Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/2063(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0316/2015

Předložené texty :

A8-0316/2015

Rozpravy :

PV 24/11/2015 - 12
CRE 24/11/2015 - 12

Hlasování :

PV 25/11/2015 - 9.7
CRE 25/11/2015 - 9.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0410

Přijaté texty
PDF 527kWORD 198k
Středa, 25. listopadu 2015 - Štrasburk Konečné znění
Předcházení radikalizaci a náboru evropských občanů teroristickými organizacemi
P8_TA(2015)0410A8-0316/2015

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. listopadu 2015 o předcházení radikalizaci a náboru evropských občanů do teroristických organizací (2015/2063(INI))

Evropský parlament,

—  s ohledem na články 2, 3, 5, 6, 7, 8, 10 a 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a články 4, 8, 10, 16, 67, 68, 70, 71, 72, 75, 82, 83, 84, 85, 86, 87 a 88 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—  s ohledem na publikace „Šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii –Focus Report 2: Muslimové “ a „Přehled zkušeností židovského národa a vnímání trestného činu z nenávisti a diskriminace v členských státech Evropské unie“, obě vydané Agenturou Evropské unie pro základní práva,

—  s ohledem na rezoluci přijatou Radou bezpečnosti OSN dne 8. října 2004 o „hrozbách pro mezinárodní mír a bezpečnost v důsledku terorismu“,

—  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na její články 6, 7 a 8, na její čl. 10 odst. 1 a články 11, 12, 21, 48, 49, 50 a 52,

—  s ohledem na strategii vnitřní bezpečnosti Evropské unie, kterou přijala Rada dne 25. února 2010,

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2010 nazvané „Strategie vnitřní bezpečnosti EU: pět kroků směrem k bezpečnější Evropě (COM(2010)0673) a vytvoření sítě EU pro zvyšování povědomí o radikalizaci,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o druhé zprávě o provádění strategie vnitřní bezpečnosti EU(1),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. ledna 2014 nazvané „Předcházení radikalizaci vedoucí k terorismu a násilnému extremismu: silnější reakce EU“ (COM(2013)0941),

—  s ohledem na revidovanou strategii EU pro boj proti radikalizaci a náboru teroristů, již přijala Rada pro spravedlnost a vnitřní věci na svém zasedání dne 19. května 2014 a schválila Rada na své schůzi ve dnech 5. a 6. června 2014 (9956/14),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. června 2014 nazvané „Závěrečná zpráva o provádění strategie vnitřní bezpečnosti EU pro období 2010–2014“ (COM(2014)0365),

—  s ohledem na zprávu Europolu o situaci a vývoji terorismu v EU (TE-SAT) v roce 2014,

—  s ohledem na rezoluci, kterou dne 24. září 2014 přijala Rada bezpečnosti OSN a jež se týká hrozeb mezinárodnímu míru a bezpečnosti, které jsou důsledkem teroristických činů (rezoluce 2178 (2014)),

—  s ohledem na zprávu protiteroristického koordinátora EU předloženou Evropské radě dne 24. listopadu 2014 (15799/14),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2014 o obnovení strategie vnitřní bezpečnosti EU(2),

—  s ohledem na závěry zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, jež se konala ve dnech 9. října a 5. prosince 2014,

—  s ohledem na prohlášení neformálního zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci ze dne 11. ledna 2015,

—  s ohledem na svou rozpravu v plénu o protiteroristických opatřeních, která proběhla dne 28. ledna 2015,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 11. února 2015 o protiteroristických opatřeních(3),

—  s ohledem na neformální zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci v Rize ve dnech 29.–30. ledna 2015,

—  s ohledem na závěry Rady pro spravedlnost a vnitřní věci přijaté ve dnech 12. a 13. března 2015,

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. dubna 2015 nazvané „Evropský program pro bezpečnost“(COM(2015)0185),

—  s ohledem na rozsudek Evropského soudního dvora týkající se směrnice o uchovávání údajů,

—  s ohledem na dodatkový protokol k Úmluvě Rady Evropy o předcházení terorismu a na akční plán Rady Evropy týkající se boje proti násilnému extremismu a radikalizaci vedoucí k terorismu přijatý dne 19. května 2015,

—  s ohledem na zelenou knihu Komise nazvanou „Posilování vzájemné důvěry v evropském soudním prostoru – Zelená kniha o uplatňování právních předpisů EU souvisejících s trestním soudnictvím v oblasti zadržení“ (COM(2011)0327),

—  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0316/2015),

A.  vzhledem k tomu, že více než 5 000 evropských občanů se připojilo k teroristickým organizacím a jiným vojenským uskupením, a zejména k organizaci Islámský stát v Iráku a v Sýrii, Džabhat an-Nusra a dalším organizacím mimo Evropskou unii, zejména v oblasti Blízkého východu a severní Afriky; vzhledem k tomu, že se tento jev neustále rozšiřuje a nabývá značných rozměrů;

B.  vzhledem k tomu, že radikalismus se stal termínem používaným k popisu fenoménu osob zastávajících netolerantní názory, mínění a myšlenky, které mohou vést k násilnému extremismu;

C.  vzhledem k tomu, že nedávné teroristické útoky ve Francii, Belgii, Tunisku a Kodani ozřejmují bezpečnostní hrozbu, již představuje přítomnost a pohyb těchto „zahraničních“ bojovníků, kteří jsou často státní příslušníci EU, na evropském území a v okolních zemích; vzhledem k tomu, že EU tyto útoky co nejdůrazněji odsoudila a zavázala se bojovat proti terorismu po boku členských států na území EU i mimo něj;

D.  vzhledem k tomu, že strašlivé teroristické útoky, při nichž byly dne 13. listopadu 2015 v Paříži zabity a zraněny stovky lidí, opět poukázaly na naléhavě nutný koordinovaný postup členských států a Evropské unie za účelem předcházení radikalizaci a boje proti terorismu;

E.  vzhledem k tomu, že teroristická hrozba v EU je značná, zejména v těch členských státech, které byly nebo stále jsou vojensky zapojeny do zámořských operací na Blízkém východě a v Africe;

F.  vzhledem k tomu, že radikalizace těchto „evropských bojovníků“ představuje složitý a dynamický fenomén, který je založen na řadě globálních, sociologických a politických faktorů; vzhledem k tomu, že neodpovídá jedinému profilu a postihuje muže, ženy a zejména mladé evropské občany ze všech sociálních skupin, jejichž společným rysem je pocit odcizení od společnosti; vzhledem k tomu, že příčiny radikalizace mohou být sociálně-ekonomické, ideologické, osobní nebo psychologické, a z tohoto důvodu je třeba je posuzovat s ohledem na minulost každé dotčené osoby;

G.  vzhledem k tomu, že terorismus a radikalizace vedou ke stereotypním názorům na náboženství, což naopak vede k nárůstu zločinů z nenávisti a nenávistné rétorice motivované rasismem, xenofobií nebo netolerancí vůči názorům, víře nebo náboženství; vzhledem k tomu, že je nutné poukázat na to, že jednou z příčin radikalizace je zvrácené zneužívání náboženství, nikoli náboženství samo o sobě;

H.  vzhledem k tomu, že radikalizaci nelze spojovat s jakoukoli jedinou ideologií nebo vírou, ale že se může projevit v rámci každé z nich;

I.  vzhledem k tomu, že jedním z argumentů, které násilní extremisté používají při náboru mladých lidí, je, že po letech války proti teroru narůstá islamofobie a Evropa už není místem, kde by byli muslimové vítáni či kde by mohli žít rovnoprávně a praktikovat svou víru bez diskriminace a stigmatizace; vzhledem k tomu, že tato skutečnost může vést k pocitu zranitelnosti, agresivnímu hněvu, frustraci, osamocení a izolaci ze společnosti;

J.  vzhledem k tomu, že boj proti radikalizaci nelze omezit na islámskou radikalizaci; vzhledem k tomu, že náboženská radikalizace a násilný extremismus postihují také celý africký kontinent; vzhledem k tomu, že v roce 2011 postihla politická radikalizace také Evropu, když Anders Behring Breivik spáchal útoky v Norsku;

K.  vzhledem k tomu, že velkou většinu teroristických útoků v zemích EU po léta páchaly separatistické organizace;

L.  vzhledem k tomu, že podle údajů Europolu došlo v EU v roce 2013 ke 152 teroristickým útokům, z nichž dva byly „nábožensky motivované“ a 84 bylo motivováno etnicko-nacionalistickým nebo separatistickým přesvědčením, zatímco v roce 2012 došlo v EU k 219 teroristickým útokům, z nichž šest bylo „nábožensky motivovaných“;

