Seznam 
Přijaté texty
Středa, 8. července 2015 - ŠtrasburkKonečné znění
Jednání o transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic (TTIP)
 Dohoda o stabilizaci a přidružení s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie (protokol, který zohledňuje přistoupení Chorvatska) ***
 Protokol k Dohodě o stabilizaci a přidružení se Srbskem s ohledem na přistoupení Chorvatska k EU ***
 Vědeckotechnická spolupráce s Indií: obnovení platnosti dohody ***
 Vědecká a technologická spolupráce s Faerskými ostrovy: Horizont 2020 ***
 Dlouhodobé zapojení akcionářů a výkaz o správě a řízení společnosti ***I
 Rezerva tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ***I
 Námořníci ***I
 Dohoda o vědeckotechnické spolupráci se Švýcarskem: Horizont 2020 a činnosti projektu ITER ***
 Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států *
 Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost EGF/2015/001 FI/Broadcom, Finsko
 Rozpočet na rok 2016 – mandát pro třístranná jednání
 Iniciativa zelené zaměstnanosti: Využít potenciál zeleného hospodářstvík tvorbě pracovních míst
 Vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky v rozvojových zemích

Jednání o transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic (TTIP)
PDF 498kWORD 181k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2015 obsahující doporučení Evropského parlamentu Evropské komisi týkající se jednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) (2014/2228(INI))
P8_TA(2015)0252A8-0175/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na směrnice EU pro jednání o Transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic (TTIP) mezi EU a USA, jednomyslně přijaté Radou dne 14. června 2013(1) a odtajněné a zveřejněné Radou dne 9. října 2014,

–  s ohledem na články 168 až 191 Smlouvy o fungování Evropské unie a zejména na zásadu předběžné opatrnosti zakotvenou v čl. 191 odst. 2,

–  s ohledem na společné prohlášení z vrcholného setkání představitelů EU a USA konaného dne 26. března 2014(2),

–  s ohledem na společné prohlášení komisařky Cecilie Malmströmové a zmocněnce USA pro obchod Michaela Fromana ze dne 20. března 2015 týkající se vyloučení veřejných služeb z obchodních dohod EU a USA,

–  s ohledem na závěry Rady o TTIP ze dne 20. března 2015,

–  s ohledem na závěry Rady o TTIP ze dne 21. listopadu 2014(3),

–  s ohledem na společné prohlášení prezidenta USA Baracka Obamy, předsedy Komise Jean-Clauda Junckera, předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye, britského předsedy vlády Davida Camerona, německé kancléřky Angely Merkelové, francouzského prezidenta Françoise Hollanda, italského předsedy vlády Mattea Renziho a španělského předsedy vlády Mariana Rajoye ze dne 16. listopadu 2014 po jejich setkání na summitu G20 v Brisbane v Austrálii(4),

–  s ohledem na závěry Evropské rady, která se konala ve dnech 26.–27. června 2014(5),

–  s ohledem na politické směry předsedy Junckera z 15. července 2014 adresované příští Evropské komisi a nazvané „Nový začátek pro Evropu: Moje agenda pro zaměstnanost, růst, spravedlnost a demokratickou změnu“(6),

–  s ohledem na sdělení Komise kolegiu Komise ze dne 25. listopadu 2014 o transparentnosti při jednáních o TTIP (C(2014)9052)(7), na rozhodnutí Komise ze dne 25. listopadu 2014 o zveřejňování informací o jednáních mezi členy Komise a organizacemi či osobami samostatně výdělečně činnými (C(2014)9051) a o zveřejňování informací o jednáních mezi generálními řediteli Komise a organizacemi či osobami samostatně výdělečně činnými (C(2014)9048), na rozsudky a stanoviska Soudního dvora Evropské unie (C-350/12 P, 2/13, 1/09) o přístupu k dokumentům orgánů a na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 6. ledna 2015 o šetření z vlastního podnětu (OI/10/2014/RA) ohledně Evropské komise a jejího nakládání s žádostmi o informace a o přístup k dokumentům (transparentnost),

–  s ohledem na společné prohlášení komise Rady pro energetiku EU-USA ze dne 3. prosince 2014(8),

–  s ohledem na integrovaný přístup EU v oblasti bezpečnosti potravin (od výrobce až po spotřebitele) stanovený v roce 2004(9),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 13. ledna 2015 o on-line veřejné konzultaci týkající se ochrany investic a řešení sporů mezi investory a státem (ISDS) v rámci TTIP (SWD(2015)0003),

–  s ohledem na návrhy textů EU předložené k diskusi s USA při kolech vyjednávání o TTIP, zejména na ty, které Komise odtajnila a zveřejnila, mimo jiné dokumenty o postoji EU nazvané „Otázky v souvislosti s TTIP – strojírenský průmysl(10)“, „Zkušební případ funkční ekvivalence, navržená metodika pro ekvivalenci právních předpisů v oblasti automobilového průmyslu“(11) a „Kapitola týkající se obchodu a udržitelného rozvoje / pracovní síla a životní prostředí: dokument EU o klíčových otázkách a prvcích pro ustanovení v TTIP“(12), a s ohledem na návrhy textů o technických překážkách obchodu (TBT)(13), sanitárních a fytosanitárních opatřeních (SPS)(14), clu a usnadnění obchodu(15), malých a středních podnicích(16), možných ustanoveních o hospodářské soutěži(17), možných ustanoveních o státních podnicích a podnicích, jimž byla udělena zvláštní nebo výhradní práva či výsady(18), možných ustanoveních o dotacích(19) a řešení sporů(20) a o prvotních ustanoveních o regulační spolupráci(21),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů k Transatlantickému obchodnímu a investičnímu partnerství (TTIP) (ECOS-V-063) přijaté během 110. plenárního zasedání (11.–13. února 2015) a na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 4. června 2014 k tématu Transatlantické obchodní vztahy a pohled EHSV na posílenou spolupráci a případnou dohodu o volném obchodu mezi EU a USA,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu ECORYS pro Komisi ze dne 28. dubna 2014 nazvanou „Hodnocení dopadů na udržitelnost obchodu“ vyjadřující podporu vyjednávání o komplexní obchodní a investiční dohodě mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými“(22),

–  s ohledem na zprávu Komise o překážkách v oblasti obchodu a investic za rok 2015 (COM(2015)0127)(23),

–  s ohledem na podrobné hodnocení posouzení dopadů na transatlantické obchodní a investiční partnerství mezi EU a USA, které vypracovala Evropská komise, zveřejněné na žádost Parlamentu v dubnu 2014 Centrem pro evropská politická studia (CEPS),

–  s ohledem na svá dřívější usnesení, zejména usnesení ze dne 23. října 2012 o obchodních a hospodářských vztazích se Spojenými státy americkými(24), ze dne 23. května 2013 o jednáních o obchodu a investicích mezi EU a Spojenými státy americkými(25) a ze dne 15. ledna 2015 o výroční zprávě o činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2013(26),

–  s ohledem na čl. 108 odst. 4 a čl. 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro právní záležitosti, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výboru pro ústavní záležitosti a Petičního výboru (A8-0175/2015),

A.  vzhledem k tomu, že vývoz dosažený pomocí obchodu a růstu prostřednictvím investic je hlavní hybnou silou pro vytváření pracovních míst a hospodářský růst, které nepotřebují vládní investice;

B.  vzhledem k tomu, že HDP EU je značně závislý na obchodu a vývozu a těží z obchodu a investic založených na pravidlech, a vzhledem k tomu, že ambiciózní a vyvážená dohoda se Spojenými státy by měla přispět k opětovné industrializaci Evropy a pomoci splnit cíl zvýšení podílu HDP EU vytvářeného průmyslovou výrobou ze současných 15 % na 20 % do roku 2020 tím, že posílí transatlantický obchod se zbožím a službami; vzhledem k tomu, že by vytvářela příležitosti zejména pro malé a střední podniky, mikropodniky, jak jsou definovány v doporučení Komise 2003/361/ES, klastry a sítě podniků, které jsou necelními překážkami obchodu postiženy nepoměrně více než větší společnosti, protože větší společnosti mají úspory z rozsahu, které jim umožňují snadnější přístup k trhům na obou stranách Atlantiku; vzhledem k tomu, že dohoda mezi dvěma největšími světovými ekonomickými bloky by měla rovněž potenciál k vytváření standardů, norem a pravidel, které by pak byly přijaty na globální úrovni, což by bylo přínosem i pro třetí země a mělo by zabránit dalšímu roztříštění světového obchodu; vzhledem k tomu, že nepodaří-li se vyjednat dohodu, ostatním třetím zemím s odlišnými standardy a hodnotami bude umožněno, aby tuto úlohu převzaly;

C.  vzhledem k tomu, že devět členských států EU již uzavřelo s USA dvoustrannou dohodu a že dohoda o TTIP by se tak mohla inspirovat osvědčenými postupy a lépe překonat překážky, s nimiž se tyto státy setkaly;

D.  vzhledem k tomu, že nedávná krize na hranicích EU a celosvětový vývoj ukazují, že je třeba investovat do globální správy a systému založeného na pravidlech a hodnotách;

E.  vzhledem k tomu, že s ohledem na rostoucí provázanost globálních trhů je zásadní, aby političtí činitelé utvářeli a podporovali způsob, jakým na sebe tyto trhy vzájemně působí; vzhledem k tomu, že pro vytváření přidané hodnoty mají zásadní význam řádná obchodní pravidla, odstraňování zbytečných překážek a zároveň udržení a rozvoj silné, konkurenceschopné a diverzifikované průmyslové základny v Evropě

F.  vzhledem k tomu, že snahy EU zabývat se problémy v oblasti změny klimatu, ochrany životního prostředí a bezpečnosti spotřebitelů vedly k vysokým regulačním nákladům pro podniky z EU, a to navíc v době vysokých cen vstupních energetických surovin a elektřiny, což v případě, že se tato otázka nebude v rámci TTIP řešit, může urychlit proces přemísťování výroby, snížení míry industrializace a ztráty pracovních míst a ohrozit tak opětovnou industrializaci EU a cíle v oblasti zaměstnanosti, což také zmaří samotné politické cíle, kterých se snaží dosáhnout předpisy EU;

G.  vzhledem k tomu, že kvalitně sepsaná obchodní dohoda by mohla přispět k využívání příležitostí globalizace; vzhledem k tomu, že silná a ambiciózní obchodní dohoda by se neměla soustředit pouze na snižování cel a odstraňování necelních překážek obchodu, ale měla by být rovněž nástrojem na ochranu pracovníků, spotřebitelů a životního prostředí; vzhledem k tomu, že silná a ambiciózní obchodní dohoda je příležitostí k vytvoření rámce, jímž se v souladu s našimi sdílenými hodnotami co nejvíc zpřísní regulace, a tím se zamezí sociálnímu a environmentálnímu dumpingu a zajistí se vysoká úroveň ochrany spotřebitelů s ohledem na společný cíl otevřené soutěže za rovných podmínek;

H.  vzhledem k tomu, že ačkoli jsou společné vysoké standardy v zájmu spotřebitelů, mělo by se uznat, že konvergence je smysluplná i pro podnikání, jelikož vyšší náklady vyplývající z vyšších standardů jsou kompenzovány zvýšenými úsporami na potenciálním trhu s 850 miliony spotřebitelů;

I.  vzhledem k tomu, že předchozí obchodní dohody byly pro evropské hospodářství významným přínosem, je obtížné posoudit a předvídat skutečný dopad TTIP na hospodářství EU a USA, zatímco jednání stále pokračují a studie přinášejí protichůdné výsledky; vzhledem k tomu, že TTIP sama o sobě nevyřeší dlouhodobé strukturální hospodářské problémy a jejich hlavní příčiny v EU, ale měla by být považována za prvek širší evropské strategie pro vytváření pracovních míst a růstu, a očekávání spojená s TTIP by měla být úměrná ambicím, s nimiž budou jednání vedena;

J.  vzhledem k tomu, že důsledky ruského embarga jasně ukázaly, že zemědělství je z geopolitického hlediska stále významné, že je důležité mít přístup ke škále různých zemědělských trhů a že jsou zapotřebí silná a strategická obchodní partnerství se spolehlivými obchodními partnery;

K.  vzhledem k tomu, že pro evropské zemědělství je důležité zajistit se Spojenými státy vzájemně prospěšnou obchodní dohodu s cílem posílit pozici EU jakožto klíčového hráče na světovém trhu, aniž by došlo ke snížení současných standardů kvality evropských zemědělských produktů a k ohrožení jejich budoucího zlepšování, přičemž je třeba zachovat evropský zemědělský model a zajistit jeho hospodářskou a sociální životaschopnost;

L.  vzhledem k tomu, že obchodní a investiční toky nejsou samoúčelné a že měřítkem úspěchu jakékoli obchodní dohody je kvalita života běžných občanů, pracovníků a spotřebitelů, jakož i větší příležitosti pro podniky coby hybatele růstu a vytváření pracovních míst; vzhledem k tomu, že TTIP by měla být považována za vzor kvalitní obchodní dohody, která bude tyto požadavky splňovat, aby mohla sloužit jako příklad pro budoucí jednání s dalšími obchodními partnery;

M.  vzhledem k tomu, že při jednáních je nezbytný určitý stupeň důvěrnosti, aby bylo dosaženo velmi kvalitního výsledku, a že omezená míra transparentnosti jednání vedených v minulosti byla příčinou nedostatečné demokratické kontroly nad průběhem jednání;

N.  vzhledem k tomu, že předseda Juncker ve svých politických směrech jasně uvádí, že si přeje vyváženou a opodstatněnou obchodní dohodu se Spojenými státy, a že ačkoli EU a USA mohou dosáhnout významného pokroku ve vzájemném uznávání norem pro výrobky nebo ve snaze o transatlantické normy, EU neobětuje své normy v oblasti bezpečnosti (potravin), zdraví, zdraví zvířat, v sociální oblasti, v oblasti životního prostředí a ochrany údajů ani svou kulturní rozmanitost, a zdůrazňuje, že neustoupí ani v oblasti bezpečnosti potravin, které se zde konzumují, v ochraně osobních údajů Evropanů a ve službách veřejného zájmu, ledaže je cílem dosáhnout vyšší úrovně ochrany;

O.  vzhledem k tomu, že je třeba zajistit úspěšné uzavření jednání o „bezpečném přístavu“ a zastřešující dohody o ochraně údajů;

P.  vzhledem k tomu, že předseda Juncker ve svých politických směrech rovněž jasně uvedl, že nepřijme ani omezení pravomoci soudů v členských státech EU zvláštními režimy při sporech investorů; vzhledem k tomu, že jsou již k dispozici výsledky veřejných konzultací o ochraně investic a TTIP obsahuje ustanovení o řešení sporů mezi investory a státem (ISDS), probíhá v současné době v rámci tří evropských orgánů a mezi nimi navzájem a se zástupci občanské společnosti a podnikatelského odvětví diskuse – s přihlédnutím k příspěvkům – o nejlepším způsobu, jak dosáhnout ochrany investic a rovného zacházení s investory při zajištění práva států vydávat právní předpisy;

Q.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament plně podporuje rozhodnutí Rady odtajnit směrnice pro vyjednávání a vítá, že Komise přišla s iniciativou za zvýšení transparentnosti; vzhledem k tomu, že celoevropská živá veřejná diskuse o TTIP ukázala, že jednání o TTIP musí probíhat transparentněji, musí do něj být zapojeno širší spektrum zúčastněných stran a musí brát ohled na námitky, s nimiž přicházejí evropští občané, a že široká veřejnost musí být informována o výsledcích jednání;

R.  vzhledem k tomu, že rozhovory mezi USA a EU probíhají od července 2013, ale doposud nebyl dohodnut žádný společný text,

S.  vzhledem k tomu, že se očekává, že TTIP bude smíšenou dohodou vyžadující ratifikaci ze strany Evropského parlamentu a všech 28 členských států EU;

1.  je přesvědčen, že EU a USA jsou klíčovými strategickými partnery; zdůrazňuje, že transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) je nejdůležitějším projektem EU a USA posledních let, který by měl posílit transatlantické partnerství jako celek, nejen jeho obchodní aspekty; zdůrazňuje, že úspěšné uzavření dohody má mimořádný politický význam;

2.  v souvislosti s probíhajícím jednáním o TTIP předkládá Komisi následující doporučení:

   a) pokud jde o oblast působnosti a širší souvislosti:
   i) zajistit, aby transparentní jednání o TTIP vedla k ambiciózní, komplexní a vyvážené obchodní a investiční dohodě splňující vysoké standardy, která by podporovala udržitelný růst s přínosem pro všechny členské státy a přinášela partnerům vzájemný a oboustranný prospěch, zvyšovala mezinárodní konkurenceschopnost a otevírala nové příležitosti společnostem z EU, zejména malým a středním podnikům, podporovala tvorbu vysoce kvalitních pracovních míst pro evropské občany a přímo zvýhodňovala evropské spotřebitele; obsah a provádění dohody je důležitější než rychlost jednání;
   ii) zdůraznit, že zatímco jednání o TTIP zahrnují jednání o třech hlavních oblastech – ambiciózním zlepšení vzájemného přístupu na trh (pro zboží, služby, investice a veřejné zakázky na všech úrovních správy), snížení necelních překážek obchodu, zlepšení slučitelnosti regulačních režimů a vypracování společných pravidel pro řešení společných výzev a příležitostí v oblasti celosvětového obchodu – všechny tyto oblasti jsou stejnou měrou důležité, a měly by tedy být začleněny do komplexního balíčku; TTIP by měla být ambiciózní a závazná na všech úrovních správy na obou stranách Atlantiku, měla by vést k trvalému a skutečně vzájemnému otevření trhů a usnadnění obchodu v praxi a pozornost by měla věnovat především strukturálním opatřením pro dosahování větší transatlantické spolupráce a současně by měla dodržovat regulační standardy a ochranu spotřebitelů a zamezit sociálnímu, fiskálnímu a environmentálnímu dumpingu;
   iii) mít na paměti strategický význam hospodářského vztahu mezi EU a USA obecně a především význam TTIP, mimo jiné jako příležitosti k prosazování zásad a hodnot zakotvených v rámci založeném na pravidlech, které EU a USA sdílejí a střeží při navrhování společného přístupu a vize k celosvětovému obchodu, investicím a otázkám souvisejícím s obchodem, jako jsou vysoké standardy, normy a regulace, s cílem vytvořit širší transatlantickou vizi a společný soubor strategických cílů; mít na paměti, že vzhledem k velikosti transatlantického trhu je TTIP příležitostí utvářet a regulovat uspořádání mezinárodního obchodu a zajistit tak, aby oba bloky prosperovaly v propojeném světě;
   iv) zajistit, především s ohledem na nedávný příznivý vývoj ve Světové obchodní organizaci (WTO), aby se dohoda s USA stala odrazovým můstkem k širším jednáním o obchodu a nepředcházela procesu probíhajícímu v rámci WTO ani s ním nebyla v rozporu; dvoustranné a vícestranné obchodní dohody by měly být, obecně řečeno, považovány za druhé nejlepší řešení a nesmí bránit snahám o dosahování významných zlepšování na vícestranné úrovni; TTIP musí zajistit součinnost s dalšími obchodními dohodami, o kterých se v současnosti jedná;
   v) mít na paměti, že SFEU definuje obchodní politiku EU jako nedílnou součást celkové vnější činnosti Unie, a proto vyhodnotit důsledky konečné dohody s tím, že se uznají příležitosti, jako je například snazší přístup na trhy vzhledem ke společným transatlantickým normám, a rizika, jako je například přesměrování obchodu z rozvojových zemí v důsledku narušení systému celních preferencí;
   vi) zajistit, aby dohoda tím, že do ní bude zahrnuta právně závazná a suspenzivní doložka o lidských právech jakožto standardní součást obchodních dohod EU se třetími zeměmi, zaručovala plné dodržování norem základních práv EU;
   b) pokud jde o přístup na trh:
   i) zajistit, aby nabídky přístupu na trh v různých oblastech byly reciproční, stejně ambiciózní a odrážely očekávání obou stran; zdůrazňuje, že různé návrhy v těchto oblastech musí být vyvážené;
   ii) usilovat o odstranění všech cel, ale současně respektovat, že na obou stranách existuje řada citlivých zemědělských a průmyslových produktů, jejichž úplné seznamy budou dohodnuty v průběhu jednání; stanovit přiměřená přechodná období a kvóty pro nejcitlivější produkty a v některých případech jejich vyloučení s přihlédnutím k tomu, že kvůli předpisům EU mají tyto produkty v EU často vyšší výrobní náklady;
   iii) začlenit do smlouvy ochrannou doložku, jak je jasně vymezeno v mandátu k vyjednávání, která by se uplatnila v případě nárůstu dovozu určitého výrobku, jenž by představoval riziko vážného poškození domácí produkce, se zvláštním poukazem na odvětví produkce potravin a energeticky náročná odvětví a odvětví, kde dochází k úniku uhlíku, a na chemický, surovinový a ocelářský průmysl v EU;
   iv) pamatovat na to, že jelikož je EU celosvětově největším obchodním blokem, má významné exportní zájmy ve vysoce specializovaném odvětví služeb, například v oblasti strojírenství/techniky a dalších profesionálních služeb, v telekomunikačních, finančních nebo dopravních službách;
   v) rozšířit přístup na trh pro služby na základě jejich „hybridního“ vymezování, kdy budou fungovat tzv. „pozitivní seznamy“ pro přístup na trh, na jejichž základě budou služby, které mají být přístupné zahraničním společnostem, výslovně uvedeny a nové služby budou vyloučeny, přičemž bude zajištěno, aby se případná doložka o zachování stávajícího stavu a tzv. západková doložka vztahovaly pouze na nediskriminační ustanovení a umožňovaly dostatek flexibility k vrácení služeb obecného hospodářského zájmu pod veřejnou kontrolu a k zohlednění vytváření nových a inovativních služeb, přičemž vnitrostátně se budou využívat „negativní seznamy“ ;
   vi) jednání by měla smysluplně řešit a odstraňovat stávající omezení USA v oblasti služeb v námořní a letecké dopravě pro podniky evropských vlastníků, která jsou způsobena existencí právních předpisů USA, k nimž patří „Jones Act“, „Foreign Dredging Act“, „Federal Aviation Act“ a „Air Cabotage Law“, a ve vztahu ke kapitálovým omezením zahraničních vlastníků leteckých společností, které vážně brání jak společnostem z EU v přístupu na trh, tak i inovacím v samotných USA;
   vii) navázat na společné prohlášení, v němž se vyjednávači jednoznačně zavázali, že stávající a budoucí služby obecného zájmu a služby obecného hospodářského zájmu (mimo jiné vodohospodářské systémy, zdravotnictví, sociální služby, systémy sociálního zabezpečení a vzdělávání) budou z působnosti dohody TTIP vyňaty; zajistit, aby si orgány na celostátní a případně i místní úrovni zachovaly plné právo zavádět, přijímat, zachovávat nebo rušit jakákoli opatření, pokud jde o zadávání, organizaci, financování a poskytování veřejných služeb v souladu se smlouvami a s vyjednávacím mandátem EU; tato výjimka by měla platit nehledě na to, jakým způsobem jsou tyto služby poskytovány nebo financovány;
   viii) maximálně usilovat o vzájemné uznávání odborných kvalifikací, konkrétně na základě vytvoření právního rámce s federálními státy, které mají v této oblasti regulační pravomoci, aby odborníci z EU a USA mohli působit na obou stranách Atlantiku a aby byla v odvětvích, na něž se vztahuje dohoda TTIP, usnadněna mobilita investorů, odborníků, vysoce kvalifikovaných pracovníků a techniků mezi EU a USA;
   ix) mít na paměti, že zjednodušení vízového režimu pro evropské poskytovatele služeb a zboží je jedním z hlavních prvků využívání této dohody, a v souvislosti s jednáními zvýšit politický tlak na USA, aby zaručily plnou vízovou vzájemnost a rovné zacházení se všemi občany členských států EU bez rozdílu, pokud jde možnost vstupu do USA;
   x) spojit jednání o přístupu na trh finančních služeb se sbližováním regulace finančního sektoru na nejvyšší úrovni s cílem podpořit zavedení nezbytné regulace a její kompatibilitu s cílem upevnit finanční stabilitu, zajistit spotřebitelům finančních produktů a služeb odpovídající ochranu a podpořit stávající spolupráci, která probíhá v rámci jiných mezinárodních platforem, jako je např. Basilejský výbor pro bankovní dohled a Rada pro finanční stabilitu; zajistit, aby toto úsilí o spolupráci neomezovalo svrchovanost EU a jejích členských států v oblasti regulace a dohledu, ani jejich možnost zakazovat určité finanční produkty a aktivity;
   xi) zahájit prohloubenou spolupráci mezi EU, členskými státy a USA, mj. na základě mechanismů účinnější mezinárodní spolupráce, s cílem stanovit celosvětové vyšší normy v oblasti boje proti finanční a daňové kriminalitě a proti korupci;
   xii) zajistit, aby acquis EU týkající se ochrany údajů nebylo porušeno liberalizací toků údajů, zejména v oblasti elektronického obchodu a finančních služeb, s tím, že je nutné si uvědomit, že tok údajů je páteří transatlantického obchodu a digitálního hospodářství; začlenit do dohody jako jednu z klíčových priorit komplexní jednoznačnou horizontální samostatnou doložku založenou na článku XIV Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS), jež by zcela vyjímala stávající a budoucí právní rámec EU na ochranu osobních údajů z dohody TTIP, aniž by byla stanovena podmínka souladu s ostatními částmi této dohody; jednat o ustanoveních týkajících se toku osobních údajů pouze tehdy, bude-li v plné míře zaručeno a respektováno uplatňování právních předpisů EU na ochranu údajů, a spolupracovat se Spojenými státy s cílem přimět třetí země k přijetí podobně vysokých standardů na ochranu údajů na celém světě;
   xiii) mít na paměti, že souhlas Evropského parlamentu s konečným zněním dohody TTIP by mohl být ohrožen, nebude-li v USA zcela upuštěno od paušálního hromadného sledování a nebude-li nalezeno vhodné řešení pro otázky práv občanů EU na ochranu soukromých údajů, včetně správních a soudních opravných prostředků, jak uvádí Parlament v odstavci 74 svého usnesení ze dne 12. března 2014(27);
   xiv) zajistit, aby byla urychleně a v plné míře obnovena důvěra mezi EU a USA, kterou narušily skandály s hromadným sledováním;
   xv) začlenit do dohody ambiciózní kapitolu o hospodářské soutěži, která by zajistila, aby evropské právo v oblasti hospodářské soutěži bylo náležitě dodržováno, především v digitálním světě; zajistit, aby soukromé společnosti mohly spravedlivě konkurovat společnostem ve vlastnictví nebo pod kontrolou státu; zajistit, aby státní dotace poskytované soukromým společnostem byly regulovány a podléhaly transparentnímu kontrolnímu systému;
   xvi) vyzvat k otevřené hospodářské soutěži a rozvoji digitální ekonomiky, která je svou povahou globální, ale její hlavní základny se nacházejí v EU a USA; zdůraznit při jednáních, že digitální ekonomika musí být pro transatlantický trh zásadní – s pákovým efektem pro globální ekonomiku a další otevírání globálních trhů;
   xvii) mít na zřeteli, že v případě služeb v oblasti informační společnosti a telekomunikací je velmi důležité, aby dohoda o TTIP zajistila rovné a transparentní podmínky založené na reciprocitě pro přístup společností EU poskytujících služby na trh v USA a povinnost amerických poskytovatelů služeb dodržovat a splňovat všechny příslušné průmyslové normy a právní předpisy normy týkající se bezpečnosti výrobků a spotřebitelských práv, pokud poskytují služby v Evropě nebo pro evropské zákazníky;
   xviii) v plném souladu s Úmluvou UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů zajistit, prostřednictvím právně závazné obecné doložky vztahující se na celou dohodu, aby strany této dohody měly vyhrazeno právo přijmout nebo zachovat v souladu s příslušnými články, jak je stanoveno ve Smlouvě o fungování Evropské unie, jakékoli opatření (zejména regulačního, příp. finančního charakteru) v oblasti ochrany nebo podpory kulturní a jazykové rozmanitosti, svobody a plurality sdělovacích prostředků bez ohledu na použitou technologii či distribuční platformu, s přihlédnutím k tomu, že mandát, který Evropské komisi svěřily členské státy, výslovně vylučuje audiovizuální služby;
   xix) výslovně uvést, že žádnými ustanoveními dohody není dotčena možnost EU nebo členských států EU poskytovat dotace a finanční podporu kulturním odvětvím a kulturním, vzdělávacím, audiovizuálním a tiskovým službám;
   xx) potvrdit, že povinnostmi plynoucími z dohody o TTIP nebudou zasaženy systémy pevně stanovených cen knih, novin a časopisů;
   xxi) prostřednictvím obecné doložky zajistit právo členských států EU přijímat nebo zachovat jakékoli opatření, pokud jde o poskytování všech vzdělávacích a kulturních služeb, které jsou neziskové nebo jsou příjemci veřejného financování v jakékoli míře nebo státní podpory v jakékoli podobě, a zajistit, aby zahraniční poskytovatelé financovaní ze soukromých zdrojů splňovali stejné kvalitativní a akreditační požadavky jako domácí poskytovatelé;
   xxii) vzhledem k velkému zájmu evropských společností, zejména malých a středních podniků, o získání nediskriminačního přístupu k veřejným zakázkám v USA na federální a nižší úrovni, například na služby v oblasti stavebnictví, stavebního inženýrství, dopravní a energetické infrastruktury a zboží a služeb, přijmout ambiciózní přístup ke kapitole o veřejných zakázkách a zároveň zajistit, aby tato kapitola byla v souladu s novými směrnicemi EU o zadávání veřejných zakázek a koncesí, s cílem usilovat v souladu se zásadou reciprocity o odstranění stávajícího značného rozdílu v míře otevřenosti obou trhů s veřejnými zakázkami na obou stranách Atlantiku na základě zásadního otevření trhu USA (který se stále řídí zákonem „Buy American“ z roku 1933) jak na federální, tak i na nižší úrovni, vycházeje ze závazků dohody o vládních zakázkách a odstraněním stávajících omezení platných na federální úrovni, úrovni jednotlivých států i administrativní úrovni v USA, a vytvořit mechanismy, které by zaručily, aby závazky přijaté federálními orgány USA byly dodržovány na všech politických a administrativních úrovních;
   xxiii) s cílem vytvořit otevřené nediskriminační a předvídatelné procedurální požadavky, které by evropským a americkým společnostem, zejména malým a středním podnikům, zajistily při vyhlašování veřejných zakázek rovný přístup na trh, zajistit, aby USA zvýšily transparentnost postupů výběrových řízení, které jsou nyní platné na jejich území;
   xxiv) podporovat spolupráci EU a USA na mezinárodní úrovni s cílem prosazovat společné standardy udržitelnosti v případě veřejných zakázek na všech federálních i nižších úrovních vlády, mimo jiné při uplatňování nedávno revidované Dohody o veřejných zakázkách; a přijímání a dodržování norem sociální odpovědnosti podniků ze strany podniků na základě hlavních směrů pro nadnárodní společnosti formulovaných Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD);
   xxv) zajistit, aby se do procesu vyjednávání zapojily také státy USA – jen tak bude možné dosáhnout smysluplného výsledku, pokud jde o otevření trhu s veřejnými zakázkami v USA společnostem z EU;
   xxvi) zohlednit v případě veřejných zakázek citlivou povahu oblasti obrany a bezpečnosti a vzít v úvahu cíle stanovené hlavami států a vlád během zasedání Rady ve složení pro obranu v roce 2013 na podporu vytvoření evropského trhu v oblasti bezpečnosti a obrany a evropské technologické a průmyslové základny obrany (EDTIB);
   xxvii) zajistit, aby se jednání o pravidlech původu zaměřila na sladění přístupu EU a USA a na zavedení pravidel původu, tak aby nedocházelo k oslabování pravidel původu na základě jiných dohod, a považovat jednání za příležitost k přijetí přísných společných norem pro povinné označování původu výrobků; vzhledem k uzavření jednání o komplexní dohodě o hospodářské a obchodní spolupráci (CETA) mezi EU a Kanadou a o možném rozšíření dohody o volném obchodu mezi EU a Mexikem bude třeba posoudit, zda a v jakém rozsahu je možná kumulace; je však třeba mít na paměti, že cílem dohody TTIP je usnadnit obchod s produkty cele vyrobenými v USA a EU, nikoli povolit dovoz ze třetích zemí, a proto je třeba zvážit udělování výjimek některým produktům, a to u každého produktu zvlášť, a zaručit vynětí citlivých odvětví ze všech druhů kumulace;
   xxviii) zajistit, aby dohoda o TTIP byla otevřenou dohodou, a hledat způsoby, jimiž by důležití partneři, kteří mají zájem na jednáních o TTIP kvůli dohodám o celní unii s EU nebo USA, mohli být aktivněji informováni o aktuálním vývoji;
   c) pokud jde o pilíř spolupráce a soudržnosti v oblasti regulace a celní překážky obchodu:
   i) zajistit, aby kapitola o spolupráci v oblasti regulace prosazovala transparentní efektivní hospodářské prostředí podporující hospodářskou soutěž tím, že by se zjistilo, které potenciální budoucí necelní překážky obchodu by mohly neúměrně ovlivňovat malé a střední podniky, a těmto překážkám by se zabránilo, a aby usnadnila obchod a investice a současně aby v souladu se zásadou obezřetnosti stanovenou v článku 191 SFEU a s právními předpisy v oblasti ochrany spotřebitelů, zaměstnanců a dobrých životních podmínek zvířat rozvíjela a zajišťovala co nejvyšší úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví a kulturní rozmanitosti v EU; za plného dodržování autonomie v oblasti regulace podporovat zahájení strukturovaného dialogu a spolupráce mezi regulačními orgány, které by probíhaly co nejtransparentněji a se zapojením zainteresovaných stran; zahrnout průřezové disciplíny v oblasti soudržnosti předpisů a transparentnosti s cílem rozvíjet a uplatňovat účinnou, rentabilní a kompatibilnější regulaci zboží a služeb; vyjednavači na obou stranách musí na základě zkušeností nabytých za několik let rozhovorů na různých fórech, včetně Transatlantické hospodářské rady a Fóra na vysoké úrovni pro regulativní spolupráci, určit a jasně sdělit, které technické postupy a normy jsou pro ně zásadní a nemohou být předmětem kompromisu, které mohou být předmětem společného přístupu, ve kterých oblastech je žádoucí vzájemné uznávání na základě společných vysokých standardů a silného systému tržního dohledu a v kterých oblastech je možná pouze lepší výměna informací, aby bylo zároveň zajištěno, že neovlivní standardy, které teprve budou stanoveny v oblastech, ve kterých se právní předpisy či standardy v USA a v EU značně liší, jako např. ve vztahu k provádění stávajících (rámcových) právních předpisů (jako je REACH), přijetí nových zákonů (např. o klonování) či budoucí definici s dopadem na úroveň ochrany (např. endokrinní disruptory); zajistit, že žádnými ustanoveními o spolupráci v oblasti regulace v dohodě TTIP nevznikne procesní požadavek přijmout akty Unie, jichž by se tato spolupráce týkala, ani vymahatelná práva v tomto ohledu;
   ii) vycházet při jednání o sanitárních a fytosanitárních opatřeních (SPS) a opatřeních týkajících se technických překážek obchodu (TBT) ze základních zásad vícestranných dohod v těchto oblastech a chránit evropské sanitární a fytosanitární normy a postupy; usilovat v první řadě o odstranění nebo výrazné omezení příliš náročných sanitárních a fytosanitárních opatření, včetně souvisejících dovozních postupů; zajistit zejména, aby se předběžná schvalování, závazné protokoly nebo předběžné celní kontroly nepoužívaly jako trvalá dovozní opatření; dosáhnout vyšší transparentnosti a otevřenosti, vzájemného uznávání rovnocenných norem, výměny osvědčené praxe, prohlubovat dialog mezi regulačními orgány a zainteresovanými stranami a prohlubovat spolupráci v rámci mezinárodních normalizačních organizací; zajistit, aby při jednáních o sanitárních a fytosanitárních opatřeních a opatřeních týkajících se technických překážek obchodu nebyly přísné normy zavedené za účelem zajištění bezpečnosti potravin, zdraví a života osob, zvířat nebo rostlin v EU žádným způsobem ohroženy;
   iii) uznat, že v případech, kdy EU a USA uplatňují výrazně odlišné předpisy, k dohodě nedojde, jako např. v oblasti služeb veřejné zdravotní péče, GMO, používání hormonů v odvětví skotu, nařízení REACH a jeho provádění a klonování zvířat pro hospodářské účely, a proto o těchto otázkách nejednat;
   iv) vyzvat USA, aby zrušily zákaz dovozu hovězího masa z EU;
   v) s ohledem na kapitolu o horizontální spolupráci rozvíjet dvoustrannou spolupráci v regulační oblasti s cílem vyhnout se zbytečným rozporům ve prospěch zajištění evropské a americké konkurenceschopnosti a možnosti výběru v případě spotřebitelů, zejména pokud jde o nové technologie a služby; dosáhnout toho prostřednictvím intenzivnější výměny informací a na základě úspěšných zkušeností, např. s normami ISO nebo předpisy v rámci Světového fóra pro harmonizaci předpisů týkajících se vozidel (WP.29) zřízeného Evropskou hospodářskou komisí Organizace spojených národů (UNECE), zlepšit za současného dodržování zásady subsidiarity schvalování mezinárodních nástrojů; mít na paměti, že jedním z nejdůležitějších úspěchů této dohody by bylo uznání rovnocennosti co největšího možného množství předpisů v oblasti bezpečnosti vozidel, které by bylo založeno na ověřené rovnocenné úrovni ochrany; zajistit, aby se prvotní posuzování dopadu regulačního aktu zabývalo vedle dopadu na obchod a investice i dopadem na spotřebitele a životní prostředí; prosazovat slučitelnost regulatorních předpisů, aniž by byly činěny ústupky z legitimních cílů v oblasti regulace a politických cílů a z kompetencí evropských a amerických tvůrců právních předpisů;
   vi) usilovat o neustálé zajišťování vysoké úrovně bezpečnosti výrobků v Unii a současně vyloučit zbytečnou duplicitu testování, která vede k plýtvání zdroji, především u výrobků s nízkým rizikem;
   vii) řešit celní záležitosti, které překračují rámec pravidel dohody WTO o usnadnění obchodu, a zdůraznit, že má-li být administrativní zátěž skutečně odstraněna, je nezbytné usilovat o dosažení co nejvyšší míry sblížení právních předpisů pro politiky a postupy v celní oblasti a oblasti správy hranic;
   viii) v kontextu budoucí spolupráce v oblasti regulace jasně definovat, která opatření se týkají TBT a zdvojené či zbytečné administrativní zátěže a formalit a která jsou spojena se základními standardy a nařízeními nebo s postupy, které slouží cílům v oblasti veřejné politiky;
   ix) plně respektovat zavedené regulační systémy na obou stranách Atlantiku, stejně jako roli Evropského parlamentu v procesu rozhodování EU a jeho demokratický dohled nad regulačními procesy v EU při tvorbě rámce pro budoucí spolupráci, a současně zajistit maximální transparentnost a zachovávat ostražitost, pokud jde o vyvážené zapojení zúčastněných stran do konzultací, které jsou součástí práce na návrhu právního předpisu, a nezpomalovat evropský legislativní proces; specifikovat úlohu, složení a právní status Regulačního orgánu pro spolupráci s ohledem na to, že jakékoli přímé a závazné použití jeho doporučení by bylo porušením legislativních postupů zakotvených ve Smlouvách; sledovat také, aby byla v plném rozsahu zachována možnost celostátních, regionálních a místních orgánů přijímat právní úpravy s ohledem na vlastní politiku, zejména v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí;
   d) pokud jde o pravidla:
   i) spojit jednání o přístupu na trh a spolupráci v oblasti regulace se zavedením ambiciózních pravidel a zásad týkajících se mj. udržitelného rozvoje, energetiky, malých a středních podniků, investic a státem vlastněných společností, s přihlédnutím k tomu, že každý pilíř má svoje specifika;
   ii) zajistit, aby kapitola týkající se udržitelného rozvoje byla závazná a vymahatelná a aby jejím cílem byla plná a účinná ratifikace, uplatňování a prosazování osmi základních úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) a jejich obsahu, Agendy důstojné práce Mezinárodní organizace práce a hlavních mezinárodních dohod v oblasti životního prostředí; cílem daných ustanovení TTIP musí být další zlepšení úrovně ochrany stanovené pracovními a environmentálními normami; ambiciózní kapitola o obchodu a udržitelném rozvoji musí obsahovat rovněž pravidla týkající se sociální odpovědnosti podniků na základě hlavních směrů pro nadnárodní společnosti a jasně strukturovaného dialogu s občanskou společností;
   iii) zajistit, aby se pracovních a environmentálních norem netýkala pouze kapitola věnovaná obchodu a udržitelnému rozvoji, nýbrž aby byly zahrnuty i do ostatních částí dohody, např. do oddílů věnovaných investicím, obchodu se službami, spolupráci v oblasti regulace a veřejným zakázkám;
   iv) zajistit, aby pracovní a environmentální normy byly vymahatelné prostřednictvím rozvinutí osvědčených zkušeností získaných ze stávajících dohod o volném obchodu, a to na základě vnitrostátních právních předpisů a právních předpisů EU a USA; zajistit, aby provádění a dodržování pracovních ustanovení podléhalo účinnému postupu monitorování, zahrnujícímu sociální partnery a zástupce občanské společnosti a obecnému mechanismu pro urovnávání sporů, který se použije na celou dohodu;
   v) zajistit, aby zaměstnanci transatlantických společností zapsaných podle práva členského státu EU měli plně v souladu s vnitrostátními právními předpisy přístup k informacím a konzultacím v souladu se směrnicí o evropské radě zaměstnanců;
   vi) zajistit, aby dopad TTIP na oblast hospodářství, zaměstnanosti, sociálních věcí a životního prostředí byl rovněž přezkoumán pomocí důkladného a objektivního ex-ante posouzení dopadů a udržitelnosti; při plném dodržení směrnice EU o posouzení dopadů a udržitelnosti, do kterého se jednoznačným a strukturovaným způsobem zapojí veškeré zúčastněné strany, včetně občanské společnosti; žádá Komisi, aby u každého členského státu provedla srovnávací hloubkovou studii dopadů a hodnocení konkurenceschopnosti odvětví EU a odpovídajících odvětví v USA s cílem vypracovat prognózy týkající se zániku a vytváření pracovních míst v postižených odvětvích v každém členském státě, přičemž náklady na přizpůsobení by mohly být částečně financovány z prostředků EU a členských států;
   vii) nadále sledovat cíl, aby byla jedna samostatná kapitola věnována energii, včetně průmyslových surovin; zajistit, že obě strany budou v průběhu jednání zkoumat způsoby, jak usnadnit vývoz energie, čímž by TTIP zrušila veškerá stávající omezení nebo překážky vývozu paliv, včetně zkapalněného zemního plynu a ropy mezi oběma obchodními partnery, v zájmu vytvoření konkurenčního, transparentního a nediskriminačního trhu, což by přispívalo k bezpečnosti dodávek a k nižším cenám energií, přičemž zdůrazňuje, že tato samostatná kapitola musí obsahovat jasné záruky, že normy EU v oblasti životního prostředí a cíle boje proti změně klimatu nesmí být oslabeny; podpořit spolupráci mezi EU a USA, jejímž cílem je ukončit daňové výjimky vztahující se na palivo pro komerční letectví, v souladu se závazky G20 k postupnému zrušení dotací na fosilní paliva;
   viii) zajistit, aby se žádná dohoda nedotkla práva obou z partnerů rozhodovat o průzkumu, využívání a výrobě zdrojů energie a tuto oblast regulovat, nicméně jakmile bude rozhodnutí o využití určitého zdroje přijato, musí platit zásada zákazu diskriminace; mít na paměti, že v souladu se zásadou předběžné opatrnosti nesmí žádné ustanovení této dohody ohrozit legitimní nediskriminační demokratická rozhodnutí týkající se výroby energie; zajistit, aby byl přístup k surovinám a k energii rovněž poskytován bez jakékoli diskriminace společnostem z EU i USA a aby byly dodržovány standardy kvality pro energetické produkty, včetně standardů pro energetické produkty týkající se jejich dopadu na emise CO2, které jsou například zakotveny ve směrnici o jakosti paliv;
   ix) zajistit, aby dohoda TTIP přispívala k používání a podpoře ekologických produktů a služeb, mimo jiné díky snazšímu rozvoji těchto výrobků a služeb, usnadňovala jejich vývoz a dovoz a využívala tak značného potenciálu ekologických a ekonomických přínosů, které transatlantické hospodářství nabízí, a doplňovala probíhající jednání o dohodě o ekologickém zboží s cílem přispět k boji proti globálnímu oteplování a vytvářet nová pracovní místa v „zelené ekonomice“;
   x) zajistit, aby TTIP sloužila jako platforma pro rozvoj společných, ambiciózních a závazných standardů energetické účinnosti a udržitelnosti v oblasti výroby energie, přičemž by vždy byly zohledňovány a dodržovány stávající standardy obou partnerů, jako jsou např. směrnice EU o označování energetickými štítky a směrnice o ekodesignu, a prověřit možnosti spolupráce v oblasti energetického výzkumu, vývoje, inovací a podpory nízkouhlíkových technologií a technologií šetrných k životnímu prostředí;
   xi) zajistit, aby dohoda o TTIP přispěla k udržitelnému řízení rybolovných zdrojů, zejména prostřednictvím spolupráce stran na boji s nezákonným, nehlášeným a neregulovaným rybolovem;
   xii) zajistit, aby TTIP obsahovala zvláštní kapitolu o malých a středních podnicích, která vychází ze společného závazku obou stran jednání, a aby usilovala o vytváření nových příležitostí v USA pro evropské malé a střední podniky (včetně mikropodniků) a vycházela přitom z reálných zkušeností vývozců z řad malých středních podniků, například odstraněním požadavků dvojí certifikace, zavedením internetového informačního systému týkajícího se odlišných předpisů a osvědčených postupů, usnadněním přístupu malých a středních podniků k režimům podpor, zavedením zrychlených postupů na hranicích nebo odstraněním dosud existujících zvláštních nejvyšších celních sazeb; pro obě strany by měly být zavedeny mechanismy společného postupu za účelem usnadňování účasti malých a středních podniků v transatlantickém obchodě, například prostřednictvím společného jednotného kontaktního místa pro malé a střední podniky, při jehož zřizování by měly mít klíčovou roli zúčastněné strany z řad malých a středních podniků, přičemž toto místo by poskytovalo konkrétní informace, které tyto podniky potřebují k vývozu do USA, dovozu z USA či k investování v této zemi, včetně informací o clech, daních, právních předpisech, celních řízeních a tržních příležitostech;
   xiii) zajistit, aby TTIP obsahovala rozsáhlou kapitolu o investicích, jejíž náplní by měla být jak ustanovení o přístupu na trhu, tak o ochraně investic, a uznat, že přístup ke kapitálu podněcuje zaměstnanost a růst; cílem kapitoly věnované investicím by mělo být to, aby při zakládání evropských, resp. amerických společností na území druhého partnera nedocházelo k žádné diskriminaci a aby byl přitom brán ohled na citlivou povahu některých specifických odvětví; tato ustanovení by měla podpořit postavení Evropy coby destinace pro investice, zvýšit důvěru pro investice z EU v USA a rovněž řešit otázku závazků a odpovědnosti investorů, mimo jiné s odkazem na zásady OECD pro nadnárodní společnosti a na zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, které budou použity jako kritéria;
   xiv) zajistit, aby se ustanovení o ochraně investic omezila na pravidla uplatňovaná po zřízení podniku či pobočky a aby se zaměřovala na národní zacházení, doložku nejvyšších výhod, spravedlivé a rovné zacházení a ochranu před přímým i nepřímým vyvlastněním, včetně práva na okamžitou, přiměřenou a účinnou náhradu; standardy ochrany a definice investora a investic by měly být vypracovány přesně a v souladu s právními předpisy, aby chránily právo na regulaci ve veřejném zájmu, vyjasnily význam nepřímého vyvlastnění a předcházely neopodstatněným nárokům; volný převod kapitálu by měl být v souladu s ustanoveními Smlouvy o EU a měl by zahrnovat časově neomezenou výjimku na základě obezřetnosti v případě finančních krizí;
   xv) zajistit, aby se zahraničními investory bylo jednáno způsobem nepřipouštějícím diskriminaci a aby jejich práva současně nebyla rozsáhlejší než práva místních investorů, a nahradit mechanismus urovnávání sporů mezi investory a státem (ISDS) novým systémem pro urovnávání sporů mezi investory a státem, který by se řídil demokratickými zásadami a podléhal přezkumu, a v jehož rámci by případné věci byly projednávány transparentně, veřejně jmenovanými a nezávislými odbornými soudci během veřejných jednání a který by zahrnoval mechanismus odvolání, přičemž by byl zajištěn soulad judikatury a byla by respektována příslušnost soudů EU a členských států a soukromé zájmy by nemohly oslabovat cíle veřejných politik;
   xvi) zajistit, aby TTIP obsahovala ambiciózní, vyváženou a moderní kapitolu o jasně xvvymezených oblastech práva duševního vlastnictví, včetně uznání a zvýšené ochrany zeměpisných označení, a odrážela spravedlivou a účinnou úroveň ochrany, aniž by byla dotčena potřeba EU reformovat systém autorských práv, a zároveň poskytovala spravedlivou rovnováhu mezi právy duševního vlastnictví a veřejným zájmem, zejména pokud jde o potřebu zachování přístupu k dostupným lékům podporou flexibility v rámci TRIPS;
   xvii) domnívá se, že je velmi důležité, aby EU a USA nadále usilovaly o celosvětovou vícestrannou harmonizaci patentového práva a angažovaly se v příslušných diskusích prostřednictvím stávajících mezinárodních orgánů, a varuje proto před snahou zahrnout do dohody o TTIP ustanovení týkající se hmotného patentového práva, zejména pokud jde o záležitosti týkající se patentovatelnosti a lhůt odkladu;
   xviii) zajistit, aby kapitola o právech duševního vlastnictví neobsahovala jako nástroj pro vymáhání ustanovení o odpovědnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb na internetu nebo o trestních postizích, již dříve odmítnutá Parlamentem, včetně navrhované dohody ACTA;
   xix) zajistit plné uznávání a důslednou právní ochranu zeměpisného označení EU a opatření, která řeší otázku nevhodného používání a zavádějících informací a praktik; zajistit označování, sledovatelnost a pravost původu produktů v zájmu spotřebitelů a ochranu know-how producentů coby zásadní součást vyvážené dohody;
   e) pokud jde o transparentnost, zapojení občanské společnosti, aktivní zapojení veřejnosti a účast na politickém životě:
   i) pokračovat v úsilí o zvýšení transparentnosti jednání tím, že bude široké veřejnosti k dispozici více návrhů, které byly předloženy při jednáních, provést doporučení evropského veřejného ochránce práv, zejména pokud se týkají předpisů o přístupu veřejnosti k dokumentům;
   ii) převést tato úsilí v oblasti transparentnosti na smysluplné praktické výsledky, mimo jiné dosažením dohod s americkou stranou za účelem zvýšení transparentnosti, včetně přístupu ke všem dokumentům z jednání pro poslance Evropského parlamentu, včetně konsolidovaných znění, a současného zachování nezbytného důvěrného charakteru informací, aby poslanci Parlamentu a členské státy mohli rozvíjet konstruktivní diskusi se zúčastněnými stranami a veřejností; zajistit, že by obě strany jednání měly zdůvodnit jakékoli odmítnutí zveřejnění návrhu předloženého při jednání;
   iii) prosazovat ještě užší spolupráci s členskými státy, které nesly odpovědnost za mandát k jednání, na jehož základě Evropská komise zahájila jednání s USA, ve snaze upevnit jejich aktivní zapojení do lepší komunikace o rozsahu a možných přínosech dohody pro evropské občany, jak je stanoveno v závěrech Rady přijatých dne 20. března 2015, s cílem zajistit širokou, faktickou veřejnou debatu o TTIP v Evropě, v níž by byly zkoumány skutečné obavy, které dohoda vyvolává;
   iv) posílit její nepřetržitou a transparentní spolupráci s celou škálou zúčastněných stran v celém průběhu jednání; vyzývá veškeré zúčastněné strany, aby se zapojily a předložily iniciativy a informace, které jsou pro jednání relevantní;
   v) vyzvat členské státy, aby v souladu se svými příslušnými ústavními závazky zapojily do jednání vnitrostátní parlamenty, poskytnout veškerou nezbytnou podporu členským státům k naplnění tohoto úkolu a v zájmu zvýšení povědomí vnitrostátních parlamentů, aby byly náležitě informovány o probíhajících jednáních;
   vi) v zájmu dosažení výsledku, který bude přínosem pro občany v EU, USA i jinde, dále rozvíjet úzkou spolupráci s Parlamentem a usilovat o prohlubující se a strukturovaný dialog s Parlamentem, který bude bedlivě monitorovat proces vyjednávání a bude jednat s Komisí, členskými státy, Kongresem a vládou USA i s různými zúčastněnými stranami na obou březích Atlantiku;
   vii) zajistit, aby TTIP a její provádění v budoucnu bylo doprovázeno prohlubováním transatlantické parlamentní spolupráce, a to na základě a s využitím zkušeností transatlantického dialogu zákonodárců, což by v budoucnu mělo vést k rozšíření a upevnění politického rámce, který by umožnil rozvíjet společné přístupy, posílit strategické partnerství a zlepšit globální spolupráci mezi EU a Spojenými státy;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení obsahující doporučení Evropského parlamentu Komisi a pro informaci Radě, vládám a parlamentům členských států a vládě a Kongresu USA.

