Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2014/2208(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0215/2015

Předložené texty :

A8-0215/2015

Rozpravy :

PV 06/07/2015 - 13
CRE 06/07/2015 - 13

Hlasování :

PV 09/07/2015 - 12.1
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0266

Přijaté texty
PDF 470kWORD 151k
Čtvrtek, 9. července 2015 - Štrasburk Konečné znění
Účinné využívání zdrojů: směrem k oběhovému hospodářství
P8_TA(2015)0266A8-0215/2015

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. července 2015 o účinném využívání zdrojů: směrem k oběhovému hospodářství (2014/2208(INI))

Evropský parlament,

‒  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Směrem k oběhovému hospodářství: program nulového odpadu pro Evropu“(COM(2014)0398),

‒  s ohledem na sdělení Komise o účinném využívání zdrojů ve stavebnictví (COM(2014)0445),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Zelený akční plán pro malé a střední podniky: Umožnit malým a středním podnikům proměnit výzvy v oblasti životního prostředí na obchodní příležitosti“ (COM(2014)0440),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“ (COM(2015)0080),

‒  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Budování jednotného trhu s ekologickými produkty –Usnadnění lepší informovanosti o environmentálním profilu produktů a organizací“ (COM(2013)0196),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Inovace pro udržitelný růst: biohospodářství pro Evropu“ (COM(2012)0060),

‒  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje“ (COM(2011)0571),

‒  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa účinněji využívající zdroje – stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020“ (COM(2011)0021),

‒  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa 2020 – strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2013 o ekologických inovacích – zaměstnanost a růst díky politice životního prostředí(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2014 k evropské strategii pro řešení problematiky plastového odpadu v životním prostředí(2),

‒  s ohledem na své usnesení ze dne 24. května 2012 o Evropě účinněji využívající zdroje(3),

‒  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2011 o účinné evropské strategii v oblasti surovin(4),

‒  s ohledem na sedmý akční program pro životní prostředí,

–  s ohledem na strategii EU pro udržitelný rozvoj (2006) a její přezkum z roku 2009,

‒  s ohledem na závěry Rady pro životní prostředí nazvané „Ozelenění evropského semestru a strategie Evropa 2020 – přezkum v polovině období“ ze dne 28. října 2014,

–  s ohledem na shrnutí Evropské agentury pro životní prostředí nazvané „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2015“,

‒  s ohledem na Úmluvu o biologické rozmanitosti (CBD),

‒  s ohledem na šetření UNEP (Program OSN pro životní prostředí) o vytvoření udržitelného finančního systému,

‒  s ohledem na závěry Mezinárodního panelu UNEP pro zdroje „Ekologická rizika a výzvy antropogenních toků a cyklů kovů“ z roku 2013,

‒  s ohledem na závěry Mezinárodního panelu UNEP pro zdroje „Oddělení využívání přírodních zdrojů a jeho dopadů na životní prostředí od hospodářského růstu“ z roku 2011,

–  s ohledem na petici „Stop plýtvání potravinami v Evropě!“,

‒  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. prosince 2014(5),

‒  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 12. února 2015(6),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0215/2015),

A.  vzhledem k tomu, že neudržitelné využívání zdrojů je hlavní příčinou různých ekologických rizik, jako je změna klimatu, desertifikace, odlesňování, ztráta biodiverzity a oslabování ekosystémových služeb; vzhledem k tomu, že globální ekonomika používá k zajištění celosvětové produkce a odstranění odpadů zdroje odpovídající hodnotě 1,5 planety a odhaduje se, že do 30. let 21. století tato hodnota dosáhne ekvivalentu zdrojů dvou planet;

B.  vzhledem k tomu, že Evropa je závislejší na dovozu zdrojů více než kterýkoli jiný region světa a že v poměrně krátké době bude mnoho zdrojů vyčerpáno; vzhledem k tomu, že konkurenceschopnost Evropy lze výrazně zvýšit tak, že se ze zdrojů v hospodářství bude získávat více přidané hodnoty a že budou podporovány udržitelné dodávky surovin z evropských zdrojů; vzhledem k tomu, že jakožto příspěvek k zajištění dodávek surovin je třeba posílit partnerství pro inovace mezi průmyslem, odvětvím nakládání s odpady a výzkumem s cílem zvýšit potenciál recyklace hlavních surovin;

C.  vzhledem k tomu, že přechod na oběhové hospodářství je v zásadě hospodářská záležitost, která se dotýká přístupu k surovinám či jejich udržitelné dostupnosti, opětovné industrializace a další digitalizace Evropy, vytváření nových pracovních míst a výzev spojených se změnou klimatu, energetickou bezpečností a omezenými zdroji; vzhledem k tomu, že investice do oběhového hospodářství tedy mohou být zcela v souladu s programem Komise pro zaměstnanost, růst a konkurenceschopnost a že mají potenciál vytvořit situaci výhodnou pro všechny zúčastněné strany;

D.  vzhledem k tomu, že účinné využívání zdrojů musí zohledňovat rovněž širší otázky udržitelnosti, včetně rozměru environmentálního, etického, hospodářského a sociálního, a být s nimi v souladu;

E.  vzhledem k tomu, že cíle a konečná prioritní opatření sedmého akčního programu pro životní prostředí jsou závazné;

F.  vzhledem k tomu, že v programu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro životní prostředí se uvádí, že „environmentální efektivita přístupů založených na dobrovolnosti je často diskutabilní a jejich hospodářská účinnost je obecně nízká“(7);

