Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/0051(NLE)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0205/2015

Předložené texty :

A8-0205/2015

Rozpravy :

PV 07/07/2015 - 15
CRE 07/07/2015 - 15

Hlasování :

PV 08/07/2015 - 4.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0261

Přijaté texty
PDF 685kWORD 219k
Středa, 8. července 2015 - Štrasburk Konečné znění
Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států *
P8_TA(2015)0261A8-0205/2015

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2015 o návrhu rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (COM(2015)0098 – C8-0075/2015 – 2015/0051(NLE))

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2015)0098),

–  s ohledem na čl. 148 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0075/2015),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0205/2015),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 1
(1)  Členské státy a Unie by měly pracovat na rozvoji koordinované strategie zaměstnanosti a zejména na podpoře kvalifikace, vzdělání a přizpůsobivosti pracovníků a schopnosti trhů práce reagovat na hospodářské změny, aby dosáhly cílů plné zaměstnanosti a společenského pokroku stanovených v článku 3 Smlouvy o Evropské unii. Členské státy mají považovat podporu zaměstnanosti za věc společného zájmu a koordinovat své odpovídající činnosti v rámci Rady, přičemž přihlížejí k vnitrostátním zvyklostem, které se týkají odpovědnosti sociálních partnerů.
(1)  Členské státy a Unie by měly pracovat na rozvoji účinné a koordinované strategie zaměstnanosti, která by měla být navržena tak, aby účinně reagovala na vážné dopady nezaměstnanosti, a dále na podpoře kvalifikace vzdělání pracovníků a na posilování schopnosti trhů práce reagovat na hospodářské, sociální a environmentální změny, a to cílenou podporou odborné přípravy v přírodních vědách, technologických a technických oborech a matematice a odpovídajícím uzpůsobením vzdělávacích systémů, aby dosáhly cílů plné zaměstnanosti a společenského pokroku stanovených v článku 3 Smlouvy o Evropské unii. Zvláštní úsilí by měly vynakládat na zvyšování zaměstnanosti pracovníků, kteří mají velmi nízkou úroveň vzdělání nebo odbornosti, nebo osob, které v krátkodobém horizontu nemohou získat odborné vědomosti či dovednosti, a na snižování rozsáhlé dlouhodobé nezaměstnanosti, kdy zvláštní pozornost by měla být věnována zaostávajícím regionům. Členské státy mají považovat podporu zaměstnanosti za prioritní záležitost společného zájmu a koordinovat své odpovídající činnosti v rámci Rady, přičemž přihlížejí k vnitrostátním zvyklostem, které se týkají odpovědnosti sociálních partnerů. Unie by měla tyto snahy doplnit návrhy politik, jež budou usilovat o splnění cílů stanovených Smlouvou a o dosažení inkluzivního a  integrovaného trhu práce a důstojných pracovních podmínek v celé Unii, včetně dostatečných platů taktéž dohodnutých kolektivním vyjednáváním.
Pozměňovací návrh 2
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 1 a (nový)
(1a)  Eurostat odhaduje, že v lednu 2015 bylo v Unii 23 815 000 nezaměstnaných, z toho 18 059 000 v eurozóně.
Pozměňovací návrh 3
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 1 b (nový)
(1b)  Nyní je naprosto nezbytné stanovit spolehlivé ukazatele chudoby, která postihuje mnoho evropských občanů, a to s ohledem na předcházející číselné údaje uvedené v rozhodnutí Rady č. 2010/707/EU1a, podle nichž bylo nutné zbavit chudoby a vyloučení minimálně 20 milionů osob.
____________
1a Rozhodnutí Rady 2010/707/EU ze dne 21. října 2010 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (Úř. věst. L 308, 24.11.2010, s. 46).
Pozměňovací návrh 4
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 2
(2)  Unie musí bojovat proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, zajistit rovný přístup k základním právům a prosazovat sociální spravedlnost a ochranu. Unie by při vymezování a provádění svých politik a činností měla přihlížet k požadavkům spojeným se zárukou přiměřené sociální ochrany a bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání.
(2)  Unie musí bojovat proti sociálnímu vyloučení a všem formám chudobydiskriminace, zajistit rovný přístup k základním právům a prosazovat sociální spravedlnost a ochranu. Tento zastřešující cíl by neměl být ohrožen nežádoucími dopady jiných právních předpisů nebo politik. Unie by při vymezování a provádění svých politik a činností měla přihlížet k požadavkům spojeným se zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání.
Pozměňovací návrh 6
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 4
(4)  Členské státy by měly považovat své hospodářské politiky za věc společného zájmu a měly by je koordinovat v rámci Rady. Hlavní zásady politiky zaměstnanosti a návrh hlavních směrů hospodářských politik členských států by měly být přijaty Radou jako vodítko pro politiky členských států a Unie.
(4)  Členské státy by měly považovat své hospodářské a sociální politiky za věc společného zájmu a měly by je koordinovat v rámci Rady. Hlavní zásady politiky zaměstnanosti a návrh hlavních směrů hospodářských politik členských států by měly být přijaty Radou jako vodítko pro politiky členských států a Unie.
Pozměňovací návrh 7
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a)  Má-li být zaručena větší demokratická legitimita rozhodovacího procesu o integrovaných hlavních směrech, které mají dopad na občany a trhy práce v celé Unii, je důležité, aby jak o hlavních zásadách politiky zaměstnanosti, tak o hlavních směrech hospodářských politik rozhodovali Evropský parlament s Radou. Integrované hlavní směry musí členským státům předně umožnit zavádění udržitelných a integrovaných hospodářských modelů na unijní, vnitrostátní a místní úrovni.
