Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2014/2241(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0258/2015

Předložené texty :

A8-0258/2015

Rozpravy :

PV 29/10/2015 - 5
CRE 29/10/2015 - 5

Hlasování :

PV 29/10/2015 - 10.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0391

Přijaté texty
PDF 576kWORD 177k
Čtvrtek, 29. října 2015 - Štrasburk Konečné znění
Nové výzvy a koncepce na podporu cestovního ruchu v Evropě
P8_TA(2015)0391A8-0258/2015

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. října 2015 o nových výzvách a strategiích pro podporu cestovního ruchu v Evropě (2014/2241(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“ (COM(2010)0352),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. září 2011 o Evropě jako přední světové destinaci cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch(1),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropská strategie pro větší růst a vyšší zaměstnanost v pobřežním a námořním cestovním ruchu“ (COM(2014)0086),

–  s ohledem na zelenou knihu Komise nazvanou „Bezpečnost ubytovacích služeb cestovního ruchu“ (COM(2014)0464),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Lepší právní úprava pro lepší výsledky – Agenda EU“ (COM(2015)0215),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2011 o mobilitě a začlenění osob se zdravotním postižením a o evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020(2),

–  s ohledem na usnesení Rady ze dne 6. května 2003 o přístupnosti kulturní infrastruktury a kulturních aktivit pro osoby se zdravotním postižením(3),

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU) a zejména na článek 195 této smlouvy,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výbor pro dopravu a cestovní ruch a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0258/2015),

A.  vzhledem k tomu, že opatření přijatá na úrovni EU podle článku 195 SFEU musí být doplňkem ke krokům členských států v oblasti cestovního ruchu, vyjma veškeré harmonizace právních předpisů;

B.  vzhledem k tomu, že cestovní ruch je klíčovou oblastí evropského hospodářství, v níž se skrývá potenciál růstu a která vytváří přes 10 % HDP EU, pokud započítáme i odvětví, jež jsou na cestovní ruch napojena; vzhledem k tomu, že cestovní ruch je rovněž hybnou silou značné míry zaměstnanosti, neboť přímo zaměstnává 13 milionů pracovníků a představuje tedy přinejmenším 12 % pracovních míst v EU;

C.  vzhledem k tomu, že Evropa je světovou turistickou destinací číslo jedna, jejíž podíl na trhu činí 52 %; vzhledem k tomu, že podle statistik směřuje většina zahraničních cest občanů EU stále do destinací nacházejících se na území EU, a vzhledem k tomu, že podle předpovědí bude do roku 2025 počet mezinárodních turistů přijíždějících do EU každoročně stoupat o 140 milionů;

D.  vzhledem k tomu, že cestovní ruch představuje v EU významnou socio-ekonomickou aktivitu s rozsáhlým dopadem na hospodářský růst, zaměstnanost a sociální rozvoj, a mohl by proto být nástrojem pro řešení současné hospodářské krize a krize zaměstnanosti;

E.  vzhledem k tomu, že pobřežní a námořní cestovní ruch je nejrozsáhlejší námořní činností v Evropě a že představuje víc než třetinu námořního hospodářství přímo ovlivňujícího mnoho dalších odvětví ekonomiky EU a zaměstnávajícího 3,2 milionů lidí, většinou ve věku 16 až 35 let; vzhledem k tomu, že je třeba si rovněž uvědomit, že toto odvětví podnítilo růst a tvorbu pracovních míst, zejména v atlantickém a středozemním regionu;

F.  vzhledem k tomu, že priority politiky cestovního ruchu přispívají přinejmenším ke třem prioritám Junkerovy komise, konkrétně v oblastech udržitelného růstu a zaměstnanosti, propojeného jednotného digitálního trhu a širšího a spravedlivějšího vnitřního trhu;

G.  vzhledem k tomu, že kroky, které byly ohlášeny ve sdělení Komise z roku 2010 nazvaném „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu“ napomáhají k plnění ambiciózního cíle udržet postavení Evropy jako dominantní světové turistické destinace;

H.  vzhledem k tomu, že v rámci rozpočtu EU neexistuje žádná položka konkrétně určená na cestovní ruch a prostředky na realizaci kroků v této oblasti jsou součástí rozpočtů různých fondů, pilotních projektů a přípravných opatření;

I.  vzhledem k tomu, že cestovní ruch v Evropě čelí několika novým výzvám, k nimž patří digitalizace distribučních kanálů, rozvoj nového sektoru ekonomiky sdílení, nárůst konkurence ze strany nově se rozvíjejících a levnějších destinací třetího trhu, změna chování spotřebitelů, posun k zážitkové ekonomice, poptávka po kvalitních službách klientům, potřeba přilákat a udržet kvalifikované pracovníky, demografické změny a sezónnost;

J.  vzhledem k tomu, že tvůrci politiky cestovního ruchu mohou takové otázky, jako jsou demografické změny a sezónnost v cestovním ruchu, řešit vyvíjením produktů a služeb, které vyhovují specifickým potřebám rostoucího počtu seniorů, jež mohou cestovat mimo hlavní sezónu;

K.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky působící v cestovním ruchu se potýkají s velkými potížemi kvůli výraznému regulačnímu břemenu;

L.  vzhledem k tomu, že podpora Evropy prostřednictvím vlastní propagace turistických destinací a strategie značek slouží jako důležitý nástroj k posilování evropského jména, viditelnosti a konkurenceschopnosti Evropy jakožto souboru udržitelných a vysoce kvalitních turistických destinací, umožňuje evropským destinacím odlišit se od jiných mezinárodních destinací a pomáhá přilákat zahraniční turisty, zejména z nově se rozvíjejících třetích trhů;

M.  vzhledem k tomu, že konflikty v blízkosti hranic EU, například na Ukrajině a na Blízkém východě, mají společně s teroristickými hrozbami na odvětví cestovního ruchu negativní vliv, a je tedy nutné zavádět protiopatření, a to na vnitrostátní i evropské úrovni;

N.  vzhledem k tomu, že udržitelný, přístupný a odpovědný cestovní ruch, jenž souzní s přírodou, s rázem krajiny a městskými destinacemi a opírá se o účinnost zdrojů, udržitelnou mobilitu a ochranu klimatu, přispívá k zachování místního životního prostředí, zejména v horských, pobřežních a ostrovních regionech, přináší trvalé výsledky v oblasti regionálního růstu, vychází vstříc požadavkům turistů na stále vyšší kvalitu a pomáhá konkurenceschopnosti podniků;

O.  vzhledem k tomu, že evropský kulturní cestovní ruch sehrává důležitou úlohu v podpoře bohaté kulturní rozmanitosti Evropy, posiluje evropskou identitu a podporuje mezikulturní výměnu a multikulturní porozumění;

P.  vzhledem k tomu, že při formulování a provádění politik spojených s cestovním ruchem na regionální úrovni hrají klíčovou úlohu regiony;

Q.  vzhledem k tomu, že ekonomika sdílení představuje posun k novým modelům podnikání vycházející z rychle se měnících nových technologií a že řada subjektů ekonomiky sdílení je součástí hospodářského odvětví cestovních služeb;

R.  vzhledem k tomu, že ačkoli informace jsou roztříštěné, a je tudíž obtížné vyvozovat spolehlivé závěry, hospodářský dopad ekonomiky sdílení má s největší pravděpodobností pozitivní dopad na hospodářský růst a blahobyt;

S.  vzhledem k tomu, že nabízení služeb vysokého standardu a ochrana práv spotřebitelů by měly být nejvyšší prioritou všech subjektů poskytujících služby spojené s cestovním ruchem, včetně subjektů z odvětví spjatých se sdílením a využíváním nejnovějších internetových technologií;

