Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2014/2211(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0309/2015

Předložené texty :

A8-0309/2015

Rozpravy :

PV 24/11/2015 - 13
CRE 24/11/2015 - 13

Hlasování :

PV 16/12/2015 - 11.11
CRE 16/12/2015 - 11.11
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0460

Přijaté texty
PDF 476kWORD 138k
Středa, 16. prosince 2015 - Štrasburk Konečné znění
Rozvoj udržitelného evropského průmyslu základních kovů
P8_TA(2015)0460A8-0309/2015

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2015 o rozvoji udržitelného evropského průmyslu základních kovů (2014/2211(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na její články 147, 173, 174, 192 a 345,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství(1),

–   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti(3), o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění)(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES(5),

–   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí(6), zejména na článek 1 a na související body odůvodnění uvedené směrnice,

–  s ohledem na konsolidované znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES(7), a na různá související prováděcí nařízení,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. února 2015 s názvem „Balíček opatření k energetické unii“ (COM(2015)0080),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2012 nazvané „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu“ (COM(2012)0582),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. května 2014 s názvem „Evropská strategie energetické bezpečnosti“ (COM(2014)0330),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. června 2013 s názvem „Akční pán pro konkurenceschopné a udržitelné ocelářství v Evropě“ (COM(2013)0407) a na údaje skupiny na vysoké úrovni, které jsou k němu připojeny,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. března 2011 nazvané „Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050“ (COM(2011)0112),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. ledna 2011 nazvané „Evropa účinněji využívající zdroje – stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020“ (COM(2011)0021),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2014 nazvané „Nová industrializace Evropy na podporu konkurenceschopnosti a udržitelnosti“(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2012 o plánu přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2014 o ocelářském průmyslu v EU: ochrana pracovníků a průmyslu(10),

–  s ohledem na závěry zasedání Evropské rady konaného ve dnech 23. a 24. října 2014 o rámci pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030,

–  s ohledem na zprávu ze dne 10. června 2013 nazvanou „Posouzení dopadů kumulativních nákladů na ocelářství“, kterou zadala Komise Centru pro evropská politická studia,

–  s ohledem na zprávu ze dne 31. října 2013, jejíž vypracování zadala Komise Centru pro evropská politická studia, nazvanou „Posouzení dopadu kumulativních nákladů na odvětví hliníku“,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise o využití potenciálu zeleného růstu pro oblast zaměstnanosti (SWD(2012)0092),

–  s ohledem na dohodu o WTO zvanou též „GATT 94“, zejména na její článek XX,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0309/2015),

A.  vzhledem k tomu, že mezi základní kovy patří:

   běžná a speciální ocel, nerezavějící ocel, vysoce pevná ocel a vysoce legovaná slitina,
   neželezné kovy, jejichž referenční cenu určují termínované obchody na londýnské burze, a to hliník, měď, cín, nikl, olovo a zinek,
   kovové slitiny, například kobalt, molybden, magnesium a titan,
   vzácné zeminy,

které jsou výsledkem primárního výrobního procesu, jenž spojuje těžební a metalurgické postupy pyrometalurgie nebo hydrometalurgie, přičemž sekundární zdroj výroby je výsledkem procesu opětovného použití a recyklace;

B.  vzhledem k tomu, že evropské ocelářství sehrálo v procesu evropské integrace zásadní historickou roli a představuje základ pro vytváření evropské přidané hodnoty v průmyslu a v evropských hodnotových řetězcích; vzhledem k tomu, že odvětví základních kovů hraje klíčovou úlohu v rozvoji celé ekonomiky, a to jak technologicky, tak při překonávání omezených dodávek; vzhledem k tomu, že ocelářství po uzavření výrobních kapacit zajišťujících výrobu více než 40 milionů tun oceli a po ztrátě více než 60 000 přímých a více než 100 000 nepřímých pracovních míst prochází od roku 2008 nejzávažnější krizí ve své historii v období míru, což vede k větší závislosti průmyslových výrobních odvětví na dovozech ze třetích zemí a ke ztrátě průmyslového know-how, což má přímý dopad na miliony pracovních míst; vzhledem k tomu, že celosvětová nadměrná kapacita se odhaduje na 300 až 400 milionů tun a nachází se zejména v Číně;

C.  vzhledem k tomu, že průmysl základních kovů čelí významnému poklesu poptávky a silné celosvětové hospodářské soutěži, zejména ze třetích zemí, v nichž neexistují stejně vysoké standardy a přísná regulační opatření jako v Evropě;

D.  vzhledem k tomu, že ceny energií v Evropě jsou vyšší než v mnoha jiných ekonomikách, zejména z důvodu nedostatečné integrace trhu s energií, zvyšujících se daní, poplatků a nákladů na síť a významně omezují konkurenceschopnost evropského průmyslu základních kovů na světovém trhu;

