Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/2697(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0676/2015

Předložené texty :

B8-0676/2015

Rozpravy :

Hlasování :

PV 09/07/2015 - 12.4
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0269

Přijaté texty
PDF 456kWORD 135k
Čtvrtek, 9. července 2015 - Štrasburk Konečné znění
Evropský program pro bezpečnost
P8_TA(2015)0269B8-0676/2015

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. července 2015 o Evropském programu pro bezpečnost (2015/2697(RSP))

Evropský parlament,

—  s ohledem na články 2, 3, 6, 7 a 21 Smlouvy o Evropské unii a články 4, 16, 20, 67, 68, 70 až 72, 75, 82 až 87 a 88 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na články 6, 7, 8, čl. 10 odst. 1, články 11, 12, 21, 47 až 50, 52 a 53 této listiny,

—  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech (EÚLP), judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, úmluvy, doporučení, rezoluce a zprávy Parlamentního shromáždění, Výboru ministrů, komisaře pro lidská práva a Benátské komise Rady Evropy,

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. dubna 2015 o Evropském programu pro bezpečnost (COM(2015)0185),

—  s ohledem na sdělení Komise ke „Strategii účinného uplatňování Listiny základních práv Evropskou unií“ (COM(2010)0573) a k „Operačním pokynům k zohledňování základních práv v posuzování dopadů Komise“ (SEC(2011)0567),

—  s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 8. dubna 2014 ve spojených věcech C-293/12 a C-594/12 týkajících se zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí,

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí a zrušuje rozhodnutí Rady 2007/125/SVV(1)

—  s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2011 o sdělení nazvaném „Politika EU pro boj proti terorismu: dosažené úspěchy a budoucí úkoly(2)“,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 27. února 2014 o stavu dodržování základních práv v Evropské unii (v roce 2012)(3),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2014 o programu agentury NSA (USA) pro sledování, subjektech členských států pro sledování a dopadech na základní práva občanů EU a na transatlantickou spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí(4),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2014 o obnovení strategie vnitřní bezpečnosti EU(5),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 11. února 2015 o protiteroristických opatřeních(6),

—  s ohledem na svou rozpravu v plénu o Evropském programu pro bezpečnost, která proběhla dne 28. dubna 2015,

—  s ohledem na otázky položené Radě a Komisi ohledně Evropského programu pro bezpečnost (O-000064/2015 – B8-0566/2015 and O-000065/2015 – B8-0567/2015),

—  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

—  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že hrozby pro vnitřní bezpečnost Unie nabyly komplexnější, hybridní, asymetrické, nekonvenční, mezinárodní, rychle se vyvíjející a stěží předvídatelné podoby, překonávají kapacity jakéhokoli jednotlivého členského státu a vyžadují tak, více než kdykoli předtím, koherentní, komplexní, vícevrstevnou a koordinovanou odpověď EU, která plně zohledňuje respektování základních práv;

B.  vzhledem k tomu, že rozvoj bezpečnostní politiky EU náleží do sdílené odpovědnosti, což vyžaduje koordinované a sladěné úsilí všech členských států, orgánů EU a agentur, občanské společnosti a orgánů vymáhání práva, zaměřuje se na společné cíle a vychází ze zásad právního státu a respektování základních práv; vzhledem k tomu, že v zájmu dosažení co nejlepších výsledků by mělo být konkrétní naplňování těchto sdílených cílů a priorit spojeno s jasným rozdělením úkolů mezi unijní a vnitrostátní úrovně na základě zásady subsidiarity a s důsledným a účinným parlamentním a soudním dohledem;

C.  vzhledem k tomu, že výjimky z důvodu národní bezpečnosti, které obsahuje čl. 4 odst. 2 SEU, nelze využívat k tomu, aby vnitrostátní bezpečnostní agentury mohly zasahovat do zájmů, včetně zájmů hospodářských, jiných členských států a práv jejich občanů či osob v nich žijících, a obecně ani do právních předpisů a politik Evropské unie a třetích států;

D.  vzhledem k tomu, že v souvislosti s vnitřní a vnější bezpečnostní spoluprací po 11. září by se měla pozornost zaměřit na nutnost vyvodit ponaučení z řady případů, v nichž došlo k porušení evropských a univerzálních norem a hodnot;

E.  vzhledem k tomu, že hodnoty svobody, bezpečnosti a spravedlnosti musí být naplňovány souběžně; vzhledem k tomu, že v zájmu naplnění svobody a spravedlnosti by měla opatření v oblasti bezpečnosti podle zásad nezbytnosti a přiměřenosti vždy respektovat demokracii, právní stát a základní práva a měla by podléhat náležitému demokratickému dohledu a kontrole; vzhledem k tomu, že Evropský program pro bezpečnost nevěnuje dostatečnou pozornost rozměru spravedlnosti a prevence;

