Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/2058(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0184/2015

Předložené texty :

A8-0184/2015

Rozpravy :

PV 07/07/2015 - 16
CRE 07/07/2015 - 16

Hlasování :

PV 08/07/2015 - 4.14
CRE 08/07/2015 - 4.14
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0265

Přijaté texty
PDF 436kWORD 111k
Středa, 8. července 2015 - Štrasburk Konečné znění
Vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky v rozvojových zemích
P8_TA(2015)0265A8-0184/2015

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2015 o vyhýbání se daňovým povinnostem a o daňových únicích, sociální ochraně a rozvoji v rozvojových zemích (2015/2058(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na deklaraci z Monterrey (2002), konferenci o financování rozvoje v Dohá (2008), Pařížskou deklaraci (2005) a na akční program z Akkry (2008),

–  s ohledem na rezoluce Valného shromáždění OSN č. 68/204 a 68/279 o třetí mezinárodní konferenci o financování rozvoje, která se má konat v Addis Abebě (Etiopie) od 13. do 16. července 2015,

–  s ohledem na práci Odborného výboru OSN pro mezinárodní spolupráci v daňových záležitostech(1),

–  s ohledem na vzorovou úmluvu OSN o zamezení dvojího zdanění mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu(3),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. dubna 2010 nazvané „Daně a rozvoj – spolupráce s rozvojovými zeměmi na podpoře řádné správy v daňové oblasti“ (COM(2010)0163),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. února 2015 nazvané „Globální partnerství pro vymýcení chudoby a udržitelný rozvoj po roce 2015“ (COM(2015)0044),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. března 2015 o daňové transparentnosti v boji proti daňovým únikům a vyhýbání se daňové povinnosti (COM(2015)0136),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. května 2013 o boji proti daňovým podvodům, daňovým únikům a daňovým rájům(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2011 o daních a rozvoji – spolupráce s rozvojovými zeměmi na podpoře řádné správy v daňové oblasti(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2010 o podpoře řádné správy v daňové oblasti(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2013 o korupci ve veřejném a soukromém sektoru: dopad na lidská práva ve třetích zemích(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2014 o podpoře rozvoje prostřednictvím odpovědných obchodních praktik, včetně úlohy těžebního průmyslu v rozvojových zemích(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2014 o EU a globálním rámci pro rozvoj po roce 2015(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2014 o zprávě EU o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje za rok 2013(10),

–  s ohledem na článek 208 SFEU, který stanoví, že hlavním cílem rozvojové politiky EU je vymýcení chudoby, a na zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a na stanovisko Hospodářského a měnového výboru (A8-0184/2015),

A.  vzhledem k tomu, že nezákonné finanční toky – tj. jakýkoli neevidovaný soukromý odliv finančních prostředků týkající se nezákonným způsobem získaného, převáděného nebo používaného kapitálu – obvykle pocházejí z daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem, jako je zneužívání převodního oceňování, v rozporu se zásadou, že daně by se měly platit tam, kde dochází k vytváření zisku, a že daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem byly ve všech hlavních mezinárodních textech a konferencích o financování rozvoje označeny za největší překážky v mobilizaci domácích příjmů určených pro rozvoj;

B.  vzhledem k tomu, že podle zprávy organizace Global Financial Integrity za rok 2014 představují přímé zahraniční investice a oficiální rozvojová pomoc vynaložené od roku 2003 do roku 2012 dohromady o něco méně než nezákonné odlivy prostředků; vzhledem k tomu, že nezákonné finanční toky představují přibližně desetinásobek částky finanční pomoci poskytované rozvojovým zemím, která by měla být určena na vymýcení chudoby, zvyšování blahobytu a udržitelný rozvoj, což představuje každoroční nezákonný únik kapitálu z rozvojových zemí ve výši 1 bilionu USD;

C.  vzhledem k tomu, že vytváření veřejných příjmů z těžebního průmyslu je zásadně důležité pro rozvojové strategie řady rozvojových zemí, zejména nejméně rozvinutých zemí, ale potenciál, který nabízí těžební průmysl, pokud jde o zvýšení daňových příjmů, není obecně dobře využit z důvodu nedostatečných pravidel v daňové oblasti nebo potíží s jejich prosazováním, neboť ujednání mezi vládami rozvojových zemí a těžebními společnostmi jsou obvykle jednorázová a sjednaná bez jasných pokynů a netransparentně;

