Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/2005(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0246/2015

Předložené texty :

A8-0246/2015

Rozpravy :

PV 08/09/2015 - 16
CRE 08/09/2015 - 16

Hlasování :

PV 09/09/2015 - 8.14
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0310

Přijaté texty
PDF 531kWORD 202k
Středa, 9. září 2015 - Štrasburk Konečné znění
Provádění bílé knihy o dopravě z roku 2011
P8_TA(2015)0310A8-0246/2015

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. září 2015 o provádění bílé knihy o dopravě z roku 2011: hodnocení a cesta k udržitelné mobilitě (2015/2005(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na bílou knihu Komise nazvanou „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ (COM(2011)0144),

–  s ohledem na veřejné slyšení nazvané „Bílá kniha o dopravě: hodnocení a cesta k udržitelné mobilitě“ uspořádané jeho Výborem pro dopravu a cestovní ruch dne 17. března 2015,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 22. dubna 2015 nazvané „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – úspěchy a úkoly“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2011 na téma „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenčního dopravního systému účinně využívajícího zdroje“(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2010 o udržitelné budoucnosti pro dopravu(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. července 2007 nazvané „Evropa v pohybu – Udržitelná mobilita pro náš kontinent“(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. února 2003 o bílé knize Komise s názvem „Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout“(4),

–  s ohledem na bílou knihu Komise s názvem „Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout“ (COM(2001)0370),

–  s ohledem na nadcházející konferenci o změně klimatu COP21, která se uskuteční v prosinci 2015 v Paříži,

–  s ohledem na balíček opatření k energetické unii a doprovodné sdělení nazvané „Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“ (COM(2015)0080),

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dnů 23. a 24. října 2014 o rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015)0192),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Společně ke konkurenceschopné městské mobilitě účinně využívající zdroje“ (COM(2013)0913),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. září 2011 o evropské bezpečnosti silničního provozu v letech 2011–2020(5),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0246/2015),

A.  vzhledem k tomu, že bílá kniha o dopravě stanovuje ambiciózní program pro přeměnu evropského dopravního systému a vytvoření skutečně jednotného evropského dopravního prostoru;

B.  vzhledem k tomu, že dopravní odvětví je hnací sílou hospodářství EU, neboť zaměstnává zhruba 10 milionů osob a představuje asi 5 % HDP, a mělo by i nadále udávat tempo při vytváření dalšího hospodářského růstu, tvorbě pracovních míst a podpoře konkurenceschopnosti, udržitelného rozvoje a územní soudržnosti;

C.  vzhledem k tomu, že doprava představuje odvětví, ve kterém je Evropa předním světovým hráčem, a to jak ve výrobě, tak v dopravních službách, a že je klíčové, aby se evropská doprava i nadále rozvíjela, investovala a udržitelným způsobem inovovala, má-li si zachovat svůj technologický náskok na celosvětové úrovni, i nadále vyvážet své standardy do celého světa a zachovat si své konkurenceschopné postavení ve všech typech dopravy v globální ekonomice, která se čím dál tím více vyznačuje rozvojem mocných nových hráčů a podnikatelských modelů;

D.  vzhledem k tomu, že klíčové předpoklady naší společnosti se prostřednictvím digitalizace, urbanizace, globalizace a demografických změn mění a že potřebujeme takovou změnu stávajících modelů dopravní politiky, která se dokáže vyrovnat s budoucími výzvami;

E.  vzhledem k tomu, že doprava je klíčová pro volný pohyb osob, zboží a služeb, na němž se zakládá jednotný trh, a že volný pohyb představuje mocnou hnací sílu pro integraci v rámci Unie a klíčový faktor pro výkonnost evropského průmyslu a obchodu;

F.  vzhledem k tomu, že doprava je doposud téměř úplně závislá na fosilních palivech a je to jediné odvětví, kde emise skleníkových plynů za posledních 25 let vzrostly, přičemž nárůst emisí mohl být ještě větší, kdyby nedávno nedošlo k hospodářskému poklesu;

G.  vzhledem k tomu, že je naléhavě třeba zlepšit energetickou účinnost a udržitelnost dopravního systému a snížit jeho závislost na ropě a obecně fosilních zdrojích energie, a to v souladu s cíli stanovenými v bílé knize a způsobem, který by byl nákladově efektivní, neobětoval by konkurenceschopnost a neomezoval by mobilitu;

H.  vzhledem k tomu, že moderní udržitelná biopaliva (zejména biopaliva vyráběná na základě zpracovávání odpadu v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady(6)) představují nevyužitý potenciál ke snížení závislosti evropského dopravního systému na ropě a k omezení emisí skleníkových plynů, které vznikají v odvětví dopravy;

I.  vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit v rámci dohodnutých časových rámců úspěšný rozvoj transevropské dopravní sítě (TEN-T), účinně propojit dopravní sítě všech regionů EU, čímž se zeměpisně periferní regiony EU propojí s jejími centrálními oblastmi, a odstranit nerovnosti mezi úrovní rozvoje infrastruktury a její údržby, zejména mezi východními a západními regiony EU;

J.  vzhledem k tomu, že investice do dopravní infrastruktury příznivě ovlivňují hospodářský růst, tvorbu pracovních míst a obchod, a že je tudíž nezbytné odstranit překážky, které omezují soukromé investice do dopravní infrastruktury;

K.  vzhledem k tomu, že dopravní infrastruktura obecně vyžaduje dlouhodobé financování a že úroveň investic v poslední době kvůli nedostatečné důvěře mezi zákonodárci, společnostmi připravujícími projekty a finančním odvětvím klesla;

L.  vzhledem k tomu, že míra investic do infrastruktury veřejné dopravy byla v celé EU po mnoho let velmi nedostatečná a že lepší zařízení pro chodce, seniory a cestující se sníženou mobilitou patří k cílům Evropské unie a vyžadují dodatečné finanční prostředky;

M.  vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů bílé knihy by mělo být zajistit, aby byli lidé a jejich práva jakožto cestujících ústředním cílem dopravní politiky;

N.  vzhledem k tomu, že při rozvoji moderního, účinného a udržitelného evropského dopravního systému schopného interoperability a přístupného všem by měly hrát klíčovou roli inovace a inteligentní dopravní systémy;

O.  vzhledem k tomu, že multimodální sítě a integrace různých druhů dopravy a služeb jsou pro zlepšení spojení osobní a nákladní dopravy a její účinnost potenciálně prospěšné, a pomáhají tak snižovat emise uhlíku a další škodlivé emise;

P.  vzhledem k tomu, že vytvoření skutečného jednotného evropského dopravního prostoru nebude možné bez účinného provádění právních předpisů EU členskými státy ani bez případného zjednodušení stávajícího regulačního rámce, které zajistí právní jednoznačnost a zdokonalí prosazování předpisů;

Q.  vzhledem k tomu, že je nezbytné odstranit všechny zbývající překážky, technické nesoulady a zatěžující administrativní postupy, které brání v dosažení plně integrovaného dopravního systému, a postavit se proti jakýmkoli novým opatřením zavedeným členskými státy, která vytváří překážky volnému pohybu zboží a služeb;

R.  vzhledem k tomu, že další otevírání trhu musí jít ruku v ruce s kvalitními pracovními místy, důstojnými pracovními podmínkami, kvalitními službami a spravedlivou hospodářskou soutěží ve všech členských státech;

S.  vzhledem k tomu, že poslední zpráva Evropské komise o „Bezpečnosti silničního provozu v Evropské unii“(7) uvedla, že počet obětí dopravních nehod v Evropě v roce 2014 klesl o 1 %, což je podstatně nižší hodnota než 8% pokles zaznamenaný v roce 2012 a rovněž v roce 2013;

Provádění a přezkum bílé knihy v polovině období

1.  vítá záměr Komise provést přezkum bílé knihy v polovině období, jehož cílem bude posoudit dosažený pokrok a navrhnout další kroky v zájmu dosažení jejích cílů; domnívá se, že ačkoli je ještě příliš brzy na plné posouzení dopadu řady politických opatření uskutečněných od přijetí bílé knihy, je nutné provést hodnocení, abychom získali přehled o stavu provádění čtyřiceti iniciativ a 131 akcí uvedených v příloze bílé knihy;

2.  opakuje, že podporuje cíle stanovené v bílé knize a „deset cílů pro konkurenceschopný dopravní systém účinně využívající zdrojů: referenční hodnoty pro dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů o 60 %“; zdůrazňuje, že přezkum v polovině období by měl zachovat přinejmenším úroveň ambice cílů vytyčených v roce 2011 a navrhnout konkrétní a realistické opatření a iniciativy vycházející z konkrétních poznatků pro zvýšení, zrychlení a zjednodušení úsilí vedoucího k jejich splnění; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila, do jaké míry je seznam opatření uvedených v bílé knize dostatečný pro splnění jejích souhrnných cílů, a navrhla dodatečná legislativní opatření;

