Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/2113(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0341/2015

Předložené texty :

A8-0341/2015

Rozpravy :

PV 14/12/2015 - 12
CRE 14/12/2015 - 12

Hlasování :

PV 15/12/2015 - 4.21
CRE 15/12/2015 - 4.21
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0444

Přijaté texty
PDF 702kWORD 328k
Úterý, 15. prosince 2015 - Štrasburk Konečné znění
Směrem k evropské energetické unii
P8_TA(2015)0444A8-0341/2015

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2015 na téma „Směrem k evropské energetické unii (2015/2113(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 191, 192 a 194 této smlouvy,

–  s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom),

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“ (COM(2015)0080) a jeho přílohy,

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Evropská strategie energetické bezpečnosti“ a doprovodné pracovní dokumenty (COM(2014)0330),

–  s ohledem na sdělení Komise o schopnosti evropské plynárenské soustavy krátkodobě čelit výpadkům dodávek: Připravenost na možné přerušení dodávek z východu během podzimu a zimy 2014/2015 (COM(2014)0654),

–  s ohledem na sdělení Komise o zabezpečení dodávek energie a mezinárodní spolupráci s názvem „Energetická politika EU: jednání s partnery za našimi hranicemi“ (COM(2011)0539),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru s názvem „Provádění sdělení o zabezpečení dodávek energie a mezinárodní spolupráci a závěrů Rady pro energetiku z listopadu 2011“ (COM(2013)0638),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. listopadu 2008 s názvem „Druhý strategický přezkum energetické politiky: Akční plán EU pro zabezpečení dodávek energie a jejich solidární využití“ (COM(2008)0781),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 nazvané „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2012 nazvané „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu“ (COM(2012)0582),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. listopadu 2012 nazvané „Zajistit fungování vnitřního trhu s energií“ (COM(2012)0663) a doprovodné pracovní dokumenty a na své usnesení ze dne 10. září 2013 o zajištění fungování vnitřního trhu s energií(1),

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Pokrok na cestě k dokončení vnitřního trhu s energií“ (COM(2014)0634),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Priority energetických infrastruktur do roku 2020 a na další období – návrh na integrovanou evropskou energetickou síť“ (COM(2010)0677),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. ledna 2014 nazvané „Ceny energie a energetické náklady“ (COM(2014)0021),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. ledna 2014 nazvané „Za obnovu evropského průmyslu“ (COM(2014)0014),

–  ohledem na zprávu Komise ze dne 14. listopadu 2012 nazvanou „Stav evropského trhu s uhlíkem v roce 2012“ (COM(2012)0652),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. září 2011 nazvané „Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje“ (COM(2011)0571) a na své usnesení ze dne 24. května 2012 o Evropě účinněji využívající zdroje(2),

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Energetická účinnost a její příspěvek k energetické bezpečnosti a rámec politiky do roku 2030 v oblasti klimatu a energetiky“ (COM(2014)0520),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050“ (COM(2011)0112),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. prosince 2011 nazvané „Energetický plán do roku 2050“ (COM(2011)0885) a na usnesení Parlamentu ze dne 14. března 2013 o energetickém plánu do roku 2050, budoucnosti s energií(3),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Využití potenciálu zeleného růstu pro oblast zaměstnanosti“ (SWD(2012)0092),

–  s ohledem na sdělení Komise o budoucnosti zachycování a ukládání CO2 v Evropě (COM(2013)0180),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020–2030“ (COM(2014)0015),

–  s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 23. a 24. října 2014,

–  s ohledem na závěry zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 19. a 20. března 2015,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009, a na sdělení Komise ze dne 14. října 2013 s názvem „Dlouhodobá vize infrastruktury v Evropě a za jejími hranicemi“ (COM(2013)0711), které stanoví první celounijní seznam projektů společného zájmu v oblasti energetické infrastruktury,

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se vytváří nástroj pro propojení Evropy (COM(2011)0665),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice Rady 2004/67/ES,

–  s ohledem na třetí energetický balíček,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 994/2012/EU ze dne 25. října 2012, kterým se zavádí mechanismus výměny informací o mezivládních dohodách mezi členskými státy a třetími zeměmi v oblasti energetiky,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. června 2012 o zahájení spolupráce s partnery za našimi hranicemi v oblasti energetické politiky: Strategický přístup k zabezpečeným, udržitelným a konkurenceschopným dodávkám energie(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. listopadu 2012 o průmyslových, energetických a ostatních hlediscích břidlicového plynu a ropy(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. února 2011 o strategii Evropa 2020(6),

–  s ohledem na studii EP s názvem „Mapping the Cost of Non-Europe 2014–2019“ (Přehled nákladů vyplývajících z neexistence společného evropského postupu v letech 2014–2020),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2014 k rámci politik v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2015 o splnění cíle 10% propojení elektrických sítí – zajištění vhodnosti evropské elektrorozvodné sítě pro rok 2020(8);

–  s ohledem na Smlouvu o energetické chartě, a zejména články 7 a 20 této smlouvy,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0341/2015),

A.  vzhledem k tomu, že podle článku 194 SFEU má evropská energetická politika zajistit fungování trhu s energií, zajistit bezpečnost dodávek energie, podporovat energetickou účinnost a úspory energie, jakož i rozvoj obnovitelných zdrojů energie, a podporovat propojení energetických sítí; vzhledem k tomu, že stanovení skladby zdrojů stále náleží do vnitrostátní pravomoci členských států, v důsledku čehož u ní přetrvávají velké rozdíly;

B.  vzhledem k tomu, že vytvoření odolné energetické unie s progresivní politikou v oblasti změny klimatu by mělo být založeno na přechodu k udržitelnému, progresivnímu energetickému systému, jehož hlavními pilíři jsou energetická účinnost, obnovitelné zdroje energie, nejlepší využívání evropských zdrojů energie a inteligentní infrastruktura; vzhledem k tomu, že v zájmu zajištění hospodářského růstu a tvorby pracovních míst a zabezpečení vedoucího postavení EU v těchto oblastech je nezbytné přijmout dlouhodobě stabilní regulační rámec;

C.  vzhledem k tomu, že strategie energetické bezpečnosti musí zahrnovat kroky ke zmírnění poptávky po energii a zároveň účinné kroky k překonání největších a bezprostředně hrozících přerušení dodávek a také mechanismy v oblasti solidarity a koordinace na ochranu a posílení výroby energie, přenosové a distribuční sítě a propojovacích vedení; vzhledem k tomu, že infrastruktura musí být schopna zvládat různé obnovitelné zdroje a musí být zapojena do plně integrovaného a dobře fungujícího vnitřního trhu s energií jako nedílná součást energetické unie s diverzifikovanými vnějšími dodávkami a trasami;

D.  vzhledem k tomu, že Parlament dvakrát požadoval, aby se závazné cíle v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, obsahující alespoň 40% snížení emisí CO2, alespoň 30% podíl obnovitelných zdrojů a 40% zvýšení energetické účinnosti, plnily prostřednictvím jednotlivých cílů členských států; vzhledem k tomu, že závazné cíle členských států a EU týkající se energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie vedou k růstu a vytváření pracovních míst a pomohly by při zajišťování vedoucí pozice EU v oblasti technologií v těchto oblastech;

E.  vzhledem k tomu, že opatření usilující o vytvoření energetické unie a dosažení svých cílů v oblasti klimatu a energetiky musí plně zohledňovat dopady cen energií a zaměřit se na synergie a další integraci trhů, což pomůže snížit celkové náklady a zlepšit konkurenceschopnost hospodářství EU, aby získaly nezbytnou podporu mezi občany a u průmyslového odvětví; vzhledem k tomu, že v tomto kontextu musí všechna nezbytná posouzení dopadů plně zohlednit současné a budoucí skryté a nevratné náklady, které by byly způsobeny pokračováním v tradiční energetické politice;

F.  vzhledem k tomu, že energetická unie by měla být novým energetickým modelem pro Evropu založeným na horizontálních legislativních základech a silných cílech; vzhledem k tomu, že správa energetické unie musí být transparentní a musí zajišťovat stabilní rámec a zapojovat Evropský parlament do rozhodovacího procesu, přičemž je třeba posilovat úlohu místních orgánů a občanů;

G.  vzhledem k tomu, že je zásadní, aby EU a členské státy uznaly význam zapojení iniciativ vycházejících od spotřebitelů, jako jsou družstva a komunitní projekty týkající se energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, přičemž Parlament zdůrazňuje nutnost odstranit ekonomické, regulační a správní překážky, aby byla občanům umožněna aktivní účast na energetickém systému;

H.  vzhledem k tomu, že změna klimatu, nekonkurenceschopné ceny energie a extrémně vysoká závislost na nespolehlivých dodavatelích z třetích zemí ohrožují udržitelnost evropského energetického systému;

I.  vzhledem k tomu, že cíl odolné energetické unie, jejíž jádro spočívá v ambiciózní politice v oblasti klimatu, má zajistit přechod k novému energetickému modelu, který umožní domácnostem a podnikům vyrábět a spotřebovávat bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a dostupnou energii;

J.  vzhledem k tomu, že je třeba v rámci energetické unie řešit otázku energetické chudoby, a to posílením zranitelných spotřebitelů, zlepšením energetické účinnosti pro nejzranitelnější subjekty a vyvíjením opatření, díky nimž bude energie pro osoby v nouzi dostupnější;

K.  vzhledem k tomu, že energetickou chudobu lze definovat jako finanční situaci domácnosti, která jí neumožňuje zajistit si odpovídající úroveň dodávek energie nezbytnou k zajištění základní úrovně pohodlí a zdraví, a to v důsledku kombinace nízkého příjmu, vysokých cen energie a nízké kvality bytového fondu;

L.  vzhledem k tomu, že vize energetické unie pro budoucnost musí být taková, aby v ní členské státy uznávaly svou vzájemnou závislost při zajišťování bezpečné, udržitelné a cenově dostupné energie pro své občany, přičemž Evropská unie by se měla opírat o skutečnou solidaritu a důvěru a vyjadřovat se k celosvětovým otázkám jedním hlasem; vzhledem k tomu, že každý členský stát má tudíž povinnost pojmout energetickou účinnost a snížení poptávky po energii jako prioritu, aby zajistil energetickou bezpečnost pro EU a její členské státy jako celek;

M.  vzhledem k tomu, že politiky EU v oblasti energetiky a klimatu se musí vzájemně doplňovat a jejich cíle se musí navzájem podporovat; vzhledem k tomu, že energetická unie by proto měla doplňovat cíle reindustrializace Evropy a růstu, podporovat přechod k udržitelnému hospodářství, které je do značné míry založené na energetické účinnosti a obnovitelné energii, což posílí globální konkurenceschopnost evropského hospodářství a zároveň efektivně zabrání úniku uhlíku;

N.  vzhledem k tomu, že EU dováží více než polovinu veškeré energie, kterou spotřebovává, a její závislost na dovozu je zvláště vysoká u ropy (více než 90 %), zemního plynu (66 %) a černého uhlí (72 %) a že celkový účet za dovoz překročil v roce 2013 400 miliard EUR; vzhledem k tomu, že přibližně za 40 % konečné spotřeby energie v EU jsou odpovědné budovy, které také spotřebovávají přibližně 60 % plynu dovezeného do EU, a významným faktorem pro dosažení energetické nezávislosti je tudíž snížení energetické náročnosti budov;

O.  vzhledem k tomu, že světové ceny ropy výrazně poklesly, což EU poskytuje příležitost učinit významné kroky zaměřené na transformaci našeho energetického prostředí cestou investic do výroby energie z obnovitelných zdrojů, využívání potenciálu energetické účinnosti budov a průmyslu a rozvoje inteligentní infrastruktury; vzhledem k tomu, že prostředky vynaložené na dovoz fosilních paliv jen málo přispívají k investicím, pracovním místům a růstu v Unii a že přesměrování těchto prostředků na vnitřní investice by stimulovalo růst a vytvářelo vysoce kvalitní a vysoce kvalifikovaná pracovní místa na lokální úrovni;

P.  vzhledem k tomu, že mnoho zemí je do velké míry odkázáno na jediného dodavatele, což by mohlo vést k jejich zranitelnosti při narušení dodávek;

Q.  vzhledem k tomu, že EU je ve značné míře závislá na dovozu energie z Ruska, které se ukázalo jako nespolehlivý partner a využívá dodávky energie jako politickou zbraň;

R.  vzhledem k tomu, že důležitou součástí ruské zahraniční politiky je vyvíjet a realizovat strategii týkající se strategických zdrojů, zejména ropy a zemního plynu, s cílem vyvíjet politický tlak na ostatní země; konstatuje, že k tomu došlo u řady sousedních zemí a u několika členských států Evropské unie;

S.  vzhledem k tomu, že využívání ropy a zemního plynu pro dosažení zahraničněpolitických cílů a za účelem destabilizace ostatních zemí oslabuje hospodářský růst a podkopává také – což je ještě nebezpečnější – demokratickou stabilitu v Evropě a nezávislost suverénních států;

T.  vzhledem k tomu, že evropskou energetickou bezpečnost je třeba rozvíjet takovým způsobem, který bude bránit jak bezpečnost Evropy, tak suverenitu evropských zemí, a to jak členských států EU, tak zemí Východního partnerství;

U.  vzhledem k tomu, že politika v oblasti energetické bezpečnosti se musí zabývat potřebou stabilních dodávek z různých energetických zdrojů, které evropskému hospodářství zajistí energii nezbytnou pro dopravu, průmysl a bydlení způsobem, jenž podporuje konkurenceschopnost a politiku v oblasti klimatu, a současně musí minimalizovat závislost na těch, kteří se cíleně rozhodli využívat energetické zdroje k vlastním politickým cílům a k tomu, aby ovlivnili politický vývoj v ostatních zemích;

V.  vzhledem k tomu, že žádný členský stát by neměl být vystaven smluvním podmínkám, které jsou neslučitelné s právem EU a zneužívají jeho slabou pozici na energetickém trhu, která je dána pouze zeměpisnými či historickými faktory;

W.  vzhledem k tomu, že v letech 2006 a 2009 vedly spory mezi Ruskem a Ukrajinou jakožto tranzitní zemí k vážným výpadkům dodávek do řady zemí EU; vzhledem k tomu, že tyto výpadky svědčí o tom, že dosud přijatá opatření jsou nedostatečná k odstranění závislosti Evropy na ruském plynu;

X.  vzhledem k tomu, že je již nyní možné provést ex-post hodnocení a ověření souladu všech dohod týkajících se energetiky s právními předpisy EU, mj. prostřednictvím nařízení v oblasti hospodářské soutěže a energetiky; vzhledem k tomu, že nedostatečné prověřování slučitelnosti ex-ante na vnitrostátní a unijní úrovni vede k závažným narušením trhu; vzhledem k tomu, že Komise uznala tyto nedostatky a pracuje na tom, aby posílila ustanovení o ex-ante posuzování smluv týkajících se plynu;

