orgánu společnosti“
   člen správního, řídícího nebo dozorčího orgánu společnosti;
   generální ředitel a náměstek generálního ředitele, pokud nejsou členy správních, řídících ani dozorčích orgánů;
   j) „spřízněnou stranou“ spřízněná strana ve smyslu mezinárodních účetních standardů přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002(12);
   ja) „aktivy“ celková hodnota aktiv vykázaná v konsolidované rozvaze společnosti sestavené v souladu s mezinárodními standardy účetního výkaznictví.
   jb) „zúčastněnou stranou“ osoba, skupina, organizace nebo místní společenství, jež jsou dotčeny činnostmi a výsledky společnosti nebo na nich mají zájem v jiném ohledu;
   jc) „informacemi týkajícími se totožnosti akcionářů“ informace umožňující stanovit totožnost akcionáře obsahující alespoň:
   jméno akcionáře a jeho kontaktní údaje (včetně úplné poštovní adresy, telefonního čísla a emailové adresy), a pokud se jedná o právnickou osobu, její jedinečný identifikační kód, v případě, že tento kód není k dispozici, jiné identifikační údaje;
   počet vlastněných akcií a hlasovací práva vyplývající z těchto akcií."

"

2a)  V článku 2 se vkládá následující odstavec, který zní:"

„Členské státy mohou do definice členů orgánu společnosti, která je uvedena v písm. l) první odrážce, pro účely této směrnice zařadit další osoby na obdobných pozicích.“

"

2b)  Za článek 2 se vkládá nový článek, který zní:"

„Článek 2a

Ochrana údajů

Členské státy zajistí, aby případné zpracovávání osobních údajů podle této směrnice bylo prováděno v souladu s vnitrostátními právními předpisy provádějícími směrnici 95/46/ES.“

"

3)  Za článek 3 se vkládají nové kapitoly Ia a Ib, které znějí:"

„KAPITOLA IA

IDENTIFIKACE AKCIONÁŘŮ, PŘEDÁVÁNÍ INFORMACÍ A USNADNĚNÍ VÝKONU PRÁV AKCIONÁŘŮ

Článek 3a

Identifikace akcionářů

1.  Členské státy zajistí, aby společnosti měly právo identifikovat své akcionáře, při zohlednění stávajících vnitrostátních systémů.

2.  Členské státy zajistí, aby zprostředkovatel sdělil společnosti na její žádost a bez zbytečného prodlení informace týkající se totožnosti akcionáře. Pokud v řetězci držitelů cenných papírů působí více než jeden zprostředkovatel, žádost společnosti si bez zbytečného prodlení postupují jednotliví zprostředkovatelé mezi sebou. Zprostředkovatel, který má k dispozici informace týkající se totožnosti akcionáře, je předá přímo společnosti.

Členské státy mohou stanovit, že centrální depozitáře cenných papírů jsou zprostředkovateli odpovědnými za shromažďování informací týkajících se totožnosti akcionářů a za jejich přímé poskytování společnostem.

3.  Zprostředkovatel řádně informuje akcionáře o tom, že informace týkající se jejich totožnosti mohou být zpracovávány v souladu s tímto článkem, a případně též o tom, že tyto informace již byly předány příslušné společnosti. Tyto informace mohou být použity výhradně pro účely usnadnění výkonu práv akcionáře, jeho zapojení a dialogu mezi ním a společností v souvislosti s podnikovými záležitostmi. Společnostem je v každém případě dovoleno poskytovat třetím stranám přehled o akcionářské struktuře společnosti tím, že uvedou jednotlivé kategorie akcionářů. Společnost a zprostředkovatel zajistí, aby fyzické a právnické osoby měly možnost opravit nebo vymazat neúplné či nepřesné údaje. Členské státy zajistí, aby společnosti ani zprostředkovatelé neuchovávali informace týkající se totožnosti akcionářů, které jim byly v souladu s tímto článkem předány, déle, než je nezbytné, a v žádném případě ne déle než 24 měsíců poté, co se společnost nebo zprostředkovatel dozvěděli, že příslušná osoba již není akcionářem.

4.  Členské státy zajistí, aby případ, kdy zprostředkovatel společnosti sdělí informace týkající se totožnosti akcionářů v souladu s odstavcem 2, nebyl pokládán za porušení omezení, jež platí pro poskytování informací a je uloženo smlouvou nebo jiným právním či správním předpisem.

5.  Aby se zajistilo jednotné uplatňování tohoto článku, je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14a s cílem upřesnit minimální požadavky ohledně předávání informací stanovené v odstavcích 2 a 3, pokud jde mimo jiné o informace, které mají být předávány, formát žádosti, včetně bezpečných formátů, jež mají být používány, a lhůty, jež je třeba dodržet. [pozm. návrh 24]

Článek 3b

Předávání informací

1.  Členské státy zajistí, aby, pokud společnost se svými akcionáři nekomunikuje přímo, byly informace související s jejich akciemi bez zbytečného prodlení zveřejňovány na internetových stránkách společnosti a předávány těmto akcionářům nebo – v souladu s pokyny akcionářů – třetí straně prostřednictvím zprostředkovatele v těchto případech:

   a) informace jsou nezbytné pro výkon práv akcionáře, která mu plynou z držby akcií;
   b) informace jsou určeny pro všechny akcionáře, kteří drží akcie daného druhu.

