Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/2229(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0344/2015

Předložené texty :

A8-0344/2015

Rozpravy :

PV 16/12/2015 - 15
CRE 16/12/2015 - 15

Hlasování :

PV 17/12/2015 - 9.9
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2015)0470

Přijaté texty
PDF 657kWORD 273k
Čtvrtek, 17. prosince 2015 - Štrasburk Konečné znění
Výroční zpráva o lidských právech a demokracii ve světě v roce 2014 a politika EU v této oblasti
P8_TA(2015)0470A8-0344/2015

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2015 o výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2014 a o politice Evropské unie v této oblasti (2015/2229(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a další smlouvy a nástroje OSN týkající se lidských práv, zejména Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, které byly přijaty v New Yorku dne 16. prosince 1966,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte a na usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. listopadu 2014 k 25. výročí přijetí této úmluvy(1),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech,

–  s ohledem na články 2, 3, 8, 21 a 23 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na strategický rámec EU a akční plán EU pro lidská práva a demokracii přijaté Radou pro zahraniční věci dne 25. června 2012(2),

–  s ohledem na obecné zásady Evropské unie v oblasti lidských práv,

–  s ohledem na obecné zásady EU v oblasti lidských práv ohledně svobody projevu online a offline přijaté Radou pro zahraniční věci dne 12. května 2014(3),

–  s ohledem na pokyny EU týkající se podpory a ochrany svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení(4),

–  s ohledem na Obecné zásady pro meziparlamentní delegace Evropského parlamentu o prosazování lidských práv a demokracie při návštěvách mimo Evropskou unii(5),

–  s ohledem na výroční zprávu EU o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2014, kterou Rada přijala dne 22. června 2015(6),

–  s ohledem na akční plán pro lidská práva a demokracii (2015–2019) přijatý Radou dne 20. července 2015(7),

–  s ohledem na akční plán EU s názvem Rovnost žen a mužů a pro posílení postavení žen: proměna životů žen a dívek prostřednictvím vnějších vztahů EU na období 2016–2020 (GAPII) přijatý Radou dne 26. října 2015(8),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 14. května 2012 na téma „Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU: Agenda pro změnu“(9),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 5. prosince 2014 o prosazování a ochraně práv dětí(10),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2015/260 ze dne 17. února 2015 o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro lidská práva(11),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 26. května 2015 o problematice rovnosti žen a mužů v oblasti rozvojové spolupráce(12),

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1325 ze dne 31. října 2000 o ženách a míru a bezpečnosti(13),

–  s ohledem na svá naléhavá usnesení týkající se případů porušování lidských práv, demokracie a zásad právního státu,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. června 2010 o politikách EU ve prospěch zastánců lidských práv(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2011 o vnější politice EU na podporu demokracie(15),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2012 ke strategii digitální svobody v zahraniční politice EU(16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2013 o svobodě tisku a sdělovacích prostředků ve světě(17),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2013 o korupci ve veřejném a soukromém sektoru: dopad na lidská práva ve třetích zemích(18),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. října 2013 o diskriminaci na základě příslušnosti ke kastě(19),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2014 o prioritách EU pro 25. zasedání Rady OSN pro lidská práva(20),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2015 o prioritách EU pro činnost Rady OSN pro lidská práva v roce 2015(21),

–  s ohledem na své doporučení Radě ze dne 2. dubna 2014 týkající se 69. zasedání Valného shromáždění OSN(22),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2014 o celosvětovém vymýcení mučení(23),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2015 o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2013 a politice Evropské unie v této oblasti(24),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 o přezkumu evropské politiky sousedství(25),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 o lidských právech a technologiích: dopad systémů narušování a sledování na lidská práva ve třetích zemích(26),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2015 o migraci a uprchlících v Evropě(27),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2015 o obnovení akčního plánu EU pro rovnost žen a mužů a pro posílení postavení žen v rámci rozvojové spolupráce(28),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2015 o trestu smrti(29),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 8. října 2014 nazvané „Strategie rozšíření a hlavní výzvy na roky 2014–2015“(30),

–  s ohledem na společné sdělení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise adresované Evropské radě, Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 8. března 2011 s názvem Partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu s jižním Středomořím(31),

–  s ohledem na společné sdělení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise adresované Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 25. května 2011 s názvem Nový přístup k sousedství, jež prochází změnami(32),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 30. dubna 2014 nazvaný „Přístup založený na lidských právech týkající se všech lidských práv v zájmu rozvojové spolupráce EU“(SWD(2014)0152,

–  s ohledem na usnesení Rady OSN pro lidská práva ze dne 26. června 2014 vyzývající k vytvoření mezivládní pracovní skupiny s neomezeným složením, jež bude pověřena vypracováním mezinárodně právně závazného nástroje, který by v rámci mezinárodního práva v oblasti lidských práv upravoval činnost nadnárodních společností a dalších podniků(33),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 o novém přístupu EU k lidským právům a demokracii: vyhodnocení činnosti Evropské nadace pro demokracii (EED) od jejího založení(34),

–  s ohledem na výroční zprávu fondů UNFPA a UNICEF za rok 2014 o společném programu o mrzačení ženských pohlavních orgánů(35),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0344/2015),

A.  vzhledem k tomu, že článek 21 SEU zavazuje EU k rozvoji společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP), jež má spočívat na zásadách demokracie, právním státě, univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv a základních svobod, úctě k lidské důstojnosti, zásadě rovnosti a solidarity a dodržování zásad Charty Organizace spojených národů, Listiny základních práv Evropské unie a mezinárodního práva;

B.  vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 6 SEU Evropská unie přistoupí k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod;

C.  vzhledem k tomu, že úcta k všeobecně platným lidským právům a jejich podpora, nedělitelnost a ochrana musí být jádrem vnější činnosti EU;

D.  vzhledem k tomu, že nezbytným předpokladem pro úspěšnou a účinnou politiku EU v oblasti lidských práv je větší soudržnost mezi vnitřními a vnějšími politikami EU a také mezi jednotlivými vnějšími politikami EU; vzhledem k tomu, že větší soudržnost by měla EU umožnit rychleji reagovat v raných fázích porušování lidských práv;

E.  vzhledem k tomu, že závazek EU prosazovat účinný multilateralismus, v němž hraje ústřední roli OSN, je nedílnou součástí vnější politiky Unie a vychází z přesvědčení, že multilaterální systém založený na univerzálních pravidlech a hodnotách je nejvhodnějším nástrojem k řešení celosvětových krizí, náročných úkolů a hrozeb;

F.  vzhledem k tomu, že dodržování lidských práv je zpochybňováno a je celosvětově v ohrožení; vzhledem k tomu, že univerzálnost lidských práv je vážně ohrožena řadou autoritářských režimů, zejména na mnohostranných fórech;

G.  vzhledem k tomu, že více než polovina světového obyvatelstva stále žije v nedemokratických a represivních režimech a že svoboda na celém světě v posledních letech stále více upadá; vzhledem k tomu, že nedodržování lidských práv přináší ztráty společnosti i jednotlivci;

H.  vzhledem k tomu, že na celém světě existuje mnoho pokusů o omezení prostoru pro občanskou společnost, a to i v Radě OSN pro lidská práva;

I.  vzhledem k tomu, že kromě pořádání svobodných voleb patří mezi charakteristické rysy demokratických režimů transparentní řízení, dodržování právního státu, svoboda projevu, dodržování lidských práv, existence systému nezávislého soudnictví a dodržování mezinárodního práva a mezinárodních dohod a obecných zásad pro dodržování lidských práv;

J.  vzhledem k tomu, že místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku při předložení návrhu nového akčního plánu pro lidská práva a demokracii uvedla, že lidská práva budou jednou z ústředních priorit jejího mandátu a budou určovat veškeré vztahy s orgány EU, jakož i s třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi a občanskou společností; vzhledem k tomu, že v roce 2017 má být proveden přezkum akčního plánu EU pro lidská práva a demokracii v polovině období, který proběhne souběžně s přezkumem nástrojů pro financování vnější činnosti v polovině období, což by mělo přispět k větší soudržnosti vnější činnosti EU;

K.  vzhledem k tomu, že odpovědnost za provádění nového akčního plánu nesou Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ), Komise, Rada a členské státy; vzhledem k tomu, že mise EU a zastoupení EU v třetích zemích mohou sehrávat významnou doplňkovou úlohu při dosahování úspěchu akčního plánu;

L.  vzhledem k tomu, že je třeba zajistit odpovídající zdroje a že tyto zdroje musí být vynaloženy tím nejefektivnějším způsobem za účelem posílení podpory lidských práv a demokracie ve třetích zemích;

M.  vzhledem k tomu, že EU musí vynaložit větší úsilí při posuzování dopadu vlastních politik na lidská práva, maximalizaci pozitivních dopadů a předcházení a zmírňování dopadů negativních a při zlepšování přístupu dotčeného obyvatelstva k opravným prostředkům;

N.  vzhledem k tomu, že jedním z nejúčinnějších nástrojů, pokud jde o řešení otázek lidských práv ve třetích zemích, je spolupráce s vedoucími představiteli a orgány třetích zemí, a to na všech dvoustranných i mnohostranných fórech; vzhledem k tomu, že organizace občanské společnosti ve třetích zemích představují klíčové partnery při formování a provádění politiky EU v oblasti lidských práv;

O.  vzhledem k tomu, že EU považuje úzkou spolupráci s občanskou společností a obhájci lidských práv ve třetích zemích za jednu ze svých hlavních priorit při potírání porušování lidských práv;

P.  vzhledem k tomu, že při prosazování dodržování základních práv a účinného parlamentního dohledu nad zpravodajskými službami, které využívají digitální technologie v oblasti sledování, by významnější úlohu měla hrát mezinárodní spolupráce;

Q.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy jsou od prvopočátku blízkými spojenci Mezinárodního trestního soudu, jemuž poskytují finanční, politickou, diplomatickou a logistickou podporu, prosazují všeobecnou platnost Římského statutu a hájí bezúhonnost tohoto soudu v zájmu posílení jeho nezávislosti;

R.  vzhledem k tomu, že politika na podporu lidských práv a demokracie by se měla stát součástí všech dalších politik EU s vnějším rozměrem, jako je politika v oblasti rozvoje, migrace, bezpečnosti, boje proti terorismu, rozšíření a obchodu, aby bylo možné pokračovat v prosazování dodržování lidských práv;

S.  vzhledem k tomu, že článek 207 SFEU stanoví, že obchodní politika EU je prováděna v rámci zásad a cílů vnější činnosti Evropské unie;

T.  vzhledem k tomu, že různé formy migrace představují důležitou výzvu v oblasti vnější politiky EU, která vyžaduje okamžitá, efektivní a udržitelná řešení, s cílem zajistit, aby lidská práva osob v nouzi, např. osob na útěku před válkou a násilím, byla dodržována v souladu s evropskými hodnotami a s mezinárodními lidskoprávními normami;

U.  vzhledem k tomu, že světové hospodářství prochází krizí, která může mít dopad na hospodářská a sociální práva, na životní podmínky obyvatel (růst nezaměstnanosti a chudoby, nerovnosti a nejistých pracovních míst, nižší kvalita služeb a omezený přístup ke službám), a tím i na blahobyt obyvatel;

V.  vzhledem k tomu, že by se svoboda myšlení, svědomí, náboženského vyznání a přesvědčení měla stát na základě univerzálních a nedělitelných hodnot jednou z priorit EU, která musí být bezpodmínečně podporována; vzhledem k tomu, že tato práva jsou nadále z velké míry ohrožena, protože případů s nimi souvisejícího násilí výrazně roste;

W.  vzhledem k tomu, že všeobecné zrušení trestu smrti zůstává pro EU jednou z priorit v rámci její vnější politiky v oblasti lidských práv; vzhledem k tomu, že v červnu 2016 se v norském Oslu uskuteční 6. světový kongres proti trestu smrti;

X.  vzhledem k tomu, že děti, ženy a osoby patřící k menšinám čelí stále větším a konkrétním hrozbám, násilným činům a sexuálnímu násilí, zejména ve válečných oblastech;

Y.  vzhledem k tomu, že v roce 2014 byla Sacharovova cena udělena dr. Denisovi Mukwegemu za jeho dlouhodobé úsilí, které jako lékař a obhájce lidských práv věnoval obětem sexuálního násilí a mrzačení ženských pohlavních orgánů; vzhledem k tomu, že mrzačení ženských pohlavních orgánů představuje zásadní porušení práv žen a dívek, a vzhledem k tomu, že je bezpodmínečně nutné, aby boj proti mrzačení pohlavních ženských orgánů a sexuálnímu násilí hrál v rámci vnější politiky EU a politiky EU v oblasti lidských práv ústřední úlohu;

Z.  vzhledem k tomu, že podle odhadů bylo v roce 2014 vystaveno extrémnímu násilí, nuceným náborům a traumatům 230 milionů dětí žijících v zemích a oblastech zasažených ozbrojenými konflikty, přičemž byly násilně rekrutovány nebo se staly záměrným cílem násilných skupin;