T.  vzhledem k tomu, že cestování a cestovní ruch patří k odvětvím, na které digitalizace má největší dopady, a protože to otvírá řadu možností pro cestovní společnosti nejenom v Evropě, ale i na celém světě;

Akční rámec Komise

1.  vyzývá Komisi, aby předložila Parlamentu zprávu o provádění svých kroků uvedených ve výše zmíněném sdělení z roku 2010 a o využívání rozpočtového přídělu ze strukturálních fondů a příslušných programů EU, zejména z rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) a Programu pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME), a o provádění příslušných pilotních projektů a přípravných kroků, a to v podobě přezkumu skutečného stavu, jehož součástí bude posouzení účinnosti kroků na podporu cestovního ruchu a posílení konkurenceschopnosti cestovního ruchu v EU;

2.  očekává, že Komise zajistí, aby i v budoucnu bylo možné přidělovat prostředky z různých propagačních fondů určených k vytváření příznivého prostředí pro podniky působící v cestovním ruchu EU;

3.  důrazně vybízí Komisi, aby posoudila možnost vytvořit v příštím víceletém finančním rámci část vyhrazenou pouze pro cestovní ruch, neboť cestovní ruch by měl být lépe uznán jako samostatná ekonomická činnost co do rozpočtu a opatření, která by neměla být financována z rozpočtů jiných oblastí politiky;

4.  připomíná, že evropské strukturální a investiční fondy jsou stále tím největším zdrojem vnějšího financování činností, jejichž účelem je stimulovat odvětví cestovního ruchu v některých členských státech; naléhavě proto žádá Komisi, aby zajistila větší transparentnost způsobu, jakým jsou strukturální fondy využívány místními správními orgány;

5.  vyzývá Komisi, členské státy, regiony a orgány pověřené odvětvím cestovního ruchu a rovněž podniky, zejména malé a střední podniky, aby v maximální možné míře využívaly nové možnosti financování poskytované Evropským fondem pro strategické investice, a to zejména prostřednictvím vnitrostátních a regionálních investičních bank, s cílem podstatně kvalitativně zlepšit opatření EU na podporu cestovního ruchu;

6.  naléhavě vyzývá Komisi, aby podpořila rozvoj pilotních scénářů spojených s cestovním ruchem v rámci programu Horizont;

7.  vyzývá Komisi, aby přeložila příručku pro finanční podporu do 24 úředních jazyků Unie, a zjednodušila tak – především malým a středním podnikům – přístup k informacím o možnostech financování, neboť přístup k finančním prostředkům je jednou z největších překážek, kterým toto odvětví čelí;

8.  žádá Komisi, aby jmenovala nezávislé odborníky, kteří by posoudili dopad dalších politik EU na cestovní ruch a analyzovali reálná a potenciální rizika ohrožující cestovní ruch v důsledku konfliktů v sousedních zemích a regionech EU, a podala o tom Parlamentu zprávu, v níž uvede návrhy opatření k posílení pozitivních vlivů na cestovní ruch a ke snížení vlivů negativních;

9.  očekává, že Komise předloží na základě nového nařízení o statistikách týkajících se cestovního ruchu přehled aktuálních údajů;

10.  konstatuje, že je nutné více usilovat o integrovaný přístup k cestovnímu ruchu, který zajistí, aby zájmy a potřeby odvětví byly zohledněny při formulování a provádění jiných politik EU (např. v oblasti dopravy nebo venkova);

11.  vyzývá Komisi, aby předložila novou strategii pro cestovní ruch v EU, která nahradí nebo bude aktualizovat sdělení z roku 2010;

12.  očekává, že Komise předloží podrobná prováděcí opatření pro nový soubor společných kroků v souvislosti s příštím Evropským fórem cestovního ruchu;

13.  důrazně doporučuje, aby Komise s ohledem na význam cestovního ruchu jakožto zásadního faktoru ovlivňujícího hospodářský růst a pracovní místa v Evropě přesunula na činnosti spojené s politikou cestovního ruchu dostatečné lidské zdroje; kritizuje skutečnost, že téma cestovního ruchu nefiguruje dostatečně viditelně na nové internetové stránce GŘ GROW; rovněž doporučuje vícejazyčné zpracování této internetové stránky;

14.  zdůrazňuje význam koordinace mezi útvary a odděleními Komise;

15.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zvážila snížení nepřiměřené regulační zátěže, která má negativní dopad na konkurenceschopnost malých a středních podniků v odvětví cestovního ruchu; vyzývá Komisi a členské státy, aby regulační zátěž snižovaly, a nikoli navyšovaly;

16.  připomíná Komisi, že cestovní ruch je klíčovým odvětvím evropské ekonomiky, a je proto nezbytné značně zlepšit koordinaci činností členských států, regionálních a místních orgánů a finančních institucí a vytvářet součinnost mezi veřejným a soukromým odvětvím cestovního ruchu; vyzývá Komisi, aby se angažovala v hledání mechanismu účinné koordinace a spolupráce v tomto odvětví;

17.  domnívá se, že v rámci spolupráce a dobrých sousedských vztahů by EU měla navrhnout opatření spolupráce s cílem rozvíjet cestovní ruch v třetích zemích v zájmu vyváženého vývoje jejich ekonomik, což bude zároveň přispívat ke zmírnění napětí v sousedských vztazích a zvýšení atraktivity regionu a toku příchozích návštěvníků;

18.  domnívá se, že stanovení Evropského roku cestovního ruchu by pomohlo podpořit rozmanitost evropského cestovního ruchu a zviditelnit různé zúčastněné strany působící v tomto odvětví; vyzývá Komisi, aby tuto iniciativu zvážila;

19.  vyzývá Komisi, aby předložila analýzu výhod a nevýhod zřízení evropské agentury pro cestovní ruch;

Budování značky / společná propagace Evropy jako turistické destinace

20.  důrazně vybízí Komisi, aby ve spolupráci s Evropskou komisí cestovního ruchu, která koordinuje spolupráci vnitrostátních organizací cestovního ruchu, a v rámci společného evropského přístupu pokračovala ve stále intenzivnější propagaci Evropy jakožto přední světové turistické destinace; obzvláště vyzývá k realizaci dlouhodobé strategie, kterou v únoru 2014 iniciovala Komise společně s Evropskou komisí cestovního ruchu pod názvem „Destinace Evropa 2020“ a jež má celou řadou marketingových a propagačních akcí i akcí zaměřených na budování značky „Evropa“ podpořit Evropu coby turistickou destinaci;

21.  vyzývá zejména k vytvoření značky „destinace Evropa“, která má doplňovat a rozšiřovat propagační činnost celostátních, regionálních, přeshraničních a místních organizací cestovních ruchu a evropského odvětví cestovního ruchu, zvláště na trhu vzdálených destinací, s cílem zviditelnit evropské turistické destinace a posílit jejich konkurenceschopnost; zdůrazňuje, že značka „destinace Evropa“ vyžaduje přístup podporující začleňování, který přináší výhody jak zavedeným, tak méně známým evropským destinacím, současně chrání neodmyslitelnou rozmanitost různých evropských regionů, neboť ty žijí ze „značky“ spojené s jejich vlastním územím, a musí plně respektovat pravomoci členských států vyplývající z článku 195 SFEU;

22.  bere na vědomí, že v souladu s potřebami a konkrétními požadavky členských států je třeba jasně definovat společné cíle a analyzovat potenciál a přidanou hodnotu značky „destinace Evropa“; je toho názoru, že má-li být dosaženo těchto výsledků, jsou nutné další podrobnější konzultace se zástupci daného odvětví, organizacemi cestovního ruchu a regionálními a místními orgány; doporučuje, aby byla vypracována příručka pro budování značky, v níž by byly upřesněny dohodnuté způsoby podpory;