M.  vzhledem k tomu, že boj proti terorismu a předcházení radikalizaci a náboru evropských občanů teroristickými organizacemi nadále spadají hlavně do působnosti členských států, avšak k účelné a účinné výměně informací mezi donucovacími orgány je nezbytná evropská spolupráce, aby bylo možné bojovat proti přeshraniční povaze hrozby, již teroristé představují; vzhledem k tomu, že harmonizovaný evropský přístup je tudíž nezbytný a poskytne přidanou hodnotu, pokud jde o koordinaci nebo případnou harmonizaci právních předpisů uplatňovaných v prostoru, v němž mají evropští občané svobodu pohybu, nebo pokud jde o účinnost prevence a protiteroristických opatření; vzhledem k tomu, že boj proti obchodování se střelnými zbraněmi by měl být jednou z priorit EU při potírání závažné a organizované mezinárodní trestné činnosti;

N.  vzhledem k tomu, že lidská práva musí být ústředním prvkem politik Unie v oblasti potírání terorismu a předcházení radikalizaci a že je třeba zajistit dosažení vhodné rovnováhy mezi veřejnou bezpečností a dodržováním základních práv, včetně práva na bezpečnost, soukromí a na svobodu projevu, náboženského vyznání a sdružování;

O.  vzhledem k tomu, že jedním z cílů těchto teroristických a antisemitských útoků jsou židovské obce, což vede v těchto komunitách v Evropě ke zvýšenému pocitu nejistoty a strachu;

P.  vzhledem k tomu, že vzestup terorismu a nábor zahraničních bojovníků přispívá ke zvyšování nesnášenlivosti vůči etnickým a náboženským komunitám v několika zemích Evropy; vzhledem k tomu, že ucelený přístup k boji proti diskriminaci obecně, a proti islamofobii a antisemitismu konkrétně, se v rámci snahy o specifickou prevenci teroristického extremismu vzájemně doplňují;

Q.  vzhledem k tomu, že v Evropě již existuje řada nástrojů, jejichž cílem je čelit radikalizaci evropských občanů, a že by EU a její členské státy měly tyto nástroje plně využívat a snažit se je posílit tak, aby odrážely stávající výzvy, jimž EU a členské státy čelí; vzhledem k tomu, že u části členských států přetrvává neochota ke spolupráci v citlivých oblastech, jako je výměna zpravodajských a jiných informací; vzhledem k tomu, že s ohledem na narůst významu teroristické radikalizace, která je v naprostém rozporu s evropskými hodnotami, je nutné uplatňovat nové prostředky, přičemž se tak musí dít v souladu s Listinou základních práv;

R.  vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby se v rámci každého opatření, které podniká Evropská unie a členské státy, dodržovala základní práva a občanské svobody, zejména právo na respektování soukromého života, právo na bezpečnost, právo na ochranu údajů, presumpce neviny, právo na spravedlivé soudní řízení a právo na řádný proces, svoboda projevu a svoboda náboženského vyznání; vzhledem k tomu, že při zajišťování bezpečnosti občanů EU je nutné dodržovat jejich práva a svobody; vzhledem k tomu, že tyto dvě zásady představují dvě strany téže mince;

S.  vzhledem k tomu, že rozsah potlačování rizika radikalizace a prevence náboru teroristickými organizacemi se mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie mnohdy výrazně liší; vzhledem k tomu, že některé členské státy již podnikly účinná opatření, zatímco jiné zůstávají v této oblasti pozadu;

T.  vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné přijmout koordinovaná opatření na evropské úrovni k předcházení radikalizaci a náboru evropských občanů teroristickými organizacemi, a to s cílem tento narůstající jev omezit a zastavit vlnu odjezdů evropských občanů do oblastí konfliktu, zmírnit radikalizaci osob, které zůstanou doma, a zabránit páchání dalších teroristických činů;

U.  vzhledem k tomu, že se jedná o mezinárodní jev a že související zkušenosti lze získat v mnoha částech světa;

V.  vzhledem k tomu, že je v souvislosti s radikalizací evropských občanů a jejich náborem teroristickými organizacemi třeba klást větší důraz na posílení preventivních, spíše než reaktivních opatření; vzhledem k tomu, že strategie v oblasti boje proti extremismu, radikalizaci a náboru ze strany teroristů v rámci EU může fungovat pouze tehdy, pokud k ní bude souběžně vypracována také strategie v oblasti integrace a sociální inkluze, jakož i opětovného začleňování a deradikalizace tzv. „zahraničních bojovníků“, kteří se vrátili;

W.  vzhledem k tomu, že některé formy používání internetu napomáhají radikalizaci, umožňují fanatikům po celém světě, aby se vzájemně propojovali a rekrutovali zranitelné jednotlivce bez jakéhokoli fyzického kontaktu a navíc obtížně dohledatelným způsobem;

X.  vzhledem k tomu, že je nezbytně nutné jasně rozlišovat mezi chováním zaměřeným na přípravu nebo podporu teroristických útoků a akty či názory extremistů, jimž chybí „mens rea“ a „actus reus“;

Y.  vzhledem k tomu, že teroristická radikalizace vyplývá z příčin, které leží uvnitř i vně EU;

Z.  vzhledem k tomu, že boj proti teroristické radikalizaci musí být součástí globálního přístupu, jehož cílem je zajistit otevřenou Evropu a který je založen na souboru společných hodnot;

AA.  vzhledem k tomu, že radikalizace mládeže by neměla být odtržena od svých sociálních a politických souvislostí a musí být zkoumána v rámci širší oblasti působnosti sociologie konfliktu a studia násilí;

AB.  vzhledem k tomu, že příčiny teroristické radikalizace nebyly prostudovány do dostatečné hloubky; vzhledem k tomu, že nedostatečnou integraci nelze považovat za hlavní příčinu teroristické radikalizace;

AC.  vzhledem k tomu, že podle Soudního dvora Evropské unie nepředstavuje skutečnost, že ta která osoba byla členem organizace, jež se vzhledem ke svému zapojení do teroristické činnosti nachází na seznamu tvořícímu přílohu ke společnému postoji 2001/931/SZBP, a že tato osoba aktivně podporovala ozbrojený boj vedený touto organizací, automaticky vážný důvod se domnívat, že tato osoba spáchala „závažný nepolitický zločin“ nebo že „je vinna činy proti cílům a zásadám Organizace spojených národů“; na druhé straně pokud existují vážné důvody se domnívat, že daná osoba takový zločin spáchala nebo je takovými činy vinna, je nezbytné posoudit konkrétní skutečnosti na individuálním základě a vyhodnotit, zda této osobě může být přisouzena individuální odpovědnost za spáchání těchto aktů;

AD.  vzhledem k tomu, že aby bylo možné odejmout povolení k pobytu udělené uprchlíkovi na základě toho, že uprchlík podporuje takovouto teroristickou organizaci, mají příslušné orgány navíc povinnost provést pod dohledem vnitrostátních soudů individuální hodnocení konkrétních skutečností týkajících se jak činnosti organizace, tak i činnosti daného uprchlíka;

I.Evropská přidaná hodnota v předcházení radikalizaci

1.  s ohledem na dramatické události v Paříži odsuzuje vražedné útoky a vyjadřuje soustrast obětem a jejich rodinám, stejně jako svou solidaritu s nimi, a potvrzuje, že je zapotřebí se násilí postavit; odsuzuje rovněž stereotypy, jakož i xenofobní a rasistická vyjádření a jednání jednotlivců i kolektivních orgánů, jež, ať již přímo, či nepřímo, spojují teroristické útoky s uprchlíky, kteří v současnosti opouští své země ve snaze nalézt bezpečnější místo a prchají před násilnostmi, ke kterým v jejich domovských státech každodenně dochází;

2.  zdůrazňuje, že terorismus nesmí a neměl by být spojován s žádným konkrétním náboženstvím, národností nebo civilizací;

3.  vyjadřuje obavu, že pokud nebudou řešeny podmínky vedoucí k šíření terorismu, bude se patrně v následujících letech zhoršovat jev, kdy občané EU cestují do jiných zemí s cílem připojit se k džihádistickým nebo jiným extrémistickým skupinám, i konkrétní bezpečnostní riziko, které představují při svém návratu do EU a do sousedních zemí, zejména vzhledem k přetrvávající vojenské eskalaci v regionu Blízkého východu a severní Afriky; vyzývá k vypracování komplexní studie o účinnosti vnitrostátních opatření a opatření na úrovni EU zaměřených na předcházení terorismu a boj proti němu;

4.  vyzývá Komisi, aby co nejdříve zavedla akční plán pro provádění a hodnocení strategie EU v oblasti boje proti radikalizaci a náboru k terorismu na základě výměny osvědčených postupů a shromažďování dovedností v rámci Evropské unie, hodnocení opatření přijatých v jednotlivých členských státech a spolupráce se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, a plně přitom dodržovala mezinárodní úmluvy v oblasti lidských práv a uplatňovala participativní a konzultační přístup mnoha zúčastněných stran a odvětví; domnívá se, že by Evropská komise měla podporovat členské státy a přispívat k tomu, aby rozvíjely účinné a intenzivní komunikační strategie k předcházení radikalizaci a náboru evropských občanů i občanů třetích zemí, kteří bydlí v EU, teroristickými organizacemi;

