Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2014/2237(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0310/2015

Předložené texty :

A8-0310/2015

Rozpravy :

PV 23/11/2015 - 15
CRE 23/11/2015 - 15

Hlasování :

PV 24/11/2015 - 5.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0401

Přijaté texty
PDF 392kWORD 151k
Úterý, 24. listopadu 2015 - Štrasburk Konečné znění
Snižování nerovností se zvláštním zaměřením na dětskou chudobu
P8_TA(2015)0401A8-0310/2015

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2015 o snižování nerovností se zvláštním zaměřením na dětskou chudobu (2014/2237(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte přijatou v New Yorku dne 20. listopadu 1989,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením přijatou v New Yorku dne 13. prosince 2006,

–  s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na článek 24 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na revidovanou Evropskou sociální chartu,

–  s ohledem na směrnici o rasové rovnosti (2000/43/ES) a směrnici o rovnosti v zaměstnání (2000/78/ES),

–  s ohledem na doporučení Komise ze dne 20. února 2013 nazvané „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“ (2013/112/EU),

–  s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Zaměstnanost a sociální rozvoj v Evropě 2012“,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. února 2011 nazvané „Agenda EU v oblasti práv dítěte“ (COM(2011)0060),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. prosince 2010 nazvané „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“ (COM(2010)0758),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. července 2006 nazvané „Směrem ke strategii EU o právech dítěte“ (COM(2006)0367),

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound nazvanou „Třetí evropský průzkum kvality života – kvalita života v Evropě: dopad krize“,

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound (2013) nazvanou „Třetí evropský průzkum kvality života – kvalita života v Evropě: sociální nerovnosti“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. listopadu 2014 o 25. výročí přijetí Úmluvy OSN o právech dítěte(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2013 o dopadu krize na přístup zranitelných skupin k péči(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. června 2013 ke sdělení Komise „Za sociální investice pro růst a soudržnost – včetně provádění Evropského sociálního fondu v období 2014–2020“(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2011 o Evropské platformě pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2011 o podobě ženské chudoby v Evropské unii(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2011 o snížení nerovnosti v oblasti zdraví v EU(6) ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2010 o úloze minimálního příjmu v boji proti chudobě a o prosazování společnosti sociálního začleňování v Evropě(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. října 2008 o podpoře sociálního začlenění a boji proti chudobě v EU, včetně dětské chudoby(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2008: Směrem ke strategii EU o právech dítěte(9),

–  s ohledem na zprávu organizace Save the Children nazvanou „Chudoba a sociální vyloučení dětí v Evropě“,

–  s ohledem na zprávu Výzkumného úřadu UNICEF (2014) nazvanou „Děti recese: dopad hospodářské krize na kvalitu života dětí v bohatých zemích“,

–  s ohledem na zprávu organizací EAPN a Eurochild (2013) nazvanou „Dosažení dobrých životních podmínek dětí – vykreslení dětské chudoby v EU“,

–  s ohledem na zprávu organizace Save the Children (2014) nazvanou „Národní reformní programy na rok 2014 (NRP) a Národní sociální zprávy (NSR) z hlediska dětské chudoby a blahobytu“,

–  s ohledem na zprávu z 11. konference organizace Eurochild, která se konala ve dnech 26.–28. listopadu 2014 v Bukurešti,

–  s ohledem na zprávu výzkumného centra UNICEF Innocenti (2012) nazvanou „Měření dětské chudoby: nové tabulky s hodnocením dětské chudoby v bohatých zemích světa“,

–  ohledem na závěrečnou vědeckou zprávu organizace DRIVERS: „Sociální nerovnosti v oblasti zdraví a rozvoje v raném dětství: celoevropský a systematický přehled“, Londýn, září 2014,

–  s ohledem na statistiku EU v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC) z roku 2013,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 30. září 2009 nazvané „Práce a chudoba: na cestě k nezbytnému komplexnímu přístupu“,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. července 2010 nazvané „Dětská chudoba a dobré životní podmínky dětí“,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. prosince 2013 nazvané „Evropský minimální příjem a ukazatele chudoby“,

–  s ohledem na syntetickou zprávu nazvanou „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění – studie zkoumání vnitrostátních politik“ předloženou Evropskou sítí nezávislých odborníků pro oblast sociálního začleňování(10),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0310/2015),

A.  vzhledem k tomu, že by mělo dojít k většímu politickému zviditelnění boje proti dětské chudobě na nejvyšší politické úrovni EU, má-li EU splnit cíl strategie Evropa 2020 snížit do roku 2020 počet lidí ohrožených chudobou nejméně o 20 milionů;

B.  vzhledem k tomu, že podle Úmluvy OSN o právech dítěte (UNCRC) by všem dětem mělo být zajištěno právo na vzdělání, služby zdravotní péče, bydlení, ochranu, účast na rozhodnutích, která se jich týkají, zájmovou činnost a volný čas, vyváženou stravu a péči v rodinném prostředí;

C.  vzhledem k tomu, že většina členských států dosud věnuje málo pozornosti využívání strukturálních fondů EU k boji proti alarmujícím a stále se zvyšujícím mírám chudoby u dětí v Evropě a k tomu, aby bylo podporováno sociální začlenění a obecně dobré životní podmínky těchto dětí;

D.  vzhledem k tomu, že sociální nerovnosti významně přispívají ke zvýšené dětské chudobě, a vzhledem k tomu, že děti jsou věkovou skupinou, která je v 19 členských státech EU chudobou ohrožena nejvíce;

E.  vzhledem k tomu, že podle Eurostatu jsou hlavními faktory, které mají dopad na chudobu dětí, politiky přerozdělování bohatství, účinnost vládních zásahů na podporu příjmů, poskytování podpůrných služeb, pracovní politika(11) a situace jejich rodičů na trhu práce, což má vazbu na jejich úroveň vzdělání, složení domácnosti, v níž dítě žije; vzhledem k tomu, že účinným nástrojem v boji proti chudobě jsou opatření za účelem zvýšení zaměstnanosti;