Pozměňovací návrh 8
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 5
(5)  Unie v souladu s ustanoveními Smlouvy vytvořila a provádí nástroje pro koordinaci politik zaměřené na fiskální politiku a makrostrukturální politiky. Evropský semestr kombinuje různé nástroje v souhrnném rámci pro integrovaný mnohostranný hospodářský a rozpočtový dohled. Jak je uvedeno v roční analýze růstu pro rok 2015 vypracované Komisí, zefektivněním evropského semestru a zvýšením úsilí při provádění činností v rámci evropského semestru se dále zlepší jeho fungování.
(5)  Unie v souladu s ustanoveními Smlouvy vytvořila a provádí nástroje pro koordinaci politik zaměřené na fiskální politiku a makrostrukturální politiky, které mají velký dopad na sociální situaci a zaměstnanost v Unii. Tyto politiky mohou v některých oblastech Unie vyústit ve stagnaci a deflaci, což by se mohlo nepříznivě odrazit na růstu a zaměstnanosti. V této souvislosti je naprosto nezbytné zohlednit nové sociální ukazatele a asymetrické šoky, které v určitých členských státech způsobila finanční a hospodářská krize. Evropský semestr kombinuje různé nástroje v souhrnném rámci pro integrovaný mnohostranný dohled nad hospodářskou, rozpočtovou a sociální politikou a politikou zaměstnanosti a měl by být lépe uzpůsoben plnění cílů strategie EU 2020. Jak je uvedeno v roční analýze růstu pro rok 2015 vypracované Komisí, zefektivněním evropského semestru a zvýšením úsilí při provádění činností v rámci evropského semestru lze dále zlepšit jeho fungování, avšak tento nástroj zatím nezlepšil hospodářskou situaci členských států, které krize zasáhla nejtvrději.
Pozměňovací návrh 9
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 5 a (nový)
(5a)  Podle společnosti European Social Observatory (OSE) již v 26 členských státech existují systémy podpory k příjmu a systémy sociální ochrany1a. Komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssenová uvedla, že „pokud [by] mohla ve všech členských státech v Evropě prosadit jednu věc, byl by to minimální příjem.“
____________
1a http://www.eesc.europa.eu/resources/docs/revenu-minimum_-etude-ose_-vfinale_en--2.pdf
Pozměňovací návrh 10
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 5 b (nový)
(5b)  Unie nemá legislativní pravomoc k vytvoření právního rámce pro unijní minimální mzdu.
Pozměňovací návrh 47
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 6
(6)   Finanční a hospodářská krize odhalila a posílila významné nedostatky v ekonomice Unie a jejích členských států. Mimoto zdůraznila vzájemnou provázanost ekonomik a trhů práce členských států. V dnešní době je zásadním úkolem posunout Unii na úroveň silného a udržitelného růstu podporujícího začlenění a vytváření pracovních příležitostí. To vyžaduje koordinovaná a ambiciózní politická opatření jak na úrovni Unie, tak na vnitrostátní úrovni, jež budou v souladu s ustanoveními Smlouvy a se správou ekonomických záležitostí Unie. Tato opatření by měla být kombinací opatření na straně nabídky a poptávky a měla by zahrnovat podporu investic, obnovený závazek ke strukturálním reformám a výkon fiskální odpovědnosti.
(6)   Finanční a hospodářská krize odhalila a posílila vážné nedostatky v ekonomikách členských států a koordinačních mechanismech Unie. Mimoto zdůraznila vzájemnou provázanost ekonomik a trhů práce členských států. V dnešní době je zásadním úkolem posunout Unii na úroveň silného a udržitelného růstu podporujícího začlenění a vytváření pracovních příležitostí, což zahrnuje zastavení vysoké nezaměstnanosti v některých regionech Unie. To vyžaduje rozhodná, koordinovanáambiciózní a zejména účinná politická opatření jak na úrovni Unie, tak na vnitrostátní úrovni, jež budou v souladu s ustanoveními Smlouvy a se správou ekonomických záležitostí Unie. Tato opatření by měla být kombinací opatření na straně nabídky a poptávky a měla by zahrnovat podporu investic, zejména investic zaměřených na rozvoj malých a středních podniků, mikropodniků, inovativních startupů a podniků, jež podporují zelenou zaměstnanost, a obnovený závazek ke strukturálním reformám a výkon fiskální odpovědnosti. Dále by měla zahrnovat vytvoření trhu práce podporujícího začlenění, který bude založen na právech a podepřen náležitou sociální ochranou. V jejich rámci by měla být v souladu s vnitrostátními zvyklostmi přijata i opatření sociální ochrany, jako je zaručený minimální příjem, jež by bojovala proti extrémní chudobě a sociálnímu vyloučení.
Pozměňovací návrh 12
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 7
(7)  Členské státy a Unie by měly také řešit sociální dopady krize a usilovat o vytvoření soudržné společnosti, jejíž členové jsou schopni předjímat a zvládat změny a mohou se aktivně podílet na životě společnosti a na fungování ekonomiky. Měl by být zajištěn přístup a příležitosti pro každého a snížena chudoba a sociální vyloučení, a to zejména zajištěním účinného fungování trhů práce a systémů sociálního zabezpečení a odstraněním překážek omezujících účast na trhu práce. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby z hospodářského růstu měli prospěch všichni občané a všechny regiony.
(7)  Členské státy a Unie by měly také řešit sociální dopady krize a pro tyto účely poskytovat spolehlivější údaje o extrémní chudobě a usilovat o vytvoření inkluzivní a spravedlivější společnosti, jejíž členové jsou schopni předjímat a zvládat změny a mohou se aktivně podílet na životě společnosti a na fungování ekonomiky. Měl by být zajištěn nediskriminační přístup a příležitosti pro každého a měla by být výrazně snížena chudoba a sociální vyloučení, a to zejména zajištěním účinného fungování trhů práce a adekvátních systémů sociálního zabezpečení a odstraněním zbytečných administrativních překážek překážek omezujících účast na trhu práce, zejména zdravotně postižených osob. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby z hospodářského růstu měli prospěch všichni občané a všechny regionální a místní subjekty. V tomto ohledu je obzvláště užitečným nástrojem srovnávací přehled klíčových ukazatelů zaměstnanosti a sociálních ukazatelů ve společné zprávě o zaměstnanosti, jelikož pomáhá zavčas určit klíčové problémy zaměstnanosti a sociální problémy a identifikovat oblasti, v nichž je politická reakce nejpotřebnější. Další vydání přehledu by však měly obsahovat rovněž údaje rozdělené podle pohlaví.