3.  vyzývá Komisi, aby aktualizovala cíle v oblasti snižování emisí uvedené v bílé knize na základě usnesení Parlamentu ze dne 5. února 2014 k rámci politik v oblasti klimatu a energetiky(8) do roku 2030 a závěrů ze zasedání Evropské rady konaného ve dnech 23. a 24. října 2014 o rámci politik v oblasti klimatu a energetiky a aby navrhla opatření zaměřená na další snížení emisí způsobených dopravou s cílem pomoci členským státům dosáhnout celkového „závazného cíle EU, jímž je snížit do roku 2030 domácí emise skleníkových plynů alespoň o 40 % oproti roku 1990“ („přičemž odvětví, na něž se vztahuje systém obchodování s emisemi, sníží v porovnání s rokem 2005 emise do roku 2030 o 43 % a odvětví, na něž se systém obchodování s emisemi nevztahuje, o 30 %“);

4.  zdůrazňuje, že cíl snížení emisí skleníkových plynů z dopravy do roku 2030 by měl být stanoven na takové úrovni, která umožní dosažení dlouhodobého cíle bílé knihy, jímž je snížení emisí skleníkových plynů z dopravy o nejméně 60 % do roku 2050; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby navrhla komplexní strategii pro tzv. dekarbonizaci dopravy;

Obecné zásady: přechod na jiné druhy dopravy a součinnost více druhů dopravy

5.  zdůrazňuje, že evropská politika udržitelné mobility musí stavět na široké škále politických nástrojů, které budou sloužit přechodu směrem k nejméně znečišťujícím a energeticky nejúčinnějším druhům dopravy, který by proběhl nákladově efektivním způsobem; upozorňuje na to, že změna poměru mezi jednotlivými druhy dopravy není cílem sama o sobě, ale je nezbytná k tomu, aby bylo možné zbavit mobilitu negativních dopadů současného dopravního systému, jako je dopravní přetížení, znečišťování ovzduší, hluk, dopravní nehody a změna klimatu; uznává, že politika přechodu na jiné druhy dopravy doposud nedosáhla uspokojivých výsledků; zdůrazňuje tudíž, že všechny druhy dopravy musí být optimalizovány a musí se stát příznivějšími pro životní prostředí, bezpečnějšími a energeticky účinnějšími, má-li být dosaženo vysoké úrovně jak mobility, tak i ochrany životního prostředí;

6.  domnívá se, že rozvoj osobní a nákladní dopravy závisí ve velké míře na účinném využívání různých druhů dopravy, a že evropská dopravní politika by se tudíž měla opírat o účinnou součinnost více druhů dopravy, v níž by mělo být pokud možno upřednostňováno využívání energeticky nejúčinnějších a nejudržitelnějších druhů dopravy; je přesvědčen o tom, že to povede k optimálnímu přerozdělení mezi jednotlivými druhy dopravy a zajistí interoperabilitu v rámci jednotlivých druhů dopravy a mezi nimi, bude podporovat udržitelnější dopravní a logistické řetězce a posílí plynulé dopravní toky napříč různými druhy dopravy a dopravními uzly;

Moderní infrastruktura a inteligentní financování

7.  vyzývá Komisi, aby předložila návrhy, v nichž stanoví internalizaci externích nákladů u všech druhů nákladní a osobní dopravy prostřednictvím uplatnění společné, ucelené a transparentní metodologie EU a vezme v úvahu specifické vlastnosti jednotlivých druhů dopravy a míru, v níž byly již některé externality internalizovány s cílem vyhnout se dvojímu zdanění; žádá konkrétní opatření pro zajištění širšího uplatňování zásad „uživatel platí“ a „znečišťovatel platí“, včetně pokynů a osvědčeným postupů, a rovných podmínek pro všechny druhy dopravy, přičemž se případně odstraní daňové pobídky škodící životnímu prostředí a současně se zachová konkurenceschopnost všech regionů EU;

8.  vyzývá Komisi, aby navrhla obecný rámec pro vnitrostátní systémy zpoplatnění silnic pro osobní automobily a lehká užitková vozidla, přičemž tyto systémy by měly být nediskriminační pro obyvatele třetích zemí a měly by upřednostňovat zpoplatnění za základě ujeté vzdálenosti; vybízí členské státy, aby příjmy z poplatků za využívání infrastruktury vyhradily na budování a údržbu bezpečné dopravní infrastruktury a na omezování dopadů spojených s dopravou na životní prostředí;

9.  vyzdvihuje, že dokončení transevropské dopravní sítě zůstává jedním z předpokladů udržitelnějšího, účinnějšího a plynulejšího multimodálního dopravního systému a vyváženějšího rozdělení nákladu a cestujících mezi jednotlivými druhy dopravy; zdůrazňuje, že výběr projektů způsobilých k financování EU se musí soustředit na devět evropských dopravních koridorů, dokončení chybějících spojů, zejména přeshraničních, odstranění zúžených úseků zpomalujících dopravu, modernizaci stávající infrastruktury, inovativní dopravní řešení, interoperabilitu a rozvoj multimodálních terminálů a městských dopravních uzlů; měl by také více zdůrazňovat evropskou přidanou hodnotu a propojení s okrajovými, ostrovními, horskými a nejvzdálenějšími regiony a více podporovat projekty propojující transevropskou dopravní síť s infrastrukturami sítí v sousedních a kandidátských zemích;

10.  domnívá se, že financování EU musí odpovídat skutečným investičním potřebám pro dokončení hlavní sítě TEN-T do roku 2030 a že nástroj pro propojení Evropy (CEF) a další druhy financování by měly podněcovat investice do dopravní infrastruktury na základě kritérií stanovených v obecných pokynech k TEN-T a CEF, přičemž upřednostní udržitelné druhy dopravy, jako jsou např. železniční doprava, vnitrostátní vodní cesty a kabotáž; vyzdvihuje, že spolufinancované projekty by měly odrážet potřebu infrastruktury, která je pro Unii přínosem, pokud se jedná o konkurenceschopnost a hospodářskou, sociální a územní soudržnost, minimalizuje vliv na životní prostředí, je odolná vůči možnému vlivu změny klimatu a zaručuje zdraví a bezpečnost uživatelů;

11.  vyzývá k radikálnímu navýšení finančních prostředků přidělovaných nástroji pro propojení Evropy a k rozšíření pravomocí Unie v oblasti přípravy, provádění a financování nadnárodního plánování v oblasti dopravy a financování infrastruktury;

12.  zdůrazňuje, že kvalita silniční infrastruktury, jež má přímý dopad na bezpečnost silničního provozu, se napříč EU podstatně liší a že k více než 90 % úmrtí při nehodách na silnicích dochází v členských státech na městských a venkovských silnicích; zdůrazňuje, že musí být dále podporováno účelné financování tohoto typu infrastruktury prostřednictvím rozmanitých politik a nástrojů EU, především v zemích podporovaných v rámci politiky soudržnosti; zdůrazňuje rovněž potřebu řádné údržby stávající infrastruktury, včetně vedlejší silniční sítě;

13.  zdůrazňuje, že Evropský fond pro strategické investice (EFSI) navržený Komisí jako součást Junckerova investičního plánu pro Evropu by měl upřednostňovat udržitelnou dopravu a klíčové projekty v oblasti dopravní infrastruktury, které přinášejí vysokou společenskou, ekonomickou a environmentální hodnotu, a zaměřovat se na projekty, které podporují tvorbu kvalitních pracovních míst, dlouhodobý růst, inovace a územní soudržnost, včetně udržitelných městských projektů a železničních projektů, v souladu s cíli dopravní politiky EU a s odpovídající legislativou (obecné pokyny TEN-T, CEF); v tomto ohledu si nové způsoby financování, jako například partnerství veřejného a soukromého sektoru a koncese, zasluhují více pozornosti a měly by se uplatňovat ve větší míře; zdůrazňuje, že postup výběru projektů, které mají být financovány z EFSI, by měl být transparentní a měly by do něj být zapojeny všechny zainteresované subjekty z veřejného i soukromého sektoru;

14.  je přesvědčen, že fond EFSI by měl být prioritně financován z nepřidělených zdrojů v rámci rozpočtu EU a pouze v krajním případě z nevyužitých prostředků z programů z okruhu 1A víceletého finančního rámce (VFF) na období let 2014–2020; zdůrazňuje, že financování záručního fondu by mělo být přezkoumáno v rámci přezkumu VFF v polovině období v roce 2016 a na základě analýzy výkonu a míry plnění jednotlivých programů by měly být vymezeny alternativní možnosti financování s cílem naprosto minimalizovat přesun finančních prostředků z okruhu 1A na období let 2016–2020; zdůrazňuje, že Evropský parlament a Rada by měly také přezkoumat, jakým způsobem by bylo možné co nejvíce kompenzovat přesuny prostředků z programů EU, o nichž bylo dosaženo dohody v rámci ročního rozpočtového procesu, jakožto zdroj financování EFSI v letech předcházejících přezkumu VFF v polovině období;

