Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/2040(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0197/2015

Předložené texty :

A8-0197/2015

Rozpravy :

PV 07/09/2015 - 23
CRE 07/09/2015 - 23

Hlasování :

PV 08/09/2015 - 5.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0287

Přijaté texty
PDF 432kWORD 80k
Úterý, 8. září 2015 - Štrasburk Konečné znění
Postupy a praxe slyšení komisařů – zkušenosti z průběhu slyšení v roce 2014
P8_TA(2015)0287A8-0197/2015

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. září 2015 o postupech a praxi slyšení komisařů – zkušenosti z průběhu slyšení v roce 2014 (2015/2040(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 17 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na článek 246 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. prosince 2005 o pravidlech pro schvalování Evropské komise(1),

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 20. října 2010 o revizi rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí(2),

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 14. září 2011 o změně článků 106 a 192 a přílohy XVII jednacího řádu Evropského parlamentu(3),

–  s ohledem na Kodex chování pro evropské komisaře, zejména na čl. 1.3 až 1.6 tohoto kodexu,

–  s ohledem na články 52 a 118 a přílohu XVI jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro právní záležitosti (A8-0197/2015),

vzhledem k těmto důvodům:

A.  slyšení kandidátů na komisaře, která poprvé proběhla v roce 1994, jsou dnes zavedenou praxí, která zvyšuje demokratickou legitimitu orgánů Evropské unie a přibližuje je evropským občanům;

B.  slyšení jsou pro Parlament nezbytná, neboť mu poskytují informace potřebné k tomu, aby si před hlasováním o důvěře, po němž teprve může Komise zahájit svůj mandát, mohl utvořit na Komisi názor;

C.  proces slyšení poskytuje Parlamentu a občanům EU příležitosti k tomu, aby se seznámili s osobními vlastnostmi, kvalifikacemi, připraveností a prioritami kandidátů i s jejich znalostmi z oblasti jim přiděleného portfolia a mohli je posoudit;

D.  proces slyšení zvyšuje transparentnost a demokratickou legitimitu Komise jako celku;

E.  rovnost žen a mužů musí být zajištěna ve všech oblastech včetně zaměstnání; vzhledem k tomu, že tento požadavek musí být zohledněn ve složení Evropské komise; vzhledem k tomu, že navzdory opakovaným žádostem Jeana-Clauda Junckera navrhly v roce 2014 vlády na komisařské posty mnohem více mužů než žen; vzhledem k tomu, že navržené kandidátky pocházejí především z členských států s menším počtem obyvatelstva, zatímco větší členské státy tento požadavek převážně ignorovaly; vzhledem k tomu, že jediným správným řešením je požádat každý členský stát, aby navrhl dva kandidáty, jednoho muže a jednu ženu, tak aby designovaný předseda Komise mohl navrhnout vysoce kvalitní sbor komisařů s rovným zastoupením mužů a žen;

F.  ačkoli proces slyšení prokázal svou účinnost, může stále být zlepšován, a to zejména prostřednictvím flexibilnější a dynamičtější komunikace mezi komisařem a členy výboru příslušného pro slyšení;

G.  slyšení Franse Timmermanse, kandidáta na funkci místopředsedy Komise, poukázalo na nutnost přizpůsobit postupy Parlamentu pro případ, že v budoucích Komisích bude mít jeden či více místopředsedů zvláštní status;

H.  čl. 3 odst. 3 SEU stanoví, že Unie „podporuje [...] rovnost žen a mužů“, a článek 23 Listiny základních práv Evropské unie stanoví, že „rovnost žen a mužů musí být zajištěna ve všech oblastech včetně zaměstnání, práce a odměny za práci“;

1.  domnívá se, že veřejná slyšení kandidátů na komisaře jsou pro Evropský parlament a občany EU významnou příležitostí k vyhodnocení priorit každého kandidáta a jejich odborné vhodnosti pro tuto úlohu;

2.  domnívá se, že by bylo užitečné stanovit lhůtu, do níž musí všechny členské státy nominovat své kandidáty, aby byl dostatek času na to, aby nově zvolený předseda Komise rozdělil s ohledem na pracovní zkušenosti a dosavadní praxi kandidátů portfolia a Parlament mohl uspořádat svá slyšení a hodnocení, a žádá svého předsedu, aby za účelem splnění tohoto cíle zahájil diskuse s ostatními orgány;

3.  domnívá se rovněž, že by od tohoto okamžiku měl každý členský stát nominovat alespoň dva rovnocenné kandidáty – jednoho muže a jednu ženu – z nichž by si nově zvolený předseda Komise mohl vybrat; považuje za důležité, aby Unie splnila cíle, které vytyčila s ohledem na rovné zastoupení žen a mužů, i v rámci svých vlastních orgánů a institucí;

4.  domnívá se, že je třeba, aby Výbor pro právní záležitosti lépe přezkoumával prohlášení o finančních zájmech kandidátů na komisaře; je toho názoru, že by za tímto účelem měla prohlášení o finančních zájmech zahrnovat zájmy rodinné, jak je uvedeno v článku 1.6 Kodexu chování komisařů; domnívá se, že výrok Výboru pro právní záležitosti, který na základě důkladné analýzy prohlášení o finančních zájmech potvrzuje absenci jakéhokoli střetu zájmů, je důležitým předpokladem pro konání slyšení u příslušného výboru;