AA.  vzhledem k tomu, že článek 25 Všeobecné deklarace lidských práv OSN stanoví právo každého „na takovou životní úroveň, která by byla s to zajistit jeho zdraví a blahobyt i zdraví a blahobyt jeho rodiny“, v níž mateřství a dětství mají nárok na zvláštní péči, počítajíc v to zejména lékařskou péči; vzhledem k tomu, že usnesení Rady OSN pro lidská práva č. 26/28(36) vyzývá k tomu, aby se následující zasedání sociálního fóra Rady OSN pro lidská práva věnovalo dostupnosti léků v souvislosti s právem každého člověka na dosažení co nejvyšší úrovně tělesného a duševního zdraví; vzhledem k tomu, že Ústava Světové zdravotnická organizace (WHO) stanoví, že „dosažení co nejvyšší úrovně zdraví je jedním ze základních práv každého člověka bez ohledu na rasu, náboženství a hospodářské nebo společenské postavení“;

AB.  vzhledem k tomu, že změny klimatu mají dopad na přístup k vodě, přírodním zdrojům a k potravinám;

AC.  vzhledem k tomu, že cílem úmyslného a systematického ničení cenných archeologických nalezišť, která jsou součástí světového dědictví, jehož se dopouštějí teroristické organizace a válčící skupiny, je destabilizovat místní obyvatelstvo a podkopat jeho kulturní identitu, a proto by se na něj mělo pohlížet nejen jako na válečný zločin, ale jako na zločin proti lidskosti;

Obecné úvahy

1.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad skutečností, že lidská práva a demokratické hodnoty, jako jsou svoboda projevu, svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání a svoboda shromažďování a sdružování, jsou v mnoha částech světa, včetně autoritářských režimů, stále více ohroženy; dále vyjadřuje hluboké znepokojení nad skutečností, že se veřejný prostor pro občanskou společnost omezuje a že na celém světě se stále větší počet obhájců lidských práv stává terčem útoků;

2.  vyzývá EU a její členské státy, aby prohloubily své úsilí o efektivní umístění lidských práv a demokratických hodnot do centra svých vztahů s okolním světem, jak se zavázaly v SEU; podotýká, že by EU měla přijmout odpovídající opatření v případě závažného porušování lidských práv v třetích zemích, zejména v případě autoritářských režimů, a to i prostřednictvím vztahů týkajících se obchodu, energie nebo bezpečnosti;

3.  opakuje, že je zásadně důležité zajistit větší soudržnost mezi vnitřními a vnějšími politikami EU, pokud jde o dodržování lidských práv a demokratických hodnot; v této souvislosti zdůrazňuje, že zatímco se tato zpráva zabývá vnějšími politikami EU usilujícími o posilování lidských práv, přijímá Parlament rovněž výroční zprávu o situaci v oblasti základních práv v Evropské unii, kterou vypracovává Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci; stejně tak zdůrazňuje význam větší konzistentnosti, soudržnosti a zamezení dvojích norem v oblasti vnější politiky EU a všech jejích nástrojů;

4.  vyzývá EU a její členské státy, aby se účinně věnovaly vnitřním problémům v oblasti lidských práv, jako je situace Romů, nakládání s uprchlíky a migranty, diskriminace LGBTI osob, rasismus, násilí na ženách, vazební podmínky a svoboda sdělovacích prostředků v členských státech, s cílem zachovat důvěryhodnost a soudržnost své vnější politiky v oblasti lidských práv;

5.  trvá na tom, že je důležité zajistit soudržnost politiky EU v případech, kdy dochází k okupaci nebo anexi území; připomíná, že ve všech obdobných situacích by se politika EU měla řídit mezinárodním humanitárním právem;

6.  vyjadřuje zásadní nesouhlas s anexí, okupací a osídlováním území a vyžaduje, aby bylo respektováno nezcizitelné právo národů na sebeurčení;

7.  domnívá se, že má-li dostát svému závazku prosazovat ve světě lidská práva a demokracii, musí EU a její členské státy vystupovat konzistentně a jednohlasně a zajistit, aby byl jejich názor brán na vědomí;

8.  zdůrazňuje navíc význam posílené spolupráce mezi Komisí, Radou, ESVČ, Parlamentem a delegacemi EU pro zlepšení celkové soudržnosti politiky EU v oblasti lidských práv a demokracie a jejího ústředního postavení mezi všemi politikami EU s vnějším rozměrem, a to zejména v oblastech týkajících se rozvoje, bezpečnosti, zaměstnanosti, migrace, obchodu a technologií;

9.  vyzývá EU ke zlepšení a k systematizaci možných dopadů jejích vlastních politik na lidská práva a k zajištění toho, aby tyto analýzy byly v konečném důsledku použity k přeformulování jejích politik; vyzývá EU, aby vyvinula účinnější mechanismy pro dosažení co nejpozitivnějšího dopadu svých politik na lidská práva, pro předcházení a zmírňování dopadů negativních a pro zlepšení přístupu postiženého obyvatelstva k opravným prostředkům;

10.  upozorňuje na svůj dlouhodobý závazek k podpoře lidských práv a prosazování demokratických hodnot, který se mimo jiné odráží v každoročním udělování Sacharovovy ceny za svobodu myšlení, v práci podvýboru pro lidská práva a v měsíčních plenárních rozpravách a usneseních zabývajících se případy porušování lidských práv, demokracie a právního státu;

11.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že teroristické organizace a válčící skupiny úmyslně a systematicky ničí a rabují cenná archeologická naleziště, která jsou součástí světového dědictví, s cílem destabilizovat místní obyvatelstvo a podkopat jeho kulturní identitu, přičemž finanční prostředky na své násilné činy tyto organizace a skupiny získávají ilegálním obchodem s ukradenými uměleckými díly; vyzývá proto Komisi, aby ve spolupráci s OSN a UNESCO potírala nelegální obchod s cennými uměleckými díly z válečných zón a aby navrhla iniciativy na ochranu kulturního dědictví v takových zónách; vyzývá Komisi, aby úmyslné ničení společného dědictví lidstva klasifikovala jako zločin proti lidskosti a aby proti němu podnikla odpovídající právní kroky;

Nástroje politik EU pro prosazování lidských práv a demokracie na celém světě

Výroční zpráva EU o lidských právech a demokracii ve světě

12.  vítá přijetí výroční zprávy EU o lidských právech a demokracii ve světě v roce 2014; domnívá se, že výroční zpráva je nezbytným nástrojem kontroly, komunikace a diskuse týkající se politiky EU v oblasti lidských práv, demokracie a zásad právního státu ve světě; vyzývá ESVČ a Komisi, aby zajistily komplexní následná opatření týkající se problémů uvedených ve výroční zprávě, včetně konkrétních návrhů zaměřených na řešení těchto problémů, stejně jako větší provázanost různých zpráv o vnější politice EU v oblasti lidských práv a demokracie;

13.  opakuje své pozvání určené místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce, aby se dvakrát ročně zúčastnila diskuse s poslanci Evropského parlamentu na plenárním zasedání – první diskuse by proběhla v době představení výroční zprávy EU, druhá v reakci na zprávu Parlamentu; zdůrazňuje, že písemné odpovědi Komise a ESVČ na usnesení Parlamentu o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie hrají významnou úlohu v interinstitucionálních vztazích, neboť umožňují systematickou a hloubkovou reakci na všechny body předložené Parlamentem;

14.  vyjadřuje ESVČ a Komisi uznání za jejich vyčerpávající informace o činnosti EU v oblasti lidských práv a demokracie v roce 2014; domnívá se však, že by stávající podoba výroční zprávy o lidských právech a demokracii mohla být zlepšena tím, že bude čitelnější a bude poskytovat lepší přehled konkrétních dopadů opatření EU na lidská práva a demokracii ve třetích zemích a o dosaženém pokroku; požaduje dále podávání zpráv o opatřeních přijatých v reakci na usnesení Parlamentu o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu;

15.  v tomto ohledu doporučuje, aby ESVČ zaujala při vypracovávání návrhu výroční zprávy analytičtější přístup, avšak nadále poskytovala informace o provádění strategického rámce a akčního plánu EU; domnívá se, že by výroční zpráva neměla pouze vyzdvihovat úspěchy EU a osvědčené postupy v dané oblasti, ale rovněž uvádět, jakým výzvám a omezením EU při vynakládaném úsilí o prosazování lidských práv a demokracie ve třetích zemích čelí a jak se lze poučit v souvislosti s konkrétními opatřeními, jež budou uskutečňována v nadcházejících letech;

16.  zachovává i nadále názor, že by zprávy o jednotlivých zemích předkládané ve výroční zprávě měly být méně popisné a méně statické, ale spíše více odrážet provádění strategií těchto zemí v oblasti lidských práv a poskytovat přehled o dopadech opatření ze strany EU v daných zemích;

Strategický rámec EU a (nový) akční plán EU pro lidská práva a demokracii

17.  opakuje svůj názor, že přijetí strategického rámce EU a prvního akčního plánu EU pro lidská práva a demokracii v roce 2012 bylo pro Unii velkým milníkem, neboť bez výjimky začlenilo lidská práva a demokracii do jejích vztahů s okolním světem;

18.  vítá skutečnost, že Rada přijala v červenci roku 2015 nový akční plán pro lidská práva a demokracii na období 2015–2019; oceňuje, že ESVČ v průběhu vyhodnocování prvního akčního plánu a vypracovávání návrhu plánu nového konzultovala Komisi, Parlament, členské státy, občanskou společnost a regionální a mezinárodní organizace;

19.  vítá obnovený závazek EU prosazovat a chránit lidská práva a podporovat demokracii na celém světě; bere na vědomí, že akční plán si klade za cíl, aby byla EU schopna zaujmout soustředěnější, systematičtější a koordinovanější přístup v oblasti lidských práv a demokracie a posilovat dopad svých politik a nástrojů na místě; v tomto ohledu podporuje označení pěti strategických oblastí činnosti za prioritní;

20.  vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, ESVČ, Komisi, Radu a členské státy, aby zajistily účinné a soudržné provádění nového akčního plánu; upozorňuje zejména na skutečnost, že je důležité zefektivnit a maximalizovat místní dopad nástrojů, které EU používá na podporu dodržování lidských práv a demokracie ve světě; zdůrazňuje, že je třeba rychle a odpovídajícím způsobem reagovat na porušování lidských práv; opakuje, že je důležité posílit úsilí o začlenění lidských práv a demokracie do veškeré vnější činnosti EU, a to i na vysoké politické úrovni;

21.  zdůrazňuje, že EU musí vyčlenit dostatečné zdroje a zajistit odborné znalosti za účelem splnění ambiciózních cílů stanovených v novém akčním plánu, a to jak pokud jde o specializované lidské zdroje v delegacích a na ústředí, tak o finančních prostředky, které jsou k dispozici na jednotlivé projekty;

22.  opakuje svůj názor, že má-li být v oblasti lidských práv a demokracie dosaženo soudržných a soustavných pokroků, je zapotřebí, aby mezi členskými státy a orgány EU existoval pevný konsenzus a fungovala posílená spolupráce; připomíná, že akční plán se týká jak EU, tak členských států; rozhodně proto zdůrazňuje, že by členské státy měly bez výjimky převzít více odpovědnosti za provádění akčního plánu a strategického rámce EU a využít je jako svůj vlastní projekt pro prosazování lidských práv a demokracie na dvoustranné i mnohostranné úrovni; s uspokojením bere na vědomí plánované průběžné hodnocení nového akčního plánu a zdůrazňuje význam inkluzivních konzultací s cílem důsledně tyto výsledky dosažené při prosazování lidských práv zohledňovat;

23.  v této souvislosti požaduje, aby Rada pro zahraniční věci pravidelně projednávala témata týkající se demokracie a lidských práv; opakuje svou výzvu adresovanou Radě pro zahraniční věci, aby pořádala každoroční veřejnou rozpravu o činnosti EU v oblasti lidských práv a demokracie;

24.  vyjadřuje uznání ESVČ a Komisi za podávání zpráv o provádění prvního akčního plánu a očekává, že tyto zprávy budou podávány i v rámci plánu nového; připomíná navíc své odhodlání být k novému akčnímu plánu úzce přidružen a konzultován o jeho provádění;

25.  vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby ve spolupráci se všemi členy Komise vypracovala návrh programu, který začlení lidská práva do různých činností EU, zejména do oblasti rozvoje, migrace, životního prostředí, zaměstnanosti, ochrany údajů na internetu, obchodu, investic, technologií a podnikání;

Přehled dalších politických nástrojů EU

Mandát zvláštního zástupce EU pro lidská práva

26.  připomíná význam mandátu zvláštního zástupce EU pro lidská práva, pokud jde o posilování viditelnosti a efektivity EU při ochraně a podpoře lidských práv a demokratických zásad po celém světě; oceňuje stávajícího držitele tohoto mandátu za jeho významné úspěchy a pravidelné výměny názorů s Parlamentem i s občanskou společností;

