Seznam 
Přijaté texty
Středa, 29. dubna 2015 - ŠtrasburkKonečné znění
Předběžné platby vyplácené na operační programy podporované z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí ***I
 Zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3030/93 o společných pravidlech dovozu některých textilních výrobků pocházejících ze třetích zemí ***I
 Ochranná opatření stanovená v dohodě s Norskem ***I
 Dohoda o stabilizaci a přidružení s Albánií ***I
 Dohoda o stabilizaci a přidružení a Prozatímní dohoda o obchodu a obchodních záležitostech s Bosnou a Hercegovinou ***I
 Dohoda o stabilizaci a přidružení s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií ***I
 Použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU na určité kategorie horizontální státní podpory *
 Prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování EU *
 Udělení absolutoria za rok 2013: souhrnný rozpočet EU – Evropská komise a výkonné agentury
 Zvláštní zpráva Účetního dvora v souvislosti s udělením absolutoria Komisi za rok 2013
 Udělení absolutoria za rok 2013: souhrnný rozpočet EU – 8. 9. a 10. ERF
 Udělení absolutoria za rok 2013: souhrnný rozpočet EU – Evropský parlament
 Udělení absolutoria za rok 2013: souhrnný rozpočet EU – Evropská rada a Rada
 Udělení absolutoria za rok 2013: souhrnný rozpočet EU – Evropská služba pro vnější činnost
 Udělení absolutoria za rok 2013: souhrnný rozpočet EU – Soudní dvůr
 Udělení absolutoria za rok 2013: souhrnný rozpočet EU – Účetní dvůr
 Udělení absolutoria za rok 2013: souhrnný rozpočet EU – Hospodářský a sociální výbor
 Udělení absolutoria za rok 2013: souhrnný rozpočet EU – Výbor regionů
 Udělení absolutoria za rok 2013: souhrnný rozpočet EU – Evropský veřejný ochránce práv
 Udělení absolutoria za rok 2013: souhrnný rozpočet EU – Evropský inspektor ochrany údajů
 Udělení absolutoria za rok 2013: výkonnost, finanční řízení a kontrola agentur Evropské unie
 Udělení absolutoria za rok 2013: Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER)
 Udělení absolutoria za rok 2013: Úřad Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC)
 Udělení absolutoria za rok 2013: Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie (CdT)
 Udělení absolutoria za rok 2013: Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop)
 Udělení absolutoria za rok 2013: Evropská policejní akademie (EPA)
 Udělení absolutoria za rok 2013: Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA)
 Udělení absolutoria za rok 2013: Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO)
 Udělení absolutoria za rok 2013: Evropský orgán pro bankovnictví (EBA)
 Udělení absolutoria za rok 2013: Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)
 Udělení absolutoria za rok 2013: Evropská agentura pro chemické látky
 Udělení absolutoria za rok 2013: Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
 Udělení absolutoria za rok 2013: Evropská agentura pro kontrolu rybolovu (EFCA)
 Udělení absolutoria za rok 2013: Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA)
 Udělení absolutoria za rok 2013: Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE)
 Udělení absolutoria za rok 2013: Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA)
 Udělení absolutoria za rok 2013: Evropský inovační a technologický institut (EIT)
 Udělení absolutoria za rok 2013: Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA)
 Udělení absolutoria za rok 2013: Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA)
 Udělení absolutoria za rok 2013: Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA)
 Udělení absolutoria za rok 2013: Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA)
 Udělení absolutoria za rok 2013: Evropská agentura pro železnice (ERA)
 Udělení absolutoria za rok 2013: Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA)
 Udělení absolutoria za rok 2013: Evropská nadace odborného vzdělávání (ETF)
 Udělení absolutoria za rok 2013: Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA)
 Udělení absolutoria za rok 2013: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA)
 Udělení absolutoria za rok 2013: Zásobovací agentura Euratomu (ESA)
 Udělení absolutoria za rok 2013: Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound)
 Udělení absolutoria za rok 2013: Evropská jednotka pro soudní spolupráci (Eurojust)
 Udělení absolutoria za rok 2013: Evropský policejní úřad (Europol)
 Udělení absolutoria za rok 2013: Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA)
 Udělení absolutoria za rok 2013: Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex)
 Udělení absolutoria za rok 2013: Agentura pro evropský globální navigační družicový systém (GSA)
 Udělení absolutoria za rok 2013: společný podnik ARTEMIS
 Udělení absolutoria za rok 2013: společný podnik Clean Sky
 Udělení absolutoria za rok 2013: společný podnik ENIAC
 Udělení absolutoria za rok 2013: společný podnik pro palivové články a vodík
 Udělení absolutoria za rok 2013: společný podnik iniciativy pro inovativní léčiva
 Udělení absolutoria za rok 2013: společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy
 Udělení absolutoria za rok 2013: společný podnik SESAR
 Fondy peněžního trhu ***I
 Dovoz textilních výrobků pocházejících z některých třetích zemí, na které se nevztahují zvláštní pravidla dovozu Unie ***I
 Odhad příjmů a výdajů na rozpočtový rok 2016 – oddíl I – Parlament
 Úřad evropského veřejného žalobce
 Strategie v oblasti alkoholu
 Druhé výročí zřícení budovy Rana Plaza a současný stav, pokud jde o dohodu o udržitelnosti
 Mimořádné zasedání Evropské rady (23. dubna 2015) – nedávné tragédie ve Středozemním moři a migrační a azylová politika EU

Předběžné platby vyplácené na operační programy podporované z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí ***I
PDF 416kWORD 66k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 o Evropském sociálním fondu, pokud jde o navýšení počáteční předběžné platby vyplácené na operační programy podporované z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (COM(2015)0046 – C8-0036/2015 – 2015/0026(COD))
P8_TA(2015)0110A8-0134/2015

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2015)0046),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 164 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0036/2015),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. března 2015(1),

–  s ohledem na stanovisko Rozpočtového výboru k finanční slučitelnosti návrhu,

—  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 21. dubna 2015 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 41 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0134/2015),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 29. dubna 2015 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/..., kterým se mění nařízení (EU) č. 1304/2013, pokud jde o dodatečnou počáteční předběžnou platbu vyplácenou na operační programy podporované z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2015/779.)

(1) Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.


Zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3030/93 o společných pravidlech dovozu některých textilních výrobků pocházejících ze třetích zemí ***I
PDF 415kWORD 64k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se ruší nařízení Rady (EHS) č. 3030/93 o společných pravidlech dovozu některých textilních výrobků pocházejících ze třetích zemí (COM(2014)0707 – C8-0271/2014 – 2014/0334(COD))
P8_TA(2015)0111A8-0026/2015

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0707),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0271/2014),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 11. března 2015 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 a čl. 50 odst. 1 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A8‑0026/2015),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 29. dubna 2015 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/..., kterým se ruší nařízení Rady (EHS) č. 3030/93 o společných pravidlech dovozu některých textilních výrobků pocházejících ze třetích zemí

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2015/937.)


Ochranná opatření stanovená v dohodě s Norskem ***I
PDF 402kWORD 62k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochranných opatřeních stanovených v dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím (kodifikované znění) (COM(2014)0304 – C8-0010/2014 – 2014/0159(COD))
P8_TA(2015)0112A8-0046/2015

(Řádný legislativní postup – kodifikace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0304),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0010/2014),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 -Zrychlená pracovní metoda pro úřední kodifikaci právních předpisů(1),

–  s ohledem na články 103 a 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0046/2015),

A.  vzhledem k tomu, že poradní pracovní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise došla k závěru ,že návrh je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoliv změny jejího věcného obsahu;

1.  přijímá svůj níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 29. dubna 2015 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/... o ochranných opatřeních stanovených v dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím (kodifikované znění)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí (EU) 2015/938.)

(1) Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2.


Dohoda o stabilizaci a přidružení s Albánií ***I
PDF 401kWORD 65k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o některých postupech pro používání Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Albánskou republikou na straně druhé (kodifikované znění) (COM(2014)0375 – C8-0034/2014 – 2014/0191(COD))
P8_TA(2015)0113A8-0047/2015

(Řádný legislativní postup – kodifikace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0375),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0034/2014),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 – zrychlená pracovní metoda pro úřední kodifikaci právních předpisů(1),

–  s ohledem na články 103 a 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0047/2015),

A.  vzhledem k tomu, že poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise došla k závěru, že návrh je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 29. dubna 2015 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/... o některých postupech pro používání Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Albánskou republikou na straně druhé (kodifikované znění)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2015/939.)

(1) Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2.


Dohoda o stabilizaci a přidružení a Prozatímní dohoda o obchodu a obchodních záležitostech s Bosnou a Hercegovinou ***I
PDF 403kWORD 67k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o některých postupech pro uplatňování Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé a pro uplatňování Prozatímní dohody o obchodu a obchodních záležitostech mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé (kodifikované znění) (COM(2014)0443 – C8-0087/2014 – 2014/0206(COD))
P8_TA(2015)0114A8-0017/2015

(Řádný legislativní postup – kodifikace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0443),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0087/2014),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 – Zrychlená pracovní metoda pro úřední kodifikaci právních předpisů(1),

–  s ohledem na články 103 a 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0017/2015),

A.  vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise je daný návrh prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.  přijímá svůj níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 29. dubna 2015 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/... o některých postupech pro uplatňování Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé a pro uplatňování Prozatímní dohody o obchodu a obchodních záležitostech mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé

(kodifikované znění)Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2015/940.)

(1) Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2.


Dohoda o stabilizaci a přidružení s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií ***I
PDF 401kWORD 64k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o některých postupech pro používání Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií na straně druhé (kodifikované znění) (COM(2014)0394 – C8-0041/2014 – 2014/0199(COD))
P8_TA(2015)0115A8-0132/2015

(Řádný legislativní postup – kodifikace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0394),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0041/2014),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 – zrychlená pracovní metoda pro úřední kodifikaci právních předpisů(1),

–  s ohledem na články 103 a 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0132/2015),

A.  vzhledem k tomu, že poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise došla jednomyslně k závěru, že návrh je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 29. dubna 2015 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/... o některých postupech pro používání Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií na straně druhé (kodifikované znění)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2015/941.)

(1) Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2.


Použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU na určité kategorie horizontální státní podpory *
PDF 318kWORD 61k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o návrhu nařízení Rady o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na určité kategorie horizontální státní podpory (kodifikované znění) (COM(2014)0377 – C8-0139/2014 – 2014/0192(NLE))
P8_TA(2015)0116A8-0029/2014

(Konzultace – kodifikace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2014)0377),

–  s ohledem na článek 109 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8‑0139/2014),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 - zrychlená pracovní metoda pro úřední kodifikaci právních předpisů(1),

–  s ohledem na články 103 a 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0029/2014),

A.  vzhledem k tomu, že poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise došla jednomyslně k závěru, že návrh je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.  schvaluje návrh Komise ve znění upraveném podle doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2.


Prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování EU *
PDF 318kWORD 61k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (kodifikované znění) (COM(2014)0534 – C8-0212/2014 – 2014/0246(NLE))
P8_TA(2015)0117A8-0047/2014

(Konzultace – kodifikace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2014)0534),

–  s ohledem na článek 109 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8‑0212/2014),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 - zrychlená pracovní metoda pro úřední kodifikaci právních předpisů(1),

–  s ohledem na články 103 a 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8‑0047/2014),

A.  vzhledem k tomu, že poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise došla jednomyslně k závěru, že návrh je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.  schvaluje návrh Komise ve znění upraveném podle doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2.


Udělení absolutoria za rok 2013: souhrnný rozpočet EU – Evropská komise a výkonné agentury
PDF 1116kWORD 586k
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Usnesení
1.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl III – Komise a výkonné agentury (2014/2075(DEC))
P8_TA(2015)0118A8-0101/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2013(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2013 (COM(2014)0510 – C8–0140/2014)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2012 (COM(2014)0607) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2014)0285, SWD(2014)0286),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. června 2014 nazvané „Shrnutí výsledků práce v oblasti řízení Komise za rok 2013“ (COM(2014)0342),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise o financích Unie založenou na dosažených výsledcích (COM(2014)0383) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2014)0200 a SWD(2014)0201,

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2013 (COM(2014)0615) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2014)0293),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2013 spolu s odpověďmi orgánů(3) a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

–  s ohledem na různá rozhodnutí a doporučení veřejné ochránkyně práv týkající se Komise, spolu s tím, jak jsou její doporučení v zájmu občanů prováděna orgány;

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2013 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 17. února 2015 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2013 (05303/2015 – C8–0053/2015),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 93 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0101/2015),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení,

1.  uděluje absolutorium Komisi za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a ve svém usnesení ze dne 29. dubna 2015 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rok 2013(7);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru a Evropské investiční bance, jakož i vnitrostátním parlamentům, kontrolním orgánům členských států na celostátní a regionální úrovni, a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast na rozpočtový rok 2013 (2014/2075(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2013(8),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2013 (COM(2014)0510 – C8–0140/2014)(9),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast za rozpočtový rok 2013(10),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2012 (COM(2014)0607) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2014)0285, SWD(2014)0286),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2013 (COM(2014)0615) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2014)0293),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast za rozpočtový rok 2013 spolu s odpověďmi agentury(11),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(12) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2013 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 17. února 2015 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2013 (05305/2015 – C8–0048/2015),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(13),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(14), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(15), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(16), a zejména na čl. 66 odst. 1 a 2 tohoto nařízení,

–  s ohledem na rozhodnutí Komise 2009/336/ES ze dne 20. dubna 2009 o zřízení výkonné agentury pro správu činnosti Společenství v oblasti vzdělávání a kultury a v audiovizuální oblasti podle nařízení Rady (ES) č. 58/2003, nazvané „Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast“(17),

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/776/EU ze dne 18. prosince 2013 , kterým se zřizuje Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast a zrušuje rozhodnutí 2009/336/ES(18),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0101/2015),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení,

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2013;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl III – Komise a výkonné agentury;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl III – Komise, a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

3.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro malé a střední podniky (dříve Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace) na rozpočtový rok 2013 (2014/2075(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2013(19),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2013 (COM(2014)0510 – C8–0140/2014)(20),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro malé a střední podniky (dříve Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace) za rozpočtový rok 2013(21),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria na rozpočtový rok 2012 (COM(2014)0607) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2014)0285, SWD(2014)0286),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2013 (COM(2014)0615) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2014)0293),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro malé a střední podniky (dříve Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace) za rozpočtový rok 2013 spolu s odpověďmi agentury(22),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(23) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2013 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 17. února 2015 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2013 (05305/2015 – C8–0048/2015),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(24),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(25), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(26), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(27), a zejména na čl. 66 odst. 1 a 2 tohoto nařízení,

–  s ohledem na rozhodnutí Komise 2004/20/ES ze dne 23. prosince 2003 o zřízení výkonné agentury pro řízení činnosti Společenství v oblasti energetiky podle nařízení Rady (ES) č. 58/2003, nazvané „Výkonná agentura pro inteligentní energii“(28),

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/771/EU ze dne 17. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury pro malé a střední podniky a o zrušení rozhodnutí 2004/20/ES a 2007/372/ES(29),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0101/2015),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení,

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury pro mladé a střední podniky (dříve Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace) za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2013;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl III – Komise a výkonné agentury;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl III – Komise, a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro malé a střední podniky (dříve Výkonná agentura pro konkurenceschopnost a inovace), Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

4.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny (dříve Výkonná agentura pro zdraví a spotřebitele) na rozpočtový rok 2013 (2014/2075(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2013(30),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2013 (COM(2014)0510 – C8–0140/2014)(31),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny (dříve Výkonná agentura pro zdraví a spotřebitele) za rozpočtový rok 2013(32),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2012 (COM(2014)0607) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2014)0285, SWD(2014)0286),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2013 (COM(2014)0615) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2014)0293),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny (dříve Výkonná agentura pro zdraví a spotřebitele) za rozpočtový rok 2013(33) spolu s odpověďmi agentury,

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(34) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2013 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 17. února 2015 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2013 (05305/2015 – C8–0048/2015),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(35),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(36), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(37), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(38), a zejména na čl. 66 odst. 1 a 2 tohoto nařízení,

–  s ohledem na rozhodnutí Komise 2004/858/ES ze dne 15. prosince 2004 o zřízení výkonné agentury pro řízení akce Společenství v oblasti veřejného zdraví podle nařízení Rady (ES) č. 58/2003, nazvané „Výkonná agentura pro program veřejného zdraví“(39),

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/770/EU ze dne 17. prosince 2003 o zřízení Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví a potraviny a o zrušení rozhodnutí 2004/858/ES(40),

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2014/927/EU ze dne 17. prosince 2013, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2013/770/EU s cílem změnit „Výkonnou agenturu pro spotřebitele, zdraví a potraviny“ na „Výkonnou agenturu pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny“(41),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0101/2015),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení,

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví a potraviny (dříve Výkonná agentura pro zdraví a spotřebitele) za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2013;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl III – Komise a výkonné agentury;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl III – Komise, a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví a potraviny (dříve Výkonná agentura pro zdraví a spotřebitele), Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

5.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum na rozpočtový rok 2013 (2014/2075(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2013(42),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2013 (COM(2014)0510 – C8-0140/2014)(43),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum za rozpočtový rok 2013,

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2012 (COM(2014)0607) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2014)0285, SWD(2014)0286),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2013 (COM(2014)0615) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2014)0293),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum za rozpočtový rok 2013 spolu s odpověďmi agentury(44),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(45) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2013 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 17. února 2015 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2013 (05305/2015 – C8–0048/2015),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(46),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(47), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(48), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(49), a zejména na čl. 66 odst. 1 a 2 tohoto nařízení,

–  s ohledem na rozhodnutí Komise 2008/37/ES dne 14. prosince 2007, kterým se zřizuje „Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum“ pro správu zvláštního programu Společenství „Myšlenky“ v oblasti hraničního výzkumu podle nařízení Rady(ES) č. 58/2003(50),

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/779/EU ze dne 17. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum a zrušení rozhodnutí 2008/37/ES(51),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0101/2015),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení,

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2013;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl III – Komise a výkonné agentury;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

6.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro výzkum na rozpočtový rok 2013 (2014/2075(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2013(52),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2013 (COM(2014)0510 – C8-0140/2014)(53),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro výzkum za rozpočtový rok 2013(54),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2012 (COM(2014)0607) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2014)0285, SWD(2014)0286),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2013 (COM(2014)0615) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2014)0293),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro výzkum za rozpočtový rok 2013 spolu s odpověďmi agentury(55),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(56) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2013 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 17. února 2015 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2013 (05305/2015 – C8–0048/2015),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(57),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(58), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(59), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(60), a zejména na čl. 66 odst. 1 a 2 tohoto nařízení,

–  s ohledem na rozhodnutí Komise 2008/46/ES ze dne 14. prosince 2008, kterým se zřizuje Výkonná agentura pro výzkum pro řízení některých oblastí zvláštních programů Společenství Lidé, Kapacity a Spolupráce v oblasti výzkumu podle nařízení Rady (ES) č. 58/2003(61),

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/778/EU ze dne 13. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury pro výzkum a zrušení rozhodnutí 2008/46/ES(62),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0101/2015),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení,

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury pro výzkum za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2013;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl III – Komise a výkonné agentury;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl III – Komise, a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro výzkum, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

7.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro inovace a sítě (dříve Výkonná agentura pro transevropskou dopravní síť) na rozpočtový rok 2013 (2014/2075(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2013(63),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2013 (COM(2014)0510 – C8–0140/2014)(64),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro inovace a sítě (dříve Výkonná agentura pro transevropskou dopravní síť) za rozpočtový rok 2013(65),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria na rozpočtový rok 2012 (COM(2014)0607) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2014)0285, SWD(2014)0286),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2013 (COM(2014)0615) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2014)0293),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro inovace a sítě (dříve Výkonná agentura pro transevropskou dopravní síť) za rozpočtový rok 2013 spolu s odpověďmi agentury(66),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(67) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2013 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 17. února 2015 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2013 (05305/2015 – C8–0048/2015),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(68),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(69), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(70), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(71), a zejména na čl. 66 odst. 1 a 2 tohoto nařízení,

–  s ohledem na rozhodnutí Komise 2007/60/ES ze dne 26. října 2006 o zřízení Výkonné agentury pro transevropskou dopravní síť podle nařízení Rady (ES) č. 58/2003(72),

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/801/EU ze dne 23. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury pro inovace a sítě a o zrušení Rozhodnutí 2007/60/ES ve znění rozhodnutí 2008/593/ES(73),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0101/2015),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení,

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury pro inovace a sítě (dříve Výkonná agentura pro transevropskou dopravní síť) za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2013;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl III – Komise a výkonné agentury;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl III – Komise, a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro inovace a sítě (dříve Výkonná agentura pro transevropskou dopravní síť), Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

8.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o uzavření účtů souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl III – Komise (2014/2075(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2013(74),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2013 (COM(2014)0510 – C8–0140/2014)(75),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2012 (COM(2014)0607) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2014)0285, SWD(2014)0286),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. června 2014 nazvané „Shrnutí výsledků práce v oblasti řízení Komise za rok 2013“ (COM(2014)0342),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise o hodnocení financí Unie založenou na dosažených výsledcích (COM(2014)0383) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2014)0200 a SWD(2014)0201),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému pro udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2013 (COM(2014)0615) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2014)0293),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2013 spolu s odpověďmi orgánů(76) a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(77) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2013 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 17. února 2015 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2013 (05305/2015 – C8–0053/2015),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 17. února 2015 o absolutoriu, které má být uděleno výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2013 (05305/2015 – C8–0048/2015),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(78),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(79), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(80), a zejména na čl. 14 odst. 2 a 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 93 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0101/2015),

1.  schvaluje uzavření účtů souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2013;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl III – Komise a výkonné agentury;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru a Evropské investiční bance, jakož i parlamentům členských států a vnitrostátním a regionálním kontrolním orgánům členských států, a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

9.Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl III – Komise a výkonné agentury (2014/2075(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl III – Komise,

–  s ohledem na svá rozhodnutí o udělení absolutoria za provádění rozpočtů výkonných agentur na rozpočtový rok 2013,

–  s ohledem na článek 93 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0101/2015),

A.  vzhledem k tomu, že Účetní dvůr již po dvacáté za sebou nemohl vydat kladné prohlášení o věrohodnosti, pokud jde o legalitu a správnost operací, na nichž se tato účetní závěrka zakládá, což ohrožuje legitimitu výdajů a politik Evropské unie;

B.  vzhledem k tomu, že obzvláště v situaci, kdy jsou zdroje omezené, je třeba, aby Komise šla příkladem tím, že ukáže evropský přínos svých výdajů, a tím, že zajistí, aby tyto prostředky, za které nese sdílenou nebo plnou odpovědnost, byly vynakládány v souladu s platnými finančními pravidly a nařízeními;

C.  vzhledem k tomu, že Komise nese konečnou odpovědnost za plnění rozpočtu Evropské unie a přičemž členské státy jsou povinny s Komisí loajálně spolupracovat s cílem zajistit, aby byly rozpočtové prostředky využívány v souladu se zásadami řádného finančního řízení; vzhledem k tomu, že zejména v rámci sdíleného řízení finančních prostředků mají členské státy odpovědnost za plnění rozpočtu Unie;

D.  vzhledem k tomu, že je zcela nezbytné, aby v rámci sdíleného řízení finančních prostředků byly údaje poskytované členskými státy ohledně příjmů a výdajů v rámci sdíleného řízení pravdivé a přesné; vzhledem k tomu, že je klíčové, aby členské státy pochopily vlastní odpovědnost za řízení prostředků Unie v rámci sdíleného řízení;

E.  vzhledem k tomu, že interinstitucionální dialog podle článku 318 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen "Smlouva o fungování EU") poskytuje příležitost k posilování nové kultury výkonnosti v rámci Komise;

Sdílené a decentralizované řízení: nedostatky Komise a členských států v oblasti řízení

Výhrady v oblasti zemědělství a rozvoje venkova

1.  nemůže politicky zajistit, aby kontrolní postupy Komise a členských států poskytovaly nezbytné záruky legality a správnosti všech uskutečněných operací v oblasti zemědělství a rozvoje venkova, což je patrné z výhrad generálního ředitele GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova v jeho výroční zprávě o činnosti ze dne 31. března 2014;

   ABB02 – tržní opatření: riziková částka je 198,3 mil. EUR; sedm systémů podpor v devíti členských státech s 11 výhradami; Polsko 77,6 mil. EUR, Španělsko 54 mil. EUR, Francie 32,4 mil. EUR, Nizozemsko 16,4 mil. EUR, Spojené království 8,5 mil. EUR, Itálie 5 mil. EUR, Česká republika 2 mil. EUR, Rakousko 1,9 mil. EUR, Švédsko 0,5 mil. EUR;
   ABB03 – přímé platby: riziková částka je 652 mil. EUR; dotčeno 20 platebních agentur ze 6 členských států: Španělsko (15 z 17 platebních agentur) 153 mil. EUR, Francie 203,4 mil. EUR, Spojené království – PRA Anglie 118 mil. EUR, Řecko 117,8 mil. EUR, Maďarsko 36,6 mil. EUR, Portugalsko 28 mil. EUR;
   ABB04 – výdaje v oblasti rozvoje venkova: riziková částka je 599 mil. EUR; dotčeno 31 platebních agentur z 19 členských států: Belgie, Bulharsko (56,8 mil. EUR), Kypr, Německo (Bavorsko, Braniborsko), Dánsko, Španělsko (Andalusie, Asturie, Kastilie la Mancha, Kastilie a Leon, FOGGA Galicie, Madrid), Finsko, Francie (ODARC, ASP (70,3 mil. EUR)), Spojené království (SGRPID Skotsko, RPA Anglie), Řecko, Irsko, Itálie (AGEA (52,6 mil. EUR), AGREA Emilia-Romagna, OPR Lombardie, OPPAB Bolzano, ARCEA Kalábrie), Lucembursko, Nizozemsko, Polsko (56,7 mil. EUR), Portugalsko (51,7 mil. EUR), Rumunsko (EUR 138,9 mil. EUR) a Švédsko;
   ABB05: riziková částka je 2,6 mil. EUR – výdaje IPARD pro Turecko

Výhrady v oblasti regionální politiky

2.  nemůže politicky zajistit, aby kontrolní postupy Komise a členských států poskytovaly nezbytné záruky legality a správnosti všech uskutečněných operací v oblasti regionální politiky, což je patrné z následujících výhrad generálního ředitele GŘ pro regionální a městskou politiku v jeho výroční zprávě o činnosti ze dne 31. března 2014: konstatuje, že 73 programů z 322 bylo předmětem výhrad v důsledku toho, že systémy řízení a kontroly byly spolehlivé pouze částečně (v roce 2012 to bylo 85 operačních programů z 317); konstatuje, že průběžné platby provedené na základě těchto programů na období 2007–2013, které byly předmětem výhrad, dosahují 6,0355 mld. EUR; konstatuje, že Komise odhaduje výši rizikové částky na 440,2 mil. EUR;

3.  uznává, že tyto výhrady jsou sice známkou nedostatků v systémech kontroly v členských státech, avšak jsou také účinným nástrojem používaným Komisí k tomu, aby se urychlily kroky ze strany členských států směřující k odstranění těchto nedostatků, a byl tak chráněn rozpočet Unie;

Výhrady v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí

4.  nemůže politicky zajistit, aby kontrolní postupy Komise a členských států poskytovaly nezbytné záruky legality a správnosti všech uskutečněných operací v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí, což je patrné z následujících výhrad generálního ředitele GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování v jeho výroční zprávě o činnosti ze dne 31. března 2014; konstatuje, že jeho výroční zpráva o činnosti obsahuje výhradu k platbám provedeným v programovém období 2007–2013 s rizikovou částkou 123,2 mil. EUR za rok 2013; konstatuje, že tyto výhrady se týkaly 36 operačních programů (dále jen "OP") Evropského sociálního fondu ze 118 (oproti 27 OP ze 117 v roce 2012);

Prohlášení o věrohodnosti vydané Účetním dvorem

Účetní závěrka a legalita a správnost příjmů – výroky bez výhrad

5.  vítá, že účetní závěrka Unie za rozpočtový rok 2013 ve všech významných ohledech věrně odráží finanční situaci Unie k 31. prosince 2013, a s uspokojením konstatuje, že příjmy, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok, který skončil dne 31. prosince 2013, jsou ve všech významných ohledech legální a správné;

Výhrady týkající se příspěvků založených na hrubém národním důchodu (HND)

6.  vyjadřuje výhradu ohledně výpočtu příspěvků členských států na základě HND z důvodu nedostatků(81) v ověřování údajů, které provádí Komise(82); připomíná, že Účetní dvůr dospěl k závěru, že Komisí provedené ověření údajů o HND nebylo dostatečně strukturované a cílené;

Legalita a správnost závazků – výrok bez výhrad

7.  s uspokojením konstatuje, že prostředky na závazky, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok, který skončil dne 31. prosince 2013, jsou ve všech významných ohledech legální a správné;

Legalita a správnost prostředků na platby – záporný výrok

8.  domnívá se, že je nepřijatelné, že platby jsou už dvacátým rokem po sobě zatíženy významnou mírou chyb;

9.  je si vědom toho, že záporný výrok Účetního dvora vychází ze zjištění, že systémy dohledu a kontroly jsou účinné jen částečně, a proto jsou platby zatíženy mírou chyb odhadovanou s největší pravděpodobností na 4,7 %;

10.  připomíná, že nejpravděpodobnější odhad míry chyb u plateb v rozpočtovém roce 2012 činil 4,8 %, v rozpočtovém roce 2011 3,9 %, v rozpočtovém roce 2010 pak 3,7 %, v rozpočtovém roce 2009 3,3 %, v rozpočtovém roce 2008 5,2 % a v rozpočtovém roce 2007 6,9 %, a za období, po které byl uplatňován předchozí víceletý finanční rámec (VFR) 2007–2013, dosáhl tedy průměrné úrovně okolo 4,6 %; konstatuje tudíž, že podle výročních zpráv Účetního dvora došlo v roce 2013 ke stabilizaci míry chyb na úrovni průměru víceletého finančního rámce 2007–2013, nicméně od roku 2009 míry chyb vykazují postupné zvyšování a negativní trend;

11.  poukazuje na to, že podle výroční zprávy Účetního dvora za rok 2013 činila odhadovaná míra chyb v oblasti sdíleného řízení 5,2 %; konstatuje, že v rámci jiných operačních výdajů (které jsou ve své velké většině řízeny přímo Komisí) je odhadovaná míra chyb 3,7 %; zdůrazňuje, že se obě míry chyb pohybují nad prahem významnosti 2 %; zdůrazňuje, že oblasti sdíleného řízení vykazují míru chyb podstatně vyšší, než je míra chyb u ostatních operačních výdajů;

12.  konstatuje, že předmětem výhrad generálního ředitele GŘ pro regionální a městskou politiku v jeho výroční zprávě o činnosti ze dne 31. března 2014 bylo v důsledku toho, že systémy řízení a kontroly byly spolehlivé pouze částečně, 73 programů z 322 v roce 2013, což je menší podíl oproti roku 2012 (85 operačních programů z 317); konstatuje, že odhadovaná riziková částka činí 1,1353 mld. EUR a že se tyto výhrady a příslušná částka týkají dvou programových období 2007–2013 a 2000–2006;

13.  konstatuje, že generální ředitel GŘ pro výzkum a inovace ve své zprávě o činnosti ze dne 31. března 2014 uvádí výhradu týkající se sedmého rámcového programu pro výzkum (7. RP), přičemž odhadovaný dopad v roce 2013 se pohybuje mezi 105,5 mil. EUR a 109,5 mil. EUR;

14.  konstatuje, že generální ředitel GŘ pro námořní záležitosti a rybolov ve své zprávě o činnosti ze dne 31. března 2014 uvádí výhradu týkající se Evropského rybářského fondu, přičemž riziková částka v roce 2013 činí 10,77 mil. EUR;

15.  upozorňuje na nutnost trvalého zlepšování systémů řízení a kontroly v členských státech, aby bylo zaručeno lepší finanční řízení prostředků EU a snížila se míra chyb v příslušných odvětvích politiky u programového období 2014–2020;

Finanční opravy a zpětné získávání prostředků

16.  konstatuje, že výše oznámených finančních oprav se snížila z 3,7 mld. EUR v roce 2012 na 2,5 mld. EUR v roce 2013, a připomíná, že větší objem finančních oprav v roce 2012 byl způsoben zejména jednorázovou opravou ve výši 1,8 mld. EUR v případě Španělska, kterou byly opraveny výdaje strukturálních fondů na období 2000–2006; konstatuje, že v roce 2013 dosáhl objem Komisí provedených finančních oprav a zpětně získaných prostředků 3,362 mld. EUR, což představuje 2,3 % plateb z rozpočtu Unie;

17.  poukazuje na to, že soustředění prováděných finančních oprav do okamžiku, kdy jsou prováděny platby v rámci vyúčtování programů, neodpovídá realitě, neboť tento okamžik ve skutečnosti proběhl již před několika lety, takže jej nelze považovat za relevantní; žádá Komisi, aby prověřila, zda změna metodiky z roku 2012, která znamenala přechod od potvrzených oprav k prováděným opravám, představuje vhodný způsob, jak vyjádřit skutečný stav systémů kontroly a řízení v daném rozpočtovém období;

18.  konstatuje, že výsledné snížení o 34 % v případě finančních oprav v roce 2013 (z 3,7 mld. EUR na 2,5 mld. EUR) bylo částečně kompenzováno 27% zvýšením objemu zpětně získaných prostředků v roce 2013 (z 0,7 mld. EUR na 0,9 mld. EUR);

19.  vyjadřuje politování nad tím, že značná složitost souvisejících postupů a počet úrovní kontroly v mnoha oblastech v důsledku právního rámce na ochranu finančních zájmů Unie způsobují, že opravy chyb jsou prováděny až několik let poté, co k chybám dojde.

20.  zdůrazňuje, že průměrná výše finančních oprav a zpětně získaných prostředků za období 2009–2013 činila 2,7 mld. EUR, což představuje 2,1 % průměrné výše plateb z rozpočtu Unie v tomto období; konstatuje, že podle Komise lze tento trend vysvětlit uzavřením programového období 2000–2006(83); zejména poukazuje na to, že v případě politiky soudržnosti se čtyři pětiny oprav provedených v letech 2007 až 2013 týkají operačních programů z dřívějších období(84); připomíná, že členské státy mají právo na nahrazení zjištěných nezpůsobilých výdajů legálními a správnými výdaji v souladu s platným právním rámcem pro strukturální fondy;

21.  připomíná, že Komise a členské státy mají povinnost přijmout nápravná opatření na ochranu rozpočtu Unie v případech neúčinných systémů kontroly nebo neoprávněných výdajů; poukazuje na to, že Komise a členské státy taková nápravná opatření používají, a konstatuje, že pokud by tato nápravná opatření nebyla uplatněna na platby za rok 2013, u kterých byl prováděn audit Účetního dvora, celková odhadovaná míra chyb by činila 6,3 %, nikoli 4,7 %; zdůrazňuje, že Účetní dvůr zjistil, že u některých případů operací zatížených chybami, zvláště v rámci oblastí sdíleného řízení, měly orgány dostatek informací, aby mohly tyto chyby odhalit a napravit; z toho důvodu požaduje, aby Účetní dvůr ve svých nadcházejících výročních zprávách uváděl odhad míry chyb v případě, že by byla přijata všechna nápravná opatření;

22.  dále vyjadřuje politování nad tím, že tato opatření zatím měla jen omezený finanční dopad na rozpočet Unie, neboť více než 40 % finančních oprav provedených v roce 2013 se nepovažuje za účelově vázané příjmy(85), ale může být použito týmiž členskými státy, které vyvolaly tyto opravy v politice soudržnosti, čímž se oslabuje preventivní účinek finančních oprav;

23.  konstatuje, že přibližně 28 % z finančních oprav provedených v roce 2013 představovalo čisté snížení financování Unie u daného programu a členského státu zapojeného do politiky soudržnosti;

24.  se znepokojením konstatuje, že výše uvedené sdělení Komise ze dne 29. září 2014 neposkytuje vždy spolehlivé informace o prostředcích ze strukturálních fondů, které členské státy odňaly, zpětně získaly nebo budou zpětně vymáhat, protože Komise uvádí, že vzhledem k nedostatkům v údajích členských států musela přijmout obezřetný přístup, aby nedošlo k nadhodnocení těchto částek(86);

25.  žádá Komisi a členské státy, aby zavedly řádné postupy pro potvrzení načasování, původu a výše nápravných opatření a aby poskytovaly informace uvádějící pokud možno rok, v němž byla platba provedena, rok, v němž byla odhalena chyba, a rok, v němž byl v poznámkách k účetní závěrce uveden údaj o zpětném získání prostředků nebo o finanční opravě, s ohledem na víceletý charakter celého procesu; dále považuje za zásadní, aby byly k dispozici kompletní informace o zpětném získání prostředků a o finančních opravách a aby byly údaje týkající se zrušení prostředků a řízení pro porušení Smlouvy pro příslušný rok zcela transparentní;

Souhrnná zpráva a výroční zprávy o činnosti

26.  bere na vědomí, že generální ředitelé Komise formulovali celkem 17 vyčíslených výhrad týkajících se výdajů; poukazuje na to, že nižší počet vyčíslených výhrad v roce 2013 (21 v 2012) nevedl ke snížení rizikové částky a že maximální celková riziková částka, kterou Komise uvádí ve své souhrnné zprávě(87), je nižší než 4,179 mld. EUR, což odpovídá 2,8 % všech čerpaných výdajů;

27.  žádá Komisi, aby dále vyjasnila metodu výpočtu rizikové částky(88) a vysvětlila odhadovaný dopad opravných mechanismů na tuto částku a aby ve své souhrnné zprávě uvedla řádné „prohlášení o věrohodnosti účtů“ založené na výročních zprávách o činnosti generálních ředitelů;

28.  připomíná, že souhrnné číselné údaje používané Komisí se týkají opravných mechanismů uplatňovaných Komisí a členskými státy (finanční opravy a zpětné získání prostředků) několik let po čerpání prostředků (zejména v obdobích 1994–1999 a 2006–2006), a podotýká, že tentokrát Účetní dvůr ani Komise neuvedly přesné míry chyb;

Tlaky na rozpočet

29.  je znepokojen tím, že v důsledku nepřijatelného postoje Rady při projednávání ročního rozpočtu Unie a navzdory vysoké výši plateb z účetní závěrky vyplývá, že v roce 2013 nadále vzrůstal objem neuhrazených finančních závazků (v okruhu 1b, zejména v regionální politice, je úroveň neuhrazených závazků ke konci roku 2013 odhadována na 23,4 mld. EUR po 5 mld. EUR na konci roku 2010, 11 mld. EUR na konci roku 2011 a 16 mld. EUR na konci roku 2012) a jiných pasiv; konstatuje, že na konci roku se jednalo o celkovou částku 322(89) mld. EUR, která v roce 2014 pravděpodobně dále poroste;

30.  poukazuje na to, že na konci roku 2013 činila odhadovaná hodnota zbývajících závazků 322 mld. EUR a v průběhu roku 2014 se očekával jejich nárůst; domnívá se, že taková situace je v podstatě v rozporu s článkem 310 Smlouvy o fungování EU, který upravuje řádné finanční řízení, což má dopad na legalitu rozpočtu;

31.  zdůrazňuje, že tyto nevyřešené finanční závazky jsou důvodem ke značným obavám, protože nyní jsou platební stropy poprvé stanoveny tak, aby zůstaly po řadu let v hrubých rysech stabilní(90);

32.  zdůrazňuje, že v době hospodářské krize jsou finanční zdroje omezené; poukazuje však na to, že ve velké části rozpočtu je maximální výše výdajů podle VFR rozdělena do ročních přídělů pro jednotlivé členské státy; podotýká, že způsob, jakým členské státy vstřebávají tyto prostředky, je často hlavním politickým cílem („co se nevyužije, o to přijdeme“)(91); vyzývá proto Komisi a členské státy, aby usilovaly o změnu „výdajové kultury“ v „kulturu výkonnosti“, která by se soustředila na dosahování výsledků podle zásad účinnosti, účelnosti a hospodárnosti;

33.  poukazuje na to, že hrubé předběžné financování dosáhlo na konci roku 2013 výše 79,4 mld. EUR, a trvá na tom, že dlouhá období předběžného financování mohou vést ke zvýšenému riziku výskytu chyb nebo ztrát; zdůrazňuje, že toto riziko je zvláštně citelné v okruhu 4 rozpočtu (EU jako globální hráč), kde u typické operace uběhnou mezi přijetím závazků a okamžikem, kdy Komise zaznamená poslední související výdaj, čtyři roky;

34.  vyzývá Komisi, aby znovu připravila a zveřejnila „dlouhodobou prognózu peněžních toků“, v níž by se promítly budoucí požadavky na platby, s cílem zajistit provedení potřebných plateb na základě schválených ročních rozpočtů; požaduje, aby Komise předložila, bude-li to zapotřebí, změny stávajících nařízení v případě, že roční rozpočty nedokážou zajistit dostatečné prostředky odpovídající nezbytné úrovni plateb;

35.  opětovně zdůrazňuje, že je nutné usilovat o nalezení dlouhodobějších řešení, která by mohla Komisi pomoci získat kontrolu nad jejím rozpočtem; konstatuje, že je zvlášť potřeba klást zvýšený důraz na odpovědnost a zaměření na výkonnost a výsledky u výdajů; zdůrazňuje, že je proto třeba, aby Parlament hrál významnější úlohu při přezkumu výdajů a výkonnosti;

Finanční nástroje

36.  podotýká, že na konci roku 2013 bylo v rámci 941 nástroje finančního inženýrství zřízeno 176 operačních programů (OP) Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropského sociálního fondu (ESF) v 25 členských státech; je zvláště znepokojen tím, že pouze 47 % z 14,3 mld. EUR (6,7 mld. EUR), které byly vyplaceny těmto nástrojům finančního inženýrství, bylo skutečně poskytnuto konečným příjemcům, ačkoli toto číslo znamená navýšení oproti 4,7 mld. EUR vyplaceným do konce roku 2012; poukazuje na to, že za průměrnou mírou čerpání ve výši 47 % ke konci roku 2013 se skrývají rozdíly, které existují v čerpání částek mezi jednotlivými fondy a jednotlivými členskými státy; konstatuje, že průměrná míra čerpání je průměrem ze všech 900 fondů: těch vytvořených v roce 2008 i těch, které byly vytvořeny nově v roce 2013 a u nichž provádění teprve začalo; je toho názoru, že zatímco výkon některých fondů je neuspokojivý, existují jiné, které již dosáhly 100% čerpání a výnosy z nich se nyní opětovně investují do revolvingových fondů;

37.  poukazuje na to, že 14 nástrojů finančního inženýrství zřídily členské státy v rámci fondu pro rozvoj venkova; konstatuje, že 443,77 mil. EUR z rozpočtu Unie bylo do konce roku 2013 vyplaceno bankám v Rumunsku, Bulharsku, Řecku, Itálii a Litvě; vyjadřuje znepokojení nad tím, že z této částky se ani euro nedostalo ke konečným příjemcům; podotýká, že v případě šesti nástrojů finančního inženýrství zřízených v rámci Evropského rybářského fondu bylo 72,37 mil. EUR vyplaceno bankám v Řecku, Rumunsku, Bulharsku, Estonsku, Lotyšsku a Nizozemsku; konstatuje, že dostupné částky byly plně vyplaceny konečným příjemcům pouze v Lotyšsku, zatímco v Rumunsku bylo konečným příjemcům vyplaceno pouze 28 % prostředků, v Bulharsku 77 %, v Estonsku 91 % a nula v Nizozemsku a Řecku(92);

38.  lituje mimoto toho, že tyto nástroje jsou velmi složité a jejich řádná kontrola je obtížná, což dále ztěžuje veřejný dohled; vyzývá Komisi, aby zvýšila transparentnost a aby pravidelně informovala o pákovém efektu, ztrátách a rizicích, jako jsou například investiční bubliny; žádá Komisi, aby poskytla úplný přehled o počtu projektů financovaných v rámci jednotlivých nástrojů finančního inženýrství a o dosažených výsledcích, aby jasně uvedla, kolik z rozpočtových přídělů Unie bylo použito ke spolufinancování těchto projektů, a aby předložila vyčerpávající analýzu nákladů a přínosů nástrojů finančního inženýrství v porovnání s přímějšími formami financování projektů;

39.  vítá skutečnost, že provádění finančních nástrojů je systematicky zařazováno na pořad jednání během výročních přezkumných jednání a že nedostatky jsou poté analyzovány a jsou navrhována nápravná opatření; s uspokojením konstatuje, že na příští programové období 2014–2020 byly nedostatky v dané oblasti odstraněny, tj. platby budou převáděny do fondů za účelem správy finančních nástrojů pouze tehdy, když skutečné čerpání konečnými příjemci dosáhne určitého procentního podílu;

40.  vzhledem k tlaku na rozpočet na platby a vzhledem ke skutečnosti, že čl. 140 odst. 7 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (finanční nařízení) stanoví, že u finančních nástrojů nesmí docházet k nadměrně vysokým zůstatkům na účtech, doporučuje, aby Komise zajistila, aby příspěvky z rozpočtu Unie poskytnuté těmto nástrojům odrážely skutečně potřebné hotovostní toky;

41.  je zvláště znepokojen některými závěry Účetního dvora týkajícími se účinnosti kombinování grantů regionálních investičních facilit s půjčkami finančních institucí na podporu vnějších politik Unie(93);

42.  zdůrazňuje, že tyto facility byly zřízeny správným způsobem, ale kvůli nedostatkům v řízení prováděném Komisí nebylo dosaženo maxima možných přínosů mechanismů kombinování zdrojů; žádá Komisi, aby vyplácela prostředky, pouze pokud je příjemce opravdu potřebuje, a aby lépe monitorovala realizaci grantů Unie;

Povinnosti Komise a členských států v rámci sdíleného řízení

43.  zdůrazňuje, že konečnou odpovědnost za plnění rozpočtu Unie nese podle článku 317 Smlouvy o fungování EU Komise; poukazuje na to, že plní-li Komise rozpočet v rámci sdíleného řízení, jsou podle článku 59 finančního nařízení úkoly související s plněním rozpočtu pověřeny členské státy, které tudíž nesou politickou a finanční odpovědnost; opět proto zdůrazňuje, že členské státy musí jednat zcela v souladu se zásadou řádného finančního řízení a neměly by oslabovat svou vlastní odpovědnost za řízení finančních prostředků EU;

44.  bere na vědomí sdělení Komise ze dne 28. října 2014 „Doporučení pro zavedení a využívání dobrovolných vnitrostátních prohlášení podle čl. 59 odst. 5 finančního nařízení“ (COM(2014)0688); konstatuje, že tato prohlášení jsou předkládána dobrovolně, a proto vítá, že se pro jejich předložení rozhodly čtyři členské státy, a sice Dánsko, Nizozemsko, Švédsko a Spojené království; lituje nicméně toho, že tato prohlášení se liší svou formou, rozsahem, úplností a referenčním obdobím, a konstatuje, že v důsledku této skutečnosti je jejich přínos velmi malý;

45.  poukazuje na to, že podle četných vyjádření Účetního dvora mají prohlášení o vnitrostátní správě poskytnutá čtyřmi výše uvedenými členskými státy v rámci auditů Účetního dvora velmi omezenou hodnotu a nelze je považovat za spolehlivý zdroj informací pro vydání prohlášení o věrohodnosti;

46.  lituje dále, ve vztahu k výše uvedenému sdělení Komise ze dne 28. října 2014,, že nebylo dosaženo výrazného pokroku při zlepšování finančního řízení, což může způsobit, že v důsledku špatných rozhodnutí na politické a administrativní úrovni bude neustále docházet ke ztrátám finančních prostředků Unie; požaduje, aby byly stanoveny sankce pro případ, že by členské státy předávaly nesprávné informace a prohlášení o programech;

47.  vyzývá proto také Komisi a Radu, aby přijaly konkrétní a smysluplná opatření, která umožní nezbytný pokrok v rámci řádného finančního řízení, včetně většího využívání nástroje vnitrostátních prohlášení, která v praxi nevyžadují příliš úsilí navíc (údajně méně než jeden plný pracovní úvazek ročně na členský stát); konstatuje rovněž, že je velmi důležité, aby členské státy prostřednictvím veřejného dokumentu přijaly politickou odpovědnost za používání finančních prostředků Unie; vyzývá Komisi a členské státy k vydávání nejen vnitrostátních prohlášení, ale také ročních shrnutí a prohlášení o správě, aby byl zajištěn větší vhled do finančního řízení a bylo dosaženo jeho skutečného zlepšení; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila doporučení Parlamentu a Radě s cílem podpořit používání vnitrostátních prohlášení v souladu s doporučeními interinstitucionální pracovní skupiny ohledně zavedení a využívání vnitrostátních prohlášení;

48.  domnívá se, že je velmi důležité podporovat plnou transparentnost při využívání strukturálních fondů, a to zveřejňováním účetní dokumentace týkající se přidělených projektů;

Spolehlivost údajů poskytovaných členskými státy

49.  konstatuje, že nedostatečná spolehlivost základních kontrol prováděných členskými státy v rámci sdíleného řízení podkopává důvěryhodnost výročních zpráv o činnosti, které vypracovávají útvary Komise, a rovněž důvěryhodnost souhrnné zprávy, kterou přijímá Komise, neboť uvedené zprávy částečně vycházejí z výsledků kontrol prováděných vnitrostátními orgány; opakuje svůj předchozí požadavek, aby Komise údaje členských států vyhodnocovala a v případě potřeby opravovala, aby výroční zprávy o činnosti byly spolehlivé a objektivní;

50.  žádá, aby generální ředitelé ve svých výročních zprávách o činnosti podrobně informovali o mírách chyb oznámených členskými státy a o opravách, které v případě nutnosti prováděla Komise na úrovni operačních programů;

Členské státy s nejhoršími výsledky

51.  vítá přehled výsledků auditu Účetního dvora, pokud jde o správu finančních prostředků ve sdíleném řízení v oblasti zemědělství a soudržnosti v období 2009–2013; tento přehled zveřejnil Účetní dvůr spolu s výroční zprávou za rok 2013, čímž částečně vyhověl žádosti, kterou Parlament vyjádřil v usnesení o udělení absolutoria za rok 2012, totiž aby byly poskytovány informace o sdíleném řízení v jednotlivých členských státech;

52.  poukazuje na to, že podle údajů o částkách a procentních podílech rizikových částek v Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti, které poskytl Účetní dvůr (zdrojové údaje jsou obsaženy ve výročních zprávách o činnosti GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění a GŘ pro regionální a městskou politiku za rok 2013), vykazovaly nejvyšší míru chyb Slovensko, Spojené království a Španělsko;

53.  poukazuje na to, že podle údajů o částkách a procentních podílech rizikových částek v Evropském zemědělském záručním fondu a Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova, které poskytl Účetní dvůr (zdrojové údaje jsou obsaženy ve výroční zprávě o činnosti GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova), vykazovaly nejvyšší míru chyb Rumunsko, Bulharsko a Portugalsko;

54.  žádá Účetní dvůr, aby vypracoval vlastní metodu vykazování výsledků jednotlivých zemí, přičemž by si měl všímat nejen rizikových částek, ale také systémů řízení a kontroly členských států spolu s opravnými mechanismy používanými Komisí a členskými státy, aby bylo možné odpovídajícím způsobem hodnotit vývoj řízení v členských státech s nejhoršími výsledky a vydávat doporučení ohledně nejvhodnějších řešení;

55.  připomíná, že korupce vážně poškozuje fondy Unie; je znepokojen údaji svědčícími o tom, že některé členské státy jsou tímto jevem obzvláště postiženy, a v této souvislosti připomíná doporučení Komise ze dne 29. května 2013 s doporučením Rady k národnímu programu reforem Itálie na rok 2013 a stanoviskem Rady k programu stability Itálie na období 2012-2017(94); žádá brzké přijetí směrnice o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie;

Střety zájmů

56.  vyjadřuje politování nad tím, že v některých členských státech jsou předpisy upravující střety zájmů členů parlamentu, vlád a místních zastupitelstev příliš obecné a nedostačující; vyzývá Komisi k pečlivému posouzení současné situace a v případě potřeby rovněž k předložení doporučení, nebo dokonce právně závazných řešení; domnívá se, že stejný požadavek by měl platit i pro kandidáty na členy a členy Komise;

Příjmy: Vlastní zdroje založené na HND

57.  konstatuje, že audit Účetního dvora (viz výroční zpráva za rok 2013, bod 2.27) dospěl k závěru, že výpočet příspěvků členských států, který provádí Komise, a jejich platby – většinou na základě prognózy vývoje hrubého národního důchodu (HND) na rok 2013 – nebyly významnou měrou zatíženy chybami;

58.  žádá Komisi, aby zajistila, aby byly údaje Eurostatu a členských států totožné, neboť ukazatel HND představuje klíčovou referenční hodnotu nejen pro příjmy Unie, ale také pro výdaje;

59.  připomíná, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2012 kritizoval nedostatečně účinné ověřování údajů o HND Komisí (viz výroční zpráva za rok 2012, bod 2.41); zdůrazňuje, že pokud jsou dlouhodobě používány obecné výhrady a cyklus ověřování údajů o HND používaných ke stanovení vlastních zdrojů trvá příliš dlouho, může docházet k rozpočtové nejistotě, na což bylo poukázáno v diskusích mezi členskými státy o návrhu opravného rozpočtu č. 6 k souhrnnému rozpočtu na rok 2014(95);

60.  lituje, že ačkoli členské státy věděly o změnách ve statistických metodách výpočtu příspěvku na základě HND již od jara 2014, některé z nich nepočítaly s tím, že tyto změny způsobí zvýšení jejich příspěvků do rozpočtu Unie;

61.  lituje, že ačkoli Komise si byla už od jara 2013 vědoma toho, že změny ve statistických metodách výpočtu příspěvků na základě HND způsobí velké zvýšení příspěvků některých členských států, trvala na tom, aby byla tato změna projednávána jako čistě technická záležitost(96);

62.  připomíná, že Účetní dvůr ve svém stanovisku č. 7/2014(97) dospěl k závěru, že návrh Komise, aby členské státy měly v případě výjimečných okolností možnost odložit platby zůstatků a úprav daně z přidané hodnoty (DPH) a HND, může zvýšit složitost systému vlastních zdrojů a rozpočtovou nejistotu členských států;

63.  upozorňuje zejména na to, že návrh Komise na změnu nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000, kterým se provádí rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (COM(2014)0704), hovoří pouze o tom, že v případě vysokých částek vyplývajících ze zůstatků a úprav DPH a HND mají členské státy možnost odložit jejich platbu, a poukazuje na to, že pokud členské státy mají vysoké záporné zůstatky a úpravy DPH a HND, mohla by být Komise nucena vybrat dodatečné příjmy formou opravného rozpočtu;

64.  vyjadřuje politování nad tím, že i přes to, že Komise navrhla globální reformu systému vlastních zdrojů s cílem učinit systém vlastních zdrojů spravedlivější, srozumitelnější, transparentnější, účinnější a snížit vnitrostátní příspěvky, kterou Evropský parlament uvítal(98), Rada nebyla až dosud schopna dosáhnout jakéhokoli pokroku, pokud jde o reformu systému vlastních zdrojů na základě těchto legislativních návrhů;

Potřebná opatření

65.  vybízí Komisi, aby:

   zkrátila délku ověřování údajů o HND používaných ke stanovení vlastních příjmů na nejvýše čtyři roky a v případě potřeby zahajovala řízení pro porušení Smlouvy nebo ukládala přísné lhůty, v nichž mají být vyřešeny problémy, jichž se týkaly její výhrady,
   používala obecné výhrady jen ve výjimečných případech, v nichž hrozí vysoké riziko, že nebudou ochráněny finanční zájmy Unie, např. pokud členské státy provádějí v průběhu ověřovacího cyklu nebo v nepravidelných intervalech rozsáhlé revize,
   vypracovala akční plán na odstranění nedostatků, které odhalil Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 11/2013, a do konce června 2015 předložila zprávu Parlamentu a Účetnímu dvoru,
   zavedla a důsledně monitorovala podrobný akční plán s jasnými cíli zaměřený na řešení problémů v sestavování národních účtů Řecka,
   provedla změnu ve výše uvedeném návrhu Komise COM(2014)0704 s cílem dát Komisi pravomoc odložit proplácení částek v případě „záporných“ zůstatků a úprav;

66.  poukazuje na nedostatky zjištěné Účetním dvorem, které uvádí ve své zvláštní zprávě č. 2/2014 „Jsou preferenční obchodní režimy vhodným způsobem řízeny?“, a to ve strategii kontroly a v řízení rizik v Německu, Francii a ve Spojeném království, jež vedou k potenciálním ztrátám v rozpočtu EU; konstatuje, že výše potenciálně ztracených příjmů u těchto tří členských států tyto nedostatky potvrdila; podotýká, že na základě extrapolace chyb zjištěných ve vzorku z roku 2009 Účetní dvůr odhaduje, že částka cla, která je v těchto členských státech z důvodu promlčení v sázce, činí 655 mil. EUR; konstatuje, že to odpovídá přibližně 6 % hrubé výše dovozních cel inkasovaných v daném roce v pěti vybraných členských státech a že v případě Německa se jedná o 167 mil. EUR, v případě Francie o 176 mil. EUR a v případě Spojeného království o 312 mil. EUR;

Zemědělství

Zemědělství: problémy spojené s demografickým vývojem a strukturou příjemců

67.  poukazuje na to, že demografické změny se dotýkají společné zemědělské politiky (SZP) více než ostatních politik Unie, protože více než třetina z 12 milionů zemědělců v Unii, kteří se dělí o 45 % rozpočtu Unie, je ve věku nad 65 let a pouze 6 % zemědělců je mladších 35 let(99); vítá proto programy na podporu mladých zemědělců zahájené v rámci reformy SZP;

68.  lituje, že opatření, která Komise provádí v zemědělské politice, zatím nedokázala tuto demografickou nerovnováhu napravit, a vyzývá Komisi, aby s ohledem na tuto skutečnost přezkoumala výši podpory ze zemědělského rozpočtu;

69.  poukazuje na to, že 2 % přímých plateb SZP se vyplácí méně než 31 % evropských zemědělců; zdůrazňuje, že SZP by se měla zaměřovat zvláště na malé zemědělce, a je přesvědčen, že současná praxe dále oslabuje politickou přijatelnost SZP;

70.  připomíná, že s cílem učinit SZP spravedlivější zavádí Parlament a Rada(100) snížení plateb nad 150 000 EUR a případně stanovení stropů pro přímé platby; žádá proto, aby Účetní dvůr ve svých příštích výročních zprávách informoval o auditu účinnosti a účelnosti tohoto opatření;

71.  zdůrazňuje, že nejvíce nerovné zemědělské systémy mají Česká republika, následovaná Slovenskem, Maďarskem, Německem a Bulharskem(101); vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily vyváženost struktury příjemců, a žádá generálního ředitele GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova, aby ke své výroční zprávě o činnosti vždy připojoval orientační údaje o rozdělování přímé podpory SZP výrobcům podle jednotlivých členských států a kategorií příjemců;

Zemědělství: míra chyb v prvním pilíři

72.  lituje, že platby z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) nebyly v roce 2013 prosty významných chyb, přičemž Účetní dvůr odhadl nejpravděpodobnější míru chyb na 3,6 % (3,8 % v roce 2012)(102), a že z pěti kontrolních systémů posuzovaných z hlediska zaúčtovaných plateb byly dva shledány neúčinnými, dva částečně účinnými a pouze jeden byl posouzen jako účinný;

73.  zdůrazňuje, že u 33 ze 101 vyčíslitelných chyb zjištěných Účetním dvorem měly orgány členských států dostatek informací k tomu, aby mohly těmto chybám alespoň částečně zamezit, odhalit je a opravit, a že pokud by všechny tyto informace byly řádně použity, nejpravděpodobnější míra chyb v této oblasti by byla o 1,1 % nižší, a tudíž poměrně blízká dvouprocentnímu prahu významnosti; zdůrazňuje, že pokud členské státy odpovídají za řízení finančních prostředků Unie, nesou významnou odpovědnost za to, aby rozpočet Unie byl plněn řádně a zákonným způsobem;

Podmíněnost

74.  poukazuje na to, že audit Účetního dvora se vztahoval i na požadavky podmíněnosti a že případy, v nichž tyto požadavky nebyly splněny, byly posuzovány jako chyby, pokud bylo možné prokázat, že k nesplnění požadavků došlo v roce, kdy majitel podniku požádal o podporu; poukazuje na to, že Účetní dvůr zahrnuje nedostatky v plnění požadavků podmíněnosti do svého výpočtu míry chyb, přičemž upozorňuje, že podle názoru Komise nemají nedostatky v plnění požadavků podmíněnosti vliv na způsobilost plateb, nýbrž jsou pouze důvodem k uložení správních sankcí;

75.  konstatuje, že Komise ve své odpovědi Účetnímu dvoru uvádí, že se zjednodušil právní rámec na programové období 2014–2020, a žádá Komisi, aby do konce roku 2015 podala zprávu o tom, jak tato opatření za účelem zjednodušení fungují v praxi a jaká případná další opatření by mohla být přijata, pokud jde o jakákoli zbývající složitá pravidla nebo komplikované podmínky způsobilosti;

Míra chyb v tržních opatřeních

76.  je znepokojen tím, že míra chyb týkající se opatření zemědělských trhů činí dle výpočtu Komise 7,44 %; lituje, že v této oblasti byla v roce 2013 zaznamenána druhá nejvyšší míra chyb;

77.  zdůrazňuje, že výhrady, které generální ředitel GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova uvedl ve své výroční zprávě o činnosti za rok 2013, potvrzují znepokojivou situaci v oblasti tržních opatření, protože zjištěné výhrady se týkají sedmi systémů podpor v devíti členských státech, zejména v oblasti ovoce a zeleniny, restrukturalizace vinic, investic do vína, vývozních náhrad u drůbeže a projektu „mléko do škol“;

78.  upozorňuje na skutečnost, že mnoho menších programů, jako jsou programy Ovoce do škol nebo Mléko pro školy, nejsou uživatelsky vstřícné, částečně kvůli byrokratické zátěži s nimi spojené, a z tohoto důvodu není jejich plnění a čerpání prostředků optimální;

79.  lituje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2013 odhalil závažné nedostatky v kontrolních postupech používaných při certifikaci seskupení producentů(103) ovoce a zeleniny v Polsku, Rakousku, Nizozemsku a Spojeném království a že tyto nedostatky potvrdil rovněž generální ředitel GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova, který ve své výroční zprávě za rok 2013 uvedl výhradu vycházející z odhadu, že ohroženo je přibližně 25 % celkových výdajů v rámci tohoto opatření, tj. 102,7 milionů EUR;

80.  lituje zejména nedostatků odhalených Komisí jednak u opatření týkajících se „restrukturalizace vinic“ ve Španělsku, které byly důvodem pro to, aby generální ředitel GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova formuloval výhradu na základě míry opravených chyb ve výši 33 % a rizikové částky ve výši 54 milionů EUR, a jednak u opatření týkajícího se „vývozu drůbeže ve Francii“ na základě míry opravených chyb ve výši 69,6 % a rizikové částky ve výši 29,3 milionů EUR;

Spolehlivost údajů členských států o přímých platbách

81.  vítá, že GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova provedlo individuální prověrku všech platebních agentur na základě veškerých dostupných informací včetně zjištění auditů Účetního dvora, protože míry chyb sdělené členskými státy v jejich kontrolních statistikách nepokrývají všechny složky zbytkové míry chyb a nejsou vždy spolehlivé;

82.  opakuje tvrzení Účetního dvora(104), že výsledky použití této nové koncepce ukazují, že z kontrolních statistik členských států, prohlášení ředitelů platebních agentur a z práce certifikačních orgánů lze získat jen omezenou jistotu;

83.  zdůrazňuje, že navzdory tomu, že téměř všechny agentury pro vyplácení přímých plateb byly akreditovány a obdržely certifikaci od příslušných orgánů, a navzdory tomu, že 79 z 82 prohlášení o věrohodnosti účtů vydaných platebními agenturami obdrželo od certifikačních orgánů v roce 2013 výrok bez výhrad, čímž byla potvrzena přesnost prohlášení o věrohodnosti vydaných řediteli platebních agentur, musela Komise u 42 ze 68 platebních agentur opravit sdělenou míru chyb, a to směrem nahoru, se zbytkovou mírou chyb překračující 2 %;

84.  poukazuje na to, že nejvyšší míru chyb vykazovalo těchto pět platebních agentur:

1.  Spojené království, RPA

5,66 % (dle čl. státu: 0,67 %)

2.  Řecko, OKEPE

5,17 % (dle čl. státu: 0,83 %)

2.  Španělsko, AVGA

4,71 % (dle čl. státu: 1,93 %)

4.  Portugalsko, IFAP

4,37% (dle čl. státu: 0,82 %)

5.  Rumunsko, PIAA

4,27% (dle čl. státu: 1,77 %)

85.  lituje, že platný legislativní rámec neumožňuje uložit sankce za poskytování vědomě či nevědomě nesprávných údajů(105) ze strany platebních agentur;

86.  žádá, aby úředníci Unie podrobněji sledovali a lépe koordinovali vnitrostátní platební agentury v příslušných členských státech s cílem vyřešit nedostatky, které tyto agentury vykazují, a to zejména v případě těch platebních agentur, jejichž výkon byl v posledních třech letech setrvale neuspokojivý, a zefektivnit správu plateb;

IACS a LPIS

87.  souhlasí s názorem Komise a Účetního dvora, že integrovaný administrativní a kontrolní systém (IACS) jako celek hraje klíčovou úlohu při eliminaci a snižování výskytu chyb v žádostech podávaných zemědělci, a poukazuje na to, že bude-li IACS řádně fungovat, měly by být zemědělské přímé platby prosty významných chyb;

88.  vyjadřuje politování nad tím, že přetrvávají nedostatky spočívající ve vyloučení nezpůsobilé půdy ze systému evidence půdy (LPIS) a ve správním zpracovávání žádostí zemědělců v podstatné míře přispívají k významným chybám, které zůstávají v platbách EZZF.

