Seznam 
Přijaté texty
Středa, 24. června 2015 - BruselKonečné znění
Žádost, aby byl Sotirios Zarianopoulos zbaven imunity
 Žádost, aby byl Udo Voigt zbaven imunity
 Evropský fond pro strategické investice ***I
 Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost EGF/2015/000 TA 2015 – Technická pomoc z podnětu Komise
 Přezkum rámce pro správu ekonomických záležitostí: kontrolní hodnocení a výzvy

Žádost, aby byl Sotirios Zarianopoulos zbaven imunity
PDF 354kWORD 71k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 24. června 2015 o žádosti, aby byl Sotirios Zarianopoulos zbaven imunity (2015/2015(IMM))
P8_TA(2015)0234A8-0191/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost, aby byl Sotirios Zarianopoulos zbaven imunity, kterou dne 8. prosince 2014 předložil zástupce státního zástupce při Nejvyšším soudu v Řecku v souvislosti s řízením probíhajícím před třetím samosoudcem trestního soudu v Soluni (sp. zn. G2010-1744) a která byla oznámena na plenárním zasedání dne 13. ledna 2015,

–  poté, co Sotirios Zarianopoulos dostal možnost vyjádřit se, v souladu s čl. 9 odst. 5 jednacího řádu,

–  s ohledem na články 8 a 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 Aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011 a 17. ledna 2013(1),

–  s ohledem na článek 62 Ústavy Řecké republiky,

–  s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0191/2015),

A.  vzhledem k tomu, že zástupce státního zástupce Nejvyššího soudu v Řecku požádal o to, aby byl Sotirios Zarianopoulos, poslanec Evropského parlamentu, zbaven imunity v souvislosti s vyšetřováním trestného činu, který byl údajně spáchán;

B.  vzhledem k tomu, že podle článku 9 Protokolu č.7 o výsadách a imunitách Evropské unie požívají poslanci Evropského parlamentu na území vlastního státu imunit přiznávaných poslancům parlamentu tohoto státu;

C.  vzhledem k tomu, že podle článku 62 Ústavy Řecké republiky nesmí být poslanec v průběhu volebního období bez souhlasu parlamentu stíhán, zatčen ani uvězněn, ani jiným způsobem omezován ve své svobodě;

D.  vzhledem k tomu, že Sotirios Zarianopoulos je obviněn z toho, že dne 4. března 2010 nezákonně vnikl pod pohrůžkou použití fyzického násilí do sídla řecké veřejnoprávní televizní stanice ERT-3, kde narušil polední vysílání zpráv a nařídil, aby bylo v živém vysílání přečteno prohlášení;

E.  vzhledem k tomu, že tento domnělý trestný čin zjevně nemá žádnou spojitost s výkonem poslaneckého mandátu Sotiriose Zarianopoulose v Evropském parlamentu, neboť souvisí s činností řecké odborové organizace PAME a Sotirios Zarianopoulos v  době spáchání skutku nebyl poslancem Evropského parlamentu;

F.  vzhledem k tomu, že ve smyslu článku 8 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a judikatury Soudního dvora Evropské Unie je názor vyjádřený při výkonu funkce poslance Evropského parlamentu definován jako subjektivní hodnocení vyjádřené v přímé a zjevné souvislosti s výkonem poslaneckých funkcí, ale že údajné jednání Sotiriose Zarianopoulose neodpovídá této definici;

G.  vzhledem k tomu, že dané trestní řízení se tedy netýká ani názoru vyjádřeného při výkonu funkce poslance Evropského parlamentu, ani hlasování během výkonu této funkce ve smyslu článku 8 Protokolu č.7 o výsadách a imunitách Evropské unie;

H.  vzhledem k tomu, že v souladu s čl. 9 odst. 7 jednacího řádu se Výbor pro právní záležitosti nesmí za žádných okolností vyslovit o vině nebo o nevině poslance, ani o tom, zda názory nebo činy, které mu jsou přisuzovány, odůvodňují trestní stíhání, a to ani v případě, že se při posuzování žádosti podrobně seznámil se skutkovým stavem daného případu;

I.  vzhledem k tvrzení Sotiriose Zarianopoulose, podle něhož je obvinění politicky motivováno, výbor po slyšení dotčeného poslance a prostudování dokumentace, kterou mu poslanec předložil, přezkoumal i výpovědi, jež před vyšetřujícími orgány učinili v roce 2010 svědci a na nichž se zakládá obvinění;

J.  vzhledem k tomu, že tyto výpovědi byly učiněny v průběhu soudního řízení se Sotiriosem Zarianopoulosem a že úkolem výboru ovšem není vyšetřit daný čin, nebo rozhodovat o vině či nevině poslance Evropského parlamentu, s nímž je vedeno soudní řízení;

K.  vzhledem k tomu, že z informací, jež má výbor k dispozici, nevyplývá žádný důvod k předpokladům, že dotčené trestní řízení bylo vedeno se záměrem poškodit politickou činnost poslance (fumus persecutionis), a to i vzhledem ke skutečnosti, že řízení bylo zahájeno několik let před zahájením výkonu funkce dotčeným poslancem;

1.  rozhodl, aby byl Sotirios Zarianopoulos zbaven imunity;

2.  pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru státnímu zástupci Nejvyššího soudu Řecka a Sotiriosovi Zarianopoulosovi.

(1)1 Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. května 1964, Wagner v.Fohrmann a Krier, 101/63, ECLI:EU:C:1964:28; rozsudek Soudního dvora ze dne 10. července 1986, Wybot v. Faure a další, 149/85, ECLI:EU:C:1986:310; rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2008, Mote v. Parlament, T-345/05, ECLI:EU:T:2008:440; rozsudek Soudního dvora ze dne 21. října 2008, Marra v. De Gregorio a Clemente, C 200/07 a C-201/07, ECLI:EU:C:2008:579; rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2010, Gollnisch v. Parlament, T-42/06, ECLI:EU:T:2010:102; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C-163/10, ECLI:EU:C:2011:543; rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2013, Gollnisch v. Parlament, T-346/11 a T-347/11, ECLI:EU:T:2013:23.


Žádost, aby byl Udo Voigt zbaven imunity
PDF 324kWORD 69k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 24. června 2015 o žádosti, aby byl Udo Voigt zbaven imunity (2015/2072(IMM))
P8_TA(2015)0235A8-0192/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost, aby byl Udo Voigt zbaven imunity, kterou dne 9. února 2015 předložil předseda odvolacího soudu (Kammergericht) v Berlíně (ref. č. (3) 161 Ss 189/14 (14/15)) a která byla oznámena na plenárním zasedání dne 25. března 2015,

–  poté, co Udo Voigt dostal možnost vyjádřit se, v souladu s čl. 9. odst. 5 jednacího řádu,

–  s ohledem na články 8 a 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 Aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011 a 17. ledna 2013(1),

–  s ohledem na článek 46 Ústavy Spolkové republiky Německo (Grundgesetz für die Bundesrepublik Deutschland),

–  s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0192/2015),

A.  vzhledem k tomu, že předseda odvolacího soudu v Berlíně předložil žádost, aby byl Udo Voigt zbaven poslanecké imunity v souvislosti s řízením ve věci údajného spáchání trestného činu;

Β.  vzhledem k tomu, že podle článku 9 Protokolu č.7 o výsadách a imunitách Evropské unie požívají poslanci Evropského parlamentu na území vlastního státu imunit přiznávaných poslancům parlamentu tohoto státu;

C.  vzhledem k tomu, že podle čl. 46 odst. 2 Ústavy Spolkové republiky Německo nelze poslance stíhat ani zatknout za trestný čin bez souhlasu parlamentu s výjimkou zvláštních případů;

D.  vzhledem k tomu, že Udo Voigt je obviněn z podněcování a kolektivní urážky v publikaci vydané Národní demokratickou stranou Německa v době, kdy se konalo Mistrovství světa ve fotbale v roce 2006, za niž byl jako předseda strany zodpovědný;