23.  doporučuje zvážit, jak se může do marketingové strategie značky „destinace Evropa“ zapojit soukromý sektor a jak může finančně přispět k rozvoji a cílům této strategie; zdůrazňuje význam partnerství veřejného a soukromého sektoru a navrhuje proto, aby byl vypracován program pro navazování zvláštních partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti cestovního ruchu; žádá členské státy, aby do tohoto procesu zapojily své regionální a místní orgány a aby na splnění těchto cílů s daným odvětvím konstruktivně spolupracovaly;

24.  vybízí k posilování značky „destinace Evropa“ jakožto prázdninové destinace, která je celosvětově nejvhodnější pro rodiny, děti a seniory;

25.  považuje za nezbytné, aby jedním z hlavních prvků značky „destinace Evropa“ byla bezpečnost turistů; v této souvislosti vyzývá orgány členských států k úzké spolupráci s Komisí na provádění strategií (včetně informačních kampaní zaměřených na turisty) s cílem zajistit turistům maximálně bezpečné zážitky z evropských turistických destinací;

26.  podtrhuje nutnost prohlubovat politické povědomí o skutečnosti, že propagace Evropy ve třetích zemích je marketingovým nástrojem, jehož cílem je zvýšit počet příchozích turistů, a že je tedy ekonomicky prospěšná nejen pro méně známé destinace a země postižené ekonomickými problémy, ale i pro EU jako celku; domnívá se, že přísná vízová politika je překážkou, která brání cestovnímu ruchu ze třetích zemí; vítá opatření předložená Komisí v roce 2014 za účelem vydávání nových turistických víz a usnadnění pohybu turistů po schengenském prostoru; za tím účelem vybízí Radu k urychlené dohodě s Parlamentem, díky níž by EU mohla těžit z většího přílivu turistů z určitých třetích zemí s vysokým potenciálním zájmem o návštěvu EU;

27.  připomíná, že EU by měla začít investovat, aby byla připravena využívat potenciál třetích zemí s vysokým počtem obyvatel a rozvíjející se ekonomikou, zejména zemí BRIC, v nichž roste počet turistů směřujících do zahraničí; poukazuje na nutnost iniciativ zaměřených na podporu cestovního ruchu a větší flexibility a jednotnosti při udělování turistických víz a na hraničních přechodech; zdůrazňuje, že podpora vzniku většího počtu platforem cestovního ruchu se zaměřením na víza, společně s obezřetným přístupem ke zjednodušení vízového kodexu, je důležitým předpokladem pro zvýšení počtu turistů ze zemí mimo Evropu a pro zviditelnění evropských turistických destinací; zdůrazňuje potenciál cestovních víz pro skupiny turistů, kteří již zemi navštívili, a význam uzavírání většího počtu dohod o zrušení vízové povinnosti s cílem co nejlépe využít návštěv zahraničních turistů; s náležitou úctou k právu a povinnosti členských států kontrolovat pohyb přes své hranice považuje za žádoucí, aby evropské orgány a členské státy v rámci společné vízové politiky zavedly dlouhodobou strategii pro koordinovanější a jednodušší postupy udělování víz;

Celoevropské a nadnárodní produkty cestovního ruchu

28.  zastává názor, že veřejné i soukromé zúčastněné strany by měly posílit své úsilí o vytváření nových nadnárodních evropských produktů cestovního ruchu, a současně plně zohledňovat úlohu, kterou při vytváření těchto produktů hrají makroregionální strategie; konstatuje, že makroregiony, například jadransko-jónský makroregion, nabízejí zvláštní přírodní, kulturní a historické základy, ze kterých může rozvoj takových produktů vycházet; vyzývá veřejné a soukromé strany zapojené do makroregionální strategie EU pro Pobaltí, Podunají, jadransko-jónský region a alpský region, aby vypracovaly – každá ve své oblasti – společné strategie rozvoje cestovního ruchu;

29.  vybízí k mezinárodní spolupráci při sestavování nadnárodních tematických itinerářů (na úrovni více evropských zemí), které by rozvinuly zážitkové aspekty, a motivovaly tak k návštěvám určitých destinací (definovaných na vnitrostátní úrovni), zvýšily mobilitu lidí na dovolené, zajistily vyšší průměrné útraty a rozšířily propagační platformu (zvláště co se týká návštěvníků přijíždějících ze vzdálených destinací);

30.  zdůrazňuje nárůst mezinárodní konkurence v důsledku objevení destinací mimo Evropu; z toho důvodu pokládá za důležité posílit spolupráci mezi evropskými destinacemi prostřednictvím seskupení a sítí cestovního ruchu na místní, regionální, vnitrostátní a nadnárodní úrovni a v rámci přímořských oblastí;

31.  uznává význam nadnárodních produktů cestovního ruchu pro podporu územní soudržnosti; je proto přesvědčen o tom, že by případy iniciativ realizovaných v rámci institucionální spolupráce měly být podporovány odpovídajícími pobídkami;

32.  vyzývá členské státy, aby podporovaly nové turistické trasy prostřednictvím obnovy nevyužívaných oblastí, ulic, železnic, opuštěných cest a zastaralých tras;

33.  vyzývá Komisi a členy Evropské komise cestovního ruchu, aby podporovaly současný mandát této komise pomáhat při rozvoji a propagaci cílených nadnárodních a celoevropských produktů a služeb cestovního ruchu, jakož i pobřežního a námořního cestovního ruchu, prostřednictvím propracovaného, zdokonaleného a plně přístupného portálu Visiteurope.com; vyzývá Komisi, aby zajistila možnost navštěvovat portál Visiteurope.com rovněž prostřednictvím všech obvyklých mobilních a přenosných zařízení za pomoci speciálně přizpůsobené aplikace;

34.  dále vyzývá Komisi, aby posílila svou spolupráci s Radou Evropy, Evropskou komisí cestovního ruchu, Světovou organizaci cestovního ruchu OSN a dalšími mezinárodními partnery s cílem zintenzivnit úsilí o vytváření nových nadnárodních a celoevropských produktů cestovního ruchu;

35.  bere na vědomí fakt, že dnešní spotřebitelé mají tendenci vyhledávat spíše turistické zážitky než pouhé destinace, a proto zdůrazňuje, že úspěšná marketingová strategie na podporu evropských produktů cestovního ruchu musí odpovídat potřebám jednotlivých segmentů cestovního ruchu a trhům třetích zemí;

36.  zdůrazňuje, že je nutné, aby cestovní kanceláře a poskytovatelé souborných služeb cestovního ruchu (tour operátoři) propagovali evropské číslo tísňového volání „112“ na příslušných webových stránkách, elektronických jízdenkách a v našich hlavních turistických destinacích;

37.  vítá iniciativu Calypso zaměřenou na sociální cestovní ruch, která umožňuje seniorům, mladým lidem, lidem s nižšími příjmy a zdravotně postiženým jet na dovolenou mimo hlavní sezónu; zdůrazňuje, že tato iniciativa by případně mohla vyřešit problém sezónnosti, kterým trpí zejména méně známé destinace;

38.  mimoto se domnívá, že v zájmu překonání problému sezónnosti je v Evropě nezbytné více se zaměřit na rozvoj cílených produktů cestovního ruchu, jež turistům nabízejí specifické turistické zážitky a odpovídají jejich konkrétním potřebám; vyzývá tudíž Komisi, aby členské státy a odvětví cestovního ruchu stimulovala a podporovala ve vývoji diverzifikovanějších a cílenějších produktů zaměřených na specifická témata, například na venkov, kulturní a průmyslové dědictví, historii, náboženství, zdraví, lázně a wellness, vinařství a gastronomii, hudbu a umění, jakožto formy alternativního cestovního ruchu, které diverzifikují ekonomiku dotčené oblasti, snižují v ní sezónní zaměstnanost, a tím pomáhají přinést do takové oblasti určitou přidanou hodnotu; vybízí proto členské státy, aby náležitě využívaly fondy EU, a žádá Komisi, aby příslušným způsobem rozšířila akční cíle v rámci programu COSME; domnívá se, že sportovní akce a hudební a umělecké festivaly mají velký potenciál mobilizovat turisty z Evropy a zahraničí;