89.  znovu zdůrazňuje horizontální rozměr nedostatků zjištěných v LPIS; konstatuje, že od roku 2007 posuzoval Účetní dvůr IACS v 38 platebních agenturách ve všech 28 členských státech, a hluboce lituje, že pouze sedm kontrolních systémů bylo vyhodnoceno jako účinné, 22 bylo označeno za částečně účinné a devět kontrolních systémů bylo shledáno neúčinnými; vyzývá Komisi, aby zajistila, že finanční riziko pro rozpočet bylo kryto čistými finančními opravami;

Postupy k zajištění zpětného získávání neoprávněných plateb

90.  je znepokojen tím, že Účetní dvůr zjistil(106), že částky ztracené v důsledku nesrovnalostí nebo nedbalostí, které se týkaly žádostí za rok 2008 nebo dřívější roky, byly dlužníkům v Irsku oznámeny se značným zpožděním a po několik let nebyly předmětem žádného zpětného získávání ani vymáhání;

91.  konstatuje, že do konce roku 2012 připadlo z 6,7 milionu EUR dlužných částek týkajících se těchto let podávání žádosti celkem 2,3 milionu EUR na vrub Unie podle pravidla rozdělení 50/50, a to navzdory uvedenému pozdnímu oznámení, které zjistil Účetní dvůr, a obává se, že tyto částky už jsou pro rozpočet Unie definitivně ztraceny;

92.  je rovněž znepokojen zjištěními Účetního dvora týkajícími se skutečnosti, že italské orgány nevedly spolehlivou evidenci o tom, zda jsou dlužné částky způsobeny nesrovnalostí nebo administrativní chybou, což může vést k zatěžování rozpočtu Unie; žádá Komisi, aby o této situaci podala zprávu v podrobné analýze, kterou předloží do konce tohoto roku;

93.  konstatuje, že státem s nejhoršími výsledky bylo podle údajů uvedených ve zprávě o činnosti GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova za rok 2013(107) Bulharsko s mírou zpětného získání prostředků ve výši 4 %, dále Řecko (21 %), Francie (25 %), Slovinsko (25 %), Slovensko (27 %) a Maďarsko (33 %); je znepokojen obzvláště varovně nízkými mírami zpětného získání prostředků v některých oblastech a požaduje od Komise zprávu o příčinách a možnostech zlepšení;

Postup schvalování účetní závěrky

94.  konstatuje, že Komise přijala v roce 2013 čtyři rozhodnutí o souladu s předpisy, která vedla k finančním opravám ve výši 1 116,8 milionu EUR – 861,9 milionu EUR se týkalo EZZF a 236,2 milionu EUR se týkalo EZFRV, což představovalo přibližně 2 % rozpočtu Unie na rok 2013 na zemědělství a rozvoj venkova (1,4 % v období 2008–2012);

95.  zdůrazňuje, že tuto částku nelze srovnávat s nejpravděpodobnější mírou chyb stanovenou Účetním dvorem, protože audity souladu prováděné Komisí se zabývají pouze systémy, nekontrolují správnost uskutečněných operací a vztahují se na výdaje za několik rozpočtových roků; tyto audity vedly k finančním opravám, z nichž 65 % tvořily paušální opravy, takže roční míru chyb není možné vypočítat(108);

96.  zdůrazňuje, že zvýšení průměrné míry finančních oprav v roce 2013 ve srovnání s obdobím 2008–2012 lze podle závěrů Účetního dvora(109) vysvětlit hlavně tím, že se snížil počet nahromaděných otevřených auditních případů z 553 na konci roku 2012 na 516 na konci roku 2013 a že výsledkem vyřešení těchto případů, které se týkaly rozpočtových let před rokem 2010, byly finanční opravy ve výši 881 milionů EUR (79 % z celkového objemu);

97.  je znepokojen tím, že platná ustanovení nezaručují nezávislost smírčího orgánu, který může být případně zapojen do postupu schvalování účetní závěrky(110) ;

Rozvoj venkova, životní prostředí, rybolov a ochrana zdraví

98.  konstatuje, že platby v oblasti rozvoje venkova, životního prostředí, rybolovu a zdraví nebyly v roce 2013 prosty významných chyb, jakkoli se snížila nejpravděpodobnější míra chyb na 6,7 % ze 7,9 % v roce 2012, a že z 13 dozorčích a kontrolních systémů v členských státech, které byly posuzovány z hlediska plateb zaúčtovaných do výdajů, bylo sedm vyhodnoceno jako částečně neúčinné a šest jako neúčinné;

99.  souhlasí s názorem Účetního dvora, že nejpravděpodobnější míra by se snížila na 2 %, kdyby vnitrostátní orgány použily veškeré informace, které měly k dispozici, k tomu, aby předcházely chybám a odhalovaly a napravovaly je; zdůrazňuje, že pokud členské státy odpovídají za řízení fondů Unie, nesou významnou odpovědnost za to, aby rozpočet Unie byl plněn řádně a zákonným způsobem;

100.  lituje, že průměrná míra chyb v oblasti rozvoje venkova, jak ji vypočetl Účetní dvůr za poslední tři roky, činila 8,2 %, zatímco v roce 2013 dosahovala tato míra 7,9 %(111); velmi lituje, že se jedná o nejvyšší míru chyb ve všech oblastech politik v roce 2013;

101.  konstatuje, že k chybám zjištěným Účetním dvorem docházelo zejména proto, že příjemci nedodržovali požadavky na způsobilost, nebyla řádně uplatňována pravidla pro zadávání veřejných zakázek a byly porušovány agroenvironmentální závazky;

102.  je znepokojen především tím, že Účetní dvůr zjistil, že k míře chyb v oblasti rozvoje venkova přispělo z jedné osminy záměrné porušování pravidel, z něhož jsou podezíráni někteří soukromí příjemci, a lituje toho, že nejvyšším podílem přispěla k míře chyb u soukromých investic zvláštní opatření rozvoje venkova „přidávání hodnoty zemědělským a lesnickým produktům“(112), takže Účetní dvůr vyjádřil závažné pochybnosti ohledně „efektivity a účinnosti tohoto opatření, pokud jde o dosažení cílů dané politiky“;

103.  souhlasí s názorem vyjádřeným Účetní dvorem(113), že chyby byly částečně zapříčiněny složitostí pravidel a velkou různorodostí systémů podpor z programů na období 2007–2013: v oblasti rozvoje venkova totiž existuje celkem 46 opatření, z nichž každé má svá vlastní pravidla a požadavky;

104.  bere na vědomí rostoucí míru pozastavování a přerušování plateb ze strany Komise, čímž se zajišťuje systematické provádění nápravných opatření v případech, kdy jsou zjištěny nedostatky;

105.  vítá, že Komise zrevidovala svůj postup výpočtu zbytkové míry chyb, takže nyní bere v potaz veškeré relevantní audity a informace s cílem upravit míru chyb, kterou oznamují členské státy;

106.  lituje, že údaje o výsledcích kontrol poskytované členskými státy nejsou spolehlivé; konstatuje, že certifikační orgány vydaly výrok s výhradou, podle něhož byla míra chyb nad douprocentním prahem významnosti pouze u devíti platebních agentur ze 74(114), zatímco Komise vydala výrok s výhradou pro 31 agentur ve 24 členských státech(115);

107.  lituje, že nápravná opatření některých členských států nejsou kvalitní a neexistuje systematický přístup k odstranění příčin chyb ve všech členských státech; zdůrazňuje, že se neprovádí preventivní činnost proti široce rozšířeným nedostatkům na unijní úrovni;

108.  zjišťuje, že hlavními faktory nedočerpání prostředků ve výši 4 300 000 EUR v kapitole 17 04 – Bezpečnost potravin a krmiv, zdraví zvířat, dobré životní podmínky zvířat a rostlinolékařský stav jsou částka 900 000 EUR z účelově vázaných příjmů pro různé programy, která může být využita v roce 2014, a částka 2 000 000 pro Fond pro mimořádná opatření; poznamenává, že 50 % druhé částky, tj. 1 000 000 EUR, bylo přeneseno do roku 2014 (na opatření proti katarální horečce ovcí v Německu) a bylo v tomto roce vyčerpáno;

Požadavky týkající se zemědělství a rozvoje venkova adresované Komisi, členským státům a Účetnímu dvoru

109.  žádá Účetní dvůr, aby míry chyb u tržních opatření a u přímých plateb v prvním pilíři SZP vypočítával samostatně;

110.  doporučuje Komisi, aby aktivně sledovala uplatňování nápravných opatření týkajících se nedostatků v kontrolním systému uplatňovaném u podpory Unie pro uznávání seskupení producentů ovoce a zeleniny v Polsku, a v operačních programech pro organizace producentů v Rakousku, Nizozemsku a Spojeném království

111.  žádá Komisi, aby demonstrovala přidanou hodnotu opatření zemědělských trhů s ohledem na riziko potenciálních ztrát pro rozpočet Unie, a žádá Komisi, aby zvážila zrušení těchto opatření, pokud se ukáže, že toto riziko je příliš vysoké; žádá Komisi, aby ve zprávě o opatřeních navazujících na udělení absolutoria za rok 2013 Komisi uvedla informace o opatřeních, která na základě auditu vývozních náhrad u drůbeže ve Francii přijal Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF);

112.  žádá Komisi, aby vypracovala návrhy na stanovení sankcí za poskytování vědomě či nevědomě nesprávných údajů ze strany platebních agentur včetně těchto tří rozměrů: kontrolní statistiky, prohlášení platebních agentur a činnost certifikačních orgánů; žádá, aby Komisi byla svěřena pravomoc zrušit akreditaci platební agentury u závažných případů poskytnutí nesprávných informací;

113.  žádá generálního ředitele GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova, aby posoudil, zda má význam, aby se výhrady odůvodněné nedostatky v LPIS odkládaly z roku na rok, ačkoli tyto nedostatky mají jednoznačně horizontální rozměr;

114.  vyzývá Komisi a členské státy k přijetí opatření nezbytných k tomu, aby byl plně využit potenciál IACS, zejména aby členské státy správně posuzovaly a evidovaly způsobilost a velikost zemědělských pozemků a aby v případech, kdy je IACS zatížen systémovými chybami, okamžitě přijímaly nápravná opatření;

115.  žádá Komisi, aby vysvětlila situaci v Irsku a Itálii týkající se nesrovnalostí při zpětném vymáhání neoprávněně vyplacených částek, o níž informoval Účetní dvůr v bodech 3.24 a 3.25 své výroční zprávy za rok 2013, a aby přijaly nezbytná nápravná opatření a do června 2015 o nich informovaly Parlament;

116.  žádá Komisi, aby učinila kroky k dalšímu snížení počtu nahromaděných otevřených auditních případů v postupu účetní závěrky, aby bylo možné do konce roku 2012 uzavřít všechny audity provedené před rokem 2015;

117.  žádá zejména, aby byl mandát členů smírčího výboru účastnícího se postupu účetní závěrky omezen na počáteční tříleté období s možností prodloužení o nejvýše jeden rok; žádá dále, aby byly při řešení těchto případů odstraněny veškeré možné střety zájmů a aby ve smírčím výboru nebyly zastoupeny členské státy, pokud se jich přímo týkají finanční opravy;

118.  žádá Komisi, aby Parlamentu předložila podrobnou zprávu týkající se stanovení stropů pro přímé platby ze SZP v jednotlivých členských státech;

119.  požaduje méně byrokratickou SZP, aby se podařilo snížit míry chyb; vítá proto závazek Komise učinit v nadcházejících pěti letech zjednodušení a subsidiaritu jednou z nejvyšších priorit; žádá, aby platební agentury, jejichž výkon je soustavně neuspokojivý, v krajních případech přišly o akreditaci;

120.  vyzývá Komisi, aby s dostatečným předstihem předložila podrobný plán, jak snížit v následujících pěti letech byrokratickou zátěž u SZP o 25 %;

121.  žádá Účetní dvůr, aby politiku rozvoje venkova posuzoval v samostatné kapitole své výroční zprávy, nebo aby alespoň samostatně vyčíslil míry chyb pro oblast politiky rozvoje venkova, oblast rybářské politiky a pro program LIFE+;

122.  žádá Komisi, aby zajistila, že akční plány členských států v oblasti rozvoje venkova budou doplněny o všechny regiony a opatření, která se jich týkají, zejména o investiční opatření, a aby braly v úvahu audit Komise a Účetního dvora;

123.  táže se Komise, jaká opatření přijala v návaznosti na případy, u nichž panuje podezření ze záměrného porušování pravidel, o nichž Účetní dvůr informoval OLAF, zejména pokud jde o opatření v rámci rozvoje venkova „přidávání hodnoty zemědělským a lesnickým produktům“, a aby ve zprávě navazující na udělení absolutoria Komisi za rok 2013 plně posoudila koncepci těchto opatření ve světle kritických připomínek Účetního dvora ohledně jejich efektivity a účinnosti;

124.  žádá Komisi, aby podrobně sledovala provádění programů rozvoje venkova a aby ve svých auditech souladu s předpisy brala v potaz platná pravidla, případně i předpisy přijaté na vnitrostátní úrovni; tím by se snížilo riziko nedostatků a chyb, které se vyskytly v programovém období 2007–2013;

Rybolov

125.  bere na vědomí výhradu, kterou vyslovilo GŘ pro námořní záležitosti a rybolov ohledně míry chyb přesahující 2 % ve vykázaných nákladech některých členských států a ohledně toho, že v případě jednoho členského státu byla zpráva považována za nespolehlivou a nebyla předložena; vyjadřuje politování nad touto situací týkající se dotčeného členského státu; konstatuje však, že na základě pokynů Komise určených tomuto členskému státu se situace zlepšila;

126.  s politováním konstatuje, že kromě těchto poznámek Účetní dvůr neuvedl další podrobnosti o výsledcích svých auditů týkajících se konkrétně rybolovu a námořních záležitostí, a v zájmu transparentnosti vyzývá ke zveřejnění těchto informací;

127.  bere na vědomí, že 92,31 % plateb ze strany GŘ pro námořní záležitosti a rybolov bylo provedeno včas; se znepokojením nicméně konstatuje, že počet opožděných plateb vzrostl oproti předcházejícímu rozpočtovému roku; zaznamenává s potěšením, že úroky z prodlení vyplacené v roce 2013 poklesly, a vybízí proto GŘ pro námořní záležitosti a rybolov, aby dodržovala platební lhůty odpovídající příslušným pravidlům;

Regionální politika, doprava a energetika

EU2020

128.  zdůrazňuje, že z celkové částky plateb v roce 2013 ve skupině této politiky (45 311 milionů EUR) bylo 96 % výdajů (43 494 milionů EUR) vyčleněno pro regionální politiku, prováděnou zejména prostřednictvím EFRR a Fondu soudržnosti, 1 059 milionů EUR pro mobilitu a dopravu a 758 milionů EUR pro energetiku;

129.  uvědomuje si určující roli regionální politiky Unie při odstraňování rozdílů mezi regiony a při podporování hospodářské, sociální a územní soudržnosti mezi regiony v členských státech a mezi členskými státy navzájem; uznává, že tato politika je hlavní celoevropskou politikou dlouhodobých investic do reálné ekonomiky, představující 29 % celkových rozpočtových výdajů Unie v roce 2013, a zavedeným nástrojem pro vytváření růstu a pracovních sil v Unii, jenž podporuje naplnění cílů strategie Evropa 2020;

130.  uznává významnou roli politik v oblasti dopravy a energetiky pro vytvoření bezpečných, udržitelných a konkurenceschopných dopravních a energetických systémů a služeb pro občany a podniky Unie a podtrhuje význam přínosu těchto politik k plnění cílů strategie Evropa 2020;

131.  vítá skutečnost, že Komise provádí hodnocení efektivity, účinnosti, soudržnosti a evropské hodnoty regionální politiky prostřednictvím hodnocení ex post; očekává, že obdrží pravidelné aktualizace hodnocení Komise;

132.  zdůrazňuje, že by Komise měla zajistit, aby od členských států dostávala soudržné a spolehlivé informace o využívání financování z EFRR; domnívá se, že tyto informace by měly zahrnovat pokrok při provádění operačních programů, a to nejen z finančního hlediska, ale i ve smyslu výkonnosti(116);

133.  upozorňuje na to, že systém řízení politiky soudržnosti má víceletý charakter, a zdůrazňuje, že konečné hodnocení nesrovnalostí souvisejících s prováděním této politiky bude možné realizovat až v závěru programového období;

Chyby

134.  shledává, že Účetní dvůr u 180 ze 102 zkontrolovaných operací (tj. u 57 %) konstatoval výskyt chyb; konstatuje, že Účetní dvůr se s 95% mírou jistoty domnívá, že míra chyb v daném základním souboru se pohybuje mezi 3,7 % (dolní hranice) a 10,1 % (horní hranice), a na základě 40 chyb, které vyčíslil, odhaduje, že nejpravděpodobnější míra chyb činí 6,9 % (2012: 6,8 %)

135.  zdůrazňuje, že u 17 případů vyčíslitelných chyb zapříčiněných konečnými příjemci měly vnitrostátní orgány dostatek informací, aby mohly těmto chybám předejít nebo je odhalit a napravit předtím, než výdaje vykázaly Komisi; konstatuje, že pokud by se na základě všech těchto informací chyby opravily, byla by nejpravděpodobnější míra chyb odhadovaná pro tuto kapitolu o tři procentní body nižší; zdůrazňuje, že pokud členské státy odpovídají za řízení finančních prostředků Unie, nesou významnou odpovědnost za to, aby rozpočet Unie byl plněn řádně a zákonným způsobem;

136.  poukazuje na to, že v případě výdajů z EFRR a Fondu soudržnosti a také na mobilitu, dopravu a energetiku se hlavní rizika nesouladu s předpisy týkají: chyb v pravidlech veřejných zakázek (39 %), nezpůsobilých projektů/aktivit nebo příjemců (22 %), nezpůsobilých nákladů uvedených v prohlášeních o výdajích (21 %) a nedodržování vnitrostátních pravidel pro poskytování státní podpory u EFRR a Fondu soudržnosti; vítá opatření přijatá Komisí ke zmírnění těchto rizik a vybízí k tomu, aby byly řídícím orgánům i nadále poskytovány pokyny a odborná příprava týkající se zjištěných rizik; očekává, že nová nařízení a pravidla na programové období 2014-2020 budou přispívat ke snížení rizika chyb a k lepší výkonnosti větším zjednodušením a vyjasněním postupů;

Spolehlivost vykazování členských států

137.  konstatuje, že orgány členských států předaly 322 zpráv z vnitrostátního auditu svých operačních programů a že podle těchto zpráv byla v 209 případech (65 %) míra chyb pod hranicí 2 %; konstatuje, že tam, kde Komise údaje prověřila, potvrdila oznámení členských států ohledně míry chyb u 78 vnitrostátních auditních zpráv; konstatuje, že 244 auditních zpráv musela Komise opravit(117); žádá Komisi, aby v budoucnosti podrobně informovala o změnách míry chyb, které provedl GŘ pro regionální rozvoj a městskou politiku;

138.  podotýká, že v případě Slovenska označila Komise všechny míry chyb stanovené na základě vnitrostátních auditů za nespolehlivé, v případě Maďarska to bylo u 10 z 15, v případě Bulharska u dvou ze sedmi a případě Belgie u jedné ze čtyř; žádá Komisi, aby prokázala, zda a jak byla tato situace napravena díky stanoveným paušálním opravám na ochranu rozpočtu Unie (25 % u jednoho programu a 10 % u devíti programů na Slovensku, 2 v Bulharsku a Itálii a 1 v Belgii(118));

139.  zdůrazňuje, že vykazování chyb bylo zvláště nespolehlivé u těchto operačních programů:

Členský stát

Program

Název

Částka v mil. EUR

Míra chyb dle výročních kontrolních zpráv čl. států

Míra chyb / paušální sazba COM

BE

2007BE162PO001

Brusel, regionální konkurenceschopnost

56,93

6,23 %

10 %

BG

2007BG161PO002

Technická pomoc

1 466,43

4,10 %

10 %

DE

2007DE162PO006

EFRR Brémy

142,01

0,31 %

5 %

DE

2007DE161PO003

EFRR Mecklenbursko-Západní Pomořansko

1 252,42

0,81 %

5 %

DE

2007DE162PO005

EFRR Hessensko

263,45

0,04 %

5 %

CTE

2007CB063PO052

INTERREG IV Itálie/Rakousko

60,07

2,77 %

10 %

CTE

2007CG163PO030

Slovensko/Česká republika

92,74

0,96 %

10 %

CTE

2007CB163PO019

Mecklenbursko/Západní Pomořansko - Polsko

132,81

0,02 %

5 %

HU

2007HU161PO001

Hospodářský rozvoj

2 858,82

0,71 %

5 %

HU

2007HU161PO007

Doprava

5 684,24

0,54 %

5 %

HU

2007HU161PO003

Západní Panonie

463,75

1,30 %

5 %

HU

2007HU161PO004

Velká uherská nížina (jih)

748,71

1,30 %

5 %

HU

2007HU161PO005

Střední Podunají

507,92

130 %

5 %

HU

2007HU161PO006

Severní Maďarsko

903,72

1,30 %

5 %

HU

2007HU161PO009

Velká uherská nížina (sever)

975,07

1,30 %

5%

HU

2007HU161PO011

Jižní Podunají

705,14

1,30 %

5 %

HU

2007HU161PO001

Střední Maďarsko

1 467,20

0,10 %

5 %

IT

2007IT161PO007

Rozvoj

Mezzogiorno

579,04

0,63 %

10 %

IT

2007IT161PO008

Kalábrie

1 499,12

2,45 %

10 %

SL

2007SL161PO001

Potenciál regionálního rozvoje

1 783,29

2,80 %

5 %

SL

2007SL161PO002

Infrastruktura

1 562,06

2,80 %

5 %

SK

2007SK161PO006

Konkurenceschopnost a hospodářský růst

968,25

0 %

25 %

SK

2007SK161PO005

Zdravotnictví

250,00

1,79 %

25 %

SK

2007SK161PO001

Informační společnost

843,60

1,79 %

10 %

SK

2007SK16UPO001

Výzkum a vývoj

1 209,42

1,30 %

10 %

SK

2007SK161PO002

Životní prostředí

1 820,00

0,33 %

10 %

SK

2007SK161PO004

Doprava

3 160,15

0,74 %

10 %

SK

2007SK161PO003

Regionální operační program

1 554,50

0,32 %

10 %

SK

2007SK161PO007

Technická pomoc

97,60

1,79 %

10 %

SK

2007SK162PO001

Bratislava

95,21

1,79 %

10 %

UK

2007UK162PO001

Low- & Uplands Scotland

375,96

5,98 %

8,42 %

UK

2007UK161PO002

Západní Wales a údolí

1 250,38

036 %

5 %

UK

2007UK162PO012

Východní Wales

72,45

0,36 %

5 %

140.  žádá Komisi, aby v budoucnu informovala o mírách chyb u každého programu, jak jí je sdělují členské státy a jak je Komise akceptuje/opraví ve výroční zprávě o činnosti;

141.  bere na vědomí, že na základě svého šetření Komise konstatovala, že na činnost 40 vnitrostátních auditních orgánů pověřených auditem přibližně 90 % přídělů z EFRR/Fondu soudržnosti za programové období 2007–2013 se obecně lze spolehnout;

Řídící a kontrolní systémy

142.  vyzývá Komisi, aby poskytla další pokyny a technickou pomoc členským státům; žádá Komisi a členské státy, aby se obzvláště zaměřily na zjednodušení postupů, včetně postupů týkajících se příjemců, které mohou představovat přínos jak pro provádění auditů, tak pro snižování míry chyb, a aby současně posílily účinnost řídících a kontrolních systémů;

143.  vítá zlepšení v řízení finančních prostředků, k němuž došlo od roku 2011 v Rakousku, v České republice a v Rumunsku; je znepokojen zhoršením správy EFRR na Slovensku, ve Španělsku, v Nizozemsku a ve Spojeném království(119);

144.  upozorňuje na skutečnost, že v 50 případech ze 75 platily výhrady po celý rok či déle; vyzývá Komisi, aby předložila informace umožňující vyhodnotit, zda se jednalo o tytéž nedostatky a regiony a proč se vnitrostátním řídícím orgánům nepodařilo tyto chyby účinně napravit;

145.   rozhodně podporuje přerušování a pozastavování plateb, které uplatňuje Komise, jako účinný a preventivní nástroj ochrany finančních zájmů Unie

146.  je si vědom ustanovení nového regulačního rámce pro programové období 2014–2020, která stanoví, že závažné nedostatky ve smyslu nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014(120), které odhalí Komise nebo Účetní dvůr po předložení účetní závěrky, povedou k čistým finančním opravám u příslušných programů; žádá Komisi, aby předložila seznam těchto případů včas pro účely postupu udělování absolutoria Komisi za rok 2014;

147.  vítá zlepšené postupy kontroly a auditu stanovené v regulačním rámci pro programové období 2014–2020, a to zejména pokud jde o ověřování a kontroly ze strany řídícího orgánu předtím, než bude Komisi certifikována účetní závěrka programu a řídící orgány předloží prohlášení o řízení; konstatuje, že byla dále posílena kapacita Komise provádět opravy tím, že je zrušena možnost členských států opětovně využít finanční prostředky, což vede k čistým finančním opravám; vítá zřízení kompetenčního centra pro budování správních kapacit ve spojení s evropskými strukturálními a investičními fondy; podporuje větší zaměření na výsledky a tematické soustředění politiky soudržnosti, které by mělo zajistit odklon od pouhého splnění kritérií pro čerpání prostředků ke kvalitě financování a vysoké přidané hodnotě spolufinancovaných operací.

148.  připomíná bod 165 svého usnesení připojeného k rozhodnutí o udělení absolutoria Komisi za rok 2012, v němž Parlament žádá sjednocení posuzování chyb při zadávání veřejných zakázek podléhajících sdílenému řízení; vítá sjednocení, které provedla Komise ve svém rozhodnutí C(2013)9527 ze dne 19. prosince 2013 o stanovení a schválení pokynů pro stanovení finančních oprav, které má provést Komise u výdajů financovaných Unií ve sdíleném řízení v případě nedodržení předpisů pro zadávání veřejných zakázek; poukazuje na to, že směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU(121) mají členské státy provést do 18. dubna 2016; domnívá se, že to přinese značné změny v postupech zadávání veřejných zakázek a mohlo by to vyžadovat další metodické změny;

149.  bere na vědomí, že metodika Účetního dvora musí být konzistentní a musí být uplatňována na všechny oblasti řízení; chápe, že další sjednocování by mohlo vést k nekonzistentnostem v tom, jak Účetní dvůr definuje protiprávní operaci v přímém a sdíleném řízení;

Finanční opravy

150.  konstatuje, že v roce 2013 rozhodla Komise o finančních opravách u operačních programů členských států v celkové částce 912 371 222 EUR, z níž 239,50 milionu EUR připadalo na Českou republiku, 147,21 milionu EUR na Maďarsko a 95,47 milionu EUR na Řecko;

151.  vyzývá Komisi, aby během realizace projektů předložených členskými státy a po jejich dokončení provedla přezkum týkající se strukturálních fondů se zhodnocením postupného plnění s cílem zvýšit efektivnost a míru kontroly nad investicemi hospodářských zdrojů, díky níž bude možné odhalit případná zneužití a podvody související s realizací projektu;

152.  vyzývá Komisi, aby zajistila mechanismus výměny informací mezi příslušnými vnitrostátními kontrolními orgány, s cílem umožnit křížové porovnání vyúčtování týkajících se dvou nebo více členských států, aby byl umožněn boj proti mezinárodním podvodům ve strukturálních fondech a s ohledem na víceletý finanční rámec pro období 2014–2020 v širší kategorii ESI fondů (Evropský sociální fond – ESF, Evropský fond pro regionální rozvoj – EFRR, Fond soudržnosti – FS, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova – EZFRV, Evropský námořní a rybářský fond – EMFF) s cílem zajistit horizontální přístup k ochraně finančních zájmů Unie;

153.  dále konstatuje, že v programovém období 2007–2013 šest členských států (Česká republika, Řecko, Španělsko, Maďarsko, Polsko a Rumunsko) odpovídalo za 75 % (rovnajících se částce 1 342 milionů EUR) potvrzených finančních oprav u operačních programů EFRR/FS a ESF;

Zrušení přidělení prostředků na závazky

154.  lituje toho, že v roce 2013 muselo být zrušeno přidělení prostředků v celkové výši 397,8 milionu EUR, z toho pouze v České republice 296,7 milionu EUR; domnívá se, že rušení přidělení prostředků na závazky se neslučuje s řádným finančním řízením; vyjadřuje obavy ohledně přetrvávající neschopnosti některých regionů čerpat přidělené finanční prostředky a vyzývá Komisi, aby na základě této neschopnosti identifikovala problémy v regionech; dále vyzývá Komisi, aby vypracovala a předložila podrobný plán navýšení schopnosti čerpat finanční prostředky v těch regionech, v nichž je míra čerpání mimořádně nízká;

155.  zdůrazňuje, že podle nového nařízení pro programové období 2014–2020 se poprvé zřizuje období způsobilosti, kdy je možné stanovit časový rámec, v němž se mají investice realizovat, aby byly programové orgány motivovány k včasnému provádění investic pro pracovní místa a růst v Unii, což povede ke snížení rizika nevyužití prostředků v daném období způsobilosti, a tudíž by se mohlo omezit rušení přidělení prostředků;

Nástroje finančního inženýrství

156.  konstatuje, že řídící orgány členských států informovaly o 941 nástrojích finančního inženýrství působících koncem roku 2013 ve 25 členských státech: 91 % činí nástroje finančního inženýrství pro podniky, 6 % pro projekty rozvoje měst a 3 % pro fondy pro energetickou účinnost / obnovitelné zdroje energie; konstatuje, že celková výše příspěvků z operačních programů vyplacených nástrojům finančního inženýrství činila 14 278,20 milionu EUR, včetně 9 597,62 milionu EUR ze strukturálních fondů; konstatuje, že v době, kdy zbývaly do konce programového období pouhé dva roky, bylo konečným příjemcům vyplaceno pouze 47 % příspěvků z operačních programů, tj. 6 678,20 milionu EUR;

157.  je znepokojen zjištěními Komise v její konsolidované výroční zprávě o provádění nástrojů finančního inženýrství – v souladu s čl. 67 odst. 2 písm. j) nařízení Rady (ES) č. 1083/2006(122) –, že řídící orgány v členských státech neposkytly úplný obrázek o provádění nástrojů finančního inženýrství a že některé údaje jevily „nepřesnosti“ ve vztahu k údajům o nástrojích finančního inženýrství v Maďarsku a v Itálii;

Řecko

158.  je znepokojen prováděním prioritních projektů v Řecku, které řídí pracovní skupina; konstatuje, že 48 prioritních projektů muselo být urychleno; konstatuje, že podle Komise jsou hlavními problémy: a) zpoždění ve fázi zralosti projektů, b) zpoždění při získávání povolení, c) rozvázání smluv z důvodu nedostatku hotovosti u smluvních dodavatelů a d) zdlouhavá soudní odvolání při zakázkových řízeních; vyzývá proto Komisi, aby informovala o aktuální situaci těchto prioritních projektů ve zprávě o opatřeních v návaznosti na udělení absolutoria za rok 2013;

Lago Trasimeno

159.  bere na vědomí, že v prosinci 2014 podnikl úřad OLAF pracovní cestu k zjištění potřebných údajů s cílem objasnit případné nedostatky v souvislosti s podporou Unie na cyklostezku vedoucí okolo jezera Lago Trasimeno v Itálii; vyzývá Komisi, aby informovala Parlament o dalším vývoji v návazné zprávě o udělení absolutoria za rok 2013;

Privatizace infrastrukturních projektů financovaných z prostředků Unie

160.  bere na vědomí, že Unie financovala modernizaci vodovodní sítě ve vesnici Skorkov (Česká republika) částkou 1,1 milionu EUR; je znepokojen tím, že místní samospráva pronajala provozování systému dodávek vody soukromé společnosti, která již spravuje místní kanalizační systém; podotýká, že kanalizace byla rovněž spolufinancována částkou 1,4 milionu EUR z prostředků Unie a že cena dodávek pitné vody se zvýšila o 45 %; domnívá se, že pitná voda je veřejným statkem a že by všichni občané měli mít přístup k vysoce kvalitní pitné vodě za přiměřenou cenu;

161.  žádá Komisi, aby informovala Parlament o všech případech, kdy byly projekty, na nichž se Unie finančně podílela nejméně 30 %, následně zprivatizovány;

Fond solidarity Evropské unie

162.  bere na vědomí zprávu Komise o Fondu solidarity Evropské unie za rok 2013(123); s překvapením konstatuje, že zdroje znepokojení, o nichž se zmiňuje zvláštní zpráva Účetního dvora č. 24/2012 a které podpořil Parlament ve svém usnesení ze dne 3. dubna 2014 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělením absolutoria Komisi za rok 2012(124), nebyly odstraněny; vyzývá Komisi, aby vysvětlila, jak byly v rámci revize nařízení o Fondu solidarity Evropské unie, jež vstoupila v platnost dne 28. června 2014, vyřešeny nedostatky při poskytování mimořádné pomoci oblasti Abruzzo, které odhalil Účetní dvůr, především pokud se jedná o vypracovávání aktualizovaných vnitrostátních plánů pro zvládání katastrof, zavedení ustanovení pro zadávání zakázek v mimořádných situacích, poskytování dočasného přístřeší v oblastech zasažených katastrofou a převod případných příjmů pocházejících z projektů fondu solidarity zpět do rozpočtu Unie;

Potřebná opatření

163.  vyzývá Komisi, aby jej podrobně informovala o pokroku u řídících a kontrolních systémů, které byly v roce 2013 považovány jen za částečně účinné, a to včas pro účely postupu udělování absolutoria za rok 2014(125);

164.  žádá Komisi, aby v souladu s doporučením Účetního dvora prováděla posouzení „primárních kontrol“ provedených v programovém období 2007–2013 v souladu s čl. 32 odst. 5 finančního nařízení; žádá Komisi, aby také prováděla posouzení spolehlivosti informací, které jí předávají certifikační orgány členských států pro potřeby výroční zprávy o činnosti GŘ pro regionální rozvoj a městskou politiku; vítá posouzení prováděná od roku 2010 prostřednictvím cílených auditů u vysoce rizikových programů v rámci jejího vlastního auditního šetření s názvem „Odstranění nedostatků týkajících se jistoty“;

165.  vyzývá Účetní dvůr, aby poskytl Parlamentu podrobnou zprávu o vývoji míry chyb (po jednotlivých letech, v různých odvětvových politikách a podle jednotlivých členských států) v průběhu celého období, na něž se vztahoval předchozí víceletý finanční rámec (2007–2013);

166.  vyzývá Komisi, aby požadovala od nejvyšších kontrolních orgánů, aby potvrzovaly správnost údajů o finančních opravách vykazovaných certifikačními orgány pro každý operační program; domnívá se, že tyto podrobné informace by měly být zveřejněny v příloze výroční zprávy o činnosti GŘ pro regionální rozvoj a městskou politiku;

167.  vyzývá Komisi, aby konzistentně ve výroční zprávě o činnosti uváděla, proč nebyly vydány výhrady (nebo proč byly vydány výhrady s nižším finančním dopadem) v případech, kdy jsou důvodem výjimky z platných pokynů Komise nebo schválených auditních strategií;

168.  souhlasí s doporučením Účetního dvora, aby Komise od členských států v rámci jejich prohlášení řídícího subjektu (v souladu s čl. 59 odst. 5 písm. a) finančního nařízení) vyžadovala výslovné potvrzení účinnosti primárních kontrol prováděných řídícími a certifikačními orgány;

169.  vyzývá Komisi, aby žádala vnitrostátní orgány, aby jí poskytovaly zpětnou vazbu ve věci toho, zda se podařilo dosáhnout stanovených cílů projektů v oblasti EFRR/FS a ESF; domnívá se, že by se tak mělo dít tak, aby byly zaznamenané údaje srovnatelné na úrovni Unie; domnívá se, že občané, kterých se týká dosažení cílů projektu, by měli mít možnost ohodnotit projekt po jeho dokončení;

170.  vyzývá Komisi, aby vyjasnila „nepřesnosti“ u nástrojů finančního inženýrství a jejich výsledky podrobně posoudila ve výroční zprávě o činnosti GŘ pro regionální rozvoj a městskou politiku za rok 2014;

171.  uznává snahy Komise zavést kulturu výkonnosti; žádá proto Komisi (GŘ pro regionální rozvoj a městskou politiku), aby do svého plánu řízení a výroční zprávy o činnosti začlenila kromě otázek plnění rozpočtu také hodnocení své práce týkající se zvyšování efektivity, účinnosti a dopadu politiky soudržnosti; vybízí Komisi, aby vedle přístupu sledování čerpání rozpočtu poměřovala výkonnost plněním stanovených cílů a lépe využívala hodnocení a dále aby podporovala členské státy a jejich řídící orgány v úsilí o co nejvyšší kvalitu jejich hodnotících zpráv; v této souvislosti zdůrazňuje, že je do budoucna třeba zvážit a vyhodnotit výsledky projektů, návratnost investic a skutečnou přidanou hodnotu pro hospodářství, zaměstnanost a regionální rozvoj;

Zaměstnanost a sociální věci

EU 2020

172.  zdůrazňuje, že prostředky z ESF výrazně přispívají k plnění cílů v oblastech zaměstnanosti a sociální politiky; konstatuje, že v daném roce byly pro tyto účely poskytnuty úvěry na platby ve výši 14,1 miliardy EUR, z čehož 98 % bylo vyplaceno z ESF; domnívá se však, že je nezbytné provést posouzení výkonnosti na základě kritérií, která nebudou odrážet ani tak míru čerpání finančních prostředků, jako reálnou schopnost vytvářet pracovní místa a začlenit nezaměstnané zpět na trh práce; žádá, aby byla vypracována podrobná analýza týkající se dosaženého výkonu do konce tohoto roku, přičemž od této analýzy se bude odvíjet politické hodnocení ESF;

173.  zdůrazňuje význam ESF pro investice do opatření v oblasti tvorby pracovních míst a boje proti nezaměstnanosti, do lidského kapitálu, vzdělávání a odborné přípravy, sociálního začlenění a přístupu k sociálním službám;

174.  zdůrazňuje skutečnost, že na základě nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 nemohou být finanční prostředky z ESF použity na přemísťování pracovních míst z jednoho členského státu do druhého; trvá na tom, že Komise a členské státy musí vykonávat náležitou kontrolu, aby zajistily, že finanční prostředky Unie nebudou takovýmto neoprávněným způsobem vynakládány;

175.  poznamenává, že snaha členských států vyčerpat prostředky z fondů Unie by měla sledovat dosažení výsledků a cílů, o které usiluje ESF, a nesmí ohrozit důsledné provádění účinných kontrol, bez nichž by zejména před koncem období způsobilosti nebylo možné odhalit porušení pravidel, a následně by tak mohly být financovány projekty, které jsou příliš nákladné nebo nesprávně prováděné nebo u nichž není pravděpodobné, že dosáhnou zamýšlených výsledků;

176.  zdůrazňuje, že obzvláště naléhavé je snížit nezaměstnanost mladých; vítá skutečnost, že na boj proti nezaměstnanosti mladých bylo na celé nové programové období vyčleněno z ESF a z iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí více než 12,4 miliardy EUR; vyzývá Komisi, aby podpořila členské státy při čerpání prostředků Unie a ujistila se, že tyto finanční prostředky budou vynaloženy na uvedený účel; vyzývá Komisi, aby pro programové období 2014–2020 vytvořila systém, který umožní dostávat zprávy o pokroku při začleňování znevýhodněných osob nebo skupin (tj. mladých lidí, seniorů, dlouhodobě nezaměstnaných, Romů) do pracovního procesu;

Romové

177.  upozorňuje na to, že prostředky, které byly k dispozici na integraci Romů, nebyly vždy použity k tomuto účelu; je znepokojen tím, že mnoho Romů se potýká s diskriminací a sociálním vyloučením a žijí ve velmi bídných socio-ekonomických podmínkách; také je mimořádně znepokojen informacemi, že podle průzkumu, který provedla v roce 2012(126) Agentura Evropské unie pro základní práva, byl v 90 % romských rodin průměrný příjem pod hranicí chudoby v dané zemi a že v průměru kolem 45 % Romů bydlí v naprosto nevyhovujících podmínkách;

178.  vyzývá Komisi, aby podpořila účinné provádění vnitrostátních strategií pro integraci Romů na místní a regionální úrovni, a zajistila, aby byly rozpočtové výdaje zaměřeny na cíle politik začleňování;

Chyby

179.  všímá si, že Účetní dvůr u 182 z 50 zkontrolovaných operací (tj. u 27 %) konstatoval výskyt chyb; konstatuje, že Účetní dvůr na základě 30 chyb, které vyčíslil, odhaduje nejpravděpodobnější míru chyb na 3,1 % (v roce 2012 to bylo 3,2 %); konstatuje, že u 13 případů vyčíslitelných chyb zapříčiněných konečnými příjemci měly vnitrostátní orgány dostatek informací, aby mohly těmto chybám předejít nebo je odhalit a napravit předtím, než výdaje vykázaly Komisi; domnívá se, že pokud by se na základě všech těchto informací chyby opravily, byla by nejpravděpodobnější míra chyb odhadovaná pro tuto kapitolu o 1,3 procentních bodů nižší; zdůrazňuje, že pokud členské státy odpovídají za řízení finančních prostředků Unie, nesou významnou odpovědnost za to, aby rozpočet Unie byl plněn řádně a zákonným způsobem;

180.  konstatuje, že výroční zpráva Účetního dvora vykazuje mírné snížení odhadované míry chyb v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí, která v roce 2013 činila 3,1 % oproti 3,2 % v předchozím roce; konstatuje, že tato míra chyb byla stále druhá nejnižší mezi všemi oblastmi politiky a že Parlament očekává další snížení této míry chyb v následujících letech;

181.  konstatuje, že chyby v této oblasti politiky se týkaly, stejně jako v předchozích letech, nezpůsobilých nákladů (v 93 %, přičemž šlo o nadhodnocování režijních nákladů, nadhodnocování osobních nákladů a nesprávně vypočtené náklady) a nedodržení předpisů pro zadávání veřejných zakázek (v 7 %);

182.  bere na vědomí doporučení Účetního dvora, aby Komise spolu s členskými státy zajistila následnou kontrolu nedostatků, které byly zjištěny při tematickém auditu řídících kontrol na základě posouzení rizik provedeném GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, a vítá nové pokyny, které vypracovala Komise, aby byla v programovém období 2014–2020 dále posílena spolehlivost řídících kontrol; bere na vědomí, že tyto pokyny, které vycházejí z poznatků získaných v předchozím programovém období, byly představeny členským státům a budou vydány v první polovině roku 2015; zdůrazňuje, že je velmi důležité, aby orgány členských států využívaly informací, které mají k dispozici, k tomu, aby zjistily a opravily chyby ještě předtím, než Komisi požádají o proplacení výdajů, čímž se značně sníží míra chyb v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí;

183.  vybízí GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, aby v případě ESF i nadále usilovalo o dosažení takové situace, kdy se chyby nebudou muset napravovat, nýbrž k nim nebude docházet, a podporuje úsilí GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování pomoci členským státům s nejvyšší mírou chyb u ESF zlepšit své systémy pomocí dostupných osvědčených postupů; v tomto ohledu poznamenává, že by správní kapacita a organizace GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování měla odpovídat jeho činnosti a odpovědnostem, které má vůči členským státům;

Spolehlivost vykazování členských států

184.  lituje toho, že hlavním zdrojem chyb jsou i nadále špatné primární kontroly vnitrostátních řídících a kontrolních systémů; je hluboce znepokojen skutečností, že členské státy jako by byly méně obezřetné při vynakládání prostředků Unie ve srovnání s tím, jak vynakládají prostředky z vlastního státního rozpočtu, přičemž jestliže za řízení finančních prostředků Unie odpovídají, nesou významnou odpovědnost za to, aby rozpočet Unie byl plněn řádně a zákonným způsobem; konstatuje, že obzvláště vážné systémové nedostatky vykazují následující programy: Polsko, Španělsko (Kastilie a Leon), Rumunsko, Portugalsko, Itálie (Sicílie), Německo (Bund), Německo (Thüringen), Česká republika a Maďarsko; konstatuje, že mimoto tematické audity Komise odhalily nedostatky v řídících a kontrolních systémech operačních programů pro Irsko (Human Investment Capital), Slovensko (vzdělávání) a Španělsko (Comunidad Valenciana);

185.  poukazuje na to, že při kontrole míry výskytu chyb nahlášených členskými státy v jejich v jejich výročních kontrolních zprávách Komise zvýšila míru výskytu chyb o více než 2 % u těchto operačních programů (OP):

Členský stát

Číslo OP

Průběžné platby v roce 2013 v EUR

Míra chyb ve výročních kontrolních zprávách členských států

Oprava

Komise

Rozdíl

IT

2007IT052PO009

Bolzano

934 530

4,95%

7,11 %

2,16 %

CZ

2007CZ052PO001

Praha Adaptabilita

3,58%

6,45 %

2,87 %

SK

2007SK05UPO002

OP zaměstnanost & soc. začlenění

86 718 231

1,65%

4,66 %

3,01 %

UK

2007UK052PO002

Region Lowlands a Uplands, Skotsko

74 251 497

1,95%

10,59 %

8,64 %

IT

2007IT052PO001

Abruzzi

0,2%

15,9 %

15,88 %

ES

2007ES052PO011

La Rioja

0,38%

37,76 %

37,38 %

Kromě toho u následujících OP shledala Komise výroční kontrolní zprávy naprosto nespolehlivými, a automaticky proto uplatnila opravu paušální sazbou:

Členský stát

Číslo OP

Průběžné platby v roce 2013 v EUR

Míra chyb ve výročních kontrolních zprávách členských států

Oprava paušální sazbou provedená Komisí

Rozdíl

LU

2007LU052PO001

Operační program ESF

4 285 659

0,46%

2,0 %

1,54 %

IT

2007IT051PO001

Kampánie

77 486 332

0,38%

2,0 %

1,62 %

BE

2007BE052PO001

Německy hovořící komunita

0,0%

2,0 %

2 %

ES

2007ES052PO002

Kastilie a León

10 607 012

0,0%

2,0 %

2,0 %

BE

2007BE052PO003

Federální stát

3,66%

5,0 %

1,34 %

IT

2007IT051PO007

Pon istruzione

78 589 393

0,4%

5,0 %

4,6 %

BE

2007BE052PO005

Flandry

118 201 220

1,61%

10,0 %

8,39 %

UK

2007UK051PO002

Západní Wales a údolí

149 600 091

0,36%

10,0 %

9,64 %

UK

2007UK052PO001

Východní Wales

9 476 602

0,36%

10,0 %

9,64 %

IT

2007IT052PO012

Toskánsko

61.978.561

1,11

25 %

23,89 %

IT

2007IT052PO016

Sardinie

23.478.530

0,13

25 %

24,87 %

186.  vítá v této souvislosti konkrétní kroky Komise ke zmírnění zjištěných rizik, které zahrnují preventivní i nápravná opatření a audity vycházející z analýzy rizik prováděné GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování;

187.  vítá skutečnost, že Komise pokračovala v roce 2013 ve svém důsledném přístupu ve věci přerušování a pozastavování plateb; v této souvislosti podle jeho mínění stojí za pozornost, že Komise provedla v roce 2013 finanční opravy ve výši 842 milionů EUR, z toho 153 milionů EUR za období 1994–1999, 472 milionů EUR za období 2000–2006 a 217 milionů EUR za období 2007–2013; konstatuje, že za tato tři programová období vykázaly nejvyšší finanční opravy tyto členské státy:

Členský stát

Úhrnná výše finančních oprav, které byly akceptovány/o nichž bylo rozhodnuto (v milionech EUR)

Úhrnná výše finančních oprav, které byly provedeny (v milionech EUR)

Itálie

497,7

497,7

Rumunsko

312,1

299,1

Španělsko

1 070,1

1 064,3

188.  dále konstatuje, že výroční zpráva o činnost GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování obsahuje výhradu k platbám provedeným v programovém období 2007–2013 s rizikovou částkou 123,2 milionu EUR za rok 2013; poznamenává, že tato výhrada zahrnovala 36 ze 118 operačních programů ESF (oproti 27 ze 117 OP v roce 2012):

Programové období 2007-2013

poslanec

Stát

Číslo OP

Název

Výhrada

BELGIE

2007BE051PO001

Convergence Hainaut

plná

2007BE052PO002

Troika Wallonie-Bruxelles

plná

2007BE052PO003

Federal

související s pověstí

2007BE052PO004

Bruxelles-Capitale : Emploi et cohésion sociale

související s pověstí

2007BE052PO005

Vlanderen

plná

ČESKÁ REPUBLIKA

2007CZ052PO001

Praha Adaptabilita

související s pověstí

2007CZ05UPO001

Lidské zdroje a zaměstnanost

dílčí související s pověstí

FRANCIE

2007FR052PO001

Programme opérationnel national FSE

dílčí

NĚMECKO

2007DE051PO002

Mecklemburg-Vorpommern

plná

2007DE052PO003

Berlín

plná

IRSKO

2007IE052PO001

Human Capital investment

dílčí související s pověstí

ITÁLIE

2007IT051PO001

Campania

plná

2007IT051PO007

PON Istruzione

plná

2007IT052PO001

Abruzzo

dílčí související s pověstí

2007IT052PO009

Bolzano

plná

2007IT052PO012

Toscana

plná

2007IT052PO016

Sardegna

plná

POLSKO

2007PL051PO001

Program Operacyjny Kapitał Ludzki

dílčí

RUMUNSKO

2007RO051PO001

Human Resource Development

plná

SLOVENSKO

2007SK05UPO001

OP Education

dílčí

2007SK05UPO002

OP Employment and Social Inclusion

dílčí související s pověstí

ŠPANĚLSKO

2007ES051PO003

Estremadura

dílčí

2007ES051PO005

Andalucía

plná

2007ES052PO003

Comunidad Valenciana

související s pověstí

2007ES052PO004

Aragon

plná

2007ES052PO005

Baleares

plná

2007ES052PO007

Cataluña

související s pověstí

2007ES052PO008

Madrid

dílčí související s pověstí

2007ES052PO011

La Rioja

související s pověstí

2007ES05UPO001

Adaptabilidad Y Empleo

dílčí

2007ES05UPO002

Lucha contra la discriminación

dílčí

2007ES05UPO003

Asistencia técnica

dílčí

SPOJENÉ

KRÁLOVSTVÍ

2007UK051PO002

West Wales and the Valleys

plná

2007UK052PO001

East Wales

plná

2007UK052PO002

Lowlands and Uplands of Scotland

plná

2007UK052PO003

Northern Ireland

dílčí

Programové období 2000-2006

poslanec

Stát

Číslo OP

Název

Výhrada

FRANCIE

1999FR053DO001

Objectif 3 national

související s pověstí

2000FR162DO021

Nord-Pas-de-Calais

ITÁLIE

1999IT161PO006

Calabria

ŠVÉDSKO

1999SE161DO001

Norbotten & Vasterbotten

SPOJENÉ

KRÁLOVSTVÍ

1999GB161DO005

Highlands and Islands of Scotland

2000GB162DO013

Western Scotland

189.  upozorňuje na skutečnost, že v 30 případech ze 79 platily výhrady po celý rok či déle, a to bez ohledu na opakované výhrady, které byly vyjadřovány s ohledem na tytéž programy; vyzývá Komisi, aby předložila informace umožňující vyhodnotit, zda se jednalo o tytéž nedostatky a regiony a proč se vnitrostátním řídícím orgánům nepodařilo tyto chyby účinně napravit; bere na vědomí opakované výhrady týkající se Belgie (regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, zaměstnanost a sociální soudržnost), Německa (Durynsko a Berlín), Irska (investice do lidského kapitálu), Itálie (oblast Campania, dovednosti a rozvoj), Slovenska (vzdělávání), Španělska (Extremadura, Andalusie, Baleárské ostrovy, Katalánsko, Rioja; přizpůsobivost a zaměstnanost, boj proti diskriminaci, technická podpora) a Spojeného království (Highlands a ostrovy – Skotsko, Lowlands a Uplands – Skotsko); v této souvislosti se ptá Komise, proč byly tyto výhrady vyjádřeny opakovaně a jaká opatření Komise přijala s cílem napravit tuto situaci;

190.  upozorňuje na skutečnost, že u průběžných plateb u operačních programů z období 2007–2013 ve výši 2 159,4 milionu EUR byly vysloveny výhrady; konstatuje, že Komise odhadla rizikovou částku v roce 2013 na 123,3 milionu EUR;

191.  podporuje Účetní dvůr, když žádá Komisi, aby konzistentně ve výroční zprávě o činnosti uváděla, proč nebyly vydány výhrady (nebo proč byly vydány výhrady s nižším finančním dopadem) v případech, kdy jsou důvodem výjimky z platných pokynů Komise nebo schválených auditních strategií;

192.  je i nadále znepokojen systémovými chybami ve španělských a italských řídících a kontrolních systémech, které ještě zhoršují decentralizované a roztříštěné státní struktury;

193.  žádá GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování , aby do své výroční zprávy o činnosti zařadilo tabulku s přehledem výročních kontrolních zpráv členských států a odpovědělo tak na otázku 19 v dotazníku k udělení absolutoria;

194.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby vnitrostátní orgány odpovědné za správu strukturálních fondů řešily problém nákladů na zaměstnance, které jsou u unijních projektů vykazovány ve větší výši než u vnitrostátně financovaných projektů;

195.  bere náležitě na vědomí výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu, zejména pokud jde o zaměstnanost a sociální věci, lituje však toho, že rovnosti žen a mužů v této oblasti je ve zprávě věnováno jen málo místa a že letošní zvláštní zprávy Účetního dvora nevěnují dostatek pozornosti zaměstnanosti, sociální solidaritě a problematice rovnosti žen a mužů;

196.  opakuje svůj požadavek, aby byly podrobněji propracovány genderově specifické ukazatele a údaje, které umožní posoudit souhrnný rozpočet Unie z hlediska rovnosti žen a mužů a sledovat snahy ve věci zohledňování rovnosti žen a mužů při přípravě rozpočtu;

Zrušení přidělení prostředků na závazky

197.  je znepokojen tím, že do konce roku 2014 mohlo být zrušeno přidělení prostředků ve výši 129 milionů EUR v šesti členských státech (BE, CZ, DE, ES, IT a UK);

Nástroj mikrofinancování Progress

198.  všímá si, že Unie přispěla na nástroj mikrofinancování Progress částkou 100 milionů EUR; připomíná, že Evropský investiční fond, který provádí nástroj mikrofinancování Progress jménem Komise a Evropské investiční banky, uvedl, že 52 poskytovatelů mikroúvěrů ve 20 členských státech podepsalo dohodu v rámci nástroje mikrofinancování Progress a majitelům mikropodniků již bylo poskytnuto 31 895 mikroúvěrů v hodnotě 260,78 milionu EUR; je v této souvislosti znepokojen tím, že není věnován dostatek pozornosti otázce demokratické zodpovědnosti při vytváření finančních nástrojů;

Potřebná opatření

199.  vyzývá Komisi, aby při schvalování operačních programů pro nové programové období zajistila, aby členské státy zohlednily všechny možnosti zjednodušení, které skýtají nařízení o evropských strukturálních a investičních fondech pro období 2014–2020;

200.  vyzývá Komisi, aby jej ve své zprávě o opatřeních v návaznosti na rozhodnutí o udělení absolutoria za rok 2013 informovala o pokroku při správě výše uvedených operačních programů, k nimž byly výhrady, a o nápravě zjištěných nedostatků;

201.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, aby orgány členských států pověřené správou strukturálních fondů řešily otázku nákladů na zaměstnance, které jsou u unijních projektů vykazovány ve větší výši než u projektů financovaných vnitrostátně;

202.  vyzývá Komisi, aby vyvinula tlak na členské státy a naléhavě od nich vyžadovala, aby uskutečňovaly strategii řešení situace Romů a zajistily, aby čerpání příslušných prostředků Unie skutečně směřovalo ve prospěch Romů;

203.  vyzývá Komisi, aby vyvinula tlak na členské státy a naléhavě od nich vyžadovala, aby aktivně a konkrétně bojovaly proti nezaměstnanosti, zejména nezaměstnanosti mladých lidí;

Vnější vztahy

Tlaky na rozpočet

204.  vítá skutečnost, že se postup udělování absolutoria ve větší míře zaměřuje na zlepšení výkonnosti, aby bylo při vynakládání prostředků daňových poplatníků v Unii dosaženo co nejlepších výsledků; vybízí v tomto ohledu Komisi, aby vynaložila větší úsilí s cílem zlepšit okruh zpětné vazby v rámci cyklu hodnocení, aby poučení z minulých praktik a doporučení, která vyplynula z hodnocení, ještě ve větší míře přispívala k lepšímu přijímání rozhodnutí, plánování a vyplácení pomoci Unie v budoucnosti;

205.  je vážně znepokojen tím, že se u prostředků na platby v rozpočtu na rok 2013, které spravovalo GŘ pro pro mezinárodní spolupráci a rozvoj, nedostávalo 293 milionů EUR a že pozdní schválení potřebných navýšení způsobilo přesunutí tohoto problému do následujícího roku, čímž se zvýšil tlak na již tak napjatý stav prostředků na platby na rok 2014;

206.  se znepokojením si všímá stále většího nesouladu mezi mezinárodními závazky Unie, jejími ambiciózními politickými rámci a novými nástroji (jako je rozvojová agenda po roce 2015 a nástroje pro financování vnější činnosti na období 2014–2020) na jedné straně a její neschopností dostát závazkům, které má vůči svým partnerům na globální scéně a jiným subjektům, zejména pokud jde o humanitární pomoc, na straně druhé, a to v důsledku toho, že nemá k dispozici dostatečné prostředky na platby;

207.  domnívá se, že tato situace nejenže s sebou nese velké politické riziko a riziko poškození pověsti Unie a její důvěryhodnosti jako největšího světového dárce, ale může také ohrozit fiskální stabilitu partnerských zemí, protože v jejich rozpočtech budou chybět určité finanční částky; obává se, že tento nesoulad se může v plném rozsahu ukázat v roce 2015, kdy se celková výše oficiální rozvojové pomoci (ODA) ani zdaleka nepřiblíží kolektivnímu cíli 0,7 % HND Unie do konce roku;

208.  zdůrazňuje, že rok 2013 byl druhým rokem v řadě, kdy humanitární pomoc z rozpočtu Unie překročila 1,3 miliardy EUR v prostředcích na závazky, a to vzhledem k velkému počtu humanitárních krizí, které přinesly nesmírné lidské utrpení; lituje dopadu nedostatku prostředků na platby v tomto krizovém roce na činnosti GŘ pro humanitární pomoc a civilní ochranu, které bylo možno udržet jedině za cenu změn platebních termínů, v jejichž důsledku byly na konci roku přeneseny do následujícího roku dlužné platby ve výši 160 milionů EUR; vyzývá Radu, aby zajistila a dodržovala plán plateb dohodnutý s Evropským parlamentem;

209.  lituje poškození pověsti, k němuž již došlo provedením těchto opatření ad hoc, a poukazuje na paradox, že v posledních letech se v celosvětovém měřítku zvyšuje množství humanitárních krizí a Unie na jedné straně přijala operativní opatření, aby byla schopna efektivně reagovat na náhlé krize (například zřídila v květnu 2013 koordinační centrum pro reakci na mimořádné události), a na straně druhé se jí nedostává prostředků na platby; je zděšen tím, že se tato situace může ještě zhoršit, pokud nebude zajištěno odpovídající navýšení rozpočtových prostředků;

Míry chyb

210.  konstatuje, že nejpravděpodobnější míra chyb, kterou určil Účetní dvůr, činí 2,6 % a že míra zbytkových chyb, jak ji určila druhá studie provedená úřadem EuropeAid, se odhaduje na 3,35 %; lituje toho, že systémy zkoumané Účetním dvorem na GŘ EuropeAid jsou považovány za částečně účinné;

211.  konstatuje, že v oblasti rozpočtové podpory a příspěvků Unie na projekty sdružující více dárců prováděné mezinárodními organizacemi omezuje povaha nástrojů a platebních podmínek míru, v níž jsou operace náchylné k chybám;

212.  žádá Komisi, aby předložila zprávu o přidané hodnotě použití rozpočtové podpory a zejména o způsobu, jakým napomohla rozvojovým zemím v dosahování rozvojových cílů tisíciletí; požaduje v této souvislosti přehled opatření, jež byla přijata, aby se zabránilo promrhání části finančních prostředků v důsledku korupce a podvodů, a informace o tom, jak účinné jsou v tomto směru systémy finančního řízení;

213.  sdílí kritické stanovisko Účetního dvora v souvislosti s tzv. nominálním přístupem u projektů sdružujících více dárců a žádá Komisi, aby zvážila možnost předložení analýzy těchto projektů jako celku v rámci svých vlastních účtů namísto toho, aby se omezovala pouze na posouzení toho, zda sdružená částka obsahuje dostatek způsobilých výdajů na pokrytí příspěvku Unie;

214.  žádá Účetní dvůr, aby vypočítal samostatně míru chyb v oblasti vnějších vztahů u výdajů, které nespadají do rozpočtové podpory a příspěvků Unie na projekty sdružující více dárců prováděné mezinárodními organizacemi;

Výroční zprávy o činnosti

215.  vyslovuje politování nad tím, že u devíti operací týkajících se národního předvstupního programu použila Komise účetní postup pro zúčtování částek ve výši 150 milionů EUR na základě odhadů, nikoli na základě vynaložených, zaplacených a přijatých nákladů doložených příslušnými podklady; zdůrazňuje, že tato systematická praxe GŘ pro rozšíření není v souladu s článkem 88 finančního nařízení a článku 100 prováděcích pravidel k němu; poukazuje na to, že tento dlouholetý postup ovlivnil a ovlivňuje po mnoho let prohlášení GŘ pro rozšíření o věrohodnosti, což znamená, že 20 % výdajů vynaložených tímto GŘ v roce 2013 bylo založeno na odhadech; vítá skutečnost, že v roce 2014 zavedla Komise do praxe systém, který neprodleně začala uplatňovat s cílem zajistit, aby zúčtování předběžného financování bylo v budoucnu prováděno na základě řádně vynaložených a vykázaných nákladů; uznává, že Komise soustavně poukazovala na to, že GŘ pro rozšíření oficiálně neschválilo ani nepřijalo žádné výdaje v rámci postupu schvalování účetní závěrky, a tudíž neproběhla žádná komunikace, která by příjemce upozornila na problém týkající se přijatelnosti;

216.  připomíná, že generální ředitel EuropeAid ve svém prohlášení o věrohodnosti(127) uvedl, že zavedené kontrolní postupy poskytují nezbytné záruky, pokud jde o legalitu a správnost uskutečněných operací; domnívá se nicméně, že toto prohlášení je v rozporu s tím, že vydal celkovou výhradu týkající se toho, že míra chyb je vyšší než 2 %, což svědčí o tom, že kontrolní postupy nedokáží předcházet, odhalovat a napravovat významné chyby;

217.  žádá Komisi, aby vyjasnila stálé pokyny, které vydal generální sekretariát Komise, tak, aby bylo v případě, že finanční dopad překročí práh významnosti pro celý rozpočet v působnosti určitého GŘ, možno vydat nepříznivé stanovisko;

218.  žádá Komisi, aby zvážila zavedení mechanismu sankcí v případě záměrně nesprávného prohlášení o věrohodnosti vydaného schvalující osobou ve výroční zprávě o činnosti uvedené v čl. 66 odst. 9 finančního nařízení;

Mezinárodní obchod

219.  žádá Komisi, aby přeskupila lidské zdroje z jiných generálních ředitelství do GŘ pro obchod s cílem zajistit, aby GŘ pro obchod bylo schopno uspokojit oprávněnou poptávku občanů Unie a Parlamentu po vyšší transparentnosti a lepším přístupu k informacím v souvislosti s probíhajícími jednáními Unie v oblasti obchodu a nadcházejícím ratifikačním procesem, zejména s ohledem na TTIP, CETA a TISA, a to efektivně, účinně a včas, aniž by bylo nutno zanedbávat jiné důležité úkoly svěřené Komisi;

220.  upozorňuje na potřebu zajistit odpovídající kontroly a audity makrofinanční pomoci Unie;

221.  konstatuje, že Účetní dvůr uvedl, že i když došlo také k pozitivnímu vývoji, v rámci všeobecného systému preferencí (GSP) se dosud nepodařilo plně dosáhnout zamýšlených cílů; rovněž konstatuje, že tento systém je v platnosti teprve krátkou dobu;

222.  zdůrazňuje, že hodnocení a kontrola obchodních dohod není jen otázkou rozpočtu, ale že je rovněž důležité zajistit, aby partneři dostáli závazkům, které přijali v oblasti lidských práv, pracovních a environmentálních norem;

223.  žádá, aby byly zajištěny dostatečné kontroly různých činností podporujících internacionalizaci malých a středních podniků Unie, jakož i jejich přístup na trhy třetích zemí; opakuje, že je třeba vyhodnotit míru efektivnosti koordinace mezi obchodními centry Unie, vnitrostátními obchodními centry a obchodními komorami ve třetích zemích, zejména v Asii, a hledat způsoby, jak by bylo možné tuto koordinaci zlepšit;

Haiti

224.  souhlasí s doporučeními zvláštní zprávy Účetního dvora č. 13/2014 nazvané „Podpora EU na obnovu po zemětřesení na Haiti“, zejména s přijetím společné strategie GŘ pro mezinárodní spolupráci a rozvoj a GŘ pro humanitární pomoc a civilní ochranu s cílem zajistit účinnější návaznost a provázání mezi činnostmi, které provádějí, a naléhavě vyzývá Komisi, aby tato doporučení provedla ve všech svých probíhajících a budoucích operacích zaměřených na odstraňování následků katastrofy nebo nestabilní situace; vyzývá Komisi, aby spoluzákonodárce informovala o případných rozpočtových nebo právních překážkách, které by bránily účinnému provádění podpory Unie na obnovu po zemětřesení na Haiti;

Smíšené financování

225.  se znepokojením konstatuje, že využívání smíšeného financování v odvětví energetiky se v prvé řadě zaměřuje na rozsáhlé projekty, přičemž je kladen menší důraz na místní energetická řešení; naléhavě vyzývá Unii, aby při rozvoji energetické infrastruktury s cílem zajistit, aby do roku 2030 měli všichni přístup k energii, neusilovala o vytvoření přístupu směřujícího od nejvyšší úrovně směrem k nejnižší a měla při tom na paměti, že rozsáhlé infrastruktury nemusí vyhovovat hospodářské a sociální struktuře dané země a nedokáží zajistit přístup k energii pro chudé, pro něž jsou obvykle vhodnější menší decentralizované místní energetické zdroje;

Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP)

226.  vítá pokrok, který učinila Komise, pokud jde o akreditaci všech misí SZBP v souladu s „posouzením o šesti pilířích“, a její předpověď, že čtyři největší mise budou brzy uvedeny do souladu; zdůrazňuje potřebu, aby Komise akreditovala všechny mise v souladu s doporučeními Účetního dvora;

227.  je hluboce znepokojen závažnými nařčeními z korupce vůči misi EULEX Kosovo, které, pokud se potvrdí, zpochybní pověst Unie a pomoc, kterou poskytuje zemím provádějícím reformy v oblasti právního státu; je rovněž mimořádně znepokojen způsobem, kterým se k nařčením z korupce přistupovalo, a pomalou reakcí ze strany Evropské služby pro vnější činnost; bere na vědomí zahájené vyšetřování mise EULEX Kosovo; očekává, že bude informován o jeho výsledcích, jakmile to bude možné, a zdůrazňuje, že v otázkách korupce musí být uplatňována nulová tolerance a že bude nutné se z této situace poučit;

228.  vyjadřuje politování nad značnými zpožděními při nákupu základního vybavení a služeb pro mise v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) a souvisejícím negativním dopadem, které má tato situace na fungování misí; připomíná, že Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 18/2012 nazvané „Pomoc Evropské unie Kosovu na podporu právního státu“ neúčinnost v této oblasti kritizoval a dospěl k závěru, že postupy pro veřejné zakázky stanovené ve finančním nařízení „nejsou určeny pro mise SBOP [...], kde jsou někdy nutné rychlé a pružné reakce“; naléhavě vyzývá Komisi, aby zvážila revizi příslušných předpisů;

Zpráva o řízení vnější pomoci (EAMR)

229.  konstatuje, že většina delegací Unie nedosáhla kritérií stanovených Komisí pro klíčové ukazatele výkonnosti (KPI)(128) obsažené ve 119 zprávách o řízení vnější pomoci a týkající se finančního plánování a přidělování zdrojů, finanční správy a provádění auditu;

230.  konstatuje, že při posuzování podle KPI stanovených Komisí jsou delegacemi Unie s nejlepšími výsledky delegace v Nepálu a v Namibii, které dosáhly kritérií stanovených Komisí u 23 ze 26 klíčových ukazatelů výkonnosti; lituje toho, že delegací s nejhoršími výsledky je delegace Unie v Libyi, která dosáhla kritérií pouze u třech ze 26 KPI, hned za ní je delegace ve Středoafrické republice, která si vedla podobně špatně a dosáhla pouze čtyř kritérií;

231.  lituje toho, že delegace, na které dohlíží GŘ pro rozšíření, tj. delegace v Albánii, v Bosně a Hercegovině, v Černé Hoře, v Makedonii, v Turecku, v Kosovu a v Srbsku, poskytují ve zprávách EAMR málo užitečných údajů a informací;

232.  lituje, že výsledky, výstupy nebo dopady činností prováděných útvary delegací Unie nejsou v rámci stávajících KPI měřeny odpovídajícím způsobem a že tyto ukazatele podávají jen ve velmi kusé míře jasný obraz o výkonnosti delegací a o míře spokojenosti „zainteresovaných stran“ se službami, které delegace Unie v těchto zemích poskytují;

233.  žádá Komisi, aby:

   předložila Parlamentu opatření přijatá s cílem zlepšit výkonnost delegací Unie, pokud jde o finanční plánování a přidělování zdrojů, finanční správu a provádění auditu, zejména v případě delegací s nejhoršími výsledky;
   každý rok lépe zdokumentovala závěry, které vyvodila ze zprávy EAMR a z KPI a předložila tyto závěry spolu se zprávami EAMR Parlamentu;
   zařadila do zprávy EAMR i rozvahu s účetními informacemi příslušné delegace;
   zlepšila kvalitu a úplnost údajů obsažených ve zprávě EAMR a také relevanci těchto zpráv, zejména u delegací, na které dohlíží GŘ pro rozšíření; a
   u vnější pomoci zavedla závazky týkající se boje proti korupci;

International Management Group

234.  konstatuje únik konečného znění zprávy úřadu OLAF týkající se International Management Group (IMG) a šíření tohoto dokumentu; žádá Komisi a dozorčí výbor úřadu OLAF, aby prošetřily, zda a jakým způsobem zpráva úřadu OLAF unikla a prostřednictvím koho, neboť organizace IMG stále ještě nebyla o obsahu zprávy informována;

235.  konstatuje, že IMG od svého vytvoření v roce 1994 obdržela v rámci sdíleného řízení od Komise více než 130 milionů EUR, ať již přímo nebo nepřímo; konstatuje, že s ohledem na přerušení plateb ze strany Komise IMG předložila záležitost soudu a že status této organizace je předmětem právního sporu; naléhavě vyzývá Komisi, aby v této souvislosti přijala jasné rozhodnutí, a žádá Komisi, aby informovala Parlament o opatření provedených na základě výsledků vyšetřování úřadu OLAF zahájeného v roce 2011; naléhavě vyzývá Komisi, aby poskytla Parlamentu seznam s výčtem všech organizací, společností, dalších subjektů a osob, které získaly od Komise smluvní zakázky bez nabídkového řízení, a aby uvedla jejich právní status;

Ukrajina

236.  konstatuje, že v roce 2013 činily platby bilaterální pomoci Ukrajině financované z rozpočtu evropského nástroje sousedství a partnerství (ENPI) 152,8 milionu EUR; konstatuje, že 42,5 % těchto plateb (částka 64,9 milionu EUR) souvisí se smlouvami přímo spravovanými delegací Unie na Ukrajině; konstatuje, že zbývajících 57,5 % (87,9 milionu EUR) bylo vyplaceno formou rozpočtové podpory;

237.  zdůrazňuje, že platby rozpočtové podpory jsou podmíněny dosažením společně dohodnutých výsledků a kritérií; poznamenává, že vláda přijímající země se zavazuje k dosažení těchto výsledků a kritérií podpisem dohody o bilaterálním financování, a pokud není výsledků a kritérií dosaženo, prostředky nejsou vyplaceny;

238.  plně chápe, že se Ukrajina nachází v mimořádně obtížné situaci, trvá však na tom, že to nemůže být omluvou pro neplnění podmínek, za kterých je rozpočtová podpora poskytována, a zejména to nesmí být omluvou pro neřešení všeobecně rozšířené korupce v zemi;

239.  vyzývá proto Komisi a delegaci Unie na Ukrajině, aby byly při vyplácení prostředků obzvláště obezřetné a ujistily se, že jsou dané prostředky vynakládány na projekty, na které byly určeny;

Správní náklady na poskytování pomoci

240.  je znepokojen vysokými správními náklady spojenými s poskytováním pomoci ve střední Asii, jak je vypočítal Účetní dvůr; žádá Komisi, aby informovala Parlament o správních nákladech na poskytování vnější pomoci, pokud překročí 10 % předpokládaného rozpočtu;

Možná zpronevěra humanitární a rozvojové pomoci

241.  konstatuje, že úřad OLAF vypracoval zprávu týkající se humanitární pomoci poskytnuté táboru sahrawských uprchlíků v Tindúfu v Alžírsku (OF 2003/526); žádá Komisi o vyjasnění opatření přijatých v reakci na zjištění vyplývající z této zprávy; poukazuje na skutečnost, že podle zprávy z šetření v rámci UNHRC(129) představuje neregistrace uprchlíků po tak dlouhou dobu (tj. téměř 30 let po jejich příchodu) „mimořádnou a unikátní situaci v dějinách UNHRC“; naléhavě žádá Komisi, aby zajistila, že alžírští nebo sahrawští jednotlivci obviňovaní zprávou úřadu OLAF již nebudou mít k pomoci financované evropskými daňovými poplatníky přístup; naléhavě vyzývá Komisi, aby přehodnotila a uzpůsobila pomoc Unie skutečným potřebám příslušného obyvatelstva a zajistila, aby zájmy a potřeby uprchlíků neutrpěly v důsledku případných nesrovnalostí, kterým by jako nejzranitelnější osoby mohly být vystaveny;

242.  je znepokojen případem podvodů při vyplácení mezd státním zaměstnancům v Ghaně, ve kterém ani Světová banka, ani Spojené království neupozornily Komisi na závažné obavy v souvislosti s nedostatky při kontrolách a na riziko chyb a podvodů v účetnictví, které představovaly;

Výzkum a jiné vnitřní politiky

Evropa 2020

243.  zdůrazňuje, že sedmý rámcový program (7. RP) byl hlavním programem financovaným Komisí; konstatuje, že bylo podepsáno 809 dohod o grantu s 10 345 účastníky v celkové výši příspěvků Unie 3 439 milionů EUR, konstatuje, že 7. RP přispívá ke snaze Unie o investování do konkurenceschopnosti, podotýká však, že Unie jako celek má stále ještě daleko ke svému cíli, aby výdaje na vědu a výzkum tvořily nejméně 3 % HND; konstatuje, že došlo k určitému pokroku v plnění klíčových ukazatelů výkonnosti (hrubé výdaje na výzkum a vývoj, podíl veřejných výdajů na výzkumu a vývoji, pokrok při uskutečňování Unie inovací, podíl finančních příspěvků Unie malým a středním podnikům, zkrácení doby od přihlášení se do udělení grantu);

Chyby

244.  konstatuje, že Účetní dvůr kontroloval 150 operací, konkrétně 89 operací týkajících se výzkumu (86 za sedmý rámcový program (7. RP) a tři za šestý rámcový program (6. RP)), 25 operací za program celoživotního učení a program Mládež v akci a 36 operací spadajících pod další programy; vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr odhadl nepravděpodobnější míru chyb na 4,6 % (v roce 2012 to bylo 3,9 %);

245.  zjišťuje, že výdaje v této skupině politik pokrývaly široký okruh cílů politiky, jako jsou výzkum a inovace, vzdělávání, bezpečnost, migrace a opatření v rámci boje s důsledky finanční krize; konstatuje, že Komise vynaložila více než 50 % (5 771 milionů EUR) z částky, která byla k dispozici, na výzkum; konstatuje, že 45 % rozpočtu Komise na výzkum spravovaly subjekty (tj. agentury nebo společné podniky) mimo toto generální ředitelství; konstatuje, že téměř 90 % výdajů mělo podobu grantů příjemcům účastnícím se projektů a že v roce 2013 Komise uzavřela 809 dohod o grantu;

246.  bere na vědomí, že hlavním rizikem z hlediska správnosti bylo i nadále to, že příjemci zahrnou do výkazů nákladů nezpůsobilé nebo nepodložené náklady a že kontrolní systémy Komise či členských států takovéto náklady neodhalily a následně nezajistily nápravu;

247.  vyjadřuje politování nad tím, že příčinou 35 % odhadovaných chyb jsou nesprávně vypočtené nebo nezpůsobilé osobní náklady; konstatuje, že sem patří vykazování rozpočtovaných, nikoliv skutečných osobních nákladů a účtování času, který nebyl stráven prací na projektu;

248.  s politováním konstatuje, že 23 % odhadované míry chyb souvisí se způsobilými nepřímými náklady, 25 % se způsobilými ostatními přímými náklady (DPH, cestovné atd.) a 17 % s nedodržením pro zadávání veřejných zakázek;

249.  zjišťuje, že prvožadatelé, obzvláště malé a střední podniky, mají většinou neznámý rizikový/chybový profil; vybízí Komisi, aby nepolevovala v úsilí pobízet účastníky k účasti na programech, a to systematickým zvyšováním úrovně kontroly nebo tím, že bude snižovat administrativní zátěž, která je na ně kladena;

Řídící a kontrolní systémy

250.  je velice udiven tím, že u 32 výkazů nákladů příjemců osvědčených nezávislými auditory zjistil Účetní dvůr významnou míru chyb; domnívá se, že takováto míra chyb je nepřijatelná, protože auditoři pracují v oblasti své profesní odbornosti;

251.  vyzývá Komisi, aby zvyšovala povědomí auditorů o plnění jejich role;

252.  bere na vědomí skutečnost, že Komise v roce 2013 provedla 500 auditů ex post a s nimi spojených případů zpětného vymáhání prostředků a nápravných opatření a také kontrol ex ante na základě analýzy rizika;

253.  podporuje doporučení Účetního dvora, které Komise akceptovala, tj. aby v rámci celé této skupiny politik orientovala své kontrolní činnosti více na rizika a své kontroly zaměřila na vysoce rizikové příjemce (např. na subjekty s menšími zkušenostmi s unijním financováním) a snížit kontrolní zátěž u méně rizikových příjemců;

254.  opakuje, že je nezbytné nalézt vhodnou rovnováhu mezi menší administrativní zátěží a účinnou finanční kontrolou;

255.  vítá skutečnost, že v roce 2014 poklesla u 94 % dohod o grantu doba od přihlášení se do udělení grantu z 249 dnů na 209 dnů;

256.  vítá skutečnost, že Komise pokračovala ve své komunikační kampani vycházející z dokumentu se seznamem 10 nejčastějších příčin chyb, který byl rozdán všem účastníkům programů v roce 2012;

257.  zjišťuje, že do konce roku 2013 dosáhly neoprávněně nárokované částky získané zpět výše 29,6 milionu EUR, zbývající částky, které mají být vráceny, se však zvýšily z 12 milionů EUR na konci roku 2012 na bezmála 17 milionů EUR;