Ε.  vzhledem k tomu, že vznesená obvinění zjevně nesouvisejí s výkonem mandátu poslance Evropského parlamentu Uda Voigta a jsou vznesena v souvislosti s jeho funkcí předsedy Národní demokratické strany Německa;

F.  vzhledem k tomu, že údajné skutky se netýkají názorů, které Udo Voigt vyjádřil, nebo hlasování, jichž se účastnil jako poslanec Evropského parlamentu během výkonu své funkce ve smyslu článku 8 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, přičemž je třeba mít na zřeteli, že obvinění se týká skutku, jehož se Udo Voigt dopustil v roce 2006, tj. dlouho před tím, než byl Udo Voigt zvolen do Evropského parlamentu v roce 2014;

G.  vzhledem k tomu, že Udo Voigt tvrdí, že délka řízení vedených od roku 2006 dokládá zřejmou snahu mařit jeho parlamentní činnost; vzhledem k tomu, že stávající žádost o zbavení imunity lze vysvětlit dalšími řízeními, jež byla zahájena na základě opravného prostředku podaného Udem Voigtem, a proto se na tuto námitku uplatní zásada nemo auditur propriam turpitudinem allegans;

H.  vzhledem k tomu, že nevzniklo žádné podezření z toho, že je řízení vedeno ve snaze mařit parlamentní činnost poslance Uda Voigta (fumus persecutionis), neboť řízení byla zahájena již několik roků před jeho nástupem do funkce poslance Evropského parlamentu;

1.  rozhodl, aby byl Udo Voigt zbaven imunity;

2.  pověřuje svého předsedu, aby toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru neprodleně předal odvolacímu soudu (Kammergericht) v Berlíně a Udovi Voigtovi.

(1) Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. května 1964, Wagner vs. Fohrmann a Krier, 101/63, ECLI:EU:C:1964:28; rozsudek Soudního dvora ze dne 10. července 1986, Wybot vs. Faure a další, 149/85, ECLI:EU:C:1986:310; rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2008, Mote vs. Parlament, T-345/05, ECLI:EU:T:2008:440; rozsudek Soudního dvora ze dne 21. října 2008, Marra vs. De Gregorio a Clemente, C-200/07 a C-201/07, ECLI:EU:C:2008:579; rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2010, Gollnisch vs. Parlament, T-42/06, ECLI:EU:T:2010:102; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C-163/10, ECLI: EU:C:2011:543; rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2013, Gollnisch vs. Parlament, T-346/11 a T-347/11, ECLI:EU:T:2013:23.


Evropský fond pro strategické investice ***I
PDF 418kWORD 85k
Usnesení
Text
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. června 2015 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro strategické investice a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 (COM(2015)0010 – C8-0007/2015 – 2015/0009(COD))
P8_TA(2015)0236A8-0139/2015

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2015)0010),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 172 a 173, čl. 175 odst. 3 a čl. 182 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0007/2015),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů(2),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 9. června 2015 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na společnou debatu Rozpočtového výboru a Hospodářského a měnového výboru podle článku 55 jednacího řádu Parlamentu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0139/2015),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  schvaluje společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise, které je přílohou tohoto usnesení a bude zveřejněné v řadě L Úředního věstníku Evropské unie společně s konečným zněním legislativního aktu;

3.  bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení a bude zveřejněné v řadě L Úředního věstníku Evropské unie společně s konečným zněním legislativního aktu;

4.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 24. června 2015 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/... o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2015/1017.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

1.  Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise k rozdělení rozpočtu programu Horizont 2020

„Evropský parlament, Rada a Komise se dohodly, že k financování EFSI nebudou použity následující rozpočtové položky: „Posílení hraničního výzkumu v Evropské radě pro výzkum", "Akce Marie Curie-Skłodowská“ a „Šíření excelence a rozšiřování účasti“. Zbývající částka pocházející z dodatečného využití rozpětí ve srovnání s návrhem Komise bude vrácena do ostatních rozpočtových položek programu Horizont 2020 v poměru ke snížením, která navrhuje Komise. Orientační rozdělení je stanoveno v příloze I nařízení o EFSI.“

2.  Prohlášení Komise k návrhu rozpočtu na rok 2016

„Komise posoudí, jak by příspěvky do EFSI z jednotlivých rozpočtových položek programu Horizont 2020 mohly ovlivnit účinné uplatňování příslušných programů, a v případě potřeby navrhne změnu návrhu souhrnného rozpočtu Unie na rok 2016 s cílem upravit rozdělení rozpočtových položek programu Horizont 2020.“

3.  Prohlášení Komise ke svému posuzování jednorázových příspěvků v rámci iniciativy EFSI pro účely uplatňování Paktu o stabilitě a růstu

„Aniž jsou dotčeny pravomoci Rady při uplatňování pravidel Paktu o stabilitě a růstu, jednorázové příspěvky členských států, a to buď členského státu samotného, nebo národních podpůrných bank klasifikovaných v sektoru vládních institucí nebo jednajících jménem členského státu, do EFSI nebo do tematických investičních platforem či investičních platforem pro více zemí zřízených pro účely provádění investičního plánu by se měly v zásadě považovat za jednorázová opatření ve smyslu článku 5 nařízení Rady (ES) č. 1466/97 a článku 3 nařízení Rady (ES) č. 1467/97.“

(1) Stanovisko ze dne 19. března 2015 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(2) Stanovisko ze dne 16. dubna 2015 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).


Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost EGF/2015/000 TA 2015 – Technická pomoc z podnětu Komise
PDF 500kWORD 92k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. června 2015 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 13 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (žádost EGF/2015/000 TA 2015 – Technická pomoc z podnětu Komise) (COM(2015)0156 – C8-0093/2015 – 2015/2076(BUD))
P8_TA(2015)0237A8-0185/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2015)0156 – C8–0093/2015),

–  s ohledem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006(1) (dále jen „nařízení o EFG“),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3) (dále jen „IID ze dne 2. prosince 2013“), a zejména na bod 13 této dohody,

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 17. září 2014 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 13 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (žádost EGF/2014/000 TA 2014 – Technická pomoc z podnětu Komise)(4),

–  s ohledem na třístranné rozhovory podle bodu 13 IID ze dne 2. prosince 2013,

–  s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0185/2015),

A.  vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje s cílem poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu nebo celosvětovou finanční a hospodářskou krizí, a pomáhat jim při opětovném začleňování na trh práce;

B.  vzhledem k tomu, že finanční pomoc Unie propuštěným pracovníkům by měla být dynamická a měla by být uvolněna co nejrychleji a nejúčinněji, v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na IID ze dne 2. prosince 2013 ve vztahu k přijímání rozhodnutí o uvolňování prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci;

C.  vzhledem k tomu, že přijetí nařízení o EFG je výsledkem dohody mezi Evropským parlamentem a Radou ohledně opětovného zavedení kritéria pro uvolňování prostředků v souvislosti s krizí, zvýšení finančního příspěvku Unie na 60 % celkových odhadovaných nákladů na navrhovaná opatření, zefektivnění postupu Komise, Evropského parlamentu a Rady při vyřizování žádostí o příspěvek z EFG tak, že se zkrátí doba jejich posuzování a schvalování, dále rozšíření způsobilých činností a příjemců tím, že mezi ně budou zahrnuty i osoby samostatně výdělečně činné a mladí lidé, a financování pobídek k zakládání vlastních podniků;

D.  vzhledem k tomu, že maximální roční rozpočet, který je pro EFG v roce 2015 k dispozici, činí 150 milionů EUR (v cenách roku 2011) a že podle čl. 11 odst. 1 nařízení o EFG lze na technickou pomoc z podnětu Komise vyčlenit nejvýše 0,5 % této částky (v roce 2015 se tedy jedná o 811 825 EUR) k financování přípravy, monitorování, shromažďování údajů a vytváření vědomostní základny, administrativní a technické podpory, informačních a komunikačních činností a také auditu, kontroly a hodnotících činností nezbytných k provádění nařízení o EFG;