E.  vzhledem k tomu, že evropský průmysl základních kovů čelí závažnému úniku investic do třetích zemí, k němuž vedou zejména srovnatelně vysoké ceny energie a náklady související s uhlíkem;

F.  vzhledem k tomu, že postupné uzavírání evropských zařízení na elektrolýzu zpracovávajících kovy, jako je hliník, měď a hořčík, ukazuje, že v Evropě dochází k výraznému poklesu průmyslové výroby v tomto odvětví, a to nikoli z důvodu poklesu evropské poptávky, ale zejména z důvodu nárůstu cen elektřiny a jejich zvýšené volatility v některých členských státech a dumpingových praktik třetích zemí;

G.  vzhledem k tomu, že slitiny kovů, jako je ocel, hliník, zinek, titan a měď (včetně pozinkovaných plechů), které jsou v tomto usnesení definovány jako základní kovy, jsou zásadní pro výrobu elektroniky, strojních zařízení, přístrojů, motorových vozidel a ve stavebnictví; vzhledem k tomu, že průmysl základních kovů EU by měl být považován za strategickou výhodu pro evropskou konkurenceschopnost, zejména pro další průmyslová odvětví a pro rozvoj stávající a nové infrastruktury;

H.  vzhledem k tomu, že řešení problému konkurenceschopnosti a rizika úniku uhlíku by mělo být prioritou, a vzhledem k tomu, že je nezbytné se vyhnout jakýmkoli protekcionistickým opatřením;

I.  vzhledem k tomu, že od roku 2009 systém EU pro obchodování s emisemi (ETS) zaznamenal narůstající přebytek povolenek a mezinárodních kreditů v porovnání s emisemi, což podstatně oslabilo signál týkající se ceny uhlíku; vzhledem k tomu, že až se v budoucnu zdraží povolenky na emise z evropského systému obchodování s emisemi (ETS), pravděpodobně dojde ke konkurenčnímu šoku; vzhledem k tomu, že pokud nebude vyvinuto srovnatelné úsilí na mezinárodní nebo vnitrostátní úrovni, konkrétně prostřednictvím zavedení trhu s uhlíkem, jaký je v EU, ztratí řada průmyslových odvětví a zařízení v EU mezinárodní konkurenceschopnost, což může do určité míry vést k úniku uhlíku; vzhledem k tomu, že stále existuje značný potenciál úspory energie v průmyslu základních kovů, který by mohl být účinně naplněn prostřednictvím soukromých investic a režimů podpor na modernizaci podniků;

J.  vzhledem k tomu, že evropský průmysl základních kovů ve vztahu ke svým sociálním a environmentálním problémům, jež musí překonat, zápasí s časem, aby znovu dosáhl celosvětové konkurenceschopnosti a kapacity investovat v Evropě, přičemž musí zůstat celosvětovým srovnávacím kritériem, pokud jde o sociální a environmentální odpovědnost v jeho podnicích; vzhledem k tomu, že celosvětová nadměrná kapacita, nekalé subvence a dumping ze strany třetích zemí vyvolaly další tlak na evropský trh se základními kovy; vzhledem k tomu, že inovace výroby má pozitivní dopad na růst zaměstnanosti ve všech fázích hospodářského cyklu průmyslových odvětví; vzhledem k tomu, že na druhou stranu řada podniků uplatňuje strategie zaměřené na krátkodobou finanční návratnost, a to na úkor inovace, investic do výzkumu a vývoje, zaměstnanosti a obnovy dovedností; vzhledem k tomu, že nejlepší zárukou hospodářského úspěchu je zapojení zaměstnanců do inovace a stanovování strategie; vzhledem k tomu, že spravedlivý obchod s ocelářskými produkty může rovněž fungovat pouze tehdy, budou-li se dodržovat základní práva zaměstnanců a environmentální normy;

K.  vzhledem k tomu, že v industrializovaném hospodářství účinně využívajícím zdroje je nezbytné valorizovat druhotné kovy (jako výsledek rekuperace a recyklace) a že se tato valorizace musí rozvíjet v rámci konkurenceschopného a udržitelného oběhového hospodářství, že však nebude v žádném případě dostačující kvalitou ani kvantitou k tomu, aby plně pokryla potřeby základních kovů v evropských ekonomikách; vzhledem k tomu, že bilance obchodu s kovovým šrotem v EU je pozitivní a že by v Evropě mělo být vyvinuto více úsilí na stimulaci recyklace šrotu; vzhledem k tomu, že k průmyslu základních kovů, jeho surovinám a doplňkovým dodavatelům by se mělo přistupovat komplexním a uceleným způsobem;