39.  podtrhuje, že rozmanitost a multikulturalismus Evropy nabízejí velký potenciál pro rozvoj tematického cestovního ruchu a umožňují koordinované prosazování alternativního a udržitelného cestovního ruchu a kulturních výměn; podporuje iniciativy k propojení turistických atrakcí s cílem vytvořit tematické produkty cestovního ruchu a turistické trasy na evropské, vnitrostátní, regionální i místní úrovni a využít doplňující se povahu a specifika jednotlivých evropských turistických atrakcí tak, aby byl turistům nabídnut ten nejlepší možný zážitek;

40.  podtrhuje nutnost podporovat a zdůrazňovat bohaté evropské kulturní dědictví pomocí seznamu světového dědictví organizace UNESCO jako jedinečného nástroje na podporu prodeje, ovšem podporovat a zdůrazňovat i místa, která jsou možná méně známá a hůře přístupná, zejména vzhledem k tomu, že kulturní cestovní ruch představuje přibližně 40 % celkového cestovního ruchu v Evropě a přispívá tudíž značně k hospodářskému růstu, zaměstnanosti, sociálním inovacím a rozvoji na místní i regionální úrovni ve městech i na venkově a zmírňuje důsledky sezónnosti; v té souvislosti zdůrazňuje rovněž klíčovou úlohu, kterou pro zachování evropského dědictví hraje sponzorství, jež členským státům pomáhá nést příslušné náklady;

41.  zdůrazňuje, že podpora kulturních akcí na různých úrovních by mohla přispět k atraktivitě turistických destinací, a navrhuje proto zvážit možnost vytvoření celoevropského kalendáře událostí, který by byl umístěn na portálu VisitEurope.com a zlepšoval by informační služby v cestovním ruchu;

42.  vyzývá vnitrostátní organizace cestovního ruchu, aby na in internetu dostatečně zviditelňovaly iniciativy upozorňující na evropské dědictví a ocenění udělovaná za tímto účelem a aby podporovaly s tím související propagační iniciativy a akce (jako je například označení „Evropské dědictví“ nebo evropské kulturní trasy);

43.  připomíná význam zachování kulturního dědictví a jeho ochrany před případnými škodlivými důsledky strukturálních změn způsobených cestovním ruchem a před riziky, které představuje masový cestovní ruch, zejména v době hlavní sezóny; dává přednost kvalitě odvedené práce před otázkou nákladů na její provedení; v této souvislosti vyzdvihuje úlohu, kterou může pro zachování evropského dědictví a kompenzaci snižujících se veřejných rozpočtů přidělovaných pro tyto účely hrát mecenášství;

44.  žádá Komisi a členské státy, aby učinily kroky k ochraně ohrožených památek a míst v Evropě, a zachovaly a podpořily tak kulturní dědictví, a tedy i kulturní cestovní ruch;

45.  zdůrazňuje význam evropského kulturního cestovního ruchu jako nástroje osobního rozvoje a poznávání, zejména pro mladé lidi, a prostředku umožňujícího podporovat bohatou národní a místní kulturní rozmanitost a dědictví Evropy, přispívat k mezikulturnímu učení, poskytovat příležitost k vytváření sítí, posilovat evropskou identitu a odrážet evropské hodnoty;

46.  zdůrazňuje potenciál kulturního cestovního ruchu pro zmírnění chudoby; vyzývá v tomto ohledu k podpoře kreativních odvětví a venkovského cestovního ruchu v jednotlivých členských státech, a to s cílem propagovat výjimečné evropské kulturní bohatství a bojovat proti chudobě a nezaměstnanosti;

47.  zdůrazňuje, že v rámci podpory kulturních akcí by měl být zjednodušen společný nákup jízdních dokladů a vstupenek;

48.  zdůrazňuje, že jazyková rozmanitost v Evropě – úřední jazyky, další úřední jazyky, jazyky menšin a méně známé jazyky – tvoří základ jejího kulturního dědictví a jsou samy o sobě klíčem k udržitelnému a odpovědnému cestovnímu ruchu;

49.  poukazuje na to, že významné historické události a historická místa, jako například Sites of Conscience (místa svědomí), nabízejí příležitost pro řešení současných naléhavých problémů prostřednictvím citlivého výkladu a vzdělávacích programů; podporuje využívání kulturního dědictví a cestovního ruchu k rozvíjení mezikulturního dialogu a ke sbližování obyvatel Evropy;

50.  zdůrazňuje potenciál sportovního cestovního ruchu, který by se v budoucnosti mohl stát jednou z nejdynamičtějších součástí rozvíjejícího se evropského odvětví cestování, a vyzývá k zavedení zvláštních politických opatření na propagaci a podporu tohoto rozvoje; připomíná, že sportovní aktivity mají význam pro turistickou atraktivitu evropských regionů; poukazuje na příležitosti, které se sportovcům a divákům nabízejí při cestování před konáním a v průběhu sportovních událostí, jež mohou přilákat turisty i do nejvzdálenějších oblastí Evropy; zdůrazňuje, že potenciál sportovního cestovního ruchu dosud není dostatečně využíván;

Kvalita

51.  je přesvědčen, že evropský cestovní ruch musí přejít od modelu kvantitativního růstu na model kvalitativní, jenž bude směřovat ke stabilnímu a udržitelnému rozvoji, a že je ve skutečnosti třeba budovat cestovní ruch, jenž umožní vytváření většího počtu kvalifikovaných pracovních míst, která jsou řádně placená; domnívá se, že ekonomická diverzifikace cestovního ruchu ve venkovských a přímořských oblastech nabízí příležitosti pro novou a udržitelnou zaměstnanost;

52.  uznává rozdíly v úrovních služeb v cestovním ruchu a zastává názor, že úroveň kvality je důležitým prostředkem pro vytváření rovných podmínek pro provozovatele a zvyšování transparentnosti pro spotřebitele, neboť přispívá k posilování důvěry všech stran; žádá všechny zúčastněné strany, aby pokročily v diskusi o tom, jak může EU podporovat smluvené standardy kvality služeb v cestovním ruchu;

53.  vyzývá Komisi k zavedení evropské značky kvality cestovního ruchu, která by oceňovala usilovnou snahu odborníků v oblasti cestovního ruchu podporovat kvalitu služeb v tomto odvětví na základě plného respektování kulturního dědictví a přírodního bohatství, zlepšovat kvalitu pracovních míst v odvětví, zajišťovat všem lepší dostupnost a prosazovat kulturní tradice místních společenství;

54.  vyzývá Komisi, aby stimulovala spolupráci mezi členskými státy s cílem zlepšit kvalitu produktů ochranou značky „vyrobeno v“ (made in);

55.  vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci s asociacemi cestovního ruchu definovaly společný evropský systém klasifikace infrastruktury cestovního ruchu (hotely, restaurace apod.); domnívá se, že je třeba dále podporovat iniciativu Hotelstars Union, jejímž účelem je postupně slaďovat systémy klasifikace ubytování v celé Evropě, a která tak umožňuje lepší srovnání nabídky ubytování v Evropě a podílí se na vytváření jednotných kritérií kvality služeb;