G.  vzhledem k tomu, že k oběhovému hospodářství je nutná systémová změna, která ovlivní všechny zúčastněné strany v hodnotovém řetězci, a zásadní inovace v oblasti technologií, podniků a společnosti jako celku;

H.  vzhledem k tomu, že občané, malé podniky a místní veřejné orgány mají zvláštní úlohu, pokud jde o zajišťování účinného využívání zdrojů a podporu oddělení hospodářského růstu od spotřeby zdrojů;

I.  vzhledem k tomu, že k řádně fungujícímu oběhovému hospodářství jsou nutné konkurenceschopné podniky, a vzhledem k tomu, že podniky jsou samy o sobě hnací silou pro přechod na oběhové hospodářství;

J.  vzhledem k tomu, že je důležité, aby se malé a střední podniky staly ústředním bodem strategie účinného využívání zdrojů v EU, neboť představují 99 % podniků v EU a zaměstnávají 2/3 pracovní síly;

K.  vzhledem k tomu, že ambiciózní evropský balíček opatření pro oběhové hospodářství vytváří obchodní příležitosti, zajišťuje přístup k primárním surovinám, prodlužuje jejich produktivní využití (prostřednictvím opětovného použití, opětovného zpracování, využití na náhradní díly nebo recyklaci), zaručuje vysokou kvalitu recyklačních procesů na konci životnosti a se všemi vedlejšími produkty a odpady zachází jako s toky cenných zdrojů pro další použití;

L.  vzhledem k tomu, že udržitelné a odpovědné zajišťování zdrojů primárních surovin má rozhodující význam pro dosažení účinného využívání zdrojů a splnění cílů oběhového hospodářství;

M.  vzhledem k tomu, že je nezbytné rozvíjet trhy s druhotnými surovinami, aby bylo možné dosáhnout cílů účinného využívání zdrojů a oběhového hospodářství;

N.  vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyzýval Komisi, aby stanovila ukazatele a cíle pro účinné využívání zdrojů;

O.  vzhledem k tomu, že pro zavedení oběhového hospodářství má ústřední význam odstranění toxických chemických látek, pro něž existují nebo budou vyvinuty bezpečnější alternativy, které odpovídají právním předpisům platným v oblasti chemických látek;

P.  vzhledem k tomu, že z údajů Eurostatu o zpracování komunálního odpadu v EU-28 jasně vyplývá, že v odpadové politice stále nejsou rovné podmínky a že provádění a prosazování stávajících právních předpisů přináší značné problémy;

Q.  vzhledem k tomu, že v průměru je pouze 40 % pevného odpadu opětovně použito nebo recyklováno a že zbytek putuje na skládky nebo do spaloven;

R.  vzhledem k tomu, že výroba a spotřeba zemědělských potravinových produktů má značný podíl na využívání zdrojů a významné dopady na životní prostředí, veřejné zdraví, zdraví zvířat a na dobré životní podmínky zvířat; vzhledem k tomu, že má-li se uceleně řešit neúčinné využívání potravinových zdrojů, je nutné k němu přistupovat udržitelným způsobem;

S.  vzhledem k tomu, že odstranění dotací poškozujících životní prostředí, včetně přímých a nepřímých dotací na fosilní paliva, by přineslo značné snížení emisí skleníkových plynů, pomohlo by v boji se změnou klimatu a umožnilo by zavedení oběhového hospodářství;

1.  vítá sdělení Komise nazvané „Směrem k oběhovému hospodářství: program nulového odpadu pro Evropu“(COM(2014)0398); podporuje přístup Komise k návrhům a inovacím pro oběhové hospodářství, kterými se stanovuje politický rámec pro podporu účinného využívání zdrojů a cíl účinného využívání zdrojů, jak jsou uvedeny ve sdělení, a specifický politický rámec, který malým a středním podnikům umožňuje proměnit výzvy v oblasti životního prostředí na ekologicky udržitelné obchodní příležitosti; zdůrazňuje, že pro přechod k oběhovému hospodářství je nutné zavést legislativní opatření, a vyzývá Komisi, aby do konce roku 2015 předložila ambiciózní návrh týkající se oběhového hospodářství, jak oznámila ve svém pracovním programu na rok 2015;

2.  zdůrazňuje, že řešení nedostatku zdrojů vyžaduje omezení těžby a využívání zdrojů a naprosté oddělení růstu od využívání přírodních zdrojů, tedy systémovou změnu, která vyžaduje posouzení potřebných opatření z hlediska dosažení udržitelnosti do roku 2050, přičemž s opatřeními je třeba začít ihned;

3.  zdůrazňuje, že k oblastem výroby a spotřeby je třeba přistupovat způsobem, který zajistí soulad se širšími cíli udržitelného rozvoje;

4.  připomíná, že sice již došlo ke zlepšením v účinném využívání zdrojů, nepřetržitý růst výroby však tyto pokroky v oblasti účinnosti překonal a těžba zdrojů na celosvětové úrovni i nadále dramaticky stoupá, takže je naléhavě nutné celkově snížit těžbu a využívání zdrojů a překonat tak zpětný účinek; vyzývá Komisi, aby navrhla odpovídající opatření;

5.  připomíná, že vodu jako přírodní zdroj používaný ve výrobních procesech a jako veřejný statek je třeba zohledňovat při výpočtu míry spotřeby surovin a že je nutné ji využívat efektivním způsobem;

