Evropský parlament,

–  s ohledem na články 4, 26, 34, 114, 118 a 167 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 27 Všeobecné deklarace lidských práv,

–  s ohledem na Dohodu o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) z roku 1994,

–  s ohledem na Úmluvu UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů ze dne 20. října 2005,

–  s ohledem na články 11, 13, 14, 16, 17, 22 a 52 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti(1),

–  s ohledem na Bernskou úmluvu o ochraně literárních a uměleckých děl a zejména na třístupňový test,

–  s ohledem na Smlouvu Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) o právu autorském ze dne 20. prosince 1996,

–  s ohledem na Smlouvu WIPO o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech ze dne 20. prosince 1996,

–  s ohledem na Smlouvu WIPO o audiovizuálních výkonech, kterou přijala diplomatická konference WIPO o ochraně audiovizuálních výkonů v Pekingu dne 24. června 2012,

–  s ohledem na společnou studii Evropského patentového úřadu a Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu o právech duševního vlastnictví nazvanou „Intellectual property rights (IPR) intensive industries: contribution to economic performance and employment in the European Union“ (Odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví: přínos k hospodářské výkonnosti a zaměstnanosti v Evropské unii), která byla předložena v září 2013,

–  s ohledem na Marrákešskou smlouvu o usnadnění přístupu k publikovaným dílům nevidomým a zrakově postiženým osobám či osobám s jinými poruchami čtení,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/26/EU ze dne 26. února 2014 o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online na vnitřním trhu(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/37/EU ze dne 26. června 2013, kterou se mění směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/28/EU ze dne 25. října 2012 o některých povolených způsobech užití osiřelých děl(4),

–  s ohledem na směrnici Rady 2006/116/ES ze dne 12. prosince 2006 o harmonizaci doby ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících(5),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/77/EU ze dne 27. září 2011, kterou se mění směrnice 2006/116/ES o době ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících(6),

–  s ohledem na směrnici Rady 93/83/EHS ze dne 27. září 1993 o koordinaci určitých předpisů týkajících se autorského práva a práv s ním souvisejících při družicovém vysílání a kabelovém přenosu(7),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví(8),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/115/ES ze dne 12. prosince 2006 o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s autorským právem(9), kterou se mění směrnice 92/100/EHS(10),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/84/ES ze dne 27. září 2001 o právu na opětný prodej ve prospěch autora originálu uměleckého díla(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. února 2014 o poplatku za kopírování pro osobní potřebu(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o podpoře evropských kulturních a tvůrčích odvětví jako zdroje hospodářského růstu a zaměstnanosti(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2012 o on-line distribuci audiovizuálních děl v Evropské unii(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. září 2010 o dodržování práv duševního vlastnictví na vnitřním trhu(15),

–  s ohledem na veřejnou konzultaci o revizi právních předpisů EU v oblasti autorského práva, kterou provedla Komise mezi 5. prosincem 2013 a 5. březnem 2014,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2012 o petici č. 0924/2011, kterou předložil jménem Evropské unie nevidomých (EBU)/Královského národního institutu nevidomých Dan Pescod (britský státní příslušník) ohledně přístupu nevidomých ke knihám a jiným tištěným materiálům(16),

–  s ohledem na zelenou knihu Komise o on-line distribuci audiovizuálních děl v Evropské unii: příležitosti a výzvy při tvorbě jednotného digitálního trhu (COM(2011)0427),

–  s ohledem na zelenou knihu Komise nazvanou „Autorské právo ve znalostní ekonomice“ (COM(2008)0466),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Jednotný trh práv duševního vlastnictví: podpora kreativity a inovací za účelem zajištění hospodářského růstu, vysoce kvalitních pracovních míst a prvotřídních výrobků a služeb v Evropě“ (COM(2011)0287),

–  s ohledem na protokol o dohodě ze dne 20. září 2011 o hlavních zásadách digitalizace a zpřístupňování děl, která již nejsou k dispozici na trhu, za účelem snadnější digitalizace a zpřístupnění knih a odborných časopisů pro evropské knihovny a obdobná zařízení,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0209/2015),

A.  vzhledem k tomu, že revize směrnice 2001/29/ES má zásadní význam pro podporu kreativity a inovací, pro kulturní rozmanitost, hospodářský růst, konkurenceschopnost, jednotný digitální trh a dostupnost znalostí a informací, přičemž autorům literárních a uměleckých děl současně poskytuje dostatečnou ochranu jejich práv duševního vlastnictví a jejich uznávání;