2.  Členské státy od společností vyžadují, aby v souladu s odstavcem 1 standardním způsobem a včas poskytly a sdělily zprostředkovateli informace, které souvisejí s výkonem práv plynoucích z držby akcií.

3.  Členské státy uloží zprostředkovateli povinnost předávat společnosti v souladu s pokyny od akcionářů a bez zbytečného prodlení informace, které od akcionářů obdržel v souvislosti s výkonem práv, jež jim plynou z držby akcií.

4.  Pokud v řetězci držitelů cenných papírů působí více než jeden zprostředkovatel, informace uvedené v odstavcích 1 a 3 si bez zbytečného prodlení postupují jednotliví zprostředkovatelé mezi sebou.

5.  Aby se zajistilo jednotné uplatňování tohoto článku, je Komise zmocněna přijímat ▌akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14a s cílem upřesnit minimální požadavky ohledně předávání informací stanovené v odstavcích 1 až 4, pokud jde mimo jiné o obsah, který má být předáván, lhůty, jež je třeba dodržet, a druhy a formát informací, které mají být předávány, včetně bezpečných formátů, jež mají být používány.

Článek 3c

Usnadnění výkonu práv akcionářů

1.  Členské státy zajistí, aby zprostředkovatelé akcionářům usnadňovali výkon jejich práv, včetně práva na účast a hlasování na valných hromadách. Toto usnadňování zahrnuje přinejmenším jednu z následujících možností:

   a) zprostředkovatel provede nezbytná opatření, která akcionáři nebo jím jmenované třetí osobě umožní, aby daná práva vykonávali osobně;
   b) zprostředkovatel vykonává práva plynoucí z držby akcií na základě výslovného pověření a pokynů od akcionáře a v jeho prospěch.

2.  Členské státy zajistí, aby společnosti zveřejnily na svých internetových stránkách zápisy z jednání valných hromad a výsledky hlasování. Členské státy zajistí, aby společnosti potvrdily hlasy, jež byly na valných hromadách odevzdány akcionáři nebo jménem akcionářů v případě hlasů odevzdaných elektronickou cestou. V případě, že se zprostředkovatel zúčastní hlasování, je povinen předat akcionáři potvrzení o hlasování. Pokud v řetězci držitelů cenných papírů působí více než jeden zprostředkovatel, potvrzení si bez zbytečného prodlení postupují jednotliví zprostředkovatelé mezi sebou.

3.  V zájmu zajištění jednotného uplatňování tohoto článku je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14a s cílem upřesnit minimální požadavky ohledně usnadňování výkonu práv akcionářů stanovené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, pokud jde o druh a obsah usnadnění, formu potvrzení o hlasování a lhůty, jež je třeba dodržet.

Článek 3d

Transparentnost nákladů

1.  Členské státy mohou zprostředkovatelům umožnit, aby společnostem účtovali náklady na služby, které poskytují podle této kapitoly. Zprostředkovatelé tyto ceny, poplatky a další platby zveřejní a učiní tak zvlášť pro každou službu uvedenou v této kapitole.

2.  Pokud je zprostředkovatelům povoleno, aby si účtovali náklady podle odstavce 1, členské státy zajistí, aby zprostředkovatelé zveřejňovali náklady související se všemi jednotlivými službami, které jsou uvedeny v této kapitole.

Členské státy zajistí, aby jakékoli náklady, které může zprostředkovatel akcionářům, společnostem a jiným zprostředkovatelům účtovat, byly nediskriminační, odůvodněnépřiměřené. Jakékoli rozdíly mezi platbami účtovanými v souvislosti s tuzemským a přeshraničním výkonem práv jsou přípustné pouze tehdy, jsou-li řádně odůvodněny, a musí odrážet rozdíl ve skutečných nákladech vzniklých při poskytování služeb.

Článek 3e

Zprostředkovatelé ze třetích zemí

Tato kapitola se vztahuje na zprostředkovatele ze třetí země, který si v Unii zřídil pobočku.

KAPITOLA IB

TRANSPARENTNOST INSTITUCIONÁLNÍCH INVESTORŮ, SPRÁVCŮ AKTIV A ZMOCNĚNÝCH PORADCŮ

Článek 3f

Politika zapojení

1.  Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 3f odst. 4, členské státy zajistí, aby institucionální investoři a správci aktiv vypracovali politiku zapojení akcionářů (dále jen „politika zapojení“). Tato politika zapojení určuje, jakým způsobem institucionální investoři a správci aktiv provádějí následující opatření:

   a) zařazují zapojení akcionářů do své investiční strategie;
   b) sledují společnosti, do nichž bylo investováno, včetně jejich nefinančních výsledků, a snižují sociální a environmentální rizika;
   c) vedou dialogy se společnostmi, do nichž bylo investováno;
   d) vykonávají hlasovací práva;
   e) využívají služeb poskytovaných zmocněnými poradci;
   f) spolupracují s dalšími akcionáři;
   fa) vedou dialog a spolupracují s ostatními zúčastněnými stranami ze společností, do nichž bylo investováno.