F.  vzhledem k tomu, že řadu příčin trestné činnosti, jako je například prohlubující se nerovnost, chudoba a rasové a xenofobní násilí a trestné činy z nenávisti, nelze řešit pouze bezpečnostními opatření, ale je nutné se věnovat širším politickým aspektům, včetně zlepšené sociální politiky, politiky zaměstnanosti, politiky pro vzdělávání, kulturu a vnějších politik;

G.  vzhledem k tomu, že hledisko prevence Evropského programu pro bezpečnost je zejména důležité za situace rostoucího hospodářského a sociálního neklidu, který narušuje sociální pakt a účinnost základních práv a veřejných svobod; vzhledem k tomu, že důležitou součástí těchto politik prevence by měla být jak alternativní opatření k trestu odnětí svobody, tak i opatření týkající se opětovného začleňování, zejména pokud jde o méně závažné trestné činy,

H.  vzhledem k tomu, že po uplynutí přechodného období, které bylo stanoveno v protokolu č. 36 připojeného ke Smlouvám, získal Soudní dvůr Evropské unie plnou pravomoc v oblasti právních nástrojů bývalého třetího pilíře, čímž se rozšířila demokratická kontrola a dohled v oblasti základních práv na přijatá opatření, která sehrála významnou roli při utváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva;

I.  vzhledem k tomu, že kyberkriminalita a trestná činnost páchaná prostřednictvím počítačů dopadají na bezpečnost občanů EU, vnitřní trh, duševní vlastnictví a prosperitu Evropské unie; vzhledem k tomu, že např. sítě botnet, které jsou jednou z podob kyberkriminality, zasahují miliony počítačů a tisíce cílů v jediném okamžiku;

J.  vzhledem k tomu, že hranice mezi vnitřní a vnější bezpečnosti se stále více prolínají, což vyžaduje další posilování spolupráce a koordinace mezi členskými státy a ve svém důsledku ke komplexnímu a vícevrstevnému přístupu;

K.  vzhledem k tomu, že je třeba věnovat zvláštní pozornost podpoře a ochraně všech obětí terorismu a trestné činnosti v EU jako důležité součásti programu bezpečnosti;

1.  bere na vědomí Evropský program pro bezpečnost na období 2015–2020 navržený Komisí a priority stanovené v tomto programu; s ohledem na výzvy, kterým Evropská unie nyní čelí, má za to, že nejzávažnější hrozby představuje terorismus, násilný extrémismus, přeshraniční organizovaná trestná činnost a kyberkriminalita, což vyžaduje koordinovaná opatření na vnitrostátní, unijní a celosvětové úrovni; zdůrazňuje, že Program by měl být koncipován pružně, aby mohl reagovat na nové budoucí výzvy;

2.  opakovaně zdůrazňuje, že je zapotřebí dále se zabývat základními příčinami trestné činnosti, včetně nerovnosti, chudoby a diskriminace; dále zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit odpovídající zdroje pro sociální pracovníky, příslušníky místní a státní policie a justice, jejichž rozpočtové prostředky byly v některých členských státech radikálně zkráceny;

3.  vyzývá k tomu, aby byla v zájmu zachování svobody, bezpečnosti a spravedlnosti nalezena náležitá rovnováha mezi preventivními politikami a represivními opatřeními; zdůrazňuje, že bezpečnostní opatření by vždy měla být uplatňována v souladu se zásadami právního státu a ochrany základních práv, jako je právo na soukromí a ochranu údajů, svobodu vyjadřování a sdružování a spravedlivý proces; vyzývá proto Komisi, aby při provádění Evropského programu pro bezpečnost náležitě zohlednila nedávný rozsudek Soudního dvora, který se týká směrnice o uchovávání údajů (rozsudek ve spojených věcech C-293/12 a C-594/12), a který stanoví, že všechny nástroje musí být v souladu se zásadou proporcionality, nutnosti a legality a musí obsahovat náležité záruky kontroly a prostředků soudní nápravy; vyzývá Komisi, aby plně posoudila dopad tohoto rozsudku na veškeré nástroje, které se týkají uchovávání údajů pro účely prosazování práva;

4.  připomíná, že chce-li být Evropská unie důvěryhodným aktérem při vnitřním, ale i vnějším prosazování základních práv, měla by při svých politikách v oblasti bezpečnosti, boje proti terorismu a organizovanému zločiny a v rámci svých partnerství se třetími zeměmi v oblasti bezpečnosti vycházet z komplexního přístupu, který zahrnuje veškeré faktory, které vedou k tomu, že se jednotlivci zapojují do teroristických činnosti či do organizovaného zločinu, a proto musí integrovat hospodářské a sociální politiky, které budou vypracovány a prováděny za podmínky plného respektování základních práv a budou podléhat soudní a demokratické kontrole a podrobným hodnocením;