B.  vzhledem k tomu, že podle článku 167 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) přispívá Evropská unie k rozkvětu a různorodosti kultur členských států, a to zejména podporou umělecké a literární tvorby;

C.  vzhledem k tomu, že směrnice 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti měla za cíl upravit právní předpisy v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících tak, aby odrážely technologický vývoj;

D.  vzhledem k tomu, že směrnice 2001/29/ES musí být také v souladu s různými závazky Unie podle mezinárodního práva, mimo jiné s ustanoveními Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl, Smlouvou WIPO o autorském právu a Smlouvou WIPO o výkonech výkonných umělců a zvukových záznamech;

E.  vzhledem k tomu, že Komise a členské státy realizují značné investice do digitalizace a on-line přístupu k bohatým sbírkám evropských institucí zabývajících se kulturním dědictvím, aby k nim občané měli odkudkoli a prostřednictvím jakéhokoli zařízení přístup;

F.  vzhledem k tomu, že evropská kulturní a tvůrčí odvětví jsou hnací silou hospodářského růstu a tvorby pracovních míst v EU a podstatně přispívají do hospodářství EU, neboť zaměstnávají více než 7 milionů osob a podle posledních odhadů dosahuje jejich podíl na HDP 4,2 %, a vzhledem k tomu, že kulturní odvětví během hospodářské krize v letech 2008–2012 vytvořila další pracovní místa;

G.  vzhledem k tomu, že ve společné studii Evropského patentového úřadu a Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu ze září 2013 je uvedeno, že přibližně 39 % celkové hospodářské výkonnosti Unie (o hodnotě přibližně 4 700 miliard EUR ročně) je dosahováno odvětvími intenzivně využívajícími práva duševního vlastnictví, což kromě toho představuje 26 % přímých pracovních míst (56 milionů) a 9 % nepřímých pracovních míst z celkového počtu pracovních míst v EU;

H.  vzhledem k tomu, že „digitální revoluce“ přinesla nové technologie a komunikační prostředky, jakož i nové výrazové formy, čímž zpochybnila tradiční třístrannou strukturu, v jejímž rámci představuje podnikatel v kulturní oblasti článek propojující autora a uživatele, a přispěla ke vzniku znalostní ekonomiky, nových pracovních míst a příhodných podmínek pro kulturu a inovace;

I.  vzhledem k tomu, že všechny politické iniciativy v oblasti jednotného digitálního trhu musí být slučitelné s Listinou základních práv Evropské unie, a zejména s jejími články 11, 13, 14, 16, 17 a 22;

J.  vzhledem k tomu, že kulturní a jazyková rozmanitost překračuje státní hranice a některými evropskými jazyky se hovoří ve více zemích;

K.  vzhledem k tomu, že Listina základních práv chrání svobodu projevu, svobodu informací a svobodu umění a vědy a zaručuje ochranu osobních údajů a kulturní a jazykové rozmanitosti, vlastnického práva a duševního vlastnictví, práva na vzdělání a svobody podnikání;

L.  vzhledem k tomu, že i v digitálním věku musí mít autor nárok na ochranu svého tvůrčího výkonu;

M.  vzhledem k tomu, že je nezbytné zvážit opatření, jež přispívají k dalšímu rozvoji kulturní výměny a zvyšují právní jistotu v odvětví; vzhledem k tomu, že uplatňování směrnice 2001/29/ES umožnilo rozvoj četných tvůrčích on-line služeb a spotřebitelé ještě nikdy neměli k dispozici tak bohatou nabídku tvůrčích a kulturních děl; vzhledem k tomu, že uživatelé musí mít k dispozici bohatou, různorodou a vysoce kvalitní kulturní nabídku;

N.  vzhledem k bezproblémovému a systematickému budování digitální knihovny Europeana, jež byla zřízena v roce 2008 jako součást iniciativy EU a v jejímž rámci jsou zpřístupňována díla z knihoven členských států;

O.  vzhledem k tomu, že tvůrčí díla patří k hlavním zdrojům digitální ekonomiky i subjektů v odvětví informačních technologií, jako jsou vyhledávače, sociální média či platformy pro obsah vytvářený uživateli, avšak prakticky celá hodnota plynoucí z tvůrčích děl připadne digitálním zprostředkovatelům, kteří autorům upírají odměnu nebo s nimi sjednají velmi malou odměnu;