Pozměňovací návrh 13
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)  Evropský účetní dvůr identifikoval tři rizika ohrožující provádění iniciativy Záruky pro mladé: dostatečnost celkového financování, definice „vysoce kvalitní nabídky“ a způsob, jak Komise tento projekt monitoruje a jak o něm podává zprávy.
Pozměňovací návrh 14
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 7 b (nový)
(7b)  Rozhodnutí 2010/707/EU stanovilo následující cíle: do roku 2020 zvýšit zaměstnanost žen a mužů ve věku od 20 do 64 let o 75 %; snížit míru předčasného ukončování školní docházky pod 10 %; zvýšit podíl osob ve věku od 30 do 34 let s dokončeným terciárním nebo srovnatelným vzděláním na nejméně 40 % a podporovat sociální začlenění, zejména snižováním chudoby tak, aby alespoň 20 milionů lidí bylo zproštěno rizika chudoby nebo vyloučení. Klíčovým cílem politiky zaměstnanosti členských států zůstává plnění strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti a sociální oblasti.
________________
1a Rozhodnutí Rady 2010/707/EU ze dne 21. října 2010 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (Úř. věst. L 308, 24.11.2010, s. 46).
Pozměňovací návrh 15
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 8
(8)  Opatření, jež jsou v souladu s hlavními zásadami a směry politik, významně přispívají k dosažení cílů strategie Evropa 2020. Hlavní zásady a směry politik představují integrovaný soubor evropských a vnitrostátních politik, jež by členské státy a Unie měly provádět, aby bylo dosaženo příznivých vedlejších účinků koordinovaných strukturálních reforem a vhodné celkové kombinace hospodářských politik a zajistil se soustavnější přínos evropských politik pro cíle strategie Evropa 2020.
(8)  Opatření, jež jsou v souladu s hlavními zásadami a směry politik, významně přispívají k dosažení cílů strategie Evropa 2020. Doposud se však tyto cíle nepodařilo splnit. Výsledky veřejné konzultace, která byla o strategii Evropa 2020 vedena v roce 2014, jasně ukázaly, že cíle strategie stanovené pro zaměstnanost, pro boj s chudobou a sociální vyloučením a pro vzdělání jsou stále mimořádně relevantní, přičemž všechny cíle jsou stejně významné a vzájemně se podmiňují a posilují. Hlavní zásady a směry politik představují integrovaný soubor evropských a vnitrostátních politik, jež by členské státy a Unie měly provádět, aby bylo dosaženo příznivých vedlejších účinků koordinovaných reforem zaměřených na snížení nerovnosti a zlepšení životních podmínek občanů, aby se docílila vhodná celková kombinace hospodářských politik a aby se zajistil soustavnější přínos evropských politik pro cíle strategie Evropa 2020.
Pozměňovací návrh 16
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 9
(9)  I když jsou tyto hlavní zásady a směry určeny členským státům a Unii, měly by se provádět ve spolupráci se všemi vnitrostátními, regionálními a místními orgány, do níž by se měly intenzivně zapojovat parlamenty, jakož i sociální partneři a zástupci občanské společnosti.
(9)  Při návrhu a provádění vnitrostátních politik by členské státy měly zajišťovat účinnou správu. I když jsou tyto hlavní zásady a směry určeny členským státům a Unii, měly by se provádět, monitorovat a vyhodnocovat ve spolupráci se všemi vnitrostátními, regionálními a místními orgány, parlamenty, jakož i sociálními partnery a zástupci občanské společnosti.
Pozměňovací návrh 17
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 10
(10)  Hlavní směry hospodářských politik poskytují členským státům vodítka, pokud jde o provádění reforem, s ohledem na jejich vzájemnou provázanost a v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Hlavní směry by měly být základem pro veškerá specifická doporučení, která Rada přijímá pro konkrétní členský stát,
(10)  Hlavní směry hospodářských politik a hlavní zásady politiky zaměstnanosti poskytují členským státům vodítka provádění reforem a měly by být základem pro veškerá specifická doporučení, která Rada přijímá pro konkrétní členský stát. Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik členských států a jejich pracovních trhů by měla Rada při přijímání specifických doporučení brát v úvahu aktuální situaci v sousedních zemích, jakož i v zemích, s nimiž má daný členský stát jasné vazby v důsledku trendů v migraci pracovníků nebo na základě jakéhokoli jiného významného ukazatele. V tomto ohledu by Komise měla mít k dispozici přesné a aktualizované statistiky a údaje pro případ, že by specifická doporučení pro konkrétní členský stát bylo třeba upravit.
Pozměňovací návrh 18
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 5 – odst. 1
Členské státy by měly usnadňovat vytváření pracovních míst, omezit překážky bránící podnikům najímat pracovníky, podporovat podnikání a zejména povzbuzovat vytváření a růst malých podniků, aby se zvýšila míra zaměstnanosti žen a mužů. Členské státy by rovněž měly aktivně podporovat sociální ekonomiku a sociální inovace.