(1) http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-11103-2013-DCL-1/cs/pdf
(2) http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_Data/docs/pressdata/en/ec/141920.pdf
(3) http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/EN/foraff/145906.pdf
(4) http://europa.eu/rapid/press-release_STATEMENT-14-1820_en.htm
(5) http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-79-2014-INIT/en/pdf
(6) http://ec.europa.eu/priorities/docs/pg_en.pdf
(7) http://ec.europa.eu/news/2014/docs/c_2014_9052_en.pdf
(8) http://europa.eu/rapid/press-release_IP-14-2341_en.htm
(9)http://ec.europa.eu/dgs/health_consumer/information_sources/docs/from_farm_to_fork_2004_en.pdf
(10) http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/january/tradoc_153022.pdf
(11) http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/january/tradoc_153023.pdf
(12) http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/january/tradoc_153024.pdf
(13) http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/january/tradoc_153025.pdf
(14) http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/january/tradoc_153026.pdf
(15) http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/january/tradoc_153027.pdf
(16) http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/january/tradoc_153028.pdf
(17) http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/january/tradoc_153029.pdf
(18) http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/january/tradoc_153030.pdf
(19) http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/january/tradoc_153031.pdf
(20) http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/january/tradoc_153032.pdf
(21) http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/february/tradoc_153120.pdf
(22) http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2014/may/tradoc_152512.pdf
(23) http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/march/tradoc_153259.pdf
(24) Úř. věst. C 68 E, 7.3.2014, s.53.
(25) Přijaté texty, P7_TA(2013)0227.
(26) Přijaté texty, P8_TA(2015)0009.
(27) Přijaté texy, P7_TA(2014)0230.


Dohoda o stabilizaci a přidružení s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie (protokol, který zohledňuje přistoupení Chorvatska) ***
PDF 316kWORD 62k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2015 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Evropské unie a jejích členských států, Protokolu k Dohodě o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií na straně druhé, který zohledňuje přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (05548/2014 – C8-0127/2014 – 2013/0386(NLE))
P8_TA(2015)0253A8-0188/2015

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (05548/2014),

–  s ohledem na návrh Protokolu k Dohodě o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií na straně druhé, který zohledňuje přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (05547/2014),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 217 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem i) a odst. 8 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (C8‑0127/2014),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci (A8-0188/2015),

1.  uděluje souhlas s uzavřením protokolu;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie.


Protokol k Dohodě o stabilizaci a přidružení se Srbskem s ohledem na přistoupení Chorvatska k EU ***
PDF 315kWORD 61k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2015 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření jménem Evropské unie a jejích členských států protokolu k Dohodě o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (06682/2014 – C8-0098/2014 – 2014/0039(NLE))
P8_TA(2015)0254A8-0189/2015

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (06682/2014),

–  s ohledem na návrh protokolu k Dohodě o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (06681/2014),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 217, čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem i) odst. 8 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0098/2014),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci (A8-0189/2015),

1.  uděluje souhlas s uzavřením protokolu;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi jakož i vládám a parlamentům členských států a Republiky Srbsko.


Vědeckotechnická spolupráce s Indií: obnovení platnosti dohody ***
PDF 316kWORD 60k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2015 o návrhu rozhodnutí Rady o obnovení platnosti Dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a vládou Indické republiky (05872/2015 – C8-0074/2015 – 2014/0293(NLE))
P8_TA(2015)0255A8-0179/2015

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o obnovení platnosti Dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a vládou Indické republiky (05872/2015),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2002/648/ES ze dne 25. června 2002 o uzavření Dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a vládou Indické republiky(1),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 186 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0074/2015),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2, čl. 108 odst. 7 a čl. 50 odst. 1 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0179/2015),

1.  uděluje souhlas s obnovením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Indické republiky.

(1) Úř. věst. L 213, 9.8.2002, s. 29.


Vědecká a technologická spolupráce s Faerskými ostrovy: Horizont 2020 ***
PDF 315kWORD 60k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2015 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody o vědecké a technologické spolupráci mezi Evropskou unií a Faerskými ostrovy, kterou Faerské ostrovy přistupují k Horizontu 2020 – rámcovému programu pro výzkum a inovace (2014–2020) (05660/2015 – C8-0057/2015 – 2014/0228(NLE))
P8_TA(2015)0256A8-0180/2015

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (05660/2015),

–  s ohledem na návrh Dohody o vědecké a technologické spolupráci mezi Evropskou unií a Faerskými ostrovy, kterou se Faerské ostrovy přidružují k Horizontu 2020 – rámcovému programu pro výzkum a inovace (2014–2020) (14014/2014),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 186 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) a odst. 8 prvním pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0057/2015),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2, čl. 108 odst. 7 a čl. 50 odst. 1 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0180/2015),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Faerských ostrovů.


Dlouhodobé zapojení akcionářů a výkaz o správě a řízení společnosti ***I
PDF 984kWORD 216k
Text
Úplné znění
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 8. července 2015 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2007/36/ES, pokud jde o podporu dlouhodobého zapojení akcionářů, a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o některé prvky výkazu o správě a řízení společnosti (COM(2014)0213 – C7-0147/2014 – 2014/0121(COD))(1)
P8_TA(2015)0257A8-0158/2015

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Pozměňovací návrh 1, pokud není uvedeno jinak]

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU(2)
P8_TA(2015)0257A8-0158/2015
k návrhu Komise
P8_TA(2015)0257A8-0158/2015

SMĚRNICE (EU) 2015/...
EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterou se mění směrnice 2007/36/ES, pokud jde o podporu dlouhodobého zapojení akcionářů, směrnice 2013/34/EU, pokud jde o některé prvky výkazu o správě a řízení společnosti a směrnice 2004/109/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 50 a 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES(4) stanoví požadavky související s výkonem některých práv akcionářů, jež jsou spojena s akciemi s hlasovacím právem, na valné hromadě společností, které mají sídlo v členském státě a jejichž akcie jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu umístěném nebo provozovaném v členském státě.

2)  Akcionáři sice nevlastní korporace, které jsou samostatnými právními subjekty a nejsou pod jejich plnou kontrolou, avšak významným způsobem se podílí na správě a řízení těchto korporací. Finanční krize odhalila, že akcionáři v mnohých případech podpořili správce v tom, aby podstupovali nadměrné krátkodobé riziko. ▌Současná úroveň „sledování“ ▌a zapojení institucionálních investorů a správců aktiv do společností, do nichž bylo investováno, jsou navíc často nedostatečné a příliš zaměřené na krátkodobé výnosy, což vede k suboptimální správě a řízení společností a suboptimálním výsledkům společností kotovaných na burze.

2a)  Větší míra zapojení akcionářů do správy a řízení společností představuje jednu z možností, jak přispět k jejich lepším finančním i nefinančním výsledkům. Práva akcionářů však nejsou jediným dlouhodobým faktorem, který je třeba při správě a řízení společnosti zohledňovat, a měla by je proto doprovázet i doplňující opatření, aby bylo možné zajistit větší zapojení všech zúčastněných stran, zejména zaměstnanců, místních orgánů a občanské společnosti.

3)  V akčním plánu o evropském právu obchodních společností a správě a řízení společností Komise ohlásila několik opatření v oblasti správy a řízení společností, zejména na podporu dlouhodobého zapojení akcionářů a posílení transparentnosti mezi společnostmi a investory.

4)  Pro další usnadnění výkonu práv akcionářů a zapojení mezi společnostmi kotovanými na burze a akcionáři by měly mít tyto společnosti právo své akcionáře identifikovat a přímo s nimi komunikovat. V zájmu zvýšení transparentnosti a prohloubení dialogu by tato směrnice proto měla stanovit rámec, který zajistí možnost akcionáře identifikovat. [pozm. návrh 29]

5)  Účinný výkon práv akcionářů do značné míry závisí na efektivitě řetězce zprostředkovatelů, kteří akcionářům spravují účty cenných papírů, zejména pak v přeshraničním kontextu. Cílem této směrnice je zlepšit předávání informací ze strany zprostředkovatelů prostřednictvím řetězce kapitálové účasti v zájmu usnadnění výkonu práv akcionářů.

6)  Zprostředkovatelé by měli mít vhledem ke své významné úloze povinnost usnadňovat akcionářům výkon jejich práv ▌, pokud si přejí vykonávat tato práva osobně, nebo pokud si přejí pověřit touto záležitostí třetí osobu. Pokud si akcionáři nepřejí vykonávat práva osobně a pověřili jejich výkonem zprostředkovatele jakožto třetí osobu, zprostředkovatel by měl být povinen vykonávat tato práva na základě výslovného povolení a pokynů akcionářů a v jejich prospěch.

7)  S cílem podpořit kapitálové investice v celé Unii a výkon práv souvisejících s akciemi by tato směrnice měla zavést vysokou míru transparentnosti, pokud jde o náklady na služby poskytované zprostředkovateli. S cílem předcházet cenové diskriminaci držby akcií z jiných členských států oproti čistě tuzemské držbě akcií by měly být jakékoli rozdíly v nákladech účtovaných v souvislosti s tuzemským a přeshraničním výkonem práv řádně odůvodněny a měly by odrážet rozdíl ve skutečných nákladech vzniklých zprostředkovatelům při poskytování služeb. Na zprostředkovatele ze třetích zemí, kteří si v Unii zřídili pobočku, by se měla vztahovat pravidla pro identifikaci akcionářů, předávání informací, usnadnění výkonu práv akcionářů a transparentnost nákladů, aby bylo zajištěno účinné provádění ustanovení o akciích držených prostřednictvím těchto zprostředkovatelů.

8)  Účinné a udržitelné zapojení akcionářů je důležitou součástí modelu správy a řízení společností kotovaných na burze, který závisí na vyvážených mechanismech kontroly zabudovaných do vztahu mezi jednotlivými orgány a zúčastněnými stranami. Při utváření vyváženého evropského rámce pro správu a řízení společností by mělo být za nanejvýš důležité považováno řádné zapojení zúčastněných stran, zejména zaměstnanců.

9)  Institucionální investoři a správci aktiv jsou často významnými akcionáři ve společnostech Unie, které jsou kotovány na burze, a proto mohou zastávat významnou úlohu jednak ve správě a řízení těchto společností, ale obecněji rovněž s ohledem na strategii a dlouhodobé výsledky těchto společností. Zkušenosti z posledních let však ukazují, že institucionální investoři a správci aktiv se často řádně neangažují ve společnostech, jejichž akcie vlastní, a ▌že kapitálové trhy často vyvíjí na společnosti tlak, aby se soustředily na krátkodobé výsledky, což ohrožuje dlouhodobé finanční a nefinanční výsledky společností a vedle řady dalších negativních důsledků to má za následek suboptimální úroveň investic, např. investic do výzkumu a vývoje, a to na úkor dlouhodobých výsledků společností ▌.

10)  Institucionální investoři a správci aktiv jsou často nedostatečně transparentní v otázce investičních strategií a své politiky zapojení, jejího provádění a jejích výsledků. Zveřejňování takových informací by mělo pozitivní dopad na informovanost investorů, umožnilo by konečným příjemcům, např. budoucím důchodcům, optimalizaci investičních rozhodnutí, usnadnilo by dialog mezi společnostmi a jejich akcionáři, zvýšilo by zapojení akcionářů a posílilo by odpovědnost společností vůči zúčastněným stranám a občanské společnosti.

11)  Institucionální investoři a správci aktiv by tedy měli vypracovat politiku zapojení akcionářů, v níž bude mimo jiné určeno, jakým způsobem začleňují zapojení akcionářů do své investiční strategie, sledují společnosti, do nichž bylo investováno, včetně jejich environmentálních a sociálních rizik, vedou dialogy se společnostmi, do nichž bylo investováno, a jejich zúčastněnými stranami a vykonávají hlasovací práva. Tato politika zapojení by měla zahrnovat politiky pro řešení skutečného nebo potenciálního střetu zájmů, např. v případě, že společnosti, do níž je investováno, poskytuje finanční služby institucionální investor, správce aktiv nebo k nim přidružená společnost. Tato politika, její provádění a výsledky by měly být každoročně zveřejňovány a zasílány klientům institucionálních investorů. Jestliže se institucionální investoři nebo správci aktiv rozhodnou, že politiku zapojení nevytvoří, nebo se rozhodnou, že nebudou zveřejňovat její provádění a výsledky, podají jasné a odůvodněné vysvětlení, proč takové rozhodnutí učinili.

12)  Institucionální investoři by měli každoročně zveřejňovat, jakým způsobem je jejich investiční strategie ▌přizpůsobena profilu a době splatnosti jejich závazků a jak přispívá ke střednědobé až dlouhodobé výkonnosti jejich aktiv. V případě, že institucionální investoři využívají služeb správců aktiv, buď na základě diskrečních pověření zahrnujících individuální správu aktiv, nebo na základě spojených fondů, měli by zveřejňovat hlavní prvky ujednání se správcem aktiv, a to s ohledem na řadu otázek, např. zda toto ujednání motivuje správce aktiv k tomu, aby svoji investiční strategii a svá investiční rozhodnutí přizpůsoboval profilu a době splatnosti závazků institucionálního investora, zda ujednání motivuje správce aktiv k tomu, aby při svých investičních rozhodnutích vycházel ze střednědobých až dlouhodobých výsledků společnosti a angažoval se ve společnostech, jakým způsobem je hodnocena výkonnost správců aktiv, jak je strukturováno protiplnění za služby správců aktiv a jaký je cílový obrat portfolia. To by přispělo k řádnému sladění zájmů konečných příjemců v případě institucionálních investorů se zájmy správců aktiv a společností, do nichž bylo investováno, a případně také k rozvoji dlouhodobějších investičních strategií a dlouhodobějších vztahů se společnostmi, do nichž bylo investováno, zahrnujících i zapojení akcionářů.

13)  Správci aktiv by měli být povinni zveřejňovat informace ▌ o tom, jaká je jejich investiční strategie a její provádění v souladu s ujednáním o správě aktiv a jakým způsobem investiční strategie a rozhodnutí přispívají ke střednědobé až dlouhodobé výkonnosti aktiv institucionálního investora. Dále by měli zveřejňovat obrat portfolia a informace o tom, zda při svých investičních rozhodnutích vycházejí z posouzení střednědobých až dlouhodobých výsledků společnosti, do níž je investováno ▌, a zda správce aktiv pro účely svého zapojení využívá zmocněné poradce. Další informace by měli správci aktiv poskytovat přímo institucionálním investorům, včetně informací o složení portfolia, nákladech na obrat portfolia, o vzniklých střetech zájmů a o tom, jak byly vyřešeny. Tyto informace by institucionálnímu investorovi umožnily lépe sledovat správce aktiv, poskytovat pobídky k řádnému sladění zájmů a k zapojení akcionářů.

14)  Pro zlepšení informovanosti v rámci řetězce kapitálových investic by členské státy měly zajistit, aby zmocnění poradci přijímali a prováděli vhodná opatření, která co nejlépe zajistí, aby jejich doporučení ve věci hlasování byla správná a spolehlivá, vycházela z důkladné analýzy všech informací, jež mají k dispozici, a nebyla ovlivněna žádným existujícím ani potenciálním střetem zájmů nebo obchodním vztahem. Zmocnění poradci by měli přijmout a dodržovat kodex chování. Případy odchýlení od kodexu by měly být nahlášeny, vysvětleny a doplněny informací o tom, jaká alternativní řešení byla přijata. Zmocnění poradci by měli každý rok podávat zprávu o uplatňování svého kodexu chování. Zmocnění poradci by měli zveřejňovat některé klíčové informace týkající se přípravy jejich doporučení ve věci hlasování a jakéhokoli skutečného či potenciálního střetu zájmů nebo obchodních vztahů, které mohou ovlivnit přípravu doporučení ve věci hlasování.

15)  Vzhledem k tomu, že odměňování je jedním z klíčových nástrojů, s jehož pomocí mohou společnosti sladit své zájmy se zájmy členů svých orgánů, a s ohledem na zásadní úlohu členů orgánů společností je důležité, aby byla náležitě vymezena politika jejich odměňování, aniž jsou dotčena ustanovení o odměňování uvedená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU(5) a s ohledem na rozdíly ve složení orgánů uplatňovaných společnostmi v různých členských státech. Výkonnost členů orgánů by měla být hodnocena za pomoci finančních i nefinančních kritérií výkonnosti, včetně faktorů v oblasti životního prostředí, sociálních věcí a správy a řízení.

15a)  Politika odměňování členů orgánů společnosti by také měla přispívat k dlouhodobému růstu společnosti tím, že bude odpovídat efektivnější správě a řízení společností a nebude zcela nebo v převážné míře vázána na krátkodobé investiční cíle.

16)  Aby bylo zajištěno, že akcionáři se mohou účinně vyjádřit k politice odměňování, mělo by jim být uděleno právo hlasovat o politice odměňování, a to na základě jednoznačného, srozumitelného a obsáhlého přehledu o politice společnosti v oblasti odměňování, která by měla být v souladu s obchodní strategií, cíli, hodnotami a dlouhodobými zájmy společnosti a měla by obsahovat opatření na zamezení střetu zájmů. Společnosti by měly vyplácet odměnu členům svých orgánů pouze v souladu s politikou odměňování, která byla odhlasována akcionáři. Odhlasovaná politika odměňování by měla být neprodleně zveřejněna. [pozm. návrh 30]

17)  Aby bylo provádění politiky odměňování v souladu se schválenou politikou, akcionáři by měli mít právo účastnit se poradního hlasování o zprávě společnosti o odměňování. Pro zajištění odpovědnosti členů orgánů společnosti by měla být zpráva o odměňování jasná a srozumitelná a měla by nabízet komplexní přehled odměn udělených jednotlivým členům těchto orgánů v posledním účetním období. Pokud akcionáři hlasují proti zprávě o odměňování, společnost by s nimi měla v případě potřeby zahájit dialog, aby zjistila, jaké důvody vedly k zamítnutí zprávy. Společnost by v příští zprávě o odměňování měla vysvětlit, jakým způsobem bylo hlasování akcionářů zohledněno. [pozm. návrh 31]

17a)  Zvýšená transparentnost týkající se činností velkých společností, zejména s ohledem na dosažené zisky, zaplacené daně ze zisku a získané dotace, je nezbytná k zajištění důvěry akcionářů a dalších občanů Unie v obchodních společnostech a k jejich snazšímu zapojení. Povinné předkládání zpráv v této oblasti může být proto považováno za důležitý prvek odpovědnosti podniků vůči akcionářům a společnosti.

18)  Aby měli zúčastněné strany, akcionáři a občanská společnost snadný přístup ke všem relevantním informacím o správě a řízení společnosti, zpráva o odměňování by měla být součástí výkazu o správě a řízení společnosti, který by měly společnosti kotované na burze zveřejňovat v souladu s článkem 20 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013(6).

18a)  Je nutné rozlišovat mezi postupy, kterými se stanoví odměňování členů orgánů společnosti, a systémy pro tvorbu mezd zaměstnanců. Proto by ustanoveními o odměňování neměl být dotčen plný výkon základních práv zakotvených v čl. 153 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen "Smlouva o fungování EU"), obecných zásad vnitrostátního smluvního a pracovního práva ani případných práv sociálních partnerů uzavírat a prosazovat kolektivní smlouvy v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi.

18b)  Ustanoveními o odměňování by rovněž, je-li to relevantní, neměla být dotčena ustanovení vnitrostátních právních předpisů o zastoupení zaměstnanců ve správních, řídících nebo dozorčích orgánech.

19)  Transakce se spřízněnými stranami mohou společnostem ▌způsobit újmu, jelikož mohou spřízněné straně poskytnout příležitost přivlastnit si hodnotu náležející společnosti. Proto jsou velmi důležité dostatečné záruky na ochranu zájmů společností. Z tohoto důvodu by měly členské státy zajistit, aby významné transakce se spřízněnými stranami byly schvalovány akcionáři nebo správním či dozorčím orgánem společnosti v souladu s postupy, které brání spřízněné straně využít svého postavení a poskytují odpovídající ochranu zájmů společnosti a akcionářů, kteří nejsou spřízněnými stranami, včetně menšinových akcionářů. V případě významných transakcí se spřízněnými stranami ▌by daná společnost měla tyto transakce nejpozději v době jejich uzavření veřejně oznámit a k tomuto oznámení připojit zprávu ▌, která posoudí, zdali transakce odpovídá tržním podmínkám, a která potvrdí, že transakce je z hlediska společnosti, včetně menšinových akcionářů, přiměřená a přijatelná. Členské státy by měly být oprávněny vyjmout z působnosti těchto požadavků transakce mezi společností a společnými podniky a jedním nebo více členy její skupiny, pod podmínkou, že členové této skupiny nebo společné podniky jsou plně vlastněny danou společností, nebo že žádná jiná spřízněná strana společnosti nemá zájem na těchto členech nebo společných podnicích, a transakce uzavřené při běžném obchodování a za odpovídajících tržních podmínek.

20)  S ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995(7) je nezbytné najít rovnováhu mezi usnadněním výkonu práv akcionářů a právem na soukromí a ochranu osobních údajů. Identifikační údaje akcionářů by se měly omezovat na jméno/název a kontaktní údaje příslušných akcionářů, včetně jejich úplné poštovní adresy, telefonního čísla a případně emailové adresy, počtu akcií a hlasovacích práv. Tyto údaje by měly být přesné a pravidelně aktualizované a zprostředkovatelé stejně jako společnosti by měli umožňovat opravu nebo výmaz všech nesprávných či neúplných údajů. Tyto identifikační údaje akcionářů by neměly být použity k jinému účelu, než je usnadnění výkonu práv akcionářů a jejich zapojení a dialogu mezi společností a akcionářem.

21)  S cílem zajistit jednotné uplatňování článků o identifikaci akcionářů, o předávání informací, o usnadnění výkonu práv akcionářů a o zprávách o odměňování by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o stanovení zvláštních požadavků na předávání informací o totožnosti akcionářů, předávání informací mezi společností a akcionáři a usnadnění výkonu práv akcionářů pomocí zprostředkovatelů a o standardizovaný způsob prezentace zprávy o odměňování. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu i Radě.

22)  Aby se zajistilo praktické uplatňování požadavků stanovených v této směrnici nebo opatření provádějících tuto směrnici, mělo by být porušení těchto požadavků sankcionováno. Sankce stanovené pro tyto účely by měly být dostatečně odrazující a přiměřené.

23)  Jelikož cílů této směrnice nemůže být vzhledem k mezinárodní povaze akciového trhu Unie dosaženo uspokojivě členskými státy a opatření stanovená pouze na úrovni jednotlivých členských států pravděpodobně povedou k nejednotným pravidlům, což může ohrozit fungování vnitřního trhu nebo vytvářet nové překážky v jeho fungování, a těchto cílů může být z důvodu jejich rozsahu a účinků lépe dosaženo spíše na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

24)  Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne 28. září 2011(8) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice do vnitrostátního práva o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice do vnitrostátního práva. Ve vztahu k této směrnici považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 2007/36/ES

Směrnice 2007/36/ES se mění takto:

1)  Článek 1 se mění takto:

a)  V odstavci 1 se doplňuje nová věta, která zní:"

„Tato směrnice rovněž stanoví specifické požadavky, jež mají za cíl usnadnit dlouhodobé zapojení akcionářů, včetně identifikace akcionářů, předávání informací a usnadnění výkonu práv akcionářů. Vedle toho zajišťuje transparentnost politik zapojení institucionálních investorů a správců aktiv i činností zmocněných poradců a stanoví některé požadavky, pokud jde o odměňování členů orgánů společnosti a transakce se spřízněnými stranami.“

"

aa)  Za odstavec 3 se vkládá nový odstavec, který zní:"

„3a. Podniky uvedené v odstavci 3 nejsou v žádném případě osvobozeny od ustanovení kapitoly Ib.“

"

b)  Za odstavec 3a se vkládá nový odstavec ▌, který zní:"

3b. Kapitola Ib se vztahuje na institucionální investory a správce aktiv do té míry, v jaké přímo nebo prostřednictvím subjektu kolektivního investování investují jménem institucionálních investorů, pokud investují do akcií. Vztahuje se také na zmocněné poradce."