P.  vzhledem k tomu, že směrnice 2011/77/EU a směrnice 2006/116/ES harmonizovaly jednotlivé doby ochrany autorského práva a práv s ním souvisejících, neboť v členských státech zcela sladily doby ochrany pro každý druh díla a každé s ním související právo;

Q.  vzhledem k tomu, že legislativní orgány Unie mají povinnost zajistit pro všechny zúčastněné strany, zejména pro širokou veřejnost, jednoznačný a srozumitelný právní rámec pro oblast autorského práva a práv s ním souvisejících, a zajistit tak právní jistotu;

R.  vzhledem k tomu, že někteří zprostředkovatelé na internetu mají konkurenční výhody a jejich moc roste, což se negativně projevuje na tvůrčím potenciálu autorů a rozvoji služeb ze strany jiných distributorů tvůrčích děl;

S.  vzhledem k tomu, že při stanovení právního rámce pro oblast autorského práva a práv s ním souvisejících je třeba dbát na podporu inovativních průmyslových a obchodních modelů, aby bylo možné využívat možností spojených s novými technologiemi k rozvoji konkurenceschopnosti podniků v EU;

T.  vzhledem k tomu, že prioritním cílem Komise a ústředním bodem jejího programu na období 2014-2019 je podpora růstu a vytváření pracovních míst;

1.  poukazuje na to, že autorské právo může v konkrétních případech zajistit odměnu pro autory a financování tvůrčí činnosti;

2.  vítá skutečnost, že Komise iniciovala konzultaci týkající se autorského práva, jež vzbudila velký zájem celé řady zúčastněných stran, včetně kulturní obce a občanské společnosti(17);

3.  vítá závazek Komise pracovat v průběhu funkčního období nové Komise na dalším rozvoji digitální agendy EU, včetně otázek spojených s autorským právem; vítá pracovní program Komise na rok 2015 vzhledem k tomu, že v něm Komise slibuje předložit balíček o jednotném digitálním trhu, jehož součástí bude legislativní návrh s cílem modernizovat předpisy o autorských právech tak, aby odpovídaly nárokům digitálního věku;

4.  připomíná, že autorské právo a práva s ním související chrání a podporují jak vývoj a uvádění nových výrobků a služeb na trh, tak vytváření a využívání jejich tvůrčího obsahu, čímž přispívají k lepší konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a inovacím napříč několika průmyslovými odvětvími v EU;

5.  zdůrazňuje, že účinnost autorského práva závisí na účinnosti platných opatření na vymáhání práva, která ho chrání, a má-li tvůrčí odvětví prosperovat a být inovativní, musí být autorské právo prosazováno rozhodným způsobem;

6.  poukazuje na to, že charakteristickým znakem autorského práva a práv s ním souvisejících je zásada teritoriality; zdůrazňuje, že tato zásada není v rozporu s požadavkem na přenositelnost obsahu;

7.  zdůrazňuje, že při přezkumu směrnice 2001/29/ES by měla být nadále uplatňována zásada odpovídající odměny pro nositele práv; požaduje, aby byla zdůrazněna zásada teritoriality, podle níž mohou členské státy zásadu odpovídající odměny v rámci své kulturní politiky zaručit;

8.  konstatuje, že od uplatňování směrnice 2001/29/ES se zvýšil počet děl, které mají uživatelé legálně k dispozici; dále konstatuje, že přeshraniční přístup k různorodosti použití, které technologický pokrok nabízí spotřebitelům, může vyžadovat zlepšení stávajícího právního rámce založené na poznatcích, aby bylo možné dále rozvíjet legální nabídku rozmanitého kulturního a tvůrčího obsahu on-line a umožnit tak přístup k evropské kulturní rozmanitosti;

9.  připomíná, že až příliš často bývá spotřebitelům ze zeměpisných důvodů odepřen přístup k určitým službám poskytujícím obsah, což je v rozporu s cílem směrnice 2001/29/ES ohledně uplatňování čtyř svobod vnitřního trhu; naléhavě proto žádá Komisi, aby navrhla odpovídající řešení k zajištění lepší přeshraniční dostupnosti služeb a obsahu, na který se vztahují autorská práva, pro spotřebitele;