258.  konstatuje, že zainteresované strany projektu (organizace ITER a domácí agentury – včetně Fúze pro Evropu) uznaly, že současný časový rozvrh a rozpočet není realistický, jak potvrdilo několik nezávislých posouzení provedených v posledních dvou letech (2013–2014); žádá, aby obdržel revidovaný časový rozvrh a rozpočet, který bude předložen Radě ITER v červnu 2015; je znepokojen pravidelnými zpožděními programu ITER, která zpochybňují jeho účinnost a účelnost; je hluboce znepokojen nadměrnými náklady, které ovlivnily nákladovou efektivnost programu a ohrozily další unijní programy, hlavně politiky v oblasti výzkumu;

259.  je potěšen tím, že Fond pro vnější hranice přispěl k prosazování finanční solidarity; vyjadřuje nicméně politování nad skutečností, že jeho unijní přidaná hodnota byla jen omezená a celkový výsledek nelze změřit z důvodu nedostatků při monitorování ze strany příslušných orgánů a závažných mezer v hodnocení ex post prováděném Komisí a členskými státy;

Galileo

260.  bere na vědomí odpovědi Komise ve věci pokroku dosaženého při realizaci projektu Galileo: v letech 2011 a 2012 byly vypuštěny celkem čtyři družice v rámci fáze ověřování na oběžné dráze (IOV) a fáze IOV projektu Galileo byla úspěšně ukončena v roce 2014, byl úspěšně potvrzen design systému, výkonnostní cíle a základna pro fungování systému, pozemní infrastruktura s mnoha pozemními stanicemi po celém světě byla dokončena pro potřeby počátečních operací, proběhla úspěšná demonstrace funkce nouzové lokalizace u satelitů IOV, vypuštění dvou družic (č. 5 a 6) dne 22. srpna 2014 vyústilo v jejich nasazení na špatnou oběžnou dráhu a od prosince 2014 byly družice postupně přesunuty na příznivější oběžnou dráhu umožňující jejich co nejlepší využívání a nyní probíhá testování navigačních funkcí; očekává, že bude informován o vícenákladech těchto nepředvídaných opatření;

261.  konstatuje, že v roce 2013 provedl Účetní dvůr audit osmi transakcí v odvětví dopravy a shledal, že pět z nich bylo zatíženo jednou či více chybami; upozorňuje na zvýšení procentního podílu transakcí zatížených chybami v roce 2013 (62 %) ve srovnání s rokem 2012 (49 %) a je znepokojen tím, že v předchozích letech objevil Účetní dvůr několik chyb v souvislosti s nedodržením unijních a vnitrostátních pravidel pro veřejné zakázky u přezkoumávaných projektů TEN-T; konstatuje, že v předchozím roce 2012 a stejně tak v roce 2013 neprojevilo GŘ pro mobilitu a dopravu výhrady týkající se chyb při zadávání veřejných zakázek; trvá proto na tom, aby Komise podnikla nezbytná opatření k vyloučení takových chyb v budoucnu; konstatuje, že je zásadně důležité rozšířit kontrolu ex-ante a ex-post příjemců grantů a financování Komise, aby se zabránilo zneužívání prostředků Komise a zajistilo se ověření plnění; zdůrazňuje, že i když již formálně uplynulo finanční období 2007–2013, pro financování soudržnosti se uplatňuje pravidlo N+2, což znamená, že budování některých projektů bude probíhat až do konce tohoto roku;

262.  vyzývá Komisi, aby v zájmu transparentnosti zveřejnila snadno dostupný každoroční seznam dopravních projektů, jež jsou spolufinancovány Unií, včetně přesné finanční částky pro každý jednotlivý projekt; poznamenává, že tento seznam projektů zahrne všechny zdroje financování z prostředků Unie, jako jsou programy TEN-T, Horizont 2020, Fond soudržnosti a fondy pro regionální rozvoj;

263.  naléhavě vyzývá Komisi, aby každoročně podávala zprávu o tom, jak byly zohledněny připomínky k příslušným rozpočtovým položkám;

264.  připomíná, že dopravní projekty v obdobích 2007–2013 a 2014–2020 byly a budou financovány z více zdrojů, včetně nástroje pro propojení Evropy, Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj; vyzývá Komisi, aby usilovala o větší synergii mezi různými zdroji financování, a tak o účinnější přidělování unijních prostředků;

Životní prostředí a veřejné zdraví

265.  je spokojen s celkovým čerpáním prostředků v rozpočtových položkách týkajících se životního prostředí, oblasti klimatu, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin v roce 2013; znovu připomíná, že na tyto nástroje politiky je vyčleněno pouze necelých 0,5 % rozpočtu Unie, přičemž je třeba mít na zřeteli jednoznačnou přidanou hodnotu Unie v těchto oblastech a podporu občanů Unie politikám Unie v oblasti životního prostředí a klimatu a také v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti potravin; vyjadřuje politování nad skutečností, že se tato procentní částka snížila z 0,8 % v roce 2012 na 0,5 %;

266.  bere na vědomí, jakým způsobem jsou ve výroční zprávě Účetního dvora na rok 2013 traktovány oblasti politiky životní prostředí a zdraví; je znepokojen tím, že obě tyto oblasti politiky se znovu objevují v kapitole, která je rovněž věnována rozvoji venkova a rybolovu; opakuje svou kritiku této skladby oblastí politiky a naléhavě žádá Účetní dvůr, aby v příští výroční zprávě svůj přístup přehodnotil; poukazuje v této souvislosti na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 12/2014 nazvanou „Financuje EFRR účinně projekty, které přímo podporují biologickou rozmanitost v rámci strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020?“, která zdůrazňuje potřebu toho, aby Komise vedla přesné záznamy o přímých a nepřímých výdajích souvisejících s biologickou rozmanitostí, včetně Natura 2000; naléhavě vyzývá členské státy, aby k tomu přispěly poskytováním přesných údajů;

267.  bere na vědomí, že Účetní dvůr provádí namátkové kontroly v členských státech velmi systematicky a na jejich základě stanovuje míru chyb; poznamenává, že Účetní dvůr neuvádí, ve kterých členských státech nebo oblastech se objevují největší problémy; zdůrazňuje tudíž, že je nutná jasná hierarchie odpovědnosti, a přikládá v této  souvislosti velký význam kvalitě kontrolních systémů v členských státech;

268.  pokládá pokrok při uskutečňování čtrnácti pilotních projektů (PP) a šesti přípravných akcí (PA) v úhrnné výši 5 983 607 EUR za uspokojivý; vybízí Komisi, aby i nadále prováděla PP a PA navržené Parlamentem;

269.  konstatuje, že GŘ pro zdraví a bezpečnost potravin bylo v roce 2013 odpovědné za plnění částky ve výši 233 928 461 EUR v rozpočtových položkách na veřejné zdraví, z nichž bylo 98,1 % uspokojivě vynaloženo; je si vědom, že zhruba 77 % tohoto rozpočtu se přímo převádí třem decentralizovaným agenturám (Evropskému středisku pro prevenci a kontrolu nemocí, Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropské agentuře pro léčivé přípravky (EMA)) a že veškeré prostředky byly vyčerpány na 100 % s výjimkou agentury EMA a úřadu EFSA a že toto nedočerpání prostředků na závazky u EMA a EFSA odpovídá plnění rozpočtu na rok 2012;

Kultura

270.  vítá skutečnost, že v roce 2013 činila míra plnění rozpočtu u programů z období 2007–2013, konkrétně u programů Celoživotní učení, Kultura, Média a Mládež v akci, 100 %; žádá, aby byl rozpočet v rámci vzdělávacích a kulturních programů na období 2014–2020 posílen a zvýšen; velmi jej znepokojuje skutečnost, že koncem roku vyústil nepoměr mezi přijatými závazky a výší prostředků na platby v situaci, kdy nebyl dostatek prostředků na platby (u programu Erasmus+ to byl například deficit ve výši 202 milionů EUR), a tato situace měla závažný negativní dopad na následující rok; vyjadřuje vážné obavy a zároveň politování v souvislosti s tím, že by obdobná situace mohla nastat i u nových programů, zejména programů Erasmus+ a Kreativní Evropa, což by pro Unii následně znamenalo nebezpečnou ztrátu důvěryhodnosti a oslabení důvěry občanů v její instituce a pro účastníky programů by to mělo katastrofální důsledky;

271.  vítá skutečnost, že od svého spuštění v roce 1987 program Erasmus dosáhl hranice 3 milionů studentů a tuto hranici přesáhl; konstatuje, že tento vlajkový program Unie, který přispívá k evropské integraci a zasloužil se o to, že sílí povědomí o společném evropském občanství a pocit sounáležitosti, sklízí od počátku neustále úspěch;

272.  je znepokojen tím, že se na evropské úrovni – jak uvádí zvláštní průzkum Eurobarometr č. 399 z roku 2013 o přístupu ke kultuře a účasti na ní – veřejné rozpočty určené na ochranu a podporu kulturního dědictví znatelně snižují, stejně jako účast na tradičních kulturních aktivitách; domnívá se proto, že nové nástroje Unie určené na podporu Evropského programu pro kulturu, jako jsou programy Kreativní Evropa a Horizont 2020 nebo kulturní platforma Europeana, musí být posíleny;

Potřebná opatření

273.  konstatuje, že generální ředitel GŘ ředitelství pro výzkum a inovace vydal ve výroční zprávě generálního ředitelství obecnou výhradu ke správnosti výkazů nákladů (ve výši 3 664 milionů EUR) u 7. RP, i když on sám očekává, že „čistý finanční dopad chyb“ na vzorku 1 552 uzavřených projektů bude kolem 2,09 %, tedy v blízkosti prahu významnosti; soudí, že takovéto výhrady činí z výrazu „řádné finanční řízení“ prázdný pojem; vyzývá proto generálního ředitele, aby v budoucnu používal výhrady konkrétněji a cíleněji;

274.  vyzývá Komisi, aby včas před vypracováním zprávy o opatřeních v návaznosti na rozhodnutí o udělení absolutoria Komisi za rok 2013 poskytla informace o průměrné délce kontradiktorních postupů před zpětným získáním prostředků u této skupiny politik;

275.  s politováním konstatuje, že Komise dosud nezaslala seznam příjemců podle jednotlivých zemí; očekává, že odpovědi se mu dostane ve zprávě o opatřeních v návaznosti na rozhodnutí o udělení absolutoria Komisi za rok 2013;

276.  vítá skutečnost, že Komise nakonec zpravodajce umožnila nahlédnout do zprávy o auditu týkajícím se operačních nákladů u dvou programů (Celoživotní učení 6,9 milionu EUR a Mládež v akci 1,65 milionu EUR) v letech 2012 a 2013 v Turecku; konstatuje, že zpráva byla předána podle rámcové dohody; je znepokojen zjištěnými závažnými nedostatky, vítá však opatření, která turecké orgány přijaly s cílem řešit tuto situaci; žádá Komisi, aby zhodnotila, zda je třeba případně uložit finanční opravy;

277.  vyzývá Komisi, aby mu včas před vypracováním zprávy o opatřeních v návaznosti na rozhodnutí o udělení absolutoria Komisi za rok 2013 poskytla doplňující informace o výdajích u programu na podporu politiky informačních a komunikačních technologií; konstatuje, že u tohoto programu by mohla výše rizikových plateb činit v roce 2013 až 3,4 milionu EUR, což znamená míru zbytkových chyb 2,8 %; poznamenává, že i přes tyto skutečnosti nevydal generální ředitel GŘ pro komunikační sítě, obsah a technologie námitku;

278.  žádá Komisi, aby jej včas před postupem udělování absolutoria za rok 2014 podrobně informovala o rostoucím „zaměření na politiku“ u GŘ pro výzkum a inovace, které bylo podníceno tím, že správa dvou třetin operačních nákladů 7. RP byla externě svěřena subjektům mimo Komisi;

279.  žádá Komisi, aby mu včas před postupem udělování absolutoria za rok 2014 předložila přehled obsahující popis pokroku politiky u 7. RP a programu Horizont 2020 pro výzkumné pracovníky a MSP;

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF)

280.  vítá probíhající jednání mezi úřadem OLAF a dozorčím výborem OLAF o revizi pracovního ujednání a vybízí je k dosažení oboustranné a uspokojivé dohody; bere na vědomí úsilí, které úřad OLAF v souvislosti s prováděním tohoto pracovního ujednání vynakládá; zdůrazňuje, že toto úsilí by nemělo být nepřiměřené vzhledem k omezeným zdrojům úřadu;

281.  poukazuje na to, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013(130), které vstoupilo v platnost dne 1. října 2013, ukládá úřadu OLAF povinnost zaručit nezávislé fungování sekretariátu dozorčího výboru (OLAF-SC) (bod odůvodnění 40 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013); v této fázi mu není známo, že by byla přijata opatření k naplnění této právní povinnosti; naléhavě vyzývá Komisi, aby učinila okamžité kroky k nápravě této situace;

282.  vyzývá úřad OLAF, aby včas konzultoval s dozorčím výborem před jakoukoli změnou pokynů pro zaměstnance k postupům vyšetřování a před stanovením politických priorit vyšetřování;

283.  lituje toho, že není pravidlem, že se úřad OLAF řídí doporučeními dozorčího výboru, a někdy dokonce ani nepodá odůvodnění svého postupu; žádá generálního ředitele, aby v tomto ohledu zlepšil spolupráci ze své strany;

284.  připomíná, že dne 31. ledna 2012 úřad OLAF zahájil 423 vyšetřování; znepokojuje jej, zda je takový postup legální; žádá dozorčí výbor úřadu OLAF, aby posoudil legálnost zahájení 423 vyšetřování přes noc a výsledků těchto vyšetřování; také žádá dozorčí výbor úřadu OLAF, aby posoudil statistiky délky trvání vyšetřování, analyzoval fungování systému správy případů a poté informoval Parlament o výsledcích;

285.  žádá dozorčí výbor úřadu OLAF, aby posoudil také statistiky týkající se délky trvání vyšetřování, analyzoval fungování systému správy případů a poté informoval příslušný výbor Parlamentu o výsledcích;

286.  žádá úřad OLAF, aby ve své výroční zprávě poskytl podrobnější statistiky o frekvenci zahajování a uzavírání vyšetřování;

287.  žádá úřad OLAF, aby Parlamentu poskytl více informací rovněž ohledně praktik používaných během postupu výběru případů, délky a interních pokynů pro postup;

Správa

288.  upozorňuje na to, že za poslední čtyři roky (2011–2014) došlo ve všech výběrových řízeních vypsaných Evropským úřadem pro výběr personálu 336 145 přihlášek, že průměrné náklady na zpracování jedné přihlášky lze odhadnout na 238 EUR a že na rezervní seznam bylo nakonec umístěno necelých 10 % těchto uchazečů; požaduje, aby se šetřilo finančními prostředky daňových poplatníků Unie tím, že sníží byrokracii a prodloužení platnosti již sestavených rezervních seznamů na nejméně dva roky; žádá Komisi, aby jej do června 2015 informovala o této záležitosti;

289.  žádá Komisi, aby Parlamentu poskytla informaci o nejvyšším důchodu za rok 2013 vypláceném úředníkům Komise;

290.  je znepokojen zjištěním Účetního dvora, že ustanovení pro to, jak postupovat vůči zaměstnancům vykazujícím špatné výsledky, se využívají velice zřídka; vyzývá Komisi, aby plně uplatňovala služební řád;

291.  žádá informace o zaměstnancích mimo plán pracovních míst a o nákladech na zaměstnance hrazených z jiných položek než ze správních výdajů; lituje, že rozpočtový orgán nedostává žádné konsolidované informace o celkovém počtu takových zaměstnanců ani o s tím spojených výdajích na zaměstnance v Komisi;

292.  připomíná, že nařízení Rady (ES, Euratom) č. 723/2004(131) zavedlo v příloze 1.A dvě nové třídy, AD 13 a AD 14, do nichž mohou postoupit zaměstnanci bez manažerských odpovědností, kteří byli dříve limitováni třídou A4 (rovnocennou AD 12); vyzývá Komisi, aby aktualizovala svou zprávu o průměrném služebním postupu z roku 2011 a zprávu o výdajích na zaměstnance vzniklých v roce 2013 v souvislosti se zaměstnanci tříd AD 13 a AD 14 na nemanažerských postech;

293.  žádá Komisi, aby mu poskytla informace o financování veškerých společenských, sportovních a kulturních akcí pro své zaměstnance, včetně přínosů těchto opatření pro výkonnost a dopadů na začleňování osob žijících mimo svůj stát a jejich rodin;

294.  žádá Komisi, aby ve zprávě o opatřeních navazujících na udělení absolutoria za rok 2013 informovala o využívání pružné pracovní doby;

295.  je znepokojen výrazným nárůstem počtu vysokých úředníků ve třídách AD 13 až AD 16; spatřuje v této věci nebezpečí poškození pověsti Unie, protože se obtížně vysvětluje, že u takto vysokých platů není vidět, že v nich jsou zahrnuty přesčasy;

296.  konstatuje, že rozdíly v platových úrovních úředníků pracujících pro orgány Unie a těch, kteří pracují pro vnitrostátní správní orgány, jsou stále velmi vysoké, což mezi jiným vede k nedostatečné mobilitě mezi pracovníky na unijní úrovni a na úrovních vnitrostátních; vyzývá Komisi, aby provedla hloubkovou studii důvodů těchto rozdílů a aby vypracovala dlouhodobou strategii k jejich snížení, a aby při tom věnovala pozornost obzvláště různým druhům příspěvků (rodinné příspěvky, odlučné, příspěvky na ubytování a přesídlení), placeným dovoleným, svátkům, příspěvkům na dny strávené na cestě a odměnám za práci přesčas;

297.  připomíná sdělení vydané generálním tajemníkem Komise o omezení odpovědí na otázky Parlamentu, v němž je stanoveno omezení odpovědi na 20 řádků; vyzývá komisaře, aby dostáli své politické odpovědnosti a nenechali se ve svých odpovědích omezovat generálním sekretariátem;

298.  vyjadřuje obavy ohledně ochrany oznamovatelů (whistle-blowers) a vyzývá Komisi, aby zaručila, že bude zajištěno dodržování jejich práv;

299.  poukazuje na skutečnost, že nevládní organizace obdržely v roce 2013 téměř 9 mil. EUR od GŘ pro životní prostředí, téměř 4 mil. EUR od GŘ pro zdraví a bezpečnost potravin a 5,7 mil. EUR od GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování; bere na vědomí trvalou externalizaci úkolů Komise; žádá Komisi, aby Parlamentu představila přidanou hodnotu prostředků směrovaných přes tyto nevládní organizace;

300.  vyzývá Komisi, aby komisařům, kteří působí v úřadu méně než dva roky, v budoucnu poskytovala finanční prostředky za účelem přechodu pouze po dobu, která nepřekročí dobu jejich působení ve funkci komisaře nebo komisařky;

301.  domnívá se, že v době, která je obecně dobou krize a rozpočtových škrtů, musí být sníženy náklady na „away days“ zaměstnanců Unie a tyto akce by se měly v rámci možností konat přímo v sídlech těchto orgánů, neboť jejich přidaná hodnota nemůže ospravedlnit tak vysoké náklady;

302.  vyjadřuje své znepokojení nad tím, že na vyšších pozicích v Evropské komisi chybí ženy; navrhuje Evropské komisi, aby s cílem tuto nerovnováhu co nejdříve napravit zavedla plán rovných příležitostí, zejména pokud jde o řídící pozice;

Rozpočet Unie a dosahování výsledků

303.  lituje toho, že i přes určitý pokrok, o kterém hovoří Účetní dvůr(132), není čtvrtá hodnotící zpráva podle článku 318 Smlouvy o fungování EU zatím užitečným příspěvkem k udělování absolutoria, protože podle Smlouvy o fungování EU by měla být součástí podkladů, když Parlament uděluje každoročně Komisi absolutorium za plnění rozpočtu; je znepokojen, že hlavním problémem rozpočtu Unie je nedostatečný důraz kladený na výkonnost;

304.  konstatuje, že ve své zprávě za rok 2013 dospěl Účetní dvůr k závěru, že členské státy při výběru projektů v rámci sdíleného řízení kladou důraz v první řadě na potřebu utratit prostředky dostupné z Unie spíše než na jejich očekávanou výkonnost; s cílem tuto motivaci zvrátit a změnit ji na kulturu dobré výkonnosti požaduje, aby byla svolána nezávislá pracovní skupina na vysoké úrovni (včetně akademiků) na téma výkonnost rozpočtu Unie, která by vypracovala doporučení ohledně strukturálního posunu motivace od utracení prostředků k dobré výkonnosti, a to zejména na základě posouzení unijní přidané hodnoty a při respektování souladu s pravidly; domnívá se, že závěry této pracovní skupiny na vysoké úrovni by měly být k dispozici dostatečně včas před přezkumem stávajícího víceletého finančního rámce v polovině období a vytvořit základ pro nový víceletý finanční rámec na příští programové období;

305.  opakuje svůj požadavek, aby generální ředitelství Komise ve svém plánu řízení vymezila nevelký počet jednoduchých cílů, které splňují požadavky Účetního dvora, pokud jde o relevantnost, srovnatelnost a spolehlivost, a mají vazbu na hlavní cíle strategie Evropa 2020, aby informovala o výsledcích, kterých dosáhla, ve svých výročních zprávách o činnosti v kapitole s názvem „Výsledky plnění politik“ a aby Komise na základě těchto zpráv přijala hodnotící zprávu o financích Unie podle článku 318 Smlouvy o fungování EU;

306.  žádá, aby Komise do příštích hodnotících zpráv podle článku 318 Smlouvy o fungování EU zařadila analýzu účinnosti, účelnosti a výsledků, pokud jde o růst a zaměstnanost, jichž se podařilo dosáhnout díky plánu investic ve výši 315 miliard EUR, který ohlásil předseda Komise Jean-Claude Juncker na plenárním zasedání Parlamentu dne 26. listopadu 2014;

307.  žádá, aby do příští hodnotící zprávy podle článku 318 Smlouvy o fungování EU Komise zařadila analýzu provedenou ve spolupráci s Evropskou investiční bankou a týkající se účinnosti, účelnosti a výsledků dosažených v rámci plánu pro růst a zaměstnanost ve výši 120 miliard EUR, který přijala Evropská rada na svém zasedání ve dnech 28. a 29. června 2012;

308.  trvá na tom, aby vnitřní organizace Komise, jíž předsedá Jean Claude Juncker, vzala v úvahu skutečnost, že strategie Unie pro růst a zaměstnanost není založena na činnostech jednotlivých GŘ, nýbrž zahrnuje sedm průřezových stěžejních iniciativ, které uskutečňuje pokaždé vícero generálních ředitelství; trvá na tom, aby koordinace a spolupráce, jichž je proto v Komisi zapotřebí, nevytvářely nové formy byrokracie a administrativní zátěže;

309.  vyzývá Komisi, aby svůj rozpočet řídila takovým způsobem, aby nedocházelo k tematickým překryvům politik a ke zdvojování mezi různými generálními ředitelstvími s podobnou nebo jen málo odlišnou působností;

310.  domnívá se, že koncept/ideu studií posouzení dopadů na udržitelný rozvoj je třeba uplatňovat na všechny typy finanční podpory, nejen u výdajů Komise, ale i u výdajů všech orgánů, institucí a agentur Unie; domnívá se, že výdaj, který není v souladu se studií/analýzou posouzení dopadu, by neměl být povolen a umožněn;

311.  žádá Komisi, aby do září 2015 předložila příslušnému výboru Parlamentu vyčerpávající zprávu o opatřeních k podněcování veřejnosti s cílem podporovat oznamování protiprávních jednání (tzv. whistleblowing);

Výkonné agentury

312.  lituje toho, že podle auditní zprávy o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro transevropskou dopravní síť(133) agentura neprovádí uspokojivé ověřování ex ante u plateb fakturovaných manažerem budovy v souvislosti s využívanými prostory, v důsledku čehož v roce 2013 nesprávně uhradila DPH ve výši 113 513 EUR a nepožádala o její vrácení; podotýká, že agentura neměla k dispozici většinu souvisejících smluv, faktur ani potvrzení o platbě; upozorňuje na vysokou míru přenosů v hlavě II (27 %, tj. 666 119 EUR), která vyvolává otázky, pokud jde o řádné finanční řízení u této výkonné agentury;

Pašování tabáku

313.  připomíná, že Parlament v usnesení připojeném k rozhodnutí o udělení absolutoria Komisi za rok 2012 žádal, aby byla přehodnocena stávající dohoda se čtyřmi tabákovými koncerny (Philip Morris International Cooperation Inc. (PMI), Japan Tobacco International Cooperation, British American Tobacco Cooperation a Imperial Tobacco Cooperation); konstatuje, že během neveřejného jednání na toto téma má Komise, která měla tento úkol stanoven do května 2015, předložit posouzení zkušeností s ohledem na dohodu s PMI, a že tento termín se již blíží.

(1) Úř. věst. L 66, 8.3.2013.
(2) Úř. věst. C 403, 13.11.2014, s. 1.
(3) Úř. věst. C 398, 12.11.2014, s. 1.
(4) Úř. věst. C 403, 13.11.2014, s. 128.
(5) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(6) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(7) Texty přijaté k tomuto datu, P8_TA(2015)0119.
(8) Úř. věst. L 66, 8.3.2013.
(9) Úř. věst. C 403, 13.11.2014, s. 1.
(10) Úř. věst. C 408, 15.11.2014, s. 39.
(11) Úř. věst. C 442, 10.12.2014, s. 67.
(12) Úř. věst. C 403, 13.11.2014, s. 128.
(13) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(14) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(15) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(16) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(17) Úř. věst. L 101, 21.4.2009, s. 26.
(18) Úř. věst. L 343, 19.12.2013, s. 46.
(19) Úř. věst. L 66, 8.3.2013.
(20) Úř. věst. C 403, 13.11.2014, s. 1.
(21) Úř. věst. C 408, 15.11.2014, s. 6.
(22) Úř. věst. C 442, 10.12.2014, s. 74.
(23) Úř. věst. C 403, 13.11.2014, s. 128.
(24) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(25) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(26) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(27) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(28) Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 85.
(29) Úř. věst. L 341, 18.12.2013, s. 73.
(30) Úř. věst. L 66, 8.3.2013.
(31) Úř. věst. C 403, 13.11.2014, s. 1.
(32) Úř. věst. C 408, 15.11.2014, s. 5.
(33) Úř. věst. C 442, 10.12.2014, s. 83.
(34) Úř. věst. C 403, 13.11.2014, s. 128.
(35) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(36) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(37) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(38) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(39) Úř. věst. L 369, 16.12.2004, s. 73.
(40) Úř. věst. L 341, 18.12.2013, s. 69.
(41) Úř. věst. L 363, 18.12.2014, s. 183.
(42) Úř. věst. L 66, 8.3.2013.
(43) Úř. věst. C 403, 13.11.2014, s. 1.
(44) Úř. věst. C 442, 10.12.2014, s. 240.
(45) Úř. věst. C 403, 13.11.2014, s. 128.
(46) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(47) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(48) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(49) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(50) Úř. věst. L 9, 12.1.2008, s. 15.
(51) Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 58.
(52) Úř. věst. L 66, 8.3.2013.
(53) Úř. věst. C 403, 13.11.2014, s. 1.
(54) Úř. věst. C 408, 15.11.2014, s. 40.
(55) Úř. věst. C 442, 10.12.2014, s. 351.
(56) Úř. věst. C 403, 13.11.2014, s. 128.
(57) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(58) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(59) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(60) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(61) Úř. věst. L 11, 15.1.2008, s. 9.
(62) Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 54.
(63) Úř. věst. L 66, 8.3.2013.
(64) Úř. věst. C 403, 13.11.2014, s. 1.
(65) Úř. věst. C 408, 15.11.2014, s. 41.
(66) Úř. věst. C 442, 10.12.2014, s. 358.
(67) Úř. věst. C 403, 13.11.2014, s. 128.
(68) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(69) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(70) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(71) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(72) Úř. věst. L 32, 6.2.2007, s. 88.
(73) Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 65.
(74) Úř. věst. L 66, 8.3.2013.
(75) Úř. věst. C 403, 13.11.2014, s. 1.
(76) Úř. věst. C 398, 12.11.2014, s. 1.
(77) Úř. věst. C 403, 13.11.2014, s. 128.
(78) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(79) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(80) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(81) Viz zvláštní zpráva Účetního dvora č. 11/2013, body 93 a 97.
(82) Viz výše uvedená usnesení Parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rok 2013, část I.
(83) Viz sdělení Komise ze dne 29. září 2014 o ochraně rozpočtu EU dle stavu ke konci roku 2013, (COM(2014)0618), s. 11.
(84) Viz výroční zpráva Účetního dvora za rok 2013, bod 1.14.
(85) Viz výše uvedené sdělení Komise COM(2014)0618, tabulka 5.2: odejmutí prostředků v oblasti soudržnosti (775 mil. EUR), zpětně získané prostředky v oblasti rozvoje venkova (129 mil. EUR) a finanční opravy provedené formou zrušení závazku nebo odpočtu při uzavírání v oblasti politiky soudržnosti (494 mil. EUR) nebo v jiných oblastech, než je zemědělství a soudržnost (1 mil. EUR).
(86) Viz výše uvedené sdělení Komise COM(2014)0618, tabulka 7.2.
(87) Viz sdělení Komise ze dne 11. června 2014 „Shrnutí výsledků řídicí činnosti Komise za rok 2013“ (COM(2014)0342), str. 14: maximální celková riziková částka pro všechny výdaje za rok 2013 (rozpočet EU a ERF).
(88) Příloha 1 souhrnné zprávy definuje rizikovou částku jako hodnotu zlomku operací, který podle odhadu po uplatnění všech kontrol (nápravných opatření), jejichž účelem bylo zmírnit rizika související s plněním povinností, není plně v souladu s platnými regulačními a smluvními požadavky.
(89) Z částky 322 mld. EUR připadá 222 mld. EUR na zbývající rozpočtové závazky a 99 mld. EUR se vztahuje k rozvahovým pasivům nekrytým zbývajícími závazky.
(90) Prezentace předsedy Účetního dvora Vítora Manuela da Silvy Caldeiry o výročních zprávách Účetního dvora na schůzi výboru CONT dne 5. listopadu 2014.
(91) Tamtéž.
(92) Informace poskytnuté místopředsedkyní Komise Kristalinou Georgievovou v průběhu postupu udělování absolutoria.
(93) Viz zvláštní zpráva Účetního dvora EU č. 16/2014.
(94) COM(2013)0362.
(95) Viz výroční zpráva Účetního dvora za rok 2013, bod 2.11, a zvláštní zpráva Účetního dvora č. 11/2013 (absolutorium za rok 2013) „Zajištění správnosti údajů o hrubém národním důchodu (HND): strukturovanější a cílenější koncepce by zlepšila účinnost ověřování Komise“
(96) Prohlášení Jaceka Dominika o revizi hrubého národního důchodu členských států, tisková zpráva, Brusel, 27. října 2014, poslední věta.
(97) Stanovisko č. 7/2014 k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000, kterým se provádí rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Společenství (Úř. věst. C 459, 19.12.2014, s.1)
(98) Přijaté texty, P7_TA(2013)0078.
(99) Viz situační zpráva Účetního dvora „Jak co nejlépe využívat prostředky EU: situační zpráva o rizicích finančního řízení rozpočtu EU“, 2014, s. 67.
(100) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608).
(101) Orientační údaje o rozdělení podpory podle objemu podpory, která byla přidělena v rámci přímých podpor vyplacených výrobcům podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 a nařízení Rady č. 73/2009. Údaje poskytl komisař Hogan dne 8. prosince 2014.
(102) Značně se zvýšila frekvence: z 41 % v roce 2012 na 61 % v roce 2013.
(103) V souladu s nařízením Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1), lze v některých regionech poskytovat přechodnou podporu výrobcům, kteří si přejí získat status organizace producentů (OP), aby utvořili organizaci producentů ; tyto prostředky mohou být částečně proplaceny EU a jsou ukončeny když seskupení producentů získá status OP.
(104) Viz výroční zpráva Účetního dvora za rok 2013, bod 43.
(105) Viz odpověď Komise na otázku k písemnému zodpovězení č. 11, slyšení CONT s komisařem Philem Hoganem dne 1. prosince 2014.
(106) Viz výroční zpráva Účetního dvora za rok 2013, bod 3.23 a násl.
(107) Viz výroční zpráva o činnosti GŘ pro regionální a městskou politiku za rok 2013, příloha 10, tabulka 51: „nové případy zahájené od roku 2007“.
(108) Viz výroční zpráva Účetního dvora za rok 2013, bod 4.25.
(109) Viz výroční zpráva Účetního dvora za rok 2013, bod 4.27.
(110) Viz odpověď Komise na otázku k písemnému zodpovězení č. 29, slyšení CONT s komisařem Philem Hoganem dne 1. prosince 2014.
(111) Viz zvláštní zpráva Účetního dvora č. 23/2014 nazvaná "Chyby ve výdajích v oblasti rozvoje venkova: jaké mají příčiny a jak jsou řešeny?", str. 10: hodnota 8,2 % je průměrem za tři roky s dolní hranicí 6,1 % a horní hranicí 10,3 %. Průměr je tvořen hodnotami 8,4 % za rok 2011, 8,3 % za rok 2012 a 7,9 % za rok 2013.
(112) Viz zvláštní zpráva Účetního dvora č. 23/2014, str. 22 až 24.
(113) Prohlášení členky Účetního dvora Rasy Budbergyteové při slyšení ve výboru CONT s komisařem Philem Hoganem dne 1. prosince 2014.
(114)Viz odpověď Komise na otázku k písemnému zodpovězení č. 12, slyšení CONT s komisařem Philem Hoganem dne 1. prosince 2014.
(115) Viz výroční zpráva o činnost GŘ pro zemědělství a rozvoj venkovaI za rok 2013, tabulka 2.1.24.
(116) Viz zvláštní zpráva Účetního dvora č. 20/2014, bod 68.
(117) Viz výroční zpráva o činnosti GŘ pro regionální a městskou politiku za rok 2013, s. 41.
(118) Viz výroční zpráva o činnosti GŘ pro regionální a městskou politiku za rok 2013, s. 42.
(119) Viz výroční zpráva o činnosti GŘ pro regionální a městskou politiku za rok 2013, s. 43.
(120) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 ze dne 3. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu (Úř. věst. L 138, 13.5.2014, s. 5).
(121) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).
(122) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25).
(123) COM(2015)0118.
(124) Úř. věst. L 266, 5.9.2014, s. 69, odstavec 139 a násl.
(125) lituje, že za přinejlepším částečně spolehlivé bylo považováno následujících 73 řídících a kontrolních systémů v členských státech (ve škále zelená, žlutá, oranžová a červená jsou označeny oranžově): Vorarlberg (AT), Vídeň (AT), Štýrsko (AT), Tyrolsko (AT), Brusel (BE), regionální rozvoj (BG), životní prostředí (BG), Podnikání a inovace (CZ), ROP NUTS II Severovýchod (CZ), ROP NUTS II Slezsko (CZ), Integrovaný OP (CZ), Durynsko (DE), Meklenbursko - Západní Pomořansko (DE), Sasko-Anhaltsko, Brémy (DE), Severní Porýní-Vestfálsko (DE), EC ENV (EE), Attika (EL), Západní Řecko (EL), Makedonie-Thrákie (EL), Thessálie - pevninské Řecko - Epeiros (EL), Kréta a ostrovy v Egejském moři (EL), Murcia (ES), Melilla (ES), Ceuta (ES), Asturias (ES), Galicia (ES), Extremadura (ES), Castilia La Mancha (ES), Andalucía (ES), Fond soudržnosti (ES), Cantabria (ES), Region Baskicka (ES), Navarra (ES), Madrid (ES), Rioja (ES), Cataluña (ES), Baleárské ostrovy (ES), Aragon (ES), Castalia y Leon (ES), Region Valencie (ES), Kanárské ostrovy (ES), Výzkum, vývoj a inovace pro podnikání (ES), Hospodářský rozvoj (HU), Životní prostředí a energetika (HU), Západní Panonie (HU), Jižní velká nížina (HU), Střední Podunají (HU), Severní Maďarsko (HU), Doprava (HU), Severní velká nížina (HU), Jižní Podunají (HU), Střední Maďarsko (HU), Jadran (nástroj předvstupní pomoci - IPA), Meklenbursko - Západní Pomořansko/Brandenbursko - Polsko (Evropská územní spolupráce - ETC), pohraniční regiony Flandry-Nizozemí (ETC), Sítě a mobilita (IT), Výzkum (IT), Bezpečnost (IT), Kalábrie (IT), Puglie (IT), Sicílie (IT), Basilicata (IT), Sardinie (IT), Infrastruktura a životní prostředí (PL), Rozvoj, východní Polsko (PL), Informační společnost (SK), Životní prostředí (SK), Regionální OP (SK), Doprava (SK), Zdraví (SK), Konkurenceschopnost a hospodářský růst (SK), Technická pomoc (SK), Výzkum a vývoj (SK).
(126) Agentura Evropské unie pro základní práva, Situace Romů v 11 členských státech EU, Lucemburk 2012
(127) Viz výroční zpráva o činnosti EuropeAid za rok 2013, s. 197.
(128)a.b.c.d.e.f.g.h.i.KPI „20 částek nezpůsobilých ex ante“KPI 1 „Plnění finančních prognóz: platby“KPI 2 „Plnění finančních prognóz: smlouvy“KPI 4 „Absorpční kapacita RAL“KPI 18 „Procento projektů navštívených v daném období zprávy EAMR“KPI 21 „Provádění ročního plánu auditu: rok N (2013)”KPI 22 „Provádění ročního plánu auditu: rok N–1 (2012)“KPI 23 „Provádění ročního plánu auditu: rok N–2 (2011)“KPI 26 „Zpětné získání nebo odůvodnění částek výdajů, které se při auditu ukázaly jako nezpůsobilé“
(129) Kancelář generálního inspektora UNHCR, zpráva z vyšetřování INQ/04/005, Ženeva, 12. května 2005.
(130) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropských úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení (ES) č. 1073/1999 Evropského parlamentu a Rady a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(131) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 723/2004 ze dne 22. března 2004, kterým se mění služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství (Úř. věst. L 124, 27.4.2004, s. 1).
(132) Viz výroční zpráva Účetního dvora za rok 2013, bod 10.24.
(133) Viz zpráva Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro inovace a sítě (dříve Výkonná agentura pro transevropskou dopravní síť) za rozpočtový rok 2013, spolu s odpověďmi agentury (Úř. věst. 442, 10.12.2014, s. 358), body 11 až13.


Zvláštní zpráva Účetního dvora v souvislosti s udělením absolutoria Komisi za rok 2013
PDF 798kWORD 286k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o zvláštní zprávě Účetního dvora v souvislosti s udělením absolutoria Komisi za rok 2013 (2014/2140(DEC))
P8_TA(2015)0119A8-0067/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2013(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2013 (COM(2014)0510 – C8-0140/2014)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2013 spolu s odpověďmi orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2013 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 29. dubna 2015 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl III – Komise(5) a na své usnesení obsahující připomínky, které je nedílnou součástí tohoto rozhodnutí,

–  s ohledem na zvláštní zprávy Účetního dvora vypracované v souladu s čl. 287 odst. 4 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 17. února 2015 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2013 (05303/2015 – C8-0053/2015),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(7), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 93 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0067/2015),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, a to s ohledem na zásady řádného finančního řízení,

B.  vzhledem k tomu, že zvláštní zprávy Účetního dvora obsahují informace o otázkách souvisejících s čerpáním finančních prostředků, a jsou tudíž pro Parlament užitečné při plnění jeho úlohy orgánu pověřeného k udělení absolutoria,

C.  vzhledem k tomu, že jeho připomínky ke zvláštním zprávám Účetního dvora tvoří nedílnou součást výše uvedeného rozhodnutí Parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl III – Komise;

Část I – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 11/2013 nazvaná „Zajištění správnosti údajů o hrubém národním důchodu (HND): strukturovanější a cílenější koncepce by zlepšila účinnost ověřování Komise“

1.  vyzývá Komisi, aby provedla strukturovanou a formalizovanou analýzu, která zohlední náklady a přínosy a která jí umožní plánovat ověřování a stanovovat priority ověřování konkrétních oblastí nebo (pod)procesů sestavování; zastává názor, že tato analýza by měla přihlížet k rizikům týkajícím se sestavování národních účtů členských států a poměrné velikosti složek HND v celkové ekonomice; domnívá se, že toto posouzení rizika by se mělo opírat o všechny kvalitativní a kvantitativní informace dostupné ve všech odděleních Eurostatu a mělo by se zaměřovat na postupy sestavování popsané v soupisech k HND a posledních zprávách o kvalitě HND členských států;

2.  vyzývá Komisi, aby zkrátila dobu cyklu svého ověřování, aby se tak omezilo používání obecných výhrad; domnívá se, že tyto výhrady by měly být omezeny na výjimečné případy, kdy existují významná rizika toho, že nebudou chráněny finanční zájmy Unie, například pokud členský stát provádí velkou revizi během cyklu ověřování nebo v nepravidelných intervalech;

3.  vyzývá Eurostat, aby podával výboru pro HND včasné a jasné informace o případech, kdy se předpokládá uplatnění zásady nákladů a přínosů;

4.  očekává, že součástí procesu ověřování prováděného Komisí bude strukturované a formalizované kvalitativní posuzování rizika u postupů sestavování popsaných v soupisech k HND a hloubkové ověřování významných a rizikových složek HND; je přesvědčen, že výběr složek HND pro hloubkové ověřování by měl probíhat v souladu s analýzou nákladů a přínosů popsanou v doporučení 1; je toho názoru, že rozsah a cíle hloubkového ověřování by měly být širší než u přímého ověřování, které prováděl Eurostat v posledním cyklu ověřování;

5.  vyzývá Komisi, aby ve svých ověřeních věnovala zvláštní pozornost úplnosti HND členských států a používání srovnatelných postupů odhadu pro zahrnutí šedé ekonomiky do národních účtů; vyzývá Eurostat, aby kontroloval, zda všechny členské státy dodržují pokyny Komise, a aby přijal vhodná opatření zajišťující srovnatelné řešení této otázky v jednotlivých členských státech;

6.  vyzývá Komisi, aby svou práci dokumentovala, a to i pomocí úplného souboru informací o ověřováních provedených Eurostatem na základě dokumentárních kontrol nebo návštěv v národních statistických úřadech (NSÚ); domnívá se, že kontrolní spisy Eurostatu by měly vedení umožňovat jasnou identifikaci výsledků provedených kontrol vybraných složek HND, v souladu se standardy vnitřní kontroly;

7.  vyzývá Eurostat, aby pokud je to možné, posoudil u bodů opatření potenciální dopad (pro kvantifikovatelné připomínky) nebo rizikovou částku (pro nekvantifikovatelné připomínky) a stanovil jasná kritéria významnosti (materiality criteria), a mohl tak vyslovit zvláštní výhrady; domnívá se, že tato kritéria by měla být buď kvalitativní, nebo kvantitativní; je toho názoru, že obecně by měly být vyslovovány výhrady ke konkrétním složkám HND týkající se bodů opatření, jimiž se NSÚ nebudou zabývat ve stanovených lhůtách a které mohou mít významný (materiální) dopad;

8.  vyzývá Eurostat, aby zlepšit koordinaci svých oddělení, která odpovídají za ověřování HND pro účely vlastních zdrojů, a ostatních oddělení, a to zejména těch, jež se zabývají národními účty; domnívá se, že v případech, kdy by případné kroky jiných oddělení Eurostatu mohly mít dopad na sestavování hrubého domácího produktu (HDP) nebo HND, by měl být konzultován výbor pro HND a konečné rozhodnutí o těchto opatřeních by mělo být přijato na přiměřené hierarchické úrovni v rámci Eurostatu;

9.  vyzývá Eurostat, aby zkvalitnil své hodnotící zprávy tak, aby poskytovaly úplné, transparentní a jednotné hodnocení údajů členských států o HND; domnívá se, že roční stanoviska výboru pro HND by měla obsahovat jasné posouzení toho, zda jsou údaje členských států o HND přiměřené pro účely vlastních zdrojů (či nikoli), zda jejich obsah splňuje požadavky nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1287/2013(8) (nařízení o HND) a zda jsou stanoviska přiměřeně využívána v rozpočtovém procesu, jak stanoví nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000(9) (nařízení o vlastních zdrojích);

10.  je toho názoru, že výroční zprávy o činnosti GŘ pro rozpočet a Eurostatu by měly podávat pravdivý a věrný obraz o ověřování údajů členských států o HND a o řízení vlastních zdrojů založených na HND; vyzývá proto Komisi, aby stanovila požadavky vůči Eurostatu ve věci podávání pravidelných zpráv o výsledcích jeho ověřování údajů o HND, které generálnímu ředitelství pro rozpočet umožní odvodit požadovanou jistotu pro účely použití v rámci jeho výroční zprávy o činnosti;

Část II – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 13/2013 nazvaná „Rozvojová pomoc EU pro Střední Asii“

11.  vítá zvláštní zprávu obsahující hodnocení rozvojové pomoci EU pro Střední Asii; bere na vědomí její zjištění, závěry a doporučení a níže uvádí své připomínky a doporučení;

Obecné připomínky

12.  oceňuje skutečnost, že podle zprávy vyvinuly Komise a Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) značné úsilí v poměrně náročném geografickém a politickém kontextu;

13.  poukazuje však na to, že stále existuje prostor ke zlepšení, pokud jde o lepší zacílení a individuální uzpůsobování rozvojových strategií Unie prostřednictvím vhodných vzorců podpory v zájmu zvýšení viditelnosti a dopadu politických cílů Unie na regionální úrovni;

14.  zdůrazňuje skutečnost, že úroveň a způsob zapojení Unie musí být diferencované a podmíněné, musí vycházet z prokazatelného pokroku v oblasti demokratizace, lidských práv, řádné veřejné správy, udržitelného sociálně ekonomického rozvoje, právního státu a boje proti korupci a že Unie musí tam, kde je zapotřebí, nabízet pomoc směřující k podpoře tohoto pokroku, a to na obdobných principech, jako je tomu v evropské politice sousedství;

15.  má za to, že vytrvalá podpora programů zaměřených na země Střední Asie ze strany Unie je významným přeshraničním nástrojem pro posílení porozumění a spolupráce mezi zeměmi tohoto regionu;

16.  poukazuje na to, že rozvojová spolupráce se zeměmi Střední Asie může přinést výsledky, pouze pokud tyto země budou dodržovat mezinárodní normy v oblasti demokracie, správy, právního státu a lidských práv; dále zdůrazňuje, že rozvojová spolupráce Unie nesmí být podřizována hospodářským, energetickým a bezpečnostním zájmům;

Budoucí vývoj s ohledem na plánování a provádění nadcházející rozvojové pomoci

17.  zastává názor, že Komise by měla koncipovat případné budoucí regionální programy tak, aby bylo pravděpodobné, že budou mít skutečně regionální rozměr;

18.  žádá Komisi, aby soustředila veškerou poskytovanou pomoc na malý počet odvětví;

19.  poukazuje na to, že nadcházející rozvojovou pomoc lze zlepšit jednak důraznější vnitřní koordinací na úrovni Unie a jednak větším zapojením dalších mezinárodních dárců a regionálních aktérů;

20.  důrazně podporuje vyslání plnohodnotných delegací Unie do všech zemí Střední Asie, jelikož se jimi zviditelní přítomnost Unie v regionu, podpoří dlouhodobá spolupráce a zapojení všech složek společnosti a napomůže lepšímu porozumění a vzniku právního státu a dodržování lidských práv; domnívá se, že přítomnost takových delegací významně přispěje k naplňování cílů rozvojové pomoci;

21.  vyzývá Komisi, aby vytvořila systém pro výpočet a vykazování celkových správních nákladů souvisejících s poskytováním rozvojové pomoci;

22.  žádá Komisi, aby definovala a uplatňovala náročné a objektivně ověřitelné podmínky pro jakékoliv trvalé programy rozpočtové podpory, a zejména aby věnovala dostatečnou pozornost podpoře protikorupčních mechanismů;

23.  připomíná, že ve středoasijských zemích je korupce závažný problém; poukazuje na to, že na indexu vnímání korupce organizace Transparency International byly všechny středoasijské země v roce 2011 ohodnoceny méně než 28 body ze 100 a Kyrgyzstán, Turkmenistán a Uzbekistán se dostaly mezi nejhůře hodnocených 10 % ze 182 zemí, které byly do průzkumu zahrnuty;

24.  zastává názor, že všudypřítomná korupce může poškodit pověst Komise a omezit účinnost programů podpory;

25.  zastává názor, že rozhodnutí o úhradách by se spíše než na závazku partnerských zemí pokračovat v reformách měla zakládat na dosaženém pokroku; zdůrazňuje, že je důležité zajistit odpovídající politický dialog vybudovaný na základě pobídek a soustavné monitorování odvětvových reforem a programy, jež budou měřit úspěšnost a udržitelnost výsledků;

26.  žádá větší transparentnost umisťování velvyslanectví Unie a členských států s cílem podpořit skutečně nezávislé nevládní partnery a pomoci jim, aby se efektivně zapojili do rozvoje a konsolidace občanské společnosti;

27.  žádá Komisi, aby na základě získaných zkušeností a měnících se okolností zlepšovala koncepci a realizaci programů;

28.  žádá Komisi, aby podávala zprávy o výsledcích a dopadu způsobem, který umožňuje srovnání s plány a cíli;

Část III – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 15/2013 nazvaná „Je složka Životní prostředí programu LIFE účinná?“

29.  zdůrazňuje, že je potřeba, aby program LIFE působil jako katalyzátor změn při vytváření a provádění politik; poukazuje na to, že je nutné, aby Komise stanovila pro projekty, které mají být financovány, jasné, konkrétní, měřitelné a dosažitelné cíle;

30.  klade důraz na to, že je třeba, aby projekty financované z programu LIFE přispívaly k dosažení konkrétních cílů ve vícero prioritních oblastech programu; podtrhuje, že je třeba, aby se financované projekty vyvarovaly izolace, naopak aby měly nadnárodní povahu a přispívaly měřitelným způsobem k šíření, udržitelnosti a reprodukci jejich výsledků v jiných členských státech;

31.  konstatuje, že výběr nejlepších projektů může být někdy zkreslen vnitrostátními příspěvky; vybízí členské státy, aby dodržovaly zeměpisnou vyváženost a předkládaly integrovanější projekty, ale připomíná, že finanční prostředky by měly být především rozdělovány na základě záslužnosti projektů, a nikoli na úkor jejich kvality;

32.  konstatuje, že zvláštní pozornost by měla být věnována potenciální šiřitelnosti projektů, jejich udržitelnosti a reprodukovatelnosti; vyzývá Komisi, aby stanovila jednoznačné ukazatele hodnotící potenciální šiřitelnost, udržitelnost a reprodukovatelnost posuzovaných projektů s cílem dosáhnout cílů programu; vybízí Komisi, aby tyto cíle monitorovala;

33.  vyzývá Komisi, aby zlepšila své nástroje pro řízení programu s cílem zabránit netransparentním výběrovým postupům; domnívá se, že k tomu patří zdokonalení formulářů pro hodnocení při výběru projektů, tak aby obsahovaly podrobné šablony pro posuzování uváděných nákladů, odpovídající monitorování projektu, zavedení odpovídajících společných ukazatelů výsledků a výkonu a důkladné sledování projektu po jeho ukončení;

Část IV – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 16/2013 nazvaná „Inventura ‚jednotného auditu‘ (single audit) a spolehlivost práce vnitrostátních auditních orgánů v oblasti soudržnosti z hlediska Komise“

34.  zdůrazňuje potenciál zvýšení účinnosti, který má řetězec jednotného auditu založený na společných zásadách a standardech; vybízí členské státy, Komisi a Účetní dvůr, aby v tomto ohledu pokračovaly ve svém úsilí; domnívá se, že takovýto systém jednotného auditu by měl rovněž zohlednit víceleté programové cykly;

35.  upozorňuje Komisi na připomínky Parlamentu(10) týkající se zjištění Účetního dvora uvedená v jeho výroční zprávě z roku 2012, že „výsledky kontroly provedené Účetním dvorem poukazují na nedostatky u primárních kontrol výdajů [v členských státech]; poukazuje na to, že u 56 % operací v oblasti regionální politiky zatížených chybami (vyčíslitelnými nebo nevyčíslitelnými) se Účetní dvůr domnívá, že orgány členských států měly k dispozici dostatečné informace k tomu, aby před předložením výkazu výdajů Komisi alespoň některé z nich zjistily a opravily“; konstatuje, že z tohoto důvodu Parlament schválil výhradu vyslovenou generálním ředitelem GŘ pro regionální rozvoj týkající se systémů řízení a kontroly Evropského fondu pro regionální rozvoj / Fondu soudržnosti / nástroje předvstupní pomoci v programovém období 2007–2013 v 17 členských státech (72 programů) a požadoval rychlé přijetí opatření;

36.  je tudíž nadále přesvědčen, že členské státy musí být při správě strukturálních fondů pozornější;

37.  v této souvislosti zdůrazňuje význam zavedení vnitrostátních prohlášení podepsaných na příslušné, pokud možno politické úrovni a vycházejících z každoročních prohlášení řídících subjektů (čl. 59 odst. 5 finančního nařízení);

38.  vítá skutečnost, že od roku 2009 provedla Komise rozsáhlé audity na místě s cílem přezkoumat práci auditních orgánů; poznamenává, že provedla 269 auditních misí a přezkoumala 47 a 84 auditních orgánů pro EFRR a ESF; poznamenává, že tyto mise se zabývaly, v uvedeném pořadí, asi 96 % a 99 % celkových přidělených prostředků; domnívá se, že v průběhu období financování by Komise měla minimálně jednou provést audit všech operačních programů;

39.  vítá to, že Komise využívá přerušení a pozastavení plateb v případech, kdy míra chyb přesáhne 2% práh významnosti; domnívá se, že se jedná o užitečné nástroje k ochraně finančních zájmů Unie, a je přesvědčen, že by se Komise v rámci své vlastní auditní činnosti měla zaměřit na problémové subjekty („bad performers“);

40.  je toho názoru, že by členské státy měly Komisi poskytovat dostatečně podrobné informace o svých auditech;

41.  podporuje doporučení Účetního dvora, že by Komise měla přijmout vhodná opatření, aby se auditní orgány mohly spoléhat na stabilní a závazný metodický rámec, který zajistí, aby výdaje Unie ve všech členských státech byly kontrolovány podle totožných standardů a aby výsledky těchto kontrol byly přesně vykazovány;

42.  s uspokojením bere na vědomí skutečnost, že Komise dne 13. prosince 2013 vydala sdělení o uplatňování čistých finančních oprav na členské státy v zemědělství a v politice soudržnosti (COM(2013)0934); zdůrazňuje však, že to, zda nový nástroj povede ke zvýšení počtu čistých oprav a tím i ke snížení míry chyb v politice soudržnosti, bude záviset na mnoha faktorech;

43.  vyzývá Účetní dvůr a Komisi, aby vyvinuly auditní nástroj, který jednak každoročně zaznamenává chyby a nesrovnalosti, ale zároveň také zohledňuje finanční opravy v průběhu programového období;

44.  vítá skutečnost, že Komise v září 2013 aktualizovala plán uplatňování a sledování správného provádění zásady jednotného auditu, jejíž dodržování by mělo vnitrostátní orgány kvalifikovat k získání „statusu jednotného auditu“; požaduje kopii tohoto dokumentu;

45.  uvědomuje si, že by kontrola výdajů mohla představovat administrativní zátěž; domnívá se, že povinnost vykazovat výdaje však nesmí odradit případné příjemce od žádosti o finanční pomoc;

Část V – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 17/2013 nazvaná „Financování opatření v oblasti klimatu Evropskou unií v kontextu vnější pomoci “

46.  vítá zvláštní zprávu, která zkoumá financování Unie zaměřené na opatření v oblasti klimatu v kontextu vnější pomoci, coby významné přispění k celkové politické a finanční diskusi o politice a diplomacii Unie v oblasti klimatu; bere na vědomí její zjištění, závěry a doporučení a níže uvádí své připomínky a doporučení;

Obecné připomínky

47.  vítá zjištění zprávy, která ukazují, že Komise řídila výdaje Unie související s klimatem z rozpočtu Unie a Evropského rozvojového fondu (ERF) dobře;

48.  vítá rovněž práci na společných standardech Unie pro monitorování, vykazování a ověřování veřejného financování opatření v oblasti klimatu, se kterou započaly Komise a členské státy;

49.  opakuje postoj Parlamentu, který byl Účetním dvorem vzat na vědomí v jeho zvláštní zprávě a který vyžaduje, aby financování opatření v oblasti klimatu bylo nad rámec 0,7% cíle; vyjadřuje politování nad tím, že se v rámci jednání o nástroji pro rozvojovou spolupráci nepodařilo stvrdit pojetí adicionality prosazované Parlamentem

50.  poukazuje však na to, že je třeba, aby Komise v dostatečné míře uplatňovala dostatečné vedoucí postavení s cílem maximalizovat svůj mezinárodní vliv a konsolidovat nástroje k vytváření podmínek pro klimatickou/ekologickou diplomacii Unie v budoucích letech; zejména pak aby dodržela referenční hodnoty související s klimatem v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci, jak byl přijat v prosinci 2013 nařízením, které by „mělo přispět k dosažení cíle vynaložit alespoň 20 % rozpočtu Unie na vytvoření nízkouhlíkové společnosti odolné vůči změně klimatu, přičemž 25 % prostředků z programu pro globální veřejné statky a výzvy stanoveného tímto nařízením by se mělo vynaložit na financování v oblasti životního prostředí a změny klimatu“ (bod odůvodnění 20 nařízení o nástroji pro rozvojovou spolupráci); poukazuje na to, že příloha IV nařízení o nástroji pro rozvojovou spolupráci rovněž upřesňuje, že v rámci programu pro globální veřejné statky a výzvy je 27 % finančních prostředků přiděleno na životní prostředí a změnu klimatu a že nejméně 50 % finančních prostředků uvedeného programu bude sloužit pro účely cílů v oblasti životního prostředí a boje proti změně klimatu;

51.  vítá skutečnost, že od roku 2011 se ke zlepšení společného plánování EU zavázalo na 40 zemí; poukazuje však na to, že koordinace mezi Komisí a členskými státy týkající se finančních prostředků na opatření v oblasti klimatu pro rozvojové země musí být ještě značně vylepšena, nejen aby byly splněny závazky pro rok 2020, ale také aby si Unie udržela přední postavení, co se týče opatření v oblasti klimatu, a aby mohla bojovat proti korupci v rozvojových zemích;

52.  připomíná, že Parlament podporuje společné plánování a oceňuje výrazný pokrok, jenž byl v této oblasti zaznamenán; s netrpělivostí očekává nové konzultace, které by podle slibu Komise měly proběhnout s Parlamentem, povede-li toto plánování ke změnám programových dokumentů nástroje pro rozvojovou spolupráci;

53.  bere na vědomí vysvětlení, která se týkají obtíží s dohledáváním a vykazováním, k nimž došlo kvůli odlišným postupům vykazování v členských státech, a která jsou podána ve zprávě o odpovědnosti při financování rozvoje vydané dne 3. července 2014 v podobě pracovního dokumentu útvarů Komise, včetně oddílu v části 1, který pojednává o financování opatření v oblasti klimatu a obsahuje informace o financování této oblasti ze strany Unie; poznamenává, že tato zpráva opět uvádí částku 7,3 miliardy EUR, kterou Unie a členské státy poskytly na financování rychlého startu, a naléhavě vybízí k dalším zlepšením v podávání zpráv o dopadu a výsledcích rozvojové pomoci;

Budoucí vývoj

54.  požaduje větší míru vyčleňování finančních prostředků na konkrétní odvětví, včetně financování opatření v oblasti klimatu, v případě, že jsou poskytovány prostřednictvím rozpočtové pomoci, a větší transparentnost využívání fondů celkově;

55.  domnívá se, že by Komise a ESVČ měly posílit svoji komunikační politiku jak ohledně podpory poskytované globálně nebo jednotlivým přijímajícím zemím, tak s cílem promítnout hodnoty Unie;

56.  uznává, že korupce zůstává významnou překážkou účinnému financování opatření v oblasti klimatu, a naléhavě vyzývá Komisi, aby zintenzivnila své úsilí, co se týče práce s rozvojovými partnery na záležitostech souvisejících s bojem proti korupci;

57.  požaduje, aby Komise navrhla Radě podrobný plán zvyšování finančních prostředků v oblasti klimatu, aby bylo dosaženo cíle pro rok 2020 stanoveného v Kodaňské dohodě, včetně definice soukromého financování;

58.  požaduje, aby Komise vypracovala nezávislé hodnocení globální aliance pro boj proti změně klimatu, včetně analýzy toho, proč se ji většina členských států rozhodla nespolufinancovat;

59.  žádá Komisi a ESVČ, aby podávaly zprávy o tom, v jakém rozsahu je cíl použít 20 % rozpočtu Unie a ERF v letech 2014 až 2020 na opatření související s klimatem realizován v rámci rozvojové pomoci, s uvedením částek, k nimž byl přijat závazek, a vyplacených částek;

60.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013(11) (nařízení o mechanismu monitorování) dohodly na společných standardech pro monitorování, vykazování a ověřování, zejména pokud jde o definici „nových a dodatečných zdrojů“, používání ukazatelů z Ria a vykazování vyplacených částek financování v oblasti klimatu;

61.  vyzývá Komisi a členské státy, aby ve vztahu k financování opatření v oblasti klimatu intenzivněji spolupracovaly při realizaci Kodexu chování EU pro dělbu práce v rámci rozvojové politiky, zejména co se týče výměny informací o částkách vyčleněných pro jednotlivé země, společném programování a o prevenci korupce při financování opatření v oblasti klimatu a boji s ní;

Část VI – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 18/2013 nazvaná „Spolehlivost výsledků kontrol, které provádějí členské státy u zemědělských výdajů“

62.  bere na vědomí, že systémy posuzované ve zvláštní zprávě č. 18/2013 byly změněny novými nařízeními SZP (společné zemědělské politiky), přičemž vzrostly povinnosti ověřovacích orgánů v členských státech v oblasti ověřování legality a řádnosti výdajů a ověřování výsledků kontrol, o nichž jsou podávány zprávy Komisi;

63.  vítá úsilí, které v současnosti Komise vynakládá v zájmu zjednodušení SZP; očekává, že zjednodušení kritérií způsobilosti povede ke zjednodušení pravidel pro kontrolu a může přispět ke snížení míry chyb;

64.  připomíná Komisi, že je třeba zajistit, aby nedošlo k opakování zjištěných chyb; připomíná, že zjištění Účetního dvora uvedená v jeho výroční zprávě za rok 2012 byla následující:

   a) systémy dohledu a kontroly členských států týkající se proplácení výdajů a rozvoje venkova byly účinné pouze částečně a v případě řady transakcí, u nichž se objevily chyby, měly vnitrostátní orgány dostatek informací k tomu, aby tyto dotčené chyby odhalily a napravily;
   b) účinnost integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS) byla nepříznivě ovlivněna nepřesnými údaji v databázích využívaných pro křížové kontroly;

65.  zdůrazňuje, že dne 3. dubna 2014 Parlament podpořil výhrady, které vyjádřil ve své výroční zprávě o činnosti za rok 2012 generální ředitel GŘ pro zemědělství v souvislosti s nedostatky, které zjistila Komise a Účetní dvůr ohledně kritérií způsobilosti půdy; opakuje, že požadoval především to, aby byly stálé pastviny řádně zaznamenány v systému evidence půdy (LPIS) a aby jej Komise řádně informovala každých šest měsíců o dosaženém pokroku;

66.  žádá Komisi a členské státy, aby přijaly okamžitá nápravná opatření v případě, že zjistí nedostatky týkající se správních a kontrolních systémů nebo jejich databází nebo odhalí, že nejsou aktuální;

67.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že se budou platby zakládat na výsledcích kontrol a že kontroly budou natolik kvalitní, aby spolehlivým a jednotným způsobem stanovily oblasti, které splňují kritéria způsobilosti;

68.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, že plánování a kvalita práce, kterou vykonávají platební agentury a subjekty provádějící ověřování, poslouží jako spolehlivý základ hodnocení legality a správnosti uskutečněných operací; domnívá se, že chce-li Komise tohoto dosáhnout, měla by usilovat o to, aby byl splněn cíl jediné auditní strategie pro systém kontrol SZP;

69.  vítá změnu koncepce GŘ pro zemědělství pro výpočet míry zbytkových chyb u podpory na plochu oddělené od produkce za rok 2012, neboť nyní zohledňuje skutečnost, že statistické údaje z kontrol, prohlášení ředitelů platebních agentur a práce, kterou vykonávají certifikační subjekty, mohou být ovlivněny nedostatky, které mají dopad na spolehlivost údajů; vyzývá k tomu, aby se tato nová koncepce ve výroční zprávě o činnosti GŘ pro zemědělství uplatňovala v novém finančním období na veškeré výdaje v rámci SZP;

70.  připomíná Komisi, že souhlasila s výhradami, které byly uvedeny ve výroční zprávě o činnosti GŘ pro zemědělství v souvislosti s celkovými výdaji EZFRV za rok 2012, a že tyto výhrady vyplývají z obav týkajících se kvality kontrol v některých členských státech a míry chybovosti zjištěné Účetním dvorem;

71.  vyzývá členské státy, aby účinným způsobem vykonaly stávající administrativní kontroly využitím veškerých příslušných informací, které mají platební agentury k dispozici, neboť tímto způsobem by bylo možné odhalit a napravit většinu chyb;

72.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se zaměřily především na nákladovou efektivitu kontrol, a to zejména tím, že budou dále rozvíjet provádění kontrol na základě rizika;

73.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že v oblasti rozvoje venkova budou rovným způsobem uplatňovány jednotné normy a postupy, které budou dodržovány jak schvalovacími, tak kontrolními orgány;

Část VII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 1/2014 nazvaná „Účinnost projektů veřejné městské dopravy podporovaných EU“

74.  zdůrazňuje, že evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy) jsou nejdůležitějším zdrojem financování projektů městské mobility ze strany Unie a že tyto projekty jsou nejen důležité pro zajištění přístupnosti městských oblastí v méně rozvinutých regionech Unie, ale zahrnují rovněž významná sociální a environmentální hlediska, která ovlivňují kvalitu života občanů Unie;

75.  zdůrazňuje, že finanční pomoc, kterou poskytuje Unie, stoupá na významu, a to zejména vzhledem k negativním dopadům rostoucího rozpínání měst a k očekávanému dalšímu stálému růstu městské populace;

76.  zdůrazňuje, že je proto třeba zajistit, aby Komise a členské státy realizovaly projekty městské mobility odpovědně, účinně a účelně a aby se namísto čerpání dostupných prostředků zaměřovaly spíše na konkrétní výsledky;

77.  přestože si je vědom zásady subsidiarity, připomíná, že Komise ve svém sdělení ze dne 17. prosince 2013 nazvaném „Společně ke konkurenceschopné městské mobilitě účinně využívající zdroje“ (COM(2013)0913) vyzvala členské státy, aby:

   a) provedly důkladné posouzení současného a budoucího fungování plánů udržitelné městské mobility, jejich koordinace a začlenění do širších městských a územních strategií a v případě potřeby změnily technické a další nástroje, které mají orgány plánování k dispozici;
   b) se zaměřily na vhodná vozidla, která by doplnila stávající infrastrukturu, jako nástroj pro dosažení udržitelné městské mobility v rámci městské logistiky;

78.  žádá Komisi a orgány členských států, aby se vzhledem k negativnímu dopadu finanční krize na využívání dopravních systémů více zaměřily na cíle a ukazatele, zejména na ty, které jsou uváděny v žádostech týkajících se projektů, s cílem odhalit případná rizika a vyvarovat se u budoucích projektů tendenci k optimismu, a zabránit tak zpoždění a překročení nákladů, o nichž se Účetní dvůr zmiňuje ve své zvláštní zprávě;

79.  naléhavě vyzývá Komisi, aby orientační rozpočty projektů městské dopravy podrobovala důkladnější analýze nákladů a přínosů a aby s členskými státy sdílela osvědčené postupy a podporovala je v této výměně, čímž by příslušné orgány podpořila v úspěšném vyvíjení projektů, které nepodléhají schválení ze strany Komise;

80.  trvá na tom, aby Komise nabádala členské státy k využívání iniciativy Jaspers (společná pomoc při podpoře projektů v evropských regionech) a aby plně využila potenciálu této iniciativy, co se týče pomoci při rozvoji a hodnocení kvality projektů městské dopravy financovaných z evropských strukturálních a investičních fondů;

81.  upozorňuje však na skutečnost, že veřejná městská doprava není pouze výdělečnou činností, ale pro velkou řadu velkých měst je rovněž důležitou a mnohdy i nenahraditelnou součástí systémů městské mobility, a to i v rozvinutějších regionech, neboť i tato města čelí tzv. „městskému paradoxu“ vzhledem k tomu, že zde žijí sociálně zranitelní občané;

82.  žádá proto, aby příslušné orgány plně zohlednily sociální rozměr projektů veřejné městské dopravy, k čemuž jim poslouží vhodná odůvodnění, která jsou součástí žádosti;

83.  žádá Komisi, aby urychleně přijala příslušné prováděcí akty a akty v přenesené pravomoci, aby se zabránilo případným zpožděním, přičemž si je vědom toho, že vytváření a zavádění projektů v oblasti dopravy je většinou časově náročnou záležitostí;

84.  trvá na tom, aby byly zavedeny prvky uvedené v příloze výše uvedeného sdělení Komise z dne 17. prosince 2013, včetně

   a) komplexní analýzy statusu a výchozího scénáře prostřednictvím „auditu výkonnosti městské mobility“, které by sloužily k měření budoucí výkonnosti;
   b) vymezení rizikových oblastí v rámci měst, kde je výkonnost současného dopravního systému obzvláště nízká;
   c) vhodných ukazatelů výkonnosti, které lze následně řádně monitorovat;
   d) konkrétních cílů v oblasti výkonnosti, které jsou s ohledem na cíle plánu udržitelné městské mobility realisticky ambiciózní;
   e) měřitelných cílů založených na realistickém posouzení výchozího scénáře a dostupných zdrojů, které by odrážely konkrétní cíle plánu udržitelné městské mobility;

85.  poukazuje na nedostatek ukazatelů pro měření účinnosti projektů městské dopravy uvedených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013(12) (nařízení o EFRR) a trvá na tom, aby Komise do prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci týkajících se těchto druhů projektů zahrnula vhodnější ukazatele a aby přitom zohlednila ukazatele, které doporučuje Účetní dvůr;

Část VIII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 2/2014 nazvaná „Jsou preferenční obchodní dohody řádně prováděny?“

86.  vítá zvláštní zprávu hodnotící řízení preferenčních obchodních režimů v souvislosti s výlučnou pravomocí Unie coby důležitý příspěvek k všeobecné politické diskusi o mezinárodním obchodě a politikách rozvoje Unie; bere na vědomí její zjištění a doporučení a níže uvádí své připomínky a doporučení;

Obecné připomínky

87.  vyjadřuje vážné obavy nad skutečností, že Komise vhodným způsobem neposoudila všechny hospodářské účinky preferenčních obchodních dohod , jakož i nad tím, že úplnost vybírání příjmů není zajištěna;

88.  připomíná, že nejvyšší prioritou je řádně zpravovat politické činitele, různé zúčastněné strany a daňové poplatníky Unie o hlavní přidané hodnotě a nevýhodách rozdílných variant a scénářů obchodní politiky;

89.  považuje za nepřijatelné, že studie posouzení dopadu na udržitelnost v některých případech chybí, jsou neúplné, založené na neplatných či zastaralých informacích a v jiných případech (Chile) dostupné pouze po podepsání dohody;

90.  trvá na tom, že před podepsáním jakékoli nové dohody by měla být dokončena a zveřejněna podkladová studie posouzení dopadu na udržitelnost;

91.  vyjadřuje politování nad tím, že partneři v rámci všeobecného systému preferencí (systém GSP) nepodepsali ve všech případech mezinárodní úmluvy o lidských a pracovních právech; vyzývá Komisi, aby v rámci preferenčních obchodních dohod kladla větší důraz na životní prostředí a řádnou správu věcí veřejných;

92.  přeje si být nejpozději do října 2015 informován o opatřeních, která Komise přijme na základě doporučení a připomínek Parlamentu a Účetního dvora;

Budoucí vývoj

93.  je toho názoru, že s cílem zlepšit posuzování hospodářských účinků režimů preferenčních obchodních dohod by Komise měla:

   a) provádět posouzení dopadu a posouzení dopadu na udržitelnost u všech režimů preferenčních obchodních dohod, která poskytnou podrobnou, ucelenou a kvantifikovanou analýzu očekávaných hospodářských účinků, včetně přesného odhadu ušlých příjmů;
   b) pravidelně zapojovat do posuzování kvality zdrojů statických údajů, které se používají při posuzování dopadu na udržitelnost, Eurostat a zajistit, aby analýzy určené vyjednavačům byly prováděny včas;
   c) provádět průběžná hodnocení a hodnocení ex post všech režimů preferenčních obchodních dohod s cílem posoudit, nakolik režimy preferenčních obchodních dohod s významným dopadem plní cíle politiky a jak zlepšit jejich výkonnost v klíčových sektorech, včetně odhadu ušlých příjmů.