2.  Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 3f odst. 4, členské státy zajistí, aby politika zapojení zahrnovala politiky pro řešení skutečného či potenciálního střetu zájmů s ohledem na zapojení akcionářů. Tyto politiky jsou vypracovány zejména pro všechny následující situace:

   a) institucionální investor nebo správce aktiv, případně jiné k nim přidružené společnosti, nabízejí finanční produkty společnosti, do níž bylo investováno, nebo jsou s touto společností v jiném obchodním vztahu;
   b) člen orgánu institucionálního investora nebo správce aktiv je zároveň členem orgánu společnosti, do níž bylo investováno;
   c) správce aktiv spravující aktiva instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění investuje do společnosti, která se podílí na financování uvedené instituce;
   d) institucionální investor nebo správce aktiv je spojen se společností, v jejímž případě byla podána nabídka na převzetí jejích akcií.

3.  Členské státy zajistí, aby institucionální investoři a správci aktiv každoročně zveřejňovali svoji politiku zapojení, způsob jejího provádění a její výsledky. Informace uvedené v první větě jsou bezplatně dostupné přinejmenším na internetových stránkách společnosti. Institucionální investoři poskytují tyto informace svým klientům jednou ročně.

Institucionální investoři a správci aktiv v případě každé společnosti, jejíž akcie drží, zveřejní, zda a jakým způsobem se účastní hlasování na valných hromadách dotčených společností, a poskytnou vysvětlení svého postupu při hlasování. Pokud správce aktiv hlasuje jménem institucionálního investora, institucionální investor uvede odkaz na místo, kde správce aktiv tyto informace o hlasování zveřejnil. Informace uvedené v tomto odstavci jsou bezplatně dostupné přinejmenším na internetových stránkách společnosti.

4.  Jestliže se institucionální investoři nebo správci aktiv rozhodnou, že politiku zapojení nevypracují, nebo se rozhodnou, že nebudou zveřejňovat její provádění a výsledky, podají jasné a odůvodněné vysvětlení, proč takové rozhodnutí učinili. [pozm. návrh 25]

Článek 3g

Investiční strategie institucionálních investorů a ujednání se správci aktiv

1.  Členské státy zajistí, aby institucionální investoři zveřejňovali, jakým způsobem je jejich strategie kapitálových investic (dále jen „investiční strategie“) přizpůsobena profilu a době splatnosti jejich závazků a přispívá ke střednědobé až dlouhodobé výkonnosti jejich aktiv. Informace uvedené v první větě jsou případně dostupné přinejmenším na internetových stránkách společnosti, a to bezplatně, a jsou každý rok zasílány klientům společnosti spolu s informacemi o jejich politice zapojení.

2.  Pokud správce aktiv investuje jménem institucionálního investora buď na základě vlastního uvážení v případě jednotlivých klientů, nebo prostřednictvím subjektu kolektivního investování, institucionální investor každoročně zveřejní hlavní prvky ujednání se správcem aktiv, pokud jde o tyto otázky:

   a) zda a do jaké míry motivuje správce aktiv, aby svoji investiční strategii a svá investiční rozhodnutí přizpůsoboval profilu a době splatnosti jeho závazků;
   b) zda a do jaké míry motivuje správce aktiv, aby při svých investičních rozhodnutích vycházel ze střednědobých až dlouhodobých výsledků společnosti, včetně výsledků nefinančních, a angažoval se ve společnostech s cílem zlepšit jejich výsledky z hlediska návratnosti investic;
   c) metoda a časový horizont hodnocení výsledků správce aktiv, a zejména to, zda a jakým způsobem toto hodnocení vztahuje dlouhodobou absolutní výkonnost k výkonnosti měřené referenčním indexem nebo k jiným správcům aktiv, kteří uplatňují podobné investiční strategie;
   d) jakým způsobem přispívá struktura protiplnění za služby poskytované správcem aktiv ke sladění investičních rozhodnutí správce aktiv s profilem a dobou splatnosti závazků institucionálního investora;
   e) cílový obrat portfolia nebo cílový interval tohoto obratu, metoda použitá pro výpočet obratu a to, zda je zaveden postup pro případ, že správce aktiv jeho výši překročí;
   f) doba účinnosti ujednání se správcem aktiv.

Pokud ujednání se správcem aktiv neobsahuje jeden nebo více prvků uvedených v písmenech a) až f), institucionální investor podá jasné a odůvodněné vysvětlení, proč tomu tak je. [pozm. návrh 26]

Článek 3h

Transparentnost správců aktiv

1.  Členské státy zajistí, aby správci aktiv poskytli v souladu s odstavci 2 a 2a informace o tom, jak je jejich investiční strategie a její provádění v souladu s ujednáním uvedeným v čl. 3g odst. 2.