Členské státy by měly ve spolupráci s regionálními a místními orgány účinně a rychle vyřešit vážný problém nezaměstnanosti a usnadňovat a investovat do vytváření udržitelných a kvalitních pracovních míst, zabývat se přístupem rizikových skupin k zaměstnání a omezit překážky, včetně zamezení nadměrné byrokracii, bránící podnikům najímat pracovníky na všech úrovních odbornosti a ve všech segmentech trhu práce, přičemž je třeba dodržovat pracovní a sociální normy, měly by podporovat mladé lidi v podnikání a zejména povzbuzovat vytváření a růst mikropodniků a malých a středních podniků, aby se zvýšila míra zaměstnanosti žen a mužů. Členské státy by mimo jiné měly aktivně podporovat zelená, řídící a administrativní a dělnická pracovní místa, sociální ekonomiku a sociální inovace.
Pozměňovací návrh 19
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 5 – odst. 2
Mělo by dojít k přesunu daňové zátěže směrem od zdanění práce na jiné zdroje zdanění, které mají menší negativní dopad na růst a zaměstnanost a přitom ochraňují příjmy pro přiměřenou sociální ochranu a prorůstové výdaje. Daňové úlevy pro pracující by měly být zaměřeny na příslušné složky daňového zatížení a na odstranění překážek a nedostatku motivace k účasti na trhu práce, zejména pro osoby nejvíce vzdálené trhu práce.
Mělo by dojít k přesunu daňové zátěže směrem od zdanění práce na jiné zdroje zdanění, které mají menší negativní dopad na růst a zaměstnanost a přitom ochraňují příjmy pro přiměřenou sociální ochranu a výdaje na veřejné investice, inovace a vytváření pracovních míst. Daňové úlevy pro pracující by měly být zaměřeny na příslušné složky daňového zatížení a na odstranění diskriminace, překážek a nedostatku motivace k účasti na trhu práce, zejména pro postižené osoby a osoby nejvíce vzdálené trhu práce, přičemž by měly být dodržovány platné pracovní normy.
Pozměňovací návrh 20
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 5 – odst. 3
Členské státy by spolu se sociálními partnery měly podporovat mechanismy stanovování mezd, které zajistí schopnost mezd reagovat na vývoj produktivity. V tomto ohledu by měly být zohledněny rozdíly v dovednostech a podmínkách místních trhů práce, jakož i odlišnosti hospodářského výkonu jednotlivých regionů, odvětví a podniků. Při stanovení minimální mzdy by členské státy a sociální partneři měli zvážit její dopad na chudobu pracujících, vytváření pracovních příležitostí a konkurenceschopnost.
Politiky usilující o zajištění toho, aby mzdy poskytovaly dostatečný příjem k důstojnému životu, jsou nadále důležité k vytváření pracovních míst a zmírňování chudoby v Unii. Členské státy by proto spolu se sociálními partnery měly dodržovat a podporovat mechanismy stanovování mezd, které zajistí schopnost reálných mezd reagovat na vývoj produktivity a pomohou korigovat rozdíly, které přetrvaly z minulosti, aniž by umocňovaly deflační tlaky. Tyto mechanismy by měly zajistit dostatečné zdroje na uspokojování základních potřeb, a to s ohledem na zvláštní ukazatele chudoby pro každý členský stát. V tomto ohledu by měly být pečlivě posouzeny rozdíly v dovednostech a podmínkách místních trhů práce, aby v celé Unii byly zaručeny mzdy, které umožní vést důstojný život. Při stanovení minimální mzdy v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi by členské státy a sociální partneři měli zajistit její přiměřenost a zvážit její dopad na chudobu pracujících, příjmy domácností, celkovou poptávku, vytváření pracovních příležitostí a konkurenceschopnost.
Pozměňovací návrh 21
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 5 – odst. 3 a (nový)
Členské státy by měly omezit nadměrnou byrokracii, aby snížily administrativní zátěž malých a středních podniků, jelikož významně přispívají k tvorbě pracovních míst.
Pozměňovací návrh 22
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 6 – odst. 1
Členské státy by měly podporovat produktivitu a zaměstnatelnost prostřednictvím vhodné nabídky příslušných znalostí a dovedností. Členské státy by měly uskutečňovat potřebné investice do systémů vzdělávání a odborné přípravy a zvyšovat přitom jejich účinnost a efektivitu v zájmu zvyšování úrovně kvalifikace pracovní síly tak, aby pracovníci mohli lépe předvídat a reagovat na rychle se měnící potřeby dynamických trhů práce v kontextu zvyšující se digitalizace ekonomiky. Členské státy by měly zintenzivnit úsilí o zlepšení přístupu ke kvalitnímu vzdělávání dospělých pro všechny a provádění strategií aktivního stárnutí umožňujících prodloužení produktivního věku.
Členské státy by měly podporovat udržitelnou produktivitu a kvalitní zaměstnatelnost prostřednictvím vhodné nabídky příslušných znalostí a dovedností, které budou zpřístupněné a zprostředkované všem občanům. Zvláštní pozornost by měly věnovat zdravotnickým, sociálním a dopravním službám, které čelí nebo ve střednědobém výhledu budou čelit nedostatku pracovníků. Členské státy by měly uskutečňovat účinné investice do systémů vysoce kvalitního a inkluzivního vzdělávání od raného věkudo systémů odborné přípravy a zvyšovat přitom jejich účinnost a efektivitu v zájmu zlepšování know-how, zvyšování úrovně kvalifikace pracovní síly a rozmanitosti dovedností tak, aby pracovníci mohli lépe předvídat a reagovat na rychle se měnící potřeby dynamických trhů práce v kontextu zvyšující se digitalizace ekonomiky a celé společnosti. Za tímto účelem by mělo být přihlédnuto ke skutečnosti, že v celé řadě profesí roste význam sociálních dovedností, jako jsou např. komunikační schopnosti.
