Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/2933(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

RC-B8-1146/2015

Rozpravy :

Hlasování :

PV 11/11/2015 - 16.2
CRE 11/11/2015 - 16.2

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0394

Přijaté texty
PDF 424kWORD 93k
Středa, 11. listopadu 2015 - Brusel Konečné znění
Budoucí soubor opatření týkajících se letectví
P8_TA(2015)0394RC-B8-1146/2015

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2015 o letectví (2015/2933(RSP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. dubna 2007(1) o vytvoření Společného evropského leteckého prostoru,

–  s ohledem na směrnici 2009/12/ES ze dne 11. března 2009 o letištních poplatcích,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2011 o mezinárodních dohodách v oblasti letectví podle Lisabonské smlouvy(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. července 2013 o vnější politice EU v oblasti letecké dopravy – řešení budoucích výzev(3),

–  s ohledem na svůj postoj přijatý v prvním čtení dne 12. března 2014 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o provádění jednotného evropského nebe (přepracované znění)(4),

–  s ohledem na svůj postoj přijatý v prvním čtení dne 12. března 2014 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 216/2008, pokud jde o letiště, uspořádání letového provozu a letové navigační služby(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 29. října 2015 o přidělení pásma rádiového spektra nezbytného na podporu budoucího vývoje satelitních technologií, které umožní zavedení systémů pro celosvětové sledování letů(6), stanoveného Světovou radiokomunikační konferencí, která se bude konat ve dnech od 2. do 27. listopadu 2015 v Ženevě (WRC 15),

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na článek 90, čl. 100 odst. 2 a článek 218 této smlouvy,

–  s ohledem na nadcházející legislativní „soubor opatření v oblasti letectví“ Komise,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že s odvětvím letecké dopravy v Evropě v roce 2012 přímo souviselo 2,6 milionu pracovních míst a že toto odvětví přispělo více než 2,4 % k HDP EU;

B.  vzhledem k tomu, že v roce 2014 činil počet cestujících v letecké dopravě v EU 849,4 milionů, což představuje nárůst o 4,4 % ve srovnání s rokem 2013 a o 16,9 % ve srovnání s rokem 2009;

C.  vzhledem k tomu, že evropské letecké společnosti od roku 2012 zrušily nebo plánují zrušit více než 20 000 pracovních míst;

D.  vzhledem k tomu, že evropské letecké společnosti působí v rychle se měnícím, stále konkurenčnějším prostředí na vnitřních i zahraničních trzích;

E.  vzhledem k tomu, že Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) a EU a její členské státy musí zlepšit různá legislativní a finanční opatření, jako je systém obchodování s emisemi v rámci EU, rozšíření práv cestujících, odvody a vnitrostátní zdanění, snižování hluku na letištích a omezení provozních hodin;

F.  vzhledem k tomu, že letecká doprava se podílí na změně klimatu, přičemž je zodpovědná přibližně za 13 % emisí CO2 z dopravy v Evropské unii a také za další emise jako např. NOx;

G.  vzhledem k tomu, že Komise má v úmyslu přijmout do konce roku 2015 soubor opatření v oblasti letectví, v němž se pokusí vymezit a řešit problémy, jimž odvětví letecké dopravy EU čelí;

Zvýšení konkurenceschopnosti odvětví letecké dopravy

1.  je toho názoru, že soubor opatření v oblasti letectví by měl přinést tolik potřebný impuls pro udržitelnější a konkurenceschopnější evropské letecké odvětví, posílit evropské letecké společnosti, letiště a letecký průmysl, zajistit rovné podmínky na světovém trhu a předestřít dlouhodobou strategii evropského leteckého odvětví;

2.  vyzývá Komisi, aby při přípravě souboru opatření v oblasti letectví zohlednila a zahrnula do něj zásadní body postoje Parlamentu v prvním čtení o jednotném evropském nebi 2+ (SES2 +) a Evropské agentuře pro bezpečnost letectví (EASA) a z usnesení Parlamentu ze dne 2. července 2013 o vnější politice EU v oblasti letecké dopravy;

3.  zdůrazňuje, že letecké odvětví se v EU významnou měrou podílí na růstu a zaměstnanosti a že je úzce provázáno s konkurenceschopností EU v odvětví letecké dopravy (např. kladná obchodní bilance, používání čistších technologií v evropských letadlech, evropský systém uspořádání letového provozu (SESAR), jednotné evropské nebe (SES), organizace údržby), které vykazuje roční obrat kolem 100 miliard EUR a vytváří zhruba 500 000 přímých pracovních míst; požaduje tedy aktivní politiky cílené na podporu a rozvoj leteckého průmyslu;