15.  znovu potvrzuje svou podporu inovativním finančním nástrojům, které umožňují optimalizaci veřejných výdajů pomocí účinnější aktivace soukromého financování, ale zároveň připomíná, že mnoho projektů v dopravním odvětví nepřináší výnosy, které by byly dostatečné pro to, aby bylo možné spoléhat se pouze na tento druh nástrojů, a tyto projekty tedy vyžadují podporu ve formě dotací;

16.  zdůrazňuje, že rychlý vývoj a zavádění inteligentních dopravních systémů jsou nezbytné pro účinnější, udržitelnější a bezpečnější využívání vozidel a stávající infrastruktury a pro zajištění dodatečné kapacity bez časové náročnosti, nákladů a zabírání pozemků, které vyžaduje výstavba nové infrastruktury; zdůrazňuje, že je důležité účinně využívat frekvence a interoperabilitu inteligentních dopravních systémů s cílem umožnit plynulé toky dopravy mezi jednotlivými druhy dopravy a dopravními uzly; vyzývá k včasné realizaci fáze zavádění a využívání programů družicové navigace EU a k účelnému zavedení dopravních aplikací v rámci systémů Galileo a EGNOS;

Udržitelná doprava a městská mobilita

17.  zdůrazňuje, že zvýšení energetické účinnosti by mělo patřit mezi hlavní priority evropské dopravní politiky; podotýká, že je naléhavě třeba účinněji využívat zdroje v rámci celého dopravního systému s cílem zajistit účinnější využívání stávající kapacity, zlepšit míru využívání vozidel a zajistit, aby veřejné finance byly na vnitrostátní a unijní úrovni přidělovány na opatření s nejvyšším dopadem;

18.  vyzdvihuje důležitost podpory elektromobility a elektrických veřejných dopravních systémů ve spojení se zavedením zdrojů obnovitelné energie do odvětví elektrické energie, přičemž v první řadě upřednostňuje další elektrifikaci železniční sítě a podporu tramvají, elektrických autobusů (resp. trolejbusů), elektromobilů, elektrických vozidel o dvou, třech a čtyřech kolech a elektrických lodí; zdůrazňuje potenciál moderních lanových drah (lanovek) jakožto nenákladného a snadno vybudovatelného přepravního prostředku za účelem rozšíření kapacity systémů městské hromadné dopravy;

19.  zdůrazňuje, že je důležité podporovat zavádění alternativních paliv a pohonných systémů, zejména těch z nich, u nichž má Evropa zásadní technologický náskok, s cílem snížit závislost dopravy na fosilních palivech, zlepšit kvalitu ovzduší a snížit emise skleníkových plynů; s politováním konstatuje, že tyto technologie nebyly dosud v dostatečné míře zavedeny, zejména ve veřejné dopravě;

20.  konstatuje, že využívání veřejné dopravy v městských oblastech není mezi deseti cíli bílé knihy jednoznačně uvedeno; je přesvědčen, že by měl být stanoven nový cíl spočívající ve zdvojnásobení využívání veřejné dopravy v městských oblastech do roku 2030; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba přijmout opatření s cílem poskytovat zařízení a infrastrukturu pro usnadnění bezpečné mobility „z domu do domu“ pro uživatele veřejné dopravy, včetně seniorů a cyklistů využívajících veřejnou dopravu pro část své cesty; zdůrazňuje, že ke splnění těchto cílů jsou zapotřebí příslušné investice, zejména s cílem zajistit systematickou údržbu a rozšiřování infrastruktury veřejné dopravy; naléhavě proto žádá členské státy, aby poskytly odpovídající, dlouhodobé a spolehlivé možnosti financování pro projekty infrastruktury městské veřejné dopravy;

21.  vyzývá Komisi, aby místním, regionálním a celostátním orgánům a zúčastněným stranám pomáhala při zkoumání stávajících a nových možností financování pro veřejnou dopravu a rozvíjení inovativních systémů partnerství veřejného a soukromého sektoru; upozorňuje na poučení, které bychom si měli vzít ze zvláštní zprávy Účetního dvora (č. 1/2014) nazvané „Účinnost projektů veřejné městské dopravy podporovaných EU“, která vyhodnotila realizaci a účelnost projektů městské veřejné dopravy spolufinancovaných ze strukturálních fondů EU a míru, do níž plní potřeby uživatelů a dosahující jejich cílů, pokud se jedná o využívání těchto projektů;

22.  podtrhuje význam plánů udržitelné městské mobility jakožto nástroje, který má městům pomáhat při dosahování efektivnějšího využívání dopravní infrastruktury a služeb a zdokonalování udržitelného začlenění různých druhů mobility do dané městské oblasti, čímž napomáhá snižování míry znečištění ovzduší a omezování hluku, snižování emisí CO2, omezování přetíženosti a snižování frekvence nehod v silničním provozu; vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala rozvoj a propagaci těchto plánů udržitelné městské mobility; zdůrazňuje, že evropské strukturální a investiční fondy by měly být využívány systematičtěji u měst, která rozvinula integrovaný místní dopravní plán (např. plán udržitelné městské mobility) a vymezila vhodné činnosti v souladu s kritérii stanovenými v příslušných právních předpisech;

23.  vyzývá Komisi, aby spolupracovala s provozovateli veřejné dopravy a s příslušnými orgány s cílem poskytovat uživatelům cestovní informace prostřednictvím rozmanitých médií, a to včetně informací zaměřených na plnění potřeb zdravotně postižených osob, a aby hrála významnější úlohu při vymezování osvědčených celounijních postupů a podmínek pro zdokonalení systémů městské veřejné dopravy; vyzývá rovněž Komisi a členské státy, aby zachovávaly povinnost systémů městské dopravy propojovat centra měst s jejich periferními oblastmi;

24.  zdůrazňuje, že městské oblasti si potřebují zachovat jistou míru flexibility, aby tak mohly v plném souladu se zásadou subsidiarity plnit své povinnosti stanovené právními předpisy EU a aby se zajistilo, že řešení mobility budou přizpůsobena jejich specifickým podmínkám;

25.  zdůrazňuje, že klíčem pro rozvoj udržitelnějšího dopravního systému je chování uživatelů dopravy; vyzývá k přijetí iniciativ, které by uživatele motivovaly a umožňovaly by jim (zejména mladým lidem) využívat bezpečnější a udržitelnější dopravní prostředky (chůzi, jízdu na kole, včetně sdílení jízdních kol a jejich půjčování, veřejnou dopravu, automobilovou spolujízdu, zvýšení obsazenosti automobilů) a plánování cesty a umožňovaly by jim získávat informace v reálném čase s cílem usnadnit intermodální využívání různých druhů dopravy prostřednictvím inteligentních dopravních systémů; vyzývá proto Komisi, aby vymezila příklady osvědčených postupů pro kombinování několika různých dopravních prostředků, které by mohly být zavedeny v dalších městských aglomeracích;

26.  zdůrazňuje, že je třeba získávat kvalitnější informace na vnitrostátní i unijní úrovni ohledně chování uživatelů dopravy, zejména pokud jde o chůzi, jízdu na kole a genderově rozčleněné modely cestování, které by mohly využívat místní orgány při vymezování svých politik městské mobility;

27.  zdůrazňuje, že je důležité uskutečnit kroky k podpoře regionálních programů pro zakládání a rozšiřování cyklistických sítí ve velkých evropských regionech, a to s cílem nabádat občany k odpovědnějšímu chování vůči životnímu prostředí, nabídnou každému příležitost provozovat cyklistiku a snížit hluk, přetížení a znečistění měst;

28.  zdůrazňuje význam analýzy příznivých dopadů nových forem mobility podporovaných modelem ekonomiky sdílení, včetně spolujízd, na společnost; domnívá se, že je třeba podporovat sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy, aby mohly být jejich právní předpisy přizpůsobeny těmto inovativním platformám mobility „z domu do domu“;

29.  vyzývá Komisi, aby v jednotlivých členských státech sledovala situaci v souvislosti s působením přepravních společností, které přidělují cestující k řidičům (nejviditelnějším příkladem je společnost Uber), a aby posoudila právní, sociální, ekonomické a environmentální důsledky vyplývající z činnosti takových společností a současně případně předložila relevantní opatření či doporučení zaměřená na rozvoj nových inovativních služeb v Evropě při zohlednění stávajících taxislužeb;

30.  žádá Komisi, aby po členských státech požadovala, aby poskytovaly podmínky pro spravedlivou hospodářskou soutěž mezi společnostmi nabízejícími sdílenou dopravu a tradičními taxislužbami a meziměstskými dopravními společnostmi, co se týče dodržování daňových předpisů, bezpečnosti, závazků veřejných služeb a zaměstnaneckých podmínek;

31.  zdůrazňuje, že významnou roli v oblasti udržitelné mobility hrají jednostopá motorová vozidla (motocykly, skútry a mopedy) a dvou- a tříkolová vozidla na elektrický pohon, zejména v městských oblastech, kde přispívají k řešení přetíženosti dopravy a problémů s parkováním a přinášejí řešení pro drobnou logistiku; trvá tudíž na tom, že by měly být náležitě zohledněny specifická konstrukce a příslušné přínosy těchto vozidel a měly by se odrazit v unijních právních předpisech a obecných pokynech v oblasti dopravy;