5.  připomíná, že za průběh slyšení odpovídají výbory; je nicméně přesvědčen, že pokud má některý z místopředsedů Komise úkoly, které jsou primárně horizontální povahy, mohla by slyšení výjimečně probíhat v jiném formátu, např. jako schůze Konference předsedů nebo schůze Konference předsedů výborů, pokud by tyto schůze umožňovaly dialog a účastnily se jich i příslušné výbory, aby měly možnost svého kandidáta na komisaře vyslechnout;

6.  domnívá se, že by měl písemný dotazník zaslaný před každým slyšením počítat se sedmi, nikoli pěti otázkami, ale jednotlivé otázky by se neměly dělit na další podotázky;

7.  domnívá se, že by bylo lepší položit přibližně 25 otázek, avšak současně umožnit každému tazateli, aby mohl bezprostředně reagovat; tím by se zvýšila efektivita a investigativní charakter slyšení;

8.  zastává názor, že by postupy pro monitorování odpovědí kandidátů na komisaře, které poskytnou během slyšení, mohly zvýšit úroveň kontroly a odpovědnost Komise jako celku; vyzývá proto, aby byly priority, o nichž kandidáti na komisaře hovořili při slyšení, od začátku jejich funkčního období pravidelně přezkoumávány;

9.  domnívá se, že koordinátoři by se na schůzích, na nichž po slyšeních hodnotí kandidáty, měli řídit těmito pokyny:

   pokud koordinátoři jednomyslně schválí kandidáta – dopis schvalující kandidáta;
   pokud koordinátoři kandidáta jednomyslně odmítnou – dopis zamítající kandidáta;
   pokud koordinátoři představující jasnou většinu kandidáta schválí – dopis informující o tom, že velká většina kandidáta schvaluje (menšina může požádat o to, aby bylo uvedeno, že jejich skupina většinové stanovisko nesdílí);
   pokud hodnocení neukáže jasnou většinu, či pokud existuje většina proti kandidátovi (ale nikoli konsensus) a považují-li to koordinátoři za nutné:
   výbor nejprve požádá o další informace formou dodatečných písemných otázek;
   pokud stále není spokojen – žádost o další slyšení trvající hodinu a půl, kterou musí schválit Konference předsedů;
   pokud stále nebylo dosaženo konsenzu mezi všemi koordinátory nebo mezi jejich výraznou většinou – hlasování ve výboru;
   jasná většina by v této souvislosti měla znamenat takový počet koordinátorů, kteří společně zastupují nejméně dvě třetiny členů výboru;

10.  konstatuje, že slyšení v roce 2014 vzbudila větší zájem veřejnosti a médií než předchozí slyšení, částečně i kvůli rozvoji sociálních médií; domnívá se, že dopad a vliv sociálních médií bude i nadále nejspíše narůstat; má za to, že by mělo být přijato opatření za účelem využití sociálních médií a sítí k účinnějšímu zapojení občanů EU do procesu slyšení;

11.  považuje za vhodné, aby:

   na internetových stránkách Parlamentu byla zvláštní sekce, kde budou umístěny životopisy kandidátů na komisaře a jejich odpovědi na písemné otázky, a to ještě před veřejnými slyšeními a ve všech úředních jazycích Unie;
   na stránkách Parlamentu byl vyhrazen dostatečně viditelný prostor, kam by bylo do 24 hodin po každém slyšení umístěno hodnocení;
   pravidlo by rovněž mělo být změněno tak, aby hodnocení byla zveřejňována do 24 hodin po jejich vypracování, protože v některých případech jsou hodnocení vypracována až poté, co proběhnou další kroky;

12.  domnívá se, že jednotliví komisaři se nemohou vyjadřovat k horizontálním otázkám týkajícím se složení, struktury a pracovních metod Komise jako celku, protože ty jsou věcí nově zvoleného předsedy Komise; domnívá se, že tyto záležitosti je třeba projednat na setkáních nově zvoleného předsedy Komise s Konferencí předsedů (jedna schůze by se konala před zahájením procesu slyšení a jedna po jeho skončení);

13.  domnívá se, že posuzování prohlášení o zájmech jednotlivých komisařů by mělo zůstat v kompetenci Výboru pro právní záležitosti; domnívá se dále, že současný rozsah prohlášení komisaře o zájmech je příliš úzký, a vyzývá Komisi, aby co nejdříve změnila příslušná pravidla; považuje proto za důležité, aby Výbor pro právní záležitosti vydal v nadcházejících měsících pokyny ve formě doporučení nebo zprávy z vlastního podnětu, které by reformu postupů týkajících se prohlášení komisařů o zájmech usnadnily; domnívá se, že prohlášení komisařů o zájmech a finančních zájmech by se měla vztahovat i na jejich rodinné příslušníky, kteří s nimi sdílejí společnou domácnost;

14.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 285 E, 22.11.2006, s. 137.
(2) Úř. věst. C 70 E, 8.3.2012, s. 98.
(3) Úř. věst. C 51 E, 22.2.2013, s. 152.

Právní upozornění