5.  vyzývá členské státy, aby koordinovaly své strategie a vyměňovaly si informace a zkušenosti, jimiž disponují, za účelem zavedení osvědčených postupů na vnitrostátní i evropské úrovni a aby spolupracovaly s cílem podniknout nové kroky v boji proti radikalizaci a náboru teroristů a to tím, že na základě deseti prioritních oblastí činnosti stanovených ve strategii EU pro boj proti radikalizaci a náboru teroristů aktualizují své politiky v oblasti prevence a zřídí sítě odborníků na místě; podtrhuje význam podpory a posilování přeshraniční spolupráce mezi donucovacími orgány v této oblasti, a zdůrazňuje, že je klíčové poskytovat policejním silám působícím na místě dostatečné zdroje a školení;

6.  požaduje úplné zveřejňování akčních plánů a pokynů Rady týkajících se stávající strategie EU pro boj proti radikalizaci a náboru teroristů;

7.  domnívá se, že dodatkový protokol k Úmluvě Rady Evropy o prevenci terorismu i úmluvu 2178 Rady bezpečnosti OSN by měly členské státy a evropské orgány a instituce používat za účelem stanovení společné definice pro účely trestního stíhání osob považovaných za „zahraniční bojovníky“; vyzývá Komisi, aby provedla hloubkové studie primárních příčin, procesů, různých vlivů a faktorů, které vedou k radikalizaci, a to s podporou nového špičkového střediska, které je součástí evropské sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci;

8.  vyzývá Komisi, aby v úzké spolupráci s Europolem a koordinátorem boje proti terorismu připravila výroční zprávu o bezpečnostní situaci v Evropě, v níž budou zohledněna i rizika radikalizace a jejich důsledky pro bezpečnost lidských životů a tělesnou nedotknutelnost v EU, a aby Parlament každoročně v této souvislosti informovala;

9.  zdůrazňuje, že při předcházení radikalizaci a náboru evropských občanů teroristickými organizacemi a boji proti nim je důležité plně využívat již existujících nástrojů; zdůrazňuje význam uceleného a komplexního používání všech příslušných vnějších i vnitřních nástrojů; doporučuje, aby Komise a členské státy využívaly dostupných prostředků, zejména prostřednictvím nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí, zejména v rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost, s cílem podpořit projekty a opatření zaměřené na předcházení radikalizaci; zdůrazňuje hlavní úlohu, již může hrát evropská síť pro zvyšování povědomí o radikalizaci a její špičkové středisko při plnění cíle, který spočívá v komplexním boji proti radikalizaci evropských občanů; požaduje, aby se této síti dostalo lepší publicity a viditelnosti mezi subjekty, které bojují proti radikalizaci;

II.Předcházení násilnému extremismu a teroristické radikalizaci ve věznicích

10.  zdůrazňuje, že věznice jsou i nadále jedním z míst, kde se snadno šíří radikální a násilné ideologie a teroristická radikalizace; vyzývá Komisi, aby podporovala výměny osvědčených postupů mezi členskými státy s cílem čelit nárůstu teroristické radikalizace v evropských věznicích; vybízí členské státy, aby přijaly okamžitá opatření proti přeplněným věznicím, které jsou v mnoha členských státech naléhavým problémem, jenž podstatně zvyšuje riziko radikalizace a snižuje možnosti nápravy; připomíná, že místy radikalizace nezletilých, kteří představují zvláště zranitelný cíl, se mohou stát také veřejné instituce pro ochranu mládeže nebo detenční či nápravná zařízení;

11.  vybízí Komisi, aby na základě osvědčených postupů předložila návrh pokynů týkajících se opatření, která by měla být při plném dodržování lidských práv uplatňována v evropských věznicích s cílem předcházet radikalizaci a násilnému extremismu; zdůrazňuje, že oddělování vězňů, u kterých se zjistí, že byli stoupenci násilného extremismu nebo že již prošli náborem teroristických organizací, od ostatních zadržovaných představuje jedno z účinných opatření, jak předcházet tomu, aby byla teroristická radikalizace na vězních vynucována jinými vězni prostřednictvím zastrašování, a jak zabránit šíření radikalizace ve věznicích; varuje však, že by tato opatření měla být zaváděna pouze v jednotlivých případech a měla by se zakládat pouze na soudním rozhodnutí a podléhat přezkumu ze strany příslušných soudních orgánů; dále doporučuje Komisi a členským státům, aby přezkoumaly svědectví a zkušenosti týkající se separace zadržovaných ve věznicích prováděné s cílem zamezit šíření radikalizace; je toho názoru, že toto posouzení určitě přispěje k rozšíření těchto postupů v národních vězeňských systémech; připomíná však, že tato opatření by měla být přiměřená a v plném souladu se základními právy zadržovaných;

12.  podporuje zavedení speciálního vzdělávání pro všechny zaměstnance věznic, ale také pro partnery působící v trestním systému, náboženské pracovníky a pracovníky nevládních organizací, kteří jsou v kontaktu s vězni, aby se naučili rozpoznávat hned v zárodku chování směřující k radikalismu a extremismu, předcházet mu a zvládat je; zdůrazňuje, že je důležité zajistit vhodné školení a nábor náboženských, filosofických a světských představitelů nejen s cílem odpovídajícím způsobem zajistit kulturní a duchovní potřeby osob v nápravných zařízeních, ale také s cílem přispívat k potírání radikálních projevů;

13.  vybízí k zavedení a odpovídajícímu financování vzdělávacích programů v evropských věznicích, které budou podporovat kritické myšlení, náboženskou toleranci a opětovné začlenění vězňů do společnosti, ale také poskytovat speciální pomoc těm, kteří jsou mladí, zranitelní a více náchylní podlehnout radikalizaci a náboru teroristických organizací, a to vše při plném dodržování lidských práv zadržovaných; domnívá se, že by měla být také poskytována doprovodná opatření po propuštění z vězení;

14.  je si vědom toho, že součástí tohoto úsilí musí být také vytvoření vězeňského prostředí, kde jsou plně dodržována lidská práva zadržených a které je v souladu s mezinárodními a regionálními standardy, včetně Standardních minimálních pravidel OSN pro zacházení s vězni;

III.Předcházení teroristické radikalizaci na internetu

15.  konstatuje, že internet vzhledem ke svému globálnímu a přeshraničnímu charakteru přináší specifické výzvy, které mohou vést k mezerám v právních předpisech a k právním konfliktům, což osobám provádějícím nábor, a těm, kdo jsou radikalizováni, umožňuje snadnou komunikaci na dálku ze všech koutů světa bez fyzických hranic, aniž by potřebovali vytvářet základnu a vyhledávat útočiště v konkrétní zemi; připomíná, že internet a sociální sítě jsou využívány jako významná platforma pro urychlení radikalizace a fundamentalismu, neboť umožňují masivní a rychlé šíření nenávistných zpráv a teroristické propagandy; vyjadřuje své znepokojení nad dopadem těchto zpráv propagujících terorismus zejména na mladé lidi, kteří představují zvláště zranitelnou skupinu obyvatelstva; zdůrazňuje úlohu vzdělávacích a veřejných osvětových kampaní při předcházení radikalizaci na internetu; potvrzuje, že je zastáncem svobody projevu nejen v prostředí mimo internet, ale i v jeho rámci, a je přesvědčen o tom, že tato svoboda by měla být zohledňována v rámci veškerých regulačních opatření zaměřených na předcházení radikalizaci, k níž dochází prostřednictvím internetu a sociálních médií; bere na vědomí dialog zahájený na evropské úrovni s internetovými společnostmi s cílem předcházet šíření nelegálního obsahu on-line a urychleně jej odstraňovat v souladu s právem EU a vnitrostátními právními předpisy a při důsledném dodržování svobody projevu; vyzývá k přijetí účinné strategie, která by odhalovala a odstraňovala nelegální obsah podněcující k násilnému extrémismu, přičemž by měla být dodržována základní práva a svoboda projevu, a která by zejména přispívala k šíření účinných projevů zaměřených na vyvážení teroristické propagandy;

16.  připomíná, že internetové společnosti, společnosti provozující sociální média a poskytovatelé služeb na internetu mají ze zákona povinnost spolupracovat s orgány členských států při odstraňování nelegálního obsahu šířícího násilný extremismus, přičemž by tak měly činit neprodleně a při důsledném dodržování právního státu a základních práv, včetně svobody projevu; je přesvědčen, že by členské státy měly zvážit možnost přijetí právních kroků, včetně trestního stíhání, proti internetovým společnostem a společnostem provozujícím sociální média, které odmítají vyhovět požadavku správních či právních orgánů, tj. odstranit ze své internetové platformy nelegální obsah nebo obsah, v němž je vychvalován terorismus; domnívá se, že v případě odmítnutí či záměrného maření spolupráce ze strany internetových platforem, v jehož důsledku se nelegální obsah bude moci šířit, je třeba takovéto počínání považovat za napomáhání srovnatelné se zločinným úmyslem či nedbalostí, a že v takových případech je třeba postavit viníky před soud;