D.  vzhledem k tomu, že v důsledku existence rozsáhlého neformálního sektoru v hospodářstvích rozvojových zemí je široce pojaté zdanění prakticky nemožné, a vzhledem k tomu, že v zemích, kde velká část populace žije v chudobě, není významný podíl HDP zdanitelný;

E.  vzhledem k tomu, že spravedlivé, vyvážené, účinné a transparentní daňové režimy poskytují vládám zásadně důležité finanční prostředky, aby mohly naplnit právo občanů na základní veřejné služby, jako je zdravotní péče a vzdělání pro všechny, a vzhledem k tomu, že účinné přerozdělující daňové politiky přispívají ke snižování dopadů rostoucích nerovností na ty osoby, které jsou nejvíce potřebné;

F.  vzhledem k tomu, že podle Konference OSN o obchodu a rozvoji bylo přibližně 30 % přeshraničních podnikových investic před tím, než dosáhly svého cíle coby produkční aktiva, směřováno přes prostřednické země;

G.  vzhledem k tomu, že daňové příjmy od společností představují významný podíl národního důchodu rozvojových zemí, takže vyhýbání se daňovým povinnostem ze strany společností se jich obzvláště dotýká, a že v minulosti rozvojové země soustavně snižovaly sazby daně z příjmu právnických osob;

H.  vzhledem k tomu, že daňové ráje a netransparentní jurisdikce, které umožňují uchovávat bankovní a finanční informace v utajení, spolu s režimy nulového zdanění, jejichž cílem je přilákat kapitál a příjmy, jež by měly být zdaněny v jiných zemích, vytvářejí škodlivou soutěž v daňové oblasti, podrývají spravedlnost daňového systému a poškozují obchod a investice, přičemž postihují především rozvojové země, které podle odhadu přicházejí na daňových příjmech o 189 miliard USD ročně;

I.  vzhledem k tomu, že zdanění může být spolehlivým a udržitelným zdrojem příjmů v rozvojových zemích a v porovnání s tradičními mechanismy financování rozvoje, jako jsou zvýhodněné půjčky, nabízí výhodu stability, pokud se zavede spravedlivý, vyvážený, účinný a transparentní daňový systém, účinná a výkonná správa daní pro jejich řádný výběr a odpovědné využívání veřejných příjmů;

J.  vzhledem k tomu, že možné přínosy účinného a transparentního zdanění a fiskálních politik jdou nad rámec zvýšení dostupných zdrojů k podpoře rozvoje a mají přímý pozitivní efekt na řádnou správu a budování státu, protože posilují demokratické instituce, právní stát a sociální smlouvu mezi vládou a občany, aby se vytvořilo vzájemné propojení mezi daněmi, veřejnými a sociálními službami a snahou podpořit stabilitu vládních rozpočtů, čímž se podpoří dlouhodobá nezávislost na zahraniční pomoci a umožní rozvojovým zemím reagovat odpovědně na národní cíle a převzít odpovědnost za svá politická rozhodnutí;

K.  vzhledem k tomu, že v důsledku finanční a hospodářské krize se potřeba zvýšit domácí příjmy stala naléhavější;

L.  vzhledem k tomu, že množství zdrojů, které rozvojové země získávají pomocí mobilizace domácích příjmů, stabilně vzrůstá a že došlo k významnému pokroku v této oblasti za pomoci mezinárodních dárců;

M.  vzhledem k tomu, že rozvojové země čelí v souvislosti se získáváním daňových příjmů významným politickým, administrativním a technickým omezením v důsledku nedostatečných lidských a finančních zdrojů pro výběr daní, slabé administrativní kapacity ke zvládnutí složitého vybírání daní od nadnárodních společností, nedostatečné infrastruktury a kapacity pro realizaci výběru daní, odlivu kvalifikovaných pracovníků z daňové správy, korupce, nedostatku legitimity politického systému, nedostatečné účasti na mezinárodní spolupráci v oblasti zdanění, nespravedlivého rozdělování příjmů a špatné správy daní;

N.  vzhledem k tomu, že v důsledku současné celosvětové liberalizace obchodu a postupného odstraňování obchodních překážek v posledních desetiletích sice došlo ke zvýšení objemu přeshraničního obchodu se zbožím, ale objevily se také problémy v rozvojových zemích, které jsou výrazně závislé na obchodních daních, zejména v případě nejméně rozvinutých zemí, s kompenzací poklesu obchodních daní a s přechodem na jiné druhy domácích zdrojů, zejména dobře vyváženou skladbu daní;