6.  zdůrazňuje, že optimalizace využívání zdrojů prostřednictvím požadavků na lepší plánování a právních předpisů v oblasti odpadů, které by zajistily posun nahoru v hierarchii odpadů (a tím podpořily předcházení vzniku odpadu, jeho opětovné používání, přípravu na opětovné používání a recyklaci), by podnikům, veřejným orgánům a spotřebitelům v EU mohly přinést podstatné čisté úspory, jejichž výše se odhaduje na 600 miliard EUR ročně, tj. 8 % ročního obratu, a zároveň snížit celkové roční emise skleníkových plynů o 2–4 %; zdůrazňuje, že zvýší-li se produktivita zdrojů do roku 2030 o 30 %, HDP by se mohl zvýšit o téměř 1 % a mohly by vzniknout 2 miliony nových udržitelných pracovních míst(8); připomíná, že účinné využívání zdrojů je prvořadým cílem sedmého akčního programu pro životní prostředí, který zdůrazňuje, že je zapotřebí stimulovat výrobu a spotřebitelskou poptávku po ekologicky udržitelných výrobcích a službách prostřednictvím politik, které podporují jejich dosažitelnost, finanční dostupnost, funkčnost a atraktivnost;

7.  je přesvědčen, že zlepšení účinnosti využívání zdrojů vyžaduje právní i ekonomické pobídky, internalizaci vnějších nákladů a další financování výzkumu a inovací, ale i společenské změny a změny životního stylu; zdůrazňuje, že s přihlédnutím k zásadě subsidiarity jsou na různých politických úrovních zapotřebí různé nástroje;

8.  domnívá se, že zavedení oběhového hospodářství v plném rozsahu vyžaduje úplné zapojení všech příslušných zainteresovaných stran, regionů, měst, místních komunit, malých a středních podniků, nevládních organizací, zástupců průmyslu, odborových organizací a občanů;

9.  vyzývá Komisi, aby do celého procesu vypracovávání balíčku opatření pro oběhové hospodářství zapojovala místní a regionální orgány;

10.  zdůrazňuje, že pro úspěšný přechod na oběhové hospodářství má zásadní význam veřejné povědomí, ale i názor a zapojení občanů; podotýká, že nezbytnou pozornost a zdroje je třeba věnovat vzdělávání a poskytování informací s cílem podpořit udržitelné modely spotřeby a výroby, a zdůrazňuje přínosy přechodu na oběhové hospodářství účinně využívající zdroje;

11.  poukazuje na to, že přechod na oběhové hospodářství vyžaduje kvalifikovanou pracovní sílu a že vzdělávání a odborná příprava musí zohledňovat potřebu zelených dovedností;

12.  zdůrazňuje, že EU již zavedla finanční nástroje ve prospěch oběhového hospodářství, konkrétně programy Horizont 2020 a Life+, a že, budou-li tyto nástroje řádně využívány, mohly by v členských státech a regionech EU pomoci podpořit ekologické inovace a průmyslovou ekologii;

13.  zdůrazňuje, že právní jistota a dlouhodobá předvídatelnost jsou klíčové pro uvolnění potenciálu Evropského fondu pro strategické investice pro oběhové hospodářství s cílem nasměrovat investice směrem k udržitelnému hospodářství;

14.  zdůrazňuje, že přechod k udržitelnému a oběhovému hospodářství by měl spojovat ambiciózní cíle v oblasti životního prostředí s důraznými sociálními požadavky, včetně prosazování důstojné práce a podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (tj. zajistit, aby pracovníci nebyli na pracovišti vystavováni škodlivým látkám);

15.  zdůrazňuje nutnost zavést soudržnější právní rámec pro udržitelnou výrobu a spotřebu, který se bude vztahovat na celý výrobní cyklus od udržitelného zajištění zdrojů až po zhodnocení na konci životnosti;

Ukazatele a cíle

16.  zdůrazňuje, že do roku 2050 musí být využívání zdrojů EU udržitelné, což mimo jiné vyžaduje absolutní snížení spotřeby zdrojů na udržitelnou úroveň na základě spolehlivého měření spotřeby zdrojů v rámci celého dodavatelského řetězce, přísné dodržování hierarchie odpadového hospodářství, zavedení kaskádovitého využívání zdrojů, zejména biomasy, odpovědné a udržitelné zajišťování zdrojů, vytvoření uzavřeného okruhu neobnovitelných zdrojů, zvýšené využívání obnovitelných zdrojů energie v mezích jejich obnovitelnosti, postupné ukončení používání toxických látek, zejména těch, pro které existují nebo budou vytvořeny bezpečnější alternativy v souladu s platnými právními předpisy o chemických látkách s cílem zajistit rozvoj cyklů netoxických materiálů, a zlepšení kvality ekosystémových služeb;

17.  připomíná, že již v roce 2012 Parlament žádal o jasné, pevné a měřitelné ukazatele hospodářské činnosti, které budou brát v potaz změnu klimatu, biologickou rozmanitost a účinné využívání zdrojů z hlediska životního cyklu, a o to, aby tyto ukazatele byly východiskem při předkládání návrhů právních předpisů a stanovování konkrétních cílů v oblasti snižování míry využívání zdrojů;