Y.  vzhledem k tomu, že pouze do odvětví energie je zapotřebí investovat do roku 2020 přes jeden bilion EUR a vzhledem k tomu, že u každého eura neinvestovaného do energetické infrastruktury do roku 2020 bude po roce 2020 k dosažení téhož cíle zapotřebí 4,30 EUR, což by nepřípustně zatížilo budoucí generace;

Z.  vzhledem k tomu, že EU musí umožnit financování těchto investic za pomoci všech existujících veřejných (strukturální fondy, Evropská investiční banka) i soukromých prostředků, prostřednictvím využití úspor domácností a dlouhodobých kapacit investorů (penzijních fondů a pojišťoven) a díky vytvoření nové finanční kapacity EU;

AA.  vzhledem k tomu, že ceny energie pro průmysl v EU jsou před zohledněním výjimek z daně nebo poplatků pro odvětví s vysokou spotřebou energie více než dvakrát vyšší než v USA a v Rusku, o 20 % vyšší než v Číně, avšak o 20 % nižší než v Japonsku;

AB.  vzhledem k tomu, že evropský průmysl stále trpí významnou konkurenční nevýhodou, pokud jde o ceny plynu, a to zejména vzhledem k indexu cen ropy, který je obsažen v dlouhodobých smlouvách s Ruskem;

AC.  vzhledem k tomu, že cenové rozdíly oproti jiným ekonomikám mohou negativně dopadat na konkurenceschopnost našeho průmyslu, zejména pak na energeticky náročná průmyslová odvětví;

AD.  vzhledem k tomu, že ceny energie jsou klíčové k dosažení cílů 20% reindustrializace EU do roku 2020;

AE.  vzhledem k tomu, že podniky z EU působící v odvětví obnovitelných zdrojů energie, z nichž mnoho je malými a středními podniky, zaměstnávají 1,2 milionu osob v Evropě a podílejí se v celosvětovém měřítku ze 40 % na všech patentech v oblasti technologií využívajících obnovitelné zdroje, díky čemuž má EU a ve světovém měřítku vedoucí postavení; vzhledem k tomu, že toto vedoucí postavení musí být do budoucna zachováno prostřednictvím důkladné strategie EU pro obnovitelné zdroje energie;

AF.  vzhledem k tomu, že i přes její celosvětové prvenství u investic do obnovitelných zdrojů energie předvídá celosvětový energetický výhled z roku 2014, že se do roku 2040 zvýší celosvětová poptávka po energii o 37 % a poptávka po uhlí o 15 %; vzhledem k tomu, že v EU má být tento nárůst výrazně nižší v důsledku vysoce úspěšných zlepšení energetické účinnosti;

AG.  vzhledem k tomu, že ztráty na veřejném užitku z důvodu neefektivnosti trhu EU s plynem překračují mj. kvůli nedostatečné infrastruktuře, nízké míře tržní likvidity a transparentnosti 11 miliard EUR ročně;

AH.  vzhledem k tomu, že jednotný trh s energií, který by byl ekonomicky i fyzicky integrovanější, by mohl významně zvýšit efektivitu;

AI.  vzhledem k tomu, že maloobchodní trh s energií v EU v současné době nefunguje řádně, neboť v mnoha členských státech mají spotřebitelé příliš malý výběr mezi dodavateli; vzhledem k tomu, že politika EU v oblasti hospodářské soutěže by měla řešit otázky koncentrace trhu, aby spotřebitelům umožnila měnit dodavatele, a tím posílila hospodářskou soutěž a snížila ceny; vzhledem k tomu, že je třeba věnovat pozornost riziku pro méně informované občany, u nichž je menší pravděpodobnost, že porovnají nabídky a změní dodavatele, což povede k tomu, že budou i nadále platit zastaralé nekonkurenceschopné tarify;

AJ.  vzhledem k tomu, že úplná realizace integrovaného evropského trhu s energií, pokud se jedná o plyn a elektřinu, má zásadní význam pro energetickou bezpečnost a pro kroky směřující k vytvoření energetické unie; vzhledem k tomu, že Komise má za úkol zajistit, aby všechny členské státy prováděly a dodržovaly všechny části třetího energetického balíčku, jehož cílem je integrovaný trh s elektřinou a plynem;

AK.  vzhledem k tomu, že dosažení cíle 10% vzájemného propojení a zajištění lepší přeshraniční přenosové kapacity pro elektrickou energii a plyn, jakož i další posílení stávající sítě, zvýší energetickou bezpečnost, umožní lepší integraci výroby energie z obnovitelných zdrojů a vyrovná nabídku a poptávku mezi členskými státy, přičemž současně podpoří cenovou konvergenci ve prospěch spotřebitelů;

AL.  vzhledem k tomu, že od prohloubené regionální spolupráce mezi členskými státy se očekává také konvergence a optimalizace nákladů;

AM.  vzhledem k tomu, že energetické společenství je nástrojem k rozšíření vnitřního trhu s energií na země sousedící s EU, čímž přispívá k vytváření celoevropského energetického prostoru založeného na společných zásadách a právním státu;

AN.  vzhledem k tomu, že energetická unie odráží opakované výzvy Evropského parlamentu na ustavení skutečného celoevropského energetického společenství, které by bylo založeno na silném společném trhu s energií, koordinaci nákupů energie mimo EU a na společném evropském financování výzkumu a inovací v oblasti nových udržitelných energetických technologií;

AO.  vzhledem k tomu, že vnější dimenze energetické politiky EU by měla být koherentnější a dosud nevyužívá v plné míře svůj potenciál, pokud se jedná o zabezpečení dodávek energie a konkurenceschopnost Unie;

AP.  vzhledem k tomu, že 33 projektů infrastruktury vymezených v rámci evropské strategie energetické bezpečnosti by mělo být doplněno silnějším zaměřením na modernizaci elektrické distribuční sítě a na přechod od uhlí a plynu k biomase v zájmu lepšího zabezpečení dodávek;

AQ.  vzhledem k tomu, že se obecně uznává, že zachycování a ukládání CO2 může být rozhodujícím příspěvkem v boji proti změně klimatu a že konkrétně může pomoci snížit náklady na přechod k trhu s dekarbonizovanou energií a k nízkouhlíkové ekonomice;

AR.  vzhledem k tomu, že klíčovými podněty pro energetickou unii jsou diverzifikace dodávek, dokončení vnitřního trhu s energií, zvýšení energetické účinnosti a úspor energie, další rozvoj evropských zdrojů energie, včetně obnovitelných zdrojů, a činnosti v oblasti výzkumu a vývoje;

AS.  vzhledem k tomu, že by mělo být propagováno a podporováno využívání vlastních konvenčních zdrojů ropy a plynu v plném souladu s acquis EU, a to jak v tradičních oblastech produkce (např. Severní moře), tak v nově objevených oblastech (např. východní Středomoří či Černé moře);

AT.  vzhledem k tomu, že domácí zdroje energie musí být vždy udržitelné a bezpečné;

AU.  vzhledem k tomu, že EU usiluje o zvýšení příspěvku průmyslových odvětví k HDP Unie o celých 20 % do roku 2020 a že konkurenceschopné úrovně cen energie a větší produktivita energie budou pro dosažení tohoto cíle nezbytné;

Dimenze energetické unie

1.  vítá sdělení Komise s názvem „Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“; bere na vědomí, že Komise vyzdvihla pět pilířů energetické unie; trvá na tom, že politiky realizované v rámci těchto pilířů musí vždy přispívat k zajišťování bezpečnosti dodávek energie, dekarbonizaci a dlouhodobé udržitelnosti hospodářství a musí rovněž zajišťovat finančně dostupné a konkurenceschopné ceny za energie;

2.  znovu připomíná, že energie je veřejný sociální statek a že EU by se proto měla úzce zaměřit na otázku energetické chudoby a prosazovat opatření k řešení tohoto problému; trvá proto na tom, že energetická unie by měla zajišťovat rovný přístup k energii pro všechny, přispívat k dostupným cenám energie ku prospěchu spotřebitelů, podporovat propojení a energetické infrastruktury, které mají strategickou úlohu ve prospěch občanů, a posílit regulaci;

3.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že všechny legislativní návrhy, které jsou součástí energetické unie, budou předkládány v souladu s řádným legislativním postupem, tj. s plnohodnotným zapojením Evropského parlamentu a se zajištěním účinného demokratického dohledu; očekává, že rámec řízení energetické unie pro období po roce 2020 bude ambiciózní, spolehlivý, transparentní, demokratický, bude plně podporovat začlenění Evropského parlamentu a zajistí naplnění cílů v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030, zejména pak plným provedením, vymáháním a aktualizací stávajících právních předpisů v oblasti klimatu a energetiky; žádá Komisi, aby každoročně předkládala zprávu o zavádění energetické unie, včetně podrobných informací o provádění právních předpisů v oblasti energetiky a pokroku v naplňování cílů pro léta 2020 a 2030, aniž by tím byly dotčeny ostatní povinnosti týkající se podávání zpráv, a aby vypracovala a aktualizovala soubor klíčových ukazatelů, jež mají být součástí zprávy a na jejichž základě by mělo být možné posoudit pokrok v otázce energetické unie; příslušné ukazatele by mohly mimo jiné zahrnovat propojovací kapacitu, integraci trhu, omezení dovozu energie, úroveň diverzifikace, ceny energie a náklady na energii, rozvoj výroby energie v komunitním a lokálním vlastnictví a úroveň energetické chudoby a zranitelnosti; všímá si závěrů ze zasedání Rady pro energetiku ze dne 26. listopadu 2015 týkající se správy systému energetické unie, a žádá Komisi, aby Parlamentu a Radě co nejdříve předložila legislativní návrh, který zohlední závěry Rady i názory Parlamentu vyjádřené v této zprávě; souhlasí se závěry Rady, a sice, že by se národní plány pro oblast energetiky a klimatu pro období let 2021 až 2030 neměly zaměřovat pouze na splnění cílů stanovených pro rok 2030, ale měly by rovněž brát v potaz dlouhodobé hledisko, konkrétně cíl, který přijala EU, a to snížit do roku 2050 emise o 80–95 % ve srovnání s rokem 1990;

4.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly dlouhodobé energetické strategie, které by vycházely z dlouhodobého cíle, jímž je dosažení snížení emisí skleníkových plynů o 80–95 % do roku 2050, přičemž podobné úsilí by měli vynaložit i největší světoví znečišťovatelé;

5.  uznává nezadatelnost rozhodnutí o energetických otázkách, která jsou přijata ve vnitrostátních referendech;

6.  zdůrazňuje, že energetická unie by měla přijmout komplexní přístup zaměřený na rozměry, jako je docílení plně integrovaného vnitřního trhu s energií, bezpečnost dodávek energie, nejlepší využívání energetických zdrojů EU, zmírnění poptávky po energii, snížení emisí skleníkových plynů založené především na obnovitelných zdrojích energie a celounijní trh s uhlíkem, jakož i výzkum a inovace, které by se zaměřovaly na získání vedoucí pozice v oblasti energetických technologií; zdůrazňuje, že v centru energetické unie by měli stát občané, kterým by se mělo dostat bezpečných, udržitelných a finančně dostupných energií;

7.  bere na vědomí nedostatečné cíle Evropské rady v oblasti klimatu a energetiky stanovené pro rok 2030, konkrétně snížit emise skleníkových plynů o 40 %, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů v rámci evropské skladby zdrojů energie na 27 % a zvýšit energetickou účinnost o 27 %; připomíná, že Parlament opakovaně vyzval k přijetí závazných cílů v oblasti klimatu a energetiky, a sice ke snížení domácích emisí skleníkových plynů nejméně o 40 %, dosažení 30 % podílu obnovitelných zdrojů a 40% energetické účinnosti do roku 2030, které by měly být provedeny prostřednictvím jednotlivých národních plánů;

Energetická bezpečnost, solidarita a důvěra

8.  vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivně prosazovaly udržitelnější a konkurenceschopnější ceny dovážených energií a náklady na tyto energie pro evropské občany a podniky prostřednictvím diverzifikace dodávek (zdrojů energie, dodavatelů a přepravních tras); za tímto účelem vyzývá Komisi, aby podporovala výstavbu příslušných prioritních koridorů energetické infrastruktury, jak jsou uvedeny v příloze I nařízení o hlavních směrech pro transevropské energetické sítě (nařízení TEN–E) a v části II přílohy I nařízení, kterým se vytváří nástroj pro propojení Evropy (nařízení CEF), se zvláštním důrazem na členské státy s vysokou mírou závislosti; vyzývá Komisi, aby upřednostňovala stávající domácí kapacity, včetně evropských zdrojů energie;

9.  uznává, že projekty, které jsou v současné době zahrnuty do seznamu projektů společného zájmu, nestačí k dosažení evropského cíle propojení Iberského poloostrova a kontinentální Evropy; naléhavě vyzývá regionální skupinu TEN-E a Komisi, aby stanovily další projekty, které mají být zahrnuty do příštího seznamu projektů společného zájmu pro rok 2015, s cílem významně posílit kapacitu propojení mezi Španělskem a Francií;

10.  zdůrazňuje, že pro zajištění bezpečnosti dodávek jak v běžných podmínkách, tak i v případě mimořádných událostí, i pro zajištění dodávek energie z konkurenceschopných zdrojů ke spotřebitelům v celé Evropské unii a energetickém společenství má zásadní význam dobře rozvinutá a plně integrovaná infrastruktura umožňující lepší diverzifikaci dodávek a přeshraničních toků;

11.  zdůrazňuje, že středomořský region má díky významným zásobám zemního plynu v severoafrických zemích a nedávnému objevení ložisek zemního plynu ve východním Středomoří příležitost stát se pulzujícím střediskem potrubních sítí přepravujících zemní plyn do Evropy; vyzývá k vytvoření středomořského plynárenského uzlu s navýšenými kapacitami pro zkapalněný zemní plyn; podtrhuje, že by EU měla využít příležitostí, jež jsou s těmito zásobami zemního plynu spojené, k posílení své energetické bezpečnosti;

12.  zdůrazňuje, že všechny projekty EU v oblasti infrastruktury usilující o diverzifikaci zdrojů, dodavatelů a přepravních tras energie musí být plně v souladu s právními předpisy EU v oblasti klimatu a energetiky a s dlouhodobými cíli a prioritami, včetně energetické bezpečnosti EU, a musí zajišťovat intenzivní a účinné využívání stávající energetické infrastruktury a přepravních tras do EU; vyzývá Komisi, aby investice do zmírnění poptávky po energii, například do fondu budov, považovala za způsobilé projekty;

13.  zdůrazňuje, že na dodavatele energie pocházející ze třetích zemí se musí vztahovat acquis EU, zejména pak právní předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže a státní podpory, v míře, v níž jsou činní na společném trhu, a vyzývá Komisi, aby prosazovala právní předpisy EU všemi dostupnými prostředky s cílem zajistit volný tok energie do EU a zabránit narušením vnitřního trhu;