5.  vítá, že se Komise rozhodla založit svůj program na zásadách plného dodržování právního státu a základních práv, což by mělo být zajištěno řádným soudním dohledem; zvýšením transparentnosti, zodpovědnosti a demokratické kontroly; lepším používáním a prováděním stávajících právních nástrojů; větší soudržností mezi jednotlivými agenturami a prohloubením meziodvětvového přístupu; a prohloubením vazby mezi vnitřním a vnějším rozměrem bezpečnosti; vyzývá Komisi a Radu, aby se při provádění tohoto programu těmito zásadami důsledně řídily; zdůrazňuje, že tyto zásady budou stěžejním aspektem, z něhož bude Parlament vycházet při sledování provádění tohoto programu;

6.  vítá, že se Program zvláště zaměřuje na základní práva, a zejména závazek Komise přísně posuzovat veškerá bezpečnostní opatření, která navrhne, a to nejen pokud jde o míru naplnění cíle opatření, ale i z hlediska souladu se základními právy; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby Komise zapojila do svého posuzování veškeré příslušné subjekty a agentury, a zejména Agenturu Evropské unie pro základní práva, evropského inspektora ochrany údajů, Europol a Eurojust; žádá Komisi, aby poskytla v souvislosti s tímto posouzením veškeré informace a dokumenty, a umožnila tak Parlamentu účinné provádění demokratického dohledu;

7.  v této souvislosti připomíná, že odsoudil opatření, která obnášela obsáhlé a systematické shromažďování údajů nevinných osob, zejména s ohledem na možné závažné dopady na právo na spravedlivý proces, zákaz diskriminace, ochranu soukromí a údajů, svobodu tisku, myšlení a projevu a skrývá i značný potenciál pro zneužití shromážděných informací proti politickým protivníkům; vyjadřuje závažné pochybnosti nad užitkem plynoucím z opatření hromadného sledování, neboť mají často velmi široký záběr, v důsledku čehož přinášejí příliš mnoho nepřesných potvrzení či vyloučení; varuje před nebezpečím v důsledku opatření hromadného sledování, která zastírají potřebu využít k vyšetřování méně nákladné, účinnější a méně rušivé opatření k vynucování práva;

8.  vyzývá členské státy, aby zajistily respektování zásady nejlepšího zájmu dítěte ve všech právních předpisech týkajících se bezpečnosti;

9.  konstatuje, že v EU chybí dohoda o definici „národní bezpečnosti“, což vytváří nejasné kličky v právních nástrojích EU, které obsahují odkaz k „národní bezpečnosti“;

10.  má za to, že orgány a agentury EU a členských států by měly pro zvýšení důvěry občanů v bezpečnostní politiky zajistit transparentnost, zodpovědnost a demokratickou kontrolu procesu jejího utváření a provádění; vítá záměr Komise pravidelně předkládat Parlamentu a Radě aktualizované informace o provádění tohoto programu; opakovaně zdůrazňuje svůj záměr pravidelně přezkoumávat ve spolupráci s vnitrostátními parlamenty řádné provádění a pokrok programu; bere se zájmem na vědomí návrh Komise na zřízení Konzultativního fóra EU pro otázky bezpečnosti; žádá, aby bylo v tomto fóru zajištěno vyvážené zastoupení všech příslušných zúčastněných stran, a se zájmem očekává podrobnější informace v této věci, zejména pokud jde o jeho přesnou roli, úkoly, složení a pravomoc a zapojení Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentu do jeho činnosti;

11.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zlepšit demokratický a soudní dohled nad zpravodajskými službami členských států; konstatuje, že Parlament, Soudní dvůr a evropský veřejný ochránce práva postrádají dostatečné pravomoci k provádění účinného přezkumu evropských bezpečnostních politik;

12.  vyzývá Komisi a Radu, aby vypracovaly co nejdříve harmonogram činnosti, či jiný obdobný mechanismus, k zajištění účinného a operativního provádění programu, předložily jej Parlamentu a během příštích šesti měsíců zahájily jeho provádění; má za to, že přístup vycházející z politického cyklu EU (s vymezením a posouzením společných hrozeb a zranitelnosti, stanovením politických priorit a vypracováním strategických a operativních plánů, účinným prováděním s jasně stanovenými podněty, lhůtami, výsledky a hodnocením) by mohl poskytovat nezbytnou soudržnost a kontinuitu pro provádění tohoto programu, pokud bude Parlament náležitě zapojen do stanovování politických priorit a strategických cílů; se zájmem očekává další jednání o těchto otázkám s Komisí a Stálým výborem pro operativní spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti (COSI);

