Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2014/2229(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0193/2015

Předložené texty :

A8-0193/2015

Rozpravy :

PV 08/07/2015 - 15
CRE 08/07/2015 - 15

Hlasování :

Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0271

Přijaté texty
PDF 485kWORD 176k
Čtvrtek, 9. července 2015 - Štrasburk Konečné znění
Bezpečnostní výzvy na Blízkém východě a v severní Africe a možnosti dosáhnout politické stability
P8_TA(2015)0271A8-0193/2015

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. července 2015 o bezpečnostních výzvách v regionu Blízkého východu a severní Afriky a o výhledech na dosažení politické stability (2014/2229(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 8 a 21 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na Dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Iráckou republikou na straně druhé a na postoj Parlamentu ze dne 17. ledna 2013 k této dohodě(1),

–  s ohledem na evropskou bezpečnostní strategii ze dne 12. prosince 2003 a na prohlášení Rady Evropské unie ze dne 11. prosince 2008 o posílení schopností,

–  s ohledem na společné sdělení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise ze dne 8. března 2011 o partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu s jižním Středomořím (COM(2011)0200),

–  s ohledem na partnerství z Deauville zahájené skupinou G8 na schůzi hlav států a vlád v Deauville dne 21. května 2011,

–  s ohledem na společné sdělení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise ze dne 25. května 2011 o novém přístupu k sousedství, jež prochází změnami (COM(2011)0303),

–  s ohledem na společné sdělení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelsky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise ze dne 6. února 2015 o základech regionální strategie EU pro Sýrii a Irák a hrozbu, kterou představuje Dá’iš (JOIN(2015)0002),

–  s ohledem na prohlášení přijaté na třetí schůzi ministrů zahraničních věcí Evropské unie a Ligy arabských států (LAS), která se konala dne 11. června 2014 v Aténách, a na memorandum o porozumění mezi Evropskou službou pro vnější činnost a generálním sekretariátem Ligy arabských států podepsané dne 19. ledna 2015 v Bruselu,

–  s ohledem na závěry Rady o Iráku a Sýrii ze dne 30. srpna 2014,

–  s ohledem na závěry mezinárodní konference o míru a bezpečnosti v Iráku, která se konala dne 15. září 2014 v Paříži,

–  s ohledem na závěry ze zasedání Rady pro zahraniční věci o mírovém procesu na Blízkém východě ze dne 17. listopadu 2014,

–  s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 15. prosince 2014 o regionální strategii EU pro Sýrii a Irák,

–  s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 9. února 2015 o boji proti terorismu,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2011 o vztazích Evropské unie s Radou pro spolupráci v Perském zálivu(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2011 o postoji EU k Íránu(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2011 o přezkumu evropské politiky sousedství(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. května 2012 o strategii Obchodem za změnu: obchodní a investiční strategie EU pro jižní Středomoří v návaznosti na jarní revoluce v arabském světě(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2014 o Saúdské Arábii, jejích vztazích s EU a její úloze na Blízkém východě a v severní Africe(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. září 2014 o situaci v Iráku a Sýrii a ofenzívě IS, včetně pronásledování menšin(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2015 o situaci v Libyi(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. února 2015 o humanitární krizi v Iráku a Sýrii, zejména v souvislosti s Islámským státem(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2015 o vztazích mezi EU a Ligou arabských států a spolupráci v boji proti terorismu(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2015 o nedávných útocích a únosech ze strany ISIS/Dá'iš na Blízkém východě, zejména Asyřanů(11),

–  s ohledem na závěry zasedání zástupců libyjských obcí, které se konalo dne 23. března 2015 v Bruselu a které svolala podpůrná mise Organizace spojených národů v Libyi a uspořádala Evropská unie,

–  s ohledem na zasedání ministrů zahraničních věcí EU a zemí jižního Středomoří, které se konalo v Barceloně dne 13. dubna 2015 a které uspořádaly Španělsko, lotyšské předsednictví a EU k projednání budoucnosti evropské politiky sousedství,

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2139 (2014), 2165 (2014) a 2191 (2014), které povolují OSN a jejím partnerům přístup přes státní hranice nebo linie konfliktu za účelem poskytování humanitární pomoci v Sýrii bez souhlasu státu,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0193/2015),

A.  vzhledem k tomu, že konflikty v Sýrii, Iráku, Jemenu a Libyi a růst napětí v oblasti Blízkého východu a severní Afriky jsou hlavními příčinami destabilizace tohoto regionu; vzhledem k tomu, že se fronty v boji proti terorismu mezi oblastí Sahelu a Blízkým východem propojily a dosahují až k citlivé oblasti Afrického rohu; vzhledem k tomu, že tato situace má pro bezpečnost celého regionu ničivé důsledky, protože trvale poškozuje politický a hospodářský rozvoj, důležité infrastruktury a soudržnost obyvatel v regionu; vzhledem k tomu, že tento vývoj s sebou přináší i závažná rizika pro evropskou bezpečnost, občany a zájmy; vzhledem k vysokému počtu civilních obětí a teroristických činů spáchaných proti civilistům; vzhledem k závažným případům porušování lidských práv a humanitárního práva zejména vůči etnickým a náboženským menšinám; vzhledem k tomu, že vážná humanitární krize vyvolaná těmito konflikty vede k masovému vyhánění obyvatelstva a přináší s sebou velmi obtížné životní podmínky jak pro uprchlíky, tak pro jejich hostitelské komunity; vzhledem k tomu, že je stále obtížné nalézt soudržnou strategii řešení konfliktů a vytvořit legitimní a spolehlivou základnu pro dialog, do kterého by se zapojily různé dotčené strany;

B.  vzhledem k tomu, že v důsledku povstání v dotčených arabských zemích, nové a složité situace, která tím vznikla, a naprosté nutnosti bojovat proti ISIS a dalším teroristickým organizacím je třeba přezkoumat činnost EU v tomto regionu; vzhledem k tomu, že je třeba zvýšit tlak na autoritářské režimy, aby zaváděly inkluzivní politiky; vzhledem k tomu, že stabilizace regionu představuje nejen bezpečnostní výzvu, ale i výzvu ekonomickou, politickou a sociální, která vyžaduje, aby Unie a její členské státy vypracovaly střednědobé a dlouhodobé strategické, globální a vícefaktorové politiky a rozvíjely spolupráci se zúčastněnými stranami regionu;

C.  vzhledem k tomu, že teroristická organizace ISIL/Dá´iš zahájila v severním Iráku a Sýrii systematické vlny etnických čistek, při nichž páchá válečné zločiny, včetně hromadných mimosoudních poprav a únosů, namířené proti etnickým a náboženským menšinám; vzhledem k tomu, že OSN již informovala o cíleném zabíjení, nucených konverzích, únosech, obchodu s ženami, otročení žen a dětí, náboru dětí pro sebevražedné útoky, sexuálním a fyzickém zneužívání a mučení; vzhledem k tomu, že terčem ISIL/Dá’iš se staly křesťanské, jezídské, turkmenské, šabacké, kakaiské, sabejské a šíitské komunity, ale i mnoho Arabů a sunnitských muslimů;

D.  vzhledem k tomu, že Blízký východ a severní Afrika se nacházejí v situaci geopolitického rozvratu, který by mohl silně a nepředvídatelným způsobem změnit rovnováhu v oblasti; vzhledem ke stupňujícím se krizím a konfliktům s politickým, etnickým a sektářským rozměrem, vzestupu polovojenských skupin a oslabení nebo kolapsu některých států nebo režimů v regionu; vzhledem k častým případům porušování lidských práv, které z této situace vyplývají; vzhledem k tomu, že země Blízkého východu a severní Afriky a mezinárodní společenství sdílejí stejné bezpečnostní zájmy, pokud jde o boj proti terorismu a podporu skutečné inkluzivní demokratické reformy v regionu;