Pozměňovací návrh 23
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 6 – odst. 1 a (nový)
Členské státy by měly podporovat podnikání mladých lidí mimo jiné tak, že zavedou volitelné předměty podnikání a budou stimulovat vytváření studentských podniků na středních a vysokých školách. Členské státy by měly ve spolupráci s místními a regionálními orgány zintenzívnit úsilí o prevenci předčasného ukončování školní docházky mladých lidí, zajištění hladšího přechodu ze vzdělávání a odborné přípravy do pracovního života, zlepšení přístupu všech dospělých ke kvalitnímu vzdělávání a odstranění překážek bránících v tomto přístupu, a to se zvláštním zřetelem k vysoce rizikovým skupinám a jejich potřebám, úsilí o poskytování rekvalifikace v případech, kdy ztráta zaměstnání a změny na pracovním trhu vedou k nutnosti aktivního znovuzačlenění. Členské státy by současně měly provádět strategie aktivního stárnutí, které lidem umožní účastnit se pracovního procesu v dobrém zdravotním stavu skutečně až do věku odchodu do důchodu.
Pozměňovací návrh 24
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 6 – odst. 1 b (nový)
Vedle zajišťování úrovně dovedností, která je nezbytná pro stále se měnící pracovní trh, a podpory vzdělání a odborné přípravy společně s programem vzdělávání dospělých by členské státy také neměly zapomínat, že pracovní místa vyžadující nízkou kvalifikaci jsou rovněž potřebná a že vysoce kvalifikovaným osobám se nabízí lepší pracovní příležitosti než osobám se střední a nízkou úrovní kvalifikace.
Pozměňovací návrh 25
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 6 – odst. 1 c (nový)
Přístup k cenově dostupnému a kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a předškolní péči by se měl společně s opatřeními podporujícími rodinu a rodiče a umožňujícími sladění pracovního a soukromého života rodičů stát prioritou komplexní politiky a investic, což by mělo přispět k zamezení předčasnému ukončování školní docházky a ke zlepšení příležitostí mladých lidí na trhu práce.
Pozměňovací návrh 26
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 6 – odst. 2

Je třeba vyřešit problém vysoké nezaměstnanosti a předcházet dlouhodobé nezaměstnanosti. Počet dlouhodobě nezaměstnaných by se měl výrazně snížit prostřednictvím komplexních a vzájemně se umocňujících strategií, včetně poskytování konkrétní aktivní podpory dlouhodobě nezaměstnaným, jež jim umožní vrátit se na trh práce. Nezaměstnanost mladých lidí je třeba řešit komplexně, mimo jiné tím, že příslušné orgány budou mít k dispozici nezbytné prostředky, aby v plném rozsahu a konzistentním způsobem uskutečňovaly své národní prováděcí plány systému záruk pro mladé lidi.

Problém nezaměstnanosti, zejména dlouhodobé nezaměstnanosti a vysoké nezaměstnanosti v určitých regionech, je třeba účinně a okamžitě řešit a je mu rovněž nutné předcházet kombinací opatření na straně nabídky a poptávky. Problém počtu dlouhodobě nezaměstnaných a nesouladu dovedností a jejich zastarání by se měl řešit prostřednictvím komplexních a vzájemně se umocňujících strategií, včetně poskytování individualizované aktivní podpory a vhodných programů sociální ochrany dlouhodobě nezaměstnaným, jež jim umožní vrátit se na trh práce zodpovědným a informovaným způsobem. Nezaměstnanost mladých lidí je třeba řešit komplexně prostřednictvím celkové strategie zaměřené na zaměstnanost mladých. Součástí tohoto řešení jsou investice do odvětví, která mohou vytvářet kvalitní pracovní příležitosti pro mladé lidi, a vybavení nezbytných institucí, jako jsou služby na podporu mladých lidí, poskytovatelé vzdělání a odborné přípravy, mládežnické organizace a veřejné služby zaměstnanosti, prostředky, které jsou nezbytné k tomu, aby v plném rozsahu a konzistentním způsobem uskutečňovaly své národní prováděcí plány systému záruk pro mladé lidi. Součástí tohoto řešení je rovněž pohotové využívání zdrojů ze strany členských států. Dále musí být usnadněn přístup k finančním prostředkům pro ty, kdo se rozhodnou zahájit podnikání, a to prostřednictvím účinnějšího poskytování informací, snížení nadměrné byrokracie a možnosti převést několikaměsíční podporu v nezaměstnanosti na přímý počáteční finanční grant, který by bylo možné v souladu s vnitrostátními právními předpisy získat po předložení podnikatelského záměru.

Pozměňovací návrh 27
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 6 – odst. 2 a (nový)
Při navrhování a provádění opatření, která mají zabránit nezaměstnanosti, by členské státy měly zohledňovat místní a regionální rozdíly a spolupracovat s místními službami v oblasti zaměstnanosti.
Pozměňovací návrh 28
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 6 – odst. 3
Měly by být vyřešeny strukturální nedostatky v systémech vzdělávání a odborné přípravy v zájmu zajištění kvalitních výsledků vzdělávání a řešení problematiky předčasného ukončování školní docházky včetně jeho prevence. Členské státy by měly zvýšit úroveň dosaženého vzdělání a zvážit systémy duálního vzdělávání a zdokonalení odborné přípravy při současném rozšíření příležitostí pro uznávání dovedností získaných mimo formální vzdělávací systém.
Měly by být vyřešeny strukturální nedostatky v systémech vzdělávání a odborné přípravy v zájmu zajištění kvalitních výsledků vzdělávání, řešení a předcházení problému předčasného ukončování školní docházky a podpory komplexního a vysoce kvalitního vzdělávání již od nejzákladnějšího stupně. K tomu jsou zapotřebí flexibilní vzdělávací systémy zaměřené na praxi. Členské státy by měly ve spolupráci s místními a regionálními orgány zvýšit kvalitu úrovně dosaženého vzdělání tím, že vzdělání zpřístupní všem, měly by zavést a zlepšit systémy duálního vzdělávání přizpůsobené svým potřebám, a to zdokonalením odborné přípravy a stávajících rámců jako je Europass, a současně by měly tam, kde je to nutné, zaručit vhodnou rekvalifikaci dovedností a uznávání dovedností získaných mimo formální vzdělávací systém. Měly by být posíleny vazby mezi vzděláváním a trhem práce a současně by mělo být zaručeno, že vzdělání bude dostatečně rozsáhlé, aby lidem poskytovalo základ pro celoživotní zaměstnatelnost.