10.  domnívá se, že přístup podle směrnice 2014/26/EU o kolektivní správě práv lze použít i v případě dalších typů obsahu, ale problémy týkající se přenositelnosti a zeměpisného blokování obsahu nelze odstranit jedním univerzálním řešením, naopak mohou vyžadovat několik různých zásahů, jak v oblasti regulace, tak zásahů tržních;

11.  zdůrazňuje, že tvůrčí produkce EU patří k jejím nejbohatším zdrojům a ti, kteří jej chtějí využívat, by za to měli platit, i když prodej této produkce probíhá pouze v jiném členském státě;

12.  upozorňuje na skutečnost, že vysílací společnosti, které mají zájem pokrýt celý evropský prostor, mohou získat licence pro více území, jež byly stanoveny ve směrnici 2014/26/EU o kolektivní správě autorského práva;

13.   upozorňuje na to, že financování, produkce a koprodukce filmů a televizních pořadů jsou do značné míry závislé na výhradních územních licencích, které jsou udělovány místním distributorům na různých platformách a které zohledňují kulturní zvláštnosti různých evropských trhů; zdůrazňuje proto, že smluvní svoboda, jež umožňuje stanovit územní pokrytí a různé distribuční platformy, podporuje investice do filmů a televizních pořadů i kulturní rozmanitost; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby jakékoli iniciativě zaměřené na modernizaci autorského práva předcházelo rozsáhlé posouzení dopadů týkající se účinků na produkci, financování a distribuci filmů a televizních pořadů, jakož i na kulturní rozmanitost;

14.  zdůrazňuje, že postupy průmyslu týkající se geoblokování by neměly bránit kulturním menšinám žijícím v členských státech EU v přístupu ke stávajícímu bezplatnému nebo placenému obsahu či službám v jejich jazyce;

15.  podporuje iniciativy zaměřené na to, aby byla v rámci EU zvýšena přenosnost on-line služeb týkajících se legálně získaného a legálně zpřístupněného obsahu, a to při plném dodržení autorských práv a zájmů nositelů práv;

16.  připomíná, že evropské kulturní trhy jsou vzhledem k evropské kulturní a jazykové rozmanitosti přirozeně různorodé; konstatuje, že tato rozmanitost by měla být považována spíše za výhodu než za překážku jednotného trhu;

17.  poukazuje na význam územních licencí v EU, zejména v souvislosti s audiovizuální a filmovou produkcí, která je založena především na systému předběžného nákupu nebo předběžného financování ze strany televizních a rozhlasových společností;

18.  se znepokojením bere na vědomí nárůst nelegálních on-line služeb, a stále častější pirátství a obecně porušování práv duševního vlastnictví, což vážně ohrožuje hospodářství členských států a tvůrčí činnost v EU;

19.  zdůrazňuje, že ať už bude reforma právního rámce pro oblast autorského práva jakákoli, měla by být založena na vysoké úrovni ochrany, neboť práva jsou zásadní pro duševní tvorbu a poskytují stabilní, jasný a flexibilní právní základ, který podpoří investice a růst v kulturním a tvůrčím odvětví a zároveň odstraní právní nejistotu a nejednotnost právních předpisů, které negativně ovlivňují fungování vnitřního trhu;

20.  zdůrazňuje, že kromě důležitého rozvoje funkčních struktur pro jednotný digitální trh je nezbytné zajistit také další řádné fungování jednotného analogového trhu;

21.  upozorňuje, že v odvětvích s výraznou úlohou práv duševního vlastnictví je v EU zaměstnáno více než sedm milionů osob; žádá proto Komisi, aby zajistila, aby všem legislativním iniciativám pro modernizaci autorského práva předcházelo v souladu se zásadami zlepšování právní úpravy rozsáhlé předběžné posouzení dopadů týkající se účinků na růst a zaměstnanost i potenciálních nákladů a přínosů;

22.  zdůrazňuje, že jakýkoli budoucí přezkum autorského práva EU musí být cílený a založený na přesvědčivých údajích, aby to napomohlo dalšímu rozvoji tvůrčích odvětví v Evropě;

23.  uznává, že komerční činnosti porušující autorské právo znamenají vážné ohrožení fungování jednotného digitálního trhu a rozvoje legální nabídky rozmanitého kulturního a tvůrčího obsahu on-line;

24.  považuje za nezbytné upevnit postavení autorů a tvůrců a zlepšit jejich odměňování, pokud jde o digitální distribuci a využívání jejich děl;