E.  vzhledem k tomu, že konflikt v Iráku a Sýrii a také konflikt v Jemenu a Libyi zostřují regionální a mezinárodní napětí; vzhledem k tomu, že k prosazování politických a mocenských cílů se využívají náboženské a etnické motivy; vzhledem k tomu, že tím vzniká nebezpečí konfrontace mezi sunnity a šíity, která přesahuje bezprostřední geografické hranice;

F.  vzhledem k tomu, že Tunisko je nejpozoruhodnějším příkladem demokratizace po arabských povstáních, ale přesto se dne 18. března 2015 stalo terčem teroristického útoku, k němuž se přihlásil ISIL/Dá'iš, z čehož jasně vyplývá potřeba silné a pokračující podpory pro země regionu a zejména Tunisko;

G.  vzhledem k tomu, že v souladu s obecnými zásadami EU z roku 2008 týkajícími se násilí páchaného na ženách a dívkách by prosazování práv žen a rovnost žen a mužů měly být základními složkami politického dialogu a dialogu o lidských právech mezi EU a zeměmi Blízkého východu a severní Afriky; vzhledem k tomu, že zapojení žen do veřejné, politické, hospodářské a kulturní sféry v zemích Blízkého východu a severní Afriky a posílení jejich postavení je pro podporu stability, míru a hospodářské prosperity v dlouhodobém horizontu klíčové; vzhledem k tomu, že posílení postavení žen a dívek prostřednictvím vzdělávání je zásadní pro podporu jejich úlohy ve všech těchto sférách; vzhledem k tomu, že organizace občanské společnosti, které se zabývají právy žen a genderovou rovností, mohou hrát důležitou roli v posílení postavení žen v zemích tohoto regionu;

H.  vzhledem k tomu, že vliv členských států v regionu je velmi nerovnoměrný; vzhledem k tomu, že je nutné posílit vliv Evropské unie; vzhledem k tomu, že pro Unii má dlouhodobá politická a hospodářská stabilita zemí Blízkého východu a severní Afriky zásadní strategický význam; vzhledem k tomu, že by Unie měla tudíž hrát v tomto regionu vedoucí úlohu při podpoře řešení konfliktů a demokratické správy;

I.  vzhledem k tomu, že v minulosti byla pomoc EU zemím Blízkého východu a severní Afriky příliš roztříštěná a nebyla schopna dostatečně rychle reagovat na politické a hospodářské potřeby dotčených zemí, a tím byla oslabena možnost EU hrát v tomto regionu hlavní úlohu;

J.  vzhledem k tomu, že při poskytování pomoci zemím Blízkého východu a severní Afriky, zejména v rámci politiky evropského sousedství, uplatňovala EU v minulosti příliš často stejný nediferencovaný strategický přístup, aniž by dostatečně zohlednila konkrétní situaci v dotčených zemích a aniž by určila partnery z občanské společnosti, kteří potřebují podporu a pomoc k budování kapacit; vzhledem k tomu, že je nutné organizovaně a dlouhodobě aktivně podporovat pokusy o demokratizaci, k nimž došlo po povstáních během „arabského jara“;

K.  vzhledem k tomu, že zvraty v zemích severní Afriky a Blízkého východu mají dopad na schopnost Evropské unie propagovat své politické a demokratické hodnoty; vzhledem k tomu, že tyto zvraty ovlivňují rozvoj hospodářských vztahů EU s dotčenými zeměmi a mohly by ohrozit energetickou bezpečnost EU;

L.  vzhledem k tomu, že EU v reakci na krize, které region Blízkého východu a severní Afriky postupně zasáhly a které i přes některé signály nedokázala předvídat, musela přijmout nouzová opatření, a tudíž nebyla schopna analyzovat klíčové prvky, ani reagovat na složitost situace, očekávání a výzvy vyvolané povstáními v arabských zemích v roce 2011; vzhledem k tomu, že EU nedokázala reagovat na potřebu velmi dlouhodobé strategie, která je nezbytná pro posílení a podporu skutečné demokratické transformace, hospodářského rozvoje a politické stability; vzhledem k tomu, že na základě mandátu vydaného Evropskou radou v prosinci 2013 zahájila vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku zásadní strategickou reflexi; vzhledem k tomu, že Komise a Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) zahájily rozsáhlé konzultace s cílem přezkoumat evropskou politiku sousedství; vzhledem k tomu, že struktura ESVČ umožňuje politickou a strategickou analýzu jednotlivých zemí, která by měla být klíčovým faktorem při plánování pomoci zemím v regionu, a to i v rámci evropské politiky sousedství;

M.  vzhledem k tomu, že EU, má-li pozitivně ovlivňovat země severní Afriky a Blízkého východu, musí být schopna nabídnout nejen vyhlídku na hospodářskou spolupráci, ale zejména rozsáhlé politické a strategické partnerství;

N.  vzhledem k tomu, že při útocích, k nimž došlo v období od 26.-30.6.2015 v Tunisku, Kuvajtu a Jemenu a k nimž se přihlásil Dá´iš/ISIL, zemřelo 92 osob a několik set osob bylo zraněno; vzhledem k tomu, že tyto útoky znovu ukázaly, že je třeba účinně řešit bezpečnostní problémy a politickou nestabilitu v tomto regionu;

Řešení hrozeb a bezpečnostní situace

1.  vyzývá EU a její členské státy, aby se s celkovým a ambiciózním přístupem zaměřily na základní příčiny rychle se zhoršující situace v celém regionu severní Afriky a Blízkého východu; podporuje mezinárodní kampaň proti ISIL/Dá´iš a vítá závazek koaličních partnerů spolupracovat v rámci společné strategie; vítá zejména nasazení členských států EU, které se účastní mezinárodní koalice proti ISIS, ať už formou vojenských útoků, nebo logistickou, finanční a humanitární účastí; žádá však větší mobilizaci ve všech oblastech a zdůrazňuje potřebu flexibilnějších opatření; konstatuje, že tato opatření, ať už vojenská, finanční či humanitární, by mohla být přiměřeně koordinována pod záštitou EU, v případě potřeby v rámci operace společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), a vyzývá proto Unii, aby vybudovala dostatečné operační kapacity a zavedla do praxe skutečnou společnou evropskou obranu; zdůrazňuje však, že v zájmu zničení ISIL/Dá´iš, fronty an-Nusra a ostatních teroristických skupin je třeba nalézt individuální řešení, vycházející z politických a meziregionálních rozdílů; vyzývá EU, aby se ujala úlohy hlavního zprostředkovatele regionálního dialogu a zapojila do něj všechny regionální zúčastněné strany, zejména LAS, Saúdskou Arábii, Egypt, Turecko a Írán; připomíná, že z hlediska zajištění dlouhodobé stability regionu je důležité řešit oprávněné požadavky místního obyvatelstva, zejména požadavky vyjádřené během arabských povstání v roce 2011; bere na vědomí nedávné oznámení LAS o zřízení stálé jednotky rychlé reakce se zvláštním důrazem na boj s ISIS a dalšími novými teroristickými skupinami;