94.  vyzývá Komisi, aby s cílem zlepšit ochranu finančních zájmů Unie:

   a) vytvořila pro režimy preferenčních obchodních dohod evropské profily rizika, aby členské státy měly společnou koncepci analýzy rizika a aby se snížily ztráty pro rozpočet Unie;
   b) ověřovala, zda členské státy zdokonalují účinnost svých systémů pro řízení rizika a strategii kontroly s cílem snížit ztráty pro rozpočet Unie;
   c) vedla členské státy k tomu, aby po obdržení sdělení v rámci vzájemné pomoci přijímaly vhodná preventivní opatření;
   d) hodnotila a na základě rizika prováděla monitorovací návštěvy zemí požívajících výhod preferenčního režimu, zejména s ohledem na pravidla původu a kumulace;
   e) vyžadovala, aby členské státy zlepšovaly kvalitu informací poskytovaných v rámci správní spolupráce;
   f) zlepšila finanční opatření navazující na šetření Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) s cílem předcházet ztrátám pro rozpočet Unie z důvodu promlčení;
   g) posílila pozici Unie v recipročních režimech preferenčních obchodních dohod a více využívala preventivních a ochranných opatření a zahrnula je do všech budoucích obchodních dohod;
   h) neprodleně předložila přehled zpětně získaných prostředků za období let 2010 až 2014;
   i) informovala Parlament o výsledcích iniciativy Compact v Bangladéši;

Část IX – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 3/2014 nazvaná „Jaké zkušenosti byly získány z vývoje Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) prováděného Evropskou komisí“

95.  vítá zjištění a doporučení Účetního dvora obsažená ve zvláštní zprávě č. 3/2014;

96.  kritizuje Komisi za to, že neposkytla dostatek kvalifikovaných odborníků na počátku projektu, ani pokud jde o technické provádění, ani v oblasti posouzení kvality v souvislosti s projektem SIS II;

97.  doporučuje, aby každý důležitý projekt IT integrovala do svého postupu správy IT a zapojila do něj nejen odborníky z GŘ pro informatiku, ale rovněž z jiných generálních ředitelství a také další externí odborníky, aby bylo možné lépe využít znalosti interních odborníků;

98.  doporučuje, aby Komise na začátku každého důležitého projektu využívala odborníky přímo v členských státech a sestavila vždy komisi odborníků sestávající ze zástupců členských států, které projekt vedou; domnívá se, že úkoly této komise a kompetence jejích členů by měly být jasně vymezeny;

99.  negativně hodnotí skutečnost, že ani Komise, která měla mimo jiné zastupovat zájmy konečných uživatelů SIS II, ani hlavní zúčastněné strany neměly na počátku projektu povědomí o technických požadavcích a požadavcích uživatelů;

100.  očekává, že u budoucích projektů Komise ve spolupráci s členskými státy na počátku projektu sestaví přesný profil technických požadavků a požadavků konečných uživatelů, které mají být splněny;

101.  je toho názoru, že zveřejňovat všeobecné výzvy k předkládání návrhů, aniž by Komise jasně vymezila požadavky, je mrhání prostředky daňových poplatníků;

102.  doporučuje, aby Komise pro budoucí projekty sestavovala realistické obchodní plány a harmonogram, které vychází z jasně vymezených požadavků týkajících se formy i obsahu a jasných analýz nákladů a harmonogramu, přičemž by měla zohlednit rizika a komplexnost projektu;

103.  kritizuje skutečnost, že se Komise několikrát pokoušela tajit zpoždění a stoupající náklady;

104.  požaduje u budoucích projektů IT nejvyšší možnou transparentnost, pokud jde o průběžné poskytování informací příslušnému odpovědnému výboru Parlamentu týkajících se zejména zásadních rozhodnutí o spuštění dalších fází projektů nebo neočekávaných změn výše nákladů, harmonogramu nebo alternativních řešeních;

105.  zastává názor, že podmínky vymáhání nároků na odškodnění by neměly být ve smlouvě s hlavním dodavatelem omezeny; domnívá se, že budoucí smlouvy by měly mít účinný mechanismus sankcí, aby bylo zajištěno, že budou splněny požadavky na dodání v určeném termínu;

106.  kritizuje Komisi, že neukončila smlouvu s hlavním dodavatelem, ačkoli v první projektové fázi byly výsledky dodaných prací neuspokojivé;

107.  kritizuje Komisi, že při zavádění SIS II netrvala na vývoji systému, který tvoří jednotlivé části; domnívá se, že pokud by byly zavedeny propojitelné komponenty, dodáním kompletních prvků by mohl být pověřen jiný dodavatel, čímž by se předešlo závislosti na jednom dodavateli;

108.  kritizuje Komisi, že překročila při novém jednání o zakázce plánovanou hodnotu osmkrát ve srovnání s původní výší vyjednané zakázky, ačkoli čl. 126 odst. 1 písm. e) prováděcích pravidel nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002(13) uvádí, že hodnota zakázky by neměla být překročena o více než 50 % původní hodnoty;

109.  v této souvislosti poznamenává, že bude zřejmě nutné provést revizi čl. 134 odst. 1 písm. b) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012(14), neboť i při závislosti na jednom konkrétním dodavateli z technických nebo uměleckých důvodů podle čl. 134 odst. 1 písm. b) by se nemělo obcházet ochranné ustanovení uvedené v čl. 134 odst. 1 písm. e) a umožnit znásobení původní hodnoty hlavní zakázky nepřiměřeným způsobem;

110.  poznamenává, že v případě zásadního znásobení původních nákladů na projekt nebo podstatné změny, pokud jde o očekávaný přínos, rizika nebo alternativní řešení, by rozpočtový orgán měl udělovat předchozí souhlas s těmito změnami;

111.  odsuzuje skutečnost, že v řadě případů došlo k dodatečnému přidělení rozpočtových prostředků bez schválení rozpočtového orgánu;

112.  vítá pokyny pro řízení projektů doporučované od roku 2011 GŘ pro informatiku; domnívá se, že na základě těchto pokynů musí výbor řídící projekt schválit zahájení dalšího kroku projektu, což je tzv. postup schvalování jednotlivých fází;

113.  zdůrazňuje, že je třeba dívat se do budoucna, jelikož na konci tohoto desetiletí může dojít k nasycení SIS II a bude nutné zavést SIS III; v této souvislosti doufá, že přípravy SIS III budou provedeny mnohem lépe;

Část X – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 4/2014 nazvaná „Začlenění cílů vodní politiky EU do SZP: částečný úspěch“

114.  vyzývá Komisi, aby normotvůrci Unie navrhla nutné úpravy stávajících nástrojů (podmíněnosti a rozvoje venkova) s cílem zajistit soulad se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (rámcová směrnice o vodě )(15) nebo případně nové nástroje schopné dostát ambicióznějším mezníkům pro začleňování cílů vodní politiky do SZP;

115.  vyzývá členské státy, aby v souladu s rámcovou směrnicí o vodě :

   a) řešily nedostatky v provádění kontrol podmíněnosti zjištěné při auditu,
   b) systematicky ukládaly v případě porušení závazku vhodné sankce,
   c) kladly větší důraz na zjišťování a řešení problémů souvisejících s vodou prostřednictvím svých programů rozvoje venkova a zajistily, aby byly v souladu s plány povodí,
   d) navrhly a striktně uplatňovaly ochranné mechanismy, aby činnosti financované z rozvoje venkova neměly negativní účinky na vodu,
   e) aktivně zvažovaly a vhodným způsobem podporovaly využívání prostředků vyčleněných na problémy související s vodou, a to způsobem, který je v souladu s řádným finančním řízením;

116.  očekává, že Komise navrhne vhodné mechanismy, které mohou účinně a silně pozitivně působit na kvalitu programových dokumentů členských států k rámcové směrnici o vodě a předcházet odchylkám od časového plánu stanoveného rámcovou směrnicí o vodě; domnívá se, že za tímto účelem by měly být před vyčleněním prostředků na rozvoj venkova zajištěny minimální podmínky, pokud jde o provádění rámcové směrnice o vodě;

117.  vyzývá členské státy, aby co nejvíce uspíšily provádění rámcové směrnice o vodě a pro další hospodářský cyklus (2015) zlepšily kvalitu plánů povodí tak, že popíší jednotlivá opatření (např. z hlediska rozsahu, časového rámce, cílů a nákladů) na operační úrovni, a to až na místní úroveň / na úroveň zemědělských podniků, a aby dbaly na to, aby byla dostatečně jasná a konkrétní;

118.  vyzývá Komisi, aby posílila své znalosti souvislostí mezi kvalitou/kvantitou vody a zemědělskými postupy zlepšením stávajících monitorovacích systémů a tím, že zajistí, aby tyto systémy byly minimálně schopny měřit vývoj vlivů zemědělských postupů na vodu; domnívá se, že by to mohlo napomoci určit oblasti, kde jsou prostředky SZP nejvíce potřeba;

119.  naléhavě žádá členské státy, aby zlepšily včasnost, spolehlivost a konzistentnost údajů, které poskytují Komisi, neboť kvalita informací o vodě v Unii jako celku závisí na kvalitě informací poskytovaných členskými státy;

Část XI – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 5/2014 nazvaná „Evropský bankovní dohled dostává podobu – Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) v měnícím se kontextu“

120.  zdůrazňuje potřebu meziodvětvového posouzení dopadu a význam toho, aby byl zohledněn čas potřebný k přípravě technických norem; vítá návrh Komise poskytnout na přípravu těchto technických norem dostatečnou lhůtu a bere na vědomí, že je prováděno meziodvětvové posouzení dopadu celého balíčku legislativních návrhů finančních právních předpisů Unie přijatých v posledních letech;

121.  zdůrazňuje, že opatření Evropského orgánu pro bankovnictví (dále jen „orgán“) by měla být i nadále z politického hlediska neutrální; domnívá se však, že je nezbytné co nejdříve zintenzívnit sbližování dohledu, aby mohl plnit své úkoly a poslání;

122.  domnívá se, že nezávislý kontrolní systém je základem pro řádné fungování finančního trhu; vyjadřuje proto znepokojení v souvislosti s přijetím politického rozhodnutí považovat orgán pouze za orgán koordinace, a nikoli za orgán mikroobezřetnostního dohledu v historickém období, kdy důvěra ve finanční instituce vyžaduje rázná opatření;

123.  bere na vědomí omezení orgánu týkající se kolegií orgánů dohledu i jeho vlivu na sbližování dohledu; vítá pokrok, jehož orgán v rámci těchto omezení dosáhl při zlepšování fungování kolegií, a to zejména ve vztahu k provádění společného hodnocení rizik a dosažení společných rozhodnutí;

124.  se znepokojením konstatuje, že i když úloha orgánu iniciovat a koordinovat zátěžové testy byla v rámci celého balíčku jednotného mechanismu dohledu posílena, zákonná odpovědnost za provádění zátěžového testování zůstává v působnosti příslušných orgánů, aniž by měl orgán nad výsledky testů jakoukoli kontrolu;

125.  se znepokojením konstatuje, že orgán není schopen zcela naplnit svůj mandát v oblasti ochrany spotřebitele, a to zejména z důvodu chybějících právních nástrojů k řešení těchto otázek a omezeného rozsahu působnosti pro přijímání právně závazných rozhodnutí k zákazu určitých produktů nebo činností; zdůrazňuje však úlohu smíšeného výboru jako subjektu, který usnadňuje a zlepšuje výměnu názorů napříč sektory, a souhlasí s Účetním dvorem, že je třeba posílit opatření na ochranu spotřebitele ve finančním sektoru Unie;

126.  domnívá se, že větší koordinace s vnitrostátními orgány na ochranu spotřebitele by mohla zvýšit dopad orgánu v této oblasti;

127.  souhlasí s Účetním dvorem, že pro efektivní sledování je nezbytné vytvořit systém měření výkonnosti, a bere na vědomí, že orgán tento systém měření výkonnosti zavádí;

128.  konstatuje, že bankovní dohled v rámci celé Unie vyžaduje jasné rozdělení úloh a odpovědnosti mezi orgán, Evropskou centrální banku a vnitrostátní orgány dohledu uvnitř i vně jednotného mechanismu dohledu; vyzývá proto k dalšímu vyjasnění jejich úloh a povinností, aby se zabránilo riziku překrývajících se úkolů, případných mezer a nejasné odpovědnosti;

129.  domnívá se, že je nezbytné zlepšit současná pravidla dohledu, aby zahrnovala přísnější dohled nad národními centrálními bankami ve třetích zemích, které přijaly euro, ale nejsou členy Evropské unie, jako je Vatikánský městský stát, Andorra, Monako a San Marino;

130.  domnívá se, že je třeba revidovat parametry pro rizikově vážená aktiva, aby nedocházelo k postihu bank s největší expozicí vůči bankovním produktům souvisejícím s úvěry a k odměňování bank se špatnými nebo pochybnými finančními produkty, jako jsou např. deriváty;

Část XII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 6/2014 nazvaná „Dosáhla podpora z fondů politiky soudržnosti na výrobu energie z obnovitelných zdrojů dobrých výsledků?“

131.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora č. 6/2014 a souhlasí s doporučeními v ní uvedenými;

132.  vítá, že Účetní dvůr konstatoval, že provádění vybraných projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů bylo neproblematické, a považuje tento fakt za potvrzení vyspělosti hlavních technologií výroby energie z obnovitelných zdrojů;

133.  zastává názor, že projekty energie z obnovitelných zdrojů zpravidla dospějí do fáze plného provozu až po několika letech, a je obtížné vyslovovat přesné závěry o jejich provádění dříve, než tato doba uplyne;

134.  domnívá se, že v nástrojích politiky soudržnosti i v jiných nástrojích, jako je například evropský energetický program pro obnovu, by měla být pevně zakotvena zásada nákladové účinnosti, a to i pokud slouží obecnějším účelům, a to nejen v případě energie z obnovitelných zdrojů; poukazuje na to, že pojem nákladové účinnosti lze definovat několika různými způsoby; navrhuje proto, aby Komise a členské státy spolu jednaly o možných způsobech, jak by bylo možné tuto myšlenku formulovat jednotným způsobem, aby byly k dispozici účinnější pokyny pro provádění projektů energie z obnovitelných zdrojů;

135.  je znepokojen tím, že regulatorní rámec Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů není plně v souladu s požadavky finančních nástrojů Unie (Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti), které jsou nejdůležitějšími zdroji financování energie z obnovitelných zdrojů; žádá Komisi, aby provedla hloubkovou prověrku legislativy a opravila zjištěný nesoulad;

136.  je přesvědčen o tom, že veřejné financování v této oblasti by mělo doplňovat soukromé financování a mělo by hrát klíčovou úlohu při jeho stimulaci; domnívá se nicméně, že některé projekty, zejména pokud jsou většího rozsahu, vyžadují více financování z veřejných zdrojů;

137.  soudí, že nestabilní a nepředvídatelné pobídky a podpůrné systémy brání investicím do obnovitelných zdrojů energie; trvá na tom, že nynější nejistá situace rovněž deformuje proces výběru výrobních technologií, což povede k dalšímu oslabení zásady nákladové účinnosti;

138.  zdůrazňuje, že nejistota a obtíže spojené s integrací energie z obnovitelných zdrojů do rozvodných sítí představují nejen jednu z překážek soukromých investic do rozvoje energie z obnovitelných zdrojů, ale mohou též snížit hospodářskou a finanční udržitelnost probíhajících projektů a provádění budoucích programů ERRF a Fondu soudržnosti; vyzývá Komisi, aby provedla prověrku současného stavu regulačních a technických překážek na úrovni členských států s cílem zlepšit přístup malých a velkých projektů energie z obnovitelných zdrojů k elektrické síti;

139.  podotýká, že je třeba, aby Komise přísněji dohlížela na nový regulační rámec na období 2014–2020, včetně jeho počátečních cílů a ukazatelů výkonnosti, díky čemuž by se zlepšil monitoring i hodnocení;

140.  žádá členské státy, aby vyvíjely další úsilí o výměnu osvědčených postupů a stanovení společných postupů v zájmu harmonizace jejich vnitrostátních administrativních systémů;

141.  podotýká, že pokud jsou kritéria pro výběr v oblasti energie z obnovitelných zdrojů příliš podrobná, mohou se stát způsobem, jak se zbavovat konkurence; žádá Komisi, aby zpřesnila příslušné pokyny a bedlivě sledovala dané případy;

142.  bere na vědomí odpovědi Komise, podle nichž již byla některá z doporučení Účetního dvora uplatněna prostřednictvím směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/28/ES(16) (směrnice o energii z obnovitelných zdrojů);

Část XIII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 7/2014 nazvaná „Podpořil EFRR úspěšně rozvoj podnikatelských inkubátorů?“

143.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora č. 7/2014 a souhlasí s doporučeními v ní uvedenými;

144.  konstatuje, že podnikatelské inkubátory podporují zřizování a další rozvoj mladých podniků, které mohou učinit z malých a středních podniků klíč k hospodářskému růstu a vytváření pracovních míst v Unii;

145.  je přesvědčen o tom, že by programy financování politiky soudržnosti, jichž bylo využito v případě těchto auditovaných inkubátorů, měly mít strukturované plánování, jasný soubor cílů a účinné hodnocení; má za to, že u všech z těchto prvků se u auditovaných inkubátorů projevily nedostatky;

146.  opětovně zdůrazňuje, že Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) významnou finanční částkou přispěl na zřízení infrastruktury inkubátorů, a přestože auditovaná zařízení inkubátorů byla řádně zřízena, dosáhla pouze chabých výsledků;

147.  upozorňuje na to, že počet podnikatelských plánů, počet inkubovaných začínajících podniků a počet pracovních míst, jež byla vytvořena za podpory uvedených inkubátorů, byl v průměru mnohem nižší ve srovnání s inkubátory, jež Účetní dvůr použil jako měřítko;

148.  konstatuje, že auditované inkubátory EFRR nabízely oproti inkubátorům, s nimiž byly srovnávány, menší rozsah služeb a škála odborných dovedností a znalostí, jimiž inkubátory EFRR disponovaly, byla menší;

149.  zdůrazňuje, že pro účinnost podnikatelských inkubátorů je zásadní zabezpečení kompletního hodnotového řetězce podnikatelské podpory, jenž staví na kvalifikovaném personálu, osvědčených postupech a pravidelném monitoringu;

150.  bere na vědomí vysvětlení Komise, podle něhož členské státy, jež přistoupily k Unii v roce 2004 a po něm, neměly dostatečnou podnikatelskou infrastrukturu, odbornost a zkušenosti, v důsledku čehož nemohly dosáhnout lepších výsledků; připomíná však, že audit probíhal v inkubátorech v 4 + 2 členských státech, z nichž do Unie vstoupily v roce 2004 pouze dva;

151.  má za to, že během navazujících programových období 2000–2006 a 2007–2013 Komise neprokázala dostatečné úsilí při podpoře těchto podniků; podotýká, že to potvrzují i nedostatky u pokynů, jež Komise poskytla pro tato programová období, zejména v rozmezí let 2006 a 2010;

152.  opětovně připomíná, že zavádění a sdílení osvědčených postupů je zejména u nově vytvořených podniků důležitým nástrojem ke zvýšení efektivity; lituje neuspokojivých výsledků, jichž tyto auditované inkubátory dosáhly; vyzývá Komisi, aby v této záležitosti zlepšila pokyny pro řídící orgány členských států, a členské státy, aby tyto pokyny účinně uplatňovaly;

153.  zdůrazňuje, že důležitým předpokladem účinnosti tohoto projektu jsou investice do odborné přípravy personálu, neboť zajišťují účinnou podporu inkubovaným společnostem a případným zákazníkům; lituje toho, že tento prvek byl v auditovaných inkubátorech rovněž většinou zanedbán;

154.  konstatuje, že podpora podnikatelských inkubátorů by mohla vycházet z komplexní a hloubkové analýzy a ze souboru individuálních, specifických a cílených posouzení projektů, na které se konkrétní podpora poskytuje (jako je např. studie proveditelnosti, obchodní plán atd.); domnívá se, že na základě těchto posouzení by bylo možné takovou podporu jasně zdůvodnit;

155.  má za to, že úspěšných výsledků vyplývajících z využití podnikatelských inkubátorů, jež jsou koncipovány tak, aby poskytovaly přidanou hodnotu regionálnímu a hospodářskému rozvoji, nelze kvůli objektivním faktorům ve všech lokalitách dosáhnout; soudí proto, že podporovat by se měly pouze takové inkubátory, jež již od počátku splní určité základní podmínky;

156.  zdůrazňuje, že k poskytování podpory podnikatelským inkubátorům by se mohla využívat metoda partnerství soukromého a veřejného sektoru, při níž veřejný sektor sdílí rizika společně se soukromým podnikem, jemuž je podpora určena;

157.  konstatuje, že podnikatelské inkubátory by se měly vytvářet v těsné spolupráci se školami a výzkumnými zařízeními;

158.  konstatuje, že je zapotřebí, aby byla v rámci podpory podnikatelským inkubátorům, jež bude poskytována v období 2014–2020 ze zdrojů EFRR, programu Horizont 2020 a Programu pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME), zabezpečena její doplňkovost a synergie;

Část XIV – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 8/2014 nazvaná „Řídila Komise začleňování podpory vázané na produkci do režimu jednotné platby účinně?“

159.  podporuje doporučení Účetního dvora a vítá konstruktivní postoj Komise;

160.  lituje, že některé členské státy podle Účetního dvora nedodržovaly vždy zásadu řádného finančního řízení, když definovaly kritéria pro výpočet platebních nároků;

161.  konstatuje, že zemědělci v některých odvětvích tak dosahovali neočekávaných zisků, které samy o sobě neporušovaly stávající předpisy:

   a) ve Španělsku měly platební nároky podle vnitrostátních předpisů vyšší hodnotu než podpora vázaná na produkci, kterou zemědělci dostávali v minulosti;
   b) v Itálii získali zemědělci platební nároky odpovídající historické úrovni jejich podpory, a to i přesto, že mezitím výrazně omezili obdělávané oblasti;
   c) v rozporu s předpisy Unie nesnížily francouzské orgány hodnotu všech platebních nároků, aby mohly financovat zvláštní podporu zemědělcům (článek 68 nařízení Rady (ES) č. 73/2009(17)); v důsledku toho byla hodnota všech platebních nároků ve Francii nadhodnocena o 4,61 %, což odpovídá 357,3 milionu EUR; konstatuje, že z této částky se 74 milionů EUR týkalo podpory začleněné do režimu jednotné platby v roce 2010 a že Komise uvádí, že do akčního plánu pro Francii jsou začleněna nápravná opatření;

162.  vyzývá tedy Komisi, aby dostatečně dohlížela na výpočet platebních nároků zemědělců ze strany členských států, včetně dodržování stropů stanovených pro udělování těchto nároků;

163.  se znepokojením konstatuje, že ani tam, kde Komise zjistila chyby, nebyly platební nároky dosud opraveny, protože správní postupy jsou příliš pomalé;

164.  vyzývá Komisi, aby zlepšila včasný dohled a věnovala více pozornosti rizikům spojeným s nároky;

165.  konstatuje, že od roku 2015 bude režim jednotné platby nahrazen „režimem základní platby“;

166.  domnívá se, že nový systém by měl usilovat o snížení administrativní zátěže pro zemědělce;

167.  je přesvědčen, že kontroly a audity Komise by měly být založeny převážně na riziku;

168.  trvá na tom, že nový systém musí zabránit neodůvodněným nesrovnalostem ve výpočtu nároků v různých členských státech a také nerovnému zacházení se zemědělci bez ohledu na manévrovací prostor, který může nařízení poskytovat; žádá Komisi, aby Parlament a jeho Výbor pro rozpočtovou kontrolu znovu ujistila, že existují vhodná opatření umožňující dosáhnout tohoto cíle;

169.  má obavy, že nesprávné platební nároky by mohly vést k nesprávným platbám i po roce 2014, vzhledem k tomu, že se členské státy mohou rozhodnout vyplácet až do roku 2021 část budoucí podpory na základě stávající úrovně podpory v rámci režimu jednotné platby; domnívá se, že přestože takové platby mohou být opraveny a získány zpět, je třeba se tomu snažit předem zabránit;

170.  připomíná Komisi, že článek 317 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že „Komise plní rozpočet ve spolupráci s členskými státy [...] na vlastní odpovědnost a v mezích přidělených prostředků, v souladu se zásadami řádného finančního řízení.“; očekává tedy, že Komise poskytne členským státům dostatečné vedení, aby mohly provádět režim základní platby v souladu se zásadami řádného finančního řízení, a zavede vhodné monitorovací struktury s cílem přijmout celkovou odpovědnost za plnění rozpočtu;

Část XV – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 9/2014 nazvaná „Je podpora EU na investiční a propagační opatření pro odvětví vína dobře řízena a lze její výsledky z hlediska konkurenceschopnosti vín z EU doložit?“

171.  vítá zjištění a doporučení Účetního dvora obsažená ve zvláštní zprávě č. 9/2014;

172.  bere na vědomí, že Rada a Parlament přijaly nařízení (EU) č. 1308/2013(18) o nové společné organizaci trhů pro období 2014–2020;

173.  připomíná zvláštní zprávu Účetního dvora č. 7/2012 (udělení absolutoria za rok 2011) o reformě společné organizace trhu s vínem o dosavadním pokroku, jakož i následnou zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu;

174.  plně souhlasí s myšlenkou, že režim podpory by měl být racionalizován a že by Komise měla pravidelně sledovat absorpci prostředků; trvá na tom, že je absolutně nezbytné, aby se investiční opatření zaměřovalo na podnikání a výsledky a aby bylo podporováno vytváření modelů osvědčených postupů a z nich aby byly čerpány zkušenosti;

175.  vyjadřuje znepokojení nad neúspěšnou snahou získat pro podporu Unie na propagační opatření pro odvětví vína více malých a středních podniků (MSP); domnívá se, že míra spolufinancování by měla být revidována tak, aby byla pro MSP přínosná a usnadnilo se zapojení potenciálních příjemců z řad MSP, zejména pokud mají omezené administrativní a finanční kapacity;

176.  domnívá se, že je třeba zavést společný systém hodnocení propagačního opatření, který by Komisi a členským státům umožnil analyzovat míru pokroku a splnění vytyčených cílů a jeho dopad na konkurenceschopnost odvětví vína na úrovni členských států; zdůrazňuje, že součástí tohoto společného systému hodnocení by mohlo být zvýšení podílu určitého vinařského podniku na celosvětovém trhu;

177.  souhlasí s doporučením Účetního dvora, aby vedlejší náklady (jako např. náklady prováděcího subjektu a režijní náklady) byly řádně odůvodňovány a aby byly omezeny na maximální procentní sazby celkových nákladů;

178.  zdůrazňuje, že zcela zásadní význam má vytvoření vhodné skladby politik z hlediska investic a propagace; domnívá se, že Komise a členské státy by měly při uplatňování daných opatření prokázat větší efektivitu; poukazuje zejména v souvislosti s propagačním opatřením na to, že příjemci by měli mít povinnost doložit potřebu podpory Unie, že by neměly být financovány běžné provozní náklady a že by měla být omezena podpora pro příjemce, kteří v každém programovém období prezentují propagační programy ve stejných cílových zemích; dále poukazuje na to, že výsledky propagačních akcí by měly být posuzovány na úrovni příjemců a ne za celé odvětví vína Unie;

179.  podporuje doporučení Účetního dvora, že by Komise měla provést analýzu toho, jak rozpočet určený pro vnitrostátní programy podpory pro období 2014–2018 odpovídá potřebám odvětví vína Unie a absorpční kapacitě členských států a případně rozpočet upravit; vybízí Komisi k tomu, aby zvážila, zda je pro odvětví vína, na rozdíl od jiných zemědělských odvětví, zapotřebí další finanční nástroj;

180.  vítá pozitivní vývoj v oblasti vývozu kvalitních vín z Unie; zdůrazňuje, že Unie by měla zjistit, co je její konkurenční výhodou na mnohostranném světovém trhu s vínem, na němž vládne silná konkurence, a tuto výhodu využít ke svému prospěchu, a že by se měla snažit podporovat producenty vína z Unie v tom, aby vyráběli vína světové kvality, která dále přispějí k tomu, aby si Unie udržovala rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou;

181.  vybízí Komisi, aby zlepšením systému kontrol a monitorování financovaných projektů přispěla k lepší transparentnosti propagace vína ve třetích zemích; poukazuje na skutečnost, že toto opatření by mělo rovněž napomoci tomu, aby se zamezilo dvojímu financování;

Část XVI – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 10/2014 nazvaná „Účinnost podpory z Evropského rybářského fondu určené na akvakulturu“

182.  souhlasí s hlavními doporučení Účetního dvora, přičemž podotýká, že Komise již vypracovává požadované pokyny pro provádění rámcové směrnice o vodě a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES(19) (rámcové směrnici o strategii pro mořské prostředí); vítá skutečnost, že Komise vzala na vědomí doporučení týkající se územního plánování a potřeby zjednodušit administrativu;

183.  vítá skutečnost, že získané zkušenosti z období 2007–2013 byly začleněny do nového Evropského námořního a rybářského fondu na období 2014-2020; zdůrazňuje však, že je nutno, aby Komise zajistila, aby všechna doporučení byla uskutečněna v praxi;

184.  chápe, že dosažení cílů stanovených pro růst a zaměstnanost v odvětví akvakultury zásadním způsobem ovlivnil dopad finanční krize; zdůrazňuje však, že jednoho z hlavních cílů Evropského rybářského fondu (ERF) – růstu a udržitelnosti odvětví akvakultury – se nepodařilo dosáhnout také vlivem jiných faktorů; zdůrazňuje, že namísto růstu odvětví akvakultury v EU na rozdíl od jiných částí světa po mnoho let stagnuje;

185.  je zklamán tím, že na úrovni projektů nejsou stanovovány priority a na úrovni členských států chybí strategické plánování; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby zlepšila koncepci programů s cílem posílit opatření na podporu akvakultury, a žádá Komisi, aby zajistila lepší provádění těchto programů;

186.  poukazuje na to, že na jedné straně je silnější a udržitelnější akvakultura pro Komisi jedním z klíčových cílů, na straně druhé však bylo učiněno pouze málo pro to, aby tohoto cíle bylo úspěšně dosaženo v rámci ERF; konstatuje nicméně, že je to systémová chyba, kterou lze pozorovat i u jiných programů, má proto pocit, že Komisi se neustále nedaří plnit své cíle;

187.  naléhavě vyzývá Komisi, aby nově koncipovala své finanční řízení a změnila svůj přístup tak, že se nebude snažit vynaložit veškeré zdroje, které má k dispozici, nýbrž se soustředí na to, zda je daný výdaj v souladu s příslušnými předpisy, zda představuje optimální využití prostředků a zda skýtá účinnou podporu pro dosažení hlavních cílů;

188.  konstatuje, že členské státy se musí zabývat problémem špatného výběru projektů, nikoli přidělovat prostředky všem projektům, a musí zajistit, aby postup výběru podléhal pravidlům podrobného hodnocení, při němž bude posuzován potenciál projektů přinést výsledky a zajistit optimální využití prostředků, a celkově tak přispět k plnění cílů Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF), jako je růst a zaměstnanost; zdůrazňuje, že Komise by měla členské státy v této jejich snaze podporovat, měla by podněcovat k následnému monitorování toho, zda projekt dosahuje plánovaných výsledků, a měla by vytvořit komplexnější hodnocení projektů po jejich dokončení, které by bylo využíváno jako zdroj zkušeností;

189.  je přesvědčen, že je třeba, aby členské státy zlepšily své nástroje a způsoby podávání zpráv, protože údaje poskytované Komisi jsou často nepřesné; doporučuje Komisi, aby a) vytvořila silnější prostředky nátlaku na členské státy, aby poskytovaly spolehlivé údaje, zejména v případě zjevných nesrovnalostí, b) uvažovala o penalizaci členských států, u nichž má podezření, že záměrně dodaly nesprávné údaje;

190.  upozorňuje na to, že je třeba, aby Komise vytvořila silnější rámec pro všechny své finanční programy, včetně nových opatření pro akvakulturu v rámci ENRF; je přesvědčen, že Komise by měla uvažovat o tom, že by měla být ve svém přístupu konzistentnější, a měla by dospět k větší integritě;

191.  žádá Komisi, aby zajistila, aby členské státy vyjasnily své vlastní strategie a uskutečňovaly je tak, aby se doplňovaly s cíli ENRF; požaduje, aby Komise dohlédla na to, aby členské státy vyvinuly zvýšené úsilí při hodnocení projektů a vymanily se ze stavu, kdy jim chybí strategické uvažování o projektech; upozorňuje na to, že je zapotřebí zabezpečit, aby hodnotitelé posuzovali projekty s maximální pozorností a jasnými očekáváními;

192.  doporučuje, aby bylo přehodnoceno financování projektů, které již byly zahájeny, protože nepřináší žádné výsledky navíc; vyzývá Komisi a členské státy, aby k tomuto procesu nepřistupovaly jako k pouhému „odškrtání všech kolonek“, protože tak nevznikne žádná přidaná hodnota;

193.  vybízí ke zjednodušení administrativních postupů, aby byla zabezpečena vysoká kvalita projektů, které se ucházejí o financování;

194.  vítá návrh nového monitorovacího systému u ENRF, který bude obsahovat databázi na úrovni členských států, v níž budou uloženy informace o každé operaci, a souhrnnou zprávu s klíčovými informacemi, trvá však na tom, aby byl tento návrh uskutečněn a odpovídal vysokým standardům;

Část XVII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 11/2014 nazvaná „Ustavení Evropské služby pro vnější činnost“

195.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora č. 11/2014 a souhlasí s doporučeními v ní uvedenými;

196.  zastává názor, že vzhledem k omezeným zdrojům zatím Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) není plnohodnotnou diplomatickou službou Unie; domnívá se, že těmi, kdo by měli usilovat o konsolidaci ESVČ, jsou Komise a členské státy;

197.  zdůrazňuje, že je vřele vítána zásada rozpočtové neutrality; domnívá se však, že by na ni nemělo být pohlíženo odděleně od úspor dosažených členskými státy díky ustavení ESVČ;

198.  domnívá se, že ESVČ má i nadále silné zastoupení manažerských pozic, což je třeba změnit; zastává názor, že opatření, která již byla v této věci přijata, jdou správným směrem, a žádá Komisi, aby se více zasadila o prohloubení spolupráce mezi jednotlivými útvary;

199.  považuje za velmi nejasné, jaké úkoly mají plnit zvláštní zástupci Unie, neboť neprobíhá řádné monitorování ani není k dispozici analýza výsledků; v zájmu odstranění tohoto nedostatku navrhuje, aby byli zvláštní zástupci Unie začleněni do ESVČ;

200.  považuje za příznivý vývoj v oblasti lidských zdrojů, avšak souhlasí s připomínkami Účetního dvora, že nejvíce potřebné jsou tematické odborné znalosti v delegacích; vyzývá Komisi a ESVČ, aby ve vzájemné shodě optimalizovaly profil pracovníků delegací;

201.  vybízí ESVČ, aby získala lepší přehled o nákladech spojených s přijímáním zaměstnanců; vyzývá ESVČ, aby využívala inovativních řešení, jako jsou například přijímací pohovory formou videokonferencí, a aby v co nejvyšší míře navrhovala podobné postupy i pro odbornou přípravu zaměstnanců;

202.  vybízí Komisi a členské státy, aby přijaly opatření na podporu užší koordinace a spolupráce mezi svými službami pro vnější činnost a ESVČ, aniž by opomíjely horizontální tematické otázky;

203.  poukazuje na nutnost zajistit větší flexibilitu při financování misí společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), aby byla zajištěna vnitřní a vnější bezpečnost Unie vzhledem k rizikům plynoucím z konfliktů v zemích, které s Unií hraničí, a vzhledem ke zvýšenému riziku možné teroristické činnosti spojené s IS;

204.  vyzývá ESVČ, aby maximalizovala přínosy vyplývající z úspor z rozsahu tím, že vytvoří nové synergie v rámci ústředí a delegací ESVČ a ve spolupráci s členskými státy a vnitrostátními diplomatickými službami v duchu skutečné vnější politiky Unie a jejích útvarů; s uspokojením konstatuje, že v rostoucí míře dochází ke společnému umístění delegací Unie a diplomatických zastoupení členských států, ačkoli to zatím není běžné, a oceňuje přístup ESVČ, která této věci přikládá v rámci své činnosti zásadní význam;

205.  souhlasí s tím, že pokud jde o konzulární služby, je třeba vyvinout ještě více úsilí;

Část XVIII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 12/2014 nazvaná „Financuje EFRR účinně projekty, které přímo podporují biologickou rozmanitost v rámci strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020?“

206.  připomíná, že Úmluva o biologické rozmanitosti vymezuje biologickou rozmanitost jako variabilitu všech žijících organismů včetně suchozemských, mořských a jiných vodních ekosystémů a ekologických komplexů, jejichž jsou součástí; připomíná také, že Úmluva o biologické rozmanitosti rozeznává několik hlavních hrozeb pro biologickou rozmanitost, jako jsou úbytek a fragmentace stanovišť, nadměrné využívání lesů, oceánů, řek, jezer a půdy, znečištění, změna klimatu a nepůvodní druhy, které soupeří s původními rostlinami a živočichy;

207.  zdůrazňuje, že biologická rozmanitost je zcela zásadní pro existenci lidského života a dobré životní podmínky společností; zdůrazňuje také, že změna klimatu, omezení biologické rozmanitosti, hrozby související s invazivními druhy a nadměrná spotřeba přírodních zdrojů představují významné problémy pro všechny občany Unie;

208.  vyjadřuje politování nad skutečností, že Unie nedosáhla svého velkého cíle zastavit úbytek biologické rozmanitosti v rámci Unie do roku 2010;

209.  konstatuje, že úbytek biologické rozmanitosti má neblahý dopad na ekonomické náklady pro společnost, které dosud nebyly v rámci globálních politik patřičně zohledněny; konstatuje dále, že zpráva o ekonomii ekosystémů a biologické rozmanitosti odhaduje, že náklady v případě nečinnosti a dalšího zhoršování ekosystémových služeb by představovaly až 7 % celosvětového HDP ročně do roku 2050(20);

210.  je přesvědčen, že je proto naléhavě nutné začít jednat a přisuzovat větší politický význam biologické rozmanitosti ve snaze dostát v této záležitosti závazkům do roku 2020;

211.  konstatuje, že výsledky projektů se často dostavují až po určité době, což znesnadňuje jejich vyhodnocení;

212.  domnívá se, že bez ohledu na omezení související s nedostatečným zaměřením fondů na biologickou rozmanitost a na komplikace provázející vyhodnocení využití těchto fondů, je nutné za současného stavu věcí tyto fondy zachovat;

213.  zdůrazňuje, že ochrana biologické rozmanitosti není pouhým ušlechtilým environmentálním cílem, ale že taková politika současně nabízí značný potenciál k tvorbě nových dovedností, pracovních míst a obchodních příležitostí;

214.  zdůrazňuje, že je důležité začlenit ochranu a zachování biologické rozmanitosti do rozvoje, vytváření a financování všech politik Unie (včetně oblastí, jako je zemědělství, lesnictví, rybolov, regionální politika a soudržnost, energetika, průmysl, doprava, cestovní ruch, rozvojová spolupráce a pomoc, výzkum a vývoj), aby se posílila provázanost odvětvových a rozpočtových politik Unie a aby se zajistilo, že Unie dostane svým závazkům týkajícím se ochrany biologické rozmanitosti; v této souvislosti by měla být posílena vzájemná spolupráce mezi místními, regionálními, celostátními a unijními orgány;

215.  bere na vědomí, že i přes nasměrování a podněty ze strany Komise spadá stanovení priorit financování výlučně do kompetencí členských států v závislosti na jejich vlastních potřebách a že většina členských států nevyužívá Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) jako nástroj na ochranu biologické rozmanitosti;

216.  domnívá se proto, že s ohledem na nízkou míru čerpání (0,79 %) těchto finančních prostředků je nutné zvážit povinné přidělení určité části finančních prostředků ERDF, jejíž výše musí být teprve stanovena, na podporu biologické rozmanitosti;

Část XIX – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 13/2014 nazvaná „Podpora EU na obnovu po zemětřesení na Haiti“

217.  vítá zvláštní zprávu č. 13/2014 hodnotící podporu Unie na obnovu po zemětřesení na Haiti jako důležitý příspěvek k obecné politické debatě o vnější humanitární a rozvojové politice Evropské unie; bere na vědomí zjištění a doporučení v ní uvedená;

218.  vítá a bere na vědomí hlavní závěry a doporučení závěrečné zprávy o hodnocení spolupráce Unie s Haitskou republikou, kterou vypracovalo GŘ pro mezinárodní spolupráci a rozvoj - EuropeAid na žádost Parlamentu, a níže uvádí svá zjištění a doporučení;

Obecné připomínky

219.  opakuje, že je celkově spokojen s prací a úsilím útvarů Komise v reakci na zemětřesení na Haiti v roce 2010, a to v nanejvýš kritické situaci pro delegaci Unie a její pracovníky; v tomto ohledu vitá skutečnost, že Komise dokázala pozastavit platby a výplatu podpory jako důsledek neuspokojivého pokroku vládní reformy finančního řízení a nedostatků při postupech zadávání veřejných zakázek;

220.  lituje zjištěných nedostatků v koordinaci mezi dárci a mezi útvary Komise, o kterých hovoří také hodnocení spolupráce Unie s Haitskou republikou (v období 2008–2012)(21), které bylo vydáno na základě zadání Komise, požaduje v tomto ohledu lepší rozčlenění humanitární pomoci a rozvojové pomoci s větší návazností základní pomoci, obnovy a rozvoje, a to zřízením stálého rámce pro LRRD (návaznost okamžité pomoci, obnovy a rozvoje); domnívá se, že kdekoli je to možné, musí být mezi GŘ pro humanitární pomoc a civilní ochranu (ECHO) a EuropeAid vytvořeny integrované přístupy s jasně stanovenými cíli koordinace a koherentní strategií pro jednotlivé země a oba útvary musí sdílet osvědčené postupy; vítá v tomto ohledu skutečnost, že systematické začlenění přístupu LRRD je součástí cyklu financování na období 2014–2020; dále vyzývá útvary Komise, aby zajistily lepší přechod od krátkodobých humanitárních činností k akcím dlouhodobé rozvojové pomoci a koherentní koordinaci nejen různých aktérů Unie, ale také vnitrostátních priorit, a to společnou strategií ve společném rámci humanitární a rozvojové pomoci; vyzývá Komisi, aby zahájila dialog s Parlamentem v případě, že účinné koordinaci různých finančních nástrojů při humanitární a rozvojové pomoci bude bránit stávající právní rámec; je přesvědčen, že zapojení místních nevládních organizací občanské společnosti může zvýšit využití místní základny poznatků, aby se podařilo lépe zjistit potřeby obnovy a mít dohled nad tím, jakého pokroku dosahují orgány dané země;

221.  připomíná doporučení, která formulovala parlamentní delegace Výboru pro rozpočtovou kontrolu po své návštěvě na Haiti v únoru 2012, a trvá na tom, aby trvalou zásadu představovala pozornost věnovaná výraznému problému vysledovatelnosti prostředků z rozvojových fondů Unie a zodpovídání se za jejich využívání, zejména tak, že rozpočtová podpora bude vázána na dosahování výsledků a budou jasně vymezeny povinnosti a úkoly orgánů státních správy dané země, aby byla zajištěna transparentnost, vysledovatelnost a zodpovědnost; opakuje svůj požadavek, aby byl kladen větší důraz na boj proti hluboce zakořeněné korupci; poukazuje na to, že humanitární pomoc by měla vycházet ze strategie, jak zlepšit situaci a ukončit pomoc, a zdůrazňuje, že finanční prostředky by měly být přidělovány pokud možno přes haitské orgány a instituce, a to v rámci Dohody z Cotonou, aby se tak zajistila zodpovědnost a podpořily vnitrostátní orgány, včetně Agentury pro veřejné zakázky, která by měla působit jako kontrolní filtr; vybízí Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby kladly důraz na vzorec podmíněnosti pro poskytování odvětvové rozpočtové podpory;

222.  připomíná, že „budování státu“ je těžištěm rozvojové strategie Unie a základním kamenem úsilí v každé podobné krizové situaci, a to v souladu s principy pomoci v nestabilních podmínkách; poznamenává, že jeho součástí je podpora budování institucí, transparentnosti a efektivnosti správy veřejných financí, rozpočtových dotací a účinnosti veřejných výdajů, s posílením politického a koncepčního dialogu;

223.  požaduje stanovení správné směsi politik, která bude odpovídat logice zásahů Unie, a to prostřednictvím komplexního přístupu ke státním i nestátním/nevládním aktérům a k oblastem, jimž má být poskytnuta podpora, rychlým posouzením potřeb v jednotlivých oblastech, a to v zájmu životaschopnosti, komplementarity a udržitelnosti projektů;

Jak postupovat do budoucna

224.  domnívá se, že v záběru širším než situace na Haiti je třeba prodiskutovat a zlepšit opatření k posílení politického rámce poskytování pomoci a snižování rizika katastrof s cílem v konečném důsledku omezit na minimum riziko pro lidské životy a životní podmínky lidí; je přesvědčen, že investice do snižování rizika katastrof jsou klíčové jako plnohodnotná součást udržitelného rozvoje a jsou také vysoce nákladově efektivní, protože umožňují výrazně efektivnější a účinnější využívání zdrojů než na úhradu nákladů na řešení situace po katastrofě;

225.  domnívá se, že takovéto situace krize a nestability vyžadují, aby byly vytvořeny politiky, které usilují o nové přístupy, nové metody a znalosti, zejména pokud jde o činnosti jako i) identifikace rizik na různých operativních úrovních, ii) vytvoření scénáře a projekce pravděpodobných důsledků a iii) koncipování nástrojů k zamezení a snížení rizik a k přípravě na ně a na potenciální katastrofu; žádá flexibilní přístup, který by umožnil Komisi uzpůsobit svá opatření a nástroje pomoci odpovídajícím způsobem a rychle krizové a pokrizové situaci; v této souvislosti konstatuje, že Komise mezitím vytvořila systém, jak mobilizovat experty různých odborností, aby bylo možno ve velmi krátké době pohotově doplnit zaměstnance v delegacích Unie nebo v útvarech ústředí v případě jejich nedostatku;

226.  podněcuje Komisi a ESVČ k tomu, aby systematicky pracovaly na všech čtyřech fázích cyklu zvládání katastrof, tj. zmírňování rizika a připravenost, reakce a obnova, ve snaze vymezit strategický rámec pro řízení rizika katastrof a zvyšování odolnosti; vyzývá Komisi a ESVČ, aby informovaly Parlament o vývoji, zejména pokud jde o řízení rizika a připravenost naplňovat a uskutečňovat cíle programů v situaci po katastrofě;

227.  připomíná, že v podobných krizích je třeba náležitě dbát na řádné a operativně účinné fungování rámce veřejné správy v daném státě pro řízení snah o snižování rizika katastrof, což je základním předpokladem pro to, aby byl zásah Unie úspěšný; podotýká, že při posuzování jakéhokoli rámce veřejné správy určitého státu by měly být brány v úvahu mj. stávající rámce zodpovídání se za výsledky, stávající vymezení odpovědností na centrální a místní úrovni a rozhodování o nich, jednoznačný řetězec příkazů a kontrol, informační kanály mezi různými aktéry/dárci společně s mechanismy zpětné odezvy u projektů;

228.  podporuje doporučení Účetního dvora ve věci podpory Unie na obnovu po zemětřesení na Haiti a vítá odpověď Komise, že tato doporučení také přijímá;

Část XX – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 14/2014 nazvaná „Jakým způsobem orgány a instituce EU vypočítávají, snižují a kompenzují své emise skleníkových plynů?“

229.  domnívá se, že cílem všech orgánů a institucí Unie by měl společný postup k jejich emisím skleníkových plynů a jejich možného snížení; domnívá se, že v zájmu dosažení těchto cílů je třeba, aby své emise skleníkových plynů systematicky kvantifikovaly a aby výsledky svých výpočtů zveřejňovaly;

230.  domnívá se, že má-li si Komise zachovat svou důvěryhodnost při vyjednávání o ekologických záležitostech se třetími stranami, měla by se více zasazovat o shromažďování většího množství údajů o svých vlastních emisích skleníkových plynů;

231.  vyzývá ty orgány a instituce Unie, které nemají žádnou certifikaci v rámci systému pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS), aby urychleně zvážily jeho používání; zdůrazňuje nicméně, že EMAS by měl být považován za nástroj ke strukturování např. emisí skleníkových plynů, a nikoli za jediný konečný cíl ekologické politiky orgánů a institucí;

232.  zdůrazňuje, že k omezení své uhlíkové stopy mohou orgány a instituce Unie využívat ve větším rozsahu systém kompenzace emisí skleníkových plynů; souhlasí s Účetním dvorem v tom, že využívání vysoce kvalitních kompenzací jako doplňku k opatřením na snížení emisí (nikoliv namísto těchto opatření) představuje vhodné řešení této problematiky; poukazuje však na to, že kompenzace by měly následovat až poté, co budou příslušné prostředky investovány do dalšího zlepšování ekologické politiky orgánů a institucí Unie;

233.  vítá skutečnost, že některé orgány a instituce Unie již zahájily pilotní projekty zelených veřejných zakázek; doufá, že výsledky těchto projektů budou slibné a že se zelené veřejné zakázky stanou pro orgány a instituce Unie v dohledné době standardním postupem;

234.  zdůrazňuje, že klíčovým aspektem při provádění těchto politik zůstává lidský faktor; naléhavě proto vyzývá vedoucí pracovníky orgánů a institucí Unie odpovědné za tyto politiky, aby se v této oblasti vzdělávali a dále zvyšovali svou informovanost a povědomí, pokud jde o důležitost problematiky emisí skleníkových plynů v rámci orgánů a institucí; doufá, že sestavení nového sboru komisařů v roce 2014 je příležitostí k novému úsilí o uplatňování přísnějších norem v Komisi a jejích agenturách;

Část XXI – zvláštní zpráva Účetního dvora č. 15/2014 nazvaná „Fond pro vnější hranice posílil finanční solidaritu, avšak vyžaduje lepší měření výsledků a potřeb, aby poskytoval další přidanou hodnotu EU“

235.  se znepokojením konstatuje, že strategické cíle Fondu pro vnější hranice (EBF) jsou nejasné a že především existuje napětí mezi obecnou povahou EBF coby mechanismu solidarity a jeho zaměřením na konkrétní cíle, mezi něž patří lepší spolupráce v oblasti hraničních kontrol a víz;

236.  326. podotýká, že z úspěšného spuštění systémů SIS II, VIS a Eurosur ve všech členských státech může Komise vyvodit přispění EBF; je však toho názoru, že takovéto obecné prohlášení nelze v žádném případě použít jako uspokojivou reakci na konkrétní kritiku Účetního dvora, co se týče nedostatku výkonnostních ukazatelů;

237.  připomíná, že k podobným problémům může docházet v souvislosti s cíli nástroje pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz, jako součásti Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF), jelikož i tento nástroj slouží jak solidaritě mezi členskými státy, co se týče správy hraničních kontrol, tak realizaci jednotné kontroly vnějších hranic na vysoké úrovni i efektivního zpracování schengenských víz, a sice v souladu se závazkem Unie v oblasti základních svobod a lidských práv;

238.  zdůrazňuje, že i když členské státy uznávají význam efektivních hraničních kontrol na společných vnějších hranicích jako součást schengenského acquis, považují dosud správu hraničních kontrol a v menším rozsahu i zpracování víz za v podstatě vnitrostátní pravomoci;

239.  vyzývá členské státy, aby proto zahrnuly ISF do vnitrostátních strategií správy hranic, a přispěly tak ke konzulární spolupráci, operacím agentury Frontex či opatřením při mimořádných událostech a zvláštním akcím, jež mají význam pro schengenský prostor jako celek; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby v tomto ohledu zlepšily svou spolupráci;

240.  žádá Komisi, aby prověřila, zda by bylo k užitku rozdělit hraniční kontroly a víza v rámci ISF do několika vyhrazených segmentů: jeden pro solidaritu, další pro realizaci konzulární spolupráce, operace agentury Frontex plus mimořádné události a zvláštní činnosti a jeden pro činnosti, které jsou relevantní zejména z vnitrostátní perspektivy;

241.  doporučuje, aby členské státy vytvořily a využívaly relevantní a měřitelné ukazatele pro výstupy, výsledky a dopady financovaných projektů; zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout vysoké kvality ověřování ex ante s cílem zajistit, aby veškeré financované projekty sloužily konkrétním a měřitelným cílům a přinášely přidanou hodnotu; poznamenává, že kvalitní kontrolní mechanismus by pomohlo zajistit ověřování ex post;

242.  zdůrazňuje, že dalším přínosem Unie by mohlo být větší zapojení členských států do operací Frontexu, a sice povinným vkládáním alespoň části položek majetku spolufinancovaných z ISF do rezervy technického vybavení agentury Frontex;

243.  je znepokojen nesrovnalostmi, které Účetní dvůr zjistil v různých vnitrostátních politikách zadávání veřejných zakázek, a konstatuje, že ustanovení o výjimce pro zadávání zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti nelze využít v případech, kdy bylo možné využít méně omezující postupy, aniž by došlo k ohrožení bezpečnosti; doporučuje zjednodušení zadávacích řízení v zájmu včasného provádění financování;

244.  vyjadřuje své uznání Komisi za to, že učinila nápravná finanční opatření v případě projektu, u něhož bylo zjištěno porušení základních svobod a lidských práv, avšak vyzývá Komisi, aby v nejvyšší možné míře zjistila v tomto ohledu ex ante veškerá možná rizika, především co se týče způsobu provádění hraničních kontrol v souvislosti s právem žádat o azyl;

245.  zdůrazňuje, že v zájmu zvýšení transparentnosti je nezbytné zlepšit úroveň shromažďování údajů o financovaných projektech na vnitrostátní úrovni;

Část XXII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 16/2014 nazvaná „Účinnost kombinování grantů regionálních investičních facilit s půjčkami finančních institucí za účelem podpory vnějších politik EU“

246.  vítá zvláštní zprávu věnovanou hodnocení účinnosti kombinování grantů regionálních investičních facilit s půjčkami finančních institucí za účelem podpory vnějších politik EU a níže uvádí své poznatky a doporučení;

Obecné připomínky

247.  vybízí Účetní dvůr k ještě hlubšímu provádění auditů v této nové oblasti spolupráce, aby mohl tvůrcům politik pravidelně poskytovat komplexní hodnocení otázek a možných rizik;

248.  uznává, že zvýšený zájem o kombinované financování a možnosti nabízené novými finančními investičními nástroji je motivován v první řadě vzájemným působením významných otázek rozvojové spolupráce a omezených veřejných finančních prostředků, což vede k vytváření nových finančních zdrojů, které propojují grantovou pomoc Unie a negrantové prostředky;

249.  zdůrazňuje, že užívání jakýchkoli nových finančních nástrojů a jejich kombinací nesmí být v rozporu s cíli rozvojové politiky Unie založenými na kritériích definovaných v oficiální rozvojové pomoci (ODA) a stanovenými v Agendě pro změnu, tj. zvyšování kvality, účinnosti, udržitelnosti a rychlosti provádění zásahů ze strany Unie; má za to, že tyto nástroje musí být zaměřeny na ty unijní priority, kde je ekonomický i mimoekonomický přínos a dopad největší, a domnívá se, že musí být strategicky užívány v oblastech, kde je finanční podpora Unie pro životaschopnost investice nezbytná a kde kombinované financování může být nejužitečnější; z tohoto důvodu lituje, že se zvláštní zpráva zaměřuje zejména na finanční aspekty kombinování grantů regionálních investičních facilit, zatímco jejich účinnost a efektivnost nejsou dostatečně posouzeny;

250.  trvá na základním neměnném principu, tedy aby se zamezovalo vzniku rizika, že význam finančních pobídek převáží nad důležitostí zásad rozvojové spolupráce (finanční cíle mohou zastínit rozvojové priority), a žádá, aby se dodržovaly zásady udržitelného rozvoje, které jsou např. definovány sociálními a environmentálními standardy a přístupem k základním veřejným statkům;

251.  bere na vědomí výsledky hodnocení platformy EU pro kombinaci zdrojů v oblasti vnější spolupráce na základě původního záměru navýšit efektivnost, účinnost a kvalitu současných mechanismů a způsobů kombinovaného financování vzhledem k tomu, že harmonizace klíčových zásad platných pro všechny regionální způsoby financování a finanční nástroje bude mít pro příští víceletý finanční rámec zásadní význam; na základě výsledků povolební revize víceletého finančního rámce vyzývá Komisi a ESVČ k pokračování ve strukturovaném/strategickém dialogu o této otázce, zvláště pak o tom, jak lze docílit stabilního zajištění a zvýšení transparentnosti a odpovědnosti;

252.  je přesvědčen o tom, že by se Komise měla během plánovací fáze soustředit na dosažení udržitelných, dlouhodobých, hospodářských, sociálních a environmentálních cílů v oblastech, kde budou investice realizovány;

253.  trvá na tom, aby - coby základní princip - byly evropské fondy nasměrovány na projekty, které nebude možné bez finanční podpory Unie realizovat, a to na takové, které sice mají nízkou výdělečnost, ale které mohou zároveň pomoci zlepšit situaci v oblasti sociálních věcí, životního prostředí a lidských práv;

254.  trvá na tom, aby - coby základní princip - byly monitorovány výsledky a střednědobé/dlouhodobé účinky projektů realizovaných v oblasti sociálních věcí, životního prostředí a lidských práv, a aby se na ně navazovalo; domnívá se, že výsledky takových návazných hodnocení by měly být přímo použity k informování o dosažení dlouhodobých cílů a k zefektivnění plánovací fáze/výběru projektů pro budoucí financování;

255.  požaduje upevnění politické role Komise jako politicky odpovědného orgánu v této oblasti;

256.  požaduje, aby pro účely používání těchto finančních nástrojů byly zavedeny společné normy řízení těchto finančních činností, byly stanoveny osvědčené postupy a byla řádně vymezena kritéria způsobilosti a hodnocení; má za to, že ucelená pravidla pro řízení, jako je strukturované podávání zpráv nebo zavedení jednoznačného rámce monitorování a podmínek dozoru, přinesou snížení transakčních nákladů nebo o omezení potenciálního zdvojování nákladů;

257.  domnívá se, že je naprosto nezbytné sestavit adekvátní řídící struktury pro jednotlivé facility určené k financování, a zvýšit tak odpovědnost přijímacích zemí, příjemců a zúčastněných stran při využívání těchto nástrojů; připomíná, že rozvoj kombinování zdrojů oficiální rozvojové pomoci poskytované prostřednictvím facilit si žádá dobře rozvrženou spolupráci mezi Komisí, ESVČ, Evropskou investiční bankou (EIB), členskými státy a Parlamentem; vybízí k lepšímu zapojení delegací Unie do rozhodovacího procesu, zejména v identifikační fázi projektů, a to zapojením do vyhodnocování ex ante nebo do posuzování dopadu, a v obecnější rovině volá po tomto zapojení za účelem zajištění dobrých vyjednávacích pozic pro Unii při politickém dialogu s partnerskými zeměmi a prohlubování vazeb s místní občanskou společností;

258.  trvá na nutnosti dosažení nejvyšší úrovně transparentnosti a odpovědnosti zpřístupněním podrobných a řádných informací o rozpočtech a finančních údajů vztahujících se k projektům financovaným těmito investičními nástroji za účelem uplatnění parlamentních pravomocí kontroly a souhlasu; vyzývá k pravidelnému informování Parlamentu o používání těchto finančních nástrojů a jeho výsledcích, zejména o hodnocení vlivu finančního i nefinančního a adicionality za současného plnění ustanovení článku 140 finančního nařízení;

259.  vyjadřuje podporu doporučením Účetního dvora, která vnímá jako první krok správným směrem, co se týče účinnosti kombinování grantů regionálních investičních facilit s úvěry od finančních institucí za účelem podpory zahraniční politiky Unie, a vítá odpověď Komise, že tato doporučení rovněž přijímá;

Část XXIII – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 17/2014 nazvaná „Může iniciativa EU týkající se středisek excelence účinně přispět k omezení chemických, biologických, radiologických a jaderných rizik pocházejících ze zemí mimo EU?“

260.  vítá iniciativu týkající se středisek excelence v oblasti chemických, biologických, radiologických a jaderných (CBRN) rizik; domnívá se, že její řídící struktura zdůrazňuje síťový charakter této iniciativy;

261.  vítá celkové pozitivní zaměření zvláštní zprávy č. 17/2014 a doporučení Účetního dvora, jež byla všechna Komisí přijata;

262.  konstatuje, že tato iniciativa představuje inovativní přístup počítající se síťovou strukturou, regionálním a mezinárodním partnerstvím, upevněním, koordinací a optimalizací stávajících kapacit, pokud jde o odborné zkušenosti, školení, technickou pomoc nebo vybavení;

263.  poukazuje na to, že takové struktury jsou nutně složité, a proto je obtížné je zřídit a efektivně provozovat;

264.  připomíná, že tato iniciativa má k dispozici 100 milionů EUR na období let 2010–2013;

265.  zastává názor, že základní hodnotou této iniciativy je její přístup „zdola nahoru“ založený na zkušenostech partnerských zemí; domnívá se, že delegace Unie by měly být pravidelně informovány a měly by hrát aktivnější úlohu při konzultování s příslušnými orgány partnerských zemí;

266.  současně by rád zdůraznil, že respektování „vlastnictví“ projektů partnerských zemí by nemělo Komisi bránit v předkládání návrhů, jež by využívaly společné reakce (např. v boji proti šíření epidemie viru Ebola);

267.  je přesvědčen, že projekty by měly být vybírány tak, aby umožňovaly soustředit omezené dostupné zdroje na oblasti nejdůležitější pro bezpečnost Unie; věří, že při výběru projektů by mohly unijní orgány hrát užitečnou funkci informačního střediska;

268.  konstatuje, že je třeba posílit technické odborné znalosti regionálních sekretariátů s cílem umožnit identifikaci otázek, jimiž se mají jednotlivé iniciativy zabývat, a dosáhnout lepší přípravy a provádění jednotlivých projektů;

269.  vítá skutečnost, že partnerské země mohou od května 2013 kdykoli předkládat projekty, což zvyšuje schopnost reakce na rozvíjející se hrozby;

270.  konstatuje, že prodlení mezi návrhem projektu a jeho následným schválením a provedením by mělo být ještě více omezeno;

271.  zdůrazňuje, že je potřebná širší strategická spolupráce pro zlepšení koherence a koordinace různých nástrojů financování v oblasti bezpečnosti; zdůrazňuje, že posílení koordinace mezi příslušnými aktéry v oblasti CBRN by posílilo účinnost stávajících iniciativ;

272.  zastává názor, že iniciativa by mohla těžit z jasnějšího rozlišování mezi vnitřním a vnějším rozměrem akcí v oblasti CBRN(22);

Část XXIV – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 19/2014 nazvaná „Předvstupní pomoc EU pro Srbsko“

273.  vyzývá srbské orgány, aby zlepšily a dále racionalizovaly své vnitrostátní strategie a akční plány a aby patřičně řešily různé politické a sociálně-ekonomické otázky; vyzývá Komisi, aby v případě potřeby byla k dispozici a poskytovala v těchto oblastech technickou podporu;

274.  zdůrazňuje, že je důležité připravit vnitrostátní strategie pro politicky citlivé oblasti; žádá příslušné orgány, aby připravily strategie v následujících hlavních oblastech správy a uvedly i realistický harmonogram jejich provádění: územní decentralizace a strategie pro provádění reformy správy veřejných financí;

275.  naléhavě žádá Komisi a delegaci Unie v Srbsku, aby předešly problémům, které se vyskytly v programovém období 2007–2013, konkrétně pak výběru nedostatečně propracovaných či problematických projektů; podporuje spolupráci Komise a srbských orgánů při řešení zjištěných problémů, k nimž patří nedostatečná podpora ze strany vnitrostátních orgánů, chybějící interinstitucionální koordinace, slabá koncepce projektu, špatně vymezené podmínky, neudržitelná řešení v oblasti financování a skutečnost, že zkušenosti získané při provádění předchozích projektů nebyly vhodným způsobem využity;

276.  vítá skutečnost, že projekty týkající se správy přinesly obecně dobré výsledky, ale domnívá se, že systémy provádění a kontroly projektů jsou nedostatečné či neúčinné, obzvláště s ohledem na to, že Účetní dvůr zjistil u čtyř z osmi auditovaných projektů týkajících se nástroje předvstupní pomoci v oblasti správy zásadní nedostatky;

277.  upozorňuje na skutečnost, že reforma soudního systému nezaznamenala od roku 2007 žádný velký pokrok;

278.  trvá na tom, že je třeba posílit stávající ochranu oznamovatelů, což je nastíněno ve vnitrostátní strategii pro boj proti korupci na období 2013–2018; trvá na tom, že srbské orgány by měly pokročit v přípravě nových právních předpisů týkajících se oznamování a tyto předpisy by měly nastolit důvěru a podnítit případné oznamovatele, aby se odhodlali orgány kontaktovat;

279.  podporuje doporučení Účetního dvora a žádá Komisi, aby věnovala patřičnou pozornost definování cílů, vyhodnotila potřeby a poučila se z předchozích projektů a aby zamezila zpožděním a neúčinným či neúčelným postupům zadávání zakázek; zdůrazňuje význam udržitelnosti, neboť v souvislosti s výsledky vyvstala u dvou třetin projektů řadu otázek, zejména pokud jde o projekty v oblasti správy;

Část XXV – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 20/2014 nazvaná „Byla podpora z EFRR pro malé a střední podniky v oblasti elektronického obchodu účinná?“

280.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora č. 20/2014 a souhlasí se závěry a doporučeními v ní uvedenými;

281.  vítá rovněž konstruktivní reakci Komise na doporučení Účetního dvora;

282.  poznamenává, že technologie pro elektronický obchod mají klíčový význam z hlediska podpory rozvoje a konkurenceschopnosti malých a středních podniků; vyzdvihuje význam malých a středních podniků pro hospodářský rozvoj a vytváření pracovních míst v Unii;

283.  oceňuje, že Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě zdůraznil význam měření výkonnosti a evropské přidané hodnoty;

284.  konstatuje, že navzdory zvýšení dostupnosti obchodu on-line byly k investování vybrány slabé projekty; poznamenává, že nedostatečně srovnávací výběr žádostí a absence komplexních podnikatelských informací přinesly ve více než třetině případů za vynaložené finanční prostředky pouze nízkou hodnotu nebo nepřinesly hodnotu žádnou;

285.  upozorňuje na to, že deset z třiceti kontrolovaných spolufinancovaných projektů by bylo realizováno i bez veřejného spolufinancování, pět z těchto projektů bylo zahájeno před oznámením udělení dotace a tři projekty začaly ještě před tím, než podniky předložily žádost o spolufinancování;

286.  zastává názor, že by měl být povinně předkládán podnikatelský plán, z nějž je patrná evropská přidaná hodnota, aby se předešlo efektu mrtvé váhy;

287.  zdůrazňuje, že členské státy by měly stanovit kritéria a postupy výběru, které zajistí, aby vybrané projekty maximalizovaly přidanou hodnotu z hlediska jejich přínosu pro rozvoj elektronického obchodu u malých a středních podniků a dosahování cílů Digitální agendy pro Evropu;

288.  konstatuje, že v důsledku nedostatků v monitorování ze strany Komise nebylo možné posoudit, do jaké míry přispěla podpora z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) k plnění technologických cílů členských států i Unie a vlastních podnikatelských plánů malých a středních podniků;

289.  je přesvědčen, že Komise by měla zajistit, aby od členských států dostávala konzistentní a spolehlivé informace o využití finančních prostředků z EFRR; domnívá se, že z těchto informací by mělo vyplývat, jakého pokroku dosáhly operační programy nejen z hlediska finančního, ale rovněž z hlediska výkonnosti;

290.  sdílí názor Účetního dvora, že pro účely měření výkonnosti by měl být v grantových dohodách definován minimální soubor spolehlivých ukazatelů se souvisejícími cílovými hodnotami, a že by měl být tento soubor ukazatelů měřen a následně monitorován, a to jak po uvedení projektu do provozu, tak v pozdější fázi;

Část XXVI – Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 21/2014 nazvaná „Letištní infrastruktury financované EU: neoptimální využití prostředků“

291.  uznává, že Komise již provedla změny, jejichž cílem je řešit mnohé otázky obsažené v této zvláštní zprávě, a v obecné rovině podporuje nový regulační rámec, který Komise popsala; s ohledem na tyto skutečnosti navrhuje, aby Komise do jednoho roku po přijetí tohoto usnesení podala Výboru pro rozpočtovou kontrolu zprávu o pokroku dosaženém v souvislosti s těmito doporučeními;

292.  podporuje doporučení Účetního dvora týkající se toho, aby členské státy disponovaly soudržnými plány pro rozvoj letišť, a doporučuje, aby tyto plány schválila Komise ještě předtím, než bude poskytnuto jakékoli financování pro konkrétní projekty; dále doporučuje, aby tyto regionální, národní i nadnárodní plány zohledňovaly nejen leteckou dopravu, ale rovněž ostatní druhy veřejné dopravy s obdobnými dobami cestování, jako je doba letu, a to včetně vlaků a autobusů, aby se zabránilo zasycení trhu a zvýšila životaschopnost služeb;

293.  doporučuje, aby bylo financování přidělováno pouze v případě finančně životaschopných letišť;

294.  doporučuje, aby Komise posuzovala veškeré nové projekty s ohledem na analýzy spádových oblastí, aby se tak zajistila jejich životaschopnost, přičemž je třeba ve všech případech přihlížet k významu regionálních letišť z hlediska zajišťování přístupnosti a mobility v rámci Unie;

295.  domnívá se, že by Komise měla důsledně a přednostně monitorovat členské státy, v jejichž případě v minulosti zpráva odhalila obzvláště problematické projekty;

o
o   o

296.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. L 66, 8.3.2013.
(2) Úř. věst. C 403, 13.11.2014, s 1.
(3) Úř. věst. C 398, 12.11.2014, s 1.
(4) Úř. věst. C 403, 13.11.2014, s 128.
(5) Texty přijaté k tomuto datu, P8_TA(2015)0118.
(6) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(7) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(8) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1287/2003 ze dne 15. července 2003 o harmonizaci hrubého národního důchodu v tržních cenách (nařízení o HND) (Úř. věst. L 181, 19.7.2003, s.1).
(9) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000 ze dne 22. května 2000, kterým se provádí rozhodnutí 94/728/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (Úř. věst. L 130, 31.5.2000, s. 1).
(10) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. dubna 2014 obsahující připomínky, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2012, oddíl III – Komise a výkonné agentury (Úř. věst. L 266, 5.9.2014, s. 32).
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 ze dne 21. května 2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 13).
(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289).
(13) Nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1).
(14) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).
(15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).
(16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).
(17) Nařízení Rady č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003 (Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16).
(18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).
(19) Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst L 164, 25.6.2008, s. 19).
(20) Leon Braat, Patrick ten Brink (eds. el al.), The Cost of Policy Inaction: The case of not meeting the 2010 biodiversity target, Wageningen/Brussels, 2008, s. 28.
(21) Hodnocení spolupráce EU s Haitskou republikou (v období 2008–2012), zpracovala konzultační společnost Particip GmbH na zadání Komise, srpen 2014.
(22) Viz rovněž usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2010 o posílení chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti v Evropské unii – akční plán EU v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti (Úř. věst. C 169 E, 15.6.2012, s. 8).