O.  vzhledem k tomu, že v posledních letech došlo ke zvýšení počtu dohod o daních mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi, které byly použity ke snížení daní v přeshraničních finančních převodech, což minimalizovalo schopnost rozvojových zemí mobilizovat domácí zdroje a poskytlo nadnárodním společnostem možnosti, jak se vyhnout zdanění; vzhledem k tomu, že nedávné posouzení dopadů, které provedly nizozemské orgány, došlo k závěru, že nizozemský daňový systém usnadňoval vyhýbání se srážkové dani, což vedlo ke ztrátám dividend a úroků z příjmů ze srážkové daně v rozvojových zemích ve výši 150–550 milionů EUR ročně;(11)

P.  vzhledem k tomu, že ve srovnání s vyspělými ekonomikami získávají rozvojové země podstatně méně příjmů (jejich poměr daní k HDP se pohybuje mezi 10 a 20 % oproti 30 až 40 % u ekonomik OECD) a vyznačují se extrémně úzkými daňovými základnami; vzhledem k významnému potenciálu k rozšíření daňových základen a zvýšení objemu daňových příjmů za účelem poskytnutí nezbytných prostředků pro plnění základních vládních povinností;

Q.  vzhledem k tomu, že rozvojové země se snaží přilákat investice především tím, že nabízejí různé daňové pobídky a osvobození od daně, které nejsou transparentní a neřídí se řádnou analýzou nákladů a přínosů a často nepřilákají skutečné a udržitelné investice, přičemž staví rozvojové ekonomiky proti sobě v soupeření o to, kdo nabídne nejpříznivější daňový režim, což vede k neuspokojivým výsledkům v oblasti účinných a účelných daňových systémů a ke škodlivé soutěži v daňové oblasti;

R.  vzhledem k tomu, že členské státy se již zavázaly k tomu, že poskytnou 0,7 % svého HND na oficiální rozvojovou pomoc, a vzhledem k tomu, že objem podpory ve prospěch mobilizace domácích zdrojů je stále nízký – v roce 2011 představoval méně než jedno procento celkové oficiální rozvojové pomoci – a v roce 2012 bylo na budování kapacit v daňové oblasti podle odhadu věnováno pouze 0,1 % (118,4 milionu USD) oficiální rozvojové pomoci;

S.  vzhledem k tomu, že mnoho rozvojových zemí nemůže dosáhnout ani minimálního zdanění, které je nezbytné pro financování jejich základního fungování, veřejných služeb a jejich snah o snižování chudoby;

T.  vzhledem k tomu, že Evropská investiční banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj a instituce členských států pro financování rozvoje podporují soukromé společnosti v rozvojových zemích přímo skrze poskytování úvěrů, nebo nepřímo pomocí podpory finančních zprostředkovatelů, jako jsou obchodní banky a fondy soukromého kapitálu, které poté dále poskytují úvěry nebo investují do podniků;

U.  vzhledem k tomu, že rozvojové země by měly být lépe zastoupeny ve strukturách a postupech v oblasti mezinárodní daňové spolupráce, aby se jako rovnoprávní účastníci zapojily do vytváření a reformování celosvětových daňových politik;

V.  vzhledem k tomu, že Odborný výbor pro mezinárodní spolupráci v daňových záležitostech je pomocným orgánem Ekonomické a sociální rady, která věnuje zvláštní pozornost rozvojovým zemím a tranzitivním ekonomikám;

W.  vzhledem k tomu, že výběr dostatečných veřejných financí může hrát rozhodující úlohu v prosazování spravedlivějších společností, které odmítají rozdílný přístup k mužům a ženám a poskytují zvláštní podporu zejména dětem a jiným zranitelným skupinám;

1.  vyzývá Komisi, aby urychleně vypracovala ambiciózní akční plán v podobě sdělení o podpoře rozvojových zemí v boji proti daňovým únikům a vyhýbání se daňové povinnosti a o pomoci zavést spravedlivé, vyvážené, účinné a transparentní daňové systémy a aby přitom vzala v úvahu práci provedenou Výborem OECD pro rozvojovou pomoc před konferencí o financování rozvoje, která se má konat v Addis Abebě v Etiopii od 13. do 16. července 2015, a dopad mezinárodních daňových dohod na rozvojové země;