2.  Členské státy zajistí, aby správci aktiv zveřejňovali každoročně všechny tyto informace:

   a) zda při svých investičních rozhodnutích vycházejí z úsudku o střednědobých až dlouhodobých výsledcích, společnosti, do níž je investováno, včetně výsledků nefinančních, a v případě kladné odpovědi, jakým způsobem tato posouzení zohledňují;

   b) úroveň obratu portfolia, metoda použitá pro výpočet tohoto obratu a vysvětlení v případě, že obrat překročí cílovou úroveň;

   c) zda ve spojitosti s činnostmi v oblasti zapojení vyvstal skutečný nebo potenciální střet zájmů, a v případě kladné odpovědi o jaký střet se jednalo a jak se s ním správce aktiv vypořádal;
   d) zda správce aktiv pro účely svých činností v oblasti zapojení využívá zmocněné poradce, a v případě kladné odpovědi jakým způsobem tak činí;
   e) jakým způsobem investiční strategie a jejich provádění v celkovém úhrnu přispívají ke střednědobé až dlouhodobé výkonnosti aktiv institucionálního investora.

2a.  Členské státy zajistí, aby správci aktiv každoročně poskytovali institucionálnímu investorovi, s nímž uzavřeli ujednání podle čl. 3g odst. 2, všechny následující informace:

   a) způsob sestavení portfolia a vysvětlení jakýchkoli podstatných změn v portfoliu oproti předchozímu období;
   b) náklady na obrat portfolia;
   c) jejich politika v oblasti zapůjčování cenných papírů a její provádění.

3.  Informace zveřejňované podle odstavce 2 jsou bezplatně dostupné přinejmenším na internetových stránkách správce aktiv. Informace zveřejňované podle odstavce 2a se poskytují bezplatně a v případě, že správce aktiv nespravuje aktiva jednotlivých klientů na základě vlastního uvážení, poskytují se rovněž ostatním investorům, a to na jejich žádost.

3a.  Členské státy mohou stanovit, že pokud to příslušný úřad schválí, může být ve výjimečných případech správci aktiv povoleno, aby nezveřejnil určitou část informací, které se na základě tohoto článku zveřejňují, týká-li se tato část nadcházejících změn či záležitostí, o nichž jsou vedena jednání, a jejich zveřejnění by tudíž vážně poškodilo obchodní postavení správce aktiv.

Článek 3i

Transparentnost zmocněných poradců

1.  Členské státy zajistí, aby zmocnění poradci přijímali a prováděli vhodná opatření, aby podle svých nejlepších možností zajistily, že jejich doporučení ve věci výzkumu a hlasování jsou správná a spolehlivá, přičemž vycházejí z důkladné analýzy všech informací, jež mají k dispozici, a jsou připravována pouze v zájmu jejich klientů.

1a.  Členské státy zajistí, aby se zmocnění poradci odkazovali na kodex chování, který dodržují. Pokud se od některého doporučení tohoto kodexu chování odchýlí, tuto skutečnost nahlásí, vysvětlí, jaké důvody k tomu vedly, a předloží informace o veškerých přijatých alternativních opatřeních. Tyto informace, spolu s odkazem na dodržovaný kodex chování, jsou k dispozici na internetových stránkách zmocněných poradců.

Zmocnění poradci podávají každý rok zprávu o dodržování tohoto kodexu chování. Roční zprávy jsou zveřejňovány na internetových stránkách zmocněných poradců a jsou i nadále bezplatně k dispozici alespoň po dobu tří let od data zveřejnění.

2.  Členské státy zajistí, aby zmocnění poradci každoročně zveřejnili všechny následující informace týkající se přípravy jejich doporučení ve věci výzkumu a hlasování:

   a) základní charakteristiky metodik a modelů, které používají;
   b) hlavní informační zdroje, které používají;
   c) zda přihlížejí k podmínkám na vnitrostátním trhu, k právním a regulačním podmínkám a k podmínkám specifickým pro danou společnost, a v případě kladné odpovědi, jakým způsobem tak činí;
   ca) hlavní rysy šetření, která provádějí, a hlasovací politiky, které uplatňují na jednotlivých trzích;
   d) zda komunikují či vedou dialogy se společnostmi, které jsou předmětem jejich šetření a doporučení ve věci výzkumu a hlasování, a se zúčastněnými stranami, a pokud ano, jaký je rozsah a povaha takových dialogů;
   da) politika předcházení a řešení potenciálních střetů zájmů;
   e) celkový počet pracovníků, kteří se podílejí na přípravě doporučení ve věci hlasování, a jejich kvalifikace;
   f) celkový počet doporučení ve věci hlasování, která vydali v posledním roce.

Tyto informace se zveřejňují na internetových stránkách zmocněných poradců a jsou bezplatně k dispozici alespoň po dobu tří let od data zveřejnění.

3.  Členské státy zajistí, aby zmocnění poradci zjišťovali, zda není dán skutečný nebo potenciální střet zájmů nebo obchodní vztah, který může ovlivnit přípravu doporučení ve věci výzkumu a hlasování, a bez zbytečného prodlení o něm informovali své klienty stejně jako o opatřeních, která podnikli za účelem odstranění či zmírnění skutečného nebo potenciálního střetu zájmů.“

"

4)  Vkládají se nové články, které znějí:"

„Článek 9a

Právo hlasovat o politice odměňování

1.  Členské státy zajistí, aby společnosti vypracovaly politiku, jíž se řídí odměňování členů orgánů společnosti, a předložily ji k závaznému hlasování na valné hromadě akcionářů. Společnosti vyplácí odměnu členům svých orgánů pouze v souladu s touto politikou odměňování, která byla odhlasována akcionáři na valné hromadě. O jakékoli změně této politiky se hlasuje na valné hromadě akcionářů a tato politika se vždy nejméně každé tři roky předkládá valné hromadě ke schválení.