F.  vzhledem k tomu, že pětina z celkového počtu obyvatel EU je mladší 18 let; vzhledem k tomu, že i přes přijaté závazky je v EU v současné době ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením každé čtvrté dítě;

G.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament opakovaně vyzval k provedení balíčku sociálních investic a podporuje doporučení Evropské komise nazvané „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“, navrhující soudržný politický rámec pro řešení dětské chudoby a podporu dobrých životních podmínek dětí na základě tří pilířů spočívajících v přístupu k dostatečným zdrojům v rámci Evropského sociálního fondu, přístupu ke kvalitním a inkluzivním službám a zapojení dětí do společnosti a rozhodování, a uznávající děti jako nositele práv; považuje však za politováníhodné, že EU nepřijala soudržná opatření za účelem provádění uvedeného doporučení v rámci evropského semestru;

H.  vzhledem k tomu, že ačkoli jsou děti rodičů s velmi nízkou intenzitou práce o 56,7 % pravděpodobněji ohroženy chudobou či sociálním vyloučením, riziko dětské chudoby hrozí v současnosti i rodinám s vysokou intenzitou práce (v Rumunsku, Litvě, Portugalsku, Španělsku, Řecku, Lotyšsku, na Slovensku, v Polsku a v Lucembursku);

I.  vzhledem k tomu, že dětská chudoba vyplývá z chudoby rodin, a vzhledem k tomu, že rodiny s nízkým příjmem a početné rodiny jsou tedy více ohroženy chudobou, přičemž přerozdělování příjmů má významný vliv na snižování cyklů sociální nerovnosti, a vzhledem k tomu, že zhoršování národní mzdové politiky a systémů sociální ochrany zvyšují riziko chudoby a sociálního vyloučení, což přispívá k nárůstu dětské chudoby, jak vidíme ve členských státech s nejnižší mírou dětské chudoby, jež jsou zároveň členskými státy s nejnižší mírou obecné chudoby a nerovnosti;

J.  vzhledem k tomu, že v letech 2008 až 2012 vzrostl v Evropě (EU-27 + Norsko, Island a Švýcarsko) počet dětí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením téměř o jeden milion, přičemž jen v letech 2011 až 2012 se zvýšil o půl milionu(12); vzhledem k tomu, že podle údajů Eurostatu z roku 2013 bylo v EU-28 ohroženo v roce 2013 chudobou a sociálním vyloučením 26,5 milionu dětí; vzhledem k tomu, že v letech 2008 až 2012 se riziko chudoby a sociálního vyloučení v EU-27 zvýšilo z 26,5 % na 28 %; vzhledem k tomu, že v roce 2013 bylo v členských státech EU-28 ohroženo chudobou a sociálním vyloučením 28 % obyvatel mladších 18 let a že v naprosté většině zemí je riziko chudoby a sociálního vyloučení větší u dětí než u dospělých;

K.  vzhledem k tomu, že ženy jsou více ohroženy chudobou než muži, a vzhledem k tomu, že řešení chudoby žen není důležité jen samo o sobě, ale má také klíčový význam pro snižování dětské chudoby;

L.  vzhledem k narůstající nerovnosti mezi zeměmi v rámci EU; vzhledem k tomu, že se alarmujícím způsobem zvyšuje podíl podvyživených dětí, v důsledku čehož se znovu objevují choroby, jež v EU již vymizely (např. křivice); vzhledem k tomu, že je příznačné, že podle organizace UNICEF(13) v zemích, jako je Estonsko, Řecko a Itálie od roku 2008 dramaticky vzrostl a to na dvojnásobek, počet dětí, které si nemohou dovolit jíst dva dny po sobě maso, kuře nebo rybu;

M.  vzhledem k tomu, že ve svých závěrečných poznámkách k nejnovějším pravidelným zprávám některých zemí vyjádřil Výbor OSN pro práva dítěte obavy týkající se nárůstu míry chudoby nebo rizika ohrožení chudobou u dětí následkem hospodářské krize, který má dopad na požívání řady práv obsažených v Úmluvě o právech dítěte, konkrétně práv týkajících se zdraví, vzdělání a sociální ochrany, a vyzval příslušné orgány k zajištění toho, aby rozpočtové prostředky, z nichž jsou financována opatření pro děti, byly zachovány, a vzhledem k tomu, že finanční a hospodářská krize vedla ke zhoršení životních a pracovních podmínek a objevení se nové skupiny označované někdy jako „noví potřební“;

N.  vzhledem k tomu, že příznivé podnikatelské prostředí stimuluje růst zaměstnanosti v členských státech a rozšiřuje možnosti pracovního uplatnění rodičů, kteří následně působí jako vítané vzory především v komunitách negativně ovlivněných vícegenerační chudobou a vyloučením;

O.  vzhledem k tomu, že rodiny s jedním rodičem, zejména rodiny, v jejichž čele stojí matka samoživitelka, jsou více ohroženy chudobou nebo sociálním vyloučením (49,8 % v porovnání s 25,2 %), i když zde podle EU-SILC existují velké rozdíly mezi jednotlivými zeměmi(14), což je důsledkem feminizace chudoby, nadměrným zastoupením žen v nejistých zaměstnáních, nepřiměřené doby strávené ženami neplacenou prací, přerušeními pracovní kariéry žen kvůli péči o dítě nebo jiného člena rodiny, a mzdové diskriminace žen oproti mužům;

P.  vzhledem k tomu, že dětská chudoba může být omezena zlepšením příležitostí na trhu práce, a to zejména pokud jde o ženy, prostřednictvím budování služeb péče o děti;