56.  je přesvědčen, že k tomu, aby bylo možné udržet dobrou kvalitu, je bezpodmínečně nutné zachovávat normy týkající se bezpečnosti v oblasti služeb cestovního ruchu v EU; vítá proto zelenou knihu Komise nazvanou „Bezpečnost ubytovacích služeb cestovního ruchu“; bere na vědomí vyjádření mnoha spotřebitelských skupin, organizací požární bezpečnosti a organizací cestovního ruchu na podporu opatření na úrovni EU týkajících se bezpečnosti v cestovním ruchu; vyzývá proto Komisi, aby předložila návrh na minimální normy v oblasti bezpečnosti v cestovním ruchu v EU, zejména pokud jde o požární bezpečnost a bezpečnost spojenou s emisemi oxidu uhelnatého v rekreačním ubytování; zdůrazňuje potřebu systematického shromažďování údajů o bezpečnosti ubytování;

57.  zdůrazňuje, že vysoká kvalita služeb cestovního ruchu je zaručena tehdy, doplňuje-li ji příslušná odborná příprava a důstojné pracovní podmínky, a že nedostatek ohledu na požadované dovednosti a sociální výdobytky v tomto odvětví, či jejich oslabování, je kontraproduktivní;

58.  je toho názoru, že investice do odborné přípravy a vzdělávání jsou nezbytnou složkou poskytování kvalitních služeb v odvětví, které zaměstnává převážně mladé lidi ve věku 16 až 35 let; důrazně vyzývá Komisi, aby spolupracovala se soukromými subjekty a dalšími veřejnoprávními orgány na vytvoření programu stáží a kurzů odborné přípravy v době mimo hlavní sezónu s cílem zvýšit atraktivitu odvětví a zmírnit jeho sezónní povahu; domnívá se, že by tyto kurzy měly být vedeny s cílem dosáhnout vyšší kvalifikace a rozvoje sociálních dovedností, což by mělo za důsledek lepší pracovní vyhlídky v tomto odvětví; vyzývá proto Komisi, aby podpořila úsilí, které vynakládá odvětví cestovního ruchu na rozšíření dovedností a kompetencí zaměstnanců a zaměstnavatelů za účelem předjímání budoucích trendů a požadovaných dovedností; je toho názoru, že statistiky zaměstnanosti v odvětví cestovního ruchu by měly být vylepšeny;

59.  vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu podporovala odvětví cestovního ruchu odstraňováním dovednostních nedostatků a podporou tržní využitelnosti odborné přípravy a vzdělávání; navrhuje, aby Komise vydala a šířila pokyny k využití osvědčených postupů a dostupných příležitostí odborné přípravy v rámci EU, čímž by umožnila vysoký stupeň profesionalizace a větší mobilitu odborných pracovníků po celé EU, která bude založena na dobrovolné bázi;

60.  zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy zlepšily vzájemné uznávání odborných kvalifikací v oblasti cestovního ruchu, a umožnily tak pracovníkům tohoto odvětví nalézt nejlepší možnou kariéru, a posílit tím svou mobilitu;

61.  vítá nástroje mobility a projekty spolupráce, jako jsou znalostní aliance a aliance pro odvětvové dovednosti v rámci programů Erasmus+ a Erasmus pro mladé podnikatele, které představují účinný způsob, jak si mohou pracovníci v oblasti cestovního ruchu zapojení do vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních vyměňovat osvědčené postupy, zlepšovat své jazykové dovednosti a získávat praktické znalosti o kulturním cestovním ruchu; je nicméně znepokojen nedostatkem zájmu mladých lidí o kariéru v určitých oblastech cestovního ruchu; zdůrazňuje výhody tzv. duálního systému odborného vzdělávání v odvětví cestovního ruchu a význam kombinování učení s praktickou pracovní zkušeností, čímž se zlepšují jak teoretické znalosti, tak praktické dovednosti; vyzývá členské státy a místní a regionální orgány, aby v zájmu podpory odborné přípravy plně využívaly příležitostí, které nabízí Evropský sociální fond a další fondy EU, jakož i vnitrostátní a regionální fondy;

62.  vyzývá členské státy, aby investovaly do vysoce kvalitní odborné přípravy průvodců cestovního ruchu a podpořily vícejazyčný přístup s cílem zlepšit propagaci zajímavých míst u zahraničních turistů; dále vyzývá Komisi a členské státy, aby definovaly evropské standardy kvality pro průvodce cestovního ruchu, které zajistí soulad s minimálními požadavky na odbornou přípravu;

63.  žádá Komisi, aby vypracovala studii dopadu místních, regionálních, vnitrostátních a evropských daní a poplatků uvalených na produkty a služby cestovního ruchu na konkurenceschopnost Evropy jako turistické destinace; vyzývá členské státy, aby uznaly význam snižování sazeb DPH na služby cestovního ruchu v zájmu podpory rozvoje místních ekonomik, udržení růstu a pracovních míst a pomoci Evropě, aby zůstala konkurenceschopná na celosvětovém trhu;

Uvolnění potenciálu pobřežního a námořního cestovního ruchu

64.  uznává, že Evropská strategie pro větší růst a vyšší zaměstnanost v pobřežním a námořním cestovním ruchu má (v souladu se strategií modrého růstu a strategií Evropa 2020) pro pobřežní a ostrovní oblasti velký význam a představuje soubor jednotných reakcí na mnohé výzvy, jimž tyto oblasti čelí;

65.  důrazně vyzývá Komisi, aby předložila akční plán doprovázející 14 uvedených opatření popsaných ve výše zmíněné strategii pro pobřežní a mořský cestovní ruch a konkrétní cíle a harmonogramy a aby informovala Parlament o dosaženém pokroku u těchto opatření;

66.  vyzývá Komisi, aby uspořádala výroční seminář za účasti pobřežních a přímořských členských států a příslušných regionů s cílem podporovat celoevropský dialog, usnadnit sdílení osvědčených postupů a provádět dlouhodobou strategii;

67.  připomíná význam propojení a dostupnosti a konstatuje, že v odlehlých regionech a na ostrovech, které jsou převážně závislé na námořní a letecké dopravě, je propojení a dostupnost jiné v hlavní sezóně než mimo sezónu; dále zdůrazňuje význam vytvoření regionálních plánů, které podporují mobilitu mezi destinacemi; žádá Komisi, aby opatření č. 12 výše zmíněné strategie pro pobřežní a mořský cestovní ruch rovněž zohlednilo účinnost veřejné podpory v pobřežních a námořních regionech;

68.  důrazně vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a zúčastněnými stranami z odvětví námořního a přímořského cestovního ruchu vyhodnotila potřebu vytvoření inteligentních a inovativních strategií jakožto řešení pro zmírnění sezónnosti, které bude přizpůsobeno jak obdobím sezóny, tak i dobám mimo sezónu a bude zohledňovat odlišné cílové skupiny; vyzývá zúčastněné strany, aby usilovaly o vytvoření zážitků, produktů a doplňkových služeb spjatých s místními produkty, zejména s námořním dědictvím a kulturou, vodními sporty, rekreační plavbou, pozorováním námořního života a přírody, aktivitami souvisejícími se sluncem a pláží a s vazbami na řemeslný rybolov, potraviny a zdraví;

69.  zdůrazňuje, že pro růst odvětví cestovního ruchu v Evropě je významný cestovní ruch spojený s výletními plavbami; vyzývá proto Komisi, aby společně s členskými státy posoudila nezbytné zdroje a stávající přístavní a námořní infrastrukturu a standardizovala třídění odpadu a recyklaci s cílem vytvořit inovativní plánování pro tyto oblasti rozvojem konceptu inteligentního přístavního města;

70.  zdůrazňuje, že společné plánování a společné kroky jsou stejně tak důležité pro přijetí cestovního ruchu obyvatelstvem jako pro udržitelný rozvoj;