Pozměňovací návrh 29
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 6 – odst. 3 a (nový)
Členské státy by měly své systémy odborné přípravy více zaměřit na trh práce, a zajistit tak lepší přechod z odborné přípravy do zaměstnání. Zejména s ohledem na digitalizaci a v souvislosti s novými technologiemi mají zásadní význam tzv. zelená pracovní místa a zdravotnictví.
Pozměňovací návrh 30
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 6 – odst. 4
Měly by být odstraněny překážky omezující účast na trhu práce, zejména u žen, starších pracovníků, mladých lidí, osob se zdravotním postižením a legálních migrantů. Na trhu práce musí být zajištěna rovnost žen a mužů, včetně rovnocenného odměňování, jakož i přístup k finančně dostupnému kvalitnímu vzdělávání a péči pro děti v raném věku.
Je zapotřebí více omezit diskriminaci na trhu práce i v rámci přístupu na trh práce, zejména pokud jde o skupiny obyvatelstva, které se s diskriminací či vyloučením potýkají, jako jsou ženy, starší pracovníci, mladí lidé, osoby se zdravotním postižením a legální migranti. Na trhu práce musí být zajištěna rovnost žen a mužů, včetně rovnocenného odměňování, přístup k finančně dostupnému kvalitnímu vzdělávání a péči o děti v raném věku a flexibilita, která je nezbytná k předcházení případům vyloučení osob, které svou profesní dráhu přerušují v důsledku rodinných povinností, například osob pečujících o rodinu. V této souvislosti je zapotřebí, aby členské státy odblokovaly směrnici o zastoupení žen v radách společností.
Pozměňovací návrh 31
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 6 – odst. 4 a (nový)
V této souvislosti by členské státy měly zohlednit skutečnost, že podíl mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání či odborné přípravy (NEET), je u žen vyšší než u mužů a že tento fenomén ilustrovaný podílem NEET je v první řadě spjat s nárůstem nezaměstnanosti mládeže, ale také s nečinností, jež není spojena se vzděláváním.
Pozměňovací návrh 32
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 6 – odst. 5
Členské státy by měly plně využívat Evropského sociálního fondu a další podpory z fondů Unie s cílem zvýšit zaměstnanost a zlepšit sociální začlenění, vzdělávání a veřejnou správu.
Členské státy by měly plně, účinně a účelně využívat Evropského sociálního fondu a další podpory z fondů Unie za účelem boje proti chudobě, zvýšení kvalitní zaměstnanosti a zlepšení sociálního začlenění, vzdělávání, veřejné správy a veřejných služeb. Měl by být také aktivován Evropský fond pro strategické investice a jeho investiční platformy, aby se zajistilo vytváření kvalitních pracovních míst a aby pracovníci disponovali dovednostmi potřebnými pro přechod Unie na udržitelný model růstu.
Pozměňovací návrh 33
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 7 – odst. 1
Členské státy by měly snížit segmentaci trhu práce. Předpisy na ochranu zaměstnanosti a příslušné orgány by měly vytvořit vhodné prostředí pro nábor pracovníků a zároveň poskytnout odpovídající úroveň ochrany zaměstnanců a osob hledajících zaměstnání nebo osob zaměstnaných na dobu určitou či osob samostatně výdělečně činných s pracovní smlouvou. Mělo by být zajištěno vytváření kvalitních pracovních příležitostí z hlediska socioekonomického zabezpečení, příležitostí v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, pracovních podmínek (včetně zdraví a bezpečnosti) a rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem.
Potíráním zaměstnávání za nejistých podmínek, podzaměstnanosti, práce načerno a pracovních smluv bez stanovení pracovní doby by členské státy měly snížit segmentaci trhu práce. Předpisy na ochranu zaměstnanosti a příslušné orgány by měly vytvořit vhodné prostředí pro nábor pracovníků a zároveň poskytnout odpovídající úroveň ochrany zaměstnanců a osob hledajících zaměstnání nebo osob zaměstnaných na dobu určitou či osob se zkráceným pracovním úvazkem, s atypickými pracovními smlouvami nebo osob samostatně výdělečně činných s pracovní smlouvou, a to prostřednictvím aktivního zapojení sociálních partnerů a větší podpory kolektivního vyjednávání. Pro všechny by mělo být zajištěno vytváření kvalitních pracovních příležitostí z hlediska socioekonomického zabezpečení, stálosti, přiměřených mezd, pracovních práv, důstojných pracovních podmínek (včetně zdraví a bezpečnosti při práci), sociální ochrany, rovnosti mezi muži a ženami a příležitostí v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Z tohoto důvodu je nutné podporovat vstup mladých na pracovní trh, zanovuzačleňování dlouhodobě nezaměstnaných a rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a současně poskytovat pečovatelské služby za dostupné ceny a modernizovat organizaci práce. Napříč Unií by mělo být podporováno sbližování úrovně pracovních podmínek směrem vzhůru.
Pozměňovací návrh 34
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 7 – odst. 1 a (nový)
S cílem maximálně využít schopností lidí, podporovat jejich celoživotní rozvoj a prosazovat inovace stimulované zaměstnanci by měl přístup na trh práce usnadňovat podnikání, udržitelné vytváření pracovních míst ve všech odvětvích, včetně tzv. zelených pracovních míst, sociální péči a inovace.
Pozměňovací návrh 35
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 7 – odst. 2
Členské státy by měly více zapojit vnitrostátní parlamenty a sociální partnery do přípravy a provádění příslušných reforem a politik v souladu s vnitrostátní praxí a současně podporovat lepší fungování a účinnost sociálního dialogu na vnitrostátní úrovni.