32.  vyzývá k optimalizaci dodavatelského řetězce v městských oblastech; nákladní vozidla ve městech se neúměrně podílejí na znečištění ovzduší a obtěžování hlukem a mají negativní dopad na přetížení; městská logistika by měla podporovat optimalizaci dopravy a nákladově efektivní zavádění nových druhů operací, technologií a obchodních modelů; lepší výběr druhů dopravy a vozidel může zajistit, aby dopravní řešení co nejlépe odpovídalo konkrétním požadavkům dotyčné přepravy a dotyčného města;

33.  zdůrazňuje význam logistických dep umístěných na okraji městských oblastí, které umožňují přepravu zboží na místo určení koordinovaným způsobem za využití energeticky nejúčinnějších druhů dopravy;

Lidé v centru dopravní politiky

34.  v souvislosti s bezpečností silničního provozu požaduje:

   urychlené přijetí cíle pro rok 2020, kterým je 40% snížení počtu vážně zraněných osob, společně s plnohodnotnou strategií EU; vyzývá členské státy, aby neprodleně poskytly veškeré relevantní statistické údaje, a umožnily tak Komisi stanovit tento cíl a příslušnou strategii;
   posílení činnosti zaměřené na snížení počtu obětí a zraněných na silnicích, přičemž se věnuje zvláštní pozornost hlavním příčinám (včetně jízdy pod vlivem alkoholu a drog, nepřiměřené rychlosti a nepoužití bezpečnostních pásů);
   vyvíjení činnosti zaměřené na splnění cíle v oblasti bezpečnosti silničního provozu do roku 2020, kterým je snížit počet úmrtí na méně než 15 000, a to zavedením a prováděním nákladově efektivních opatření v oblasti bezpečnosti silničního provozu na unijní i vnitrostátní úrovni;
   přijetí opatření ke snížení počtu nehod, do nichž jsou zapojeni zranitelní uživatelé, zejména uživatelé jednostopých vozidel, chodci ve městech a starší řidiči;
   přijetí opatření na posílení bezpečnosti silničního provozu v rámci nadcházejícího balíčku opatření v oblasti silniční dopravy a přezkumu programu pro bezpečnost silničního provozu na období let 2011–2020 v polovině období;
   přezkum směrnice (EU) 2015/413 usnadňující přeshraniční výměnu informací o dopravních deliktech souvisejících s bezpečností silničního provozu a vyvíjení úsilí o rozšíření uplatňování této výměny na země sousedící s EU;
   v rámci revize směrnice 2008/96/ES o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury rozšíření jejích čtyř hlavních opatření na další části silniční sítě, včetně všech částí dálnic a venkovských a městských silnic;
   vyvíjení činností, které je třeba považovat za prioritní, jak je navrženo v akčním plánu a definováno ve směrnici o inteligentních dopravních systémech (2010/40/EU), s ohledem na zranitelné účastníky silničního provozu;
   přezkum směrnice o odborné přípravě a kvalifikaci profesionálních řidičů, který by vedl k vyjasnění jejích ustanovení, a propagaci a rozvíjení programů školení pro všechny řidiče po vydání řidičského průkazu;
   do roku 2016 předložení návrhu na přezkum nařízení o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel z hlediska obecné bezpečnosti ((ES) č. 661/2009) a nařízení o schvalování typu motorových vozidel s ohledem na ochranu chodců ((ES) č. 78/2009) s cílem zavést závazná pravidla pro design a bezpečnost kabiny těžkých nákladních vozidel, přímý výhled z jejich kabiny, chování vozidel při nárazu a upřednostňování ochrany zranitelných účastníků silničního provozu;
   širší využívání bezpečnostních systémů na podporu řízení, jako jsou automatické nouzové brzdění, varování v případě překročení bezpečné vzdálenosti, varování při vybočení z jízdního pruhu, indikátory opotřebení pneumatik, inteligentní systémy pro přizpůsobení rychlosti (ISA), které může řidič podle potřeby vypnout, a spolupracujících inteligentních dopravních systémů, v nových osobních a užitkových vozidlech;
   přezkum třetí směrnice o řidičských průkazech s cílem zavést:
   povinné školení pro řidiče ohledně nových funkcí vozidla (systémů na podporu řízení),
   druhou fázi pro získávání řidičských průkazů,
   celoživotní vzdělávání v oblasti bezpečnosti silničního provozu,
   test způsobilosti k řízení pro řidiče a
   lékařskou/psychologickou prohlídku pro pachatele dopravních přestupků, pokud jedná např. o alkohol, drogy či agresivitu;
   harmonizovaný povolený celounijní limit obsahu alkoholu v krvi 0,0 pro začínající řidiče v prvních dvou letech a pro profesionální řidiče;

35.  zdůrazňuje, že ačkoli bylo v oblasti bezpečnosti silničního provozu v posledních letech dosaženo významného pokroku, mezi členskými státy dosud existují rozdíly a je třeba přijmout další opatření s cílem dosáhnout v dlouhodobém horizontu cíle „vize nula“ (tj. téměř nulového počtu obětí); konstatuje, že bezpečnost silničního provozu jde ruku v ruce s ohleduplným chováním všech účastníků silničního provozu a že při dosahování tohoto cíle by měla hrát větší roli výchova v rodinách a ve školách;

36.  zdůrazňuje potřebu dokončit zavedený legislativní rámec pro práva cestujících opatřeními, která se budou zaměřovat na zaplnění veškerých možných mezer v právní úpravě, budou se vztahovat na osoby cestující více druhy dopravy a zajistí spravedlivou soutěž mezi různými druhy dopravy, přičemž zohlední specifické rozdíly mezi nimi, právní odpovědnost za jednotlivé úseky cesty a vzájemné působení různých druhů dopravy; opakuje svou výzvu, aby byla přijata listina práv cestujících, která by stanovila základní práva cestujících platná pro všechny druhy dopravy, přičemž by zohledňovala specifické rysy každého druhu a obsahovala by zvláštní oddíl věnovaný cestám za využití několika druhů dopravy s cílem posílit viditelnost pravidel EU a zajistit jejich lepší provádění; požaduje iniciativy na podporu a zpřístupňování multimodálních informačních služeb pro cestující a služeb pro plánování cest a výdej jízdenek pro cestování; vyzývá dále k přijetí opatření na zvýšení kvality dopravy a usnadnění bezbariérové přístupnosti pro seniory, cestující se sníženou mobilitou a zdravotně postižené cestující a k širšímu zohledňování zvláštních potřeb cestujících, jako jsou např. potřeby cyklistů, kteří převážejí své jízdní kolo vlakem;

37.  v souvislosti se základním právem každého člověka, zejména lidí se zdravotním postižením a starších občanů, na individuální mobilitu vyzývá k větším investicím do výzkumu a vývoje vhodných systémů na podporu řízení;

38.  konstatuje, že zlepšení dostupnosti bezplatných nebo nízkonákladových širokopásmových a celulárních sítí, bezdrátových místních sítí Wi-Fi a dalších digitálních služeb ve veřejné dopravě a na nádražích by zlepšilo osobní mobilitu;

39.  vyzývá k přijetí plánu EU zaměřeného na zavedení rámce pro hladce fungující evropský multimodální systém přepravy cestujících; tento plán by měl určit hlavní evropské koridory multimodální přepravy cestujících v rámci stávající sítě TEN-T, spojit veřejné a soukromé zdroje, sladit stávající iniciativy a soustředit finanční podporu EU;

40.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se zabývaly kvalitou práce ve všech druzích dopravy zejména s ohledem na odbornou přípravu, vydávání osvědčení, pracovní podmínky a profesní rozvoj s cílem vytvářet kvalitní pracovní místa, rozvíjet potřebné dovednosti a posilovat konkurenceschopnost a mobilitu provozovatelů dopravy v EU; zdůrazňuje, že je podstatné, aby byl vyřešen problém střídání zaměstnanců a stárnoucí pracovní síly v odvětví dopravy a aby byla naplněna naléhavá potřeba učinit práci v tomto odvětví přitažlivou pro nové generace;

41.  zdůrazňuje klíčový význam zajištění rovného a spravedlivého zacházení, dobrých parametrů a pracovních podmínek a bezpečného pracovního prostředí pro pracovníky v dopravě; vyzývá tudíž Komisi, aby předložila konkrétní a okamžitě uplatnitelná opatření či iniciativy s cílem řešit otázku sociálních aspektů spojených s různými druhy dopravy, podporovat tvorbu kvalitních pracovních míst a zavádění dobrých pracovních podmínek pro pracovníky v dopravě a zajišťovat spravedlivou a nenarušenou hospodářskou soutěž mezi provozovateli dopravy; naléhavě vybízí Komisi, aby úzce sledovala uplatňování a prosazování právních předpisů EU v sociální oblasti ve všech druzích dopravy ze strany členských států;