"

ba)  Za odstavec 3b se vkládá nový odstavec, který zní: "

„3c. Ustanoveními této směrnice nejsou dotčena ustanovení uvedená v odvětvových právních předpisech EU, které regulují specifické druhy společností nebo subjektů kotovaných na burze. Pokud by požadavky uvedené v této směrnici byly v rozporu s požadavky stanovenými v odvětvových právních předpisech EU, mají ustanovení odvětvových právních předpisů přednost před touto směrnicí. Pokud tato směrnice stanoví specifičtější pravidla nebo přidává k ustanovením odvětvových právních předpisů EU další požadavky, jsou tato ustanovení uplatňována spolu s ustanoveními této směrnice.“

"

2)  V článku 2 se doplňují nová písmena d) až jc), která znějí:"

„d) „zprostředkovatelem“ právnická osoba, jejíž sídlo, správní ústředí nebo hlavní místo podnikání se nachází v Evropské unii a která svým klientům spravuje účty cenných papírů;

   da) „velkou společností“ společnost splňující kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 směrnice 2013/34/EU;
   db) „velkou skupinou“ skupina splňující kritéria stanovená v čl. 3 odst. 7 směrnice 2013/34/EU;
   e) „zprostředkovatelem ze třetí země“ právnická osoba, jejíž sídlo, správní ústředí nebo hlavní místo podnikání se nachází mimo Unii a která svým klientům spravuje účty cenných papírů;
   f) „institucionálním investorem“ podnik vykonávající činnosti životního pojištění ve smyslu čl. 2 odst. 3 písm. a), b) a c) a činnosti zajištění závazků v oblasti životního pojištění, které nejsou vyňaty podle článků 3, 4, 9, 10, 11 nebo 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES(9), a instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění spadající do působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES(10) v souladu s článkem 2 uvedené směrnice, pokud se členské státy v souladu s článkem 5 uvedené směrnice nerozhodly, že celou směrnici nebo její část nebudou ve vztahu k této instituci uplatňovat;
   g) „správcem aktiv“ investiční podnik, jak je vymezen v čl. 4 odst. 1 bodě 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU(11), poskytující služby v oblasti správy portfolia institucionálním investorům, správce alternativních investičních fondů, jak je vymezen v čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU(12), který nesplňuje podmínky pro stanovení výjimky v souladu s článkem 3 uvedené směrnice, nebo správcovská společnost, jak je vymezena v čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES(13); případně investiční společnost, která získala povolení v souladu se směrnicí 2009/65/ES, pokud neustavila na základě uvedené směrnice pro účely své správy správcovskou společnost;
   h) „zapojením akcionáře“ možnost akcionáře samostatně nebo společně s dalšími akcionáři sledovat činnosti společnosti ▌ v relevantních otázkách, jako jsou například strategie, finanční a nefinanční výsledky, rizika, struktura kapitálu, lidské zdroje, sociální a ekologický dopadspráva a řízení společnosti, vést se společnostmi a jejich zúčastněnými stranami dialog k těmto otázkám a uplatňovat hlasovací práva a ostatní práva vyplývající z akcií;
   i) „zmocněným poradcem“ právnická osoba, která předkládá akcionářům profesionální doporučení ohledně výkonu jejich hlasovacích práv;
   l) „členem orgánu společnosti“
   člen správního, řídícího nebo dozorčího orgánu společnosti;
   generální ředitel a náměstek generálního ředitele, pokud nejsou členy správních, řídících ani dozorčích orgánů;
   j) „spřízněnou stranou“ spřízněná strana ve smyslu mezinárodních účetních standardů přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002(14);
   ja) „aktivy“ celková hodnota aktiv vykázaná v konsolidované rozvaze společnosti sestavené v souladu s mezinárodními standardy účetního výkaznictví.
   jb) „zúčastněnou stranou“ osoba, skupina, organizace nebo místní společenství, jež jsou dotčeny činnostmi a výsledky společnosti nebo na nich mají zájem v jiném ohledu;
   jc) „informacemi týkajícími se totožnosti akcionářů“ informace umožňující stanovit totožnost akcionáře obsahující alespoň:
   jméno akcionáře a jeho kontaktní údaje (včetně úplné poštovní adresy, telefonního čísla a emailové adresy), a pokud se jedná o právnickou osobu, její jedinečný identifikační kód, v případě, že tento kód není k dispozici, jiné identifikační údaje;
   počet vlastněných akcií a hlasovací práva vyplývající z těchto akcií."

"

2a)  V článku 2 se vkládá následující odstavec, který zní:"

„Členské státy mohou do definice členů orgánu společnosti, která je uvedena v písm. l) první odrážce, pro účely této směrnice zařadit další osoby na obdobných pozicích.“

"

2b)  Za článek 2 se vkládá nový článek, který zní:"

„Článek 2a

Ochrana údajů

Členské státy zajistí, aby případné zpracovávání osobních údajů podle této směrnice bylo prováděno v souladu s vnitrostátními právními předpisy provádějícími směrnici 95/46/ES.“

"

3)  Za článek 3 se vkládají nové kapitoly Ia a Ib, které znějí:"

„KAPITOLA IA

IDENTIFIKACE AKCIONÁŘŮ, PŘEDÁVÁNÍ INFORMACÍ A USNADNĚNÍ VÝKONU PRÁV AKCIONÁŘŮ

Článek 3a

Identifikace akcionářů

1.  Členské státy zajistí, aby společnosti měly právo identifikovat své akcionáře, při zohlednění stávajících vnitrostátních systémů.

2.  Členské státy zajistí, aby zprostředkovatel sdělil společnosti na její žádost a bez zbytečného prodlení informace týkající se totožnosti akcionáře. Pokud v řetězci držitelů cenných papírů působí více než jeden zprostředkovatel, žádost společnosti si bez zbytečného prodlení postupují jednotliví zprostředkovatelé mezi sebou. Zprostředkovatel, který má k dispozici informace týkající se totožnosti akcionáře, je předá přímo společnosti.

Členské státy mohou stanovit, že centrální depozitáře cenných papírů jsou zprostředkovateli odpovědnými za shromažďování informací týkajících se totožnosti akcionářů a za jejich přímé poskytování společnostem.

3.  Zprostředkovatel řádně informuje akcionáře o tom, že informace týkající se jejich totožnosti mohou být zpracovávány v souladu s tímto článkem, a případně též o tom, že tyto informace již byly předány příslušné společnosti. Tyto informace mohou být použity výhradně pro účely usnadnění výkonu práv akcionáře, jeho zapojení a dialogu mezi ním a společností v souvislosti s podnikovými záležitostmi. Společnostem je v každém případě dovoleno poskytovat třetím stranám přehled o akcionářské struktuře společnosti tím, že uvedou jednotlivé kategorie akcionářů. Společnost a zprostředkovatel zajistí, aby fyzické a právnické osoby měly možnost opravit nebo vymazat neúplné či nepřesné údaje. Členské státy zajistí, aby společnosti ani zprostředkovatelé neuchovávali informace týkající se totožnosti akcionářů, které jim byly v souladu s tímto článkem předány, déle, než je nezbytné, a v žádném případě ne déle než 24 měsíců poté, co se společnost nebo zprostředkovatel dozvěděli, že příslušná osoba již není akcionářem.

4.  Členské státy zajistí, aby případ, kdy zprostředkovatel společnosti sdělí informace týkající se totožnosti akcionářů v souladu s odstavcem 2, nebyl pokládán za porušení omezení, jež platí pro poskytování informací a je uloženo smlouvou nebo jiným právním či správním předpisem.

5.  Aby se zajistilo jednotné uplatňování tohoto článku, je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14a s cílem upřesnit minimální požadavky ohledně předávání informací stanovené v odstavcích 2 a 3, pokud jde mimo jiné o informace, které mají být předávány, formát žádosti, včetně bezpečných formátů, jež mají být používány, a lhůty, jež je třeba dodržet. [pozm. návrh 24]

Článek 3b

Předávání informací

1.  Členské státy zajistí, aby, pokud společnost se svými akcionáři nekomunikuje přímo, byly informace související s jejich akciemi bez zbytečného prodlení zveřejňovány na internetových stránkách společnosti a předávány těmto akcionářům nebo – v souladu s pokyny akcionářů – třetí straně prostřednictvím zprostředkovatele v těchto případech:

   a) informace jsou nezbytné pro výkon práv akcionáře, která mu plynou z držby akcií;
   b) informace jsou určeny pro všechny akcionáře, kteří drží akcie daného druhu.

2.  Členské státy od společností vyžadují, aby v souladu s odstavcem 1 standardním způsobem a včas poskytly a sdělily zprostředkovateli informace, které souvisejí s výkonem práv plynoucích z držby akcií.

3.  Členské státy uloží zprostředkovateli povinnost předávat společnosti v souladu s pokyny od akcionářů a bez zbytečného prodlení informace, které od akcionářů obdržel v souvislosti s výkonem práv, jež jim plynou z držby akcií.

4.  Pokud v řetězci držitelů cenných papírů působí více než jeden zprostředkovatel, informace uvedené v odstavcích 1 a 3 si bez zbytečného prodlení postupují jednotliví zprostředkovatelé mezi sebou.

5.  Aby se zajistilo jednotné uplatňování tohoto článku, je Komise zmocněna přijímat ▌akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14a s cílem upřesnit minimální požadavky ohledně předávání informací stanovené v odstavcích 1 až 4, pokud jde mimo jiné o obsah, který má být předáván, lhůty, jež je třeba dodržet, a druhy a formát informací, které mají být předávány, včetně bezpečných formátů, jež mají být používány.

Článek 3c

Usnadnění výkonu práv akcionářů

1.  Členské státy zajistí, aby zprostředkovatelé akcionářům usnadňovali výkon jejich práv, včetně práva na účast a hlasování na valných hromadách. Toto usnadňování zahrnuje přinejmenším jednu z následujících možností:

   a) zprostředkovatel provede nezbytná opatření, která akcionáři nebo jím jmenované třetí osobě umožní, aby daná práva vykonávali osobně;
   b) zprostředkovatel vykonává práva plynoucí z držby akcií na základě výslovného pověření a pokynů od akcionáře a v jeho prospěch.

2.  Členské státy zajistí, aby společnosti zveřejnily na svých internetových stránkách zápisy z jednání valných hromad a výsledky hlasování. Členské státy zajistí, aby společnosti potvrdily hlasy, jež byly na valných hromadách odevzdány akcionáři nebo jménem akcionářů v případě hlasů odevzdaných elektronickou cestou. V případě, že se zprostředkovatel zúčastní hlasování, je povinen předat akcionáři potvrzení o hlasování. Pokud v řetězci držitelů cenných papírů působí více než jeden zprostředkovatel, potvrzení si bez zbytečného prodlení postupují jednotliví zprostředkovatelé mezi sebou.

3.  V zájmu zajištění jednotného uplatňování tohoto článku je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14a s cílem upřesnit minimální požadavky ohledně usnadňování výkonu práv akcionářů stanovené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, pokud jde o druh a obsah usnadnění, formu potvrzení o hlasování a lhůty, jež je třeba dodržet.

Článek 3d

Transparentnost nákladů

1.  Členské státy mohou zprostředkovatelům umožnit, aby společnostem účtovali náklady na služby, které poskytují podle této kapitoly. Zprostředkovatelé tyto ceny, poplatky a další platby zveřejní a učiní tak zvlášť pro každou službu uvedenou v této kapitole.

2.  Pokud je zprostředkovatelům povoleno, aby si účtovali náklady podle odstavce 1, členské státy zajistí, aby zprostředkovatelé zveřejňovali náklady související se všemi jednotlivými službami, které jsou uvedeny v této kapitole.

Členské státy zajistí, aby jakékoli náklady, které může zprostředkovatel akcionářům, společnostem a jiným zprostředkovatelům účtovat, byly nediskriminační, odůvodněnépřiměřené. Jakékoli rozdíly mezi platbami účtovanými v souvislosti s tuzemským a přeshraničním výkonem práv jsou přípustné pouze tehdy, jsou-li řádně odůvodněny, a musí odrážet rozdíl ve skutečných nákladech vzniklých při poskytování služeb.

Článek 3e

Zprostředkovatelé ze třetích zemí

Tato kapitola se vztahuje na zprostředkovatele ze třetí země, který si v Unii zřídil pobočku.

KAPITOLA IB

TRANSPARENTNOST INSTITUCIONÁLNÍCH INVESTORŮ, SPRÁVCŮ AKTIV A ZMOCNĚNÝCH PORADCŮ

Článek 3f

Politika zapojení

1.  Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 3f odst. 4, členské státy zajistí, aby institucionální investoři a správci aktiv vypracovali politiku zapojení akcionářů (dále jen „politika zapojení“). Tato politika zapojení určuje, jakým způsobem institucionální investoři a správci aktiv provádějí následující opatření:

   a) zařazují zapojení akcionářů do své investiční strategie;
   b) sledují společnosti, do nichž bylo investováno, včetně jejich nefinančních výsledků, a snižují sociální a environmentální rizika;
   c) vedou dialogy se společnostmi, do nichž bylo investováno;
   d) vykonávají hlasovací práva;
   e) využívají služeb poskytovaných zmocněnými poradci;
   f) spolupracují s dalšími akcionáři;
   fa) vedou dialog a spolupracují s ostatními zúčastněnými stranami ze společností, do nichž bylo investováno.

2.  Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 3f odst. 4, členské státy zajistí, aby politika zapojení zahrnovala politiky pro řešení skutečného či potenciálního střetu zájmů s ohledem na zapojení akcionářů. Tyto politiky jsou vypracovány zejména pro všechny následující situace:

   a) institucionální investor nebo správce aktiv, případně jiné k nim přidružené společnosti, nabízejí finanční produkty společnosti, do níž bylo investováno, nebo jsou s touto společností v jiném obchodním vztahu;
   b) člen orgánu institucionálního investora nebo správce aktiv je zároveň členem orgánu společnosti, do níž bylo investováno;
   c) správce aktiv spravující aktiva instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění investuje do společnosti, která se podílí na financování uvedené instituce;
   d) institucionální investor nebo správce aktiv je spojen se společností, v jejímž případě byla podána nabídka na převzetí jejích akcií.

3.  Členské státy zajistí, aby institucionální investoři a správci aktiv každoročně zveřejňovali svoji politiku zapojení, způsob jejího provádění a její výsledky. Informace uvedené v první větě jsou bezplatně dostupné přinejmenším na internetových stránkách společnosti. Institucionální investoři poskytují tyto informace svým klientům jednou ročně.

Institucionální investoři a správci aktiv v případě každé společnosti, jejíž akcie drží, zveřejní, zda a jakým způsobem se účastní hlasování na valných hromadách dotčených společností, a poskytnou vysvětlení svého postupu při hlasování. Pokud správce aktiv hlasuje jménem institucionálního investora, institucionální investor uvede odkaz na místo, kde správce aktiv tyto informace o hlasování zveřejnil. Informace uvedené v tomto odstavci jsou bezplatně dostupné přinejmenším na internetových stránkách společnosti.

4.  Jestliže se institucionální investoři nebo správci aktiv rozhodnou, že politiku zapojení nevypracují, nebo se rozhodnou, že nebudou zveřejňovat její provádění a výsledky, podají jasné a odůvodněné vysvětlení, proč takové rozhodnutí učinili. [pozm. návrh 25]

Článek 3g

Investiční strategie institucionálních investorů a ujednání se správci aktiv

1.  Členské státy zajistí, aby institucionální investoři zveřejňovali, jakým způsobem je jejich strategie kapitálových investic (dále jen „investiční strategie“) přizpůsobena profilu a době splatnosti jejich závazků a přispívá ke střednědobé až dlouhodobé výkonnosti jejich aktiv. Informace uvedené v první větě jsou případně dostupné přinejmenším na internetových stránkách společnosti, a to bezplatně, a jsou každý rok zasílány klientům společnosti spolu s informacemi o jejich politice zapojení.

2.  Pokud správce aktiv investuje jménem institucionálního investora buď na základě vlastního uvážení v případě jednotlivých klientů, nebo prostřednictvím subjektu kolektivního investování, institucionální investor každoročně zveřejní hlavní prvky ujednání se správcem aktiv, pokud jde o tyto otázky:

   a) zda a do jaké míry motivuje správce aktiv, aby svoji investiční strategii a svá investiční rozhodnutí přizpůsoboval profilu a době splatnosti jeho závazků;
   b) zda a do jaké míry motivuje správce aktiv, aby při svých investičních rozhodnutích vycházel ze střednědobých až dlouhodobých výsledků společnosti, včetně výsledků nefinančních, a angažoval se ve společnostech s cílem zlepšit jejich výsledky z hlediska návratnosti investic;
   c) metoda a časový horizont hodnocení výsledků správce aktiv, a zejména to, zda a jakým způsobem toto hodnocení vztahuje dlouhodobou absolutní výkonnost k výkonnosti měřené referenčním indexem nebo k jiným správcům aktiv, kteří uplatňují podobné investiční strategie;
   d) jakým způsobem přispívá struktura protiplnění za služby poskytované správcem aktiv ke sladění investičních rozhodnutí správce aktiv s profilem a dobou splatnosti závazků institucionálního investora;
   e) cílový obrat portfolia nebo cílový interval tohoto obratu, metoda použitá pro výpočet obratu a to, zda je zaveden postup pro případ, že správce aktiv jeho výši překročí;
   f) doba účinnosti ujednání se správcem aktiv.

Pokud ujednání se správcem aktiv neobsahuje jeden nebo více prvků uvedených v písmenech a) až f), institucionální investor podá jasné a odůvodněné vysvětlení, proč tomu tak je. [pozm. návrh 26]

Článek 3h

Transparentnost správců aktiv

1.  Členské státy zajistí, aby správci aktiv poskytli v souladu s odstavci 2 a 2a informace o tom, jak je jejich investiční strategie a její provádění v souladu s ujednáním uvedeným v čl. 3g odst. 2.

2.  Členské státy zajistí, aby správci aktiv zveřejňovali každoročně všechny tyto informace:

   a) zda při svých investičních rozhodnutích vycházejí z úsudku o střednědobých až dlouhodobých výsledcích, společnosti, do níž je investováno, včetně výsledků nefinančních, a v případě kladné odpovědi, jakým způsobem tato posouzení zohledňují;

   b) úroveň obratu portfolia, metoda použitá pro výpočet tohoto obratu a vysvětlení v případě, že obrat překročí cílovou úroveň;

   c) zda ve spojitosti s činnostmi v oblasti zapojení vyvstal skutečný nebo potenciální střet zájmů, a v případě kladné odpovědi o jaký střet se jednalo a jak se s ním správce aktiv vypořádal;
   d) zda správce aktiv pro účely svých činností v oblasti zapojení využívá zmocněné poradce, a v případě kladné odpovědi jakým způsobem tak činí;
   e) jakým způsobem investiční strategie a jejich provádění v celkovém úhrnu přispívají ke střednědobé až dlouhodobé výkonnosti aktiv institucionálního investora.

2a.  Členské státy zajistí, aby správci aktiv každoročně poskytovali institucionálnímu investorovi, s nímž uzavřeli ujednání podle čl. 3g odst. 2, všechny následující informace:

   a) způsob sestavení portfolia a vysvětlení jakýchkoli podstatných změn v portfoliu oproti předchozímu období;
   b) náklady na obrat portfolia;
   c) jejich politika v oblasti zapůjčování cenných papírů a její provádění.

3.  Informace zveřejňované podle odstavce 2 jsou bezplatně dostupné přinejmenším na internetových stránkách správce aktiv. Informace zveřejňované podle odstavce 2a se poskytují bezplatně a v případě, že správce aktiv nespravuje aktiva jednotlivých klientů na základě vlastního uvážení, poskytují se rovněž ostatním investorům, a to na jejich žádost.

3a.  Členské státy mohou stanovit, že pokud to příslušný úřad schválí, může být ve výjimečných případech správci aktiv povoleno, aby nezveřejnil určitou část informací, které se na základě tohoto článku zveřejňují, týká-li se tato část nadcházejících změn či záležitostí, o nichž jsou vedena jednání, a jejich zveřejnění by tudíž vážně poškodilo obchodní postavení správce aktiv.

Článek 3i

Transparentnost zmocněných poradců

1.  Členské státy zajistí, aby zmocnění poradci přijímali a prováděli vhodná opatření, aby podle svých nejlepších možností zajistily, že jejich doporučení ve věci výzkumu a hlasování jsou správná a spolehlivá, přičemž vycházejí z důkladné analýzy všech informací, jež mají k dispozici, a jsou připravována pouze v zájmu jejich klientů.

1a.  Členské státy zajistí, aby se zmocnění poradci odkazovali na kodex chování, který dodržují. Pokud se od některého doporučení tohoto kodexu chování odchýlí, tuto skutečnost nahlásí, vysvětlí, jaké důvody k tomu vedly, a předloží informace o veškerých přijatých alternativních opatřeních. Tyto informace, spolu s odkazem na dodržovaný kodex chování, jsou k dispozici na internetových stránkách zmocněných poradců.

Zmocnění poradci podávají každý rok zprávu o dodržování tohoto kodexu chování. Roční zprávy jsou zveřejňovány na internetových stránkách zmocněných poradců a jsou i nadále bezplatně k dispozici alespoň po dobu tří let od data zveřejnění.

2.  Členské státy zajistí, aby zmocnění poradci každoročně zveřejnili všechny následující informace týkající se přípravy jejich doporučení ve věci výzkumu a hlasování:

   a) základní charakteristiky metodik a modelů, které používají;
   b) hlavní informační zdroje, které používají;
   c) zda přihlížejí k podmínkám na vnitrostátním trhu, k právním a regulačním podmínkám a k podmínkám specifickým pro danou společnost, a v případě kladné odpovědi, jakým způsobem tak činí;
   ca) hlavní rysy šetření, která provádějí, a hlasovací politiky, které uplatňují na jednotlivých trzích;
   d) zda komunikují či vedou dialogy se společnostmi, které jsou předmětem jejich šetření a doporučení ve věci výzkumu a hlasování, a se zúčastněnými stranami, a pokud ano, jaký je rozsah a povaha takových dialogů;
   da) politika předcházení a řešení potenciálních střetů zájmů;
   e) celkový počet pracovníků, kteří se podílejí na přípravě doporučení ve věci hlasování, a jejich kvalifikace;
   f) celkový počet doporučení ve věci hlasování, která vydali v posledním roce.

Tyto informace se zveřejňují na internetových stránkách zmocněných poradců a jsou bezplatně k dispozici alespoň po dobu tří let od data zveřejnění.

3.  Členské státy zajistí, aby zmocnění poradci zjišťovali, zda není dán skutečný nebo potenciální střet zájmů nebo obchodní vztah, který může ovlivnit přípravu doporučení ve věci výzkumu a hlasování, a bez zbytečného prodlení o něm informovali své klienty stejně jako o opatřeních, která podnikli za účelem odstranění či zmírnění skutečného nebo potenciálního střetu zájmů.“

"

4)  Vkládají se nové články, které znějí:"

„Článek 9a

Právo hlasovat o politice odměňování

1.  Členské státy zajistí, aby společnosti vypracovaly politiku, jíž se řídí odměňování členů orgánů společnosti, a předložily ji k závaznému hlasování na valné hromadě akcionářů. Společnosti vyplácí odměnu členům svých orgánů pouze v souladu s touto politikou odměňování, která byla odhlasována akcionáři na valné hromadě. O jakékoli změně této politiky se hlasuje na valné hromadě akcionářů a tato politika se vždy nejméně každé tři roky předkládá valné hromadě ke schválení.

Členské státy však mohou stanovit, že hlasování valné hromady akcionářů o způsobu odměňování bude poradní.

V případě, že dosud nebyla uplatňována žádná politika odměňování a akcionáři návrh politiky, který jim byl předložen, zamítli, může společnost během přepracovávání návrhu po dobu nepřesahující jeden rok do přijetí návrhu vyplácet členům svých orgánů odměnu v souladu se stávající praxí.

V případě, že existuje politika odměňování a akcionáři zamítli návrh politiky, který jim byl předložen v souladu s prvním pododstavcem, může společnost během přepracovávání návrhu po dobu nepřesahující jeden rok do přijetí návrhu vyplácet členům svých orgánů odměnu v souladu se stávající politikou.

2.  Tato politika je jednoznačná a srozumitelná a v souladu s obchodní strategií, cíli, hodnotami a dlouhodobými zájmy společnosti a zahrnuje opatření, která zamezí střetu zájmů.

3.  Tato politika musí vysvětlovat, jak přispívá k dlouhodobým zájmům a udržitelnosti společnosti. Musí stanovit jednoznačná kritéria, jimiž se řídí přiznávání pevné a pohyblivé odměny včetně veškerých prémií a veškerých forem požitků.

Tato politika musí uvádět příslušný relativní podíl jednotlivých složek pevné a pohyblivé odměny. Musí vysvětlit, jak bylo při stanovování odměny členů orgánů společnosti přihlédnuto k platovým a zaměstnaneckým podmínkám zaměstnanců společnosti.

V případě variabilní odměny musí politika stanovit, jaká kritéria mají být použita k posouzení finanční a nefinanční výkonnosti, případně včetně kritérií zohlednění programů týkajících se sociální odpovědnosti společností a výsledků dosažených v této oblasti, a musí vysvětlit jednak způsob, jakým tato kritéria přispívají k dlouhodobým zájmům a udržitelnosti společnosti, jednak metody, s jejichž pomocí má být určováno, zdali byla tato výkonnostní kritéria splněna; musí specifikovat odkladné lhůty, lhůty pro nabytí nároků v případě odměny vázané na akcie a ponechání akcií v držení po uznání nároku, jakož i údaj o tom, má-li společnost možnost požadovat navrácení variabilní odměny.

Členské státy zajistí, aby hodnota akcií nehrála rozhodující úlohu při posuzování kritérií finanční výkonnosti.

Členské státy zajistí, aby odměna vázaná na akcie netvořila nejpodstatnější část pohyblivé odměny členů orgánů společnosti. Členské státy mohou umožnit výjimku z ustanovení tohoto pododstavce pod podmínkou, že politika odměňování bude zahrnovat jasná a odůvodněná vysvětlení dokládající příspěvek této výjimky k dlouhodobým zájmům a udržitelnosti společnosti.

Tato politika musí popisovat hlavní podmínky smluv s členy orgánů společnosti včetně doby trvání, výpovědních lhůt a podmínek ukončení těchto smluv a úhrad v případě ukončení těchto smluv a povahu systémů penzijního připojištění a předčasného odchodu do důchodu. Pokud vnitrostátní právo umožňuje sjednání úpravy vztahu se členy orgánů společnosti jinak než prostřednictvím smlouvy, musí v takovém případě politika uvádět hlavní podmínky takového ujednání se členy orgánů společnosti, včetně délky platnosti takového vztahu, uplatnitelných výpovědních lhůt, podmínek pro jeho ukončení, úhrad v případě jeho ukončení a povahu systémů penzijního připojištění a předčasného odchodu do důchodu.

V politice jsou určeny postupy, které společnost uplatňuje při přijímání rozhodnutí o odměňování členů orgánů, včetně úlohy a fungování výboru pro odměňování.

Tato politika musí popisovat konkrétní rozhodovací postup, jímž je koncipována. V případě změny politiky musí nová verze vysvětlovat všechny podstatné změny a způsob, jakým bylo zohledněno hlasování a stanoviska akcionářů k politice a ke zprávám z nejméně tří předchozích po sobě následujících let.

4.  Členské státy zajistí, aby byla tato politika po schválení akcionáři neprodleně zveřejněna a byla bezplatně k dispozici na internetových stránkách společnosti přinejmenším po dobu své platnosti.[pozm. návrh 27 rev.]

Článek 9b

Informace, které mají být uvedeny ve zprávě o odměňování, a právo hlasovat o této zprávě

1.  Členské státy zajistí, aby společnost vypracovala přehlednou a srozumitelnou zprávu o odměňování, jež bude obsahovat komplexní přehled o tom, jaké odměny včetně veškerých forem požitků byly v posledním účetním období poskytnuty jednotlivým členům orgánů společnosti včetně členů nově přijatých a bývalých, v souladu s politikou odměňování podle článku 9a. Zpráva musí obsahovat všechny z níže uvedených údajů, které jsou na daný případ použitelné:

   a) celkovou výši přiznané, vyplacené nebo splatné odměny v členění podle složek, relativní podíl pevné a pohyblivé odměny, vysvětlení způsobu, jakým je celková odměna navázána na dlouhodobou výkonnost, a údaj o způsobu, jakým byla uplatněna finanční i nefinanční výkonnostní kritéria;
   b) relativní změnu odměny členů výkonných orgánů společnosti za poslední tři účetní období, jejich vazbu na všeobecné výsledky společnosti a na změnu průměrné odměny zaměstnanců ve stejném období;
   c) odměnu, kterou členům orgánů společnosti vyplatil podnik, jenž patří do téže skupiny, nebo která má být vyplacena;
   d) počet poskytnutých či nabídnutých akcií a akciových opcí a hlavní podmínky výkonu příslušných práv, včetně realizační ceny a termínu, a jejich změny;
   e) informace o využití možnosti požadovat navrácení pohyblivé odměny;
   f) informace o způsobu, jakým byla odměna členů orgánů společnosti určena, včetně informace o úloze výboru pro odměňování.

2.  Členské státy zajistí, aby bylo v souladu se směrnicí 95/46/ES chráněno právo fyzických osob na soukromí, jsou-li zpracovávány osobní údaje členů orgánů společnosti.

3.  Členské státy zajistí, aby akcionáři měli právo uspořádat poradní hlasování o zprávě o odměňování za uplynulé účetní období v průběhu každoroční valné hromady. Pokud akcionáři hlasují proti zprávě o odměňování, společnost v příslušných případech zahájí s akcionáři rozhovory, aby zjistila důvody pro odmítnutí. Společnost v příští zprávě o odměňování vysvětlí, jakým způsobem bylo hlasování akcionářů zohledněno.

3a.  Ustanoveními o odměňování v tomto článku a v článku 9a nejsou dotčeny vnitrostátní systémy pro tvorbu mezd zaměstnanců a případná vnitrostátní ustanovení o zastoupení zaměstnanců v orgánech společnosti.

4.  V zájmu zajištění jednotného uplatňování tohoto článku je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14a s cílem upřesnit standardní způsob předkládání informací uvedených v odstavci 1 tohoto článku. [pozm. návrh 28]

Článek 9c

Právo hlasovat o transakcích se spřízněnými stranami

1.  Členské státy zajistí, aby společnosti v případě významných transakcí se spřízněnými stranami▌, tyto transakce nejpozději v době jejich uzavření veřejně oznámily a k tomuto oznámení připojily zprávu ▌, která posoudí, zdali transakce odpovídá tržním podmínkám, potvrdí, že transakce je z hlediska společnosti, včetně menšinových akcionářů přiměřená a přijatelná, a vysvětlí, z jakých hodnocení vychází. Oznámení obsahuje informace o povaze vztahu mezi spřízněnými stranami, jméno/název spřízněné strany, výši transakce a další informace nezbytné k posouzení ekonomické přiměřenosti transakce z pohledu společnosti, včetně menšinových akcionářů.

Členské státy stanoví konkrétní pravidla pro zprávy přijímané podle prvního pododstavce, včetně aktéra, který odpovídá za jejich vypracování a který bude jedním z následujících:

   nezávislá třetí strana;
   dozorčí orgán společnosti; nebo
   výbor nezávislých členů orgánů společnosti.

2.  Členské státy zajistí, aby významné transakce se spřízněnými stranami byly schvalovány akcionáři nebo správním či dozorčím orgánem společnosti v souladu s postupy, které brání spřízněné straně využít svého postavení a poskytují odpovídající ochranu zájmů společnosti a akcionářů, kteří nejsou spřízněnými stranami, zejména menšinových akcionářů.

Členské státy mohou stanovit, že akcionáři mají právo hlasovat o významných transakcích schválených správním či dozorčím orgánem společnosti.

Cílem je zabránit spřízněným stranám, aby využily svého zvláštního postavení, a poskytnout odpovídající ochranu zájmů společnosti.

2a.  Členské státy zajistí, aby spřízněné strany a jejich zástupci byli vyloučeni z přípravy zprávy uvedené v odstavci 1 a z hlasování a rozhodnutí podle odstavce 2. Pokud se na transakci se spřízněnými stranami podílí určitý akcionář, nesmí se tento akcionář účastnit hlasování, které se takové transakce týká. Členské státy mohou umožnit akcionáři, který je spřízněnou stranou, aby se účastnil hlasování, pokud vnitrostátní právní předpisy zajišťují odpovídající záruky, které se uplatní během hlasování a které chrání akcionáře, kteří nejsou spřízněnou stranou, včetně menšinových akcionářů, a které zabraňují spřízněné straně ve schválení transakce v případě negativního stanoviska většinových akcionářů, kteří nejsou spřízněnými stranami, a negativního stanoviska většiny nezávislých členů orgánů společnosti.

3.  Členské státy zajistí, aby transakce, které byly v průběhu jakékoli dvanáctiměsíční lhůty nebo v tomtéž účetním období uzavřeny s toutéž spřízněnou stranou a nepodléhají povinnostem podle odstavců 1, 2 či 3, byly pro účely dotčených odstavů považovány za sečtené.

4.  Členské státy mohou vyjmout z požadavků podle odstavců 1, 2 a 3:

   transakce uzavřené mezi společností na straně jedné a jedním či více členy její skupiny nebo společnými podniky na straně druhé za předpokladu, že se tito členové skupiny či společné podniky nacházejí ve 100% vlastnictví společnosti nebo že druhá zúčastněná strana má podíl v takových členech skupiny na ve společném podniku;
   transakce uzavřené při běžném obchodování za obvyklých tržních podmínek;

4a.  Členské státy vymezí významné transakce se spřízněnými stranami. Při vymezování významných transakcí se spřízněnými stranami se zohlední:

   a) jak může informace o transakci ovlivnit rozhodování subjektů zapojených do procesu schvalování;
   b) dopad transakce na výsledky společnosti, její aktiva, kapitalizaci či obrat a na postavení spřízněné strany;
   c) rizika, která transakce představuje pro společnost a její menšinové akcionáře.

Při vymezování významných transakcí se spřízněnými stranami mohou členské státy stanovit jeden či více kvantitativních poměrů založených na dopadu transakce na příjmy, aktiva, kapitalizaci či obrat společnosti, nebo zohlední povahu transakce a postavení spřízněné strany."

"

5)  Za článek 14 se vkládá nová kapitola IIa, která zní:"

„KAPITOLA IIA

AKTY v přenesené pravomoci A SANKCE

Článek 14 a

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3a odst. 5, čl. 3b odst. 5, čl. 3c odst. 3 a článku 9b je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje …*

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3a odst. 5, čl. 3b odst. 5, čl. 3c odst. 3 a článku 9b kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Nabývá účinku dnem následujícím po vyhlášení rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3a odst. 5, čl. 3b odst. 5, čl. 3c odst. 3 a článku 9b vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

Článek 14b

Sankce

Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí příslušná ustanovení Komisi nejpozději do [den provedení] ▌a neprodleně jí oznámí všechny následné změny těchto ustanovení.“

"

Článek 2

Změny směrnice 2013/34/EU

Směrnice 2013/34/EU se mění takto:

-1) V článku 2 se doplňuje nový odstavec, který zní:"

„17) „rozhodnutím o daňovém režimu“ jakýkoliv pokročilý výklad či použití právního ustanovení pro přeshraniční situaci či transakci společnosti, které by mohlo vést k daňové ztrátě v členských státech nebo k daňové úspoře pro společnost v důsledku umělých převodů zisků uvnitř skupiny.“

"

-1a) V článku 18 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec, který zní:"

„2a. Velké podniky a subjekty veřejného zájmu v příloze k účetním výkazům také zveřejní následující informace na konsolidovaném základě pro dané účetní období s rozlišením podle členského státu a podle třetí země, v níž mají provozovnu:

   a) název (názvy), povaha činností a zeměpisná oblast;
   b) obrat;
   c) počet zaměstnanců přepočtený na ekvivalenty zaměstnanců na plný pracovní úvazek;
   d) hodnota aktiv a roční náklady na udržení těchto aktiv;
   e) prodeje a nákupy;
   f) výkaz zisků nebo ztrát před zdaněním;
   g) daň ze zisku nebo ztráty;
   h) získaná veřejná podpora;
   i) mateřské společnosti poskytnou seznam dceřiných společností operujících v jednotlivých členských státech či třetích zemích společně s příslušnými údaji."

"

-1b) V článku 18 se odstavec 3 nahrazuje tímto: "

„3. „Členské státy mohou stanovit, že odst. 1 písm. b) a odstavec 2a se nepoužijí pro roční účetní závěrku podniku, jestliže je tento podnik zařazen do konsolidovaných účetních závěrek požadovaných podle článku 22, za předpokladu, že tato informace je poskytnuta v příloze k finanční závěrce.“

"

-1c) Vkládá se nový článek, který zní:"

„Článek 18a

Dodatečné zveřejnění pro velké podniky

1.  Velké podniky zveřejní v poznámkách k účetním výkazům vedle informací vyžadovaných podle článků 16, 17, 18 a veškerých dalších ustanovení této směrnice informace o daňových rozhodnutích a jejich zásadní prvky, s rozlišením podle členských států a podle třetích zemí, v nichž má daný velký podnik dceřinou společnost. Komise je oprávněna stanovit prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 formát a obsah zveřejňování.

2.  Podniky, v nichž průměrný počet zaměstnanců na konsolidovaném základě nepřesáhne v rozpočtovém roce 500, a údaje v jejich rozvaze nepřesáhnou na konsolidovaném základě celkovou bilanční sumu 86 milionů eur nebo čistý obrat nepřesáhne 100 milionů eur, jsou vyňaty z povinnosti stanovené v odstavci 1 tohoto článku.

3.  Povinnost stanovená v odstavci 1 tohoto článku se nevztahuje na jakýkoli podnik, který se řídí právními předpisy určitého členského státu, jehož mateřský podnik podléhá právním předpisům členského státu a informace o něm jsou uváděny mezi informacemi, které tento mateřský podnik zveřejňuje v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.

4.  Informace uvedené v odstavci 1 podléhají auditu v souladu se směrnicí 2006/43/ES."

"

1)  Článek 20 se mění takto:

a)  V odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:"

„h) zprávu o odměňování vymezená v článku 9b směrnice 2007/36/ES.“

"

b)  Odstavec 3 se nahrazuje tímto:"

„3. Statutární auditor nebo auditorská společnost vynese výrok v souladu s čl. 34 odst. 1 druhým pododstavcem k informacím vypracovaným podle odst. 1 písm. c) a d) tohoto článku a ověří, že byly poskytnuty informace uvedené v odst. 1 písm. a), b), e), f), g) a h) tohoto článku.“

"

c)  Odstavec 4 se nahrazuje tímto:"

„4. Členské státy mohou osvobodit podniky uvedené v odstavci 1, které emitovaly pouze cenné papíry jiné než akcie přijaté k obchodování na regulovaném trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice 2004/39/ES, od použití odst. 1 písm. a), b), e), f), g) a h) tohoto článku, pokud tyto podniky neemitovaly akcie, se kterými se obchoduje v mnohostranném systému obchodování ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 15 směrnice 2004/39/ES.“

"

Článek 2a

Změny směrnice 2004/109/ES

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES(15) se mění takto:

1)  V čl. 2 odst. 1 se vkládá nové písmeno, které zní:"

„r) „rozhodnutím o daňovém režimu“ jakýkoliv pokročilý výklad či použití právního ustanovení pro přeshraniční situaci či transakci společnosti, které by mohlo vést k daňové ztrátě v členských státech nebo k daňové úspoře pro společnost v důsledku umělých převodů zisků uvnitř skupiny.“

"

2)  Vkládají se nové články, které zní:"

„Článek 16a

Dodatečné zveřejňování pro emitenty

1.  Členské státy od každého emitenta vyžadují, aby ročně zveřejňoval za účetní období na konsolidovaném základě a s rozlišením podle členského státu a podle třetí země, v nichž má instituce dceřinou společnost, tyto informace:

   a) název (názvy), povaha činností a zeměpisná oblast;
   b) obrat;
   c) počet zaměstnanců přepočtený na ekvivalenty zaměstnanců na plný pracovní úvazek;
   d) výkaz zisků nebo ztrát před zdaněním;
   e) daň ze zisku nebo ztráty;
   f) získaná veřejná podpora.