27.  vítá prodloužení mandátu zvláštního zástupce EU pro lidská práva do února 2017 a opakuje svůj požadavek, aby se z této funkce stal mandát stálý; vyzývá proto k přepracování mandátu tak, aby zvláštní zástupce EU pro lidská práva měl právo iniciativy, přiměřené lidské a finanční zdroje a možnost vyjadřovat se veřejně, podávat zprávy o výsledcích návštěv ve třetích zemích a sdělovat postoj EU k záležitostem v oblasti lidských práv, s cílem posílit úlohu zvláštního zástupce pro lidská práva zvýšením jeho viditelnosti a účinnosti jeho úřadu;

28.  opakovaně vyzývá Radu, aby v mandátech zvláštních zástupců EU pro jednotlivé zeměpisné oblasti stanovila, že jsou povinni úzce spolupracovat se zvláštním zástupcem EU pro lidská práva;

Strategie pro oblast lidských práv v jednotlivých zemích a úloha delegací EU

29.  konstatuje, že Politický a bezpečnostní výbor v návaznosti na společné úsilí delegací EU, orgánů a institucí EU a členských států schválil 132 strategií v oblasti lidských práv pro jednotlivé země; opakovaně vyjadřuje svou podporu cíli strategií v oblasti lidských práv pro jednotlivé země, jímž je přizpůsobit činnost EU v každé zemi její konkrétní situaci a potřebám; zdůrazňuje, že je třeba, aby byly strategie v oblasti lidských práv pro jednotlivé země nepřetržitě hodnoceny a v případě potřeby upraveny, a vyzývá k dalšímu zlepšení spolupráce, komunikace a výměny informací mezi delegacemi EU, velvyslanectvími členských států a orgány a institucemi EU při vypracovávání a provádění strategií v oblasti lidských práv pro jednotlivé země;

30.  opakuje svůj požadavek, aby měli k obsahu strategií ve správném formátu přístup poslanci Evropského parlamentu, aby mohli řádně a transparentně vykonávat své povinnosti; doporučuje, aby ESVČ a Komise navenek sdělovaly cíl každé strategie s cílem zvýšit transparentnost strategií v oblasti lidských práv pro jednotlivé země; trvá na tom, aby ESVČ zařadila do každé jednotlivé strategie jasné a měřitelné ukazatele pokroku;

31.  důrazně upozorňuje na skutečnost, že je důležité přihlížet ke strategiím v oblasti lidských práv pro jednotlivé země na všech úrovních tvorby politik, jež se konkrétních třetích zemí týkají, a to i při přípravě politických dialogů na vysoké úrovni, dialogů o lidských právech, strategických dokumentů pro jednotlivé země a ročních akčních programů;

32.  vítá, že všechny delegace a mise společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) jmenovaly kontaktní osoby pro otázky lidských práv nebo rovnosti žen a mužů; konstatuje však, že informace, jež jsou k dispozici veřejnosti on-line, jsou v mnoha případech zastaralé, a vyzývá proto k jejich rychlé revizi;

33.  připomíná své doporučení adresované vysoké představitelce, místopředsedkyni Komise a ESVČ, aby vypracovaly jasné operační pokyny, pokud jde o úlohu kontaktních osob v rámci delegací, aby tyto osoby byly oprávněny skutečně vykonávat funkci poradců pro otázky lidských práv a aby měly možnost účinně vykonávat svou činnost konzistentním a inkluzivním způsobem s cílem zlepšit práci delegací; domnívá se, že by práce kontaktních osob pro otázky lidských práv měla být rovněž podporována diplomatickým personálem členských států; zastává názor, že činnost kontaktních osob pro otázky lidských práv by měla být zcela nezávislá, neměla by podléhat politickým vlivům a neměla by být znemožňována vnitrostátními orgány třetích zemí, zejména pokud jde o jejich kontakty s bojovníky za lidská práva a občanskou společnost;

Dialogy a konzultace na téma lidských práv

34.  uznává, že dialogy o lidských právech se třetími zeměmi mohou být účinným nástrojem dvoustranných vztahů a spolupráce v rámci prosazování a ochrany lidských práv, pokud nejsou cílem samy o sobě, ale prostředkem k zajištění konkrétních závazků a výkonů protistrany; vítá a podporuje proto zahájení dialogu o lidských právech s rostoucím počtem zemí, například s Myanmarem/Barmou; v této souvislosti pozitivně vnímá například šesté kolo dialogu o lidských právech mezi EU a Moldavskem;

35.  naléhavě vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise a ESVČ, aby byly dialogy o lidských právech a příslušné semináře pro občanskou společnost jasně orientovány na výsledky a odrážely strategie v oblasti lidských práv pro jednotlivé země; naléhavě vyzývá ESVČ, aby do tohoto procesu soustavně zařazovala přípravný dialog s organizacemi občanské společnosti, který by měl automaticky přispívat k samotnému dialogu o lidských právech; dále trvá na tom, aby vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyně Komise, zvláštní zástupce EU pro lidská práva a ESVČ v průběhu dialogů o lidských právech odpovědným a transparentním způsobem systematicky upozorňovali na jednotlivé případy ohrožených nebo vězněných obhájců lidských práv a politických vězňů a porušování lidských práv; považuje za zásadní, aby ESVČ systematicky zajišťovala dodržování všech závazků přijatých v průběhu každého z dialogů o lidských právech;

36.  opakuje svou výzvu adresovanou ESVČ, aby ve spolupráci s občanskou společností a organizacemi na ochranu lidských práv vytvořila komplexní mechanismus pro monitorování a přezkum fungování dialogů o lidských právech s cílem zlepšit jejich dopad; domnívá se, že pokud jsou tyto dialogy soustavně neúspěšné, je nutné z toho vyvodit politické závěry a v dotčené zemi použít jiné nástroje na podporu prosazování lidských práv; konstatuje v této souvislosti, že dialog o lidských právech s Ruskem byl v roce 2014 pozastaven, a rovněž konstatuje, že dialogy o lidských právech, jako např. dialog s Čínou a Běloruskem, ani nadále nevedou k žádoucím výsledkům; naléhavě proto ESVČ vyzývá, aby důkladně přepracovala svou strategii v oblasti lidských práv vůči Rusku a Číně;

37.  vyzývá EU a její delegace, společně s občanskou společností, k posílení politického dialogu s vládami, které porušují lidská práva a zásady demokracie a právního státu, a trvá na tom, že politický dialog o lidských právech mezi EU a třetími zeměmi musí pokrývat širší a komplexnější definici zákazu diskriminace, mimo jiné pokud jde o diskriminaci osob LGBTI, diskriminaci na základě náboženského vyznání nebo přesvědčení, pohlaví, rasového nebo etnického původu, věku, postižení nebo sexuální orientace; zdůrazňuje, že rozvojová pomoc by měla být zachována, nebo dokonce posílena zejména v zemích, které v oblasti rozvoje a dodržování lidských práv vykazují slabé výsledky, měla by však být poskytována přednostně prostřednictvím organizací občanské společnosti a místních nevládních partnerů a měla by být soustavně sledována, a to souběžně se závazky vlád ke zlepšování stavu lidských práv v dané oblasti;

38.  uznává význam doplňujících opatření vůči jednotlivcům (cílené sankce, jako je zmrazení majetku nebo zákaz cestování) při jednání s autoritářskými režimy v případě, že dialogy jsou soustavně neúspěšné;

Obecné zásady EU týkající se lidských práv

39.  vítá skutečnost, že Rada v květnu 2014 přijala obecné zásady EU v oblasti lidských práv ohledně svobody projevu online a offline; připomíná však, že ESVČ požádala o to, aby vyjasnila postup výběru témat, na která se obecné zásady EU vztahují, a aby v této věci před výběrem daných témat rovněž konzultovala Parlament a občanskou společnost;

40.  opakovaně vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise a ESVČ, aby účinně a vytrvale uplatňovaly obecné zásady EU týkající se mezinárodního humanitárního práva(37), a to i v souvislosti s konflikty a humanitárními krizemi v zemích, jako je Sýrie, Irák, Libye a Ukrajina; doporučuje v této souvislosti, aby ESVČ podporovala organizace občanské společnosti, které prosazují dodržování obecných zásad EU týkajících se mezinárodního humanitárního práva státními i nestátními subjekty; naléhavě navíc vyzývá, aby EU aktivně používala všechny nástroje, jež má k dispozici, s cílem posílit dodržování těchto zásad výše uvedenými subjekty; vyzývá EU a její členské státy, aby se podílely na probíhající iniciativě Švýcarska a Mezinárodního výboru Červeného kříže, jejímž cílem je zlepšit dodržování mezinárodního humanitárního práva;

41.  důrazně upozorňuje na význam systematického posuzování provádění obecných zásad EU v oblasti lidských práv, včetně provádění obecných zásad EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte, prostřednictvím řádně definovaných měřítek; domnívá se, že za účelem zajištění řádného provádění těchto obecných zásad je nezbytné přijmout další opatření zaměřená na zvyšování povědomí o jejich obsahu mezi zaměstnanci ESVČ a delegací EU a na zastoupeních členských států v zahraničí; znovu opakuje svou výzvu určenou organizacím občanské společnosti a lidskoprávním organizacím, aby se aktivněji zapojily do výběru, vypracovávání, hodnocení a přezkumu obecných zásad;

Lidská práva a demokracie ve vnějších politikách a nástrojích EU

42.  připomíná, že se EU zavázala k tomu, že lidská práva a demokracie budou v jejích vztazích se třetími zeměmi zaujímat ústřední místo; zdůrazňuje tudíž, že prosazování lidských práv a demokratických zásad je nutné podporovat prostřednictvím všech politik EU a vhodných finančních nástrojů, jež mají vnější rozměr, jako jsou politika rozšíření a politika sousedství, společná bezpečnostní a obranná politika a politiky v oblasti rozvoje, obchodu, migrace a spravedlnosti a vnitřních věcí; zdůrazňuje v této souvislosti nedávné snahy EU o to, aby se porušování lidských práv začlenilo mezi ukazatele systému včasného varování propojeného s přijímáním protikrizových opatření;

43.  zdůrazňuje, že podle Smlouvy je EU povinna zajistit, aby všechny její vnější politiky a činnosti byly koncipovány a prováděny s cílem konsolidovat a podporovat lidská práva a právní stát;

44.  vnější finanční nástroje EU považuje za důležitý nástroj podpory a ochrany hodnot demokracie a lidských práv v zahraničí; připomíná své výzvy ke zlepšení soudržnosti rozmanitých tematických a zeměpisných nástrojů;

45.  bere na vědomí úsilí Komise o splnění svého závazku zařazovat ustanovení o lidských právech do svých posouzení dopadů týkajících se legislativních a nelegislativních návrhů, prováděcích opatření a obchodních dohod; naléhavě vyzývá Komisi, aby zlepšila kvalitu a komplexnost posouzení dopadů a následná opatření a zajistila, že do nich budou systematicky začleňovány otázky lidských práv; zdůrazňuje úlohu, kterou by v tomto procesu mohla hrát občanská společnost;

Rozšíření a politika sousedství

46.  připomíná, že politika rozšíření EU je jedním z nejsilnějších nástrojů pro posilování dodržování lidských práv a demokratických zásad; konstatuje, že proces rozšiřování bude pokračovat navzdory tomu, že do roku 2019 nemůže dojít k žádnému dalšímu rozšíření vzhledem k aktuálnímu stavu jednání a k situaci v dotčených zemích, a vítá skutečnost, že byl v rámci přístupových jednání o kapitolách vztahujících se na soudní a základní práva a spravedlnost, svobodu a bezpečnost zaujat nový přístup, který náležitě přihlíží k tomu, kolik času je pro řádné provedení těchto reforem zapotřebí;

47.  vyjadřuje znepokojení nad zhoršením svobody projevu a sdělovacích prostředků v některých zemích procesu rozšíření a v několika zemích evropského sousedství; zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí posílit nezávislost sdělovacích prostředků a transparentnost jejich vlastnictví v těchto zemích a zabývat se otázkou politického a ekonomického tlaku na novináře, který často vede k cenzuře a autocenzuře; vyzývá Komisi, aby i nadále monitorovala dodržování svobody projevu a sdělovacích prostředků a aby tato otázka zůstala v rámci procesu přístupových jednání hlavní prioritou;

48.  hluboce lituje skutečnosti, že řádné provádění právních rámců na ochranu menšin i nadále zůstává problémem, jak uvádí Komise ve své strategii rozšíření na roky 2014–2015(38); vyzývá země procesu rozšíření, aby zvýšily své úsilí o vytvoření kultury přijímání menšin zlepšením začleňování menšin do rozhodovacího procesu a vzdělávacího systému, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost romským dětem; naléhavě žádá EU, aby v celém procesu rozšiřování důsledně sledovala provádění opatření na ochranu lidských práv, včetně práv osob náležejících k menšinám, a opatření zaměřená na odstranění všech forem diskriminace, včetně trestných činů páchaných z nenávisti na základě sexuální orientace;