Členské státy by měly více zapojit vnitrostátní parlamenty, sociální partnery, organizace občanské společnosti a regionální a místní organizace do přípravy a provádění příslušných reforem a politik v souladu se zásadou partnerství a vnitrostátní praxí a současně by měly posílit lepší fungování a účinnost sociálního dialogu na vnitrostátní úrovni, zvláště v zemích s velkými problémy spočívajícími v poklesu mezd, k němuž došlo v důsledku nedávné deregulace trhů práce a nedostatečné důraznosti při kolektivním vyjednávání.
Pozměňovací návrh 36
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 7 – odst. 3
Členské státy by měly posílit aktivní politiky na trhu práce tím, že rozšíří jejich zaměření, dosah, pokrytí a vzájemné působení s pasivními opatřeními. Tyto politiky by se měly zaměřit na zlepšení souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce a měly by podporovat udržitelný přechod na trhu práce, přičemž veřejné služby zaměstnanosti by měly poskytovat individualizovanou podporu a používat systémy na měření výkonnosti. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby jejich systémy sociální ochrany účinně aktivizovaly osoby, které se mohou účastnit trhu práce, a tuto účast jim umožnily, aby chránily osoby, jež jsou (dočasně) vyloučeny z trhu práce a/nebo se ho nemohou účastnit, a aby připravily jedince na možná rizika. Investováním do lidského kapitálu by členské státy měly podporovat inkluzivní trhy práce přístupné všem a rovněž by měly zavést účinná opatření proti diskriminaci.
Členské státy by měly zajistit základní kvalitativní normy aktivní politiky na trhu práce tím, že více konkretizují jejich zaměření, dosah, pokrytí a vzájemné působení s podpůrnými opatřeními, jako je sociální zabezpečení. Tyto politiky by se měly zaměřit na zlepšení přístupu na trh práce, posílení kolektivního vyjednávání a sociálního dialogu a měly by podporovat udržitelné přechody na trhu práce, přičemž vysoce kvalifikované veřejné služby zaměstnanosti by měly poskytovat individualizovanou podporu a používat systémy na měření výkonnosti. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby jejich systémy sociální ochrany účinně aktivizovaly osoby, které se mohou účastnit trhu práce, a tuto účast jim umožnily, aby chránily osoby, jež jsou (dočasně) vyloučeny z trhu práce a/nebo se ho nemohou účastnit, aby investováním do lidského kapitálu připravily jedince na možná rizika a měnící se hospodářské a sociální podmínky. Jako jedno z možných opatření na snížení chudoby by členské státy měly v souladu s vnitrostátními obvyklými postupy zavést minimální mzdu přiměřenou jejich konkrétní socioekonomické situaci. Členské státy by měly podporovat inkluzivní trhy práce přístupné všem a rovněž by měly zavést účinná opatření proti diskriminaci.
Pozměňovací návrh 37
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 7 – odst. 4
Je třeba zajistit mobilitu pracovníků s cílem plně využít potenciál evropského trhu práce, včetně posílení přenositelnosti důchodových nároků a uznávání kvalifikací. Členské státy by zároveň měly bránit zneužívání stávajících pravidel.
Je třeba zajistit mobilitu pracovníků jako jejich základní právo a možnost svobodné volby s cílem plně využít potenciál evropského trhu práce, včetně posílení přenositelnosti důchodových nároků, účinného uznávání kvalifikací a dovedností a odstranění byrokracie a dalších současných překážek. Členské státy by zároveň měly řešit problém jazykových bariér zlepšením systémů vzdělávání v této oblasti. Členské státy by rovněž měly náležitě využívat síť EURES s cílem stimulovat mobilitu pracovníků. Investice do regionů zažívajících odchod pracovních sil by měly být podporovány, aby zmírnily odliv mozků a povzbudily mobilní pracovníky k návratu.
Pozměňovací návrh 38
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 7 a (nový) – nadpis
Zlepšování kvality a výsledků systémů vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních
Pozměňovací návrh 39
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 7 a (nový)
Členské státy by měly stanovit jako prioritu přístup k péči a dostupnému kvalitním předškolnímu vzdělávání, jelikož oba tyto prvky představují důležitá podpůrná opatření pro aktéry na trhu práce a přispívají k celkovému zvyšování míry zaměstnanosti, zatímco ovšem posilují také odpovědnost jednotlivců. Členské státy by měly zavést komplexní politiky a investice, které jsou potřebné za účelem posílení podpory rodin a rodičů a opatření umožňujících rodičům sladění pracovního a soukromého života, což přispěje k zamezení předčasnému ukončování školní docházky a ke zlepšení příležitostí mladých lidí na trhu práce.
Pozměňovací návrh 40
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 8 – nadpis
Zajištění spravedlnosti, boj s chudobou a prosazování rovných příležitostí
Zajištění sociální spravedlnosti, boj s chudobou a prosazování rovných příležitostí
Pozměňovací návrh 41
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 8 – odst. 1
Členské státy by měly modernizovat své systémy sociální ochrany, aby poskytovaly efektivní, účinnou a přiměřenou ochranu ve všech fázích života jednotlivce a přitom zajišťovaly spravedlnost a řešily nerovnosti. Sociální politiky je třeba zjednodušit, lépe zaměřit a doplnit dostupnou a kvalitní péčí o děti a vzděláním, odbornou přípravou a pomocí v pracovních záležitostech, příspěvky na bydlení a dostupnou zdravotní péčí, přístupem k základním službám, jako je bankovní účet a internet, a je třeba přijímat opatření na prevenci předčasného ukončování školní docházky a boj proti sociálnímu vyloučení.