2.  vyzdvihuje význam stálé politické přítomnosti EU na nejvyšší úrovni, která by zajistila dlouhodobý strategický politický dialog a skutečné společné posouzení potřeb zemí severní Afriky a Blízkého východu k dosažení regionální stability; zdůrazňuje, že pouze bude-li Evropská unie schopna vyjadřovat svůj názor jednomyslně, bude významným činitelem na mezinárodní scéně; vyzývá proto EU, aby co nejrychleji zavedla skutečnou společnou zahraniční politiku, v jejímž rámci budou vnitřní a vnější opatření úzce koordinována; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby spolupracovala s ministry zahraničních věcí EU nebo s politickými představiteli, kteří jsou uznáváni regionálními aktéry, s cílem zajistit soustavný dialog na vysoké úrovni se zeměmi regionu pod záštitou a jménem EU; připomíná, že je nutné nalézt spolehlivé klíčové partnerské země, aby byla zajištěna dlouhodobá politická a bezpečnostní stabilita;

3.  zdůrazňuje význam a nezbytnost účinného provádění následujících iniciativ v roce 2015: podpora projektů a činností budování kapacit se zeměmi Blízkého východu a severní Afriky, boj proti radikalizaci a násilnému extremismu, prosazování mezinárodní spolupráce, řešení příčinných faktorů a probíhajících krizí a posilování partnerství s klíčovými zeměmi, včetně posilování politického dialogu s LAS, Organizací islámské spolupráce, Africkou unií a jinými významnými strukturami regionální koordinace, jako je skupina G5 Sahel;

4.  trvá na tom, že stabilita a bezpečnost regionu Blízkého východu a severní Afriky je pro bezpečnost EU klíčová; připomíná, že ISIL/Dá'iš a jiné teroristické organizace mají své kořeny v Iráku a Sýrii již po mnoho let a jejich cílem je získat regionální vliv; konstatuje, že vítězství tohoto uskupení jsou důsledkem institucionální, demokratické a bezpečnostní krize v těchto zemích a prostupnosti jejich společných hranic; zdůrazňuje, že náborová kapacita a rozmach uskupení ISIL/Dá'iš a Džabhat an-Nusra jsou podporovány hospodářskou, politickou, sociální a kulturní krizí, kterou tato oblast prožívá; vyzývá Evropskou unii, aby se zabývala hlubšími příčinami radikalizace a řešila je společně s arabským světem komplexně a na základě přístupu opírajícího se o bezpečnost, schopnosti demokratické správy a o hospodářský, sociální a kulturní rozvoj, přičemž začleňování by mělo být hlavní uplatňovanou zásadou tohoto procesu; domnívá se, že nebude-li nalezeno praktické a udržitelné řešení těchto problémů, setká se jakákoli akce k odstranění hrozby, kterou ISIS/Dá'iš a jiné teroristické skupiny představují, se značnými a neutuchávajícími obtížemi;

5.  bere na vědomí vyčlenění jedné miliardy EUR v rámci strategie Evropské unie nazvané „Základy regionální strategie EU pro Sýrii a Irák a hrozbu, kterou představuje ISIL/Dá'iš“, z níž 400 milionů EUR je určeno na humanitární pomoc; vítá pokusy o přizpůsobení humanitární pomoci EU potřebám podle pohlaví a věku; vyzývá k tomu, aby byla zvláštní pozornost věnována Jordánsku a Libanonu, které v poměru k počtu svých obyvatel přijímají největší část uprchlíků; zdůrazňuje, že je důležité, aby tyto dvě země umožnily bezpečný průchod uprchlíků na svá území a dodržovaly zásadu nenavracení; připomíná rovněž následky, které uprchlická krize přináší pro kurdskou regionální vládu v Iráku; je zneklidněn tím, že uprchlické tábory se mohou díky extrémní chudobě a deprivaci, která v nich panuje, stát ohnisky radikalizace; domnívá se, že v dlouhodobém měřítku jsou tyto tábory destabilizujícím faktorem pro země, v nichž se nacházejí, a proto žádá, aby byla nalezena dlouhodobá řešení, která by napomohla jak uprchlíkům, tak i přijímajícím zemím; vyzývá EU, aby spolupracovala s ostatními partnery, konkrétně s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Dětským fondem OSN (UNICEF), na řešení přetrvávajících problémů v táborech pro uprchlíky a vnitřně vysídlené osoby v Iráku, Jordánsku, Libanonu a Turecku, zejména pokud jde o nedostatečné vzdělávání mladých lidí a dětí; vítá finanční prostředky, které jsou v nové strategii a v nástroji přispívajícím ke stabilitě a míru určeny pro hostitelské obyvatelstvo; vyzývá všechny členské státy EU, aby zvýšily svůj podíl na řešení uprchlické krize z hlediska finančních zdrojů a přesídlování nejzranitelnějších uprchlíků;

6.  upozorňuje na soustavný nárůst počtu žádostí o azyl ze Sýrie a Iráku a vyzývá členské státy EU k zintenzivnění svého úsilí při přijímání žadatelů o azyl a při rychlém zpracovávání narůstajícího objemu nevyřízených žádostí;

7.  vítá účast některých států Blízkého východu a severní Afriky v mezinárodní koalici proti ISIL/Dá'iš; naléhavě vyzývá jejich vlády a mezinárodní společenství, aby zdvojnásobily své úsilí v boji proti financování mezinárodního terorismu a válek v Sýrii a Libyi; opakuje svou výzvu všem zemím v regionu, aby zabránily jednotlivcům a soukromým a veřejným subjektům financovat nebo zprostředkovávat financování teroristických organizací nebo jednotlivců napojených na syrskou vládu či organizací, pro které platí sankce EU, jež musí být dostatečně přísné; vyzývá k jejich účasti v programech regionální spolupráce při monitorování pohybů kapitálu vytvořením úzké spolupráce mezi zeměmi Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu a státy Ligy arabských států, Organizací islámské spolupráce a orgány a orgány EU; připomíná, že je nezbytné v koordinaci s Ligou arabských států, Organizací islámské spolupráce a Radou pro spolupráci arabských států v Zálivu zavést účinný režim sankcí, který by zabránil soukromému financování ve prospěch ISIL/Dá´iš ze strany mezinárodních aktérů a komercializaci nezákonně vytěžené ropy teroristickými organizacemi; zdůrazňuje rovněž, že je v tomto ohledu nezbytně nutné zavést posílenou spolupráci mezi celními orgány na hranici Turecka, Iráku a Sýrie, aby se zabránilo prodeji nezákonně vytěžené ropy ze strany ISIL/Dá'iš;

8.  zdůrazňuje význam dlouhodobého strukturovaného strategického dialogu s Ligou arabských států, Organizací islámské spolupráce a Radou pro spolupráci arabských států v Zálivu; vítá v této souvislosti prohlášení přijaté v Aténách dne 11. června 2014 a memorandum o porozumění z ledna 2015, přičemž vyzývá k jejich uplatňování v plném rozsahu; trvá na zásadním významu, který má konání častých vrcholných schůzek mezi EU a Ligou arabských států, Organizací islámské spolupráce a Radou pro spolupráci arabských států v Zálivu; trvá na tom, že ústřední úlohu při řešení krizí musí hrát Liga arabských států; domnívá se, že tyto krize jsou důkazem toho, že státy Ligy arabských států musí svou organizaci změnit a vytvořit z ní skutečný rozhodovací orgán, který bude mít pravomoc přijímat závazná rozhodnutí; bere na vědomí strategickou spolupráci mezi Evropskou unií a Radou pro spolupráci arabských států v Zálivu; zdůrazňuje, že tato Rada by mohla mít pozitivní a politický vliv na řízení krizí a konfliktů v zemích Blízkého východu a severní Afriky;