L.  vzhledem k tomu, že to platí zejména pro přechod na jiné zdroje energie, neboť základní kovy, například vzácné zeminy, jsou jádrem nových technologií nezbytných k jeho provedení; vzhledem k tomu, že Evropa je dosud do velké míry závislá na dovozu kovů nezbytných pro výrobu zařízení produkujících obnovitelné energie, která tomuto odvětví poskytují skutečné příležitosti, konkrétně při překonávání případných obtíží v dodávkách; vzhledem k tomu, že investice do obnovitelných zdrojů energie a energetická účinnost jsou významným hybatelem pro investice do průmyslových výrobků, včetně mědi, hliníku a oceli; vzhledem k tomu, že by ambiciózní evropské politiky v oblasti obnovitelných zdrojů a úspor energie mohly být motorem budoucí poptávky po základních kovech v Evropě zejména díky tomu, že poskytne příležitost k výrobě produktů s vysokou přidanou hodnotou; vzhledem k nedostatku odpovědnosti podniků k životnímu prostředí a vzhledem k tomu, že některé průmyslové areály zcela zjevně porušují evropské právní předpisy, a že některé opuštěné areály představují ohrožení pro lidské zdraví a pro životní prostředí; vzhledem k tomu, že environmentální normy a zásady oběhového hospodářství by měly tvořit základ pro investice do rozvoje a inovací v průmyslu základních kovů v Evropě; vzhledem k tomu, že energetický plán Komise do roku 2050 předpokládá, že dekarbonizace odvětví energetiky a vysoký podíl obnovitelných zdrojů energie představují levnější variantu než pokračování stávajících politik a že s postupem času budou ceny energie z jaderných a fosilních paliv stále růst, zatímco náklady na energii z obnovitelných zdrojů se sníží;

M.  vzhledem k tomu, že stanovisko Výboru pro výzkum a energetiku Evropského parlamentu k doporučením Komisi pro jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) (2014/2228(INI)) zdůraznilo význam kapitoly věnované energii a zároveň zdůraznilo nevýhodnost energeticky náročných průmyslových odvětví EU a potřebu zachovat jejich konkurenceschopnost;

N.  vzhledem k tomu, že pouze ambiciózní inovační politika, která otevře cestu k rozvoji vysoce kvalitních, energeticky účinných a inovačních výrobků (například vysoce pevné, ale pružné oceli) a nové výrobní postupy umožní EU, aby si zachovala své postavení proti stále důraznější celosvětové konkurenci; vzhledem k tomu, že 65 % výdajů podniků na výzkum a vývoj vydává výrobní průmysl, a vzhledem k tomu, že posílení naší průmyslové základny je tudíž zásadní pro zachování odborných znalosti a know-how v EU;

O.  vzhledem k tomu, že průmysl základních kovů EU ztrácí svou konkurenceschopnost, částečně z důvodu vysoké regulační a administrativní zátěže;

P.  vzhledem k tomu, že cílem balíčku opatření k energetické unii je vytvořit zajištěný, udržitelný, konkurenceschopný a dostupný trh s energií s cílem posílit globální konkurenceschopnost evropského hospodářství, což sníží a sladí ceny energie v Evropě a mezi členskými státy;

Q.  vzhledem k tomu, že uznání tržně ekonomického postavení státem řízených a dalších netržních ekonomik, aniž by se posoudilo jejich skutečné fungování, by oslabilo nástroje na ochranu obchodu a mělo závažný dopad na konkurenceschopnost evropských průmyslových odvětví základních kovů a na zaměstnanost v těchto odvětvích, protože by zhoršilo dopady cenové války největšího světového producenta oceli a jeho obecně známé nadprodukce;

R.  vzhledem k tomu, že výzkum, vývoj a inovace v tomto odvětví jsou pro evropský průmysl klíčové; vzhledem k tomu, že uzavírání provozů často vede k nevratným ztrátám technologie a know-how a ke ztrátě odbornosti pracovníků v průmyslu;

Význam základních kovů pro evropský průmysl

1.  zdůrazňuje význam průmyslu základních kovů pro celou řadu navazujících odvětví, včetně automobilového průmyslu, leteckého průmyslu, výroby energie, stavebnictví a obalů;

2.  domnívá se, že Evropa, která je vysoce závislá na surovinách, si nemůže dovolit vytvořit novou závislost, pokud jde o základní kovy, což by mělo velmi negativní vliv na výše uvedená navazující odvětví;

3.  upozorňuje na to, že v ocelářství má EU nedostatečné kapacity, pokud jde o válcované výrobky z oceli, a to z důvodu hromadného uzavírání výroby v nedávných letech a oživení poptávky;

4.  zdůrazňuje, že navzdory krizi stále narůstá poptávka po neželezných kovech, jako je hliník a měď;