4.  zdůrazňuje skutečnost, že nezbytným předpokladem pro konkurenceschopnost evropského odvětví letecké dopravy jsou inovace; doporučuje proto, aby Komise zohledňovala a podporovala inovace v oblasti řízení letového provozu (automatizované řízení letového provozu, používání volných tratí), systémů dálkově řízeného letadla (RPAS), využívání alternativních paliv, konstrukce letadla a motoru (vyšší účinnost, nižší hlučnost), bezpečnosti letišť (bezdotyková řešení, jednorázové kontroly ochrany před protiprávními činy), digitalizace a multimodálních řešení (počítačově řízené pozemní odbavení); dále doporučuje, aby podporovala globální řešení v oblasti životního prostředí, jako je celosvětové tržní opatření ke snížení emisí CO2 z mezinárodní letecké dopravy, a sladila regionální systémy (například systém obchodování s emisemi v letectví) za účelem jejich sloučení do globálního systému, ekologizace letišť a nové obchodní modely (jako jsou nová distribuční pravidla pro prodej letecké dopravy NDC organizace IATA, zaručení spojení při cestách s více společnostmi nebo integrovaný prodej letenek);

5.  vyzývá Komisi, aby jednala v mezích svých pravomocí a odstranila zátěž, s níž se evropské letecké společnosti na úrovni EU i na úrovni jejích členských států potýkají, a posílila tak konkurenceschopnost odvětví evropské letecké dopravy;

6.  zdůrazňuje ztrátu konkurenceschopnosti leteckých společností a letišť v EU oproti dotovaným dopravcům a letištím ve třetích zemích; požaduje v této souvislosti aktivní politiku, jež zajistí rovné podmínky z hlediska vlastnictví, a důrazně vybízí členské státy, aby zlepšily svou vnitrostátní infrastrukturu, aby tak jejich letecké společnosti mohly soutěžit za příznivějších podmínek;

7.  vyjadřuje politování nad tím, že se nařízení (ES) č. 868/2004 o ochraně před nekalými cenovými praktikami v odvětví letecké dopravy ukázalo jako nedostatečné a neúčinné z hlediska rozsahu; žádá Komisi, aby nejpozději do listopadu 2015 zveřejnila analýzu příčin jeho neprovádění; vyzývá Komisi, aby revidovala nařízení (ES) č. 868/2004 tak, aby zajišťovalo spravedlivou hospodářskou soutěž v zahraničních vztazích odvětví letecké dopravy EU a posilovalo jeho postavení v rámci hospodářské soutěže, účinněji předcházelo nekalé hospodářské soutěži, zaručovalo reciprocitu a zamezovalo nekalým praktikám, jako je poskytování dotací a státní podpory leteckým společnostem ze třetích zemí, což narušuje trh; zdůrazňuje, že cílem by mělo být zlepšení politické strategie na evropské úrovni, aby se tento rozpor rychle vyřešil, a to zejména díky ustanovení o transparentní a „spravedlivé hospodářské soutěži“; žádá rovněž Komisi, aby se zabývala pojmem „účinná kontrola“ leteckých společností;

8.  konstatuje, že evropská letiště čelí významným konkurenčním tlakům – jak ze strany leteckých společností, tak konkurenčních letišť; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby tento vývoj zohlednila při provádění směrnice o letištních poplatcích a zajistila výhody všem zúčastněným stranám a cestujícím;

9.  vyzývá Radu k většímu úsilí o schválení návrhu nařízení o letištních časech s cílem zlepšit výkonnost letišť a umožnit hladké fungování letecké dopravy v Evropě, neboť se očekává, že se do roku 2030 tato doprava zdvojnásobí;

10.  zdůrazňuje význam malých a regionálních letišť v rámci Evropské unie při zajišťování regionálního propojení; vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy předložila dlouhodobý strategický plán EU pro řešení výzev a příležitostí pro regionální letiště v EU, včetně pravidel pro státní podporu dopravní infrastruktury, neboť je třeba podporovat jejich úlohu při zajišťování soudržnosti mezi jednotlivými regiony EU, která by se měla stát součástí strategie EU pro růst a zaměstnanost;

Mezinárodní rozměr

11.  zdůrazňuje, že strategickým cílem by mělo být sjednání komplexních dohod o letectví s hlavními obchodními partnery EU a že taková jednání by měla být buď zahájena, nebo uspíšena; naléhavě vyzývá Komisi, aby usilovala o získání obsáhlých mandátů od členských států v co nejbližší době, přičemž by měla upřednostňovat země Rady pro spolupráci v Zálivu, s cílem zajistit rovné podmínky pro evropské letecké společnosti i letiště, zajistit reciprocitu a zahrnout ustanovení o spravedlivé hospodářské soutěži; trvá na tom, že aby tyto komplexní dohody v oblasti letectví byly v praxi účinné, musí obsahovat ochrannou doložku, která vymezí protiprávní jednání a jeho zákonné důsledky;