2.  Povinnost stanovená v odstavci 1se nepoužije pro žádného emitenta podléhajícího právu členského státu, jehož mateřská společnost podléhá právu některého členského státu a o němž jsou informace uvedené v rámci zveřejněných informací o dotčené mateřské společnosti v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.

3.  Informace uvedené v odstavci 1 jsou předmětem auditu v souladu se směrnicí 2006/43/ES, a pokud je to možné, zveřejňují se jako příloha ročních účetních závěrek, nebo případně konsolidovaných finančních výkazů dotčeného emitenta.

Článek 16b

Dodatečné zveřejňování pro emitenty

1.  Členské státy od každého emitenta vyžadují, aby za každý účetní rok na konsolidovaném základě a s rozlišením podle členského státu a podle třetí země, v níž má dceřinou společnost, zveřejňoval informace o daňových rozhodnutích a jejich zásadní prvky. Komise je oprávněna stanovit prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci v souladu s čl. 27 odst. 2a, 2b a 2c formát a obsah zveřejňování.

2.  Povinnost stanovená v odstavci 1 tohoto článku se nevztahuje na jakéhokoli emitenta, který se řídí právními předpisy určitého členského státu, jehož mateřská společnost podléhá právním předpisům členského státu a o níž jsou informace uváděny mezi informacemi, které tato mateřská společnost zveřejňuje v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.

3.  Informace uvedené v odstavci 1 jsou předmětem auditu v souladu se směrnicí 2006/43/ES, a je-li to možné, zveřejňují se jako příloha ročních účetních závěrek, nebo případně konsolidovaných finančních výkazů dotčeného emitenta.

"

3)  V článku 27 se odstavec 2a nahrazuje tímto:"

„2a) Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 2 odst. 3, čl. 5 odst. 6, čl. 9 odst. 7, čl. 12 odst. 8, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 2, čl. 16a odst. 1, čl. 17 odst. 4, čl. 18 odst. 5, čl. 19 odst. 4, čl. 21 odst. 4, čl. 23 odst. 4, čl. 23 odst. 5 a čl. 23 odst. 7 je svěřena Komisi na dobu čtyř let od ledna 2011. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději šest měsíců před koncem tohoto čtyřletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud jej Evropský parlament nebo Rada nezruší v souladu s článkem 27a.“

"

Článek 3

Provedení

1.  Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do [18 měsíců po jejím vstupu v platnost]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 4

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 5

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V … dne …

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Věc byla vrácena zpět příslušnému výboru k opětovnému projednání podle čl. 61 odst. 2, druhého pododstavce jednacího řádu (A8-0158/2015).
(2) Pozměňovací návrhy: nový text či pozměněné znění je označeno tučnou kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.
(3) Úř. věst. C 451, 16.12.2014, s. 87.
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi (Úř. věst. L 184, 14.7.2007, s. 17).
(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).
(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).
(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).
(8) Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.
(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).
(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10).
(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (přepracované znění) (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).
(12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).
(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).
(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1).
(15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38).


Rezerva tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ***I
PDF 401kWORD 63k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2015 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém EU pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně směrnice 2003/87/ES (COM(2014)0020 – C8-0016/2014 – 2014/0011(COD))
P8_TA(2015)0258A8-0029/2015

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0020),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0016/2014),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 4. června 2014(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 13. května 2015 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0029/2015),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 8. července 2015 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/... o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně směrnice 2003/87/ES

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí (EU) 2015/1814.)

(1) Úř. věst. C 424, 26.11.2014, s. 46.


Námořníci ***I
PDF 401kWORD 65k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2015 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o námořnících, kterou se mění směrnice 2008/94/ES, 2009/38/ES, 2002/14/ES, 98/59/ES a 2001/23/ES (COM(2013)0798) – C7-0409/2013 – 2013/0390(COD))
P8_TA(2015)0259A8-0127/2015

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2013)0798),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 153 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0409/2013),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 25. března 2014(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 3. dubna 2014(2),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 13. května 2015 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanovisko Výboru pro rybolov (A8-0127/2015),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 8. července 2015 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/ ..., kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/94/ES, 2009/38/ES a 2002/14/ES a směrnice Rady 98/59/ES a 2001/23/ES, pokud jde o námořníky

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnice (EU) 2015/1794.)

(1) Úř. věst. C 226, 16.7.2014, s. 35.
(2) Úř. věst. C 174, 7.6.2014, s. 50.


Dohoda o vědeckotechnické spolupráci se Švýcarskem: Horizont 2020 a činnosti projektu ITER ***
PDF 322kWORD 63k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2015 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na straně jedné a Švýcarskou konfederací na straně druhé, kterou se Švýcarská konfederace přidružuje k Horizontu 2020 – rámcovému programu pro výzkum a inovace a programu Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu, který doplňuje Horizont 2020, a která upravuje účast Švýcarské konfederace na činnostech projektu ITER prováděných podnikem Fusion for Energy (05662/2015 – C8-0056/2015 – 2014/0304(NLE))
P8_TA(2015)0260A8-0181/2015

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (05662/2015),

–  s ohledem na návrh Dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a Švýcarskou konfederací, kterou se Švýcarská konfederace přidružuje k Horizontu 2020 – rámcovému programu pro výzkum a inovace a k programu Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu, který doplňuje Horizont 2020, a která upravuje účast Švýcarské konfederace na činnostech projektu ITER prováděných podnikem Fusion for Energy (15369/2014),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 186 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a), odst. 7 a odst. 8 prvním pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (C8‑0056/2015),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2, čl. 108 odst. 7 a čl. 50 odst. 1 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0181/2015),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Švýcarské konfederace.


Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států *
PDF 685kWORD 219k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2015 o návrhu rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (COM(2015)0098 – C8-0075/2015 – 2015/0051(NLE))
P8_TA(2015)0261A8-0205/2015

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2015)0098),

–  s ohledem na čl. 148 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0075/2015),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0205/2015),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 1
(1)  Členské státy a Unie by měly pracovat na rozvoji koordinované strategie zaměstnanosti a zejména na podpoře kvalifikace, vzdělání a přizpůsobivosti pracovníků a schopnosti trhů práce reagovat na hospodářské změny, aby dosáhly cílů plné zaměstnanosti a společenského pokroku stanovených v článku 3 Smlouvy o Evropské unii. Členské státy mají považovat podporu zaměstnanosti za věc společného zájmu a koordinovat své odpovídající činnosti v rámci Rady, přičemž přihlížejí k vnitrostátním zvyklostem, které se týkají odpovědnosti sociálních partnerů.
(1)  Členské státy a Unie by měly pracovat na rozvoji účinné a koordinované strategie zaměstnanosti, která by měla být navržena tak, aby účinně reagovala na vážné dopady nezaměstnanosti, a dále na podpoře kvalifikace vzdělání pracovníků a na posilování schopnosti trhů práce reagovat na hospodářské, sociální a environmentální změny, a to cílenou podporou odborné přípravy v přírodních vědách, technologických a technických oborech a matematice a odpovídajícím uzpůsobením vzdělávacích systémů, aby dosáhly cílů plné zaměstnanosti a společenského pokroku stanovených v článku 3 Smlouvy o Evropské unii. Zvláštní úsilí by měly vynakládat na zvyšování zaměstnanosti pracovníků, kteří mají velmi nízkou úroveň vzdělání nebo odbornosti, nebo osob, které v krátkodobém horizontu nemohou získat odborné vědomosti či dovednosti, a na snižování rozsáhlé dlouhodobé nezaměstnanosti, kdy zvláštní pozornost by měla být věnována zaostávajícím regionům. Členské státy mají považovat podporu zaměstnanosti za prioritní záležitost společného zájmu a koordinovat své odpovídající činnosti v rámci Rady, přičemž přihlížejí k vnitrostátním zvyklostem, které se týkají odpovědnosti sociálních partnerů. Unie by měla tyto snahy doplnit návrhy politik, jež budou usilovat o splnění cílů stanovených Smlouvou a o dosažení inkluzivního a  integrovaného trhu práce a důstojných pracovních podmínek v celé Unii, včetně dostatečných platů taktéž dohodnutých kolektivním vyjednáváním.
Pozměňovací návrh 2
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 1 a (nový)
(1a)  Eurostat odhaduje, že v lednu 2015 bylo v Unii 23 815 000 nezaměstnaných, z toho 18 059 000 v eurozóně.
Pozměňovací návrh 3
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 1 b (nový)
(1b)  Nyní je naprosto nezbytné stanovit spolehlivé ukazatele chudoby, která postihuje mnoho evropských občanů, a to s ohledem na předcházející číselné údaje uvedené v rozhodnutí Rady č. 2010/707/EU1a, podle nichž bylo nutné zbavit chudoby a vyloučení minimálně 20 milionů osob.
____________
1a Rozhodnutí Rady 2010/707/EU ze dne 21. října 2010 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (Úř. věst. L 308, 24.11.2010, s. 46).
Pozměňovací návrh 4
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 2
(2)  Unie musí bojovat proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, zajistit rovný přístup k základním právům a prosazovat sociální spravedlnost a ochranu. Unie by při vymezování a provádění svých politik a činností měla přihlížet k požadavkům spojeným se zárukou přiměřené sociální ochrany a bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání.
(2)  Unie musí bojovat proti sociálnímu vyloučení a všem formám chudobydiskriminace, zajistit rovný přístup k základním právům a prosazovat sociální spravedlnost a ochranu. Tento zastřešující cíl by neměl být ohrožen nežádoucími dopady jiných právních předpisů nebo politik. Unie by při vymezování a provádění svých politik a činností měla přihlížet k požadavkům spojeným se zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání.
Pozměňovací návrh 6
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 4
(4)  Členské státy by měly považovat své hospodářské politiky za věc společného zájmu a měly by je koordinovat v rámci Rady. Hlavní zásady politiky zaměstnanosti a návrh hlavních směrů hospodářských politik členských států by měly být přijaty Radou jako vodítko pro politiky členských států a Unie.
(4)  Členské státy by měly považovat své hospodářské a sociální politiky za věc společného zájmu a měly by je koordinovat v rámci Rady. Hlavní zásady politiky zaměstnanosti a návrh hlavních směrů hospodářských politik členských států by měly být přijaty Radou jako vodítko pro politiky členských států a Unie.
Pozměňovací návrh 7
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a)  Má-li být zaručena větší demokratická legitimita rozhodovacího procesu o integrovaných hlavních směrech, které mají dopad na občany a trhy práce v celé Unii, je důležité, aby jak o hlavních zásadách politiky zaměstnanosti, tak o hlavních směrech hospodářských politik rozhodovali Evropský parlament s Radou. Integrované hlavní směry musí členským státům předně umožnit zavádění udržitelných a integrovaných hospodářských modelů na unijní, vnitrostátní a místní úrovni.
Pozměňovací návrh 8
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 5
(5)  Unie v souladu s ustanoveními Smlouvy vytvořila a provádí nástroje pro koordinaci politik zaměřené na fiskální politiku a makrostrukturální politiky. Evropský semestr kombinuje různé nástroje v souhrnném rámci pro integrovaný mnohostranný hospodářský a rozpočtový dohled. Jak je uvedeno v roční analýze růstu pro rok 2015 vypracované Komisí, zefektivněním evropského semestru a zvýšením úsilí při provádění činností v rámci evropského semestru se dále zlepší jeho fungování.
(5)  Unie v souladu s ustanoveními Smlouvy vytvořila a provádí nástroje pro koordinaci politik zaměřené na fiskální politiku a makrostrukturální politiky, které mají velký dopad na sociální situaci a zaměstnanost v Unii. Tyto politiky mohou v některých oblastech Unie vyústit ve stagnaci a deflaci, což by se mohlo nepříznivě odrazit na růstu a zaměstnanosti. V této souvislosti je naprosto nezbytné zohlednit nové sociální ukazatele a asymetrické šoky, které v určitých členských státech způsobila finanční a hospodářská krize. Evropský semestr kombinuje různé nástroje v souhrnném rámci pro integrovaný mnohostranný dohled nad hospodářskou, rozpočtovou a sociální politikou a politikou zaměstnanosti a měl by být lépe uzpůsoben plnění cílů strategie EU 2020. Jak je uvedeno v roční analýze růstu pro rok 2015 vypracované Komisí, zefektivněním evropského semestru a zvýšením úsilí při provádění činností v rámci evropského semestru lze dále zlepšit jeho fungování, avšak tento nástroj zatím nezlepšil hospodářskou situaci členských států, které krize zasáhla nejtvrději.
Pozměňovací návrh 9
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 5 a (nový)
(5a)  Podle společnosti European Social Observatory (OSE) již v 26 členských státech existují systémy podpory k příjmu a systémy sociální ochrany1a. Komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssenová uvedla, že „pokud [by] mohla ve všech členských státech v Evropě prosadit jednu věc, byl by to minimální příjem.“
____________
1a http://www.eesc.europa.eu/resources/docs/revenu-minimum_-etude-ose_-vfinale_en--2.pdf
Pozměňovací návrh 10
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 5 b (nový)
(5b)  Unie nemá legislativní pravomoc k vytvoření právního rámce pro unijní minimální mzdu.
Pozměňovací návrh 47
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 6
(6)   Finanční a hospodářská krize odhalila a posílila významné nedostatky v ekonomice Unie a jejích členských států. Mimoto zdůraznila vzájemnou provázanost ekonomik a trhů práce členských států. V dnešní době je zásadním úkolem posunout Unii na úroveň silného a udržitelného růstu podporujícího začlenění a vytváření pracovních příležitostí. To vyžaduje koordinovaná a ambiciózní politická opatření jak na úrovni Unie, tak na vnitrostátní úrovni, jež budou v souladu s ustanoveními Smlouvy a se správou ekonomických záležitostí Unie. Tato opatření by měla být kombinací opatření na straně nabídky a poptávky a měla by zahrnovat podporu investic, obnovený závazek ke strukturálním reformám a výkon fiskální odpovědnosti.
(6)   Finanční a hospodářská krize odhalila a posílila vážné nedostatky v ekonomikách členských států a koordinačních mechanismech Unie. Mimoto zdůraznila vzájemnou provázanost ekonomik a trhů práce členských států. V dnešní době je zásadním úkolem posunout Unii na úroveň silného a udržitelného růstu podporujícího začlenění a vytváření pracovních příležitostí, což zahrnuje zastavení vysoké nezaměstnanosti v některých regionech Unie. To vyžaduje rozhodná, koordinovanáambiciózní a zejména účinná politická opatření jak na úrovni Unie, tak na vnitrostátní úrovni, jež budou v souladu s ustanoveními Smlouvy a se správou ekonomických záležitostí Unie. Tato opatření by měla být kombinací opatření na straně nabídky a poptávky a měla by zahrnovat podporu investic, zejména investic zaměřených na rozvoj malých a středních podniků, mikropodniků, inovativních startupů a podniků, jež podporují zelenou zaměstnanost, a obnovený závazek ke strukturálním reformám a výkon fiskální odpovědnosti. Dále by měla zahrnovat vytvoření trhu práce podporujícího začlenění, který bude založen na právech a podepřen náležitou sociální ochranou. V jejich rámci by měla být v souladu s vnitrostátními zvyklostmi přijata i opatření sociální ochrany, jako je zaručený minimální příjem, jež by bojovala proti extrémní chudobě a sociálnímu vyloučení.
Pozměňovací návrh 12
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 7
(7)  Členské státy a Unie by měly také řešit sociální dopady krize a usilovat o vytvoření soudržné společnosti, jejíž členové jsou schopni předjímat a zvládat změny a mohou se aktivně podílet na životě společnosti a na fungování ekonomiky. Měl by být zajištěn přístup a příležitosti pro každého a snížena chudoba a sociální vyloučení, a to zejména zajištěním účinného fungování trhů práce a systémů sociálního zabezpečení a odstraněním překážek omezujících účast na trhu práce. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby z hospodářského růstu měli prospěch všichni občané a všechny regiony.
(7)  Členské státy a Unie by měly také řešit sociální dopady krize a pro tyto účely poskytovat spolehlivější údaje o extrémní chudobě a usilovat o vytvoření inkluzivní a spravedlivější společnosti, jejíž členové jsou schopni předjímat a zvládat změny a mohou se aktivně podílet na životě společnosti a na fungování ekonomiky. Měl by být zajištěn nediskriminační přístup a příležitosti pro každého a měla by být výrazně snížena chudoba a sociální vyloučení, a to zejména zajištěním účinného fungování trhů práce a adekvátních systémů sociálního zabezpečení a odstraněním zbytečných administrativních překážek překážek omezujících účast na trhu práce, zejména zdravotně postižených osob. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby z hospodářského růstu měli prospěch všichni občané a všechny regionální a místní subjekty. V tomto ohledu je obzvláště užitečným nástrojem srovnávací přehled klíčových ukazatelů zaměstnanosti a sociálních ukazatelů ve společné zprávě o zaměstnanosti, jelikož pomáhá zavčas určit klíčové problémy zaměstnanosti a sociální problémy a identifikovat oblasti, v nichž je politická reakce nejpotřebnější. Další vydání přehledu by však měly obsahovat rovněž údaje rozdělené podle pohlaví.
Pozměňovací návrh 13
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)  Evropský účetní dvůr identifikoval tři rizika ohrožující provádění iniciativy Záruky pro mladé: dostatečnost celkového financování, definice „vysoce kvalitní nabídky“ a způsob, jak Komise tento projekt monitoruje a jak o něm podává zprávy.
Pozměňovací návrh 14
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 7 b (nový)
(7b)  Rozhodnutí 2010/707/EU stanovilo následující cíle: do roku 2020 zvýšit zaměstnanost žen a mužů ve věku od 20 do 64 let o 75 %; snížit míru předčasného ukončování školní docházky pod 10 %; zvýšit podíl osob ve věku od 30 do 34 let s dokončeným terciárním nebo srovnatelným vzděláním na nejméně 40 % a podporovat sociální začlenění, zejména snižováním chudoby tak, aby alespoň 20 milionů lidí bylo zproštěno rizika chudoby nebo vyloučení. Klíčovým cílem politiky zaměstnanosti členských států zůstává plnění strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti a sociální oblasti.
________________
1a Rozhodnutí Rady 2010/707/EU ze dne 21. října 2010 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (Úř. věst. L 308, 24.11.2010, s. 46).
Pozměňovací návrh 15
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 8
(8)  Opatření, jež jsou v souladu s hlavními zásadami a směry politik, významně přispívají k dosažení cílů strategie Evropa 2020. Hlavní zásady a směry politik představují integrovaný soubor evropských a vnitrostátních politik, jež by členské státy a Unie měly provádět, aby bylo dosaženo příznivých vedlejších účinků koordinovaných strukturálních reforem a vhodné celkové kombinace hospodářských politik a zajistil se soustavnější přínos evropských politik pro cíle strategie Evropa 2020.
(8)  Opatření, jež jsou v souladu s hlavními zásadami a směry politik, významně přispívají k dosažení cílů strategie Evropa 2020. Doposud se však tyto cíle nepodařilo splnit. Výsledky veřejné konzultace, která byla o strategii Evropa 2020 vedena v roce 2014, jasně ukázaly, že cíle strategie stanovené pro zaměstnanost, pro boj s chudobou a sociální vyloučením a pro vzdělání jsou stále mimořádně relevantní, přičemž všechny cíle jsou stejně významné a vzájemně se podmiňují a posilují. Hlavní zásady a směry politik představují integrovaný soubor evropských a vnitrostátních politik, jež by členské státy a Unie měly provádět, aby bylo dosaženo příznivých vedlejších účinků koordinovaných reforem zaměřených na snížení nerovnosti a zlepšení životních podmínek občanů, aby se docílila vhodná celková kombinace hospodářských politik a aby se zajistil soustavnější přínos evropských politik pro cíle strategie Evropa 2020.
Pozměňovací návrh 16
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 9
(9)  I když jsou tyto hlavní zásady a směry určeny členským státům a Unii, měly by se provádět ve spolupráci se všemi vnitrostátními, regionálními a místními orgány, do níž by se měly intenzivně zapojovat parlamenty, jakož i sociální partneři a zástupci občanské společnosti.
(9)  Při návrhu a provádění vnitrostátních politik by členské státy měly zajišťovat účinnou správu. I když jsou tyto hlavní zásady a směry určeny členským státům a Unii, měly by se provádět, monitorovat a vyhodnocovat ve spolupráci se všemi vnitrostátními, regionálními a místními orgány, parlamenty, jakož i sociálními partnery a zástupci občanské společnosti.
Pozměňovací návrh 17
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 10
(10)  Hlavní směry hospodářských politik poskytují členským státům vodítka, pokud jde o provádění reforem, s ohledem na jejich vzájemnou provázanost a v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Hlavní směry by měly být základem pro veškerá specifická doporučení, která Rada přijímá pro konkrétní členský stát,
(10)  Hlavní směry hospodářských politik a hlavní zásady politiky zaměstnanosti poskytují členským státům vodítka provádění reforem a měly by být základem pro veškerá specifická doporučení, která Rada přijímá pro konkrétní členský stát. Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik členských států a jejich pracovních trhů by měla Rada při přijímání specifických doporučení brát v úvahu aktuální situaci v sousedních zemích, jakož i v zemích, s nimiž má daný členský stát jasné vazby v důsledku trendů v migraci pracovníků nebo na základě jakéhokoli jiného významného ukazatele. V tomto ohledu by Komise měla mít k dispozici přesné a aktualizované statistiky a údaje pro případ, že by specifická doporučení pro konkrétní členský stát bylo třeba upravit.
Pozměňovací návrh 18
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 5 – odst. 1
Členské státy by měly usnadňovat vytváření pracovních míst, omezit překážky bránící podnikům najímat pracovníky, podporovat podnikání a zejména povzbuzovat vytváření a růst malých podniků, aby se zvýšila míra zaměstnanosti žen a mužů. Členské státy by rovněž měly aktivně podporovat sociální ekonomiku a sociální inovace.
Členské státy by měly ve spolupráci s regionálními a místními orgány účinně a rychle vyřešit vážný problém nezaměstnanosti a usnadňovat a investovat do vytváření udržitelných a kvalitních pracovních míst, zabývat se přístupem rizikových skupin k zaměstnání a omezit překážky, včetně zamezení nadměrné byrokracii, bránící podnikům najímat pracovníky na všech úrovních odbornosti a ve všech segmentech trhu práce, přičemž je třeba dodržovat pracovní a sociální normy, měly by podporovat mladé lidi v podnikání a zejména povzbuzovat vytváření a růst mikropodniků a malých a středních podniků, aby se zvýšila míra zaměstnanosti žen a mužů. Členské státy by mimo jiné měly aktivně podporovat zelená, řídící a administrativní a dělnická pracovní místa, sociální ekonomiku a sociální inovace.
Pozměňovací návrh 19
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 5 – odst. 2
Mělo by dojít k přesunu daňové zátěže směrem od zdanění práce na jiné zdroje zdanění, které mají menší negativní dopad na růst a zaměstnanost a přitom ochraňují příjmy pro přiměřenou sociální ochranu a prorůstové výdaje. Daňové úlevy pro pracující by měly být zaměřeny na příslušné složky daňového zatížení a na odstranění překážek a nedostatku motivace k účasti na trhu práce, zejména pro osoby nejvíce vzdálené trhu práce.
Mělo by dojít k přesunu daňové zátěže směrem od zdanění práce na jiné zdroje zdanění, které mají menší negativní dopad na růst a zaměstnanost a přitom ochraňují příjmy pro přiměřenou sociální ochranu a výdaje na veřejné investice, inovace a vytváření pracovních míst. Daňové úlevy pro pracující by měly být zaměřeny na příslušné složky daňového zatížení a na odstranění diskriminace, překážek a nedostatku motivace k účasti na trhu práce, zejména pro postižené osoby a osoby nejvíce vzdálené trhu práce, přičemž by měly být dodržovány platné pracovní normy.
Pozměňovací návrh 20
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 5 – odst. 3
Členské státy by spolu se sociálními partnery měly podporovat mechanismy stanovování mezd, které zajistí schopnost mezd reagovat na vývoj produktivity. V tomto ohledu by měly být zohledněny rozdíly v dovednostech a podmínkách místních trhů práce, jakož i odlišnosti hospodářského výkonu jednotlivých regionů, odvětví a podniků. Při stanovení minimální mzdy by členské státy a sociální partneři měli zvážit její dopad na chudobu pracujících, vytváření pracovních příležitostí a konkurenceschopnost.
Politiky usilující o zajištění toho, aby mzdy poskytovaly dostatečný příjem k důstojnému životu, jsou nadále důležité k vytváření pracovních míst a zmírňování chudoby v Unii. Členské státy by proto spolu se sociálními partnery měly dodržovat a podporovat mechanismy stanovování mezd, které zajistí schopnost reálných mezd reagovat na vývoj produktivity a pomohou korigovat rozdíly, které přetrvaly z minulosti, aniž by umocňovaly deflační tlaky. Tyto mechanismy by měly zajistit dostatečné zdroje na uspokojování základních potřeb, a to s ohledem na zvláštní ukazatele chudoby pro každý členský stát. V tomto ohledu by měly být pečlivě posouzeny rozdíly v dovednostech a podmínkách místních trhů práce, aby v celé Unii byly zaručeny mzdy, které umožní vést důstojný život. Při stanovení minimální mzdy v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi by členské státy a sociální partneři měli zajistit její přiměřenost a zvážit její dopad na chudobu pracujících, příjmy domácností, celkovou poptávku, vytváření pracovních příležitostí a konkurenceschopnost.
Pozměňovací návrh 21
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 5 – odst. 3 a (nový)
Členské státy by měly omezit nadměrnou byrokracii, aby snížily administrativní zátěž malých a středních podniků, jelikož významně přispívají k tvorbě pracovních míst.
Pozměňovací návrh 22
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 6 – odst. 1
Členské státy by měly podporovat produktivitu a zaměstnatelnost prostřednictvím vhodné nabídky příslušných znalostí a dovedností. Členské státy by měly uskutečňovat potřebné investice do systémů vzdělávání a odborné přípravy a zvyšovat přitom jejich účinnost a efektivitu v zájmu zvyšování úrovně kvalifikace pracovní síly tak, aby pracovníci mohli lépe předvídat a reagovat na rychle se měnící potřeby dynamických trhů práce v kontextu zvyšující se digitalizace ekonomiky. Členské státy by měly zintenzivnit úsilí o zlepšení přístupu ke kvalitnímu vzdělávání dospělých pro všechny a provádění strategií aktivního stárnutí umožňujících prodloužení produktivního věku.
Členské státy by měly podporovat udržitelnou produktivitu a kvalitní zaměstnatelnost prostřednictvím vhodné nabídky příslušných znalostí a dovedností, které budou zpřístupněné a zprostředkované všem občanům. Zvláštní pozornost by měly věnovat zdravotnickým, sociálním a dopravním službám, které čelí nebo ve střednědobém výhledu budou čelit nedostatku pracovníků. Členské státy by měly uskutečňovat účinné investice do systémů vysoce kvalitního a inkluzivního vzdělávání od raného věkudo systémů odborné přípravy a zvyšovat přitom jejich účinnost a efektivitu v zájmu zlepšování know-how, zvyšování úrovně kvalifikace pracovní síly a rozmanitosti dovedností tak, aby pracovníci mohli lépe předvídat a reagovat na rychle se měnící potřeby dynamických trhů práce v kontextu zvyšující se digitalizace ekonomiky a celé společnosti. Za tímto účelem by mělo být přihlédnuto ke skutečnosti, že v celé řadě profesí roste význam sociálních dovedností, jako jsou např. komunikační schopnosti.
Pozměňovací návrh 23
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 6 – odst. 1 a (nový)
Členské státy by měly podporovat podnikání mladých lidí mimo jiné tak, že zavedou volitelné předměty podnikání a budou stimulovat vytváření studentských podniků na středních a vysokých školách. Členské státy by měly ve spolupráci s místními a regionálními orgány zintenzívnit úsilí o prevenci předčasného ukončování školní docházky mladých lidí, zajištění hladšího přechodu ze vzdělávání a odborné přípravy do pracovního života, zlepšení přístupu všech dospělých ke kvalitnímu vzdělávání a odstranění překážek bránících v tomto přístupu, a to se zvláštním zřetelem k vysoce rizikovým skupinám a jejich potřebám, úsilí o poskytování rekvalifikace v případech, kdy ztráta zaměstnání a změny na pracovním trhu vedou k nutnosti aktivního znovuzačlenění. Členské státy by současně měly provádět strategie aktivního stárnutí, které lidem umožní účastnit se pracovního procesu v dobrém zdravotním stavu skutečně až do věku odchodu do důchodu.
Pozměňovací návrh 24
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 6 – odst. 1 b (nový)
Vedle zajišťování úrovně dovedností, která je nezbytná pro stále se měnící pracovní trh, a podpory vzdělání a odborné přípravy společně s programem vzdělávání dospělých by členské státy také neměly zapomínat, že pracovní místa vyžadující nízkou kvalifikaci jsou rovněž potřebná a že vysoce kvalifikovaným osobám se nabízí lepší pracovní příležitosti než osobám se střední a nízkou úrovní kvalifikace.
Pozměňovací návrh 25
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 6 – odst. 1 c (nový)
Přístup k cenově dostupnému a kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a předškolní péči by se měl společně s opatřeními podporujícími rodinu a rodiče a umožňujícími sladění pracovního a soukromého života rodičů stát prioritou komplexní politiky a investic, což by mělo přispět k zamezení předčasnému ukončování školní docházky a ke zlepšení příležitostí mladých lidí na trhu práce.
Pozměňovací návrh 26
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 6 – odst. 2

Je třeba vyřešit problém vysoké nezaměstnanosti a předcházet dlouhodobé nezaměstnanosti. Počet dlouhodobě nezaměstnaných by se měl výrazně snížit prostřednictvím komplexních a vzájemně se umocňujících strategií, včetně poskytování konkrétní aktivní podpory dlouhodobě nezaměstnaným, jež jim umožní vrátit se na trh práce. Nezaměstnanost mladých lidí je třeba řešit komplexně, mimo jiné tím, že příslušné orgány budou mít k dispozici nezbytné prostředky, aby v plném rozsahu a konzistentním způsobem uskutečňovaly své národní prováděcí plány systému záruk pro mladé lidi.

Problém nezaměstnanosti, zejména dlouhodobé nezaměstnanosti a vysoké nezaměstnanosti v určitých regionech, je třeba účinně a okamžitě řešit a je mu rovněž nutné předcházet kombinací opatření na straně nabídky a poptávky. Problém počtu dlouhodobě nezaměstnaných a nesouladu dovedností a jejich zastarání by se měl řešit prostřednictvím komplexních a vzájemně se umocňujících strategií, včetně poskytování individualizované aktivní podpory a vhodných programů sociální ochrany dlouhodobě nezaměstnaným, jež jim umožní vrátit se na trh práce zodpovědným a informovaným způsobem. Nezaměstnanost mladých lidí je třeba řešit komplexně prostřednictvím celkové strategie zaměřené na zaměstnanost mladých. Součástí tohoto řešení jsou investice do odvětví, která mohou vytvářet kvalitní pracovní příležitosti pro mladé lidi, a vybavení nezbytných institucí, jako jsou služby na podporu mladých lidí, poskytovatelé vzdělání a odborné přípravy, mládežnické organizace a veřejné služby zaměstnanosti, prostředky, které jsou nezbytné k tomu, aby v plném rozsahu a konzistentním způsobem uskutečňovaly své národní prováděcí plány systému záruk pro mladé lidi. Součástí tohoto řešení je rovněž pohotové využívání zdrojů ze strany členských států. Dále musí být usnadněn přístup k finančním prostředkům pro ty, kdo se rozhodnou zahájit podnikání, a to prostřednictvím účinnějšího poskytování informací, snížení nadměrné byrokracie a možnosti převést několikaměsíční podporu v nezaměstnanosti na přímý počáteční finanční grant, který by bylo možné v souladu s vnitrostátními právními předpisy získat po předložení podnikatelského záměru.