Q.  vzhledem k tomu, že děti, jejich rodiče, pěstouni a poskytovatelé péče musí být chráněni před jakoukoli diskriminací založenou zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, jazyku, náboženském přesvědčení či víře, politických či jakýchkoli jiných názorech, národnostním nebo sociálním původu, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, rodu, postižení, věku nebo jiném statusu a vzhledem k tomu, že děti z ohrožených skupin obyvatelstva jsou více ohroženy marginalizací, chudobou a sociálním vyloučením, jak potvrzují poslední zprávy Evropské federace národních organizací pracujících s bezdomovci, jež pokazují na to, že v ubytovacích zařízeních pro osoby bez domova se objevuje stále více žen, mladých lidí a rodin s dětmi (zejména rodin migrantů); vzhledem k tomu, že velké rodiny s jediným příjmem jsou více ohroženy chudobou a sociálním vyloučením, což je způsobeno zhoršujícími se vnitrostátními politikami v mzdové oblasti a oslabenými systémy sociální ochrany v důsledku finanční a hospodářské krize;

R.  vzhledem k tomu, že následky chudoby a sociálního vyloučení dětí mohou přetrvávat po celý život a vyústit v mezigenerační nezaměstnanost a chudobu; vzhledem k tomu, že rozdíly ve vzdělání mezi dětmi z různého socioekonomického prostředí se zvětšily (v 11 zemích nepokrývají služby v oblasti vzdělávání v raném věku a předškolní péče u dětí ve věkové skupině 0 až 3 roky více než 15 % dětí);

S.  vzhledem k tomu, že předškolní vzdělávání a péče mají rozhodující dopad na kognitivní vývoj dětí, neboť základní schopnosti se u dětí rozvíjejí v prvních pěti letech života, a vzhledem k tomu, že přístup k vysoce kvalitnímu vzdělávání vytváří základ pozdějšího úspěchu v životě ve smyslu vzdělání, blahobytu, zaměstnatelnosti a sociální integrace, zejména u dětí ze znevýhodněného prostředí; vzhledem k tomu, že rozdíly ve vzdělání mezi dětmi z různého sociálně-ekonomického prostředí se zvětšují; vzhledem k tomu, že pracující rodiče, kteří nemají přístup k mateřské škole, jsou často nuceni nechávat děti v péči ostatních dětí nebo se musí obrátit na placené a necertifikované neformální pečovatelské sítě, čímž vystavují bezpečnost a životní podmínky svých dětí riziku; vzhledem k tomu, že předškolní vzdělávání může hrát významnou roli při kompenzaci sociálně-ekonomických znevýhodnění rodin ohrožených chudobou a usnadňuje návrat rodičů na pracovní trh(15); vzhledem k tomu, že inkluzivní vzdělávání řeší rozmanitost potřeb všech žáků a studentů a reaguje na prostřednictvím zvyšování účasti na vzdělávání, kulturním životě a hodnotách komunity, a představuje tak účinný nástroj boje proti dětské chudobě a sociálnímu vyloučení;

T.  vzhledem k tomu, že místní a regionální orgány hrají hlavní úlohu, pokud jde o činnosti zaměřené na potírání dětské chudoby a vykořisťování dětí, a mají tudíž klíčovou odpovědnost v oblasti předcházení marginalizaci a sociálnímu vyloučení, a vzhledem k tomu, že by jim měly být k plnění těchto cílů v případě potřeby poskytnuty ze strany vnitrostátních orgánů dostatečné prostředky;

U.  vzhledem k tomu, že výdaje na vzdělávání, zejména co se týče školních materiálů a dopravy, nesou ve většině zemí především rodiny; vzhledem k tomu, že tyto náklady jsou jedním z faktorů, který přispívá k předčasnému ukončování školní docházky; vzhledem k tomu, že nadále existují finanční, administrativní a jiné praktické překážky vzdělávání pro děti z marginalizovaných skupin;

V.  vzhledem k tomu, že socioekonomické prostředí, ve kterém děti žijí, má vliv na kvalitu trávení času po škole a během školních prázdnin, a vzhledem k tomu, že málo stimulující trávení volného času nežádoucím způsobem prohlubuje rozdíly mezi dětmi, především při výchově a vzdělávání;

W.  vzhledem k tomu, že v roce 2012 dosáhla míra předčasného ukončování školní docházky v EU 13 % a v některých zemích (v Portugalsku, Španělsku a na Maltě) přes 20 %(16);

X.  vzhledem k tomu, že dokonce i v zemích, kde je právo na zdraví a zdravotní péči zakotveno v právních předpisech, mnoho dětí nemá k odpovídající zdravotní péči přístup a některé děti mají velmi omezený přístup ke službám nad rámec bezprostředně naléhavé péče, jako jsou služby všeobecného lékaře nebo zubaře, zejména kvůli nedostatečným veřejným službám; vzhledem k tomu, že děti, které se narodí v chudobě, jsou více ohroženy chronickými onemocněními a častějšími zdravotními problémy, což vede k zachovávání nerovnosti;

Y.  vzhledem k tomu, že finanční problémy rodin přispívají k rostoucímu počtu problémů s psychickým zdravím u rodičů a případů rozpadu rodin, což má nepopiratelné důsledky pro psychické zdraví i sociální a životní podmínky dětí;

Z.  vzhledem k tomu, že prostředí, v němž dítě žije, včetně doby před narozením, má rozhodující vliv na vývoj kognitivního systému, komunikaci a jazyk a na sociální a emoční dovednosti, což má dopady na zdraví, životní podmínky, zapojení se do společenství a schopnosti učit se(17);