49.  se znepokojením bere na vědomí úpadek demokratické politické kultury v některých kandidátských a potenciálních kandidátských zemích a v řadě zemí evropského sousedství; připomíná, že řádná správa věcí veřejných, dodržování zásad právního státu, svobody přesvědčení a lidských práv, politický dialog, nalézání kompromisů a zapojení všech zúčastněných stran do rozhodovacího procesu tvoří jádro demokratických režimů; se stejným znepokojením bere na vědomí, že země procesu rozšíření dosáhly při prosazování nezávislosti soudnictví a potírání korupce pouze malého pokroku; spolu s Komisí naléhavě vyzývá země procesu rozšíření, aby usilovaly o dosažení věrohodných výsledků v oblasti vyšetřování, stíhání a vynášení pravomocných rozsudků;

50.  připomíná v souvislosti s probíhajícím přezkumem evropské politiky sousedství, že SEU stanoví, že Unie rozvíjí se zeměmi ve svém sousedství výsadní vztahy založené na hodnotách EU, k nimž patří dodržování lidských práv a demokracie(39); rovněž připomíná, že po arabském jaru v roce 2011 EU nově definovala svou politiku sousedství na základě zásady „víc za víc“, jejímž cílem je posílit demokratické instituce a dosáhnout pokroku v oblasti lidských práv; zdůrazňuje skutečnost, že závažné výzvy, kterým sousedství EU v posledních letech čelilo – jako je šířící se nestabilita a konflikt na Blízkém východě a v severní Africe tvořící živnou půdu pro extremistické a džihádistické skupiny a rovněž lidské utrpení v důsledku počínání Ruska – měly značný dopad na dodržování lidských práv a demokratických zásad;

51.  vyjadřuje proto své přesvědčení o tom, že jádrem revidované evropské politiky sousedství by mělo i nadále být úsilí o prosazování lidských práv a demokratických zásad; připomíná, že podpora lidských práv a demokracie jsou jak v zájmu partnerských zemí, tak v zájmu EU;

52.  zdůrazňuje, že by EU měla pokračovat v aktivní podpoře demokratických a účinných institucí zabývajících se lidskými právy, občanské společnosti a svobodných sdělovacích prostředků v sousedních zemích; v této souvislosti bere s uspokojením na vědomí pokračující výraznou podporu v rámci evropského nástroje pro demokracii a lidská práva a nástroje pro občanskou společnost; stejně tak vítá soustavné a účinné úsilí Evropské nadace pro demokracii (EED) o prosazování demokracie a dodržování základních práv a svobod v rámci východního a jižního sousedství, jak se uvádí v první hodnotící zprávě Parlamentu týkající se činnosti EED(40); důrazně vybízí EU a její členské státy, aby i nadále poskytovaly pobídky a sdílely zkušenosti s procesy přechodu s cílem podpořit demokratické reformy ve svém sousedství;

53.  domnívá se, že je naprosto nezbytné ukončit ruskou agresi na Ukrajině a zajistit stabilitu a dodržování lidských práv;

Obchod ve službách lidských práv

54.  opětovně vyjadřuje svou podporu systematickému začleňování doložek o lidských právech do všech mezinárodních dohod mezi EU a třetími zeměmi, přičemž je třeba zohlednit mimo jiné evropský sociální dialog a pracovní normy Mezinárodní organizace práce; vyzývá Komisi, aby účinně a systematicky sledovala a hodnotila provádění doložek o lidských právech a pravidelně informovala Parlament o dodržování lidských práv v partnerských zemích; vítá skutečnost, že Rada systematičtěji uplatňuje restriktivní opatření vůči třetím zemím, které svévolně porušují své závazky v oblasti lidských práv; v této souvislosti doporučuje, aby ve všech případech, kdy dojde k hrubému porušení lidských práv ve třetí zemi, s níž byla uzavřena dohoda, učinila EU konkrétní kroky k přijetí vhodných opatření, jak stanoví doložky o lidských právech;

55.  vítá, že dne 1. ledna 2014 vstoupil v platnost nový všeobecný systém referencí (GSP) (nařízení (EU) č. 978/2012); vítá skutečnost, že 14 zemím byly na konci roku 2014 uděleny preference GSP+, a připomíná, že tyto země jsou povinny zachovat ratifikaci 27 základních mezinárodních úmluv a rovněž sledovat jejich účinné provádění v souladu s kritérii stanovenými těmito úmluvami a EU; se zájmem očekává, že Komise řádně a transparentně posoudí  situaci ohledně ratifikace a účinného uplatňování dohod ze strany zemí požívajících systém preferencí GSP+ a podá o tom do konce roku 2015 Parlamentu a Radě zprávu; znovu doporučuje, aby byl Římský statut v budoucnu doplněn na uvedený seznam úmluv;

Podnikání a lidská práva

56.  zastává názor, že obchod může jít ruku v ruce s dodržováním lidských práv a že obec podnikatelů může hrát významnou úlohu v oblasti podpory lidských práv a demokracie; je přesvědčen, že podpora lidských práv by se měla opírat o spolupráci mezi vládou a soukromým sektorem; znovu v této souvislosti opakuje, že evropské podniky by měly učinit náležitá opatření, která zajistí, aby při jejich činnosti ve třetích zemích byla dodržována lidská práva; kromě toho opakuje, že je důležité, aby EU prosazovala sociální odpovědnost podniků a aby evropské podniky převzaly při prosazování mezinárodních standardů v oblasti obchodu a lidských práv klíčovou úlohu; kromě toho vyzývá EU, aby se aktivně zapojila do 12. zasedání pracovní skupiny OSN pro problematiku lidských práv a nadnárodních korporací a jiných podnikatelských subjektů a aby podporovala úsilí o sladění svých politik se směrnicí OECD pro nadnárodní podniky; doporučuje EU a jejím členským státům, aby se zapojily do diskuse o právně závazném mezinárodním nástroji pro podnikání a lidská práva v rámci systému OSN;

57.  je s ohledem na výše uvedené přesvědčen, že ESVČ by měla požadovat, aby delegace EU spolupracovaly se společnostmi EU, které působí ve třetích zemích, s cílem zajistit dodržování lidských práv v rámci jejich obchodní činnosti; dále připomíná svůj požadavek, aby delegace EU stanovily dodržování lidských práv v rámci obchodní činnosti jako prioritu v místních výzvách k předkládání návrhů, které probíhají v rámci Evropského nástroje pro demokracii a lidská práva, a aby delegace EU podnikaly veškeré nezbytné kroky na ochranu obhájců lidských práv v souladu s obecnými zásadami EU týkajícími se obhájců lidských práv;

58.  opakuje svou výzvu, aby Komise do konce roku 2015 předložila zprávu o uplatňování obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv(41) v členských státech EU;

59.  vyzývá EU ke spojenému úsilí o vyřešení problému zabírání půdy tím, že v dotčených zemích a u podniků EU a dalších evropských podniků, které jsou v dotčených zemích přítomny, bude prosazovat vhodné záruky, jež by zabírání půdy zabraňovaly;

60.  vyzývá EU, aby vytvořila pilotní projekt týkající se nedělitelnosti lidských práv, otázek spojených s půdou (zabírání půdy a nuceného vystěhování) a soudržnosti politik EU v této oblasti; vyzývá EU, aby podala zprávu o svém posuzování možnosti přistoupit k Opčnímu protokolu k Mezinárodnímu paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech v souladu se závazkem přijatým v rámci akčního plánu EU pro lidská práva a demokracii na rok 2015;

Lidská práva a rozvoj

61.  zastává názor, že by rozvojová spolupráce měla jít ruku v ruce s prosazováním lidských práv a demokratických zásad; připomíná v této souvislosti, že OSN uvedla, že pokud nebude uplatňován přístup založený na dodržování lidských práv, nebude možné plně dosáhnout rozvojových cílů; připomíná rovněž, že se EU zavázala k podpoře partnerských zemí s přihlédnutím k jejich situaci v oblasti rozvoje a k jejich pokroku, pokud jde o lidská práva demokracii; žádá zahrnutí jasně definovaných výsledkových rámců do všech nástrojů s cílem zajistit začlenění marginalizovaných a ohrožených skupin a systematicky uplatňovat přístup založený na lidských právech;

62.  vítá pracovní dokument útvarů Komise o přístupu založeném na lidských právech týkajícím se všech lidských práv, včetně práv žen a dívek, v zájmu rozvojové spolupráce EU, který byl zveřejněn v dubnu 2014 a který Rada uvítala; vybízí Komisi, aby sledovala uplatňování přístupu založeného na dodržování práv a zajistila, aby lidská práva a rozvojová spolupráce se v dané oblasti vzájemně podporovaly; vyzývá Komisi, aby podávala transparentní a veřejné hodnocení toho, jakým způsobem je soubor opatření EU prosazující přístup k rozvojové spolupráci založený na dodržování práv prováděn; naléhavě vyzývá EU, aby prostřednictvím účinného, důsledného a uváženého využívání všech dostupných nástrojů na podporu a ochranu lidských práv a jejich zastánců a v zájmu účinnosti své politiky rozvojové pomoci posilovala své přední postavení světového podporovatele lidských práv, v souladu s novými cíli udržitelného rozvoje (tzv. SDG 16);

63.  vítá přijetí ambiciózního programu pro udržitelný rozvoj do roku 2030 na zvláštním summitu OSN v New Yorku a rovněž vedoucí úlohu EU v tomto procesu, zejména pokud jde o zahrnutí základních hodnot EU, jako jsou lidská práva a řádná správa; vnímá pozitivně, že tento nový program zřetelně vychází ze závazků v oblasti lidských práv a že jeho 17 záměrů a 169 cílů usiluje o dosažení lidských práv pro všechny; sdílí vizi tohoto dokumentu, jíž je všeobecné dodržování lidských práv a lidské důstojnosti, zásad právního státu, spravedlnosti, rovnosti a zákazu diskriminace, respektu k rase, etniku a kulturní rozmanitosti a rovných příležitostí, jež umožňují plné využití lidského potenciálu a přispívají ke sdílené prosperitě; zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby agenda pro udržitelný rozvoj do roku 2030, monitorovací opatření v jejím rámci a její budoucí provádění všemi zúčastněnými stranami, a to i občanskou společností a soukromým sektorem, vycházely z přístupu založeného na lidských právech a rovnosti žen a mužů, a rovněž z cílů v oblasti vymýcení chudoby, snížení nerovnosti a sociálního vyloučení a demokratizace hospodářství;

64.  zdůrazňuje význam soudržnosti politik ve prospěch rozvoje pro naplňování nové agendy pro udržitelný rozvoj; upozorňuje na to, že přístup založený na lidských právech by měl vést k hlubšímu pochopení konceptu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, neboť bez odstranění překážek, jež brání naplňování práv, nelze v oblasti udržitelného rozvoje a odstraňování chudoby dosáhnout pokroku;

65.  znovu opakuje, že je třeba se bezodkladně zabývat celosvětovým břemenem nemocí souvisejících s chudobou a zanedbávaných nemocí; žádá vypracování ambiciózní dlouhodobé politické strategie a akčního plánu pro celosvětové zdraví, inovace a přístup k léčivům, jež bude mimo jiné zahrnovat investice do výzkumu a vývoje, s cílem zabezpečit právo na náležitou životní úroveň z hlediska zdraví a dobrých životních podmínek pro každého člověka bez diskriminace na základě rasy, náboženského vyznání, politického přesvědčení, ekonomické či sociální situace, pohlavní identity či sexuální orientace;

66.  trvá na tom, že akční program z Addis Abeby představuje závazek k poskytování všeobecné minimální úrovně sociální ochrany, všeobecné zdravotní péče a základních veřejných služeb pro všechny, včetně zdravotní péče a vzdělávání;

67.  bere s uspokojením na vědomí pokyny týkající se boje proti terorismu vypracované ESVČ a Komisí a schválené Radou, jejichž cílem je zajištění dodržování lidských práv při plánování a provádění projektů pomoci v boji proti terorismu ve třetích zemích; vyzývá ESVČ a Komisi, aby zajistily účinné uplatňování těchto pokynů, přičemž je nutné začít jejich všeobecným rozšířením; v této souvislosti připomíná, že dodržování základních práv a svobod je nezbytným předpokladem úspěšnosti protiteroristických politik, což se týká i využívání digitálních technologií v oblasti sledování; podporuje mezinárodní úsilí o zastavení porušování lidských práv, kterého se dopouští ISIS/DÁ'IŠ;

Práva původního obyvatelstva

68.  vyzývá ESVČ, Komisi a členské státy, aby v souladu s výsledným dokumentem Světové konference o původním obyvatelstvu (rezoluce Valného shromáždění OSN č. 69/2(42)) podpořily přezkum mandátu mechanismu odborníků pro práva původního obyvatelstva s cílem monitorovat, vyhodnocovat a zlepšovat uplatňování Deklarace o právech původních obyvatel; naléhavě vyzývá členské státy, aby požadovaly, aby všichni zmocněnci pro zvláštní postupy věnovali mimořádnou pozornost otázkám týkajícím se žen a dívek z řad původního obyvatelstva a aby o svých zjištěních systematicky informovaly Radu OSN pro lidská práva; naléhavě žádá ESVČ a členské státy, aby aktivně podporovaly celosystémový akční plán pro původní obyvatelstvo, o jehož vypracování požádalo Valné shromáždění OSN ve své rezoluci ze září 2014, zejména co se týče organizace pravidelných konzultací s původním obyvatelstvem coby součásti tohoto procesu; vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že v některých oblastech západní Afriky jsou osoby trpící duševními poruchami připoutávány ke stromům v lesích nebo zanechávány v ulicích, přičemž se jedná o obecně rozšířenou praxi, která má souhlas místních komunit;

