Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/2801(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0989/2015

Předložené texty :

B8-0989/2015

Rozpravy :

PV 07/10/2015 - 17
CRE 07/10/2015 - 17

Hlasování :

Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0349

Přijaté texty
PDF 428kWORD 90k
Čtvrtek, 8. října 2015 - Štrasburk Konečné znění
Poučení z nehody odkalovací nádrže v Maďarsku pět let po katastrofě
P8_TA(2015)0349B8-0989/2015

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. října 2015 o poučení z nehody odkalovací nádrže v Maďarsku pět let po katastrofě (2015/2801(RSP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na zásady politiky Unie v oblasti životního prostředí stanovené v článku 191 Smlouvy o fungování Evropské unie, zejména na zásadu prevence a zásadu „znečišťovatel platí“,

–  s ohledem na Úmluvu o ochraně mořského prostředí a pobřežní oblasti Středomoří (dále jen „Barcelonská úmluva“) a na její protokoly,

–  s ohledem na směrnici Rady 91/689/EHS ze dne 12. prosince 1991 o nebezpečných odpadech(1),

–  s ohledem na rozhodnutí Komise 2000/532/ES ze dne 3. května 2000, kterým se nahrazuje rozhodnutí 94/3/ES, kterým se stanovuje seznam odpadů podle čl. 1 písm. a) směrnice Rady 75/442/EHS o odpadech, a rozhodnutí Rady 94/904/ES, kterým se stanovuje seznam nebezpečných odpadů ve smyslu čl. 1 odst. 4 směrnice Rady 91/689/EHS o nebezpečných odpadech(2) (Evropský seznam odpadů),

–  s ohledem na rozhodnutí Komise 2014/955/EU ze dne 18. prosince 2014, kterým se mění rozhodnutí 2000/532/ES o seznamu odpadů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES(3),

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko o zdokonalení environmentálních norem v dalším odkališti červeného kalu, které Komise zaslala Maďarsku v červnu 2015(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES ze dne 15. března 2006 o nakládání s odpady z těžebního průmyslu a o změně směrnice 2004/35/ES(5) (směrnice o důlních odpadech),

–  s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady 2001/331/ES ze dne 4. dubna 2001, kterým se stanovují minimální kritéria pro inspekce v oblasti životního prostředí v členských státech(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. listopadu 2008 o přezkoumání doporučení 2001/331/ES, kterým se stanovují minimální kritéria pro inspekce v oblasti životního prostředí v členských státech(7),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“(8) (7. akční program Unie pro životní prostředí),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí(9) (směrnice o odpovědnosti za životní prostředí),

–  s ohledem na rozhodnutí Komise 2009/335/ES ze dne 20. dubna 2009 o technických pokynech pro finanční záruku v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES o nakládání s odpady z těžebního průmyslu(10),

–  s ohledem na studii proveditelnosti koncepce celounijního nástroje pro sdílení rizika průmyslových havárií(11), kterou zadala Evropská komise,

–  s ohledem na zprávu s názvem „Výzvy a překážky v provádění směrnice o odpovědnosti za životní prostředí“ (závěrečná zpráva určená GŘ pro životní prostředí Evropské komise z roku 2013),

–  s ohledem na otázky týkající se poučení z nehody odkalovací nádrže v Maďarsku pět let po katastrofě položené Radě a Komisi (O-000096/2015 – B8‑0757/2015 a O-000097/2015 – B8‑0758/2015),

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že při nehodě odkalovací nádrže v Maďarsku dne 4. října 2010 unikl téměř jeden milion metrů krychlových vysoce alkalického červeného kalu, několik vesnic bylo zaplaveno, deset osob přišlo o život, téměř 150 jich bylo zraněno a došlo k zamoření rozsáhlého území, včetně čtyř oblastí sítě NATURA 2000;

B.  vzhledem k tomu, že červený kal v této odkalovací nádrži byl nebezpečným odpadem podle směrnice Rady 91/689/EHS;

C.  vzhledem k tomu, že se v rozhodnutí Komise 2014/955/EU výslovně uvádí, že není-li prokázán opak, má být červený kal zařazen mezi nebezpečný odpad; vzhledem k tomu, že toto platí od 1. června 2015;

D.  vzhledem k tomu, že existuje riziko, že v minulosti byl červený kal nesprávně zařazován mezi jiný než nebezpečný odpad i v dalších členských státech, a na základě toho byla udělena chybná povolení;

E.  vzhledem k tomu, že červený kal je podle směrnice o odpadech z těžebního průmyslu, která stanovuje požadavky na bezpečnost nakládání s těžebním odpadem vycházející mj. z nejlepších dostupných postupů, těžebním odpadem;

F.  vzhledem k případům závažného znečištění životního prostředí vlivem jiných těžebních činností (např. používáním kyanidu při těžbě zlata) nebo nesprávně zpracovaného nebezpečného odpadu v mnoha členských státech;

G.  vzhledem k tomu, že cílem doporučení 2001/331/ES je zlepšit dodržování práva Evropské unie v oblasti životního prostředí a přispět k jeho důslednějšímu uplatňování a prosazování;