14.  zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité, aby EU ukončila izolaci členských států a regionů vůči vnitřnímu trhu s energií, která se prokázala při zátěžových testech týkajících se plynu, které provedla Komise; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby tyto testy prováděla pravidelně; domnívá se, že EU by měla přednostně pomáhat těmto nejzranitelnějším zemím diverzifikovat jejich zdroje a trasy pro dodávky energie; vyzývá v této souvislosti členské státy a Komisi, aby bezodkladně provedly doporučení zátěžových testů týkajících se plynárenské soustavy; doporučuje, aby Komise zvážila provedení zátěžových testů týkajících se přenosové soustavy elektřiny s cílem získat přehled o celkové odolnosti trhu s energií; zdůrazňuje, že tyto zátěžové testy by měly ukázat zejména stav, kapacitu a odolnost celé vnitrostátní přenosové soustavy a současně i úroveň kapacity přeshraničního propojení a že následná doporučení vypracovaná na základě těchto zátěžových testů musí zahrnovat úplné posouzení dopadu vnitrostátních plánů i unijních cílů pro řešení veškerých z nich vyplývajících opatření;

15.  v souvislosti s budoucí energetickou unií konstatuje, že kvantitativní a kvalitativní bezpečnost dodávek energie a konkurenceschopnost patří k nejnaléhavějším otázkám, které od členských států vyžadují, aby na úrovni EU zlepšily koordinaci a spolupráci se svými sousedy při vypracovávání svých energetických politik; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby posoudila, jak by bylo možné zlepšit stávající architekturu vnitrostátních preventivních opatření a opatření reagujících na mimořádné události na regionální a unijní úrovni;

16.  má za to, že vnitrostátní kapacitní mechanismy by měly být používány pouze jako poslední možnost, jakmile byly zváženy všechny ostatní možnosti, jako například posílení propojení se sousedními zeměmi, opatření na straně poptávky a jiné formy integrace regionálního trhu;

17.  domnívá se, že energetická unie s sebou nese jednotné vystupování při jednáních s třetími zeměmi; vyzývá Komisi, aby provedla analýzu vhodnosti a potenciální struktury dobrovolného mechanismu pro kolektivní nakupování, jeho dopadu na fungování vnitřního trhu s plynem a na dotčené podniky a jeho přínosu k zajištění bezpečnosti dodávek plynu; konstatuje, že vzhledem k tomu, že existuje několik modelů mechanismu pro kolektivní nakupování, je třeba se touto otázkou dále zabývat a určit nejlepší tržní model vhodný pro dotčené regiony EU a dodavatele a také podmínky, za nichž lze dobrovolný mechanismus pro kolektivní nakupování zavést; domnívá se, že koordinace stanovisek a kolektivní nakupování plynu by měly být zahájeny na regionální úrovni; mezitím doporučuje, aby Komise a sekretariát energetického společenství podporovaly ty členské státy EU a smluvní strany energetického společenství, které si přejí sjednat smlouvy o energii na dobrovolném základě v souladu s acquis EU pro vnitřní trh a pravidly EU a Světové obchodní organizace v oblasti hospodářské soutěže, a zajistily ochranu informací, jež mají z obchodního hlediska citlivou povahu; zdůrazňuje, že smlouvy o energii musí být založeny na tržních cenách a hospodářské soutěži;

18.  vyzývá Komisi a místopředsedkyni, vysokou představitelku, aby zavedly komplexní rámec pro vnější rozměr energetické unie se zvláštním důrazem na podporu strategických partnerství s producentskými a tranzitními třetími zeměmi, zejména v rámci evropské politiky sousedství a s ohledem na politiky rozšíření, a to na základě sdílených společných hodnot a při zohlednění stávající situace, v níž se nachází regionální spolupráce; v zájmu posílení dialogu a spolupráce ve věci ropy a zemního plynu, energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů, obchodu a propojení energetické unie s externími energetickými infrastrukturami by měla být zvážena a prověřena předchozí a nová strategická partnerství;

19.  zdůrazňuje, že skutečně společná vnější energetická politika EU by měla jít ruku v ruce s její společnou zahraniční a bezpečnostní politikou; v této souvislosti naléhavě vyzývá k zajištění lepší koordinace mezi místopředsedkyní, vysokou představitelkou a příslušnými komisaři v zájmu posílení soudržnosti vnějších politik EU v oblasti energetické bezpečnosti; vyzývá proto Komisi k vytvoření silnějšího seskupení pod vedením místopředsedkyně, vysoké představitelky, která bude mít postavení osoby pověřené koordinací těchto politik;

20.  vyzývá Komisi, aby zřídila reflexní skupinu na vysoké úrovni pro otázky energetické bezpečnosti, zahraniční politiky a energetické unie se silným zastoupením a zapojením Parlamentu a zúčastněných společenských subjektů, a to za účelem vypracování seriózních scénářů možného dlouhodobého vývoje nabídky a poptávky a spolupráce s externími partnery, zejména pokud jde o budování kapacit a výměnu technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti a vztahy mezi energetikou a lidskými právy;

21.  vyjadřuje znepokojení nad navrhovaným zdvojnásobením kapacity plynovodu Nordstream a možnými dopady na energetickou bezpečnost a diverzifikaci dodávek a zásadu solidarity mezi členskými státy; v souvislosti s probíhajícími třístrannými rozhovory mezi EU, Ukrajinou a Ruskem zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit dlouhodobé dodávky energie na Ukrajinu a přes Ukrajinu;

22.  zdůrazňuje, že zlepšením energetické účinnosti v EU by se snížilo riziko závislosti, a posílila by se tak vyjednávací pozice EU v energetické oblasti;

23.  zdůrazňuje, že je nezbytné zvýšit transparentnost dohod v oblasti energetiky, čehož by mohlo být dosaženo posílením role Komise v jednáních, která se týkají energií a zahrnují jeden nebo více z členských států a třetích zemí, zejména stanovením požadavku, aby se Komise jako pozorovatel účastnila všech jednání s cílem posílit pozici jednotlivých členských států při jednáních s dodavateli ze třetích zemí, a omezit tak rizika, že určitý dodavatel zneužije svého dominantního postavení; kromě toho konstatuje, že Komise by měla provádět předběžná a následná posouzení, přičemž by měla plně respektovat informace, jež mají z obchodního hlediska citlivou povahu, a sestavit výčet povolených a zakázaných ujednání těchto dohod, jako jsou například ustanovení o zákazu vývozu, místu určení, o povinnosti úhrady bez ohledu na odběr (take-or-pay), propojení cen plynu s indexem ropy nebo ustanovení zakazující třetí straně poskytovat dodávky energie pod podmínkou získání preferenčního přístupu k infrastruktuře pro přenos energie v EU; poukazuje na to, že podle čl. 13 odst. 6 písm. a) nařízení (EU) č. 994/2010, pokud členské státy uzavírají se třetími zeměmi nové mezivládní dohody, které mají dopad na rozvoj plynárenských infrastruktur a dodávek plynu, jsou povinny uvědomit o nich Komisi, aby mohla posoudit stav zabezpečení dodávek na úrovni EU; vyzývá Komisi, aby v rámci revize nařízení o bezpečnosti dodávek plynu předložila i návrh rozhodných ustanovení o předběžném posouzení komerčních smluv týkajících se dodávek plynu;

24.  zdůrazňuje, že Komise musí být informována o všech budoucích mezivládních dohodách uzavíraných se zeměmi mimo EU, a to v souladu s rozhodnutím č. 994/2012/EU, kterým se zavádí mechanismus výměny informací o mezivládních dohodách mezi členskými státy a třetími zeměmi v oblasti energetiky, před jejich podpisem, aby bylo možné ověřit jejich soulad s právními předpisy EU, a zejména se třetím energetickým balíčkem, a skutečnost, že neohrožují zabezpečení EU, pokud jde o dodávky energie; zdůrazňuje, že takové diskuse a konzultace musí sloužit jako nástroj k posílení vyjednávací pozice členských států EU a společností, přičemž je nezbytné plně respektovat informace, jež mají z obchodního hlediska citlivou povahu; domnívá se, že takovými diskusemi a konzultacemi by v žádném případě neměla být dotčena podstata ani obsah těchto dohod, ale že by tyto diskuse a konzultace měly zajistit, aby dohody byly v souladu se všemi příslušnými právními předpisy Unie a v nejlepším zájmu společností a dotčených členských států; vyzývá Komisi, aby přezkoumala rozhodnutí č. 994/2012/EU s cílem posílit odpovídajícím způsobem mechanismus výměny informací a úlohu Komise;

25.  vyzývá Komisi, aby vypracovala vzorovou smlouvu a pokyny, včetně orientačního výčtu nepatřičných ustanovení, čímž by příslušným orgánům a společnostem poskytla vodítko, jak jednat při uzavírání takových smluv; vyzývá členské státy, aby zesílily svou spolupráci na mechanismu výměny informací v souvislosti s mezivládními dohodami se třetími zeměmi v oblasti energetiky a zvýšily transparentnost a využily pákového efektu své vyjednávací síly vůči třetím zemím, a zajistily tak dostupnější energii pro evropské spotřebitele; dále naléhavě vyzývá Komisi, aby nadále každého čtvrt roku zveřejňovala posouzení smluvních podmínek, např. průměrných dovozních cen;

26.  zdůrazňuje, že v zájmu zajištění rovných podmínek a posílení vyjednávací pozice společností EU vůči vnějším dodavatelům by měly být základní prvky příslušných smluv transparentnější a měly by být souborně a pravidelně poskytovány příslušným orgánům, aby byly k dispozici všechny nezbytné informace, které mohou příslušné orgány i společnosti využít pro svá příští jednání, přičemž je třeba respektovat důvěrný charakter citlivých informací; domnívá se, že by to pomohlo zajistit ve smlouvách o energiích skutečnou hospodářskou soutěž, předcházet zneužívání dominantního postavení třetími zeměmi a zajistit soulad s právními předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže;

27.  vyzývá Komisi, aby stanovila konkrétní opatření pro snížení závislosti na dovozu energie, sledovala míru diverzifikace dovozů a pravidelně zveřejňovala zprávy o pokroku, kterého bylo v tomto směru dosaženo;

28.  zdůrazňuje, že je důležité zvyšovat podíl evropského průmyslu a technologií v rámci celého řetězce výroby energie, který zahrnuje nejen suroviny, ale i výrobu, rafinaci, skladování, dopravu a distribuci, neboť se jedná o rozhodující prvky při snižování závislosti EU na dovozu energií;

29.  má za to, že diverzifikace skladby zdrojů energie členských států, která vychází z jejich příslušného potenciálu, životního prostředí, zeměpisné polohy, zkušeností, know-how, ekonomických nákladů a potřeb a současně přispívá k dosažení společných cílů strategie a politik v oblasti energetiky a klimatu, je přínosem pro EU jako celek, neboť posiluje její odolnost vůči narušení dodávek, umožňuje nákladově optimální volbu zdrojů energie, rozvoj rozličných technologií a jejich konkurenceschopnost na trhu, čímž vede k poklesu energetických nákladů; tvrdí však, že vnitrostátní diverzifikace nesmí představovat překážku pro jednotný trh a že členské státy musí postupovat zcela v souladu s pravidly pro státní podporu, provádět vhodné investice do svých vnitrostátních přenosových infrastruktur a zajišťovat vysokou úroveň vzájemného propojení a odolnosti svých vnitrostátních energetických systémů s cílem zajistit splnění cílů Unie v oblasti energetické bezpečnosti a energetického trhu;

30.  má za to, že Unie může zvýšit svou energetickou bezpečnost a snížit svou závislost na určitých dodavatelích a palivech zvýšením energetické účinnosti, jakož i co nejlepším využíváním evropských zdrojů energie, v souladu s cíli EU v oblasti energetické bezpečnosti, životního prostředí a klimatu a s právními předpisy v oblasti zdraví a bezpečnosti a s přihlédnutím ke zvláštním podmínkám členských států, pokud jde o jejich skladbu zdrojů energie, a s cílem zamezit zbytečné regulační zátěži a dodržovat zásadu proporcionality; zdůrazňuje, že by ze zásady neměla být diskriminována žádná paliva nebo technologie, které přispívají k energetické bezpečnosti a dosažení cílů v oblasti klimatu;

31.  vyzývá Komisi, aby usnadnila účinné využívání všech stávajících schémat financování ze zdrojů EU, včetně Evropského fondu pro strategické investice, s cílem přilákat investice do hlavních projektů energetické infrastruktury, výzkumu a inovací v oblasti energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů a rozvoje evropských domácích kapacit s cílem dosáhnout cílů v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030, které vycházejí z přístupu poměřujícího náklady a přínosy, jenž je technologicky neutrální a který upřednostňuje internalizaci externích nákladů;

32.  vyzývá k rychlé mobilizaci zdrojů pro financování projektů společného zájmu, aby bylo možné budovat nezbytnou infrastrukturu a poskytovat bezproblémové a spolehlivé energetické dodávky, které nepodléhají žádné formě politického nátlaku z oblastí mimo EU;

33.  zdůrazňuje, že Evropský fond pro strategické investice (EFSI) by měl fungovat jako mechanismus pro přeměnu infrastrukturních investic na třídu plně likvidních aktiv s dluhopisy, které mohou být slučovány a obchodovány na evropských i globálních trzích; dále konstatuje, že institucionální investoři, jako např. pojišťovny nebo penzijní fondy, kteří přirozeně tíhnou k dlouhodobým investicím do nemovitých aktiv, budou jevit zájem pouze o standardizované investiční produkty a solidní projekty, které mohou představovat záruku spolehlivého obchodu;

34.  vyzývá Komisi, a zejména GŘ TRADE, aby neupouštěly od vytvoření samostatné energetické kapitoly v dohodě o transatlantickém obchodním a investičním partnerství s cílem odstranit celní i necelní překážky obchodu ze strany USA, které se týkají zkapalněného zemního plynu (LNG) a ropy, a rovněž omezit neopodstatněná protekcionistická opatření, což by mohlo přispět k rozvoji konkurenceschopnějšího prostředí pro evropské podniky tím, že se sníží rozdíl v nákladech na energii na obou stranách Atlantiku; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu rovněž zajistila, že tato energetická kapitola bude obsahovat i ustanovení o prohloubení spolupráce mezi výzkumnými programy financovanými vládami EU a USA, což se týká zejména programu USA ARPA-E;

35.  poukazuje na to, že obchodní politika EU by se měla zaměřovat na zvýšení energetické bezpečnosti v souladu s článkem 194 SFEU a na diverzifikaci evropské skladby zdrojů energie a snižování závislosti na jediném externím dodavateli či jediném zdroji dodávek a současně respektovat příslušné rozdělení pravomocí stanovené ve Smlouvě;

36.  vyzývá Komisi, aby zajistila přísnější monitorování postupů, které narušují hospodářskou soutěž, a antidumpingová opatření na ochranu evropského odvětví energetiky před nekalým dovozem ze třetích zemí;