Udělení absolutoria za rok 2013: souhrnný rozpočet EU – 8. 9. a 10. ERF
PDF 557kWORD 148k
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Usnesení
1.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2013 (2014/2077(DEC))
P8_TA(2015)0120A8-0102/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na finanční výkazy a výkazy příjmů a výdajů osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2013 (COM(2014)0487 – C8-0146/2014),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise ze dne 14. dubna 2014 o finančním řízení osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu v roce 2013,

–  s ohledem na finanční informace o Evropském rozvojovém fondu (COM(2014)0350),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o činnostech financovaných z osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2013 spolu s odpověďmi Komise(1),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2013 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 17. února 2015 o absolutoriu, které má být uděleno Komisi za provádění operací Evropských rozvojových fondů za rozpočtový rok 2013 (05135/2015 – C8-0050/2015, 05136/2015 – C8-0051/2015, 05138/2015 – C8-0052/2015),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutorií za rozpočtový rok 2012 (COM(2014)0607) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SWD(2014)0285 a SWD(2014)0286),

–  s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000(3) a pozměněnou v Ouagadougou (Burkina Faso) dne 22. června 2010(4),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství („rozhodnutí o přidružení zámoří“)(5),

–  s ohledem na článek 33 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 20. prosince 1995, o financování a řízení pomoci Společenství v rámci druhého finančního protokolu čtvrté úmluvy AKT-ES(6),

–  s ohledem na článek 32 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 18. září 2000 o financování a řízení pomoci Společenství v rámci finančního protokolu Dohody o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy a Evropským společenstvím a jeho členskými státy, podepsané v Cotonou (Benin) dne 23. června 2000, a o přidělení finanční pomoci pro zámořské země a území, na něž se vztahují ustanovení čtvrté části Smlouvy o ES(7),

–  s ohledem na článek 11 vnitřní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 17. července 2006 o financování pomoci Společenství v rámci víceletého finančního rámce pro období 2008–2013 v souladu s dohodou o partnerství AKT-ES a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje část čtvrtá Smlouvy o ES(8),

–  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 74 finančního nařízení ze dne 16. června 1998 o spolupráci při financování rozvoje v rámci čtvrté úmluvy AKT-ES(9),

–  ohledem na článek 119 finančního nařízení ze dne 27. března 2003 pro 9. Evropský rozvojový fond(10),

–  s ohledem na článek 142 nařízení Rady (ES) č. 215/2008 ze dne 18. února 2008 o finančním nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond(11),

–  s ohledem na článek 93 a čl. 94 třetí odrážku a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a na stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0102/2015),

1.  uděluje absolutorium Komisi za plnění rozpočtu osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2013;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru a Evropské investiční bance a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o uzavření účtů osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2013 (2014/2077(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na finanční výkazy a výkazy příjmů a výdajů osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2013 (COM(2014)0487 – C8-0146/2014),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise ze dne 14. dubna 2014 o finančním řízení osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu v roce 2013,

–  s ohledem na finanční informace o Evropském rozvojovém fondu (COM(2014)0350),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o činnostech financovaných z osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2013 spolu s odpověďmi Komise(12),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(13) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2013 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 17. února 2015 o absolutoriu, které má být uděleno Komisi za provádění operací Evropských rozvojových fondů za rozpočtový rok 2013 (05135/2015 – C8-0050/2015, 05136/2015 – C8-0051/2015, 05138/2015 – C8-0052/2015),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutorií za rozpočtový rok 2012 (COM(2014)0607) a na pracovní dokument útvarů Komise připojený k této zprávě (SWD(2014)0285 a SWD(2014)0286),

–  s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000(14) a pozměněnou v Ouagadougou (Burkina Faso) dne 22. června 2010(15),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství („rozhodnutí o přidružení zámoří“)(16),

–  s ohledem na článek 33 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 20. prosince 1995, o financování a řízení pomoci Společenství v rámci druhého finančního protokolu čtvrté úmluvy AKT-ES(17),

–  s ohledem na článek 32 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 18. září 2000 o financování a řízení pomoci Společenství v rámci finančního protokolu Dohody o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy a Evropským společenstvím a jeho členskými státy, podepsané v Cotonou (Benin) dne 23. června 2000, a o přidělení finanční pomoci pro zámořské země a území, na něž se vztahují ustanovení čtvrté části Smlouvy o ES(18),

–  s ohledem na článek 11 vnitřní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 17. července 2006 o financování pomoci Společenství v rámci víceletého finančního rámce pro období 2008–2013 v souladu s dohodou o partnerství AKT-ES a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje část čtvrtá Smlouvy o ES(19),

–  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 74 finančního nařízení ze dne 16. června 1998 o spolupráci při financování rozvoje v rámci čtvrté úmluvy AKT-ES(20),

–  ohledem na článek 119 finančního nařízení ze dne 27. března 2003 pro 9. Evropský rozvojový fond(21),

–  s ohledem na článek 142 nařízení Rady (ES) č. 215/2008 ze dne 18. února 2008 o finančním nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond(22),

–  s ohledem na článek 93 a čl. 94 třetí odrážku a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a na stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0102/2015),

1.  konstatuje, že konečná roční účetní závěrka osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu odpovídá tabulce 2 výroční zprávy Účetního dvora;

2.  schvaluje uzavření účtů osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2013;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru a Evropské investiční bance a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

3.Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2013(2014/2077(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2013,

–  s ohledem na článek 93 a čl. 94 třetí odrážku a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a na stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0102/2015),

A.  vzhledem k tomu, že hlavním cílem dohody z Cotonou, která představuje rámec pro vztahy Unie se africkými, karibskými a tichomořskými státy (AKT) a zámořskými zeměmi a územími, je omezit a případně odstranit chudobu, což je v souladu s cíli udržitelného rozvoje a postupného začleňování států AKT a zámořských zemí a území do světového hospodářství;

B.  vzhledem k tomu, že specifické cíle v rámci rozvojové politiky musí být chráněny v rámci Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ); zdůrazňuje, že další otázky, například v oblasti obchodní politiky a zahraniční a bezpečnostní politiky, nesmí narušovat priority Unie v oblasti rozvoje;

C.  vzhledem k tomu, že evropské rozvojové fondy (ERF), financované členskými státy, představují hlavní finanční nástroj Unie k poskytování pomoci státům AKT v oblasti rozvojové spolupráce a Komise je za něj odpovědná v rámci postupu udělování absolutoria;

D.  vzhledem k tomu, že nástroje předběžného financování hrazené Evropskou komisí dosáhly 424 milionů EUR a provozní výnosy pro finanční rok 2013 činily 124 milionů EUR;

E.  vzhledem k tomu, že ERF vymezil svou strategii a prioritní oblasti vycházející z politických priorit, jakož i ekonomických a finančních kritérií provázaných s obecnými kritérii účinnosti, a že ke splnění těchto priorit stanovených pro udržitelný a dlouhodobý horizont používá vhodné finanční nástroje;

F.  vzhledem k tomu, že rozvojové země jsou z důvodu geopolitického, institucionálního a správního prostředí, které často provází nestabilní a nestálá situace, vystaveny vysokému přirozenému riziku;

G.  vzhledem k tomu, že míra a povaha angažovanosti Unie musí být odstupňovány a podmíněny v závislosti na měřitelném pokroku dosaženém v různých oblastech, jako jsou demokratizace, lidská práva, řádná správa věcí veřejných, udržitelný sociálně-ekonomický rozvoj, právní stát, transparentnost a boj proti korupci;

H.  vzhledem k tomu, že využívání inovativních finančních nástrojů, např. mechanismů kombinujících zdroje financování, je považováno za jeden ze způsobů, jak rozšířit nabídku stávajících nástrojů, k nimž patří granty a úvěry, a zahrnuje i úkoly v oblasti dohledu a správy;

I.  vzhledem k tomu, že je zcela zásadní zajistit viditelnost Unie a prosazovat její hodnoty ve všech jejích zásazích;

J.  vzhledem k tomu, že zahrnutí ERF do rozpočtu, tedy jeho zapracování a včlenění do rozpočtové struktury Unie, je pro Parlament stále prioritou; vzhledem k tomu, že zahrnutí ERF do všeobecného rozpočtu by přineslo větší finanční záruky pro přijímající země, ale také lepší soudržnost politik a demokratický dohled;

K.  vzhledem k tomu, že rozpočtová podpora zahrnuje výrazné svěřenecké riziko, zejména řadu problémů spojených s transparentností, odpovědností a řádným finančním řízením; vzhledem k tomu, že rozpočtová podpora vyžaduje bedlivé sledování a politický dialog mezi Unií a partnerskou zemí, pokud jde o cíle, pokrok v dosahování dohodnutých výsledků a ukazatele výkonnosti, jakož i analýzu systémových rizik a strategii zmírňování rizik, které je třeba dále rozvíjet;

Prohlášení o věrohodnosti

Spolehlivost účetní závěrky

1.  vítá výrok Účetního dvora, že roční účetní závěrka osmého, devátého a desátého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2013 poskytuje ve všech významných ohledech poctivý obraz finanční situace ERF ke dni 31. prosince 2013 a že výsledky jeho operací, peněžních toků a změny v čistých aktivech ke konci roku jsou v souladu s finančním nařízením pro ERF a s mezinárodně uznávanými účetními standardy pro veřejný sektor;

2.  s uspokojením konstatuje, že v souvislosti s počtem a hodnotou zpětně získaných plateb se situace ve srovnání s rokem 2012 zlepšila, neboť v roce 2013 dosahovalo 24 zpětně získaných plateb celkové hodnoty 4,7 milionů EUR, zatímco v roce 2012 dosáhlo 13 zpětně získaných plateb celkové hodnoty 1,3 milionů EUR.

3.  je však vážně znepokojen skutečností, že pověřené schvalující osoby stále systematicky nedodržují pravidlo, podle nějž musí Komise každoročně úročit platby předběžného financování přesahující 750 000 EUR, a že částka příjmů z úroků vykázaná v účetní závěrce částečně vychází z odhadů;

4.  rovněž lituje skutečnosti, že úrok získaný z plateb předběžného financování pohybujících se v rozmezí 250 000 až 750 000 EUR nebyl ve finančních výkazech ještě uznán jako výnos z finančních operací z toho důvodu, že dosud nebyl dokončen Společný informační systém pro oblast vnějších vztahů (CRIS);

Legalita a správnost operací, na nichž se zakládá účetní závěrka

5.  vítá výrok Účetního dvora, podle nějž jsou příjmy a závazky, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok 2013, legální a správné ve všech významných ohledech;

6.  vyjadřuje však znepokojení nad tím, že Účetní dvůr při hodnocení legality a správnosti plateb, na nichž se zakládá účetní závěrka, dospěl k závěru, že systémy dohledu a kontroly v ústředí EuropeAid a delegacích Unie jsou při zajišťování legality a správnosti plateb účinné pouze zčásti;

7.  lituje, že podle odhadu Účetního dvora dosahuje nejpravděpodobnější míra chyb u výdajových plateb z osmého, devátého a desátého ERF 3,4 %, což ve srovnání s rokem 2012 (3 %) představuje nepatrný nárůst, avšak stále zůstává nižší než nejvyšší dosažená míra chyb v roce 2011 (5,1 %);

8.  bere na vědomí, že výroční zpráva Účetního dvora týkající se činností ERF za rok 2013 ukazuje, že míra chyb se ve srovnání s předcházejícím rokem zvýšila a že je stále příliš vysoká; naléhavě žádá Komisi, aby usilovala o dosažení dohodnutého cíle 2% míry chyb;

9.  bere na vědomí a lituje, že platby, na nichž se zakládá účetní závěrka, jsou ovlivněny nedostatky v systému dohledu a že platby byly ve významném rozsahu zatíženy chybami; konstatuje, že chybami bylo zatíženo 27 % plateb, konkrétně 45 ze 165 ověřovaných platebních operací;

10.  bere na vědomí výsledky ze vzorku v oblasti projektů, podle nichž 42 ze 130 plateb (32 %) bylo zatíženo chybami, a zejména skutečnost, že z těchto 42 plateb bylo 30 označeno jako vyčíslitelné chyby, přičemž 17 konečných operací bylo schváleno poté, co byly provedeny všechny kontroly ex ante;

11.  lituje skutečnosti, že i když byl v květnu 2013 vypracován plán nápravných opatření, je typologie zjištěných chyb do značné míry podobná typologii z minulých let, konkrétně se jedná o chybějící podkladové dokumenty, nedodržování ustanovení o veřejných zakázkách ze strany příjemců a nezpůsobilé výdaje; konstatuje, že tyto chyby se vyskytovaly také u operací souvisejících s i) programovými odhady, ii) granty a iii) dohodami o příspěvcích mezi Komisí a mezinárodními organizacemi;

12.  naléhavě vyzývá Komisi, aby v těchto konkrétních oblastech spolupráce zintenzívnila své úsilí a zlepšila vypracovaný plán nápravných opatření, zejména v situacích, kdy vyčíslitelné chyby poukazují na nedostatky v kontrolách dodržování smluvních ustanovení prováděných mezinárodními organizacemi, a to v rámci svého všeobecného úsilí o zlepšení metod řízení rizik a komplexních systémů kontroly a řízení;

Rizika spojená se správností a účinností kontrolních mechanismů

13.  bere na vědomí, že plnění rozpočtu ERF, při němž jsou využívány četné pracovní postupy a různé metody poskytování podpory (přímé centralizované řízení a nepřímé řízení) se složitými pravidly a postupy, např. výběrová řízení a zadávání zakázek, a širokým zeměpisným pokrytím, představuje vysokou míru inherentního rizika, v důsledku čehož lze jen obtížně optimalizovat systém kontroly a zvýšit transparentnost financování z ERF;

14.  je hluboce znepokojen tím, že podle hodnocení Účetního dvora vykazují kontroly ex ante, jež jsou prováděny před platebními operacemi v souvislosti s projekty, stále vykazují významné nedostatky;

15.  vyzývá Komisi, aby pravidelně věnovala pozornost kvalitě a přiměřenosti kontrol ex ante, které provádějí všechny subjekty (zaměstnanci Komise a externí auditoři) předtím, než jsou provedeny platby na projekty, a zejména pokud jde o prostředí, které je z politického a provozního hlediska velmi rizikové;

16.  konstatuje, že jak u rozpočtové podpory (platby z ERF činily v roce 2013 718 milionů EUR), tak u příspěvků Unie na projekty financované větším počtem dárců, které prováděly mezinárodní organizace, např. OSN (platby z jednotlivých ERF dosáhly v roce 2013 výše 458 milionů EUR), omezuje povaha nástrojů i platební podmínky míru, v níž jsou operace náchylné k chybám;

17.  je znepokojen opakujícím se problémem, kdy jsou průběžně zjišťovány chyby týkající se konečných prohlášení o výdajích, přestože tato prohlášení byla předmětem externích auditů a ověřování výdajů;

18.  naléhavě vyzývá Generální ředitelství Komise pro rozvoj a spolupráci (GŘ DEVCO), aby reagovalo na doporučení Účetního dvora z roku 2011 a co nejdříve posílilo kapacitu svého oddělení interního auditu, což mu umožní efektivněji plnit jeho úkoly;

Strategie a priority

19.  zdůrazňuje, že všechny činnosti jednotlivých ERF musí být v naprostém souladu s obecnou strategií a prioritními oblastmi, které vyplývají z politických priorit, jakož i z kritérií ekonomické a finanční účinnosti, a které jsou následně zohledněny ve výsledcích řízení, včetně činností v oblasti řízení rizik a kontrolních činností a konkrétní podoby finančních nástrojů určených k tomuto účelu;

20.  v souvislosti se zvýšeným zaměřením na výsledky pomoci, kterou poskytuje Unie, upozorňuje na skutečnost, že subsaharská Afrika je nejvíce zaostávajícím regionem ve vztahu k rozvojovým cílům tisíciletí a že podle prognóz je jediným regionem světa, v němž se velmi pravděpodobně nepodaří snížit do roku 2015 chudobu o 50 %; je znepokojen poklesem oficiální rozvojové pomoci určené sociálním službám, k němuž dochází v několika posledních letech, zejména pak v oblasti vzdělávání a reprodukčního zdraví, protože to může ohrozit další rozvoj lidského kapitálu;

21.  dochází k závěru, že je zapotřebí zintenzívnit úsilí pro rychlejší dosažení rozvojových cílů tisíciletí v Africe k cílovému datu 2015; vyzývá Komisi, aby rozvojovou agendu na období po roce 2015 a jednání o rozvojových cílech tisíciletí, jakmile budou přijaty, zohlednila jakožto základ pro audit výkonnosti Účetního dvora; vítá skutečnost, že se ERF, jenž je hlavním nástrojem Unie pro poskytování pomoci státům AKT v oblasti rozvojové spolupráce, podílel 45 % na celkové hodnotě nových dohod, které v roce 2013 uzavřelo GŘ DEVCO;

22.  konstatuje, že v roce 2013 bylo dosaženo dohody o zřízení 11. ERF s celkovým objemem prostředků ve výši necelých 27 miliard EUR (v cenách z roku 2011), tudíž v praxi dojde ke zmrazení prostředků na úrovni 10. ERF, a nikoli k jejich navýšení o 13 %, jak navrhovala Komise, přestože platí závazek, že Unie v nadcházejících letech navýší rozvojové financování;

Monitorování a dohled

23.  je vážně znepokojen přetrvávajícími nedostatky v systému pro správu informací, pokud jde o výsledky a opatření navazující na externí audity, ověřování výdajů a monitorovací návštěvy, a to i přes závazek Komise z posledních let, že zlepší kvalitu údajů v systému CRIS;

24.  připomíná, že spolehlivost a přesnost systému pro správu informací mají stěžejní význam, což vyžaduje neustálou opatrnost; naléhavě vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí o vytvoření a zavedení nových funkcí v auditním modelu řídicího systému CRIS, a zejména pak opatření navazujících na všechny auditní zprávy a všechny typy hodnocení; považuje za nezbytné, aby byly k dispozici jednotné systémy monitorování zaměřené na výsledky, které budou poskytovat odpovídající a spolehlivé informace o dosažených výsledcích, aby bylo možné přizpůsobovat strategické priority;

25.  s ohledem na skutečnost, že provádění většiny ERF je svěřeno delegacím Unie, vybízí ústředí GŘ DEVCO, aby je prostřednictvím systému CRIS důsledně podporovalo ve správě jejich portfolií podle příslušných rizikových složek; připomíná a podporuje lepší využívání možností, které skýtá posuzování rizik v rámci kroků navazujících na operace delegací Unie;

26.  vítá zavedení studie měření míry zbytkových chyb u uzavřených operací jakožto příklad fungujícího řídícího prostředí GŘ DEVCO;

27.  konstatuje, že na základě druhé studie z roku 2013 odhadlo GŘ DEVCO míru chyb na 3,35 % (což představuje částku přibližně 228,55 milionu EUR) ve srovnání se 3,4 % odhadovanými Účetním dvorem; se znepokojením konstatuje, že hlavní zjištěné příčiny zahrnují skutečnost, že přijímající organizace nepředložily dostatečnou dokumentaci, chyby způsobené nedostatečnými důkazními informacemi, které by umožnily zkontrolovat správnost operací, nedodržování postupů zadávání veřejných zakázek a částky, které nebyly získány zpět ani opraveny;

28.  domnívá se, že stanovení priorit by se mohlo stát součástí akčního plánu, který vypracovalo GŘ DEVCO pro účely provádění zmírňujících opatření, bude-li pozornost věnována konkrétním nejnaléhavějším problematickým oblastem a možnostem nákladové efektivity; vyzývá GŘ DEVCO, aby ve výroční zprávě o činnosti popsalo dosažený pokrok nebo konkrétní potíže, jež se v souvislosti s prováděním akčního plánu vyskytly;

29.  domnívá se, že bude vhodné jednoznačně určit, u kterých činností v rámci sestavování rozpočtu podle činností se vyskytuje nejvíce nedostatků, chyb a nejvyšší míra zranitelnosti; je toho názoru, že aby byly náklady na kontroly zachovány v rozumné výši, mohly by být tyto konkrétní oblasti upravovány a analyzovány formou střídání po několika letech;

30.  s ohledem na nákladovou efektivitu kontrolních mechanismů uznává, že zde nejde o vytváření dalších úrovní kontroly, ale o práci věnovanou efektivnosti rámce pro kontrolní činnosti a jejich vzájemné doplňkovosti podle zásad řádné správy;

31.  vítá, že součástí výroční zprávy o činnosti je i přehled všech nákladů, včetně nákladů na správní výdaje a nákladů na kontroly a systémy sledování;

32.  vítá přezkum zpráv o řízení vnější pomoci, jehož součástí je nyní také souhrn nápravných opatření k jakékoli zjištěné chybě, a nové ujištění ze strany vedoucích delegací, že zvýší míru své odpovědnosti v rámci celého řetězce zajišťování věrohodnosti i vyčerpávající charakter zpráv, které delegace Unie podávají;

Rozpočtová podpora

33.  se zájmem bere na vědomí a vítá uplatňování nového přístupu Komise k rozpočtové podpoře; bere na vědomí, že v roce 2013 bylo na nová opatření rozpočtové podpory určené Africe vyčleněno celkem 660 milionů EUR, jež byly zčásti využity na provádění opatření v rámci rozvojových cílů tisíciletí, jejichž smyslem bylo podpořit země, jež zaostávaly v klíčových oblastech, jako jsou zdraví, vodohospodářství, čištění odpadních vod, zabezpečení potravin a výživa;

34.  s ohledem na cíl rozpočtové podpory, kdy jsou příspěvky přímo převáděny do souhrnného rozpočtu přijímajících zemí nebo do rozpočtu určeného pro příslušnou obecnou politiku či cíl, trvá na tom, aby rozpočtová podpora byla v souladu s obecnými podmínkami způsobilosti a důsledně tyto podmínky provázala s dosažením podstatného pokroku ze strany partnerských zemí, zejména v oblasti řízení veřejných financí; uvítal by vypracování závazných klíčových ukazatelů výkonnosti ve snaze snížit riziko;

35.  připomíná, že ve všech odvětvích veřejné správy, na která se vztahuje strategie spolupráce Unie, je nezbytné podporovat boj proti podvodům a korupci; zdůrazňuje, že riziko zcizení finančních prostředků je stále vysoké a že rizika korupce a podvodů jsou spojená se správou veřejných financí;

36.  opakuje, že na jakékoli dlouhodobé programy rozpočtové podpory musí být uplatňovány náročné a objektivně ověřitelné klíčové ukazatele výkonnosti; podtrhuje, že pozornost je třeba zaměřit na uplatňování zásady diferenciace, aby se zamezilo rozšířenému výkladu podmíněnosti při vyplácení rozpočtové podpory; požaduje důraznou podporu protikorupčních mechanismů, neboť korupce je zřejmě jedním ze zásadních problémů, které snižují účinnost podpůrných programů a tím vedou k neúčinnosti evropské rozvojové spolupráce; zdůrazňuje proto, že je třeba posílit spolupráci na opatřeních v oblasti řádné správy a na protikorupčních opatřeních;

37.  vyjadřuje politování nad tím, že v konečném důsledku jsou převedené finanční prostředky smíseny s rozpočtovými prostředky partnerské země, a že tudíž nelze vysledovat využití finančních prostředků Unie; požaduje zveřejňování podrobných zpráv o využití finančních prostředků, aby se zvýšila transparentnost a vysledovatelnost finančních prostředků Unie;

38.  vybízí Účetní dvůr, aby se v této souvislosti postupně více věnoval problematice korupce a snažil se ve svých zvláštních zprávách a rovněž ve výroční zprávě o činnosti Účetního dvora vyčíslit a popsat úroveň korupce;

39.  v souvislosti s odvětvovou rozpočtovou podporou požaduje, aby byl systematicky uplatňován a upevňován odvětvový vzorec podmíněnosti a aby byly stanoveny přiměřené referenční hodnoty pro zásah Unie; uvítal by, kdyby všechny programy podpory ze souhrnného rozpočtu byly postupně převedeny na programy podpory z odvětvových rozpočtů, aby se zvýšila úroveň kontroly a odpovědnosti a byly tak lépe chráněny finanční zájmy Unie;

40.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit náležitý politický dialog založený na pobídkách a průběžně sledovat odvětvové reformy a programy měření výkonnosti a udržitelnosti výsledků prostřednictvím systémů Komise pro finanční řízení pro účely provádění rozpočtové podpory v partnerských zemích;

41.  vyzývá Komisi, aby důrazně podporovala rozvoj parlamentní kontroly i orgánů, kompetencí a možností dohledu v přijímajících zemích, a to i tím, že bude průběžně poskytovat technickou asistenci; trvá na tom, že nezávislý vnitrostátní orgán kontroly představuje podmínku pro přidělení rozpočtové podpory;

42.  důrazně podporuje možnost Komise ukončit převody finančních prostředků přijímajícím zemím v případě, že země nesplní předběžné podmínky, zejména pak požadované makroekonomické podmínky; vyzývá Komisi, aby ukončila převod finančních prostředků do zemí, které vykazují vysokou míru korupce a neuplatňují politiky cíleně zaměřené na boj proti tomuto jevu;

Spolupráce s mezinárodními organizacemi

43.  navrhuje, že v průběhu nového volebního období by měly být nalezeny další kroky k lepší výměně informací se Světovou bankou a orgány OSN, aby se spolupráce optimalizovala;

44.  opakuje, že Parlament podporuje stanovení a výměnu osvědčených postupů, aby byly vytvořeny obdobné a udržitelné hlavní zásady věrohodnosti účtů a dodržování finančních nařízení Unie;

45.  podporuje rozšířené požadavky na zveřejňování auditních zpráv orgánů OSN s cílem zajistit lepší správu finančních prostředků Unie;

46.  domnívá se, že je třeba usilovat o sbližování příslušných systémů správy a interních a externích auditů, aby bylo možno srovnávat jejich údaje, metodiky a výsledky;

47.  požaduje, aby v rámci iniciativ zahrnujících více dárců byla rozhodně zajištěna viditelnost financování Unie, zejména v případě, že jsou prostředky vypláceny v rizikovém prostředí;

48.  vítá skutečnost, že se po přijetí pokynů Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) týkajících se výměny informací a strategií prohlubují vztahy mezi tímto úřadem a Dětským fondem OSN (UNICEF) a Světovou bankou;

49.  v souvislosti s prováděním 11. ERF vyjadřuje obavy nad tím, že pověřené subjekty mohou úkoly spojenými s plněním rozpočtu pověřovat další organizace, které jsou právnickými osobami se smlouvou o službách, čímž se vytváří řetězec svěřenských vztahů; vyzývá Komisi, aby uplatňovala přísné podmínky pro zadávání subdodávek, a připomíná, že pověřené subjekty musí u této formy plnění rozpočtu zaručit vysokou míru ochrany finančních zájmů Unie;

50.  požaduje, aby bylo urychleně předloženo podrobnější vysvětlení, pokud jde o sdružování finančních prostředků (včetně svěřenských fondů) a související rizika ohrožující správnost operací, konkrétně v případech, kdy jsou finanční příspěvky Komise na projekty zahrnující více dárců sdružovány s finančními prostředky jiných dárců a nejsou vyčleněny na konkrétní identifikovatelné položky způsobilých výdajů;

51.  žádá, aby byl informován o předběžném průzkumu systémů kontroly a řízení, který u příslušných mezinárodních organizací provádí Komise; dále požaduje informace o míře srovnatelnosti a soudržnosti již existujících systémů;

52.  žádá, aby byl informován o preventivních, zmírňujících a dalších opatřeních, kterých by bylo možné využít v případě, že budou panovat odlišné názory na míru věrohodnosti, jíž má být dosaženo, a související riziko pro veškeré výdaje;

Investiční facilita Evropské investiční banky

53.  opakuje a pevně věří, že investiční facilita řízená jménem Unie Evropskou investiční bankou (EIB) by měla být rovněž předmětem postupu udílení absolutoria Parlamentem, neboť je financována z peněz daňových poplatníků Unie;

54.  konstatuje, že třístranná dohoda, o níž se zmiňuje čl. 287 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie a která upravuje spolupráci mezi EIB, Komisí a Účetním dvorem s ohledem na způsoby kontroly činností EIB při správě finančních prostředků Unie a členských států ze strany Účetního dvora, má být v roce 2015 obnovena; vyzývá EIB, aby v této souvislosti aktualizovala oblast působnosti Evropského účetního dvora tak, že do ní začlení veškeré nové finanční nástroje EIB, které využívají veřejné finanční prostředky Unie nebo ERF;

55.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr na základě žádosti Parlamentu vyjádřené v rámci postupu udělování absolutoria v roce 2012 začlenil do svého pracovního plánu audit investiční facility ERF, a očekává výsledky příslušné zvláštní zprávy v roce 2015;

56.  uznává, že EIB poskytuje podporu ve velmi rizikových podmínkách, kde existuje především politické riziko a s nimiž je spojena nestabilita přijímajících zemí;

57.  vítá přístup EIB zaměřený na výsledky, zejména pak zavedení rámce pro měření výsledků, jenž umožňuje posuzovat spolehlivost projektů, jejich finanční a ekonomickou udržitelnost a přidanou hodnotu EIB; žádá, aby byl zajištěn stálý dialog s přidruženými partnery o ukazatelích pro měření a sbližování dosažených výsledků;

58.  zdůrazňuje význam politiky nulové tolerance EIB, pokud jde o podvody a korupci; připomíná, že je nezbytné zamezit financování podniků, které se prokazatelně zapojily do podvodů a korupce; považuje nynější politiku EIB ve věci nespolupracujících jurisdikcí, včetně posledního dodatku, za neodpovídající, a naopak považuje za vhodné, aby EIB urychleně přijala novou „politiku ve věci odpovědného zdanění“, podle níž provede forenzní přezkum skutečných majitelů financovaných společností, a aby v případech, kdy by financování EIB směřovalo na podporu nadnárodních korporací, tito příjemci předem poskytli údaje o příjmech, vytvořeném zisku a výši uhrazených daní, a to v rozčlenění podle jednotlivých zemí, v nichž působí;

59.  připomíná, že je důležité, aby projekty financované EIB měly podstatný sociální dopad, aby nedocházelo ke spekulacím a byly upřednostňovány místní podniky; požaduje každoroční podrobné zhodnocení sociálního dopadu projektů financovaných EIB;

60.  žádá, aby byly finanční prostředky Unie přidělovány pouze finančním zprostředkovatelům, kteří nepůsobí v offshorových finančních centrech, mají významnou místní odpovědnost a jsou vybaveny k uplatňování prorozvojového přístupu podporujícího specifika malých a středních podniků v jednotlivých zemích; žádá EIB, aby nespolupracovala s finančními zprostředkovateli s negativním záznamem týkajícím se transparentnosti, podvodů, korupce a environmentálních a sociálních dopadů; zdůrazňuje, že EIB a Evropská komise by měly vypracovat seznam přísných kritérií pro výběr finančních zprostředkovatelů, který bude veřejně přístupný;

61.  vyzývá EIB, aby financovala produktivní investice a v případě potřeby kombinovala půjčky s technickou pomocí s cílem zvýšit účinnost projektů, zajistit skutečnou přidanou hodnotu pro Unii z hlediska adicionality a dosáhnout většího přínosu k rozvoji;

62.  připomíná, že soudržnost s cíli Unie má zásadní význam a že je třeba věnovat náležitou pozornost schopnosti států AKT využívat podporu;

63.  požaduje, aby byl v rámci identifikace a výběru potenciálních místních subjektů a zprostředkovatelů proveden jejich důkladný přezkum;

Kombinované financování

64.  uznává, že zvýšený zájem o kombinované financování je způsoben v první řadě souběhem významných otázek rozvojové spolupráce a velmi omezených veřejných finančních prostředků, což vede k vytváření nových finančních zdrojů, které propojují grantovou pomoc Unie a negrantové prostředky; vyzývá Účetní dvůr, aby prováděl pravidelné komplexní posouzení činností, které jsou financovány kombinováním finančních nástrojů;

65.  uznává, že prostřednictvím kombinace grantů s doplňkovými veřejnými a soukromými zdroji, jako jsou půjčky nebo vlastní kapitál, lze navýšit aktivační účinek grantů a zajistit rozvoj a dopad důraznějších politik Unie, čímž se docílí uvolnění dodatečného financování;

66.  zdůrazňuje, že všechny nové finanční nástroje i kombinované financování musí být i nadále v souladu s cíli rozvojové politiky Unie založenými na kritériích oficiální rozvojové pomoci a stanovenými v Agendě pro změnu; domnívá se, že tyto nástroje musí být zaměřeny na takové priority Unie, jejichž přidaná hodnota a strategický dopad jsou největší;

67.  bere na vědomí výsledky přezkumu platformy EU pro kombinaci zdrojů v oblasti vnější spolupráce, jejímž původním cílem bylo zvýšit účinnost, účelnost a kvalitu stávajících mechanismů kombinování zdrojů financování a příslušných nástrojů;

68.  požaduje, aby byly zavedeny společné normy provádění těchto finančních činností, byly stanoveny osvědčené postupy a byla vymezena kritéria způsobilosti a hodnocení; domnívá se, že jednotná pravidla řízení, např. strukturované výkaznictví, jednoznačné rámce pro sledování a podmínky dohledu, omezí díky vyšší míře transparentnosti a odpovědnosti transakční náklady a zamezí případnému zvyšování plateb;

69.  žádá, aby byly Parlamentu pravidelně předkládány zprávy o využívání těchto finančních nástrojů a jejich výsledcích, aby mohl provádět svou kontrolní pravomoc a poskytovat souhlas, konkrétně pak v případě posuzování aktivačního účinku a adicionality ve finanční i nefinanční oblasti;

Podpora Unie v Demokratické republice Kongo

70.  opakuje své stanovisko ohledně znepokojivé situace v Demokratické republice Kongo, zejména pokud jde o reformu soudnictví a stav právního státu, veřejné finance a otázku decentralizace;

71.  vítá hodnocení Účetního dvora týkající se rozvojové pomoci Unie financované z prostředků ERF; souhlasí s tím, že příčinou pouze minimálního úspěchu při zlepšování správy v Demokratické republice Kongo je z velké části nedostatek politické vůle a absorpční kapacity;

72.  uznává, že Demokratická republika Kongo je obecně považována za jeden z nejméně stabilních států na světě; důrazně navrhuje, aby byly ke spolehlivému hodnocení zlepšení vypracovány závazné klíčové ukazatele výkonnosti a cíle; rovněž důrazně žádá, aby byly navržené klíčové ukazatele výkonnosti a cíle realistické;

73.  žádá Komisi a ESVČ, aby v návaznosti na loňskou zprávu o udělení absolutoria, která navrhovala omezení seznamu priorit s cílem umožnit lepší a cílenější strategii rozvojové pomoci, poskytly nejnovější seznam priorit evropské rozvojové pomoci v Demokratické republice Kongo;

Podpora EU na Haiti

74.  opakuje, že je celkově spokojen s prací a úsilím útvarů Komise, jimiž reagovala na zemětřesení na Haiti v roce 2010, a to v nanejvýš kritické situaci pro delegaci Unie a její pracovníky; vítá skutečnost, že Komise dokázala pozastavit platby a výplatu podpory jako důsledek nedostatečného pokroku haitské vládní reformy finančního řízení a nedostatků při postupech zadávání veřejných zakázek;

75.  připomíná nedostatky zjištěné Účetním dvorem, pokud jde o koordinaci, v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité zachovat úzkou koordinaci mezi dárci i v rámci útvarů Komise; požaduje, aby byla průběžně formulována humanitární i rozvojová pomoc a prostřednictvím stálé platformy mezi útvary pomoci, obnovy a rozvoje (LRRD) bylo zajištěno důslednější propojení těchto oblastí; domnívá se, že kdekoli je to možné, musí být mezi ECHO a EuropeAid vytvořeny integrované přístupy s jasně stanovenými cíli koordinace a soudržnou strategií pro jednotlivé země a oba útvary musí sdílet osvědčené postupy; vyzývá Komisi, aby s Parlamentem zahájila dialog; domnívá se rovněž, že bude-li zapojena místní občanská společnost, lze lépe využívat místní znalostní základnu;

76.  připomíná doporučení vydaná v návaznosti na návštěvu delegace Výboru pro rozpočtovou kontrolu na Haiti v únoru 2012 a opětovně trvá na zásadním významu vysledovatelnosti finančních prostředků Unie v oblasti rozvojové pomoci a odpovědnosti za tyto prostředky, což lze zajistit především provázáním rozpočtové podpory s plánovanými výsledky; vyzývá Komisi a ESVČ, aby kladly důraz na dodržování souboru podmínek pro odvětvovou rozpočtovou podporu;

77.  připomíná, že ústředním bodem rozvojové strategie Unie a základním stavebním kamenem řešení jakýchkoli akčních plánů pro krizové situace mají být opatření v oblasti „budování státu“; požaduje, aby byla v souladu se zásahy Unie stanovena vhodná skladba politik;

78.  domnívá se, že krizové a nestabilní situace vyžadují, aby byly rozvíjeny nové přístupy, a zejména k činnostem, jako jsou i) zjišťování rizik na různých operačních úrovních, ii) vypracování prognóz týkajících se pravděpodobných důsledků, a iii) vytváření nástrojů pro omezování rizik a pro přípravu na případnou katastrofu, které zajišťují dostatečnou míru flexibility a možnost využívat odborníků v různých oblastech působnosti;

79.  vyzývá Komisi a ESVČ, aby systematičtěji a společně rozvíjely čtyři fáze cyklu zvládání katastrof; vyzývá Komisi a ESVČ, aby informovaly Parlament o vývoji, zejména pokud jde o řízení rizik a přípravu k naplňování a uskutečňování cílů programů v situaci po katastrofě;

80.  připomíná, že v podobných krizích je třeba náležitě dbát na řádné a operativně účinné fungování rámce veřejné správy v daném státě pro řízení snah o snižování rizika katastrof, což je základním předpokladem pro to, aby byl zásah Unie úspěšný;

Budoucnost ERF

81.  doporučuje, aby byly přesně vymezeny strategie a priority budoucích činností ERF a na tomto základě byl vytvořen systém finančních nástrojů, jenž bude v souladu se zásadami účinnosti a transparentnosti;

82.  vyjadřuje politování nad tím, že jednotlivé ERF nebyly zahrnuty do souhrnného rozpočtu ve finančních pravidlech o souhrnném rozpočtu Evropské unie (nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012);

83.  připomíná, že se Parlament, Rada a Komise dohodly na revizi finančních pravidel, aby bylo možné zahrnout změny, které si vynutily výsledek jednání o víceletém finančním rámci pro období let 2014 až 2020, včetně otázky možného začlenění jednotlivých ERF do rozpočtu Unie; opakuje svou výzvu Radě a členským státům, aby se dohodly na úplném začlenění jednotlivých ERF do rozpočtu Unie;

84.  domnívá se, že nové volební období skýtá novou politickou příležitost vyzvat orgány Unie k tomu, aby v brzké době zahájily úvahy o scénáři pro případné nahrazení nynější dohody z Cotonou, pokud jde období po roce 2020, a jeho hodnocení; připomíná názor Parlamentu, že ERF by měl být do souhrnného rozpočtu začleněn co nejdříve;

85.  je toho názoru, že začlenění jednotlivých ERF do souhrnného rozpočtu posílí demokratickou kontrolu, neboť Parlament by se podílel na určování strategických priorit týkajících se přidělování finančních prostředků, a rovněž to zajistí účinnější provádění a lepší mechanismy koordinace jak v ústředí Komise, tak na provozních úrovních; žádá Komisi, aby v následujícím posouzení opět řádně zvážila finanční dopady, jež by mělo začlenění jednotlivých ERF do souhrnného rozpočtu na členské státy, jakož i možný závazný klíč pro určování příspěvků členských států;

86.  domnívá se, že zjednodušení a sblížení pravidel jednotlivých ERF povede k omezení rizika výskytu chyb a nehospodárnosti a zvýší úroveň transparentnosti a právní jistoty; vyzývá Komisi, aby předložila návrh jediného finančního nařízení pro všechny ERF; v souvislosti s diskusí o budoucí interní dohodě o 11. ERF vyjadřuje politování nad tím, že Komise nepředložila návrh jediného finančního nařízení, které by zjednodušilo řízení ERF;

Opatření navazující na usnesení Parlamentu

87.  vyzývá Účetní dvůr, aby do své příští výroční zprávy zahrnul přehled opatření navazujících na doporučení Parlamentu, která vydal ve svých zprávách týkajících se každoročního udělování absolutoria.

(1) Úř. věst. C 398, 12.11.2014, s. 1.
(2) Úř. věst. C 401, 13.11.2014, s. 264.
(3) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.
(4) Úř. věst. L 287, 4.11.2010, s. 3.
(5) Úř. věst L 314, 30.11.2001, s. 1 a Úř. věst L 324, 7.12.2001, s. 1.
(6) Úř. věst. L 156, 29.5.1998, s. 108.
(7) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 355.
(8) Úř. věst. L 247, 9.9.2006, s. 32.
(9) Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 53.
(10) Úř. věst. L 83, 1.4.2003, s. 1.
(11) Úř. věst. L 78, 19.3.2008, s. 1.
(12) Úř. věst. C 398, 12.11.2014, s 1.
(13) Úř. věst. C 401, 13.11.2014, s. 264.
(14) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.
(15) Úř. věst. L 287, 4.11.2010, s. 3.
(16) Úř. věst L 314, 30.11.2001, s. 1 a Úř. věst L 324, 7.12.2001, s. 1.
(17) Úř. věst. L 156, 29.5.1998, s. 108.
(18) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 355.
(19) Úř. věst. L 247, 9.9.2006, s. 32.
(20) Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 53.
(21) Úř. věst. L 83, 1.4.2003, s. 1.
(22) Úř. věst. L 78, 19.3.2008, s. 1.


Udělení absolutoria za rok 2013: souhrnný rozpočet EU – Evropský parlament
PDF 717kWORD 258k
Rozhodnutí
Usnesení
1.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl I – Evropský parlament (2014/2078(DEC))
P8_TA(2015)0121A8-0082/2015

Evropský parlament,

—  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2013(1),

—  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2013 (COM(2014)0510 – C8-0147/2014)(2),

—  s ohledem na zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok 2013, oddíl I – Evropský parlament(3),

—  s ohledem na výroční zprávu interního auditora za rozpočtový rok 2013,

—  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2013, spolu s odpověďmi orgánů(4),

—  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(5) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2013 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a článek 318 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(6),

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(7), a zejména na články 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

—  s ohledem na rozhodnutí předsednictva ze dne 27. dubna 2005 o vnitřních předpisech pro plnění rozpočtu Evropského parlamentu(8), a zejména na článek 13 tohoto rozhodnutí,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2012 o pokynech pro rozpočtový proces pro rok 2013 – oddíly I, II, IV, V, VI, VII, VIII, IX a X(9),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 29. března 2012 o odhadu příjmů a výdajů Parlamentu na rozpočtový rok 2013(10),

—  s ohledem na článek 94, čl. 98 odst. 3 a přílohu V jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0082/2015),

A.  vzhledem k tomu, že dne 25. června 2014 přijal předseda účetní závěrku Parlamentu za rozpočtový rok 2013;

B.  vzhledem k tomu, že generální tajemník jako hlavní pověřená schvalující osoba dne 6. listopadu 2014 osvědčil, že získal přiměřenou jistotu, že zdroje přidělené do rozpočtu Parlamentu byly použity k zamýšlenému účelu a v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

C.  vzhledem k tomu, že audit Účetního dvora dospěl k závěru, že pokud jde o správní výdaje v roce 2013, fungovaly systémy dohledu a kontroly, které jsou vyžadovány nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012, ve všech orgánech uspokojivě;

D.  vzhledem k tomu, že čl. 166 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 vyžaduje, aby každý orgán Unie učinil všechna vhodná opatření, aby vyhověl připomínkám připojeným k rozhodnutí Evropského parlamentu o absolutoriu,

1.  uděluje absolutorium svému předsedovi za plnění rozpočtu Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2013;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv a evropskému inspektorovi ochrany údajů a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2.Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl I – Evropský parlament (2014/2078(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl I – Evropský parlament,

–  s ohledem na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv o šetření z vlastního podnětu OI/1/2014/PMC ze dne 26. února 2015 týkající se upozorňování na nekalé praktiky (whistleblowing),

–  s ohledem na článek 94, čl. 98 odst. 3 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8–0082/2015),

A.  vzhledem k tomu, že ve svém potvrzení konečné účetní závěrky účetní Parlamentu prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka poskytuje ve všech významných aspektech věrný a poctivý obraz finanční situace Parlamentu, a že nezjistil žádné okolnosti, které by byly důvodem pro formulaci jakýchkoli výhrad;

B.  vzhledem k tomu, že Účetní dvůr při svém auditu dospěl k závěru, že audit nezjistil žádné závažné nedostatky u témat, která byla předmětem auditu v případě Parlamentu, a systémy dohledu a kontroly, pokud jde o správní výdaje v roce 2013, byly shledány účinnými;

C.  vzhledem k tomu, že v souladu s běžnými postupy byl správě Parlamentu zaslán dotazník a že Výbor pro rozpočtovou kontrolu většinu odpovědí v přítomnosti místopředsedy odpovědného za rozpočet, generálního tajemníka a interního auditora projednal; vzhledem k tomu, že poprvé nebyla řada otázek poslanců zodpovězena ani písemně, ani ústně, kvůli čemuž Parlament neměl k dispozici příslušné informace, aby mohl učinit odpovědné rozhodnutí ohledně některých významných hledisek souvisejících s absolutoriem Evropského parlamentu;

D.  vzhledem k tomu, že kontrola je nutná, aby bylo zajištěno, aby se správa Parlamentu a politické vedení zodpovídaly občanům Unie; vzhledem k tomu, že trvale existuje prostor pro zlepšování kvality, efektivity a účinnosti při správě veřejných financí;

E.  vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě přijaté dne 11. července 2014 uvádí, že možné úspory v rozpočtu Unie vyplývající z centralizace činností Parlamentu by činily přibližně 114 milionů EUR ročně;

F.  vzhledem k tomu, že Parlament je jediným orgánem Unie, který neuděluje absolutorium generálnímu tajemníkovi, ani příslušnému místopředsedovi, ale svému předsedovi;

Účetní závěrka Evropského parlamentu

1.  konstatuje, že konečná výše prostředků Parlamentu na rok 2013 činila celkově 1 750 463 939 EUR, tj. 19,07 % prostředků v okruhu V víceletého finančního rámce vyčleněných na správní výdaje orgánů a institucí Unie jako celku v roce 2013; částka rozpočtu představovala zvýšení oproti roku 2012 o 1,9 % (1 717 868 121 EUR);

2.  konstatuje, že celkové příjmy zapsané do účtů k 31. prosince 2013 činily 158 117 371 EUR (v roce 2012: 175 541 860 EUR), včetně účelově vázaných příjmů ve výši 25 991 783 EUR (v roce 2012: 22 274 843 EUR);

3.  bere na vědomí, že čtyři kapitoly představovaly 70 % celkových prostředků: kapitola 10 (Členové orgánu), kapitola 12 (Úředníci a dočasní zaměstnanci), kapitola 20 (Budovy a náklady s nimi spojené) a kapitola 42 (Výdaje na parlamentní asistenci);

4.  bere na vědomí údaje, na jejichž základě byla sestavena účetní závěrka Parlamentu za rozpočtový rok 2013, jmenovitě:

a)  Dostupné prostředky (v EUR)

prostředky na rok 2013:

1 750 463 939

neautomatické přenosy prostředků z rozpočtového roku 2012:

0

automatické přenosy prostředků z rozpočtového roku 2012:

305 457 875

prostředky odpovídající účelově vázaným příjmům na rok 2013:

25 991 783

přenosy prostředků odpovídajících účelově vázaným příjmům z roku 2012:

106 900 532

Celkem:

2 188 814 129

b)  Využití prostředků v rozpočtovém roce 2013 (v EUR)

závazky:

2 162 476 429

provedené platby:

1 769 756 705

prostředky automaticky přenesené do následujícího roku včetně prostředků z účelově vázaných příjmů:

384 709 057

prostředky přenesené neautomaticky:

734 000

zrušené prostředky:

33 114 755

c)  Rozpočtové příjmy (v EUR)

prostředky přijaté v roce 2013:

158 117 371

d)  Celková rozvaha k 31. prosince 2013 (v EUR)

1 573 957 198

5.  bere na vědomí, že v roce 2013 bylo 99,02 % prostředků zapsaných v rozpočtu Parlamentu využito s mírou zrušení 0,8 % a že stejně jako v předchozích letech bylo dosaženo velmi vysoké úrovně plnění rozpočtu;

6.  upozorňuje však, že z vysokého procenta plnění rozpočtu nevyplývá, zda zahrnuje převody za účelem převedení jakýchkoliv prostředků, které jsou na konci roku k dispozici, do rozpočtových položek na budovy, a zejména na zálohové platby předem, jež mají snížit budoucí splátky úroků; proto si přeje obdržet údaj o plnění rozpočtu před zahájením postupu „sběrných převodů“;

7.  v této souvislosti konstatuje, že z předběžných prostředků a z jiných zdrojů byla převedena celková částka 54 000 000 EUR jako příspěvek na financování rozšíření a renovace budovy Konrad Adenauer (KAD), což je hlavní stavební projekt v Lucemburku;

8.  konstatuje, že tento krok přinese úsporu v odhadované výši 18 100 000 EUR na úhradě poplatků během celého období stavebních prací a amortizace úvěru; připomíná svým příslušným orgánům, že předběžné financování a splátky budov by měly být stanoveny jako součást rozpočtové strategie; vyzývá své příslušné orgány, aby proto sestavovaly rozpočet na politiku Parlamentu v oblasti nemovitostí při budoucích akvizicích budov s dostatečnou jasností;

9.  připomíná své správě, že Parlament opakovaně žádal, aby jeho politika v oblasti nemovitostí byla řádně rozpočtována; očekává, že tak bude učiněno nejpozději v rozpočtovém roce 2016;

10.  kritizuje stále rostoucí míru přenosů prostředků, která v roce 2013 činila 305 457 875 EUR (v roce 2012: 222 900 384 EUR);

Výroky Účetního dvora ve věci spolehlivosti účetní závěrky za rok 2013 a legality a správnosti operací, na nichž se zakládá

11.  oceňuje skutečnost, že audit nezjistil žádné závažné nedostatky u témat, která byla předmětem auditu v případě Parlamentu;

12.  připomíná, že Účetní dvůr provádí specifické posouzení správních a jiných nákladů jako jediné skupiny politik pro všechny instituce Unie;

13.  bere na vědomí, že podle zjištění Účetního dvora z testování operací vyplývá, že nejpravděpodobnější míra chyb vyskytujících se v základním souboru u této skupiny politik činí 1 %, tudíž operace nejsou zatíženy významnou chybou a systémy dohledu a kontroly jsou považovány za účinné;

14.  bere na vědomí, že se při auditu zkoumal vzorek 153 operací, který se skládal z 95 platebních operací z titulu platů, důchodů a souvisejících příspěvků, 17 plateb z titulu zakázek souvisejících s budovami a 41 plateb souvisejících s jinými výdaji; zdůrazňuje, že správní a související výdaje se považují za oblast s nízkým rizikem, a žádá proto Účetní dvůr, aby se při své analýze více soustředil na oblasti náchylnější k chybám, konkrétně nedodržování předpisů při postupech zadávání veřejných zakázek, výdaje související s budovami a plnění smluvních zakázek;

15.  připomíná, že významných úspor lze dosáhnout, bude-li mít Parlament pouze jedno sídlo;

Výroční zpráva interního auditora

16.  konstatuje, že na schůzce příslušného výboru s interním auditorem konané dne 26. ledna 2015 představil interní auditor svou výroční zprávu podepsanou dne 23. července 2014 a vysvětlil, že v roce 2013 provedl tyto auditní činnosti ve správních útvarech Parlamentu:

   konzultace ve věci výdajů parlamentních výborů a meziparlamentních delegací na reprezentaci a recepce;
   průřezový následný audit nedokončených opatření ze zpráv o interním auditu – fáze I a II z roku 2013;
   audit externího odborného poradenství pro STOA (výbor pro posuzování vědeckých a technologických možností);
   pravidelná prověrka stavebního projektu Konrad Adenauer (KAD) – fáze 1: organizační a řídící systémy projektu;
   prověrka projektu nového systému finančního řízení (FMS) – fáze 1: rozsah projektu, správa a řízení, zdroje a řízení rizik;
   audit externího odborného poradenství pro generální ředitelství pro vnější politiky;
   audit informačních kanceláří a procesu vypořádání zálohových plateb („vyúčtování“);

17.  u auditní prověrky stavebního projektu Konrad Adenauer (KAD) zdůrazňuje, že:

   musí být i nadále zajištěna efektivita a účinnost partnerství s lucemburskými orgány po celou dobu realizace projektu;
   musí být zajištěno odpovídající personální obsazení týmu pro projekt KAD po celou dobu realizace projektu;
   musí být přesněji vymezeny a vyjasněny postupy finančního řízení a kontroly, které se vztahují na provádění dohody o splátkovém pronájmu s realitní společností „SI KAD PE“;

18.  požaduje, aby byl do 20. května 2015 vypracován stručný seznam (tři strany) nejdůležitějších výtek obsažených ve výroční zprávě útvaru interního auditu;

Audit rámce vnitřní kontroly Parlamentu

19.  konstatuje, že koncem roku 2013 po řadě po sobě jdoucích následných auditů zůstalo z původně dohodnutých 452 opatření týkajících se rámce vnitřní kontroly stále nedokončeno 13 opatření; bere na vědomí pokrok u čtyř z těchto 13 opatření, který umožnil přehodnotit reziduální riziko ze „značného“ na „mírné“;

20.  naléhavě vyzývá vedení jednotlivých útvarů i centrální vedení, aby neprodleně provedla zbývající „nedokončená opatření“; vyzývá je, aby uplatňovala přísnější časové plány pro provedení těchto opatření; žádá interního auditora, aby průběžně informoval Výbor pro rozpočtovou kontrolu o pokroku dosaženém u těchto opatření; rovněž je žádá, aby vyčíslila náklady na nová opatření navržená v tomto usnesení a úspory plynoucí z těchto opatření a aby tyto náklady zahrnula do sledování udělení absolutoria za rok 2013;

Opatření přijatá v návaznosti na usnesení o udělení absolutoria na rok 2012

21.  bere na vědomí písemné odpovědi na usnesení o udělení absolutoria za rok 2012, které byly dány Výboru pro rozpočtovou kontrolu dne 28. října 2014, a vystoupení generálního tajemníka k různým otázkám a požadavkům usnesení o udělení absolutoria Parlamentu za rok 2012 a následnou výměnu názorů s členy výboru; vyjadřuje politování nad tím, že některá doporučení Parlamentu nebyla odpovídajícím způsobem zohledněna;

22.  bere na vědomí, že po pěti letech uplatňování nového statutu parlamentních asistentů mělo být do konce roku 2014 předloženo jeho vyhodnocení, tak jak generální tajemník přislíbil v ústních i písemných odpovědích ohledně plnění doporučení Parlamentu pro udělení absolutoria za rok 2012; žádá, aby se vyhodnocení provedlo ve spolupráci se zástupci akreditovaných parlamentních asistentů z minulého volebního období, kteří nadále v Parlamentu pracují, aby bylo toto vyhodnocení předloženo do 30. června 2015 a aby byl o výsledcích tohoto vyhodnocení informován Výbor pro rozpočtovou kontrolu; poukazuje na to, že k 31. prosince 2013 bylo v Parlamentu zaměstnáno 1 763 akreditovaných asistentů;

23.  konstatuje, že odbor stravování zaznamenal ke konci roku 2013 schodek ve výši 3 500 000 EUR; je překvapen, že zvýšení počtu zákazníků přibližně o 150 % v období 2002–2011 nevyužil odbor k dosažení vyrovnané finanční situace; s ohledem na druhou úpravu cen (schválenou předsednictvem dne 10. června 2013) opakuje svůj požadavek, aby se cenová politika v Parlamentu neodchylovala od běžných zvyklostí v jiných institucích; poukazuje například na odlišnou cenovou strukturu ve stravovacích zařízeních a v kavárnách Komise; poukazuje navíc na to, že značný nárůst cen nabízených jídel nejen že nebyl doprovázen nárůstem kvality ani pestrosti výběru, ale naopak došlo k jejich podstatnému zhoršení;

24.  táže se na důvod zvýšené ceny kávy prodávané u vstupu do některých jednacích místností parlamentních výborů, která je o 20 % dražší než stejný nápoj prodávaný ve stejném typu automatů nebo v kavárně Parlamentu; poukazuje na to, že tuto službu poskytuje stejná společnost jako stravování, která zároveň provozuje automaty Nespresso umístěné v Parlamentu; má za to, že je zapotřebí zdůvodnit dodatečné náklady rozšíření této smlouvy uzavřené mezi Parlamentem a dodavatelskou společností;

25.  má za to, že je třeba přikládat zvláštní význam tomu, aby se zlepšily možnosti malých a středních podniků (MSP), pokud jde o přístup na trhy s koncesemi v celé Unii; je toho názoru, že smlouva, již Evropský parlament uzavřel se společností, která v současnosti odpovídá za stravování v bruselském sídle, představuje překážku volnému poskytování služeb, neboť zbavuje MSP obchodních práv a příležitostí, jichž donedávna požívaly; žádá, aby bylo zváženo zavedení jisté flexibility v koncesních smlouvách s cílem zaručit, že ostatní poskytovatelé služeb budou mít účinný a nediskriminační přístup k jednorázově poskytovaným službám; zastává názor, že to navíc přispěje k lepšímu využití zdrojů a přinese kvalitnější služby za lepší cenu;

Absolutorium Parlamentu za rok 2013

26.  bere na vědomí výměnu názorů mezi místopředsedy odpovědnými za rozpočet, generálním tajemníkem a Výborem pro rozpočtovou kontrolu v přítomnosti členů Účetního dvora a interního auditora dne 26. ledna 2015;

27.  znovu potvrzuje, že řídící orgány a správa Parlamentu se v průběhu udělování absolutoria zodpovídají z nakládání se zdroji, které byly dány Parlamentu k dispozici, a je proto zásadní, aby celý rozhodovací postup probíhal zcela transparentním způsobem, který má zajistit, aby si občané Unie mohli utvořit věrný a přesný obrázek o tom, jak Parlament přijímá rozhodnutí a používá zdroje, které má k dispozici;

28.  pozastavuje se nad tím, že generální tajemník neodpověděl na řadu otázek poslanců; znovu opakuje, že účinný dohled nad plněním rozpočtu Parlamentu jak v minulosti, tak v budoucnosti vyžaduje úzkou spolupráci mezi správou Parlamentu a Výborem pro rozpočtovou kontrolu; žádá proto generálního tajemníka, aby vyplnil dotazník a písemně odpověděl na následující otázky:

Rámec strategického plnění pro Evropský parlament

Strategické dokumenty

Strategie opatření v oblasti účinnosti zdrojů

Poslanci Evropského parlamentu

Generální ředitelství pro komunikaciKomunikační strategie a příprava informační kampaně pro volby v roce 2014

Akreditovaní parlamentní asistenti (APA)

Generální ředitelství pro infrastrukturu a logistikuStravovací služby

Generální ředitelství pro bezpečnost a ochranu

   a) Generální tajemník při své prezentaci rámce strategického plnění (SEF) pro Evropský parlament dne 3. června 2014 uvedl, že SEF je založen na akademické teorii vypracované na Stanford School of Engineering v Palo Alto (Kalifornie). Mohl by generální tajemník vysvětlit, jaká cesta nebo jaký postup vedly k tomu, že SEF je založen právě na této teorii? Byly předtím, než byla zvolena teorie vypracovaná na Stanford School of Engineering, zvažovány, studovány a srovnávány také jiné teorie vypracované jinými univerzitami nebo specializovanými institucemi, zejména evropskými? Pokud ano, proč byla zvolena právě teorie vypracovaná na Standford School of Engineering? Kdo o tom rozhodl a jakým způsobem?
   b) Je možné používat tuto teorii zdarma, nebo je nutné hradit nějaké poplatky či jiné náklady? Pokud ano, jak vysoké byly tyto náklady?
   c) Bylo nutné v rámci rozvoje SEF zajistit zvláštní školení zaměstnanců na této univerzitě nebo na jiných akademických institucích? Pokud ano, kdo se těchto školení účastnil (jaké platové třídy a funkční skupiny) a kolik jednotlivá školení stála? Jsou do budoucna v souvislosti se SEF plánována další školení? Pokud ano, jaké budou náklady?
   d) Je v plánu zahájení meziútvarové diskuse a diskuse s výborem zaměstnanců a s odbory ohledně SEF? Jakým způsobem bude SEF prováděn, jaká bude lhůta k jeho provedení a předpokládané náklady?
   e) V průběhu posledních měsíců představil generální tajemník předsednictvu Parlamentu celou řadu strategických dokumentů o fungování Parlamentu, které se přímo a zásadně dotýkají administrativního řízení i přístupu Parlamentu k legislativě a k evropským politikám. Vzhledem k tomu, že tyto dokumenty mají zásadní význam pro organizaci a rozvoj naší práce, proč nebyl zaveden postup spočívající v diskusích a rozhodování i mimo předsednictvo Paralamentu, který by umožňoval účast všech dotčených stran?
   f) Bylo před navržením a zavedením nové zasedací doby provedeno zhodnocení dopadu změn pracovní doby na organizaci práce poslanců (omezení časového prostoru pro zasedání, pracovní schůze, setkání s organizacemi a s občany mimo oficiální zasedání)? Proč nebylo toto rozhodnutí, které se bezprostředně týká organizace práce poslanců, s poslanci konzultováno?
   g) Jaká je bilance po prvních měsících provozu jednotného kontaktního místa parlamentních služeb pro poslance?
   h) Součástí této kampaně bylo Setkání evropské mládeže, které se konalo v květnu 2014 ve Štrasburku a zúčastnilo se jej 5000 mladých lidí. Byla při přípravě této akce zohledněna hospodářská situace v Evropě a to, jaký dojem by výdaje na akci tohoto formátu mohly učinit na evropskou mládež?
   i) Je koncept „JEDNAT. OVLIVŇOVAT. ROZHODOVAT.“ obecně považován za úspěšný? Jakými výkonnostními ukazateli se tento úspěch měří? Jakým způsobem se tento koncept používá po volbách a byla po volební a hodnotové kampani vypracována nějaká hodnotící zpráva? Poskytněte prosím Výboru pro rozpočtovou kontrolu kopii hodnocení.
   j) Jakým způsobem byl posouzen/hodnocen víceletý grantový program na období 2012–2014, jehož cílem bylo zvýšit povědomí o úloze Evropského parlamentu, a je možné tato hodnocení poskytnout Výboru pro rozpočtovou kontrolu?
   k) Byla již vyhodnocena účinnost nástroje pro přijímání akreditovaných parlamentních asistentů (APA-PEOPLE), který byl zaveden u příležitosti nového volebního období?
   l) Z jakého důvodu byli někteří akreditovaní parlamentní asistenti zahrnuti na příslušné seznamy e-mailových adres Parlamentu s několikaměsíčním zpožděním (asistenti pro 8. volební období), v důsledku čehož nedostávali informace týkající se jejich práce? Byla učiněna nějaká opatření?
   m) Z jakého důvodu jsou ceny v budově SQM o 25 % vyšší než ceny v jídelně v budově ASP? Nenarušuje to snahy o snížení počtu strávníků v přeplněné jídelně v budově ASP?
   n) Jaká opatření byla vymezena za účelem zvýšení bezpečnosti po jejích nedávných narušeních, zejména po proniknutí kurdských demonstrantů do budovy Parlamentu dne 7. října 2014? Bude Nový koncept globální bezpečnosti aktualizován?
   o) Zakoupil Parlament elektronický systém rozpoznávání registračních značek vozidel? Jaké byly náklady na jeho pořízení? Byl tento systém nainstalován a používá se u vjezdů do garáží, aby se ověřilo, zda registrační značka odpovídá údajům na průkazce pro vstup?

29.  v zájmu větší transparentnosti a účinnosti politické a správní činnosti Evropského parlamentu doporučuje, aby všechny pořady jednání a zápisy ze zasedání, stejně jako rozhodnutí rozhodovacích orgánů Parlamentu byly ihned oznamovány všem poslancům, zaměstnancům Parlamentu i veřejnosti obecně; připomíná, že bývalý výbor pro jednací řád představoval užitečný prostor pro diskuse a pro transparentní a veřejné zlepšování jak postupů podle jednacího řádu, tak vnitřních záležitostí Parlamentu; doporučuje v tomto smyslu, aby byl vytvořen neutrální výbor pro jednací řád a vnitřní záležitosti, který umožní řešit tyto otázky, o nichž se poté bude hlasovat na plenárním zasedání Parlamentu;

30.  je hluboce znepokojen tím, že Parlament vyčlenil v období 2013–2014 17 800 000 EUR na propagační činnosti popsané jako institucionální předvolební kampaň, avšak účast v evropských volbách v roce 2014 opět poklesla na 42,54 % (v roce 2009 činila 43 %); žádá přijetí nové strategie za účelem zvýšení atraktivity evropských voleb v členských státech;

31.  zdůrazňuje, že zpráva o externím ex post hodnocení komunikační strategie před volbami v roce 2014 se očekává do června 2015; žádá, aby byl Výbor pro rozpočtovou kontrolu informován o datu zveřejnění; očekává, že zpráva bude obsahovat podrobnou analýzu prostředků;

32.  konstatuje, že průzkum Eurobarometr týkající se Evropského parlamentu (EB/EP 82.5) ukazuje, že během předvolební kampaně v roce 2014 mělo 23 % respondentů velmi negativní a 43 % neutrální představu o Parlamentu; zdůrazňuje, že z mediální analýzy vyplývá, že negativní představa je často spojena s finančními opatřeními pro poslance, jako jsou například příspěvky, platy a obecně vzato rozpočet Parlamentu; je proto přesvědčen, že za účelem zvýšení důvěry v Parlament a podpory Parlamentu je třeba provést strukturální zlepšení, například v oblasti úplné transparentnosti a v oblasti účtování příspěvku na všeobecné výdaje;

33.  konstatuje, že vytvoření nového generálního ředitelství pro parlamentní výzkumné služby přinese nezávislé akademické poradenství zejména pro jednotlivé poslance a bude takto doplňovat činnost tematických sekcí, které naplňují potřeby parlamentních orgánů;

34.  vítá zřízení služby pro posuzování dopadů právních předpisů Unie; požaduje, aby se tato služba zaměřila na kompromisní návrhy vyjednané Parlamentem a pozměňovací návrhy Parlamentu k návrhům Komise, které vyjednal Parlament; požaduje, aby byla vypracována koncepce včasného posuzování právních předpisů a jejich dopadů, aby se zvýšila informovanost poslanců o této službě a aby byl do 30. října 2015 předložen rozpis celkových nákladů; požaduje, aby si tato služba pravidelně vyměňovala informace s příslušnými útvary Komise, Rady a vnitrostátních parlamentů;

35.  bere na vědomí dohodu o spolupráci mezi Evropským hospodářským a sociálním výborem, Výborem regionů a Parlamentem, která byla konečně podepsána dne 5. února 2014 a jejíž provádění započalo významným přesunem zaměstnanců obou výborů do GŘ pro parlamentní výzkumné služby (EPRS); zastává názor, že by měla být zlepšena efektivní interinstitucionální spolupráce, a je přesvědčen, že společné využívání odborného zázemí a kupní síly v oblastech, v nichž tyto instituce potřebují služby podobné povahy, by mělo zlepšit výsledky a může snížit celkové náklady; očekává, že rozvoj spolupráce mezi těmito třemi institucemi poslouží svým účelům, bude vyvážené povahy a bude stejnou měrou ku prospěchu všem třem institucím; žádá je, aby po roce fungování této spolupráce provedly individuální vyhodnocení dopadu této dohody, jak z hlediska lidských zdrojů, nákladů, součinností a přidané hodnoty, tak z hlediska obsahu;

36.  bere na vědomí vytvoření generálního ředitelství pro bezpečnost; připomíná, že internalizace bezpečnostních služeb Parlamentu přinesla v roce 2013 úspory ve výši 195 000 EUR a předpokládá se, že za období 2013–2016 díky ní vzniknou úspory ve výši 11 milionů EUR; považuje za vhodné jednat s belgickým státem o jeho větším přispění k bezpečnosti Parlamentu vzhledem ke skutečnosti, že má z přítomnosti institucí Unie na svém území hospodářský prospěch; žádá, aby bylo Výboru pro rozpočtovou kontrolu do 30. září 2015 předloženo hodnocení kvality bezpečnostní služby před vytvořením generálního ředitelství pro bezpečnost a ochranu a poté; trvá na tom, aby byla vypracována srovnávací studie bezpečnostních systémů ostatních institucí;

37.  opakuje, že zachování bezpečnosti budov Parlamentu a jejich bezprostředního okolí musí být nejvyšší prioritou; požaduje, aby v rámci těchto prací byla zlepšena bezpečnost parkovišť;

38.  je znepokojen nevyrovnaným poměrem žen a mužů ve správě Parlamentu: k 31. prosince 2013 bylo 29 % žen ve funkci vedoucích oddělení, 34 % ředitelek a 33 % generálních ředitelek; žádá, aby byl spuštěn plán pro rovné příležitosti, zejména pokud jde o vedoucí pozice, aby se tato nerovnováha vyřešila co nejdříve;

39.  požaduje, aby byly vedoucí úrovně správy Parlamentu obsazeny způsobem vyváženým z hlediska země původu; očekává do konce roku 2015 zprávu, do jaké míry byl tento požadavek splněn;

40.  požaduje, aby byl do konce roku 2015 předložen přehled meziročního vývoje počtu zaměstnanců a osobních nákladů v rozlišení podle platových tříd a úrovní vedení; žádá správu Parlamentu o pokyny ohledně toho, zda by bylo možné vyvodit pro tuto práci významné závěry ze srovnatelných studií týkajících se správ mezinárodních parlamentních shromáždění; konstatuje, že ve zprávách by měly být v zájmu transparentnosti uváděny také činnosti prováděné externími odborníky, což je i v zájmu voličů; se znepokojením sleduje početný personál v kanceláři předsedy Evropského parlamentu, který čítá 35 zaměstnanců včetně dvou řidičů a osobního parlamentního zřízence, což dává špatný příklad, pokud jde o snižování nákladů a fiskální odpovědnost Parlamentu;

41.  bere na vědomí, že dne 15. dubna 2013 přijalo předsednictvo prováděcí opatření ke kodexu chování poslanců; je však znepokojen nedostatečným prováděním a rozdíly ve výkladu, o nichž informovala koalice nevládních organizací(11), a vyzývá k posílení úlohy poradního výboru tím, že mu bude přiznáno právo iniciativy k zahájení namátkových kontrol prohlášení o zájmech předkládaných poslanci;

42.  vítá, že poslanci musí transparentněji informovat o vedlejších činnostech, které vyvíjejí při výkonu veřejné funkce; připomíná však, že poslanci, podobně jako členové vnitrostátních parlamentů, nemají výlučný mandát, a mohou tedy vykonávat profesní činnost; je toho názoru, že přesnější formát prohlášení pro poslance by přispěl k větší transparentnosti a k zamezení potenciálním střetům zájmů; žádá generálního tajemníka, aby vytvořil veřejnou databázi všech vedlejších činností jednotlivých poslanců, která by byla přístupná na internetových stránkách Parlamentu;

43.  zdůrazňuje nutnost větší transparentnosti v oblasti příspěvků na všeobecné výdaje pro poslance; žádá předsednictvo, aby definovalo přesnější pravidla ohledně odpovědnosti za výdaje povolené v rámci tohoto příspěvku, aniž by tím Parlamentu vznikly další náklady;;

44.  je znepokojen nedostatkem ex post ověřování využívání služebních vozů ze strany poslanců a tím, že předseda Parlamentu má k dispozici dva služební vozy;

45.  je rád tomu, že 5% snížení cestovních výdajů poslanců a výdajů na služební cesty zaměstnanců přineslo v roce 2013 úspory ve výši 4 milionů EUR; považuje za vhodné nadále vést přísnou politiku snižování cestovních výdajů prostřednictvím dohod sjednaných s leteckými společnostmi; vyzývá generálního tajemníka, aby předložil příslušné návrhy;

Řízení režimu finančních příspěvků pro skupinové návštěvy

46.  je hluboce znepokojen, že Účetní dvůr se v situační zprávě o finančním řízení rozpočtu Unie vyjádřil o praxi vyplácení hotovosti při úhradě nákladů skupinovým návštěvám jako o „značném riziku“; zdůrazňuje, že v roce 2013 bylo 73 % těchto dotací vyplaceno v hotovosti a pouze 27 % bankovním převodem; je znepokojen vysokým rizikem poškození pověsti Parlamentu a značným bezpečnostním rizikem spojeným s vyplácením hotovosti skupinovým návštěvám;

47.  zdůrazňuje potřebu a význam toho, aby byly skupinové návštěvy před svou návštěvou informovány o udržitelných způsobech dopravy do Parlamentu; doporučuje, aby byly zavedeny různé sazby pro náhradu nákladů v závislosti na zvolených dopravních prostředcích a objemu emisí;

48.  zdůrazňuje, že Parlament a Rada musí za účelem zajištění dlouhodobých úspor v rozpočtu Unie řešit potřebu vypracování plánu na zavedení jednoho sídla, tak jak je uvedeno v několika předchozích usneseních Parlamentu;

Generální ředitelství pro vnitřní politiky a generální ředitelství pro vnější politiky

49.  poukazuje na náklady na delegace, smíšená parlamentní shromáždění, delegace ad hoc a mise pro sledování průběhu voleb mimo Unii, které v roce 2013 činily zhruba 5 794 360 EUR; požaduje do konce roku 2015 příslušné vyúčtování nákladů v těchto oblastech za období 2005–2015;

50.  se znepokojením konstatuje, že náklady na jednu delegaci v parlamentním shromáždění činily 493 193 EUR; vyzývá předsednictvo, aby vytvořilo jednoduché, ale účinné zásady pro ekonomičtější nákladovou strukturu návštěv delegací, zejména se zřetelem k jejich politické důležitosti, délce trvání a výsledkům;

Meziparlamentní delegace

51.  má za to, že je naléhavě důležité vytvořit internetové stránky meziparlamentních delegací a naplnit je obsahem; považuje za stejně zásadní, aby se, pokud to rozpočet dovolí, veřejná zasedání vysílala naživo prostřednictvím webstreamingu, obdobně jako zasedání parlamentních výborů;

Generální ředitelství pro komunikaci

52.  s politováním konstatuje, že program víceletých grantů na období 2012–2014, který měl za cíl zvýšit informovanost o úloze Parlamentu, stál přibližně 14 500 000 EUR; vyjadřuje pochybnosti, zda tento program grantů opravdu představuje jednu z hlavních oblastí činnosti Parlamentu a úkolů, které vyplývají z jeho výsadních pravomocí, kterými jsou legislativní a rozpočtové rozhodování a rozpočtová kontrola; vyzývá správu Parlamentu, aby Výboru pro rozpočtovou kontrolu poskytla externí vyhodnocení tohoto grantového programu v dostatečném předstihu před udělováním absolutoria za rok 2014.