E.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament často zdůrazňoval, že je nutné zlepšit viditelnost EFG jakožto unijního nástroje solidarity s propuštěnými pracovníky;

F.  vzhledem k tomu, že navrhovaná částka 630 000 EUR odpovídá přibližně 0,39 % maximálního ročního rozpočtu, který je k dispozici pro EFG v roce 2015;

1.  souhlasí s opatřeními navrženými Komisí jako technická pomoc k financování výdajů uvedených v čl. 11 odst. 1 a 4 a v čl. 12 odst. 2, 3 a 4 nařízení o EFG;

2.  připomíná, že je důležité vytvářet sítě a vyměňovat si informace o EFG, zejména pokud jde o ustanovení nového nařízení o EFG; podporuje proto financování odborné skupiny kontaktních osob EFG a semináře vytvářející sítě kontaktů, které jsou věnovány provádění EFG;

3.  zdůrazňuje, že klíčovým cílem těchto setkání by mělo být analyzovat hodnocení EFG ex post (za období 2007–2013) a důkladně prodiskutovat jeho doporučení; vyzývá Komisi, aby Evropskému parlamentu předložila úplnou analýzu a zprávu týkající se již použitých finančních prostředků EFG;

4.  vítá pokračující práci na standardizovaných postupech pro žádosti o podporu EFG a správu fondu s využitím funkcí systému pro elektronickou výměnu dat (SFC2014), což umožňuje zjednodušení a rychlejší vyřizování žádostí a lepší podávání zpráv;

5.  konstatuje, že proces integrace EFG do systému pro elektronickou výměnu dat (SFC2014) probíhá již léta a příslušné náklady z rozpočtu EFG budou následující dva až tři roky do ukončení procesu integrace i nadále relativně vysoké;

6.  žádá Komisi, aby předložila zprávu o pokroku při integrování fondu do systému SFC2014 od jeho zahájení v roce 2011 do roku 2014;

7.  doporučuje, aby se Komise a členské státy při svých činnostech vytvářejících sítě kontaktů zaměřily zejména na:

   a) zlepšování monitorování a hodnocení dopadů podpory z EFG na jednotlivé účastníky, a to následujícími způsoby:
   rozpočet na monitorování a hodnocení by měl být použit k posouzení dlouhodobého dopadu na příjemce podpory z EFG;
   ve formuláři žádosti o podporu z EFG a ve vzoru závěrečné zprávy o využití příspěvku z EFG by měla být jasně zmíněna povinnost koordinátora pro EFG a daného členského státu poskytnout údaje o zaměstnanosti příjemců 12 měsíců po provedení opatření a údaje týkající se zaměstnanosti v posledních 12 měsících od využití EFG v příslušné oblasti, aby bylo možné mít širší náhled na dopad EFG;
   měly by být zaznamenány a jasně sděleny podrobnější informace o opatřeních, kterých jednotliví účastníci využili, což by umožnilo například jasnější posouzení nákladů a přínosů jednotlivých opatření;
   schválení závěrečných zpráv a konečného uzavření jednotlivých případů by mělo být spojeno s poskytnutím úplných informací o tom, jakých výsledků příjemci dosáhli (v souhrnné podobě). Dřívější údaje o výsledcích příjemců byly neúplné;
   b) další racionalizaci procesu podávání a vyřizování žádostí, a to následujícími způsoby:
   na úrovni členských států by mělo být více podněcováno okamžité zahájení procesu poskytování pomoci propuštěným pracovníkům bez čekání na schválení žádostí;
   pokud to není možné, měly by Komise a členské státy uvažovat o tom, že se období provádění pomoci z EFG bude počítat až ode dne schválení žádosti; to by umožnilo využít plné období financování v délce 24 měsíců;
   c) zajistit větší flexibilitu během poskytování pomoci, a to následujícími způsoby:
   Komise by měla zajistit větší flexibilitu, aby mohly členské státy provádět další opatření nad rámec opatření popsaných ve formuláři žádosti, s tím, jak budou během období poskytování pomoci vznikat nové příležitosti / nová poptávka;
   referenční období požadované k výpočtu propuštěných pro účely žádosti o podporu z EFG je vnímáno jako svěrací kazajka, která negativně ovlivňuje cíl solidarity a úspěch pomoci z EFG, a toto období by mohlo být změněno tak, aby vznikla určitá flexibilita v podobě dodatku k formuláři žádosti, v němž je možno prokázat, že k danému propouštění došlo z týchž důvodů a souvisí s propouštěním uvedeným v žádosti;

8.  doporučuje, aby Komise přezkoumala důvody, které vedly ke zpoždění při schvalování nebo provádění některých projektů a aby veřejně předložila svá doporučení;

9.  zdůrazňuje, že je důležité zvýšit obecné povědomí o EFG a jeho viditelnost; připomíná žádajícím členským státům, že mají za úkol zajistit, aby se o činnostech financovaných z EFG dozvěděli cíloví příjemci, orgány, sociální partneři, sdělovací prostředky a široká veřejnost, jak stanoví článek 12 nařízení o EFG;

10.  konstatuje, že se v roce 2015 se dále výrazně snižují náklady na informační činnosti; domnívá se, že by tento trend neměl mít nepříznivý účinek na vydávání a dostatečnou distribuci informačních materiálů a potřebných pokynů;

11.  zdůrazňuje, že je třeba dále posílit kontakty mezi všemi stranami zapojenými do žádostí o prostředky z EFG, a to včetně sociálních partnerů a subjektů na regionální a místní úrovni, aby se dosáhlo maximální součinnosti; měla by být posílena interakce mezi národními kontaktními osobami a regionálními nebo místními partnery poskytujícími pomoc a měl by být výslovně stanoven způsob komunikace a podpory a toky informací (vnitřní rozdělení, úkoly a odpovědnosti), na nichž by se shodli všichni zúčastnění partneři;

12.  zdůrazňuje potřebu rozšířit přístup k podpoře z EFG i na mladé lidi ve věku do 25 let, kteří nejsou zaměstnáni ani nejsou zapojeni do vzdělávání či odborné přípravy (tzv. „NEET“), ve stejných počtech jako počet pracovníků, kteří dostávají podporu, v regionech s vysokou nezaměstnaností mladých, pokud bude v hodnocení v polovině období prokázáno, že je třeba zachovat toto opatření i po prosinci 2017;

13.  vyzývá Komisi, aby v souladu s příslušnými ustanoveními rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí zvala Parlament na schůze a semináře této odborné skupiny(5); dále zdůrazňuje, že je důležité posílit kontakt se všemi stranami zapojenými do žádostí o prostředky z EFG, a to včetně sociálních partnerů;

14.  žádá, aby bylo konečné hodnocení zveřejněno v patřičnou dobu v souladu s termínem stanoveným v článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006(6);

15.  žádá členské státy a všechny zúčastněné orgány, aby vyvinuly potřebné úsilí ke zlepšení procesních a rozpočtových postupů s cílem urychlit uvolňování prostředků z EFG; v tomto smyslu poznamenává, že Parlament chce vypracovat zprávu z vlastního podnětu na základě hodnocení Komise, která posoudí, jak funguje nařízení o EFG a jak dopadly projednávané případy; konstatuje, že zdokonalený postup zavedený Komisí v reakci na žádost Parlamentu, aby bylo zajištěno, že EFG bude skutečně nástrojem pro naléhavě nutnou pomoc, a aby byly rychleji uvolňovány granty, má za cíl předkládat Evropskému parlamentu a Radě hodnocení Komise týkající se způsobilosti žádosti o podporu z EFG spolu s návrhem na uvolnění prostředků z EFG; vítá výrazné zrychlení projednávání a schvalování žádostí, které přineslo nové nařízení o EFG;

16.  zdůrazňuje, že hodnocení v polovině období, které má být zahájeno ve stávajícím roce 2015, by také mělo zohledňovat dlouhodobý dopad krize a globalizace na malé a střední podniky, a posoudit proto možnost zmírnění kritéria propuštění 500 pracovníků, které je stanoveno v článku 4 nařízení o EFG, jak navrhuje Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 17. září 2014;

17.  žádá členské státy, aby zdůrazňovaly doplňující povahu podpory z EFG a jasněji spolupracovaly s ostatními fondy, a aby zvážily, jak by EFG nejlépe vytvářel přidanou hodnotu a bránil důsledkům v podobě vysídlování;

18.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

19.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

20.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF/2015/000 TA 2015 – Technická pomoc z podnětu Komise)

(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí (EU) 2015/1179.)