17.  vyzývá příslušné orgány, aby zajistily přísnější monitorování internetových stránek podněcujících k nenávisti;

18.  je přesvědčen, že internet představuje účinnou platformu pro šíření projevů o dodržování lidských práv a vzdorování násilí; domnívá se, že evropský internetový průmysl a poskytovatelé internetových služeb by měli spolupracovat s orgány členských států a občanskou společností na prosazování silných a zajímavých argumentů proti nenávistným projevům a radikalismu objevujícím se na internetu a vycházet při tom z Listiny základních práv Evropské unie; vyzývá digitální platformy, aby spolupracovaly s členskými státy, občanskou společností a s organizacemi, které se zaměřují na snižováním nebezpečí teroristické radikalizace či na vyhodnocování nenávistných projevů, s cílem podílet se na šíření preventivních zpráv vyzývajících k rozvíjení kritického uvažování a k procesu zmírňování radikalizace a na hledání zákonných způsobů boje proti teroristické propagandě a nenávistným projevům, a znesnadňovaly tak šíření radikalizace v internetovém prostředí; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly rozvíjení takovéto zpochybňující argumentace v internetovém prostředí a úzce spolupracovaly s organizacemi občanské společnosti za účelem posílení kanálů pro distribuci a propagaci demokratických projevů a projevů odsuzujících násilí;

19.  podporuje zavádění programů pro zvyšování povědomí mladých lidí o nenávistných on-line projevech a rizicích, která představují, a o programech podporujících mediální a internetové vzdělávání; podporuje zavádění vzdělávacích programů s cílem mobilizovat, školit a vytvářet sítě mladých aktivistů za účelem obrany lidských práv on-line;

20.  zastává názor, že příprava protiargumentů, a to i v třetích zemích, je jedním z klíčových způsobů, jak bojovat proti atraktivitě teroristických skupin v regionu Blízkého východu a severní Afriky; vyzývá Unii, aby zvýšila svou podporu iniciativám, jako je SSCAT (poradenský tým pro strategickou komunikaci v Sýrii), a aby prosazovala provádění a financování projektů tohoto typu v třetích zemích;

21.  domnívá se, že internetový průmysl a poskytovatelé internetových služeb by měli od nynějška umožňovat podporu zpráv zabraňujících radikalizaci, které musí tvořit protipól zpráv propagujících terorismus; domnívá se, že by se v rámci Europolu měla zřídit zvláštní jednotka pro evropskou spolupráci s cílem zajistit sdílení osvědčených postupů v členských státech za trvalé spolupráce s internetovými operátory, jejímž úkolem by bylo zveřejňovat obsah, který umožní vyvážit nenávistné projevy a teroristickou propagandu, a tím ztížit radikalizaci prostřednictvím internetu; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly účinné využívání argumentace zpochybňující propagandu a zmírňujících opatření prostřednictvím internetu;

22.  podporuje zavedení opatření, díky nimž bude mít každý uživatel možnost snadno a rychle upozorňovat na nezákonný obsah na internetu a sociálních sítích a oznamovat tuto skutečnost, mj. prostřednictvím horkých linek, příslušným orgánům, a to při dodržování lidských práv, zejména svobody projevu, a právních předpisů EU a jednotlivých členských států;

23.  vyjadřuje značné znepokojení nad stále častějším využíváním technologií šifrování teroristickými organizacemi, neboť v jejich důsledku nejsou donucovací orgány schopny odhalovat komunikaci mezi těmito organizacemi a jejich materiály propagující radikalizaci a zjišťovat jejich obsah, a to ani se soudním příkazem; vyzývá Komisi, aby se těmito obavami bezodkladně zabývala v rámci svých rozhovorů s internetovými společnostmi a společnostmi z odvětví IT;

24.  domnívá se, že by každý členský stát měl zřídit specializované oddělení, jehož úkolem by bylo upozorňovat na nezákonný obsah na internetu a usnadňovat zjišťování a odstraňování takového obsahu; vítá skutečnost, že Europol vytvořil jednotku pro oznamování internetového obsahu, jejímž úkolem je odhalovat nezákonný obsah a podporovat v tom také členské státy, a to při plném dodržování základních práv všech zúčastněných stran; doporučuje, aby tyto jednotky spolupracovaly s protiteroristickým koordinátorem EU, s evropským centrem pro boj proti terorismu zřízeným v rámci Europolu a s organizacemi občanské společnosti činnými v této oblasti; dále vybízí členské státy, aby v této věci spolupracovaly mezi sebou a s příslušnými agenturami;

25.  vítá, že s účinností od 1. ledna 2016 bude zřízeno evropské centrum pro boj proti terorismu, jehož součástí bude evropská jednotka odpovědná za označování nezákonného obsahu; zdůrazňuje potřebu zajistit finanční prostředky nutné pro provádění těchto dodatečných úkolů, které byly Europolu v souvislosti se zřízením evropského centra pro boj proti terorismu svěřeny; vyzývá k tomu, aby se Evropský parlament na vytváření tohoto centra náležitě podílel, a to pokud jde o jeho pracovní náplň, úkoly i financování;

26.  domnívá se, že radikalizaci na internetu lze zabránit pouze posílením evropských nástrojů pro boj proti kyberkriminalitě; doporučuje, aby se posílil mandát a zdroje Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě, ale i Europolu a Eurojustu, aby mohlo toto centrum hrát faktickou úlohu při účinnějším odhalování internetových hrozeb a zasahování proti nim a při účinnějším odhalování metod využívaných teroristickými organizacemi; připomíná, že má-li se na tuto specifickou hrozbu náležitě reagovat, je nutné, aby v Europolu i v členských státech působili dostatečně fundovaní odborníci; vyzývá rovněž vysokou představitelku / místopředsedkyni, aby reorganizovala Situační středisko EU (SitCen) a Středisko EU pro analýzu zpravodajských informací (IntCen) a aby zajistila jejich koordinaci s protiteroristickým koordinátorem v zájmu efektivnějšího sledování internetové trestné činnosti a šíření nenávistných projevů souvisejících s radikalizací a terorismem; naléhavě vyzývá členské státy, aby významným způsobem zvýšily míru sdílení informací, jak mezi sebou navzájem, tak s příslušnými subjekty a agenturami EU;

27.  domnívá se, že v rámci veškerých opatření EU a členských států zaměřených na prevenci šíření násilného extremismu mezi evropskými občany a jejich náboru ze strany teroristických organizací je nutné dodržovat základní práva EU a respektovat příslušnou judikaturu Evropského soudního dvora a Evropského soudu pro lidská práva, včetně zásady presumpce neviny, zásady právní jistoty, práva na spravedlivý a nestranný proces, práva na odvolání a zásady zákazu diskriminace;

IV.Předcházení radikalizaci pomocí vzdělávání a sociálního začleňování

28.  zdůrazňuje významnou úlohu školy a vzdělávání v předcházení radikalizaci; připomíná, že školy hrají ústřední úlohu tím, že pomáhají podporovat začleňování do společnosti, rozvíjet kritické uvažování a prosazovat zákaz diskriminace; vyzývá členské státy, aby vybízely vzdělávací zařízení k tomu, aby nabízely kurzy a akademické programy se zaměřením na upevňování porozumění a tolerance, zejména s ohledem na různá náboženství, dějiny náboženství, filozofie a ideologie; zdůrazňuje, že je třeba vyučovat základní hodnoty a demokratické principy Unie, jako jsou lidská práva; zdůrazňuje, že povinností členských států je rovněž zajistit, aby se v rámci školního vzdělávání respektovaly a podporovaly základní hodnoty a zásady Unie a aby jejich fungování nebylo v rozporu se zásadou zákazu diskriminace a začleňování;

29.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily, že v každé škole budou existovat vzdělávací programy týkající se používání internetu (a to na úrovni základního i středního školství), jejichž smyslem bude vzdělávat a vychovávat odpovědné, kriticky uvažující a zákon dodržující uživatele internetu;