2.  trvá na tom, že účinná mobilizace domácích zdrojů a posílení daňových systémů budou nezbytným faktorem k dosažení rámce po roce 2015, který nahradí rozvojové cíle tisíciletí, a faktorem, který představuje životaschopnou strategii umožňující dlouhodobě překonat závislost na zahraniční pomoci, a že účinné a spravedlivé daňové systémy jsou zásadní pro vymýcení chudoby, boj proti nerovnostem, řádnou správu a budování státu; připomíná, že určité nadnárodní ekonomické činnosti ovlivňují schopnost zemí vytvářet domácí vládní příjmy a vybrat si svou daňovou strukturu, zatímco zvýšená mobilita kapitálu spolu s využíváním daňových rájů výrazně mění podmínky pro zdanění; vyjadřuje také znepokojení nad úrovní korupce a netransparentní veřejnou správou, které brání investování příjmů z daní do budování státu, veřejných služeb nebo veřejné infrastruktury;

3.  konstatuje, že ve většině rozvojových zemí zůstávají daňové zdroje v poměru k HDP stále na nízké úrovni, takže tyto země jsou obzvláště zranitelné z hlediska daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem ze strany daňových poplatníků z řad fyzických osob i společností; zdůrazňuje, že to představuje značnou finanční ztrátu pro rozvojové země, což podporuje korupci a poškozuje rozvojovou politiku EU, a že přijetí vhodných opatření proti těmto praktikám na vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni by pro EU a její členské státy mělo být hlavní prioritou, přičemž je třeba zohlednit potřeby a omezení, kterým rozvojové země čelí při získávání přístupu ke svým daňovým příjmům; domnívá se, že EU by měla zaujmout vedoucí pozici v rámci mezinárodního úsilí o boj proti daňovým rájům, daňovým podvodům a únikům, a to vlastním příkladem, a že by měla spolupracovat s rozvojovými zeměmi při potlačování agresivních praktik některých nadnárodních společností v oblasti vyhýbání se daňovým povinnostem a při hledání způsobů, jak jim pomoci odolávat tlakům na to, aby se zapojily do daňové soutěže;

Akční plán v oblasti boje proti vyhýbání se daňovým povinnostem a proti daňovým únikům v rozvojových zemích

4.  naléhavě žádá Komisi, aby přijala konkrétní a účinná opatření na podporu rozvojových zemí a regionálních rámců správy daní, jako je Africké fórum pro daňovou správu a Meziamerické ústředí daňových správ, v boji proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, při vypracovávání spravedlivých, vyvážených, účinných a transparentních daňových politik, při podpoře správních reforem a za účelem zvýšení podílu finanční a technické pomoci vnitrostátním daňovým správám rozvojových zemí, pokud jde o pomoc a rozvoj; trvá na tom, že tato podpora by měla být poskytnuta za účelem posílení justičních a protikorupčních agentur v těchto zemích; vyzývá k propojení odborných znalostí z veřejného sektoru členských států a přijímajících zemí s cílem posílit spolupráci a současně dosáhnout konkrétních předběžných výsledků pro přijímající země; podporuje pořádání seminářů, odborných školení, vysílání odborníků, studijní návštěvy a poradenství;

5.  žádá Komisi, aby začlenila řádnou správu v oblasti daní a spravedlivý, vyvážený, účinný a transparentní výběr daní na přední místo v agendě politického dialogu (v oblasti politiky, rozvoje a obchodu) a ve všech dohodách o rozvojové spolupráci s partnerskými zeměmi, posílila angažovanost a odpovědnost na vnitrostátní úrovni tím, že podpoří prostředí, ve kterém vnitrostátní parlamenty mohou smysluplně přispívat k utváření vnitrostátních rozpočtů a dohledu nad nimi, včetně v oblasti domácích příjmů a daňových záležitostí, a podpořila úlohu občanské společnosti při zajišťování veřejné kontroly nad správou daní a při monitorování případů daňových podvodů, mimo jiné zřízením účinných systémů na ochranu informátorů a novinářských zdrojů;

6.  naléhavě žádá, aby informace o skutečných majitelích společnosti, svěřenských fondů a dalších institucí byly veřejně přístupné v otevřených datových formátech, aby se zamezilo situacím, kdy anonymní „prázdné“ společnosti a podobné právní subjekty perou špinavé peníze, financují protiprávní nebo teroristické aktivity, skrývají totožnost zkorumpovaných a zločinných jednotlivců, kryjí krádeže veřejných prostředků a zisky z nezákonného obchodování a nezákonných daňových úniků; dále se domnívá, že všechny země by měly přijmout a plně provést alespoň doporučení Finančního akčního výboru (FATF) týkající se opatření proti praní špinavých peněz;