9.  zdůrazňuje rovněž význam regionálních dialogů s Tureckem a Íránem; vítá nedávnou dohodu dosaženou v jednání EU3+3 s Íránem ve věci íránského jaderného programu a věří, že na základě tohoto ujednání bude ve vzájemně sjednané lhůtě uzavřena konečná komplexní dohoda; vyzývá místopředsedkyni, vysokou představitelku a členské státy, aby v případě konečné dohody ohledně jaderné otázky vedly s Íránem rozsáhlé a důkladné konzultace a zároveň zajistily, aby dodržel svůj závazek k nešíření jaderných zbraní, což by měly potvrdit příslušné mezinárodní subjekty, včetně MAAE; za tímto účelem naléhavě žádá EU, aby se aktivně zapojila do podpory provádění opatření k budování důvěry mezi Íránem a Saúdskou Arábií; zdůrazňuje, že je třeba zintenzivnit spolupráci s Tureckem v oblasti boje proti terorismu; trvá na tom, že v boji proti ISIL/Dá'iš a při stabilizaci Iráku a Sýrie může Turecko jakožto člen NATO sehrát zásadní úlohu; vyzývá Turecko k tomu, aby vyřešilo některé nesrovnalosti a zcela naplnilo svou roli stabilizačního prvku v oblasti tím, že bude účinně kontrolovat své hranice se Sýrií a hrát ve spolupráci s EU daleko aktivnější úlohu v boji proti uskupení ISIL/Dá'iš ;

10.  vyzývá země v této oblasti, aby se zdržely šíření terorismu a zbraní do sousedních zemí, neboť by tím dále prohlubovaly tamější nestabilní situaci;

11.  připomíná, že je nezbytné vytvořit podmínky pro obnovení mírových jednání mezi Izraelem a palestinskou samosprávou s cílem najít v souladu s mezinárodním právem trvalé řešení konfliktu založené na mírovém a bezpečném soužití dvou států, jejichž hranice budou odpovídat situaci v roce 1967 a jejichž hlavním městem bude Jeruzalém; znovu vyjadřuje své hluboké znepokojení nad rychle se zhoršující humanitární situací v Pásmu Gazy; je vážně znepokojen nad izraelskou politikou osídlování na Západním břehu Jordánu; vyjadřuje hluboké znepokojení nad patovou situací v dialogu a nad narůstajícím napětím mezi Izraelci a Palestinci; požaduje vážnou a důvěryhodnou snahu obou stran, EU a mezinárodního společenství při cestě za tímto cílem; vítá a podporuje odhodlání vysoké představitelky Mogheriniové, aby EU posílila svou angažovanost v mírovém procesu na Blízkém východě a prosadila se coby jeho zprostředkovatel; naléhavě vyzývá všechny strany, aby upustily od jakýchkoli kroků, které by zhoršovaly situaci, ať již v podobě rozdmýchávání emocí, provokací, nadměrného používání síly nebo odvety; opětovně vyjadřuje svou plnou podporu arabské mírové iniciativě z roku 2002 a vyzývá státy Ligy arabských států a Izrael, aby ji uvedly do praxe; zdůrazňuje, že veškerým úvahám o obnovení mírového procesu a o správní a politické kontrole nad Pásmem Gazy ze strany Palestinské samosprávy by značně pomohlo zapojení Ligy arabských států; podtrhuje rozhodující úlohu, kterou sehrál Egypt při dosažení definitivního příměří během konfliktu mezi Hnutím islámského odporu a Izraelem v létě 2014; žádá mezinárodní dárce, aby dodrželi závazky přijaté na Káhirské konferenci v říjnu 2014;

12.  vyjadřuje svou plnou podporu konkrétním opatřením, která EU přijme v rámci silné společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), jejichž cílem je podporovat stabilitu a bezpečnost v zemích Blízkého východu a severní Afriky; lituje, že mise a operace SBOP prováděné v dané oblasti (EUBAM Libye, EUPOL COPPS a EUBAM Rafah) jsou poddimenzované a nevyhovují bezpečnostním problémům tohoto regionu, a požaduje strategické přezkoumání provádění těchto operací; poukazuje na to, že EU by v rámci plnění tohoto závazku ve prospěch lidských práv a právního státu mohla hrát zásadní úlohu při poskytování konkrétní pomoci a odborné přípravy ve specifických dovednostech v oblasti reformy trestního soudnictví, bezpečnostního sektoru a odzbrojení, mobilizace a opětovného začlenění, dohledu na hranicích, boje proti terorismu a radikalizaci a proti nedovolenému obchodování se zbraněmi, drogami a s lidmi; žádá, aby se zvláštní pozornost zaměřila na Libyi; zdůrazňuje význam dialogu a spolupráce s Ligou arabských států a Africkou unií, aby partnerské země mohly v rámci boje proti extremismu rozvíjet své kompetence a měly k dispozici nezbytné vojenské a lidské zdroje;

13.  důrazně odmítá používání bezpilotních letounů k mimosoudnímu a exteritoriálnímu usmrcování osob podezřelých z terorismu a žádá, aby bylo používání bezpilotních letounů k tomuto účelu zakázáno;

14.  vyzývá orgány členských států EU a zemí Blízkého východu a severní Afriky, aby dodržovaly zákaz mučení, který stanoví zejména Úmluva OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, kterou většina z těchto států podepsala a ratifikovala; znovu opakuje, že přiznání získaná mučením jsou neplatná, a tento postup odsuzuje;

15.  je obzvláště znepokojen skutečností, že různé politické krize v oblasti paralyzovaly zpravodajské kapacity členských států; připomíná zásadní význam, který má podpora lepší spolupráce mezi členskými státy EU a státy Blízkého východu a severní Afriky v boji proti terorismu, a sice při dodržování lidských práv a mezinárodního právního rámce; vyzývá k systematické a účinné spolupráci těchto zemí s Europolem a Interpolem, která obnáší pomoc těmto zemím při vytváření nezbytných struktur a zdrojů v oblasti boje proti terorismu a reakce na něj a boje proti a organizované trestné činnosti, včetně obchodování s lidmi, a to uplatňováním integrovaných obranných systémů určených především k obraně lidských práv každého dotčeného jednotlivce a pod podmínkou, že jsou zajištěny dostatečné záruky v oblasti lidských práv; zdůrazňuje činnost dialogu 5+5, který doplňuje činnost Unie pro Středomoří a umožňuje pracovat na spolupráci v oblasti bezpečnosti; dále zdůrazňuje, že je nutné překonat přetrvávající nedostatky v oblasti spolupráce se zeměmi původu, tranzitu a určení zahraničních bojovníků; vyzývá členské státy Evropské unie, aby spojily své zdroje, posílily stávající systémy (agentura Frontex, systém Eurosur) a zavedly evropskou jmennou evidenci cestujících s cílem zlepšit kontroly na vnějších hranicích EU; zdůrazňuje, že je třeba posílit aktivní spolupráci mezi ministry zahraničí a vnitra, zvláště pokud jde o justiční a policejní spolupráci a sdílení informací;

16.  zdůrazňuje, že je naléhavě nutné nalézt politické řešení konfliktu v Sýrii; zastává názor, že pro udržitelné řešení je zapotřebí, aby Sýrie vedla otevřený politický proces směřující k transformaci, který bude vycházet ze ženevského komuniké ze dne 30. června 2012 a bude v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN v zájmu zachování jednoty, svrchovanosti a územní celistvosti země; vítá úsilí Syrské národní koalice v oblasti rozšiřování počtu jejích členů a spolupráce s ostatními opozičními skupinami, včetně nedávné spolupráce s Národní koordinační komisí při určování vize opozice týkající se politické transformace; podporuje snahy zvláštního vyslance OSN Staffana de Mistury o ukončení ozbrojených konfliktů a obnovu politického dialogu; zdůrazňuje, že je důležité chránit a podporovat demokratickou opozici v Sýrii; zdůrazňuje nutnost potrestat spáchané zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a hrubá porušování lidských práv, kterých se dopustil režim Bašára al-Asáda během konfliktu;