30.  zdůrazňuje, že je důležité zmocnit učitele k tomu, aby zaujali aktivní postoj proti všem formám diskriminace a rasismu; zdůrazňuje, že vzdělávání a kompetentní učitelé ochotní poskytovat podporu hrají zásadní úlohu, nejen pokud jde o posilování sociálních vazeb, vytváření pocitu sounáležitosti, rozvíjení znalostí, dovedností a schopností, vštěpování základních hodnot, prohlubování sociálních, občanských a mezikulturních dovedností, kritického myšlení a mediální gramotnosti, ale také pokud jde o pomoc poskytovanou ve spolupráci s rodiči a rodinnými příslušníky, jejímž cílem je umožnit mladým lidem, aby se stali aktivními a odpovědnými členy společnosti, kteří jsou otevřeni jiným názorům; zdůrazňuje, že školy mohou posilovat odolnost studentů vůči radikalizaci tím, že jim poskytnou bezpečné prostředí a čas na prozkoumávání kontroverzních a citlivých témat a debatování o nich; poukazuje na skutečnost, že jednou z nejohroženějších skupin jsou dospívající mladí lidé, neboť se nacházejí v citlivé životní fázi, kdy formují své hodnotové ukotvení, hledají smysl svého života a jsou zároveň velice snadno ovlivnitelní a náchylní k manipulaci; připomíná, že radikalizováni mohou být jednotlivci i skupiny, a uznává, že rozvoj radikalizace jednotlivců a skupin a reakce na ni mohou nabývat různých podob; připomíná, že společnost musí mladým lidem nabízet lepší životní perspektivu a uplatnění, zejména prostřednictvím kvalitního vzdělávání a odborné přípravy; zdůrazňuje, že úlohou vzdělávacích institucí je učit mladé lidi rozpoznávat rizikové situace, zvládat je a volit bezpečnější řešení, ale také podporovat silný pocit sounáležitosti, jednoty společenství, péče, podpory a odpovědnosti za jiné; zdůrazňuje potřebu využívat různých příležitostí v rámci nabídky odborné přípravy a studijních programů k seznamování studentů s různými národnostními, regionálními, náboženskými a etnickými identitami v Evropě;

31.  zdůrazňuje, že rozmanitost Evropy a její multikulturní společenství jsou nedílnou součástí její společenské struktury a jsou nepostradatelnou kulturní hodnotou; zastává názor, že všechny politiky zabývající se bojem proti radikalizaci musí být ohleduplné a přiměřené a musí respektovat a posilovat různorodou společenskou strukturu komunit;

32.  zdůrazňuje, že je důležité doplňovat programy na potírání radikalizace opatřeními, jako je např. vytváření partnerství se zástupci komunit, investování do sociálních projektů a projektů na podporu dobrého sousedství, jejichž cílem je odstranit ekonomickou a zeměpisnou marginalizaci, a poradenské programy zaměřené na odcizenou a vyloučenou mládež, u níž se předpokládá nebezpečí radikalizace; připomíná, že všechny členské státy mají v rámci strategie proti radikalizaci povinnost důsledně provádět antidiskriminační nástroje EU a přijímat účinná opatření proti diskriminaci, nenávistným projevům a trestným činům z nenávisti;

33.  vyzývá Komisi, aby podpořila členské státy ve vedení komunikační kampaně s cílem zvýšit povědomí mladých lidí, ale také učitelů a vychovatelů o otázkách radikalizace; zdůrazňuje, že v zájmu poskytování ochrany jednotlivcům a prevence jakéhokoli rizika radikalizace by se měly při vzdělávání a osvětových kampaních upřednostňovat včasné intervence; vybízí členské státy, aby učitelům a vychovatelům poskytovaly specializovaná školení a vhodné nástroje, které by jim umožňovaly odhalovat případné podezřelé změny v chování, identifikovat skupiny stejně smýšlejících osob, v nichž se riziko radikalizace znásobuje snahou napodobovat druhé, a mít pod kontrolou mladé lidi, u nichž hrozí riziko náboru ze strany teroristických organizací; vyzývá rovněž členské státy k tomu, aby investovaly a finančně podporovaly specializovaná zařízení v blízkosti škol, která slouží jako kontaktní místa umožňující nejen mládeži, ale i jejich rodinám, učitelům a dalším příslušným profesionálním pracovníkům věnovat se mimoškolním činnostem, k nímž mají přístup i rodiny a mezi něž patří např. i psychologické poradenství; zdůrazňuje, že je důležité, aby v této oblasti existovaly jasné pokyny, aby se nenarušovala primární úloha učitelů, pracovníků s mládeží a ostatních osob, jejichž hlavním zájmem je zajistit dobré podmínky jednotlivců, neboť nadměrné zasahování ze strany veřejných orgánů by mohlo být kontraproduktivní;

34.  poukazuje na příležitosti, které členským státům a odborníkům na mediální vzdělávání nabízí program Kreativní Evropa; upozorňuje na to, že programy EU v oblasti vzdělávání, kultury, společenských aktivit a sportu představují základní pilíře, na nichž stojí opatření členských států zaměřená na boj proti nerovnostem a prevenci marginalizace; zdůrazňuje význam rozvoje nových opatření na podporu evropských hodnot ve vzdělávání jakožto součásti evropského strategického rámce pro spolupráci ve vzdělávání a odborné přípravě; trvá proto mj. na tom, že občanské hodnoty je třeba cíleně předávat a uplatňovat v rámci všech programů Evropa pro všechny, Erasmus + a Kreativní Evropa;

35.  zdůrazňuje, že je nezbytné zahájit mezikulturní dialog s různými společenstvími, vůdčími osobnostmi a odborníky, a přispět tak k lepšímu chápání fenoménu radikalizace a k jeho předcházení; poukazuje na odpovědnost a důležitou roli, kterou mohou náboženská společenství hrát v boji proti fundamentalismu, nenávistným projevům a teroristické propagandě; upozorňuje členské státy na otázku vzdělávání náboženských představitelů (které by mělo probíhat pokud možno v Evropě) s cílem zabránit působení šiřitelů nenávisti a násilného extremismu na kultovních místech na evropském území a zajistit, aby tito představitelé sdíleli evropské hodnoty; upozorňuje rovněž na potřebu vzdělávání představitelů církví, zastánců různých filozofií a zástupců sekulární společnosti, kteří působí ve věznicích; poznamenává však, že ačkoli kultovní místa slouží k navazování kontaktů, podstatná část indoktrinačního a náborového procesu se odehrává v neformálním prostředí nebo na internetu;

36.  podtrhuje, že je velmi důležité zajistit, aby si byl každý subjekt vědom své odpovědnosti při předcházení radikalizaci, ať již na místní, celostátní, evropské nebo mezinárodní úrovni; vybízí k zavedení úzké spolupráce s každým subjektem občanské společnosti na státní a místní úrovni, ale také větší spolupráce mezi subjekty na místě, jako jsou sdružení a nevládní organizace, v zájmu podpory obětí terorismu a jejich rodin, ale také osob, které se radikalizovaly, a jejich rodin; žádá v této souvislosti o zavedení odpovídajícího vzdělávání subjektů na místě a o dodatečnou finanční podporu pro tyto subjekty; zdůrazňuje však, že financování nevládních organizací a dalších subjektů občanské společnosti by mělo být odděleno od financování programů boje proti terorismu;

37.  domnívá se, že občanská společnost a místní subjekty mohou hrát zásadní úlohu v rozvoji projektů odpovídajících situaci v jejich městě nebo jejich struktuře a také jako faktory začleňování evropských občanů, kteří jsou na okraji společnosti a jsou náchylní k teroristické radikalizaci; zastává názor, že je velmi důležité zvyšovat povědomí pracovníků v přední linii (učitelů, pedagogických pracovníků, policistů, pracovníků v oblasti ochrany dětí a zdravotnictví), poskytovat jim informace a školit je, s cílem rozšířit místní možnosti v boji proti radikalizaci; domnívá se, že členské státy by měly podporovat vytváření struktur umožňujících pracovat zejména s mladými lidmi, které by však také byly v kontaktu s rodinami, školami, nemocnicemi, univerzitami apod.; připomíná, že tato opatření lze zavádět pouze na základě dlouhodobých sociálních investičních programů; konstatuje, že organizace a sdružení v této oblasti, které nejsou vázány na vládu, mohou dosahovat vynikajících výsledků při opětovném začleňování radikalizujících se občanů do společnosti;

38.  domnívá se, že je nezbytné zavést v každém členském státě systém včasné pomoci a poradenství, který by rodinám a členům komunity poskytoval podporu nebo jim usnadňoval neprodleně informovat o náhlé změně chování, která může signalizovat, že dochází k teroristické radikalizaci, nebo o odjezdu určité osoby, která se hodlá přidat k teroristickým organizacím; poznamenává, že se v tomto ohledu osvědčují „horké linky“, které umožňují upozornit na přátele či rodinné příslušníky podezřelé z radikalizace, ale které rovněž pomáhají přátelům a rodinám se s touto nelehkou situací vyrovnat; žádá členské státy,aby se zabývaly možností vytvoření tohoto systému;

39.  připomíná, že nárůst islamofobie v Evropské unii přispívá k vyloučení muslimů ze společnosti, což by mohlo být živnou půdou pro to, aby zranitelní jednotlivci vstupovali do násilných extremistických organizací; domnívá se, že islamofobii v Evropě pak využívají takové organizace, jako je Dá'iš, k účelům propagandy a náboru bojovníků; doporučuje proto, aby byl přijat evropský rámec pro přijetí vnitrostátních strategií, které by se zaměřovaly na boj s islamofobií, aby bylo možné rovněž vyřešit otázku diskriminace, která brání v přístupu ke vzdělání, zaměstnání a bydlení;