Členské státy by měly ve spolupráci s místními a regionálními orgány zlepšit své systémy sociální ochrany tím, že zabezpečí základní úroveň poskytování účinné, účelné a udržitelné ochrany ve všech fázích života jednotlivce a přitom zajistí důstojný život, solidaritu, přístup k sociální ochraně, plné respektování sociálních práv, spravedlnost a řešení nerovností a zaručí začleňování v zájmu vymýcení chudoby, a to obzvláště u osob, které jsou vyloučeny z trhu práce, a ohroženějších skupin. Sociální politiky je třeba zjednodušit, lépe zaměřit, dodat jim ambicióznější rozměr a doplnit dostupnou a kvalitní péčí o děti a vzděláním, účinnou odbornou přípravou a pomocí v pracovních záležitostech, příspěvky na bydlení a všem dostupnou zdravotní péčí vysoké kvality, přístupem k základním službám, jako jsou bankovní účty a internet, a je třeba přijímat opatření na prevenci předčasného ukončování školní docházky a boj proti krajním podobám chudoby, sociálnímu vyloučení a v obecnější rovině proti všem formám chudoby. Obzvláště je třeba rázně řešit problém dětské chudoby.
Pozměňovací návrh 42
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 8 – odst. 2
Za tímto účelem by se měly používat různé nástroje, které se budou navzájem doplňovat, včetně aktivace pracovní síly, podpůrných služeb a podpory příjmů zaměřených na individuální potřeby. Systémy sociální ochrany by měly být koncipovány tak, aby usnadňovaly zahrnutí všech oprávněných osob, podporovaly investice do lidského kapitálu a pomáhaly zabránit chudobě, snižovat ji a chránit proti ní.
Za tímto účelem by se měly používat různé nástroje, které se budou navzájem doplňovat, včetně aktivace pracovní síly, podpůrných služeb a podpory příjmů zaměřených na individuální potřeby. V tomto ohledu určí každý členský stát v souladu s obvyklými vnitrostátními postupy a s ohledem na svou konkrétní socioekonomickou situaci výši minimálního příjmu. Systémy sociální ochrany by měly být koncipovány tak, aby usnadňovaly přístup, zahrnovaly na nediskriminačním základě všechny osoby, podporovaly investice do lidského kapitálu a pomáhaly zabránit chudobě, snižovat ji a chránit před a sociálním vyloučením, jakož i před ostatním nebezpečím, jako jsou zdravotní potíže nebo ztráta zaměstnání. Zvláštní pozornost by měla být věnována dětem, které trpí chudobou v důsledku dlouhodobé nezaměstnanosti svých rodičů.
Pozměňovací návrh 43
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 8 – odst. 3
Důchodové systémy by měly být reformovány, aby se zajistila jejich udržitelnost a přiměřenost pro muže a ženy v kontextu prodlužující se délky života a demografických změn, mimo jiné přizpůsobením zákonného věku odchodu do důchodu střední délce života, zvýšením skutečné věkové hranice pro odchod do důchodu a rozvojem doplňkového důchodového spoření.
Důchodové systémy by měly být strukturovány tak, aby posílením různých důchodových režimů v zájmu zajištění důstojného důchodového příjmu, který bude minimálně nad hranicí chudoby, byla zajištěna udržitelnost důchodových systémů, jejich bezpečnost a přiměřenost pro muže a ženy. Důchodové systémy by měly zajistit konsolidaci, další rozvoj a zlepšení tří pilířů systémů důchodového spoření. Přizpůsobení věku odchodu do důchodu střední délce života je jediný způsob, jak čelit výzvám, jež představuje stárnutí. V reformách důchodových systémů by se měly mimo jiné odrážet tendence vývoje na trhu práce, porodnost, demografická situace, zdravotní stav obyvatelstva a prosperita země, pracovní podmínky a poměr ekonomické závislosti. Nejlepší cestou, jak řešit problém stárnutí, je navýšit celkovou míru zaměstnanosti a zároveň stavět na sociálních investicích do aktivního stárnutí.
Pozměňovací návrh 44
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 8 – odst. 4
Členské státy by měly zlepšit přístupnost, efektivnost a účinnost systémů zdravotní a dlouhodobé péče při současném zachování fiskální udržitelnosti.
Členské státy by měly zlepšit kvalitu, finanční dostupnost, přístupnost, efektivnost a účinnost systémů zdravotní a dlouhodobé péče a sociálních služeb spolu s důstojnými pracovními podmínkami v dotčených odvětvích při současném zachování finanční udržitelnosti těchto systémů prostřednictvím zlepšení solidárního financování.
Pozměňovací návrh 45
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 8 – odst. 4 a (nový)
Členské státy by měly plně využít Evropský sociální fond a podporu z dalších fondů Unie za účelem boje proti chudobě, sociálnímu vyloučení a diskriminaci, zlepšení přístupnosti pro lidi se zdravotním postižením, a to v zájmu prosazování rovnosti mezi muži a ženami a zkvalitnění veřejné správy.
Pozměňovací návrh 46
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 8 – odst. 4 b (nový)
Hlavním cílem strategie Evropa 2020, na jehož základě členské státy stanoví s ohledem na svou příslušnou výchozí pozici a specifické podmínky vlastní vnitrostátní cíle, je zvýšit do roku 2020 zaměstnanost žen a mužů ve věku od 20 do 64 let na 75 %; snížit míru předčasného ukončování školní docházky na méně než 10 %; zvýšit podíl osob ve věku od 30 do 34 let s dokončeným terciárním nebo srovnatelným vzděláním na nejméně 40 % a podporovat sociální začlenění, zejména snižováním chudoby s cílem zbavit alespoň 20 milionů lidí rizika chudoby nebo vyloučení1a.
__________________
1aTato populace je definována jako počet osob, které jsou ohroženy chudobou a sociálním vyloučením na základě tří ukazatelů (ohrožení chudobou; materiální deprivace; domácnost bez zaměstnané osoby), což členským státům umožňuje stanovit si své vnitrostátní cíle na základě nejvhodnějších ukazatelů a s ohledem na své vnitrostátní podmínky a priority.
Právní upozornění