18.  naléhavě vyzývá Komisi, aby do konce roku 2015 navrhla hlavní ukazatel a škálu dílčích ukazatelů účinnosti využívání zdrojů, včetně ekosystémových služeb; poukazuje na to, že použití těchto harmonizovaných ukazatelů by mělo být od roku 2018 právně závazné a ukazovatele by měly měřit spotřebu zdrojů, včetně dovozu a vývozu na úrovni EU, členských států a průmyslu, přičemž by se měl zohlednit celý životní cyklus výrobků a služeb, a zároveň by měly být založeny na metodice měření ekologické stopy a měřit alespoň využívání půdy, vody, surovin a emise uhlíku;

19.  naléhavě žádá Komisi, aby do konce roku 2015 navrhla cíl zvýšit do roku 2030 účinnost využívání zdrojů na úrovni EU o 30 % oproti roku 2014, ale i individuální cíle pro jednotlivé členské státy; zdůrazňuje, že dříve, než bude možné cíle účinného využívání zdrojů uplatnit, je třeba, aby byly podloženy ukazateli;

20.  naléhavě vyzývá Komisi, aby podpořila využívání ukazatelů účinného využívání zdrojů prostřednictvím mezinárodních úmluv s cílem umožnit porovnávání průmyslových odvětví a ekonomik a zajistit rovné podmínky a podpořit dialog a spolupráci se třetími zeměmi;

21.  zdůrazňuje, že tyto ukazatele by měly být začleněny do evropského semestru a do všech posouzení dopadu;

Politika v oblasti výrobků a ekodesign

22.  zdůrazňuje význam dobře promyšlené politiky v oblasti výrobků, která zvyšuje předpokládanou životnost výrobku, trvanlivost, možnosti opětovného použití a recyklace; poukazuje na to, že množství zdrojů spotřebovaných na určitý výrobek během jeho životního cyklu a možnost jeho opravy, opětovného použití a recyklace jsou do značné míry určeny již při navrhování výrobku; vyzývá Komisi, aby v politice v oblasti výrobků prosazovala přístup, který ve větší míře vychází z celého životního cyklu, a to především stanovením harmonizovaných metod pro hodnocení environmentální stopy produktu;

23.  vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby předložila ambiciózní pracovní program a aby uceleným a ambiciózním způsobem zavedla požadavky v oblasti ekologického designu obsažené ve stávající směrnici o ekologickém designu pomocí nových a aktualizovaných prováděcích opatření a počínaje okamžitým přijetím již navržených opatření;

24.  naléhavě vyzývá Komisi, aby do konce roku 2016 předložila návrh revize směrnice o ekodesignu a dalších příslušných právních předpisů souvisejících s politikou v oblasti výrobků, založený na posouzení dopadů, jež bude obsahovat tyto důležité změny: rozšíření oblasti působnosti požadavků na ekologický design, aby byly zahrnuty všechny hlavní skupiny výrobků, a nikoli pouze výrobky spojené se spotřebou energie; postupné zařazení všech relevantních aspektů týkajících se účinného využívání zdrojů do povinných požadavků na navrhování výrobků; zavedení povinného průvodního listu výrobku, který bude z těchto požadavků vycházet; zavedení vlastních a externích kontrol, které zajistí soulad výrobků s těmito normami, a stanovení horizontálních požadavků týkajících se mimo jiné životnosti, opravitelnosti, možnosti opětovného použití a recyklace;

25.  vyzývá Komisi, aby pomocí analýzy nákladů a přínosů posoudila možnost zavést minimální stanovený obsah recyklovaných materiálů v nových výrobcích, a to v souvislosti s budoucí revizí směrnice o ekodesignu;

26.  naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla opatření proti plánovanému zastarávání a dále rozvíjela soubor norem pro výrobky v oběhovém hospodářství, k nimž patří modernizace a opravy, podpora demontáže a účinné využívání surovin, obnovitelných zdrojů a recyklovatelných materiálů v produktech;

27.  připomíná, že v úspěšném oběhovém hospodářství hraje důležitou úlohu dostupnost normalizovaných a modulových součástí, plány na rozmontování, navrhování výrobků s dlouhou životností a účinné výrobní procesy; naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala vhodná opatření, která zajistí, že výrobky budou mít dlouhou životnost, bude je možné snadno modernizovat, opětovně využít, upravit, opravit, recyklovat a přeměnit na nové zdroje, a že součásti s obsahem nebezpečných látek budou jasně označeny v návodu k použití, což usnadní oddělení těchto částí před recyklací;

28.  poukazuje na to, že je důležité zvýšit povědomí spotřebitelů a jejich aktivní úlohu v této oblasti;

29.  vyzývá Komisi, aby navrhla rozšíření minimálních záruk u trvanlivého spotřebního zboží s cílem prodloužit očekávanou životnost výrobku a aby vyjasnila, že v souladu se směrnicí 1999/44/ES by prodejci spotřebního zboží měli posuzovat vady během prvních dvou let zákonné záruční lhůty a účtovat spotřebiteli náklady na jejich opravu, pouze pokud byla porucha způsobena nesprávným používáním;

30.  vyzývá Komisi, aby navrhla vhodná opatření týkající se dostupnosti náhradních dílů, aby byla zajištěna možnost výrobek během životního cyklu opravit;