Členské státy však mohou stanovit, že hlasování valné hromady akcionářů o způsobu odměňování bude poradní.

V případě, že dosud nebyla uplatňována žádná politika odměňování a akcionáři návrh politiky, který jim byl předložen, zamítli, může společnost během přepracovávání návrhu po dobu nepřesahující jeden rok do přijetí návrhu vyplácet členům svých orgánů odměnu v souladu se stávající praxí.

V případě, že existuje politika odměňování a akcionáři zamítli návrh politiky, který jim byl předložen v souladu s prvním pododstavcem, může společnost během přepracovávání návrhu po dobu nepřesahující jeden rok do přijetí návrhu vyplácet členům svých orgánů odměnu v souladu se stávající politikou.

2.  Tato politika je jednoznačná a srozumitelná a v souladu s obchodní strategií, cíli, hodnotami a dlouhodobými zájmy společnosti a zahrnuje opatření, která zamezí střetu zájmů.

3.  Tato politika musí vysvětlovat, jak přispívá k dlouhodobým zájmům a udržitelnosti společnosti. Musí stanovit jednoznačná kritéria, jimiž se řídí přiznávání pevné a pohyblivé odměny včetně veškerých prémií a veškerých forem požitků.

Tato politika musí uvádět příslušný relativní podíl jednotlivých složek pevné a pohyblivé odměny. Musí vysvětlit, jak bylo při stanovování odměny členů orgánů společnosti přihlédnuto k platovým a zaměstnaneckým podmínkám zaměstnanců společnosti.

V případě variabilní odměny musí politika stanovit, jaká kritéria mají být použita k posouzení finanční a nefinanční výkonnosti, případně včetně kritérií zohlednění programů týkajících se sociální odpovědnosti společností a výsledků dosažených v této oblasti, a musí vysvětlit jednak způsob, jakým tato kritéria přispívají k dlouhodobým zájmům a udržitelnosti společnosti, jednak metody, s jejichž pomocí má být určováno, zdali byla tato výkonnostní kritéria splněna; musí specifikovat odkladné lhůty, lhůty pro nabytí nároků v případě odměny vázané na akcie a ponechání akcií v držení po uznání nároku, jakož i údaj o tom, má-li společnost možnost požadovat navrácení variabilní odměny.

Členské státy zajistí, aby hodnota akcií nehrála rozhodující úlohu při posuzování kritérií finanční výkonnosti.

Členské státy zajistí, aby odměna vázaná na akcie netvořila nejpodstatnější část pohyblivé odměny členů orgánů společnosti. Členské státy mohou umožnit výjimku z ustanovení tohoto pododstavce pod podmínkou, že politika odměňování bude zahrnovat jasná a odůvodněná vysvětlení dokládající příspěvek této výjimky k dlouhodobým zájmům a udržitelnosti společnosti.

Tato politika musí popisovat hlavní podmínky smluv s členy orgánů společnosti včetně doby trvání, výpovědních lhůt a podmínek ukončení těchto smluv a úhrad v případě ukončení těchto smluv a povahu systémů penzijního připojištění a předčasného odchodu do důchodu. Pokud vnitrostátní právo umožňuje sjednání úpravy vztahu se členy orgánů společnosti jinak než prostřednictvím smlouvy, musí v takovém případě politika uvádět hlavní podmínky takového ujednání se členy orgánů společnosti, včetně délky platnosti takového vztahu, uplatnitelných výpovědních lhůt, podmínek pro jeho ukončení, úhrad v případě jeho ukončení a povahu systémů penzijního připojištění a předčasného odchodu do důchodu.

V politice jsou určeny postupy, které společnost uplatňuje při přijímání rozhodnutí o odměňování členů orgánů, včetně úlohy a fungování výboru pro odměňování.

Tato politika musí popisovat konkrétní rozhodovací postup, jímž je koncipována. V případě změny politiky musí nová verze vysvětlovat všechny podstatné změny a způsob, jakým bylo zohledněno hlasování a stanoviska akcionářů k politice a ke zprávám z nejméně tří předchozích po sobě následujících let.

4.  Členské státy zajistí, aby byla tato politika po schválení akcionáři neprodleně zveřejněna a byla bezplatně k dispozici na internetových stránkách společnosti přinejmenším po dobu své platnosti.[pozm. návrh 27 rev.]