Pozměňovací návrh 27
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 6 – odst. 2 a (nový)
Při navrhování a provádění opatření, která mají zabránit nezaměstnanosti, by členské státy měly zohledňovat místní a regionální rozdíly a spolupracovat s místními službami v oblasti zaměstnanosti.
Pozměňovací návrh 28
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 6 – odst. 3
Měly by být vyřešeny strukturální nedostatky v systémech vzdělávání a odborné přípravy v zájmu zajištění kvalitních výsledků vzdělávání a řešení problematiky předčasného ukončování školní docházky včetně jeho prevence. Členské státy by měly zvýšit úroveň dosaženého vzdělání a zvážit systémy duálního vzdělávání a zdokonalení odborné přípravy při současném rozšíření příležitostí pro uznávání dovedností získaných mimo formální vzdělávací systém.
Měly by být vyřešeny strukturální nedostatky v systémech vzdělávání a odborné přípravy v zájmu zajištění kvalitních výsledků vzdělávání, řešení a předcházení problému předčasného ukončování školní docházky a podpory komplexního a vysoce kvalitního vzdělávání již od nejzákladnějšího stupně. K tomu jsou zapotřebí flexibilní vzdělávací systémy zaměřené na praxi. Členské státy by měly ve spolupráci s místními a regionálními orgány zvýšit kvalitu úrovně dosaženého vzdělání tím, že vzdělání zpřístupní všem, měly by zavést a zlepšit systémy duálního vzdělávání přizpůsobené svým potřebám, a to zdokonalením odborné přípravy a stávajících rámců jako je Europass, a současně by měly tam, kde je to nutné, zaručit vhodnou rekvalifikaci dovedností a uznávání dovedností získaných mimo formální vzdělávací systém. Měly by být posíleny vazby mezi vzděláváním a trhem práce a současně by mělo být zaručeno, že vzdělání bude dostatečně rozsáhlé, aby lidem poskytovalo základ pro celoživotní zaměstnatelnost.
Pozměňovací návrh 29
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 6 – odst. 3 a (nový)
Členské státy by měly své systémy odborné přípravy více zaměřit na trh práce, a zajistit tak lepší přechod z odborné přípravy do zaměstnání. Zejména s ohledem na digitalizaci a v souvislosti s novými technologiemi mají zásadní význam tzv. zelená pracovní místa a zdravotnictví.
Pozměňovací návrh 30
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 6 – odst. 4
Měly by být odstraněny překážky omezující účast na trhu práce, zejména u žen, starších pracovníků, mladých lidí, osob se zdravotním postižením a legálních migrantů. Na trhu práce musí být zajištěna rovnost žen a mužů, včetně rovnocenného odměňování, jakož i přístup k finančně dostupnému kvalitnímu vzdělávání a péči pro děti v raném věku.
Je zapotřebí více omezit diskriminaci na trhu práce i v rámci přístupu na trh práce, zejména pokud jde o skupiny obyvatelstva, které se s diskriminací či vyloučením potýkají, jako jsou ženy, starší pracovníci, mladí lidé, osoby se zdravotním postižením a legální migranti. Na trhu práce musí být zajištěna rovnost žen a mužů, včetně rovnocenného odměňování, přístup k finančně dostupnému kvalitnímu vzdělávání a péči o děti v raném věku a flexibilita, která je nezbytná k předcházení případům vyloučení osob, které svou profesní dráhu přerušují v důsledku rodinných povinností, například osob pečujících o rodinu. V této souvislosti je zapotřebí, aby členské státy odblokovaly směrnici o zastoupení žen v radách společností.
Pozměňovací návrh 31
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 6 – odst. 4 a (nový)
V této souvislosti by členské státy měly zohlednit skutečnost, že podíl mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání či odborné přípravy (NEET), je u žen vyšší než u mužů a že tento fenomén ilustrovaný podílem NEET je v první řadě spjat s nárůstem nezaměstnanosti mládeže, ale také s nečinností, jež není spojena se vzděláváním.
Pozměňovací návrh 32
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 6 – odst. 5
Členské státy by měly plně využívat Evropského sociálního fondu a další podpory z fondů Unie s cílem zvýšit zaměstnanost a zlepšit sociální začlenění, vzdělávání a veřejnou správu.
Členské státy by měly plně, účinně a účelně využívat Evropského sociálního fondu a další podpory z fondů Unie za účelem boje proti chudobě, zvýšení kvalitní zaměstnanosti a zlepšení sociálního začlenění, vzdělávání, veřejné správy a veřejných služeb. Měl by být také aktivován Evropský fond pro strategické investice a jeho investiční platformy, aby se zajistilo vytváření kvalitních pracovních míst a aby pracovníci disponovali dovednostmi potřebnými pro přechod Unie na udržitelný model růstu.
Pozměňovací návrh 33
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 7 – odst. 1
Členské státy by měly snížit segmentaci trhu práce. Předpisy na ochranu zaměstnanosti a příslušné orgány by měly vytvořit vhodné prostředí pro nábor pracovníků a zároveň poskytnout odpovídající úroveň ochrany zaměstnanců a osob hledajících zaměstnání nebo osob zaměstnaných na dobu určitou či osob samostatně výdělečně činných s pracovní smlouvou. Mělo by být zajištěno vytváření kvalitních pracovních příležitostí z hlediska socioekonomického zabezpečení, příležitostí v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, pracovních podmínek (včetně zdraví a bezpečnosti) a rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem.
Potíráním zaměstnávání za nejistých podmínek, podzaměstnanosti, práce načerno a pracovních smluv bez stanovení pracovní doby by členské státy měly snížit segmentaci trhu práce. Předpisy na ochranu zaměstnanosti a příslušné orgány by měly vytvořit vhodné prostředí pro nábor pracovníků a zároveň poskytnout odpovídající úroveň ochrany zaměstnanců a osob hledajících zaměstnání nebo osob zaměstnaných na dobu určitou či osob se zkráceným pracovním úvazkem, s atypickými pracovními smlouvami nebo osob samostatně výdělečně činných s pracovní smlouvou, a to prostřednictvím aktivního zapojení sociálních partnerů a větší podpory kolektivního vyjednávání. Pro všechny by mělo být zajištěno vytváření kvalitních pracovních příležitostí z hlediska socioekonomického zabezpečení, stálosti, přiměřených mezd, pracovních práv, důstojných pracovních podmínek (včetně zdraví a bezpečnosti při práci), sociální ochrany, rovnosti mezi muži a ženami a příležitostí v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Z tohoto důvodu je nutné podporovat vstup mladých na pracovní trh, zanovuzačleňování dlouhodobě nezaměstnaných a rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a současně poskytovat pečovatelské služby za dostupné ceny a modernizovat organizaci práce. Napříč Unií by mělo být podporováno sbližování úrovně pracovních podmínek směrem vzhůru.
Pozměňovací návrh 34
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 7 – odst. 1 a (nový)
S cílem maximálně využít schopností lidí, podporovat jejich celoživotní rozvoj a prosazovat inovace stimulované zaměstnanci by měl přístup na trh práce usnadňovat podnikání, udržitelné vytváření pracovních míst ve všech odvětvích, včetně tzv. zelených pracovních míst, sociální péči a inovace.
Pozměňovací návrh 35
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 7 – odst. 2
Členské státy by měly více zapojit vnitrostátní parlamenty a sociální partnery do přípravy a provádění příslušných reforem a politik v souladu s vnitrostátní praxí a současně podporovat lepší fungování a účinnost sociálního dialogu na vnitrostátní úrovni.
Členské státy by měly více zapojit vnitrostátní parlamenty, sociální partnery, organizace občanské společnosti a regionální a místní organizace do přípravy a provádění příslušných reforem a politik v souladu se zásadou partnerství a vnitrostátní praxí a současně by měly posílit lepší fungování a účinnost sociálního dialogu na vnitrostátní úrovni, zvláště v zemích s velkými problémy spočívajícími v poklesu mezd, k němuž došlo v důsledku nedávné deregulace trhů práce a nedostatečné důraznosti při kolektivním vyjednávání.
Pozměňovací návrh 36
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 7 – odst. 3
Členské státy by měly posílit aktivní politiky na trhu práce tím, že rozšíří jejich zaměření, dosah, pokrytí a vzájemné působení s pasivními opatřeními. Tyto politiky by se měly zaměřit na zlepšení souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce a měly by podporovat udržitelný přechod na trhu práce, přičemž veřejné služby zaměstnanosti by měly poskytovat individualizovanou podporu a používat systémy na měření výkonnosti. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby jejich systémy sociální ochrany účinně aktivizovaly osoby, které se mohou účastnit trhu práce, a tuto účast jim umožnily, aby chránily osoby, jež jsou (dočasně) vyloučeny z trhu práce a/nebo se ho nemohou účastnit, a aby připravily jedince na možná rizika. Investováním do lidského kapitálu by členské státy měly podporovat inkluzivní trhy práce přístupné všem a rovněž by měly zavést účinná opatření proti diskriminaci.
Členské státy by měly zajistit základní kvalitativní normy aktivní politiky na trhu práce tím, že více konkretizují jejich zaměření, dosah, pokrytí a vzájemné působení s podpůrnými opatřeními, jako je sociální zabezpečení. Tyto politiky by se měly zaměřit na zlepšení přístupu na trh práce, posílení kolektivního vyjednávání a sociálního dialogu a měly by podporovat udržitelné přechody na trhu práce, přičemž vysoce kvalifikované veřejné služby zaměstnanosti by měly poskytovat individualizovanou podporu a používat systémy na měření výkonnosti. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby jejich systémy sociální ochrany účinně aktivizovaly osoby, které se mohou účastnit trhu práce, a tuto účast jim umožnily, aby chránily osoby, jež jsou (dočasně) vyloučeny z trhu práce a/nebo se ho nemohou účastnit, aby investováním do lidského kapitálu připravily jedince na možná rizika a měnící se hospodářské a sociální podmínky. Jako jedno z možných opatření na snížení chudoby by členské státy měly v souladu s vnitrostátními obvyklými postupy zavést minimální mzdu přiměřenou jejich konkrétní socioekonomické situaci. Členské státy by měly podporovat inkluzivní trhy práce přístupné všem a rovněž by měly zavést účinná opatření proti diskriminaci.
Pozměňovací návrh 37
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 7 – odst. 4
Je třeba zajistit mobilitu pracovníků s cílem plně využít potenciál evropského trhu práce, včetně posílení přenositelnosti důchodových nároků a uznávání kvalifikací. Členské státy by zároveň měly bránit zneužívání stávajících pravidel.
Je třeba zajistit mobilitu pracovníků jako jejich základní právo a možnost svobodné volby s cílem plně využít potenciál evropského trhu práce, včetně posílení přenositelnosti důchodových nároků, účinného uznávání kvalifikací a dovedností a odstranění byrokracie a dalších současných překážek. Členské státy by zároveň měly řešit problém jazykových bariér zlepšením systémů vzdělávání v této oblasti. Členské státy by rovněž měly náležitě využívat síť EURES s cílem stimulovat mobilitu pracovníků. Investice do regionů zažívajících odchod pracovních sil by měly být podporovány, aby zmírnily odliv mozků a povzbudily mobilní pracovníky k návratu.
Pozměňovací návrh 38
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 7 a (nový) – nadpis
Zlepšování kvality a výsledků systémů vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních
Pozměňovací návrh 39
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 7 a (nový)
Členské státy by měly stanovit jako prioritu přístup k péči a dostupnému kvalitním předškolnímu vzdělávání, jelikož oba tyto prvky představují důležitá podpůrná opatření pro aktéry na trhu práce a přispívají k celkovému zvyšování míry zaměstnanosti, zatímco ovšem posilují také odpovědnost jednotlivců. Členské státy by měly zavést komplexní politiky a investice, které jsou potřebné za účelem posílení podpory rodin a rodičů a opatření umožňujících rodičům sladění pracovního a soukromého života, což přispěje k zamezení předčasnému ukončování školní docházky a ke zlepšení příležitostí mladých lidí na trhu práce.
Pozměňovací návrh 40
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 8 – nadpis
Zajištění spravedlnosti, boj s chudobou a prosazování rovných příležitostí
Zajištění sociální spravedlnosti, boj s chudobou a prosazování rovných příležitostí
Pozměňovací návrh 41
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 8 – odst. 1
Členské státy by měly modernizovat své systémy sociální ochrany, aby poskytovaly efektivní, účinnou a přiměřenou ochranu ve všech fázích života jednotlivce a přitom zajišťovaly spravedlnost a řešily nerovnosti. Sociální politiky je třeba zjednodušit, lépe zaměřit a doplnit dostupnou a kvalitní péčí o děti a vzděláním, odbornou přípravou a pomocí v pracovních záležitostech, příspěvky na bydlení a dostupnou zdravotní péčí, přístupem k základním službám, jako je bankovní účet a internet, a je třeba přijímat opatření na prevenci předčasného ukončování školní docházky a boj proti sociálnímu vyloučení.
Členské státy by měly ve spolupráci s místními a regionálními orgány zlepšit své systémy sociální ochrany tím, že zabezpečí základní úroveň poskytování účinné, účelné a udržitelné ochrany ve všech fázích života jednotlivce a přitom zajistí důstojný život, solidaritu, přístup k sociální ochraně, plné respektování sociálních práv, spravedlnost a řešení nerovností a zaručí začleňování v zájmu vymýcení chudoby, a to obzvláště u osob, které jsou vyloučeny z trhu práce, a ohroženějších skupin. Sociální politiky je třeba zjednodušit, lépe zaměřit, dodat jim ambicióznější rozměr a doplnit dostupnou a kvalitní péčí o děti a vzděláním, účinnou odbornou přípravou a pomocí v pracovních záležitostech, příspěvky na bydlení a všem dostupnou zdravotní péčí vysoké kvality, přístupem k základním službám, jako jsou bankovní účty a internet, a je třeba přijímat opatření na prevenci předčasného ukončování školní docházky a boj proti krajním podobám chudoby, sociálnímu vyloučení a v obecnější rovině proti všem formám chudoby. Obzvláště je třeba rázně řešit problém dětské chudoby.
Pozměňovací návrh 42
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 8 – odst. 2
Za tímto účelem by se měly používat různé nástroje, které se budou navzájem doplňovat, včetně aktivace pracovní síly, podpůrných služeb a podpory příjmů zaměřených na individuální potřeby. Systémy sociální ochrany by měly být koncipovány tak, aby usnadňovaly zahrnutí všech oprávněných osob, podporovaly investice do lidského kapitálu a pomáhaly zabránit chudobě, snižovat ji a chránit proti ní.
Za tímto účelem by se měly používat různé nástroje, které se budou navzájem doplňovat, včetně aktivace pracovní síly, podpůrných služeb a podpory příjmů zaměřených na individuální potřeby. V tomto ohledu určí každý členský stát v souladu s obvyklými vnitrostátními postupy a s ohledem na svou konkrétní socioekonomickou situaci výši minimálního příjmu. Systémy sociální ochrany by měly být koncipovány tak, aby usnadňovaly přístup, zahrnovaly na nediskriminačním základě všechny osoby, podporovaly investice do lidského kapitálu a pomáhaly zabránit chudobě, snižovat ji a chránit před a sociálním vyloučením, jakož i před ostatním nebezpečím, jako jsou zdravotní potíže nebo ztráta zaměstnání. Zvláštní pozornost by měla být věnována dětem, které trpí chudobou v důsledku dlouhodobé nezaměstnanosti svých rodičů.
Pozměňovací návrh 43
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 8 – odst. 3
Důchodové systémy by měly být reformovány, aby se zajistila jejich udržitelnost a přiměřenost pro muže a ženy v kontextu prodlužující se délky života a demografických změn, mimo jiné přizpůsobením zákonného věku odchodu do důchodu střední délce života, zvýšením skutečné věkové hranice pro odchod do důchodu a rozvojem doplňkového důchodového spoření.
Důchodové systémy by měly být strukturovány tak, aby posílením různých důchodových režimů v zájmu zajištění důstojného důchodového příjmu, který bude minimálně nad hranicí chudoby, byla zajištěna udržitelnost důchodových systémů, jejich bezpečnost a přiměřenost pro muže a ženy. Důchodové systémy by měly zajistit konsolidaci, další rozvoj a zlepšení tří pilířů systémů důchodového spoření. Přizpůsobení věku odchodu do důchodu střední délce života je jediný způsob, jak čelit výzvám, jež představuje stárnutí. V reformách důchodových systémů by se měly mimo jiné odrážet tendence vývoje na trhu práce, porodnost, demografická situace, zdravotní stav obyvatelstva a prosperita země, pracovní podmínky a poměr ekonomické závislosti. Nejlepší cestou, jak řešit problém stárnutí, je navýšit celkovou míru zaměstnanosti a zároveň stavět na sociálních investicích do aktivního stárnutí.
Pozměňovací návrh 44
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 8 – odst. 4
Členské státy by měly zlepšit přístupnost, efektivnost a účinnost systémů zdravotní a dlouhodobé péče při současném zachování fiskální udržitelnosti.
Členské státy by měly zlepšit kvalitu, finanční dostupnost, přístupnost, efektivnost a účinnost systémů zdravotní a dlouhodobé péče a sociálních služeb spolu s důstojnými pracovními podmínkami v dotčených odvětvích při současném zachování finanční udržitelnosti těchto systémů prostřednictvím zlepšení solidárního financování.
Pozměňovací návrh 45
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 8 – odst. 4 a (nový)
Členské státy by měly plně využít Evropský sociální fond a podporu z dalších fondů Unie za účelem boje proti chudobě, sociálnímu vyloučení a diskriminaci, zlepšení přístupnosti pro lidi se zdravotním postižením, a to v zájmu prosazování rovnosti mezi muži a ženami a zkvalitnění veřejné správy.
Pozměňovací návrh 46
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 8 – odst. 4 b (nový)
Hlavním cílem strategie Evropa 2020, na jehož základě členské státy stanoví s ohledem na svou příslušnou výchozí pozici a specifické podmínky vlastní vnitrostátní cíle, je zvýšit do roku 2020 zaměstnanost žen a mužů ve věku od 20 do 64 let na 75 %; snížit míru předčasného ukončování školní docházky na méně než 10 %; zvýšit podíl osob ve věku od 30 do 34 let s dokončeným terciárním nebo srovnatelným vzděláním na nejméně 40 % a podporovat sociální začlenění, zejména snižováním chudoby s cílem zbavit alespoň 20 milionů lidí rizika chudoby nebo vyloučení1a.
__________________
1aTato populace je definována jako počet osob, které jsou ohroženy chudobou a sociálním vyloučením na základě tří ukazatelů (ohrožení chudobou; materiální deprivace; domácnost bez zaměstnané osoby), což členským státům umožňuje stanovit si své vnitrostátní cíle na základě nejvhodnějších ukazatelů a s ohledem na své vnitrostátní podmínky a priority.

Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost EGF/2015/001 FI/Broadcom, Finsko
PDF 424kWORD 84k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2015 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 13 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (žádost EGF/2015/001 FI/Broadcom, Finsko) (COM(2015)0232 – C8-0135/2015 – 2015/2125(BUD))
P8_TA(2015)0262A8-0210/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2015)0232 – C8-0135/2015),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006(1) (dále jen "nařízení EFG"),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3) (IID ze dne 2. prosince 2013), a zejména na bod 13 uvedené dohody,

–  s ohledem na třístranné rozhovory podle bodu 13 IID ze dne 2. prosince 2013,

–  s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

–  s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0210/2015),

A.  vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje, aby mohla poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky významných změn ve struktuře světového obchodu nebo v důsledku celosvětové finanční a hospodářskou krize, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce;

B.  vzhledem k tomu, že finanční pomoc Unie propuštěným pracovníkům by měla být dynamická a měla by být uvolněna co nejrychleji a nejúčinněji v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na IID ze dne 2. prosince 2013 ve vztahu k přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG);

C.  vzhledem k tomu, že přijetí nařízení o EFG je výsledkem dohody mezi Evropským parlamentem a Radou ohledně opětovného zavedení kritéria pro uvolňování prostředků v souvislosti s krizí, zvýšení finančního příspěvku Unie na 60 % celkových odhadovaných nákladů na navrhovaná opatření, zefektivnění postupu Komise, Evropského parlamentu a Rady při vyřizování žádostí o příspěvek z EFG tak, že se zkrátí doba jejich posouzení a schvalování, dále rozšíření způsobilých akcí a příjemců tím, že mezi ně budou zahrnuty i osoby samostatně výdělečně činné a mladí lidé, a financování pobídek k zakládání vlastních podniků;

D.  vzhledem k tomu, že Finsko předložilo žádost EFG/2015/001 FI/Broadcom o finanční příspěvek z EFG v souvislosti s propuštěním 568 zaměstnanců společnosti Broadcom Communications Finland, která působí v hospodářském odvětví klasifikace NACE Revize 2 oddíl 46 („velkoobchod, kromě motorových vozidel a motocyklů“)(4), a u dvou dodavatelů či výrobců, kteří jsou odběrateli uvedeného podniku;

E.  vzhledem k tomu, že žádost splňuje kritéria pro pomoc stanovená v nařízení o EFG;

1.  souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG jsou splněny, a Finsko má proto podle uvedeného nařízení nárok na finanční příspěvek ve výši 1 365 000 EUR;

2.  bere na vědomí, že finské orgány předložily žádost o finanční příspěvek z EFG dne 30. ledna 2015 a že posouzení této žádosti Komise zveřejnila dne 2. června 2015; vítá rychlé posouzení žádosti, které trvalo méně než pět měsíců;

3.  připomíná, že po roce 2000 počet pracovníků ve finských dceřiných společnostech na všech kontinentech vzrostl, dokud se v roce 2004 nestala největším zaměstnavatelem v elektronickém a elektrotechnickém průmyslu Asie a počty zaměstnanců v Evropě nezačaly klesat; je toho názoru, že propouštění ve společnosti Broadcom částečně souvisí s tímto trendem, který má vliv na celý finský elektronický průmysl a který vyvrcholil v roce 2011, kdy společnost Nokia oznámila rozsáhlé propouštění; dochází však k závěru, že tyto události do značné míry souvisejí s významnými změnami ve struktuře světového obchodu způsobenými globalizací;

4.  poukazuje na skutečnost, že toto propouštění bude nadále zhoršovat situaci v oblasti nezaměstnanosti zvláště v regionu Severní Ostrobotnie (část regionu FI1A úrovně NUTS 2(5)), kde bylo propuštěno 424 z 568 pracovníků; poznamenává, že v tomto regionu je míra nezaměstnanosti trvale o několik procent vyšší než celostátní průměr; bere na vědomí, že v srpnu 2014 činila celostátní míra nezaměstnanosti 12,2 %, zatímco v Severní Ostrobotnii dosahovala 14,1 % a v nejvíce postiženém městě Oulu 16,1 %, přičemž tento region byl významně zasažen rozsáhlým propouštěním zaměstnanců společnosti Nokia od roku 2011;

5.  považuje průzkumy a návštěvy podniků za akce, které mohou být přínosné nejen pro propuštěné pracovníky, jichž se tato žádost týká, ale mohou přispět i k vytváření povědomí o otázkách zaměstnanosti v tomto odvětví v souvislosti s budoucím propouštěním; konstatuje, že tyto konkrétní akce představují pokračování podobného opatření, které bylo uskutečněno během jednoho z předchozích případů čerpání prostředků z EFG ve Finsku (EGF/2013/001 FI/Nokia);

6.  poznamenává, že do dnešního dne byla v oblasti „velkoobchodu, kromě motorových vozidel a motocyklů“ podána ještě jedna žádost o příspěvek z EFG (EGF/2010/012 NL/Noord Holland ICT), která se rovněž zakládá na kritériu globalizace;

7.  s uspokojením bere na vědomí rozhodnutí finských orgánů zahájit dne 11. srpna 2014 – tedy se značným předstihem před konečným rozhodnutím a podáním žádosti o finanční podporu navrženého koordinovaného balíčku opatření z EFG – poskytování individualizovaných služeb s cílem urychleně nabídnout pracovníkům pomoc;

8.  poukazuje na skutečnost, že Finsko plánuje zavést tři druhy opatření pro propuštěné pracovníky, jichž se tato žádost týká: i) pomoc při přechodu na nové pracovní místo, ii) pomoc při zahájení samostatné podnikatelské činnosti a iii) poskytnutí odborné přípravy nebo vzdělávání;

9.  bere na vědomí, že finské orgány plánují použít 17,46 % všech nákladů na příspěvky a pobídky v podobě dotací na mzdy (jako součást platu v rámci každého pracovněprávního vztahu navázaného s pracovníkem, jemuž je pomoc určena) a příspěvků na náklady spojené s cestou, přespáním a stěhováním, což představuje polovinu nejvyšší povolené částky 35 % všech nákladů na takováto opatření;

10.  vítá postupy, kterými se finské orgány řídily v případě konzultací s cílovými příjemci pomoci nebo jejich zástupci, se sociálními partnery a s místními a regionálními orgány;

11.  připomíná, že je důležité zlepšit zaměstnatelnost všech pracovníků vhodnou odbornou přípravou a uznáním dovedností a schopností získaných během jejich profesní dráhy; očekává, že odborná příprava, která je nabízena v rámci koordinovaného balíčku, bude přizpůsobena nejen potřebám propuštěných pracovníků, ale i stávajícímu podnikatelskému prostředí;

12.  připomíná, že v souladu s článkem 7 nařízení o EFG by měla podoba koordinovaného balíčku individualizovaných služeb předjímat budoucí perspektivy trhu práce a požadované dovednosti a měla by být v souladu s přechodem k udržitelnému hospodářství účinně využívajícímu zdroje;

13.  vítá skutečnost, že navrhované zásahy financované z EFG se doplňují s ostatními činnostmi financovanými z vnitrostátních nebo unijních fondů;

14.  konstatuje, že informace poskytnuté o koordinovaném balíčku individualizovaných služeb, které mají být financovány z EFG, obsahují údaje o tom, nakolik tyto služby doplňují akce financované ze strukturálních fondů; zdůrazňuje, že finské orgány potvrdily, že na způsobilé akce není čerpána podpora z jiných finančních nástrojů Unie; znovu žádá Komisi, aby do svých výročních zpráv zařazovala také srovnávací hodnocení těchto údajů, aby se zajistilo plné dodržování stávajících předpisů a aby nedocházelo ke zdvojování služeb financovaných z prostředků Unie;

15.  oceňuje, že Komise v návaznosti na žádost Parlamentu o rychlejší uvolňování prostředků zavedla zdokonalený postup; bere na vědomí časový tlak vyplývající z nového harmonogramu a jeho potenciální dopad na účinnost posuzování případu;

16.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

17.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

18.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (žádost Finska – EGF/2015/001 FI/Broadcom)

(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí (EU) 2015/1477.)

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(4) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).
(5) Nařízení Komise (EU) č. 1046/2012 ze dne 8. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS), pokud jde o předání časových řad nového regionálního rozdělení (Úř. věst. L 310, 9.11.2012, s. 34).


Rozpočet na rok 2016 – mandát pro třístranná jednání
PDF 1448kWORD 17591k
Usnesení
Příloha
Příloha
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2015 o mandátu pro třístranná jednání o návrhu rozpočtu na rozpočtový rok 2016 (2015/2074(BUD))
P8_TA(2015)0263A8-0217/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 312 a 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, který Komise přijala dne 24. června 2015 (COM(2015)0300),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(1),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2015 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2016, oddíl III – Komise(4),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 17. února 2015 o rozpočtových směrech na rok 2016,

–  s ohledem na hlavu II kapitolu 8 jednacího řádu,

–  s ohledem na dopisy Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro ústavní záležitosti,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0217/2015),

Návrh rozpočtu na rok 2016: dodržení závazků a priorit financování

1.  připomíná, že ve svém výše uvedeném usnesení ze dne 11. března 2015 učinil Parlament těžištěm svých priorit pro rozpočet na rok 2016 vytváření důstojných a kvalitních pracovních míst a rozvoj podniků a podnikání pro inteligentní a udržitelný růst v rámci celé Unie, který podporuje začlenění, společně s vnitřní a vnější solidaritou v rámci bezpečné Evropy; opakuje, že Parlament je pevně odhodlán dodržet právní i politické závazky, a znovu vyzývá orgány a instituce, aby naplnily své sliby;

2.  zdůrazňuje v této souvislosti skutečnost, že víceletý finanční rámec (VFR) na období 2014–2020 stanovil stropy pro všechny okruhy, stanovil však také uplatňování zvláštní a maximální možné flexibility, aby Unie mohla plnit své závazky, a stanovil zvláštní nástroje, které umožní Unii reagovat na zvláštní nepředvídané okolnosti nebo financovat jasně vymezené výdaje nad rámec stanovených stropů;

3.  vítá skutečnost, že Komisí předložený návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016 posiluje výše uvedené priority a navrhuje zvýšit podporu EU programům zaměřeným na investice, znalosti, pracovní místa a růst, a zejména programu Erasmus+, kterým je symbolem mobility; je přesvědčen, že návrh rozpočtu na rok 2016 je vítaným krokem ve snaze pomoci členským státům úspěšně čelit strukturálním problémům, zejména ztrátě konkurenceschopnosti; je spokojen s tím, že kromě oprávněně očekávaných zvýšení v různých položkách okruhu 3 (Bezpečnost a občanství) a okruhu 4 (Globální Evropa) se Komise chopila výzvy reagovat na nejnovější události, jakými jsou krize na Ukrajině, v Sýrii a ve Středomoří, a chce vyhovět potřebám EU a členských států v oblasti bezpečnosti a migrace a ukázat silnou politickou vůli v oblasti vnější činnosti a rozpočtový závazek vůči zemím původu a tranzitu;

4.  vítá skutečnost, že je do návrhu rozpočtu na rok 2016 zahrnut Evropský fond pro strategické investice (EFSI), a zejména že chce k získání prostředků potřebných k pokrytí části výdajů nutných k financování záručního fondu EFSI ve výši 8 miliard EUR využít celkové rozpětí pro závazky a nespoléhat pouze na škrty u programu Horizont 2020 a u Nástroje pro propojení Evropy; zdůrazňuje, že Parlament se snažil co nejvíce minimalizovat dopad na tyto dva programy a že dohoda, k níž dospěli spolutvůrci právních předpisů, snižuje tyto škrty celkově o další 1 miliardu EUR – ušetřen byl mj. základní výzkum; očekává, že se konečná dohoda o financování fondu EFSI promítne do rozpočtu na rok 2016 co nejdříve formou návrhu na změnu;

5.  připomíná však, že rozhodnutí o výši ročních prostředků, která bude schválena pro ustavení záručního fondu EFSI, učiní až rozpočtový orgán v průběhu ročního rozpočtového procesu; je odhodlán v rámci toho ještě více kompenzovat škrty, k nimž má dojít u programu Horizont 2020 a u Nástroje pro propojení Evropy a které jsou i nadále výrazné, s cílem umožnit těmto programům plně dosáhnout svých cílů, které byly dohodnuty teprve přede dvěma lety při jednáních o právních základech těchto dvou nástrojů; má v úmyslu důkladně prozkoumat, zda by tyto škrty měly být soustředěny do roků 2016–2018, jak navrhuje Komise, nebo ještě více rozloženy i na roky 2019–2020, čímž by bylo možno minimalizovat dopad na tyto programy;

6.  lituje toho, že u programu pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (COSME) dochází v roce 2016 oproti roku 2015 k nominálnímu škrtu v prostředcích na závazky; upozorňuje na to, že toto snížení prostředků by bylo velmi negativním signálem v době, kdy je potenciál malých a středních podniků jako inovátorů a tvůrců pracovních míst velice zapotřebí, aby se podařilo stimulovat hospodářské oživení v EU, snížit propad investic a přispět k budoucí prosperitě Unie; připomíná, že podpora podnikání, zlepšení konkurenceschopnosti podniků z Unie, včetně sociálních podniků, a jejich přístupu na trhy a zlepšení přístupu k financování pro malé a střední podniky, které výrazně přispívají k ekonomice a konkurenceschopnosti Evropy, jsou prioritami, na nichž se všechny orgány jednoznačně shodují a které byly důvodem předběžného poskytnutí a zvýšení prostředků na program COSME v posledních dvou letech, a to s přihlédnutím k vysoké míře čerpání prostředků u tohoto programu; hodlá proto zajistit, aby se tento program vyvíjel v roce 2016 pozitivně;

7.  znovu vyjadřuje své znepokojení nad výší prostředků pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI), která je klíčovým nástroje boje proti nezaměstnanosti mladých v Unii, jenž je jednou z nejvyšších priorit pro všechny, kteří v Evropě přijímají rozhodnutí; poznamenává, že zvýšený příděl prostředků na iniciativu YEI byl s předstihem zapsán do rozpočtu v roce 2014 a v roce 2015; lituje toho, že pro rok 2016 nejsou navrženy žádné nové prostředky na závazky; připomíná, že ve VFR bylo stanoveno celkové rozpětí pro závazky, které má být od roku 2016 k dispozici na cíle politik týkající se růstu a zaměstnanosti, zejména nezaměstnanosti mladých, nad rámec stanovených stropů; připomíná, že následně bylo v nařízení o Evropském sociálním fondu stanoveno, že zdroje na iniciativu YEI je možné navýšit pro roky 2016 až 2020 v rámci rozpočtového procesu; žádá proto, aby Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí pokračovala tak, že k jejímu financování budou využity veškeré možnosti flexibility obsažené ve VFR, a má v úmyslu zajistit, aby byly v rozpočtu na rok 2016 zapsány potřebné částky;

8.  konstatuje, že díky včasné dohodě na novém rozplánování prostředků na závazky ve sdíleném řízení v rámci VFR na období 2014–2020 z důvodu pozdního přijetí příslušných předpisů a programů Komise zapsala do svého návrhu rozpočtu na rok 2016 (v okruzích 2 a 3) částku 4,5 miliardy EUR v prostředcích na závazky, které nebylo možno vyčerpat v roce 2014; připomíná, že opravný rozpočet č. 1/2015 již umožnil převod částky ve výši 16,5 miliardy EUR z roku 2014 do roku 2015 v okruzích 1b, 2 a 3; zdůrazňuje, že se v tomto případě ovšem jedná o pouhé převody prostředků, které již byly schváleny pro rok 2014, a při srovnávání by tedy měly být odečteny, budeme-li si klást otázku, jak se mění rozpočet na roku 2016 oproti rozpočtu na rok 2015; poukazuje proto na to, že příslušné programy již ale mají v návrhu rozpočtu na rok 2016 zvýšené prostředky na závazky;

9.  je znepokojen tím, že rozjezd nových programů v rámci VFR na období 2014–2020 byl pomalejší, než se plánovalo, a to v důsledku pozdního schválení právních základů a operačních programů a také nedostatku prostředků na platby v roce 2014; má v úmyslu prozkoumat, zda požadované prostředky na závazky a prostředky na platby skutečně umožní, aby tyto nové programy dosáhly plného tempa čerpání; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly veškerá potřebná opatření, aby dohnaly zpoždění při provádění programů;

10.  konstatuje, že návrh rozpočtu EU na rok 2016 činí 153,5 miliardy EUR v prostředcích na závazky (včetně prostředků ve výši 4,5 miliardy přesunutých z roku 2014) a 143,5 miliardy EUR v prostředcích na platby; poukazuje na to, že nebereme-li v úvahu přesuny prostředků v letech 2015 a 2016, odpovídá tato výše 2,4% zvýšení prostředků na závazky a 1,6% zvýšení u prostředků na platby oproti rozpočtu na rok 2015; zdůrazňuje, že tato celková mírná zvýšení, která jsou v intencích VFR a odpovídají míře inflace, nejsou reálně téměř žádným zvýšením, což podtrhuje důležitost efektivního a účinného vynakládání výdajů;

11.  zdůrazňuje, že Komise ponechává pod stropy VFR rozpětí ve výši 2,2 miliardy EUR v prostředcích na závazky (z toho je částka 1,2 miliardy EUR v okruhu 2) a 1,6 miliardy EUR v prostředcích na platby; připomíná, že zbývající rozpětí u závazků a plateb a také nevyplacené prostředky na platby plynou do celkových rozpětí, která mohou být využita v následujících letech, vznikne-li potřeba je použít; poznamenává, že celkové rozpětí pro závazky je nyní poprvé k dispozici a že jeho část bude použita pro EFSI; v zásadě vítá navrhované využití nástroje pružnosti pro jasně vymezené výdaje v rámci nových iniciativ EU v oblasti azylu a migrace, které nemohou být financovány v rámci okruhu 3; má v úmyslu využít část zbývajících rozpětí a příslušných flexibilních možností, která skýtá VFR, k posílení klíčových priorit;

Platby: obnovení důvěry

12.  připomíná, že nedostatek prostředků na platby, především v důsledku příliš nízké výše stropů pro prostředky na platby a nedostatečných prostředků na platby zapsaných do rozpočtu, bezprecedentním způsobem kulminoval v roce 2014 a je palčivým problémem i v roce 2015; obává se, že tento stav bude i nadále ohrožovat řádné provádění nových programů v rámci VFR na období 2014–2020 a budou trestáni příjemci prostředků, zejména místní, regionální a vnitrostátní orgány, které čelí ekonomickým a sociálním tlakům; podporuje sice aktivní správu prostředků na platby, o kterou se snaží Komise, je však znepokojen odkládáním výzev k předkládání návrhů, snížením předběžného financování a opožděnými platbami, což může být v konečném důsledku na újmu dosahování cílů hospodářské, sociální a územní soudržnosti; opakuje, že je znepokojen škrty ad hoc u prostředků na platby, které provádí Rada ve svém čtení ročních rozpočtů, a to i u programů pro konkurenceschopnost, růst a pracovní místa v okruhu 1a; žádá Komisi, aby nejpozději do 31. března 2016 vypracovala zprávu o dopadech opoždění plateb z Unie v období 2013–2015 na příjemce a o důsledcích pro provádění programů;

13.  vítá skutečnost, že návrh rozpočtu EU odráží společné prohlášení o platebním plánu na roky 2015–2016, na kterém se dohodly Parlament, Rada a Komise poté, co se všechny shodly na kritičnosti situace a zavázaly se, že sníží objem neuhrazených faktur; připomíná, že podle článku 310 Smlouvy o fungování EU musí být rozpočet EU vyrovnaný co do příjmů a výdajů; konstatuje, že podle odhadů Komise by prostředky na platby požadované v návrhu rozpočtu snížily objem neuhrazených faktur na udržitelnou úroveň přibližně 2 miliard EUR; zavazuje se proto, že bude plně podporovat návrh Komise, a očekává, že Rada dodrží v tomto směru své závazky;

14.  zdůrazňuje, že Parlament, Rada a Komise se zavázaly, že v budoucnu zamezí nárůstu neúnosného objemu neuhrazených žádostí o platby na konci roku, přičemž budou plně respektovat a uplatňovat dohody, kterých dosáhly v rámci víceletého finančního rámce a ročních rozpočtových procesů; opakuje, že v tomto směru je třeba bedlivě a aktivně sledovat, jak se situace s těmito neuhrazenými žádostmi vyvíjí; opakuje, že je znepokojen tím, že specifika platebních cyklů vyvíjejí další tlak na výši prostředků na platby, zejména na konci VFR; připomíná Komisi její závazek, obsažený ve společném prohlášení o platebním plánu, vyvinout nástroje pro střednědobé a dlouhodobé prognózy a vytvořit systém včasného varování, s cílem předložit tyto první prognózy vývoje plateb v červenci, aby mohl rozpočtový orgán v budoucnu činit dostatečně informovaná rozhodnutí;

15.  vítá skutečnost, že těžiště v rámci celkových prostředků na platby se konečně výrazně přesouvá od dokončení programů z uplynulého období 2007–2013 k provádění nových programů z období 2014–2020; zdůrazňuje však, že výše prostředků na platby v návrhu rozpočtu na rok 2016, zejména v okruhu 1b, je ve srovnání s výší prostředků na závazky nízká, což s sebou nese riziko, že dojde k podobnému nahromadění velkého objemu neuhrazených žádostí o platby na konci současného VFR; táže se proto, do jaké míry je tato skutečnost v souladu s dlouhodobou perspektivou platebního plánu;

Podokruh 1a – Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

16.  konstatuje, že ve srovnání s rokem 2015 znamená návrh Komise na rok 2016 zvýšení prostředků na závazky v podokruhu 1a o 6,1 % na 18,6 miliardy EUR; poukazuje na to, že toto zvýšení prostředků na závazky je v převážné míře důsledkem začlenění EFSI do rozpočtu a zvýšení prostředků pro program Erasmus+ a nástroj pro propojení Evropy a v menší míře zvýšení u programů Cla a Fiscalis a u programu boje proti podvodům a u programu pro zaměstnanost a sociální inovace; bude věnovat zvláštní pozornost snižování nerovností mezi učňovským školstvím a vysokoškolským vzděláváním v Evropě, zejména tak, že zajistí rovný přístup k mobilitě;

17.  lituje však snížení prostředků na rozsáhlé infrastrukturní projekty a na programy Horizont 2020 a COSME a také pomalejšího postupu u nástroje pro propojení Evropy v oblasti dopravy, a to v důsledku přesunu části prostředků do EFSI; připomíná, že původní návrh Komise týkající se fondu EFSI by měl za důsledek snížení prostředků u programu Horizont 2020 v roce 2016 o 170 milionů EUR oproti roku 2015, což by bylo rozporuplným signálem u programu, který je obecně vnímán jako stěžejní priorita v rámci současného VFR; vyjadřuje politování nad velmi negativními dopady tohoto přesunu na financování výzkumu, mj. v oblastech energetiky, malých a středních podniků, klimatu a životního prostředí, společenských věd a vědy ve společnosti; zavazuje se, že se vynasnaží ještě více kompenzovat navržená snížení u těchto programů navýšením jejich prostředků během rozpočtového procesu, a to využitím rozpětí ve výši 200 milionů EUR, které je stále k dispozici pod stropem okruhu 1a; zdůrazňuje, že financování investic, výzkumu, vývoj a inovací by se mělo zaměřovat na oblasti, v nichž lze dosáhnout nejvyšší přidané hodnoty, jako je například zvyšování energetické účinnosti, IKT, granty na základní výzkum a nízkouhlíkové technologie a technologie zaměřené na obnovitelné zdroje energie;

18.  opakuje, že podporuje program ITER a je odhodlán pro něj zajistit odpovídající financování; je však znepokojen tím, že vzhledem k tomu, že se předpokládá, že revidovaný harmonogram a finanční plán projektu ITER bude předložen v listopadu 2015, nebude mít rozpočtový orgán možnost zohlednit tyto nové informace v rámci ročního rozpočtového procesu pro rok 2016; kromě toho naléhavě vyzývá ITER a jeho společný podnik EU pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy, aby neprodleně předložily požadované zprávy v souvislosti s udělením absolutoria za rok 2013 a by provedly opatření v návaznosti na příslušná doporučení Parlamentu;

19.  zdůrazňuje, že tím, že v minulých letech byly do rozpočtu zapsány prostředky na platby v nedostatečné výši, se ještě zvýšil rozdíl mezi prostředky na závazky a na platby u několika programů v okruhu 1a, což přispělo k prudkému nárůstu nezaplacených závazků (RAL) ve srovnání s ostatními okruhy; je znepokojen tím, že Komise musela snížit částku předběžného financování a odložit podepsání smluv; konstatuje například, že u programu Horizont 2020 Komise odhaduje, že „při normálním předpokládaném průběhu provádění programu bez omezení u prostředků na závazky by bylo do konce roku 2014 vyčerpáno o 1 miliardu více prostředků“; i když vítá snahu Komise udržet situaci ve věci plateb pod kontrolou, opakuje, že v žádném případě nepřistoupí na to, aby bylo zpomalení programů na období 2014–2020 bráno jako jedna z možností řešení problému nedostatku prostředků na platby;

20.  vítá proto zvýšení prostředků na platby oproti roku 2015 o 11,4 % až na 17,5 miliardy EUR a zvýšení poměru prostředků na závazky vůči prostředkům na platby pro rok 2016; konstatuje zejména, že u několika programů (Copernicus, Erasmus+, Horizont 2020, nástroj pro propojení Evropy – doprava, jaderná bezpečnost a vyřazování jaderných elektráren z provozu) prostředky na platby převyšují prostředky na závazky;

Podokruh 1b — Hospodářská, sociální a územní soudržnost

21.  bere na vědomí navrhované prostředky na závazky ve výši 50,8 miliardy EUR (+3,2 % oproti roku 2015, bez zohlednění přesunu prostředků) a prostředky na platby ve výši 49,1 miliardy EUR (–4 %) v podokruhu 1b, přičemž je pod stropem pro závazky ponecháno malé rozpětí ve výši 15,3 milionu EUR; připomíná, že politika soudržnosti je hlavní investiční politikou EU, která má za cíl snižovat rozdíly mezi evropskými regiony posilováním hospodářské, sociální a územní soudržnosti; zdůrazňuje, že nástroje jako ESF, EFRR, Fond soudržnosti nebo iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí jsou účinnými nástroji při snaze o konvergenci, snižování rozdílů v rozvinutosti a podpoře vytváření kvalitních a dlouhodobých pracovních míst; zdůrazňuje klíčovou úlohu politiky soudržnosti EU při dosahování cílů strategie Evropa 2020;

22.  upozorňuje na to, že 44 % prostředků na platby navrhovaných pro rok 2016 pokrývá neuhrazené žádosti o platby za předchozí programová období, takže na zahájení nových programů v oblasti politiky soudržnosti na období 2014–2020 zbývá pouze 26,8 miliardy EUR; domnívá se, že navrhovaná výše prostředků na platby je tudíž naprostým minimem nezbytně nutným v tomto podokruhu;