42.  zdůrazňuje, že je rovněž nezbytné přijmout opatření s cílem podpořit účast žen na trhu práce v dopravě, odstranit případné překážky a zajistit rovné zacházení se ženami a muži tím, že se vyřeší problém rozdílů v odměňování a v kariérním postupu;

43.  naléhavě vybízí Komisi, aby zajistila, aby návrhy na otevření služeb na všech trzích s dopravou doprovázelo řádné prosazování sociální legislativy EU a v případě potřeby také podpůrná opatření zabraňující vzniku rozdílů mezi sociálními podmínkami v jednotlivých členských státech; zdůrazňuje, že otevření trhů s dopravou by nemělo vést k sociálnímu dumpingu, snižování kvality služeb, omezování veřejných služeb, zbytečné administrativní zátěži, nekalým obchodním praktikám či narušování spravedlivé hospodářské soutěže; toto otevření by také mělo překonat roztříštěnost vnitřního trhu a předcházet vytváření monopolů či „závodu ke dnu“, pokud se jedná o sociální zabezpečení pracovníků v dopravě;

Konkurenceschopný, účinný, bezpečný, integrovaný a interoperabilní dopravní systém

44.  zdůrazňuje, že digitalizace je klíčová pro zvýšení efektivity a produktivity dopravního systému; zdůrazňuje, že je třeba lépe využívat příležitosti nabízené digitálními technologiemi a podporovat nové dopravní služby a nové podnikatelské a distribuční modely s cílem posilovat růst, konkurenceschopnost a tvorbu pracovních míst; zdůrazňuje dále, že je třeba zajistit proaktivní regulační rámec, který umožní realizaci pilotních projektů zaměřených na zavádění inteligentní automatizované dopravy v Evropě; v této souvislosti bere na vědomí klíčovou úlohu MSP a začínajících inovativních podniků, které rozvíjejí inovace v odvětví dopravy;

45.  vyzývá Komisi, aby učinila integrovaný přístup (interoperabilita, vzájemné propojení a intermodalita), včetně systémů IKT, ústředním bodem přezkumu bílé knihy; dále připomíná Komisi, aby spojovala technologický pokrok se změnami chování s cílem dosáhnout ambiciózního přechodu na jiné druhy dopravy a zamezení zbytečné dopravě pomocí ekologické logistiky, řádných nástrojů řízení mobility a použití digitalizace;

46.  zdůrazňuje, že evropská politika udržitelné mobility musí hledat součinnost mezi všemi druhy dopravy, dopravními koridory a sítěmi a zaměřovat se na potřeby klíčových uzlů, městských oblastí, bodů vzájemného propojení, platforem překládky a přístavů; mobilita by měla být chápána spíše jako systém než soubor jednotlivých druhů dopravy;

47.  vyzývá ke standardizaci intermodálních nákladových jednotek s přihlédnutím k nákladovým jednotkám používaným v globální dopravě a k rozměrům dopravních prostředků a k přijetí jednotných předpisů pro zabezpečení nákladu s cílem optimalizovat multimodální dopravu a zvýšit bezpečnost;

48.  zdůrazňuje, že je třeba omezit byrokratické překážky pro všechny druhy dopravy; vyzývá k dalšímu zjednodušení a harmonizaci listin a správních a celních postupů, které by měly být praktické, účinné a schůdné pro všechny strany napříč logistickým řetězcem; vyzývá Komisi, aby předložila návrh na zavedení elektronického rámce podpory multimodální nákladní dopravy (e-Freight) a dosažení bezpapírových, plynulých informačních toků v celém dopravním logistickém řetězci a zohlednila přitom stávající, dobře fungující nástroje a součinnost, globální vývoj a osvědčené postupy;

49.  vyzývá k zavedení nového cíle doplněného o nezbytná opatření, kterým je převod 50 % současné přepravy nebezpečných věcí v rámci EU do roku 2030 na udržitelnější druhy dopravy, jako jsou železnice a vnitrozemské vodní cesty, za plného dodržení směrnice 2008/68/ES o pozemní přepravě nebezpečných věcí;

50.  žádá Komisi o zjednodušení pravidel intermodální přepravy nebezpečného zboží, aby byla zajištěna interoperabilita mezi jednotlivými druhy dopravy;

51.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby prozkoumaly potenciál potrubní přepravy nákladu a cyklistické logistiky jako slibných konceptů pro udržitelný dopravní systém a podpořily jejich zavedení;

52.  zdůrazňuje zásadní úlohu, kterou odvětví dopravy hraje v rozvoji cestovního ruchu, především pokud jde o podporu odlehlejších a v současnosti velmi obtížně přístupných oblastí Unie;

53.  zdůrazňuje, že evropská uzlová letiště spojují Evropu se zbytkem světa a že si Evropa potřebuje udržet svou přímou propojenost se všemi částmi světa s nabídkou přímých letů evropských dopravců z evropských dopravních uzlů do zámořských cílových míst za současného zachování pracovních míst a růstu v odvětví evropského civilního letectví; podtrhuje, že letecké spojení uvnitř EU neumožňuje jen mobilitu na vnitřním trhu, ale hraje také zásadní úlohu v podobě přípojových letů, které zajišťují propojenost mezi leteckými uzly v EU; politika EU musí za účelem posílení evropských leteckých uzlů zajistit vytvoření efektivní a konkurenceschopné sítě přípojových letů prostřednictvím snížení nákladů na celosvětově konkurenceschopnou hladinu a zaručení rovných podmínek soutěže s dopravci ze třetích zemí; členské státy EU potřebují ucelenou společnou politiku, aby dále neztrácely přímou propojenost Evropy, Asie a Afriky s leteckými uzly v Perském zálivu a Turecku; žádá proto Komisi, aby zapracovala tyto cíle do všech právních předpisů týkajících se civilního letectví EU a aby se podle nich řídila při jednáních se třetími zeměmi;

54.  v zájmu podpory inovací v odvětví dopravy požaduje zdokonalenou agendu v oblasti výzkumu a technologií; domnívá se, že tato politika, která musí být podpořena odpovídajícím financováním, by měla být vytvářena ve spolupráci se všemi příslušnými zúčastněnými subjekty, včetně občanů a zástupců uživatelů, aby byly pochopeny potřeby tohoto odvětví, a mohly tak být lépe přidělovány finanční prostředky EU, které jsou dostupné zejména v rámci programu Horizont 2020; je toho názoru, že upřednostněny by měly být projekty s jasnou evropskou přidanou hodnotou, které jsou zaměřeny na vyloučení uhlíku z dopravy a podporu energeticky účinných druhů dopravy (včetně chůze a jízdy na kole), zlepšení účinnosti a transparentnosti dodavatelského řetězce, zlepšení přístupnosti a zvýšení bezpečnosti a zabezpečení dopravy, zlepšení řízení dopravy a snížení administrativní zátěže; domnívá se, že zvláštní pozornost je třeba věnovat také zlomovým technologiím v oblasti dopravy, jakými jsou kupříkladu automatizovaná zařízení nebo zařízení řízená na dálku, mezi něž patří například bezpilotní letouny či vozidla bez řidiče;

55.  požaduje, aby stejné úsilí bylo vyvinuto v oblasti vzdělávání, a byl tak podpořen vznik nových studií a vzdělávacích postupů, zejména na odborné a vyšší úrovni, jež se budou věnovat novým dovednostem a profesím, které se objeví v důsledku inteligentní mobility;

56.  zdůrazňuje, že je důležité podpořit rámcové programy EU pro výzkum, vývoj a inovace za účelem dosažení čistších paliv a vysokého stupně technologického pokroku, například v souvislosti s rafinovanými biopalivy;

57.  požaduje v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) a na základě posouzení dopadů evropských právních předpisů obecný přezkum evropských požadavků na řidičské průkazy a bezpečnostní podmínky a požadavků na podávání zpráv souvisejících s dopravou s cílem dosáhnout podstatného snížení administrativní zátěže;

58.  uvědomuje si význam nerušených rádiových frekvencí, zejména v souvislosti s prosazováním doby řízení a odpočinku pracovníků v silniční dopravě a zaváděním inteligentních dopravních systémů; vyzývá Komisi, aby v případě nutnosti vytvořila příslušný regulační rámec;

Globální rozměr dopravy

59.  zdůrazňuje, že vytvoření evropského dopravního prostoru je důležitou prioritou a že u všech druhů dopravy, především v případě letecké a námořní dopravy, do značné míry závisí na mezinárodním přijetí v rámci dohod vyjednaných na světové úrovni s našimi obchodními partnery, přičemž by EU měla v příslušných mezinárodních grémiích zaujímat stále významnější úlohu při jeho vytváření;