53.  požaduje předložení úplného vyúčtování veškerých dotací z rozpočtu Parlamentu na komunikační projekty s uvedením odpovídajícího rozpočtu a příslušných příjemců;

54.  požaduje předložení vyúčtování případných výdajů na organizace „MEP Ranking“ a „VoteWatch Europe“ z rozpočtu Parlamentu; ohrazuje se proti tomu, že práce poslanců Parlamentu v těchto organizacích se posuzuje podle kvantitativních kritérií, což může vytvářet nevhodné pobídky a vést ke zbytečné práci; domnívá se, že dochází k byrokratizaci i omezení svobody, pokud jde o výkon poslaneckého mandátu;

EuroparlTV

55.  připomíná, že rozpočet na EuroparlTV v roce 2013 činil 8 000 000 EUR a v roce 2014 pak 5 000 000 EUR a oceňuje, že díky rozšíření o nové činnosti a projekty se zlepšila kvalita této služby; konstatuje, že mezi lety 2012 a 2014 se průměrný měsíční počet sledovaných videí zvýšil z 53 000 na 400 000;

56.  připomíná, že v návaznosti na rozhodnutí předsednictva ze dne 12. prosince 2012 byla v roce 2014 zahájena externí studie, která má poskytnout náměty pro budoucí vývoj služby internetových videopořadů Parlamentu (EuroparlTV); konstatuje, že doporučení této studie mají být uskutečněna během prvního pololetí roku 2015;

Cena LUX

57.  bere na vědomí, že výdaje na filmovou cenu LUX v roce 2013 činily 448 000 EUR v intencích nákladů z roku 2012 (434 421 EUR) a zahrnovaly:

   postup oficiálního výběru a soutěže;
   komunikaci v Bruselu a ve Štrasburku;
   informování poslanců a specializovaných mediálních partnerů a také široké veřejnosti;
   náklady na výrobu titulků ve 24 úředních jazycích;
   vytvoření adaptace vítězného filmu pro sluchově a zrakově postižené;
   účast Parlamentu na významných evropských filmových akcích v rámci propagace ceny LUX;

58.  vyzývá k zefektivnění jejího rozpočtu;

59.  požaduje, byl do konce roku 2015 mezi poslanci proveden reprezentativní průzkum, zda je v jejich členském státě cena LUX známa a případně jak je posuzována;

Informační kanceláře

60.  se znepokojením konstatuje, že výdaje na služební cesty v informačních kancelářích v roce 2013 činily 1 839 696 EUR, přičemž služební cesty do Štrasburku činily 1 090 290 EUR; lituje toho, že náklady na služební cesty z informačních kanceláří do Štrasburku se zvýšily oproti roku 2012 o 7 % a o další 2 % se zvýšily v důsledku vytvoření nové informační kanceláře v Chorvatsku; žádá o uvedení nejdůležitějších důvodů ke služebním cestám z informačních kanceláří odděleně pro Štrasburk a Brusel; požaduje vyúčtování služebních cest z příslušných kanceláří za referenční roky 2005, 2010 a 2015, aby mohlo být provedeno srovnání; trvá na tom, že prioritou by mělo být využívání videokonferencí, které jednak umožní strukturální snížení nákladů z rozpočtu Parlamentu a jednak zlepšení ve smyslu vlivu na životní prostředí, přičemž práce Parlamentu nedozná jakékoli újmy;

61.  poukazuje na skutečnost, že internetové stránky některých informačních kanceláří nebyly po volbách aktualizovány; upozorňuje na to, jaké by to mohlo mít důsledky pro důvěryhodnost Parlamentu v očích veřejnosti; trvá na prošetření využívání prostředků přidělených informačním kancelářím včetně vysvětlení výrazných rozdílů v nákladech na internetové připojení v různých členských státech;

Logo Parlamentu

62.  bere na vědomí změnu loga Evropského parlamentu; zdůrazňuje, že je nespokojen s tím, že opět nebyl o rozhodnutí informován ve vhodný čas; žádá odpovědné útvary, aby vysvětlily, jaké byly důvody k této změně, jaký byl rozhodovací postup a jaké byly náklady na tuto změnu;

63.  požaduje podrobný přehled všech externích a interních nákladů na Dům evropských dějin, které se týkají Parlamentu, s odděleně uvedenými náklady na plánování (včetně předběžného plánování), investičními náklady a provozními náklady (včetně rezervy na výstavbu a údržbu, výdaji na zaměstnance a náklady na výstavy); bere na vědomí, že Komise podporuje financování Domu evropských dějin ročním příspěvkem ve výši 800 000 EUR; poukazuje na skutečnost, že Dům evropských dějin bude mít pozitivní přínos nejen pro orgány Unie, ale také pro belgický stát, protože se bude jednat o další turistickou atrakci, která vytváří zisk; proto doporučuje, aby byl belgický stát požádán, aby vytvoření Domu evropských dějin podpořil;

Generální ředitelství pro personál

64.  bere na vědomí, že úředníky Parlamentu (zaměstnance veřejné správy v pracovním poměru na dobu neurčitou) lze ze zásady přijímat pouze formou veřejného výběrového řízení, ve kterém uspěje přibližně 10 % uchazečů, jejichž věkový průměr je 34 let; vyjadřuje své znepokojení nad tím, že přestože je zaměstnanost mladých jednou z priorit Unie, evropským orgánům, včetně Evropského parlamentu, zcela chybí politika na podporu zaměstnanosti mladých do 30 let;

65.  poukazuje na potíže při náboru úředníků nebo dočasných zaměstnanců zejména z některých členských států; poznamenává, že současné platové tabulky a nástupní podmínky, které instituce nabízejí, jsou pro nové zaměstnance méně atraktivní; zdůrazňuje, že pro mnoho občanů členských států EU-15, především těch, kteří se blíží k věkové hranici pro odchod do důchodu, to není nabídka spojená s konkurenceschopnými platy ani s atraktivními kariérními vyhlídkami; trvá na tom, že tato skutečnost spolu s povinným redukováním evropské veřejné správy v nejbližší budoucnosti ohrozí kvalitu poskytovaných služeb a způsobí nebezpečí stále větší geografické nevyváženosti;

66.  požaduje, aby byla přezkoumána činnost, kterou organizuje a financuje výbor zaměstnanců, a aby byly poskytnuty podrobnosti o druzích této činnosti, vzniklých nákladech a o dodržování zásad řádného finančního řízení;

67.  žádá GŘ pro personál a příslušné služby, aby aktivně podporovaly přítomnost žen ve vyšších pozicích nebo „vyhodnotily důvody“ jejich nerovného zastoupení a následně navrhly opatření za účelem usnadnění zapojení žen na vyšších pozicích správy Parlamentu;

68.  bere na vědomí vysoké náklady na „výjezdní zasedání“ a obdobné akce pro zaměstnance v roce 2013 (140 730 EUR za 8 akcí); má za to, že v době krize a všeobecných rozpočtových škrtů mají být náklady na „výjezdní zasedání“ zaměstnanců orgánů Unie úměrné a tato zasedání by se měla pokud možno konat v sídlech institucí, protože jejich přidaná hodnota tak vysoké náklady neospravedlňuje;

Parlamentní asistenti

69.  vyjadřuje podporu opatřením, která byla přijata v rámci přípravy kvůli konci sedmého volebního období a začátku volebního období osmého s cílem organizačně zvládnout ukončení smluv zhruba 1 700 akreditovaných parlamentních asistentů, a zejména aplikaci APA-People; přesto se domnívá, že bylo zapotřebí posílit větším množství personálu některé služby zapojené do postupů pro uzavírání smluv s akreditovanými parlamentními asistenty, aby proběhly rychleji a efektivněji; zdůrazňuje, že personální a technické zdroje nestačily k tomu, aby se zabránilo opožděnému podepisování smluv s některými asistenty, nebo dokonce ukončení smluv, jakož i opožděnému výpočtu diet a dalších přidělených prostředků, což v důsledku vedlo k opožděnému vyplácení platů; přesto uznává, že se postup oproti roku 2009 podstatně zlepšil, a konstatuje, že Parlament musí dál pracovat na zlepšení rychlosti a plynulosti postupu uzavírání pracovních smluv; je znepokojen tím, že se nenabízí řešení pro akreditované parlamentní asistenty, jejichž práva byla omezena tím, že kvůli dřívějším volbám do Parlamentu byly nejméně o měsíc zkráceny jejich pracovní smlouvy; trvá na tom, že je nutno příslušné právní předpisy týkající se doby nutné pro vznik penzijních nároků přizpůsobit změnám skutečného parlamentního cyklu;

70.  vyjadřuje politování nad tím, že sociální zpráva Parlamentu za rok 2013 – stejně jako za předchozí roky – neobsahuje téměř žádné údaje týkající se akreditovaných parlamentních asistentů, ačkoli představují 29,4 % zaměstnanců Parlamentu; žádá, aby byl vzhledem k zásadnímu významu tohoto dokumentu pro zlepšení řízení lidských zdrojů Parlamentu tento nedostatek napraven;

71.  vyjadřuje politování nad rozsudkem Soudu pro veřejnou službu ze dne 12. prosince 2013 ve věci F-129/12 a hluboce lituje toho, že byl Parlament odsouzen za to, že nebyl schopen poskytnout pomoc v případech obtěžování a nezákonného ukončení pracovního poměru akreditovaných parlamentních asistentů; bere na vědomí, že rozhodnutím předsednictva ze dne 14. dubna 2014 byl zřízen poradní výbor pro předcházení obtěžování na pracovišti, aby se tomuto druhu situací u akreditovaných parlamentních asistentů předešlo; přesto vyjadřuje své obavy ohledně nevyváženého složení uvedeného výboru, který tvoří tři kvestoři, jeden zástupce správy a jeden zástupce akreditovaných parlamentních asistentů; poznamenává, že přinejmenším do listopadu 2014 se uvedený výbor zabýval třemi případy a že „kvestoři rozhodli, že nebyly důvody v šetření pokračovat“; žádá proto předsednictvo, aby přezkoumalo své rozhodnutí ohledně složení výboru tak, aby bylo vyváženější a aby v něm byli zahrnuti nejméně dva zástupci akreditovaných parlamentních asistentů;

72.  se znepokojením bere na vědomí vysoký podíl nedokončení jazykových kurzů, který u akreditovaných parlamentních asistentů činí 32 % oproti 8 % u ostatních zaměstnanců zahrnutých ve služebním řádu; žádá, aby byl změněn program jazykových kurzů s cílem zajistit, aby lépe odpovídaly specifickým pracovním podmínkám akreditovaných parlamentních asistentů;

73.  vzhledem k velkému rozdílu ve využívání nemocenské dovolené mezi akreditovanými parlamentními asistenty a ostatními zaměstnanci zahrnutými ve služebním řádu žádá provedení analýzy možných důvodů, které tento rozdíl způsobují;

74.  upozorňuje na skutečnost, že akreditovaní parlamentní asistenti pobírají o 30 až 45 % nižší diety za cesty do Štrasburku než ostatní zaměstnanci zahrnutí ve služebním řádu; dále upozorňuje na to, že mezi samotnými akreditovanými parlamentními asistenty existují tři úrovně hrazení těchto nákladů, a že dokonce existuje možnost, kdy služební cesta do Štrasburku není hrazena vůbec; žádá předsednictvo Evropského parlamentu, aby přijalo opatření nutná k odstranění této nerovnosti a aby uvedené diety byly stejné jako u ostatních řádných zaměstnanců;

75.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že počet místních asistentů zaměstnávaných jednotlivými poslanci byl v roce 2013 velice různý a pohyboval se mezi 0 a 43; žádá šetření s cílem posoudit, zda byly v případech vysokého počtu místních asistentů dodržovány postupy přijímání a jaké byly důvody tak vysokého počtu místních asistentů; žádá vyhodnocení postupů pro přijímání místních asistentů a návrhy na jejich racionalizaci za účelem zamezení nadměrnému počtu místních asistentů na jednoho poslance; žádá zajištění větší transparentnosti v oblasti zaměstnávání místních asistentů a poskytovatelů služeb; požaduje zveřejnění jmen všech poskytovatelů služeb zaměstnávaných poslanci na internetu;

76.  upozorňuje na to, že čl. 43 písm. d) prováděcích opatření ke statutu poslanců přijatých v červenci 2008 vylučuje možnost, aby poslanci zaměstnávali jako asistenty své manžely/manželky nebo své stálé partnery bez manželského svazku nebo své rodiče, děti a sourozence;

77.  je znepokojen zpožděním v přijímání vnitřních pravidel pro whistleblowing; žádá, aby byla tato pravidla bez dalších prodlev uvedena do praxe;

Generální ředitelství pro infrastrukturu a logistiku

Politika Parlamentu v oblasti budov

78.  bere na vědomí, že ve svých třech pracovních místech Parlament využívá prostory o ploše 1,1 milionu m2 a vlastní 81 % této plochy; má za to, že je nanejvýš důležité stanovit náležitá opatření s cílem zajistit, aby byly budovy Parlamentu udržitelné oproti rostoucím nákladům na údržbu;

79.  žádá dohodu o spolupráci mezi Parlamentem a Komisí ve věci společné správy Evropských domů, aby byl na jedné straně vytvořen rámec pro víceleté plánování v oblasti vyhledávání nemovitostí vhodných ke koupi či pronájmu a na straně druhé aby byly zjednodušeny správní a finanční postupy každodenní správy těchto nemovitostí;

80.  bere na vědomí, že od července 2013 je v plném provozu Evropský dům v Sofii; konstatuje, že závady a neshody stavby byly před podpisem kupní smlouvy naúčtovány prodávajícímu;

Generální ředitelství pro tlumočení a generální ředitelství pro překlad

81.  s uspokojením konstatuje, že uplatňování rozhodnutí předsednictva o zdrojově efektivní mnohojazyčnosti přineslo v roce 2013 u tlumočnických a překladatelských služeb úspory ve výši 15 milionů EUR, resp. 10 milionů EUR, aniž by se to dotklo zásady mnohojazyčnosti nebo se zhoršila kvalita parlamentní práce; opakuje, že je nezbytná interinstitucionální spolupráce v oblasti výměny osvědčených postupů, které pomáhají zvyšovat efektivitu a umožňují dosahovat úspor;

Generální ředitelství pro finance

Dobrovolný důchodový fond

82.  konstatuje, že se zvýšil odhadovaný pojistně-matematický schodek dobrovolného důchodového fondu vypočtený na základě aktiv fondu, a to na 197,5 milionu EUR na konci roku 2013; zdůrazňuje, že tyto odhadované budoucí závazky jsou rozloženy na několik desetiletí;

83.  konstatuje, že účinné a pravidelné budování fondu v zásadě není možné posoudit, a žádá, aby bylo provedeno externí posouzení;

84.  poznamenává nicméně, že to vyvolává znepokojení, že se prostředky fondu mohou vyčerpat, a že Parlament ručí za vyplácení důchodových nároků z tohoto fondu, pokud fond již nebude schopen plnit své závazky;

85.  bere na vědomí, že Soudní dvůr v roce 2013 rozhodl, že rozhodnutí zvýšit věk odchodu do důchodu pro pojistníky fondu ze 60 na 63 let, aby nedošlo k brzkému vyčerpání kapitálu a aby byl fond uveden do souladu s novým statutem poslanců Parlamentu, jsou právně platná;

Služby poskytované poslancům

86.  žádá, aby byly na domovské internetové stránce každého poslance Parlamentu uvedeny vedle údajů o akreditovaných parlamentních asistentech a místních asistentech poslance i jména poskytovatelů služeb a služby poskytované tomuto poslanci;

Generální ředitelství pro inovaci a technickou podporu

87.  bere na vědomí proces internalizace zaměstnanců generálního ředitelství pro inovaci a technickou podporu a přislíbené snížení nákladů a zvýšení míry odbornosti mezi pracovníky v oblasti IT; připomíná, že vyšší míra odborných znalostí v oblasti trvalých inovací byla také uváděným důvodem k externalizaci tohoto odvětví před mnoha lety; vyzývá generálního tajemníka, aby spolupracoval s Evropským úřadem pro výběr personálu s cílem nalézt způsoby, jak urychlit postup náboru zaměstnanců a přilákat nejlepší odborníky v oblasti IT technologií a bezpečnosti;

88.  připomíná, že osobní a důvěrné e-mailové schránky vybraných poslanců, parlamentních asistentů a úředníků se ocitly v ohrožení poté, co se stal Parlament terčem útoku technikou „man in the middle“, kdy se hacker napojil na komunikaci mezi soukromými smartphony a veřejnou sítí wi-fi v Parlamentu;

89.  konstatuje, že nezávislou třetí stranou byl proveden audit bezpečnosti IKT u všech parlamentních systémů IKT a telekomunikačních systémů s cílem dokončit jasný plán směřování k robustnější politice v oblasti bezpečnosti IKT v roce 2015; poukazuje na to, že audit bezpečnosti IKT měl být proveden v prosince 2014; připomíná, že s ohledem na zvýšené ohrožení v poslední době by jeho provedení mělo být prioritou, a žádá, aby byl Výbor pro rozpočtovou kontrolu o jeho výsledcích informován, jakmile bude zpráva dokončena;

90.  bere na vědomí bezprostřední a střednědobá opatření, která přijalo předsednictvo dne 9. prosince 2013, s cílem posílit pravidla Parlamentu pro bezpečné používání mobilních zařízení;

91.  trvá na tom, aby Parlament dále spolupracoval s Generálním ředitelstvím pro informatiku Komise s cílem zjistit, čím adekvátně nahradit staré nástroje IKT a infrastrukturu IKT a směřovat při tom k otevřeným, interoperabilním řešením, která nejsou vázána na prodejce, ve snaze o zajištění nákladově efektivního, vysoce kvalitního IT prostředí pro Parlament;

92.  vyjadřuje potěšení nad tím, že byla před několika lety zavedena velmi užitečná a úspěšná aplikace at4am pro předkládání pozměňovacích návrhů; má za to, že je zapotřebí ji vylepšit a zaktualizovat, a to především její vysoce užitečné nástroje, jako jsou automatické opravy a zálohování;

93.  požaduje, aby v zájmu transparentnosti a rovného přístupu k dokumentům byla aplikace ePetition, která umožňuje přístup ke všem peticím předloženým občany Petičnímu výboru Parlamentu, otevřena pro všechny poslance Parlamentu, nejen pro stálé či náhradní členy Petičního výboru;

Ekologický parlament

94.  je mu znám koncept „nového pracovního prostředí“ v Parlamentu, akreditace a postup EMAS a program bezpapírového provozu, jehož součástí jsou aplikace e-Committee a e-Meeting; vyzývá k rozšíření tohoto programu dostupnými aplikacemi pro chytré telefony a tablety;

95.  upozorňuje na to, že videokonference a práce na dálku mohou přispět k efektivnějšímu využívání času a k ekologičtějšímu Parlamentu, protože snižují administrativní a cestovní náklady;

96.  bere na vědomí, že emise skleníkových plynů při cestách zaměstnanců mezi Bruselem, Lucemburkem a Štrasburkem v roce 2012 poklesly o 34 % ve srovnání s rokem 2006; vyzývá předsednictvo, aby zajistilo úplnou transparentnost a aby také věnovalo pozornost emisím, které vznikají při cestách poslanců z jejich domovských zemí do Bruselu a Štrasburku; vítá opatření za účelem kompenzace těch emisí, které nelze snížit a které jsou nevyhnutelné; doporučuje zavádět další politiky zaměřené na kompenzaci emisí spolu s projekty podle tzv. zlatého standardu mechanismu čistého rozvoje uznaného OSN;

97.  žádá generálního tajemníka, aby koncipoval plán, jak snížit počet přepravních kontejnerů, které jsou k dispozici pro cesty poslanců a zaměstnanců Parlamentu; navrhuje používat menší kontejnery nebo zavést systém jejich sdílení, a tak snížit náklady na ně jak z finančního hlediska, tak z hlediska uhlíkové stopy;

98.  žádá příslušné služby, aby vytvořily udržitelnou a jednotnou koncepci plného využití rozpočtové položky 239 ke kompenzaci CO2 až do maximální částky, a to za účelem zajištění kompenzace nevyhnutelných emisí CO2 prostřednictvím projektů podle tzv. zlatého standardu mechanismu čistého rozvoje uznaného OSN;

99.  žádá, aby klimatizační systém byl energeticky účinný a měl minimální dopad na životní prostředí;

Výroční zpráva o udělených zakázkách

100.  konstatuje, že v roce 2013 bylo uděleno celkem 264 zakázek, 120 na základě otevřeného nebo omezeného řízení, a to v hodnotě 465 milionů EUR, a 144 na základě vyjednávacího řízení, a to v celkové hodnotě 152 milionů EUR; bere na vědomí, že i když byl celkový počet zakázek udělených ve vyjednávacím řízení v roce 2013 o 37 % nižší (144 oproti 241 v roce 2012), hodnota zakázek ve vyjednávacím řízení se nijak výrazně nezměnila;

101.  v tomto kontextu zdůrazňuje nutnost zavést koncepci ekologických veřejných zakázek pro všechny smlouvy a nabídková řízení; požaduje stanovení odstupňovaných a ambiciózních závazných cílů pro ekologické smlouvy, a to zejména v oblasti potravin a stravování, vozidel a dopravy, sanitárního vybavení a vodních zařízení, papíru, nakládání s odpady, osvětlení, čištění a nábytku;

102.  konstatuje, že většina zakázek udělených v roce 2013 byly zakázky na služby (61 %) v celkové hodnotě 374 milionů EUR a že tři generální ředitelství udělila 14 zakázek v hodnotě přes 10 milionů EUR; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby speciálně tyto zakázky vysoké hodnoty byly předmětem odpovídajících kontrolních systémů, které budou neustále monitorovat plnění objednávek;

103.  bere na vědomí následující rozdělení zakázek udělených v letech 2013 a 2012 podle typu zakázky:

Typ zakázky

2013

2012

Počet

Procentní podíl

Počet

Procentní podíl

Služby

Potřeby

Stavební práce

Budova

189

48

19

8

72 %

18 %

7 %

3 %

242

62

36

4

70 %

18 %

12 %

1 %

Celkem

264

100 %

344

100 %

Typ zakázky

2013

2012

Hodnota (EUR)

Procentní podíl

Hodnota (EUR)

Procentní podíl

Služby

Potřeby

Stavební práce

Budova

374 147 951

91 377 603

15 512 763

136 289 339

61 %

15 %

2 %

22 %

493 930 204

145 592 868

48 386 872

180 358 035

57 %

17 %

5 %

21 %

Celkem

617 327 656

100 %

868 267 979

100 %

(Výroční zpráva o zakázkách udělených Evropským parlamentem, 2013, s. 7)

104.  bere na vědomí následující rozdělení zakázek udělených v letech 2013 a 2012 podle typu použitého řízení:

Typ řízení

2013

2012

Počet

Procentní podíl

Počet

Procentní podíl

Otevřené

Omezené

Vyjednávací

Hospodářská soutěž

Výjimka

106

14

144

-

-

40 %

5 %

55 %

-

-

98

5

241

-

-

28 %

2 %

70 %

0 %

0 %

Celkem

264

100 %

344

100 %

Typ řízení

2013

2012

Hodnota (EUR)

Procentní podíl

Hodnota (EUR)

Procentní podíl

Otevřené

Omezené

Vyjednávací

Hospodářská soutěž

Výjimka

382 045 667

83 288 252

151 993 737

-

-

62 %

13 %

25 %

-

-

381 116 879

245 156 318

241 994 782

-

-

44 %

28 %

28 %

0 %

0 %

Celkem

724 297 066

100 %

603 218 807

100 %

(Výroční zpráva o zakázkách udělených Evropským parlamentem, 2013, s. 9)

Výjimečná vyjednávací řízení

105.  bere na vědomí, že výjimečná vyjednávací řízení činila 39 % vyjednávacích řízení zahájených v roce 2013; je znepokojen tím, že Parlament využil výjimečné vyjednávací řízení k udělení 56 zakázek, a požaduje, aby byl uváděn nejen celkový počet zakázek, ale také jejich úhrnná hodnota;

106.  zastává názor, že schvalující úředníci by měli při použití výjimečného vyjednávacího řízení podat komplexní a transparentní odůvodnění; požaduje, aby centrální finanční oddělení shromáždilo informace ve výroční zprávě rozpočtovému orgánu o udělených zakázkách;

Politické skupiny (rozpočtová položka 4 0 0)

107.  konstatuje, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 4 0 0 a přidělené politickým skupinám a nezařazeným poslancům byly v roce 2013 využity následovně:

Skupina

2013

2012

Roční prostředky

Vlastní zdroje a přenesené prostředky

Výdaje

Míra využití ročních prostředků

Prostředky přenesené do dalšího období

Roční prostředky

Vlastní zdroje a přenesené prostředky

Výdaje

Míra využití ročních prostředků

Prostředky přenesené do dalšího období (2011)

PPE

21 680

4 399

18 437

85,04%

7 642

21 128

2 024

18 974

89,81 %

4 178

S&D

15 388

6 849

17 649

114,69%

4 588

14 908

6 313

14 520

97,40 %

6 702

ALDE

6 719

2 172

7 142

106,30%

1 749

6 673

2 281

6 855

102,72 %

2 100

Verts/ALE

4 366

1 787

4 778

109,44%

1 375

4 319

1 460

4 002

92,65 %

1 778

GUE/NGL

2 658

1 076

3 317

124,79%

416

2 563

1 094

2 602

101,52 %

1 055

ECR

4 046

1 602

4 598

113,64%

1 050

3 765

1 219

3 407

90,51 %

1 577

EFD

2 614

939

2 422

92,65%

1 132

2 538

881

2 494

98,29 %

925

nezařazení poslanci

1 316

367

931

70,74%

441

1 362

413

963

70,73 %

367

Celkem

58 786

19 193

59 274

100,83%

18 394

57 255

15 687

53 817

94,00 %

18 680

* všechny částky v tisících EUR

Evropské politické strany a evropské politické nadace

108.  konstatuje, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 4 0 2 byly v roce 2013 využity následovně(12):

Strana

Zkratka

Vlastní zdroje*

Grant EP

Příjmy celkem

Grant EP jako % způsobilých výdajů (max. 85 %)

Výsledný přebytek (k převodu do rezerv) nebo schodek

Evropská lidová strana

PPE

1.439

6.464

9.729

85%

192

Strana evropských socialistů

PSE

1.283

4.985

6.841

85%

118

Strana Aliance liberálů a demokratů pro Evropu

ALDE

518

2.232

3.009

85%

33

Evropská strana zelených

EGP

461

1.563

2.151

78%

-36

Aliance Evropských konzervativců a reformistů

AECR

307

1.403

1.970

85%

45

Strana evropské levice

EL

233

948

1.180

68%

-258

Evropská demokratická strana

EDP/PDE

91

437

528

85%

0

Demokraté EU

EUD

48

197

245

85%

12

Evropská svobodná aliance

EFA

93

439

592

85%

12

Evropské křesťanské politické hnutí (ECPM)

ECPM

61

305

366

85%

8

Evropská aliance pro svobodu

EAF

68

384

452

85%

1

Evropská aliance národních hnutí

AEMN

53

350

403

85%

-38

Hnutí pro Evropu svobod a demokracie

MELD

107

594

833

85%

0

Celkem

4.762

20.301

28.299

83%

89

(*) všechny částky v tisících EUR

109.  konstatuje, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 4 0 3 byly v roce 2013 využity následovně(13):

Nadace

Zkratka

Přidružena ke straně

Vlastní zdroje*

Grant EP

Příjmy celkem

Grant EP jako % způsobilých výdajů (max. 85 %)

Středisko evropských studií

CES

PPE

772

3.985

4.757

85%

Evropská nadace pokrokových studií

FEPS

PSE

491

2.762

3.253

85%

Evropské liberální fórum

ELF

ALDE

214

1.108

1.322

85%

Zelená evropská nadace

GEF

EGP

158

881

1.039

85%

Transform Europe

TE

EL

130

538

668

85%

Institut evropských demokratů

IED

PDE

50

219

269

85%

Centrum Mauritse Coppieterse

CMC

EFA

50

227

277

85%

Nový směr – Nadace pro evropskou reformu (ND)

ND

AECR

183

645

828

85%

Evropská nadace pro svobodu

EFF

EAF

39

210

249

85%

Organizace pro evropskou mezistátní spolupráci

OEIC

EUD

20

123

143

85%

Evropská křesťanská politická nadace

ECPF

ECPM

31

170

201

85%

Nadace pro Evropu svobod a demokracie

FELD

MELD

60

280

340

85%

Identités & Traditions europénnes

ITE

AEMN

31

177

208

85%

Celkem

-

2.229

11.325

13.554

85%

(*) všechny částky v tisících EUR

-

2.229

11.325

13.554

85%

(1) Úř. věst. L 66, 8.3.2013.
(2) Úř. věst. C 403, 13.11.2014, s. 1.
(3) Úř. věst. C 201, 30.6.2014, s. 1.
(4) Úř. věst. C 398, 12.11.2014, s. 1.
(5) Úř. věst. C 403, 13.11.2014, s. 128.
(6) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(7) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(8) PE 349.540/Bur/ann/fin.
(9) Úř. věst. C 249 E, 30.8.2013, s. 18.
(10) Úř. věst. C 257 E, 6.9.2013, s. 104.
(11) ALTER-EU: Mind the Gap (http://www.alter-eu.org/sites/default/files/documents/Mind%20the%20Gap%20briefing.pdf)
(12) Zdroj: PV BUR. 20.10.2014 (PE 538.295/BUR) a PV BUR. 20.10.2014 (PE 538.297/BUR) bod 12.
(13) Zdroj: PV BUR. 20.10.2014 (PE 538.295/BUR) a PV BUR. 20.10.2014 (PE 538.297/BUR) bod 12.


Udělení absolutoria za rok 2013: souhrnný rozpočet EU – Evropská rada a Rada
PDF 477kWORD 86k
Rozhodnutí
Usnesení
1.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl II – Evropská rada a Rada (2014/2079(DEC))
P8_TA(2015)0122A8-0116/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2013(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2013 (COM(2014)0510 – C8‑0148/2014)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2013 spolu s odpověďmi orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2013 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 55, 99, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0116/2015),

1.  odkládá rozhodnutí o udělení absolutoria generálnímu tajemníkovi Rady za plnění rozpočtu Evropské rady a Rady na rozpočtový rok 2013;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Evropské radě, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Evropské službě pro vnější činnost a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2.Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2013, oddíl II – Evropská rada a Rada(2014/2079(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl II – Evropská rada a Rada,

–  s ohledem na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv o šetření z vlastního podnětu OI/1/2014/PMC ze dne 26. února 2015 týkající se upozorňování na nekalé praktiky (whistleblowing),

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0116/2015),

A.  vzhledem k tomu, že všechny orgány Unie musí být transparentní a nést plnou zodpovědnost vůči občanům Unie, pokud jde o prostředky, které jim byly jakožto orgánům Unie svěřeny;

B.  vzhledem k nedostatku odpovědi na dotazy Parlamentu a chybějící dostatečné informace, Parlament nemůže přijmout podložené rozhodnutí o udělení absolutoria;

1.  konstatuje, že Účetní dvůr dospěl na základě svého auditu k závěru, že platby za rok končící dne 31. prosince 2013 v oblasti správních a jiných výdajů orgánů a institucí nebyly ve svém celku ve významném rozsahu zatíženy chybami;

2.  konstatuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2013 uvedl, že v případě Evropské rady a Rady nebyly shledány žádné významné nedostatky v kontrolovaných okruzích;

3.  konstatuje, že v roce 2013 měly Evropská rada a Rada celkový rozpočet ve výši 535 511 300 EUR (v roce 2012 to bylo 533 920 000 EUR) a míra čerpání činila 86,7 %; lituje snížení míry plnění v roce 2013 oproti roku 2012, kdy dosahovala 91,8 %;

4.  je znepokojen tím, že míra čerpání je i nadále příliš nízká a týká se téměř všech kategorií; připomíná svou výzvu k vytvoření klíčových ukazatelů výkonnosti, aby se tak v příštích letech zlepšilo rozpočtové plánování;

5.  konstatuje, že v roce 2013 byly zrušeny prostředky na závazky ve výši 71 376 244 EUR kvůli nedostatečnému čerpání a méně častému využívání zařízení;

6.  je překvapen zjištěním, že 5 milionů EUR vyčleněných na nákup budovy Europa bylo přeneseno k provedení platby do roku 2014; domnívá se, že tento zůstatek, mimo ostatní přenesené prostředky, je v rozporu se zásadami ročního rozpočtu a řádného finančního řízení stanovenými ve finančním nařízení;

7.  opakuje, že rozpočet Evropské rady a Rady by měl být oddělen, což by přispělo k transparentnosti finančního řízení těchto orgánů a zlepšilo jejich odpovědnost;

8.  znovu vyzývá Evropskou radu a Radu, aby Parlamentu zasílaly své výroční zprávy o činnosti se souhrnným přehledem všech lidských zdrojů, které mají k dispozici, rozdělených podle kategorie, platové třídy, pohlaví, státní příslušnosti a odborného vzdělání; podotýká, že tato tabulka by měla být automaticky zařazena do roční zprávy o činnosti těchto orgánů;

9.  vítá zřízení výboru pro audit v generálním sekretariátu Rady a přijetí nových stanov interního auditu; vyzývá Radu, aby Parlament informovala o přínosech a výsledcích těchto změn;

10.  vyjadřuje politování nad tím, že v roce 2013 došlo ke snížení míry provádění připomínek navazujících na interní audit; shoduje se s Radou v tom, že „je důležité včas provádět doporučení vyplývající z auditu“(7); očekává, že tento postup proběhne bez dalších prodlev;

11.  je znepokojen zpožděními při provádění doporučení vyplývajících z auditu v překladatelských službách;

12.  se znepokojením bere na vědomí obrovské rozdíly, které existují mezi jednotlivými evropskými orgány, pokud jde o náklady na překlad; v důsledku toho požaduje, aby interinstitucionální pracovní skupina pro překlad určila příčiny těchto rozdílů a navrhla řešení, jak tuto nerovnováhu odstranit a dosáhnout harmonizace nákladů na překlad při co nejvyšším možném zachování kvality a jazykové rozmanitosti; konstatuje, že za tímto účelem pracovní skupina znovu zahájí spolupráci mezi orgány s cílem sdílet osvědčené postupy a výsledky a určit oblasti, ve kterých je možné posílit spolupráci nebo dohody mezi orgány; konstatuje, že cílem pracovní skupiny by mělo také být vytvoření jednotné metodiky pro prezentaci nákladů na překlad použitelnou pro všechny orgány, aby se zjednodušila analýza a srovnávání těchto nákladů; konstatuje, že by pracovní skupina měla tyto výsledky předložit do konce roku 2015; vyzývá všechny orgány, aby se aktivně podílely na činnosti interinstitucionální pracovní skupiny; v této souvislosti připomíná zásadní význam respektování mnohojazyčnosti v institucích Unie, která zajišťuje rovné zacházení a rovnost příležitostí pro všechny občany Unie;

13.  domnívá se, že v období krize a rozpočtových škrtů obecně je nutné snížit náklady na „away days“ zaměstnanců evropských orgánů a že by tyto akce měly v rámci možností probíhat ve vlastních sídlech orgánů, neboť jejich přidaná hodnota neospravedlňuje tak vysoké náklady;

14.  vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem žen ve vedoucích pozicích orgánů Unie; žádá Radu, aby zavedla plán rovných příležitostí, zejména pokud jde o řídící pozice, s cílem vyřešit tuto nerovnováhu co nejdříve;

15.  vyjadřuje politování nad zpožděním při vypracování příručky pro řízení stavebních projektů;

16.  všímá si, že některá doporučení vyplývající z auditu, která se týkala stavebního projektu Europa, dosud nebyly provedeny; znovu vyzývá Radu, aby poskytla podrobné písemné vysvětlení, v němž bude uvedena celková výše prostředků použitých na nákup budovy;

17.  žádá, aby k výroční zprávě o činnosti byla připojena politika orgánu v oblasti nemovitostí, a to zejména s ohledem na to, že je důležité, aby tyto náklady byly náležitě racionalizovány a nebyly nepřiměřeně vysoké;

18.  všímá si nulového růstu (0,3 %, 1,6 milionu EUR) v rozpočtu Rady na rok 2013; považuje to za pozitivní vývoj a očekává jeho pokračování i v nadcházejících letech;

19.  vyzývá Radu, aby spolupracovala s ostatními orgány na unifikaci metodiky pro uvádění nákladů na překlad v zájmu jejich snazší analýzy a srovnání;

20.  je znepokojen zpožděním v přijímání vnitřních pravidel pro whistleblowing; vyzývá Radu, aby je zavedla bez dalších prodlev;

21.  vyzývá Radu, aby v souladu se stávajícími pravidly týkajícími se důvěrnosti a ochrany údajů zahrnula do své výroční zprávy o činnosti výsledky a důsledky uzavřených případů úřadu OLAF, během nichž byl vyšetřován tento orgán nebo některá z osob, která pro něj pracuje;

Důvody pro odložení rozhodnutí o udělení absolutoria

22.  připomíná, že Rada by měla prokázat, že jedná transparentně a nese ve vztahu k občanům Unie plnou odpovědnost za prostředky, které jí byly jako orgánu Unie svěřeny; trvá na tom, že to znamená, že Rada se musí plně a v dobré víře zapojit do výročního postupu udělování absolutoria stejně jako ostatní orgány; v tomto smyslu se domnívá, že pro účinný dohled nad plněním rozpočtu Unie je nutná spolupráce mezi Parlamentem a Radou na základě určitého pracovního ujednání; vyjadřuje politování nad problémy, které se doposud vyskytly v postupu udělování absolutoria; bere však na vědomí zájem, který projevilo současné předsednictví Unie ve věci sblížení postojů, a dopis generálního tajemníka Rady v odpovědi na otázky položené Výborem pro rozpočtovou kontrolu, ve kterém dává najevo, že je připraven aktivně podpořit konkrétní opatření pro dosažení „přijatelného postupu“, který požadoval Parlament ve svém usnesení ze dne 23. října 2014(8); trvá na tom, že je nutné zlepšit schopnost vést dialog mezi oběma orgány s cílem nalézt co nejdříve řešení, které umožní splnit mandát daný Smlouvou a nést odpovědnost vůči občanům;

23.  opakuje, že účinnou rozpočtovou kontrolu je možné provádět pouze ve spolupráci s Parlamentem a Radou a že tato spolupráce musí zejména zahrnovat formální schůze mezi zástupci Rady a Výboru Parlamentu pro rozpočtovou kontrolu, odpovídání na otázky kladené členy výboru na základě písemného dotazníku a předkládání požadovaných dokumentů, které slouží jako podklady pro rozpočtové kontroly;

24.  opakuje, že bez výše uvedené spolupráce Rady nemůže Parlament přijmout podložené rozhodnutí o udělení absolutoria;

25.  souhlasí s názory Komise vyjádřenými v dopise ze dne 23. ledna 2014 adresovaném Parlamentu, že je žádoucí, aby Parlament i nadále uděloval absolutorium, odkládal rozhodnutí o jeho udělení nebo odmítal udělit absolutorium ostatním orgánům a institucím (mezi něž patří i Rada), jak tomu bylo až do současné doby;

26.  plně schvaluje a podporuje názory Komise uvedené v tomto dopise, že všechny orgány a instituce jsou v plném rozsahu součástí postupu navazujícího na připomínky učiněné Parlamentem při udělování absolutoria a že všechny orgány a instituce by měly spolupracovat na zajišťování hladkého průběhu postupu udělování absolutoria a plně přitom dodržovat příslušná ustanovení Smlouvy o fungování Evropské unie a příslušných sekundárních právních předpisů;

27.  informuje Radu, že Komise ve svém dopise uvádí, že nebude dohlížet na provádění rozpočtů ostatních orgánů a že reagování na otázky adresované jinému orgánu by narušovalo autonomii tohoto orgánu, pokud jde o plnění jeho vlastního oddílu rozpočtu; připomíná, že Parlament uděluje absolutorium ostatním orgánům a institucím poté, co posoudí poskytnuté dokumenty a odpovědi na položené otázky; lituje, že Parlament opakovaně naráží na problémy při získávání odpovědí Rady;

28.  domnívá se, že je demokratické, aby Parlament uplatňoval svou pravomoc udělovat absolutorium v souladu s články 316, 317 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie tak, jak byla dosud interpretována a prováděna, a to udělovat absolutorium každému oddílu rozpočtu Unie jednotlivě, aby byla zachována transparentnost a demokratická odpovědnost vůči daňovým poplatníkům Unie; prohlašuje proto, že udělení či neudělení absolutoria je jednou z povinností, které má Parlament vůči občanům Unie;

29.  domnívá se, že právní rámec Unie pro udělování absolutoria by měl být revidován za účelem vyjasnění postupu jeho udělování;

30.  lituje, že ne všechny orgány Unie dodržují stejné standardy v oblasti transparentnosti, a domnívá se, že by Rada měla v tomto ohledu učinit pokrok.

(1) Úř. věst. L 66, 8.3.2013.
(2) Úř. věst. C 403, 13.11.2014, s. 1.
(3) Úř. věst. C 398, 12.11.2014, s. 1.
(4) Úř. věst. C 403, 13.11.2014, s. 128.
(5) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(6) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(7) Shrnutí výroční zprávy o činnosti za rok 2013, kterou vypracoval interní auditor generálního sekretariátu Rady, str. 2.
(8) Úř. věst. L 334, 21.11.2014, s. 95.


Udělení absolutoria za rok 2013: souhrnný rozpočet EU – Evropská služba pro vnější činnost
PDF 426kWORD 99k
Rozhodnutí
Usnesení
1.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl X – Evropská služba pro vnější činnost (2014/2086(DEC))
P8_TA(2015)0123A8-0109/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2013(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2013 (COM(2014)0510 – C8‑0155/2014)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2013 spolu s odpověďmi orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2013 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 55, 99 a 164 až 167 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A8-0109/2015),

1.  uděluje vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku absolutorium za plnění rozpočtu Evropské služby pro vnější činnost na rozpočtový rok 2013;

2.  předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Evropské radě, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Evropské službě pro vnější činnost a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2.Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 obsahujícího připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2013, oddíl X – Evropská služba pro vnější činnost (2014/2086(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl X – Evropská služba pro vnější činnost,

–  s ohledem na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv o šetření z vlastního podnětu OI/1/2014/PMC ze dne 26. února 2015 týkající se upozorňování na nekalé praktiky (whistleblowing),

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a Výboru pro zahraniční věci (A8-0109/2015),

1.  vítá skutečnost, že v rámci svého již třetího rozpočtového roku byla Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) schopna plnit svůj rozpočet bez větších chyb, jež by označil Evropský účetní dvůr; sleduje pokrok při opravě chyb nalezených v přechozích rozpočtových obdobích a podporuje doporučení týkající se dalších zlepšení, která vyslovil Účetní dvůr ve své výroční zprávě; vítá zvláštní zprávu č. 11/2014 o vytvoření ESVČ vydanou Účetním dvorem, jakož i četné a užitečné návrhy na zlepšení, jež jsou v této zprávě obsaženy, a věří, že budou provedeny co nejdříve;

2.  upozorňuje na to, že do svých výročních zpráv za roky 2011, 2012 a 2013 zařadil Účetní dvůr opakovaně připomínky týkající se ESVČ, pokud jde o platby mezd zaměstnancům, nedostatky při zpracování rodinných přídavků, které pro ESVČ provádí úřad PMO, smlouvy na poskytování bezpečnostních služeb v delegacích a smlouvy na služby IT;

3.  je znepokojen tím, že příspěvky zaměstnancům již byly problémem a již v předchozích letech se u nich vyskytly chyby; požaduje, aby byly v této věci prováděny přísnější kontroly, zejména je nutno zaměstnancům pravidelně připomínat, že musí hlásit příspěvky, které pobírají z jiných zdrojů;

4.  je znepokojen tím, že v roce 2013 nebyl dosud plně v provozu systém PMO, což způsobilo chyby při výplatě sociálních příspěvků zaměstnancům; žádá ESVČ, aby systém rozšířila na úředníky ze všech členských států;

5.  připomíná, že ústředí ESVČ musí soustavně věnovat pozornost veškerým postupům zadávání veřejných zakázek ve všech jeho fázích, a to zejména v delegacích; domnívá se, že by příslušným pracovníkům delegací měla být neustále poskytována podpora v podobě jasných pokynů, aby se snížilo riziko s těmito postupy inherentně spojené, a to zejména u citlivých zakázek a smluv; vítá, že v ústředí ESVČ byla zřízena pracovní skupina pro zakázky v oblasti zabezpečení delegací;

6.  poznamenává, že u rámcových smluv udělovaných ESVČ je třeba náležitě dbát na to, aby byla zajištěna vysledovatelnost operací tak, že bude zaznamenávána odpovídající dokumentace u každé smlouvy bez ohledu na její specifičnost; žádá ústředí ESVČ, aby dále rozvíjelo dovednosti zaměstnanců a prohlubovalo jejich informovanost o této záležitosti v delegacích a obecněji o účinném uplatňování příslušných standardů vnitřní kontroly; podotýká, že kvalita informací je jedním z nejzásadnějších nedostatků zjištěných při kontrolách ex ante provedených v roce 2013, a žádá, aby tato situace byla rychle napravena, aby měla služba přístup ke správným a komplexním řídícím a správním informacím;

7.  vyzývá ESVČ, aby posílila svou novou strategii boje proti podvodům zaměřenou na třetí země, a je potěšen tím, že memorandum o porozumění v oblasti správy s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) bylo dne 23. ledna 2015 konečně podepsáno;

8.  žádá ESVČ, aby informovala o pokroku při provádění strategie proti podvodům v delegacích Unie, která měla být dokončena v roce 2013;

9.  je znepokojen zpožděním v přijímání vnitřních pravidel pro whistleblowing; vyzývá ESVČ, aby je zavedla bez dalších prodlev;

10.  vyzývá ESVČ, aby v souladu se stávajícími pravidly týkajícími se důvěrnosti a ochrany údajů zahrnula do své výroční zprávy o činnosti výsledky a důsledky uzavřených případů úřadu OLAF, během nichž byla vyšetřována tato instituce nebo některá z osob, která pro ni pracuje;

11.  konstatuje, že konečný rozpočet ústředí ESVČ na rok 2013 činil 508,8 milionu EUR, což představuje zvýšení i 4,09 %, a je rozčleněn takto: 195,81 milionu EUR pro ústředí ESVČ a 312,95 milionu EUR pro delegace Unie; podotýká, že kromě vlastního rozpočtu ESVČ přispěla službě Komise částkou 272,4 milionu EUR;

12.  bere na vědomí, že v ústředí ESVČ je 69 % rozpočtu určeno na výplatu mezd a dalších nároků stálých i externích zaměstnanců (jde o částku 134,59 milionu EUR) a 10 % (tj. 19,92 milionu EUR) na budovy a s nimi související výdaje; konstatuje, že u delegací Unie je 106,6 milionu EUR (34 %) určeno na platy stálých zaměstnanců, 62,2 milionu EUR (19,9 %) na externí zaměstnance a 99,6 milionu EUR (31,8 %) na budovy a s nimi související náklady;

13.  zastává názor, že vzhledem k omezeným zdrojům zatím ESVČ není plnohodnotnou diplomatickou službou EU; domnívá se, že těmi, kdo by měli usilovat o konsolidaci ESVČ, jsou Komise a členské státy;

14.  poukazuje na to, že je vřele vítána zásada rozpočtové neutrality, na niž by však nemělo být pohlíženo odděleně od úspor dosažených členskými státy díky zřízení ESVČ;

15.  domnívá se, že ESVČ má nadále silné zastoupení vrcholových manažerských pozic, což je třeba změnit; zastává názor, že opatření, která již byla v této věci přijata, jsou krokem správným směrem, a žádá Komisi, aby se více zasadila o zlepšení spolupráce mezi jednotlivými útvary; žádá tuto instituci, aby ve své příští výroční zprávě o činnosti informovala o snížení počtu pracovních míst AD15 a AD16; všímá si rovněž, že neexistuje rámec dovedností pro řídící pracovníky, který by sloužil jako základ pro hodnocení předem vybraných kandidátů; zdůrazňuje, že odborné schopnosti v oblasti zahraničních věcí musí zůstat hlavním kritériem při rozhodování o přijímání zaměstnanců;

16.  trvá na tom, že je nutno racionalizovat vrcholový management ESVČ a zjednodušit rozhodovací procesy;

17.  vítá zlepšení, jehož bylo dosaženo v oblasti zeměpisné vyváženosti, pokud jde o zaměstnance ESVČ z členských států, které k Unii přistoupily od roku 2004, jelikož ti už představují 18 % administrátorů a 17,7 % vedoucích delegací, zatímco podíl těchto zemí na celkovém počtu obyvatel činí 21 %; zdůrazňuje, že při přijímání a jmenování zaměstnanců je nutné dbát na zeměpisnou vyváženost; zastává názor, že rovnovážné zeměpisné zastoupení v ESVČ je důležitým prvkem, který přispěje ke zlepšení výkonnosti ESVČ, a žádá Komisi, aby v tomto směru vyvíjela další úsilí;

18.  bere na vědomí úsilí vkládané do zlepšení genderové vyváženosti a do odstranění potenciálních překážek v kariérním postupu; naléhavě vyzývá ESVČ, aby nadále pracovala na snižování genderové nevyváženosti, zejména v kategorii zaměstnanců na vrcholné úrovni;

19.  vyjadřuje však znepokojení kvůli nedostatku žen na vedoucích pozicích ESVČ (v delegacích je 204 mužů a 55 žen a ve vrcholném vedení je poměr 42 ku 4, tj. jen 8,7 % žen); žádá, aby byl zaveden plán rovných příležitostí, zejména pokud jde o řídící pozice, s cílem vyřešit tuto nerovnováhu co nejdříve;

20.  konstatuje, že statutárního cíle obsadit nejméně třetinu zaměstnanců v kategorii administrátorů (AD) v ESVČ diplomaty z členských států bylo dosaženo v roce 2013; konstatuje však, že v ESVČ je poměrně vysoký počet přidělených národních expertů z členských států (397 v červnu 2014), a požaduje další vyjasnění jejich statutu/nároků a nákladů pro rozpočet ESVČ;

21.  opakuje žádost z minulého roku, která se týkala vyčerpávající tabulky všech lidských zdrojů, které má ESVČ k dispozici, rozdělené podle tříd, pohlaví a státní příslušnosti; podotýká, že tato tabulka by měla být automaticky zařazena do roční zprávy o činnosti této instituce;

22.  vyjadřuje nicméně politování nad skutečností, že dosud nebylo dosaženo lepší zeměpisné vyváženosti, a žádá ESVČ, aby posílila zeměpisnou vyváženost, zejména co se týče obsazování řídících funkcí a míst vedoucích delegací; opakuje, že je třeba zajistit lepší zeměpisnou vyváženost členských států na všech úrovních správy, a naléhavě žádá ESVČ, aby zavedla opatření přispívající k lepšímu a vyváženějšímu zastoupení všech členských států;

23.  považuje za velmi nejasné, jaké úkoly mají plnit zvláštní zástupci Unie, neboť neprobíhá řádné monitorování ani není k dispozici analýza výsledků; navrhuje je začlenit do ESVČ a tak tuto mezeru zacelit;

24.  připomíná, že je důležité převést rozpočet na zvláštní zástupce Unie z operačního rozpočtu na společnou bezpečnostní a obrannou politiku (SBOP) do rozpočtu ESVČ, aby bylo ještě více podpořeno jejich začlenění do ESVČ;

25.  bere na vědomí vývoj, k němuž došlo v oblasti lidských zdrojů, jakkoli souhlasí s připomínkami Účetního dvora, že v delegacích jsou zapotřebí tematické odborné znalosti; je znepokojen tím, že delegace Unie mají ve svých politických sekcích nedostatek zaměstnanců a pracovníků, kteří by prováděli operační plánování a realizaci misí společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP); všímá si rovněž toho, že delegace Unie se potýkají s praktickými problémy, pokud jde o příjem a zpracování zpravodajských informací; vyzývá Komisi a ESVČ, aby ve vzájemné shodě začaly uplatňovat přístup směřující k optimalizaci profilu pracovníků delegací;

26.  konstatuje, že ESVČ stále nevěnuje dostatek zdrojů na vnější aspekty vnitřních politik a chybí jí pracovníci, kteří by mohli správným způsobem přispět k programování finančních nástrojů, a tato situace podkopává soudržnost vnější akce Unie;

27.  domnívá se, že v období krize a rozpočtových škrtů obecně je nutné snížit náklady na „away days“ zaměstnanců evropských orgánů a že by měly v rámci možností probíhat v samotných sídlech orgánů, neboť jejich přidaná hodnota neospravedlňuje tak vysoké náklady;

28.  vyzývá ESVČ, aby získala lepší přehled o nákladech spojených s přijímáním zaměstnanců; vyzývá ESVČ, aby využívala inovativních řešení, jako jsou například přijímací pohovory formou videokonferencí, a aby v co nejvyšší míře navrhovala podobné postupy i pro odbornou přípravu zaměstnanců;

29.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zavést povinnost nově jmenovaných pracovníků ESVČ předkládat čestné prohlášení, že v minulosti nepracovali pro zpravodajské služby;

30.  vybízí Komisi a členské státy, aby přijaly opatření na podporu užší koordinace a spolupráce mezi svými diplomatickými službami a ESVČ, aniž by opomíjely horizontální tematické otázky;

31.  zdůrazňuje, že lepší spolupráce mezi členskými státy v oblasti jejich zahraniční a bezpečnostní politiky by mohla přinést značné úspory, a že pokud by aktivně označila společné otázky, mohla by ESVČ postupně převzít jejich řešení a Unie by se tak stala silnějším i účinnějším globálním hráčem;

32.  zdůrazňuje, že je třeba dále rozvinout pracovní postupy pro zajištění spolupráce s GŘ pro rozvoj a spolupráci (DEVCO) a pro podporu tematických oddělení (jako je ředitelství pro prevenci konfliktů a bezpečnostní politiku);

33.  zdůrazňuje, že tematická oddělení by měla být zapojena do plánování ve všech fázích, díky čemuž by se zabránilo tomu, aby byly otázky, jako je předcházení konfliktům, budování míru, gender a lidská práva, začleňovány až na poslední chvíli;

34.  zastává názor, že současná zahraniční politika Unie je stále značně ovlivněna zahraničními politikami jednotlivých členských států; zdůrazňuje, že výsledkům zahraniční politiky EU dominuje politika vytěsňování zemí se specifickou znalostí některého z probíhajících konfliktů, konkrétně konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem; vybízí ESVČ, aby toto systematicky monitorovala a brala v potaz možný vliv zahraniční politiky určitých členských států na zahraniční politiku Unie;

35.  zdůrazňuje, že je důležité uznávat a podporovat náročnou práci civilních pracovníků a vojenského personálu v nejkonfliktnějších a nejnebezpečnějších místech na světě, kde musí být Unie rovněž zastoupena a vyvíjet činnost; považuje proto za zásadní, aby tito zaměstnanci, kteří žijí a pracují pod velikým tlakem jak z hlediska bezpečnosti, tak z hlediska mobility, sloučení či rozloučení rodiny a kulturních a sociálních podmínek, měli zajištěnou nejvyšší úroveň ochrany a bezpečnosti a dostatečnou flexibilitu; podporuje zvýšení rozpočtu určeného na výdaje na bezpečnost těchto delegací; domnívá se, že by bylo velice užitečné, kdyby byly k dispozici srovnatelné statistické údaje o pracovnících ESVČ a pracovnících členských států v zahraniční službě, kteří pracují za takových okolností;

36.  trvá na tom, že je třeba zjednodušit vynakládání rozpočtových prostředků na podporu delegací; poukazuje na složité podmínky, v nichž se nacházejí delegace, které mají nižší počet zaměstnanců, kvůli složitým a rigidním předpisům týkajícím se pověřování v oblasti schvalování plateb mezi zaměstnanci ESVČ a zaměstnanci Komise; vyzývá ESVČ a Komisi, aby zvážily vhodné způsoby, jak v souladu s předpisy finanční kontroly postup schvalování prostředků zjednodušit;

37.  zdůrazňuje, že finanční nařízení v podobě, v jaké se uplatňují vůči delegacím Unie, i nadále představují velkou administrativní zátěž pro vedoucí delegací, což narušuje hlavní práci vedoucích delegací, která spočívá v politické činnosti; naléhavě vyzývá ESVČ a Komisi, aby našly řešení tohoto problému, které by mohlo zahrnovat i změnu finančních nařízení, avšak za podmínky, že by to neznamenalo také snížení kvality a důslednosti finančního řízení delegací; dále si všímá pokračujícího využívání rozpočtových položek v rámci rozpočtu ESVČ i Komise na správní výdaje, což zbytečně komplikuje finanční toky;

38.  upozorňuje na nerovné zacházení s pracovníky Unie v delegacích ve srovnání s pracovníky Unie v misích SZBP na stejných místech, pokud jde o dny volna, lety, příspěvky a jiné výhody; požaduje podrobné srovnání těchto výhod pro pracovníky Unie v delegacích a pracovníky Unie v misích SZBP na příkladu Mogadišo/Somálsko a Bangui/Středoafrická republika k 1. lednu 2014 a žádá odůvodnění tohoto nerovného zacházení;

39.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit větší flexibilitu při financování misí SBOP, aby byla zajištěna vnitřní a vnější bezpečnost Unie vzhledem k rizikům plynoucím z konfliktů v zemích, které s EU hraničí, a vzhledem ke zvýšenému riziku možné teroristické činnosti;

40.  zdůrazňuje zásadní význam, který má vytvoření společného střediska služeb, které by přineslo značné úspory nákladů tím, že by se centralizovaně poskytovala logistická, nákupní a administrativní podpora misím SBOP a zvláštním zástupcům Unie a jejich kancelářím; vyjadřuje hluboké politování nad zpožděními při zřizování střediska a naléhavě vyzývá všechny zúčastněné aktéry, aby usilovali o dosažení dohody o vytvoření ambiciózního společného střediska služeb, které by dokázalo účinným způsobem podporovat mise, zejména v jejich zahajovací fázi, a standardizovalo by pracovní postupy a zajišťovalo rychlejší a nákladově účinnější provádění nákupů;

41.  naléhavě vyzývá ESVČ, aby maximalizovala přínosy vyplývající z úspor z rozsahu tím, že vytvoří nové synergie v rámci ústředí a delegací ESVČ a ve spolupráci s členskými státy a vnitrostátními diplomatickými službami v duchu skutečné vnější politiky Unie a jejích útvarů; s uspokojením konstatuje, že je stále rozšířenější společné umístění delegací Unie a diplomatických zastoupení členských států, ačkoli zatím není běžné; žádá ESVČ, aby nadále hledala způsoby, jak společné umisťování delegací dále rozšířit;

42.  žádá, aby k výroční zprávě o činnosti byla připojena politika ESVČ v oblasti budov, a to zejména s ohledem na to, že je důležité, aby tyto náklady byly náležitě racionalizovány a nebyly nepřiměřeně vysoké;

43.  žádá ESVČ, aby poskytla orgánu příslušnému k udělení absolutoria seznam stavebních zakázek uzavřených v roce 2013 s uvedením podrobných údajů o jednotlivých zakázkách, o zemi, v níž byla zakázka uzavřena, a o trvání zakázky, tak jako tomu bylo již ve výročních zprávách o činnosti ESVČ za rok 2011, a žádá ESVČ, aby uvedla tyto údaje rovněž ve výroční zprávě o činnosti za rok 2014 pro stavební zakázky;

44.  souhlasí s tím, že pokud jde o konzulární služby, je třeba vyvinout ještě více úsilí; zdůrazňuje možnosti úspor v případě, že by se prostřednictvím delegací Unie poskytovaly konzulární služby; vyzývá ESVČ, aby připravila podrobnou analýzu finančních dopadů takovéhoto kroku, a členské státy, aby se v této otázce dohodly a vytvořily harmonizovaná pravidla a právní předpisy;

45.  vyzývá Účetní dvůr, aby do své příští výroční zprávy zařadil přehled opatření, která ESVČ přijala v návaznosti na doporučení Parlamentu uvedená v tomto usnesení.

(1) Úř. věst. L 66, 8.3.2013.
(2) Úř. věst. C 403, 13.11.2014, s. 1.
(3) Úř. věst. C 398, 12.11.2014, s. 1.
(4) Úř. věst. C 403, 13.11.2014, s. 128.
(5) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(6) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.


Udělení absolutoria za rok 2013: souhrnný rozpočet EU – Soudní dvůr
PDF 414kWORD 88k
Rozhodnutí
Usnesení
1.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl IV – Soudní dvůr (2014/2080(DEC))
P8_TA(2015)0124A8-0111/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2013(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2013 (COM(2014)0510 – C8‑0149/2014)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2013 spolu s odpověďmi orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2013 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 55, 99, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0111/2015),

1.  uděluje absolutorium tajemníkovi Soudního dvora za plnění rozpočtu Soudního dvora na rozpočtový rok 2013;

2.  předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Evropské radě, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Evropské službě pro vnější činnost a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2.Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2013, oddíl IV – Soudní dvůr (2014/2080(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl IV – Soudní dvůr,

–  s ohledem na rozhodnutí evropského veřejného ochránce práv o šetření z vlastního podnětu č. OI/1/2014/PMC ze dne 26. února 2015 o vnitřních pravidlech týkajících se zveřejňování ve veřejném zájmu („whistleblowing“),

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0111/2015),

1.  s uspokojením konstatuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2013 uvedl, že u Soudního dvora Evropské unie („Soudní dvůr“) nezjistil v souvislosti s kontrolovanými oblastmi činnosti, tj. s lidskými zdroji a zadáváním zakázek, žádné závažné nedostatky;

2.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr na základě svého auditu dospěl k závěru, že platby v rozpočtovém roce uzavřeném 31. prosince 2013 v oblasti správních výdajů a ostatních výdajů orgánů a institucí nejsou zatíženy významnými chybami;

3.  konstatuje, že v roce 2013 měl Soudní dvůr prostředky ve výši 354 880 000 EUR (oproti 348 300 000 EUR v roce 2012) a že míra plnění činila 96,3 %; lituje snížení míry plnění v roce 2013 oproti roku 2012, kdy dosahovala 98,6 %;

4.  bere na vědomí, že nižší míru plnění lze přičítat skutečnosti, že původní prostředky na rok 2013 zahrnovaly navrženou úpravu platů a důchodů v celkové výši 6 000 000 EUR, zatímco Rada nakonec žádnou úpravu neschválila; upozorňuje na to, že vzhledem k dohodě o novém služebním řádu z roku 2014 již nejsou důvody související s neočekávaným soudním rozhodnutím o úpravě platů relevantní;

5.  zdůrazňuje však, že rozpočet Soudního dvora je čistě administrativní, přičemž značná část prostředků je vynaložena na náklady spojené s osobami pracujícími v rámci tohoto orgánu; bere na vědomí odůvodnění snížení míry využití uvedené ve výroční zprávě o činnosti Soudního dvora za rozpočtový rok 2013;

6.  konstatuje, že Soudní dvůr dokončil v roce 2013 celkem 701 případů (v roce 2012 dokončil celkem 595 případů), bylo mu předáno 699 nových případů (632 v roce 2012), včetně 450 odvolání a žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce; oceňuje kladné statistické výsledky a zastává názor, že navzdory dobré výkonnosti ještě existuje prostor ke zlepšení;

7.  bere na vědomí, že v roce 2013 obdržel Tribunál 790 nových případů, jednal v 702 případech a měl 1325 neuzavřených případů, což představuje obecný nárůst počtu řízení oproti roku 2012; rovněž poznamenává, že délka řízení se mírně zkrátila; upozorňuje na to, že vytvoření devátého senátu nepřispělo v roce 2013 ke zvýšení efektivity Tribunálu, avšak i navzdory tomu opakuje svůj názor, že Tribunál potřebuje posílit lidské zdroje;

8.  konstatuje, že Soud pro veřejnou službu dokončil v roce 2013 184 případů, zatímco v roce 2012 jich dokončil 121 (jedná se o nárůst o 52 %), čímž snížil počet neuzavřených případů o 24 (jedná se o snížení o 11 %); domnívá se, že zrušení Soudu pro veřejnou službu je nevhodným způsobem, jak čelit dlouhotrvajícím obstrukcím ze strany Rady;

9.  zastává názor, že v rámci stávajících zdrojů, které má Soudní dvůr k dispozici, je ještě prostor ke zlepšení; zdůrazňuje, že vnitřní reformy provedené v roce 2013, zejména vytvoření nového senátu Tribunálu a nový generální advokát, jakož i reforma jednacího řádu týkající se fungování Soudního dvora, zejména v jazykové a informační oblasti, a dalších doplňujících pravidel, přispěly k pozitivním změnám systému, které umožnily pokrok v optimalizaci zdrojů; vyzývá Soudní dvůr, aby pokračoval v práci tímto směrem;

10.  doporučuje, aby byl orgán reorganizován způsobem, který lépe oddělí soudní funkce od správních, a byl tak více v souladu s článkem 6 Evropské úmluvy o lidských právech, aby se odstranilo riziko, že soudci budou muset rozhodovat o odvoláních proti aktům, na nichž se přímo podíleli;

11.  připomíná, že v reakci na usnesení o udělení absolutoria za rok 2012 Soudní dvůr uvedl, že pořádání více slyšení a vynášení více rozsudků by produktivitu výrazně nezvýšilo; poukazuje na to, že na druhou stranu Soudní dvůr zažádal o zvýšení počtu soudců; naléhavě vyzývá Soudní dvůr, aby požádal o externí vzájemné hodnocení s cílem získat externí nástroje k určení možných řešení problémů, které uvedl Soudní dvůr;

12.  zdůrazňuje zvláštní význam dodržování mnohojazyčnosti u Soudního dvora, neboť nezaručuje pouze rovný přístup k jeho judikatuře, ale také rovné příležitosti stran sporu před Soudním dvorem;

13.  vyjadřuje politování nad nedostatečnými informacemi obdrženými během udělování absolutoria ohledně seznamu vnějších činností vykonávaných soudci; žádá Soudní dvůr, aby na své internetové stránce zveřejnil rejstřík obsahující podrobné informace o vnějších činnostech jednotlivých soudců, které mají dopad na rozpočet Unie;

14.  žádá Soudní dvůr, aby v případě dvou úředníků zaměstnaných na pozici překladatele, kteří odešli do penze a obdrželi smlouvy na překlad, předložil zprávu, jež umožní ověřit, že tato situace odpovídá požadavkům služebního řádu úředníků Evropské unie, co se týče střetu zájmů i odměny;

15.  žádá Soudní dvůr, aby zvážil konsolidaci soudních kanceláří a zajistil tak lepší koordinaci procesních úkonů mezi soudy;

16.  bere na vědomí zlepšení provedená v aplikaci e-Curia; uznává, že tato aplikace dosud nedosáhla svého plného potenciálu; doporučuje Soudnímu dvoru, aby vypracoval plán, který povzbudí všechny členské státy k používání této aplikace;

17.  bere na vědomí zahájení projektu digitalizace judikatury v roce 2013 s cílem nahradit judikaturu v tištěné podobě; zastává názor, že tento projekt mohl být uskutečněn dříve;

18.  zastává názor, že s ohledem na údaje uvedené ve výroční zprávě o činnosti může Soudní dvůr dále snížit počet tištěných kopií, aniž by tím ohrozil své povinnosti;

19.  vzhledem k tomu, že v roce 2013 uskutečnil Soudní dvůr první živý přenos na internetu, vybízí Soudní dvůr, aby tuto technologii více využíval a rozšířil její využití na pracovní záležitosti;

20.  uznává, že kvalita tlumočení má pro Soudní dvůr zásadní význam a že není možné ovlivnit počet slyšení; domnívá se však, že je možné účelněji plánovat harmonogram slyšení; doporučuje, aby se Soudní dvůr v rámci svých interinstitucionálních vztahů zajímal, jaké postupy se v této věci osvědčily ostatním orgánům;

21.  bere na vědomí přístup Soudního dvora upřednostňovat využívání interních zdrojů, zejména v rámci překladatelských služeb; chápe, že je obtížné sehnat některé jazykové kombinace s právnickou odborností; vyjadřuje však hluboké znepokojení nad velmi vysokou částkou nevyužitých prostředků (2 200 000 EUR), které byly vyčleněny na externí překlady; domnívá se tedy, že externí zajištění služeb nebo činností by v případě potřeby mělo rovněž vést k dalším úsporám;

22.  žádá Soudní dvůr, aby zvážil zavedení systému překladu „na požádání“ ve specifických případech a aby častěji využíval technologických nástrojů pro překlad;

23.  žádá Soudní dvůr, aby případ od případu ověřoval, zda je překlad nezbytný, pokud má daný případ jen omezený význam pro občany Unie;

24.  se znepokojením bere na vědomí obrovské rozdíly, které existují mezi jednotlivými orgány a institucemi Unie, pokud jde o náklady na překlad; v důsledku toho požaduje, aby interinstitucionální pracovní skupina pro překlad určila příčiny těchto rozdílů a navrhla řešení, jak tuto nerovnováhu odstranit a dosáhnout harmonizace nákladů na překlad při co nejvyšším možném zachování kvality a jazykové rozmanitosti; konstatuje, že za tímto účelem by pracovní skupina měla znovu zahájit spolupráci mezi orgány a institucemi s cílem sdílet osvědčené postupy a výsledky a určit oblasti, ve kterých je možné posílit spolupráci nebo dohody mezi orgány a institucemi; konstatuje, že cílem pracovní skupiny by mělo také být vytvoření jednotné metodiky pro prezentaci nákladů na překlad použitelnou pro všechny orgány a instituce, aby se zjednodušila analýza a srovnávání těchto nákladů; konstatuje, že by pracovní skupina měla tyto výsledky předložit do konce roku 2015; vyzývá všechny orgány a instituce, aby se aktivně podílely na činnosti interinstitucionální pracovní skupiny; v této souvislosti připomíná zásadní význam respektování mnohojazyčnosti v orgánech a institucích Unie, která zajišťuje rovné zacházení a rovnost příležitostí pro všechny občany Unie;

25.  domnívá se, že v období krize a rozpočtových škrtů obecně je nutné snížit náklady na výjezdní zasedání zaměstnanců orgánů a institucí Unie a že by tato zasedání měla v rámci možností probíhat ve vlastních prostorách orgánů a institucí, neboť jejich přínos neospravedlňuje tak vysoké náklady;

26.  očekává, že Soudní dvůr bude i nadále hledat nové možnosti interní součinnosti, zejména v oblasti překladů a tlumočení;

27.  znovu žádá, aby byl plán jednání Soudního dvora připojován k výroční zprávě o činnosti příslušného roku jako příloha;

28.  doporučuje stanovit určitá objektivní kritéria pro definování nepřiměřených prodlení při vydávání rozsudků;

29.  vyjadřuje politování nad tím, že členské státy, které k Unii přistoupily po roce 2004, nejsou zastoupeny ve vrcholném vedení orgánu; znovu opakuje, že je třeba zajistit větší zeměpisnou vyváženost na všech úrovních správy;

30.  vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem žen ve vedoucích pozicích Soudního dvora (70 % – 30 %); požaduje, aby byl zaveden plán rovných příležitostí, zejména pokud jde o řídící pozice, s cílem vyřešit tuto nerovnováhu co nejdříve;

31.  bere na vědomí, že pravidla uplatňovaná Soudním dvorem pro využívání služebních automobilů k soukromým účelům jsou podobná příslušným pravidlům ostatních orgánů; zastává názor, že tato pravidla je třeba aktualizovat, aby byly sníženy náklady, zejména pokud jde o využívání automobilů k soukromým účelům;

32.  vyzývá Soudní dvůr, aby snížil počet služebních automobilů, které mají k dispozici členové a zaměstnanci, a podal Parlamentu zprávu o dosažených úsporách; zastává názor, že v souvislosti s tím bude nutné revidovat pracovní místa řidičů; upozorňuje na to, že rozšířené soukromé služby řidičů hradí daňoví poplatníci Unie;

33.  domnívá se, že by Soudní dvůr měl více dbát na environmentální aspekty tím, že bude dále rozvíjet stávající opatření týkající se snižování emisí a více zohledňovat environmentální kritéria při zadávání zakázek;

34.  bere na vědomí závazek Soudního dvora k dalšímu zdokonalování svého systému včasného monitorování a kontroly postupů pro přijímání nových pracovníků a zadávání zakázek; podporuje Soudní dvůr, aby i nadále sledoval spravování příspěvků a zlepšoval svou úroveň výkonnosti;

35.  považuje počet smluv uzavřených na základě vyjednávacího řízení za poměrně vysoký; žádá, aby byl podrobně informován o důvodech, na nichž se tato rozhodnutí zakládají;

36.  vyzývá Soudní dvůr, aby v souladu se stávajícími pravidly týkajícími se důvěrnosti a ochrany údajů zahrnoval do své výroční zprávy o činnosti výsledky a důsledky uzavřených případů úřadu OLAF, během nichž byl vyšetřován tento orgán nebo některá z osob, která pro něj pracuje;

37.  bere na vědomí, že je k výroční zprávě o činnosti připojena politika Soudního dvora v oblasti nemovitostí;

38.  s uspokojením konstatuje, že Soudní dvůr vypracoval důkladnou a podrobnou výroční zprávu o činnosti a zahrnul do ní podrobné informace o řízení lidských zdrojů, jak Parlament požadoval;

39.  je znepokojen zpožděním v přijímání vnitřních pravidel pro whistleblowing; vyzývá Soudní dvůr, aby je bez dalších prodlev zavedl.