7.  vyzývá EU a členské státy, aby prosazovaly zásadu, že kotované i nekotované nadnárodní společnosti ze všech zemí a odvětví, a zejména společnosti zabývající se těžbou přírodních zdrojů, musí standardně provádět vykazování činnosti v jednotlivých zemích, a aby od nadnárodních společností požadovaly, aby jako součást výročních zpráv sestavených pro jednotlivé země uváděly u každého území, kde působí, jména všech dceřiných společností a jejich příslušné finanční výsledky, příslušné daňové informace, aktiva a počet zaměstnanců, a aby zajistily, aby tyto informace byly veřejně přístupné, přičemž omezí administrativní zátěž na minimum tím, že vyloučí mikropodniky; vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh s cílem odpovídajícím způsobem pozměnit směrnici o účetnictví; připomíná, že veřejná transparentnost je životně důležitým krokem směrem ke zlepšení stávajícího daňového systému a budování veřejné důvěry; vyzývá OECD, aby doporučila, že navrženou šablonu pro vykazování činnosti v jednotlivých zemích by měly zveřejňovat všechny nadnárodní společnosti, s cílem zajistit, aby všechny daňové orgány ve všech zemích měly přístup k podrobným informacím, které jim umožní posoudit rizika převodního oceňování a stanovit nejúčinnější způsob, jak využít auditních zdrojů; zdůrazňuje, že osvobození od daně a daňové výhody udělované zahraničním investorům prostřednictvím dvoustranných daňových dohod poskytují nadnárodním společnostem nespravedlivou konkurenční výhodu oproti domácím podnikům, zejména malým a středním podnikům;

8.  požaduje přezkoumání fiskálních podmínek a pravidel pro fungování těžebního průmyslu; vyzývá EU, aby zvýšila svou pomoc v rozvojových zemích, a podpořila tak naplnění cíle, kterým je odpovídající zdanění těžby přírodních zdrojů, posílení vyjednávací pozice hostitelských vlád, aby získaly lepší výnosy ze svých přírodních zdrojů, a povzbuzení diverzifikace jejich hospodářství; podporuje iniciativu v oblasti transparentnosti těžebního průmyslu a její rozšíření i na výrobní firmy a společnosti obchodující s komoditami;

9.  vítá přijetí mechanismu automatické výměny informací, což je hlavní nástroj pro posílení globální transparentnosti a spolupráce v oblasti boje proti vyhýbání se daňovým povinnostem a proti daňovým únikům; uznává však, že je třeba neustálá podpora v oblasti financí, odborných znalostí a času, která rozvojovým zemím umožní vybudovat požadované kapacity umožňující zasílat a zpracovávat informace; zdůrazňuje proto, že je důležité zajistit, aby nový globální standard pro automatickou výměnu informací vyvinutý OECD zahrnoval přechodné období pro rozvojové země, a uznat, že díky tomu, že tento standard bude vzájemný, mohou být země, které nemají zdroje ani kapacity k vybudování nezbytné infrastruktury pro shromažďování, správu a sdílení požadovaných informací, účinně vyloučeny; kromě toho se domnívá, že by měl být zvážen jednotný standard upravující důvěrnost;

10.  vyzývá k tomu, aby byla do konce roku 2015 vypracována mezinárodně dohodnutá definice daňových rájů, sankce pro subjekty, které jich využívají, a černá listina zemí, včetně zemí v EU, které nebojují proti daňovým únikům nebo je akceptují; vyzývá EU, aby podpořila ekonomickou konverzi rozvojových zemí, které jsou daňovými ráji; žádá členské státy, které mají závislá území a území, jež nejsou součástí Unie, aby s orgány v těchto oblastech pracovaly na přijetí zásad daňové transparentnosti a aby zajistily, že žádná z nich nebude sloužit jako daňový ráj;

11.  žádá Evropskou unii a její členské státy, aby zajistily, že při vyjednávání o daňových a investičních dohodách s rozvojovými zeměmi by příjmy nebo zisky plynoucí z přeshraničních činností měly být daněny v zemi původu, v níž se získává nebo vytváří hodnota; v tomto ohledu zdůrazňuje, že vzorová úmluva OSN o daních zajišťuje spravedlivé rozdělení práv na zdanění mezi zeměmi původu a rezidence; zdůrazňuje, že při vyjednávání smluv v daňové oblasti by Evropská unie a její členské státy měly dodržovat zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje stanovenou v článku 208 SFEU;