Naléhavost boje proti změně klimatu a vysokým cenám energie

5.  zdůrazňuje, že přepracování stávajícího systému obchodování s emisemi je jednou z nejnaléhavějších otázek, pokud jde o zajištění konkurenceschopnosti průmyslu základních kovů; bere na vědomí, že Komise předložila návrhy, které vyústí v reformu systému emisních kvót na čtvrté období 2021–2030, a vyzývá v této souvislosti spoluzákonodárce, aby zajistili, aby reforma zahrnovala otázku úniku uhlíku a prosazovala účinnost, průmyslovou inovaci a optimální výnosy, které by tato reforma měla zaručit, při zvážení náhrady ETS jinými inovačními nástroji a strategiemi tak, aby se emise skutečně snížily; vyzývá Komisi, aby při přezkumu ETS poskytla výhody nejlepším představitelům energeticky náročných průmyslových odvětví z hlediska toho, že při výrobě zboží dosahují nižších emisí;

6.  bere na vědomí zavedení rezervy tržní stability v roce 2019 a zvažuje návrhy Komise pro strukturální reformu systému obchodování s emisemi po roce 2020, které budou předmětem konkrétního a samostatného přezkumu v Parlamentu;

7.  vyzývá k tomu, aby se v energeticky náročných průmyslových odvětvích nadále vyvíjelo úsilí o optimalizaci recyklace a snižování emisí CO2 s cílem zajistit budoucí průmyslovou konkurenceschopnost a dosahovat stanovených závazných cílů EU v oblasti snižování emisí; zdůrazňuje v této souvislosti, že průmyslová konkurenceschopnost, účinnost zdrojů a snižování emisí jsou vzájemně se doplňujícími cíli, neboť jestliže bude evropská výroba řádně postupovat při využívání uhlíku, představuje zachování jejího postavení na evropském a světovém trhu účinný prostředek, jak přispět k celosvětovému snížení emisí skleníkových plynů pocházejících z průmyslové výroby; dodává, že totéž by platilo pro dováženou produkci, která splňuje tytéž normy v oblasti energetické účinnosti a emisí jako produkce vyráběná v EU; zdůrazňuje, že podniky ve třetích zemích, které tvoří část hodnotového řetězce, musí také jednat v souladu s cíli EU v oblasti klimatu a energie a zohledňovat zejména pokrok v energetické účinnosti;

Regulační opatření na hranicích v souvislosti s uhlíkem jako dočasné a pružné opatření mezinárodního rozměru v souladu s WTO

8.  naléhavě zdůrazňuje, že Evropská unie usiluje o jednání s třetími zeměmi, a to od vytvoření Mezinárodního vyjednávacího výboru, který v roce 1992 připravil Úmluvu z Ria, mezinárodní dohodu zaměřenou na cíle ochrany proti změně klimatu, která je však dosud neúspěšná, přes zvyšující se naléhavost zdůrazňovanou prakticky jednomyslným vědeckým konsensem; vyzývá k udržení vedoucího postavení EU a zdůrazňuje zásadní potřebu zajištění celosvětové závazné dohody, která by měla být uzavřena na Pařížské konferenci a v níž by se všechny strany plně zavázaly, že budou účinně předcházet nebezpečné změně klimatu; zdůrazňuje, že tato jednání musí vést k právně závazné dohodě, jež bude obsahovat makroekonomické cíle pro všechny strany a respektovat dohodnutý cíl omezit globální oteplování na méně než 2°C; zdůrazňuje, že komplexní mezinárodní dohoda zajistí rovné podmínky pro průmysl a sníží riziko úniku uhlíku z EU;

9.  zdůrazňuje, že mezinárodní působení v oblasti klimatu je nejlepší recept, jak předcházet úniku emisí uhlíku; zdůrazňuje, že ambiciózní mezinárodní dohoda o boji proti změně klimatu, která by vytvořila rovné podmínky pro všechny země připravené spolupracovat na multilaterální úrovni a zavedla soudržný globální environmentální režim na snižování emisí uhlíku, by byla nejpozitivnějším způsobem řešení globálních emisí; zdůrazňuje, že taková dohoda by umožnila řádnou soutěž všech producentů základních kovů a úvahy o kompenzacích na hranicích by již nebyly zapotřebí za předpokladu, že by její provádění bylo účinně sledováno a byly prováděny nezbytné úpravy; zdůrazňuje skutečnost, že takováto mezinárodní dohoda musí nezbytně obsahovat spolehlivé závazky zemí s nejvyššími emisemi; v této souvislosti také zdůrazňuje, že je zapotřebí dosáhnout souladu se sociálními a environmentálními standardy, aby byly vytvořeny rovné podmínky;