40.  zdůrazňuje, že nedávný výzkum poukazuje na zvyšující se počet žen, které se radikalizovaly a přidaly se k teroristickým organizacím, a poskytuje důkazy o jejich úloze v rámci násilného extremismu; domnívá se, že EU a členské státy by měly při vypracovávání strategií zaměřených na prevenci radikalizace alespoň do určité míry přihlédnout k genderové otázce; vyzývá proto Komisi, aby podpořila rozsáhlé programy, jejichž cílem by bylo zapojit mladé ženy do snah o dosažení větší rovnosti a vytvořit podpůrné sítě, jejichž prostřednictvím by mohly být tyto ženy bezpečně vyslyšeny;

41.  zdůrazňuje význam úlohy žen v předcházení radikalizaci;

V.Posilovat výměnu informací o teroristické radikalizaci v Evropě

42.  znovu potvrzuje svůj závazek usilovat o dokončení směrnice EU o jmenné evidenci cestujících (PNR) do konce roku 2015 a zaručit, že bude tato směrnice v souladu se základními právy, nebude obsahovat diskriminační praktiky založené na ideologické, náboženské a etnické stigmatizaci a bude plně respektovat práva občanů EU na ochranu údajů; připomíná však, že směrnice EU o jmenné evidenci cestujících bude pouze dílčím opatřením v boji proti terorismu a že k tomu, aby se zabránilo náboru evropských občanů ze strany teroristických organizací, je zapotřebí celostní, ambiciózní a komplexní strategie pro boj proti terorismu a organizované trestné činnosti, která obsáhne zahraniční politiku, sociální politiku, politiku v oblasti vzdělávání, prosazování zákonů a soudnictví;

43.  vyzývá Komisi, aby posílila odborné znalosti EU týkající se předcházení radikalizaci tím, že vytvoří evropskou síť, která by obsahovala informace získávané ze sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci a sítě plánovačů politiky pro oblast polarizace a radikalizace, jakož i informace pocházející od odborníků se specializací na širokou škálu oborů v oblasti sociálních věd;

44.  trvá na tom, že je naprosto nezbytné zintenzivnit rychlou a účinnou výměnu příslušných informací mezi donucovacími orgány členských států a mezi členskými státy a příslušnými agenturami, zejména optimalizovaným využíváním informací z Schengenského informačního systému (SIS) a Vízového informačního systému (VIS), aplikace sítě Europolu pro bezpečnou výměnu informací (SIENA) a z kontaktního místa Europolu „Focal Point Travellers“ zaměřeného na evropské občany, kteří se radikalizovali, a taktéž optimalizovaným poskytováním informací do těchto systémů; zdůrazňuje, že zintenzivnění výměny informací mezi donucovacími orgány si vyžádá také vybudování větší důvěry mezi členskými státy a posílení úlohy subjektů EU, jako je Europol, Eurojust a Evropská policejní akademie (CEPOL), a jejich účinného zajištění z hlediska zdrojů;

45.  vyzývá EU, aby do odborné přípravy, kterou poskytuje CEPOL, začlenila problematiku teroristické radikalizace;

46.  zdůrazňuje význam zavedení specializovaného evropského programu odborné přípravy pro osoby pracující v soudnictví, s cílem zvýšit jejich povědomí o různých formách radikalizace;

47.  zdůrazňuje, že lepší spolupráce členských států zaměřená na boj proti radikalizaci a náborům evropských občanů se také vyznačuje intenzivní výměnou mezi justičními orgány a Eurojustem a jejich vzájemnou spoluprací; poukazuje na to, že lepší informování na evropské úrovni ohledně záznamů v rejstříku trestů osob podezřelých z terorismu by umožnilo urychlit jejich vypátrání a napomohlo jejich řádnému sledování buď při jejich odjezdu z EU, nebo když se do EU vracejí; vybízí proto k reformě Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS) a k jeho lepšímu využívání; naléhavě vyzývá Komisi, aby posoudila možnost zavedení evropského indexového systému policejních záznamů (EPRIS) a jeho přínos; zdůrazňuje, že při takovéto výměně informací by měly být dodržovány mezinárodní dohody a právní předpisy EU a také základní práva, zejména ochrana osobních údajů a že zásadní důležitost má účinný demokratický dohled;

48.  domnívá se, že v rámci boje proti závažné a organizované mezinárodní trestné činnosti by prioritou EU mělo být potírání nezákonného obchodování se zbraněmi; je zejména přesvědčen, že je zapotřebí více prohloubit spolupráci v souvislosti s mechanismy pro výměnu informací a s vysledovatelností a likvidací zakázaných zbraní;

VI.Posílení odrazujících prvků ve vztahu k teroristické radikalizaci

49.  domnívá se, že preventivní opatření ve vztahu k radikalizaci evropských občanů a k jejich náboru ze strany teroristických organizací budou plně účinná, pouze pokud je ve všech členských státech doplní účinný, odrazující a strukturovaný soubor opatření trestního soudnictví; domnívá se, že budou-li teroristické činy, jež jsou páchány v cizině v rámci teroristických organizací, účinně kriminalizovány, získají členské státy nástroje nezbytné k odstranění radikalizace evropských občanů, přičemž budou plně využívat stávající nástroje EU v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech; domnívá se, že donucovací a justiční orgány (soudci a státní zástupci) by měly mít dostatečnou kapacitu k prevenci, zjišťování a stíhání těchto činů a měly by být dostatečně a soustavně proškolovány v oblasti trestných činů spojených s terorismem;

50.  vyzývá k posílení kapacit koordinačního střediska Eurojustu, které by mělo hrát zásadní úlohu při prosazování společných opatření justičních orgánů členských států při shromažďování důkazů a zvyšovat účinnost stíhání trestních činů spojených s terorismem; domnívá se v této souvislosti, že by se měl více využívat nástroj, kterým jsou společné vyšetřovací týmy, a to jak v rámci členských států, tak i mezi členskými státy a třetími zeměmi, s nimiž má Eurojust dohodu o spolupráci;

51.  poukazuje na to, že stíhání teroristických činů, které byly spáchány evropskými občany nebo cizinci s pobytem v EU ve třetích zemích, vyžaduje, aby bylo možné shromažďovat důkazy ve třetích zemích, při plném dodržování lidských práv; vyzývá proto EU, aby se věnovala přípravě dohod o justiční spolupráci a spolupráci v oblasti prosazování práva se třetími zeměmi, které by v těchto zemích usnadnily shromažďování důkazů, a to za předpokladu, že všechny strany budou dodržovat přísné zákonné normy a postupy, zásady právního státu, mezinárodní právo a základní práva, a to za dohledu soudních orgánů; připomíná proto, že shromažďování důkazů, výslechy a další způsoby vyšetřování je nutné provádět v rámci přísných zákonných norem a že musejí splňovat zákony, zásady a hodnoty EU a standardy v oblasti mezinárodních lidských práv; v této souvislosti varuje, že kruté, nelidské a ponižující zacházení, mučení, mimosoudní navracení a únosy jsou podle mezinárodního práva zakázány a nesmějí se používat pro účely shromažďování důkazů o trestných činech spáchaných na území EU nebo mimo její území státními příslušníky EU;;

52.  vítá vyslání odborníků na bezpečnost a boj proti terorismu do řady klíčových delegací EU s cílem posílit schopnost těchto delegací přispět k evropskému úsilí v boji proti terorismu a v zájmu účinnější součinnosti s příslušnými místními orgány, a současně další posílení kapacity pro boj proti terorismu v rámci Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ);

53.  vybízí proto k vytvoření dohod o spolupráci mezi Eurojustem a třetími zeměmi podle vzoru již uzavřených dohod s USA, Norskem a Švýcarskem, zdůrazňuje však zároveň, že je nutné zajistit plné dodržování mezinárodního práva v oblasti lidských práv a předpisů EU o ochraně osobních údajů a soukromí; poukazuje na to, že při uzavírání těchto dohod by měly být upřednostněny země, které jsou rovněž mimořádně zasaženy terorismem, jako jsou země Blízkého východu a severní Afriky; domnívá se navíc, že vyslání styčných státních zástupců Eurojustu do příslušných zemí, především do zemí jižního sousedství, by podpořilo intenzivnější výměnu informací a umožnilo lepší spolupráci zaměřenou na účinný boj proti terorismu při současném dodržování lidských práv;

VII.Předcházení odjezdu a předjímání návratu radikalizovaných evropských občanů rekrutovaných teroristickými organizacemi