Výlučná práva

25.  uznává nutnost zajištění právní ochrany tvůrčí a umělecké činnosti autorů a výkonných umělců; uznává, že šíření kultury a znalostí je ve veřejném zájmu; uznává úlohu producentů a vydavatelů, pokud jde o uvádění děl na trh, a potřebu spravedlivé a odpovídající odměny pro všechny kategorie nositelů práv; vyzývá ke zlepšení smluvní pozice autorů a interpretů ve vztahu k ostatním nositelům práv a zprostředkovatelům, zejména uvážením přiměřeného období pro užívání práv, která autoři přenesli na třetí strany, přičemž by práva poté zanikla, neboť smluví výměny se mohou vyznačovat nevyváženou silou; zdůrazňuje současně význam smluvní svobody;

26.  konstatuje, že přiměřená ochrana děl chráněných autorským právem a dalších chráněných předmětů má velký význam také z kulturního hlediska a že podle článku 167 SFEU Unie ve své činnosti přihlíží ke kulturním hlediskům;

27.  zdůrazňuje, že autoři a výkonní umělci musí v digitálním prostředí obdržet řádnou odměnu stejně jako v analogovém prostředí;

28.  vyzývá Komisi, aby zhodnotila cílená a odpovídající opatření s cílem zvýšit právní jistotu, v souladu s cílem Komise týkajícím se zlepšování právní úpravy; vyzývá proto Komisi, aby zkoumala dopady jednotné evropské právní úpravy v oblasti autorského práva na pracovní místa a inovace, na zájmy autorů, interpretů a dalších nositelů práv a na prosazování přístupu spotřebitelů k regionální kulturní rozmanitosti;

29.  upozorňuje, že výhradní práva a smluvní svoboda jsou základními prvky křehkého ekosystému, který produkuje a financuje tvůrčí činnost, neboť jejich prostřednictvím lze více rozložit rizika, zapojit do společných projektů různé subjekty pro kulturně rozmanité publikum a zvýšit pobídky k investicím do produkce profesionálního obsahu;

30.  doporučuje, aby zákonodárce EU, s cílem chránit veřejný zájem při ochraně osobních údajů, zvážil, jak dále snižovat překážky související s opakovaným použitím informací veřejného sektoru; konstatuje, že při takové úpravě právních předpisů by měla být řádně zohledněna směrnice 2013/37/EU, zásady podporující systém autorských práv a příslušná judikatura Soudního dvora Evropské unie;

31.  vyzývá Komisi, aby účinně chránila volná díla, která ze své podstaty nepodléhají ochraně autorských práv; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby upřesnila, že digitalizace volného díla nepředstavuje nové, transformované dílo, a dílo zůstává ve veřejné sféře; vyzývá rovněž Komisi, aby posoudila, zda lze nositelům autorských práv umožnit, aby svá díla zcela nebo částečně postoupili do veřejné sféry;

32.  vyzývá Komisi, aby dále harmonizovala dobu ochrany autorského práva a zároveň tuto dobu dále neprodlužovala, v souladu s mezinárodními standardy stanovenými v Bernské úmluvě; vybízí členské státy, aby dokončily provedení a uplatňování směrnic 2006/116/ES a 2011/77/EU zjednodušeným způsobem;

Výjimky a omezení

33.  vyzývá zákonodárce EU, aby zůstal věrný cíli uvedenému ve směrnici 2001/29/ES, kterým je poskytnutí náležité ochrany autorského práva a přidružených práv jako jednoho z hlavních způsobů, jak zajistit evropskou kulturní tvořivost, a zabezpečení spravedlivé rovnováhy mezi různými kategoriemi nositelů práv a uživatelů chráněných předmětů ochrany stejně jako mezi různými skupinami nositelů práv; zdůrazňuje dále, že každá změna právních předpisů v této oblasti by měla zaručit zpřístupnění děl a služeb chráněných autorským právem a souvisejícími právy osobám se zdravotním postižením, a to v jakémkoli formátu;

34.  zdůrazňuje, že autorské právo a související práva tvoří právní rámec evropského kulturního a tvůrčího odvětví, stejně jako odvětví vzdělávání a výzkumu a odvětví, která mají prospěch z výjimek z těchto práv a jejich omezení, a že jsou základem činnosti a zaměstnanosti v těchto odvětvích;