AA.  vzhledem k tomu, že všechny děti mají právo na ochranu před zneužíváním, násilím a zanedbáváním a že jak vyplynulo z výzkumu, finanční tlak uvnitř rodin, škrty ve veřejných službách a úsporná opatření mohou vést k většímu násilí vůči dětem;

AB.  vzhledem k tomu, že dětská chudoba je vícerozměrný jev, jenž vyžaduje vícerozměrné řešení; vzhledem k tomu, že zaměstnanost je důležitým faktorem, ale sama o sobě nezaručuje vždy únik z chudoby pro rodinu dotčeného dítěte;

AC.  vzhledem k tomu, že dětská chudoba představuje vysoké hospodářské náklady pro společnost, zejména pokud jde o zvýšené výdaje na sociální podporu;

AD.  vzhledem k tomu, že rodiny, které jsou ohroženy chudobou, žijí s větší pravděpodobností v nezdravých a v nebezpečných oblastech a že v těchto podmínkách stále žije 17 % dětí v EU-28, přičemž v 15 zemích je toto číslo vyšší než průměr; vzhledem k tomu, že v důsledku narůstajícího počtu případů vystěhování z důvodu neschopnosti platit za bydlení se děti ocitají ve stále nestabilnějších podmínkách bydlení, což má pak negativní dopady na vývoj a životní vyhlídky těchto dětí;

AE.  vzhledem k tomu, že podle Evropského průzkumu příjmů a životních podmínek (EU SILC), který vypracoval Eurostat v roce 2012, se všechny členské státy potýkají s jevem zvaným energetická chudoba; vzhledem k tomu, že jedním z důsledků vysoké cena energie je to, že mnohé děti žijí v domácnostech bez vytápění, což vede ke zvýšenému počtu respiračních a kardiovaskulárních onemocnění;

AF.  vzhledem k tomu, že rodiny s dětmi se zdravotními problémy, stejně jako rodiče se zdravotními problémy, jsou častěji vystaveni riziku chudoby, rozpadu rodiny a obtížím v uplatnění na trhu práce;

AG.  vzhledem k tomu, že nadcházející cíle udržitelného rozvoje na období po roce 2015 a jejich univerzalita poskytují příležitost ke zvýšení investic do dětí a jejich práv;

AH.  vzhledem k tomu, že ve skupině ohrožené chudobou jsou nejvíce zastoupeny děti migrantů a že tyto děti čelí zvýšené diskriminaci kvůli jazykovým bariérám, přičemž situace dětí nelegálních přistěhovalců je ještě horší; vzhledem k tomu, že v současnosti, při zvyšující se intenzitě migračních toků, narůstá počet případů, kdy děti přistěhovalců zůstanou v zemi svého narození v péči jiných rodinných příslušníků nebo třetích osob, což má negativní vliv na vývoj dětí, zejména v emoční rovině;

AI.  vzhledem k tomu, že silný politický důraz na dětskou chudobu v posledních letech v EU a podpůrná politická prohlášení ze strany hlav států EU nevedly k významnému snížení úrovní dětské chudoby;

AJ.  vzhledem k tomu, že by mělo být posíleno financování programů potravinové pomoci zaměřené na znevýhodněné rodiny, jelikož stále více dětí má přístup k potravinám pouze ve škole; vzhledem k tomu, že tyto programy jsou důležité, nelze je však považovat za dlouhodobé řešení;

AK.  vzhledem k tomu, že problémy životního prostředí, především znečištění ovzduší, doprava, kontaminovaná půda a nezdravá pitná voda, často nepřiměřeně postihují děti žijící v chudobě;

1.  doporučuje členským státům, aby se skutečně zavázaly k rozvoji politik boje s dětskou chudobou, jež by se soustředily na nápravu faktorů podmiňujících dětskou chudobu a na zvýšení účinnosti, množství a oblasti působnosti sociální podpory konkrétně zaměřené na děti, ale i na rodiče, kteří jsou nezaměstnaní, a na jev chudých pracujících (například prostřednictvím dávek v nezaměstnanosti a odpovídajícího minimálního příjmu), a aby podporovaly pracovněprávní předpisy, které zaručují sociální práva, včetně zákonem dané minimální mzdy respektující vnitrostátní praxi, a kolektivní dohody, které budou rodinám poskytovat větší zabezpečení a bojovat proti nejistému zaměstnání a podporovat zaměstnání s odpovídajícími sociálními právy;

2.  vyzývá k monitorování a hodnocení účinnosti této podpory s cílem přizpůsobit politiky v oblasti boje proti chudobě, vyloučení a předčasnému ukončování školní docházky stávajícím požadavkům na sociální rovnost; naléhavě žádá členské státy, aby vypracovaly a uplatňovaly rozličné postupy shromažďování důkazů vhodné pro jednotlivé fáze intervence;

3.  doporučuje, aby byl Komisí ve spolupráci s členskými státy sestaven plán k provedení přístupu založeného na třech pilířích přijatého v doporučení „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“, v podobě přístupu ke zdrojům a službám i zapojení dětí; domnívá se, že pro dosažení lepších výsledků přístupu využívajícího tři pilíře by bylo užitečné vyvinout přesné a konkrétní ukazatele míry dětské chudoby a oblastí více zasažených tímto jevem; vyzývá členské státy, aby účinně a komplexně začlenily vhodné aspekty balíčku týkajícího se investic v sociální oblasti a výše uvedeného sdělení Komise do svých ročních národních programů reforem a národních sociálních zpráv, a vyzývá Komisi, aby stanovila dílčí cíle strategie Evropa 2020 pro snižování dětské chudoby a sociálního vyloučení, aby tak bylo snižování dětské chudoby a sociálního vyloučení viditelně a explicitně přítomné ve všech stadiích evropského semestru; zdůrazňuje, že snižování dětské chudoby prostřednictvím investování do dětí by mělo být v roční analýze růstu za rok 2016 navrženo jako nejvyšší priorita a jakožto hlavní prostředky pro dosažení pokroku při provádění cíle týkajícího se snižování chudoby; vyzývá Komisi, aby zajistila každoroční sledování a podávání zpráv ze strany členských států týkající se provádění doporučení Komise prostřednictvím pracovního plánu a využívání Evropského sociálního fondu k provádění doporučení Komise hodnocení dopadů reforem navržených v národních reformních programech na chudobu;