37.  vyjadřuje politování nad tím, že se v Radě zastavily diskuse o modernizaci nástrojů na ochranu obchodu navzdory tomu, že Parlament vyjádřil přísnějším opatřením proti nekalému dovozu ze třetích zemí důraznou podporu;

38.  vyzývá Radu, aby pokročila v modernizaci nástrojů na ochranu obchodu a zajistila tak, aby evropský zpracovatelský průmysl, zejména průmysl vyrábějící turbíny, solární panely, vysoce kvalitní ocel a stavební materiály, mohl v plné míře využít energetického přechodu;

39.  zdůrazňuje význam ustanovení obchodních dohod, která se týkají technologické spolupráce a služeb v oblasti energetické účinnosti a decentralizované výroby energie z obnovitelných zdrojů, včetně údržby a vývoje softwaru; poukazuje na to, že snižování emisí uhlíku je společným cílem EU a řady partnerských zemí, regionů a měst;

40.  vyzývá Komisi, aby prostřednictvím nástrojů mezinárodního obchodu pobízela rozvojové země k diverzifikaci své výroby energie, a aby podporovala výrobu solární energie zejména v oblasti jižního sousedství EU;

41.  vítá jednání o „iniciativě zeleného zboží“ mezi EU a 13 dalšími členy WTO, jež se týká produktů, služeb a technologií, které přispívají k zelenému růstu, k ochraně životního prostředí, ke klimatickým opatřením a k udržitelnému rozvoji, a vyzývá k uzavření rozhovorů do konce roku 2015 na ministerské konferenci WTO v Nairobi;

42.  zdůrazňuje, že jednání o dohodě o environmentálním zboží se musí opírat o definici environmentálního zboží, která je v souladu s politikami EU, a neměla by být v rozporu s opatřeními pro rozvojové země přijatými v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC);

43.  vyzývá Komisi, aby i nadále prosazovala vytvoření systému výměny energie mezi EU a USA s ohledem na stávající i budoucí vývoj v oblasti výzkumu, inovací a udělování licencí pro rozvodné soustavy, např. vedení vysokého napětí, jehož cílem bude rozvoj globální sítě pro sdílení obnovitelných zdrojů energie;

44.  zdůrazňuje, že posílené energetické společenství by mělo být stěžejním nástrojem vnější dimenze energetické politiky EU, a vyzývá Komisi, aby na základě zprávy reflexní skupiny na vysoké úrovni předložila konkrétní návrhy na reformu energetického společenství;

45.  vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily činnosti energetického společenství, především v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti pro lepší zabezpečení energetických dodávek, a to mimo jiné lepším prováděním a prosazováním právních předpisů EU, jako např. v souvislosti s cíli pro rok 2020 a 2030, a zejména pak lepší správou, zjednodušením postupů a lepším využíváním nástrojů IT zaměřených na snížení administrativní zátěže, posílením jejích orgánů, a to i pokud jde o zřízení Parlamentního shromáždění energetického společenství, a provedením klíčových projektů v oblasti infrastruktury, jako např. projektů týkajících se přeshraničních obousměrných propojovacích systémů vedení, s cílem zajistit lepší integraci unijního trhu s energií a mechanismů pro zabezpečení dodávek, aniž by bylo třeba zavádět vnitrostátní kapacitní trhy, které narušují účinnost vnitřního trhu s energií;

46.  zdůrazňuje potřebu posílit evropsko-středomořskou spolupráci v oblasti plynu, elektrické energie, energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie; žádá Komisi, aby urychlila vytvoření evropsko-středomořské platformy pro otázky plynu;

Plně integrovaný evropský trh s energií

47.  má za to, že budoucí energetická unie musí zakotvit volný tok energie v rámci EU a zemí energetického společenství;

48.  zdůrazňuje, že páteří budoucí energetické unie musí být plně funkční, propojený vnitřní trh s energií, který poskytuje zajištěnou, bezpečnou, spravedlivě distribuovanou, sociálně a environmentálně zodpovědnou, účinnou, konkurenceschopnou, cenově dostupnou a udržitelnou energii prostřednictvím plně funkčních, bezpečných a odolných přenosových soustav, jakož i snižování poptávky po energii s cílem umožnit podnikům a spotřebitelům v EU přístup k plynu a elektřině a vytápění a chlazení co nejudržitelnějším, nejúčinnějším, nejdemokratičtějším a nákladově nejefektivnějším způsobem; domnívá se proto, že by se mělo usilovat o další rozšiřování stávajících oblastí trhu; domnívá se, že je naprosto nezbytné podporovat integraci výrobců-spotřebitelů v rámci trhu a sítě EU; upozorňuje na vážné nedostatky, které pociťují venkovská společenství v celé EU v důsledku nedostatečného propojení energetických sítí;

49.  uznává, že v současnosti jednotný trh s energií v Evropě neexistuje a že fragmentace unijních trhů s energií tak velmi poškozuje konkurenceschopnost a energetickou bezpečnost Evropy;

50.  připomíná, že trhy s energií se odlišují od finančních trhů podkladovými hmotnými aktivy, která v energetice odstraňují systémové riziko; domnívá se, že v této souvislosti je nezbytné uplatňovat finanční nařízení, které se vztahuje taktéž na energetiku, tak, aby rozvoj řádně fungujícího vnitřního trhu s energií nebyl narušen;

51.  zdůrazňuje, že k posouzení skutečné účinnosti a efektivity nákladů je nezbytné zohlednit přímé a vnější náklady různých zdrojů energie a dopad všech forem zásahů ze strany státu na jejich soutěžní postavení v porovnání s ostatními zdroji;

52.  je toho názoru, že tržní mechanismy musí být doplněny o reálné a ambiciózní mechanismy v oblasti zabezpečení dodávek a mechanismy solidarity, které souvisejí např. s účinnějším řízením krizí na regionální úrovni a úrovni EU, s přijetím ambiciózních opatření na úsporu energie, s optimalizovaným využitím infrastruktur pro zkapalněný zemní plyn a skladovacích zařízení pro plyn, a to především za účelem zabezpečení dodávek energie na regionální úrovni, přičemž tyto mechanismy by měly být zohledněny v právních předpisech EU, včetně nařízení o bezpečnosti dodávek plynu, jež je třeba co nejdříve přezkoumat;

53.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily plné provádění a prosazování stávajících právních předpisů EU týkajících se státní podpory, energie, životního prostředí a klimatu; zejména požaduje, aby bylo posouzeno provedení třetího energetického balíčku a jeho přínosů pro spotřebitele; žádá, aby byly odstraněny výjimky z třetího energetického balíčku a byly urychleně přijaty a provedeny kodexy a pokyny týkající se evropské sítě;

54.  vyzývá Komisi, aby přidělila větší množství finančních prostředků Agentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů ACER, a zdůrazňuje, že by měla být zmocněna k přijetí dalších zaměstnanců, aby se tak umožnilo plné a účinné zavedení sledování energetických trhů v zájmu zajištění integrity a transparentnosti v obchodování s energií a dodržování nařízení o integritě a transparentnosti trhu s energií (REMIT), což je podmínkou řádného fungování vnitřního trhu EU s energií; konstatuje, že pravomoci agentury ACER by měly být ve vztahu k Evropské síti provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E), Evropské síti provozovatelů plynárenských přepravních soustav (ENTSO-G) a dalším subjektům vykonávajícím nezbytné funkce v EU posíleny, aby se zajistilo, že může plnit své úkoly uvedené v příslušných právních předpisech EU, a domnívá se, že agentura by měla spolupracovat se sdruženími provozovatelů distribučních soustav, spotřebitelskými organizacemi a dalšími skupinami občanské společnosti;

55.  znovu zdůrazňuje význam odděleného vlastnictví, jak jej stanoví třetí energetický balíček; vyzývá Komisi, aby posoudila, do jaké míry národní regulační orgány prosazují podmínky popsané ve stanoviscích Komise k certifikaci provozovatelů přenosových soustav;

56.  lituje, že sítě provozovatelů ENTSO-E a ENTSO-G jsou příliš závislé na přídělech z rozpočtu vnitrostátních provozovatelů přenosových soustav, což ohrožuje jejich schopnost jednat jako evropští aktéři;

57.  vyzývá Komisi, aby posílila regulaci činností energetických burz a plynových uzlů spojených s trhem a dozor nad těmito činnostmi;

58.  zdůrazňuje, že v zájmu posílení naší energetické solidarity v případě mimořádné události a v zájmu posílení odolnosti vůči narušení dodávek musí být kdykoli možné realizovat vývoz plynu a elektřiny; konstatuje v této souvislosti, že fungování stávajících systémů přeshraničních přenosů často brání rozhodnutí vnitrostátních provozovatelů přenosových soustav; vyzývá proto agenturu ACER, aby na tento problém kladla ve svých výročních monitorovacích zprávách o dohledu nad trhem větší důraz;

59.  poukazuje na to, že plně fungující vnitřní trh s energií nebude dokončen, pokud budou existovat členské státy, jejichž elektrizační soustavy budou závislé na provozovatelích ze třetích zemí, a zdůrazňuje, že je důležité a nezbytné zajistit, aby do roku 2025 došlo k synchronnímu připojení pobaltských států ke kontinentální evropské síti;

60.  zdůrazňuje, že vhodně koncipovaná podoba budoucího trhu s elektřinou v EU je naléhavě nutná a musí usilovat o podporu nezbytných investic s cílem zaručit dodávky v dlouhodobém výhledu a o integraci obnovitelných zdrojů energie, která se bude důsledněji opírat o tržní zásady a bude lépe vyhovovat potřebám bezpečnosti sítě, přičemž bude plně zohledňovat měnící se povahu nabídky a poptávky v oblasti energií, rozsáhlejší využívání mikrovýroby, technologií reagujících na poptávku a rostoucí podíl obnovitelných zdrojů; v této souvislosti konstatuje, že je třeba přijmout společné normy pro inteligentní sítě, které představují klíčový prvek pro zajištění stabilních dodávek a volného toku energie přes hranice, a tudíž přispívají k energetické bezpečnosti; dále zdůrazňuje úlohu, kterou rozvoj inteligentnějších energetických sítí a nových zařízení pro skladování energie může hrát při zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie v evropském měřítku a při zajišťování toho, aby tyto infrastruktury byly rozvíjeny společně s regionálními centry pro obnovitelné zdroje energie;

61.  vyzývá členské státy a Komisi, jakož i smluvní strany energetického společenství a sekretariát energetického společenství, aby své úsilí zaměřily na pokrok v oblasti projektů společného zájmu a projektů v zájmu energetického společenství s cílem dosáhnout vytvoření celoevropské supersítě, která bude schopna přenášet energii a plyn mezi zeměmi EU z celé škály zdrojů; domnívá se, že elektrická síť musí být s to směřovat energii z míst jejího přebytku do míst, v nichž je jí nedostatek, čímž umožní trhu okamžitě reagovat v případech, kdy dojde k výpadkům dodávek, vyrovnávat denní a sezónní výkyvy, integrovat energii z obnovitelných zdrojů, zajistit bezpečnost dodávek a posílit evropský trh s energií; domnívá se, že je třeba uvažovat o rychlejším schvalování a povolování projektů a o podpoře modernizace stávajících přenosových struktur; dále zdůrazňuje, že toto úsilí se musí zaměřit zejména na řešení problémů, které vyplývají z energeticky izolovaných oblastí;

62.  vítá své usnesení ze dne 15. prosince 2015 o splnění cíle 10% propojení elektrických sítí – zajištění vhodnosti evropské elektrorozvodné sítě pro rok 2020;

63.  opakuje své odhodlání dosáhnout 10% vzájemného propojení trhu v zájmu dokončení vnitřního trhu s energií v EU a vítá návrh Evropské rady týkající se minimální 15% úrovně elektroenergetických propojení mezi členskými státy do roku 2030; současně uznává, že je důležité i dosáhnout kvantitativního cíle propojení prostřednictvím zajištění dostupnosti stávající vnitrostátní a přeshraniční infrastruktury, aby tak bylo zajištěno účinné využívání evropských zdrojů energie a aby bylo zvýšeno zabezpečení dodávek;

64.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit spolehlivý, stabilní a předvídatelný regulační rámec, který umožní přijímání dlouhodobých závazků a který je nezbytný pro zajištění nových investic do energetické infrastruktury; vyzývá Komisi, aby zkrátila lhůtu pro kvalifikaci projektů jakožto projektů společného zájmu; zdůrazňuje, že je třeba usnadnit zavádění inteligentních distribučních soustav prostřednictvím zrychlených schvalovacích postupů a prostřednictvím politické podpory a úpravy regulačních rámců pro provozovatele sítí, které budou reagovat na měnící se potřeby investic a stimulovat investice do informačních a komunikačních technologií a automatizace stejně jako v případě rozšíření tradičních soustav;

65.  zdůrazňuje, že energetická unie by měla rovněž přispívat k vytvoření „energetické investiční unie“ a zajistit, aby více než 1 trilion EUR z investic, které si v nadcházejících letech vyžádá oživení evropského hospodářství, pocházelo od soukromých a veřejných investorů; konstatuje, že taková „energetická investiční unie“ by měla vytvářet příležitosti pro velké investory, stejně jako individuální spotřebitele a soukromé občany; konstatuje, že pro vytvoření prostředí, které usnadňuje soukromé financování a zajišťuje jeho nejlepší využití, má klíčový význam jistota investora; trvá na tom, že stabilní regulační rámec může být vytvořen jen na základě systému stabilní správy, který zaručuje rovné a stabilní regulační podmínky a podporuje důvěru soukromého sektoru;

66.  zdůrazňuje, že provedení projektů v oblasti strategické infrastruktury přispívá ke střednědobým a dlouhodobým cílům energetické bezpečnosti a je v plném souladu s dlouhodobými závazky EU, pokud jde o dekarbonizaci, a s jejími právními předpisy v oblasti životního prostředí a v jiných souvisejících oblastech;

67.  vyzývá Komisi a členské státy, aby považovaly investice do menších propojovacích vedení plynu a elektřiny spojujících sousedící regiony za stejně důležité jako investice do větších projektů společného zájmu; vyzývá Komisi a členské státy, aby při rozvoji propojovacích vedení úzce spolupracovaly s regionálními orgány;

68.  poukazuje na význam integrace plánování poptávky po energii a její nabídky na úrovni vnitřního energetického trhu Unie, kdy je třeba za prioritní považovat snížení poptávky a decentralizovaná řešení, s cílem dosáhnout nákladově optimálního zabezpečení dodávek a vyhnout se zbytečným nebo předimenzovaným investicím do infrastruktury a nezhodnoceným nákladům;

69.  má za to, že s ohledem na rozsáhlé investice, které vyžadují stárnoucí a nevhodné distribuční sítě a připojení většiny obnovitelných zdrojů energie do distribuční sítě, by Komise a členské státy měly zvážit zvláštní iniciativy, včetně finančních nástrojů, na podporu investic prováděných provozovateli distribučních soustav; rozhodně doporučuje, aby členské státy přiznaly těmto investicím prioritu;