23.  připomíná, že v rozpočtu na rok 2016 je zapotřebí částka ve výši 21,6 miliardy EUR ke snížení objemu neuhrazených žádostí o platby v souvislosti s programy v oblasti politiky soudržnosti za období 2007–2013 z 24,7 miliardy EUR na konci roku 2014 a 20 miliard EUR na konci roku 2015 na zhruba 2 miliardy EUR do konce roku 2016, jak je popsáno ve vyhodnocení Komise připojeném ke společnému prohlášení o platebním plánu na období 2015–2016; naléhavě požaduje, aby již v budoucnu nedošlo k podobnému „abnormálnímu“ nahromadění neuhrazených faktur, aby nebyla ohrožena důvěryhodnost EU;

24.  kromě své výzvy k pokračování iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí zdůrazňuje, že je nyní zásadní efektivně a účinně zrychlit její provádění v členských státech; podněcuje členské státy a Komisi k přijetí všech potřebných opatření k tomu, aby byly prioritně uvedeny do provozu systémy záruk pro mladé lidi v členských státech, v relevantních případech se zohledněním doporučení, které dal Evropský účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 3/2015; opakuje, že nedávno schválené zvýšení míry předběžného financování na 30 %, které Parlament rozhodně podporoval, je podmíněno tím, aby členské státy urychleně předkládaly průběžné žádosti o platbu do jednoho roku, což by se mělo realizovat v roce 2016; trvá na tom, aby zvýšení předběžného financování u iniciativy YEI negativně neovlivňovalo provádění jiných součástí ESF;

Okruh 2 – Udržitelný růst: přírodní zdroje

25.  bere na vědomí navrhované prostředky na závazky ve výši 63,1 miliardy EUR (–0,1 % oproti roku 2015, bez zohlednění přesunu prostředků) a prostředky na platby ve výši 55,9 miliardy EUR (–0,2 %) v okruhu 2, přičemž je pod stropem pro závazky ponecháno rozpětí ve výši 1,2 miliardy EUR a pod dílčím stropem pro Evropský zemědělský záruční fond (EZZF) rozpětí ve výši 1,1 miliardy EUR; poukazuje na to, že mechanismus finanční kázně se uplatňuje pouze k vytvoření rezervy pro případ krizí v zemědělství; čeká na návrh na změnu, který by měla Komise předložit v říjnu 2015 a který by měl vycházet z aktualizovaných informací o financování EZZF; zdůrazňuje, že výsledkem převodů mezi oběma pilíři SZP je celkové zvýšení částky, která je k dispozici na rozvoj venkova;

26.  zdůrazňuje, že návrh rozpočtu na rok 2016 vykazuje snížení potřeb intervencí na zemědělských trzích oproti rozpočtu na rok 2015, především z důvodu dopadu naléhavých opatření v souvislosti s ruským zákazem dovozu některých zemědělských produktů z EU v roce 2015; konstatuje, že podle Komise není třeba financovat z rozpočtu na rok 2016 žádná další opatření; poukazuje na cíle, kterými jsou zvýšení konkurenceschopnosti a udržitelnosti evropského zemědělství, a požaduje, aby byly na plnění těchto cílů uvolněny prostředky;

27.  zdůrazňuje skutečnost, že reformovaná společná rybářská politika skýtá ambiciózní právní rámec, s nímž bude lze čelit výzvám zodpovědného rybolovu, a to včetně sběru údajů, a je potěšen tím, že Evropský námořní a rybářský fond získal prostředky z převodu nevyužitých prostředků z roku 2014 do roku 2015, přičemž, nehledíme-li k tomuto přesunu prostředků, se prostředky na závazky pro tento fond v roce 2016 dále zvyšují; konstatuje nicméně, že u prostředků na platby je postupné ukončování programu z minulosti jen částečně vyrovnáno jejich čerpáním v rámci nového programu, což má za následek nižší prostředky v roce 2016;

28.  vítá zvýšené prostředky poskytnuté na program LIFE pro životní prostředí a změnu klimatu, a to v prostředcích na závazky i na platby; vítá první kroky směrem k zohledňování ekologických otázek v rámci rozpočtu EU a zdůrazňuje, že je třeba v této otázce postupovat rychleji;

Okruh 3 – Bezpečnost a občanství

29.  vítá skutečnost, že návrh rozpočtu na rok 2016 zvyšuje svou podporu u všech programů v okruhu 3, přidělené prostředky dosahují 2,5 miliardy EUR v prostředcích na závazky (+12,6 % oproti rozpočtu na 2015 bez zohlednění přesunu prostředků) a 2,3 miliardy EUR v prostředcích na platby (+9,7 %); poukazuje na to, že tak není v hlavě 3 ponecháno žádné rozpětí na další navýšení prostředků nebo na pilotní projekty a přípravné akce; je toho názoru, že v současné geopolitické situaci, zejména s ohledem na rostoucí tlak v důsledku migračních toků, se ukazuje, že výše stropu stanoveného pro tento výrazně nejmenší okruh VFR zřejmě neodpovídá aktuálním potřebám a měla by být přehodnocena v rámci povolební revize VFR;

30.  vítá evropský program pro migraci předložený Komisí a opakuje, že podporuje zvýšení prostředků EU a vytváření kultury spravedlivého sdílení zátěže a solidarity v oblasti azylu, migrace a správy vnějších hranic; oceňuje proto zvýšení prostředků na závazky pro Azylový, migrační a integrační fond a Fond pro vnitřní bezpečnost, které představují rozvoj společného evropského azylového systému; vítá návrh Komise získat využitím nástroje pružnosti prostředky ve výši 124 milionů EUR, aby bylo možno reagovat na současný migrační trend ve Středomoří; vznáší pochybnosti o tom, zda navržené finanční prostředky budou dostačující; zdůrazňuje, že je třeba přísně kontrolovat konečné určení těchto finančních prostředků;

31.  zdůrazňuje, že s ohledem na velký počet osob přijíždějících na jižní pobřeží Unie a čím dál významnější úlohu, kterou musí plnit úřad EASO při řízení v oblasti azylu, není návrh na zvýšení počtu zaměstnanců EASO pouze o šest zaměstnanců dostačující; požaduje proto, aby došlo k odpovídajícímu navýšení počtu zaměstnanců EASO a rozpočtu na rok 2016, aby tak agentura mohla účinně plnit své úkoly a fungovat;

32.  domnívá se, že Komise by měla zevrubně posoudit rozpočtový dopad a dodatečné úkoly Europolu vyplývající z opatření, jež byla představena jako součást programu EU pro migraci a programu EU pro bezpečnost, aby rozpočtový orgán mohl náležitě upravit jeho rozpočet a početní stav zaměstnanců; poukazuje na úlohu Europolu při přeshraniční podpoře členských států a výměně informací; zdůrazňuje, že je třeba, aby byl agentuře zajištěn odpovídající rozpočet a počet zaměstnanců na rok 2016, aby tak mohla účinně plnit své úkoly a fungovat;

33.  domnívá se, že dotčených agentur by se nemělo týkat snižování počtu zaměstnanců ani by nemělo docházet k jejich přesunům a že tyto agentury musí přidělovat své zaměstnance tak, aby mohly plnit své rostoucí povinnosti;

34.  připomíná také velkou podporu, které se od Parlamentu soustavně dostává programům v oblasti kultury a sdělovacích prostředků; vítá proto skutečnost, že oproti rozpočtu na rok 2015 byly zvýšeny prostředky u programu Kreativní Evropa, včetně multimediálních činností, přičemž ale vyjadřuje své výhrady v souvislosti se správním rozdělením oddílů Kultura a Média; podporuje také navrhované zvýšení prostředků u programu Evropa pro občany, neboť tento program má zásadní význam pro účast občanů na demokratickém procesu v Evropě; zastává názor, že evropská občanská iniciativa (ECI) je stěžejním nástrojem participativní demokracie v EU, a vyzývá ke zvýšení jeho viditelnosti a zlepšení přístupu k němu; zdůrazňuje pozitivní roli celoevropských sítí tvořených místními a celostátními sdělovacími prostředky, jako např. EuranetPlus;

35.  zdůrazňuje, že bezpečnost potravin a krmiv, ochrana spotřebitele a zdraví jsou oblastmi klíčového zájmu pro občany EU; oceňuje proto, že u programu v oblasti potravin a krmiv, u programu v oblasti zdraví a u programu pro spotřebitele oproti rozpočtu na rok 2015 došlo ke zvýšení prostředků na závazky;

Okruh 4 – Globální Evropa

36.  vítá celkové zvýšení finančních prostředků v okruhu 4, které dosahují výše 8,9 miliardy EUR v prostředcích na závazky (+5,6 % oproti rozpočtu na rok 2015), přičemž pod stropem okruhu zbývá rozpětí ve výši 261,3 milionu EUR; konstatuje, že to prokazuje vysokou míru solidarity s třetími zeměmi; je přesvědčen, že rozpočet EU skýtá velké možnosti pomoci lidem v nesnázích a propagovat základní evropské hodnoty; je potěšen s tím, že ekonomické a sociální potíže, které zažívala EU v posledních letech, nás nepřiměly k tomu, abychom odvrátili pozornost od zbytku světa; je nicméně přesvědčen, že s ohledem na probíhající politické a humanitární krize v sousedních oblastech i mimo ně bude pravděpodobně nutné dále posílit určité prioritní oblasti, jako je evropský nástroj sousedství, včetně pomoci pro mírový proces na Blízkém východě, Palestinu a UNRWA;

37.  vítá zvýšení prostředků na platby, které požaduje Komise ve všech programech v okruhu 4 (+28,5 % až na 9,5 miliardy EUR), v důsledku čehož prostředky na platby převyšují prostředky na závazky zvláště v oblastech rozvoje, humanitární pomoci a pomoci EU Palestině a UNRWA; je přesvědčen, že tato zvýšení jsou plně odůvodněna potřebou napravit důsledky dramatického nedostatku prostředků, který nastal v tomto okruhu v roce 2014 a v roce 2015 a který vedl Komisi ke snížení předběžného financování a k odkladu právních závazků; připomíná, že v okruhu 4 musel být v roce 2015 uhrazen úrok z pozdních plateb ve výši 1,7 milionu EUR; očekává, že značný rozdíl mezi závazky a platbami bude postupně snižován a objem neuhrazených faktur se znovu vrátí na běžnou míru; zdůrazňuje, že takový krok je naprosto nezbytný pro finanční přežití slabších příjemců a pro to, aby EU působila ve vztazích s mezinárodními organizacemi jako spolehlivý partner;

38.  je přesvědčen, že nástroje pro financování vnější činnosti skýtají prostředky, jak řešit mnohovrstevnatým způsobem a vedle specifických cílů každého z nich základní příčiny těch problémů v oblasti vnitřní bezpečnosti a migrace, které jsou středem zájmu v rámci rozpočtu na příští rok, se zvláštním zřetelem k jižním a východním hranicím Unie a obecněji k oblastem zmítaným konfliktem; má zejména na mysli nástroj pro rozvojovou spolupráci a evropský nástroj sousedství, ale také politiky, v nichž se prostředky zvyšují jen mírněji, jako je humanitární pomoc, nástroj přispívající ke stabilitě a míru, společná zahraniční a bezpečnostní politika a evropský nástroj pro demokracii a lidská práva; vyzývá Komisi, aby jasně určila oblasti, které mohou pomoci vyrovnat se s těmito aktuálními problémy a ve kterých mohou být potenciální navýšení prostředků efektivně absorbována; v této souvislosti připomíná, že je důležité poskytovat pomoc při snižování a nakonec odstranění chudoby a že je třeba, aby lidská práva, rovnost žen a mužů, sociální soudržnost a boj proti nerovnostem byly i nadále stěžejním prvkem vnější činnosti EU;

39.  zdůrazňuje znatelné zvýšení částky, která má být v rozpočtu na rok 2016 poskytnuta Záručnímu fondu pro vnější vztahy spravovanému Evropskou investiční bankou, a konstatuje, že k němu dochází kromě jiných faktorů i vzhledem k zahájení úvěrů makrofinanční pomoci Ukrajině;

40.  vyzývá Komisi a ESVČ, aby zajistily, aby byl uplatňován společný přístup ve strategických zemích, které jsou příjemci poměrně značné částky finančních prostředků z vícera zdrojů z EU, například Ukrajina a Tunisko; zastává názor, že většího politického a ekonomického dopadu působení EU lze dosáhnout větší koherencí a koordinací hlavních aktérů v EU a v terénu, zjednodušením a zkrácením postupů a poskytnutím jasnější představy o činnosti EU;

Okruh 5 – Správa

41.  konstatuje, že výdaje z okruhu 5 se zvyšují oproti roku 2015 o 2,9 % na 8 908,7 milionu EUR, přičemž tato částka zahrnuje celkově správní výdaje orgánů a institucí (+2,2 %) a důchody a evropské školy (+5,4 %); konstatuje, že pod stropem okruhu je ponecháno rozpětí ve výši 574,3 milionu EUR; zdůrazňuje, že podíl okruhu 5 na celkovém rozpočtu EU je i nadále stabilní ve výši 5,8 %; podotýká však, že tato částka nezahrnuje technickou pomoc, která se do rozpočtu zapisuje jako operační výdaje;

Zvláštní nástroje

42.  znovu potvrzuje, že zvláštní nástroje jsou klíčové pro plné dodržování a uskutečňování VFR a měly by být ze své povahy zapisovány do rozpočtu nad rámec stropů, pokud jde o prostředky na závazky i na platby, zejména pro účely výpočtu celkového rozpětí pro platby; vítá, že u rezervy na pomoc při mimořádných událostech se navrhuje stejná výše prostředků na závazky i na platby; konstatuje, že částky vyčleněné v návrhu rozpočtu na rok 2016 na rezervu na pomoc při mimořádných událostech, Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) a Fond solidarity EU (FSEU) zůstávají zhruba stejné nebo jsou mírně zvýšeny;

Pilotní projekty – přípravné akce

43.  zdůrazňuje důležitost pilotních projektů (PP) a přípravných akcí (PA) jako nástrojů pro formulaci politických priorit a zahájení nových iniciativ, které se mohou vyvinout v trvalé činnosti a programy EU, včetně iniciativ zaměřených na zohlednění hospodářských, ekologických a společenských změn v EU a na doprovázení těchto změn; se znepokojením konstatuje, že Komise nezapsala do rozpočtu prostředky na pokračování velmi úspěšných PP a PA, zejména v okruhu 3; má v úmyslu provést výběr vyváženého souboru PP a PA; podotýká, že v současném návrhu je rozpětí v některých okruzích velice nízké nebo dokonce vůbec žádné, a hodlá hledat způsoby, jak vytvořit prostor pro možné PP a PA;

Decentralizované agentury

44.  zdůrazňuje klíčovou roli, kterou hrají decentralizované agentury při tvorbě politiky EU, a je rozhodnut posuzovat rozpočtové a personální potřeby všech agentur případ od případu, aby byla zajištěna odpovídající výše prostředků a stav zaměstnanců pro všechny agentury, a zejména pro ty, kterým byly v poslední době svěřeny nové úkoly nebo se potýkají s vyšší pracovní zátěží vzhledem ke stanoveným politickým prioritám či z jiných důvodů; zejména je rozhodnut poskytnout agenturám v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí nezbytné zdroje, aby mohly řešit nynější problémy s migrací; znovu upozorňuje, že je proti fondu pracovních míst určených k převodu, a očekává, že během rozpočtového procesu se podaří nalézt řešení, které zastaví další snižování stavu zaměstnanců v decentralizovaných agenturách; mimoto opakuje, že má v úmyslu využít interinstitucionální pracovní skupinu pro decentralizované agentury k tomu, aby orgány nalezly společnou řeč v tom, jak z rozpočtového hlediska přistupovat k agenturám, a to také s ohledem na dohodovací řízení týkající se rozpočtu na rok 2016;

o
o   o

45.  žádá, aby bylo vyvíjeno soustavné úsilí o zajištění odpovídající odborné přípravy a rekvalifikace pomocí tohoto rozpočtu, a to v odvětvích trpících nedostatkem pracovníků a také v klíčových odvětvích s vysokým potenciálem pro vytváření pracovních míst, jako je zelená ekonomika, oběhové hospodářství, zdravotnictví a sektor IKT; zdůrazňuje, že rozpočet na rok 2016 by měl poskytovat dostatečnou podporu pro prosazování sociálního začleňování a pro opatření zaměřená na odstranění chudoby a posílení postavení osob, které trpí chudobou a sociálním vyloučením; připomíná, že otázka rovnosti žen a mužů by měla být součástí politik EU a měla by být řešena v rámci rozpočtového procesu; naléhavě vyzývá k tomu, aby byla poskytnuta finanční podpora všem programům podporujícím vytváření pracovních míst a sociální začleňování zaměřeným na osoby s více druhy znevýhodnění, jako jsou dlouhodobě nezaměstnaní, osoby se zdravotním postižením, osoby menšinového původu či osoby ekonomicky neaktivní a rezignované;

46.  připomíná, že vzhledem k tomu, že se očekává, že programy dosáhnou svého plného tempa, do rozpočtu jsou začleněny nové zásadní iniciativy v oblasti investic a migrace, naskýtá se příležitost vyřešit problémy z minulosti, jako jsou platby a zvláštní nástroje, a poprvé budou fungovat nové součásti VFR, jako je celkové rozpětí pro závazky, bude rozpočtový proces pro rok 2016 testem pro přístup Rady k platebnímu plánu a pro účely posouzení současného VFR; připomíná Komisi její právní povinnost předložit přezkum fungování VFR do konce roku 2016 a přiložit k rozpočtovému přezkumu legislativní návrh na revizi nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví VFR na období 2014–2020; připomíná, že souběžně s tímto procesem by Komise měla také posoudit nové iniciativy v oblasti vlastních zdrojů, a to na základě výsledků, které by měla pracovní skupina na vysoké úrovni pro vlastní zdroje předložit v roce 2016;

47.  oceňuje široký konsenzus, v jehož duchu se doposud neslo projednávání návrhů opravných rozpočtů na rok 2015 a jednání o platebním plánu, čímž byla prokázána společná vůle dodržet VFR, provádět pečlivě vyjednané právní základy a zajistit financování nových programů; vyzývá k tomu, aby byl tento duch spolupráce mezi Komisí a oběma složkami rozpočtového orgánu EU zachován, a doufá, že to ve výsledku povede k řešení příčin vyhrocené situace v oblasti nevyřešených otázek, které jsou spojeny s rozpočtovým postupem; očekává, že tentýž duch převládne i při jednání o rozpočtu na rok 2016 a při hledání prostředků, jak se vyrovnat s vyvstávajícími, nepředvídanými budoucími výzvami;

48.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

PŘÍLOHA I: SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ KE LHŮTÁM PRO ROZPOČTOVÝ PROCES A POSTUPY PRO FUNGOVÁNÍ DOHODOVACÍHO VÝBORU V ROCE 2015

A.  V souladu s částí A přílohy interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení se Evropský parlament, Rada a Komise dohodly na těchto klíčových lhůtách rozpočtového procesu pro rok 2016:

1.  Třístranné jednání bude svoláno na 14. července před přijetím postoje Rady;

2.  Rada vyvine úsilí s cílem přijmout postoj a postoupit jej Evropskému parlamentu do 38. týdne (třetí týden v září), aby se usnadnilo včasné dosažení dohody s Evropským parlamentem;

3.  Rozpočtový výbor Evropského parlamentu se bude snažit o změnách k postoji Rady hlasovat nejpozději koncem 42. týdne (polovina října);

4.  Třístranné jednání bude svoláno na 19. října před čtením v Evropském parlamentu;

5.  Evropský parlament bude hlasovat o svém čtení na plenárním zasedání v průběhu 44. týdne (plenární zasedání ve dnech 26.–29. října);

6.  Dohodovací období začne 29. října. V souladu s čl. 314 odst. 4 písm. c) Smlouvy o fungování EU skončí lhůta pro dohodovací řízení dne 18. listopadu 2015;

7.  Dne 9. listopadu se uskuteční zasedání dohodovacího výboru v Evropském parlamentu a dne 13. listopadu v Radě a tato zasedání mohou pokračovat dle potřeby. Zasedání dohodovacího výboru budou připravena jedním nebo více třístrannými jednáními. Jedno třístranné jednání je naplánováno na 11. listopadu. Další třístranná jednání mohou být svolána během třítýdenního dohodovacího období.

B.  Postupy pro fungování dohodovacího výboru jsou uvedeny v části E přílohy výše uvedené interinstitucionální dohody.

PŘÍLOHA II: SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O PLATEBNÍM PLÁNU NA OBDOBÍ 2015–2016

Evropský parlament, Rada a Komise, vycházejíce ze společného prohlášení o platebním plánu, které bylo schváleno v prosinci 2014 v rámci dosažené dohody o rozpočtu na rok 2014 a rozpočtu na rok 2015, a na základě dokumentu, který Komise předložila dne 23. března 2015, společně posoudily aktuální situaci a výhled v oblasti plateb v rámci rozpočtu EU.

Evropský parlament, Rada a Komise se dohodly na tomto:

1.  Aktuální stav

Evropský parlament a Rada berou na vědomí důkladné posouzení, které Komise poskytla v dokumentu s názvem „Prvky platebního plánu za účelem obnovy udržitelného vývoje rozpočtu EU“ (v příloze) jako analytický základ pro určení hlavních faktorů vedoucích k vysokému objemu nevyřízených žádostí o platby ke konci roku a pro dosažení cíle snížení objemu neuhrazených faktur, se zvláštním zaměřením na provádění programů politiky soudržnosti za období 2007–2013.

a)  Omezení týkající se prostředků na platby, jež byly schváleny v minulých rozpočtech, ve spojení s cyklem provádění programů soudržnosti vedly k postupnému hromadění neudržitelného počtu nevyřízených žádostí o platby ke konci roku, které na konci roku 2014 dosáhly bezprecedentního objemu 24,7 miliardy EUR. Orgány však uznávají, že díky obtížným rozhodnutím, která byla přijata v souvislosti s rozpočtem na rok 2014 a rozpočtem na rok 2015, se počet nevyřízených žádostí do značné míry stabilizoval.

b)  Kromě toho se nedostatek prostředků na platby promítl do zpomalení programů na období 2014–2020 prováděných v rámci jiných okruhů, zejména s ohledem na plnění smluvních závazků vyplývajících ze závazků přijatých v minulosti, jež by mělo zamezit riziku úroků z prodlení v době, kdy mají klíčové programy přispět k růstu a zaměstnanosti v Evropě a zajistit úlohu Unie na mezinárodní scéně.

2.  Výhled

c)  Evropský parlament a Rada berou na vědomí výhled pro roky 2015 a 2016, který předložila Komise: z analýzy vyplývá, že do konce roku 2016 by se mohlo podařit snížit objem nevypořádaných žádostí o platby na programy soudržnosti za období 2007–2013, jež zůstanou ke konci roku nevyřízeny, na úroveň přibližně 2 miliard EUR, zejména s přihlédnutím ke skutečnosti, že uvedené programy soudržnosti se blíží do fáze ukončení, a to za předpokladu, že v rozpočtu na rok 2016 budou schváleny dostatečné prostředky na platby. To by mělo pomoci zabránit negativním dopadům a zbytečným časovým prodlevám při provádění programů na období 2014–2020.

d)  Evropský parlament a Rada zdůrazňují, že jsou odhodlány neudržitelné hromadění nevyřízených žádostí o platby na programy soudržnosti za období 2007–2013 postupně eliminovat. Zavazují se, že budou plně spolupracovat, aby byla v rozpočtu na rok 2016 schválena taková úroveň prostředků na platby, která umožní tohoto cíle dosáhnout. Při svých jednáních vezmou v úvahu aktuální výhled, který Komise ve svých odhadech pro návrh rozpočtu na rok 2016 zohlední a dále upřesní.

e)  Komise bude vývoj počtu nevyřízených žádostí nadále pozorně sledovat a v případě nutnosti navrhne vhodná opatření, aby byl zajištěn řádný vývoj prostředků na platby v souladu se schválenými prostředky na závazky.

f)  Všechny tři orgány připomínají, že jsou odhodlány stav provádění plateb v průběhu celého roku 2015 aktivně sledovat. Potvrzují, že v rámci své pravidelné výměny názorů jsou ochotny uspořádat ve dnech 26. května, 14. července a 19. října zvláštní interinstitucionální zasedání s cílem zajistit udržitelný rozpočtový proces. V této souvislosti by se tato interinstitucionální zasedání měla rovněž zabývat dlouhodobějšími prognózami očekávaného vývoje plateb do konce stávajícího víceletého finančního rámci; Komise se žádá, aby v případě potřeby předložila alternativní scénáře tohoto vývoje.

g)  Za účelem usnadnění procesu sledování aktuálního stavu pro programy za období 2007–2013 předloží Komise v červenci a v říjnu zprávu o plnění rozpočtu, a to jak ve srovnání s měsíčními předpověďmi pro daný rok, tak v meziročním srovnání s předcházejícím rokem, a dále zprávu o vývoji počtu nevyřízených žádostí o platbu v podokruhu 1b.

h)  Evropský parlament a Rada jsou odhodlány zamezit obdobnému hromadění nevyřízených žádostí v budoucnosti, a vyzývají proto Komisi, aby důkladně kontrolovala provádění programů na období 2014–2020 a zavedla systém včasného varování. Komise se zavazuje, že za účelem dosažení tohoto cíle vytvoří vhodné nástroje, které budou v průběhu rozpočtového procesu poskytovat klouzavé prognózy plateb podle (pod)okruhů pro (pod)okruhy 1b, 2 a 5 a podle programů pro (pod)okruhy 1a, 3 a 4, zaměřené na roky N a N+1, včetně vývoje neuhrazených faktur a nevypořádaných závazků (RAL); tyto prognózy budou pravidelně aktualizovány na základě rozpočtových rozhodnutí a jakéhokoli relevantního vývoje, který bude mít dopad na strukturu plateb v rámci programů. Prognózy plateb budou předloženy v červenci v rámci interinstitucionálních zasedání týkajících se plateb, jak je stanoveno v bodě 36 odst. 3 přílohy IIA interinstitucionální dohody.

i)  To by mělo rozpočtovému orgánu umožnit včas přijmout nezbytná rozhodnutí, aby již v budoucnu nedocházelo k neudržitelnému hromadění nevyřízených žádostí o platby ke konci roku, při plném respektování a provádění dohod uzavřených v rámci víceletého finančního rámce a ročního rozpočtového procesu.

PŘÍLOHA K PŘÍLOZE II: Základní prvky plánu plateb, který má podpořit návrat k udržitelnému plnění rozpočtu EU

Obsah

Shrnutí

1.   Obecný Rámec

2.   Situace na konci roku 2014

2.1.   Plnění na konci roku 2014

2.2.   Opatření přijatá v roce 2014 ke zmírnění situace

3.   Terminologie

3.1.   Projektový cyklus

3.2.   Zbývající závazky (RAL)

3.3.   Omezení peněžních toků vs. nedostatek prostředků na platby

3.4.   Nahromaděné žádosti o platby na konci roku

4.   Podokruh 1b: Vývoj nahromaděných plateb a vyhlídky

4.1.   Provádění strukturálních fondů 2007–2013

4.2.   Profil plateb za programové období 2007–2013

4.3.   Komponenty a typy nahromadění nevyřízených žádostí

4.4.   Výhledy týkající se plateb z období 2007–2013 (žádostí) v roce 2015 a 2016

4.5.   Žádosti o platby očekáváné v roce 2016

4.6.   Shrnutí informací použitých k výpočtu žádostí o platby a objemu nevyřízených nahromaděných žádostí

4.7.   Platba při uzavření

5.   Jiné okruhy: programy 2007–2013

5.1.   Přehled

5.2.   Programy ve sdíleném řízení v okruzích 2 a 3

5.2.1.   Okruh 2

5.2.2.   Okruh 3

5.3.   Programy v přímém řízení v okruzích 1a a 4

5.3.1.   Okruh 1a

5.3.2.   Okruh 4

6.   Budoucí vývoj programů 2014-2020

7.   Závěry

Příloha 1: Informace, které Komise zaslala do 15. prosince 2014

íloha 2: Okruh 1b: Nejnovější odhady členských států

Shrnutí

Pro plnění rozpočtu EU jsou typické zvyšující se rozdíly mezi schválenými prostředky na platby a mezi závazky, které dříve přijaly evropské orgány. Tento trend je zjevný zejména od roku 2012. Uvedené rozdíly měly řadu negativních dopadů v různých oblastech výdajů a především v letech 2007 až 2013 vedly v případě programů prováděných v rámci politiky soudržnosti (podokruh 1b) ke zvyšování počtu nevyřízených žádostí o platby, které se na konci roku 2014 nahromadily v dosud nebývalé míře.

Pokračující hromadění nevyřízených žádostí o platby bylo způsobeno tím, že se intenzivní realizační fáze programového cyklu protnula s poklesem stropu plateb ve víceletém finančním rámci (VFR) v roce 2014, což bylo ještě umocněno obecnou snahou o rozpočtovou konsolidaci na vnitrostátní úrovni. K porozumění tomuto vývoji je tedy nutné pochopit dva rozdílné faktory.

Zaprvé se jedná o cyklické zvyšování žádostí o platby v důsledku kontinuálního plnění programů politiky soudržnosti na období 2007–2013, které měly být proplaceny v prvních letech VFR 2014–2020. Po pomalém rozjezdu programů na období 2007–2013, který byl mimo jiné způsoben dopadem finanční krize a přijímanými protiopatřeními, se plnění těchto programů od roku 2012 zrychluje (žádosti o platby se každoročně zvyšují na zatím rekordní částku 61 miliard EUR v roce 2013 v oblasti politiky soudržnosti) kvůli lhůtám pro plnění a automatickému uplatňování pravidel pro zrušení závazku stanovených právními předpisy, které upravují politiku soudržnosti(5).

Vzhledem k rychlému tempu plnění ostatních programů, nižšímu stropu pro platby v roce 2014 a pokračujícímu úsilí členských států o rozpočtovou konsolidaci bylo obtížné v rozpočtu EU reagovat na tak prudký nárůst žádostí o platby v oblasti politiky soudržnosti na období 2007–2013.

Druhým klíčovým faktorem, který vysvětluje popsaný vývoj, je výrazné snížení stropů plateb v novém VFR, které bylo mimořádně razantní v roce 2014 (o 8 miliard EUR). Výsledné snížení prostředků na platby doléhá nejen na politiku soudržnosti (podokruh 1b), ale i na další oblasti výdajů, zejména pak na politiky v oblastech růst a zaměstnanost (podokruh 1a), globální Evropa (okruh 4) a bezpečnost (okruh 3).

Komise v úsilí o vyřešení tohoto problému zavedla opatření, která mají zajistit aktivní správu omezených prostředků na platby, konkrétně: urychlila kroky pro zpětné získávání neoprávněně vyplacených částek, snížila nevyužité částky na svěřeneckých účtech, omezila procentní podíl předběžného financování, začala optimálně využívat maximální povolené lhůty pro provádění plateb, odložila výzvy k předkládání návrhů / výběrová řízení a zadávání souvisejících zakázek a začala upřednostňovat země, kterým je poskytována finanční pomoc.

Rozpočtový orgán byl nadto zavčas informován o různých problémech a vývoji situace a bylo mu předloženo několik opravných rozpočtů, jež mají za cíl zvýšit schválené prostředky na platby.

Navzdory zvýšení prostředků na platby prostřednictvím opravných rozpočtů schválených Parlamentem a Radou(6) a navzdory tomu, že Komise přidělené prostředky na platby aktivně spravuje, se však nevyřízené žádosti o platby dále hromadí: jen v případě politiky soudržnosti na období 2007–2013 se na konci roku 2014 jednalo o částku 24,7 miliard EUR(7).

Díky opatřením, která přijala Komise ke zmírnění situace, se podařilo z velké části zpomalit hromadění plateb v jiných oblastech politik, které jsou pod přímou správou Komise. Většina prostředků na platby přidělených na rok 2014 byla použita na plnění smluvních závazků z předchozího programového období, a tedy na minimalizaci penále za prodlevy plateb, které přesto během roku vzrostlo na pětinásobek (na 3 miliony EUR)(8). Tato opatření sice odvrátila vážnější finanční dopady na rozpočet EU, avšak obnášela odložení data splatnosti řady plateb na rok 2015, což se podepsalo na legitimním očekávání zúčastněných stran, které musely odložit zahájení svých projektů a/nebo se z velké části dočasně podílet na jejich financování.

Blíží se uzavření programů politiky soudržnosti na období 2007–2013. V roce 2014 se celková částka obdržených žádostí o platbu snížila na 53 miliard EUR (z 61 miliard EUR v roce 2013). Podle posledních prognóz (z ledna 2015) se očekává, že členské státy předloží žádosti o platby ve výši asi 48 miliard EUR v roce 2015 a 8 miliard EUR v roce 2016. Tyto číselné údaje však nelze chápat jako definitivní, protože příslušné právní předpisy omezují pro roky 2015 a 2016 splatnost pohledávek na 95 % celkového finančního krytí programu(9). Komise tak výsledné splatné pohledávky odhaduje na asi 35 miliard EUR v roce 2015 a až 3,5 miliardy EUR v roce 2016.

V rozpočtu na rok 2015 jsou na politiku soudržnosti 2007–2013 schváleny prostředky na platby téměř ve výši 40 miliard EUR. Tyto prostředky pokryjí jak nahromaděné platby (24,7 miliard EUR, které představují 62 % rozpočtu politiky soudržnosti na období 2007–2013), tak nové žádosti, jež budou obdrženy ke stanovenému datu splatnosti (asi 35 miliard EUR). Očekává se tedy, že počet nevyřízených plateb na konci roku 2015 poklesne na částku 20 miliard EUR.

Komise odhaduje, že v této fázi bude zapotřebí až 23,5 miliardy EUR na pokrytí zbývajících žádostí o platby před uzavřením programů a na postupné vypořádání nahromaděných plateb. Komise ve svém návrhu rozpočtu na rok 2016 doladí prostředky na platby v podokruhu 1b, aby se zajistilo dosažení tohoto cíle i řádné plnění programů na období 2014–2020.

Rozpočtový rok 2015 pro politiku soudržnosti (v miliardách EUR)

Prostředky na platby v rozpočtu na rok 2015

(1)

39,5

—  z toho na nahromaděné platby na konci roku 2014

(2)

24,7

—  z toho na očekávané platby v roce 2015 omezené na 95 % celkového finančního krytí

(3)

~35

Očekávané nahromaděné platby na konci roku 2015

(4)=(1)-(2)-(3)

~20

Rozpočtový rok 2016 pro politiku soudržnosti (v miliardách EUR)

Očekávané nahromaděné platby na konci roku 2015

(1)

~20

Maximální výše zbývajících žádostí o platbu, které se očekávají v roce 2016 do ukončení programů

(2)

~3,5

Maximální částky žádostí o platby k proplacení z rozpočtu na rok 2016

(3)=(1)+(2)

~23,5

Stejně tak i míra prostředků na platby, jež má být v rozpočtu na rok 2016 navržena pro ostatní oblasti politik, by měla umožnit plnění povinností vyplývajících z dříve přijatých závazků a minimalizovat riziko vyplácení úroků z prodlev v platbách a rovněž by měla zajistit náležité plnění programů na období 2014–2020 a zadávání souvisejících zakázek.

Víceletá povaha významné části rozpočtu EU vysvětluje dlouhá období mezi dobou zanesení závazku do rozpočtu a jeho skutečným proplacením. Standardně se proto počítá s růstem strukturálního objemu zbývajících závazků (označovaných jako „RAL“, což je zkratka francouzského termínu „reste à liquider“). Vzhledem k zákonné lhůtě, kterou má Komise k vyřízení plateb(10), a nahromadění žádostí na konci roku ve spojitosti s požadavkem zabránit rušení závazků a případně přerušení programů, se tedy určitý objem nevyřízených žádostí o platbu na konci roku považuje za „normální“. Pokračující hromadění plateb během několika posledních let však dosáhlo „abnormální“ úrovně(11), kdy tyto platby nárokují významný a stále rostoucí podíl rozpočtu na následující rok, a proto nejsou z hlediska řádného finančního řízení udržitelné.

Komise odhaduje, že asi polovina nahromaděných žádostí o platby v rámci politiky soudržnosti na konci let 2013 a 2014 byla „abnormální“, tzn. spojená s nedostatkem prostředků na platby schválených v příslušném rozpočtu, a vytvořila tak „lavinový efekt“. S blížícím se ukončením programů nebude v letech 2015 a 2016 zapotřebí vysoký objem prostředků na, a hromadění plateb tak automaticky opadne. Tím, že programy vstupují do své konečné fáze, se také předpokládá snížení míry přerušených a pozastavených plateb. Vzhledem k tomu, že programům na období 2007–2013 byly na rok 2016 přiděleny prostředky na platby ve výši 21,5 miliard EUR, dosáhnou podle prognózy nahromaděné platby na konci roku 2016 částky 2 miliardy EUR.

Programy politiky soudržnosti na období 2007–2013: vývoj nahromaděných žádostí o platbu na konci roku v letech 2007–2016

20150708-P8_TA(2015)0263_CS-p0000002.png

Obě složky rozpočtového orgánu, tj. Rada a Evropský parlament, uznaly, že je nutné postupně snížit „abnormální“ objem nahromaděných plateb, a během jednání o rozpočtu na rok 2015 se společně shodly na tom, že je třeba „snížit v průběhu stávajícího VFR objem neuhrazených faktur, se zvláštním zaměřením na politiku soudržnosti, tak aby ke konci roku dosahoval své strukturální výše“ a „angažovat v tom směru, aby byl od roku 2015 zaveden plán zaměřený na to, aby se do přezkumu stávajícího víceletého finančního rámce v polovině období snížil objem neuhrazených faktur týkajících se provádění programů v období 2007–2013 na společně dohodnutou úroveň“.

Tento dokument poskytuje pevný základ pro dosažení dohody obou složek rozpočtového orgánu, od nichž se očekává, že se budou zasazovat o přijímání rozhodnutí, která umožní do konce roku 2016 postupně snížit „abnormální“ objem neuhrazených faktur vystavených v souvislosti s programy na období 2007–2013.

Plán plateb také poskytuje několik užitečných lekcí pro budoucí správu rozpočtu:

1.  Dohoda o opravném rozpočtu č. 2/2014(12) dosažená na konci roku 2014 byla velmi důležitá pro podstatnou stabilizaci nahromaděných žádostí o platbu na úroveň, kterou lze dosáhnou do dvou let. Orgány přijaly svou odpovědnost s ohledem na velmi vážnou fiskální situaci v mnoha členských státech.

2.  Opatření aktivní správy rozpočtu přijatá Komisí se ukázala jako naprosto nezbytná vzhledem k nedostatečným prostředkům na platby v mnoha oblastech politik. Tato opatření bude nutné zachovat v praxi tak dlouho, jak bude třeba, aby se zabránilo neúměrnému narušení plateb příjemcům nebo úrokům z prodlevy plateb.