Činnost EU v oblasti migrace a uprchlíků

69.  vyjadřuje hluboké znepokojení a solidaritu, pokud jde o velký počet uprchlíků a migrantů, kteří trpí v důsledku závažného porušování lidských práv jakožto oběti konfliktů, pronásledování, selhání státní správy a sítí nezákonné imigrace, obchodu s lidmi, pašování, extremistických skupin a zločineckých gangů; vyjadřuje rovněž hluboké politování nad tragickými ztrátami na životech lidí, kteří se snaží dostat k hranicím EU;

70.  zdůrazňuje, že je naléhavě nutné řešit základní příčiny migračních toků, a zabývat se tudíž vnějším rozměrem uprchlické krize, včetně nalezení udržitelných řešení konfliktů v našem sousedství, a to rozvíjením spolupráce a partnerství s dotčenými třetími zeměmi a prostřednictvím vnějších politik EU; zdůrazňuje, že je nutné zaujmout k migraci komplexní přístup založený na dodržování lidských práv, a vyzývá EU, aby posílila svou spolupráci s OSN, včetně jejích agentur, jakož i s regionálními organizacemi, vládami a nevládními organizacemi s cílem řešit základní příčiny migračních toků a zlepšit situaci v uprchlických táborech v blízkosti oblastí konfliktu; znovu vyzývá EU, aby zajistila, že veškeré dohody o spolupráci v oblasti migrace a zpětném přebírání osob se státy, které nejsou členy EU, budou v souladu s mezinárodním právem; připomíná, že globální strategie v oblasti migrace úzce souvisí s rozvojovými a humanitárními politikami, včetně vytváření humanitárních koridorů a udělování víz z humanitárních důvodů, jakož i s jinými vnějšími politikami; bere na vědomí operaci námořních sil pod vedením Evropské unie – Středomoří (EUNAVFOR) zaměřenou proti převaděčům lidí a obchodníkům s lidmi ve Středomoří; zdůrazňuje rovněž, že je naléhavě zapotřebí vypracovat na úrovni Unie důraznější politiky, aby bylo možné řešit naléhavé problémy spojené s migranty a uprchlíky a nalézt efektivní, spravedlivý a udržitelný mechanismus sdílení zátěže mezi členskými státy; vyzdvihuje opatření navržená Komisí dne 9. září 2015 za účelem řešení uprchlické krize, jako je např. plánovaná revize dublinského nařízení;

71.  vyzývá EU a členské státy, aby prostřednictvím vnějších politik zvýšily svou podporu boji proti obchodování s lidmi, se zvláštním důrazem na ochranu obětí, zejména nezletilých; je pevně přesvědčen, že by EU měla posílit spolupráci se třetími zeměmi a dalšími relevantními subjekty, která by se zaměřila na výměnu osvědčených postupů a přispěla k rozbití mezinárodních sítí obchodníků; znovu opakuje, že je třeba, aby všechny členské státy EU prováděly směrnici EU 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí(43) a strategie EU pro vymýcení obchodu s lidmi na období let 2012–2016(44);

72.  upozorňuje, že v roce 2014 bylo v důsledku katastrof vyvolaných výkyvy počasí vysídleno 17,5 milionu osob; připomíná, že tato vysídlení se týkají především jižních regionů, které jsou nejvíce vystaveny dopadům změny klimatu; v této souvislosti zdůrazňuje, že z 85 % dochází k těmto vysídlením v rozvojových zemích, především v rámci jedné země či v rámci regionů určitých zemí; připomíná, že v rámci rozvojových cílů tisíciletí se členské státy EU zavázaly k tomu, že na financování rozvojové pomoci vyčlení 0,7 % HDP;

73.  žádá, aby se EU aktivně podílela na diskusi o pojmu „klimatický uprchlík“, a to včetně možného právního vymezení tohoto pojmu v mezinárodním právu či v jakékoli právně závazné mezinárodní dohodě;

74.  opakuje svou výzvu k vypracování společného postoje EU týkajícího se používání bezpilotních letounů vybavených zbraněmi, který by podporoval dodržování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva a řešil by takové otázky, jako je právní rámec, proporcionalita, odpovědnost, ochrana civilního obyvatelstva a transparentnost; znovu naléhavě vyzývá EU, aby zakázala vývoj, výrobu a používání plně autonomních zbraní, které umožňují vést útoky bez zásahu lidí; vyzývá EU, aby se postavila proti mimosoudnímu a cílenému zabíjení a tyto praktiky zakázala a aby se zavázala k zajištění přijetí vhodných opatření v souladu se svými domácími a mezinárodními právními povinnostmi, existují-li oprávněné důvody se domnívat, že jednotlivec nebo subjekt v její jurisdikci může být zapojen do nezákonného cíleného zabíjení v zahraničí;

Mezinárodní kulturní a sportovní akce a lidská práva

75.  je vážně znepokojen skutečností, že některé velké sportovní akce jsou pořádány autoritativními státy, ve kterých dochází k porušování lidských práv a základních svobod; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby mezi širokou veřejností probíhaly osvětové kampaně zaměřené na nutnost zajistit dodržování lidských práv v souvislosti se sportovními akcemi, včetně problému nucené prostituce a obchodování s lidmi; vyzývá EU a členské státy, aby spolupracovaly s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a jinými mnohostrannými fóry, jakož i s vnitrostátními sportovními federacemi, podnikovými subjekty a organizacemi občanské společnosti s cílem zajistit plné dodržování lidských práv na těchto akcích, včetně toho, aby dodržování lidských práv bylo jedním z rozhodujících kritérií pro přidělení pořadatelství velkých mezinárodních sportovních událostí; v této souvislosti věnuje zvláštní pozornost nadcházejícím mistrovstvím světa ve fotbale v Rusku v roce 2018 a v Kataru v roce 2022 a olympijským hrám v Pekingu v roce 2022;

Činnost EU v rámci mnohostranných organizací

76.  opakovaně vyjadřuje svou plnou podporu pevnému závazku EU prosazovat pokrok v oblasti lidských práv a demokratických zásad prostřednictvím spolupráce se strukturami Organizace spojených národů a jejích specializovaných agentur, Radou Evropy, OBSE a OECD v souladu se články 21 a 220 SEU; vítá proto přijetí cílů udržitelného rozvoje;

77.  dále opakuje, že je důležité, aby se EU aktivně a důsledně angažovala ve všech mechanismech OSN v oblasti lidských práv, zejména ve Třetím výboru Valného shromáždění OSN a v Radě OSN pro lidská práva; oceňuje úsilí, jež ESVČ, delegace EU v New Yorku a Ženevě a členské státy vynakládají za účelem dosažení jednotnějšího postupu EU v oblasti lidských práv na úrovni OSN; vybízí EU k vyvíjení většího úsilí o prosazení svých názorů, a to i prostřednictvím intenzivnějšího uplatňování stále rozšířenější praxe meziregionálních iniciativ a spolusponzorování a iniciování rezolucí;

78.  požaduje, aby byla dodržována základní práva obyvatel Západní Sahary, a to včetně svobody sdružování, svobody projevu a práva shromažďování; požaduje propuštění všech sahrawských politických vězňů; požaduje, aby poslanci, nezávislí pozorovatelé, nevládní organizace a tisk měli přístup na území Západní Sahary; naléhavě vyzývá OSN, aby poskytla Misi OSN pro referendum v Západní Sahaře (MINURSO) mandát týkající se lidských práv, a to v souladu se všemi ostatními mírovými misemi OSN po celém světě; podporuje spravedlivé a trvalé řešení konfliktu v oblasti Západní Sahary založené na právu západosaharského lidu na sebeurčení v souladu s příslušnou rezolucí OSN;

79.  připomíná, že je důležité zachovat institucionalizovaný postup vysílání parlamentních delegací na schůze Valného shromáždění OSN; vítá obnovení této praxe v roce 2015 při příležitosti 28. zasedání Rady OSN pro lidská práva;

80.  zdůrazňuje, že v zájmu posílení věrohodnosti a legitimity Rady OSN pro lidská práva musí všichni její členové dodržovat nejpřísnější normy v oblasti lidských práv a plnit své závazky v této oblasti; domnívá se, že lidská práva je třeba prosazovat, rozvíjet a konsolidovat na všech mezinárodních fórech; žádá Komisi, aby veřejně informovala o činnosti a akcích, které uskutečňuje na podporu agendy v oblasti lidských práv, a aby posílila odpovědnost a závazky mezinárodních organizací, jako je WTO a Světová banka (Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj, mezinárodní finanční korporace, Multilaterální agentura pro investiční záruky), v oblasti lidských práv;

81.  potvrzuje své pevné odhodlání ukončit beztrestnost nejzávažnějších trestných činů, jež se dotýkají mezinárodního společenství, a zjednávat spravedlnost pro oběti válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy, a opakovaně tak vyjadřuje svou důraznou podporu práci Mezinárodního trestního soudu; považuje za politováníhodné, že v roce 2014 neratifikoval Římský statut žádný stát; zdůrazňuje odpovědnost za ukončení beztrestnosti a trestní stíhání osob odpovědných za genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, včetně zločinů souvisejících se sexuálním násilím; vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že některé z příkazů k zatčení nebyly dosud vykonány; naléhavě žádá EU, aby pokračovala ve své důrazné diplomatické a politické podpoře posilování a rozšiřování vztahů mezi Mezinárodním trestním soudem a OSN, zejména v Radě bezpečnosti OSN, jakož i v rámci dvoustranných vztahů a na všech ostatních fórech; vyzývá EU, včetně jejích delegací, jakož i členské státy, aby vyvíjely větší úsilí při prosazování všeobecné platnosti Římského statutu a jeho ratifikace a efektivního uplatňování; vyzývá členské státy, aby Mezinárodnímu trestnímu soudu poskytly nezbytné zdroje a aby posílily svou podporu systému mezinárodního trestního soudnictví mimo jiné prostřednictvím finanční podpory subjektů občanské společnosti, jež bude pocházet např. z evropského nástroje pro demokracii a lidská práva; vyzývá k provádění souboru nástrojů EU týkajícího se komplementarity mezinárodního a vnitrostátního soudnictví z roku 2013;

82.  vyzývá EU a členské státy, aby aktivně podporovaly Mezinárodní trestní soud a prosazovaly jeho rozhodnutí ve všech formách dialogu se třetími zeměmi;

Zlepšování dodržování lidských práv ve světě

Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání či přesvědčení

83.  připomíná, že svoboda myšlení, svědomí, náboženského vyznání a přesvědčení patří mezi základní lidská práva a je uznána Všeobecnou deklarací lidských práv a zaručena článkem 18 Mezinárodního paktu OSN o občanských a politických právech; připomíná rovněž, že tato svoboda úzce souvisí s jinými lidskými právy a základními svobodami, k nimž patří právo být věřící či nevěřící, svoboda rozhodnout se pro teistické, neteistické či ateistické přesvědčení a vykonávat související obřady a právo přijmout, změnit a opustit víru nebo se k ní navrátit dle vlastní volby; vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že některé země nadále nedodržuje standardy OSN a používají státní represi, jejíž součástí mohou být tělesné tresty, odnětí svobody, horentní pokuty či dokonce trest smrti, což je v rozporu se svobodou náboženského vyznání či přesvědčení; je znepokojen rostoucím pronásledováním náboženských menšin či menšin vyznávajících určité přesvědčení, včetně křesťanských společenství, jakož i nezákonným poškozováním míst, kde se tyto menšiny setkávají;

84.  vyzývá EU a členské státy, aby vynakládaly větší úsilí o přispění k odstranění všech forem diskriminace na základě náboženského vyznání a aby při jednáních se třetími zeměmi podporovaly mezináboženský dialog; žádá o přijetí konkrétních opatření na ochranu náboženských menšin, nevěřících, odpadlíků a ateistů, kteří jsou oběťmi zákonů o rouhání, a vyzývá EU a členské státy, aby se angažovaly ve snaze o zrušení těchto zákonů; vítá závazek EU, že bude prosazovat svobodu náboženského vyznání či přesvědčení na mezinárodních fórech, a to i podporou mandátu zvláštního zpravodaje OSN pro svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení; v plné míře podporuje praxi EU ujímat se iniciativy při přijímání tematických rezolucí Rady OSN pro lidská práva a Valného shromáždění OSN, jež se týkají tohoto tématu; žádá, aby byla přijata konkrétní opatření zaměřená na účinné provádění a zlepšení pokynů EU týkajících se podpory a ochrany svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení; domnívá se, že by jak na mezinárodních, tak na regionálních fórech měla být přijata opatření v podobě udržování otevřeného, transparentního a pravidelného dialogu s náboženskými sdruženími a společenstvími podle článku 17 SFEU, a to i prostřednictvím delegací EU; zároveň upozorňuje na potřebu zajistit systematickou a konzistentní odbornou přípravu zaměstnanců EU, v ústředí i v delegacích;