54.  opakuje, že EU musí bezodkladně zpřísnit kontroly na svých vnějších hranicích, a to při plném dodržení základních práv; zdůrazňuje, že vstupy do EU a výstupy z EU bude možné účinně odhalovat, pouze pokud členské státy budou na vnějších hranicích EU provádět plánované systematické a povinné kontroly; vyzývá členské státy, aby řádně uplatňovaly stávající nástroje, jako jsou systémy SIS a VIS, a to i v případech ukradených, ztracených a falešných cestovních pasů; domnívá se také, že za tímto účelem musí být jednou z priorit EU lepší prosazování schengenského kodexu;

55.  vyzývá členské státy, aby poskytly příslušníkům své pohraniční stráže systematický přístup k informačnímu systému Europolu, který může obsahovat informace o osobách podezřelých z terorismu, zahraničních bojovnících a šiřitelích nenávisti;

56.  vyzývá členské státy, aby sdílely osvědčené postupy, pokud jde o kontroly výjezdů a návratů a zmrazování finančních aktiv občanů v rámci snahy zabránit občanům v účasti na teroristických aktivitách v oblastech konfliktu ve třetích zemích a v souvislosti s tím, jak postupovat při jejich návratu do EU; zdůrazňuje zejména, že členským státům by mělo být umožněno zabavovat na žádost příslušného justičního orgánu podle vnitrostátních právních předpisů a v plném souladu se zásadou proporcionality cestovní pasy svých občanů, kteří se hodlají připojit k teroristickým organizacím; domnívá se, že rozhodnutí o omezení svobody pohybu určité osoby, která je základním právem, může být přijato pouze tehdy, jestliže nezbytnost a přiměřenost tohoto opatření řádně posoudí justiční orgán; dále podporuje vedení trestního řízení proti osobám podezřelým z terorismu, které se zapojí do teroristické činnosti po svém návratu do Evropy;

57.  žádá o mezinárodní příspěvky k mechanismu financování schválenému v rámci Rozvojového programu OSN (UNDP) s cílem usnadnit okamžitou stabilizaci oblastí osvobozených od Islámského státu;

58.  vyzývá vysokou představitelku / místopředsedkyni a Radu, aby jasně odsoudily desetiletí trvající finanční a ideologickou podporu extremistických islamistických hnutí poskytovanou některými vládami a vlivnými jednotlivci v zemích Perského zálivu; vyzývá Komisi, aby přezkoumala vztahy EU s třetími zeměmi s cílem efektivněji bojovat proti hmotné i nehmotné podpoře terorismu; připomíná, že v rámci současného přezkumu evropské politiky sousedství (EPS) musí být posílen bezpečnostní aspekt a schopnost nástrojů EPS přispívat ke zlepšování odolnosti a kapacit partnerů, pokud jde o zajišťování jejich vlastní bezpečnosti, při dodržování zásad právního státu;

59.  připomíná, že řádné uplatňování stávajících nástrojů, jako jsou systémy SIS, SIS II a VIS a databáze Interpolu SLDT a kontaktní místo Europolu TRAVELLERS, představuje první krok k posílení ochrany vnějších hranic s cílem odhalovat případy evropských občanů a cizinců žijících v EU, kteří odjíždějí do některé z oblastí konfliktu nebo se z ní vracejí, přičemž účelem jejich cesty může být páchání teroristických činů, absolvování teroristického výcviku nebo účast v nekonvenčním ozbrojeném konfliktu jménem teroristických organizací; naléhavě žádá členské státy, aby zlepšily spolupráci a sdílení informací o podezřelých „zahraničních bojovnících“ s členskými státy na vnějších hranicích EU;

60.  vyzývá členské státy, aby zajistily soudní kontrolu nad všemi zahraničními bojovníky, kteří se vrací do Evropy, případně zajištění těchto bojovníků, do té doby, než dojde k řádnému trestnímu stíhání;

61.  je vážně přesvědčen o tom, že jakákoli tvorba politiky v oblasti terorismu a radikalizace musí sdružovat odborné poznatky a zdroje z vnitřních a vnějších rozměrů politiky EU; v této souvislosti se domnívá, že adekvátní reakce v rámci boje proti terorismu a náboru teroristů uvnitř EU a v jejím sousedství může vycházet právě z takovéhoto holistického přístupu; vyzývá proto Komisi a ESVČ, aby pod vedením a za poradenství vysoké představitelky / místopředsedkyně a prvního místopředsedy Komise a s podporou koordinátora pro boj proti terorismu spolupracovaly při koncipování politického přístupu, který účinně kombinuje nástroje sociální politiky (včetně zaměstnanosti, začleňování a boje proti diskriminaci), humanitární pomoci, rozvoje, řešení konfliktů, krizového řízení, obchodu, energetiky a jakékoli jiné oblasti politiky, které by mohly mít vnitřní i vnější rozměr;

VIII. Posílení propojení vnitřní a vnější bezpečnosti v EU

62.  zdůrazňuje, že je klíčové, aby EU navázala úzkou spolupráci se třetími zeměmi, zejména s tranzitními a cílovými zeměmi, jak je to jen možné, při dodržení právních předpisů, zásad a hodnot EU a mezinárodních lidských práv, aby byla schopna odhalovat případy občanů EU a cizinců žijících v EU, kteří odcházejí bojovat po boku teroristických organizací nebo se poté vracejí; rovněž zdůrazňuje, že je třeba posílit politický dialog a společné akční plány v oblasti boje proti radikalizaci a terorismu, a to v rámci dvoustranných vztahů a vztahů s regionálními organizacemi, jako je Africká unie a Liga arabských států;

63.  bere na vědomí ochotu vysoké představitelky, místopředsedkyně Mogheriniové podpořit projekty zaměřené na boj proti radikalizaci ve třetích zemích, včetně Jordánska, Libanonu a Iráku a v oblasti Sahelu a Maghrebu, jak je uvedeno ve zprávě o provádění opatření v návaznosti na zasedání Evropské rady ze dne 12. února 2015; zdůrazňuje, že nyní je třeba zajistit, aby tyto projekty co nejdříve získaly potřebné financování;

64.  vyzývá EU, aby zintenzivnila svou spolupráci s regionálními partnery s cílem zamezit obchodování se zbraněmi a zaměřila se zejména na země, v nichž se terorismus rodí, a aby pečlivě sledovala vývoz zbraní, jež by mohli zneužít teroristé; vyzývá také k posílení nástrojů zahraniční politiky a spolupráce s třetími zeměmi s cílem bojovat proti financování teroristických organizací; upozorňuje na závěry summitu G20, který se konal dne 16. listopadu 2015 a vyzval pracovní skupinu pro finanční činnost (FATF), aby při odstřihování teroristických organizací od financování konala pohotověji a efektivněji;

65.  vybízí EU k vedení cíleného a aktualizovaného dialogu o bezpečnosti a boji proti terorismu s Alžírskem, Egyptem, Irákem, Izraelem, Jordánskem, Marokem, Libanonem, Saúdskou Arábií, Tuniskem a Radou pro spolupráci v Zálivu, mimo jiné o minulém i současném zapojení států do podpory teroristických aktivit; rovněž je přesvědčen o tom, že je zapotřebí posílit spolupráci s Tureckem v souladu se závěry Rady pro obecné záležitosti z prosince roku 2014;

66.  vyzývá Radu, aby spolu s preventivními a dalšími iniciativami, jako je síť Komise RAN, zajišťovala průběžný přezkum a rozvoj regionální strategie EU pro Sýrii a Irák a protiteroristické strategie, se zvláštním důrazem na zahraniční bojovníky, přijaté dne 16. března 2015, a to s ohledem na vývoj bezpečnostní situace v jižním sousedství EU; vyzývá dále členské státy, aby prosazovaly společnou úctu a porozumění jako zásadní prvky v rámci boje proti terorismu jak uvnitř EU a v jejích členských státech, tak v třetích zemích;

67.  je přesvědčen, že zahájení této posílené spolupráce vyžaduje zvýšené úsilí Komise, a zejména ESVČ, pokud jde o zvýšení a zlepšení odborných znalostí v otázkách týkajících se boje proti terorismu, nekonvenčních ozbrojených konfliktů a radikalizace, a také posílení a diverzifikaci jazykových dovedností, jako je arabština, urdština, ruština a mandarínská čínština, jichž je v současnosti v evropských informačních a zpravodajských službách vážný nedostatek; považuje za nezbytné, aby výzvu EU k boji proti terorismu, radikalizaci a násilí bylo s pomocí důrazné a účinné strategické komunikace slyšet i za jejími hranicemi;

68.  podporuje hlubší mezinárodní spolupráci a sdílení informací ze strany vnitrostátních zpravodajských služeb s cílem identifikovat občany EU, u nichž hrozí riziko, že se budou radikalizovat, budou rekrutováni a vycestují, aby se přidali k džihádistickým a dalším extremistickým skupinám; zdůrazňuje, že je nutné podpořit země Blízkého východu, severní Afriky a západního Balkánu v jejich úsilí o zastavení přílivu zahraničních bojovníků a předcházet tomu, aby džihádistické organizace využívaly politické nestability na hranicích těchto zemí;