4.  vybízí členské státy, aby v rámci svého úsilí o potírání dětské chudoby řešily rovněž postavení žen pečujících o děti a rodinné příslušníky se zvláštními potřebami a postižením;

5.  doporučuje členským státům, aby při využívání finančních prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF )a při tvorbě sociálních politik věnovaly zvýšenou pozornost ochraně rodin (zejména rodin jen s jedním rodičem) s dětmi se zdravotními problémy před chudobou;

6.  znovu poukazuje na význam preventivních veřejných politik usilujících spíše o citlivé politiky v oblasti dobrých životních podmínek dětí a o podporu rozvoje samostatných jedinců, kteří budou schopni integrace do společnosti a do trhu práce, než o zaměření na důsledky jejich sociálního vyloučení a chudoby;

7.  domnívá se, že aniž by byla přehlížena potřeba podporovat děti, které žijí v chudobě, předčasně ukončily školní docházku nebo jsou sociálně vyloučené, by se politiky na podporu dětí a mladých lidí měly výrazně vyznačovat preventivností, což zahrnuje dlouhodobé strategie boje proti sociální nerovnosti;

8.  doporučuje členským státům, aby zavedly nebo posílily univerzální sociální dávky zaměřené na děti, jako například zajištění zvýhodněného nebo bezplatného stravování dětí v zájmu jejich zdravého vývoje, zejména pro znevýhodněné nebo chudé děti; vyzývá členské státy, aby přijaly aktivní opatření v oblasti zaměstnanosti jako součást komplexní strategie a politiky na podporu přístupu rodičů ke kvalitní zaměstnanosti a dostatečnému příjmu, přístupu k vysoce kvalitním veřejným službám (zvláště dětské péči, vzdělávání, zdravotnictví, bydlení a volnočasovým aktivitám), na podporu sladění pracovního a rodinného života a na posílení účasti dětí a jejich rodin na tvorbě, zavedení a sledování těchto politik; zdůrazňuje, že všeobecná řešení by měla být doplněna o cílená opatření na podporu nejzranitelnějších a marginalizovaných skupin dětí a mládeže; s politováním konstatuje rostoucí trend vlád členských států, kdy je namísto všeobecných politik podpory stále více prosazována podpora, již lze použít pouze pro jeden účel, neboť z důkazů vyplývá, že tyto všeobecné podpůrné politiky nabízejí lepší ochranu proti dětské chudobě v podobě přístupu k dostatečným zdrojům, přístupu ke kvalitním službám podporujícím začlenění a účasti dětí(18);

9.  vyzývá členské státy a Komisi, aby vyjednaly standardy EU nebo stanovily společnou metodiku pro výpočet nákladů na péči o dítě a určení odpovídajících zdrojů na prevenci dětské chudoby a boj s ní;

10.  vyzývá Komisi, aby přestala doporučovat restrukturalizaci a škrty ve veřejných službách členských států a aby nepodporovala flexibilní pracovní vztahy a privatizaci veřejných služeb, což nevyhnutelně vede k oslabení sociálních práv dětí;

11.  žádá Komisi, aby kladla důraz na potřebu investic do oblasti veřejného a bezplatného vzdělávání a pro nejohroženější sociální skupiny, jako jsou přistěhovalci nebo osoby s různými druhy postižení, určila specifické metody vyučování; domnívá se, že vzdělávání může být klíčovým a prioritním prvkem, díky kterému děti získají dovednosti, které jim umožní získat kvalifikovaná a náležitě ohodnocená pracovní místa a umožní jim vybudovat si vlastní cestu ven z chudoby;

12.  připomíná, že k řešení dětské chudoby je nutné přijetí přístupu na základě životního cyklu a mimo jiné je nutné se zabývat východiskem z mezigeneračního bludného kruhu rizika chudoby a do tohoto přístupu promítnout zejména rozdílné potřeby raného dětství, věku povinné školní docházky a dospívání, uplatnění celostního přístupu zaměřeného na dítě systémem posuzování vícero druhů deprivací, kterým příslušné dítě čelí souběžně, přičemž na základě tohoto posouzení budou zjištěny nejvíce sociálně znevýhodněné osoby, a měřit nejen monetární chudobu, ale multidimenzionální deprivace;

13.  doporučuje, aby byl zajištěn přístup ke kvalitním službám pro všechny děti v klíčové etapě jejich vývoje; domnívá se, že klíčovými službami, jež jsou nejčastěji poskytovány místními a regionálními orgány, jsou zdravotní péče, podpora výchovy a rodiny, vzdělávání, bydlení a ochrana;

14.  naléhavě žádá členské státy, aby přijaly, prováděly a monitorovaly plány na snížení vícerozměrné dětské chudoby, zaměřily se na nezadatelná práva dětí a stanovily si cíle v oblasti snížení dětské chudoby a sociálního vyloučení dětí, s výslovným důrazem a přednostním zaměřením na ty děti, které jsou ohroženy chudobou nejvíce; připomíná důležitost toho, aby se členské státy EU vrátily přinejmenším opět na úrovně před krizí ve smyslu reálných výdajů na sociální ochranu, zdravotnictví, vzdělávání a sociální bydlení ve prospěch nejvíce znevýhodněných dětí;