13.  vítá základní zásadu programu, podle které je zapotřebí nejprve provést stávající nástroje v oblasti bezpečnosti, než budou navrhovány nástroje nové; opakovaně zdůrazňuje, že je zapotřebí sdílet příslušné údaje a informace rychleji a účinněji za podmínky uplatnění náležitých záruk ochrany údajů a soukromí; odsuzuje však skutečnost, že přes řadu výzev Parlamentu, nebylo dosud vypracováno hodnocení účinnosti stávajících nástrojů EU, a to rovněž s ohledem na nové bezpečnostní hrozby, kterým EU čelí, a přetrvávajících mezer; má za to, že tato činnost je nezbytná k zajištění toho, že evropská bezpečnostní politika je účinná, nezbytná, přiměřená, soudržná a komplexní; vyzývá Komisi, aby v rámci prioritního opatření harmonogramu provádění programu stanovila operativní posouzení stávajících nástrojů EU, zdrojů a financování v oblasti vnitřní bezpečnosti; opakovaně vyzývá Radu a Komisi, aby komplexně a prostřednictvím postupu stanoveného článkem 70 SFEU posoudily provádění opatření, která byla v oblasti vnitřní bezpečnosti přijata před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost;

14.  vítá, že se Komise zaměřila na správu hranic jako na zásadní aspekt z hlediska předcházení přeshraniční trestné činnosti a terorismu; zdůrazňuje, že bezpečnost hranice EU by se měla zvýšit na základě provádění systematických kontrol oproti stávajícím databázím, jako je SIS; vítá, že se Komise zavázala k předložení svého přepracovaného návrhu o inteligentních hranicích do začátku roku 2016;

15.  podporuje požadavek Komise na integrovanější meziodvětvový přístup založený na užší spolupráci mezi agenturami a navržená opatření pro zlepšení výměny informací a osvědčených postupů a posílení operativní spolupráce mezi členskými státy a s agenturami EU; znovu opakuje svou výzvu, aby se více využívaly stávající nástroje a databáze, jako jsou SIS a ECRIS, a společné vyšetřovací týmy; vyzývá Komisi, aby přijala veškerá nezbytná opatření k urychlení uzavření pracovních ujednání mezi agenturami, která ještě čekají na projednání; s politováním konstatuje, že v programu není dostatek konkrétních opatření, která by posilovala rozměr spravedlnosti; vyzývá k integraci a dalšímu rozvoji všech aspektů justiční spolupráce v trestních věcech, mimo jiné posílením práv podezřelých a obviněných osob, oběti a svědků a zlepšením provádění stávajících nástrojů EU pro vzájemné uznávání;

16.  plně podporuje prioritu Komise, kterou je poskytování pomoci členským státům za účelem dalšího prohlubování vzájemné důvěry, plného využití stávajících nástrojů pro sdílení informací a podpory přeshraniční operativní spolupráce mezi příslušnými orgány; zdůrazňuje význam této přeshraniční operativní spolupráce, zejména v příhraničních oblastech;

17.  vyzývá Komisi, aby urychleně předložila legislativní návrh, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II)(7) s cílem harmonizovat kritéria varovných hlášení a povinně vydávat varování ohledně osob, které byly odsouzeny za terorismus nebo jsou z terorismu podezřelé;

18.  vítá oznámení Komise, že posoudí potřebnost a možnou přidanou hodnotu evropského indexového systému policejních záznamů (EPRIS) pro usnadnění přehraničního přístupu k informacím z vnitrostátních policejních záznamů, a plně podporuje zahájení pilotního projektu, jak je plánován skupinou členských států, v zájmu automatického přeshraničního vyhledávání ve vnitrostátních záznamech způsobem nalezení či nenalezení shody; zdůrazňuje význam přeshraničního přístupu k informacím, zejména v příhraničních oblastech;

19.  zdůrazňuje význam společných vyšetřovacích týmů (SVT) při vyšetřování zvláštních případů přeshraničního charakteru a vyzývá členské státy, aby tento úspěšný nástroj používaly pravidelněji; vyzývá Komisi, aby vypracovala návrhy na vytvoření právního rámce, který by umožnil vytvoření dočasných nebo stálých SVT pro řešení přetrvávajících hrozeb, zejména v příhraničních regionech, jako jsou obchodování s drogami, obchod s lidmi a motorkářské gangy;

20.  vyslovuje politování nad tím, že zatím nejsou využívány systematicky ve všech vhodných přeshraničních případech nástroje, jako je například zmrazení a zabavení majetků získaného trestnou činnosti, a vyzývá členské státy a Komisi, aby v této oblasti zvýšily své úsilí;

21.  zdůrazňuje, že existuje mezera v demokratickém a soudním dohledu nad přeshraniční spoluprací mezi vnitrostátními zpravodajskými službami; vyjadřuje své obavy ohledně skutečnosti, že demokratický a soudní dohled je výrazně narušen pravidlem třetí strany týkajícím se přístupu k dokumentům;