12.  konstatuje, že odvětví letecké dopravy nepodléhá celosvětově platné právní úpravě, protože nespadá do působnosti Světové obchodní organizace (WTO); zdůrazňuje význam globálně dohodnutých pravidel v rámci Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) s cílem snížit emise z letecké dopravy a dopad na klima; bere na vědomí, že organizace ICAO se zavázala k vytvoření globálního tržního mechanismu;

13.  vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily provádění jednotného evropského nebe prostřednictvím přijetí balíčku SES2 +, neboť stávající roztříštěnost evropského vzdušného prostoru představuje pro evropské letecké dopravce největší zátěž;

14.  očekává, že se soubor opatření v oblasti letectví bude zabývat plnou integrací letišť v evropské dopravní síti a že tuto integraci zajistí; připomíná, že je nutné, aby byl soubor opatření v souladu se stávajícími i budoucími právními předpisy o právech cestujících, a naléhavě žádá Radu, aby předložila své stanovisko, neboť jak cestující, tak letečtí dopravci vyžadují jasná pravidla;

Sociální agenda v odvětví letectví

15.  zdůrazňuje skutečnost, že některé pracovní podmínky v odvětví letectví mohou mít dopad na bezpečnost letů; doporučuje, aby GŘ MOVE a GŘ EMPL spolupracovaly a aby soubor opatření v oblasti letectví obsahoval sociální ustanovení a poskytoval nezbytné záruky, o nichž se diskutovalo na konferenci na vysoké úrovni nazvané „Sociální agenda pro dopravu“, kterou Komise uspořádala dne 4. června 2015;

16.  žádá, aby posílení a harmonizace bezpečnostního řetězce probíhalo pomocí získávání a udržení kvalifikovaných a odborně vyškolených pracovníků;

17.  zdůrazňuje, že letecký průmysl je považován za rostoucí odvětví, které přitahuje a nabízí kvalifikované a motivované odborníky, a aby tomu tak mohlo být i nadále, je třeba dodržovat stávající právní předpisy EU v oblasti zaměstnanosti a pracovních podmínek, normy a postupy EU, včetně postupů kolektivního vyjednávání;

18.  doporučuje zavést jasnou definici pojmu „hlavní místo obchodní činnosti“, aby provozní licence vydával stát, pokud objem letecké dopravy v daném státě dosahuje značného rozsahu, a také sladit v souvislosti s koordinací systémů sociálního zabezpečení a pracovněprávních předpisů definici „mateřského letiště“ dle nařízení (EU) č. 83/2014 a nařízení (EU) č. 465/2012; zdůrazňuje, že je třeba zkrátit přechodné období a vyjasnit situaci leteckých posádek, které mají více mateřských letišť;

19.  bere na vědomí problémy spojené s prováděním směrnice o agenturním zaměstnávání (2008/104/ES) a doporučuje, aby Komise přezkoumala její současné použití v tomto odvětví a na tomto základě rozhodla, jak tyto problémy řešit;

20.  je znepokojen nárůstem sociálně problematických obchodních praktik, jako jsou lety „výhodné vlajky“, a využíváním atypických forem zaměstnání, jako je předstíraná samostatně výdělečná činnost, programy „zaplať a leť“ (pay-to-fly) a pracovní smlouvy s nulovou pracovní dobou, které mohou mít dopad na bezpečnost; zastává dále názor, že při všech činnostech v oblasti letectví je třeba dodržovat sociální normy;

Zajištění vysoké úrovně bezpečnosti ve vzdušném prostoru EU

21.  vyzývá k plnému provádění programu SESAR, který vyžaduje úzkou spolupráci mezi Komisí, poskytovateli letových navigačních služeb, leteckými dopravci a letišti a finanční závazek těchto stran; vyzývá proto k tomu, aby ve všech oblastech letectví byl uplatňován komplexní systémový přístup zahrnující všechny fáze letu počínaje fází pozemní, přičemž významnější úlohu by v prostředí jednotného evropského nebe (SES) a systému uspořádání letového provozu (SESAR) měla plnit Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) jakožto součást systému EU-EASA pro řízení ochrany, bezpečnosti, životního prostředí a výkonnosti; vyzývá Komisi, aby zajistila doplnění původního rozpočtu Nástroje pro propojení Evropy, který byl ovlivněn zřízením Evropského fondu pro strategické investice (EFSI);