60.  zastává názor, že EU si musí udržet svou vedoucí úlohu v celosvětovém úsilí o snížení emisí z dopravy v rámci konference o klimatu, která se uskuteční v Paříži v roce 2015 (COP21), a to tím, že bude na celosvětové úrovni podporovat dekarbonizaci dopravy využívání a rozvoj udržitelných druhů dopravy, a tím přispívat k dosažení mezinárodně dohodnutého cíle omezit globální oteplování na 2°C;

61.  požaduje uplatňovat integrovanější přístup mezi členskými státy, pokud jde o možnost uplatňovat zásadu vzájemnosti v našich obchodních vztazích se třetími zeměmi, a prozkoumat v rámci politiky EU v oblasti financování dopravy, zda je vhodné dodatečné financování ze třetích zemí;

62.  poukazuje na to, že čerpání mezinárodních zdrojů k rozvoji našeho dopravního systému (ropa, lithium, drahé kovy, biopaliva) by mělo respektovat legitimní zájmy obyvatel žijících v oblastech, kde se s těmito zdroji obchoduje a odkud jsou dováženy;

Integrace všech druhů dopravy jako součást vize účinnějšího, udržitelného, konkurenceschopného, přístupného a uživatelsky a občansky přívětivého dopravního systému

63.  v souvislosti s leteckou dopravou požaduje:

   řešení nejpalčivějších problémů majících dopad na konkurenceschopnost evropského leteckého odvětví, mezi něž patří snižující se přímá propojenost Evropy se zbytkem světa, omezená letištní kapacita s ohledem na nadcházející nárůst letecké dopravy a rozšíření škály leteckých služeb nabízených společnostmi ze zemí mimo EU,
   revizi nařízení (ES) č. 868/2004 s cílem zabezpečit spravedlivou hospodářskou soutěž ve vztazích s leteckými společnostmi mimo EU a posílit konkurenceschopné postavení leteckého průmyslu EU, zajistit reciprocitu a zamezit nekalým praktikám, včetně dotací, jež narušují trh,
   dialog o letectví se státy Perského zálivu a Tureckem s cílem zlepšit finanční transparentnost a zabezpečit spravedlivou hospodářskou soutěž, zahrnutí „ustanovení o spravedlivé hospodářské soutěži“ do dohod o letecké dopravě, podrobných ustanovení týkajících se dotací, nekalých praktik a nekalé soutěže a účinných opatření v případě neplnění těchto ustanovení,
   urychlení procesu, který v případě potřeby povede k uzavření nových dohod v oblasti letectví s hlavními obchodními partnery EU, jako jsou sousední země, země BRIC, země sdružení ASEAN a Mexiko, a to včetně ustanovení o lepším přístupu na trh pro nákladní leteckou dopravu,
   přezkum regulatorních a fiskálních politik EU a členských států za účelem posílení konkurenceschopnosti evropského leteckého průmyslu a zajištění spravedlivé hospodářské soutěže s leteckými dopravci ze třetích zemí; vyzývá proto Komisi, aby přezkoumala nebo zrušila jednostranná ustanovení EU, která narušují hospodářskou soutěž, a naléhavě vyzvala členské státy, aby podle toho jednaly, pokud jde o obdobná vnitrostátní ustanovení,
   dokončení vnitřního trhu pro odvětví letectví odstraněním překážek zavedených členskými státy v případě dopravců EU, kteří chtějí létat z členského státu, v němž jsou registrováni, do třetí země přes jiný členský stát EU,
   vytvoření souvislé a účinné sítě letišť EU, která musí zahrnovat především hlavní letiště („uzly“) a také funkční a podporovanou oblastní, regionální a místní síť letišť s dobrou obslužností, jež jsou nezbytným nástrojem růstu a rozvoje dotčených území, zejména pokuj jde o odlehlé oblasti a nejvzdálenější regiony, které jsou často přístupné pouze prostřednictvím letecké dopravy; vypracování legislativního rámce pro rozvoj a maximální využití potenciálu regionálních letišť a nových infrastruktur na přeplněných letištích,
   prioritní schválení projektů financovaných z prostředků EU, které jsou součástí hlavní sítě TEN-T,
   důkladnou přípravu a urychlené přijetí komplexního leteckého balíčku, včetně: nového regulatorního rámce pro civilní bezpilotní letouny, který zajistí bezpečnost a základní práva a současně podpoří ekonomický potenciál, který civilní bezpilotní letouny nabízejí evropským podnikům, zejména malým a středním podnikům a začínajícím podnikům; přezkumu nařízení o agentuře EASA za účelem objasnění její úlohy ve vztahu k vnitrostátním leteckým úřadům a posílení jejích schopností dohlížet na leteckou bezpečnost ve všech členských státech, včetně jejich nejvzdálenějších regionů, a prosazování pravidel a norem EU na celosvětové úrovni,
   aby členské státy uskutečnily veškerá nezbytná opatření v zájmu rychlejšího provádění jednotného evropského nebe prostřednictvím přijetí balíčku SES2+, plného provedení a provozování funkčních bloků vzdušného prostoru a zavedení budoucího systému pro uspořádání letového provozu (SESAR), aby bylo možné odstranit roztříštěnost vzdušného prostoru EU, a tím omezit zpoždění letů, zvýšit bezpečnost a zmírnit dopad letecké dopravy na životní prostředí,
   aby Rada urychleně přijala společný postoj k revizi nařízení (ES) č. 261/2004 a nařízení (ES) č. 2027/97 o právech cestujících v letecké dopravě a k revizi nařízení (EHS) č. 95/93 o přidělování letištních časů na letištích,
   zlepšení jednání s Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) o vývoji celosvětového tržního mechanismu, který by řešil emise z mezinárodní letecké dopravy,
   zavedení mezinárodních kritérií udržitelnosti pro obnovitelná letecká trysková paliva,
   podporu leteckého výzkumu a vývoje prostřednictvím programů Horizont 2020 a Čisté nebe, aby byly vyvíjeny nové a čistější technologie, jejichž výsledkem budou méně hlučná letadla s nižší spotřebou paliva, a aby byly podporovány nové typy letounů, jako jsou bezpilotní letouny, a aby byl podpořen růst a vytváření pracovních míst v evropském leteckém průmyslu,
   aby Evropská komise a členské státy provedly důkladný přezkum strategie a politik v oblasti bezpečnosti letectví s cílem postupně přejít na přístup založený na posouzení rizik, který bude přínosem pro cestující,
   posílení výkonnosti v oblasti bezpečnosti letectví v celé EU, pokud jde o výrobu letadel, odbornou přípravu posádek a udělování osvědčení posádkám, letový provoz, uspořádání letového provozu a letové navigační služby,
   posouzení možných bezpečnostních opatření, která je třeba přijmout, aby se zabránilo leteckým nehodám, jako byla událost, k níž došlo při letu 9525 společnosti Germanwings v březnu 2015 v Alpách,
   návrh Komise obsahující opatření k posílení bezpečnostních a sociálních pravidel, zejména ohledně doby letu a doby odpočinku, s cílem zabránit únavě a zlepšit kvalitu vzduchu v kabině,
   vytvoření koordinovaného souboru pravidel, kterými se budou řídit letecké školy a registrace letových hodin pilotů činných v EU, což zajistí účinnější kontrolu a hodnocení pracovních podmínek v odvětví letectví,
   aby členské státy sdílely obecné údaje z oblasti letectví s Eurostatem, zejména pokud jde o počet letadel, pilotů a letových hodin, s cílem zlepšit právní předpisy v této oblasti, především ohledně letecké bezpečnosti,
   konstruktivní sociální dialog mezi zúčastněnými stranami z oblasti letectví, který bude řešit nové problémy plynoucí ze zavádění nových technologií, což bude vyžadovat náležité přizpůsobení pracovních míst v odvětví letectví,
   opatření proti nárůstu obchodních praktik, jež jsou ze sociálního hlediska problematické, jako jsou tzv. výhodné vlajky a různé formy netypického zaměstnání a externího zajišťování služeb; přezkum nařízení (ES) č. 1008/2008 za účelem zajištění řádného vymáhání a uplatňování vnitrostátních právních předpisů v sociální oblasti a kolektivních smluv v rámci leteckých společností, které mají své provozní základny na území EU; revidovanou definici „hlavního místa obchodní činnosti“, které bude vyžadovat, aby letecká společnost prokázala hlavní leteckou činnost v určité zemi; aby se doporučení agentury EASA, podle nějž by alespoň 50 % pracovníků údržby mělo být přímo zaměstnáno, vztahovalo také na všechny kategorie pozemních zaměstnanců, pilotů a palubních průvodčí;

64.  v souvislosti se silniční dopravou požaduje:

   účinné vnitrostátní politické rámce zaměřené na rozvoj trhu v souvislosti s využíváním elektrických vozidel a alternativních paliv (elektřina, vodík, zemní plyn (stlačený zemní plyn – CNG, zkapalněný zemní plyn – LNG), zkapalněný ropný plyn – LPG, syntetická a parafinická paliva a udržitelná biopaliva, zejména biopaliva vyrobená z odpadu a zbytků ze zpracování, včetně etanolu na bázi melasy) a urychlené zavádění nezbytné infrastruktury pro nabíjení vozidel a doplňování jejich paliv, výměnu osvědčených postupů mezi stávajícími projekty v různých členských státech s ohledem na trh s alternativními palivy a distribuci ve městech, akční plán EU pro provádění strategie vytýčené ve sdělení Komise nazvaném „Čisté zdroje energie pro dopravu: Evropská strategie pro alternativní paliva“ za účelem dosažení co nejrozšířenějšího využívání alternativních paliv v dopravě a podpory udržitelné elektromobility v celé Unii,
   aby byl do roku 2020 počet zabezpečených odstavných ploch pro těžká nákladní vozidla v transevropské dopravní síti celkově navýšen o 40 % v porovnání s hodnotami roku 2010 a aby byla zlepšena jejich kvalita a hygienické normy,
   iniciativy pro zajištění interoperability elektronických systémů pro výběr mýtného,
   aby Komise zhodnotila různé typy režimů zpoplatnění silnic a jejich slučitelnost se Smlouvami EU, zejména se zásadou zákazu diskriminace na základě místa pobytu,
   prioritní schválení projektů infrastruktury financovaných z prostředků EU, které doplní silniční síť, jež je součástí hlavní sítě TEN-T,
   aby byl do pracovního programu Komise na rok 2016 zahrnut plán EU pro cyklistiku,
   legislativní návrh na stanovení povinných limitů průměrných emisí CO2 v případě nových osobních automobilů a dodávkových vozidel pro období po roce 2020, který zachová jasný dlouhodobý směr v oblasti snižování emisí,
   včasné dokončení simulačního nástroje, který bude přesným, spolehlivým a nákladově účinným způsobem měřit spotřebu paliva a emisí CO2 z těžkých nákladních vozidel (kamiony, autobusy a autokary), na něž bude případně navazovat legislativní návrh, který stanoví závazné limity průměrných emisí CO2 z nově registrovaných těžkých nákladních vozidel, jako je tomu již nyní v případě osobních automobilů a dodávkových vozidel; další opatření, která budou stimulovat zavádění nejúspornějších vozidel na trh a prosazovat osvědčené postupy pro snížení spotřeby paliva,
   opatření na zvýšení účinnosti paliv a snížení emisí CO2 z těžkých nákladních vozidel, včetně širšího využití odborné přípravy v oblasti ekologické jízdy, lepší dopravní logistiky a inteligentní infrastruktury, a větší využití alternativních paliv,
   revidovaný zkušební cyklus (kombinovaný s přísnějšími požadavky na ověřování souladu) pro měření emisí CO2 a znečisťujících látek z vozidel, který nahradí nový evropský jízdní cyklus, jenž se používá nyní, s cílem zajistit, aby se emise a spotřeba paliva měřily zkušebním postupem, který odpovídá podmínkám skutečného provozu,
   aby Komise bez zbytečného otálení začala pracovat na přezkumu směrnice (EU) 2015/719 o maximálních přípustných rozměrech a hmotnostech, tak aby nejpozději v roce 2020 mohla být předložena Evropskému parlamentu a Radě zpráva, která zohlední zvláštní znaky určitých segmentů trhu, jako jsou specializovaná vozidla pro přepravu automobilů používaná v odvětví logistiky hotových vozidel,
   přijetí sociálního kodexu pro mobilní pracovníky v silniční dopravě a zároveň řešení problému předstírané samostatné výdělečné činnosti za účelem lepšího zohlednění specifičnosti pracovníků v mezinárodní silniční dopravě a zajištění spravedlivé hospodářské soutěže,
   lepší prosazování, posuzování a případně vyjasnění či přezkum společných pravidel pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy (nařízení (ES) č. 1072/2009),
   opatření, která zajistí soulad vnitrostátních ustanovení s právem EU v oblasti přeshraniční dopravy,
   aby se zvážilo vytvoření „Evropské agentury pro silniční dopravu“, která by zajišťovala řádné provádění právních předpisů EU a prosazovala standardizaci ve všech členských státech,
   návrhy na zajištění právní jasnosti a lepší provádění pravidel týkajících se pracovních podmínek, sociálních práv a práv na sociální zabezpečení, mezd a sociální odpovědnosti za účelem zajištění vysokých sociálních standardů v silniční nákladní dopravě v celé EU; vyzývá Komisi, aby přijala opatření proti nezákonným praktikám, které vedou k nekalé hospodářské soutěži a napomáhají sociálnímu dumpingu; na odvětví silniční nákladní dopravy by se mělo vzhledem k vysoké mobilitě jeho pracovníků a nezbytné týdenní době odpočinku, kterou by měli řidiči trávit doma, pohlížet jako na specifický sektor,
   aby bylo nově upraveno uplatňování zásad vnitřního trhu EU, které účinně oddělí volný pohyb služeb od práva usazování, s cílem zajistit, že činnosti podniku provozované v členském státě EU, v němž není usazen, mají jednoznačně dočasný charakter;

65.  v souvislosti se železniční dopravou požaduje:

   aby byl prostřednictvím urychleného přijetí 4. železničního balíčku dokončen jednotný evropský železniční prostor, který zajistí vyvážené otevření domácího trhu osobní železniční dopravy, nezávislost provozovatelů infrastruktury, soutěžní zadávací řízení v případě uzavírání smluv o veřejných službách, co nejvyšší úroveň bezpečnosti a interoperability na železnici a dostatečné lidské a finanční zdroje pro Evropskou agenturu pro železnice, aby se zajistilo její řádné fungování a mohla plnit svou úlohu jednotného kontaktního místa pro udělování povolení pro železniční vozidla a osvědčení o bezpečnosti; 4. železniční balíček by měl zajistit vysokou kvalitu a účinnost železničních služeb, zabezpečit ekonomickou rovnováhu závazků veřejných služeb a prosazovat vysoké standardy pro pracovní podmínky a územní soudržnost; členské státy by měly ihned po přijetí balíčku přistoupit k jeho provedení ve vnitrostátním právu a uplatňování,
   aby Komise přijala strategii pro železnice s návrhy nových opatření k dosažení cílů přechodu na jiné druhy dopravy do roku 2030 a do roku 2050, které byly stanoveny v bílé knize definující deset cílů pro konkurenceschopný dopravní systém účinně využívající zdrojů,
   spolehlivé, dostatečné, transparentní a předvídatelné dlouhodobé financování se zjednodušenými pravidly a postupy pro přístup k financování EU, které by měly zlepšit kvalitu a kapacitu vnitrostátní a přeshraniční železniční infrastruktury, upřednostnit při tom modernizaci a údržbu již existující infrastruktury a umožnit poskytování spolehlivých, bezpečných, dostupných a udržitelných služeb provozovatelů nákladní a osobní železniční dopravy,
   důkladnou analýzu důvodů, proč evropský železniční prostor charakterizují mnohé chybějící úseky na hranicích členských států; aby Komise přijala opatření a předložila pobídky, které s nejvyšší naléhavostí obnoví místní, regionální a celostátní přeshraniční železniční spojení zničená nebo zrušená během 2. světové války a poválečného období, a to bez ohledu na ekonomické zájmy či užitečnost pro veřejnost, a aby byla naléhavě vybudována spojení, která již byla naplánována, ale dosud nebyla uskutečněna, aby mohly být odstraněny stávající problémy a vyřešena chybějící spojení v příhraničních regionech; obnovu a údržbu sekundárních železničních tratí, které doplňují hlavní vnitrostátní sítě a evropské koridory; iniciativy směřující k nalezení nových funkcí nevyužívaných sítí, jako je nákladní přeprava nebo poskytování nových služeb cestovního ruchu,
   prioritní schválení projektů infrastruktury financovaných z prostředků EU, které dokončují železniční síť, jež je součástí hlavní sítě TEN-T, a projektů schválených v rámci Nástroje pro propojení Evropy,
   posílení úlohy Komise ve prospěch účinného a rychlého dokončení železničních koridorů TEN-T, které bylo naplánováno, ale členské státy jej odložily bez ohledu na jejich užitečnost ze sociálního a hospodářského hlediska,
   zjišťovací studii ohledně toho, jaké jsou sociální, ekonomické a environmentální přínosy pokračující podpory vnitrostátních a mezinárodních nočních železničních služeb, popřípadě také obnovení těchto služeb, ale i přeshraničních služeb nabízejících spojení mezi městy, například v rámci závazků veřejné služby a nabídkových řízení,
   všechna nezbytná opatření ze strany členských států, Komise a zúčastněných subjektů z oblasti železnice, která umožní provádění společného podniku Shift2Rail s cílem urychlit začlenění vyspělých technologií do inovativních řešení produktů železniční dopravy, zvýšit atraktivnost železniční dopravy a posílit postavení evropského železničního odvětví,
   opatření, která zajistí, že evropská železniční síť bude skutečně interoperabilní, sníží přetrvávající technické překážky, podpoří technická řešení, která umožní vlakům používat koleje s různým rozchodem, a zajistí tak, že různá omezení týkající se výšky, která existují v EU, nebudou představovat další problém,
   přednostní zavedení evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS) ve všech koridorech hlavní sítě TEN-T, včetně odpovídajícího palubního zařízení lokomotiv,
   rychlé provedení nařízení (EU) č. 913/2010, pokud jde o vytvoření mezinárodních železničních koridorů pro konkurenceschopnou nákladní dopravu, a vytvoření nebo zdokonalení jednotných kontaktních míst (One-Stop Shops) pro koordinaci těchto koridorů,
   snížení hlučnosti nákladní železniční dopravy modernizací nákladních vozů a zlepšením železniční infrastruktury prostřednictvím cíleného veřejného financování; aby Komise předložila návrh, na jehož základě bude v EU počínaje rokem 2020 zakázáno používat nadměrně hlučné nákladní vozy,
   vytvoření a provádění integrovaného prodeje jízdenek ve vnitrostátní i mezinárodní železniční dopravě a odstranění zvláštních poplatků účtovaných cestujícím na železnici využívajícím přeshraniční spoje,
   odstranění překážek, které evropskému železničnímu odvětví (výrobcům kolejových vozidel, železniční infrastruktury a signalizačních systémů) brání v účasti ve veřejných výběrových řízeních ve třetích zemích;