15.  vyzývá členské státy, aby prováděly plány ke zmírnění pocitu sociálního vyčlenění dětí s duševním postižením prostřednictvím zajištění účinnějších vzdělávacích modulů, které usnadní jejich proces učení;

16.  vyzývá členské státy, aby uznaly dětskou chudobu a sociální vyloučení za jedny z hlavních překážek, které je třeba překonat, mají-li být splněny cíle strategie Evropa 2020 týkající se míry zaměstnanosti, investic do výzkumu a vývoje a energetiky a udržitelného rozvoje;

17.  naléhavě vyzývá členské státy, aby věnovaly zvýšenou pozornost vytváření a dostupnosti vhodného mimoškolního prostředí, ve kterém mohou děti smysluplně a stimulujícím způsobem trávit čas mimo vyučování a během školních prázdnin, a aby věnovaly zvýšenou pozornost dostupnosti základní zdravotní péče pro děti ve vyloučených lokalitách, vzdálených a těžko dostupných oblastech;

18.  vyzývá členské státy, aby zabránily tomu, aby děti zakoušející chudobu a sociální vyloučení končily v ghettech tím, že zavedou minimální normy pro bydlení dětí zohledňující nejlepší zájem dítěte, a zajistí jim vhodný domov, který bude vyhovovat jejich potřebám, a zaručí jim dobré životní podmínky, soukromí a kvalitu života, čímž členské státy přispějí k dosažení sociální spravedlnosti a soudržnosti a k boji proti sociálnímu vyloučení a chudobě;

19.  žádá Evropskou komisi a Evropský parlament, aby využily příležitost, již poskytuje přezkum víceletého finančního rámce v polovině období k lepšímu využívání Evropského sociálního fondu,  Fondu evropské pomoci nejchudším osobám a programu pro zaměstnanost a sociální inovace a prověřily, zda jsou děti prioritou při přípravě programů a při provádění regionálních politik a politiky soudržnosti, se zvláštním zřetelem k nové povinnosti rušit postupně velká zařízení ústavní výchovy, která je platná od roku 2014, jakož i v zájmu posílení právního postavení adoptivních rodičů a profesionálních pěstounů, aby sirotci a děti ve znevýhodněné situaci mohly vyrůstat ve skutečně rodinném nebo rodinu připomínajícím prostředí; rovněž naléhavě vyzývá Komisi, aby vytvořila ukazatele pro analýzu dětské chudoby;

20.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zvážily, zda není zapotřebí se zabývat potravinářskými strategiemi, určenými například pro diverzifikaci výživy nebo obohacení potravin, jakož i opatřeními v oblasti nutričního vzdělávání, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin, a konečně doplňky stravy, v souvislosti s konkrétními skupinami obyvatelstva, a předcházet tak negativním dopadům podvýživy nebo špatné výživy na zdraví dětí;

21.  doporučuje, aby vnitrostátní rozpočty členských států obsahovaly viditelné a transparentní položky na závazky a náklady na boj s dětskou chudobou a státy tak plnily svou povinnost chránit děti, která je naplňována také prostřednictvím navýšení veřejného rozpočtu v zájmu dosažení těchto cílů; vybízí členské státy k maximálnímu využívání evropských strukturálních fondů, zejména Evropského sociálního fondu, k provádění všech tří pilířů doporučení „Investice do dětí“;

22.  doporučuje, aby Komise vypracovala pokyny, kterými podpoří účast dětí na procesu tvorby politik zavedením mechanismu na podporu a zajištění účasti dětí na rozhodování, jež se dotýká jejich životů, který dá dětem možnost a vybídne je k vyjadřování informovaných názorů a zajistí přitom, aby jejich názorům byla dána řádná váha a byly zohledňovány v hlavních rozhodnutích, která se jich týkají;

23.  doporučuje, aby Komise a členské státy stanovily cíle v oblasti snižování dětské chudoby a sociálního vyloučení;

24.  naléhavě vyzývá členské státy, aby v případě potřeby uzavřely dohody o spolupráci se subjekty a institucemi, které podporují vzdělávání a výchovu v oblasti kultury a sportu, začleňování dětí a boj proti dětské chudobě; doporučuje nicméně, aby členské státy zajišťovaly dohled nad touto podporou, její kvalitu, udržitelnost a relevantnost, jakož i skutečné výsledky;

25.  vyzývá členské státy, aby přijaly zvláštní právní předpisy za účelem ochrany nebo rozšíření práv souvisejících s mateřstvím a otcovstvím, také prostřednictvím provádění účinných nástrojů pro skloubení práce a rodinného života, zajištění návratu žen do zaměstnání po rodičovství a mateřské dovolené a nástrojů podpory pro rodiny s rodičem samoživitelem; zdůrazňuje navíc, že prosazení právních předpisů týkajících se otcovské dovolené poskytne patřičný impulz boji proti genderové a platové diskriminaci na pracovišti; naléhavě žádá členské státy, aby zajistily, aby se žádné případy nerovného zacházení a obtěžování nemohly odůvodňovat ze strany zaměstnavatele tvrzením o těhotenství, výchově dětí či povinnostech spojených s rodinnými záležitostmi;

26.  doporučuje, aby členské státy rozvíjely proaktivní a integrované sociální politiky, které brání chudobě a odebírání dětí z rodinného prostředí; vyzývá členské státy, aby zajistily, že umisťování dětí a mladých do ústavní péče bude používáno pouze jako krajní řešení za výjimečných okolností, a aby využily strukturální fondy EU a Evropský fond pro strategické investice k podpoře přechodu dětí z ústavní péče do péče hostitelských rodin a komunitních služeb;

27.  doporučuje členským státům, aby opouštěly ústavní péči ve prospěch systémů stabilní náhradní péče, která děti a mládež lépe připravuje k vstupu do samostatného života, k pokračování ve studiu nebo k vstupu na pracovní trh;