10.  konstatuje, že při zohlednění dovozu i vývozu začleňuje regulační mechanismus na hranicích v souvislosti s uhlíkem do evropské regulace model snižování emisí také se zaměřením na spotřebu na daném území a že tento přístup „zdola nahoru“ je výhodný v tom, že jej lze rozšířit jako všeobecně platné řešení při dodržení pravomoci každého státu rozhodovat o vlastní úrovni ambicí politiky v oblasti změny klimatu, poté co bude provedeno pečlivé posouzení dopadů; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby budoucí obchodní dohody obsahovaly ustanovení, která významně zlepší vývozní příležitosti a přístup na trh pro evropské výrobky ze základních kovů; znovu opakuje, že by Komise měla do regionálních, dvoustranných a vícestranných dohod o volném obchodu zahrnout zákaz postupů narušujících hospodářskou soutěž v oblasti surovin (dvojí ceny, vývozní omezení);

11.  zdůrazňuje, že veškerá opatření, jež mají dopad na obchod, musí být v souladu s mezinárodními obchodními dohodami; tvrdí, že cíle politiky v oblasti změny klimatu týkající se ochrany života a zdraví lidí, zvířat a rostlin, jako je zachování vyčerpatelných přírodních zdrojů, pokud jsou uplatňovány nediskriminačním způsobem, a nikoli jako skryté omezení, odpovídají výjimkám stanoveným v článku XX dohody GATT; upřesňuje, že změna klimatu, vzhledem k její globální povaze, by měla získat právní pozornost; připomíná skutečnost, že ovzduší s nízkým obsahem uhlíku (čisté ovzduší) je již nyní vnímáno jako vyčerpatelný přírodní zdroj, a proto by mělo být považováno za veřejný statek; upřesňuje dále, že odvetná opatření by nemohla být uskutečňována jako důsledek kompenzačních opatření na hranicích, aniž by byla porušena pravidla mezinárodního obchodu a aniž by existovalo riziko odsouzení; opakuje, že cílem není v žádném případě ochrana evropských průmyslových odvětví, ale snaha o dosažení rovnocenných podmínek s jejich zahraničními konkurenty;

12.  uvádí, že by bylo vhodné předpokládat částečné přerozdělení příjmů získaných z dražeb iniciativ na ochranu životního prostředí a opatření v boji proti změně klimatu, jako je Zelený fond, jak je stanoveno v dohodách z Cancúnu, a dalších mezinárodních nástrojů financování v oblasti klimatu;

13.  konstatuje, že dohodnuté normy pro výpočet obsahu uhlíku a emisí vznikajících během životního cyklu produktů zvyšují transparentnost a mohou usnadnit podporu udržitelné výroby a spotřeby, a to i v hutnictví;

Kompenzace nepřímých emisí:

14.  vyjadřuje politování nad tím, že režim pro kompenzace nepřímých nákladů založený na státní podpoře se stal novým zdrojem nekalé hospodářské soutěže na jednotném trhu EU mezi výrobci s vysokou energetickou náročností, z nichž někteří získávají finanční podporu od svých orgánů veřejné správy; naléhavě vyzývá k tomu, aby byla tato kompenzace harmonizována a, je-li to odůvodněné, probíhala na evropské úrovni, aby se zajistily rovné podmínky s globálními konkurenty a mezi evropskými výrobci a aby se zajistila účinná ochrana proti úniku uhlíku; konstatuje, že to zvláště platí pro šest neželezných kovů, s nimiž se obchoduje za ceny určované globální poptávkou a nabídkou, jež jsou většinou stanovovány na Londýnské burze; chápe proto, že producenti základních kovů jsou pouhými „příjemci cen“, kteří nemají možnost přenést zvýšené náklady na své zákazníky; dochází k závěru, že je nezbytné zachovat kompenzace za nepřímé emise; odkazuje na dohodu o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability, v níž se uvádí, že „v zájmu dosažení cíle, kterým je nastavení rovných podmínek pro všechny, by tento přezkum měl zvážit i zavedení harmonizovaných opatření, jejichž účelem by byla kompenzace nepřímých nákladů na úrovni Unie“(11); odkazuje v této souvislosti na nařízení Rady (ES) 1/2003 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy(12) a na články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie; vyzývá Komisi, aby přezkoumala dopad různých programů na podporu energetiky na maloobchodní ceny energie, které nepřímo ovlivňují konkurenceschopnost energeticky náročných průmyslových odvětví v jednotlivých členských státech;

15.  domnívá se, že diferencovaný dopad uhlíku na ceny elektřiny vyplývající ze skladby zdrojů energie každého dodavatele je faktorem konkurenceschopnosti a závisí mimo jiné na volbě každého svrchovaného státu; vítá návrh Komise týkající se Evropské energetické unie; domnívá se, že dobře fungující vnitřní trh s energií, který dodává bezpečnou a udržitelnou energii a zajišťuje odpovídající propojení členských států, napomůže snížit ceny energie pro evropský průmysl a spotřebitele; domnívá se, že systém obchodování s emisemi je harmonizované opatření na úrovni EU ke snižování průmyslových emisí a že by jeho dopady měly tudíž být řešeny pomocí harmonizovaného systému;