66.  v souvislosti s námořní dopravou požaduje:

   opatření zaměřená na zjednodušení formalit pro lodě plující mezi přístavy EU za účelem vytvoření skutečného evropského prostoru námořní dopravy bez překážek („modrého pásu“),
   lepší koordinaci mezi námořními a celními orgány na všech úrovních s cílem zjednodušit informační toky a omezit zbytečnou administrativní zátěž a celní formality,
   opatření k rozvíjení potenciálu mořských dálnic v rámci transevropské dopravní sítě,
   dodatečná opatření na zachování a další rozvoj atraktivní, bezpečné, udržitelné a kvalitní námořní dopravy a zajištění otevřených námořních trhů a přístupu k nákladům bez omezení,
   opatření na podporu a koordinaci přizpůsobování přístavních bran a logistických systémů větším lodím, na prosazování lepšího spojení s přístavy, zejména pomocí železnice a vnitrozemských vodních cest; usnadnění investic do přístavů využitím různých zdrojů financování z EU za účelem zvýšení kapacity přístavů v EU, modernizace stávající infrastruktury, vybudování multimodálních terminálů a podpory vytváření inteligentních přístavů využívajících inteligentní dopravní systémy a inteligentních přístavních měst; opatření na zlepšení infrastruktury námořních přístavů, zejména ve Středozemním a Černém moři, kde by se přeprava nákladu měla přesunout ze silnic na moře,
   ujištění, že se námořní přístavy hlavní sítě s výjimkou případů, kdy tomu brání fyzické překážky, napojí na železniční a silniční dopravní infrastrukturu a, je-li to možné, na vnitrozemskou vodní infrastrukturu transevropské dopravní sítě do roku 2030,
   větší jasnost a konzistentnost v uplatňování pravidel pro poskytování státní podpory přístavům, aby bylo vytvořeno pragmatické, předvídatelné a stabilní prostředí umožňující strategie pro dlouhodobé investice do přístavů, a aby byla snížena administrativní zátěž a minimalizovány procesní lhůty,
   pokročení s návrhem nařízení Komise, kterým se zřizuje rámec pro přístup na trh přístavních služeb a finanční transparentnost přístavů, v zájmu modernizace a zlepšení kvality a účinnosti přístavních služeb, posílení hospodářské soutěže a vytvoření rámcových podmínek pro přilákání investic do přístavů,
   stanovení celosvětového závazného cíle v rámci Mezinárodní námořní organizace (IMO) pro dosažení cíle bílé knihy, který spočívá v nejméně 40% snížení emisí CO2 z námořních lodních paliv do roku 2050 a jehož dosažení by měl podpořit střednědobý cíl EU pro období do roku 2030; zlepšení jednání s Mezinárodní námořní organizací o vývoji celosvětového tržního mechanismu (například mechanismu oceňování emisí), který by řešil emise z mezinárodní námořní dopravy; bude-li dosaženo mezinárodní dohody o globálním systému pro monitorování, vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů nebo o globálních opatřeních za účelem snižování emisí skleníkových plynů z námořní dopravy, Komise přezkoumá nařízení (EU) 2015/757 a případně navrhne jeho změny s cílem zajistit soulad s mezinárodní dohodou,
   aby bylo zváženo rozšíření mezních hodnot pro obsah síry v lodních palivech, které se uplatňují v kontrolních oblastech emisí oxidů síry (SECA), na celou evropskou námořní oblast, a to spolu s příslušnými pravidly Mezinárodní námořní organizace,
   podporu technologií snižování emisí a opatření energetické účinnosti prostřednictvím finančních pobídek a opatření cílené podpory, se zvláštním důrazem na používání alternativních paliv, a podporu opatření pro pomalou plavbu (tzv. slow steaming), o kterých se udává, že mají obrovský potenciál ke snížení spotřeby paliva a emisí skleníkových plynů,
   opatření na podporu zavedení infrastruktury pro alternativní paliva v námořních a vnitrozemských přístavech, včetně zajištění čerpacích zařízení pro zkapalněný zemní plyn a využívání příbřežní elektřiny,
   legislativní návrh na modernizaci právních předpisů týkajících se bezpečnosti osobních lodí; lepší provádění a případně revize 3. balíčku opatření v oblasti námořní bezpečnosti za účelem posílení prevence nehod na moři a zvládání jejich následků,
   s ohledem na nárůst počtu kontejnerů ztracených na moři legislativní návrh, který vyjasní režim odpovědnosti a odškodnění a jenž bude založen na systému umožňujícím určit majitele daného kontejneru;

67.  v souvislosti s vnitrozemskou vodní dopravou požaduje:

   zavedení vhodného rámce pro optimalizaci vnitřního trhu pro vnitrozemskou lodní dopravu a pro odstranění překážek, které brání jejímu většímu využívání,
   plné provádění akčního programu Naiades II se zvláštní pozorností věnovanou infrastruktuře, zavedení říčních informačních služeb a inovacím, zhodnocení programu do roku 2017 a v případě potřeby přijetí navržených opatření s cílem zajistit, aby bylo dosaženo cílů programu,
   schválení projektů financovaných z prostředků EU týkajících se vnitrozemských vodních cest, které jsou součástí hlavní sítě TEN-T,
   řádnou modernizaci a celoroční údržbu vnitrozemských vodních cest, které jsou součástí koridorů hlavní sítě TEN-T, a odstranění problémů na těchto cestách, a to do roku 2025, v souladu s právními předpisy EU v oblasti životního prostředí a v zájmu zabezpečení odpovídající úrovně služeb,
   aby Komise a členské státy více podporovaly inovace v oblasti vnitrozemské lodní dopravy v rámci programu Horizont 2020 a programu Nástroje pro propojení Evropy, používání alternativních paliv a technické a environmentální přizpůsobení loďstva za účelem snížení emisí skleníkových plynů,
   integraci vnitrozemské lodní dopravy do multimodální dopravy a logistiky, jakož i do plánů a politik udržitelné městské mobility v evropských městech, která protínají vodní cesty, a posílení úlohy vnitrozemských přístavů v rámci městské distribuce nákladu,
   rychlý přezkum směrnice 2005/44/ES o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS), který zajistí plné zavedení služeb RIS do roku 2020 a připojení dalších spolupracujících inteligentních dopravních systémů,
   případné sbližování systémů řízení a regulace Rýna a Dunaje s cílem vytvořit účinný, multimodální a udržitelný dopravní systém na hlavních evropských vnitrozemských vodních cestách,
   aby se Komise zapojila do přidělování finančních prostředků EU a do koordinace provádění projektů zahrnutých do strategie pro Podunají,
   legislativní návrh na uznávání a modernizaci odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavbě a zvážení opatření, která by do tohoto odvětví mohla přilákat více mladých lidí;

o
o   o

68.  vyzývá Komisi, aby návrhy obsažené v tomto usnesení zohlednila při přezkumu bílé knihy v polovině období a v budoucích iniciativách v oblasti dopravy;

69.  naléhavě žádá Komisi, aby sledovala pokrok směrem k dosažení cílů bílé knihy a aby každých pět let předkládala zprávu o jejím provádění;

70.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 72.
(2) Úř. věst. C 351 E, 2.12.2011, s. 13.
(3) Úř. věst. C 175 E, 10.7.2008, s. 556.
(4) Úř. věst. C 43 E, 19.2.2004, s. 250.
(5) Úř. věst. C 56 E, 26.2.2013, s. 54.
(6) Ve smyslu článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic.
(7) Zpráva o bezpečnosti silničního provozu v Evropské unii, kterou v březnu 2015 předložila Evropská komise.
(8) Přijaté texty, P7_TA(2014)0094.

Právní upozornění