Udržitelný, odpovědný a sociální cestovní ruch

71.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci se strategickými partnery, jako například Evropskou komisí cestovního ruchu a dalšími zúčastněnými stranami, nadále podporovala udržitelný, odpovědný a ekologický cestovní ruch vytvářením nových specifických produktů a podporou produktů stávajících a navrhla zřízení celoevropské plně přístupné internetové platformy, která bude sdružovat existující informace o certifikovaných produktech, nových formách cestovního ruchu, destinacích a turistických trasách v jedné databázi přístupné z portálu Visiteurope.com;

72.  je přesvědčen o tom, že v rámci programu COSME je třeba vyčlenit větší objem prostředků na (spolu)financování projektů udržitelného cestovního ruchu;

73.  naléhavě vyzývá Komisi, aby dokončila Evropskou chartu udržitelného a odpovědného cestovního ruchu a aby nadále finančně podporovala důležité iniciativy a sítě, jako je iniciativa Evropské turistické destinace nejvyšší kvality (EDEN) a evropské kulturní trasy;

74.  vybízí vnitrostátní organizace cestovního ruchu, aby na základě norem navržených Komisí vytvořily speciální a jedinečný portál fungující na vnitrostátní úrovni a věnovaný udržitelnému a odpovědnému cestovnímu ruchu, jehož cílem by bylo umožnit spotřebitelům informovanou volbu mezi cílenými národními a nadnárodními produkty a destinacemi;

75.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit rozvoj udržitelného, odpovědného a dostupného cestovního ruchu, v němž by pro rozvoj destinací hrál ústřední roli pojem „inteligentní destinace“ a jenž by kombinoval aspekty udržitelnosti, „zážitkové“ turistiky, vhodného využívání přírodních zdrojů a nových technologií, včetně aspektů fyzické přístupnosti a přístupnosti z hlediska informačních a komunikačních technologií; je přesvědčen, že informační sítě pro monitorování neinfrastrukturních projektů (tzv. měkkých projektů) v oblasti cestovního ruchu nabízejí dobré příležitosti pro podporu malých a středních podniků, místního udržitelného rozvoje, udržitelných pracovních míst a stabilní ekonomiky;

76.  vyzývá Komisi, aby provedla studii certifikátů udržitelnosti pro služby tzv. měkké turistiky (soft tourism), včetně analýzy dobrovolných nástrojů uvádějící, které nástroje byly úspěšné;

77.  žádá podporu a další rozvoj nabídek cestovního ruchu vstřícných k rodinám a dětem, a to například vytvořením evropské turistické známky osvědčující vstřícnost k rodinám;

78.  zdůrazňuje význam podpory programů, které umožní obnovu zastaralých hotelových zařízení v souladu s kritérii ekologicky udržitelného cestovního ruchu;

79.  uznává klíčovou úlohu, kterou hraje evropský cestovní ruch v obnově venkovských a městských oblastí s cílem dosáhnout udržitelného místního a regionálního rozvoje;

80.  vybízí k rozvoji udržitelných služeb cestovního ruchu v regionech, jejichž pověst byla poškozena větším důrazem na rozvoj jiných odvětví, včetně průmyslu, navzdory tomu, že tyto regiony mají velký kulturní a turistický potenciál;

81.  zdůrazňuje, že je důležité mít povědomí o tom, že cestovní ruch by neměl mít negativní vliv na běžný život rezidentů; domnívá se, že by naopak populace rezidentů měla být pozitivně zapojena a měla by být schopna se na fenoménu cestovního ruchu podílet;

82.  zdůrazňuje, že ochrana přírodního a kulturního dědictví a biologické rozmanitosti představují pro cestovní ruch cenný kapitál, a podporuje proto členské státy a regionální orgány a podniky cestovního ruchu v tom, aby při rozhodování o projektech infrastruktury a při jejich realizaci prosazovaly ekologický cestovní ruch a dodržování právních předpisů EU v oblasti životního prostředí; vyzývá členské státy, aby zahrnuly iniciativy přírodního dědictví do svých vnitrostátních a regionálních strategií cestovního ruchu;

83.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit udržitelný a odpovědný cestovní ruch pro ochranu a podporu regionálního přírodního a kulturního dědictví; je proto přesvědčen, že prostřednictvím odpovídajících opatření by měly být více podporovány a propagovány regionální produkty cestovního ruchu a krátké pobyty;

84.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily sítě zelených tras zahrnující venkovské a zalesněné oblasti a drobná přírodní stanoviště tím, že zkombinují stávající sítě dopravní infrastruktury s novými, ekologicky udržitelnými řešeními;

85.  zdůrazňuje, že udržitelný cestovní ruch v oblasti rybolovu může významně přispívat k ekonomice venkovských oblastí v Evropě; zdůrazňuje, že tento druh cestovního ruchu může nadále existovat pouze za podmínky, že budou lépe spravovány ohrožené rybí druhy v evropských vnitřních vodách;

86.  konstatuje, že agroturistika je jednou z hlavních forem alternativního cestovního ruchu v EU, a vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy podporovala opatření, která mají zajistit pobídky dalšímu rozvoji infrastruktury a dostupnosti odvětví;

87.  vyzývá Komisi, aby ve větší míře podpořila místní oblasti a specifika tím, že bude představovat místní produkty a zajišťovat jim ochranu, například prostřednictvím zemědělských a nezemědělských chráněných označení původu;

88.  domnívá se, že citlivé regiony, jako jsou ostrovy, pobřeží a pohoří, a zejména odlehlé a nejvzdálenější regiony, jsou často na cestovním ruchu velmi závislé a patří mezi území nejvíce postižená změnou klimatu; je proto přesvědčen o tom, že ochrana klimatu by měla být prioritou a měla by být do evropských, národních a regionálních politik v oblasti cestovního ruchu a dopravy více integrována, a to i prostřednictvím důrazu na energetickou účinnost, obnovitelné zdroje energie, udržitelnou dopravu a nakládání s odpadem; vyzývá Komisi, aby vypracovala posouzení dopadu změny klimatu na cestovní ruch v těchto citlivých regionech – z hospodářského, environmentálního a sociálního hlediska – a jejího dopadu na cestovní ruch v budoucnu;

89.  zdůrazňuje potřebu podporovat turistický potenciál izolovaných venkovských, ostrovních, pobřežních a horských oblastí, přičemž vybízí k rozvoji pobřežního a námořního cestovního ruchu v EU a vyzývá členské státy, aby rozvíjely udržitelnou infrastrukturu a zlepšovaly přeshraniční propojení, které je prostředkem ke zvýšení jejich atraktivity a dostupnosti;

90.  zdůrazňuje skutečnost, že ostrovy se potýkají s vlastními problémy, zejména pokud jde o spojení mezi menšími ostrovy a pevninou, a vyzývá Komisi, aby navrhla opatření k navýšení investic do této oblasti;

91.  domnívá se, že zavedení dobrovolných kontrol životního prostředí za účelem zlepšení environmentální kvality cestovního ruchu bude užitečným příspěvkem odvětví, a doporučuje, aby byly oceněny společnosti, které přijmou konkrétní závazky;

92.  žádá odpovědné orgány a provozovatele na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, aby s větším úsilím podporovali sítě nemotorové dopravy, např. evropské jezdecké cesty, stezky pro pěší nebo poutní trasy a cyklotrasy, v kombinaci se všemi druhy přeshraničních železničních služeb, včetně vysokorychlostních a nočních vlaků; připomíná, že je třeba rovněž prozkoumat dopravní interoperabilitu s jinými druhy dopravy; doporučuje odstranění navýšených cen jízdného v hraničních pásmech, které je jednou z překážek, jež turistům v pohraničních oblastech brání ve větším využívání železniční infrastruktury;

93.  je přesvědčen, že udržitelný městský cestovní ruch je rychle rostoucí oblastí podnikání a že politika týkající se mobility a dopravy v turistických centrech měst by měla být účinná a udržitelná a měla by přinášet výhody jak návštěvníkům, tak navštěvovaným;