(1)Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855.
(2)Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(3)Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2014)0016.
(5) Úř. věst. L 304, 20.11.10, s. 47.
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1).


Přezkum rámce pro správu ekonomických záležitostí: kontrolní hodnocení a výzvy
PDF 465kWORD 145k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. června 2015 o přezkumu rámce pro správu ekonomických záležitostí: kontrolní hodnocení a výzvy (2014/2145(INI))
P8_TA(2015)0238A8-0190/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně(2),

–  s ohledem na dopis tehdejšího místopředsedy Komise Olliho Rehna ze dne 3. července 2013 o použití čl. 5 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik(3),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1177/2011 ze dne ze dne 8. listopadu 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1173/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně(5),

–  s ohledem na směrnici Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy(7),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1174/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2014 o vyšetřovací zprávě o úloze a operacích „trojky“ (ECB, Komise a MMF) s ohledem na země zapojené do programu eurozóny(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2013 o ústavních problémech víceúrovňové správy v Evropské unii(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. prosince 2011 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2011 o finanční, hospodářské a sociální krizi: doporučení k opatřením a vhodným iniciativám(12),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2014 s názvem „Přezkum správy ekonomických záležitostí – Zpráva o používání nařízení č. 1173/2011, 1174/2011, 1175/2011, 1176/2011, 1177/2011, 472/2013 a 473/2013“ (COM(2014)0905),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. ledna 2015 s názvem „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu“ (COM(2015)0012),

–  s ohledem na „Šestou zprávu o ekonomické, sociální a územní soudržnosti“ ze dne 23. července 2014 (COM(2014)0473), kterou předložila Komise,

–  s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady, která se konala v červnu a prosinci 2014,

–  s ohledem na závěry evropského summitu z října 2014,

–  s ohledem na projev předsedy Komise Jeana-Clauda Junckera v Evropském parlamentu dne 15. července 2014,

–  s ohledem na projev předsedy ECB Maria Draghiho na výročním sympoziu centrálních bank v Jackson Hole dne 22. srpna 2014,

–  s ohledem na dokument ECB č. 157 z řady Occasional Papers z listopadu 2014 s názvem „Identifikace fiskální a makroekonomické nerovnováhy – nevyužitá součinnost v posíleném rámci EU pro správu ekonomických záležitostí“ (The identification of fiscal and macroeconomic imbalances – unexploited synergies under the strengthened EU governance framework),

–  s ohledem na pracovní dokument OECD č. 163 z řady Social, Employment and Migration Working Papers ze dne 9. prosince 2014 s názvem „Vývoj v oblasti nerovnosti v příjmech a jeho dopad na hospodářský růst“ (Trends in income inequality and its impact on economic growth),

–  s ohledem na dokument z diskuse pracovníků Mezinárodního měnového fondu (MMF) ze září 2013 s názvem „Na cestě k fiskální unii v eurozóně“ (Towards a fiscal union for the euro area),

–  s ohledem na návrhy Rady guvernérů ECB ze dne 10. června 2010 s názvem „Posílení správy ekonomických záležitostí v eurozóně“ (Reinforcing Economic Governance in the Euro Area),

–  s ohledem na závěry Rady o šesté zprávě o hospodářské, sociální a územní soudržnosti: investice pro zaměstnanost a růst přijaté Radou pro obecné záležitosti (soudržnost) dne 19. listopadu 2014,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0190/2015),

A.  vzhledem k tomu, že správa hospodářských záležitostí v eurozóně, jejímž účelem je předcházet vzniku neudržitelných veřejných financí a koordinovat fiskální politiky, byla zahájena Paktem o stabilitě a růstu a tvořila ji dvě jednoduchá pravidla jak zabránit negativním dopadům na hospodářskou a měnovou unii jako celek;

B.  vzhledem k tomu, že bezprostředně po zavedení eura se v souvislosti s uplatňováním těchto pravidel dostavila únava z konsolidace, což dalo vzniknout jednomu z prvků současné krize v hospodářské a měnové unii;

C.  vzhledem k tomu, že v roce 2005 proběhla reforma původního Paktu o stabilitě a růstu, která vedla k řadě vylepšení a větší pružnosti, avšak neřešila v odpovídající míře problémy s nedostatečnými ustanoveními v oblasti vymáhání a problémy s koordinací;

D.  vzhledem k tomu, že když nastala situace, kdy bylo několik zemí ohroženo selháním dluhového nástroje, což by vedlo k celosvětové krizi a depresi, mohla být tato situace odvrácena přijetím ad hoc mechanismů, jako jsou Evropský nástroj finanční stability a evropský mechanismus finanční stabilizace;

E.  vzhledem k tomu, že s cílem zabránit opakování tohoto druhu krize, jakož i rozšíření krize do dalších zemí prostřednictvím bankovního odvětví, byla přijata řada opatření, např. vytvoření bankovní unie, Evropský mechanismus stability, zlepšení právních předpisů v oblasti správy ekonomických záležitostí ve formě balíčků dvou a šesti právních předpisů, Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii a evropský semestr, které je všechny třeba považovat za jeden balíček;

F.  vzhledem k tomu, že podle nejnovější jarní prognózy Komise se očekává, že po dvou letech poklesu by měl hrubý domácí produkt (HDP) v eurozóně vzrůst, což znamená, že pomalu dochází k hospodářskému oživení, které je třeba dále podporovat, neboť mezera výstupu zůstane široká;

G.  vzhledem k tomu, že mezi členskými státy převládají i po provedení programů značné rozdíly v míře zadlužení, ve výši schodku, v míře nezaměstnanosti, zůstatku na běžných účtech a úrovni sociální ochrany, což odráží rozdíly v příčinách krize a výchozí situaci jejího vzniku, jakož i v ambicích, důsledcích a úrovni odpovědnosti jednotlivých členských států při provádění opatření schválených orgány a zúčastněnými členskými státy;

H.  vzhledem k tomu, že investice se v eurozóně ve srovnání s obdobím před krizí snížily o 17 % a zůstávají nízké; vzhledem k tomu, že nedostatek investic orientovaných na budoucnost a podporujících růst a neudržitelná míra veřejného i soukromého zadlužení jsou zátěží pro budoucí generace;

I.  vzhledem k tomu, že je realizován evropský investiční plán – důležitý nástroj podpory zejména soukromých investic, jehož účelem je během příštích tří let mobilizovat investice ve výši 315 miliard EUR; vzhledem k tomu, že i kdyby bylo navrhovaných finančních cílů dosaženo, je tento plán pouze jedním z prvků určených k překonání nashromážděné investiční mezery, spolu s prováděním strukturálních reforem, které mají v členských státech vytvořit příznivé prostředí pro investory;

Hodnocení stávajícího rámce pro správu ekonomických záležitostí

1.  vítá sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2014 o přezkumu správy ekonomických záležitostí; domnívá se, že posouzení vypracované Komisí ukazuje, jakým způsobem a do jaké míry byly používány a uplatňované jednotlivé nástroje a postupy;