17.  žádá, aby jakákoli iniciativa k ukončení bojů v Sýrii brala v úvahu požadavky mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva v oblasti lidských práv, které je použitelné v době války i míru, jakož i mezinárodního trestního práva; vyzývá Evropskou unii, aby zvýšila tlak na to, aby Asádův režim dodržoval rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2139 (2014), č. 2165 (2014) a č. 2191 (2014), a aby intenzivněji poskytovala humanitární pomoc, a to i v oblastech kontrolovaných umírněnou syrskou opozicí a pomáhala při budování kapacit těchto oblastí; vítá přísliby pomoci učiněné na třetí kuvajtské konferenci a vyzývá EU a ostatní mezinárodní dárce, aby splnili své finanční závazky v reakci na syrskou krizi; podporuje doporučení Komise na pomoc obnovení veřejné správy a služeb ve zpustošených oblastech Sýrie a vyzývá k okamžité pomoci při rekonstrukci města Kobani;

18.  vyjadřuje své hluboké znepokojení nad humanitární situací v Sýrii, která se již čtyři roky zhoršuje; konstatuje, že humanitární přístup je omezován v důsledku záměrného bránění pomoci, což musí být okamžitě ukončeno; je vážně znepokojen tím, že počet osob žijících v oblastech, jejichž dosažení je pro agentury zajišťující pomoc obtížné nebo nemožné, se za poslední dva roky téměř zdvojnásobil;

19.  poukazuje na to, že případy znásilnění žen a dívek byly doloženy, a to zejména v Sýrii, Iráku a na územích, která kontroluje Dá´iš; naléhavě žádá, aby byla ženám, které byly znásilněny v ozbrojeném konfliktu, poskytnuta v humanitárních zařízeních financovaných EU celá škála služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, včetně potratů, v souladu s mezinárodním humanitárním právem, rezolucemi Rady bezpečnosti OSN a společným článkem 3 Ženevských úmluv a aby byla zaručena nezbytná léčebná péče pro zraněné a nemocné osoby bez jakéhokoli nepříznivého rozlišování;

20.  zdůrazňuje, že je nezbytné, aby irácká vláda podporovala sdílení politické odpovědnosti, pravomocí a zisků z ropy, a to způsobem umožňujícím začlenění, který by měl zahrnovat všechny náboženské a etnické složky společnosti v této zemi, a zejména sunnitské menšiny; žádá, aby tato dělba byla nezbytnou podmínkou provádění dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Irákem; vyzývá iráckou vládu, aby neprodleně zajistila ochranu etnických a náboženských menšin, aby zabránila šíitským milicím páchat násilí na sunnitské menšině a aby poskytla bezpečné útočiště a nezbytnou pomoc osobám, které uprchly před terorem ze strany ISIS; bere na vědomí dohodu, které dosáhly irácká vláda a Kurdská regionální vláda v Iráku, a naléhavě žádá, aby byla v plném rozsahu uplatňována; vyzývá dále Irák, aby plně respektoval finanční nároky Kurdské regionální vlády v Iráku, které stanoví ústava; zdůrazňuje význam spolupráce mezi Bagdádem a Erbilem a podporuje její další posilování v zájmu bezpečnosti a hospodářské prosperity Iráku a regionu; vybízí Evropskou unii, aby přispívala k posílení politických, správních, a vojenských kapacit irácké vlády, zejména s cílem řešit problémy, které přináší sociální a hospodářská krize a nedostatečná ochrana lidských práv;

21.  je přesvědčen, že pro dosažení dlouhodobé bezpečnosti v regionech, které již byly od ISIS či jiných teroristických skupin osvobozeny, je nezbytné tyto oblasti dále stabilizovat; poukazuje na to, že této stabilizace lze dosáhnout poskytováním humanitární pomoci, programy likvidace min a policejní činností;

22.  důrazně odsuzuje teroristický atentát v muzeu Bardo v Tunisu, k němuž došlo 18. března 2015 a k němuž se přihlásil Islámský stát; je znepokojen nad náborovými schopnostmi teroristických sítí v zemi, v níž je u moci vláda národní jednoty za účasti umírněné islámské strany Ennahda; je rovněž znepokojen nad prostupnými hranicemi Tuniska s Libyí, které se využívají zejména pro pašování drog a zbraní, a vítá v tomto ohledu nejnovější spolupráci mezi Tuniskem, EU a jejími členskými státy; je nadále znepokojen masivním přílivem libyjských uprchlíků do Tuniska, což vytváří silný tlak na stabilitu země, a vítá jejich přijetí ze strany Tuniska, přičemž v současné době se jedná o více než milion Libyjců; zdůrazňuje, že pro EU a Tunisko je důležité pokračovat ve vzájemné bezpečnostní spolupráci a posilovat ji, a to zejména zavedením společných programů v oblasti bezpečnosti; zastává názor, že je nezbytné, aby se větší pozornost věnovala otázce Tuniska prostřednictvím konkrétních ekonomických a investičních závazků na podporu křehkého přechodu k demokracii, s vědomím toho, že úspěch tuniského experimentu je v zájmu celého regionu a EU; naléhavě žádá Komisi, aby zdůraznila význam demokratizace a vyslala symbolický vzkaz po událostech arabského jara uspořádáním vrcholné schůzky EU a Blízkého východu a severní Afriky v Tunisu;

23.  vyjadřuje své hluboké znepokojení nad zhoršující se bezpečnostní a humanitární situací v Libyi; je hluboce znepokojen nad rozmachem teroristických skupin v zemi, zejména ISIL/Dá'iš, kde tato skupina využívá politického vakua a stupňování násilí; zdůrazňuje, že je zapotřebí přijmout urychlená opatření pro omezení a vymýcení vlivu teroristických organizací na libyjském území; je vážně znepokojen obzvláště závažnou situací na jihu země, neboť je využívána jako platforma pro organizovanou trestnou činnost a ozbrojené skupiny; zdůrazňuje, že je nezbytné zachovat územní celistvost Libye a jednotu této země, čehož je možné dosáhnout pouze díky politické činnosti, do níž budou zapojeni všichni významní aktéři; nadále podporuje rozhovory OSN, které vede zvláštní vyslanec generálního tajemníka Bernardino Léon ve snaze dojít k řešení, které povede k vytvoření vlády libyjské jednoty; vítá úsilí vynakládané Alžírskem a Marokem rozvíjet dialog uvnitř Libye; zdůrazňuje, že EU již deklarovala svou ochotu zavést omezující opatření vůči narušitelům procesu dialogu v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2174 (2014); upozorňuje, že EU by měla být připravena poskytnout podporu institucím v Libyi, jakmile bude nalezeno politické řešení a dosaženo příměří; zdůrazňuje, že EU by měla přispět k úsilí v oblasti odzbrojení, mobilizace a opětovného začlenění a reformy bezpečnostního sektoru v Libyi, jakmile bude jmenována vláda jednoty a jakmile tato vláda o uvedenou pomoc požádá; upozorňuje však, že v případě patové situace v politických jednáních a vystupňování ozbrojeného konfliktu musí EU zůstat připravena podílet se na jakékoli mírové intervenci pod záštitou mandátu Rady bezpečnosti OSN;