70.  vyzývá Komisi, aby objasnila, jakým způsobem hodlá využít investiční plán skýtající 315 miliard EUR ve spojení s dalšími existujícími fondy s cílem maximalizovat pákový potenciál Evropského fondu pro strategické investice a financovat infrastruktury a projekty potřebné k dokončení energetické unie;

71.  domnívá se, že posílení regionální spolupráce a koordinace politik je zásadním krokem k širší integraci trhu s energií v celé EU; podporuje proto regionální přístup jak mezi členskými státy, tak se smluvními stranami energetického společenství s cílem zajistit zabezpečení dodávek a urychlit integraci trhu, a to včetně dalšího vytváření regionálních center, která mají sloužit ke zvýšení likvidity trhu, zejména v oblasti střední a východní Evropy; zdůrazňuje, že mechanismy spolupráce by mohly zjednodušit politickou spolupráci a spolupráci na trhu s energií a usnadnit společné rozhodování o nezbytných investicích do plynárenských infrastruktur v regionech; má za to, že znalosti a informace v oblastech, jako jsou zařízení na skladování energie a postupy zadávání veřejných zakázek týkajících se zkapalněného zemního plynu (LNG) a propojovacího vedení, by mohly být rozvíjeny společně; uznává důležitou úlohu, kterou sehrávají výměny energie v podpoře likvidního, transparentního a bezpečného obchodování s energií; zdůrazňuje potenciál, který představují přeshraniční projekty jakožto páka pro řešení na úrovni EU;

72.  podporuje integraci energetických systémů kandidátských a potenciálních kandidátských zemí prostřednictvím regionálního přístupu v rámci budoucí evropské energetické unie;

73.  zdůrazňuje, že posílená regionální spolupráce může přispět k větší energetické bezpečnosti, lepšímu plánování infrastruktury, zajištění optimalizace nákladů na začleňování obnovitelných zdrojů i ke snížení nákladů pro spotřebitele;

74.  vítá skutečnost, že Komise přikládá posílení regionální spolupráce velký význam; vyzývá Komisi, aby prověřila a stanovila, jaký je optimální rozsah spolupráce v oblasti sítí (a trhu) pro přenos plynu a elektrické energie v EU; poukazuje na to, že v některých případech mají nejlepší předpoklady k určení toho, co vyžaduje situace na vlastním území, členské státy, zatímco v jiných případech spočívá zřejmá přidaná hodnota ve spolupráci řízené na úrovni EU; poukazuje na to, že však v některých případech bylo zjištěno, že skupiny členských států, jako například pentalaterální energetické fórum, dospěly k výsledkům podstatně rychleji prostřednictvím rozsáhlé regionální spolupráce založené na řešení společných výzev; souhlasí s Komisí, že stávající regionální struktury mohou představovat vzor pro EU jako celek;

75.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh systému řízení makroregionální tržní spolupráce, ve kterém svoji úlohu sehrají rovněž Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty; poukazuje na to, že za účelem dosažení maximální optimalizace nákladů by tento systém regionálního řízení měl vycházet ze stávajících regionálních geografických a tržních entit, konkrétně: i) z Plánu propojení baltského trhu s energií (BEMIP); ii) z koordinačních iniciativ pro jihovýchodní Evropu; iii) z rozšířeného pentalaterálního energetického fóra; iv) z iniciativy zemí v oblasti severních moří týkající se mořských sítí; zdůrazňuje, že je třeba v této souvislosti posílit úlohu agentury ACER;

76.  vyzývá Komisi, aby provedla studie optimalizace nákladů posuzující a kvantifikující přínosy regionální spolupráce ve výše uvedených regionech; domnívá se, že by Komise a dotčené členské státy měly na základě těchto studií společně vytvořit a provést plán pro vytvoření uvedených makroregionů;

77.  vyzývá Komisi, aby povzbuzovala a podporovala projekty regionální spolupráce mezi provozovateli přenosových soustav a distribučních soustav elektřiny a plynu, kteří mají zásadní význam pro zajištění bezpečné, konkurenceschopné a udržitelné energie, tím, že umožní poskytování podpory pro místní výrobu energie (zejména z obnovitelných zdrojů) a pro vyrovnání se s technologickými změnami (inteligentní sítě, inteligentní měřicí přístroje atd.) a s novými vzorci výroby a spotřeby (např. vozidla s elektrickým pohonem);

78.  vyzývá Komisi, aby podporovala výměnu názorů ohledně energetických projektů mezi územními celky v Evropě (regiony, místní orgány, obce atd.) s cílem informovat a spojit volené zástupce a širokou veřejnost;

79.  vyzývá k vytvoření řádně integrovaných a konkurenceschopných regionálních trhů s elektřinou a plynem, které zajistí, že energetické systémy ve všech částech Unie budou dostatečné a pružné; požaduje, aby Komise rozhodně a transparentně zasáhla proti všem případům protekcionismu, protisoutěžního chování a proti všem překážkám bránícím vstupu na trh nebo jeho opuštění; zdůrazňuje význam zajištění stabilního vnitrostátního regulačního rámce, který bude řešit administrativní překážky a zjednodušovat vnitrostátní administrativními postupy, a to i v zájmu zajištění rovných podmínek pro občanské projekty;

80.  zdůrazňuje, že v zájmu úspěšného vyvážení vnitřního trhu nejsou zapotřebí pouze investice do vzájemného propojení, ale mimo jiné i do vnitrostátních soustav, elektráren na fosilní paliva vybavených zařízením pro zachycování uhlíku a nových jaderných elektráren v těch členských státech (které o ně projeví zájem), protože představují zásadní zdroj nízkouhlíkové energie pro pokrytí základní výroby, skladovacích kapacit (jako jsou například terminály pro zkapalněný zemní plyn) a do inteligentních sítí, a flexibilní výroby energie, aby bylo možné vyřešit otázku zvýšeného množství energie vyráběné z obnovitelných a rozptýlených zdrojů;

81.  zdůrazňuje, že je zapotřebí vytvořit právní rámec, který posílí postavení spotřebitelů a umožní jejich aktivní zapojení se na trhu v roli investorů, výrobců a akcionářů, a to na základě rozvoje dynamické tvorby cen a otevírání trhu zdrojům na straně nabídky i poptávky; konstatuje, že zapojení občanů lze posílit mimo jiné pomocí: finanční účasti spotřebitelů; energetických družstev a mikrovýroby a skladování; spotřeby vlastní energie; decentralizace dodávek energie; zavedení energetických systémů založených na inteligentních sítích, včetně inteligentních měřících přístrojů; posílení hospodářské soutěže na maloobchodních trzích; úplné transparentnosti; a flexibility cen a spotřebitelských rozhodnutí;

82.  zdůrazňuje, že výrobci-spotřebitelé, kteří poskytují síť se skladovacími kapacitami, by měli být odměněni a vybízeni k tomu, aby spotřebovávali vlastní produkci zelené elektřiny, aniž by byli penalizováni; poukazuje na skutečnost, že tyto iniciativy by mohly přispět ke konkurenceschopnějšímu a dobře fungujícímu vnitřnímu trhu s energií, který by zase mohl pomoci zvýšit odolnost místních komunit, zajišťovat pracovní místa a prosperitu na lokální úrovni a snížit celkový účet za energie pro spotřebitele a pomoci při řešení závažných sociálních problémů, jako je například energetická chudoba a zranitelnost některých spotřebitelů; žádá Komisi, aby shromažďovala posouzení dopadu a osvědčené postupy s ohledem na opatření přijatá na vnitrostátní úrovni v rámci boje proti energetické chudobě a aby zajistila, že tyto osvědčené postupy budou soustředěny a propagovány v rámci jednoho specializovaného evropského subjektu; zdůrazňuje, že je třeba přijmout odpovídající opatření k zajištění ochrany údajů spotřebitelů, kteří jsou přímo zapojeni na trhu;

83.  vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadňovaly další rozvoj a využívání místních a regionálních zdrojů obnovitelné energie a místních a regionálních distribučních sítí a sítí pro centrální zásobování teplem prostřednictvím politik, které budou odstraňovat stávající překážky a pomáhat transformovat trh; vyzývá Komisi, aby předložila návrh pokynů týkajících se spotřeby vlastní energie s cílem podporovat její využívání a chránit práva spotřebitelů;

84.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vlastní spotřebu a mikrovýrobu energie prostřednictvím různých režimů podpory energie z obnovitelných zdrojů zaměřených na ty nejzranitelnější spotřebitele;

85.  vyzývá Komisi, aby do energetické politiky EU začlenila i místní aktéry a aby předložila návrh na vytvoření decentralizovaných středisek pro budování kapacit a poradenství, jejichž cílem by bylo poskytovat místním orgánům vybavení a podporu, aby mohly jednat s dodavateli energie na stejné úrovni, a aby podpořila rozvoj výroby energie na místní úrovni prostřednictvím družstev, místních společností a obecních orgánů;

86.  vyzdvihuje potřebu vymezit místní osvědčené postupy a podporovat jejich šíření v rámci Unie, zlepšit koordinaci mezi opatřeními přijímanými na místní úrovni a evropskými politikami a usilovat o řešení problémů, které souvisejí s akceptací projektů v oblasti energetiky na místní úrovni; navrhuje vytvoření „Evropského územního fóra“;

87.  má za to, že jednotný trh s plynem a elektřinou by měl být stejně přínosný pro všechny spotřebitele v EU; v tomto ohledu zdůrazňuje, že již nesmí být tolerovány stávající cenové rozdíly mezi vnitrostátními trhy v důsledku nedostatečné integrace a nedokonalého propojení trhu; naléhá na Komisi, aby urychleně navrhla opatření na dosažení větší cenové konvergence a integrace trhu v celé Unii;

88.  zdůrazňuje kladný dopad integrace trhů na velkoobchodní, popřípadě i maloobchodní ceny v odvětví elektřiny; domnívá se, že revize uspořádání evropského trhu s elektřinou musí lépe propojit velkoobchodní a maloobchodní trhy, přispět k odstranění překážek na velkoobchodních a maloobchodních trzích a spotřebitelům poskytnout možnost volby mezi dodavateli energií;

89.  domnívá se, že v rámci jakéhokoli přezkumu maloobchodních trhů s energií by měla být důkladně zvážena možnost přijetí dalších opatření na ochranu spotřebitele, jako např. formou podpory a prosazování režimů kolektivní změny dodavatele, požadavku, aby vyúčtování za energii zahrnovala srovnání s konkurenty na základě dlouhodobých vzorců spotřeby, požadavku, aby dodavatelé automaticky přidělovali zákazníkům nejvýhodnější dostupný tarif, a zajištění omezeného počtu snadno srovnatelných standardizovaných tarifů;

90.  vyzývá Komisi, aby při přípravě svého plánu pro postupné rušení všech regulovaných cen zachovala možnost regulace cen a standardizace sazebníků, pokud budou sloužit k omezení monopolních nebo neočekávaných zisků narušujících trh, s cílem ochránit zranitelné spotřebitele či umožnit srovnání sazeb konkurenčních dodavatelů;

91.  vyzývá Komisi, aby sledovala vývoj celkových cen energií v Evropě, po započítání všech daní, poplatků, dotací a všech dalších skrytých nákladů, aby bylo možné určit opatření, která mohou pomoci tyto ceny snížit;

Energetická účinnost přispívající ke snížení poptávky

92.  připomíná usnesení ze dne 5. února 2014, 26. listopadu 2014 a 14. října 2015, v nichž Evropský parlament vyzývá k přijetí tří závazných cílů v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030, zejména pak cíl v oblasti energetické účinnosti ve výši 40 %; zdůrazňuje, že cíl EU v oblasti energetické účinnosti na období po roce 2020 by měl být závazný a měl by být prováděn prostřednictvím individuálních cílů jednotlivých členských států; naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla různé scénáře týkající se energetické účinnosti pro rok 2030, včetně úrovně, kterou Parlament stanovil na 40 %; naléhavě vyzývá Radu, která žádala přijetí celounijního cíle ve výši nejméně 27 %, aby v souladu s cílem přijatým Parlamentem revidovala své cíle směrem nahoru;

93.  konstatuje, že ambiciózní a dosažitelné zlepšení energetické účinnosti, o nějž se usiluje v zájmu soudržnosti, solidarity a nákladové efektivnosti, by mohlo posílit energetickou bezpečnost, konkurenceschopnost, zvýšit počet pracovních míst a posílit růst, pomoci udržovat výdaje spotřebitelů na nízké úrovni a bojovat s energetickou chudobou a dosáhnout cílů v oblasti klimatu a energetiky;

94.  vyzývá Komisi a členské státy, aby uplatňovaly zásadu „energetická účinnost především“; konstatuje, že podle Mezinárodní energetické agentury je energetická účinnost „nejdůležitějším palivem“ a je největší zárukou návratnosti investic do všech energetických zdrojů; zdůrazňuje, že nárůst energetické účinnosti, zejména snížení energetických ztrát v obytných budovách, má zásadní vliv na snížení dovozu energie z třetích zemí do EU, vzhledem k tomu, že se 61 % plynu dováženého do Evropské unie používá v obytných budovách, především pro účely vytápění; v tomto ohledu vyzývá, aby se k projektům v oblasti energetické účinnosti a energetické infrastruktury přistupovalo jako ke klíčovým investicím, které mají podobný význam jako investice do nových kapacit na výrobu energie;

95.  zdůrazňuje, že zvýšení energetické účinnosti snižuje výdaje domácností i průmyslu za energie a současně významně omezuje závislost EU na dovozech ze třetích zemí; zdůrazňuje, že existuje potenciál pro vytvoření dvou milionů pracovních míst v důsledku opatření týkajících se energetické účinnosti do roku 2020, a to zejména v oblasti obytných budov, jejichž poptávka po energii představuje přibližně 40 % celkové spotřeby energie v EU; zdůrazňuje, že nárůst energetické účinnosti doplňuje diverzifikaci dodávek energie;

96.  vyzývá Komisi, aby odhalila a odstranila zbývající překážky bránící opatřením týkajícím se energetické účinnosti a vytvořila skutečný trh v oblasti energetické účinnosti za účelem podpory předávání osvědčených postupů a zajištění dostupnosti produktů a řešení v celé EU s cílem vybudovat skutečně jednotný trh s produkty a službami v oblasti energetické účinnosti;

97.  zdůrazňuje, že je nutné zvýšit důkladnost i tempo renovace budov a využívání udržitelných zdrojů energie při vytápění a chlazení, a to na základě vhodných pobídek za účelem snížení poptávky po energii; doporučuje pokračovat ve zvyšování norem energetické účinnosti pro budovy s přihlédnutím k technickým inovacím a při zajištění jejich podpory, zejména pokud jde o používání informačních modelů budov a simulace dopadu stavebních materiálů v rámci celého jejich životního cyklu při zadávání veřejných zakázek; doporučuje kromě toho, aby byla i nadále podporována výstavba budov, jejichž energetická spotřeba se blíží nule, což by byl další krok k zajištění energetické nezávislosti a udržitelného a bezpečného energetického systému;