2.  zdůrazňuje, že podstatu systému správy ekonomických záležitostí tvoří prevence nadměrného schodku a dluhu, ale i nadměrné makroekonomické nerovnováhy, spolu s koordinací hospodářské politiky; zdůrazňuje proto, že klíčovou otázkou přezkumu je, zda se hospodářská a měnová unie stala díky novému rámci pro správu ekonomických záležitostí odolnější, zejména pokud jde o schopnost zabránit členskému státu, aby neselhal s ohledem na vlastní dluhové nástroje, a zda zároveň přispívá k užší koordinaci a konvergenci hospodářských politik členských států a zajišťuje vysokou úroveň transparentnosti, důvěryhodnosti a demokratické odpovědnosti;

3.  bere na vědomí skutečnost, že v některých členských státech bylo dosaženo pokroku v řešení úrovně zadlužení nebo v probíhajícím postupu při nadměrném schodku;

4.  sdílí názor Komise, který vyjádřila ve své analýze, totiž že části nového rámce vedly k dosažení výsledků, ale že schopnost vyvodit závěry o účinnosti nařízení za běžných ekonomických podmínek je omezená;

5.  uznává, že posouzení uplatňování balíčků šesti a dvou právních předpisů zůstává v této fázi jen částečné a nelze je provádět odděleně od evropského semestru, Smlouvy o fungování Evropské unie a rozpočtového paktu;

6.  vítá skutečnost, že balíčky šesti a dvou právních předpisů týkajících se správy ekonomických záležitostí rozšiřují působnost Paktu o stabilitě a růstu prostřednictvím dalších postupů k zabránění a nápravě makroekonomické nerovnováhy uvnitř členských států i mezi nimi a k odklonu od nadměrné závislosti na kritériu schodku směrem k uplatňování kritéria zohledňujícího schodek i celkové zadlužení a pokouší se tedy odhalovat a napravovat možné problémy, a co nejdříve tak předcházet vzniku krizí, přičemž zároveň umožňují flexibilitu v podobě doložek pro strukturální reformy, investice a nepříznivé podmínky hospodářského cyklu; připomíná, že flexibilita nemůže ohrozit preventivní charakter Paktu o stabilitě a růstu;

7.  zdůrazňuje význam srovnávacího přehledu pro stanovení makroekonomické nerovnováhy v raném stádiu, jakož i význam strukturálních reforem ve snaze o překonání makroekonomické nerovnováhy;

8.  zdůrazňuje, že jednotné a spravedlivé provádění rámce ve všech zemích a po celou dobu přispívá k důvěryhodnosti; vyzývá Komisi a Radu, aby uplatňovaly změny provedené v Paktu o stabilitě a růstu v rámci balíčků šesti a dvou právních předpisů a jednaly v jejich duchu, zejména pokud jde o ustanovení v oblasti vymáhání;

9.  domnívá se, že současná hospodářská situace vyznačující se křehkým růstem a vysokou nezaměstnaností vyžaduje naléhavá, komplexní a rozhodná opatření, která budou součástí uceleného přístupu založeného na prorůstové fiskální konsolidaci, strukturálních reformách a podněcování investic, aby tak byl zajištěn opětovný růst a konkurenceschopnost, podpora investic a boj proti nezaměstnanosti a zároveň potíráno riziko přetrvávající nízké inflace, možného deflačního tlaku a přetrvávající makroekonomické nerovnováhy; zdůrazňuje, že aby bylo možné řešit uvedené problémy, musí být rámec pro správu ekonomických záležitostí klíčovým prvkem tohoto uceleného přístupu;

10.  souhlasí s komisařkou Thyssenovou, která prohlásila, že země, které poskytují kvalitní pracovní místa a lepší sociální ochranu a které investují do lidského kapitálu, jsou odolnější vůči hospodářským krizím; vyzývá Komisi, aby tento postoj zohledňovala při provádění politiky evropského semestru a vydávání doporučení pro jednotlivé země;

11.  zdůrazňuje skutečnost, že je třeba provádět současný rámec pro správu ekonomických záležitostí a případně jej zdokonalit tak, aby zajistil fiskální stabilitu, napomáhal vedení náležité diskuse o celkovém hodnocení eurozóny jako celku umožňujícího prorůstovou fiskální odpovědnost, zlepšil perspektivu hospodářského sbližování eurozóny a řešil různé ekonomické a fiskální situace členských států rovnocenným způsobem; trvá na tom, že rámec trpí nedostatkem odpovědnosti na úrovni jednotlivých členských států a nedostatečnou pozorností věnovanou mezinárodním hospodářským hlediskům a odpovídajícímu mechanismu demokratické odpovědnosti;

12.  zdůrazňuje, že současná situace vyžaduje užší a inkluzivnější hospodářskou koordinaci, která by se týkala eurozóny jako celku a zlepšila odpovědnost jednotlivých členských států a demokratickou odpovědnost za uplatňování pravidel (s cílem obnovit důvěru, podpořit sbližování mezi členskými státy, zlepšit fiskální udržitelnost, podpořit udržitelné strukturální reformy a podnítit investice) i za urychlenou reakci, aby se podařilo napravit nejzjevnější nedostatky rámce pro správu ekonomických záležitostí, zlepšit jeho účinnost a zajistit jednotné a spravedlivé provádění rámce ve všech zemích a po celou dobu;

13.  zdůrazňuje, že je důležité, aby postupy správy ekonomických záležitostí byly jednoduché a transparentní, a varuje, že současný složitý rámec a jeho nedostatečné uplatňování a chybějící odpovědnost mají škodlivý vliv na jeho účinnost a jeho přijetí vnitrostátními parlamenty, místními orgány, sociálními partnery a občany v členských státech;

14.  uznává, že se podařilo dosáhnout určitého pokroku v diskuzi o střednědobém rozpočtovém cíli, pokud jde o větší odpovědnost v rámci diskuze v jednotlivých členských státech eurozóny, a to i díky přispění vnitrostátních fiskálních rad, které působí jako nezávislé subjekty sledující plnění fiskálních pravidel a makroekonomických prognóz; vyzývá Komisi, aby předložila přehled struktury a fungování fiskálních rad členských států a aby uvedla, jak mohou tyto rady zlepšit odpovědnost na národní úrovni;

15.  domnívá se, že rámec pro správu ekonomických záležitostí je klíčovou politickou iniciativou, která je základem cílů strategie Evropa 2020 a stěžejních iniciativ, jež se zaměřují na maximální realizaci nevyužitého potenciálu růstu v rámci jednotného trhu; zastává názor, že uvolněním nevyužitého potenciálu růstu v rámci jednotného trhu dosáhnou členské státy snadněji cílů zakotvených v rámci pro správu ekonomických záležitostí; domnívá se navíc, že hlavními aktéry na jednotném trhu jsou spotřebitelé a podniky;

Jak nejlépe uplatňovat flexibilitu v rámci existujících pravidel?

16.  uznává, že Pakt o stabilitě a růstu, který byl zaveden proto, aby byla zajištěna udržitelnost veřejných financí členských států účastnících se hospodářské a měnové unie, umožňuje členským státům provádět v případě potřeby proticyklickou politiku a vytvořit nezbytný fiskální prostor pro správné fungování automatických stabilizátorů; zdůrazňuje, že ne všechny členské státy dosáhly v době, kdy se ekonomice dařilo, přebytku a že některé stávající doložky o flexibilitě, které byly stanoveny v právních předpisech, nebyly v předchozích letech plně uplatňovány;

17.  vítá skutečnost, že Komise ve svém výkladovém sdělení týkajícím se flexibility uznává, že způsob výkladu stávajících fiskálních pravidel je jedním z prvků, jak zaplnit investiční mezery v EU a usnadnit provádění strukturálních reforem podporujících růst a udržitelné a sociálně vyvážené strukturální reformy; konstatuje, že toto sdělení nezavádí žádné změny ve výpočtu schodku, ale že některé investice mohou odůvodnit dočasné odchylky od střednědobého cíle dotčeného členského státu nebo od cesty směřující k jeho dosažení;