24.  vyjadřuje své znepokojení nad zhoršením bezpečnostní situace v Jemenu; zdůrazňuje, že politická krize přešla v krizi bezpečnostní a humanitární, která destabilizuje celý Arabský poloostrov a vedle něj i všechny země Blízkého východu a severní Afriky; podporuje OSN v její snaze obnovit jednání; zdůrazňuje, že pouze široký politický konsenzus prostřednictvím mírových jednání mezi hlavními politickými skupinami v atmosféře prosté strachu může zajistit udržitelné řešení současné krize a zachovat jednotu a územní celistvost země; vyzývá EU a její členské státy, aby přijaly konkrétní opatření na pomoc civilnímu obyvatelstvu a k ukončení této dramatické situace;

25.  důrazně odsuzuje útoky na civilní infrastrukturu a obyvatelstvo v Jemenu, které si vyžádaly vysoký počet obětí a závažně zhoršily již tak neutěšenou humanitární situaci; vyzývá EU a mezinárodní a regionální aktéry, aby zprostředkovali okamžité příměří a ukončení násilí na civilistech; požaduje, aby byly v koordinaci s ostatními mezinárodními dárci poskytnuty další prostředky s cílem zabránit humanitární krizi a zajistit nezbytnou pomoc lidem v tísni;

26.  naléhavě žádá Komisi, aby se společně se zeměmi regionu Blízkého východu a severní Afriky strukturálně zabývala problémem mladých lidí, kteří opouštějí EU, aby bojovali v řadách ISIS/Dá´iš a jiných teroristických organizací v Sýrii a Iráku; vyzývá členské státy, aby přijaly vhodná opatření k tomu, aby bojovníkům zabránily odcestovat ze své země v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2170 (2014), a k vypracování společné strategie pro bezpečnostní služby a agentury EU za účelem sledování a kontroly džihádistů; požaduje spolupráci v rámci EU a na mezinárodní úrovni zaměřenou na odpovídající právní kroky vůči každému jednotlivci podezřelému z účasti na terorismu a na další preventivní opatření, jejichž cílem bude odhalit a zastavit radikalizaci; vyzývá členské státy, aby zintenzivnily spolupráci a výměnu informací jak mezi sebou, tak i s orgány EU;

27.  zdůrazňuje, že je důležité, aby egyptská vláda ve svém boji proti terorismu dodržovala základní lidská práva a politické svobody, ukončila systematické zadržování účastníků pokojných protestů a aktivistů a zachovala právo na spravedlivý proces; upozorňuje, že by přivítal zákaz trestu smrti, z něhož by mohli mít prospěch nedávno odsouzení členové politických a společenských organizací;

28.  vítá předběžnou dohodu o toku Nilu, jíž bylo dosaženo mezi Egyptem, Súdánem a Etiopií dne 23. března 2015; zdůrazňuje, že společně dohodnuté využívání vod Nilu má zásadní význam pro bezpečnost všech zúčastněných zemí; upozorňuje, že EU by měla být připravena usnadnit další dialog mezi všemi stranami, jestliže to bude považováno za prospěšné pro jednání;

Posilování globální strategie pro demokracii a lidská práva

29.  je přesvědčen, že nedostatek demokracie je jednou z hlavních příčin politické nestability v regionu a že dodržování lidských práv a základních demokratických zásad je nejlepší dlouhodobou zárukou proti dlouhodobé nestabilitě v zemích regionu Blízkého východu a severní Afriky; vyzývá EU a její členské státy, aby region Blízkého východu a severní Afriky nevnímaly pouze prizmatem krátkodobých bezpečnostních ohrožení a aby poskytovaly aktivní a udržitelnou podporu demokratických ambicím společností v tomto regionu; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí vyvážená opatření v rámci celostního a ambiciózního přístupu pro demokracii, v němž se spojí bezpečnostní politika s politikou týkající se lidských práv, která je jednou z priorit EU; zdůrazňuje význam posilování dlouhodobé stability v regionu Blízkého východu a severní Afriky, a to pomocí pokračující podpory občanské společnosti ze strany EU, zejména prostřednictvím evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR) a evropského nástroje sousedství pro občanskou společnost a také prostřednictvím nových prodemokratických nástrojů, jako je Evropská nadace pro demokracii (EED); vyzývá členské státy, aby v duchu solidarity a angažovanosti poskytly pro rozpočet nadace dostatečné financování s cílem zajistit co nejpružnější a nejefektivnější podporu pro místní aktéry demokratické změny v regionu; vyzývá ESVČ, aby znásobila úsilí pro šíření a vysvětlování evropských hodnot, zejména prostřednictvím pravidelných kontaktů s orgány a současně také s představiteli občanských společností;

30.  vítá skutečnost, že vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyně Komise a Evropská komise zahájily rozsáhlé konzultace týkající se obnovení evropské politiky sousedství; vyzývá Komisi, ESVČ, Radu a členské státy, aby rozvíjely účinnější a inovativnější politický a strategický rozměr evropské politiky sousedství; vítá zasedání ministrů zahraničních věcí EU a zemí jižního Středomoří; připomíná, že na tomto zasedání se ministři zahraničí sešli poprvé po sedmi letech; je přesvědčen, že ministři by se měli scházet každoročně; žádá ESVČ a Komisi, aby nadále vybízely k demokratickým reformám a poskytovaly podporu demokratickým subjektům v oblasti Blízkého východu a severní Afriky, zejména v zemích sousedících s EU; zdůrazňuje význam zachování stávajícího vyváženého rozdělování finančních prostředků vyčleněných na financování evropské politiky sousedství; připomíná, že zemím, které dosahují pokroku v provádění reforem a dodržují evropskou politiku, by měla být poskytnuta další rozhodná podpora, přičemž by měla být zvláštní pozornost věnována Tunisku, a zdůrazňuje, že je zapotřebí posilovat práva žen;

31.  vyzývá EU a její členské státy, aby vytvořily zvláštní program pro podporu a rehabilitaci žen a dívek, které jsou oběťmi sexuálního násilí a otroctví v oblastech konfliktů v regionu Blízkého východu a severní Afriky, zejména v Sýrii a Iráku; vyzývá vlády zemí regionu Blízkého východu a severní Afriky, OSN, EU a příslušné nevládní organizace, aby braly v úvahu mimořádnou zranitelnost žen a dívek z řad uprchlíků, zejména těch, které jsou odděleny od svých rodin, poskytovaly jim odpovídající ochranu a zvýšily své úsilí zaměřené na pomoc osobám, jež přežily sexuální násilí, a to zavedením sociálních politik, které jim umožní opětovně se začlenit do společnosti; vyzývá strany ozbrojených konfliktů, aby dodržovaly ustanovení rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000), aby přijaly opatření na ochranu žen a dívek, a to zejména před pohlavním zneužíváním, pašováním a obchodem se sexuálními službami, a aby bojovaly proti beztrestnosti pachatelů; naléhavě vyzývá vlády zemí regionu Blízkého východu a severní Afriky, aby podepsaly a ratifikovaly Istanbulskou úmluvu, která je vlivným nástrojem komplexního řešení problému násilí na ženách a dívkách, včetně domácího násilí a mrzačení ženských pohlavních orgánů;

32.  zdůrazňuje, že jednání o dohodách o přidružení představují příležitost pro podporu reforem; trvá na tom, že by bylo vhodné uvést do souladu všechny rozměry činnosti, což by EU umožnilo plně a konzistentně prohloubit vztahy; zdůrazňuje potřebu zahrnout do těchto dohod skutečné a hmatatelné pobídky pro partnery, které by reformy zatraktivnily, zefektivnily a díky nimž by je civilní obyvatelstvo lépe vnímalo;