(1) Úř. věst. L 66, 8.3.2013.
(2) Úř. věst. C 403, 13.11.2014, s. 1.
(3) Úř. věst. C 398, 12.11.2014, s. 1.
(4) Úř. věst. C 403, 13.11.2014, s. 128.
(5) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(6) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.


Udělení absolutoria za rok 2013: souhrnný rozpočet EU – Účetní dvůr
PDF 416kWORD 90k
Rozhodnutí
Usnesení
1.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl V – Účetní dvůr (2014/2081(DEC))
P8_TA(2015)0125A8-0113/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2013(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2013 (COM(2014)0510 – C8‑0155/2014)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2013 spolu s odpověďmi orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2013 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 55, 99, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0113/2015),

1.  uděluje absolutorium generálnímu tajemníkovi Účetního dvora za plnění rozpočtu Účetního dvora na rozpočtový rok 2013;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Evropské radě, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Evropské službě pro vnější činnost a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2.Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl V – Účetní dvůr (2014/2081(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl V – Účetní dvůr,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0113/2015),

1.  bere na vědomí, že roční účetní závěrku Účetního dvora kontroluje nezávislý externí auditor (PricewaterhouseCoopers SARL), aby bylo zajištěno dodržování stejných zásad transparentnosti a odpovědnosti, jaké uplatňuje Účetní dvůr na jím kontrolované subjekty; bere na vědomí názor auditora, že „účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz finanční situace Účetního dvora“;

2.  zdůrazňuje, že v roce 2013 činily celkové prostředky Účetního dvora 142 761 000 EUR (v roce 2012 měl k dispozici 142 477 000 EUR) a že celková míra plnění rozpočtu dosáhla 92 %; vyjadřuje politování nad poklesem míry čerpání prostředků v roce 2013 oproti roku 2012, kdy bylo dosaženo 96 %;

3.  zdůrazňuje však, že rozpočet Účetního dvora je čistě administrativní, přičemž značná část prostředků je vynaložena na náklady spojené s osobami pracujícími v rámci tohoto orgánu; bere na vědomí odůvodnění snížení míry čerpání prostředků uvedené ve zprávě Účetního dvora o rozpočtovém a finančním řízení za rok 2013;

4.  bere na vědomí novou strategii Účetního dvora na období 2013–2017 spočívající v maximalizaci jeho úlohy jakožto externího auditora Unie; podporuje plán vytvořený v roce 2013 a jeho záměr zvýšit kvantitu a zlepšit kvalitu zpráv o auditu výkonnosti posílením účinnosti a zdrojů vyčleněných na tyto zprávy; bere rovněž na vědomí 60% zvýšení počtu těchto zpráv od roku 2008 a trvá na tom, že kvantita by neměla vést k poklesu kvality;

5.  připomíná Účetnímu dvoru, že Evropský parlament, Rada a Komise se v bodě 54 společného přístupu k decentralizovaným agenturám z roku 2012 shodly na tom, že „za všechny aspekty vnějších auditů prováděných externími subjekty plně zodpovídá Účetní dvůr, který řídí veškeré potřebné správní postupy a postupy zadávání zakázek a financuje je z vlastního rozpočtu, stejně jako i ostatní náklady spojené s vnějšími audity prováděnými externími subjekty“; očekává, že se Účetní dvůr bude tímto společným přístupem řídit a bude uzavírat smlouvy s externími auditory agentur a platit je;

6.  žádá Účetní dvůr, aby provedl audit dopadů konsolidace soudních kanceláří Soudního dvora do jedné v zájmu zlepšení koordinace procesních činností mezi soudy;

7.  s uspokojením vítá plán vnitřní reformy Účetního dvora obsažený v jeho strategii na období 2013–2017 a vycházející ze zprávy o srovnávacím hodnocení z roku 2014, zprávy Parlamentu o budoucnosti Účetního dvora a interní analýzy Účetního dvora; žádá Účetní dvůr, aby jej podrobně informoval o průběhu a provádění reformy;

8.  domnívá se, že v pracovním programu Účetního dvora je nutné ponechat určitou míru flexibility, aby mohl Účetní dvůr rychle reagovat na neočekávané důležité záležitosti, které mohou vyžadovat zvláštní kontrolu nebo pozornost, a upustit od naplánovaných témat, která již nejsou aktuální; považuje rovněž za důležité, aby Účetní dvůr dosáhl určité diverzifikace a rovnováhy a nesoustřeďoval se nadměrně a opakovaně na určitá odvětví činnosti; upozorňuje Účetní dvůr na politické priority legislativních orgánů a na otázky významné pro občany Unie, jež mu sdělil Výbor pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu;

9.  podporuje Účetní dvůr v jeho úsilí věnovat více zdrojů na audity výkonnosti; připomíná, že by měl Účetní dvůr zajistit, aby auditoři přidělení na konkrétní audity měli nezbytné odborné znalosti a metodické dovednosti;

10.  připomíná Účetnímu dvoru, že je nutné zlepšit časové harmonogramy, zejména pokud jde o zvláštní zprávy Účetního dvora, aniž by byla ohrožena jejich kvalita; vyjadřuje politování nad tím, že včasnost zjištění auditů nadále nesplňuje dlouhodobé cíle; doporučuje Účetnímu dvoru, aby si stanovil cíl zkrátit každou fázi harmonogramu auditů výkonnosti;

11.  bere na vědomí, že metodika Účetního dvora musí být konzistentní a musí být uplatňována na všechny oblasti řízení; chápe, že rozsáhlejší změna by mohla vést k nesrovnalostem v tom, jak Účetní dvůr definuje protiprávní operace v přímém a sdíleném řízení;

12.  konstatuje, že průměrná doba potřebná k vypracování zvláštní zprávy je stále 20 měsíců jako v roce 2012; vyjadřuje politování nad tím, že se Účetnímu dvoru z hlediska průměrné doby pro vypracování zvláštní zprávy nepodařilo naplnit strategický cíl, kterým je 18 měsíců; žádá Účetní dvůr, aby ke každé zvláštní zprávě připojoval podrobnosti o souvislostech a o jednotlivých etapách jejího vytváření;

13.  zastává názor, že doporučení obsažená ve zvláštních zprávách by měla být jasnější a důsledně upozorňovat na pozitivní i negativní jednání příslušných zemí;

14.  bere na vědomí, že poslední změny v jednacím řádu Parlamentu, jejichž cílem bylo více zapojit parlamentní výbory v různých oblastech souvisejících se zvláštními zprávami, nesplnily očekávání; zavazuje se zvážit, jakými způsoby by bylo možné zlepšit parlamentní postupy pro zvláštní zprávy Účetního dvora;

15.  podporuje průběžné zvyšování počtu pracovních míst v auditu v roce 2013; bere na vědomí úspěšný nábor nových zaměstnanců na auditorské posty a snížení počtu neobsazených míst ke konci roku 2013 oproti roku 2012;

16.  bere na vědomí informaci Účetního dvora, že při jmenování zaměstnanců na vedoucí pozice nebral v úvahu zeměpisná kritéria; v tomto smyslu žádá Účetní dvůr, aby přijal všechna opatření nutná k tomu, aby v budoucnu zabránil vzniku podobné nerovnováhy v rámci tohoto orgánu, a to především na vedoucích pozicích;

17.  vyjadřuje politování nad tím, že plán pro rovné příležitosti, který Účetní dvůr zavedl v roce 2012 s cílem zajistit rovnost mužů a žen, nevedl k očekávaným výsledkům, zejména pokud jde o vedoucí pozice; konstatuje, že ze 70 řídících pozic a pozic vedoucích oddělení je ženami obsazeno pouze 21, přičemž ženy působí většinou na ředitelství pro překlad a administrativu; poukazuje a s uspokojením vítá zvýšení počtu žen mezi auditory, což se bezpochyby projeví jejich zastoupením na vedoucích pozicích v této oblasti; bere na vědomí závazek Účetního dvora urychleně přezkoumat plán pro rovné příležitosti s cílem najít účinná řešení, která by umožnila co nejdříve dosáhnout cílů stanovených v této oblasti;

18.  vyzývá Účetní dvůr, aby do své výroční zprávy o činnosti zařadil přehled zaměstnanců, kteří zastávají manažerské pozice, rozčleněný podle státní příslušnosti, pohlaví a postu;

19.  s uspokojením konstatuje, že budova K3 byla dokončena podle plánu a v souladu s rozpočtem;

20.  žádá, aby k výroční zprávě o činnosti byla připojena politika Účetního dvora v oblasti nemovitostí, a to zejména s ohledem na to, že je důležité, aby tyto náklady byly náležitě racionalizovány a nebyly nepřiměřeně vysoké;

21.  všímá si značných rozdílů mezi jednotlivými jazyky, pokud jde o výpočet nákladů na překlad (rozdíl dosahuje více než 100 EUR/str. v závislosti na jednotlivých jazycích) v Účetním dvoře; domnívá se, že tak velké rozdíly v nákladech (včetně nepřímých nákladů) by měly být analyzovány a napraveny;

22.  se znepokojením si všímá obrovských rozdílů mezi náklady na překlad v jednotlivých orgánech a institucích Unie; žádá proto interinstitucionální pracovní skupinu pro překlad, aby zjistila příčiny těchto rozdílů a navrhla řešení, která by tyto rozdíly odstranila a harmonizovala náklady na překlad při maximálním zachování kvality a jazykové rozmanitosti; v této souvislosti uvádí, že by pracovní skupina měla za tímto účelem obnovit spolupráci mezi orgány a institucemi, aby byly sdíleny osvědčené způsoby a výsledky a zjištěny oblasti, kde lze posílit spolupráci nebo dohody mezi orgány a institucemi; konstatuje, že cílem pracovní skupiny by také mělo být vytvoření jednotné metodiky prezentace nákladů na překlad pro všechny orgány a instituce, což usnadní analýzu a srovnávání nákladů; konstatuje, že pracovní skupina by měla tyto výsledky předložit do konce roku 2015; žádá všechny orgány a instituce Unie, aby se na činnosti interinstitucionální pracovní skupiny aktivně podílely; v této souvislosti připomíná, že je zásadní respektovat v orgánech a institucích Unie mnohojazyčnost, která zajišťuje rovné zacházení a rovnost příležitostí pro všechny občany Unie;

23.  domnívá se, že v období krize a rozpočtových škrtů obecně je třeba snížit náklady na výjezdní zasedání zaměstnanců orgánů a institucí Unie a tato zasedání by se podle možností měla konat v sídlech orgánů a institucí, neboť jejich přínos neopravňuje k tak vysokým výdajům;

24.  uznává, že Účetní dvůr zlepšil definici a vyjasnění pravomocí a úkolů auditní skupiny pro koordinaci, hodnocení, zajišťování kvality a vývoj; vyzývá jej, aby pokračoval v tomto směru, a žádá, aby byl informován o opatřeních přijatých za účelem zlepšení výkonnosti této skupiny;

25.  bere na vědomí, že Účetní dvůr v roce 2013 ohlásil Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) celkem 14 případů, u nichž na základě provedeného auditu pojal podezření z podvodu, a 10 případů na základě oznámení; konstatuje, že v sedmi z uvedených 14 případů se úřad OLAF rozhodl zahájit šetření a v ostatních případech byly informace předány jinému subjektu k následným krokům;

26.  vyzývá Soudní dvůr, aby v souladu se stávajícími pravidly týkajícími se důvěrnosti a ochrany údajů zahrnoval do své výroční zprávy o činnosti výsledky a důsledky uzavřených případů úřadu OLAF, během nichž byla vyšetřována tato instituce nebo některá z osob, která pro ni pracuje;

27.  podporuje následný přezkum interního auditora za rok 2013 a dosažený pokrok při zjišťování finančních a provozních rizik a stanovování priorit v této oblasti a při určování vhodných opatření ke zmírnění těchto rizik;

28.  konstatuje, že politika v oblasti informační bezpečnosti vyžaduje koordinovanou a harmonizovanou bezpečnostní strategii na úrovni celého orgánu; poukazuje na to, že v hlavních oblastech správy Účetního dvora lze zlepšit efektivitu řízení a vnitřní kontrolu;

29.  bere na vědomí, že Účetní dvůr zavedl nový systém podpory auditu (ASSYST) jako interní auditní nástroj; žádá, aby byl informován o cílech výkonnosti stanovených pro tuto aplikaci;

30.  bere na vědomí ujištění Účetního dvora, že přijímá veškerá možná opatření k tomu, aby se prostředky na služební cesty využívaly v přísném souladu se zásadou hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti;

31.  dále bere na vědomí zavedení nových softwarových aplikací, které zlepší správu jazykového vzdělávání; očekává, že tyto nástroje dále zlepší řízení jazykové výuky;

32.  chápe zájem Účetního dvora na vyhodnocování své přítomnosti ve sdělovacích prostředcích; domnívá se však, že musí zlepšit srozumitelnost svých vyjádření; doporučuje proto, aby byla centralizovaně ověřována redakční kvalita všech textů Účetního dvora;

33.  oceňuje spolupráci Účetního dvora a Výboru pro rozpočtovou kontrolu Parlamentu a pravidelnou zpětnou vazbu na základě žádostí Parlamentu; žádá Účetní dvůr, aby do své výroční zprávy o činnosti zahrnul zvláštní oddíl věnovaný krokům přijatým v návaznosti na doporučení Parlamentu, pokud jde o udělení absolutoria Účetnímu dvoru za plnění rozpočtu v předchozím období, jak činí většina ostatních institucí; žádá nicméně Účetní dvůr a orgány příslušné k udělení absolutoria, aby dále zlepšily svou spolupráci s cílem zvýšit účinnost a účelnost své práce;

34.  domnívá se, že zprávy Účetního dvora, a zejména zvláštní zprávy, jsou významným příspěvkem ke zlepšení způsobu, jakým jsou vynakládány prostředky Unie; zastává názor, že zprávy Účetního dvora by byly ještě cennější, pokud by byly doplněny určitým počtem nápravných opatření, která by měla Unie přijmout, a očekávaným časovým rozvrhem jejich provedení, aby bylo dosaženo cílů stanovených v programech, fondech či politikách Unie; zastává proto názor, že toto zvýšené zaměření na výstupy, zejména dlouhodobé výstupy, v souladu se zásadami účelnosti a účinnosti povede ke zkvalitnění procesu přijímání následných opatření prováděných Účetním dvorem, v jehož rámci by byly monitorovány účinky navržených doporučení;

35.  vyzývá Účetní dvůr, aby zvážil, zda je možné uspíšit předložení jeho výroční zprávy v mezích stanovených finančním nařízením Unie.

(1) Úř. věst. L 66, 8.3.2013.
(2) Úř. věst. C 403, 13.11.2014, s. 1.
(3) Úř. věst. C 398, 12.11.2014, s. 1.
(4) Úř. věst. C 403, 13.11.2014, s. 128.
(5) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(6) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.


Udělení absolutoria za rok 2013: souhrnný rozpočet EU – Hospodářský a sociální výbor
PDF 411kWORD 83k
Rozhodnutí
Usnesení
1.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl VI – Evropský hospodářský a sociální výbor (2014/2082(DEC))
P8_TA(2015)0126A8-0114/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2013(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2013 (COM(2014)0510 – C8‑0151/2014)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2013 spolu s odpověďmi orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2013 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 55, 99, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0114/2015),

1.  uděluje absolutorium generálnímu tajemníkovi Evropského hospodářského a sociálního výboru za plnění rozpočtu Evropského hospodářského a sociálního výboru na rozpočtový rok 2013;

2.  předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Evropské radě, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru, Evropské službě pro vnější činnost, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů, evropskému veřejnému ochránci práv a evropskému inspektorovi ochrany údajů a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2.Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2013, oddíl VI – Evropský hospodářský a sociální výbor (2014/2082(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl VI – Evropský hospodářský a sociální výbor,

–  s ohledem na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv, jímž uzavřela své šetření z vlastní iniciativy č. OI/1/2014/PMC ze dne 26. února 2015 o vnitřních pravidlech týkajících se zveřejňování ve veřejném zájmu („whistleblowing“),

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0114/2015),

1.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr dospěl na základě svého auditu k závěru, že platby za rok končící 31. prosincem 2013 v oblasti správních a jiných výdajů orgánů a institucí nebyly ve svém celku ve významném rozsahu zatíženy chybami;

2.  s uspokojením konstatuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2013 uvedl, že v případě Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) nebyly shledány žádné významné nedostatky v kontrolovaných okruzích týkajících se lidských zdrojů a zadávání zakázek;

3.  konstatuje, že v roce 2013 dosahoval rozpočet EHSV částky 130 104 400 EUR (v roce 2012 to bylo 128 816 588 EUR) s mírou plnění 94,1 %; lituje snížení míry plnění v roce 2013 oproti roku 2012, kdy dosahovala 96,8 %;

4.  zdůrazňuje však, že rozpočet EHSV je čistě administrativní, přičemž se významný objem prostředků využívá na výdaje týkající se osob pracujících v této instituci a zbývající částka je určena na budovy, nábytek, zařízení a různé provozní výdaje; bere na vědomí vysvětlení EHSV, že k poklesu míry plnění došlo z důvodu preventivních opatření;

5.  upozorňuje na to, že vzhledem k dohodě o novém služebním řádu z roku 2014 již nejsou důvody související s neočekávaným soudním rozhodnutím o úpravě platů relevantní;

6.  bere na vědomí zvýšení o 1 % v rozpočtu na rok 2013 ve srovnání s předchozím ročním rozpočtem; podporuje úsilí EHSV omezit rozpočty na nadcházející roky, a zajistit tak paušální zvýšení;

7.  bere na vědomí návazné připomínky k usnesení Parlamentu o udělení absolutoria za rok 2012, které jsou připojeny k výroční zprávě o činnosti EHSV; opakuje svou výzvu, aby byl informován o podrobném přehledu o výdajích a o výsledcích tohoto opatření;

8.  vítá záměr EHSV účinněji plánovat své činnosti v rámci legislativního procesu, aniž by se nutně zvyšoval počet stanovisek, ale dbát spíše na jejich kvalitu;

9.  bere na vědomí, že EHSV zavedl nová pravidla pro úhradu cestovních výdajů svých členů podle skutečných nákladů, jak to doporučil Parlament; připomíná, že tento systém by měl být plně funkční na podzim roku 2015, tj. na počátku nového funkčního období EHSV;

10.  bere na vědomí spolupráci mezi EHSV a Výborem pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu, zejména v souvislosti s udělováním absolutoria;

11.  konstatuje, že využívání externího překladu se v roce 2013 snížilo na 2,9 % oproti 4,5 % v roce 2012; konstatuje však, že se současně snížila také produktivita interního překladatelského oddělení;

12.  je znepokojen obrovskými rozdíly mezi náklady na překlad v jednotlivých orgánech a institucích Unie; žádá proto, aby interinstitucionální pracovní skupina pro překlad identifikovala příčiny těchto rozdílů a navrhla řešení, jak je odstranit a dosáhnout harmonizace nákladů na překlady při zachování nejvyšší kvality a jazykové rozmanitosti; v této souvislosti uvádí, že by pracovní skupina měla obnovit spolupráci mezi orgány a institucemi v zájmu sdílení osvědčených postupů a výsledků a určení oblastí, v nichž by bylo možné interinstitucionální spolupráci nebo dohody posílit; domnívá se, že cílem pracovní skupiny by také mělo být vytvoření jednotné metodiky pro prezentaci nákladů na překlad použitelnou pro všechny orgány a instituce za účelem zjednodušení analýzy a srovnání nákladů; konstatuje, že by pracovní skupina měla tyto výsledky předložit do konce roku 2015; vyzývá všechny orgány, aby se aktivně podílely na činnosti interinstitucionální pracovní skupiny; v tomto ohledu připomíná zásadní význam, který má mnohojazyčnost v orgánech a institucích Unie pro zajištění rovného zacházení a rovných příležitostí pro všechny občany Unie;

13.  bere na vědomí dohodu o spolupráci mezi EHSV, Výborem regionů a Evropským parlamentem, která byla podepsána dne 5. února 2014 a jejíž plnění bylo zahájeno velkým přesunem pracovníků obou výborů do nové výzkumné služby Evropského parlamentu; věří, že provádění této dohody bude vyrovnané a bude přinášet stejnou míru výhod všem třem institucím a bude mít pozitivní dopad na další racionalizaci zdrojů; žádá, aby všechny tři instituce po uplynutí jednoho roku od zahájení fungování této spolupráce provedly samostatné hodnocení dopadu jak z hlediska lidských zdrojů, tak z hlediska výdajů, součinnosti, přidané hodnoty a kvality obsahu;

14.  vyzývá EHSV, aby do výroční zprávy o činnosti začlenil přehled zaměstnanců v řídících pozicích rozčleněný podle státní příslušnosti, pohlaví a pracovní pozice;

15.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že v řídících pozicích Výboru je nedostatek žen (61 % – 39 %); žádá, aby byl zaveden plán pro rovné příležitosti, zejména co se týče řídících pozic, s cílem tuto nerovnováhu vyřešit co nejdříve;

16.  doporučuje, aby EHSV i nadále pravidelně sledoval rozpočtové úspory vyplývající z provádění nové dohody o administrativní spolupráci s Výborem regionů; žádá podrobné informace o výsledcích této spolupráce;

17.  konstatuje, že přezkum nové dohody o spolupráci EHSV a Výboru regionů v polovině období bude správným momentem k vyhodnocení této dohody a k nápravě případných zjištěných nedostatků;

18.  žádá podrobné informace o výsledcích střednědobého hodnocení a očekává, že toto hodnocení bude zahrnovat také společné posouzení rozpočtových úspor, které z této spolupráce vyplynuly;

19.  připomíná stále omezené využívání videokonferencí; uznává, že jsou přijímána opatření s cílem rozšířit jejich využití; žádá, aby byl informován o pokroku v této věci;

20.  považuje za pozitivní snížení míry požadovaných tlumočnických služeb, které nebyly využity, a to z 7,6 % v roce 2012 na 5,1 % v roce 2013; zdůrazňuje však, že tato míra nevyužitých služeb je stále vysoká, a požaduje další snížení nákladů na tlumočení;

21.  domnívá se, že v období krize a rozpočtových škrtů obecně je nutné snížit náklady na výjezdní zasedání zaměstnanců orgánů a institucí Unie a že by měly v rámci možností probíhat přímo v sídlech orgánů a institucí, neboť jejich přínos neospravedlňuje tak vysoké náklady;

22.  je znepokojen tím, že několik významných akcí plánovaných na rok 2013 bylo zrušeno nebo odloženo; vyzývá EHSV, aby lépe plánoval a racionalizoval vnitřní akce;

23.  bere na vědomí informace o nové pojistné smlouvě, která vstoupila v platnost dne 1. července 2012 a vztahuje se na delegáty Poradní komise pro průmyslové změny;

24.  lituje rozhodnutí Evropského soudu pro veřejnou službu zveřejněného dne 22. května 2014, v němž tento soud odsuzuje EHSV za porušování Listiny základních práv Evropské unie v souvislosti s propuštěním jednoho ze zaměstnanců v roce 2013; lituje dále soudního rozhodnutí ze dne 8. října 2014 ve věci T-530/12 P, Moises Bermejo Garde v. EHSV, jímž Tribunál rozhodl v neprospěch EHSV a v němž se jednalo o oznamování porušování právních předpisů bývalým generálním tajemníkem vůči vedoucímu právních služeb EHSV; žádá EHSV a jeho nového generálního tajemníka, aby přijal odpovídající opatření, která zaručí, že nebude docházet k dalším závažným porušením Listiny základních práv Evropské unie, aby informoval předsednictvo, členy a všechny zaměstnance EHSV o obsahu obou soudních rozhodnutí i o povinnosti úředníků a statutárních zaměstnanců oznamovat porušování právních předpisů a o tom, že předsednictvo EHSV je orgánem příslušným pro přijímání takového typu oznámení; dále žádá, aby informoval Parlament o celkových výdajích na právní pomoc, které EHSV vynaložil v uplynulých pěti letech na záležitosti týkající se lidských zdrojů, které byly projednávány před soudy nebo veřejným ochráncem práv;

25.  má obavy z opožděného přijetí vnitřních pravidel pro whistleblowing; vyzývá EHSV, aby tato pravidla přijal bez dalšího prodlení;

26.  konstatuje, že v útvaru interního auditu pracují tři zaměstnanci; konstatuje, že dostupnou pracovní sílu v roce 2013 významným způsobem omezily dlouhé pracovní neschopnosti; vyzývá EHSV, aby útvar interního auditu posílil a zvětšil rozsah auditních šetření;

27.  vyzývá EHSV, aby v souladu se stávajícími pravidly týkajícími se důvěrnosti a ochrany údajů zahrnovala do své výroční zprávy o činnosti výsledky a důsledky uzavřených případů úřadu OLAF, během nichž byla vyšetřována tato instituce nebo některá z osob, která pro ni pracuje;

28.  žádá, aby k výroční zprávě o činnosti byla připojena politika EHSV v oblasti nemovitostí, a to zejména s ohledem na to, že je důležité, aby tyto náklady byly náležitě racionalizovány a nebyly nepřiměřeně vysoké;

29.  zdůrazňuje, že je nezbytné zlepšovat viditelnost EHSV posílením příslušné informační a komunikační politiky.

(1) Úř. věst. L 66, 8.3.2013.
(2) Úř. věst. C 403, 13.11.2014, s. 1.
(3) Úř. věst. C 398, 12.11.2014, s. 1.
(4) Úř. věst. C 403, 13.11.2014, s. 128.
(5) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(6) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.


Udělení absolutoria za rok 2013: souhrnný rozpočet EU – Výbor regionů
PDF 411kWORD 84k
Rozhodnutí
Usnesení
1.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl VII – Výbor regionů (2014/2083(DEC))
P8_TA(2015)0127A8-0105/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2013(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2013 (COM(2014)0510 – C8‑0152/2014)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2013 spolu s odpověďmi orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2013 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 55, 99, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0105/2015),

1.  uděluje absolutorium generálnímu tajemníkovi Výboru regionů za plnění rozpočtu Výboru regionů na rozpočtový rok 2013;

2.  předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Evropské radě, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru, Evropské službě pro vnější činnost, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů, evropskému veřejnému ochránci práv a evropskému inspektorovi ochrany údajů  a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2.Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2013, oddíl VII – Výbor regionů (2014/2083(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl VII – Výbor regionů,

–  s ohledem na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv, jímž uzavřela své šetření z vlastní iniciativy č. OI/1/2014/PMC ze dne 26. února 2015 o vnitřních pravidlech týkajících se zveřejňování ve veřejném zájmu („whistleblowing“),

–  s ohledem na nová pravidla týkající se ochrany whistleblowerů,

–  s ohledem na rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie ze dne 7. května 2013,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0105/2015),

1.  s uspokojením konstatuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2013 uvedl, že u Výboru regionů (dále jen „výbor“) nebyly shledány žádné významné nedostatky v kontrolovaných okruzích týkajících se lidských zdrojů a zadávání zakázek;

2.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr dospěl na základě svého auditu k závěru, že platby za rok končící 31. prosincem 2013 v oblasti správních a jiných výdajů orgánů a institucí nebyly ve svém celku ve významném rozsahu zatíženy chybami;

3.  konstatuje, že v roce 2013 měl výbor schválen rozpočet ve výši 87 373 000 EUR (oproti 86 503 000 EUR v roce 2012), z čehož 84 800 000 EUR činily prostředky na závazky s mírou plnění 97 %; lituje snížení míry plnění v roce 2013 oproti roku 2012, kdy dosahovala 98,2 %;

4.  zdůrazňuje, že rozpočet výboru je čistě administrativní, přičemž se významný objem využívá na výdaje týkající se osob pracujících v této instituci a zbývající částka je určena na budovy, nábytek, zařízení a různé provozní výdaje; bere na vědomí vysvětlení výboru týkající se snížení míry plnění;

5.  zdůrazňuje, že důvody, které vedly k nečekanému rozhodnutí o úpravě platů, již neplatí s ohledem na dohodu o novém služebním řádu v roce 2014;

6.  vítá výroční zprávu o subsidiaritě za rok 2013, která poskytuje přehled činnosti výboru v oblasti monitorování subsidiarity v průběhu celého roku; domnívá se, že tato zpráva představuje cenný nástroj pro legislativní práci Parlamentu; požaduje, aby předložení takovýchto zpráv bylo patřičně propagováno a aby byly šířeny mezi společnými normotvůrci;

7.  bere na vědomí vytvoření nové politické skupiny (ECR) ve výboru a omezeného finančního dopadu, který v roce 2013 tato skutečnost měla; vítá informace, které byly poskytnuty ve výroční zprávě o činnosti týkající se politických činností výboru, a požaduje, aby mu byly poskytovány aktualizované informace o projektech a o rozpočtových dopadech přijatých opatření;

8.  bere na vědomí spolupráci mezi výborem a Výborem pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu, zejména v souvislosti s udělováním absolutoria;

9.  s uspokojením konstatuje, že rozpočtový útvar výboru zanesl do centrální databáze doporučení a požadavky Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu a že pravidelně sleduje pokrok při jejich plnění; vítá skutečnost, že pro účely interního auditu byl vytvořen výbor složený z pěti členů a jednoho externího odborníka a že jsou zatím zohledňována doporučení Účetního dvora a Parlamentu;

10.  vítá, že výbor zavedl nový systém rozpočtu podle jednotlivých činností, který je více přizpůsoben konkrétním charakteristikám menších institucí, což umožňuje ucelenější pohled na náklady a na předpokládanou činnost; žádá výbor, aby provedl hodnocení výhod, které zavedení nového systému přineslo;

11.  bere na vědomí dohodu o spolupráci mezi Evropským hospodářským a sociálním výborem (EHSV), Výborem regionů a Evropským parlamentem, která byla podepsána dne 5. února 2014 a která vedla k přesunu velkého počtu pracovníků výboru do nové Výzkumné služby Evropského parlamentu; věří, že provádění této dohody bude vyrovnané a bude přinášet stejnou míru výhod všem třem institucím a bude mít pozitivní dopad na další racionalizaci zdrojů; žádá, aby všechny tři instituce po uplynutí jednoho roku od zahájení fungování této spolupráce provedly samostatné hodnocení dopadu, jak z hlediska lidských zdrojů, tak z hlediska výdajů, součinnosti, přidané hodnoty a kvality obsahu;

12.  konstatuje, že oproti roku 2012 klesla poptávka po překladech o 19,1 %; konstatuje však, že se současně snížila produktivita interního překladatelského oddělení;

13.  bere na vědomí záměr výboru racionalizovat žádosti o překlad a standardizovat některé typy dokumentů; podporuje tuto iniciativu a žádá, aby byl o jejím provádění v plném rozsahu informován; se znepokojením konstatuje, že někteří interní překladatelé výboru byli v návaznosti na dohodu o spolupráci převedeni do nové Výzkumné služby Evropského parlamentu; žádá Výbor, aby vypracoval zvláštní studii dopadu tohoto snížení na kvalitu a efektivitu překladatelských služeb;

14.  bere na vědomí, že byla s dalšími orgány a institucemi dojednána společná metodika pro výpočet a porovnání nákladů na překlady a dalších ukazatelů; vyzývá výbor, aby o provádění schválené společné metodiky informoval orgán příslušný k udělení absolutoria;

15.  domnívá se, že v období krize a rozpočtových škrtů obecně je nutné snížit náklady na „away days“ zaměstnanců orgánů Unie a že by měly v rámci možností probíhat v samotných sídlech orgánů, neboť jejich přidaná hodnota neospravedlňuje tak vysoké náklady;

16.  s uspokojením konstatuje, že výbor zahrnul do své výroční zprávy o činnosti za rok 2013 informace o nevyužitých tlumočnických službách; považuje za pozitivní, že došlo ke snížení nevyužité částky na požadované tlumočnické služby, a to z 3,23 % v roce 2012 na 2,51 % v roce 2013; je přesvědčen, že tuto míru lze dále snížit, a vyzývá výbor, aby zkvalitnil plánování svých schůzí;

17.  konstatuje, že využívání videokonferencí je i nadále omezené; uznává, že jsou přijímána opatření s cílem rozšířit jejich využití; žádá, aby byl informován o pokroku v této věci;

18.  doporučuje výboru, aby i nadále pravidelně sledoval rozpočtové úspory vyplývající z provádění nové dohody o administrativní spolupráci s EHSV; žádá podrobné informace o výsledcích této spolupráce;

19.  konstatuje, že příští přezkum nové dohody o spolupráci v polovině období bude správným momentem k vyhodnocení této dohody a k nápravě případných zjištěných nedostatků;

20.  žádá podrobné informace o výsledcích přezkumu v polovině období a očekává, že toto hodnocení bude zahrnovat také společné posouzení rozpočtových úspor, které z této dohody o spolupráci vyplynuly;

21.  poukazuje na to, že je nezbytné zlepšovat viditelnost výboru zdokonalením příslušné informační a komunikační politiky;

22.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že na vedoucích pozicích výboru je nedostatek žen (67 % – 33 %); žádá, aby byl zaveden plán pro rovné příležitosti, zejména co se týče řídících pozic, s cílem tuto nerovnováhu vyřešit co nejdříve;

23.  vyzývá výbor, aby v souladu se stávajícími pravidly týkajícími se důvěrnosti a ochrany údajů zahrnul do své výroční zprávy o činnosti výsledky a důsledky uzavřených případů úřadu OLAF, během nichž byla vyšetřována tato instituce nebo některá z osob, která pro ni pracuje;

24.  žádá, aby k výroční zprávě o činnosti byla připojena politika výboru v oblasti nemovitostí, a to zejména s ohledem na to, že je důležité, aby tyto náklady byly náležitě racionalizovány a nebyly nepřiměřeně vysoké;

25.  blahopřeje výboru k tomu, že podoba jeho výroční zprávy o činnosti vykazuje trvale vysokou kvalitu a že předložil komplexní výroční zprávu o dopadu, která je důležitým nástrojem pro posouzení jeho práce; s uspokojením konstatuje, že výbor ve své výroční zprávě o činnosti uvedl vyčerpávající přehled všech lidských zdrojů, které má k dispozici;

26.  poukazuje na to, že členové výboru jsou demokraticky zvolenými místními a regionálními zástupci, kteří vykonávají politickou činnost; domnívá se, že pokud jde o přístup ke Komisi a jejím službám, měli by proto podléhat stejným předpisům jako ostatní vnitrostátní a evropští politici;

27.  má obavy z opožděného přijetí vnitřních pravidel pro whistleblowing; vyzývá výbor, aby tato pravidla přijal bez dalšího prodlení;

28.  připomíná, že výbor se jedním případem wistleblowingu zabývá již od roku 2003; poukazuje na značné náklady pro daňové poplatníky Unie a na újmu způsobenou informátorovi; požaduje, aby výbor urychleně splnil závěry uvedené v rozsudku Soudu pro veřejnou službu ze dne 7. května 2013, uznal žalobu navrhovatele za oprávněnou a celou věc konečně uzavřel

29.  zdůrazňuje, že Parlament nebude tolerovat jakékoli špatné zacházení s whistleblowery pocházejícími z jeho vlastních řad nebo z kterékoli jiné unijní instituce; opakovaně zdůrazňuje svou plnou oddanost duchu a liteře právních předpisů na ochranu whistleblowerů.

(1) Úř. věst. L 66, 8.3.2013.
(2) Úř. věst. C 403, 13.11.2014, s. 1.
(3) Úř. věst. C 398, 12.11.2014, s. 1.
(4) Úř. věst. C 403, 13.11.2014, s. 128.
(5) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(6) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.


Udělení absolutoria za rok 2013: souhrnný rozpočet EU – Evropský veřejný ochránce práv
PDF 403kWORD 78k
Rozhodnutí
Usnesení
1.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl VIII – Evropský veřejný ochránce práv (2014/2084(DEC))
P8_TA(2015)0128A8-0115/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2013(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2013 (COM(2014)0510 – C8‑0153/2014)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2013 spolu s odpověďmi orgánů(3),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(4) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2013 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 55, 99, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0115/2015),

1.  uděluje absolutorium evropskému veřejnému ochránci práv za plnění rozpočtu evropského veřejného ochránce práv na rozpočtový rok 2013;

2.  předkládá své připomínky v dále uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Evropské radě, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Evropské službě pro vnější činnost a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2.Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 obsahujícího připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2013, oddíl VIII – Evropský veřejný ochránce práv (2014/2084(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl VIII – Evropský veřejný ochránce práv,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0115/2015),

1.  s uspokojením konstatuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2013 uvedl, že v případě evropského veřejného ochránce práv (dále jen „veřejný ochránce práv“) nebyly shledány žádné významné nedostatky v kontrolovaných okruzích, jež by se týkaly lidských zdrojů a zadávání veřejných zakázek;

2.  zdůrazňuje skutečnost, že Účetní dvůr dospěl na základě svého auditu k závěru, že platby za rok končící 31. prosincem 2013 v oblasti správních a jiných výdajů orgánů a institucí nebyly ve svém celku ve významném rozsahu zatíženy chybami;

3.  zdůrazňuje, že rozpočet ochránce práv je čistě administrativní a že v roce 2013 činil 9 731 371 EUR (9 516 500 v roce 2012), přičemž 7 567 371 EUR bylo vyčleněno na okruh I (výdaje v souvislosti s osobami pracujícími v orgánu), 1 606 700 EUR na okruh II (nemovitý majetek, zařízení a různé provozní výdaje) a 557 300 EUR na okruh III (výdaje související se zvláštními činnostmi orgánu);

4.  bere na vědomí, že 98,20 % celkové výše prostředků bylo využito (98,30 % v roce 2012) a 91,82 % vyplaceno (88,69 % v roce 2012) a že míra plnění činila 98,20 % (oproti 95,88 % v roce 2012); vítá výsledky, kterých bylo v roce 2013 dosaženo;

5.  bere na vědomí postupné zlepšování finančního plánování a dohledu nad ním; žádá, aby se v tomto úsilí nepolevovalo ani v dalších rozpočtových letech;

6.  podporuje roční plán řízení úřadu veřejného ochránce práv na rok 2013, jenž zahrnuje klíčové ukazatele výkonnosti sloužící k měření výkonnosti úřadu při dosahování jeho cílů;

7.  bere na vědomí závazek veřejného ochránce práv k dalšímu zdokonalování svého systému včasného monitorování a kontroly postupů pro přijímání nových pracovníků a zadávání veřejných zakázek; podporuje veřejného ochránce práv, aby i nadále sledoval spravování příspěvků a zlepšoval svou úroveň výkonnosti;

8.  bere na vědomí, že veřejný ochránce práv usiluje o neustálé zlepšování finančního plánování s cílem zajistit co možná nejúčinnější plnění rozpočtu;

9.  žádá veřejného ochránce práv, aby v příští výroční zprávě o činnosti uvedl informace o míře nevyužitých tlumočnických služeb požadovaných během dotčeného roku;

10.  se znepokojením si všímá obrovských rozdílů mezi náklady na překlad v jednotlivých institucích Unie; žádá proto interinstitucionální pracovní skupinu pro překlad, aby zjistila příčiny těchto rozdílů a navrhla řešení, která by tyto rozdíly odstranila a harmonizovala náklady na překlad při maximálním zachování kvality a jazykové rozmanitosti; v této souvislosti uvádí, že by pracovní skupina měla za tímto účelem obnovit spolupráci mezi institucemi, aby byly sdíleny osvědčené způsoby a výsledky a zjištěny oblasti, kde lze posílit spolupráci nebo dohody mezi institucemi; konstatuje, že cílem pracovní skupiny by mělo také být vytvoření jednotné metodiky pro prezentaci nákladů na překlad použitelnou pro všechny instituce, aby se zjednodušila analýza a srovnávání těchto nákladů; konstatuje, že pracovní skupina by měla tyto výsledky předložit do konce roku 2015; žádá všechny orgány, aby se aktivně podílely na činnosti interinstitucionální pracovní skupiny; v této souvislosti připomíná zásadní význam respektování mnohojazyčnosti v institucích Unie, jež zajišťuje rovné zacházení a rovnost příležitostí pro všechny občany Unie;

11.  bere na vědomí závěry interního auditora ve zprávách o auditu za rok 2013, že vnitřní systémy řízení a kontroly jsou účinné a účelné a že všechny dosud probíhající činnosti byly uzavřeny;

12.  vítá skutečnost, že v roce 2013 byl překonán cíl zaměřený na uzavírání případů ve lhůtě kratší než jeden rok (70 %); nicméně poměr šetření uzavřených do 18 měsíců je stále nižší než cíl, který si veřejný ochránce práv stanovil, ačkoli vzrostl ze 79 % na 81 %; domnívá se, že 90% cíl je realistický a je možné jej splnit; očekává, že tento cíl bude splněn v roce 2014 a že výsledky budou podrobně uvedeny ve výroční zprávě o činnosti; oceňuje zahájení konkrétních šetření z vlastního podnětu a žádá, aby byl informován o prvních výsledcích těchto šetření;

13.  vítá skutečnost, že veřejný ochránce práv obdržel v roce 2012 od Evropské nadace pro řízení kvality první úroveň uznání „committed to excellence“ a že nadále udržoval výborné a produktivní vztahy s touto nadací i v roce 2013;

14.  upozorňuje na zvýšené výdaje určené na výjezdní zasedání, konference nebo podobné události pro zaměstnance úřadu evropského veřejného ochránce práv v roce 2013, které výrazně převyšují výdaje tohoto druhu u ostatních institucí; domnívá se, že v období krize a rozpočtových škrtů obecně je třeba snížit náklady na výjezdní zasedání zaměstnanců institucí Unie a že by se tato zasedání podle možností měla konat v sídlech institucí, neboť jejich přínos neopravňuje k tak vysokým výdajům;

15.  vítá skutečnost, že do funkce veřejného ochránce práv byla zvolena žena; vyjadřuje ovšem znepokojení nad absencí žen na řídicích pozicích úřadu veřejného ochránce práv; žádá, aby byl zaveden plán rovných příležitostí, zejména pokud jde o řídící pozice, s cílem vyrovnat tuto nerovnováhu co nejdříve;

16.  domnívá se, že by veřejný ochránce práv měl i nadále usilovat o trvale vysokou kvalitu výroční zprávy o činnosti a předkládat souhrnnou výroční zprávu o dopadu, která je důležitým nástrojem pro posouzení jeho práce;

17.  žádá, aby k výroční zprávě o činnosti byla připojena politika veřejného ochránce práv v oblasti nemovitostí, a to zejména s ohledem na to, že je důležité, aby tyto náklady byly náležitě racionalizovány a nebyly nepřiměřeně vysoké;

18.  vyzývá veřejného ochránce práv, aby v souladu se stávajícími pravidly týkajícími se důvěrnosti a ochrany údajů zahrnul do své výroční zprávy o činnosti výsledky a důsledky uzavřených případů úřadu OLAF, během nichž byla vyšetřována tato instituce nebo některá z osob, která pro ni pracuje;

19.  plně souhlasí s politikou transparentnosti prosazovanou úřadem veřejného ochránce práv a vyzývá k zavedení postupu předběžného vyhodnocování dopadu některých publikací s cílem zveřejňovat je spolu s vysvětlující zprávou, aby se zabránilo tomu, že budou používány tendenčním způsobem; tento proces by měl být zaveden z podnětu veřejného ochránce práv ve spolupráci s evropským inspektorem ochrany údajů, Komisí a orgánem pro publikace;

20.  upozorňuje na skutečnost, že výroční zpráva veřejného ochránce práv o činnosti za rok 2013 byla přijata na plenárním zasedání dne 15. ledna 2015(7), a bere na vědomí připomínky, které jsou v ní uvedeny.

(1) Úř. věst. L 66, 8.3.2013.
(2) Úř. věst. C 403, 13.11.2014, s. 1.
(3) Úř. věst. C 398, 12.11.2014, s. 1.
(4) Úř. věst. C 403, 13.11.2014, s. 128.
(5) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(6) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2015)0009.


Udělení absolutoria za rok 2013: souhrnný rozpočet EU – Evropský inspektor ochrany údajů
PDF 407kWORD 80k
Rozhodnutí
Usnesení
1.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl IX – evropský inspektor ochrany údajů (2014/2085(DEC))
P8_TA(2015)0129A8-0118/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2013(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2013 (COM(2014)0510 – C8-0154/2014)(2),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2013 spolu s odpověďmi orgánu(3),

–  s ohledem na prohlášení(4) o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetním dvůr za rozpočtový rok 2013 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 10 a na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 55, 99, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0118/2015),

1.  uděluje absolutorium evropskému inspektorovi ochrany údajů za plnění rozpočtu evropského inspektora ochrany údajů na rozpočtový rok 2013;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Evropské radě, Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru, evropskému veřejnému ochránci práv, evropskému inspektorovi ochrany údajů a Evropské službě pro vnější činnost a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2.Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2013, oddíl IX – evropský inspektor ochrany údajů (2014/2085(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2013, oddíl IX – evropský inspektor ochrany údajů,

–  s ohledem na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv o šetření z vlastního podnětu OI/1/2014/PMC ze dne 26. února 2015 týkající se upozorňování na nekalé praktiky (whistleblowing),

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0118/2015),

1.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr dospěl k závěru, že platby za rozpočtový rok končící dnem 31. prosince 2013 v oblasti správních a jiných výdajů evropského inspektora ochrany údajů (dále jen „inspektor“) nebyly ve svém celku zatíženy závažnými chybami a že zkoumané systémy dohledu a kontroly pro správní a jiné výdaje byly účinné;

2.  konstatuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2013 uvedl, že u inspektora nebyly shledány žádné významné nedostatky v kontrolovaných okruzích týkajících se lidských zdrojů a zadávání veřejných zakázek;

3.  konstatuje, že v roce 2013 měl inspektor k dispozici celkem 7 661 409 EUR (v roce 2012 činila tato částka 7 624 090 EUR) a že míra čerpání uvedených prostředků dosáhla 84,7 % (83,2 % v roce 2012); považuje to za pozitivní vývoj a požaduje, aby bylo na zlepšení míry čerpání prostředků vynakládáno další úsilí;

4.  zdůrazňuje, že rozpočet inspektora je čistě administrativní; konstatuje, že míra čerpání prostředků v souvislosti s výdaji na osoby pracující v instituci činí 93,41 % (hlava 1) a že výdaje na budovy a zařízení a různé provozní výdaje činí 99,14 % (hlava 2);

5.  bere na vědomí závazek inspektora k dalšímu zdokonalování svého systému včasného monitorování a kontroly postupů pro přijímání zaměstnanců a zadávání veřejných zakázek; podporuje inspektora v pokračujícím monitorování správy příspěvků a zlepšování její výkonnosti;

6.  s uspokojením konstatuje, že následný audit provedený v červnu 2013 útvarem interního auditu inspektora umožnil uzavřít většinu opatření a doporučení navržených u administrativních postupů a vyslovit závěr, že k 31. prosince 2013 není žádné konkrétní neuskutečněné doporučení;

7.  bere na vědomí skutečnost, že uskutečňování doporučení týkajícího se zabezpečení údajů obsažených ve stížnostech nebylo v době následného auditu v červnu 2013 dokončeno z důvodu zpoždění při zavádění systému správy případů (CMS); konstatuje, že toto doporučení mělo být v úplnosti provedeno během roku 2014, protože systém CMS funguje od října 2013;

8.  bere na vědomí skutečnost, že pověřená schvalující osoba se domnívá, že stávající úroveň řízení a kontroly je odpovídající a zlepšuje se a že v době vypracovávání výroční zprávy o činnosti se nevyskytla žádná závažná chyba ani nebyla vyslovena výhrada ve věci kontrol ex ante;

9.  připomíná, že Lisabonská smlouva posílila pravomoci inspektora tím, že ochranu údajů rozšířila na všechny oblasti politiky Unie; konstatuje, že Rada stále jedná o novém právním rámci pro ochranu údajů (návrh Komise předložen dne 25. ledna 2012);

10.  bere na vědomí, že k rozpočtu inspektora byla přidána nová hlava III, která počítá s vytvořením nezávislého sekretariátu nové Evropské rady pro ochranu údajů; bere na vědomí, že do přijetí právního rámce nebudou do této hlavy přiděleny žádné prostředky;

11.  bere na vědomí nedávné schválení nového nástroje, tj. stanovování nákladů podle činností, který bude realizován v roce 2015 a jehož cílem je zefektivnit přidělování zdrojů;

12.  žádá o poskytnutí informací o rozpočtovém dopadu reorganizace sekretariátu inspektora;

13.  zdůrazňuje, že útvar vnitřního auditu shledal, že od posledního posouzení rizik v roce 2011 bylo dosaženo výrazných zlepšení; naléhá na inspektora, aby v tomto úsilí nepolevoval a zohlednil i zbývající otevřená doporučení;

14.  bere na vědomí, že v nových prostorách úřadu byl nainstalován systém pro konání videokonferencí; žádá informace o tom, kolikrát byl tento systém použit na schůzích v roce 2013;

15.  plně podporuje vytvoření klíčových ukazatelů výkonnosti, jež slouží k hodnocení účinného využívání zdrojů; žádá inspektora, aby ve své výroční zprávě o činnosti i nadále uváděl přehled výsledků;

16.  žádá, aby k výroční zprávě o činnosti byla připojena politika inspektora v oblasti nemovitostí, a to zejména s ohledem na to, že je důležité, aby tyto náklady byly náležitě racionalizovány a nebyly nepřiměřeně vysoké;

17.  opakuje žádost z minulého roku, která se týkala vyčerpávající tabulky všech lidských zdrojů, které má inspektor k dispozici, rozdělené podle tříd, pohlaví a státní příslušnosti; podotýká, že tato tabulka by měla být automaticky zařazena do roční zprávy o činnosti této instituce;

18.  vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem žen na vedoucích pozicích; žádá, aby byl zaveden plán pro rovné příležitosti, zejména co se týče řídících pozic, s cílem tuto nerovnováhu vyřešit co nejdříve;

19.  domnívá se, že v období krize a rozpočtových škrtů obecně je nutné snížit náklady na výjezdní zasedání zaměstnanců orgánů a institucí Unie a že by měly v rámci možností probíhat přímo v sídlech orgánů, neboť jejich přínos neospravedlňuje tak vysoké náklady;

20.  se znepokojením si všímá obrovských rozdílů mezi náklady na překlad v jednotlivých institucích Unie; žádá proto interinstitucionální pracovní skupinu pro překlad, aby zjistila příčiny těchto rozdílů a navrhla řešení, která by tyto rozdíly odstranila a harmonizovala náklady na překlad při maximálním zachování kvality a jazykové rozmanitosti; v této souvislosti uvádí, že by pracovní skupina měla za tímto účelem obnovit spolupráci mezi institucemi, aby byly sdíleny osvědčené způsoby a výsledky a zjištěny oblasti, kde lze posílit spolupráci nebo dohody mezi institucemi; konstatuje, že cílem pracovní skupiny by mělo také být vytvoření jednotné metodiky pro prezentaci nákladů na překlad použitelnou pro všechny instituce, aby se zjednodušila analýza a srovnávání těchto nákladů; konstatuje, že pracovní skupina by měla tyto výsledky předložit do konce roku 2015; vyzývá všechny instituce, aby se aktivně podílely na činnosti interinstitucionální pracovní skupiny; v této souvislosti připomíná zásadní význam respektování mnohojazyčnosti v institucích Unie, která zajišťuje rovné zacházení a rovnost příležitostí pro všechny občany Unie;

21.  plně souhlasí s politikou transparentnosti prosazovanou úřadem veřejné ochránkyně práv a vyzývá k zavedení postupu předběžného vyhodnocování dopadu některých publikací s cílem zveřejňovat je spolu s vysvětlující zprávou, aby se zabránilo tomu, že budou používány tendenčním způsobem; tento postup by měl být zahájen z podnětu veřejné ochránkyně práv ve spolupráci s inspektorem, Komisí a institucí, jíž se publikace týká;

22.  je znepokojen zpožděním v přijímání vnitřních pravidel pro whistleblowing; vyzývá inspektora, aby je zavedl bez dalších prodlev;

23.  je potěšen tím, že inspektor vzal při vytváření strategie na roky 2013–2014 na vědomí připomínky Parlamentu obsažené v jeho usneseních o udělení absolutoria za roky 2010 a 2012 a že uskutečňování této strategie přináší pozitivní výsledky;

24.  v obecné rovině se domnívá, že by se inspektor měl více zaměřit na zásadu řádného finančního řízení s ohledem na zásadu ročního rozpočtu, tj. na hospodárnost, efektivnost a účelnost, s jakou využívá prostředky k plnění svých úkolů.

(1) Úř. věst. L 66, 8.3.2013.
(2) Úř. věst. C 403, 13.11.2014, s. 1.
(3) Úř. věst. C 398, 12.11.2014, s. 1.
(4) Úř. věst. C 403, 13.11.2014, s. 128.
(5) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(6) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.


Udělení absolutoria za rok 2013: výkonnost, finanční řízení a kontrola agentur Evropské unie
PDF 519kWORD 117k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu agentur Evropské unie na rozpočtový rok 2013: výkonnost, finanční řízení a kontrola (2014/2139(DEC))
P8_TA(2015)0130A8-0070/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu agentur Evropské unie na rozpočtový rok 2013,

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2012 (COM(2014)0607) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2014)0285, SWD(2014)0286),

–  s ohledem na zvláštní výroční zprávy Účetního dvora(1) o ověření roční účetní závěrky decentralizovaných agentur za rozpočtový rok 2013,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(3), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(4),

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5), a zejména na článek 110 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0070/2015),

A.  vzhledem k tomu, že toto usnesení obsahuje pro každý ze subjektů uvedených v článku 208 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 připomínky horizonzální povahy, které doprovázejí rozhodnutí o udělení absolutoria v souladu s článkem 110 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 a článkem 3 přílohy V jednacího řádu Evropského parlamentu;

B.  vzhledem k tomu, že počet agentur v průběhu uplynulého desetiletí výrazně vzrostl (ze tří v roce 2000 na 32 v roce 2013);

1.  zdůrazňuje význam úkolů, které agentury vykonávají, a jejich přímý vliv na každodenní život občanů, a poukazuje na důležitost autonomie agentur, zejména regulačních agentur a agentur, které jsou pověřeny nezávislým shromažďováním informací; připomíná, že hlavním důvodem pro vznik agentur bylo poskytování nezávislých technických a vědeckých expertíz; zdůrazňuje, že decentralizované agentury pomáhají Komisi jménem Unie s prováděním politik Unie; vyzývá Komisi a síť agentur Unie (dále jen „síť“), aby zlepšily svou komunikační politiku a zajistily tak, že agentury budou efektivně komunikovat s občany v zájmu zvýšení jejich povědomí o produktivitě a dosažených výsledcích;

2.  uznává úlohu agentur při podpoře politik Unie; vyzývá k širšímu využívání jejich odborných znalostí a schopností v příslušných fázích procesu evropského semestru; podtrhuje přínos agentur k plnění cílů strategie Evropa 2020;

3.  uvědomuje si, že v oblasti svobody, bezpečnosti a práva byl zřízen velký počet agentur, připomíná však důležitost úkolů, které tyto agentury plní, a jejich bezprostřední dopad na každodenní život občanů; zdůrazňuje, že všechny nové agentury byly vytvořeny ve snaze vyhovět konkrétním potřebám; konstatuje, že některé agentury v prostoru svobody, bezpečnosti a práva jsou operačními agenturami, takže se plnění jejich rozpočtu odvíjí i od externích faktorů;

4.  domnívá se, že diskuse vedená v příslušných výborech o návrhu ročních pracovních programů a víceletých strategiích agentur pomáhá zajistit, aby tyto programy a strategie odrážely skutečné politické priority;

5.  poukazuje na to, že Účetní dvůr ve svém shrnutí výsledků výročních auditů evropských agentur a ostatních subjektů za rok 2013 (dále jen „shrnutí Účetního dvora“) uvádí, že celkový rozpočet agentur na rok 2013 dosahoval přibližně 2 miliard EUR, což představuje zvýšení o 25 % oproti roku 2012 a odpovídá 1,4 % souhrnného rozpočtu Unie; konstatuje, že toto navýšení souvisí zejména s nově založenými agenturami a novými úkoly některých agentur; ze shrnutí Účetního dvora zjišťuje, že v agenturách pracuje přibližně 6 500 stálých a dočasných úředníků, což odpovídá 14 % celkového počtu úředníků Unie schválených v rámci souhrnného rozpočtu Unie; dále konstatuje, že v agenturách působí přibližně 2900 smluvních zaměstnanců a vyslaných pracovníků;

6.  připomíná, že s agenturami je spojeno vysoké riziko ztráty prestiže Unie, neboť v členských státech mají významný vliv na politiku, rozhodování a provádění programů v oblastech, kterým občané Unie přikládají velký význam;

7.  konstatuje, že zásada efektivnosti nákladů platí i pro agentury, které by měly prokázat, že jejich činnost je efektivní, a zajistit, že občané budou o výsledcích činnosti agentur dobře informováni; žádá síť, aby i nadále podrobně informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o využívání a přidané hodnotě společných zásad a pokynů k systémům a rámcům měření výkonnosti, víceletým a ročním programovým dokumentům, klíčovým ukazatelů výkonnosti, podávání zpráv a nástrojům hodnocení;

Společný přístup a plán opatření Komise

8.  připomíná, že v červenci 2012 Parlament, Rada a Komise přijaly společný přístup k decentralizovaným agenturám (dále jen „společný přístup“) – politickou dohodu ohledně vedení a reformy agentur v budoucnosti; bere na vědomí, že Komise odpovídá za opatření navazující na tuto dohodu;

9.  vítá plán opatření přijímaných na základě společného přístupu k decentralizovaným agenturám EU (dále jen „plán opatření Komise“), který přijala Komise v prosinci 2012, a vyzývá všechny zúčastněné strany, aby pokračovaly v uplatňování myšlenek obsažených v tomto dokumentu; konstatuje, že Komise v tomto dokumentu formulovala podrobný plán provádění opatření navazujících na dohodu o společném přístupu a uvedla 90 oblastí, v nichž musí všechny zúčastněné strany učinit potřebné kroky;

10.  bere na vědomí zprávu Komise o pokroku při provádění společného přístupu, její program na rok 2013 a následující roky, jakož i úsilí, které Komise vyvíjí společně s decentralizovanými agenturami a které vedlo k prokazatelnému pokroku; v této souvislosti vítá, že v revidovaném rámcovém finančním nařízení(6) byl vyjasněn způsob provádění a úlohy interních kontrolních funkcí agentur a úkoly jejich interních auditních služeb, a rovněž vítá pokyny ke strategiím agentur pro boj proti podvodům vypracované Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF);

11.  bere na vědomí informaci sítě, že agentury dosáhly při provádění činností uvedených ve společném přístupu značného pokroku; dále konstatuje, že podle průzkumu, který síť provedla mezi agenturami, na něž se vztahuje plán opatření Komise, dosahuje míra dokončení činností plánu opatření týkajících se agentur 96 %;

12.  bere na vědomí, že útvary Komise vypracovaly standardní ustanovení, která obsahují vhodné právní formulace odrážející zásady dohodnuté ve společném přístupu a ostatní ustanovení, která jsou obvykle uvedena v zakládajících aktech agentur; bere na vědomí, že tato standardní ustanovení jsou používána při zřizování nových agentur nebo při revizi zakládajících aktů stávajících agentur;

13.  poukazuje na to, že s využitím příspěvků agentur vypracovala Komise pokyny obsahující standardní ustanovení dohod o sídle, které decentralizované agentury uzavírají s hostitelským členským státem; konstatuje se znepokojením, že dohodu o sídle dosud neuzavřelo deset agentur; vyzývá tyto agentury, aby v zájmu úspor a zvýšení efektivity řešily účinným způsobem otázku dohod o sídle a prosazovaly je jako prioritu; má obavy, že by neexistence dohod o sídle mohla mít vážné důsledky pro zaměstnance agentur, a vyzývá tyto členské státy, aby tyto dohody uzavřely před zahájením příštího postupu udělování absolutoria;

14.  domnívá se, že je nezbytné vážně zhodnotit možnost sloučit agentury, které provádějí podobné úkoly, a to nejenom aby se zamezilo plýtvání prostředků, ale také za účelem vytvoření kritického množství, které zajistí, že agentury budou skutečně efektivní;

15.  konstatuje, že Komise zlepšila služby poskytované agenturám ve formě obecných i specifických doporučení, a to díky využití informací a návrhů, které poskytuje síť; podotýká, že v kontextu omezených finančních a lidských zdrojů vedla tato zlepšení k tomu, že se začalo uvažovat o strukturálních opatřeních k racionalizaci fungování agentur; konstatuje, že tato opatření již přinesla své výsledky, například vytvoření společných služeb různých agentur, a vybízí agentury, aby v tomto úsilí pokračovaly;

Rozpočtové a finanční řízení

16.  připomíná, že zásada ročního rozpočtu je jednou ze tří základních účetních zásad (společně se zásadou jednotnosti a vyrovnanosti), které jsou naprosto nezbytné k zajištění účinného plnění rozpočtu Unie; podotýká, že decentralizované agentury si nepočínají vždy plně v souladu s touto zásadou; vyzývá agentury, aby takové chyby minimalizovaly;

17.  ze shrnutí Účetního dvora se dozvídá, že nejčastějším problémem rozpočtového a finančního řízení je i nadále přenos velkého objemu prostředků přidělených na závazky a že tento problém se týká 24 agentur; bere na vědomí, že vysoká úroveň přenosu prostředků je neslučitelná se zásadou ročního rozpočtu;

18.  poukazuje na to, že v sedmi případech Účetní dvůr opět konstatoval, že došlo ke zrušení velkého objemu prostředků přenesených z předchozích let; podotýká, že takové rušení prostředků svědčí o tom, že přenesené prostředky byly stanoveny na základě nadhodnocených potřeb nebo byly jinak neodůvodněné; vyzývá agentury, aby učinily vše, co je v jejich moci, a zejména aby zavedly postupy lepšího rozpočtového plánování s cílem předcházet přenášení prostředků v budoucnu, a soustředily se zejména na agentury, které zrušily prostředky přenesené z předchozích let;

19.  bere na vědomí, že Komise přijala dne 30. září 2013 nové rámcové finanční nařízení s cílem zjednodušit pravidla, jimiž se řídí agentury;

20.  konstatuje, že v zájmu zvýšení koherentnosti a srovnatelnosti dokumentů agentur Komise spolupracuje s agenturami na pokynech pro vytváření programových dokumentů, které mají roční a víceletou složku, a na vzorech souhrnných výročních zpráv o činnosti, které odpovídají požadavkům rámcového finančního nařízení;

21.  konstatuje, že podle rámcového finančního nařízení mají být souhrnné výroční zprávy o činnosti zaslány do 1. července každého roku Komisi, Účetnímu dvoru a orgánu příslušnému k udělení absolutoria, který kompiluje informace z těchto zpráv, ze zpráv o internímu a externím auditu a z finančních zpráv, které byly vyžadovány předchozím rámcovým finančním nařízením; bere na vědomí, že zprávy o udělení absolutoria jsou nadále vypracovávány nezávisle na zprávách o předběžné účetní závěrce, neboť mají zvláštní povahu a jsou určeny jiným adresátům;

22.  lituje skutečnosti, že v případě Evropského inovačního a technologického institutu a agentury Frontex byl Účetní dvůr i nyní nucen vydat výrok s výhradou o legalitě a správnosti operací, na nichž je založena účetní závěrka; je znepokojen vysokým počtem (97) připomínek Evropského účetního dvora k 35 agenturám; naléhavě vyzývá síť, aby dohlédla na to, aby dotčené agentury přijaly veškerá nezbytná opatření k vyhovění připomínkám Účetního dvora;

Spolupráce mezi agenturami – společné služby a součinnost

23.  vyjadřuje své pochyby ohledně zeměpisného rozmístění agentur, které jsou mnohdy velmi vzdálené od ostatních evropských institucí; je toho názoru, že zeměpisná vzdálenost není nezbytná pro zajištění nezávislosti agentur a ani sama o sobě neposkytuje ochranu před nežádoucími zásahy buď ze strany Komise, nebo členských států, ale v každém případě vytváří dodatečné cestovní náklady a ztěžuje využívání synergií, jako jsou centralizované administrativní a finanční služby sdílené všemi agenturami nebo několika z nich;

24.  konstatuje, že všechny agentury provedly v souladu s předchozími doporučeními orgánu příslušného k udělení absolutoria posouzení svých vnitřních administrativních postupů; dále podotýká, že řada agentur již vypracovala pravidelné hodnocení procesů v souladu s certifikací ISO (ISO 9001) a proběhly též kontroly prováděné jejich útvary pro kvalitu a interní audit; bere na vědomí, že některé agentury využily k hodnocení svých vnitřních administrativních procesů služeb externích konzultantů;

25.  vítá skutečnost, že rámcové finanční nařízení nabízí možnost sdílet služby nebo je přenést na jiný subjekt, pokud je tím možné zvýšit nákladovou efektivitu; připomíná, že agentury usilují o součinnost již nyní, vyměňují si osvědčené postupy a sdílí některé služby v zájmu efektivního fungování a co nejoptimálnějšího využití svých zdrojů; bere na vědomí vývoj spolupráce mezi agenturami, která se v příštích letech zintenzivní a umožní jim nadále dosahovat svých cílů; konstatuje, že 82 % agentur podepsalo dohody s jinými agenturami; vyzývá agentury, aby se nadále snažily prohlubovat již etablovanou spolupráci a dále rozvíjely sdílení služeb; vyzývá agentury, aby iniciativně vyhledávaly vzájemnou spolupráci s cílem zlepšit účinnost a účelnost své práce;

26.  bere na vědomí informace získané od agentur, že byl vytvořen internetový komunikační nástroj, který slouží jako platforma pro výměnu informací, znalostí a osvědčených postupů mezi agenturami a jehož součástí je i databáze sdílených služeb v různých oblastech a odkazy na nové iniciativy; bere na vědomí, že se průběžně prohlubuje spolupráce mezi agenturami v jejich různých specializacích a že se očekává, že v blízké budoucnosti vyvine 65 % agentur nové iniciativy a uzavře nové dohody s ostatními agenturami;

Výkon

27.  vítá skutečnost, že byl schválen soubor zásad pro účinné a účelné řízení zaměřené na výsledky a pokyny k systémům měření výkonnosti, víceletým a ročním programovým dokumentům a podávání zpráv a nástrojům hodnocení; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby se síť stala členem nové interinstitucionální pracovní skupiny pro výkonnost a prosazovala tak společné chápání pojmu dobré a lepší výkonnosti; požaduje, aby Účetní dvůr včas poskytl za účelem přezkumu víceletého finančního rámce pro rok 2016 hodnocení výkonnosti a výsledků agentur;

28.  považuje za pozitivní, že současným trendem je zaměřovat se ve zprávách více na efektivitu a na dosažené výsledky; v tomto ohledu požaduje zdokonalení systému podávání zpráv, aby se zvýšila demokratická odpovědnost agentur;

Řízení lidských zdrojů

29.  bere na vědomí, že Komise přijala v červenci 2013 sdělení(7) o programování lidských a finančních zdrojů pro decentralizované agentury na období 2014–2020, jehož cílem je zajistit slučitelnost zdrojů s omezeními stanovenými v tomto ohledu víceletým finančním rámcem 2014–2020;

30.  dozvídá se od sítě, že většina agentur již provedla ve svých víceletých personálních plánech požadované snížení personálního stavu o 5 %, i když se značnými obtížemi; lituje, že Komise vytvořila dodatečný „fond pro přesuny“ ve výši 5 % personálního stavu, čímž de facto nutí agentury k dalšímu snižování počtu zaměstnanců nad rámec dohodnutého pětiprocentního cíle;

31.  bere na vědomí informaci sítě, že některé agentury se již nyní potýkají se závažnými problémy při plnění svých úkolů s omezenými zdroji, jež mají k dispozici; se znepokojením konstatuje, že bude-li dále pokračovat proces snižování počtu zaměstnanců, budou agentury jen obtížně zajišťovat stejnou úroveň kvality své práce, neboť Unie jim ukládá stále větší rozsah úkolů a povinností; vyzývá Komisi, aby přehodnotila svůj plán dalšího snižování počtu zaměstnanců a upravila jej v souladu s pracovním vytížením a požadavky v oblasti zdrojů jednotlivých agentur;

32.  připomíná postoj Parlamentu k rozpočtovému procesu, podle nějž by se na zaměstnance financované z poplatků hrazených odvětvím, kteří tedy nejsou financováni z rozpočtu Unie, nemělo vztahovat jednoprocentní roční snižování uplatňované Unií; domnívá se, že Komise by měla posuzovat agentury financované především z rozpočtu Unie zvlášť a měla by navrhnout zvláštní rámec pro agentury financované převážně odvětvím, který by měl být úměrný službám poskytovaným danou agenturou;

33.  obecně se domnívá, že je nutno zlepšit postupy přijímání zaměstnanců, mj. pokud jde o jejich transparentnost;

34.  podotýká, že síť se musí dohodnout na vytvoření meziagenturní skupiny vyšetřovatelů, kteří budou provádět disciplinární šetření; bere na vědomí, že kandidáti nominovaní agenturou se budou účastnit specifických vzdělávacích akcí, které bude zajišťovat Úřad pro vyšetřování a disciplinární opatření Komise;

Spolupráce sítě s Parlamentem

35.  vyjadřuje uspokojení nad spoluprací sítě s příslušným parlamentním výborem a konstatuje, že ředitelé agentur, které výbor kontaktoval v rámci ročního postupu udělování absolutoria, byli vždy k dispozici a projevovali velkou otevřenost; vyzývá síť a jednotlivé agentury, aby dále rozšířily svou komunikaci a spolupráci s Parlamentem nad rámec procesu udělení absolutoria;

Střet zájmů a transparentnost

36.  podotýká, že Komise v souladu se svým plánem opatření zveřejnila v prosinci 2013 pokyny pro prevenci a řešení střetu zájmů v decentralizovaných agenturách EU (dále jen „pokyny“); konstatuje, že tyto pokyny obsahují ustanovení o zveřejňování prohlášení o zájmech členů správních rad, výkonných ředitelů, odborníků zasedajících ve vědeckých výborech a ostatních podobných orgánů a pracovníků; dále podotýká, že pokyny jasně odkazují na postupy stanovené agenturami; bere na vědomí, že řada agentur vydala postupy pro prevenci a řízení střetů zájmů nebo je aktualizovala, aby je uvedla v soulad s pokyny Komise;

37.  poukazuje na to, že pokyny nejsou pro agentury zákonně závazné, a vyzývá Komisi, aby prověřila, jak mohou být s agenturami za účelem podpory transparentnosti a zamezení střetům zájmů uzavřeny závaznější dohody;

38.  dozvídá se od agentur, že důvěra občanů Unie v evropské orgány, agentury a další subjekty má prvořadý význam; konstatuje, že agentury zavedly řadu konkrétních opatření a nástrojů, aby mohly vhodným způsobem řešit riziko skutečných nebo domnělých střetů zájmů; konstatuje, že 88 % agentur již přijalo postupy pro prevenci a řízení střetů zájmů, zatímco ostatních 12 % tak právě činí; podotýká, že postupy 81 % agentur berou v potaz vyslané národní odborníky a externí a přechodné zaměstnance;

39.  poukazuje ovšem na to, že různé agentury se i nadále potýkají s obtížemi při zajišťování své nezávislosti, zejména co se týče zaměstnanců expertních skupin a vědeckých panelů a výborů; doporučuje agenturám, aby tento problém řešily společně s Komisí a přihlédly také k doporučením evropské veřejné ochránkyně práv na základě šetření z vlastního podnětu (OI/6/2014/NF) zahájeného dne 12. května 2014, která byla uvedena v dopise Komisi o složení expertních skupin Komise;

40.  bere na vědomí, že 61 % agentur již na svých internetových stránkách zveřejnilo životopisy a prohlášení o zájmech členů svých správních rad, vedoucích pracovníků a externích i interních expertů; konstatuje, že zbývající agentury souhlasily, že tyto informace zveřejní poté, co budou přijaty revidované postupy, a očekává, že tyto agentury přijmou tyto revidované postupy a zveřejní uvedené informace bez dalších zbytečných prodlev;

41.  poznamenává, že vyslaní národní odborníci, externí a přechodní zaměstnanci nejsou v pokynech konkrétně zmíněni a že zejména v případě tak zvaných nezávislých odborníků existuje i nadále prostor pro interpretaci, například v případě akademických pracovníků, kteří provádějí výzkum i pro jednotlivé společnosti nebo pro soukromý sektor obecně; vyzývá síť, aby v tomto ohledu zajistila harmonizovaný přístup, který zamezí také jakýmkoli nepřímým střetům zájmů;

42.  bere na vědomí, že Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) vypracoval pokyny pro strategie agentur proti podvodům, přičemž přihlížel k příspěvkům samotných agentur; podotýká, že OLAF poskytuje agenturám podporu při uplatňování těchto pokynů;

43.  vyzývá Účetní dvůr, aby učinil kroky v návaznosti na svou zvláštní zprávu 15/2012 o řešení střetů zájmů ve vybraných agenturách EU;

44.  vybízí Komisi, aby prováděla pravidelná hodnocení transparentnosti a integrity agentur a zveřejňovala výsledky těchto hodnocení;

Viditelnost

45.  lituje nedostatečné viditelnosti a demokratické odpovědnosti agentur, protože je občané obvykle dobře neznají a jsou ohroženy vnějšími vlivy specializovaných lobbistů, zejména těch, kteří zastupují velké společnosti;

46.  bere na vědomí, že v roce 2014 téměř všechny agentury umístily na své internetové stránky prohlášení, že jsou agenturami Unie; naléhavě vyzývá zbývající agentury, aby toto prohlášení také bezodkladně doplnily a vyzývá je, aby zajistily, že ony samy i jejich práce bude spojována s Unií;

47.  vítá iniciativu některých agentur, které u některých svých politik zavedly veřejné konzultace; vybízí agentury, aby tak postupovaly i nadále;

48.  podotýká, že pokud jde o sociální odpovědnost, ve všech externích smlouvách o poskytování služeb, které agentury uzavírají, se dodavatelé zavazují, že budou využívat místní pracovní sílu a dodržovat daňové předpisy; konstatuje, že agentury rovněž realizovaly další akce na zvýšení sociální odpovědnosti, a to buď díky sociálnímu profilu jejich zvláštních úkolů, nebo ve vztahu ke komunitám v místě, kde působí;

49.  upozorňuje zejména na tyto činnosti:

   v zájmu zvýšení informovanosti veřejnosti zveřejňuje Evropská agentura pro léčivé přípravy převážnou většinu svých výsledků na svých internetových stránkách;
   Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání aktivně pomáhá městu Soluni hledat možnosti, jak mapovat a slaďovat dovednosti na místní a regionální úrovni, a poskytuje vyřazenou výpočetní techniku místním školám a charitativním organizacím na základě transparentního postupu, v němž je vybavení přidělováno na základě žádostí;
   inovativní program Evropské nadace odborného vzdělávání v oblasti sociálních médií, který probíhal v Evropském roce boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (2010), obdržel několik mezinárodních ocenění; tento participativní přístup byl dále rozšířen i na jiné oblasti činnosti;

50.  konstatuje, že pouze jediná agentura, Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie (CdT), zveřejnilo svou výroční zprávu o činnosti ve všech úředních jazycích Unie, zatímco tři agentury zajistily překlad shrnutí svých zpráv do 23 úředních jazyků (tj. do všech s výjimkou irštiny);

51.  bere na vědomí, že pod vedením CdT vypracovala síť průzkum, jak agentury přistupují k mnohojazyčnosti; poukazuje na to, že z tohoto průzkumu vyplývá, že současné přístupy k mnohojazyčnosti jsou velmi rozdílné, a podotýká, že každá agentura se zaměřuje na jiné cílové publikum, reaguje na jiné požadavky zúčastněných stran a pracuje s různou výší rozpočtových prostředků a v různém rozsahu, takže není možné, aby všechny agentury uplatňovaly stejnou jazykovou politiku;

52.  bere nicméně na vědomí, že všechny agentury usilují o mnohojazyčnost ve svých internetových prezentacích a snaží se mít na svých stránkách alespoň jeden oddíl nebo dokument, který poskytuje základní informace o agentuře ve všech úředních jazycích Unie; poukazuje na to, že ačkoli mnohojazyčnost vyžaduje značné finanční zdroje, je nezbytné, aby agentury v této oblasti okamžitě učinily potřebné kroky;

53.  bere na vědomí, že výsledky činnosti agentur jsou dostupné veřejnosti díky tomu, že výroční zprávy o činnosti jsou umisťovány na jejich webových stránkách; konstatuje dále, že v některých oddílech těchto zpráv je srozumitelným způsobem popsáno, jakým způsobem jsou v rozpočtech agentur používány prostředky Unie; podotýká, že většina agentur vypracovává zprávy o dopadu svých činností na občany Unie, v nichž vysvětluje, proč je jejich práce důležitá;

54.  konstatuje, že mnoho agentur posílilo svou přítomnost na internetu a vyvinulo značné úsilí o zvýšení své viditelnosti, a vítá iniciativní přístup v tomto smyslu; dále vyzývá agentury, aby svou viditelnost ještě zvýšily prostřednictvím dalších nástrojů, jako jsou sociální sítě, dny otevřených dveří, přítomnost na veletrzích a další obdobné nástroje, aby zajistily, že evropští občané budou mít o činnosti těchto agentur dostatečné a transparentní informace;

Vnitřní kontroly

55.  všímá si toho, že u deseti agentur je uvedeno celkem 17 připomínek týkajících se problémů spojených s vnitřní kontrolou, což představuje pozitivní vývoj ve srovnání s rokem 2012, kdy se u 22 agentur objevilo 34 připomínek týkajících se stejných problémů; konstatuje, že ve čtyřech případech se tyto problémy týkaly provádění vnitřních kontrolních norem, které nebyly přijaty na konci roku nebo byly sice přijaty, avšak nikoli uplatněny, nebo se jednalo o problémy, u nichž stále probíhala nápravná opatření; konstatuje, že počet připomínek týkajících se správy dlouhodobého majetku a řízení grantů se oproti roku 2012 snížil;

56.  bere na vědomí, že rámcové finanční nařízení vyjasnilo úlohu útvaru interního auditu Komise (IAS) a funkce interního auditu agentur (IAC) tím, že stanovilo předpoklady pro zvýšenou koordinaci činnosti, výměnu informací a celkovou součinnost mezi agenturami; konstatuje, že rámcové finanční nařízení dává agenturám možnost sdílet své funkce interního auditu, a žádá agentury, aby tak činily, kdykoli to bude možné;

57.  vyzývá Účetní dvůr, aby i nadále kladl důraz na ověřování řádného finančního řízení agentur, zejména hospodárnosti, účinnosti a účelnosti, s níž agentury vynakládaly své finanční prostředky při plnění svých úkolů;

Samofinancované agentury

58.  opakuje, že instituce Unie, na které se nevztahují finanční pravidla stanovená v rámcovém finančním nařízení, by v zájmu soudržnosti měly případně zavést podobná pravidla(8); zdůrazňuje, že je třeba co nejdříve vyřešit problém přebytků a zvážit možnost přerozdělení těchto peněz do rozpočtu Unie; doporučuje, aby se tímto problémem zabývala interinstitucionální pracovní skupina pro výkonnost;

Další poznámky

59.  vítá úsilí agentur o řešení otázek nákladové účinnosti a šetrnosti pracovního prostředí ve vztahu k životnímu prostředí; vybízí agentury, aby v souvislosti s řízením práce a budov nadále prosazovaly řešení, která jsou nákladově účinná a šetrná k životnímu prostředí, a v zájmu snížení cestovních a dalších výdajů více využívaly digitální řešení, jako jsou videokonference;

o
o   o

60.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí agenturám, které jsou předmětem právě probíhajícího postupu udělování absolutoria, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. C 442, 10.12.2014.
(2) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(3) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(4) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
(5) Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42.
(6) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013.
(7) COM(2013)0519.
(8) V současné době CPVO (Odrůdový úřad Společenství) v Angers a OHIM (Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu) v Alicante.