28.  doporučuje, aby členské státy vytvořily a zavedly systémy integrované ochrany dětí s cílem chránit děti proti násilí, zneužívání, vykořisťování a zanedbávání způsobem, v němž všichni nositelé povinností a složky systému spolupracují napříč odvětvími a agenturami a sdílejí společnou odpovědnost za utváření ochranného a podnětného prostředí pro všechny děti;

29.  vyzývá členské státy, aby vedly politiku vytvářející příznivé podmínky pro tvorbu a udržování důstojných pracovních míst a vypracovaly systémy školení, zvyšování kvalifikace a výhod, jako je práce na dálku nebo pružná pracovní doba, které usnadňují vstup nebo návrat rodičů na pracovní trh po přerušení profesní kariéry;

30.  vyzývá orgány EU, agentury EU, orgány na úrovni členských států a jiné zúčastněné strany ke stanovení jasných rolí, odpovědností, pravidelného dialogu a postupů, pokud děti potřebují ochranu v přeshraničních situacích;

31.  doporučuje, aby členské státy všem dětem v každém věku zajistily přístup k bezplatnému inkluzivnímu kvalitnímu veřejnému vzdělávání, včetně předškolního vzdělávání a péče a formálního a neformálního vzdělávání, neboť se tak podpoří jejich emoční, sociální, kognitivní a tělesný vývoj, a aby zabezpečily vhodný poměr počtu učitelů a dětí i mísení dětí z různých sociálních vrstev za účelem zajištění bezpečnosti a dobrých životních podmínek dětí a toho, aby mohly mít všechny děti přínos z inkluzivního vysoce kvalitního vzdělávání, a mohlo tedy docházet k maximalizaci vlivu vzdělávacích systémů na rovné příležitosti a na vystoupení z bludného kruhu chudoby;

32.  naléhavě vyzývá členské státy, aby v zájmu zamezení přerušování vzdělávání ze strany dětí a mládeže zajistily zvýšení kvality nabízených vzdělávacích služeb prostřednictvím uplatňování individuálního přístupu a prostřednictvím podpory spolupráce mezi učiteli, sociálními pracovníky a rodiči;

33.  vyzývá členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost rozvíjení dostupného a cenově přístupného předškolního vzdělávání a péče, které musejí být chápány jako sociální investice do řešení nerovností a problémů, kterým děti zejména ze znevýhodněných rodin čelí, a rovněž aby zvyšovaly povědomí rodičů o přínosech aktivní účasti na programech předškolního vzdělávání a péče;

34.  vyzývá členské státy, aby prosazovaly inkluzivní vzdělávání, což by mělo zahrnovat nejen zvyšování počtu speciálních pedagogů, nýbrž i začleňování dětí se zvláštními vzdělávacími potřebami do běžných tříd;

35.  vyzývá členské státy, aby zajistily všeobecný a rovný přístup do jeslí a mateřských škol pro děti ze všech sociálních skupin;

36.  vyzývá členské státy, aby prosazovaly úplnou školní docházku všech dětí tím, že budou poskytovat bezplatné základní školní materiály, výživné školní stravování a nezbytnou dopravu do školy pro chudé děti nebo pro děti ohrožené chudobou, čímž vzroste účinnost stávajících veřejných investic do daného odvětví a bude možno lépe bojovat proti mezigeneračnímu přenosu chudoby;

37.  naléhavě žádá členské státy, aby zabezpečily všeobecnou, veřejnou, bezplatnou a kvalitní zdravotní péči, pokud jde o prevenci, programy preventivní imunizace a primární péči, dostupnost diagnostiky, léčby a rehabilitace, aby poskytly dětem služby logopeda a psychologa, zabezpečily ženám právo na sexuální a reprodukční zdraví tím, že zajistí zdravotní péči o novorozence a péči o matky před porodem a po porodu a domácí návštěvy, zejména v případě předčasného porodu, a zabezpečily přístup k rodinným lékařům, zdravotním sestrám, zubařům, poradcům pro rodinu a odborníkům na duševní zdraví všem dětem a jejich rodinám; vyzývá členské státy a Komisi, aby začlenily tyto aspekty do vnitrostátních strategií i strategií EU v oblasti veřejného zdraví;

38.  doporučuje, aby členské státy poskytovaly nezbytnou podporu k zajištění práva všech dětí na kulturu, sport a volný čas, přístup k venkovním aktivitám a zdravému životnímu prostředí, se zaměřením na děti žijící v chudobě, děti z odlehlých oblastí, děti se zdravotním postižením, děti náležející k národnostním, náboženským, jazykovým menšinám a děti migrantů, děti, které se na území EU pohybují, bez ohledu na jejich státní příslušnost, a děti, které rodiče opustili; připomíná právo podílet se na takové možnosti v rámci toho, co je stanoveno v Úmluvě OSN o právech dítěte;

39.  zdůrazňuje, že je nutná posílená ochrana dětí, které jsou postižené chudobou a sociálním vyloučením, před domácím násilím;

40.  vyzývá členské státy, zejména ty, v nichž jsou sociální nerovnosti větší, aby posílily sociální práva a přístup ke službám a sociální ochraně, která musí zaručovat stát, aby zvýšily počet pracovníků a odborníků pracujících ve službách sociálního zabezpečení s dětmi a pro děti a jejich rodiny a aby posílily lékařskou, psychologickou a sociální péči o lidi, kteří ji mají nejvíce zapotřebí, zejména děti, v souladu se strategií včasné intervence;

41.  doporučuje, aby členské státy zavedly mechanismy, kterými podpoří a zajistí účast dětí na rozhodování, jež se dotýká jejich životů, a aby daly dětem možnost a vybízely je k vyjadřování informovaných názorů a zajistily přitom, aby jejich názorům byla dána řádná váha a byly zohledňovány v hlavních rozhodnutích, která se jich týkají;