33.  zdůrazňuje, že EU a země Blízkého východu a severní Afriky musí blíže spolupracovat na základě vzájemně přijatelných cílů opírajících se o společné zájmy; zdůrazňuje výhody, které by měla koordinace pomoci, již EU státům severní Afriky a Blízkého východu poskytuje, s pomocí ostatních mezinárodních dárců; vyzývá Komisi, aby předložila doporučení na zlepšení této koordinace, a zdůrazňuje, že je nezbytné koordinovat mimořádnou pomoc s dlouhodobou rozvojovou pomocí;

34.  je hluboce přesvědčen, že rozvoj místní demokracie a efektivní místní správy má zásadní význam pro stabilizaci zemí Blízkého východu a severní Afriky, a proto vyzývá k institucionalizaci a rozvoji kapacit sdružení místních a regionálních orgánů v zemích Blízkého východu a severní Afriky;

35.  odsuzuje pokračující porušování práva na svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení v regionu a znovu upozorňuje na význam, který EU této otázce přikládá; znovu prohlašuje, že právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání je základním lidským právem; zdůrazňuje proto, že je nutné účinně bojovat proti všem formám diskriminace náboženských menšin; vyzývá vlády zemí severní Afriky a Blízkého východu, aby bránily náboženský pluralismus; vyzývá Evropskou unii, aby zintenzivnila svou snahu o prosazování aktivní ochrany náboženských menšin a zajištění bezpečných útočišť; vítá, že ve vykazovaném roce 2013 byly přijaty pokyny EU na podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo víry, a vyzývá orgány EU a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost provádění těchto pokynů, a to jak v rámci mezinárodních, tak i regionálních fór a bilaterálních vztahů s třetími zeměmi; vybízí vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise a ESVČ, aby se zapojily do stálého dialogu s nevládními organizacemi, náboženskými skupinami nebo skupinami podle přesvědčení a s náboženskými představiteli;

36.  je přesvědčen, že kulturní spolupráce a diplomacie a také akademická spolupráce a náboženský dialog jsou zásadní pro boj proti terorismu a všem formám radikalismu; zdůrazňuje, že jak pro Evropu, tak pro oblast zemí severní Afriky a Blízkého východu představuje vzdělávání a rozvoj kritického myšlení další ochranu proti radikalizaci, a vyzývá proto EU a její členské státy k podpoře potřebných investic do těchto záležitostí; zdůrazňuje klíčovou úlohu podpory kulturních a akademických výměn, včetně výměn se zástupci islámu v zemích Blízkého východu a severní Afriky a s islámskými komunitami v Evropě; naléhavě vyzývá partnerské země, aby se zapojily do kulturních programů EU; vyzývá Evropskou komisi, aby reagovala na návrh Evropského parlamentu na vytvoření ambiciózního evropsko-středomořského programu Erasmus, který by byl odlišný od programu Erasmus+; vyzývá Komisi, aby neprodleně zaměřila zvýšenou pozornost na programy Erasmus+ vytvořené pro jižní Středomoří; vybízí k tomu, aby výměnné programy začleňovaly také účastníky ze zemí Blízkého východu a severní Afriky, které nejsou členy evropské politiky sousedství;

37.  zdůrazňuje, že je zapotřebí vyvinout účinnou společnou evropskou reakci všech členských států vůči džihádistické propagandě a domácí radikalizaci a zároveň zohlednit využívání digitálních nástrojů, internetu a sociálních sítí a zapojit evropské místní orgány a působit společně s komunitami evropských občanů, kteří mají se zeměmi Blízkého východu a severní Afriky silné kulturní vazby; domnívá se, že by tato protiargumentace měla být založena na prosazování společných hodnot vycházejících z univerzálnosti lidských práv a že by měla zpochybnit ideu o konfliktu mezi náboženstvími nebo civilizacemi; vyzývá k tomu, aby byli do ESVČ jmenováni pracovníci ovládající jazyky blízkovýchodního a severoafrického regionu, aby se zvýšila efektivita komunikace; poukazuje na to, že je zapotřebí šířit pozitivní názory na vztahy a spolupráci mezi Evropskou unií a zeměmi severní Afriky a Blízkého východu, které budou doloženy konkrétními příklady; zdůrazňuje, že je zapotřebí zvyšovat viditelnost Evropské unie a jejích členských států v této oblasti;

38.  podtrhuje potenciál, který evropská politika sousedství nabízí ve smyslu kulturního dialogu a dialogu mezi náboženstvími; zdůrazňuje souvislost jak mezi výměnami a spoluprací mezi EU a zeměmi evropské politiky sousedství v oblasti kultury a vzdělávání, tak mezi budováním a posilováním otevřené občanské společnosti, demokracie a právního státu a také podporou základních svobod a lidských práv;

39.  zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet přímý dialog s občanskými společnostmi zemí severní Afriky a Blízkého východu, abychom lépe rozuměli jejich očekávání; vyjadřuje svou podporu konzultacím a posilování organizací občanské společnosti a nových generací v rámci evropské politiky sousedství; zdůrazňuje zejména, že je důležité zapojit mladé lidi těchto zemí do rovnoprávného dialogu opírajícího se o upřímný a přímý vztah; připomíná význam volebních pozorovatelských misí a naléhavě vyzývá Evropský parlament a ESVČ, aby tyto mise vysílaly na pozvání vlád těchto zemí do všech zemí regionu, jestliže budou reálné vyhlídky na skutečně demokratické volby, a aby zajistily, že tyto mise neskončí legitimizací zmanipulované organizace voleb; požaduje pravidelný přezkum doporučení vycházejících z těchto misí;

40.  zdůrazňuje, že je nezbytné potvrdit ústřední úlohu Unie pro Středomoří, jedinečného fóra pro dialog o partnerství mezi Evropskou unií a všemi zeměmi z oblasti Středomoří, které se musí stát hnacím motorem pro investice do udržitelného socioekonomického rozvoje tohoto regionu; poukazuje na to, že Unie pro Středomoří by měla být schopna sama získat nezbytné finanční prostředky pro tyto projekty; podporuje směr, jímž se ubírají ministerská setkání; vyzývá k rozsáhlejšímu šíření jejích programů a činnosti, včetně společných misí pro sledování a hodnocení průběhu voleb, a k intenzivnější spolupráci s Evropskou unií; znovu upozorňuje na důležitost oživení Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění a obnovu jeho politických ambicí s cílem řešit problémy související s bezpečností a stabilitou Středomoří způsobem, který bude skutečně přijatelný pro obě strany;

41.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad porušováním lidských práv, zejména vůči zranitelným skupinám v zemích Blízkého východu a severní Afriky, které čelí konfliktům; zastává názor, že děti jsou jednou z nejzranitelnějších skupin, a proto znovu opakuje, že je nezbytné zintenzivnit úsilí o realizaci revidované prováděcí strategie obecných zásad EU týkajících se dětí a ozbrojených konfliktů; vybízí EU, aby dále prohlubovala spolupráci se zvláštním zástupcem OSN pro otázky dětí v ozbrojených konfliktech a podporovala související akční plány a mechanismy sledování a podávání zpráv;