18.  podporuje všechny pobídky navrhované Evropskou komisí k financování nového Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), především pak skutečnost, že příspěvky jednotlivých členských států do fondu mají být z hlediska dosažení střednědobého rozpočtového cíle fiskálně neutrální a že nedojde ke změně z hlediska požadovaných fiskálních úprav v rámci preventivní či nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu; poznamenává, že Komise má v úmyslu upustit od zahájení postupu při nadměrném schodku, pokud schodek členského státu mírně a dočasně překročí 3% hraniční hodnotu schodku, a to pouze kvůli dodatečnému příspěvku do fondu EFSI; upozorňuje na zásadní příspěvek Paktu o stabilitě a růstu k posílení důvěry při získávání zahraničních investic; podtrhuje důležitost dodatečné povahy financování z fondu EFSI, neboť projekty financované z tohoto fondu nesmějí za žádných okolností pouze nahrazovat již plánované investice a že v důsledku těchto projektů musí naopak dojít k účinnému nárůstu čistých investic;

19.  vítá skutečnost, že sdělení Komise usiluje o vysvětlení působnosti investiční doložky, což zajišťuje určitou míru dočasné flexibility preventivní části Paktu o stabilitě a růstu ve formě dočasné odchylky od střednědobého rozpočtového cíle, pokud tato odchylka nevede k překročení referenční hodnoty schodku 3 % a vhodné rezervy, tak aby zahrnovala i investiční programy členských států, zejména pokud jde o výdaje na projekty v rámci strukturální politiky a politiky soudržnosti, včetně Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, transevropských sítí a Nástroje pro propojení Evropy, a také projekty spolufinancované z fondu EFSI;

20.  je přesvědčen o tom, že nezbytnou podmínkou uplatňování ustanovení o strukturálních reformách v preventivní části paktu a zvážení plánů strukturálních reforem v jeho nápravné části je oficiální přijetí reformy vnitrostátními parlamenty a její skutečné provádění zajišťující větší účinnost a odpovědnost; zdůrazňuje, že do procesu reformy by měli být ve všech jejích fázích plně zapojeni sociální partneři;

21.  vyzývá k intenzivnějšímu dialogu mezi Komisí a členskými státy ohledně obsahu a druhů co nejvhodnějších a nejúčinnějších strukturálních reforem, jež má Komise navrhnout v doporučeních pro jednotlivé země, přičemž tato doporučení musejí být v souladu se Smlouvou a sekundárním právem a musejí přispět k dosažení střednědobých cílů, a to s ohledem na analýzu nákladů a přínosů, hodnocení orientované na výsledky a dopad na časový rámec;

22.  vybízí finanční výbory vnitrostátních parlamentů, aby před přijetím návrhů rozpočtů členských států systematicky zvaly evropské komisaře odpovědné za správu ekonomických záležitostí na veřejné rozpravy ve svých sněmovnách;

23.  je přesvědčen, že strukturální reformy, k nimž se jednotlivé členské státy zavázaly v národních programech reforem, by měly mít ve střednědobém a dlouhodobém horizontu pozitivní ekonomickou, sociální a environmentální návratnost a měly by zlepšit účelnost a účinnost správní kapacity;

24.  poznamenává, že vzhledem k tomu, že mohlo dojít k formulování nejrůznějších hypotéz a s tím k nebezpečí, že ta, která by skutečně nastala, by mohla být opomenuta, nevyjadřuje se sdělení k povaze „neobvyklých událostí“ mimo kontrolu členského státu, které by mu mohly umožnit, aby se dočasně odchýlil od cesty směřující k dosažení jeho střednědobého rozpočtového cíle; zdůrazňuje, že k podobným situacím je nezbytné přistupovat obdobně;

25.  vyzývá k větší hospodářské a sociální soudržnosti, které bude docíleno posílením Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti, mají-li být zachována a vytvářena pracovní místa s příslušnými právy tím, že budou podporována opatření proti nezaměstnanosti a chudobě;

26.  zdůrazňuje, že pro přijetí evropského rámce pro správu ekonomických záležitostí ze strany veřejnosti má velký význam hospodářský růst a vytváření nových pracovních míst, zejména pro mladé lidi;

27.  s hlubokým znepokojením konstatuje, že během krize došlo ke zdvojnásobení dlouhodobé nezaměstnanosti; rovněž podotýká, že u pracovníků s nízkou kvalifikací byl tento nárůst ještě vyšší; vyzývá Komisi, aby boj s dlouhodobou nezaměstnaností promítla do svých strategií a doporučení pro jednotlivé země;

28.  domnívá se, že rámec pro správu ekonomických záležitostí Unie by měl věnovat maximální pozornost narůstající nerovnosti v Evropě; domnívá se, že jedním z nejlepších způsobů, jak s touto narůstající nerovností bojovat, je zvýšit úsilí vynakládané na vytváření kvalitnějších pracovních míst v Evropě;

Užší spolupráce, ekonomické sbližování a zjednodušení evropského semestru

29.  naléhavě žádá Komisi, aby plně uplatňovala Pakt o stabilitě a růstu a zajistila jeho řádné provádění v souladu se svým nedávným přezkumem balíčku 6 a 2 legislativních aktů a v souladu se sdělením o flexibilitě; je přesvědčen o tom, že tam, kde je to v rámci současného legislativního rámce nezbytné a možné, měl by být evropský semestr zjednodušen a posílen; zdůrazňuje, že jakékoli podobné budoucí zjednodušení a posílení by se mělo v každém případě orientovat na stabilitu;

30.  je přesvědčen, že sdělení Komise objasňuje, kde v rámci stávajících právních předpisů existuje prostor pro flexibilitu; vítá pokus vnést do této složité oblasti více srozumitelnosti a očekává, že Komise využije v souladu se sdělením flexibilitu, která je začleněna do stávajících předpisů, a současně zajistí předvídatelnost, transparentnost a účinnost správy ekonomických záležitostí;

31.  vyzývá Komisi a Radu, aby lépe formulovaly fiskální a makroekonomické rámce a umožnily tak dřívější a ucelenější diskuzi mezi všemi zainteresovanými stranami s ohledem na evropské zájmy zaručené těmito rámci, nutnost dosáhnout většího sblížení mezi členskými státy eurozóny, rokování vnitrostátních parlamentů a úlohu sociálních partnerů nebo místních orgánů v souvislosti s odpovědností za udržitelné a sociálně vyvážené strukturální reformy;

32.  trvá na tom, že roční analýza růstu a doporučení pro jednotlivé země musí být prováděny lépe a musí zohledňovat posouzení rozpočtové situace a vyhlídky jak v eurozóně, tak v jednotlivých členských státech; navrhuje, aby toto celkové posouzení stanovené v nařízení (EU) č. 473/2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně bylo předloženo na plenárním zasedání Evropského parlamentu, Rady, předsedy Euroskupiny a Komise, a to ještě před jarním zasedáním Rady, a aby bylo řádně uplatňováno v průběhu evropského semestru;

33.  uznává, že evropský semestr se stal důležitým nástrojem uskutečňování reforem na úrovni jednotlivých členských států i na úrovni EU tím, že zajišťuje, aby EU a členské státy koordinovaly svou hospodářskou politiku; vyjadřuje ovšem politování nad nedostatečnou odpovědností, kvůli níž je provádění doporučení pro jednotlivé země na neuspokojivé úrovni;

34.  je přesvědčen o tom, že evropský semestr by měl být zjednodušen a posílen, aniž by se měnil stávající právní rámec, a že dokumenty týkající se semestru je třeba lépe koordinovat, a zvýšit tak jeho zaměření, účinnost a odpovědnost za účelem dosažení evropských cílů a řádné správy ekonomických záležitostí;

35.  žádá, aby v případě, že to bude vhodné, byla doporučení pro jednotlivé země lépe koordinována s doporučeními postupu při nadměrném schodku, aby se tak zajistila soudržnost mezi dohledem nad fiskální situací a koordinací hospodářské politiky;