98.  zdůrazňuje, že při jednáních o energetické účinnosti v EU je třeba uznat a náležitě zohlednit také investice do zvyšování energetické účinnosti, které byly doposud učiněny ze strany průmyslu;

99.  má za to, že průmysl potřebuje od tvůrců politik jednoznačné signály, aby mohl realizovat potřebné investice do naplňování cílů EU v oblasti energetiky; zdůrazňuje proto, že v zájmu podpory energetické účinnosti na vnitrostátní úrovni je zapotřebí přijmout ambiciózní cíle a regulační rámec podporující inovace, aniž by se tím vytvářela zbytečná administrativní zátěž;

100.  je přesvědčen, že cíl v oblasti energetické účinnosti musí existovat v součinnosti s cíli v oblasti energie a klimatu a musí posilovat konkurenceschopnost hospodářství EU ve vztahu k jejím hlavním obchodním partnerům;

101.  zdůrazňuje, že je zapotřebí přezkoumat stávající právní předpisy v oblasti energetické účinnosti, včetně směrnice o energetické náročnosti budov a směrnice o energetické účinnosti, a zároveň zajistit řádné provádění těchto právních předpisů členskými státy s cílem usnadnit dosažení vnitrostátních cílů a doplnit již prováděné vnitrostátní politiky, které jsou nastaveny podle rámce pro oblast klimatu a energie do roku 2020; vyzývá Komisi, aby přezkoumala právní předpisy EU v oblasti energetické účinnosti, jak je stanoveno v příloze rámcové strategie o vytvoření energetické unie;

102.  zdůrazňuje úlohu energetického štítku EU pro posílení postavení spotřebitelů a poskytování přesných, relevantních a srovnatelných informací o energetické účinnosti produktů se spotřebou energie; zdůrazňuje potřebu revize energetických štítků s cílem ještě více usnadnit rozhodování spotřebitelů s ohledem na energetickou účinnost a stimulovat výrobu energeticky účinných produktů;

103.  zdůrazňuje úspěch a další potenciál ekodesignu z hlediska zlepšení energetické účinnosti a energetické spotřeby produktů, čímž zároveň dojde ke snížení nákladů domácností na energie a jejich spotřeby energie a ke snížení emisí skleníkových plynů; vyzývá Komisi, aby zavedla další prováděcí opatření, s přihlédnutím k rozsáhlejší agendě v oblasti účinnosti zdrojů, a aby přezkoumala stávající opatření v zájmu zajištění jejich přiměřenosti;

104.  je si vědom toho, že zásadní úlohu při zajišťování energetické nezávislosti mají místní orgány, společnosti a občané, kteří mohou zvyšovat energetickou účinnost prostřednictvím: lepšího územního plánování, rozvoje internetových, informačních a komunikačních technologií souvisejících s energetikou, zavádění inteligentních sítí, řízení energie na straně poptávky, kombinované výroby, infrastruktury pro alternativní paliva a zavádění tepelných čerpadel, spotřeby vlastní energie a zavádění, modernizace a rozšiřování soustav dálkového vytápění a chlazení; zdůrazňuje, že je nutné podporovat občanské iniciativy, jako jsou projekty v oblasti obnovitelných zdrojů realizované v rámci družstev nebo komunit, posilovat vazby mezi občany a poskytovateli energetických služeb, podporovat aktivnější a udržitelnější způsoby cestování, vytvářet a uplatňovat řešení inteligentních měst, zavádět progresivní distribuční infrastruktury na podporu ekologické mobility ve městech a prosazovat rekonstrukci a izolaci budov, včetně homogenní izolace; navrhuje propojit všechny partnery víceúrovňové správy v provozním rozhraní, které aktivně zapojí Pakt starostů a primátorů;

105.  za naprosto prioritní považuje vytváření nástrojů financování a inovativních modelů, které na místní, regionální, státní a evropské úrovni uvolní veřejné prostředky a zapojí soukromé finance s cílem podpořit investice do klíčových oblastí energetické účinnosti, jako je rekonstrukce budov, s náležitým přihlédnutím ke zvláštní povaze dlouhodobých investic; zdůrazňuje v této souvislosti úlohu Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) a Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), který řídí Evropská investiční banka (EIB), a trvá na tom, že je nezbytné plně zapojit národní podpůrné banky; bere na vědomí, že tyto nástroje je třeba doplnit cílenou technickou pomocí; zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit nákladovou efektivnost programů pro energetickou účinnost ve veřejných budovách; vyzývá Komisi, aby při přípravě iniciativy pro „inteligentní financování inteligentních budov“ zvážila všechny tyto aspekty;

106.  domnívá se, že jednotlivé evropské fondy, které poskytují financování pro zlepšení v oblasti energetické účinnosti, by měly být lépe směrovány a jejich priority by měly být upraveny tak, aby zlepšovaly situaci zranitelných osob a spotřebitelů s nízkými příjmy a aby řešily problematiku rozdělení pobídek mezi vlastníka a nájemce budovy nebo mezi vlastníky navzájem;

107.  vyzývá Komisi, aby po konzultaci s příslušnými průmyslovými odvětvími a státními, regionálními a místními zúčastněnými subjekty vymezila osvědčené postupy financování energetické účinnosti v celé EU a v zahraničí a následně začlenila financování a mechanismy inovativního financování do činností EBRD, EIB a dalších fondů EU;

108.  zdůrazňuje, že vytvoření nové kultury energetiky má zásadní význam pro splnění cílů v oblasti energetické účinnosti a změny klimatu; vyzývá členské státy, aby prostřednictvím vhodných vzdělávacích modulů na školách zvyšovaly informovanost mladších generací s cílem vytvořit nové modely chování spotřebitele ve vztahu k energiím;

Přechod k udržitelnému hospodářství;

109.  připomíná, že dohoda dosažená v říjnu 2014 v rámci Evropské rady ohledně „rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030“ zahrnuje závazek ke snížení domácích emisí skleníkových plynů ve srovnání s úrovní v roce 1990 nejméně o 40 %, jenž představuje základ pro rozvoj dimenze dekarbonizace energetické unie; poznamenává, že toto rozhodnutí také představuje nejambicióznější příspěvek k mezinárodním jednáním o klimatu, která budou vedena na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v Paříži v prosinci 2015 za účelem dosažení závazné dohody v oblasti změny klimatu;

110.  zdůrazňuje, že je zapotřebí dosáhnout na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v Paříži komplexní, ambiciózní a závazné dohody, která bude obsahovat řádné záruky pro udržení výše nárůstu globální průměrné teploty pod 2 °C ve srovnání s předindustriální úrovní spolu s globálním, solidním a společným systémem pro transparentnost a odpovědnost, který bude zahrnovat monitorování, povinnost podávat zprávy a efektivní a účinný systém udržování souladu; je přesvědčen, že mezinárodní režim týkající se klimatu pro období po roce 2020 by měl obsahovat ustanovení umožňující větší ambice, podporovat úsilí o nákladově efektivní snahy o zmírnění změny klimatu a poskytovat příležitosti k ochraně ekologické vyváženosti a udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby se ke snížení emisí významným způsobem zavázali ti, kteří patří mezi největší znečišťovatele na světě; zdůrazňuje, že klíčovou roli, pokud jde o oblast klimatu a energetiky, bude hrát diplomacie EU;

111.  připomíná, že omezení průměrného nárůstu globální teploty o 2 °C nezaručuje, že se zabrání významným nežádoucím dopadům na klima; zdůrazňuje, že je důležité, aby byly celosvětové emise uhlíku postupně odstraněny do roku 2050 nebo krátce poté, aby bylo možné udržet svět na nákladově efektivní trajektorii emisí kompatibilní s cílem „nepřekročit 2 °C“;

112.  domnívá se, že s ohledem na náklady spojené s energiemi má rozvoj obnovitelných zdrojů energie pro energetickou unii zásadní význam; zdůrazňuje zásadní roli, kterou mají obnovitelné zdroje energie v EU pro dosažení energetické bezpečnosti a politické a hospodářské nezávislosti tím, že snižují potřebu dovozu energie; zdůrazňuje klíčovou úlohu obnovitelných zdrojů pro zlepšení kvality ovzduší a tvorbu pracovních míst a zajištění růstu; domnívá se, že obnovitelné zdroje energie poskytují bezpečné, udržitelné, konkurenceschopné a cenově dostupné energie a že hrají významnou úlohu v prosazování vedoucího postavení Evropy, pokud jde o zelené hospodářství a rozvoj nových odvětví a technologií; v této souvislosti zdůrazňuje, že stávající podoba trhu s energiemi by měla být dynamičtější a flexibilnější, aby do tohoto trhu mohly být začleněny různé zdroje energie; upozorňuje na skutečnost, že výrobní náklady na energii z obnovitelných zdrojů během posledních let významně poklesly; zdůrazňuje důležitost rozvoje přeshraniční infrastruktury a posílení výzkumu a inovací v rozvoji inteligentnějších energetických sítí a nových způsobů řešení skladování energie, ale i flexibilních technologií výroby, aby mohly být začleněny obnovitelné zdroje;

113.  vítá závazek Komise, která je odhodlána učinit z Evropské unie „světovou jedničku v oblasti obnovitelné energie“; naléhavě vyzývá Komisi, aby za tímto účelem předložila funkční a proveditelnou strategii; vyzývá členské státy a Komisi, aby zaručily transparentnost, soudržnost, stabilitu a návaznost regulačních rámců energie z obnovitelných zdrojů a aby se vyhnuly zpětným změnám ekonomických podmínek pro investice, a to s cílem zajistit posílení důvěry investorů a přispět k nákladově efektivnímu šíření energie z obnovitelných zdrojů napříč regiony EU; zdůrazňuje, že je třeba lepší koordinace podpůrných režimů v souladu s pokyny Evropské komise pro navrhování režimů podpory obnovitelných zdrojů energie, aby se zamezilo potenciálnímu narušení trhu a zabezpečila efektivní podpora energie z obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje, že správné tržní podmínky pro investování do energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie a inteligentních infrastruktur mají rozhodující význam pro snižování emisí skleníkových plynů; zdůrazňuje, že energetická unie by měla pro účely podpory evropských energetických zdrojů optimalizovat tržní nástroje, aby zajistila, že přechodu na jiné zdroje energie bude dosaženo nákladově nejefektivnějším a k životnímu prostředí nejšetrnějším způsobem;

114.  zdůrazňuje, že s ohledem na vnitrostátní režimy subvencování a státní podpory musí EU zajistit rovné vnitřní podmínky pro všechny, jimiž nebude nespravedlivě posilováno dominantní postavení některých technologií a provozovatelů na trhu, s cílem transformovat naše energetické systémy; vítá z tohoto hlediska zprávu Komise ze dne 10. října 2014 o dotacích a nákladech na energii EU a vyzývá Komisi, aby tuto zprávu každoročně aktualizovala, aby bylo možné lépe určit, která odvětví a oblasti potřebují dodatečné finanční prostředky a která odvětví se v důsledku dotací potýkají s narušením trhu;

115.  zdůrazňuje, že musí být zrušeny dotace, jež škodí životnímu prostředí, a že je naléhavě třeba je identifikovat a postupně odstranit, neboť tyto dotace jsou plýtváním veřejnými prostředky, které jsou nejprve vynakládány na podporu znečišťujících postupů a později na odstraňování škod, které způsobily;

116.  zdůrazňuje, že přechod na konkurenceschopné a udržitelné nízkouhlíkové hospodářství nabízí významné příležitosti ve smyslu nových pracovních míst, inovací, růstu a nižších účtů za energie pro podniky i domácnosti; uznává však, že tyto příležitosti mohou být realizovány pouze za intenzivní spolupráce Komise, členských států, místních a regionálních orgánů, občanů a průmyslu, jež se zaměří na co nejúčinnější pobídky a regulační rámce; poznamenává, že řádně řízená dekarbonizace by neměla vést k vyšším nákladům na energie, k energetické chudobě, deindustrializaci evropského hospodářství nebo zvyšování nezaměstnanosti; trvá tudíž na aktivním zapojení sociálních partnerů do řešení sociálních dopadů přechodu na udržitelnou energetickou unii; zdůrazňuje, že v EU jsou nezbytné celounijní a zároveň tržní a technologicky neutrální politiky, které zohledňují všechny příslušné právní předpisy a relevantní cíle EU a jimiž je těchto cílů dosahováno s nejnižšími náklady pro společnost;

117.  připomíná, že mají-li se splnit požadavky rostoucího globálního trhu, je třeba, aby se fotovoltaický průmysl stal ústředním prvkem evropské průmyslové politiky, vzhledem k tomu, že mnohé fotovoltaické buňky a moduly jsou v současnosti vyráběny mimo Evropskou unii, především v Číně; zdůrazňuje, že EU musí být plně součástí tohoto nového investičního cyklu, aby si udržela své vedoucí postavení ve výzkumu a vývoji, ve strojírenství a v některých dalších segmentech, jaké tvoří invertory a zařízení pro vyváženou instalaci, a zároveň aby mohla znovu získat vedoucí postavení ve výrobě zařízení (buňky a moduly); je přesvědčen, že by si EU měla stanovit cíl dokázat uspokojit do roku 2020 alespoň 20 % svého vlastního trhu buňkami a moduly vyrobenými v tuzemsku;

118.  uznává přínos většího používání energie z obnovitelných zdrojů na trhu s teplem, zejména v budovách; poukazuje na zvýšenou flexibilitu tepelných infrastruktur a skladování, pokud jde o usnadňování integrace nestálých obnovitelných zdrojů energie pomocí ukládání energie ve formě tepla; připomíná, že energetickou bezpečnost je možné zvýšit rozvojem sítí pro centrální zásobování teplem a dálkové chlazení, které jsou ideálním prostředkem pro využívání udržitelného tepla ve městech ve velkém měřítku, neboť mohou současně dodávat teplo získané z různých zdrojů a nejsou ze své podstaty závislé na jediném konkrétním zdroji;

119.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby na úrovni členských států byly vyžadovány minimální úrovně výroby energie z obnovitelných zdrojů u výstavby nových a rekonstrukce starších budov a aby projekty na výrobu energie z obnovitelných zdrojů těžily z pružných administrativních a technických postupů pro připojení k síti, zejména vymáháním čl. 13 odst. 4 a 13. odst. 1 písm. f) směrnice 2009/28/ES a čl. 7 odst. 3 směrnice 2009/72/ES; vyzývá Komisi, aby během svých prací na revidování stávajících relevantních právních předpisů navýšila počet budov vybavených obnovitelnými energetickými systémy, požadovala zřizování jednotných kontaktních míst vyřizujících administrativní postupy pro menší projekty v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů a zjednodušené oznamovací postupy pro instalace obnovitelných zdrojů energie, jejichž výroba slouží výhradně vlastní spotřebě, a aby vytvořila rámec pro inovativní způsoby připojování k síti a pro obchodování se službami sítě na úrovni distribuční sítě;