22.  konstatuje, že hranice mezi vnější a vnitřní bezpečností se stále více smazávají, a vítá proto závazek Komise zajistit, aby vnitřní a vnější rozměry bezpečnostní politiky působily v souběhu; vyzývá Komisi a členské státy, aby pravidelně posuzovaly dopad programu na strategii vnější bezpečnosti EU a naopak, včetně povinností dodržovat a prosazovat základní práva a svobody a demokratické hodnoty a zásady stanovené v mezinárodních úmluvách a dohodách, které ratifikovaly nebo podepsaly; zdůrazňuje, že je třeba dále posilovat vazby, součinnost a soudržnost mezi programem a strategií, a to zejména při řešení nových, průřezových a hybridních hrozeb, jimž Evropa čelí, přičemž je třeba respektovat hodnoty a základní práva Unie; žádá Komisi, aby pravidelně informovala Parlament o všech dalších opatřeních zaměřených na vytvoření vazby mezi vnitřním a vnějším rozměrem bezpečnostní politiky a její spolupráci se třetími zeměmi v oblasti bezpečnosti, aby Parlament spolu s vnitrostátními parlamenty mohl uplatňovat své právo demokratické kontroly;

23.  poukazuje na význam a včasnost stávajícího strategického přehodnocení ze strany místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky, které jí svěřila Evropská rada na svém zasedání v prosinci 2013 a které by mělo vést k přijetí nové evropské bezpečnostní strategie; v obecné strategii týkající se otázek zahraniční a bezpečnostní politiky by měly být stanoveny a popsány zájmy EU, její priority a cíle, stávající a vznikající hrozby, výzvy a příležitosti a také nástroje a prostředky EU k jejich řešení;

24.  požaduje velmi silné doložky o lidských právech v dohodách o spolupráci se třetími zeměmi, zejména pokud jde o bezpečnostní spolupráci se zeměmi v severní Africe a v oblasti Perského zálivu; požaduje, aby byla přehodnocena spolupráce s nedemokratickými zeměmi s nízkou úrovní dodržování lidských práv;

25.  zdůrazňuje zásadní význam řešení základních příčin ozbrojených konfliktů, extremismu a chudoby ve třetích zemích, protože tyto příčiny způsobují EU bezpečnostní problémy; naléhavě vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Komisi a členské státy, aby zvýšily své úsilí na podporu otevřených, pluralistických a dobře fungujících států, které mají silnou a životaschopnou občanskou společnost schopnou zajistit svým občanům svobodu, bezpečnost, spravedlnost a pracovní místa;

26.  naléhavě vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby předložila návrh společného postoje k použití bezpilotních letounů vybavených zbraněmi v souladu s usnesením Parlamentu ze dne 27. února 2014 o používání bezpilotních letounů vybavených zbraněmi(8);

27.  bere na vědomí naléhavou výzvu Komise k dokončení práce na přijetí směrnice EU o jmenné evidenci cestujících; znovu zdůrazňuje svůj závazek pracovat na jejím dokončení do konce roku; zdůrazňuje, že směrnice o jmenné evidenci cestujících by měla respektovat základní práva a normy na ochranu údajů, včetně příslušné judikatury Soudního dvora, a zároveň poskytovat účinný nástroj na úrovni EU; vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala tento proces tím, že poskytne jakékoli relevantní další prvky prokazující nezbytnost a přiměřenost směrnice EU o jmenné evidenci cestujících; požaduje, aby každý budoucí návrh vytváření nových nástrojů v oblasti bezpečnosti, jako je jmenná evidence cestujících, systematicky zahrnoval mechanismy pro výměnu informací a spolupráci mezi členskými státy;

28.  souhlasí s Komisí ohledně stěžejního významu podpůrných opatření, která se týkají odborné přípravy, výzkumu a inovací a přínosu Evropské policejní akademie v této oblasti; domnívá se, že odborná příprava a výměnné programy pro příslušníky orgánů vymáhajících právo mají zásadní význam pro další rozvoj evropské kultury v oblasti vymáhání práva a osvědčených postupů v této oblasti; je přesvědčen, že je nezbytné navýšit investice v oblasti výzkumu a inovací, které se týkají bezpečnosti;

29.  poukazuje na to, že rychle se měnící bezpečnostní situace vyžaduje flexibilní, adaptivní a reaktivní přístup, rozvoj technických kapacit a pravidelný přezkum prioritních opatření stanovených v programu; poukazuje v této souvislosti na to, že by se mohl použít článek 222 SFEU, v němž je stanoveno, že Evropská rada pravidelně vyhodnocuje hrozby, kterým je Unie vystavena, mimo jiné na základě stávajících hodnocení hrozeb prováděných členskými státy a Europolem, a informuje Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty o výsledcích a navazujících opatřeních;