94.  podporuje rozvoj integrovaných multimodálních forem dopravy pro turisty prostřednictvím jízdenek, které jim umožní používat různé dopravní prostředky v závislosti na různých požadavcích; zdůrazňuje, že silnou pobídkou pro přeshraniční cestovní ruch by byl pokrok v oblasti služeb integrovaného vystavování jízdenek;

95.  zdůrazňuje, že elektronická vozidla nabízejí stále atraktivnější řešení pro novou flexibilní mobilitu v rámci venkovského i městského cestovního ruchu, přičemž tato možnost mobility by měla být v rekreačních střediscích stále více nabízena;

96.  zdůrazňuje, že je důležité, aby uživatelům jízdních kol bylo usnadněno cestování prostředky veřejné dopravy;

97.  důrazně vyzývá Komisi, aby posoudila možnost, zda lze Evropský systém ukazatelů v oblasti cestovního ruchu transformovat na nástroj EU, který by pomáhal turistickým destinacím kontrolovat, řídit, hodnotit a zlepšovat jejich výsledky z hlediska udržitelnosti;

98.  vyzývá členské státy, aby si předávaly kladné zkušenosti s udržitelným řízením cestovního ruchu v kontextu mezinárodní zahraniční spolupráce;

99.  zastává názor, že nedílnou součástí udržitelnosti cestovního ruchu je jeho plná přístupnost a cenová dostupnost; potvrzuje, že zásada „cestovní ruch pro všechny“ umožňuje a usnadňuje lidem, zejména osobám se zvláštními potřebami (jako jsou osoby se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu, mladí lidé, starší osoby a rodiny s nízkými příjmy a s dětmi), uplatňovat jejich občanská práva a že tato zásada musí být referenčním kritériem každé celostátní, regionální, místní nebo evropské akce související s cestovním ruchem; vyzývá členské státy, aby při vytváření nových konceptů cestovního ruchu pro starší občany a osoby se specifickým postižením kladly důraz na použití nových technologií;

100.  doporučuje, aby členské státy vytvořily celoevropský jednotný a transparentní systém dostupných možností volby a vytvořily k tomu odpovídající internetové platformy; žádá Komisi, aby v tomto smyslu předložila návrhy;

101.  doporučuje, aby členské státy zavedly do programů hospodářského rozvoje dostupnost jako kritérium způsobilosti pro odvětví cestovního ruchu;

102.  zdůrazňuje, že důvěra spotřebitelů ve společnosti poskytující služby v oblasti cestovního ruchu závisí rovněž na společnostech, které spotřebitelům umožňují řešit spotřebitelské spory alternativními způsoby, jež jsou jednoduché, efektivní a rychlé, a na společnostech, které chrání osobní a finanční údaje spotřebitelů;

103.  zastává názor, že v zájmu zpřístupnění evropského cestovního ruchu musí letecké společnosti ukončit pokřivenou a často rozšířenou praxi, kdy přidělují více prostoru obchodním třídám než třídám ekonomickým;

104.  zdůrazňuje, že občanská společnost přispívá k propagaci nových forem cestovního ruchu prostřednictvím sociálních sítí, dobrovolnických organizací, kulturních a sportovních sdružení, občanských akčních skupin a organizací zastupujících mladé lidi, ženy a komunity občanů žijících v zahraničí;

105.  vyzývá, aby byla více uznávána ústřední role, kterou při rozvoji a podpoře odvětví cestovního ruchu hraje kulturní dobrovolnictví;

106.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly pozornost potenciálu sociálního hospodářství rozvíjet udržitelný a odpovědný cestovní ruch a tento potenciál podporovaly;

107.  domnívá se, že cestovní ruch má významnou sociální hodnotu pro mladé lidi, výdělečné osoby v produktivním věku a důchodce, a vybízí členské státy, aby využívaly fondů EU k rozvoji služeb cestovního ruchu v oblasti zdraví a rekreační turistiky;

108.  zdůrazňuje, že trvající přistěhovalecká krize v Evropě má dopad zejména na přímořské oblasti, ve kterých je cestovní ruch významnou složkou příjmu obyvatel; vyzývá Komisi, aby navrhla zprávu o dopadu nekontrolovaného přílivu uprchlíků do EU na cestovní ruch;

Ekonomika zaměřená na sdílení

109.  vítá příležitosti, které ekonomika sdílení přináší tzv. startupům a inovativním společnostem působícím v odvětví cestovního ruchu; uznává, že služby založené na ekonomice sdílení jsou komplementární s jinými nabídkami služeb cestovního ruchu, pokud jde o místo působení a klienty, na které se zaměřují;

110.  připomíná, že ekonomika sdílení nebo společná spotřeba je novým socioekonomickým modelem, který se nyní rozmáhá díky technologické revoluci a internetu propojujícím lidi prostřednictvím on-line platforem, kde lze bezpečně a transparentně provádět transakce týkající se zboží a služeb;

111.  zdůrazňuje, že současné právní předpisy nejsou uzpůsobeny ekonomice sdílení, a proto se orgány místní správy a vnitrostátní vlády začaly těmito on-line platformami ekonomiky sdílení zabývat a pokoušejí se regulovat jejich účinky, přičemž často uplatňují nepřiměřená opatření, která jsou v rámci EU poněkud rozdílná; naléhavě žádá Komisi, aby s členskými státy určila nejlepší možné iniciativy, které mají být přijaty na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni; doporučuje, aby bylo v rámci zastřešující strategie EU v oblasti jednotného digitálního trhu zváženo zavedení odpovídajícího regulačního rámce;

112.  zdůrazňuje, že než budou přijata regulační opatření, je třeba nejprve analyzovat reakci na rozmach „sdílené ekonomiky“; domnívá se nicméně, že jakékoli kroky veřejných orgánů musí být přiměřené a flexibilní, aby bylo možné zavést regulační rámec, který zajistí rovné podmínky pro podniky, zejména pak vstřícné a příznivé podnikatelské prostředí pro malé a střední podniky a pro inovace v odvětví; domnívá se dále, že v zájmu ochrany spotřebitele by se právní úprava v oblasti bezpečnosti, zabezpečení a zdraví regulující odvětví tradičního cestovního ruchu měla vztahovat rovněž na služby cestovního ruchu nabízené v rámci ekonomiky sdílení na komerční bázi;

113.  zdůrazňuje, že činnosti poskytovatelů je třeba správně kategorizovat, neboť je třeba jasně rozlišovat mezi neformálním sdílením ad hoc a trvalými a profesionálními obchodními službami, na něž by se měla vztahovat odpovídající regulace;

114.  zdůrazňuje rovněž, že platformy musí být dostupné v plném rozsahu a že spotřebitelé, kteří takové stránky využívají, musí být řádně informováni a neuváděni v omyl, a musí být zajištěna ochrana jejich osobních údajů; zdůrazňuje význam životaschopného a transparentního systému přezkumů a dále zajištění toho, aby spotřebitelé nebyli poskytovateli služeb sankcionováni za uvedení negativní recenze;

115.  zdůrazňuje, že společnosti působící v oblasti technologií, které vystupují jako zprostředkovatelé, musí informovat poskytovatele služeb o jejich povinnostech, zejména pokud jde o ochranu práv spotřebitele, a poskytovat spolehlivé a dostupné informace o všech poplatcích a skrytých nákladech spojených s podnikatelskou činností, a o způsobu, jak v plném rozsahu dodržovat místní právní předpisy, zejména daňové předpisy a normy týkající se bezpečnosti spotřebitele a podmínek práce poskytovatelů služeb cestovního ruchu;