Udělení absolutoria za rok 2013: Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER)
PDF 492kWORD 89k
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Usnesení
1.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů na rozpočtový rok 2013 (2014/2123(DEC))
P8_TA(2015)0131A8-0117/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů za rozpočtový rok 2013,

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů za rozpočtový rok 2013 spolu s odpověďmi agentury(1),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2013 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 17. února 2015 o absolutoriu, které má být uděleno agentuře za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2013 (05304/2015 – C8‑0054/2015),

–  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(3),

–  ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(4), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů(5), a zejména na článek 24 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finančním nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(6),

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(7), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0117/2015),

1.  uděluje řediteli Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů absolutorium za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2013;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, řediteli Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o uzavření účtů Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů za rozpočtový rok 2013 (2014/2123(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů za rozpočtový rok 2013,

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů za rozpočtový rok 2013 spolu s odpověďmi agentury(8),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(9) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2013 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 17. února 2015 o absolutoriu, které má být uděleno agentuře za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2013 (05304/2015 – C8‑0054/2015),

–  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(10),

–  ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(11), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů(12), a zejména na článek 24 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finančním nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(13),

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(14), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0117/2015),

1.  konstatuje, že konečná roční účetní závěrka Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů je připojena ke zprávě Účetního dvora;

2.  schvaluje uzavření účtů Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů na rozpočtový rok 2013;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí řediteli Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů, Radě, Komisi, a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

3.Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů na rozpočtový rok 2013 (2014/2123(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů na rozpočtový rok 2013,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0117/2015),

A.  vzhledem k tomu, že podle finančních výkazů činil konečný rozpočet Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „agentura“) na rozpočtový rok 2013 celkem 11 930 220 EUR, což ve srovnání s rokem 2012 představuje nárůst o 64,74 %, který lze vysvětlit tím, že agentura byla zřízena poměrně nedávno v návaznosti na provádění nařízení REMIT(15); vzhledem k tomu, že celkový rozpočet agentury se odvíjí od rozpočtu Unie;

B.  vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů za rozpočtový rok 2013 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) uvedl, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka agentury je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;

Opatření přijatá v návaznosti na udělení absolutoria za rok 2012

1.  bere na vědomí informaci uvedenou ve zprávě Účetního dvora, že pokud jde o dvě připomínky učiněné ve zprávě Účetního dvora za rok 2011, jež byly ve zprávě Účetního dvora za rok 2012 označeny jako „probíhající“, byla přijata nápravná opatření a obě doporučení jsou nyní ve zprávě Účetního dvora označena jako „dokončená“; dále bere na vědomí, že pokud jde o pět připomínek učiněných ve zprávě Účetního dvora za rok 2012, byla přijata nápravná opatření a tři z připomínek jsou nyní označeny jako „dokončené“ a dvě jako „probíhající“;

2.  bere na vědomí informaci agentury, že doporučení týkající se postupů agentury při přijímání zaměstnanců byla formalizována přijetím rozhodnutí jejího ředitele 2014-06 ze dne 4. dubna 2014; konstatuje, že toto rozhodnutí bylo předloženo Účetnímu dvoru, a vyzývá agenturu, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o stanovisku Účetního dvora, jakmile bude poskytnuto;

3.  bere na vědomí, že agentura přijala řadu opatření ke zlepšení procesů plánování rozpočtu, a sice vypracovala a uvedla do praxe soubor pokynů, jimiž se mají řídit pracovníci zapojení do procesu plánování rozpočtu, pravidelně provádí odhad a přezkum čerpání prostředků, včetně měsíčního monitorování a podávání zpráv o plnění rozpočtu;

Rozpočtové a finanční řízení

4.  se znepokojením bere na vědomí informaci agentury uvedenou v její výroční zprávě o činnosti za rok 2013, že nebylo dosaženo žádné dohody ohledně příspěvků agentuře ze strany států, které jsou členy Evropského sdružení volného obchodu;

5.  bere na vědomí, že výsledkem úsilí v oblasti monitorování rozpočtu v rozpočtovém roce 2013 byla míra plnění rozpočtu 97,53 %, což představuje 4% nárůst oproti roku 2012, a že míra čerpání prostředků na platby dosáhla pouze 55,00 %, přičemž cílem agentury bylo 70 %, což je podle zprávy o činnosti agentury způsobeno zejména pozdním obdržením částky 2 989 000 EUR prostřednictvím opravného rozpočtu schváleného dne 31. října 2013;

6.  se znepokojením konstatuje, že agentura měla na konci roku finanční hotovost ve výši 5 500 000 EUR; vyzývá agenturu, aby v budoucnu zajistila řádnou správu pokladny;

Závazky a přenosy

7.  bere na vědomí, že do roku 2014 byla přenesena částka ve výši 1 900 000 EUR z prostředků přidělených na závazky v rámci hlavy II, především v důsledku provádění nařízení REMIT; bere na vědomí názor Účetního dvora, že se jedná o provozní víceletou činnost, která měla být součástí hlavy III; dále konstatuje, že tento nedostatek byl v následných prostředcích na závazky odstraněn;

8.  dále poznamenává, že z prostředků hlavy III byla přenesena částka 3 100 000 EUR, což představuje 91 % celkových prostředků hlavy III; bere na vědomí, že tyto přenesené prostředky souvisejí s nařízením REMIT a že jejich mimořádná výše je dána především obdržením částky 2 989 000 EUR prostřednictvím opravného rozpočtu, který byl schválen dne 31. října 2013;

9.  bere na vědomí sdělení agentury, že byla přijata řada opatření s cílem zlepšit plánování rozpočtu; vyzývá agenturu, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o postupu a výsledcích těchto opatření;

Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost

10.  bere na vědomí sdělení agentury, že provedla přezkum své politiky v oblasti prevence a řešení střetů zájmů na základě pokynů Komise pro prevenci a řešení střetů zájmů v decentralizovaných agenturách EU; bere na vědomí, že na základě tohoto přezkumu agentura vypracovala novou strategii, která byla v rámci agentury konzultována a kterou má přijmout správní rada agentury; vyzývá agenturu, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria sdělila výsledky posouzení, jakmile budou k dispozici;

11.  dále bere na vědomí, že na internetových stránkách agentury byly zveřejněny životopisy a prohlášení o zájmech členů rady regulačních orgánů, ředitele, členů vrcholného vedení a odborníků zapojených do odborných skupin agentury a rovněž životopisy členů správní rady a odvolacího senátu; poznamenává, že prohlášení o zájmech ředitele a členů odvolacího senátu jsou veřejná;

Postupy pro zadávání zakázek a pro přijímání zaměstnanců

12.  bere na vědomí, že agentura provedla nová opatření v návaznosti na přijetí pokynů k postupům přijímání zaměstnanců a k práci výborů pro výběr dočasných a smluvních zaměstnanců;

13.  bere na vědomí, že otázky na pohovory a testy jsou připravovány před posuzováním žádostí; dále konstatuje, že kritéria pro přijetí k písemným testům a pohovorům a pro zařazení na užší seznam jsou podrobněji vymezena;

Interní audit

14.  bere na vědomí, že útvar interního auditu Komise (IAS) provedl audit agentury v souladu se svým strategickým plánem auditu agentury na období 2013–2015;

15.  bere na vědomí, že při analýze rizika určil IAS celkem osm procesů, s nimiž je spojeno vysoké riziko a u nichž se zjistilo, že je nelze zkontrolovat v rámci plánu auditu, protože příslušné kontroly buď neexistují, nebo jsou nedostatečné; bere na vědomí, že agentura předložila IAS akční plán za účelem nápravy zjištěných nedostatků;

16.  dále bere na vědomí, že IAS vydal a označil jako „velmi důležitá“ následující doporučení:

   zlepšit strukturu, zkvalitnit obsah a zajistit úplnost ročního pracovního programu,
   zlepšit kontrolu činností souvisejících se zadáváním zakázek,
   zlepšit provozní kontrolu a kontrolu plnění rozpočtu;

17.  zjišťuje, že v odpovědi na doporučení IAS vypracovala agentura akční plán za účelem nápravy zjištěných nedostatků; poznamenává, že podle IAS řeší předložený akční plán zjištěná rizika odpovídajícím způsobem;

18.  konstatuje, že IAS provedl dokumentární přezkum plnění svých dřívějších doporučení; bere na vědomí, že ke dni 31. prosince 2013 nebyla otevřena žádná kritická doporučení a že všechna tři velmi důležitá doporučení byla prováděna;

o
o   o

19.  pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 29. dubna 2015(16) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.

(1) Úř. věst. C 442, 10.12.2014, s. 18.
(2) Úř. věst. C 442, 10.12.2014, s. 18.
(3) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(4) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(5) Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 1.
(6) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
(7) Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42.
(8) Úř. věst. C 442, 10.12.2014, s. 18.
(9) Úř. věst. C 442, 10.12.2014, s. 18.
(10) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(11) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(12) Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 1.
(13) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
(14) Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42.
(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 1).
(16) Texty přijaté z tomuto datu, P8_TA(2015)0130.


Udělení absolutoria za rok 2013: Úřad Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC)
PDF 493kWORD 88k
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Usnesení
1.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Úřadu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací na rozpočtový rok 2013 (2014/2124(DEC))
P8_TA(2015)0132A8-0081/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Úřadu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací za rozpočtový rok 2013,

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Úřadu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací za rozpočtový rok 2013 spolu s odpověďmi úřadu(1),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2013 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 17. února 2015 o udělení absolutoria úřadu sdružení za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2013 (05304/2015 – C8‑0054/2015),

–  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(4), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1211/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Úřadu(5), a zejména na článek 13 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(6),

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(7), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0081/2015),

1.  uděluje řídícímu výboru Úřadu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací absolutorium za plnění rozpočtu úřadu na rozpočtový rok 2013;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, řídícímu výboru Úřadu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o uzavření účtů Úřadu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací za rozpočtový rok 2013 (2014/2124(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Úřadu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací za rozpočtový rok 2013,

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Úřadu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací za rozpočtový rok 2013 spolu s odpověďmi úřadu(8),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(9) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2013 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 17. února 2015 o udělení absolutoria úřadu sdružení za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2013 (05304/2015 – C8‑0054/2015),

–  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(10),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(11), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1211/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Úřadu(12), a zejména na článek 13 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(13),

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(14), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0081/2015),

1.  konstatuje, že konečná roční účetní závěrka Úřadu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací odpovídá znění připojenému ke zprávě Účetního dvora;

2.  schvaluje uzavření účtů Úřadu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací za rozpočtový rok 2013;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí řídícímu výboru Úřadu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

3.Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 obsahujícího připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Úřadu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací na rozpočtový rok 2013 (2014/2124(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Úřadu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací na rozpočtový rok 2013,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0081/2015),

A.  vzhledem k tomu, že podle finančních výkazů Úřadu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (dále jen „úřad“) konečný rozpočet úřadu na rozpočtový rok 2013 činil 3 557 219 EUR, což ve srovnání s rokem 2012 představuje nárůst o 11,51 % vzhledem ke krátké existenci sdružení;

B.  vzhledem k tomu, že celkový příspěvek Unie do rozpočtu úřadu na rozpočtový rok 2013 činil podle finančních výkazů úřadu 3 556 000 EUR, což ve srovnání s rokem 2012 představuje nárůst o 11,47 %;

C.  vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky Úřadu Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací za rozpočtový rok 2013 (dále jen “zpráva Účetního dvora“) uvedl, že získal přiměřenou jistotu, že je účetní závěrka úřadu spolehlivá a že uskutečněné operace jsou legální a správné;

Opatření přijatá v návaznosti na udělení absolutoria na rok 2012

1.  na základě zprávy Účetního dvora s uspokojením konstatuje, že pokud jde o tři připomínky uvedené ve zprávě Účetního dvora za rok 2011, které byly ve zprávě Účetního dvora za rok 2012 označeny jako „probíhající“, byla učiněna nápravná opatření, takže všechny připomínky jsou nyní ve zprávě Účetního dvora za rok 2013 označeny jako „dokončené“; dále konstatuje, že u 10 připomínek uvedených ve zprávě Účetního dvora za rok 2012 byla přijata nápravná opatření, takže osm připomínek je nyní označeno jako „dokončené“ a dvě jako „probíhající“;

2.  bere na vědomí informaci úřadu, že přijal opatření na zmírnění rizik spojených s plněním rozpočtu a jeho sledováním, a sice že zavedl měsíční schůze řídících pracovníků úřadu, na nichž se projednávají rozpočtové otázky, a podrobné přehledy o vývoji plnění rozpočtu, které se čtvrtletně předkládají k posouzení řídícímu výboru;

Rozpočtové a finanční řízení

3.  konstatuje, že díky tomu, že se během rozpočtového roku 2013 sledovalo plnění rozpočtu, dosáhla míra plnění 89,55 % a že míra plnění prostředků na platby činila 76,58 %;

4.  ze zprávy Účetního dvora vyvozuje, že míry plnění rozpočtu úřadu se ve srovnání s rokem 2012 výrazně zlepšily, což dokládá lepší plánování a rychlejší realizaci činností; konstatuje však, že stále existuje prostor pro další zlepšení;

5.  vítá skutečnost, že úřad usiluje o přesnější rozpočtové plánování a o omezení rušení prostředků na závazky na minimum; vyzývá úřad, aby informoval orgán příslušný k udělení absolutoria o výsledcích těchto opatření;

Závazky a přenosy

6.  se znepokojením konstatuje, že míra zrušených přenosů z roku 2012 zůstala s 28 % poměrně vysoká a že v roce 2012 dosáhla 45 %; bere na vědomí informaci úřadu o tom, že se vysokou mírou zrušených přenosů bude nadále zabývat a že za tímto účelem vypracuje důkladnou analýzu částek přenesených na konci roku, aby se snížila celková úroveň přenosů;

7.  na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že v roce 2013 se objem přenesených prostředků, které byly přiděleny na závazky, snížil na 13 % oproti 19 % v roce 2012; bere na vědomí, že většina přenosů proběhla v souvislosti se smlouvami podepsanými v druhé polovině roku 2012 na činnosti, které byly naplánovány na roky 2013 a 2014;

Postupy pro zadávání zakázek a pro přijímání zaměstnanců

8.  konstatuje, že ve zprávě Účetního dvora za rok 2013 se v souvislosti s kontrolovanými operacemi či dalšími zjištěními auditu neobjevily žádné připomínky k zadávacím řízením úřadu či k přijímání zaměstnanců;

9.  bere na vědomí, že úřad na konci roku zaměstnával 25 pracovníků a že z 28 schválených pracovních míst jich šest nebylo obsazeno; konstatuje, že úřad v roce 2013 uzavřel šest postupů pro přijímání zaměstnanců a přijal dva pracovníky na pozice AST, tři smluvní zaměstnance a jednoho národního odborníka vyslaného na dobu dvou měsíců; shledává, že v roce 2013 byla zahájena další dvě výběrová řízení;

Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost

10.  na základě výroční zprávy o činnosti úřadu bere na vědomí, že podle nařízení (ES) č. 1211/2009 musí úřad společně se Sdružením evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) vykonávat své činnosti transparentně a musí zajistit snadný přístup veřejnosti a všech zainteresovaných stran k objektivním a spolehlivým informacím o výsledcích jejich činnosti;

11.  bere na vědomí informaci úřadu, že odpovídá za správu všech dokumentů, které byly vytvořeny v průběhu činností sdružení BEREC, a že v souladu s platnými právními předpisy zajišťuje maximální transparentnost v činnosti tohoto sdružení; dále bere na vědomí, že úřad za tímto účelem spravuje veřejný rejstřík sdružení BEREC a dokumenty úřadu i jejich internetové stránky a zajišťuje transparentní a efektivní provádění vnitřních postupů sdružení BEREC i svých vlastních;

Interní audit

12.  konstatuje, že v roce 2013 provedl útvar interního auditu Komise (IAS) omezený přezkum adekvátnosti standardů vnitřní kontroly a účinnosti jejich uplatňování, který zahrnoval 16 standardů vnitřní kontroly přijatých řídícím výborem v květnu 2011; dále konstatuje, že na základě tohoto omezeného přezkumu – a vzhledem k nedávnému zřízení úřadu a současnému stavu operací a správy – vydal IAS 18 doporučení, z nichž jedno označil za „kritické“ a čtyři za „velmi důležitá“;

13.  bere na vědomí, že dva body zůstávají otevřené, konkrétně zavedení náležitých kontrol bezpečnosti informačních systémů a postupu pro systematické řízení rizik; konstatuje, že úřad v současné době hledá vhodné řešení těchto dvou záležitostí; žádá úřad, aby informoval orgán příslušný k udělení absolutoria o pokroku v těchto věcech;

14.  bere na vědomí informaci úřadu o tom, že v návaznosti na tento audit připravil akční plán a že IAS shledal, že tento plán adekvátně reaguje na zjištěná rizika, a že bude-li plněn podle plánu, je vhodný k jejich zmírnění;

Další připomínky

15.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že 91 % úhrad za služby odborníků bylo v roce 2013 opožděno; dále konstatuje, že v první polovině roku 2013 by opožděné platby zdrženy průměrně o 78 dnů, zatímco ve druhé polovině roku 2013 průměrně o 33 dnů; bere na vědomí sdělení úřadu, že přezkoumá různé metody, jak by bylo možné zkrátit prodlevy v platbách na 30 dnů; vyzývá úřad, aby tento problém co nejrychleji vyřešil a aby orgán příslušný k udělení absolutoria informoval o příslušných přijatých opatřeních a jejich výsledcích;

o
o   o

16.  pokud jde o další připomínky horizontální povahy, které doprovázejí jeho rozhodnutí o udělení absolutoria, odkazuje na své usnesení ze dne 29. dubna 2015(15) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.

(1) Úř. věst. C 442, 10.12.2014, s. 28.
(2) Úř. věst. C 442, 10.12.2014, s. 28.
(3) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(4) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(5) Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 1.
(6) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
(7) Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42.
(8) Úř. věst. C 442, 10.12.2014, s. 28.
(9) Úř. věst. C 442, 10.12.2014, s. 28.
(10) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(11) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(12) Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 1.
(13) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
(14) Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42.
(15) Texty přijaté k tomuto datu, P8_TA(2015)0130.


Udělení absolutoria za rok 2013: Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie (CdT)
PDF 491kWORD 89k
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Usnesení
1.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie na rozpočtový rok 2013 (2014/2101(DEC))
P8_TA(2015)0133A8-0084/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie za rozpočtový rok 2013,

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie za rozpočtový rok 2013 spolu s odpověďmi střediska(1),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2013 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 17. února 2015 o absolutoriu, které má být uděleno středisku za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2013 (05304/2015 – C8‑0054/2015),

–  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(4), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2965/94 ze dne 28. listopadu 1994 o zřízení Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie(5), a zejména na článek 14 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(6),

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(7), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0084/2015),

1.  uděluje ředitelce Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie absolutorium za plnění rozpočtu střediska na rozpočtový rok 2013;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, ředitelce Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o uzavření účtů Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie za rozpočtový rok 2013 (2014/2101(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie za rozpočtový rok 2013,

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie za rozpočtový rok 2013 spolu s odpověďmi střediska(8),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(9) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2013 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 17. února 2015 o absolutoriu, které má být uděleno středisku za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2013 (05304/2015 – C8‑0054/2015),

–  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(10),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(11), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2965/94 ze dne 28. listopadu 1994 o zřízení Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie(12), a zejména na článek 14 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(13),

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(14), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0084/2015),

1.  konstatuje, že konečná roční účetní závěrka Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie odpovídá znění připojenému ke zprávě Účetního dvora;

2.  schvaluje uzavření účtů Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie na rozpočtový rok 2013;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí ředitelce Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie, Radě, Komisi, a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

3.Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie na rozpočtový rok 2013 (2014/2101(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie na rozpočtový rok 2013,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0084/2015),

A.  vzhledem k tomu, že podle finančních výkazů Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie (dále jen „středisko“) činil jeho konečný rozpočet na rozpočtový rok 2013 celkem 52 193 667 EUR, což ve srovnání s rokem 2012 představuje zvýšení o 8,08 %;

B.  vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie za rozpočtový rok 2013 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) uvedl, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka střediska je spolehlivá a že operace, na nichž se zakládá, jsou legální a správné;

C.  vzhledem k tomu, že úkolem střediska je poskytovat všem orgánům a institucím Unie, které jej o to požádají, překladatelské služby nutné pro jejich činnost;

Opatření v návaznosti na udělení absolutoria za rok 2012

1.  konstatuje, že ve zprávě Účetního dvora mají dvě nápravná opatření přijatá v reakci na připomínky předložené v předchozím roce označení „probíhající“;

2.  od střediska se dozvídá, že připravilo akční plán s cílem snížit své správní náklady zjištěné v oblastech lidských zdrojů, finančních okruhů, IT a infrastruktury; zjišťuje od střediska, že dosáhlo hranice svých možností, pokud jde o snižování správních nákladů;

Rozpočtové a finanční řízení

3.  konstatuje, že sledování plnění rozpočtu během rozpočtového roku 2013 vyústilo v míru plnění rozpočtu dosahující 83,47 % a že míra plnění prostředků na platby činila 77,68 %;

Rámcové smlouvy

4.  konstatuje, že v roce 2008 středisko uzavřelo 472 rámcových smluv s poskytovateli překladatelských služeb na období nejvýše čtyř let; dále konstatuje, že v roce 2012 se středisko chtělo účastnit výběrového řízení na překladatelské služby organizovaného Komisí, nepodařilo se mu však dohodnout se s Komisí ohledně smluvních podmínek;

5.  bere na vědomí, že v důsledku toho středisko prodloužilo stávající rámcové smlouvy o další rok; se znepokojením podotýká, že přestože se tak stalo na základě výjimky, kterou řádně schválila ředitelka střediska, není toto prodloužení v souladu s prováděcími pravidly k finančnímu nařízení střediska, podle nichž maximální možná doba pro rámcové smlouvy činí čtyři roky;

6.  od střediska se dozvídá, že dohody s Komisí nebylo dosaženo proto, že Komise změnila podmínky výběrového řízení ve velmi pokročilé fázi procesu; bere na vědomí rozhodnutí střediska prodloužit platnost existujících smluv s ohledem na to, jak negativní dopad by na středisko měla absence jakýchkoliv smluv, než by se podařilo zorganizovat další výběrové řízení;

Závazky a přenosy

7.  bere na vědomí, že zpráva Účetního dvora nehovoří o žádných výrazných problémech, pokud jde o míru přenosů v roce 2013; konstatuje, do roku 2014 bylo přeneseno 5,79 % rozpočtových prostředků;

Vnitřní kontroly

8.  bere na vědomí, že v roce 2013 provedl útvar interního auditu (IAS) Komise plné posouzení rizik, z něhož vyplynul strategický plán interního auditu IAS, který obsahuje seznam témat auditu na období 2014–2016;

9.  uvědomuje si, že v důsledku různých komplikací, jako bylo přestěhování do budovy Drosbach, nebyl pokrok dosažený při provádění několika opatření obsažených v akčním plánu vnitřní kontroly takový, jak se původně předpokládalo;

10.  se znepokojením konstatuje, že při analýze rizika zjistil IAS některé procesy, s nimiž je spojeno vysoké riziko a u nichž se zjistilo, že je nelze zkontrolovat v rámci plánu auditu, protože příslušné kontroly buď neexistují, nebo jsou nedostatečné; upozorňuje, že vedení střediska předložilo IAS akční plán, jehož cílem bylo napravit tyto nedostatky, a že opatření, která středisko k jejich nápravě přijalo, posoudí IAS při následném auditu;

11.  bere na vědomí, že IAS posoudil uskutečňování svých dřívějších doporučení formou dokumentární prověrky a že ke 31. prosince 2013 nezůstalo neuskutečněno žádné dřívější kritické doporučení; konstatuje, že jedno velmi důležité doporučení se právě uskutečňuje a zdárně probíhá a že uskutečňování dalšího velmi důležitého doporučení se opozdilo; vyzývá středisko, aby se tomuto problému věnovalo a informovalo orgán příslušný k udělení absolutoria po dokončení příslušných opatření;

12.  se znepokojením konstatuje, že formální pověření schvalujícími osobami nejsou vždy v souladu s pověřovacími pravomocemi pro dané transakce v systému akruálního účetnictví ABAC; od střediska zjišťuje, že formální pověření aktualizovalo, aby jej uvedlo do souladu s pravomocemi v systému ABAC;

Převody

13.  konstatuje, že podle výroční zprávy o činnosti střediska i podle zprávy Účetního dvora zůstala výše a povaha převodů uskutečněných v roce 2012 v mezích finančních předpisů;

Postupy pro zadávání zakázek a pro přijímání zaměstnanců

14.  konstatuje, že za rok 2013 ani ze zkoumaných operací, ani z dalších zjištění auditu nevyplynuly jakékoli připomínky ve zprávě Účetního dvora k postupům střediska pro zadávání zakázek;

Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost

15.  od střediska se dozvídá, že posoudilo svou politiku v oblasti prevence a řešení střetů zájmů na základě pokynů Komise pro prevenci a řešení střetu zájmů v decentralizovaných agenturách EU; konstatuje, že na základě tohoto posouzení vytvořilo středisko novou politiku, která stanoví, že životopisy a prohlášení o finančních zájmech členů správní rady, ředitelky a členů vyššího managementu musí být veřejně k dispozici;

16.  konstatuje, že středisko předložilo tuto novou politiku své správní radě v roce 2014 a že byla schválena dne 29. října 2014; bere na vědomí, že středisko zpřístupnilo veřejnosti životopisy a prohlášení o finančních zájmech členů správní rady na svých internetových stránkách; žádá středisko, aby zajistilo ještě snazší přístup k těmto dokumentům;

Výkonnost

17.  konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora hotovost na účtech střediska stoupla z 35 000 000 EUR na konci roku 2012 na 40 000 000 EUR na konci roku 2013; dále konstatuje, že rozpočtový přebytek a rezervy se v tomtéž období zvýšily z 30 900 000 EUR na 37 500 000 EUR;

18.  od střediska se dozvídá, že jeho rozpočtový přebytek v roce 2012 vznikl v důsledku vnějších faktorů, které středisko nemohlo ovlivnit, a že středisko podniklo kroky k tomu, aby jej snížilo; konstatuje, že na základě analýzy nákladů v roce 2012 a analýzy výsledků za první pololetí roku 2013 středisko výrazně snížilo své ceny na rok 2014; od střediska se dozvídá, že jeho rozpočty na roky 2014 a 2015 byly plánovány jako schodkové, aby byl částečně využit rozpočtový přebytek z předchozích let;

Další poznámky

19.  bere na vědomí, že středisko zahájilo činnost v roce 1994 a od té doby stále pracuje na základě korespondence a výměn s hostitelským členským státem; bere na vědomí, že jednání střediska s hostitelským členským státem o jeho sídle dospělo do konečné fáze a že středisko podepsalo s vládou Lucemburského velkovévodství dohodu o sídle; konstatuje, že středisko čeká na to, až v této věci obdrží definitivní potvrzení;

o
o   o

20.  pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 29. dubna 2015(15) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.

(1) Úř. věst. C 442, 10.12.2014, s. 35.
(2) Úř. věst. C 442, 10.12.2014, s. 35.
(3) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(4) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(5) Úř. věst. L 314, 7.12.1994, s. 1.
(6) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
(7) Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42.
(8) Úř. věst. C 442, 10.12.2014, s. 35.
(9) Úř. věst. C 442, 10.12.2014, s. 35.
(10) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(11) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(12) Úř. věst. L 314, 7.12.1994, s. 1.
(13) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
(14) Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42.
(15) Texty přijaté k tomuto datu, P8_TA(2015)0130.


Udělení absolutoria za rok 2013: Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop)
PDF 495kWORD 91k
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Usnesení
1.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání na rozpočtový rok 2013 (2014/2087(DEC))
P8_TA(2015)0134A8-0079/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání za rozpočtový rok 2013,

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání za rozpočtový rok 2013 spolu s odpověďmi střediska(1),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2013 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 17. února 2015 o absolutoriu, které má být uděleno středisku za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2013 (05304/2015 – C8‑0054 /2015),

–  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(3),

–  ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(4), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 337/75 ze dne 10. února 1975 o zřízení Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání(5), a zejména na článek 12a tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(6),

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(7), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0079/2015),

1.  uděluje řediteli Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání absolutorium za plnění rozpočtu střediska na rozpočtový rok 2013;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, řediteli Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o uzavření účtů Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání za rozpočtový rok 2013 (2014/2087(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání za rozpočtový rok 2013,

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání za rozpočtový rok 2013 spolu s odpověďmi střediska(8),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(9) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2013 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 17. února 2015 o absolutoriu, které má být uděleno středisku za plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2013 (05304/2015 – C8‑0054/2015),

–  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(10),

–  ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(11), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 337/75 ze dne 10. února 1975 o zřízení Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání(12), a zejména na článek 12a tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finančním nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(13),

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(14), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0079/2015),

1.  konstatuje, že konečná roční účetní závěrka Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání odpovídá znění připojenému ke zprávě Účetního dvora;

2.  schvaluje uzavření účtů Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání na rozpočtový rok 2013;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí řediteli Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

3.Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání na rozpočtový rok 2013 (2014/2087(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání na rozpočtový rok 2013,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0079/2015),

A.  vzhledem k tomu, že podle finančních výkazů Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (dále jen „středisko“) činil jeho konečný rozpočet na rozpočtový rok 2013 celkem 17 925 075 EUR, což ve srovnání s rokem 2012 představuje pokles o 6,72 %;

B.  vzhledem k tomu, že celkový příspěvek Unie do rozpočtu střediska na rozpočtový rok 2013 činil podle finančních výkazů střediska 17 133 900 EUR, což ve srovnání s rokem 2012 představuje nárůst o 1,18 %;

C.  vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání za rozpočtový rok 2013 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka střediska za rozpočtový rok 2013 je spolehlivá a že operace, na nichž se zakládá, jsou legální a správné,

Opatření v návaznosti na udělení absolutoria za rok 2012

1.  na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že pokud jde o dvě připomínky učiněné ve zprávě Účetního dvora za rok 2011, jež byly označeny jako „probíhající“ ve zprávě Účetního dvora za rok 2012, byla přijata nápravná opatření a obě připomínky jsou nyní ve zprávě Účetního dvora označeny jako „dokončené“; dále konstatuje, že pokud jde o tři připomínky uvedené ve zprávě Účetního dvora za rok 2012, byla přijata dvě nápravná opatření v reakci na připomínky z předchozího roku, takže dvě připomínky jsou nyní označeny jako „dokončené“ a jedna jako „nerelevantní“;

2.  od střediska se dozvěděl, že:

   poté, co splnilo doporučení Účetního dvora zajistit, že výběrová komise podepíše prohlášení o zájmech, aby se předešlo střetům zájmů, byl postup přijímání vyšších úředníků úspěšný;
   revidovalo a změnilo svou politiku v oblasti střetů zájmů; žádá středisko, aby orgán příslušný pro udělení absolutoria informovalo o výsledcích revize této politiky a o změnách situace ve středisku;
   podniká opatření ohledně zveřejňování životopisů členů správní rady a prohlášení o neexistenci střetů zájmů; se znepokojením konstatuje, že středisko tuto záležitost zcela nenapravilo, a vyzývá je, aby přijalo nápravná opatření a bezodkladně informovalo orgán příslušný k udělení absolutoria o výsledcích;
   informace o činnosti střediska se poskytují zejména Komisi, členským státům a sociálním partnerům, takže jeho přímý vliv na občany Unie je z krátkodobého hlediska omezený; dále bere na vědomí, že výroční zpráva střediska je veřejně přístupná na jeho internetových stránkách;
   v rámci spolupráce středisko koordinuje svou činnost s Evropskou nadací odborného vzdělávání a s Evropskou nadací pro zlepšení životních a pracovních podmínek za účelem maximálního využití synergií a sdílení znalostí;

Rozpočtové a finanční řízení

3.  konstatuje, že sledování plnění rozpočtu během rozpočtového roku 2013 vyústilo v míru plnění rozpočtu dosahující 98,95 % a že míra plnění prostředků na platby činila 92,39 %;

4.  od střediska se dozvěděl, že plánované nízké čerpání prostředků v hlavě I v důsledku úspor a odložení náboru pracovníků pokrylo výdaje v hlavě II a III spojené s požadavky služeb a výstupů plánovaných v pracovním programu; konstatuje, že po připomínkách Účetního dvora v roce 2012 se přenosy prostředků na závazky v hlavě II v roce 2013 snížily pod 20% strop na 17 % ve srovnání s 37 % v roce 2012;

Postupy pro zadávání zakázek a pro přijímání zaměstnanců

5.  konstatuje, že ve zprávě Účetního dvora se v souvislosti s kontrolovanými operacemi či dalšími zjištěními v roce 2013 neobjevily žádné připomínky týkající se zadávacích postupech střediska;

6.  na základě výroční zprávy střediska konstatuje, že jeho plán pracovních míst na rok 2013 zahrnoval 100 pracovních míst, z nichž 51 byla pracovní místa AD a 49 AST; dále bere na vědomí, že v obou funkčních skupinách bylo více dočasných než stálých zaměstnanců;

7.  konstatuje, že na konci roku středisko zaměstnávalo 96 zaměstnanců podle plánu pracovních míst a na volná pracovní místa AD byly učiněny dvě nabídky; dále konstatuje, že dvě pracovní místa zůstávala neobsazená, aby mohla být v roce 2014 zrušena v reakci na žádost Komise o 5% snížení počtu zaměstnanců během příštích let;

Vnitřní kontroly

8.  na základě informací střediska konstatuje, že byla provedena nová opatření týkající se ověření ex post a ex ante, a to v reakci na obavy vyjádřené Účetním dvorem v roce 2012; dále konstatuje, že opatření ex post zahrnují podrobné kontroly personálních nákladů u tří náhodně vybraných příjemců na základě veškeré podpůrné dokumentace, včetně pracovních výkazů, výplatních pásek, výpočtu denních sazeb, smluv, faktur a bankovních výpisů;

9.  bere na vědomí, že středisko konečně vypracovalo postupy sledování legality a správnosti a podávání zpráv o nich a v současné době rozvíjí vlastní strategii boje proti podvodům;

Interní audit

10.  konstatuje, že útvar interního auditu Komise (IAS) provedl úplné posouzení rizik za účelem stanovení priorit auditu pro následující tři roky, jehož výsledkem bylo vytvoření konečného strategického plánu auditu, v němž jsou navrženy oblasti, na něž se audity měly zaměřit v letech 2013–2015; od střediska se dozvěděl, že konečný strategický plán auditu byl schválen správní radou střediska v červnu 2013;

11.  poznamenává, že při analýze rizika zjistil IAS některé procesy, s nimiž je spojeno vysoké riziko a u nichž se zjistilo, že je nelze zkontrolovat v rámci plánu auditu, protože příslušné kontroly buď neexistují, nebo jsou nedostatečné; od střediska se dozvěděl, že jeho vedení předložilo akční plán na řešení těchto nedostatků, který bude předmětem příštího hloubkového posouzení rizik, jež bude provádět IAS;

12.  bere na vědomí, že IAS sledoval v roce 2013 provádění svých předchozích doporučení prostřednictvím dokumentární prověrky informací poskytnutých střediskem ohledně stavu provádění doporučení označených jako velmi důležitá, důležitá či žádoucí; konstatuje, že k 31. prosince 2013 nezůstávala nevyřešena žádná doporučení označená za „velmi důležitá“ nebo „kritická“;

Další poznámky

13.  vítá příkladná opatření, která středisko přijalo s ohledem na nákladově efektivní a ekologická řešení; vybízí středisko, aby v těchto osvědčených postupech pokračovalo;

14.  s politováním konstatuje, že opravy budovy střediska se stále opožďovaly a měly být dokončeny až v roce 2014;

15.  zdůrazňuje, že činnost střediska je velmi důležitá pro odborné vzdělávání a přípravu v Unii i pro agendu politiky rozvoje dovedností; vyjadřuje znepokojení nad tím, že pokud se nezvrátí nízká ekonomická poptávka, jež má za následek vysokou nezaměstnanost, dojde z důvodu překvalifikovanosti a nezaměstnanosti k posílení a utvrzení nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a k jejich zastarávání; uznává klíčové úspěchy střediska v jeho oblasti činnosti v roce 2013; dále připomíná, že středisko provádí svůj první celoevropský průzkum dovedností (eu-SKILL);

16.  zdůrazňuje pozitivní zkušenosti některých členských států s duálními systémy vzdělávání; podotýká však, že by se na duální systémy nemělo pohlížet jako na zaručený recept na vysokou nezaměstnanost mladých;

17.  oceňuje výsledky hodnocení střediska za rok 2013, jež vydala Komise a v němž je označeno za vedoucí odborné středisko na světové úrovni zaměřené na rámce kvalifikací a dovedností, a uvádí se v něm, že mělo důležitý vliv na posilování spolupráce mezi zúčastněnými stranami v oblasti odborného vzdělávání a přípravy v Evropě;

o
o   o

18.  pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 29. dubna 2015(15) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.

(1) Úř. věst. C 442, 10.12.2014, s. 42.
(2) Úř. věst. C 442, 10.12.2014, s. 42.
(3) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(4) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(5) Úř. věst. L 39, 13.2.1975, s. 1.
(6) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
(7) Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42.
(8) Úř. věst. C 442, 10.12.2014, s. 42.
(9) Úř. věst. C 442, 10.12.2014, s. 42.
(10) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(11) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(12) Úř. věst. L 39, 13.2.1975, s. 1.
(13) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
(14) Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42.
(15) Texty přijaté k tomuto datu, P8_TA(2015)0130.


Udělení absolutoria za rok 2013: Evropská policejní akademie (EPA)
PDF 507kWORD 95k
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Usnesení
1.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské policejní akademie na rozpočtový rok 2013 (2014/2112(DEC))
P8_TA(2015)0135A8-0086/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské policejní akademie za rozpočtový rok 2013,

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropské policejní akademie za rozpočtový rok 2013 spolu s odpověďmi akademie(1),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účtů(2) a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2013 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 17. února 2015 o absolutoriu, které má být uděleno akademii za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2013 (05304/2015 – C8-0054/2015),

–  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(4), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2005/681/SVV ze dne 20. září 2005 o zřízení Evropské policejní akademie (EPA) a o zrušení rozhodnutí 2000/820/SVV(5), a zejména na článek 16 tohoto rozhodnutí,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(6),

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady(7) (EU, Euratom) č. 966/2012, a zejména na článek 108 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0086/2015),

1.  uděluje řediteli Evropské policejní akademie absolutorium za plnění rozpočtu akademie na rozpočtový rok 2013;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, řediteli Evropské policejní akademie, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o uzavření účtů Evropské policejní akademie za rozpočtový rok 2013 (2014/2112(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské policejní akademie za rozpočtový rok 2013,

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropské policejní akademie za rozpočtový rok 2013 spolu s odpověďmi akademie(8),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(9) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rok 2013 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 17. února 2015 o absolutoriu, které má být uděleno akademii za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2013 (05304/2015 – C8-0054/2015),

–  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(10),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(11), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2005/681/SVV ze dne 20. září 2005 o zřízení Evropské policejní akademie (EPA) a o zrušení rozhodnutí 2000/820/SVV(12), zejména na článek 16 tohoto rozhodnutí,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(13),

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(14), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0086/2015),

1.  konstatuje, že konečná roční účetní závěrka Evropské policejní akademie odpovídá znění připojenému ke zprávě Účetního dvora;

2.  schvaluje uzavření účtů Evropské policejní akademie za rozpočtový rok 2013;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí řediteli Evropské policejní akademie, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

3.Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské policejní akademie na rozpočtový rok 2013 (2014/2112(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské policejní akademie na rozpočtový rok 2013,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0086/2015),

A.  vzhledem k tomu, že podle finančních výkazů Evropské policejní akademie (dále jen „akademie“) její konečný rozpočet na rozpočtový rok 2013 činil 8 450 640 EUR; vzhledem k tomu, že celý rozpočet akademie se odvíjí od rozpočtu Unie;

B.  vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o roční účetní závěrce Evropské policejní akademie za rozpočtový rok 2013 (dále jen "zpráva Účetního dvora") uvedl, že získal přiměřenou jistotu, že je roční účetní závěrka akademie spolehlivá a že uskutečněné operace jsou legální a správné;

Opatření v návaznosti na udělení absolutoria za rok 2012

1.  na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že pokud jde o tři připomínky učiněné ve zprávě Účetního dvora za rok 2011, jež byly ve zprávě Účetního dvora za rok 2012 označeny jako „neprovedené“, a o připomínku označenou v této zprávě jako „probíhající“, bylo přijato jedno nápravné opatření a jedna připomínka byla ve zprávě Účetního dvora nyní označena jako „dokončená“, dvě jako „probíhající“ a jedna jako „není relevantní“; dále konstatuje, že pokud jde o šest připomínek uvedených ve zprávě Účetního dvora za rok 2012, bylo v reakci na připomínky z předchozího roku přijato jedno nápravné opatření, takže jedna připomínka je nyní označena jako „dokončená“, dvě jako „není relevantní“, dvě jako „probíhající“ a jedna jako „neprovedená“;

2.  od akademie získal informace o tom, že:

   informace o dopadu její činnosti na občany Unie lze nalézt na internetových stránkách akademie, kde jsou každoročně zveřejňovány strategické dokumenty, včetně výroční zprávy, a rovněž prostřednictvím dalších komunikačních nástrojů, jako jsou videa a specializované části internetových stránek;
   správní rada přijala rozhodnutí o tom, že část účetních služeb bude od dubna 2014 zajišťovat externě prostřednictvím Komise; všímá si úsilí, které akademie vyvíjí s cílem snížit své správní výdaje;

Rozpočtové a finanční řízení

3.  konstatuje, že výsledkem úsilí o monitorování rozpočtu v průběhu rozpočtového roku 2013 byla míra plnění rozpočtu 94,89 % a že míra využití prostředků na platby činila 92,46 %; všímá si úsilí, které akademie vynakládá na zvýšení míry čerpání prostředků na platby oproti roku 2012, kdy dosahovala 76 %;

Závazky a přenosy

4.  konstatuje se znepokojením, že objem prostředků přidělených na závazky, které byly přeneseny do roku 2014, byl vysoký v hlavě II (správní výdaje), kde činil 30,46 %; všímá si, že v hlavě III (operační výdaje) míra přenesených prostředků na závazky dosáhla 17,91 %; na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že přenosy v hlavě II byly způsobeny zejména událostmi mimo kontrolu akademie, jako byly platby za služby a zboží podle plánu objednané a obdržené v roce 2013, ale splatné v roce 2014;

5.  dále konstatuje, že míra přenesených prostředků z roku 2013 do roku 2014, kdy činila 11 %, se oproti přenosům z roku 2012 do roku 2013, kdy činila 20 %, snížila; všímá si opatření, které akademie zavedla, nicméně vyzývá akademii, aby dále snižovala míru přenosů s cílem zlepšit dodržování zásady ročního rozpočtu;

6.  vyjadřuje znepokojení v souvislosti s mírou prostředků přidělených na závazky, které byly přeneseny z roku 2012 a dosahovaly částky 1 669 930 EUR, přičemž zrušené závazky v roce 2013 činily 303 740 EUR neboli 18,19 %; došel k závěru, že ke zrušení závazků došlo především v důsledku nadhodnocených výdajů, které měly být vyplaceny podle grantových dohod na rok 2012; všímá si, že objem zrušených závazků nasvědčuje tomu, že je třeba, aby příjemci na konci roku poskytovali přesnější informace o skutečných vzniklých nákladech; vyzývá akademii, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o opatřeních, která byla přijata s cílem bezodkladně tento problém řešit;

Převody

7.  na základě informací akademie konstatuje, že zavedla nový postup pro rozpočtové převody, díky němuž došlo ke zlepšení rozpočtové struktury a zvýšil se dohled nad plněním rozpočtu;

8.  všímá si, že v roce 2013 provedla akademie devět rozpočtových převodů v objemu 500 000 EUR v rámci příslušných hlav; uznává, že veškeré převody byly provedeny v souladu s finančním nařízením a prováděcími pravidly; dále konstatuje, že díky zlepšení rozpočtového postupu došlo ke snížení částek rozpočtových převodů;

Postupy pro zadávání zakázek a pro přijímání zaměstnanců

9.  na základě zprávy Účetního dvora se znepokojením konstatuje, že postupy akademie pro přijímání zaměstnanců stále nejsou plně transparentní, neboť některé procedurální prvky stále nejsou úplné, dostatečně jasné nebo v souladu s danými předpisy; všímá si opatření akademie týkající se revize postupu přijímání zaměstnanců změnou a zlepšením souvisejících pracovních pokynů, šablon a kontrolních seznamů; vyzývá akademii, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informovala o dopadu, který má změněný postup na přijímací řízení zahájená v roce 2014, a netrpělivě očekává výsledky budoucích auditů Účetního dvora v oblasti přijímacích postupů;

Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost

10.  všímá si, že akademie naplánovala přezkum stávajících opatření s cílem vytvořit zvláštní politiky v oblasti střetu zájmů, která by se vztahovala na její zaměstnance i na další přímé spolupracovníky akademie, kteří ale nejsou jejími zaměstnanci; bere na vědomí, že správní rada akademie v listopadu 2014 přijala politiku akademie zaměřenou na řešení konfliktů zájmů;

11.  všímá si, že na internetových stránkách akademie byla zveřejněna prohlášení o zájmech ředitele, zástupce ředitele a vedoucího korporátních služeb akademie; bere na vědomí, že v návaznosti na přijetí politiky v oblasti střetů zájmů v listopadu 2014 akademie požádala členy své správní rady, aby na internetových stránkách akademie zveřejnili svá prohlášení o zájmech a životopisy;

12.  naléhavě vyzývá akademii, aby do června 2015 zveřejnila prohlášení o finančních zájmech svých zaměstnanců, členů správní rady, členů pracovních skupin / komise pro audit a přidělených národních expertů;

13.  lituje toho, že akademie neodpověděla na otázku týkající se možných iniciativ v zájmu zvýšení transparentnosti, pokud jde o kontakty agentur s lobbisty; naléhavě akademii vyzývá, aby odpověděla do konce května 2015;

Interní audit

14.  konstatuje, že útvar interního auditu Komise (IAS) provedl audit s cílem posoudit, zda jsou systémy vnitřní kontroly koncipovány a uplatňovány vhodným a účinným způsobem ve vztahu k dílčím procesům, které akademie řídí v oblasti lidských zdrojů; konstatuje, že IAS dospěl k závěru, že zavedené systémy vnitřní kontroly poskytují přiměřenou záruku, pokud jde o dosažení cílů v oblasti příslušných procesů týkajících se lidských zdrojů;

15.  bere na vědomí, že IAS provedl v návaznosti na svá dřívější doporučení akademii dokumentární prověrku, při níž zjistil, že na konci roku byla vyřešena veškerá doporučení označená jako kritická či velmi důležitá;

16.  bere na vědomí úsilí akademie o naplnění doporučení Účetního dvora a IAS, aby zajistila urychlené provedení akčních plánů; konstatuje, že míra uskutečnění těchto doporučení na konci roku 2013 činila 83 %;

Další poznámky

17.  na základě informací akademie konstatuje, že v říjnu 2014 akademie oficiálně zahájila své působení v novém sídle v Budapešti; podporuje úsilí akademie o to, aby přesun do nového sídla proběhl v souladu se zásadami řádného finančního řízení; dále v této souvislosti bere na vědomí, že správní rada akademie podala a schválila návrh na změnu rozpočtu na finanční rok 2014;

18.  bere na vědomí, že přesídlením akademie z Bramshillu do jejích nových prostor vznikly roční úspory ve výši 200 000 EUR; vítá takovéto úspory provozních nákladů akademie a to, že využití kanceláří v novém ústředí akademie je bezplatné a infrastruktura bude poskytována po dobu nejméně deseti let; žádá akademii, aby do své příští výroční zprávy o činnosti vložila přehled úspor dosažených u operačních nákladů;

19.  se znepokojením konstatuje, že stále pokračují diskuse o budoucnosti akademie a to se negativně promítá do plánování jejího provozu i praktického chodu;

20.  se znepokojením konstatuje, že akademie nezodpověděla uspokojivě otázku orgánu příslušného k udělení absolutoria týkající se nákladově efektivních a ekologických řešení pro pracovní prostředí; vyzývá akademii, aby tuto věc napravila;

o
o   o

21.  pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 29. dubna 2015(15) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.

(1) Úř. věst. C 442, 10.12.2014, s. 51.
(2) Úř. věst. C 442, 10.12.2014, s. 51.
(3) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(4) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(5) Úř. věst. L 256, 1.10.2005, s. 63.
(6) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
(7) Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42.
(8) Úř. věst. C 442, 10.12.2014, s. 51.
(9) Úř. věst. C 442, 10.12.2014, s. 51.
(10) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(11) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(12) Úř. věst. L 256, 1.10.2005, s. 63.
(13) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
(14) Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42.
(15) Texty přijaté k tomuto datu, P8_TA(2015)0130.


Udělení absolutoria za rok 2013: Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA)
PDF 494kWORD 95k
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Usnesení
1.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro bezpečnost letectví na rozpočtový rok 2013 (2014/2106(DEC))
P8_TA(2015)0136A8-0074/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské agentury pro bezpečnost letectví za rozpočtový rok 2013,

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropské agentury pro bezpečnost letectví za rozpočtový rok 2013 spolu s odpověďmi agentury(1),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2013 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 17. února 2015 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2013 (05304/2015 – C8‑0054/2015),

–  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(4), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670/EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES(5), a zejména na článek 60 tohoto nařízení,

–  ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finančním nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(6),

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(7), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0074/2015),

1.  uděluje výkonnému řediteli Evropské agentury pro bezpečnost letectví absolutorium za plnění rozpočtu agentury na rozpočtový rok 2013;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli Evropské agentury pro bezpečnost letectví, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o uzavření účtů Evropské agentury pro bezpečnost letectví za rozpočtový rok 2013 (2014/2106(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropské agentury pro bezpečnost letectví za rozpočtový rok 2013,

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Evropské agentury pro bezpečnost letectví za rozpočtový rok 2013 spolu s odpověďmi agentury(8),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(9) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2013 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 17. února 2015 o udělení absolutoria agentuře za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2013 (05304/2015 – C8‑0054/2015),

–  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(10),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(11), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670/EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES(12), a zejména na článek 60 tohoto nařízení,

–  ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finančním nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(13),

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(14), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0074/2015),

1.  konstatuje, že konečná roční účetní závěrka Evropské agentury pro bezpečnost letectví odpovídá znění připojenému ke zprávě Účetního dvora;

2.  schvaluje uzavření účtů Evropské agentury pro bezpečnost letectví na rozpočtový rok 2013;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli Evropské agentury pro bezpečnost letectví, Radě, Komisi, a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

3.Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro bezpečnost letectví na rozpočtový rok 2013 (2014/2106(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské agentury pro bezpečnost letectví na rozpočtový rok 2013,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0074/2015),

A.  vzhledem k tomu, že podle finančních výkazů Evropské agentury pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura“) její konečný rozpočet na rozpočtový rok 2013 činil 167 023 535 EUR, což ve srovnání s rokem 2012 představuje nárůst o 5,15 %;

B.  vzhledem k tomu, že podle jeho finančních výkazů dosáhl v roce 2013 příspěvek Unie do rozpočtu agentury 35 829 562 EUR, což ve srovnání s rokem 2012 představuje nárůst o 0,2 %;

C.  vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o ověření roční účetní závěrky Evropské agentury pro bezpečnost letectví za rozpočtový rok 2013 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) uvedl, že získal přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka agentury je spolehlivá a uskutečněné operace jsou legální a správné;

Opatření v návaznosti na udělení absolutoria za rok 2012

1.  konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora u jedné připomínky ze zprávy Účetního dvora za rok 2011, u níž bylo ve zprávě Účetního dvora za rok 2012 označení „probíhá“, bylo přijato nápravné opatření a ve zprávě Účetního dvora za rok 2013 u ní nyní stojí „dokončeno“; konstatuje dále, že u čtyř připomínek ze zprávy Účetního dvora za rok 2012 byla přijata nápravná opatření a u dvou z nich je nyní označení „dokončeno“ a u dvou dalších „není relevantní“;

2.  dozvídá se od agentury, že:

   informace a statistiky týkající se řešení střetů zájmů obsahovala její výroční zpráva o činnosti za rok 2013;
   životopisy a prohlášení o finančních zájmech výkonného ředitele, členů správní rady a vedoucích oddělení byly v plném rozsahu zveřejněny na internetových stránkách agentury k 1. prosinci 2014, jak požadoval orgán příslušný k udělení absolutoria v roce 2014;
   informace o dopadu činností agentury na občany Unie lze nalézt na jejích internetových stránkách v každoročních vydáních strategických dokumentů, jako je výroční souhrnná zpráva, výroční bezpečnostní zpráva a pracovní program;

Připomínky k legalitě a správnosti operací

3.  bere na vědomí, že v roce 2013 agentura vynaložila přibližně 22 000 000 EUR na zadávací řízení s cílem vybrat vnitrostátní letecké úřady a kvalifikované subjekty, aby externě prováděly část jejích certifikačních činností; bere na vědomí, že proces zadávání konkrétních certifikačních úkolů smluvním stranám spolu s kritérii, která se mají uplatnit, jsou popsány ve specifických pokynech vydaných agenturou ve formě rozhodnutí správní rady;

4.  vyzývá agenturu, aby zvýšila transparentnost externího zajištění těchto činností lepším dokumentováním procesů zadávání včetně hodnocení prováděných na základě kritérií, která byla stanovena v pokynech; se znepokojením konstatuje, že to platí rovněž pro zadávání mnoha dalších zakázek nízké hodnoty;

Závazky a přenosy

5.  konstatuje, že celková míra prostředků přidělených na závazky činila 98 %, přičemž v hlavě III (operační výdaje) činila 92 % a v hlavě II (správní výdaje) 98 %;

6.  bere na vědomí obecné snížení celkové míry přenosů prostředků přidělených na závazky z 10 100 000 EUR (11 %) v roce 2012 na 7 200 000 EUR (8 %) v roce 2013; je znepokojen tím, že i když se celkově míra přenosů snížila, byl objem přenosů prostředků přidělených na závazky nadále vysoký u hlavy III, kde činil 3 400 000 EUR (42 %); poukazuje na to, že i když je částečným odůvodněním těchto přenosů víceletá povaha operací agentury, je takto vysoká míra přenosů v rozporu se zásadou ročního rozpočtu;

Postupy pro zadávání zakázek a pro přijímání zaměstnanců

7.  konstatuje, že ve výroční zprávě Účetního dvora o auditu za rok 2013 se neobjevily žádné připomínky týkající se přijímání zaměstnanců;

8.  bere na vědomí informaci agentury, že požadavky, které musí splňovat uchazeči v přijímacím řízení, byly uvedeny do souladu se služebním řádem úředníků Evropských společenství a že případ, na který upozornila zpráva Účetního dvora za rok 2012, je považován za uzavřený;

9.  připomíná, že podle postoje, který Parlament zaujal v rámci rozpočtového procesu, by se zaměstnanců placených z poplatků hrazených leteckým sektorem, a tedy nikoli z rozpočtu Unie nemělo týkat 2% roční snížení, jež uplatňuje Unie; v této souvislosti se domnívá, že by Komise měla k agenturám, které jsou financovány převážně z rozpočtu Unie, přistupovat samostatně a měla by navrhnout specifický rámec pro agentury financované z poplatků provozovatelů, které by měly být úměrné nákladům na služby poskytované agenturou;

Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost

10.  bere na vědomí, že během roku 2013 agentura přezkoumala 213 prohlášení o finančních zájmech podle kodexu chování zaměstnanců agentury EASA přijatého v roce 2012; vítá přezkum nařízení o agentuře EASA a zdůrazňuje, že je třeba provést revizi kodexu chování s cílem zabránit jakémukoli případnému střetu zájmů; v této souvislosti navrhuje, aby Účetní dvůr pravidelně kontroloval uplatňování kodexu chování i samotné případy; poukazuje na to, že v roce 2013 byly zjištěny dva případy tzv. otočných dveří; konstatuje, že agentura umožnila oznámené aktivity v obou případech otočných dveří za podmínky, že příslušné osoby nebudou kontaktovat zaměstnance agentury ani u nich lobbovat a že nebudou vést přímá smluvní jednání s agenturou během přechodného období v délce 12 až 24 měsíců;

11.  se znepokojením sleduje, že otázka střetu zájmů je nanejvýš relevantní, pokud jde o členy komise odborníků, kteří jsou žádáni, aby testovali a povolovali výrobky; vyjadřuje hluboké znepokojení nad dvěma případy tzv. otočných dveří zjištěnými v agentuře v roce 2013 a vyzývá agenturu, aby posílila svou politiku nezávislosti, zejména aby do konce září 2015 zveřejnila životopisy a prohlášení o finančních zájmech všech svých řídících pracovníků a členů komise odborníků; žádá agenturu, aby přijala souhrnné politiky pro řízení situací, kdy dojde ke střetu zájmů, například odstranění zájmu státního úředníka, vyloučení státního úředníka ze zapojení do dotčeného rozhodovacího procesu, omezení přístupu dotčeného státního úředníka ke konkrétní informaci, přerozdělení povinností státního úředníka nebo odstoupení státního úředníka z funkce;

Vnitřní kontroly

12.  od agentury se dozvídá, že ověření ex ante a ex post byla provedena po diskusi s Účetním dvorem a podle doporučení orgánu příslušnému k udělení absolutoria; bere na vědomí skutečnost, že podle finančního nařízení agentury nejsou kontroly ex post povinné; konstatuje, že byl vytvořen roční plán ověření ex post, který je založen na posouzení rizik a zahrnuje postupy zadávání veřejných zakázek;

Interní audit

13.  bere na vědomí, že útvar interního auditu (IAS) Komise vydal zprávu o omezené prověrce týkající se projektového řízení v oblasti IT v roce 2013, z níž vyplynula dvě "velmi důležitá" doporučení; dále bere na vědomí, že IAS provedl další audit hlavních částí prohlášení o věrohodnosti, z něhož vyplynul výrok o přiměřené jistotě, jakož i dvě "velmi důležitá" doporučení; konstatuje, že u 22 z 23 "velmi důležitých" doporučení, která vydal v předchozích letech, IAS potvrdil, že byla v plném rozsahu uskutečněna;

Další připomínky

14.  bere na vědomí, že od roku 2004, kdy agentura zahájila činnost, fungovala na základě korespondence a výměn s hostitelským členským státem; konstatuje nicméně, že dosud nebyla s hostitelským členským státem podepsána komplexní dohoda o sídle; podotýká, že taková dohoda by ještě více zvýšila transparentnost podmínek, za nichž agentura a její zaměstnanci fungují; vyzývá agenturu a členský stát, aby tento problém se vší naléhavostí řešili a informovali orgán příslušný k udělení absolutoria o pokroku v této věci;

15.  připomíná, že podle společného přístupu k decentralizovaným agenturám EU, který je výsledkem dohody mezi Radou, Parlamentem a Komisí, by všechny agentury „měly mít dohody o umístění jejich sídla, které by měly být uzavřeny před zahájením provozní fáze agentury“; v této souvislosti poznamenává, že Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) podepsal dohodu o sídle s německou vládou v roce 2011; v tomto smyslu naléhavě vyzývá hostitelský členský stát, aby co nejrychleji uzavřel s agenturou dohodu, která by umožnila vyjasnit vztahy mezi vnitrostátními soudními orgány a vykonávat zákonný mandát agentury bez překážek; vyzývá Komisi, aby využila letošní rok ke změně základního aktu agentury, aby mohla uzavřít dohodu o sídle, která agentuře umožní normálně vykonávat činnost; žádá proto, aby byl informován o konečném rozhodnutí o sídle agentury;

16.  připomíná, že agentura hraje klíčovou úlohu při dosahování maximální úrovně bezpečnosti letectví v celé Evropě; rovněž podotýká, že současný přezkum právní úpravy týkající jednotného evropského nebe by mohl vést k rozšíření pravomocí agentury; zdůrazňuje, že pokud by k tomuto rozšíření pravomocí došlo, bude třeba agentuře přidělit finanční, hmotné a lidské zdroje, které potřebuje k úspěšnému plnění svých úkolů;

o
o   o

17.  pokud jde o další připomínky, které jsou připojeny k rozhodnutí o udělení absolutoria a jsou horizontální povahy, odkazuje na své usnesení ze dne 29. dubna 2015(15) o výkonnosti, finančním řízení a kontrole agentur.

(1) Úř. věst. C 442, 10.12.2014, s. 93.
(2) Úř. věst. C 442, 10.12.2014, s. 93.
(3) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(4) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(5) Úř. věst. L 79, 19.3.2008, s. 1.
(6) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
(7) Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42.
(8) Úř. věst. C 442, 10.12.2014, s. 93.
(9) Úř. věst. C 442, 10.12.2014, s. 93.
(10) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(11) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(12) Úř. věst. L 79, 19.3.2008, s. 1.
(13) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
(14) Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42.
(15) Texty přijaté k tomuto datu, P8_TA(2015)0130.


Udělení absolutoria za rok 2013: Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO)
PDF 491kWORD 87k
Rozhodnutí
Rozhodnutí
Usnesení
1.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu na rozpočtový rok 2013 (2014/2126(DEC))
P8_TA(2015)0137A8-0085/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu za rozpočtový rok 2013,

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o roční účetní závěrce Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu za rozpočtový rok 2013 spolu s odpověďmi úřadu(1),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2013 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 17. února 2015 o udělení absolutoria úřadu za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2013 (05304/2015 – C8‑0054/2015),

–  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(3),

–  ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(4), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.º439/2010 ze dne 19. května 2010 o zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu(5), a zejména na článek 35,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(6),

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(7), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0085/2015),

1.  uděluje výkonnému řediteli Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu absolutorium za plnění rozpočtu úřadu na rozpočtový rok 2013;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, výkonnému řediteli Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2.Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 o uzavření účtů Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu za rozpočtový rok 2013 (2014/2126(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu za rozpočtový rok 2013,

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o roční účetní závěrce Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu za rozpočtový rok 2013 spolu s odpověďmi úřadu(8),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(9) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2013 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 17. února 2015 o udělení absolutoria úřadu za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2013 (05304/2015 – C8‑0054/2015),

–  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(10),

–  ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(11), a zejména na článek 208 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.º439/2010 ze dne 19. května 2010 o zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu(12), a zejména na článek 35,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finančním nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(13),

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(14), a zejména na článek 108 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0085/2015),

1.  konstatuje, že konečná roční účetní závěrka Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu odpovídá znění připojenému ke zprávě Účetního dvora;

2.  schvaluje uzavření účtů Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu na rozpočtový rok 2013;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí výkonnému řediteli Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, Radě, Komisi, a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

3.Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. dubna 2015 obsahujícího připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu na rozpočtový rok 2013 (2014/2126(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu na rozpočtový rok 2013,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0085/2015),

A.  vzhledem k tomu, že konečný rozpočet Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (dále jen „úřad“) na rozpočtový rok 2013 činil podle jeho finančních výkazů 10 500 000 EUR; vzhledem k tomu, že celkový rozpočet tohoto úřadu se odvíjí od rozpočtu Unie,

B.  vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zprávě o roční účetní závěrce Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu za rozpočtový rok 2013 (dále jen zpráva Účetního dvora) uvedl, že získal přiměřenou jistotu, že je účetní závěrka úřadu spolehlivá a že uskutečněné operace jsou legální a správné,

Opatření přijatá v návaznosti na udělení absolutoria za rok 2012

1.  na základě zprávy Účetního dvora konstatuje, že pokud jde o 12 připomínek uvedených ve zprávě Účetního dvora za rok 2012, jsou dvě nyní označeny jako „dokončené“, jedna jako „probíhající“, osm jako „není relevantní“ a jedna připomínka jako „neprovedená“;

2.  na základě informací úřadu konstatuje, že byla provedena fyzická inventura, jejíž konečná fáze proběhla na konci roku 2013;

3.  na základě informací úřadu konstatuje, že údaje o dopadu jeho činnosti na občany Unie jsou dostupné na jeho internetových stránkách, kde jsou každoročně zveřejňovány dokumenty, včetně tiskových zpráv, měsíčních zpravodajů nebo přímých odpovědí na dotazy občanů Unie;

Připomínky ke spolehlivosti účetní závěrky

4.  na základě zprávy Účetního dvora se znepokojením konstatuje, že v průběhu auditu nebyly poskytnuty informace k základu částky časového rozlišení ve výši 40 000 EUR související s výdaji a příspěvky pro zaměstnance, kteří vstoupili do pracovního poměru v roce 2013; na základě informací poskytnutých úřadem poznamenává, že částka časového rozlišení byla odhadnuta, a to do doby, než budou potvrzeny veškeré nároky, které mají zaměstnanci obdržet;

Připomínky k legalitě a správnosti operací

5.  na základě informací poskytnutých úřadem konstatuje, že účetní systém byl de facto ověřen jeho účetním;

Rozpočtové a finanční řízení

6.  poznamenává, že sledování plnění rozpočtu během rozpočtového roku 2013 vyústilo v míru plnění rozpočtu dosahující 87,34 % a že míra čerpání prostředků na platby činila 87,18 %; zdůrazňuje, že úřad oproti předchozímu roku zlepšil pozoruhodně svou míru čerpání prostředků na platby;

Závazky a přenosy

7.  ze zprávy Účetního dvora se dozvídá znepokojivou informaci, že rozpočtové potřeby byly nadhodnoceny o 13 % a že přenesené prostředky na závazky dosahovaly 24 % z celkových prostředků na závazky, z čehož 13 % nebylo kryto žádným právním závazkem;

8.  konstatuje, že přenosy prostředků na závazky se v převážné většině týkají rozpočtových položek v hlavě II a hlavě III a jso