Článek 9b

Informace, které mají být uvedeny ve zprávě o odměňování, a právo hlasovat o této zprávě

1.  Členské státy zajistí, aby společnost vypracovala přehlednou a srozumitelnou zprávu o odměňování, jež bude obsahovat komplexní přehled o tom, jaké odměny včetně veškerých forem požitků byly v posledním účetním období poskytnuty jednotlivým členům orgánů společnosti včetně členů nově přijatých a bývalých, v souladu s politikou odměňování podle článku 9a. Zpráva musí obsahovat všechny z níže uvedených údajů, které jsou na daný případ použitelné:

   a) celkovou výši přiznané, vyplacené nebo splatné odměny v členění podle složek, relativní podíl pevné a pohyblivé odměny, vysvětlení způsobu, jakým je celková odměna navázána na dlouhodobou výkonnost, a údaj o způsobu, jakým byla uplatněna finanční i nefinanční výkonnostní kritéria;
   b) relativní změnu odměny členů výkonných orgánů společnosti za poslední tři účetní období, jejich vazbu na všeobecné výsledky společnosti a na změnu průměrné odměny zaměstnanců ve stejném období;
   c) odměnu, kterou členům orgánů společnosti vyplatil podnik, jenž patří do téže skupiny, nebo která má být vyplacena;
   d) počet poskytnutých či nabídnutých akcií a akciových opcí a hlavní podmínky výkonu příslušných práv, včetně realizační ceny a termínu, a jejich změny;
   e) informace o využití možnosti požadovat navrácení pohyblivé odměny;
   f) informace o způsobu, jakým byla odměna členů orgánů společnosti určena, včetně informace o úloze výboru pro odměňování.

2.  Členské státy zajistí, aby bylo v souladu se směrnicí 95/46/ES chráněno právo fyzických osob na soukromí, jsou-li zpracovávány osobní údaje členů orgánů společnosti.

3.  Členské státy zajistí, aby akcionáři měli právo uspořádat poradní hlasování o zprávě o odměňování za uplynulé účetní období v průběhu každoroční valné hromady. Pokud akcionáři hlasují proti zprávě o odměňování, společnost v příslušných případech zahájí s akcionáři rozhovory, aby zjistila důvody pro odmítnutí. Společnost v příští zprávě o odměňování vysvětlí, jakým způsobem bylo hlasování akcionářů zohledněno.

3a.  Ustanoveními o odměňování v tomto článku a v článku 9a nejsou dotčeny vnitrostátní systémy pro tvorbu mezd zaměstnanců a případná vnitrostátní ustanovení o zastoupení zaměstnanců v orgánech společnosti.

4.  V zájmu zajištění jednotného uplatňování tohoto článku je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14a s cílem upřesnit standardní způsob předkládání informací uvedených v odstavci 1 tohoto článku. [pozm. návrh 28]

Článek 9c

Právo hlasovat o transakcích se spřízněnými stranami

1.  Členské státy zajistí, aby společnosti v případě významných transakcí se spřízněnými stranami▌, tyto transakce nejpozději v době jejich uzavření veřejně oznámily a k tomuto oznámení připojily zprávu ▌, která posoudí, zdali transakce odpovídá tržním podmínkám, potvrdí, že transakce je z hlediska společnosti, včetně menšinových akcionářů přiměřená a přijatelná, a vysvětlí, z jakých hodnocení vychází. Oznámení obsahuje informace o povaze vztahu mezi spřízněnými stranami, jméno/název spřízněné strany, výši transakce a další informace nezbytné k posouzení ekonomické přiměřenosti transakce z pohledu společnosti, včetně menšinových akcionářů.

Členské státy stanoví konkrétní pravidla pro zprávy přijímané podle prvního pododstavce, včetně aktéra, který odpovídá za jejich vypracování a který bude jedním z následujících:

   nezávislá třetí strana;
   dozorčí orgán společnosti; nebo
   výbor nezávislých členů orgánů společnosti.

2.  Členské státy zajistí, aby významné transakce se spřízněnými stranami byly schvalovány akcionáři nebo správním či dozorčím orgánem společnosti v souladu s postupy, které brání spřízněné straně využít svého postavení a poskytují odpovídající ochranu zájmů společnosti a akcionářů, kteří nejsou spřízněnými stranami, zejména menšinových akcionářů.

Členské státy mohou stanovit, že akcionáři mají právo hlasovat o významných transakcích schválených správním či dozorčím orgánem společnosti.

Cílem je zabránit spřízněným stranám, aby využily svého zvláštního postavení, a poskytnout odpovídající ochranu zájmů společnosti.

2a.  Členské státy zajistí, aby spřízněné strany a jejich zástupci byli vyloučeni z přípravy zprávy uvedené v odstavci 1 a z hlasování a rozhodnutí podle odstavce 2. Pokud se na transakci se spřízněnými stranami podílí určitý akcionář, nesmí se tento akcionář účastnit hlasování, které se takové transakce týká. Členské státy mohou umožnit akcionáři, který je spřízněnou stranou, aby se účastnil hlasování, pokud vnitrostátní právní předpisy zajišťují odpovídající záruky, které se uplatní během hlasování a které chrání akcionáře, kteří nejsou spřízněnou stranou, včetně menšinových akcionářů, a které zabraňují spřízněné straně ve schválení transakce v případě negativního stanoviska většinových akcionářů, kteří nejsou spřízněnými stranami, a negativního stanoviska většiny nezávislých členů orgánů společnosti.

3.  Členské státy zajistí, aby transakce, které byly v průběhu jakékoli dvanáctiměsíční lhůty nebo v tomtéž účetním období uzavřeny s toutéž spřízněnou stranou a nepodléhají povinnostem podle odstavců 1, 2 či 3, byly pro účely dotčených odstavů považovány za sečtené.