31.  vyzývá Komisi, členské státy a Evropskou agenturu pro chemické látky, aby zintenzivnily úsilí o nahrazení látek vzbuzujících mimořádné obavy a o omezení látek, které představují nepřijatelné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí v souvislosti s nařízením REACH, což v neposlední řadě poslouží jako prostředek ke splnění požadavku 7. akčního programu pro životní prostředí, tj. rozvíjet koloběh netoxických materiálů, aby mohl být recyklovaný odpad využíván jako hlavní a spolehlivý zdroj surovin pro Unii; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby okamžitě ukončila své jednostranné moratorium na zpracovávání doporučení Evropské agentury pro chemické látky ohledně začlenění látek vzbuzujících mimořádné obavy do přílohy XIV nařízení REACH a aby naopak začlenění takových látek urychleně provedla; v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady zdůrazňuje, že prevence má přednost před recyklací, a že by tudíž recyklace neměla ospravedlňovat další používání látek s nebezpečnými dopady;

32.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzivnily své úsilí o nahrazení nebezpečných látek v souvislosti se směrnicí 2011/65/EU o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních s cílem zavést koloběh netoxických materiálů;

33.  naléhavě vyzývá členské státy, aby prováděly účinný dohled nad trhem, který zajistí, aby evropské i dovážené produkty vyhovovaly požadavkům týkajícím se politiky v oblasti výrobků a ekodesignu; naléhavě vyzývá členské státy, aby s cílem zajistit účinný dohled nad trhem neprodleně pokročily v legislativním postupu, pokud jde o přezkum nařízení o dozoru nad trhem; konstatuje, že jakékoli další prodlení ohrožuje zájmy podniků a občanů;

Směrem k nulovému odpadu

34.  upozorňuje na analýzu Komise, v níž se uvádí, že přijetí nových cílů v oblasti odpadu by vytvořilo 180 000 pracovních míst, zvýšilo by konkurenceschopnost EU a snížilo by poptávku po vzácných zdrojích spojených s vyššími náklady(9); vyjadřuje politování nad tím, že legislativní návrh týkající se odpadů(10) byl stažen, avšak z oznámení místopředsedy Timmermana, které učinil na dílčím zasedání Parlamentu v prosinci 2014, usuzuje, že se rýsuje příležitost pro nový a ambicióznější balíček opatření týkajících se oběhového hospodářství;

35.  naléhavě vyzývá Komisi, aby do konce roku 2015 předložila ohlášený návrh revize právních předpisů o odpadech, v níž důsledně uplatní hierarchii způsobů nakládání s odpady a do níž zahrne tyto body:

   jasné a jednoznačné definice;
   vypracování opatření v oblasti předcházení vzniku odpadů;
   stanovení závazných cílů v oblasti omezování komunálního, komerčního a průmyslového odpadu, jichž má být dosaženo do roku 2025;
   stanovení jasných minimálních norem pro rozšíření požadavků na odpovědnost výrobců s cílem zajistit transparentnost a nákladovou efektivnost systémů rozšířené odpovědnosti výrobce;
   uplatňování systémů plateb podle množství odpadu v oblasti zbytkového odpadu v kombinaci se systémy povinného tříděného sběru papíru, kovů, plastů a skla s cílem zajistit vysokou kvalitu recyklovaných materiálů; zavedení povinného tříděného sběru biologického odpadu do roku 2020;
   zvýšení cílů recyklace anebo přípravy na opětovné použití odpadu do roku 2030 alespoň na 70 % pevného komunálního odpadu a 80 % recyklace obalových odpadů v závislosti na jednoznačné metodě podávání zpráv, která zabrání vykazování zlikvidovaného odpadu (na skládkách nebo ve spalovně) jako recyklovaného odpadu, při čemž bude ve všech členských státech využita stejná harmonizovaná metoda s externě ověřovanými statistikami; zavedení povinnosti subjektů provádějících recyklaci předkládat zprávy o „vstupním“ množství odpadu, které v třídírně odpadů přijímají, jakož i o „výstupním“ množství recyklátů, které třídírnu odpadů opouští;
   přísné omezení spalování (s rekuperací energie či bez ní) na nerecyklovatelný a biologicky nerozložitelný odpad, jehož má být dosaženo do roku 2020;
   postupné povinné omezování veškerého skládkování probíhající v souladu s požadavky v oblasti recyklace a ve třech fázích (2020, 2025 a 2030), které by vedlo k úplnému zákazu skládkování, s výjimkou některých druhů nebezpečného a zbytkového odpadu, pro něž skládkování představuje nejekologičtější řešení;
   podporování členských států při zavádění poplatků za skládkování a spalování;

36.  zdůrazňuje význam a přidanou hodnotu evropských cílů politiky v oblasti odpadů, a to jednak co se týče právní jistoty, předvídatelnosti a vytvoření rovných podmínek na vnitřním trhu, jednak také z hlediska zajištění ochrany a zlepšování životního prostředí všech občanů EU;

37.  vyzývá Komisi, aby pro všechny členské státy EU stanovila stejné cíle, a tím v celé EU zajistila stejně vysokou úroveň ochrany životního prostředí, a předešla tak narušení jednotného trhu;

38.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila řádné a bezvýhradní provádění stávajících právních předpisů o odpadech a jejich cílů, zejména včetně povinných systémů tříděného sběru, a aby zaručila zvýšení úsilí členských států o plnění stávajících cílů a zavedla opatření, jimiž členské státy podpoří v zavádění správných nástrojů, které jim umožní dosáhnout cílů ve stanovených lhůtách;

39.  zdůrazňuje, že, mají-li se co nejlépe využít dostupné kapacity nakládání s odpady v EU, v zájmu zamezení nadměrným kapacitám je třeba lépe plánovat a sdílet informace;