35.  konstatuje, že výjimky a omezení se musí uplatňovat tak, aby zohledňovaly účel, k němuž byly formulovány, a zvláštní charakteristiky digitálního a analogového prostředí při současném zachování rovnováhy zájmů nositelů práv a zájmů veřejnosti; vyzývá proto Komisi, aby přezkoumala možnost revize počtu stávajících výjimek a omezení s cílem je lépe přizpůsobit digitálnímu prostředí a zároveň zohlednila probíhající rozvoj v digitálním prostředí a potřebu konkurenceschopnosti;

36.  zdůrazňuje význam výjimek a omezení dostupných pro osoby se zdravotním postižením; bere v této souvislosti na vědomí závěr Marrákešské smlouvy, která usnadní přístup ke knihám osobám se zrakovým postižením, a vybízí k její urychlené ratifikaci, aniž by ratifikace byla podmínkou před provedením přezkumu právního rámce EU; je přesvědčen, že smlouva je krokem správným směrem, ale že ještě zbývá mnohé, co je třeba učinit, aby se přístup osob s různým zdravotním postižením k obsahu podstatně zlepšil;

37.  bere na vědomí význam evropské kulturní rozmanitosti a konstatuje, že rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o provádění výjimek, mohou být výzvou pro fungování vnitřního trhu vzhledem k rozvoji přeshraniční aktivity a globální konkurenceschopnosti a inovace EU, a že mohou také vést k právní nejistotě autorů a uživatelů; domnívá se, že pro některé výjimky a omezení mohou být proto výhodná obecnější pravidla; upozorňuje však, že lze odůvodnit rozdíly s cílem umožnit členským státům, aby vydávaly právní předpisy podle svých konkrétních kulturních a hospodářských zájmů a v souladu se zásadou proporcionality a subsidiarity;

38.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala uplatňování minimálních norem v případě výjimek a omezení a dále aby zajistila řádné provádění výjimek a omezení uvedených ve směrnici 2001/29/ES, rovný přístup ke kulturní rozmanitosti v rámci jednotného trhu bez ohledu na hranice a posílení právní jistoty;

39.  považuje na nutné posílit výjimky pro instituce veřejného zájmu, jako jsou knihovny, muzea nebo archivy, s cílem podpořit široký přístup ke kulturnímu dědictví, také prostřednictvím on-line platforem;

40.  vyzývá Komisi, aby obezřetně zvážila ochranu základních práv a zejména boj proti diskriminaci nebo ochrana svobody tisku; připomíná v této souvislosti, že za tyto výjimky by měla být poskytována spravedlivá odměna;

41.  připomíná, že malé a střední podniky hrají v kulturních a tvůrčích odvětvích velkou úlohu při tvorbě pracovních míst a pro růst v EU; zdůrazňuje, že většina malých a středních podniků z kulturního a tvůrčího odvětví využívá flexibility pravidel autorského práva, aby nejen produkovala, financovala a šířila kulturní a tvůrčí díla, ale aby také rozvíjela inovativní řešení, která uživatelům umožní získat on-line přístup k tvůrčím dílům, sladěným s preferencemi a zvláštnostmi místních trhů;

42.  se zájmem bere na vědomí rozvoj nových forem užívání děl na digitálních sítích, zejména transformativního použití, a zdůrazňuje, že je zapotřebí přezkoumat řešení spojující účinnou ochranu, která tvůrcům zajišťuje řádnou odměnu a spravedlivé odškodnění, a veřejný zájem na přístupu ke kulturním statkům a znalostem;

43.  zdůrazňuje, že tam, kde se výjimky či omezení již uplatňují, nové užívání obsahu, které umožňuje technologický pokrok nebo nové využívání technologií, by mělo pokud možno co nejvíce probíhat v souladu se stávajícími výjimkami nebo omezeními, pokud je nové užívání stejné jako užívání současné, s cílem zvýšit právní jistotu – přičemž by to podléhalo třístupňovému testu; uznává, že taková flexibilita ve výkladu výjimek a omezení může umožnit přizpůsobení dotčených výjimek a omezení různým vnitrostátním podmínkám a sociálním potřebám;

44.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit technologickou neutralitu a budoucí soulad výjimek a omezení a současně zohlednit účinky sbližování médií a vyhovět veřejnému zájmu pomocí podpory pobídek k tvorbě, financování a šíření nových děl a zpřístupnit tato díla veřejnosti novými, inovativními a zajímavými způsoby;