Opatření EU proti trestu smrti

85.  vítá společné prohlášení vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise a generálního tajemníka Rady Evropy(45) z října 2014, v němž obě strany potvrzují svůj důrazný a absolutní nesouhlas s trestem smrti, a to ve všech případech a za všech okolností; je i nadále přesvědčen, že zrušení trestu smrti všude ve světě by mělo být jedním ze stěžejních cílů EU v oblasti lidských práv; konstatuje, že by v rámci podpory třetích zemí v oblasti protidrogové politiky mělo být usilováno o zrušení trestu smrti za trestné činy související s drogami; žádá EU a členské státy, aby v souvislosti s 6. světovým kongresem proti trestu smrti, který se uskuteční v červnu 2016 v norském Oslu, proti tomuto trestu jednoznačně vystoupily, zintenzivnily své úsilí o jeho zrušení a podporovaly osvětové kampaně na toto téma;

86.  vyjadřuje své znepokojení nad přibývajícím počtem rozsudků trestu smrti a poprav na celém světě; hluboce lituje skutečnosti, že trest smrti je i nadále součástí právních předpisů některých třetích zemí; považuje za politováníhodné, že Bělorusko vykonávání trestu smrti po dvou letech obnovilo; vyzývá proto znovu Bělorusko, aby přijalo moratorium na trest smrti, které by v konečném důsledku mělo vést k jeho zrušení; poznamenává, že právní předpisy v osmi státech ukládají trest smrti za homosexualitu;

87.  naléhavě vyzývá ESVČ, Komisi a členské státy, aby s ohledem na desítky evropských státních příslušníků, jimž hrozí ve třetích zemích poprava, stanovily pokyny určující komplexní a efektivní evropskou politiku v oblasti trestu smrti, jejíž součástí by měly být důkladné a posílené mechanismy, pokud jde o identifikaci, poskytování právní pomoci a diplomatické zastoupení;

88.  vyzývá EU, aby pokračovala v jednáních se zeměmi, které trest smrti nadále uplatňují, a využila při nich veškeré diplomatické nástroje a nástroje spolupráce s cílem zajistit jeho zrušení; znovu opakuje svou výzvu adresovanou EU, aby i nadále monitorovala podmínky, za nichž jsou popravy v těchto zemích, které dodnes trest smrti uplatňují, vykonávány;

Boj proti mučení a špatnému zacházení

89.  domnívá se, že by EU měla při příležitosti 30. výročí Úmluvy OSN proti mučení a vzhledem ke skutečnosti, že praxe mučení a špatného zacházení na celém světě nadále přetrvává, zintenzivnit své úsilí o vymýcení těchto případů závažného porušování lidských práv; zdůrazňuje, že je zapotřebí věnovat zvláštní pozornost příslušníkům zranitelných skupin, jako jsou děti a ženy nebo etnické, jazykové či náboženské menšiny, kteří bývají při zadržení vystavováni mučení a špatnému zacházení; naléhavě proto vyzývá ESVČ a vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby se prostřednictvím většího počtu diplomatických počinů a systematičtějšího zaujímání postojů na veřejnosti, jež by odrážely hodnoty a zásady, k nimž se EU zavázala, výrazněji zapojily do boje proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání; doporučuje, aby ESVČ, delegace EU a členské státy v plné míře využívaly veškerých stávajících nástrojů, jako jsou např. obecné zásady EU týkající se mučení(46); v této souvislosti doporučuje neustálé zlepšování mechanismů kontroly vývozu u léčiv, která mohou být použita k popravám či mučení, včetně ustanovení o zboží určeném ke zvláštnímu použití, které by pozastavilo či zastavilo převod zboží souvisejícího s bezpečností, jež zjevně neslouží k žádnému jinému praktickému účelu než k výkonu trestu smrti nebo mučení;

90.  zdůrazňuje, že existují země, které dosud nepřijaly žádná opatření k řešení naléhavé potřeby vytvoření plně financovaných plánů na zlepšení podmínek ve věznicích; konstatuje, že bylo dosaženo jen velmi malého pokroku ve snaze o zajištění souladu vězeňských zařízení s mezinárodními standardy v oblasti lidských práv a ochrany práv vězňů na život, fyzickou integritu a důstojnost; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit podmínky ve věznicích za účelem dodržování lidských práv a že by vězněné osoby neměly být vystaveny nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání;

Diskriminace

91.  zdůrazňuje, že žádá forma diskriminace, násilí, potrestání odvetou, mučení, sexuálního zneužívání žen a dívek, mrzačení ženských pohlavních orgánů, sňatků v dětském věku, nucených sňatků, obchodování se ženami, diskriminace a sociálního vyloučení na základě sociální třídy či původu a domácího násilí nemůže být za žádných okolností odůvodněna sociálním, náboženským či kulturním přesvědčením nebo tradicemi;

92.  co nejostřeji odsuzuje všechny formy diskriminace, včetně diskriminace na základě rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, pohlavní identity, jazyka, kultury, náboženského vyznání nebo přesvědčení, sociálního původu, kasty, rodu, věku, zdravotního postižení nebo jiného postavení; naléhavě vyzývá EU, aby zintenzivnila své úsilí o vymýcení veškerých forem diskriminace, rasismu a xenofobie prostřednictvím prosazování lidských práv a vedení politických dialogů, činnosti delegací EU a veřejné diplomacie; dále naléhavě vyzývá k tomu, aby EU nadále podporovala ratifikaci a plné provádění všech úmluv OSN, které tento cíl podporují, jako jsou Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace či Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením;

Práva osob LGBTI

93.  domnívá se, že by EU měla pokračovat v úsilí o zlepšení situace v oblasti dodržování práv lesbických, homosexuálních, bisexuálních, transsexuálních a intersexuálních osob (LGBTI) v souladu s obecnými zásadami EU na toto téma(47); doporučuje provádění těchto zásad, včetně odborné přípravy zaměstnanců EU ve třetích zemích; vyjadřuje politování nad skutečností, že 75 zemí stále kriminalizuje homosexualitu, včetně osmi z nich, jejichž právní předpisy trestají homosexualitu trestem smrti, a je přesvědčen, že by praktiky i násilné činy vůči jednotlivcům kvůli jejich sexuální orientaci neměly zůstat nepotrestány; podporuje pokračující úsilí vysokého komisaře OSN pro lidská práva o boj s těmito diskriminačními zákony, jakož i činnost dalších orgánů OSN; je znepokojen omezením základních svobod obhájců lidských práv osob LGBTI a vyzývá EU, aby je více podporovala; konstatuje, že základní práva osob LGBTI budou pravděpodobně více dodržována, budou-li mít přístup k právním institucím, např. prostřednictvím registrovaného partnerství nebo manželství;

94.  zdůrazňuje, že menšinové komunity ve třetích zemích mají zvláštní potřeby a že je třeba podporovat jejich plnou rovnost ve všech oblastech hospodářského, sociálního, politického a kulturního života;

Diskriminace na základě příslušnosti k určité kastě

95.  s velkým znepokojením bere na vědomí rozsah a důsledky diskriminace na základě příslušnosti k určité kastě a pokračující porušování lidských práv z těchto důvodů, včetně odepření přístupu k právnímu systému nebo zaměstnání, pokračující segregace, chudoby a stigmatizace; vyzývá k přijetí nástroje EU pro prevenci a odstranění diskriminace na základě příslušnosti k určité kastě; doporučuje, aby bylo toto téma začleňováno do pokynů a akčních plánů ESVČ a Komise, zejména v souvislosti s bojem EU proti všem formám diskriminace, a aby bylo zohledňováno v rámci úsilí o boj proti násilí páchanému na ženách a dívkách a všem formám diskriminace žen a dívek;

Práva osob se zdravotním postižením

96.  vítá ratifikaci Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením; opakuje význam jejího efektivního provádění jak ze strany členských států, tak orgánů a institucí EU; zdůrazňuje zejména, že je zapotřebí důvěryhodně začleňovat zásadu univerzální dostupnosti a veškerá práva osob se zdravotním postižením do všech relevantních politik EU, včetně oblasti rozvojové spolupráce, a zdůrazňuje normativní a horizontální charakter této otázky;

97.  vybízí vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby nadále podporovala proces ratifikace a provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením těmi zeměmi, které ji dosud neratifikovaly nebo neprovádí;

98.  zdůrazňuje, že mezinárodní společenství označilo situaci zdravotně postižených žen za prioritní otázku; připomíná závěry Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, který uvedl, že politiky a programy k řešení násilí páchaného na zdravotně postižených ženách a dívkách by měly být rozvíjeny v úzké spolupráci se zdravotně postiženými lidmi, čímž se zohlední jejich autonomie, a s organizacemi zdravotně postižených osob; zdůrazňuje, že je nezbytné provádět pravidelný dohled nad ústavy a poskytovat odpovídající odbornou přípravu pečovatelům; vyzývá EU, aby boj proti diskriminaci zdravotně postižených osob začlenila do svých politik v oblasti vnější činnosti, spolupráce a rozvojové pomoci, včetně evropského nástroje pro demokracii a lidská práva;

Práva žen a dívek

99.  připomíná, že Sacharovova cena za rok 2014 byla udělena dr. Denisovi Mukwegemu za jeho odhodlanou práci s oběťmi sexuálního násilí a trvalou podporu práv žen, což vedlo ke zvýšení povědomí o používání násilí a mrzačení pohlavních orgánů žen, dívek a dětí coby prostředku války; důrazně odsuzuje všechny formy zneužívání a násilí páchaného na ženách, dívkách a dětech, zejména používání sexuálního násilí coby válečné zbraně, mrzačení ženských pohlavních orgánů, dětské, předčasné a vynucené sňatky, sexuální otroctví, znásilňování v manželství a jiné formy škodlivých zvyklostí; zdůrazňuje, že je třeba, aby ženy, dívky a děti zneužívané během konfliktů měly přístup ke zdravotní a psychologické péči v souladu s mezinárodním právem; v této souvislosti bere na vědomí dopis místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který se týká politiky v oblasti humanitární pomoci, zejména pokud jde o předcházení sexuálnímu násilí a poskytování vhodné podpory a přístupu ke zdravotní a psychologické péči ženám, které byly znásilněny během konfliktů; vyzývá členské státy Rady Evropy, aby podepsaly a ratifikovaly Istanbulskou úmluvu o předcházení a boji proti násilí páchanému na ženách a domácímu násilí;

100.  zdůrazňuje potřebu výměny osvědčených postupů ze strany ESVČ s cílem bojovat proti nedostatečnému přístupu obětí trestných činů souvisejících se sexuálním násilím ke spravedlnosti; důrazně odsuzuje skutečnost, že ženy ve třetích zemích, a zejména oběti násilí na základě pohlaví, nemají odpovídající přístup ke spravedlnosti; žádá Komisi, aby se ujala aktivní úlohy při stíhání těchto zločinů, k nimž dochází ve třetích zemích a v některých případech i v členských státech; naléhavě vyzývá Komisi, aby spolupracovala s ESVČ na zlepšení podpory poskytované obětem, aby začleňovala zásahy proti násilí na základě pohlaví do humanitární činnosti EU a aby na přední místo kladla humanitární činnosti zaměřené na násilí na základě pohlaví a sexuální násilí páchané během konfliktů; vítá závazek EU navázat na globální summit o skoncování se sexuálním násilím páchaným během konfliktů, který se konal v červnu 2014 v Londýně, a naléhavě proto vyzývá Komisi, aby přijala konkrétní opatření;

101.  odsuzuje skutečnost, že neexistují přiměřené politiky pro předcházení násilí na základě pohlaví ani dostatečná podpora pro oběti a že mnoho pachatelů v řadě zemí zůstává nepotrestáno; žádá ESVČ, aby si vyměňovala osvědčené postupy se třetími zeměmi v oblasti tvorby právních předpisů a školících programů pro pracovníky policie, soudní zaměstnance a státní zaměstnance; naléhavě vyzývá EU, aby podporovala organizace občanské společnosti usilující o obranu lidských práv a prosazování rovnosti žen a mužů ve třetích zemích a aby úzce spolupracovala s mezinárodními organizacemi činnými v oblasti rovnosti žen a mužů, například s MOP, OECD, OSN a Africkou unií s cílem dosáhnout součinnosti a prosazovat silnější postavení žen;

102.  je hluboce znepokojen nárůstem násilí na základě pohlaví v mnoha částech světa a vzrůstajícím počtem případů vražd žen a dívek (feminicidy) v Latinské Americe, k nimž dochází na pozadí všeobecného násilí a strukturální diskriminace; důrazně odsuzuje veškeré podoby násilí páchaného na základě pohlaví a otřesný zločin feminicidy, jakož i běžně se vyskytující beztrestnost těchto zločinů, jež může povzbuzovat k dalšímu násilí a zabíjení;

103.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad možnými případy porušování lidských práv žen a dívek v uprchlických táborech na Blízkém východě a v Africe, včetně hlášených případů sexuálního násilí vůči ženám a dívkám a nerovného zacházení s nimi; žádá ESVČ, aby prosazovala přísnější pravidla a osvědčené postupy ve třetích zemích s cílem zabránit nerovnostem mezi uprchlíky bez ohledu na jejich pohlaví;