Podpora za účelem investic do nízkouhlíkové výroby kovů

16.  naléhavě žádá, aby byly bezplatné povolenky pro nejúčinnější zařízení v odvětvích, v nichž dochází k výraznému úniku uhlíku, přidělovány podle programů investic do nových zařízení, do výzkumu a vývoje (včetně zachycování a ukládání CO2 (CCS) a zachycování a využívání CO2 (CCU)) a do odborného vzdělávání pracovníků, a to co nejdříve a v každém případě od roku 2018 a během čtvrté fáze pokrývající období 2021–2030, s cílem plnit vysoké standardy ochrany klimatu a životního prostředí a dodržovat pracovní práva; zdůrazňuje, že je rozhodně třeba investovat do výzkumu a vývoje, aby Evropa i nadále zůstala střediskem excelence, pokud jde o výrobu základních kovů; připomíná, že odvětví, jež investují, nejlépe překonávají krize; vyzývá k tomu, aby byly příjmy z dražeb systému obchodování s emisemi použity k financování klimatických opatření v EU a v rozvojových zemích, včetně investic do obnovitelné energie a projektů energetické účinnosti v průmyslových odvětvích; podporuje plány v rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 na vytvoření zařízení (NER400) pro zachycování a ukládání CO2, inovativní obnovitelné zdroje energie a nízkouhlíkové inovace v průmyslových odvětvích, jak je stanoveno v závěrech Evropské rady ze dne 23. října 2014; navrhuje, aby pilotní a demonstrační projekty v oblasti zachycování, využívání a ukládání uhlíku byly součástí programů pro financování nízkouhlíkových technologií podporovaných Komisí v souvislosti s fondem NER 300 a budoucím fondem NER 400 s tím, že by se finanční riziko rozdělilo mezi poskytovatele finančních prostředků a provozovatele; připomíná význam veřejných investic a, v evropském kontextu, význam prostředků z programu Horizont 2020 při zvyšování environmentální a energetické účinnosti průmyslu základních kovů, včetně dosažení nižších emisí uhlíku v souladu s cíli strategie Evropa 2020; považuje odborné vzdělávání pracovníků v oblasti používání nízkouhlíkových technologií a postupů v průmyslových odvětvích za strategickou investici, jež by měla být plně začleněna do programů podporovaných Komisí k financování přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství;

Finanční účetnictví a transparentnost

17.  navrhuje, aby byly kvóty CO2 zveřejňovány při zveřejnění roční účetní závěrky podniků a aby Evropská unie podporovala opětovné zahájení prací na příslušném mezinárodním účetním standardu;

18.  zdůrazňuje význam transparentnosti při využívání přidělených příjmů ze strany členských států; odkazuje v této souvislosti na povinnost členských států informovat Komisi o využívání příjmů ze systému ETS; zdůrazňuje skutečnost, že zvýšená transparentnost by občanům pomohla sledovat, jak jsou příjmy ze systému ETS využívány vnitrostátními orgány veřejné správy;

19.  zdůrazňuje, že zařízení a podniky musí dodržovat veškeré právní požadavky na sociální odpovědnost a podávání zpráv, aby se zaručilo rovnocenné a účinné provádění environmentálních právních předpisů a zajistilo se, že příslušné orgány a zúčastněné strany včetně zástupců pracovníků a zástupců občanské společnosti a místních společenství budou mít přístup ke všem příslušným informacím; zdůrazňuje právo na přístup k informacím o environmentálních otázkách stanovené v Aarhuské úmluvě a prováděné v právních předpisech EU a jednotlivých členských států, včetně směrnice 2003/87/ES; navrhuje, aby jakékoli citlivé zařízení podléhající systému obchodování s emisemi poskytovalo každoročně kompletní informace včetně informací o boji proti změně klimatu a o dodržování evropských směrnic v oblasti životního prostředí a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a aby tyto informace byly dostupné zástupcům pracovníků i zástupcům občanské společnosti z řad okolního obyvatelstva v blízkosti zařízení;

Otázka smluv na dodávky elektřiny

20.  zdůrazňuje, že pro konkurenceschopnost evropského průmyslu základních kovů je důležitá možnost uzavírat dlouhodobé smlouvy, a to za určitých podmínek, jež musí být vyjasněny Komisí, kdy návratnost investic v případě vysoce kapitálových průmyslových podniků nebude kratší než patnáct let; připomíná, že průmyslové podniky potřebují zabezpečit své investice prostřednictvím předvídatelných cen a jasného právního rámce; zdůrazňuje, že spíše než každoroční dražby elektřiny je třeba upřednostňovat dlouhodobou stabilitu smluv o dodávkách elektřiny; vyjadřuje obavy ohledně tržních předpisů, které v některých členských státech umožňují strukturální rozdíl mezi cenami elektřiny a výdaji na její výrobu; vyzývá Komisi, aby bojovala proti neočekávaným ziskům soukromých oligopolů na trhu s energií;