45.  navrhuje přezkum odpovědnosti poskytovatelů služeb a zprostředkovatelů, aby byl vyjasněn jejich právní status a odpovědnost, pokud jde o autorská práva, s cílem zajistit, aby byla v rámci celého tvůrčího procesu a dodavatelského řetězce vykonávána hloubková kontrola, a aby byla v EU zaručena spravedlivá odměna pro tvůrce a nositele práv;

46.  zdůrazňuje, že rozvoj digitálního trhu není možný bez rozvoje kulturních a tvůrčích odvětví;

47.  zdůrazňuje, že výjimka týkající se karikatury, parodie a parafráze je důležitá pro živou demokratickou výměnu názorů; je přesvědčen, že výjimka by měly zajistit rovnováhu mezi zájmy a právy tvůrců a původními postavami a svobodou projevu uživatele chráněného díla, který se spoléhá na výjimku pro karikaturu, parodii nebo parafrázi;

48.  zdůrazňuje, že je zapotřebí řádně posoudit umožnění automatizovaných technik analýzy textů a údajů (např. tzv. „vytěžování textů a údajů“ nebo „vytěžování obsahu“) pro účely výzkumu, a to za předpokladu, že bylo získáno povolení ke čtení díla;

49.  trvá na tom, že rozvoj digitálního trhu je úzce spojen s rozvojem tvůrčích a kulturních odvětví, proto lze trvalé prosperity dosáhnout pouze prostřednictvím vyváženého souběžného rozvoje obou těchto oblastí;

50.  konstatuje, že právo na soukromé vlastnictví patří k základním prvkům moderní společnosti; konstatuje také, že snadnější přístup ke vzdělávacím materiálům a kulturním statkům má mimořádný význam pro rozvoj společnosti založené na znalostech a že zákonodárci by měli tuto skutečnost zohlednit;

51.  požaduje výjimku vztahující se na účely výzkumu a vzdělávání, která by měla zahrnovat nejen vzdělávací zařízení, ale také akreditované vzdělávací nebo výzkumné činnosti, včetně on-line a přeshraničních činností, spojené se vzdělávacím zařízením nebo institucí uznávanou příslušnými orgány či právními předpisy nebo probíhající v rámci vzdělávacího programu;

52.  zdůrazňuje, že jakékoli nové výjimky nebo omezení zavedené do právního systému EU pro autorské právo musí být řádně odůvodněné kvalitní a objektivní ekonomickou a právní analýzou;

53.  uznává význam knihoven pro přístup ke znalostem a vyzývá Komisi, aby posoudila přijetí výjimky umožňující veřejným a výzkumným knihovnám legálně půjčovat veřejnosti na omezenou dobu díla v digitálních formátech k osobnímu užití prostřednictvím internetu nebo knihovních sítí, aby tak knihovny mohly účinně a moderním způsobem plnit svůj úkol šíření znalostí ve veřejném zájmu; doporučuje, že by autoři měli za elektronické zápůjčky dostávat spravedlivou odměnu, a to ve stejném rozsahu jako při půjčování fyzických knih, v souladu s vnitrostátními územními omezeními;

54.  vyzývá Komisi, aby posoudila přijetí výjimky, která knihovnám umožní digitalizovat obsah za účelem konzultací, evidence a archivace;

55.  zdůrazňuje, že je důležité, aby byly vzaty v úvahu závěry četných pokusů, které provádí knižní průmysl s cílem vytvořit spravedlivé, vyvážené a schůdné obchodní modely;

56.  konstatuje, že v některých členských státech byly zavedeny zákonné licence zaměřené na režimy odškodnění; zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit, aby postupy, které jsou povoleny v rámci určité výjimky, mohly být povoleny i nadále; připomíná, že odškodnění za účelem uplatňování výjimek a omezení lze zvažovat pouze v případech, kdy jednání, které se považuje za podléhající výjimce, způsobuje újmu nositeli práv; vyzývá dále Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví, aby provádělo plně vědecké hodnocení těchto opatření členských států a jejich účinku na každý dotčený subjekt;