120.  vyzývá Komisi, aby přijala strategii EU pro vytápění a chlazení uvádějící úplný výčet opatření a synergií v obytných, obchodních a průmyslových odvětvích potřebných ke snížení této závislosti, které současně přispějí ke splnění cílů EU v oblasti energetiky a klimatu, dosažení úspor energie, posílení konkurenceschopnosti evropského hospodářství a které podpoří růst a vytváření pracovních míst stejně jako inovaci systému; zdůrazňuje, že tato strategie pro vytápění a chlazení by měla řešit všech pět dimenzí energetické unie;

121.  zdůrazňuje, že vodní energie je nejvýznamnější vlastní, obnovitelný a bezpečný energetický zdroj, na který připadá 11 % veškeré evropské výroby elektřiny; zdůrazňuje, že vodní energie bude proto nadále hrát významnou úlohu ve výrobě a skladování elektřiny a bude významně přispívat k dekarbonizaci evropského hospodářství a snižování závislosti EU na vnějších zdrojích energie;

122.  požaduje zvláštní zaměření na obnovitelné zdroje energie na moři v souladu se sdělením Komise o modré ekonomice, neboť je to odvětví s obrovským potenciálem, které je však méně zavedeným než ostatní odvětví obnovitelných zdrojů;

123.  konstatuje, že začleňování rostoucího podílu tuzemsky vyrobeného bioplynu by mohlo mít na energetickou bezpečnost pozitivní vliv; zdůrazňuje v té souvislosti nutnost udržování stávající plynové infrastruktury použitelné k tomuto účelu;

124.  poznamenává, že k dosažení cílů v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 by mohla přispět biomasa z udržitelného lesního hospodářství;

125.  poznamenává, že současná politika EU v oblasti biopaliv je kritizována z mnoha stran za to, že nebere ohled na emise skleníkových plynů související s nepřímými změnami využívání půdy, které mohou být způsobeny přesunem stávající zemědělské produkce na neobdělávané pozemky, a to jak v EU, tak mimo ni;

126.  domnívá se, že udržitelný přístup k plnění cílů energetické bezpečnosti EU by neměl dále rozšiřovat využívání biopaliv pěstovaných na půdě a že lepším řešením je zlepšení účinnosti paliv u vozidel, snížení poptávky po dopravě, utlumení intenzivního chovu hospodářských zvířat a větší využívání biopaliv z odpadů a zbytků, které nevedou k dalším změnám ve využívání půdy;

127.  očekává a podporuje projekty a investice, které využívají odpadní uhlík jako komoditu pro nízkouhlíkové chemické látky a pokročilá biopaliva (například využitím mikrobů, které vznikají v odpadních plynech bohatých na uhlík a které jsou přeměňovány na paliva a chemické látky, jež nahrazují paliva vyrobená z fosilních zdrojů nebo biopaliva první generace), a tím snižují emise a znečišťující látky z průmyslových procesů, jako je výroba oceli;

128.  zdůrazňuje, že ve skutečném oběhovém hospodářství se odpad vrací zpět do ekonomiky jako surovina, aby se co nejdéle udržela přidaná hodnota výrobku, a proto má příprava k opětovnému použití a recyklaci mnohem vyšší prioritu než spalování; poukazuje na skutečnost, že mnohé členské státy již mají nadbytečné kapacity spaloven; zdůrazňuje potřebu lepšího plánování a sdílení informací a prevence efektů „uzamčení“; naléhavě vyzývá Komisi, aby zohlednila vazbu mezi energetickou unií a oběhovým hospodářstvím;

129.  připomíná, že evropský průmysl a malé a střední podniky jsou pro evropské hospodářství životně důležité, a uznává, že pro konkurenceschopnost evropského průmyslu a malé a střední podniky by nižší náklady na energii byly významným přínosem;

130.  zdůrazňuje, že inovace a modernizace usilující o průmyslové procesy účinněji využívající energii a zdroje přispívají ke zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu EU; poukazuje na inovace v oblasti technologií pro výrobu tepla z obnovitelných zdrojů, které by mohly snížit dovozy a náklady a zlepšit účinnost systému v souvislosti s uspokojováním poptávky průmyslových odvětví po vysokoteplotních vytápěcích systémech; zdůrazňuje, že důležitý úkol spočívající v rekonstrukci a modernizaci evropského fondu budov vytváří trh pro stavební materiály, zařízení a vybavení s vysokou účinností, a tím i významnou příležitost pro evropské výrobce a subjekty provádějící instalaci v odvětví stavebnictví s možností inovovat a vytvářet pracovní místa, jež nelze přemístit;

131.  poznamenává, že prostředky k dosažení cílů v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030 musí vzhledem k nezbytnosti reindustrializace tvořit součást průmyslových politik členských států; domnívá se, že v zájmu zajištění odolné energetické unie by regulační rámec EU a cíle politik EU v oblasti klimatu a energetiky měly být v souladu a měly by zahrnovat flexibilnější a tržně orientovaný přístup, přičemž zahrnuty musí být i politické cíle v oblasti klimatu pro rok 2030 a cíle reindustrializace, jež doplní průmyslové politiky členských států;

132.  zdůrazňuje, že účelné využívání výzkumu a technologických inovací napomáhá vedoucímu postavení evropského průmyslu a posiluje konkurenční výhodu a hospodářskou životaschopnost evropských podniků a průmyslu, vytváří pracovní místa a současně přispívá k hlavním cílům energetické politiky EU a její politiky v oblasti klimatu, včetně snížení spotřeby energie, zabezpečení dodávek, konkurenceschopnosti a udržitelného rozvoje výroby energií, jejich distribuce, přepravy a spotřeby, boje proti energetické chudobě, cílů EU v oblasti emisí skleníkových cílů, obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti a co nejlepšího využívání energetických zdrojů Evropy;

133.  vyzývá Komisi, aby zabezpečila konkurenceschopnost energeticky náročných průmyslových odvětví a zajistila dlouhodobou jistotu při plánování průmyslových investic, tak aby to odpovídalo úsilí Komise o zvýšení příspěvku průmyslových odvětví k HDP do roku 2020 až na 20 %;

134.  zdůrazňuje klíčovou úlohu systému pro obchodování s emisemi (ETS) jako nákladově efektivního, tržního nástroje k dekarbonizaci energetického systému v Evropě a k dosažení cíle EU týkajícího se snížení emisí do roku 2030 a na další období; domnívá se, že vedle rezervy tržní stability by měla být po roce 2020 provedena strukturální reforma systému ETS, která by zohledňovala cíl snížení emisí CO2 do roku 2030 a která by zahrnovala – pokud nebude vynaloženo srovnatelné úsilí v jiných předních ekonomikách – hmatatelná a více harmonizovaná opatření týkající se úniku uhlíku na úrovni EU;

135.  vyzývá Komisi, aby dále zkoumala otázku nepřímých uhlíkových nákladů a jejich dopadu na ceny elektřiny v členských státech a podílu na nich;

136.  zdůrazňuje, že příjmy ze systému ETS by měly být využity zejména na podporu nízkouhlíkových inovací, energetické účinnosti a dalších opatření ke snížení emisí CO2;

137.  je si vědom toho, že evropské energetické a účinné technologie, jako je kombinovaná výroba, by podstatně přispěly k energetické bezpečnosti v EU a k dosažení cílů spočívajících ve snížení emisí skleníkových plynů; v tomto ohledu je přesvědčen o tom, že energetická unie musí zohledňovat právo členských států využívat jakýchkoli bezpečných a udržitelných nízkouhlíkových zdrojů energie, jimiž disponují;

138.  uznává sice, že stanovení skladby zdrojů energie náleží primárně do pravomoci členských států, ale bere také na vědomí obavy veřejnosti z hydraulického štěpení a důsledky, jež by tato technologie mohla mít pro klima, životní prostředí a veřejné zdraví a dosažení dekarbonizace, jež je dlouhodobým cílem EU; dále uznává, že vzhledem k tomu, že nekonvenční paliva mohou pouze v omezené míře přispět k uspokojení budoucí poptávky EU po energii, a vzhledem k vysokým investičním nákladům a nákladům na těžbu a současným nízkým celosvětovým cenám ropy je sporné, zda hydraulické štěpení může být v Evropské unii životaschopnou technologií; domnívá se, že je nutné náležitě se zabývat obavami veřejnosti a že jakékoli hydraulické štěpení by mělo splňovat nejvyšší normy v oblasti klimatu, ochrany životního prostředí a veřejného zdraví; žádá členské státy, které mají v úmyslu provádět hydraulické štěpení, aby respektovaly doporučení Komise z roku 2014 týkající se minimálních zásad pro průzkum a těžbu uhlovodíků (jako je plyn z břidlic) s použitím vysokoobjemového hydraulického štěpení;

139.  vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivně vyřazovaly zastaralé, nejvíce znečišťující a nebezpečné elektrárny, a to i s ohledem na snížení stávající nadměrné kapacity na trhu;

140.  vyzývá Komisi, aby zlepšila podmínky pro zavádění zachycování a ukládání uhlíku; je přesvědčen o tom, že by zachycování a ukládání uhlíku mohlo usnadnit přechod na nízkouhlíkový trh s energií a mít důležitou úlohu ve sladění rozdílných cílů Evropské unie, pokud jde o diverzifikované, bezpečné energetické dodávky, které zároveň povedou k snížení emisí skleníkových plynů, jež je nezbytné pro splnění cílů plánu EU pro období do roku 2050;

141.  domnívá se, že bude třeba vyvinout značné úsilí v oblasti výzkumu a inovací za účelem dalšího rozvoje a zlepšení dekarbonizačních technologií, jako je zachycování a ukládání CO2 (CCS) a zachycování a využívání CO2 (CCU), aby bylo zajištěno, že tyto technologie budou k dispozici ke snížení nebo dokonce vymazání environmentální stopy fosilních paliv, která v současnosti stále tvoří více než 40 % výroby energie EU a pravděpodobně budou důležitým zdrojem energie v budoucnosti;

142.  vyzývá Komisi, aby zřídila nástroj pro financování inovací NER400, který by měl podpořit demonstrační projekty nízkouhlíkových technologií, využívající program NER300 pro zachycování a ukládání uhlíku a obnovitelné zdroje, ale rozšiřující jeho oblast působnosti na nízkouhlíkové inovace v průmyslových odvětvích;

143.  konstatuje, že jaderná energie zajišťovala v roce 2014 27 % skladby zdrojů elektřiny v EU a poskytovala více než polovinu veškeré nízkouhlíkové energie, že 130 z celkem 132 jaderných elektráren v EU zanechává kvůli tomu, že mají být do roku 2050 odstaveny z provozu, významnou mezeru v nízkouhlíkových dodávkách energie v rámci skladby zdrojů elektřiny v EU; dále uznává, že zatímco některé členské státy se rozhodly opustit jadernou energetiku, jiné se snaží rozvíjet nové zpracování jádra, aby splnily cíle na úrovni EU a své vnitrostátní cíle v oblasti energetiky a klimatu, a vyzývá Komisi, aby zajistila, aby EU vytvořila rámec, který členským státům, jež chtějí provádět nové projekty v oblasti jaderné energetiky, umožní se jadernou energetikou zabývat v mezích předpisů vnitřního trhu EU a pravidel hospodářské soutěže;

144.  konstatuje, že jaderná energie je jedním z nejdůležitějších příspěvků evropského energetického systému zajišťujícího nižší emise CO2 při současném omezení dovozní závislosti a zabezpečujícího stabilní výrobu elektřiny, která může zásobovat vnitřní trh a poskytovat stabilní základ pro energetický systém, do něhož mohou být postupně zaváděny obnovitelné zdroje;

145.  vyzývá členské státy, které postupně upouštějí od jaderné energie, aby zaručily její nahrazení jiným způsobem výroby energie, jenž může ve srovnatelné míře přispět k zajištění dodávek energie a ke stabilizaci společného systému pro výrobu a distribuci;

146.  je přesvědčen o tom, že zatímco rozhodnutí o vymezení vlastní skladby zdrojů energie přísluší členským státům a každý členský stát má právo svobodně rozhodnout o tom, jak dosáhne dekarbonizace svého hospodářství, pro dosažení evropských cílů a cílů členských států v oblasti klimatu a energetiky je naopak naprosto nezbytná koordinace politik a technologického vývoje na úrovni EU; uznává, že v některých oblastech jsou nejúčinnější politiky na úrovni EU a v jiných oblastech má zásadní význam úzká spolupráce a koordinace mezi členskými státy; uznává, že k zajištění takové koordinace je nutný silný a spolehlivý proces správy;

147.  vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na zřízení modernizačního fondu, který by měl mít přísná kritéria a pokyny, kterými zajistí, že financování bude zacíleno ve prospěch projektů usilujících o skutečnou modernizaci, které by byly vybírány podle technologicky neutrálního přístupu a podle toho, zda jsou prokazatelně slučitelné s dosažením cílů EU v oblasti skleníkových plynů stanovených pro období do roku 2030;

148.  zdůrazňuje, že EIB by měla být zahrnuta do vytváření výše uvedených kritérií a pokynů pro modernizační fond;

149.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že rozvoj energetické unie zaručí ochranu životního prostředí a klimatu, lepší kvalitu ovzduší, nižší vnější energetickou závislost, biologickou rozmanitost, zaměstnanost a konkurenceschopnost evropského průmyslu založeného na technologických inovacích a vedoucím postavení v technologiích;

150.  zdůrazňuje, že energie musí být zpřístupněna všem občanům EU; je přesvědčen, že odstranění zbytečné spotřeby zlepšením účinnosti, větší propojení soustav, vyšší integrace na trhu a udržitelné investice do oblasti energií, zejména pokud jde o budovy, by mnoha domácnostem umožnily mít rovnocenný přístup k jednotnému, udržitelnému a bezpečnému trhu s energií založenému na hospodářské soutěži a vyhnout se energetické chudobě, kterou byl v roce 2012 postižený každý čtvrtý občan EU; vyzývá Komisi, aby předložila sdělení o energetické chudobě a připojila k němu akční plán pro boj proti ní, obsahující definici a ukazatele energetické chudoby;

Směrem k energeticky účinnému, dekarbonizovanému odvětví dopravy

151.  odhaduje, že doprava se na konečné spotřebě energie v Evropě podílí více než 30 % a že 94 % dopravy závisí na ropných produktech; domnívá se proto, že jedním z klíčových prvků rámcové strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu by měl být systém čistší energie s jasnou vazbou na dekarbonizaci odvětví dopravy; zdůrazňuje, že pokud chceme v evropském dopravním systému dosáhnout environmentálně udržitelné skladby zdrojů energie, má prvořadý význam kombinace opatření na podporu energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie a vývoj inovativních energetických technologií; domnívá se, že je třeba podporovat využívání různých obnovitelných zdrojů energie, včetně zkapalněného zemního plynu u těžkých nákladních vozidel a v námořním odvětví; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na případné odstranění daňových dotací, které mají nepříznivý vliv na životní prostředí; vybízí k podpoře výzkumu a inovací zaměřených na nalezení lepších řešení mobility, z technologického hlediska i v oblasti podpůrných technologií a politik;