4.  Členské státy mohou vyjmout z požadavků podle odstavců 1, 2 a 3:

   transakce uzavřené mezi společností na straně jedné a jedním či více členy její skupiny nebo společnými podniky na straně druhé za předpokladu, že se tito členové skupiny či společné podniky nacházejí ve 100% vlastnictví společnosti nebo že druhá zúčastněná strana má podíl v takových členech skupiny na ve společném podniku;
   transakce uzavřené při běžném obchodování za obvyklých tržních podmínek;

4a.  Členské státy vymezí významné transakce se spřízněnými stranami. Při vymezování významných transakcí se spřízněnými stranami se zohlední:

   a) jak může informace o transakci ovlivnit rozhodování subjektů zapojených do procesu schvalování;
   b) dopad transakce na výsledky společnosti, její aktiva, kapitalizaci či obrat a na postavení spřízněné strany;
   c) rizika, která transakce představuje pro společnost a její menšinové akcionáře.

Při vymezování významných transakcí se spřízněnými stranami mohou členské státy stanovit jeden či více kvantitativních poměrů založených na dopadu transakce na příjmy, aktiva, kapitalizaci či obrat společnosti, nebo zohlední povahu transakce a postavení spřízněné strany."

"

5)  Za článek 14 se vkládá nová kapitola IIa, která zní:"

„KAPITOLA IIA

AKTY v přenesené pravomoci A SANKCE

Článek 14 a

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3a odst. 5, čl. 3b odst. 5, čl. 3c odst. 3 a článku 9b je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje …*

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3a odst. 5, čl. 3b odst. 5, čl. 3c odst. 3 a článku 9b kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Nabývá účinku dnem následujícím po vyhlášení rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3a odst. 5, čl. 3b odst. 5, čl. 3c odst. 3 a článku 9b vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

Článek 14b

Sankce

Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí příslušná ustanovení Komisi nejpozději do [den provedení] ▌a neprodleně jí oznámí všechny následné změny těchto ustanovení.“

"

Článek 2

Změny směrnice 2013/34/EU

Směrnice 2013/34/EU se mění takto:

-1) V článku 2 se doplňuje nový odstavec, který zní:"

„17) „rozhodnutím o daňovém režimu“ jakýkoliv pokročilý výklad či použití právního ustanovení pro přeshraniční situaci či transakci společnosti, které by mohlo vést k daňové ztrátě v členských státech nebo k daňové úspoře pro společnost v důsledku umělých převodů zisků uvnitř skupiny.“

"

-1a) V článku 18 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec, který zní:"

„2a. Velké podniky a subjekty veřejného zájmu v příloze k účetním výkazům také zveřejní následující informace na konsolidovaném základě pro dané účetní období s rozlišením podle členského státu a podle třetí země, v níž mají provozovnu:

   a) název (názvy), povaha činností a zeměpisná oblast;
   b) obrat;
   c) počet zaměstnanců přepočtený na ekvivalenty zaměstnanců na plný pracovní úvazek;
   d) hodnota aktiv a roční náklady na udržení těchto aktiv;
   e) prodeje a nákupy;
   f) výkaz zisků nebo ztrát před zdaněním;
   g) daň ze zisku nebo ztráty;
   h) získaná veřejná podpora;
   i) mateřské společnosti poskytnou seznam dceřiných společností operujících v jednotlivých členských státech či třetích zemích společně s příslušnými údaji."

"

-1b) V článku 18 se odstavec 3 nahrazuje tímto: "

„3. „Členské státy mohou stanovit, že odst. 1 písm. b) a odstavec 2a se nepoužijí pro roční účetní závěrku podniku, jestliže je tento podnik zařazen do konsolidovaných účetních závěrek požadovaných podle článku 22, za předpokladu, že tato informace je poskytnuta v příloze k finanční závěrce.“

"

-1c) Vkládá se nový článek, který zní:"

„Článek 18a

Dodatečné zveřejnění pro velké podniky

1.  Velké podniky zveřejní v poznámkách k účetním výkazům vedle informací vyžadovaných podle článků 16, 17, 18 a veškerých dalších ustanovení této směrnice informace o daňových rozhodnutích a jejich zásadní prvky, s rozlišením podle členských států a podle třetích zemí, v nichž má daný velký podnik dceřinou společnost. Komise je oprávněna stanovit prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 formát a obsah zveřejňování.

2.  Podniky, v nichž průměrný počet zaměstnanců na konsolidovaném základě nepřesáhne v rozpočtovém roce 500, a údaje v jejich rozvaze nepřesáhnou na konsolidovaném základě celkovou bilanční sumu 86 milionů eur nebo čistý obrat nepřesáhne 100 milionů eur, jsou vyňaty z povinnosti stanovené v odstavci 1 tohoto článku.

3.  Povinnost stanovená v odstavci 1 tohoto článku se nevztahuje na jakýkoli podnik, který se řídí právními předpisy určitého členského státu, jehož mateřský podnik podléhá právním předpisům členského státu a informace o něm jsou uváděny mezi informacemi, které tento mateřský podnik zveřejňuje v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.