36.  vyslovuje se pro zdokonalení postupu rozpracování, následné kontroly, podpory a sledování doporučení pro jednotlivé země na úrovni EU a na úrovni jednotlivých členských států, který by umožňoval kontrolovat rovněž skutečné provádění těchto doporučení a kvalitu dosažených výsledků;

37.  připomíná, že právní předpisy vyžadují, aby Komise v rámci vypracovávání doporučení zohlednila mimo jiné cíle pro rok 2020 a zavedla zásadu, podle níž se „od Rady očekává, že se bude v zásadě řídit doporučeními a návrhy Komise, nebo v opačném případě veřejně vysvětlí svůj postoj“;

38.  je znepokojen nárůstem dluhů v zemích, které jsou již tak velmi silně zadluženy, což je v příkrém rozporu s pravidlem pro snižování dluhu, tzv. „pravidlem 1/20“; žádá Komisi, aby vysvětlila, jak hodlá tento rozpor řešit, a aby zajistila, aby se míra zadlužení snížila v souladu s Paktem o stabilitě a růstu na udržitelnou úroveň;

39.  podporuje strategii Komise založenou na třech pilířích (prorůstových investicích, fiskální konsolidaci a strukturálních reformách), která byla představena v roční analýze růstu za rok 2015, a žádá ji, aby ji v rámci celkového posouzení rozpočtové situace, vyhlídek pro země eurozóny a doporučení pro jednotlivé země učinila konkrétnější;

40.  uznává, že je nezbytné provést na úrovni EU nezávislou a pluralitní analýzu hospodářských vyhlídek členských států; naléhavě v této souvislosti žádá další rozvoj útvaru Komise známého pod názvem ekonomický analytik Komise, který by zajišťoval objektivní, nezávislé a transparentní analýzy příslušných údajů, které by měly být zveřejňovány a sloužit jako základ pro zasvěcenou diskuzi a přijímání rozhodnutí v Komisi, Radě a Evropském parlamentu; požaduje, aby hlavnímu ekonomickému analytikovi byly všechny příslušné dokumenty předávány včas, aby mohl plnit své úkoly; zdůrazňuje užitečnou úlohu fiskálních rad členských států, a to na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, a vybízí k vytvoření evropské sítě;

41.  připomíná, že účelem víceletého orientačního programu je předcházet krizím, a to prostřednictvím včasného odhalení škodlivé makroekonomické nerovnováhy na základě objektivního hodnocení vývoje klíčových makroekonomických proměnných; je přesvědčen o tom, že tento program musí být používán k účinnému a účelnému hodnocení vývoje klíčových makroekonomických proměnných jak v zemích vykazujících schodek, tak v zemích vykazujících přebytek, zejména s ohledem na zvýšení konkurenceschopnosti a lepší zohlednění eurozóny jako celku, včetně efektů přelévání; připomíná, že makroekonomický dohled slouží rovněž ke zjišťování, které země se budou v budoucnosti pravděpodobně potýkat s nerovnováhou, a k tomu, aby se včasným zavedením udržitelných a sociálně vyvážených strukturálních reforem, dokud k takovému opatření ještě zbývá prostor, takovému vývoji předešlo;

42.  zdůrazňuje, že Komise jasně rozlišuje mezi preventivní a nápravnou částí Paktu o stabilitě a růstu, pokud jde o investice umožňující dočasné odchýlení se od střednědobých rozpočtových cílů nebo od postupu při nápravě schodku, a to s ohledem na existující rezervu v rámci preventivní části; vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily, že výsledný postoj spoluzákonodárců k nařízení týkajícímu se Evropského fondu pro strategické investice bude jednotný;

43.  žádá Komisi, aby ve svých analýzách, až bude provádět hodnocení ekonomické a fiskální situace členských států, zvážila všechny důležité faktory, včetně skutečného růstu, inflace, douhodobých veřejných investic a míry nezaměstnanosti, a aby naléhavě řešila investiční mezeru v EU tak, že výdaje budou směřovány k co nejproduktivnějšímu udržitelnému růstu a pracovním místům zvyšujícím investice;

44.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby způsob, jakým jsou v rámci postupu při nadměrném schodku zohledňovány účinné kroky, byl založen na jasných, číselných, měřitelných a kvalitativních kritériích;

45.  trvá na tom, že od reformy Paktu o stabilitě a růstu v roce 2005 společně se zavedením výdajového pravidla při reformě v roce 2011 a pojem produkční mezery, kterou je velmi obtížné správně kvantifikovat, vytváří zaměření na strukturální schodky nejistotu, komplikovanost a prostor pro flexibilitu, a vede tím k uplatňování Paktu o stabilitě a růstu podle vlastního uvážení; obává se, že výpočet potenciálního růstu a potenciální výkonnosti, na němž je založeno posuzování strukturálního schodku, bývá spolu s výdajovým pravidlem předmětem řady sporných předpokladů, které vedou k podstatným revizím mezi podzimní a jarní prognózou Komise, což má za následek různé výpočty a odlišné výsledky hodnocení, pokud jde o uplatňování Paktu o stabilitě a růstu;

46.  vyzývá Komisi, aby při sledování a vyhodnocování fiskální situace členských států vzala v úvahu praktické důsledky dohodnutých fiskálních opatření a reforem; vyzývá Komisi, aby se zaměřila na předpověditelné a důsledné vytváření politik, aby svou analýzu založila na skutečných údajích a spolehlivých datech a aby při využívání odhadů týkajících se pojmů, jako je odhadovaný růstový potenciál HDP a produkční mezera, postupovala s maximální opatrností;

47.  zdůrazňuje význam nového růstu a vytváření pracovních míst pro přijetí rámce pro správu ekonomických záležitostí ze strany veřejnosti, a vyzývá proto Komisi, aby zlepšila podnikatelské prostředí v Evropě a věnovala pozornost především malým a středním podnikům, odstranění byrokracie a přístupu k financování; v tomto ohledu připomíná, že je nezbytné podporovat malé a střední podniky i v přístupu na trhy mimo EU, například v USA, Kanadě, Číně a Indii;

Demokratická odpovědnost a budoucí úkoly při zkvalitňování správy ekonomických záležitostí

48.  domnívá se, že místo toho, aby se k již existujícím předpisům přidávaly stále nové, vyžaduje prohloubená a odolnější hospodářská a měnová unie naléhavě zjednodušení, větší odpovědnost a transparentnost; zdůrazňuje, že odpovědnost v oblasti hospodářské a měnové unie je rozdělena mezi státní a evropskou úroveň, a proto je nutné věnovat pozornost zejména zajišťování jednotnosti a odpovědnosti v rámci správy ekonomických záležitostí na státní i evropské úrovni; domnívá se navíc, že hlavní úlohu musejí hrát orgány, které se řídí zásadami demokratické odpovědnosti, a zdůrazňuje nutnost neustálého zapojení parlamentů, přičemž odpovědnost je nutné přijímat na úrovni, na které se přijímají nebo uplatňují rozhodnutí;

49.  vzhledem k současné situaci uznává, že rámec pro správu ekonomických záležitostí se musí zjednodušit a důsledněji prosazovat a v případě nutnosti napravit a dokončit, aby bylo EU i eurozóně umožněno plnit úkoly v oblasti konvergence, udržitelného růstu, plné zaměstnanosti, blahobytu občanů, hospodářské soutěže, zdravých a udržitelných veřejných financí, trvalých investic zaměřených na budoucnost, které by měly vysoký socioekonomický přínos, a v oblasti jistoty;

50.  domnívá se, že parlamentní příspěvek k hlavním směrům hospodářské politiky je základním kamenem jakéhokoli demokratického systému, a proto je možné větší legitimity na evropské úrovni dosáhnout na základě přijetí konvergenčních zásad, které by obsahovaly cílené priority pro nadcházející roky, jež by se schvalovaly na základě postupu spolurozhodování, který by měl být zaveden při další změně Smlouvy;