21.  vyjadřuje obavy ohledně tržních předpisů, které umožňují strukturální rozdíl mezi cenami elektřiny a výdaji na její výrobu;

Přenos dovedností

22.  vyzývá k tomu, aby ve všech podnicích, které mají neuspokojivou věkovou strukturu, byl pro vysoce odborná pracovní místa ve výrobě zorganizován přenos dovedností mezi generacemi pracovníků; upřednostňuje podporu dovedností mladých zaměstnanců v podnicích prostřednictvím strukturální politiky v oblasti učňovské přípravy s cílem rozvinout kolektivní dovednosti zaměstnanců; zdůrazňuje význam dovedností a odborné kvalifikace pracovníků v odvětví základních kovů; vyzývá k aktivním zaměstnaneckým a průmyslovým politikám, jež zajistí, že tyto znalosti budou rozvíjeny a uznávány jako důležité aktivum evropského průmyslu základních kovů; žádá, aby udržování průmyslového know-how a kvalifikované pracovní síly bylo zohledňováno při posuzování rentability výroby v jakémkoli konkrétním podniku;

Dodávky surovin

23.  vyzývá k tomu, aby Evropa přijala diplomatické kroky týkající se surovin pro výrobu kovů založené na strategických partnerstvích s cílem sdílet přidanou hodnotu mezi evropskými zeměmi a zeměmi produkujícími suroviny takovým způsobem, který by podporoval rozvoj odborných pracovních míst v celém hodnotovém řetězci; žádá Komisi, aby vytvořila nástroj hloubkové analýzy trhu s ocelí, který může zajistit přesné údaje o evropské a celosvětové rovnováze mezi nabídkou a poptávkou v oblasti oceli, které budou rozlišovat mezi strukturálními a cyklickými složkami rozvoje těchto trhů; domnívá se, že sledování trhu s primárními a sekundárními základními kovy by mohlo poskytnout cenné informace pro přijetí nápravných a proaktivních opatření, která jsou z důvodu cyklické povahy ocelářského průmyslu nevyhnutelná; vítá zprávu Evropské kompetenční sítě pro vzácné zeminy (ERECON)(13); vyzývá Komisi, aby pokračovala ve své činnosti v rámci sítě ERECON s cílem rozvíjet diverzifikovaný a udržitelný dodavatelský řetězec vzácných zemin pro Evropu, a zejména s cílem provádět politická doporučení a poskytovat podporu náhradním řešením a větší recyklaci;

Evropská ochrana obchodu se základními kovy: prevence je lepší než pozdní léčba

24.  nabádá Radu, aby dokončila přezkum dvou nařízení o nástrojích na ochranu obchodu s cílem zjednodušit, posílit a zrychlit tyto nástroje a zajistit, aby nebyly oslabeny; navrhuje fázi předběžného šetření v délce maximálně jednoho měsíce s cílem prvotně přezkoumat stížnosti týkající se dumpingu a subvencí, která bude moci na základě prvních zjištění vést k preventivním nápravným opatřením a následně k hlubšímu šetření; vyjadřuje politování nad tím, že legislativní návrh na modernizaci nástrojů na ochranu obchodu se zastavil v Radě navzdory tomu, že Parlament vyjádřil přísnějším opatřením proti nekalému dovozu ze třetích zemí důraznou podporu; vyzývá Radu, aby rychle pokračovala v modernizaci nástrojů na ochranu obchodu s cílem zajistit, aby bylo konečně možné zavést vhodnou reakci na nekalé praktiky a aby evropský trh mohl být chráněn proti dumpingu, a zajistit tak rovné podmínky a možnost plně využívat příležitostí poskytovaných přechodem na jiné zdroje energie;

25.  přijímá cíl rychle pokročit v recyklaci vzácných zemin a kritických kovů spotřebovávaných v Unii;

26.  zdůrazňuje, že korozivzdorná ocel a hliník jsou stejně jako veškeré základní kovy předmětem celosvětové hospodářské soutěže; domnívá se, že je naléhavé, aby Evropská komise ve svých analýzách a srovnáních zvolila světový trh jako referenční trh a neomezovala svá šetření při definování relevantního zeměpisného trhu pouze na vnitřní trh; vyzývá k tomu, aby bylo provedeno posouzení dopadu výrobních kapacit, jež by mělo mimo jiné zohlednit podniky a pracovní místa, a to předtím, než GŘ Komise pro hospodářskou soutěž přijme jakákoli rozhodnutí, a vyzývá k tomu, aby závěry tohoto posouzení byly začleněny do konečných veřejných materiálů poskytnutých zúčastněným stranám; vyzývá k přezkumu politiky v oblasti hospodářské soutěže a pravidel státní podpory k usnadnění veřejných zásahů s cílem zachovat sociální a regionální soudržnost, zlepšit pracovní a environmentální normy nebo řešit obavy v oblasti veřejného zdraví;