3.  Ačkoli provádění programů politiky soudržnosti má cyklickou povahu, je možné vrcholy a útlumy cyklu zmírňovat co nejrychlejším prováděním programů již v rané fázi programového období. Je to zvláště žádoucí v současné hospodářské situaci, kdy investice jsou životně důležité k povzbuzení hospodářského oživení a konkurenceschopnosti.

4.  Je nutné, aby žádosti byly předkládány pravidelně. Členské státy by se měly vyvarovat zbytečných administrativních průtahů a své žádosti zasílat v průběhu celého roku. Pravidelné předkládání žádostí zlepší řízení rozpočtu a pomůže omezit hromadění plateb na konci roku na minimum.

5.  Na druhé straně zapsání dostatečných prostředků na platby do rozpočtu je nezbytnou podmínkou k tomu, aby mohl být rozpočet náležitě plněn a aby se na konci roku zabránilo hromadění neudržitelného objemu žádostí o platbu. Má-li Unie plnit své právní závazky, je nutné taktéž uplatňovat „specifickou a maximální flexibilitu“, jak se uvádí v závěrech Evropské rady a jak zaznělo v prohlášení předsedy Barrosa v únoru 2013. Kromě toho by rozhodnutí rozpočtového orgánu měla umožnit co nejhladší provádění plateb v průběhu celého VFR.

6.  Je nutné posílit kapacity k sestavování prognóz. Komise kromě svých stávajících rozmanitých analýz(13) zdokonalí střednědobé a dlouhodobé předpovědi, aby bylo možné v rané fázi a v co největším rozsahu rozpoznat pravděpodobné problémy. Obě složky rozpočtového orgánu pak bude především neprodleně informovat o veškerém vývoji při plnění programů na období 2014–2020, které představují riziko pro hladké plnění plateb.

1.  Obecný rámec

Od roku 2011 je Komise na konci roku konfrontována s rostoucím objemem nevyřízených žádostí o platbu navzdory tomu, že v letech 2013 a 2014 byly v plné míře využity stropy plateb a v roce 2014 bylo použito i rozpětí pro nepředvídané události. Ačkoli byly prakticky vyčerpány všechny prostředky na platby schválené v ročních rozpočtech, počet nevyřízených žádosti o platby na konci roku v případě politiky soudržnosti (podokruh 1b) a určitých programů v jiných okruzích (např. v okruhu 4 Globální Evropa) vytrvale roste.

Komise vyhověla žádosti Parlamentu a Rady, aby během roku situaci sledovala, a v posledních letech se pořádají interinstitucionální schůze, na nichž se projednávají hodnocení aktuální situace. Od roku 2011 musí Komise předkládat návrhy opravných rozpočtů (NOP) ve snaze výrazně zvýšit míru prostředků na platby, a tak vyřešit jejich nedostatek. Kvůli tomu, že původně byly schváleny nižší prostředky na platby, bylo nutné opakovaně předkládat NOP, čímž se zkomplikoval rozhodovací proces o návrhu rozpočtu (o němž má jednat dohodovací výbor). Hlasování o opravných rozpočtech probíhala pozdě, takže bylo stále obtížnější řídit provádění plateb.

V kontextu neustále rostoucích prostředků na závazky jsou v následujícím grafu znázorněny stále těsnější roční prostředky na platby a stropy plateb a postupné zmenšování rozdílu mezi těmito stropy a odhlasovanou výší prostředků, což v roce 2014 vyvrcholilo tím, že bylo nutné použít rozpětí pro nepředvídané události.

20150708-P8_TA(2015)0263_CS-p0000003.png

V prosinci 2014 Evropský parlament a Rada v rámci dohody o rozpočtech na roky 2014 a 2015 schválily níže uvedené společné prohlášení:

Evropský parlament, Rada a Komise se shodly, že cílem je snížit v průběhu stávajícího víceletého finančního rámce objem neuhrazených faktur, se zvláštním zaměřením na politiku soudržnosti, tak aby ke konci roku dosahoval své strukturální výše.

V zájmu dosažení tohoto cíle:

—  Komise souhlasí, že v souladu se společnými závěry o rozpočtu na rok 2015 předloží co nejaktuálnější prognózu výše neuhrazených faktur do konce roku 2014; v březnu 2015, kdy bude k dispozici celkový přehled o výši neuhrazených faktur ke konci roku 2014 za hlavní oblasti politiky, bude tyto údaje aktualizovat a poskytne alternativní scénáře;

—  na tomto základě bude trojice orgánů usilovat o dosažení dohody ohledně maximální cílové úrovně neuhrazených faktur ke konci roku, kterou lze považovat za udržitelnou;

—  na tomto základě a při současném respektování nařízení o VFR, dohodnutých finančních krytí jednotlivých programů a jakýchkoli jiných závazných dohod se trojice orgánů bude angažovat v tom směru, aby byl od roku 2015 zaveden plán zaměřený na to, aby se do přezkumu stávajícího VFR v polovině období snížil objem neuhrazených faktur týkajících se provádění programů v období 2007–2013 na společně dohodnutou úroveň. Na tomto plánu se trojice orgánů dohodne včas před předložením návrhu rozpočtu na rok 2016. Vzhledem k mimořádně vysoké výši neuhrazených faktur se všechny tři orgány dohodly, že zváží veškeré možné prostředky ke snížení objemu těchto faktur.

—  Komise se zavazuje, že ke svému návrhu rozpočtu každý rok přiloží dokument, v němž bude vyhodnocen objem neuhrazených faktur a bude vysvětleno, jakým způsobem a v jakém rozsahu daný návrh rozpočtu umožní jeho snížení. Tento každoročně předkládaný dokument vyhodnotí dosavadní pokrok a na základě aktualizovaných údajů navrhne úpravy plánu.

Komise v bezprostřední návaznosti na společné prohlášení předložila dne 15. prosince 2014 aktualizovanou prognózu objemu neuhrazených žádostí o platby na konci roku 2014, která je k dispozici v příloze I.

Tento dokument poskytuje přehled o stavu plnění na konci roku 2014. Soustředí se na nahromaděné platby v případě programů politiky soudržnosti na období 2007–2013 ve snaze snížit jejich objem na dohodnutou úroveň do přezkumu současného VFR v polovině období, který je naplánován na rok 2016. Kromě toho se zabývá vývojem nahromaděných plateb v jiných okruzích, ačkoli v nich se nejedná o tak naléhavý problém v porovnání s absolutním objemem nahromaděných faktur v podokruhu 1b: v ostatních okruzích se na konci roku 2014 jednalo o asi 1,8 miliardy EUR.

2.  Situace na konci roku 2014

2.1.  Plnění na konci roku 2014

Na konci roku 2014 dosáhlo plnění prostředků na platby (předtím přenesené prostředky) 134,6 miliardy EUR (99 % konečné výše schválených prostředků v rozpočtu na rok 2014). Jedná se nejnižší zaznamenanou míru nevyčerpaných prostředků (po přenosu) ve výši 32 milionů EUR ve srovnání se 107 miliony EUR v roce 2013 a s 66 miliony EUR v roce 2012. Takto vysoká míra plnění, navzdory pozdnímu přijetí návrhu opravného rozpočtu č. 3/2014, potvrzuje přísná omezení prostředků na platby, zejména v souvislosti s ukončováním programů na období 2017–2013. V mnoha případech byly odpovídající rozpočtové položky také posíleny o prostředky, které byly původně určeny na platby předběžného financování nedávno schválených programů na období 2014–2020.

Během roku 2014 byly prostředky na platby pro programy soudržnosti 2007–2013 navýšeny o 4,6 miliardy EUR, z tohoto 2,5 miliardy EUR bylo získáno díky návrhu opravného rozpočtu č. 3/2014, 6 miliard EUR přenosem prostředků na konci roku(14) a 1,5 miliardy EUR interními přesuny prostředků z programů na období 2014–2020. Tyto dodatečné prostředky přispěly ke stabilizaci nahromaděných plateb na konci roku 2014, které byly určeny na programy soudržnosti na období 2007–2013.

Vysoké částky nevyužitých prostředků na závazky byly přeneseny do roku 2015 nebo přerozděleny nejen v souvislosti s politikou soudržnosti, ale i s programy rozvoje venkova (okruh 2) a migrace a bezpečnosti (okruh 3). Objem zbývajících závazků (RAL) se z tohoto důvodu na konci roku 2014 snížil na 189 miliard EUR, tj. na částku o 32 miliardy EUR nižší než v případě RAL na konci roku 2013. Toto snížení je však poněkud umělé, protože vyplývá především z nedočerpání prostředků na závazky na programy 2014–2020, které byly přeneseny do roku 2015 a pozdějších let a přerozděleny, kdy se „znovu objeví“. Pokud by všechny prostředky pro nové programy byly použity v roce 2014, RAL by zůstaly mnohem blíže úrovni v roce 2013 (224 miliardy EUR).

Následující graf ukazuje vývoj RAL v období 2007–2014 a předpověď úrovně RAL na konci roku 2015 pro celkový rozpočet i pro programy v rámci sdíleného řízení v podokruhu 1b, okruzích 2 a 3 a dalších programech/okruzích. Z grafu vyplývá, že celková výše RAL se má na konci roku 2015 vrátit na úroveň srovnatelnou se situací na konci roku 2013. Graf však také ukazuje rozdíl mezi programy v rámci sdíleného řízení v podokruhu 1b a okruzích 2 a 3, v jejichž případě se má objem RAL na konci roku 2015 oproti roku 2013 snížit, a dalšími programy/okruhy, v jejichž případě se na konci roku očekává zvýšení.

20150708-P8_TA(2015)0263_CS-p0000004.png

2.2.  Opatření přijatá v roce 2014 ke zmírnění situace

Dne 28. května 2014 Komise předložila návrh opravného rozpočtu (NOP) č. 3/2014, v němž na rok 2014 žádala dodatečné prostředky na platby. Po zdlouhavých jednáních byl tento NOP konečně schválen dne 17. prosince 2014. Zatímco Komise v roce 2014 čekala na přijetí opravného rozpočtu, zavedla řadu nápravných opatření, aby mohla dostát zákonným povinnostem vyplývajícím z dřívějších závazků, zatímco současně zahájila novou generaci programů s mimořádně napjatým rozpočtovým rámcem.

V zájmu provádění přijatých politik pomocí schválených rozpočtových prostředků se Komise řídila koncepcí aktivní správy rozpočtu, která se vyznačuje třemi hlavními zásadami:

—  minimalizace finančního dopadu pozdních plateb a případných dluhů na rozpočet EU;

—  maximální plnění programů;

—  minimalizace potenciálně nepříznivých dopadů přijímaných rozhodnutí na třetí strany a celkově na hospodářství.

V souladu s těmito zásadami zahrnovala opatření aktivní správy nepostačujících prostředků na platby následující kroky: aktivní zpětné získání neoprávněně vyplacených částek, snížení nevyužitých částek na svěřeneckých účtech, snížení procentního podílu předběžného financování, optimální využívání maximálních povolených lhůt pro provádění plateb, odložení výzev k předkládání návrhů / výběrových řízení a zadávání souvisejících zakázek.

Tato opatření pomohla Komisi ochránit její postavení investora s ratingem AAA a její pověst spolehlivého a bezpečného partnera. Komisi se podařilo minimalizovat negativní důsledky nedostatku plateb, např. snížit výši úroků z prodlení. Přestože výše úroků oproti roku 2013 vzrostla téměř pětinásobně, zůstává výše úroků zaplacených na konci roku 2014 omezená (3 miliony EUR). Poměrně prudší nárůst v podookruhu 1a (konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost) a v okruhu 4 (globální Evropa) – zdokumentovaný v následující tabulce – ukazuje tlak na prostředky na platby.

Zaplacené úroky z prodlení plateb (v EUR)

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Podokruh 1a

294 855

157 950

173 748

329 615

137 906

243 748

1 047 488

Podokruh 1b

1 440

5 324

6 220

11 255

31 726

71 620

103 960

Okruh 2

27 819

1 807

9 576

15 713

61 879

30 991

61 985

Okruh 3

13 417

59 852

48 673

50 397

29 375

13 060

7 252

Okruh 4

250 204

178 468

257 818

1 266 425

335 820

247 786

1 797 825

Okruh 5

43 915

442 678

237 367

60 825

142 254

46 187

8 614

Celkem

631 651

846 079

733 403

1 734 230

738 960

653 392

3 027 124

Úroky z prodlení v rámci politiky soudržnosti (podokruh 1b) nejsou vysoké, protože hlavní část okruhu tvoří sdílené řízení, které nevede ke vzniku úroků. Nedodržování lhůt stanovených pro politiky ve sdíleném řízení však velmi poškozuje věrohodnost.

3.  Terminologie

V tomto oddíle jsou definovány termíny používané v tomto dokumentu.

3.1.  Projektový cyklus

Před schválením operačního programu nebo projektu vyčlení Komise příslušné prostředky vytvořením závazku pro stanovenou částku v určité rozpočtové položce. Na tuto transakci se spotřebuje část schválených prostředků na závazky.

Po podpisu projektové smlouvy nebo schválení operačního programu velmi často následuje předběžné vyplacení finančních prostředků do určité výše, takže příjemce nemusí na zahájení projektu uzavírat půjčku. Splnění předem stanovených dílčích cílů opravňuje příjemce k podávání žádostí o průběžné platby nákladů, které mu vznikly v souvislosti s plněním programu.

Jiná je praxe v případě velkých programů, např. výzkumu (Horizont 2020), strukturálních fondů, Evropského rybářského fondu a rozvoje venkova. Jakmile je dosažena určitá realizační fáze, žádosti o průběžné platby přestávají být propláceny, protože tyto výdaje byly pokryty v rámci předběžného financování. Nadto část celkových prostředků vyčleněných na projekt nebo program je vyplacena až po jejich uzavření, a sice poté, co Komise ověří, že veškeré práce byly provedeny v souladu s původně dohodnutými podmínkami. V opačném případě se vyplacení části prostředků zruší. Komise také může v jistých případech vydat inkasní příkazy k navrácení neoprávněně vyplacených plateb.

3.2.  Zbývající závazky (RAL)

Zbývající závazky jsou obvykle označovány jako RAL, což je zkratka francouzského výrazu „Reste à Liquider“. Jedná se o část prostředků na závazky, které v dané lhůtě nebyly využity k žádné platbě. V případě víceletých projektů jsou závazky stanoveny při jejich zahájení a současně je část prostředků předběžně vyplacena v rozmezí určitého stropu. Průběžné platby se pak provádějí později během realizační fáze a konečná platba proběhne po uzavření projektu.

Velká část rozpočtu EU se týká investic, které jsou rozprostřeny do několika let. Rozdíl mezi prostředky na závazky a prostředky na platby schválenými v ročním rozpočtu určuje změny v celkové výši RAL. Rychlost, jakou rostou závazky, a tempo plnění programu pak udávají normální vývoj RAL. Pokud jsou však do rozpočtu zapsány nedostatečné prostředky na platby, úroveň RAL dále roste bez ohledu na tempo plnění. Druhý scénář vede ke zvýšení objemu nezaplacených žádostí o platby na konci roku.

Poměr mezi RAL a prostředky na závazky v daném roce jsou vhodným ukazatelem k porovnání objemu RAL konkrétních programů s jejich celkovým finančním krytím. Například u jednoletých programů a akcí, jako např. Erasmus nebo humanitární pomoc, je poměr RAL a prostředků na závazky nižší než 1, což znamená, že většina závazků je splacena během jednoho roku. Naopak pro programy soudržnosti je příznačný poměr RAL a prostředků na závazky mezi 2,5 a 3, který zohledňuje dopad pravidel pro automatické zrušení závazku stanovených právními předpisy (tzv. pravidla „N+2“ a „N+3“, viz kapitola 4.1). Některé programy v okruhu 4 mají vyšší poměr kvůli složitým kolům jednání ve spojitosti s jejich prováděním. Komise při posuzování žádostí o platby všechny tyto ukazatele zohledňuje.

3.3.  Omezení peněžních toků vs. nedostatek prostředků na platby

Peněžní toky Komise jsou převážně určovány částkami, které každý měsíc odvádějí členské státy v souladu s pravidly pro vlastní zdroje. Komise nesmí ke krytí chybějících prostředků v peněžních tocích uzavírat finanční půjčky. Omezení ve finančních tocích mohou vést k dočasným prodlevám v zasílání plateb příjemcům prostředků EU navzdory tomu, že v rozpočtu na daný finanční rok byly prostředky na platby schváleny v dostatečné výši. Tato situace může obvykle nastat v prvním pololetí kvůli výši neproplacených žádostí o platby z konce předchozího roku a kvůli platbám, které mají být provedeny v prvních měsících aktuálního roku (např. Evropskému zemědělskému záručnímu fondu) a jsou vyšší než maximální měsíční přísun prostředků z vlastních zdrojů, který byl Komisi dán k dispozici. Jak jsou nahromaděné faktury z předchozího roku postupně propláceny a v následujících měsících pravidelně získávány prostředky z vlastních zdrojů, zmírňují se v dalších měsících daného roku omezení peněžních toků.

Omezení peněžních toků na začátku roku bývají umocněna nedostatečnými prostředky na platby, neboť měsíční žádosti o prostředky vycházejí z příjmů stanovených v aktuální podobě schváleného rozpočtu do doby, než jsou přijaty opravné rozpočty, které zvyšují prostředky na platby (většinou k tomu dojde ke konci roku).

Podle přesného data přijetí opravného rozpočtu (tj. před nebo po 16. listopadu dotčeného roku) se může stát, že odpovídající dodatečná žádost o vlastní zdroje na pokrytí dodatečných prostředků na platby, které byly schváleny v opravných rozpočtech přijatých na konci roku, zajistí hotovost pouze pro začátek dalšího finančního roku, což může komplikovat plnění opravných rozpočtů v témže roce.

3.4.  Nahromaděné žádosti o platby na konci roku

Na konci každého roku se nahromadí nevyřízené žádostí o platby. Jedná se o žádosti zaslané příjemci prostředků EU, které je třeba proplatit ve stanovené lhůtě (obvykle do dvou měsíců), ale které dosud nebyly vyřízeny(15). Dochází k tomu kvůli některému z následujících důvodů:

a)  Pokračující přerušení/pozastavení toku prostředků: platby byly přerušeny/pozastaveny pro určité příjemce/programy. Přerušení plateb obvykle patří ke krátkodobým formálním opatřením, kdy Komise odloží platbu do doby, než obdrží chybějící informace nebo než bude provedena kontrola řídících a kontrolních systémů.

b)  Načasování: žádosti o platbu nebyly vyřízeny, protože byly předány v posledních dnech kalendářního roku, takže nebylo k dispozici dostatek času na jejich vyřízení do konce roku.

c)  Chybějící hotovost: žádosti o platbu nebyly vyřízeny, protože v příslušné rozpočtové položce byly vyčerpány schválené prostředky na platby.

Část nahromaděných plateb se považuje za „normální“ (viz písmena a) a b)). „Abnormální“ hromadění nevyřízených žádostí o platbu – většinou v rámci politiky soudržnosti – je spojeno s nedostatkem prostředků na platby (viz písmeno c)). Určitý vliv na to mají i omezení peněžních toků na začátku roku (viz bod 3.3). O politice soudržnosti je blíže pojednáno v kapitole 4.

4.  Podokruh 1b: Vývoj nahromaděných plateb a vyhlídky

Tato kapitola je věnována zvláštní situaci v rámci politiky soudržnosti (podokruh 1b). Nejprve popisuje hlavní rysy strukturálních fondů a vysvětluje, jak některá konkrétní opatření přijatá v minulosti nebo v souvislosti s tvorbou právních předpisů vedla ke vzniku současné obtížné situace. Poté se zabývá možnou definicí „normálního“ objemu nahromaděných plateb a podrobně analyzuje situaci na konci roku 2014.

4.1.  Provádění strukturálních fondů 2007–2013

Strukturální fondy 2007–2013: hlavní prvky

Projekty financované v rámci okruhu 1b jsou organizovány v operačních programech. Tyto operační programy jsou navrhovány členskými státy a jedná o nich a schvaluje je Komise na začátku období na dobu jejich celého trvání. Každý operační program je prováděn v rámci sdíleného řízení prostřednictvím jednotlivých projektů. To znamená, že prostředky čerpají členské státy. Komise je zapojena do monitorovacích výborů, v nichž plní poradní úlohu při výběru projektů a monitorování jejich provádění prostřednictvím výročních zpráv o provádění.

Programy jsou spolufinancovány z rozpočtu EU, tzn. že Komise neplatí veškeré náklady daného programu. Členské státy musí nalézt způsob spolufinancování, aby se tak zčásti podílely na financování programů.

Jakmile je program schválen, Evropská unie je smluvně vázána právním závazkem po celou dobu jeho trvání. Komise v letech 2007 až 2013 automaticky přidělovala prostředky na každý rok do konce dubna daného roku, a to na základě finančního plánu programu a nikoli na základě skutečného provádění projektů daného programu. Zatímco platby EU nemohou za žádných okolností převýšit rozpočtové závazky EU, výdaje jsou způsobilé od samotného začátku období (tzn. ještě před schválením daného programu) do konce období způsobilosti.

Po schválení daného programu Komise vyplatí předběžné finanční prostředky. Tyto platby jsou vypláceny členským státům automaticky a jsou jim k dispozici až do jejich zúčtování na konci.

V průběhu provádění různých projektů členské státy předkládají průběžné platby prostřednictvím svého certifikačního orgánu. Žádost o průběžné platby proplácí Komise na základě platné míry spolufinancování, za podmínky, že nebylo rozhodnuto o pozastavení či zastavení plateb.

Tento mechanismus funguje, dokud celková částka předběžného financování vypláceného Komisí a žádostí o průběžné platby podaných členskými státy pro programy nedosáhne 95% podílu prostředků vyčleněných na dané programy. V okamžiku, kdy je této prahové hodnoty dosaženo, může daný členský stát i nadále posílat žádosti o platby, ale ty jsou použity ke zúčtování jakéhokoli nezaplaceného předběžného financování. Zbytek bude vyrovnán při uzavření programu. Členské stát musí odůvodnit způsobilé výdaje na pokrytí částky předběžného financování, které získaly na začátku daného období, a částky ponechané na uzavření (5 % z celkového přídělu).

Po skončení období způsobilosti je naplánováno období 15 měsíců pro přípravu a předložení dokumentů souvisejících s uzavřením Komisi a pro žádosti o vyrovnání konečné platby. Před provedením konečné platby Komise posoudí soubor dokumentů souvisejících s uzavřením programu (tj. prohlášení o uzavření, závěrečná zpráva o provádění a závěrečná žádost). Vzhledem k tomu, že tyto dokumenty by měly být odevzdány do 31. března 2017, bude rozhodnutí o uzavření (a související konečné platbě) přijato v období let 2017 až 2019.

Na základě výsledku tohoto postupu se 5 % prostředků ponechaných na uzavření využije k proplacení nezaplacených žádostí o platby. V opačném případě Komise nevyplatí plnou částku při uzavření. Částka, která není vyplacena, se zruší. Pokud jsou opravy vyšší než 5 %, Komise vymáhá neoprávněně vyplacenou částku.

Pravidlo N+2/N+3

Pravidlo N+2/N+3 bylo poprvé zavedeno pro programové období 2000–2006. Na základě tohoto pravidla musí být závazek přijatý v roce N pokryt stejnou částkou v předběžném financování a žádostech o průběžné platby do 31. prosince roku N+2 (pravidlo N+2). Například závazek přijatý v roce 2012 musí být v plné míře pokryt žádostmi o platbu do 31. prosince 2014. Částka, která není pokryta, se zruší, což znamená, že členský stát ztratí finanční prostředky. Za celou dobu existence strukturálních fondů však dosud nedošlo k žádnému významnému rušení v rámci pravidla N+2/N+3.

Cílem tohoto pravidla je zajistit finanční disciplínu při řízení fondů EU. Jelikož jsou závazky přijímány automaticky poté, co je program schválen, toto pravidlo stanoví členským státům povinnost, aby projekty prováděly dynamicky a předcházely problémům na konci daného cyklu. Jeho existence rovněž umožňuje, aby bylo dosaženo vyrovnaného profilu plateb tím, že stanoví členským státům povinnost předkládat žádosti o platby v pravidelných intervalech. Nicméně, jak je vysvětleno v následující kapitole, „zmírnění“ tohoto pravidla, především po vypuknutí finanční krize v roce 2008, omezí jeho regulační dopad.

Toto pravidlo je příčinou koncentrace žádostí o platby na konci roku: členské státy musí zaslat své žádosti o platby do půlnoci 31. prosince prostřednictvím zvláštního systému IT. Přestože mají právní povinnost zasílat své žádosti pravidelně v průběhu roku(16), zkušenosti z minulosti odhalily, že mnohé státy čekají až do posledních týdnů, kdy posílají velké množství žádostí.

4.2.  Profil plateb za programové období 2007–2013

Hlavní faktory ovlivňující platební cykly

Na začátku období jsou vyplaceny značné částky předběžných prostředků, načež jsou v průběhu následujících let, kdy programy vytvářejí své struktury a začíná se s jejich prováděním, vypláceny poměrně nízké míry průběžných plateb. Vzhledem k tomu, že účinky pravidla N+2/N+3 začínají být znatelné až na konci třetího roku programového období, neexistuje na začátku rámce žádný tlak na to, aby byly podávány žádosti. Mimoto předběžné financování stále pokrývá velkou část závazků učiněných na začátku programového období. Asi 2 až 3 roky před koncem programového období roční míra průběžných plateb začíná klesat, neboť programy dosáhnou fáze vyzrálosti a žádosti o platby plného tempa čerpání. Ke kulminaci dochází na konci období/začátku následujícího programového období, načež v následujících letech dochází k poklesu téměř na nulu, když programy dosáhnou prahové hodnoty 95 %. Jak bylo uvedeno výše, platby při uzavření jsou prováděny jeden až tři roky po skončení období způsobilosti.

Odchylky

Tři změny v legislativním rámci týkajícím se programového období 2007–2013 zesílily cyklický charakter průběžných plateb:

1.  Přechod z N+3 na N+2. V rámci celkového kompromisu, na jehož základě byl vytvořen VFR 2007–2013, bylo pro nové členské státy a Řecko a Portugalsko stanoveno pro tranše závazků v období let 2007–2010 pravidlo N+3 a pravidlo N+2 po zbytek období. To znamenalo, že do konce roku 2013 musely tyto členské státy pokrýt dvě tranše závazků: tranši za rok 2010 a tranši za rok 2011. Členské státy samozřejmě nečekaly nezbytně až na lhůtu pro rušení, aby prováděly programy a předkládaly své žádosti o platby, takže v roce 2013 nedošlo k dvojnásobnému počtu žádostí o platby. Nicméně toto pravidlo výrazně posílilo kulminaci v roce 2013, což se projevilo i v následujících letech akumulací rostoucího počtu nevyřízených žádostí o platby.

2.  Členské státy měly povinnost provést prověrku dodržování v případě svých kontrolních systémů pro fondy. Výsledky této prověrky dodržování musela schválit Komise. Žádosti o průběžné platby bylo možno podávat k proplacení Komisí až poté, co byly schváleny v rámci posouzení dodržování pravidel. I když byla většina programů schválena v roce 2007, bylo podávání žádostí (nebo alespoň jejich proplácení Komisí) zpožděno, přičemž v roce 2008 nebyly provedeny téměř žádné průběžné platby.

3.  V reakci na finanční krizi členské státy důrazně vyzývaly k tomu, aby tranše závazků za rok 2007 byla neutralizována, pokud jde o pravidlo N+2/N+3. To Komise akceptovala, avšak namísto toho, aby posunula prahovou hodnotu pro rušení v případě tranše závazků z roku 2007 o jeden rok, byla pravidla N+2/N+3 dále oslabena v důsledku jednohlasného hlasování v Radě, aby tak byly závazky týkající se tranše z roku 2007 rozloženy na šest šestin v průběhu celého období. Toto tzv. řecké pravidlo umožnilo, aby bylo na začátku období předkládáno méně žádostí o platby, což bylo vyváženo větším množstvím žádostí na konci období.

Dále byla také v reakci na tuto krizi pro programy v období 2000–2006 prodloužena doba způsobilosti z konce roku 2008 do roku 2009 (změnou rozhodnutí Komise, kterým byl program schválen) a členské státy se tak i nadále zaměřily na provádění programů na období 2000–2006. V důsledku těchto skutečností došlo ke zpožděním při provádění programů na období 2007–2013 a při předkládání souvisejících žádostí o průběžné platby v období 2007–2013.

Srovnání programů na období 2000–2006 a programů na období 2007–2013

Zatímco v programovém období 2007–2013 došlo k přechodu z N+3 na N+2 na konci čtvrtého roku, bylo v programovém období 2000–2006 používáno pouze pravidlo N+2, třebaže v roce 2004 došlo k některým úpravám s ohledem na přistoupení 10 členských států.

Níže uvedená tabulka nabízí srovnání kumulovaných průběžných plateb za období 2000-2006, které byly provedeny v letech 2001–2007, ve formě procentního podílu z celkové částky s kumulovanými průběžnými platbami programů v období 2007–2013, které byly provedeny od roku 2008 do roku 2014, opět ve formě procentního podílu z celkové částky.

Graf č. 1: Roční schéma kumulativních průběžných plateb (s jednoroční časovou prodlevou): období 2000-2006 (EU-15) vs. období 2007-2013 (% z celkového finančního přídělu mimo předběžné financování)

20150708-P8_TA(2015)0263_CS-p0000005.png

Jak vyplývá z grafu, byly kumulativní platby programů za období 2007–2013 trvale pod úrovní z plateb v období 2000–2006, třebaže na konci období se dostaly na stejnou úroveň. Tento zpožděný profil programů v období 2007–2013 byl výsledkem souhry výše uvedených faktorů. Vysvětluje nízkou míru čerpání prostředků na platby a platební strop na začátku období, neboť pro stanovení stropů byl jako referenční hodnota použit profil plateb pro období 2000–2006.

Nicméně v pozdější fázi, když žádosti o platby začaly přicházet ve větším množství, byly platby silně omezeny úrovní schválených prostředků na platby a stropem pro platby, což vyústilo v nahromadění nevyřízených žádostí.

Vývoj v oblasti nevyřízených žádostí v období 2007–2014

Následující graf(17) ukazuje vývoj v oblasti neproplacených žádostí v případě programů na období 2007–2013 v letech 2007 až 2016.

Graf č. 2: Programy politiky soudržnosti na období 2007–2013: vývoj v oblasti nevyřízených žádostí o platby na konci roku (v miliardách EUR)

20150708-P8_TA(2015)0263_CS-p0000006.png

Jak tento graf ukazuje, počet nevyřízených žádostí o platby týkajících se programů na období 2007–2013 začal narůstat v roce 2011, kdy jejich objem dosáhl 11 miliard EUR, a vyvrcholil v roce 2014, kdy jejich objem činil 24,7 miliardy EUR. Jak je vysvětleno níže, prognózy uvádějí, že na konci roku 2015 bude počet nevyřízených žádostí stále vysoký, přičemž na „normální“ a udržitelnou úroveň by se měly vrátit na konci roku 20016.

4.3.  Komponenty a typy nahromadění nevyřízených žádostí

V průběhu roku jsou Komisi zasílány následující žádosti o platby týkající se strukturálních fondů:

a)  Způsobilé žádosti o platby, které jsou pokryty platbami v průběhu roku.

b)  Žádosti o platby, které byly již pokryty v rámci předběžného financování na začátku programového období a na které nejsou poskytovány dodatečné platby.

c)  Žádosti o platby, které mohou být proplaceny teprve po uzavření a budou řešeny až poté, co Komise a příjemce dosáhnou dohody o uzavření.

d)  Žádosti o platby, které nebyly vyřízeny, protože byly předány v posledních dnech kalendářního roku, takže nebyl k dispozici dostatek času na jejich vyřízení do konce roku.

e)  Žádosti o platby, které byly pozastaveny či zastaveny v případě určitých příjemců. Pozastavení nebo zastavení plateb jsou obvykle krátkodobá formální opatření, kdy Komise odloží platbu do doby, než obdrží chybějící informace nebo než bude provedena kontrola řídících a kontrolních systémů.

f)  Žádosti o platbu, které nebyly vyřízeny, protože byly vyčerpány schválené prostředky na platby v příslušné rozpočtové položce.

g)  Poslední čtyři kategorie (c) až f)) patří mezi nevyřízené žádosti na konci roku, ale nahromaděné nevyřízené žádosti zahrnují i žádosti spadající pod body d), e) a f). Určitá míra nevyřízených žádostí o platby na konci roku je považována za „normální“, pokud souvisí s důvody uvedenými v bodech d) a e). „Abnormální“ nahromadění nevyřízených žádostí zahrnuje pouze nevyřízené žádosti podle bodu f).

Následující graf ilustruje tok žádostí o platby v rámci okruhu 1b, od předložení členským státem přes určení splatných žádostí až po „normální“ či „abnormální“ nahromadění nevyřízených žádostí.

20150708-P8_TA(2015)0263_CS-p0000007.png

Koncentrace žádostí na konci roku a doba zaplacení

V prosinci dochází k výjimečně silné koncentraci žádostí o platby, které zasílají členské státy, která se pohybuje mezi 27 až 35 % celkového ročního objemu v období 2011–2014. Komise u každé žádosti o platbu, kterou obdrží, musí před jejím proplacením provést kontroly. Čím větší je počet žádostí obdržených v posledních letech kalendářního roku, tím větší je riziko, že žádosti nebudou do konce roku proplaceny.

Z tohoto důvodu Komise pravidelně vyzývá členské státy, aby své žádosti zasílaly v pravidelnějším rytmu v průběhu roku.

Následující graf znázorňuje měsíční vývoj předkládání žádostí o platby u programů na období 2007–2013 v letech 2011–2014.

Graf 3a: Měsíční obraz kumulativního předkládání žádostí o průběžné platby za období 2007 až 2013 (v % celkem)

20150708-P8_TA(2015)0263_CS-p0000008.png

Výše uvedený graf jednoznačně odhaluje opakující se prudký nárůst podaných žádostí o platby na konci kalendářního roku.

Graf 3b: Koncentrace podaných žádostí o platby během posledních dvou měsíců kalendářního roku (procentní podíl v listopadu a prosinci) v období 2011 až 2014

20150708-P8_TA(2015)0263_CS-p0000009.png

Tento graf názorně ukazuje, že v poslední části daných let bylo zasíláno více a více žádostí, a to s ohledem na rostoucí tlak související s pravidlem N+2. Odstranění pravidla N+3 v roce 2013 znamenalo, že všechny členské státy kromě Rumunska, Slovenska a Chorvatska uplatňovaly výjimku z pravidla N+2. Tato skutečnost měla zásadní dopad na objem žádostí, které byly v tom roce podány. Počet žádostí, které byly zaslány příliš pozdě na to, aby byly v daném roce proplaceny, závisí na počtu žádostí, které byly v roce podány a na jeho profilu v průběhu roku.

Dopad pozastavení a zastavení

Komise využívá řadu preventivních mechanismů, aby chránila rozpočet EU před tím, aby z něj byly vypláceny platby členským státům, pokud má informace o případných nedostatcích. Ty mají přínos především v souvislosti se zlepšováním kontrolních systémů v členských státech a tudíž snižováním nezbytnosti budoucích finančních oprav ze strany Komise.

Následně některé žádosti o platby nemohou být okamžitě proplaceny, neboť je Komise přerušila nebo pozastavila, dokud nebudou provedena očekávaná zlepšení kontrolních systémů. I když většina těchto žádostí nebude nakonec zamítnuta, nelze je okamžitě proplatit.

V souladu s nařízením(18) může Komise:

—  zastavit platební lhůtu na dobu nejvýše šesti měsíců v případě programů na období 2007–2013, pokud existují důkazy, které svědčí o tom, že v systémech řízení a kontroly dotčených členských států existují závažné nedostatky, nebo pokud útvary Komise musí provést dodatečná ověření poté, co obdrží informaci o tom, že určitý výdaj v certifikovaném výkazu výdajů je spojen se závažnou nesrovnalostí, která nebyla napravena.

—  pozastavit všechny průběžné platby nebo jejich část danému členskému státu v souvislosti s programy na období 2007–2013, pokud v řídicím a kontrolním systému programu existují závažné nedostatky, pro které daný členský stát nepřijal nápravná opatření, nebo určitý výdaj uvedený v certifikovaném výkazu výdajů je spojen se závažnou nesrovnalostí, která nebyla napravena; nebo v případě, že členský stát závažným způsobem porušil své závazky v oblasti řízení a kontroly. Pokud dotčený členský stát nepřijme požadovaná opatření, může Komise uložit finanční opravu.

Odhad „normálního“ objemu nevyřízených plateb

Jak bylo objasněno výše, „normální“ objem nevyřízených plateb je součet všech žádostí, které byly zastaveny nebo pozastaveny, a žádostí, které dorazily příliš pozdě na to, aby byly proplaceny v daném roce. Žádosti, které dorazí během posledních deseti kalendářních dnů daného roku lze považovat za žádosti, které dorazily příliš pozdě na to, aby byly proplaceny, neboť Komise musí mít dostatečnou pojistku, že bude schopna v plném rozsahu čerpat prostředky dostupné v rozpočtu. Nicméně některé z plateb, které byly zastaveny nebo pozastaveny, rovněž patří k žádostem, které dorazily příliš pozdě na to, aby byly proplaceny, a neměly by být započítávány dvakrát.

Z toho vyplývá, že „normální“ objem nevyřízených žádostí roste s počtem žádostí obdržených v průběhu roku a k jejich relativní koncentraci dochází v posledních dnech daného roku.

Níže uvedený graf poskytuje přehled žádostí o platby, které byly obdrženy, objem nevyřízených žádostí na konci roku a žádostí, které dorazily příliš pozdě na to, aby byly proplaceny, nebo byly pozastaveny.

Graf č. 4 okruh 1b: Žádosti, nevyřízené žádosti, zastavené žádosti v období let 2010–2014

20150708-P8_TA(2015)0263_CS-p0000010.png

V posledních třech letech (2012–2014) normální objem nevyřízených žádostí (tj. žádostí o platby, které došly v posledních deseti dnech daného roku nebo žádostí, které došly dříve, ale byly zastaveny či pozastaveny) lze odhadnout na přibližně polovinu hodnoty celkového objemu nevyřízených žádostí, kterého bylo dosaženo na konci každého jednotlivého roku. Druhá polovina souvisela s nedostatkem prostředků na platby schválených v rámci rozpočtu, což zapříčinilo „efekt sněhové koule“(19).

S ohledem na to, že v roce 2015 a 2016 se očekává, že bude úroveň žádostí klesat že dojde ke snížení výskytu případů zastavených/pozastavených plateb a odstranění tlaku vyplývajícího z pravidla N+2 na konci roku 2015(20), lze rovněž očekávat prudký pokles „normálního“ objemu nevyřízených žádostí.

4.4.  Výhledy týkající se plateb z období 2007–2013 (žádostí) v roce 2015 a 2016

Odhady pro rok 2015 a 2016 vycházející z prognóz členských států

Nařízení, kterým se řídí fondy v období 2007 až 2013(21), stanoví členským státům povinnost zaslat Komisi předběžný odhad pravděpodobných žádostí o průběžné platby za rok N a rok N+1 do 30. dubna každého roku. V posledních letech členské státy souhlasily s tím, že tyto údaje budou aktualizovat v září roku N, aby se mohla přesněji vyhodnotit rostoucí úroveň nevyřízených žádostí o platby (nahromaděné nevyřízené žádosti) a výrazná koncentrace žádostí o platby v posledních měsících daného roku.