104.  vyjadřuje politování nad tím, že polovina světové populace čelí platové diskriminaci, jelikož ženy celosvětově pobírají pouze 60 až 90 % průměrné mzdy mužů;

105.  vyzývá Komisi, ESVČ a vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby nadále usilovaly o posílení politického a hospodářského postavení žen a dívek začleněním hlediska rovnosti žen a mužů do všech svých vnějších politik a programů, a to i prostřednictvím strukturovaných dialogů se třetími zeměmi, veřejným upozorňováním na genderové otázky a zajištěním dostatečných prostředků pro tento účel; pozitivně vnímá nový rámec pro rovnost žen a mužů a pro posílení postavení žen na období 2016–2020(48); zdůrazňuje, že je třeba zaměřit se na horizontální pilíř, aby Komise a ESVČ účinněji plnily závazky EU v oblasti posílení práv žen a dívek prostřednictvím vnějších vztahů;

106.  vyjadřuje politování nad tím, že v politickém prostředí nepanuje genderová rovnost; připomíná, že ženy a muži jsou si rovni a měli by požívat týchž politických práv a občanských svobod, a také lituje skutečnosti, že ženy nejsou dostatečně zastoupeny v hospodářském, společenském a politickém rozhodování; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí účinné ochranné mechanismy pro obhájkyně lidských práv; doporučuje, aby byl zaveden systém kvót, který by poskytl způsob, jak podporovat účast žen v politických orgánech a demokratických procesech, a to zejména jako kandidátek;

107.  vyzývá EU, aby i nadále podporovala posilování ekonomického, sociálního a politického postavení žen jakožto nástroj, který přispěje k tomu, aby ženy mohly řádně požívat svých práv a základních svobod, a aby přikládala prvořadý význam přístupu dívek ke kvalitnímu vzdělávání, a to včetně dívek z nejchudších a nejmarginalizovanějších komunit; požaduje, aby bylo podporováno odborné vzdělávání žen, aby byla více rozvíjena odborná příprava v oblastech vědy a technologie, aby byly vytvořeny školící programy zaměřené na rovnost žen a mužů pro pedagogické pracovníky ve třetích zemích a aby byla přijata opatření, jež by zabránila předávání stereotypů prostřednictvím vzdělávacích materiálů; naléhavě vyzývá EU, aby tuto prioritu zahrnula do všech svých diplomatických a obchodních činností a činností v oblasti rozvojové spolupráce;

108.  zdůrazňuje, že je třeba zaručit kontinuální vzdělávání dívek v uprchlických táborech, v oblastech konfliktu a v oblastech postižených extrémní chudobou a extrémními výkyvy počasí, jako jsou sucha a záplavy;

109.  vybízí EU, aby i nadále začleňovala podporu žen a dívek do operací SBOP a do struktury OSN pro budování míru a pokračovala ve svém úsilí, pokud jde o provádění aposílení rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325(2000)(49) a č. 1820(2008)(50) o ženách, míru a bezpečnosti; v tomto ohledu vyzývá EU, aby na mezinárodní úrovni usilovala o to, aby byl uznán přínos, který má zapojení žen do prevence a řešení konfliktů, ale i jejich zapojení do mírových operací, humanitární pomoci a procesů obnovy po skončení konfliktu a přechodu k demokracii, které vedou k trvalým a stabilním politickým řešením; rovněž podtrhuje, že je důležité ženám zajistit veškerá lidská práva a přispět k posilování jejich postavení, a to i v rámci agendy na období po roce 2015 a podporou Pekingské akční platformy a Istanbulské úmluvy; vítá podporu, kterou EU vyjadřuje rezolucím OSN o genderových otázkách, zejména co se týče role svobody projevu a mínění v oblasti posílení postavení žen; s uspokojením bere na vědomí závěry 59. zasedání Komise OSN pro postavení žen(51);

110.  vyzývá Komisi, aby systematicky začleňovala konkrétní opatření na zvýšení účasti žen ve volebních procesech do všech volebních pozorovatelských misí EU v souladu s pokyny EU v této oblasti a s ohledem na závěry, k nimž dospěl seminář vedoucích odborníků o volbách, jenž se konal v dubnu 2014 v Bruselu, a poučila se ze zkušeností shromážděných v minulých misích;

111.  vítá činnost, kterou ve třetích zemích vyvíjí ESVČ ve snaze o dosažení pokroku při plnění povinností a závazků v oblasti práv žen vyplývajících z Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen, Pekingské akční platformy, Káhirského prohlášení o populaci a rozvoji a z programu pro rozvoj po roce 2015;

112.  zdůrazňuje, že je důležité nezpochybňovat „acquis“ Pekingské akční platformy, pokud jde o přístup ke vzdělávání a zdraví jakožto základnímu lidskému právu a o ochranu sexuálních a reprodukčních práv; zdůrazňuje skutečnost, že všeobecné respektování sexuálního a reprodukčního zdraví a práv a přístup k souvisejícím službám přispívá ke snižování kojenecké a mateřské úmrtnosti; zdůrazňuje, že plánované rodičovství, zdraví matek a snadný přístup k antikoncepci a bezpečnému umělému přerušení těhotenství jsou důležitými součástmi strategie, která má chránit životy žen a pomoci jim začít nový život, pokud se staly oběťmi znásilnění; zdůrazňuje, že je třeba, aby se tyto politiky staly středobodem rozvojové spolupráce s třetími zeměmi;

113.  domnívá se, že sňatky v útlém věku představují porušení základních lidských práv a ovlivňují veškeré aspekty života dotyčných dívek: ohrožují jejich vzdělávání a omezují tak jejich vyhlídky, ohrožují jejich zdraví a zvyšují riziko, že se stanou oběťmi násilí a zneužívání;

114.  s velkým znepokojením konstatuje, že od osmdesátých let minulého století se alarmující rychlostí rozšiřuje odvětví tzv. „zásilkových nevěst“; se znepokojením připomíná, že existuje řada zdokumentovaných případů napadení nebo vražd žen, které se vdaly za muže jakožto „zásilkové nevěsty“; lituje skutečnosti, že se na „zásilkových“ internetových stránkách objevuje řada nezletilých dívek, a zdůrazňuje, že případy, kdy jsou pro sexuální účely využívány děti, je nutné považovat za zneužívání dětí;

115.  odsuzuje používání náhradního mateřství, které znevažuje lidskou důstojnost ženy, neboť její tělo a jeho reprodukční funkce jsou využívány jakožto komodita; zastává názor, že by se mělo zakázat a bezodkladně v rámci nástrojů v oblasti lidských práv řešit využívání gestačního náhradního mateřství, které spočívá v reprodukčním vykořisťování a využívání lidského těla pro finanční nebo jiný zisk, zejména v případě zranitelných žen v rozvojových zemích;

Práva dětí

116.  znovu zdůrazňuje, že je naléhavě nutné, aby byla všeobecně ratifikována a účinně prováděna Úmluva OSN o právech dítěte a její opční protokoly; vyzývá všechny státy, aby se zavázaly potírat nejhorší formy dětské práce, jak je stanoveno v článku 3 úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 182, jimiž je dětské otroctví, obchodování s dětmi, prostituce a nebezpečná práce ohrožující fyzické a duševní zdraví dětí;

117.  vítá závěry Rady týkající se prosazování a ochrany práv dítěte(52) přijaté v prosinci 2014 a vyzývá EU, aby nadále podporovala partnerské země v boji proti všem formám násilí páchaného na dětech, včetně sexuálního vykořisťování, a posilovala jejich kapacity na ochranu práv dětí; vítá skutečnost, že v roce 2014 byl celosvětově prezentován soubor společných opatření EU-UNICEF pro oblast dětských práv(53); bere na vědomí prohlášení komisaře Rady Evropy pro lidská práva z května 2014 týkající se práv intersexuálních dětí;

118.  opakuje svou žádost Komisi, aby navrhla komplexní strategii a akční plán v oblasti práv dětí pro následujících pět let s cílem učinit z práv dětí prioritu v rámci vnějších politik EU, čímž podpoří úsilí EU o prosazování práv dětí, zejména tím, že pomůže zajistit přístup dětí k vodě, sanitárním zařízením, zdravotní péči a vzdělávání, dále tím, že zajistí rehabilitaci a znovuzačlenění dětí, které byly zařazeny do ozbrojených skupin, do společnosti, a tím, že ukončí dětskou práci, mučení dětí, obviňování dětí z čarodějnictví, obchod s dětmi, sňatky dětí a jejich sexuální vykořisťování, poskytnou pomoc dětem v ozbrojených konfliktech a zajistí přístup ke vzdělání dětem, které se nacházejí v oblastech zasažených konfliktem nebo uprchlických táborech; vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby každoročně Parlamentu podávala zprávu o výsledcích dosažených ve vnějších činnostech EU zaměřených na děti; oceňuje kampaň „Děti, ne vojáci“ a vyzývá EU a členské státy, aby zvýšily svou podporu s cílem do roku 2016 vymýtit nábor a využívání dětí v konfliktech ze strany vládních ozbrojených sil;

119.  vítá spolupráci EU a UNICEF, která přinesla soubor opatření k začleňování otázky dětských práv do rozvojové spolupráce a podporu klíčových rozvojových cílů tisíciletí a programů na ochranu dětí s cílem zajistit dodržování práv dětí především v nestabilních situacích, a také spolupráci s UNRWA;

120.  vítá aktivní spolupráci EU s několika zvláštními zpravodaji OSN, kteří se zabývají hospodářskými, sociálními a kulturními právy, včetně zvláštního zpravodaje pro lidské právo na nezávadnou pitnou vodu a sanitární zařízení, zvláštního zpravodaje pro právo na vzdělání, zvláštního zpravodaje pro právo na potraviny, zvláštního zpravodaje pro extrémní chudobu a lidská práva a zvláštního zpravodaje pro adekvátní bydlení; s uspokojením bere na vědomí, že v rámci víceletého orientačního programu nástroje pro financování podpory demokracie a lidských práv (EIDHR) pro období 2014–2017 bylo podpořeno prosazování hospodářských, sociálních a kulturních práv s cílem mj. přispět k posílení odborových organizací, ke zvýšení informovanosti o mzdových záležitostech, k ochraně krajinného dědictví, podpoře sociální integrace posílením hospodářského postavení a k omezení hospodářské diskriminace a násilí na pracovišti;

Posílení demokracie ve světě

121.  zdůrazňuje skutečnost, že EU se ve vztazích s okolním světem angažuje v podpoře a prosazování dodržování lidských práv a demokratických hodnot; připomíná, že k charakteristickým prvkům demokratických režimů nepatří pouze svobodné a spravedlivé volební procesy, ale i svoboda slova, tisku a sdružování, právní stát, odpovědnost, nezávislost soudnictví a nestranná správa a další aspekty; zdůrazňuje, že demokracie a lidská práva jsou neoddělitelně spojeny a vzájemně se posilují, jak připomněla Rada ve svých závěrech o podpoře demokracie v rámci vnějších vztahů EU ze dne 18. listopadu 2009; vítá fakt, že nový akční plán pro lidská práva a demokracii věnuje zvýšenou pozornost činnostem zaměřeným na podporu demokracie;

Ochrana svobody projevu a upevňování občanské společnosti

122.  připomíná, že svoboda projevu je klíčovým prvkem každé demokratické společnosti, neboť stimuluje kulturu plurality, která občanskou společnost a občany zmocňuje k tomu, aby svou vládu a subjekty s rozhodovacími pravomocemi hnaly k odpovědnosti, a podporuje dodržování zásad právního státu; naléhavě proto EU vyzývá k tomu, aby zintenzivnila své úsilí o prosazování svobody projevu svými vnějšími politikami a nástroji;

123.  opakuje svou výzvu, aby EU a její členské státy zintenzivnily sledování všech forem omezování svobody projevu a sdělovacích prostředků ve třetích zemích a aby tato omezování urychleně a systematicky odsuzovaly, a to i v případech, kdy jsou využívány k legitimním cílům, jako je boj proti terorismu, bezpečnost státu nebo vymáhání práva; zdůrazňuje, že je důležité zajistit účinné uplatňování obecných zásad EU ohledně svobody projevu online a off-line a pravidelné sledování jejich dopadu; připomíná cíl EU týkající se zajištění a ochrany nediskriminačního přístupu k informacím a svobody projevu pro jednotlivce, a to jak online, tak off-line;

124.  domnívá se, že informační a komunikační technologie poskytují příležitost k posílení lidských práv, demokratických postupů a sociálního a hospodářského začlenění díky tomu, že v maximální možné míře zpřístupňují informace; zdůrazňuje navíc příspěvek IKT k úsilí občanské společnosti, zejména v nedemokratických režimech; vyjadřuje znepokojení nad využíváním IKT některými autoritářskými režimy, což v rostoucí míře ohrožuje aktivisty bojující za lidská práva a demokracii; zdůrazňuje, že je třeba více podporovat svobodu médií, ochranu nezávislých novinářů a bloggerů, omezení „digitální propasti“ a usnadnění neomezeného přístupu k informacím; vyzývá Komisi, aby se v rámci přezkumu systému kontroly vývozu EU soustředila zejména na lidskoprávní aspekty zboží dvojího užití;