Terorismus

30.  vítá opatření stanovená v programu a určená k boji proti terorismu, řešení financování terorismu, boji proti hrozbě představované občany a obyvateli EU, kteří cestují do zahraničí za účelem terorismu („zahraniční bojovníci“), a k předcházení radikalizaci; bere na vědomí navrhovanou novou strukturu evropského centra pro boj proti terorismu, které má být vytvořeno v rámci Europolu, a vyzývá Komisi, aby dále upřesnila jeho přesnou úlohu, úkoly, pravomoci a dohled, zejména s ohledem na potřebu zajistit řádný demokratický a soudní dohled na příslušných úrovních, mimo jiné prostřednictvím probíhající revize mandátu Europolu; zdůrazňuje, že v boji proti terorismu má zásadní význam rozsáhlejší výměna informací mezi členskými státy a že by měla být lépe strukturovaná;

31.  odsuzuje jakoukoli analýzu, která nedostatečně rozlišuje mezi terorismem, nedostatkem bezpečnosti, islámem a migranty;

32.  s ohledem na nedávné teroristické útoky v Bruselu, Paříži, Kodani a Saint-Quentin-Fallevieru připomíná, že je naléhavě nutné, aby EU lépe posuzovala hrozby pro vnitřní bezpečnost EU a soustředila se na bezprostřední prioritní oblasti v boji proti terorismu: na lepší zabezpečení hranic EU a širší možnosti podávání hlášení po internetu, na boj proti nezákonnému obchodování se střelnými zbraněmi a také na intenzivnější výměnu informací a větší operační spolupráci mezi orgány vymáhání práva a zpravodajskými službami členských států;

33.  připomíná, že v boji proti teroristickým sítím a skupinám organizované trestné činnosti má zásadní význam vystopování a přerušení finančních toků, včetně finančních toků nevyužívajících systém SWIFT; vítá úsilí o zajištění spravedlivé a vyvážené účasti v programu sledování financování terorismu; připomíná, že v boji proti teroristickým skupinám a skupinám organizované trestné činnosti má zásadní význam přerušení finančních toků;

34.  zdůrazňuje, že od té doby, co islámští fundamentalisté obsadili území v Sýrii a Iráku a zahájily celosvětovou propagandistickou kampaň za účelem spojení svých sil se silami džihádistů a provádění útoků na území EU, hrozba domácího terorismu v EU dosahuje nové nebezpečné míry;

35.  zdůrazňuje, že řešení hrozeb, které představují zahraniční bojovníci a terorismus obecně, vyžaduje přístup na více úrovních, který se bude komplexně zabývat souvisejícími faktory, jako jsou radikalizace, rozvíjení sociální soudržnosti a inkluzivnosti a usnadnění reintegrace podporou politické a náboženské tolerance, analyzování a reakce na podněcování k teroristickým činům po internetu, předcházení odchodům za účelem zapojení se do teroristických organizací, předcházení a bránění náboru a účasti v ozbrojených konfliktech, přerušení finanční podpory proudící teroristickým organizacím a jednotlivcům, kteří do nich hodlají vstoupit, zajištění důsledného trestního stíhání v případě potřeby a vybavení orgánů vymáhání práva vhodnými nástroji k plnění jejich úkolu za současného plného dodržování základních práv;

36.  vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy vypracovala skutečnou strategii týkající se evropských bojovníků, a zejména těch, kteří se vracejí z oblastí konfliktů a chtějí opustit teroristické organizace, jež je naverbovaly, a jsou ochotni se znovu začlenit do společnosti, protože taková strategie v současné době v programu pro bezpečnost chybí; domnívá se, že by zvláštní důraz měl být kladen na situaci mladých evropských bojovníků;

37.  opakuje své odhodlání zajistit prostřednictvím otevřeného a transparentního vyšetřování vyvození odpovědnosti za rozsáhlé porušování základních práv pod záminkou boje proti terorismu, a to zejména v souvislosti s převozem a nezákonným zadržováním vězňů ze strany CIA v evropských zemích; požaduje, aby osobám, které případy porušování těchto práv odhalí, jako jsou novináři a vnitřní informátoři, byla poskytnuta ochrana;