27.  podporuje vytvoření místních informačních a konzultačních výborů pro prevenci rizik v tomto odvětví, jejichž členy by měly být všechny zúčastněné subjekty s pravomoci provádět kontroly a vydávat varování; poukazuje na uznané odborné znalosti zástupců zaměstnanců, pokud jde o strategické volby a rozhodování podniků;

Úloha základních kovů v oběhovém hospodářství

28.  zdůrazňuje v této souvislosti kladný dopad druhotných kovů, které napomáhají podstatně snižovat objem využívané energie a surovin; vyzývá proto Komisi, aby usnadnila rozvoj a fungování trhů s druhotnými kovy; podporuje zřízení oběhového hospodářství při každé výrobě základních kovů, aby se propojilo využívání vedlejších výrobků a recyklovaných kovů s cílem zvýšit jejich konkurenceschopnost; vyzývá k tomu, aby při každé výrobě základních kovů muselo být povinně zřízeno oběhové hospodářství, aby se propojilo využívání odvozených výrobků a recyklovaných kovů s cílem zvýšit jejich konkurenceschopnost; přijímá cíl rychle pokročit v recyklaci vzácných zemin a kritických kovů spotřebovávaných v Unii; vyzývá k rozvoji silného propojení mezi odvětvím recyklace základních kovů a dalšími odvětvími s cílem posílit rozsah a odolnost průmyslové základny, zejména v regionech postižených deindustrializací; zdůrazňuje v této souvislosti široký potenciál náhrad výrobků a materiálu a zvyšování využívání kovového šrotu mimo jiné v ocelářství a ve výrobě hliníku; zdůrazňuje, že většinu základních kovů lze mnohokrát recyklovat za zlomek energie používané k primární výrobě; je znepokojen vysokými energetickými ztrátami pro Evropu, jejichž příčinou je legální a ilegální vývoz hliníku a mědi do zemí, jako jsou Čína a Indie, což jsou státy, které samy vývoz hliníku zakázaly; domnívá se, že vysoké environmentální standardy a zásady oběhového hospodářství by měly tvořit základ pro investice do rozvoje a inovací v průmyslu základních kovů v Evropě; vyzývá Komisi, aby vytvořila ekonomické pobídky k recyklaci kovů, včetně v současné době neekonomických kritických surovin, jako jsou vzácné zeminy, aby prošetřila, jak lze podpořit trhy s recyklovanými materiály, například prostřednictvím zelených osvědčení pro recyklované materiály, požadavků na ekodesign a fiskálních pobídek, a aby zajistila, že politika soudržnosti a rozpočty Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) budou také využívat pákový efekt na podporu účinnosti zdrojů a recyklace; domnívá se, že právní předpisy o odpadech by měly být zlepšeny v zájmu dalšího fungování trhu EU s kovovým šrotem, například prostřednictvím přezkumu směrnice o vozidlech s ukončenou životností a dalších právních předpisů v oblasti odpadů; navrhuje, aby byla přijata opatření ke stanovení cílů týkajících se sběru, posílení odpovědnosti výrobců a rozšíření působnosti směrnice o vozidlech s ukončenou životností na nákladní vozy, autobusy a motocykly; zdůrazňuje, že ke zvládnutí přechodu k udržitelnějším výrobním postupům a produktům je zapotřebí kvalifikovaných zaměstnancům disponujících potřebnými dovednosti, a vyzývá k přijetí evropské strategie pro odbornou přípravu a vzdělávání, jež by podporovala podniky, výzkumné instituty a sociální partnery v úsilí o společné zjišťování toho, jaké dovednosti jsou potřebné k environmentální udržitelnosti;

o
o   o

29.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.
(2) Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 93.
(3) Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1.
(4) Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17.
(5) Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16.
(6) Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56.
(7) Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32.
(8) Přijaté texty, P7_TA(2014)0032.
(9) Úř. věst. C 251 E, 31.8.2013, s. 75.
(10) Přijaté texty, P8_TA(2014)0104.
(11) Viz. bod odůvodnění 9 rozhodnutí (EU) 2015/1814 (Úř. věst. L 264, 9.10.2015, s. 1).
(12) Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1.
(13) http://ec.europa.eu/growth/sectors/raw-materials/specific-interest/erecon/index_en.htm

Právní upozornění