4.  Informace uvedené v odstavci 1 podléhají auditu v souladu se směrnicí 2006/43/ES."

"

1)  Článek 20 se mění takto:

a)  V odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:"

„h) zprávu o odměňování vymezená v článku 9b směrnice 2007/36/ES.“

"

b)  Odstavec 3 se nahrazuje tímto:"

„3. Statutární auditor nebo auditorská společnost vynese výrok v souladu s čl. 34 odst. 1 druhým pododstavcem k informacím vypracovaným podle odst. 1 písm. c) a d) tohoto článku a ověří, že byly poskytnuty informace uvedené v odst. 1 písm. a), b), e), f), g) a h) tohoto článku.“

"

c)  Odstavec 4 se nahrazuje tímto:"

„4. Členské státy mohou osvobodit podniky uvedené v odstavci 1, které emitovaly pouze cenné papíry jiné než akcie přijaté k obchodování na regulovaném trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice 2004/39/ES, od použití odst. 1 písm. a), b), e), f), g) a h) tohoto článku, pokud tyto podniky neemitovaly akcie, se kterými se obchoduje v mnohostranném systému obchodování ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 15 směrnice 2004/39/ES.“

"

Článek 2a

Změny směrnice 2004/109/ES

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES(13) se mění takto:

1)  V čl. 2 odst. 1 se vkládá nové písmeno, které zní:"

„r) „rozhodnutím o daňovém režimu“ jakýkoliv pokročilý výklad či použití právního ustanovení pro přeshraniční situaci či transakci společnosti, které by mohlo vést k daňové ztrátě v členských státech nebo k daňové úspoře pro společnost v důsledku umělých převodů zisků uvnitř skupiny.“

"

2)  Vkládají se nové články, které zní:"

„Článek 16a

Dodatečné zveřejňování pro emitenty

1.  Členské státy od každého emitenta vyžadují, aby ročně zveřejňoval za účetní období na konsolidovaném základě a s rozlišením podle členského státu a podle třetí země, v nichž má instituce dceřinou společnost, tyto informace:

   a) název (názvy), povaha činností a zeměpisná oblast;
   b) obrat;
   c) počet zaměstnanců přepočtený na ekvivalenty zaměstnanců na plný pracovní úvazek;
   d) výkaz zisků nebo ztrát před zdaněním;
   e) daň ze zisku nebo ztráty;
   f) získaná veřejná podpora.

2.  Povinnost stanovená v odstavci 1se nepoužije pro žádného emitenta podléhajícího právu členského státu, jehož mateřská společnost podléhá právu některého členského státu a o němž jsou informace uvedené v rámci zveřejněných informací o dotčené mateřské společnosti v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.

3.  Informace uvedené v odstavci 1 jsou předmětem auditu v souladu se směrnicí 2006/43/ES, a pokud je to možné, zveřejňují se jako příloha ročních účetních závěrek, nebo případně konsolidovaných finančních výkazů dotčeného emitenta.

Článek 16b

Dodatečné zveřejňování pro emitenty

1.  Členské státy od každého emitenta vyžadují, aby za každý účetní rok na konsolidovaném základě a s rozlišením podle členského státu a podle třetí země, v níž má dceřinou společnost, zveřejňoval informace o daňových rozhodnutích a jejich zásadní prvky. Komise je oprávněna stanovit prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci v souladu s čl. 27 odst. 2a, 2b a 2c formát a obsah zveřejňování.

2.  Povinnost stanovená v odstavci 1 tohoto článku se nevztahuje na jakéhokoli emitenta, který se řídí právními předpisy určitého členského státu, jehož mateřská společnost podléhá právním předpisům členského státu a o níž jsou informace uváděny mezi informacemi, které tato mateřská společnost zveřejňuje v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.

3.  Informace uvedené v odstavci 1 jsou předmětem auditu v souladu se směrnicí 2006/43/ES, a je-li to možné, zveřejňují se jako příloha ročních účetních závěrek, nebo případně konsolidovaných finančních výkazů dotčeného emitenta.

"

3)  V článku 27 se odstavec 2a nahrazuje tímto:"

„2a) Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 2 odst. 3, čl. 5 odst. 6, čl. 9 odst. 7, čl. 12 odst. 8, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 2, čl. 16a odst. 1, čl. 17 odst. 4, čl. 18 odst. 5, čl. 19 odst. 4, čl. 21 odst. 4, čl. 23 odst. 4, čl. 23 odst. 5 a čl. 23 odst. 7 je svěřena Komisi na dobu čtyř let od ledna 2011. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději šest měsíců před koncem tohoto čtyřletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud jej Evropský parlament nebo Rada nezruší v souladu s článkem 27a.“

"

Článek 3

Provedení

1.  Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do [18 měsíců po jejím vstupu v platnost]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 4

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 5

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V … dne …

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 451, 16.12.2014, s. 87.
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi (Úř. věst. L 184, 14.7.2007, s. 17).
(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).
(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).
(6) Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.
(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).
(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10).
(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (přepracované znění) (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).
(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).
(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).
(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1).
(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38).

Právní upozornění