40.  vyzývá Komisi, aby podrobněji prozkoumala možnost navržení regulačního rámce pro tzv. dokonalejší vytěžování skládek, aby bylo možné získávat druhotné suroviny, které se na stávajících skládkách nacházejí, a přezkoumat rozvoj systému ekologických povolení pro recyklační průmysl;

41.  žádá Komisi o větší transparentnost a lepší kontroly, aby zabránila přepravě odpadů do zemí s méně přísnými environmentálními a sociálními normami, než jsou normy platné v EU;

42.  vyzývá Komisi, aby spolu s členskými státy zvýšila své úsilí o potírání nelegálního vývozu post-spotřebitelského odpadu;

43.  vyzývá Komisi, aby v rámcové směrnici o odpadech stanovila minimální požadavky na vnitrostátní programy věnované předcházení vzniku odpadů a aby vypracovala soubor cílů a ukazatelů, díky nimž bude možné výsledky jednotlivých členských států srovnávat;

44.  naléhavě vyzývá Komisi, aby se zabývala specifickými problémy spojenými s odpady a aby učinila kroky, které navrhuje ve svém sdělení o oběhovém hospodářství (COM(2014)0398); vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily využití finančních prostředků EU na pomoc při plnění cílů integrovaného nakládání s odpady, jako je tříděný sběr a rozvoj infrastruktury pro recyklaci;

45.  naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla, aby do roku 2025 byl ve srovnání se stavem z roku 2014 o 50 % snížen odpad znečišťující moře;

46.  zdůrazňuje nutnost stanovit cíle pro sběr a recyklaci konkrétních kritických kovů s ohledem na jejich stále větší nedostatek a za účelem snížení závislosti;

47.  vyzývá Komisi, aby do konce roku 2015 navrhla cíle, opatření a nástroje pro účinné řešení potravinového odpadu, včetně závazného cíle snížit do roku 2025 alespoň o 30 % potravinový odpad v odvětvích výroby, maloobchodního prodeje, distribuce, stravování, pohostinství a v domácnostech; vyzývá Komisi, aby v členských státech podporovala přijetí úmluv, na základě kterých by odvětví maloobchodního prodeje potravin rozdělovalo neprodané zboží dobročinným organizacím; vyzývá Komisi, aby při posuzování dopadu příslušných nových legislativních návrhů zhodnotila jejich případný dopad na potravinový odpad;

Udržitelné budovy

48.  vítá sdělení Komise nazvané „Účinné využívání zdrojů ve stavebnictví“ (COM(2014)0445); domnívá se, že je nutné přistupovat ke stavebnictví na základě plánu a jeho dlouhodobých cílů;

49.  vyzývá Komisi, aby navrhla plné uplatňování zásad a požadavků oběhového hospodářství ve stavebnictví a dále rozvinula politické rámce týkající se účinného využívání zdrojů ve stavebnictví, k čemuž patří rozvoj ukazatelů, norem, metod a požadavků na kvalitu, pokud jde o plánování využívání půdy, územní plánování, architekturu, pozemní stavitelství, výstavbu, údržbu, adaptabilitu, účinné využívání energií, stavební úpravy, opětovné využívání a recyklaci; poukazuje na to, že ukazatele pro udržitelné budovy by měly zahrnovat i zelenou infrastrukturu, jako jsou například zelené střechy; zdůrazňuje, že je důležité vytvořit pro fond budov v Evropě komplexní vizi s jasnými cíli ve střednědobém a dlouhodobém horizontu a plánem uskutečnění této vize;

50.  domnívá se, že do hodnocení udržitelnosti budov by měly být zahrnuty takové aspekty jako vnitřní kvalita vzduchu, dobré životní podmínky a společenské potřeby uživatelů;

51.  vyzývá Komisi, aby za použití stávajících norem a metod a přístupu založeného na environmentální, ekonomické a sociální udržitelnosti vypracovala ukazatele, které budou součástí všeobecných ukazatelů pro účinnost zdrojů a jejichž prostřednictvím bude možné posoudit udržitelnost budov během celého jejich životního cyklu;

52.  žádá Komisi, aby ověřila, zda lze zásady a normy pro využívání nejlepších dostupných technik rozšířit na všechny materiály a části budov, a aby zavedla pasy budov zahrnující celý jejich životní cyklus;

53.  domnívá se, že vzhledem k tomu, že 90 % zástavby roku 2050 existuje již nyní, měly by být stanoveny zvláštní požadavky a pobídky pro renovace, aby se do roku 2050 zlepšila energetická náročnost budov; vyzývá proto Komisi, aby vyvinula dlouhodobou strategii renovací stávajících budov a posílila význam vnitrostátních strategií pro renovace, které zavedla směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti;

54.  naléhavě žádá členské státy, aby rozvojem infrastruktury pro tříděný sběr a recyklaci v odvětví stavebnictví usnadnily zlepšení recyklace;

55.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily potenciál auditů prováděných před demolicí (což je hodnocení budovy před dekonstrukcí nebo demolicí s cílem popsat obsažené materiály a určit, které části by mohly být vytříděny pro recyklaci) a třídění recyklovatelných materiálů přímo na místě (třídění na místě obvykle poskytuje čistší druhotné suroviny než recyklace na jiném místě a může přispět ke snížení dopadu dopravy na životní prostředí, například drcením/lisováním přímo na místě);

56.  konstatuje, že k nejčastěji používaným materiálům ve stavebnictví patří beton; žádá Komisi, aby posoudila možnosti zvýšení recyklace betonu ve stavebnictví, jako je tomu v Německu a ve Švýcarsku;