51.  připomíná usnesení Evropského parlamentu, v nichž se uvádí, že vytvoření Evropského mechanismu stability (ESM) a Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (rozpočtový pakt) mimo strukturu orgánů Unie představuje krok zpět v politické integraci EU, a proto požaduje, aby byly ESM a rozpočtový pakt plně začleněny do rámce Společenství, a to na základě posouzení zkušeností s jejich prováděním, jak stanovuje článek 16 Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, a aby byly následně formálně odpovědné Parlamentu;

52.  připomíná svůj požadavek týkající se vypracování možností nového právního rámce pro budoucí makroekonomické ozdravné programy, které by nahradily „trojku“, s cílem zvýšit transparentnost a odpovědnost těchto programů a zajistit, aby se všechna rozhodnutí EU přijímala podle možností podle metody Společenství; domnívá se, že mezi povahou použitého mechanismu stability a institucí pověřenou jeho mobilizací by měla existovat logika, je si však vědom toho, že vzhledem k tomu, že finanční pomoc garantují členské státy, které jsou členy eurozóny, mohou se k jeho spuštění vyjadřovat;

53.  žádá, aby byl opětovně posouzen postup rozhodování Euroskupiny s cílem zajistit náležitou demokratickou odpovědnost; vítá, že se předseda Euroskupiny pravidelně účastní schůzí výboru ECON stejně jako předseda Rady pro hospodářské a finanční věci, což přispívá k dosažení podobné úrovně demokratické odpovědnosti;

54.  připomíná, že balíček 6 + 2 právních předpisů je založen na posílené úloze nezávislého komisaře, který by měl zajistit spravedlivé a nediskriminační uplatňování pravidel, a připomíná, že další kroky v rámci institucionální organizace správy ekonomických záležitostí, jako je posílení úlohy komisaře pro hospodářské a měnové záležitosti nebo vytvoření evropského ministerstva financí, musí respektovat rozdělení pravomocí mezi různé orgány a instituce a být propojeny s příslušnými prostředky demokratické odpovědnosti a legitimity, mezi něž by patřil i Evropský parlament;

55.  připomíná, že bankovní unie byla výsledkem politické vůle zabránit budoucím finančním krizím a způsobem, jak rozbít bludný kruh mezi bankami a státy a minimalizovat přelévání negativních dopadů plynoucích z krizí státního dluhu jinam, a že k tomu, aby mohla být vytvořena prohloubená hospodářské a měnová unie, bude zapotřebí stejná vůle;

56.  vyzývá Komisi, aby předložila náročný plán na dosažení prohloubené hospodářské a měnové unie, který by přihlížel k návrhům uvedeným v tomto usnesení a opíral se o mandát, jenž byl vydán na summitu euroskupiny a který potvrdila Evropská rada, totiž „připravit další kroky v zájmu lepší správy ekonomických záležitostí v eurozóně“, a o předchozí práci, jako je usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2012 „Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii“(13), sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2012 „Návrh prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unie: zahájení evropské diskuse“ (COM(2012)0777) a závěrečná zpráva čtyř předsedů ze dne 5. prosince 2012;

57.  vybízí strany zainteresované v tomto nezbytném následujícím kroku k vytvoření hospodářské a měnové unie, aby přihlédly k předpokládanému budoucímu rozšíření eurozóny a prozkoumaly všechny možnosti, jak prohloubit a upevnit tuto unii a zajistit, aby byla odolnější a vedla k růstu, tvorbě pracovních míst a ke stabilitě, jako je:

   a) posílený mechanismus demokratické odpovědnosti jak na úrovni EU, tak i na úrovni členských států, přičemž odpovědnost je nutné přijímat na úrovni, na které se přijímají nebo uplatňují rozhodnutí, a v závislosti na přijetí konvergenčních zásad v rámci postupu spolurozhodování, a zároveň je v interinstitucionální dohodě nutné formalizovat kontrolní úlohu Evropského parlamentu v rámci evropského semestru a zajistit, aby všechny parlamenty států, které jsou členy eurozóny, sledovaly veškeré kroky přijímané v rámci procesu evropského semestru;
   b) sociální rozměr zaměřený na zachování evropského sociálně-tržního hospodářství za dodržování práva na kolektivní vyjednávání, v jehož rámci by byla zajištěna koordinace sociální politiky členských států, včetně minimální mzdy nebo vlastních mechanismů příjmů, o kterých by rozhodoval každý členský stát, a za podpory boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, opětovného zapojení pracovníků na pracovní trh, dobrovolné mobility a flexibility mezi profesemi a členskými státy;
   c) fiskální kapacita eurozóny založená na specifických vlastních zdrojích, která by měla v rámci rozpočtu Unie a za kontroly ze strany Evropského parlamentu pomoci členským státům při realizaci dohodnutých strukturálních reforem založených na určitých podmínkách, včetně účinného provádění reformních programů členských států; vítá v této souvislosti činnost skupiny EU pro vlastní zdroje, které předsedá Mario Monti;
   d) zvýšení odolnosti hospodářské a měnové unie, tak aby byla schopna vypořádat se s ekonomickými otřesy a nenadálými situacemi přímo spojenými s měnovou unií, aniž by docházelo k jakékoli formě stálých fiskálních transferů;
   e) v oblasti zdanění závazek přijmout celoevropská opatření proti daňovým podvodům a daňovým únikům a proti agresivnímu daňovému plánování podniků, spolupráce daňových orgánů členských států s cílem vyměňovat si informace o případech vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových únicích, opatření na sblížení daňové politiky členských států, vytvoření společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob, jednodušší a transparentnější daňové systémy a podávání zpráv ze strany podniků v jednotlivých členských státech s vyloučením malých a středních podniků;
   f) postupné dobudování bankovní unie;
   g) začlenění hospodářské a měnové unie a Smlouvy o stabilitě do právních předpisů Unie, které by šlo ruku v ruce s větší koordinací hospodářské politiky, skutečným sbližováním v této oblasti a vymáháním společných pravidel a s jasným závazkem provádět hospodářsky a společensky únosné strukturální reformy;
   h) řešení slabých míst stávajícího rámce, který umožňuje, aby Soud na některé části Smlouvy dohlížel a jiné vylučoval;
   i) zvýšená vnější úloha eurozóny, včetně zlepšení jejího zastoupení;

58.  žádá, aby byly další možné kroky v rámci hospodářské a měnové unie vypracovány na základě přístupu „čtyři předsedové + jeden“, včetně předsedy EP, který by měl být zván na všechny schůze, měly by mu být poskytnuty veškeré informace a měl by mít právo účastnit se diskuzí; konstatuje, že předseda Komise dal během příprav zprávy čtyř předsedů najevo svůj záměr navázat ve svých úvahách na příspěvek předsedy Evropského parlamentu;

59.  žádá svého předsedu, aby se předem zapojil do spolupráce s předsedy politických skupin nebo poslanci konkrétně jmenovanými jejich skupinami či Parlamentem a aby zastupoval Parlament při řešení tohoto nadcházejícího úkolu na základě mandátu, který mu poskytuje toto usnesení, jež se mj. zabývá otázkami uvedenými v analytické zprávě čtyř předsedů o „přípravě dalších kroků v zájmu lepší správy ekonomických záležitostí v eurozóně“;

o
o   o

60.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení předsedovi Rady, Komise a Euroskupiny, prezidentovi Evropské centrální banky a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1.
(2) Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 11.
(3) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 12.
(4) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 33.
(5) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 1.
(6) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 41.
(7) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.
(8) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 8.
(9) Přijaté texty, P7_TA(2014)0239.
(10) Přijaté texty, P7_TA(2013)0598.
(11) Úř. věst. C 165 E, 11.6.2013, s. 24.
(12) Úř. věst. C 33 E, 5.2.2013, s. 140.
(13) Přijaté texty, P7_TA(2012)0430.

Právní upozornění