57.  připomíná význam výjimky na kopírování pro soukromou potřebu, která nemusí být technicky omezena a může být vázána na spravedlivou odměnu tvůrců; vyzývá Komisi, aby na základě vědeckých důkazů analyzovala usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. února 2014 o poplatku za kopírování pro osobní potřebu(18) a výsledky následného mediačního řízení vedeného Komisí(19), životaschopnost stávajících opatření za účelem spravedlivé odměny nositelů práv v souvislosti s vytvářením reprodukcí fyzickými osobami k soukromému použití, zejména pokud jde o opatření pro transparentnost;

58.  poznamenává, že výběr poplatku za kopie pro osobní potřebu musí být upraven tak, aby občané byli informováni o skutečné výši, účelu a způsobech použití poplatku;

59.  zdůrazňuje, že poplatky v digitální oblasti by měly být transparentnější a optimalizovány, aby byla zaručena práva nositelů práv a spotřebitelů s ohledem na směrnici 2014/26/EU o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl on-line na vnitřním trhu;

60.  zdůrazňuje, že je důležité, aby se systém autorských práv stal jasnějším a transparentnějším pro uživatele autorských práv, a to zejména co se týče obsahu vytvořeného uživateli a autorských poplatků, s cílem podpořit kreativitu a další rozvoj internetových platforem a zajistit odpovídající odměnu nositelům autorských práv;

61.  bere na vědomí význam čl. 6 odst. 4 směrnice 2001/29/ES a zdůrazňuje, že smlouva nebo smluvní podmínky by neměly opomíjet účinné uplatňování výjimek či omezení a přístup k obsahu, na který se nevztahuje autorské právo nebo práva s ním související;

62.  vyzývá televizní a rozhlasové společnosti, aby zveřejnily veškeré dostupné informace o technologických opatřeních vyžadovaných pro zajištění interoperability jejich obsahu;

63.  upozorňuje na to, že je třeba podporovat větší interoperabilitu, zejména mezi softwarem a terminály, protože nedostatečná interoperabilita brání inovacím, omezuje hospodářskou soutěž a poškozuje spotřebitele; domnívá se, že nedostatečná interoperabilita vede k tomu, že na trhu převládá určitý produkt nebo určitá služba, což představuje narušení hospodářské soutěže a omezení možnosti volby pro spotřebitele v EU;

64.  upozorňuje na to, že vysoká rychlost technologického vývoje na digitálním trhu vyžaduje technologicky neutrální legislativní rámec pro autorské právo;

65.  uznává úlohu přiměřeného a účinného vymáhání práva při podpoře tvůrců, nositelů práv a spotřebitelů;

66.  vyzývá Komisi a zákonodárce EU, aby zvážili řešení pro přenos hodnoty z obsahu na služby; zdůrazňuje nutnost přizpůsobit definici postavení zprostředkovatele současnému digitálnímu prostředí;

67.  zdůrazňuje, že spotřebitelé často čelí různým omezením a v právním rámci pro autorská práva velmi často chybí pojem práv spotřebitelů; vyzývá Komisi, aby zhodnotila účinnost platných právních předpisů týkajících se autorského práva z hlediska spotřebitelů a vytvořila soubor jasných a komplexních práv spotřebitelů;

o
o   o

68.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům a vládám členských států.

(1) Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10. (2) Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 72. (3) Úř. věst. L 175, 27.6.2013, s. 1. (4) Úř. věst. L 299, 27.10.2012, s. 5. (5) Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 12. (6) Úř. věst. L 265, 11.10.2011, s. 1. (7) Úř. věst. L 248, 6.10.1993, s. 15. (8) Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 45. (9) Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 28. (10) Úř. věst. L 346, 27.11.1992, s. 61. (11) Úř. věst. L 272, 13.10.2001, s. 32. (12) Přijaté texty, P7_TA(2014)0179. (13) Přijaté texty, P7_TA(2013)0368. (14) Úř. věst. C 353 E, 3.12.2013, s. 64. (15) Úř. věst. C 50 E, 21.2.2012, s. 48. (16) Úř. věst. C 249 E, 30.8.2013, s. 49. (17) Evropská komise, GŘ MARKT, Zpráva o odpovědích v rámci veřejné konzultace o revizi právních předpisů EU v oblasti autorského práva, červenec 2014. (18) Přijaté texty, P7_TA(2014)0179. (19) Doporučení Antónia Vitorina ze dne 31. ledna 2013, která byla výsledkem mediačního řízení vedeného Komisí ohledně poplatků za kopírování pro osobní potřebu a soukromou reprografii.