Rozvoj trhů s druhotnými surovinami

57.  vyzývá Komisi, aby vypracovala opatření zaměřená na stimulaci a usnadnění rozvoje trhů s vysoce kvalitními druhotnými surovinami a rozvoje obchodní činnosti založené na opětovném využívání druhotných surovin;

58.  domnívá se, že dlouhodobý a předvídatelný rámec politiky povzbudí úroveň investic a opatření nezbytných k úplnému rozvinutí trhů se zelenějšími technologiemi a k prosazování udržitelných obchodních řešení; zdůrazňuje, že ukazatele a cíle v oblasti účinného využívání zdrojů spolu s rozsáhlým sběrem údajů by veřejným a soukromým subjektům s rozhodovacími pravomocemi v oblasti transformace hospodářství poskytly nezbytné vodítko;

59.  zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise a členské státy prosazovaly vytváření programů industriální symbiózy, které v průmyslu podporují součinnost v zájmu opětovného použití a recyklace a pomáhají společnostem – zejména malým a středním podnikům – zjistit, jak energie, odpad a vedlejší produkty, které vznikají při jejich činnosti, mohou sloužit jiným jako zdroj; poukazuje na obdobné koncepty, jako je koncept „od kolébky ke kolébce“ a průmyslová ekologie;

Další opatření

60.  vyzývá Komisi, aby navrhla postupy pro zadávání veřejných zakázek, v nichž je třeba upřednostňovat opětovně použité, opravené, repasované, modernizované a jiné udržitelné výrobky a řešení účinně využívající zdroje, a pokud upřednostněny nejsou, měla by platit zásada „dodržuj nebo vysvětli“;

61.  zdůrazňuje, že je třeba vytvořit fiskální rámec, který bude v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ a bude poskytovat správné signály pro investice do účinného využívání zdrojů, modernizace výrobních postupů a výroby zboží s delší životností, které bude snadněji opravitelné; vyzývá členské státy, aby usilovaly o pokrok v této oblasti v rámci procesu evropského semestru(11);

62.  naléhavě vyzývá Komisi, aby prostudovala a navrhla opatření v oblasti zdanění, jako je snížená sazba DPH na recyklované, opětovně použité produkty a na produkty účinně využívající zdroje;

63.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby v celém rozsahu realizovaly zelený akční plán pro malé a střední podniky;

64.  naléhavě vyzývá Komisi, aby vytvořila politický rámec pro živiny s cílem rozšířit recyklaci, podpořit inovace, zlepšit tržní podmínky a začlenit jejich udržitelné využívání do právních předpisů EU týkajících se hnojiv, potravin, vody a odpadu;

65.  naléhavě vyzývá Komisi, aby v první polovině roku 2016 předložila sdělení o udržitelných potravinách, jehož předložení bylo od roku 2013 už několikrát odloženo; zdůrazňuje, že jelikož na výrobu a spotřebu potravin připadá významný podíl využívání zdrojů, toto sdělení by se mělo uceleným způsobem zabývat neúčinným využíváním zdrojů v potravinovém řetězci a podporovat rozvoj udržitelné politiky v oblasti potravin; žádá Komisi, aby posoudila nárůst používání potravinových obalů, které neškodí životnímu prostředí, a současně zhodnotila, zda je proveditelné postupně nahrazovat obaly na potraviny biologickým a biologicky rozložitelným, kompostovatelným materiálem v souladu s evropskými normami;

66.  vyzývá Komisi, aby zřídila stálou platformu pro účinné využívání zdrojů, která by zahrnovala všechny příslušné zúčastněné strany, s cílem podpořit a usnadnit uplatňování nejnovějších výzkumných poznatků, výměnu osvědčených postupů a vznik nových průmyslových syntéz a průmyslových ekosystémů;

67.  vyzývá Komisi, aby ustavila meziodvětvovou pracovní skupinu pro udržitelné financování složenou ze zástupců různých GŘ s cílem zahrnout ukazatele účinnosti využívání zdrojů do integrovaného podnikového výkaznictví a účetnictví a aby současně respektovala důvěrný charakter některých obchodních informací; dále vyzývá Komisi, aby prověřila, jakým způsobem by bylo možné zahrnout environmentální rizika a rizika spojená s účinností využívání zdrojů mimo jiné do úvěrových ratingů a kapitálových požadavků bank, aby vytvořila komplexní systém záruk za environmentální rizika a aby stanovila požadavky týkající se informací o investičních produktech s řádným posouzením dopadů; je přesvědčen, že by Komise v tomto ohledu mohla profitovat ze spolupráce se šetřením UNEP (Programu OSN pro životní prostředí) o vytvoření udržitelného finančního systému; žádá Komisi, aby prozkoumala stávající dobrovolné iniciativy v členských státech v souvislosti s případnou výměnou osvědčených postupů;

68.  vyzývá Komisi, aby s ohledem na to, že udržitelné a odpovědné zajišťování zdrojů primárních surovin má rozhodující význam pro dosažení účinného využívání zdrojů a splnění cílů oběhového hospodářství, přezkoumala politická doporučení Evropské platformy pro účinné využívání zdrojů v oblasti rozvíjení norem pro udržitelné získávání zdrojů pro prioritní materiály a komodity; v tomto ohledu konstatuje, že Parlament a Rada společně podpořily návrhy Komise o odpovědném získávání kovů a nerostů v oblastech postižených konflikty;