Prohloubení spolupráce v oblasti hospodářského rozvoje

42.  konstatuje, že oblast Blízkého východu a severní Afriky je obzvláště zasažena chudobou a nerovnostmi; je přesvědčen, že pro dosažení skutečné politické stability je nezbytný hospodářský a sociální rozvoj společně s posílením demokracie a spravedlnosti; je znepokojen situací mladých lidí a považuje za zásadní, aby měli důstojné a legitimní vyhlídky do budoucnosti; zdůrazňuje zásadní význam boje proti korupci v zemích Blízkého východu a severní Afriky, a to nejen pro přilákání evropských investic a umožnění udržitelného hospodářského rozvoje, ale i pro řešení bezpečnostních problémů; zdůrazňuje zavedený vztah mezi transparentností, právním státem a bojem proti terorismu, které je zapotřebí řešit všechny společně; vyzývá ESVČ, Komisi a členské státy, aby zvýšily svou spolupráci v boji proti korupci v zemích Blízkého východu a severní Afriky, který by měl být v boji proti terorismu prioritou;

43.  domnívá se, že strategický dialog EU se zeměmi severní Afriky a Blízkého východu by měl být doplněn novým úsilím o udržitelný hospodářský rozvoj, aby pomohl odstranit nerovnosti a vytvářet pracovní příležitosti a možnosti vzdělávání, zejména pro mladé lidi; zdůrazňuje, že je důležité usnadňovat přístup zemí severní Afriky a Blízkého východu na jednotný trh EU a zároveň poskytovat veškerou nezbytnou ochranu; zdůrazňuje, že je důležité podporovat evropské investice do zemí severní Afriky a Blízkého východu, včetně projektů v oblasti energetiky a infrastruktury, se strategickým cílem spočívajícím v podpoře udržitelného rozvoje a demokratické odpovědnosti;

44.  připomíná, že rok 2015 je Evropským rokem pro rozvoj, jehož cílem je inspirovat více Evropanů k zapojení do boje za vymýcení chudoby na celém světě a který časově odpovídá plánům mezinárodního společenství na schválení cílů udržitelného rozvoje; vyzývá veřejné orgány na všech úrovních státní správy v zemích Blízkého východu a severní Afriky, aby dosažení těchto cílů učinily svou prioritou;

45.  zdůrazňuje, že posílený dialog o energetických otázkách ve Středomoří by mohl pomoci pobídnout regionální spolupráci, podpořit regionální stabilitu a zajistit ekologickou vyváženost; navrhuje proto, aby se EU více zapojila do energetické diplomacie v regionu Blízkého východu a severní Afriky, jak nastínila energetická unie; zdůrazňuje strategický i hospodářský význam energetických dodávek do zemí v jižním sousedství EU; vítá zřízení evropsko-středomořské platformy pro plyn a potvrzuje, že evropsko-středomořské propojení odvětví plynu a elektřiny je zapotřebí podporovat;

46.  podporuje financování akademického a odborného vzdělání s cílem vytvořit v zemích severní Afriky a Blízkého východu rozsáhlou zásobu odborných znalostí; konstatuje, že program cirkulační mobility EU pro odborné vzdělávání by měl být co nejvíce rozšířen na všechny země Blízkého východu a severní Afriky, a to prostřednictvím flexibilních a progresivních nástrojů, jako jsou partnerství pro mobilitu;

47.  vyzývá EU, aby potvrdila své zapojení do všech etap hospodářského rozvoje zemí této oblasti, a to s pomocí všech nástrojů, které má k dispozici; připomíná, že tyto nástroje sahají od humanitární pomoci až po komplexní a prohloubené dohody o volném obchodu a umožňují pokrýt proces od ukončení krize po zavedení stabilních institucí;

48.  vyjadřuje politování nad tím, že do uvolnění makrofinanční pomoci zemím, jejichž finanční situace je velmi napjatá, uplyne nejméně jeden rok; naléhavě žádá EU, aby velmi rychle uvolnila nebo přesměrovala finanční prostředky; naléhavě požaduje zavedení nového procedurálního rozměru pomoci EU, a to jak v rámci pomoci prostřednictvím finančních nástrojů vnější činnosti EU, tak na úrovni makrofinanční pomoci; v kontextu makrofinanční pomoci zdůrazňuje, že je nezbytné, aby EU přiměřeně posoudila socioekonomický dopad opatření požadovaných z přijímajících zemí a dopad těchto opatření na lidská práva, aby bylo zajištěno, že taková pomoc nebude faktorem nestability, například tím, že naruší služby sociálního zabezpečení; vyzývá dárce z arabského světa, aby koordinovali svou pomoc v rámci Ligy arabských států a Rady pro spolupráci v Zálivu a co nejvíce také s EU;

49.  vyzývá Evropskou investiční banku (EIB) a Evropskou banku pro obnovu a rozvoj (EBRD), aby koordinovaly své investiční strategie s Unií pro Středomoří, a vytvářely tak pozitivní synergie;

50.  vyzývá EU, aby rozvíjela svá partnerství se zeměmi regionu, které nejsou jejími bezprostředními sousedy; podporuje uzavření úmluvy, jejímž cílem by bylo vytvoření zóny volného obchodu mezi EU a Radou pro spolupráci v Zálivu za předpokladu, že došlo ke shodě na vzájemně prospěšné dohodě, která by EU umožnila významnější přítomnost a pákový efekt v oblasti, zejména díky obnovení jednání o novém programu spolupráce; připomíná, že mezi Radou pro spolupráci v Zálivu a ESVO vstoupila taková dohoda v platnost dne 1. července 2014;

51.  vybízí EU, aby pokračovala v rozhovorech o zahájení jednání s cílem uzavření komplexních a prohloubených dohod o volném obchodu s některými zeměmi v této oblasti, a to v souladu se závazky Evropské unie v rámci partnerství z Deauville; připomíná, že rozvoj obchodních vztahů je součástí vnější politiky EU a přispívá k dosahování cílů míru, prosperity a stability;

52.  zdůrazňuje, že regionální integrace zemí Blízkého východu a severní Afriky by umožnila posílení politických vazeb a podpořila obchod a rozvoj; vyzývá země Blízkého východu a severní Afriky, aby diverzifikovaly své ekonomiky a dovozy; konstatuje, že převážná většina obchodu zemí Blízkého východu a severní Afriky probíhá se zeměmi mimo tuto oblast; vyjadřuje politování nad zablokováním, jemuž EU čelí ve vztahu ke Svazu arabského Maghrebu (SAM); vyzývá EU, aby všemi prostředky na diplomatické, politické a finanční úrovni napomáhala regionální integraci zemí Maghrebu v rámci SAM nebo zeměpisně širší Agadirské dohody;

53.  vítá podporu Rady pro zahraniční věci iniciativě pro koordinaci investic v jižním Středomoří (AMICI); podtrhuje význam iniciativ na podporu soudržnosti a účinnosti vnější činnosti Evropské unie;

54.  podporuje silnější spolupráci v oblasti dopravy, zejména užším propojením sítí infrastruktury Evropské unie a partnerských zemí s cílem usnadnit pohyb osob a zboží;

o
o   o

55.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Výboru regionů Evropské unie, vládám a parlamentům všech členských států EU, generálnímu tajemníkovi Ligy arabských států, generálnímu tajemníkovi Unie pro Středomoří a vládám a parlamentům jejich členských států.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2013)0023.
(2) Úř. věst. C 247 E, 17.8.2012, s. 1.
(3) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 163.
(4) Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 26.
(5) Úř. věst. C 261 E, 10.9.2013, s. 21.
(6) Přijaté texty, P7_TA(2014)0207.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2014)0027.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2015)0010.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2015)0040.
(10) Přijaté texty, P8_TA(2015)0077.
(11) Přijaté texty, P8_TA(2015)0071.

Právní upozornění