152.  poznamenává, že k dekarbonizaci dopravního odvětví je nutné sjednocení opatření napříč politikami v oblasti energetiky, dopravy, obchodu a výzkumu a inovací; zdůrazňuje význam jednotného přístupu v různých zemích, aby se zabránilo vnitrostátní fragmentaci, a upozorňuje na to, že je nezbytné stanovit standardy a požadavky na interoperabilitu, které evropským podnikům umožní využívat tržních příležitostí;

153.  konstatuje, že zlepšené emisní standardy pro vozidla a účinnost paliva jsou zásadní jak pro snížení závislosti EU na ropě, tak pro snížení emisí skleníkových plynů, a proto vyzývá průmysl, členské státy a Komisi, aby pokračovaly ve svém úsilí v této oblasti a urychlily je, a s ohledem na skandály z poslední doby zajistily, aby bylo testování emisí nejen přesné, ale aby také zohledňovalo podmínky skutečného provozu; žádá Komisi, aby přezkoumala emisní normy CO2 pro osobní a dodávkové automobily pro období po roce 2020; konstatuje ovšem, že dlouhodobé řešení omezení emisí z dopravy a zajištění snižování poptávky po energii a diverzifikace dodávek spočívá v alternativních palivech a v elektrifikaci s využitím elektřiny z obnovitelných zdrojů a v podpoře udržitelnějších druhů dopravy;

154.  vyjadřuje podporu komplexnímu balíčku opatření v oblasti silniční dopravy, který prosazuje účinnější stanovování rámcových cen infrastruktury a zavedení inteligentních interoperabilních dopravních řešení; zdůrazňuje, že energetickou účinnost lze zlepšit podporou digitalizace a používání inteligentních dopravních systémů a vývojem inovativních dopravních služeb; vyzývá k tomu, aby byla v odvětví dopravy přijata výzkumná a inovační strategie zaměřená do budoucnosti; podporuje vznik plánů v oblasti udržitelné městské a venkovské mobility, které se zaměřují na snižování znečištění z dopravy, přetížení, hluku a dopravních nehod; vyjadřuje přesvědčení, že tyto plány by měly usilovat o odstranění nerovností, pokud jde o uživatele se zdravotním postižením a ceny;

155.  vítá posun směrem k nejvíce udržitelným a energeticky nejúčinnějším způsobům dopravy a dopravním cestám, jako je železniční doprava, námořní doprava na krátké vzdálenosti, vnitrozemská plavba a námořní doprava, a to díky tomu, že se tyto způsoby stávají konkurenceschopnějšími a účinnějšími, pokud jde o snižování emisí CO2; zdůrazňuje v této souvislosti význam intermodality;

156.  vyzývá Komisi, aby v rámci snah o dekarbonizaci odvětví dopravy předložila komplexní strategii pro silniční dopravu a aby podpořila větší úsilí o rozvoj a zavádění elektrické mobility v oblasti silniční dopravy;

157.  upozorňuje na to, že rozšíření elektrických vozidel bude představovat velkou zátěž z hlediska výroby elektřiny, a vyzývá k provedení analýzy, na jejímž základě se určí, jaké maximální množství elektřiny je možné v rámci stávající výrobní kapacity dodávat;

158.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh na revizi systému označování spotřeby paliva a emisí CO2 u osobních automobilů s cílem zajistit, aby spotřebitelé obdrželi přesnější, věcnější a srovnatelnější informace o emisích CO2 a spotřebě paliva, a dostali tak vodítko k výběru energeticky nejúčinnějších vozidel, a tím i motivovala výrobce ke zlepšení energetické účinnosti jejich vozidel a zvýšení energetické bezpečnosti;

159.  naléhá na Komisi, aby urychlila zavedení revidovaného zkušebního cyklu, který zajistí, že emise CO2 a dalších znečišťujících látek z vozidel budou odrážet emise v podmínkách skutečného provozu;

160.  vyzývá Komisi, aby urychlila integraci vyspělých technologií do inovativní železnice tím, že předloží iniciativu „přesun na železnici“, která může hrát klíčovou roli v čisté veřejné dopravě;

161.  připomíná, že mezinárodní lodní doprava je stále vyloučena ze závazků na snížení emisí skleníkových plynů, ale zároveň z hlediska provozu zaznamenává vysoké tempo růstu; vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh cílů týkajících se snížení emisí skleníkových plynů pro mezinárodní námořní dopravu, pokud nebudou do konce roku 2016 v Mezinárodní námořní organizaci schválena závazná opatření;

162.  zdůrazňuje, že je nutné posílit koordinaci strategií týkajících se dopravy, vytápění a chlazení a dekarbonizace výroby elektřiny; vyzývá Komisi, aby předložila komplexní plány na snížení emisí CO2 z odvětví dopravy a vytápění a chlazení, mimo jiné s ohledem na situace, kdy je k dispozici nadbytečná, čistá a levná energie vytvořená z různých obnovitelných zdrojů energie, kterou lze využít k nabíjení elektrických vozidel a provozu přístrojů na vytápění a chlazení;

163.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby podporu z fondu EFSI dostávaly přednostně projekty, které umožňují technologický přechod na čistý a udržitelný dopravní systém; zdůrazňuje, že jiné nástroje finanční podpory, které jsou na úrovni EU dostupné, by měly přednostně zajišťovat investice do intermodality, železnice, námořní dopravy a vnitrozemské vodní dopravy;

164.  vybízí Komisi, aby při harmonizaci certifikačních kritérií pro udržitelný cestovní ruch zařadila do své činnosti také kritérium využívání energie z obnovitelných zdrojů a kritérium snižování emisí CO2 v souladu s cíli EU;

Výzkum, inovace a konkurenceschopnost

165.  vyzývá Komisi, aby se intenzivněji věnovala oblasti výzkumu zaměřeného na lepší využívání evropských zdrojů energie a snížení jejich dopadu na životní prostředí, a zajistila tak udržitelný hospodářský růst, tvorbu pracovních míst, konkurenceschopnost průmyslu a zejména plnění dlouhodobých cílů EU v oblasti klimatu a energetiky;

166.  zdůrazňuje, že v této souvislosti musí být plně využívány všechny možnosti financování EU, které se zaměřují na posílení bezpečných a udržitelných nízkouhlíkových energetických technologií, energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie, inteligentních sítí, decentralizované výroby, flexibilní výroby energie, skladování elektřiny a elektrifikaci systému dopravy; vyzývá Komisi, aby se intenzivněji věnovala oblasti výzkumu a zaváděla tyto technologie, aby splnila cíle pro rok 2020 a 2030 a dlouhodobé cíle, zlepšila svou energetickou bezpečnost a podpořila hospodářskou obnovu; očekává, že přezkum programu Horizont 2020 v polovině období bude tyto priority odrážet; připomíná, že úkoly v oblasti energetiky v programu Horizont 2020 mají podporovat přechod na spolehlivý, udržitelný a konkurenceschopný energetický systém, jehož hlavní priority jsou uvedeny pod názvy Energetická účinnost, Nízkouhlíkové technologie a Inteligentní města a obce; připomíná, že v rozpočtu programu Horizont 2020 musí být výdaje na oblasti nefosilních paliv alespoň 85 % rozpočtu stanoveného pro úkoly v oblasti energetiky, z nichž nejméně 15 % celkového rozpočtu stanoveného pro úkoly v oblasti energetiky musí být vydáno na činnosti tržního uplatnění technologií v oblasti obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti;

167.  má za to, že důraznější úsilí v rozvoji těchto technologií může přinést podstatný dlouhodobý užitek v podobě nákladově efektivní dekarbonizace, snížení nákladů na výrobu energie a poptávky po energii, a tedy posílení konkurenceschopnosti průmyslu;

168.  konstatuje evropské vedoucí postavení v oblasti technologií v klíčových odvětvích, jako jsou větrné turbíny, elektrická vedení, rozvoj infrastruktury a služby sítí, městské dopravní systémy; vyjadřuje politování nad tím, že je toto vedoucí postavení nyní ohroženo, a vybízí Komisi, aby přijala naléhavá opatření s cílem toto vedoucí postavení zachovat;

169.  naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala iniciativu pro globální vedoucí postavení EU v technologiích a inovacích v oblasti obnovitelných a nízkouhlíkových energetických technologií, včetně energie vln, plovoucích solárních technologií a biopaliv vyráběných z řas, a aby podpořila veřejný a soukromý výzkum, vývoj a inovace v těchto oblastech;

170.  vyzývá členské státy a Komisi, aby usilovaly o lepší interakci a koordinaci vnitrostátních a evropských výzkumných programů, a to zejména v oblasti energetiky, dopravy, IKT a stavebnictví, s cílem zajistit prioritu řešení společných problémů, jako je zvyšování energetické účinnosti, které by se mělo zaměřit nejen na odvětví vytápění, ale také na oblast chlazení, podpora menších projektů v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů, snížení emisí skleníkových plynů, ale i zvýšení energetické bezpečnosti a rozvoj nových obnovitelných zdrojů energie, a aby co nejvíce začlenily tyto nové technologie na trh;

171.  zdůrazňuje přidanou hodnotu zapojení IKT do energetických systémů a vyzývá Komisi, aby na úrovni přenosové soustavy zavedla společné normy pro inteligentní sítě, a zajistila tak stabilní dodávky a volný tok energie přes hranice a přispěla k energetické bezpečnosti, a aby na úrovni distribuční soustavy zajistila bezpečnost dodávek pro místní společenství, města a regiony; zdůrazňuje v tomto ohledu úlohu, kterou rozvoj inteligentnějších energetických sítí a nová zařízení pro skladování energie mohou sehrávat při zvyšování podílu energie z obnovitelných zdrojů;

172.  uznává, že mohou zařízení inteligentního měření významnou měrou přispět ke službám distribuční sítě; zdůrazňuje, že spotřebitelé by měli vždy zůstat vlastníky údajů o své osobě a že data přenášená provozovatelům distribuční soustavy a jiným subjektům na trhu by měla být anonymizována a mělo by být řádně dodržováno právo na soukromí;

173.  domnívá se, že další rozvoj vnitřního trhu s energií je svou podstatou spojen s jednotným digitálním trhem; vyzývá Komisi, aby podpořila propojení mezi energetickou unií a jednotným digitálním trhem cestou maximalizace přístupu pro spotřebitele k energetickým službám za použití digitálních platforem a cestou rozvoje vnitřního trhu s energií, který bude konkurenceschopnější, transparentnější a lépe integrovaný do digitální ekonomiky;

174.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvyšovaly bezpečnost informačních technologií a ochranu kritických energetických infrastruktur, které poskytují klíčové služby spotřebitelům, především pokud jde o rozvoj průmyslové výroby a rostoucí úlohu IKT v odvětví energetiky; zdůrazňuje v tomto ohledu, jak je důležité přijmout a včas provést směrnici o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informací v Unii, aby byla zachována vysoká úroveň bezpečnosti sítí a informací kritických infrastruktur;

175.  zdůrazňuje, že prioritou členských států by v rámci programu Horizont 2020 mělo být snížení nákladů u méně vyspělých udržitelných bezpečných technologií, zejména u těch, které přispívají k celosvětovému snížení emisí skleníkových plynů a naplnění cílů EU pro rok 2030; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily jasný právní a strategický rámec a také financování příležitostí k výzkumným a rozvojovým iniciativám a zavádění projektů, které pomohou Evropské unii dosáhnout svých cílů v oblasti klimatu, energetiky a ochrany životního prostředí a posílit hospodářskou konkurenceschopnost; vítá, že Komise přijala revidovaný plán SET; zdůrazňuje, že výzkum a vývoj a inovace by se měly zaměřit spíše na systémovou integraci různých řešení, které jsou již k dispozici nebo procházejí vývojem, než na jednotlivá odvětví a technologie, které jsou od sebe oddělené;

176.  má za to, že pokrok v oblasti ekologických a nákladově účinných inovací a výzkumu a vývoje je pro budoucí konkurenceschopnost EU, včetně evropského průmyslu, rovněž zásadní;

177.  vyzývá Komisi, aby předložila srozumitelný přehled různých nástrojů pro podporu a financování, jako jsou například program Invest EU, propojení Evropy (projekty společného zájmu), fondy v oblasti výzkumu a vývoje, strukturální a investiční fondy, nástroje pro financování inteligentních sítí (ERA-Net Plus), program Horizont 2020, EIB, Evropský energetický program pro hospodářské oživení (EEPR), Nástroj pro propojení Evropy – Energetika (CEF–E), NER300, Výzkumný fond pro uhlí a ocel (RFCS) a Eurogia+, a aby vyjasnila pravidla pro způsobilost u každého z těchto programů;

Realizace energetické unie: občané a města

178.  připomíná závazek 6 000 evropských měst být průkopníky při přechodu k jiným zdrojům energie, zejména v podobě Paktu starostů a primátorů; naléhavě vyzývá Komisi, aby tuto síť plně mobilizovala, stejně jako jiné iniciativy, například Inteligentní města a obce nebo Energy Cities, a poskytla jim finanční a lidské zdroje k dalšímu rozvoji; domnívá se, že stranám Paktu starostů a primátorů by měl být udělen přednostní přístup k evropským finančním prostředkům;

179.  zdůrazňuje, že aktivní strategie v oblasti vzdělávání / odborné přípravy a dovedností jsou při přechodu na udržitelné hospodářství účinně využívající zdroje základem; vyzývá členské státy, aby zavedly cílené programy odborné přípravy a vzdělávání občanů a aby podporovaly vzdělávání se zapojením místních komunit zaměřené na snižování poptávky po energii a výrobu energie z obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje, že úspěch energetické unie vyžaduje rovný přístup k formálnímu a rovněž celoživotnímu vzdělávání a odborné přípravě jakožto základním prostředkům k reagování na měnící se okolnosti a aspirace občanů na jedné straně a potřeby pracovního trhu na straně druhé; připomíná, že školení a programy zvyšování kvalifikace, které mají pracovníkům umožnit plně využívat potenciál udržitelné místní zaměstnanosti spojený s rozvojem obnovitelných zdrojů energie, jsou nepostradatelné;

o
o   o

180.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a smluvním stranám Energetického společenství.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2013)0344.
(2) Úř. věst. C 264 E, 13.9.2013, s. 59.
(3) Přijaté texty, P7_TA(2013)0088.
(4) Úř. věst. C 332 E, 15.11.2013, s. 28.
(5) Přijaté texty, P7_TA(2012)0444.
(6) Úř. věst. C 188 E, 28.6.2012, s. 42.
(7) Přijaté texty, P7_TA(2014)0094.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2015)0445.

Právní upozornění