H.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 20. listopadu 2008 popisuje uplatňování práva v oblasti životního prostředí v členských státech jako neúplné a nedůsledné a že naléhavě vybízí Komisi, aby do konce roku 2009 předložila legislativní návrh týkající se inspekcí v oblasti životního prostředí;

I.  vzhledem k tomu, že v 7. akčním programu Unie pro životní prostředí je stanoveno, že EU rozšíří požadavky týkající se inspekce a dohledu na větší okruh právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí a dále rozšíří kapacitu pro podporu inspekcí na úrovni Unie;

J.  vzhledem k tomu, že účelem směrnice o odpovědnosti za životní prostředí je vytvoření rámce odpovědnosti za životní prostředí založeného na zásadě „znečišťovatel platí“ a že tato směrnice vyžaduje, aby členské státy podpořily rozvoj nástrojů a trhů finančního zajištění prostřednictvím vhodných hospodářských a finančních subjektů; vzhledem k tomu, že se v čl. 18 odst. 2 vyžaduje, aby Komise předložila Evropskému parlamentu a Radě do 30. dubna 2014 zprávu, která však dosud nebyla předložena;

K.  vzhledem k tomu, že zpráva o uplatňování směrnice o odpovědnosti za životní prostředí z roku 2013 určená Evropské komisi dospěla k závěru, že „provedení směrnice o odpovědnosti za životní prostředí ve vnitrostátních právních předpisech členských států ve výsledku nevytvořilo pro předcházení a napravování škod na životním prostředí rovné podmínky, nýbrž nesourodé množství systémů odpovědnosti“;

L.  vzhledem k tomu, že Komise v roce 2010 v reakci na katastrofu způsobenou únikem červeného kalu prohlásila, že znovu zváží zavedení harmonizovaného povinného finančního zajištění ještě před přezkumem směrnice o odpovědnosti za životní prostředí v roce 2014;

1.  poukazuje na to, že katastrofa způsobená únikem červeného kalu byla nejhorší průmyslovou havárií, k níž v Maďarsku došlo, a u příležitosti pátého výročí této tragické události si připomíná její oběti;

2.  oceňuje rychlý a účinný zásah maďarských orgánů v reakci na toto neštěstí i značné úsilí, které během této nehody, jež neměla obdoby, vyvinula občanská společnost;

3.  připomíná, že Maďarsko spustilo mechanismus civilní ochrany Evropské unie a přijalo tým evropských odborníků, kteří měli za úkol vypracovat doporučení týkající se mj. nalezení optimálních řešení pro odstranění či zmírnění škod;

4.  podotýká, že katastrofa způsobená únikem červeného kalu může být spojena s nedostatečným uplatňováním právních předpisů EU, nedostatky při provádění inspekcí, mezerami v příslušných právních předpisech EU a s činností provozovatele daného objektu;

5.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že v posledních pěti letech nedošlo k téměř žádné nápravě, jelikož stále dochází k nedostatečnému uplatňování unijních právních předpisů a mezinárodních dohod, kvalita inspekcí je i nadále neuspokojivá a nebyly odstraněny téměř žádné mezery v příslušných právních systémech EU;

6.  považuje směrnici o odpadech z těžebního průmyslu a Evropský seznam odpadů za oblast zvláštního zájmu;

7.  má obavy z toho, že se podobné nádrže nacházejí v několika dalších členských státech; vyzývá členské státy, aby zajistily provádění odpovídajících inspekcí;

8.  vyzývá všechny členské státy, na jejichž území se nacházejí odkalovací nádrže na červený kal, aby prověřily, zda byl červený kal správně zařazen mezi nebezpečný odpad, a aby co nejdříve zkontrolovaly veškerá povolení, která byla udělena na základě nesprávného zařazení kalu; vyzývá Komisi, aby zajistila, že členské státy podniknou příslušné kroky a podají Komisi příslušnou zprávu, a žádá Komisi, aby do konce roku 2016 vydala zprávu o opatřeních učiněných členskými státy;

9.  domnívá se, že vzhledem k tomu, že k podobným ekologickým haváriím došlo i v dalších členských státech, je nezbytné klást větší důraz na předcházení katastrofám;

10.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily úsilí s cílem zajistit řádné uplatňování a používání veškerých příslušných právních předpisů EU a veškerých příslušných mezinárodních dohod, a to nejen s ohledem na výrobu hliníku a ekologické nakládání s červeným kalem, ale obecně také s ohledem na ekologické nakládání s nebezpečným odpadem;

11.  zdůrazňuje, že při nakládání s těžebním odpadem je třeba přísně uplatňovat nejlepší dostupné technologie, a požaduje úplný přechod k používání „suchých“ technologií k odstraňování odpadu do konce roku 2016 a záruku toho, že tyto praktiky nebudou přispívat ke znečišťování ovzduší nebo vody;

12.  vyzývá Komisi, aby kladla větší důraz na výzkum a vývoj v oblasti prevence a zacházení s nebezpečným odpadem;