Radikalizace

38.  shoduje se na tom, že prioritou EU by mělo být předcházet radikalizaci; vyjadřuje politování nad tím, že program postrádá konkrétnější opatření na řešení radikalizace v Evropě, a vyzývá Komisi, aby přijala naléhavé a komplexní kroky na posílení opatření zaměřených na prevenci radikalizace a násilného extrémismu, prevenci šíření extrémistických ideologií a na posílení integrace a inkluzivnosti; vyzývá Komisi, aby posílila síť pro zvyšování povědomí o radikalizaci (RAN), která sdružuje všechny, kdo se podílejí na iniciativách na řešení radikalizace v jejích zárodcích, a aby vyjasnila mandát, úkoly a oblast působnosti nově navrženého střediska excelence RAN; doporučuje, aby tato struktura rovněž zahrnovala místní a celostátní činitele rozhodovacího procesu, aby bylo zajištěno praktické provádění doporučení vypracovaných odborníky a zúčastněnými stranami; vyzývá k přijetí důraznějších opatření boje proti radikalizaci na internetu a využívání internetových stránek a sociálních médií k šíření radikálních ideologií v Evropě; vítá vytvoření oddělení pro oznamování internetového obsahu při Europolu, jež má podpořit členské státy při zjišťování a odstraňování násilného extrémistického obsahu na internetu ve spolupráci s tímto odvětvím, a vyzývá Komisi, aby poskytla dodatečné prostředky, nezbytné pro fungování tohoto oddělení; vyjadřuje politování nad tím, že chybí konkrétní opatření, jež by posilovala úlohu internetu jako nástroje na zvyšování povědomí proti radikalizaci, a zejména na proaktivní šíření opačné argumentace po internetu, jež by bojovala proti propagandě teroristů;

39.  poukazuje na to, že úspěšná bezpečnostní politika se musí zabývat faktory stojícími v pozadí extrémismu, jako je radikalizace, netolerance a diskriminace, tím, že bude podporovat náboženskou toleranci, rozvíjet sociální soudržnost a inkluzivnost a usnadňovat zpětnou integraci;

40.  je přesvědčen, že je třeba provést rozsáhlý výzkum a vyvinout konkrétní opatření za finanční a operační podpory Komise, aby byly prostřednictvím efektivních komunikačních kanálů podpořeny a se všemi Evropany sdíleny naše společné hodnoty tolerance, pluralismu, respektování svobody projevu a svědomí, a obecně naše základní práva; domnívá se, že tento program by měl rovněž zdůrazňovat, že je třeba bojovat s falešnými představami o náboženstvích, zejména o islámu, který jako takový nehraje úlohu v radikalizaci a terorismu;

41.  vyjadřuje znepokojení nad nedávným nárůstem případů nenávistných útoků vůči evropským občanům, včetně útoků na internetu; vyzývá členské státy, aby chránily své občany před budoucími útoky a aby předcházely vybízení k nenávisti a jakýmkoli aktům netolerance založených na původu, přesvědčení nebo náboženství, a aby tak činily i prostřednictvím vzdělávací činnosti zaměřené na mladé lidi a podporou inkluzivního dialogu;

Organizovaná trestná činnost

42.  shoduje se na tom, že obchodování s lidmi je jevem, který je třeba řešit účinněji na evropské úrovni; důrazně však odmítá jakékoli spojení mezi nelegální migrací a terorismem; poukazuje na to, že nedostatek legálních možností vstupu do EU za účelem hledání ochrany vede k trvalé poptávce pro nezákonných možnostech, a tak ohrožuje zranitelné migranty potřebující mezinárodní ochranu;

43.  zdůrazňuje závažnost organizované trestné činnosti v oblasti obchodování s lidmi, upozorňuje na extrémní násilí a brutalitu vyvíjené zločinci vůči těmto zvlášť zranitelným skupinám; vítá stávající rámec a souhlasí s potřebou vypracovat strategii na období po roce 2016, která bude obnášet zapojení Europolu a Eurojustu s jejich odbornými znalostmi v této oblasti;

44.  souhlasí s tím, že boj proti organizované trestné činnosti vyžaduje důrazné evropské opatření; podporuje tudíž rozhodné odhodlání Komise tuto otázku vyřešit; vyzývá Komisi, aby zejména posílila spolupráci v oblasti boje proti obchodování s lidmi, a ale také spolupráci s třetími zeměmi, s cílem předcházet převaděčství migrantů a zamezit tak novým tragickým událostem ve Středomoří;

45.  poukazuje na to, že je třeba věnovat větší pozornost rozvoji přeshraniční organizované trestné činnosti a zaměřit se zejména na pašování zbraní, pašování lidí a výrobu a prodej zakázaných drog; s uspokojením konstatuje, že program uznává dynamickou povahu drogové problematiky a zejména její propojení s organizovanou trestnou činností, a vyvíjející se hrozbu tržních inovací ve výrobě i prodeji jak nových, tak zavedených drog; zdůrazňuje, že je třeba urychleně přijmout navrhovaný balíček o nových psychoaktivních látkách a naléhavě vyzývá Radu, aby v této záležitosti pokročila;

46.  je přesvědčen o tom, že kromě nástrojů EU pro boj proti organizované trestné činnosti a terorismu by měl Evropský program pro bezpečnost zahrnovat i mechanismy ochrany obětí těchto závažných trestných činů, aby zabránil další viktimizaci; konstatuje, že ochrana obětí by měla být vnímána coby významný nástroj boje proti organizované trestné činnosti a terorismu, neboť vysílá jasný vzkaz pachatelům o tom, že společnost se nepodrobí násilí a bude vždy ochraňovat oběti a jejich důstojnost;