22.  vítá úmysl rozšířit odpovědnost agentury EASA, a očekává proto, že základní nařízení (ES) č. 216/2008 ve svém upraveném znění zajistí zavedení uceleného systému řízení bezpečnosti a agentuře EASA svěří bezpečnostní aspekty ochranných opatření EU a komerční kosmické dopravy a dálkově řízených letadel; vyzývá Komisi, aby agentuře EASA přiznala status jediného orgánu pro otázky letectví v Evropě vzhledem k široké škále povinností, které jí budou legislativním orgánem svěřeny;

23.  vyzývá Komisi, aby zachovala silné zastoupení se všemi osmi zástupci členských států EU v Radě ICAO, aby posílila v co nejbližší době úlohu agentury EASA na mezinárodní scéně a zajistila její oficiální uznání v rámci ICAO s cílem prosadit jednotný postoj EU, který zajistí vyšší úroveň bezpečnosti pro občany EU na celém světě a současně zachová konkurenceschopnost a vývoz odvětví letecké dopravy EU;

24.  vyzývá Komisi, aby zrušila regulační překážky bránící satelitnímu sledování letového provozu, a umožnila tak občanům EU využívat služby určené na záchranu životů, a vyzývá Mezinárodní telekomunikační unii (ITU), aby přidělila potřebné spektrum vzhledem k tomu, že organizace ICAO označila satelit ADS-B jako jednu z technologií, která může pomáhat při sledování letů a řízení letového provozu mimo nejhustěji obydlené oblasti, kde jsou jiné podoby technologií pozemního sledování letů a řízení letového provozu omezené; zdůrazňuje, že při zavádění systému ADS-B musí být brán ohled na potřeby všech uživatelů vzdušného prostoru a musí být zajištěna interoperabilita mezi alternativními technologiemi, aby nedocházelo k narušení bezpečnosti a zabezpečení; zdůrazňuje, že tato technologie by mohla pomoci vládám, poskytovatelům letových navigačních služeb a leteckým společnostem v Evropě a na celém světě zvýšit účinnost a kapacitu řízení letového provozu, čímž by se snížily emise z letecké dopravy a výrazně zvýšila bezpečnost letectví, a to vše při zajištění evropského vzdušného prostoru s další úrovní dohledu, která by mohla rozšířit úroveň stávající;

25.  vyzývá Komisi, aby v návaznosti na zprávu pracovní skupiny agentury EASA obsahující posouzení rizik přijala opatření, která povedou ke zlepšení lékařského posuzování pilotů a bezpečnostních, vstupních i výstupních postupů týkajících se dveří do kabiny pilotů;

26.  vyzývá k přijetí přístupu „bezpečnosti založené na rizicích“ v osobní a nákladní dopravě místo současných opatření založených na reakcích a ke spravedlivému a vyváženému přístupu k citlivým otázkám bezpečnosti letectví s cílem uspokojit potřeby a očekávání členských států na jedné straně a předejít nespokojenosti cestujících na letištích na straně druhé a s cílem posílit systém Výboru pro bezpečnost letectví (AVSEC) a Poradní skupiny zúčastněných subjektů pro bezpečnost letectví (SAGAS); naléhavě proto vyzývá Komisi, aby na základě úspěšné zkušenosti v jiných regionech vypracovala studii proveditelnosti týkající se uplatňování systému předběžných kontrol a globálního vstupu v Evropě;

27.  vyzývá rozpočtové orgány, aby rozpočet agentury EASA udržovaly na konkurenceschopné úrovni a přitom zohlednily tyto nové úkoly, tak aby výrobci a letecké společnosti v EU měli k dispozici pružné a účinné nástroje, které jim pomohou obstát v celosvětové konkurenci, přičemž konstatuje, že 70 % rozpočtu agentury EASA pochází z leteckého odvětví;

28.  konstatuje, že řada legislativních aktů v oblasti letectví se projednává v Radě, a proto žádá Komisi, aby usilovala o vyřešení stávající patové situace;

29.  vyzývá Komisi, aby se v legislativním souboru opatření v oblasti letectví, který má předložit do konce roku 2015, zabývala výše uvedenými otázkami;

o
o   o

30.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 74 E, 20.3.2008, s. 658.
(2) Úř. věst. C 380 E, 11.12.2012, s. 5.
(3) Přijaté texty, P7_TA(2013)0290.
(4) Přijaté texty, P7_TA(2014)0220.
(5) Přijaté texty, P7_TA(2014)0221.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2015)0392.

Právní upozornění