Podpora EU pro obránce lidských práv

125.  vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že občanská společnost, včetně obránců lidských práv, se na celém světě stává stále častěji terčem útoků; je značně znepokojen skutečností, že roste počet zemí, jako je Rusko a některé země Střední Asie, které přijímají tvrdé zákony s cílem potlačit činnost nevládních organizací tím, že omezují jejich přístup k financování ze zahraničí a zavádějí zatěžující informační povinnosti a tvrdé sankce při jejich nedodržování; připomíná, že svoboda sdružování a shromažďování patří k základním znakům demokratické, otevřené a tolerantní společnosti; vyzývá k obnovení úsilí, jehož cílem je protestovat proti omezením a zastrašování, jimž lidé pracující pro organizace občanské společnosti čelí na celém světě, a žádá, aby EU šla v oblasti ochrany a podpory příslušných práv příkladem;

126.  s potěšením konstatuje, že místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka v novém akčním plánu zopakovala závazek EU posilovat postavení místních aktérů a organizací občanské společnosti, a zdůrazňuje, že občanská společnost a zejména obhájci lidských práv vyžadují – s ohledem na výrazně se zmenšující prostor pro jejich činnost – větší pozornost a úsilí EU; naléhavě žádá, aby EU a její členské státy proto připravily konzistentní a komplexní reakci na hlavní problémy, s nimiž se potýká občanská společnost, včetně obhájců lidských práv, v různých koutech světa;

127.  žádá, aby EU a její členské státy na všech úrovních politického dialogu neustále sledovaly případy porušování svobody shromažďování a sdružování a upozorňovaly na ně, včetně těch porušení, k nimž dochází formou různých zákazů a omezování organizací občanské společnosti a jejich činnosti;

128.  dále žádá, aby EU a její členské státy využívaly všechny dostupné prostředky k systematickému poukazování na případy obhájců lidských práv a aktivistů občanské společnosti, jimž hrozí nebezpečí, a zejména těch, kteří jsou v současnosti ve vězení; vybízí delegace EU a diplomatické sbory členských států, aby i nadále aktivně podporovaly obhájce lidských práv systematickým sledováním soudních procesů, navštěvováním zadržovaných aktivistů a vydáváním prohlášení o individuálních případech a rovněž řešením případů porušení lidských práv s jejich příslušnými protějšky; trvá na tom, že by se vrcholní představitelé EU, zejména vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise, komisaři, zvláštní zástupci EU a představitelé vlád členských států, měli systematicky setkávat s obránci lidských práv při svých cestách do zemí, kde je občanská společnost vystavena tlaku;

129.  vítá podporu, kterou EU poskytuje obhájcům lidských práv a organizacím občanské společnosti na celém světě financováním z evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR); zdůrazňuje, že je obzvlášť důležité používat tento nástroj k ochraně obhájců lidských práv, kterým hrozí největší nebezpečí; podtrhuje rovněž skutečnost, že podpora obhájců lidských práv v nebezpečí by měla brát předně ohled na kritéria účinnosti a neměla by být podmíněna příliš striktními podmínkami; vyzývá Komisi, ESVČ a delegace EU, aby zajistily řádné využívání finančních prostředků poskytovaných pro potřeby obhájců lidských práv;

Podpora volebních procesů a posilování zásad právního státu, nezávislosti soudnictví a nestranné správy ve třetích zemích

130.  vítá osm misí pro sledování voleb a osm volebních misí odborníků, které EU vyslala v roce 2014 do různých zemí světa; opakuje svůj vstřícný postoj k pokračující podpoře EU poskytované volebním procesům a k zajišťování volební podpory i asistence místním pozorovatelům;

131.  poukazuje na význam kroků náležitě navazujících na zprávy a doporučení misí pro sledování voleb coby způsobu, jak zvýšit jejich vliv a posílit podporu, kterou EU v dotčených zemích poskytuje demokratickým normám;

132.  doporučuje, aby EU zvýšila své úsilí o komplexnější přístup k procesům demokratizace, v nichž svobodné a spravedlivé volby představují pouze jeden z aspektů, a na celém světě tak přispěla k posílení demokratických institucí a důvěry veřejnosti ve volební procesy;

133.  v tomto kontextu vítá druhou generaci pilotních projektů zaměřených na podporu demokracie, které byly v roce 2014 zahájeny ve 12 vybraných delegacích EU v návaznosti na závazek, který byl přijat Radou v závěrech z jejího zasedání v listopadu 2009 a formulován v akčním plánu pro lidská práva a demokracii z roku 2012; důrazně poukazuje na význam, jaký tyto pilotní projekty mají pro větší soudržnost při podpoře demokracie prostřednictvím vnějších politik a nástrojů EU;

134.  vítá příslib Komise, ESVČ a členských států, které se v novém akčním plánu pro lidská práva a demokracii zavázaly k větší a důslednější interakci s volebními orgány, parlamentními institucemi, místními nevládními organizacemi, obránci lidských práv a organizacemi občanské společnosti v třetích zemích s cílem zapojit je ve větší míře do sledování voleb a zajistit posílení jejich úlohy, a tím i upevnění demokratických procesů;

135.  připomíná, že zkušenosti a ponaučení Evropské unie, politiků, akademických pracovníků, médií, nevládních organizací a občanské společnosti získané při procesech přechodu na demokracii v rámci politiky rozšíření a sousedství by mohly kladně přispívat k nalezení osvědčených postupů, které by bylo možné využít k podpoře a posílení dalších demokratických procesů ve světě;

136.  připomíná, že korupce ohrožuje rovnoprávné uplatňování lidských práv a oslabuje demokratické procesy, jako je prosazování právního státu a nestranný výkon spravedlnosti; rovněž připomíná, že EU požaduje výlučnou pravomoc, pokud jde o podpis Úmluvy OSN proti korupci;

137.  vyjadřuje názor, že EU by měla klást na všech platformách využívaných k dialogu s třetími zeměmi důraz na transparentnost, dostupnost, bezúhonnost, zodpovědnost a řádnou správu věcí veřejných, veřejných financí a veřejného majetku, jak stanoví Úmluva OSN proti korupci; je přesvědčen, že korupce ve všech svých podobách oslabuje demokratické zásady a negativně ovlivňuje sociální a hospodářský rozvoj; žádá, aby byla přijata následná opatření v souvislosti s jeho žádostí o lepší sledování provádění Úmluvy OSN proti korupci (UNCAC) a aby byla také řádně zohledněna doporučení OECD; domnívá se, že EU by měla důsledněji a systematičtěji podporovat třetí země v boji proti korupci, a to poskytováním odborných znalostí a pomoci při zakládání a upevňování nezávislých a efektivních institucí potírajících korupci, a to i proaktivní spoluprací se soukromým sektorem; rovněž doporučuje, aby byly vytvořeny inovační finanční mechanismy k posílení boje proti všem druhům korupce; v této souvislosti bere na vědomí výzvu ke zlepšení regulace finančních transakcí na mezinárodní úrovni;

138.  je toho názoru, že EU by měla při mnohostranných i dvoustranných jednáních vyvinout více úsilí na podporu právního státu a nezávislosti soudnictví; vybízí EU, aby přispívala k provádění legislativních a institucionálních reforem ve třetích zemích, a na celém světě tak podporovala nestranný výkon spravedlnosti; vyzývá rovněž delegace EU a velvyslanectví členských států, aby systematicky sledovaly soudní procesy v zájmu podpory nezávislosti soudnictví;

Posílení činnosti Evropského parlamentu v oblasti lidských práv

139.  vítá přezkum obecných zásad pro meziparlamentní delegace Evropského parlamentu o prosazování lidských práv a demokracie, který ve spolupráci s podvýborem pro lidská práva provedla Konference předsedů delegací; v této souvislosti doporučuje systematičtější a transparentnější praxi, co se týče upozorňování na lidskoprávní otázky, především v konkrétních případech uvedených v usneseních Parlamentu, v průběhu cest delegací do třetích zemí a podávání písemných zpráv o přijatých krocích podvýboru pro lidská práva, případně – je-li to z politického hlediska možné – v rámci konkrétních informačních schůzek;

140.  zdůrazňuje potřebu průběžného zvažování toho, jaké jsou nejvhodnější způsoby, jak maximalizovat věrohodnost, viditelnost a efektivitu usnesení Parlamentu o porušování lidských práv, demokracie a právního státu;

141.  podporuje diskusi o začlenění různých nástrojů, jež má Parlament k dispozici ohledně podpory a prosazování lidských práv, do konkrétního strategického dokumentu přijatého Parlamentem na plenárním zasedání;

o
o   o

142.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, vládám a parlamentům členských států, Radě bezpečnosti OSN, generálnímu tajemníkovi OSN, předsedovi 70. zasedání Valného shromáždění OSN, předsedovi Rady OSN pro lidská práva, vysoké komisařce OSN pro lidská práva a vedoucím delegací EU.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2014)0070.
(2) http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-11855-2012-INIT/cs/pdf
(3) http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-16827-2014-INIT/cs/pdf
(4) http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-16827-2014-INIT/cs/pdf
(5) http://www.europarl.europa.eu/document/activities/cont/201203/20120329ATT42170/20120329ATT42170EN.pdf
(6) http://www.consilium.europa.eu/en/policies/pdf/st10152-en15_pdf/
(7) http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-10897-2015-INIT/cs/pdf
(8) http://www.consilium.europa.eu/en/meetings/fac/2015/10/st13201-en15_pdf/
(9) http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/EN/foraff/130243.pdf
(10) http://register.consilium.europa.eu/doc/srv?l=CS&f=ST%2016081%202009%20INIT
(11) http://eur-lex.europa.eu/legal-content/cs/TXT/?uri=CELEX:32015D0260
(12) http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-9242-2015-INIT/cs/pdf
(13) http://www.un.org/en/ga/search/view_doc.asp?symbol=S/RES/1325(2000)
(14) Úř. věst. C 236 E, 12.8.2011, s. 69.
(15) Úř. věst. C 33 E, 5.2.2013, s. 165.
(16) Přijaté texty, P7_TA(2012)0470.
(17) Přijaté texty, P7_TA(2013)0274.
(18) Přijaté texty, P7_TA(2013)0394.
(19) Přijaté texty, P7_TA(2013)0420.
(20) Přijaté texty, P7_TA(2014)0252.
(21) Přijaté texty, P8_TA(2015)0079.
(22) Přijaté texty, P7_TA(2014)0259.
(23) Přijaté texty, P7_TA(2014)0206.
(24) Přijaté texty, P8_TA(2015)0076.
(25) Přijaté texty, P8_TA(2015)0272.
(26) Přijaté texty, P8_TA(2015)0288.
(27) Přijaté texty, P8_TA(2015)0317.
(28) Přijaté texty, P8_TA(2015)0350.
(29) Přijaté texty, P8_TA(2015)0348.
(30) http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2014/20141008-strategy-paper_cs.pdf
(31) http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52011DC0200
(32) http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0303:FIN:cs:PDF.
(33) http://daccess-dds-ny.un.org/doc/UNDOC/GEN/G14/082/52/PDF/G1408252.pdf?OpenElement
(34) Přijaté texty, P8_TA(2015)0274.
(35) http://www.unfpa.org/sites/default/files/pub-pdf/Joint%20Programme%20on%20FGMC%20Summary%20Report.pdf
(36) http://daccess-dds-ny.un.org/doc/UNDOC/GEN/G14/086/06/PDF/G1408606.pdf?OpenElement
(37) ttps://www.consilium.europa.eu/ueDocs/cms_Data/docs/hr/news53.pdf
(38) http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/key_documents/2014/20141008-strategy-paper_cs.pdf
(39) http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2014:077:0027:0043:CS:PDF
(40) Přijaté texty, P8_TA(2015)0274.
(41) http://www.ohchr.org/Documents/Publications/GuidingPrinciplesBusinessHR_EN.pdf
(42) http://wcip2014.org/wp-content/uploads/2013/03/N1446828.pdf
(43) Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1.
(44) https://ec.europa.eu/anti-trafficking/sites/antitrafficking/files/eu_strategy_towards_the_eradication_of_trafficking_in_human_beings_2012-2016_1.pdf
(45) http://www.coe.int/en/web/portal/10-october-against-death-penalty
(46) https://www.consilium.europa.eu/uedocs/cmsUpload/8590.cs08.pdf
(47) http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/foraff/137584.pdf
(48) http://europa.eu/rapid/press-release_IP-15-5690_cs.htm
(49) http://www.un.org/en/ga/search/view_doc.asp?symbol=S/RES/1325(2000)
(50) http://www.un.org/en/ga/search/view_doc.asp?symbol=S/RES/1820(2008)
(51) http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=E/2015/27
(52) http://register.consilium.europa.eu/doc/srv?l=CS&f=ST%2016081%202009%20INIT
(53) http://www.unicef.org/eu/crtoolkit/downloads/Child-Rights-Toolkit-Web-Links.pdf

Právní upozornění