12.  naléhavě žádá Komisi a všechny členské státy, aby následovaly příklad některých členských států a provedly posouzení dopadů evropských daňových politik na rozvojové země a sdílely osvědčené postupy za účelem posílení soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a zlepšení stávajících postupů, aby se lépe zohlednily negativní dopady na rozvojové země a zvláštní potřeby těchto zemí; v této souvislosti vítá revidovaný akční plán Komise o daňových únicích a vyhýbání se daňovým povinnostem, který má být prezentován v roce 2015, a naléhavě žádá členské státy, aby se urychleně dohodly na společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob;

13.  rozhodně podporuje škálu stávajících mezinárodních iniciativ v oblasti reformy globálního systému, včetně iniciativy OECD v oblasti oslabování daňové základny a přesouvání zisku, se zaměřením na zvýšenou účast rozvojových zemí ve strukturách a postupech mezinárodní daňové spolupráce; naléhavě žádá EU a členské státy, aby zajistily, aby byl výbor OSN pro zdanění přeměněn ve skutečný mezivládní orgán, lépe vybaven a s dostatečnými dalšími prostředky v rámci Ekonomické a sociální rady OSN, s cílem zajistit, aby se všechny země mohly rovnoprávně účastnit vytváření a reformování celosvětových daňových politik; zdůrazňuje, že je třeba zvážit sankce pro nespolupracující jurisdikce i pro finanční instituce, které fungují v daňových rájích;

14.  zdůrazňuje, že dostatečná výše veřejných financí může přispět k vyrovnání nerovnosti žen a mužů a poskytnout prostředky pro lepší podporu dětí a zranitelných skupin ve společnosti, a uznává, že ačkoli mají daňové úniky dopad na dobré životní podmínky jedinců, poškozují zejména chudé domácnosti a domácnosti s nižšími příjmy, ve kterých jsou často neúměrně zastoupeny ženy;

15.  se znepokojením konstatuje, že mnohé rozvojové země se nalézají ve velmi slabé vyjednávací pozici vůči některým přímým zahraničním investorům; je toho názoru, že od společností by mělo být vyžadováno, aby se konkrétně zavázaly, že jejich investice budou mít pozitivní dopad na socioekonomický rozvoj hostitelské země na místní nebo celostátní úrovni; vyzývá Komisi, Radu a partnerské vlády, aby zajistily, že daňové pobídky nebudou vytvářet další možnosti pro vyhýbání se daňovým povinnostem; zdůrazňuje, že pobídky by měly být transparentnější a v ideálním případě by měly být zaměřeny na podporu investic do udržitelného rozvoje;

16.  žádá EIB, EBRD a instituce členských států pro financování rozvoje, aby sledovaly a zajistily, aby se společnosti či jiné právní subjekty, které dostávají podporu, nepodílely na daňových únicích a vyhýbání se daňovým povinnostem prostřednictvím finančních zprostředkovatelů v extrateritoriálních střediscích a daňových rájích nebo umožňováním nezákonných kapitálových toků, a aby posílily své politiky transparentnosti například zveřejňováním všech svých zpráv a šetření; vyzývá EIB, aby uplatňovala náležitou péči, požadovala od svých klientů výroční zprávy sestavené pro jednotlivé země, zjišťovala skutečné vlastnictví příjemců a zajistila kontrolu převodních cen s cílem zaručit transparentnost svých investic a zabránit daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem;

o
o   o

17.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) http://www.un.org/esa/ffd/tax/
(2) http://www.un.org/esa/ffd/tax/unmodel.htm
(3) Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15.
(4) Přijaté texty, P7_TA(2013)0205.
(5) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 37.
(6) Úř. věst. C 341 E, 16.12.2010, s. 29.
(7) Přijaté texty, P7_TA(2013)0394.
(8) Přijaté texty, P7_TA(2014)0163.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2014)0059.
(10) Přijaté texty, P7_TA(2014)0251.
(11) „Otázky hodnocení ve financování rozvoje. Analýza dopadů nizozemské politiky v oblasti daně z příjmu právnických osob na rozvojové země“, studie zadaná Oddělením pro hodnocení politik a operací nizozemského ministerstva zahraničních věcí, listopad 2013.

Právní upozornění - Ochrana soukromí