Kyberkriminalita

47.  zdůrazňuje, že teroristické organizace a organizované zločinecké skupiny stále více využívají kyberprostor k usnadnění všech forem trestné činnosti a že počítačová kriminalita a trestná činnost páchaná prostřednictvím počítačů představují významnou hrozbu pro občany a hospodářství EU; konstatuje, že kyberkriminalita vyžaduje nový přístup v oblasti prosazování práva a soudní spolupráce v digitálním věku; poukazuje na tom, že nový technologický vývoj zvyšuje rozsah i rychlost dopadu kybekriminality, a vyzývá proto Komisi, aby přistoupila k pečlivé analýze pravomocí orgánů vymáhání práva a soudních orgánů a jejich právních a technických kapacit on-line i off-line, aby získaly možnost účinně bojovat s kyberkriminalitou, a zároveň zdůrazňuje, že veškerá opatření vymáhání práva musí přísně dodržovat základní práva, být nezbytná a přiměřená a být v souladu s právem EU a s vnitrostátním právem; zejména vyzývá Komisi, aby zajistila, že v Evropské unii zůstane nedotčeno právo na šifrování obsahu a že členské státy nezavedou žádná opatření, která by bránila jednotlivcům ve využití svého práva na šifrování, přičemž bude i nadále umožněno zachycovat komunikaci v souvislosti s policejním vyšetřováním či soudním řízením, což však musí být podmíněno povolením soudu; žádá Komisi, aby poskytla oddělení pro oznamování internetového obsahu při Europolu dodatečné zdroje nezbytné pro jeho fungování spíše, než aby přistoupila k internímu přerozdělení pracovních míst, což se týká i pracovníků Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě (EC3), které nesmí zůstat bez dostatečného personálního zajištění;

48.  zdůrazňuje zásadní význam výzkumů a inovací pro to, aby EU nezaostala za měnícími se bezpečnostními potřebami; zdůrazňuje důležitost příspěvku konkurenceschopného sektoru bezpečnosti EU k její autonomii v oblasti bezpečnosti; znovu opakuje svou výzvu ke zvýšení autonomie EU v oblasti bezpečnosti informačních technologií a potřebě zvážit, aby zda by bezpečnostní zařízení a služby pro kritické infrastruktury a veřejné služby neměly být vyráběny v EU;

49.  vyzývá Komisi, aby zahájila odpovídající kampaň zaměřenou na zvyšování povědomí a připravenosti ohledně rizik souvisejících s kyberkriminalitou v zájmu zvýšení odolnosti vůči kybernetickým útokům;

50.  vítá práci učiněnou EC3 v boji proti nadnárodní kyberkriminalitě a trestné činnosti páchané prostřednictvím počítačů; zdůrazňuje klíčovou roli EC3 při podpoře členských států, zejména při jejich boji proti sexuálnímu vykořisťování dětí; připomíná prohlášení Komise, že vybaví EC3 nezbytnými odborníky a rozpočtem s cílem podpořit oblasti rozvoje evropské spolupráce, které nebyly od jeho zřízení v roce 2013 dosud řešeny;

51.  vyzývá Komisi, aby komplexně posoudila stávající opatření týkající se boje proti sexuálnímu zneužívání dětí na internetu, vyhodnotila, zda nejsou zapotřebí další právní nástroje, a posoudila, zda má EUROPOL dostatek odborných zkušeností, zdrojů a personálu k boji proti tomuto ohavnému trestnému činu;

Financování

52.  vyjadřuje politování nad tím, že návrh rozpočtu Komise na rok 2016 počítá se zvýšením rozpočtu Europolu pouze o přibližně 1,5 milionu EUR, což neposkytuje nezbytné zdroje na zřízení evropského centra pro boj proti terorismu a oddělení pro oznamování internetového obsahu plánovaných v programu;

53.  vítá prohlášení prvního místopředsedy Komise Franse Timmermanse v Evropském parlamentu, že Komise přizpůsobí dostupné finanční zdroje prioritám programu; v této souvislosti znovu zdůrazňuje důležitost zajištění toho, aby byly příslušné agentury EU vybaveny odpovídajícími lidskými a finančními zdroji, aby mohly plnit své současné a budoucí úkoly podle tohoto programu; hodlá přísně kontrolovat provádění a posuzovat budoucí potřeby Fondu pro vnitřní bezpečnost na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni;

o
o   o

54.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 93.
(2) Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 45.
(3) Přijaté texty, P7_TA(2014)0173.
(4) Přijatý text, P7_TA(2014)0230.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2014)0102.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2015)0032.
(7) Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 4.
(8) P7_TA(2014)0172.

Právní upozornění