116.  vyzývá Komisi, aby posoudila hospodářský a sociální dopad ekonomiky sdílení a její důsledky pro odvětví cestovního ruchu, spotřebitele, společnosti působící v odvětví technologií a veřejné orgány a podávala Parlamentu zprávy o výsledcích kroků, které doposud podnikla, a to včetně zpráv o činnosti pracovní skupiny zřízené GŘ GROW;

Digitalizace

117.  vyzývá Komisi, aby společně se zástupci odvětví a svazy cestovního ruchu vypracovala plán iniciativ zaměřující se na širší rozsah inovací (procesní, IKT a výzkumné) a na vyžadované dovednosti s cílem podnítit společnosti v odvětví cestování a cestovního ruchu k tomu, aby účinněji přijímaly a využívaly digitální nástroje; je toho názoru, že Komise by mohla vynaložit větší úsilí pro šíření osvědčených postupů v této oblasti;

118.  vítá platformu pro digitální cestovní ruch vytvořenou Komisí a její cíle, kterými je zaprvé podpora inovační kapacity a digitalizace malých a středních podniků v oblasti cestovního ruchu a zadruhé vytváření návrhů, jak přizpůsobit a utvářet udržitelné, konkurenceschopné a na spotřebitele zaměřené strategie, jejichž cílem je další rozvoj tohoto odvětví; vybízí k používání inovačních technologií, sdílení osvědčených postupů a prohloubení spolupráce na úrovni regionů s cílem zvýšit atraktivitu a konkurenceschopnost evropského odvětví cestovního ruchu; domnívá se, že podpora elektronického učení a širší využití digitálních technologií by zajistily další pokrok při plnění tohoto cíle;

119.  je si vědom toho, že malé a střední podniky (z nichž většinu tvoří mikropodniky) a startupy v odvětví cestovního ruchu čelí při propagování svých služeb v zahraničí a při adaptaci rychle se měnícím podmínkám na trhu značným obtížím; konstatuje, že nové nástroje informačních technologií, jako je portál pro podnikání v oblasti cestovního ruchu vyvinutý Komisí, a webové semináře jim pomohou digitální možnosti lépe využívat; zdůrazňuje, že zpřístupnění portálu pro podnikání v oblasti cestovního ruchu ve všech jazycích členských států by dále posílilo územní přínosy těchto opatření; vybízí k přijetí podobných iniciativ na místní, regionální a vnitrostátní úrovni;

120.  žádá Komisi, aby pokračovala v rozvoji spolupráce mezi veřejnými a soukromými zúčastněnými stranami v odvětví cestování a cestovního ruchu s cílem usnadnit evropským podnikům výzkum a přechod na digitální řešení; zvláště zdůrazňuje, že je zapotřebí zlepšit koordinaci mezi veřejnými orgány pro správu cestovního ruchu na vnitrostátní, regionální a místní úrovni a cestovními kancelářemi, odvětvím pohostinství a společnostmi působícími v digitálním odvětví;

121.  vyzývá Komisi, aby pomohla odvětví vytvářet nástroje, které umožní sledovat oblíbené destinace turistů, budovat jejich profil a sledovat mobilitu turistů tak, aby bylo možné zjistit jejich zájmy a vytvořit vhodné produkty, a aby vytvořila nástroje nabízející destinace „á la carte“ nebo sledující sítě za účelem zjištění názoru našich návštěvníků;

122.  očekává, že pokud jde o digitalizaci v rámci evropského trhu cestovního ruchu, předloží Komise podrobnou zprávu zahrnující posouzení aktuálního stavu s cílem určit a řešit výzvy a příležitosti pro různé veřejné a soukromé subjekty na vnitrostátní, regionální a místní úrovni; domnívá se, že tato zpráva by měla zahrnovat odpovídající doporučení s cílem zaručit spravedlivou soutěž a rovné podmínky pro všechny subjekty a chránit spotřebitele zajištěním transparentnosti, neutrality a přístupnosti;

123.  bere na vědomí nárůst on-line rezervací služeb cestovního ruchu přímo uživateli služeb a rizika, která to může přinést spotřebitelům, kteří si často nejsou vědomi svých práv a neznají příslušnou právní úpravu; vyzývá Komisi, aby se podrobně zabývala jakýmkoli zneužitím, ke kterému může v této oblasti dojít, zejména v souvislosti s kombinovaným nákupem od více poskytovatelů služeb (například letenky a pronájem vozidla), a aby přizpůsobila a rozvíjela tyto nové možnosti rezervačních služeb v rámci příští revize směrnice o souborných cestovních službách;

124.  vítá nedávné uzavření třístranných jednání o revidované směrnici o souborných službách pro cesty; vyzývá k včasnému a účinnému provedení a uplatňování této směrnice s cílem zajistit proměnu odvětví a ochranu spotřebitelů v digitálním prostředí;

125.  žádá Komisi, aby změnila účel finančních prostředků a programů s cílem lépe podporovat digitalizaci evropských podniků cestovního ruchu;

126.  žádá Komisi, aby zajistila, aby poskytovatelé služeb získali spravedlivý a rovný přístup k příslušným údajům cestovních a dopravních provozovatelů, neboť je třeba zjednodušit zavádění digitálních multimodálních informačních služeb a prodeje jízdenek; konstatuje, že pro poskytování přesných údajů o dopravě a cestování v reálném čase za účelem rozvoje integrovaných služeb mobility přispívajících k rozvoji evropského cestovního ruchu, jsou důležité inteligentní dopravní systémy;

127.  žádá členské státy, aby určily a prosazovaly iniciativy EU na podporu využívání digitální infrastruktury a interoperability mezi různými platformami; v této souvislosti vyzývá členské státy k tomu, aby v turistických oblastech poskytovaly bezplatné pokrytí bezdrátového připojení (wi-fi) a na základě příslušného rozhodnutí zrušily roamingové poplatky do 15. června 2017, jakož i zeměpisné blokování;

128.  vyzývá členské státy a místní orgány, aby zajistily, aby veškeré stanice a příjezdová, odjezdová a přestupní nástupiště byla vybavena informačními kancelářemi s proškoleným personálem schopným poskytovat informace o klíčových destinacích, způsobech dopravy a turistických zařízeních, které by poskytovaly vícejazyčné digitální informační systémy s bezplatným a neomezeným přístupem k wi-fi sítím, které mohou využívat i osoby se zdravotním postižením;

129.  zdůrazňuje, že při rezervaci ubytování nebo dopravních prostředků on-line se cestující stále musí vyrovnávat s rozdílnými cenami a podmínkami; proto vítá sdělení Komise o strategii pro jednotný digitální trh v Evropě; žádá Komisi, aby přijala ucelený návrh ukončení neodůvodněného zeměpisného blokování přístupu ke zboží, službám a nejlepším dostupným cenám podle zeměpisného umístění či země pobytu;

130.  naléhavě vyzývá členské státy, aby věnovaly prvořadou pozornost rozvoji přístupu k širokopásmovému internetu v odlehlých či nejvzdálenějších turistických oblastech, jako jsou např. ostrovní a pobřežní, horské a venkovské oblasti, s cílem posílit růst podnikání v oblasti cestovního ruchu a zmenšit digitální propast v EU;

131.  vyzývá členské státy a zapojené subjekty, aby vytvořily účinné prostředky k řešení problému úbytku dovedností ve všech oblastech odvětví cestovního ruchu, zejména v oblasti digitalizace;

132.  je znepokojen tím, že celá řada hospodářských přínosů distribuce on-line není v Evropě zužitkovávána; zastává názor, že evropské vlády by měly učinit více pro posílení podnikání v Evropě, a zejména pro posílení technologicky orientovaných řešení;

o
o   o

133.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 56 E, 26.2.2013, s. 41.
(2) Úř. věst. C 131 E, 8.5.2013, s. 9.
(3) Úř. věst. C 134, 7.6.2003, s. 7.

Právní upozornění