69.  uznává, že radikalizace a nábor jednotlivců teroristickými sítěmi představuje celosvětový fenomén; je přesvědčen o tom, že reakce na tento fenomén tudíž nesmí být pouze místní nebo evropská, ale mezinárodní; považuje proto za nezbytné posílit spolupráci se třetími zeměmi s cílem identifikovat náborové sítě a zvýšit bezpečnost na hranicích dotčených zemí; opakuje také, že je zapotřebí zintenzivnit spolupráci s klíčovými partnery, kteří čelí podobným výzvám, a to prostřednictvím diplomatického a politického dialogu a spolupráce zpravodajských služeb;

70.  opakuje, že globální dosah terorismu vyžaduje efektivní a jednotnou mezinárodní reakci, aby se úspěšně předcházelo prodeji zbraní zemím, které ohrožují mezinárodní mír a bezpečnost;

71.  vítá fakt, že Komise v dubnu 2015 přidělila v rozpočtu 10 milionů EUR na financování programu pomoci partnerským zemím v boji proti radikalizaci v regionu Sahelu a Maghrebu a zastavení přílivu zahraničních bojovníků ze severní Afriky, Blízkého východu a západního Balkánu (první tranše ve výši 5 milionů EUR je určena na financování technické pomoci za účelem posílení kapacit úředníků z oblasti trestního soudnictví k vyšetřování, stíhání a rozhodování případů zahraničních bojovníků nebo potenciálních zahraničních bojovníků; druhá tranše ve výši 5 milionů EUR je určena na financování programů boje proti radikalizaci v regionu Sahelu a Maghrebu); podtrhuje význam bedlivého sledování řádného využití těchto prostředků, aby bylo zajištěno, že z nich nejsou financovány projekty spjaté s prozelytizmem, indoktrinací a jinými extremistickými záměry;

IX.Podpora výměny osvědčených postupů ve věci deradikalizace

72.  domnívá se, že zavedení komplexní politiky k předcházení radikalizaci a náboru občanů EU teroristickými organizacemi může být úspěšné jedině tehdy, jestliže je doplní proaktivní politiky deradikalizace a začleňování; vyzývá tudíž EU, aby usnadnila výměny osvědčených postupů mezi členskými státy a se třetími zeměmi, které již v této oblasti nabyly zkušeností a dosáhly kladných výsledků, pokud jde o zřizování struktur pro deradikalizaci, s cílem zabránit občanům EU a cizincům legálně pobývajícím v EU v odjezdu z EU nebo mít kontrolu nad jejich návratem do ní; připomíná potřebu nabídnout podporu také rodinám takových osob;

73.  navrhuje, aby se členské státy zaměřily na začlenění funkce kurátorů nebo poradních asistentů do procesu deradikalizace občanů EU, kteří se z oblastí konfliktu vrátili rozčarováni tím, co tam zažili, aby jim pomocí vhodných programů byla poskytnuta podpora při jejich opětovném začlenění do společnosti; zdůrazňuje v této souvislosti nutnost lepší výměny osvědčených postupů mezi členskými státy; zdůrazňuje, že kurátoři by měli být ochotni se podílet na konkrétních programech prostřednictvím vhodné odborné přípravy;

74.  požaduje zahájení strukturované komunikační kampaně na úrovni EU s využitím případů bývalých evropských „zahraničních bojovníků“, kteří úspěšně prošli deradikalizací a jejichž traumatické zážitky pomáhají odhalit hluboce perverzní a falešný náboženský rozměr připojení se k teroristickým organizacím, jako je Islámský stát; vybízí proto členské státy, aby vyvinuly platformy umožňující přímou konfrontaci a dialog s bývalými bojovníky; zdůrazňuje dále, že zajištění kontaktu s oběťmi terorismu se rovněž jeví jako účinná metoda, jak zbavit radikální rétoriku jejího náboženského nebo ideologického významu; navrhuje, aby byla tato kampaň využita jako podpůrný nástroj v procesu deradikalizace ve věznicích, na školách a ve všech zařízeních se zaměřením na prevenci a rehabilitaci; vyzývá dále Komisi, aby vnitrostátní komunikační kampaně podpořila, zejména finančně, a aby je koordinovala;

X.Rozbíjení teroristických sítí

75.  zdůrazňuje, že praní špinavých peněz, daňové úniky a další daňové trestné činy jsou v některých případech hlavními zdroji financování terorismu, které ohrožují naši vnitřní bezpečnost, a že tudíž musí být sledování a boj proti trestné činnosti poškozující finanční zájmy EU prioritou;

76.  zdůrazňuje, že teroristické organizace, jako je IS, Dá´iš a Džabhat an-Nusra získaly v Iráku a Sýrii značné finanční prostředky z pašování ropy, prodeje kradeného zboží, únosů a vydírání, zmocnění se bankovních účtů a pašování starožitností; vyzývá proto k tomu, aby bylo zjištěno které země a kteří prostředníci tento černý trh podporují a aby tato jejich činnost byla okamžitě ukončena;

77.  podporuje opatření, jejichž cílem je oslabit teroristické organizace zevnitř a zmenšit jejich stávající vliv na občany EU a na státní příslušníky třetích zemí s legálním pobytem v EU; naléhavě vyzývá Komisi a příslušné agentury, aby hledaly metody rozbíjení teroristických sítí a odhalování jejich financování; za tímto účelem vyzývá k lepší spolupráci finančních zpravodajských jednotek členských států a k rychlému provedení a uplatnění souboru opatření proti praní špinavých peněz; vybízí Komisi, aby předložila návrh nařízení o odhalování a blokování finančních zdrojů terorismu a boje proti způsobům, jimiž jsou financovány; vyzývá proto Komisi, aby přehodnotila vytvoření společného evropského systému sledování financování terorismu; vybízí členské státy, aby zavedly nejpřísnější normy transparentnosti týkající se přístupu k informacím o skutečných vlastnících všech podnikových struktur v EU a v netransparentních jurisdikcích, které mohou být nástroji k financování teroristických organizací;

78.  vítá nedávné přijetí evropského programu pro bezpečnost obsahujícího návrhy důležitých kroků, jež mají posílit boj proti terorismu a radikalizaci, jako je vytvoření evropského střediska pro boj proti terorismu v rámci Europolu; vyzývá členské státy, aby plně využily stávajících opatření, a vyzývá Komisi, aby vyčlenila dostatečné finanční a lidské zdroje na účinné plnění svých navrhovaných akcí;

79.  opakuje svou výzvu Komisi, aby okamžitě přehodnotila právní předpisy EU o střelných zbraních tím, že zreviduje směrnici Rady 91/477/EHS, a aby tak usnadnila vnitrostátním policejním a vyšetřovacím orgánům jejich úlohu při odhalování a potírání nedovoleného obchodu se zbraněmi na černém trhu a prostřednictvím „temné sítě“, a vyzývá Komisi, aby navrhla společné normy pro znehodnocení střelných zbraní, které zajistí, aby znehodnocené zbraně byly nevratně neschopné střelby;

80.  požaduje, aby byl harmonizován přístup k definování trestného činu verbálního projevu nenávisti on-line a off-line, jimiž radikálové podněcují ostatní k neúctě vůči základním právům a k jejich porušování; navrhuje přidat tento konkrétní trestný čin do příslušných rámcových rozhodnutí Rady;

81.  vyzývá členské státy, aby se zapojily do úsilí o sledovatelnost vnějších finančních toků a aby zajistily a prokázaly transparentnost svých vztahů s některými zeměmi Perského zálivu, čímž by se posílila spolupráce s cílem osvětlit financování terorismu a fundamentalismu v Africe a na Blízkém východě, ale také ze strany některých organizací v Evropě; podněcuje členské státy ke vzájemné spolupráci při potírání černého trhu s ropou, který je pro teroristické organizace klíčovým zdrojem příjmů; domnívá se, že členské státy by neměly váhat použít restriktivní opatření vůči jednotlivcům a organizacím v případech, kdy existují věrohodné důkazy o financování nebo jiném napomáhání terorismu;

82.  důrazně by odmítl jakékoli snahy o odstranění prvků zprávy, které se týkají boje proti samotným teroristickým a extremistickým činům; zastává názor, že je zbytečné a kontraproduktivní rušit vazbu mezi bojem proti radikalizaci a bojem proti jejím projevům; vyzývá Radu, aby sestavila černou listinu evropských džihádistů a osob podezřelých z džihádistického terorismu;

o
o   o

83.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států EU a kandidátských zemí, Organizaci spojených národů, Radě Evropy, Africké unii, členským státům Unie pro Středomoří, Ligy arabských států a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2013)0384.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2014)0102.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2015)0032.

Právní upozornění