13.  vybízí Komisi, aby vypracovala pokyny k provádění zátěžových testů ve stávajících dolech s rozsáhlými odkališti;

14.  je přesvědčen, že účinné předcházení znečištění vyžaduje přísnější pravidla pro inspekce v oblasti životního prostředí a odpovídající opatření, která by zajistila jejich provádění;

15.  vyzývá členské státy, aby posílily své vnitrostátní kontrolní orgány v oblasti životního prostředí s cílem umožnit jim vykonávat transparentní, pravidelné a systematické kontroly průmyslových objektů mj. tím, že jim zajistí nezávislost, poskytnou náležité zdroje, stanoví jasné povinnosti a budou prosazovat prohloubenou spolupráci a koordinovanou činnost;

16.  vyzývá Komisi a členské státy, aby na základě stávajících závazných a nezávazných nástrojů zlepšily dozor, aby však zamezily zbytečné administrativní zátěži;

17.  znovu opakuje svou žádost adresovanou Komisi, aby předložila legislativní návrh týkající se inspekcí v oblasti životního prostředí, který by pro průmysl nepředstavoval dodatečné finanční zatížení;

18.  naléhavě vybízí Komisi, aby rozšířila závazná kritéria pro kontroly v členských státech, tak aby pokrývala větší okruh právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí, a aby na úrovni Unie vytvořila kapacitu pro podporu inspekcí v oblasti životního prostředí;

19.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že rozdíly v systémech odpovědnosti v rámci EU mohou podkopat společné standardy a vystavit některé členské státy a regiony většímu riziku ekologických katastrof a jejich finančnímu dopadu;

20.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise dosud nepředložila svou zprávu podle směrnice o odpovědnosti za životní prostředí; vyzývá Komisi, aby tak učinila do konce roku 2015;

21.  vyzývá Komisi, aby v průběhu probíhající revize směrnice o odpovědnosti za životní prostředí zajistila, aby byla do návrhu přepracované směrnice bez omezení začleněna zásada „znečišťovatel platí“;

22.  naléhavě vybízí Komisi, aby prošetřila, jakým způsobem se v členských státech uplatňuje rozhodnutí Komise 2009/335/ES a zda jsou stropy pro vytvořené nástroje finančního zajištění dostatečné; naléhavě vybízí Komisi, aby předložila návrh harmonizovaného povinného finančního zajištění;

23.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily transparentnost v oblasti finančních aspektů nápravy škod po ekologických haváriích, včetně poskytování finančního odškodnění obětem;

24.  vybízí Komisi, aby v souladu s ustanoveními 7. akčního programu pro životní prostředí předložila legislativní návrh týkající přístupu ke spravedlnosti v záležitostech životního prostředí; vyzývá Komisi, aby tak učinila do konce roku 2016;

25.  zdůrazňuje význam zapojení místních orgánů, občanů a občanské společnosti do rozhodovacího procesu týkajícího se likvidace nebezpečného odpadu a do procesu plánování opatření ke snížení rizik;

26.  vyzývá odpovědné orgány, aby veřejnost pravidelně informovaly o stavu znečištění a jeho možných dopadech na živočichy a rostliny i na zdraví místního obyvatelstva;

27.  vybízí Komisi, aby v plném souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ podrobněji rozpracovala koncepci celounijního nástroje pro sdílení rizika průmyslových havárií, tak aby se pokryly případné náklady na nápravu škod, které jdou nad rámec vysoké úrovně povinného finančního zajištění;

28.  domnívá se, že nástroj pro sdílení rizika průmyslových havárií v EU by se měl vztahovat také na řešení staré ekologické zátěže, která pro společnost stále představuje nebezpečí a u níž podle stávajícího právního rámce neexistuje žádný subjekt objektivně zodpovědný za pokrytí nákladů spojených s jejím odstraněním;

29.  zdůrazňuje, že v případě ekologických a průmyslových katastrof je důležité spolupracovat a prokazovat solidaritu na celounijní úrovni;

30.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a také vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 20.
(2) Úř. věst. L 226, 6.9.2000, s. 3.
(3) Úř. věst. L 370, 30.12.2014, s. 44.
(4) Evropská komise – Informativní přehled: Červnový balíček opatření týkající se porušování předpisů: klíčová rozhodnutí; http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-15-5162_en.htm
(5) Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 15.
(6) Úř. věst. L 118, 27.4.2001, s. 41.
(7) Úř. věst. C 16 E, 22.1.2010, s. 67.
(8) Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171.
(9) Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56.
(10) Úř. věst. L 101, 21.4.2009, s. 25.
(11) Studie s cílem zjistit možnost vytvoření fondu na pokrytí odpovědnosti za životní prostředí a ztrát, ke kterým došlo v důsledku průmyslových havárií. Závěrečná zpráva. Evropská komise, GŘ ENVI, 17. dubna 2013; http://ec.europa.eu/environment/archives/liability/eld/eldfund/pdf/Final%20report%20ELD%20Fund%20BIO%20for%20web2.pdf

Právní upozornění