69.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala svou definici „kritických“ surovin tak, aby lépe zohlednila dopady na životní prostředí, rizika spojená s těžbou a zpracováním a odpovídající potenciál jejich nahrazení druhotnými materiály;

70.  zdůrazňuje, že na podporu účinného využívání zdrojů v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady musí být aktivovány veškeré finanční prostředky EU, včetně prostředků vynakládaných z Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), programu Horizont 2020, fondů soudržnosti a prostřednictvím EIB, a požaduje, aby Komise a členské státy postupně zrušily všechny dotace, které mají nepříznivý vliv na životní prostředí, a to i dotace na výrobu energie z biologicky rozložitelné části průmyslových a městských odpadů spalováním podle směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a přímé a nepřímé dotace na fosilní paliva;

71.  vyzývá k tomu, aby se financování v rámci programu EU pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME), programu Horizont 2020 a evropských strukturálních a investičních fondů zaměřovalo více na rozvoj udržitelných, inovativních a zdrojově účinných řešení a nových podnikatelských modelů (jako jsou například leasingy a systémy zajišťující služby k produktu) a na zlepšování návrhů produktů a materiálové účinnosti výrobků a výkonnosti procesu;

72.  zdůrazňuje, že výzkum a inovace jsou klíčové v podpoře přechodu na oběhové hospodářství v Evropě a že je nutné přispívat v rámci programu Horizont 2020 na projekty v oblasti výzkumu a inovací, které mohou prokázat a vyzkoušet hospodářskou a ekologickou udržitelnost oběhového hospodářství; současně podtrhuje, že tyto projekty mohou, budou-li postupovat systematicky, usnadnit vypracování nařízení, které bude podněcovat k inovaci a jehož provádění bude jednodušší, neboť odhalí možné regulační nejistoty, překážky anebo mezery, jež mohou bránit rozvoji obchodních modelů založených na účinném využívání zdrojů;

73.  žádá Komisi, aby v plné míře využívala potenciálu digitální agendy a informačních technologií na podporu účinného využívání zdrojů a přechodu na oběhové hospodářství;

74.  zdůrazňuje, že EU má otevřenou ekonomiku, v níž dovoz i vývoz probíhají v rámci globálního trhu; upozorňuje na to, že je třeba řešit globální problém vyčerpávání zdrojů na mezinárodní úrovni; vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivně podporovaly činnost Mezinárodního panelu pro zdroje Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), který se věnuje otázkám kritického nedostatku světových zdrojů a vypracovává praktická řešení pro tvůrce politik, průmysl a společnost;

75.  vyzývá Komisi, aby na mezinárodní úrovni přijala nezbytná opatření směřující ke zlepšení sledovatelnosti výrobků;

76.  zdůrazňuje, že zvyšující se energetická účinnost může snížit energetickou závislost EU a energetickou chudobu, kterou je zasaženo přibližně 125 milionů evropských občanů; domnívá se, že se vyplatí považovat energetickou účinnost za samostatný zdroj energie, jejíž růst významně přispívá k rozvoji průmyslu EU, vytváření pracovních míst a ke snížení výdajů obyvatel za energii.

77.  naléhavě Komisi vyzývá, aby prověřila, zda současné a plánované právní předpisy nezabraňují oběhovému hospodářství, stávajícím inovativním obchodním modelům nebo vzniku nových obchodních modelů, jako je ekonomika založená na pronájmu nebo ekonomika sdílení, nebo zda v tomto ohledu neexistují nějaké finanční či institucionální překážky; naléhavě vyzývá Komisi, aby v případě potřeby tyto právní předpisy zlepšila a řešila problém těchto překážek; žádá Komisi, aby přezkoumala související právní předpisy s cílem zlepšit environmentální profil výrobků a účinné využívání zdrojů výrobků během celého jejich životního cyklu a posílit soulad mezi stávajícími nástroji a rozvíjejícím se průkopnickým přístupem;

78.  žádá Komisi, aby objasnila příslušné aspekty politiky EU v oblasti hospodářské soutěže ve vztahu k oběhovému hospodářství a aby objasnila především kompromis mezi rizikem nekalých praktik na trhu a potřebou prohloubit spolupráci mezi výrobci a jejich dodavateli;

79.  vyzývá Komisi, aby do roku 2018 podala Parlamentu zprávu o všech výše uvedených opatřeních a navrhla další kroky;

o
o   o

80.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2013)0584.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2014)0016.
(3) Úř. věst. C 264 E, 13.9.2013, s. 59.
(4) Úř. věst. C 51 E, 22.2.2013, s. 21.
(5) Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.
(6) Úř. věst. C 140, 28.4.2015, s. 37.
(7) Program OECD pro životní prostředí „Dobrovolné přístupy k politice v oblasti životního prostředí”, 2003.
(8) Sdělení Komise ze dne 2. července 2014 nazvané „Směrem k oběhovému hospodářství: program nulového odpadu pro Evropu“ (COM(2014)0398).
(9) Pracovní dokument útvarů Komise ze dne 2. července 2014 obsahující shrnutí posouzení dopadů doprovázející návrh směrnice, kterou se mění směrnice o odpadech (SWD(2014)0208).
(10) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech, směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech, směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů, směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, směrnice 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a směrnice 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (COM(2014)0397).
(11) Budget Europe, 2015, doporučení pro jednotlivé země na podporu procesu evropského semestru, strana 6, http://www.foes.de/pdf/2015-02-25_CSR%20Recommendations_FINAL.pdf.

Právní upozornění