42.  uznává roli občanské společnosti, včetně organizací prosazujících práva dětí a organizací bojujících proti dětské chudobě, při zajišťování politické soudržnosti EU, a vybízí k posílenému občanskému dialogu o prevenci a řešení dětské chudoby v členských státech;

43.  naléhavě vyzývá Komisi, aby ze snížení míry předčasného ukončení školní docházky a z boje s dětskou chudobou učinily výslovné priority;

44.  vyzývá členské státy a Komisi, aby se aktivně podílely na boji proti obchodování s dětmi za účelem vykořisťování v jakékoli podobě, včetně práce, nucených sňatků, nelegální adopce, nezákonných činností a sexuálního vykořisťování;

45.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily fungování evropských a nadnárodních sítí, jejichž účelem je bojovat proti chudobě a vyloučení dětí a mladých lidí; upozorňuje, že by mělo být obzvláště podporováno začlenění nejvzdálenějších regionů a nejvíce znevýhodněných regionů do těchto sítí a institucí;

46.  považuje právo na svobodné a všeobecné vzdělání, zdraví a systémy sociálního zabezpečení za základní podmínky boje s chudobou, zejména mezi dětmi; pro zajištění tohoto cíle vyzývá Komisi a členské státy, s ohledem na oslabení veřejných služeb, aby zavedly záruku pro děti, aby každé dítě mohlo mít přístup k bezplatné zdravotní péči, bezplatnému vzdělávání, bezplatné dětské péči, vhodnému bydlení a odpovídající stravě, jako součást evropského integrovaného plánu boje s dětskou chudobou zahrnujícího dětskou záruku i programy nabízející podporu rodičům i možnost vyjít se situací sociálního vyloučení a začlenit se do trhu práce;

47.  vyzývá členské státy, aby prostřednictvím svých obcí podporovaly místní centra podpory dětí a jejich rodin, zejména v komunitách nebo oblastech nejvíce zasažených problémem dětské chudoby, neboť tato centra neposkytují pouze právní pomoc či poradenství, rodičovské poradenství a podporu školám, nýbrž také zajišťují vzdělávání a poradenství mimo jiné ohledně zdravého způsobu života a bezpečného používání internetu;

48.  doporučuje Komisi a členským státům, aby vypracovaly statistické metody, které budou zahrnovat vícerozměrné ukazatele rozdělené podle věku, pohlaví a zvláště znevýhodněných skupin pro měření chudoby, sociálního vyloučení, nerovností, diskriminace a dobrých životních podmínek dětí (příjmy rodičů, přístup k vysoce kvalitním veřejným službám, zapojení do společenských a kulturních aktivit, přístup k odpovídajícímu formálnímu i neformálnímu vzdělávání, vystavení fyzickému riziku, bezpečnost, stabilní rodinné prostředí a míra životní spokojenosti) a s cílem poskytovat informace pro vývoj dobré podložených politik a zohledňovat limity měření relativní chudoby a práci Rozvojového programu OSN a organizací UNICEF a OECD i podskupinu indikátorů výboru pro sociální ochranu, a tak překonávat rámec ukazatelů AROPE (ukazatele rizika chudoby a sociálního vyloučení); vyzývá Komisi a členské státy, aby stanovily reakce založené na komplexním přístupu a aby plně využívaly údaje shromážděné v rámci iniciativ, jako je kupříkladu Analýza vícenásobné překrývající se deprivace (MODA), kterou vypracoval UNICEF; zdůrazňuje, že by měly být vyvinuty další ukazatele s cílem napomoci lepšímu posuzování kvality služeb, výstupů služeb a přístupu k nim, např. ve vztahu k sociálně-ekonomickým statusům a zázemí rodičů (migranti či menšina), pohlaví, znevýhodnění a zeměpisným hlediskům;

49.  vybízí Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů k vypracování stanovisek k investování do dětí;

50.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2014)0070.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2013)0328.
(3) Přijaté texty, P7_TA(2013)0266.
(4) Úř. věst. C 153 E, 31.5.2013, s. 57.
(5) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 77.
(6) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 25.
(7) Úř. věst. C 70 E, 8.3.2012, s. 8.
(8) Úř. věst. C 9 E, 15.1.2010, s. 11.
(9) Úř. věst. C 41 E, 19.2.2009, s. 24.
(10) Síť nezávislých odborníků pro oblast sociálního začleňování, syntetická zpráva s názvem „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění – studie zkoumání vnitrostátních politik“, Brusel, 2014.
(11) Save the Children, „Dětská chudoba a sociální vyloučení v Evropě“, Brusel 2014, s. 5.
(12) Save the Children, „Dětská chudoba a sociální vyloučení v Evropě“, Brusel 2014, s. 5.
(13) Výzkumný úřad UNICEF (2014), „Děti recese: dopad hospodářské krize na kvalitu života dětí v bohatých zemích“, zpráva Innocenti, karta 12, Výzkumný úřad UNICEF, Florencie, s. 2.
(14) Save the Children, „Dětská chudoba a sociální vyloučení v Evropě“, Brusel 2014, s. 14.
(15) Studie Evropské komise s názvem „Tematická studie o politických opatřeních týkajících se dětské chudoby“, 2008, s. 9.
(16) EU-SILC (2013), statistiky Evropské unie v oblasti příjmů a životních podmínek.
(17) Drivers, 2014, „Univerzální a kvalitní programy v době raného dětství, které odpovídají potřebám, podporují lepší a spravedlivější výsledky v dětství i v pozdějším životě“.
(18) (Vychází z průzkumu, který předložila nadace Eurofond.)

Právní upozornění