Nicméně nové nařízení, kterými se řídí fondy v období 2014–2020(22), stanoví, že členské státy musí zaslat prognózy týkající se žádostí o průběžné platby pro rok N a N+1 do 31. ledna roku N (s aktualizací do 31. července). Členské státy tuto novou lhůtu na žádost Komise, která byla potvrzena v prosinci 2014, uplatňovaly na dobrovolné bázi v roce 2015 v souvislosti s programy na období 2007–13. Podle údajů, které Komise získala k 3. březnu 2015, členské státy v současnosti odhadují, že v roce 2015 předloží žádosti o platby (splatné i nesplatné) ve výši asi 48 miliard EUR a v roce 2016 asi 18 miliard EUR(23).

Jak bylo vysvětleno výše, ne všechny žádosti o platby vedou k platbám, protože je třeba zohlednit 95% strop pro platby stanovený v článku 79 nařízení č. 1083/2006(24). Vzhledem k tomu, že stále více programů dosahuje 95% stropu, tato oprava nabyde rostoucího významu v roce 2015 a v následujících letech. V důsledku toho jsou stávající částky očekávaných splatných žádostí ve srovnání s prognózami členských států nižší, neboť tyto žádosti nad 95% strop jsou posuzovány až při uzavření. Na základě těchto neúplných prognóz Komise očekává, že celková částka splatných žádostí o platby, kterou obdrží, bude činit v roce 2015 asi 35 miliard EUR. Související částka pro rok 2016 v současnosti činí asi 3 miliardy EUR. Tato částka pro rok 2016 bude upřesněna (a je možné, že bude o něco vyšší) poté, co členské státy dodají chybějící údaje nebo revidují údaje v případě některých operačních programů.

Příloha 2 nabízí podrobnější informace týkající se předpovědí členských států souvisejících s žádostmi o platby, které mají byt předloženy v roce 2015 a 2016 pro programy soudržnosti na období 2007–2013.

Odhad Komise na základě provádění

Na konci roku 2014 celková částka provedených předběžných a průběžných plateb činila 266,1 miliard EUR. Celková částka pro programy v rámci politiky soudržnosti na období 2007–2013 činí 347,3 miliard EUR. S ohledem na doposud zrušené prostředky a rušení prostředků v důsledku uplatňování pravidla N+2/N+3 na konci roku 2014, které však doposud nebylo potvrzeno (celková maximální částka asi 0,9 miliardy EUR od začátku období), činí celková částka, která má být zaplacena, asi 80,3 miliardy EUR. Nicméně 5 % částek pro každý program musí být vyplaceno až při uzavření (17,3 miliardy EUR).

Očekávána úroveň žádostí o průběžné platby, které mají být ještě v roce 2015 nebo v následujících letech proplaceny, tedy činí asi 63 miliard EUR neboli 18 % celkové přidělené částky, což zahrnuje i nahromaděné nevyřízené žádosti na konci roku 2014 (24,7 miliardy EUR). Maximální úroveň nových splatných žádostí o platby, které mají být podány v roce 2015 nebo v následujících letech, před uzavřením, činí 38,3 miliard EUR. Pokud mají být v roce 2015 obdrženy žádosti o platby v částce do 35 miliard EUR, budou v roce 2016 zbývající žádosti činit 3,5 miliardy EUR.

Odhadovaný objem nahromaděných nevyřízených žádostí na konci roku 2015 na základě opravených prognóz členských států

Částka prostředků na platby schválená v rozpočtu na rok 2015 činí 39,5 miliardy EUR. Tato částka pokryje jak nevyřízené žádosti nahromaděné před rokem 2015 (24,7 miliard EUR), tak nové žádosti (odhadované na 35 miliard EUR). Očekávaný objem nevyřízených žádostí na konci roku 2015 by tudíž činil 20 miliard EUR, z nichž by nejméně polovina neboli asi 10 milionů EUR zůstalo jako abnormální objem nevyřízených žádostí.

v miliardách EUR

Objem nevyřízených žádostí na konci roku 2014

(upraveno)

Odhady členských států na rok 2015 opravené na základě 95% stropu

Prostředky na platby schválené v rozpočtu na rok 2015

Odhadovaný objem nevyřízených žádostí na konci roku 2015

24,7

~35

39,5

~20

4.5.  Žádosti o platby očekáváné v roce 2016

Jak bylo uvedeno výše, očekává se, že objem nevyřízených žádostí na konci roku 2015 bude činit asi 20 milionů EUR, pokud se prognózy členských států ukážou jako přesné. Mimoto se v období do uzavření programů očekávají splatné žádosti ve výši až 3,5 miliardy EUR. S ohledem na relativně omezenou částku žádostí o platby a na to, že již nebude existovat žádný tlak vyplývající z pravidla N+2, není žádný důvod předpokládat, že by velká část těchto žádostí byla podána příliš pozdě na to, aby mohly být proplaceny ještě v roce 2016.

Komise upraví svůj požadavek v návrhu rozpočtu na rok 2016, přičemž zohlední „normální“ objem nevyřízených plateb na konci roku 2016. Tento „normální“ objem nevyřízených plateb, do nějž spadají velmi pozdě podané žádostí a zbývající pozastavené/zastavené platby, by však nicméně byl mnohem nižší než v předchozích letech, neboť úroveň nových žádostí, které mají být obdrženy v roce 2016, je také velmi nízká a Komise očekává, že členské státy napraví nedostatky a předloží „bezchybné“ žádosti. Mohlo by se jednat řádově o 2 miliardy EUR. Tento „normální“ objem nevyřízených plateb ke konci roku 2016 bude proto muset být pokryt v rozpočtu na rok 2017. Částka zapsaná v rozpočtu na rok 2016 by proto činila asi 21,5 miliard EUR.

4.6.  Shrnutí informací použitých k výpočtu žádostí o platby a objemun nevyřízených nahromaděných žádostí

Následující tabulka shrnuje informace o finančním krytí programu, očekávaném využití rozpočtových prostředků dostupných v rozpočtu na rok 2015 a o maximálním objemu žádostí o platby očekávaných v roce 2016.

Nevyřízené průběžné platby 2015–2017 (v miliardách EUR)

Finanční krytí programu

(1)

347,3

—  z čehož předběžné a průběžné platby provedené do konce roku 2014 činí

(2)

266.1

—  z čehož rezerva pro uzavření (5 %) a zrušené prostředky činí

(3)

18,2

Maximální částka splatných průběžných plateb (2015–2017)

(4)=(1)-(2)-(3)

~63,0

—  z čehož nahromaděné (nevyřízené žádosti o platby) na konci roku činí

(5)

24,7

—  z čehož maximální částka splatných průběžných plateb v období 2015–2017 činí

(6)=(4)-(5)

38,3

Rozpočtový rok 2015, v miliardách EUR

Prostředky dostupné v rozpočtu na rok 2015

(1)

39,5

—  z čehož nahromaděné nevyřízené žádosti ke konci roku 2014 činí

(2)

24,7

—  z čehož prognózy na rok 2015 opravené na základě 95% stropu činí

(3)

~35

Očekávané nahromaděné platby na konci roku 2015

(4)=(1)-(2)-(3)

~20

Rozpočtový rok 2016, v miliardách EUR

Očekávané nahromaděné platby na konci roku 2015

(1)

~20

Maximální výše zbývajících žádostí o platbu, které se očekávají v roce 2016 do ukončení programů

(2)

~3,5

Maximální částky žádostí o platby k proplacení z rozpočtu na rok 2016

(3)=(1)+(2)

~23.5

4.7.  Platba při uzavření

Uzavření strukturálních fondů má svou vlastní platební dynamiku. Každý z členských států zašle své dokumenty pro uzavření jednotlivých programů nejpozději do 31. března 2017. Komise informuje členské státy o svém stanovisku k obsahu prohlášení o uzavření do pěti měsíců od jeho obdržení, jestliže ve výchozím prohlášení byly předloženy veškeré informace(25). Platby týkající se uzavření zpravidla proběhnou až po roce 2016. Celková částka vyhrazená pro zavření (5% z celkové částky přidělených prostředků) činí 17,3 miliard EUR, avšak úroveň plateb bude ovlivněna kvalitou provádění daného programu v průběhu celého jeho trvání. Případné zrušení závazků v oblasti politiky soudržnosti při uzavření může snížit potřeby týkající se plateb.

Jako orientační odhad může sloužit období 2000–2006, kdy procentní podíl zrušených závazků byl při uzavření 2,6 % z celkového krytí v případě Evropského sociálního fondu (ESF) a 0,9 % v případě Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). Nicméně v případě ESF existují stále nevyřízené závazky ve výši 0,5 miliardy EUR, které souvisejí s problematickými případy nesrovnalostí, a Komise proto odhaduje, že konečný procentní podíl zrušených závazků při uzavření bude u tohoto fondu činit asi 3 %. Komise nevylučuje možnost, že by objem zrušených závazků při uzavření mohl být vyšší než v předchozím období, takže výše uvedený odhad lze považovat pouze za střízlivý orientační údaj.

Žádosti při uzavření nejsou obvykle brány v potaz v analýze snížení normální části nahromaděných nevyřízených žádostí, neboť většina z nich bude proplacena v letech 2017–2019 nebo v následujících letech, přičemž ne všechny budou proplaceny, neboť nejdříve budou vyřešeny veškeré neoprávněně vyplacené částky a až poté bude provedena konečná platba.

5.  Jiné okruhy: programy 2007–2013

5.1.  Přehled

Po detailní analýze konkrétního případu politiky soudržnosti (okruh 1b) v oddílu 4 se nyní zaměříme na situaci ostatních okruhů, kterou lze shrnout takto:

—  Prostředky na Evropský zemědělský záruční fond (okruh 2) jsou nerozlišené a platby a závazky mají stejnou výši. Na konci roku proto nezůstávají neprovedené platby.

—  Fond pro rozvoj venkova, Evropský rybářský fond (okruh 2) a Migrační a azylový fond, Fond pro vnější hranice a Fond pro vnitřní bezpečnost jsou spravovány formou sdíleného řízení s členskými státy podobným způsobem, jako je tomu u politiky soudržnosti. Ačkoli ve Fondu pro rozvoj venkova zatím nedochází k hromadění nevyřízených žádostí o platby, u ostatních fondů tomu tak není.

—  Většinu z ostatních programů (okruhy 1a a 4) spravuje Komise. Komise uplatnila v průběhu roku 2014 (a v některých případech už v roce 2013) u mnohých z těchto programů opatření ke zmírnění problému nedostatku prostředků na platby – došlo ke snížení předběžného financování (s ohledem na typ a finanční kapacitu implementačních partnerů a příjemců), odložení závěrečných plateb nebo plateb rozpočtové podpory, nepřijímání nových závazků, odklad uzavírání smluv apod. Většina z těchto opatření však vedla pouze k odložení doby, kdy bude třeba platby provést, přičemž řada závazků dosud zůstává neuhrazena.

Níže uvedená tabulka obsahuje přehled o vývoji neuhrazených závazků v okruzích 1a a 4. Přestože v okruhu 4 je jasně patrný vzestupný trend, který v roce 2014 dosáhl svého vrcholu za posledních několik let, vývoj v okruhu 1a tak zřejmý není.

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Okruh 1a

1 679

507

291

628

604

567

551

541

Okruh 4

172

178

284

226

387

367

389

630

5.2.  Programy ve sdíleném řízení v okruzích 2 a 3

5.2.1.  Okruh 2

Evropský zemědělský záruční fond (EZZF)

V Evropském zemědělském záručním fondu (EZZF) nejsou neuhrazené závazky, neboť fond je založen na nerozlišených prostředcích.

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)

Ani v tomto fondu se dosud neobjevily neuhrazené závazky: Komise byla zatím vždy schopna provést všechny platby včas. Vzhledem k velikosti programu pro rozvoj venkova a k 95% pravidlu, které zde rovněž platí, činí maximální výše průběžných plateb, které pravděpodobně budou uhrazeny před uzavřením programu, přibližně 8,7 mld. EUR na období 2007–2013. Prostředky na platby schválené v rozpočtu na rok 2015 pro programy na období 2007–2013 činí 5,9 mld. EUR. Zbývající částka 2,8 mld. EUR bude splacena v roce 2016 poté, co členské státy předloží své závěrečné čtvrtletní výkazy (ty by měly být dodány v lednu 2016).

Celková částka rezervovaná na uzávěrku je přibližně 4,8 mld. EUR. Skutečná výše částky, která bude vyplacena, bude záviset na rušení závazků. Příklad: bude-li uplatněna míra rušení závazků ve výši 1,5 %, jaká byla zaznamenána v průběhu předchozího období 2000–2006, budou zrušeny závazky ve výši přibližně 1,5 mld. EUR. Platby při ukončení programu by měly být provedeny v letech 2016 až 2019.

Evropský rybářský fond (ERF)

ERF je řízen podobným způsobem jako Fond soudržnosti (okruh 1b). Neplatí zde však pravidlo N+3, takže ERF se nemusel potýkat se specifickým problémem transformace pravidla N+3 na pravidlo N+2 mezi závazky z roku 2010 a z roku 2011. Neuplatňuje se ostatně ani „řecké pravidlo“, ačkoli začátek programů byl mírně zpožděn také v důsledku závazků týkajících se systémů řízení a kontroly. V posledních letech však byla výše neuhrazených závazků v ERF velmi vysoká – na počátku roku 2014 se rovnala schváleným prostředkům na platby v programech na období 2007–2013.

V letech 2010 až 2014 byly dvě třetiny žádostí o platby obdrženy v listopadu a prosinci. Níže uvedený graf znázorňuje vývoj neuhrazených závazků v letech 2011 až 2014 na programy ERF v období 2007 až 2013 spolu s původními prostředky na platby v následujícím roce.

20150708-P8_TA(2015)0263_CS-p0000011.png

Hlavním důvodem, proč se na konci roku 2014 výše neuhrazených závazků snížila, byl přesun veškerých dostupných prostředků na platby v rámci rozpočtové kapitoly (včetně všech prostředků na platby ze sdíleného řízení Evropského námořního a rybářského fondu – v důsledku pozdního přijetí nového právního základu) a zvýšení díky návrhu opravného rozpočtu 3/2014 (přijat jako opravný rozpočet 2/2014) při přesunu na konci roku.

Díky vysoké úrovni plateb schválených v rozpočtu na rok 2015 by mělo být možné snížit výši neuhrazených závazků na normální úroveň, tj. přibližně na 0,1 mld. EUR.

5.2.2.  Okruh 3

Azylová, migrační, hraniční a bezpečnostní politika

Společné politiky v oblasti azylu a přistěhovalectví v období 2007–2013 byly převážně prováděny prostřednictvím obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (SOLID). Tento obecný program je tvořen čtyřmi nástroji: Fond pro vnější hranice, Evropský návratový fond, Evropský uprchlický fond a Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí.

Následující graf znázorňuje růst počtu nevyřízených žádostí o platby na konci roku v programech v oblasti azylu, migrace, hranic a bezpečnosti.

20150708-P8_TA(2015)0263_CS-p0000012.png

Výše RAL se zvýšila ze 150 mil. EUR na počátku roku 2007 na 2,6 mld. EUR v roce 2014, a to přesto, že v období 2007–2014 byly zrušeny závazky ve výši 300 mil. EUR. Z programů na období 2007–2013 zbývá vyplatit přibližně 1,9 mld. EUR. Prostředky na platby schválené pro tyto programy v rozpočtu na rok 2015 činí necelých 600 mil. EUR, v čemž jsou započítány i prostředky na počáteční a roční platby předběžného financování nových programů na období 2014–2020.

Vezmeme-li v úvahu výši částky, kterou bude nutné zaplatit při ukončení programů (odhadem 1 mld. EUR), a to, že v letech 2013 a 2014 nebylo možné vyplatit druhou část předběžného financování, je ke snížení výše neuhrazených závazků v programech na období 2007–2013 na normální úroveň nutné provést do roku 2016 platby ve výši asi 235 milionů EUR.

5.3.  Programy v přímém řízení v okruzích 1a a 4

5.3.1.  Okruh 1a

V tomto oddílu je uveden přehled stavu plateb v programech v okruhu 1a na konci roku 2014.

Počet nevyřízených žádostí o platby na konci roku

Níže uvedený graf znázorňuje vývoj nevyřízených žádostí o platby na konci roku u hlavních programů v okruhu 1a.

20150708-P8_TA(2015)0263_CS-p0000013.png

Vysoká výše nevyřízených žádostí o platby na konci roku 2007 je způsobena převážně projektovým cyklem 6. rámcového programu výzkumu (RP6) a mimořádně vysokým počtem nevyřízených závazků v té době. Výzkumné smlouvy dále stanoví, že žádostem o platbu lze vyhovět až po předložení potvrzení o auditu.

Komisi se podařilo zabránit tomu, aby se na konci roku 2014 znovu zvýšily neuhrazené závazky, díky opatření ke zlepšení situace, která Komise přijala v roce 2014 s cílem řešit nedostatek prostředků na platby (viz oddíl 2.2). Opatření zahrnovala snížení výše předběžného financování a odložení podpisu nových smluv/grantových dohod, čímž se část plateb přesunula do následujícího roku. Došlo tedy ke snížení výše neuhrazených závazků, nicméně vedlejším účinkem bylo zpomalení implementace programů na období 2014 až 2020. V některých případech musela být přijala drastičtější opatření, jako například přednostní provedení plateb zranitelnějším příjemcům.

Vývoj zbývajících závazků (RAL)

Víceméně neměnná výše neuhrazených plateb na konci roku u programů v okruhu 1a ostře kontrastuje s jednoznačně vzestupným trendem zbývajících závazků (RAL), které uvádí následující graf:

20150708-P8_TA(2015)0263_CS-p0000014.png

Růst RAL je do značné míry způsobem prohlubujícím se nepoměrem mezi prostředky na závazky a na platby v oblasti výzkumu, tedy v největším výdajovém programu v tomto okruhu. Je to patrné z následujícího grafu, který znázorňuje klesající poměr mezi platbami a závazky.

20150708-P8_TA(2015)0263_CS-p0000015.png

Jako příklad způsobu provádění projektů v okruhu 1a uvádíme popis projektového cyklu programů v oblasti výzkumu.

Projektový cyklus v oblasti výzkumu

Výzkumné programy jsou prováděny prostřednictvím víceletých pracovních programů, které zahrnují výzvy k předkládání návrhů, veřejné zakázky, studie, expertní skupiny, účast v mezinárodních organizacích, semináře a workshopy, hodnocení a monitorování. Přibližně 90 % výzkumných programů souvisí s výzvami k předkládání návrhů, ostatních 10 % s jinými činnostmi.

V polovině roku N-1 Komise přijme roční program činnosti na rok N. Od druhé poloviny roku N-1 probíhají výzvy k předkládání návrhů. Ve většině případů jsou návrhy předkládány obvykle do tří měsíců po zveřejnění výzvy. Celkové závazky jsou stanoveny po přijetí pracovního programu v roce N, nejpozdější před vyjednáváním (obvykle na konci lhůty). Po hodnocení návrhů (tři měsíce) a výběru (jeden až dva měsíce) následuje vyjednávání (jeden až šest měsíců) a podpis (až několik měsíců). Komise / výkonná agentura mezi koncem lhůty pro předkládání návrhů a podpisem má osm měsíců, z čehož pět měsíců je na to, aby informovala předkladatele o výsledku vědeckého hodnocení, a tři měsíce na přípravu grantové dohody. Jakmile jsou učiněny jednotlivé závazky a smlouva je podepsána, mělo by být do 30 dnů od podpisu dohody nebo 10 dní před zahájením činnosti (podle toho, co nastane později) vyplaceno předběžné financování. Na základě strukturálních opatření, která v roce 2014 přijalo GŘ pro výzkum, jsou platby předběžného financování na rok N nyní prováděny až v roce N+1. Průběžné platby se zakládají na finančních výkazech a mají vazbu na pravidelné zprávy, předkládané zpravidla každých 18 měsíců. Konečná platba ve výši 10 % je provedena po přijetí závěrečné zprávy.

U ostatních akcí obsažených v pracovním programu jsou předběžné závazky přijaty v roce N a předběžné platby jsou provedeny v témže roce. Zbytek je vyplacen v roce N+1.

Nedostatek prostředků na platby v oblasti výzkumu: praktické důsledky

S cílem vyřešit problém nedostatku prostředků na platby v programech v oblasti výzkumu bylo v roce 2014 převedeno celkem 236,5 mil. EUR z programu „Horizont 2020“ 2014–2020“ do rozpočtových položek na dokončení programů na období 2007–2013, přičemž bylo odloženo předběžné financování výzev k předkládání návrhů v rámci programu Horizont 2020 vydaných v letech 2014–2015. V předchozích letech tak tomu nebylo a výsledkem je zpoždění při provádění nových programů.

K výzkumu je třeba čas a odkládání podpisu smluv a poskytnutí financování není v souladu s cílem podporovat výzkum v zájmu hospodářského růstu. Navýšení prostředků na platby pro program Horizont 2020 schválené v rozpočtu na rok 2015 by mělo umožnit částečně dohnat zpoždění v tomto klíčovém programu.

Erasmus+

Erasmus+ je dobrým příkladem ročního programu, u nějž úroveň plateb těsně kopíruje úroveň závazků, protože životní cyklus většiny akcí se odvíjí od struktury akademického roku.

Navýšení prostředků na platby v roce 2014 neodpovídalo růstu prostředků na závazky, který by měl pokračovat po celé období 2014–2020. Nedostatečná úroveň prostředků na platby v roce 2014 je patrná z následujícího grafu uvádějícího poměr plateb a závazků.

20150708-P8_TA(2015)0263_CS-p0000016.png

Výsledkem bylo, že v roce 2014 nebylo možné vyplatit druhou část předběžného financování vnitrostátním agenturám, které mají financovat akce mobility. Ačkoli situace by se měla mírně zlepšit, bude Erasmus+ čelit podobným problémům i v roce 2015.

Doprava a energetika

Následující graf znázorňuje růst rozdílu mezi prostředky na závazky a platby v oblasti dopravy a energetiky.

20150708-P8_TA(2015)0263_CS-p0000017.png

Prostředky na platby schválené v rozpočtu na rok 2015 budou stačit k pokrytí prvního předběžného financování projektů na období 2014-2020 a částečně řešit problém RAL z období 2007–2013.

Plán evropské hospodářské obnovy

Ve srovnání s vysokou úrovní závazků v letech 2009 a 2010 začalo provádění plateb v rámci tohoto programu pomalu – v této oblasti se totiž většinou jedná o rozsáhlé infrastrukturní projekty.

20150708-P8_TA(2015)0263_CS-p0000018.png

Zejména v roce 2014 nebyl k dispozici dostatek prostředků na platby, aby bylo možné vyhovět žádostem o platbu podaným v průběhu roku, a to ani poté, co byl přijat návrh opravného rozpočtu 3/2014, který poskytl dodatečné prostředky na platby. Na konci roku 2014 činila výše RAL dosud 2 mld. EUR, což je polovina z původní výše závazků v rámci plánu evropské hospodářské obnovy. Výše prostředků na platby schválená v roce 2015 činí 407 mil. EUR, což by mělo stačit na pokrytí odhadovaných potřeb v tomto roce.

5.3.2.  Okruh 4

V následujícím grafu je uvedena výše zbývajících závazků (RAL) na programy v okruhu 4 od roku 2007.

20150708-P8_TA(2015)0263_CS-p0000019.png

Okruh 4 obsahuje krátkodobé nástroje reagující na krizi, dlouhodobé nástroje, které využívají víceleté financování, a nástroje ad-hoc, jako jsou makrofinanční půjčky a grantová pomoc. Celkem 73 % výdajů v tomto okruhu tvoří tři velké nástroje (Nástroj předvstupní pomoci II (IPA), Evropský nástroj sousedství (ENI) a Nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI)), které využívají víceleté programování. Podpora třetím zemím financovaná z těchto programů má zpravidla šestiletý a osmiletý životní cyklus. Nástroje krizové reakce (humanitární pomoc, nástroj na podporu stability a míru, společná zahraniční a bezpečnostní politika) a nástroje makrofinanční pomoci mají mnohem kratší platební cykly (12–18 měsíců).

Od roku 2013 se většina nástrojů v okruhu 4 potýkala se závažným nedostatkem prostředků na platby, zejména v nástrojích humanitární pomoci a krizové reakce s krátkými implementačními cykly a rychlým proplácením, takže postižen byl i Nástroj pro rozvojovou spolupráci a Evropský nástroj sousedství, v jejichž případě se platby převážně týkají stávajících smluv a závazků. V roce 2014 se situace zhoršila v důsledku celkového snížení dostupných plateb oproti roku 2013. V některých z těchto programů přišlo navýšení prostřednictvím návrhu opravného rozpočtu 3/2014 (a ostatních akcí, např. převodů)(26) velmi pozdě a nestačilo k pokrytí nahromaděných žádostí o platby.

Přijatá opatření, která spočívala v odkladu splatnosti nových žádostí o platby a proplácení minulých závazků (viz oddíl 2.2), dokázala negativní dopady nedostatku prostředků na platby zmírnit jen částečně.

Počet nevyřízených žádostí o platby na konci roku

Počet nevyřízených žádostí o platby se výrazně zvýšil na konci roku 2014 v okruhu 4. Důvodem bylo hlavně prudké zvýšení počtu žádostí o platby a nedostatek příslušných prostředků na platby, jako tomu bylo v případě Evropského nástroje sousedství a Nástroje pro rozvojovou spolupráci (viz následující graf).

20150708-P8_TA(2015)0263_CS-p0000020.png

Navýšení prostředků na platby v rozpočtech na roky 2013 a 2014 ovšem umožnilo také snížit výši neuhrazených závazků v oblasti humanitární pomoci(27):

20150708-P8_TA(2015)0263_CS-p0000021.png

Jak je uvedeno výše, RAL v okruhu 4 a zejména ve třech velkých dlouhodobých nástrojích v posledních pěti letech postupně rostly v souladu s výší závazků předchozích VFR. Programy původně zahájené v roce 2010 byly například formalizovány s přijímající zemí v průběhu roku 2011 a smlouvy byly uzavírány až do roku 2014. Z toho plyne, že mnohé z těchto větších programů zahájených v době, kdy závazky rychle rostly, musí být propláceny právě nyní. Prostředky na platby schválené v rozpočtu na rok 2015 by měly tento rozdíl překlenout a stabilizovat situaci, která nicméně zůstává stále napjatá. Rozdíl mezi závazky a platbami a RAL bude pravděpodobně u mnoha nástrojů (např. DCI) dále růst.

6.  Budoucí vývoj programů 2014-2020

Rozpočet na rok 2016 bude muset obsahovat dostatek prostředků na platby, které jsou nutné nejen k tomu, aby mohly být postupně proplaceny žádosti plynoucí ze závazků z programů 2007–2013, ale také programy na období 2014–2020 v okruzích 1a a 4, jejichž provádění bylo zkomplikováno nedostatkem prostředků na platby. Rozpočet na rok 2016 musí také obsahovat nezbytné prostředky na platby pro ostatní fondy (např. rozvoj venkova – okruh 2), aby se znovu nezačaly hromadit nevyřízené žádosti o platby.

V rozpočtu na rok 2016 Komise posoudí potřeby ohledně plateb v roce 2016 týkající se programů na období 2014–2020.

7.  Závěry

V minulých letech, zejména v roce 2014, byla úroveň prostředků na platby nedostatečná pro pokrytí obdržených žádostí o platby. To vedlo k hromadění nevyřízených žádostí na konci roku, zejména u programů na období 2007–2013 v rámci politiky soudržnosti. Komise přijala řadu opatření, které měly tento problém částečně řešit a minimalizovat negativní dopad nedostatku prostředků na platby – šlo zejména o to, aby byly v co nejvyšší míře uhrazeny pohledávky plynoucí z minulých závazků. Vedlejším účinkem ovšem bylo narušení realizace programů na období 2014–2020.

Prostředky na platby v rozpočtu na rok 2015 by měly vést ke snížení počtu nevyřízených žádostí o platby týkajících se programů na období 2007–2013. Komise stanovila úroveň prostředků na platby nezbytnou pro postupné odstranění abnormálně vysokého počtu nevyřízených žádostí týkajících se programů na období 2007–2013 do konce roku 2016. Ve svém návrhu rozpočtu na rok 2016 Komise navrhne prostředky na platby v odpovídající výši.

Komise se domnívá, že tři orgány se mohou zavázat k provedení plánu spočívajícího ve snižování celkové výše neproplacených faktur odpovídajícím realizaci programů na období 2007–2013 na udržitelnou úroveň do roku 2016.

Příloha 1: Informace, které Komise zaslala do 15. prosince 2014

Dne 15. prosince 2014 předložila Komise údaje o očekávané výši neuhrazených závazků ke konci roku 2014 a 2015 u programů politiky soudržnosti na období 2007–2013:

2010

2011

2012

2013

2014 (*)

2015 (*)

Výše neuhrazených faktur na konci roku

(v mld. EUR)

6,1

10,8

16,2

23,4

25 (1)

19 (2)

(*) Odhady Komise na základě upravených prognóz členských států

(1)  Se započtením dodatečných prostředků na platby v návrhu opravného rozpočtu 3/2014 ve schváleném znění.

(2) Se započtením dodatečných prostředků na platby v návrhu opravného rozpočtu 3/2014 ve schváleném znění a prostředků na platby schválených v rozpočtu na rok 2015.

Komise rovněž předložila rozpis očekávaných neuhrazených závazků u programů na období 2007–2013 ke konci roku 2014. V následující tabulce je uvedena celková výše žádostí o platby, které byly na konci roku 2014 skutečně obdrženy – částka je o 1,5 mld. EUR nižší než prognózy členských států a o cca 2,5 mld. EUR nad horní hranicí odhadu Komise.

OČEKÁVANÁ VÝŠE NEUHRAZENÝCH ZÁVAZKŮ NA KONCI ROKU 2014

v miliardách EUR

(1)

Žádosti o platby obdržené na konci roku 2013 a neproplacené do konce roku 2013

23.4

(2)

Žádosti o platby obdržené do konce listopadu 2014

31.4

(3)  = (1) + (2)

Žádosti o platby obdržené do konce listopadu, které mají být splaceny v roce 2014

54.8

(4)

Schválená výše prostředků na platby (s opravným rozpočtem 3/2014)

49.4

(5)  = (3) – (4)

Výše neuhrazených závazků do konce listopadu 2014 se splatností do konce roku 2014

5.4

Prognóza

Skutečná výše

Prognózy členských států žádostí o platby, které mají být předloženy v prosinci 2014

23

21.5

Prognózy Komise ohledně žádostí o platby, které mají být předloženy v prosinci 2014

18 - 19

21.5

Prognóza výše neuhrazených závazků na konci roku 2014: až 25 mld. EUR.

Komise také předložila odhady za jednotlivé státy, tak jak je členské státy vypracovaly – jedná se o odhady žádostí o platby v politice soudržnosti v roce 2014 (54,33 mld. EUR), žádosti zaslané do 31. října 2014 (31,36 mld. EUR) a v důsledku toho žádosti o platby zaslané v listopadu a prosinci (22,97 mld. EUR).

Komise dodává: „Vzhledem k průměrné míře chybovosti v „hrubých“ odhadech členských států v posledních letech a k 95 % stropu plateb před uzávěrkou dle článku 79 nařízení č. 1083/2006 Komise odhaduje, že v prosinci budou podány žádosti ve výši 18–19 mld. EUR.“ To odpovídá výše uvedeným tabulkám.

Příloha 2: Okruh 1b: Nejnovější odhady členských států

V této příloze jsou uvedeny nejnovější prognózy členských států ohledně toho, kolik bude v letech 2015 a 2016 podáno žádostí o platby v programech soudržnosti na období 2007–2013. Jsou rozlišeny hrubé prognózy (uvedené členskými státy) a limitované prognózy (viz vysvětlení v oddíle 4.4).

Prognózy členských států (v mld. EUR)

Období

2007-2013

2015*

Hrubé prognózy

2016

Hrubé prognózy

AT

Rakousko

0,09

0,00

BE

Belgie

0,24

0,06

BG

Bulharsko

1,35

0,00

CY

Kypr

0,06

0,00

CZ

Česká republika

4,01

3,75

DE

Německo

2,43

0,95

DK

Dánsko

0,04

0,03

EE

Estonsko

0,09

0,00

ES

Španělsko

4,65

1,74

FI

Finsko

0,21

0,02

FR

Francie

1,92

0,34

GR

Řecko

0,75

0,00

HR

Chorvatsko

0,22

0,31

HU

Maďarsko

3,86

1,24

IE

Irsko

0,03

0,01

IT

Itálie

5,07

1,44

LT

Litva

0,09

0,00

LU

Lucemburk

0,01

0,00

LV

Lotyšsko

0,54

0,09

MT

Malta

0,14

0,04

NL

Nizozemsko

0,21

0,10

PL

Polsko

8,92

3,99

PT

Portugalsko

0,52

0,06

RO

Rumunsko

6,64

2,81

SE

Švédsko

0,11

0,00

SI

Slovinsko

0,38

0,18

SK

Slovensko

2,68

0,64

UK

Spojené království

1,52

0,25

CB

Územní spolupráce

1,16

0,25

CELKEM

 

47,93

18,32

LIMITOVANÉ ODHADY CELKEM ***

34,74

2,95**

* U operačních programů, pro něž členské státy neposkytly v lednu 2015 žádné prognózy, jsou údaje za rok 2015 vypočteny na základě souvisejících prognóz ze září 2014.

** Maximální částka, kterou lze v roce 2016 proplatit, činí 3,5 mld. EUR; z této částky již členské státy v této fázi potvrdily 3 mld. EUR.

*** „Limitováním“ se rozumí uplatnění 95% pravidla, podle něhož mohou být prozatímní platby proplaceny před uzávěrkou, pokud je celková výše plateb nižší než 95 % prostředků přidělených na tyto programy.

(1) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2015)0061.
(5) Vyplývá to z tzv. pravidel „N+2 / N+3“, kdy platby je třeba provést během dvou (N+2) nebo tří (N+3) let po přijetí odpovídajícího závazku. Na konci roku 2013 se současně uplatnila obě pravidla o zrušení závazku.
(6) Celková výše dodatečných plateb schválených prostřednictvím opravných rozpočtů činila 6,7 miliard EUR v roce 2012, 11,6 miliard EUR v roce 2013 a 3,5 miliard EUR v roce 2014.
(7) Počet nevyřízených žádostí o platby podaných v souvislosti s programy politiky soudržnosti v období 2007–2013 se na konci roku vždy zvýšil: z 11 miliard EUR v roce 2011 na 16 miliard EUR v roce 2012, 23,4 miliard EUR v roce 2013 a 24,7 miliard EUR v roce 2014.
(8) Je nutno připomenout, že na politiky ve sdíleném řízení, jako je např. politika soudržnosti (kdy Komise proplácí výlohy členských států), se úroky z pozdních plateb nevztahují.
(9) Zbývajících 5 % má být vyplaceno při ukončení programů (tj. v letech 2017–2019) poté, co Komise posoudí, zda byly úspěšně realizovány a zda není nutné provést žádné opravy.
(10) Právní předpisy v oblasti politiky soudržnosti stanoví pro vypořádání 60denní lhůtu.
(11) Definici normálního a abnormálního objemu nevyřízených plateb naleznete v bodech 3.4 a 4.3.
(12) Opravný rozpočet č. 2/2014 byl původně předložen jako návrh opravného rozpočtu č. 3/2014.
(13) Měsíční zprávy o průběžných platbách a projednávaných žádostech, zprávy systému výstrahy pro rozpočtové prognózy (dvakrát ročně).
(14) DEC 54/2014
(15) Do této definice „nahromaděných žádostí o platby“ nejsou zahrnuty nezaplacené částky v důsledku snížené úrovně předběžného financování: u několika programů však byly v roce 2014 částky předběžného financování omezeny (v některých případech již v roce 2013), aby se prodloužila lhůta splatnosti.
(16) Článek 87 nařízení č. 1083/2006: „[..].žádosti o průběžné platby pro každý operační program se shromažďují a zasílají Komisi pokud možno třikrát za rok“.
(17) Tento graf je stejný jako graf obsažený ve shrnutí.
(18) Články 91 a 92 nařízení č. 1083/2006 pro programové období 2007–2013-
(19) V důsledku omezení peněžních toků v prvních měsících roku (viz. Oddíl 3.3) může dojít k tomu, že část z nahromaděných neuhrazených žádostí nemusí být proplacena v předepsaných lhůtách na začátku roku.
(20) Kromě Chorvatska, Rumunska a Slovenska.
(21) Článek 76 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25).
(22) Článek 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).
(23) Prognózy, které členské státy předložily v lednu 2015, nepokrývaly všechny operační programy. Pro tyto případy Komise použila prognózy, které obdržela v září loňského roku. Takovouto extrapolaci chybějících prognóz členských států nelze provést pro rok 2016, protože prognózy předložené v září 2014 pokrývaly pouze rok 2014 a 2015 (nevztahovaly se ještě na rok 2016). To znamená, že prognóza pro rok 2016 zahrnuje pouze ty operační programy, o nichž členské státy podaly informace a mohou být zvýšeny v okamžiku, kdy budou podány chybějící informace.
(24) Článek 79 nařízení (ES) č. 1083/2006 stanoví, že „Celkový kumulativní součet předběžných a průběžných plateb nepřesáhne 95 % příspěvku z fondů na operační program; zbylých 5 % bude proplaceno po uzavření operačního programu.“
(25) Článek 89 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25).
(26) + 406 mil. EUR (čisté zvýšení prostředků na platby) na humanitární pomoc, +30 mil. EUR na DCI a 250 mil. EUR na ENI.
(27) Graf ovšem nebere v potaz dopad snížené úrovně předběžného financování.


Iniciativa zelené zaměstnanosti: Využít potenciál zeleného hospodářstvík tvorbě pracovních míst
PDF 553kWORD 154k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2015 o Iniciativě zelené zaměstnanosti: Využít potenciál zeleného hospodářství k tvorbě pracovních míst (2014/2238(INI))
P8_TA(2015)0264A8-0204/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise „Iniciativa zelené zaměstnanosti: Využít potenciál zeleného hospodářství k tvorbě pracovních míst“ (COM(2014)0446),

–  s ohledem na sdělení Komise „Zelený akční plán pro malé a střední podniky“ (COM(2014)0440),

–  s ohledem na sdělení Komise „Směrem k oběhovému hospodářství: program nulového odpadu pro Evropu“ (COM(2014)0398),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise „Využití potenciálu zeleného růstu pro oblast zaměstnanosti“ (SWD(2012)0092),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 6. prosince 2010 nazvané „Politika zaměstnanosti v zájmu konkurenceschopné, nízkouhlíkové a zelené ekonomiky účinně využívající zdroje“,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/707/EU ze dne 21. října 2010 o hlavních směrech politiky zaměstnanosti členských států,

–  s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů „Zelený akční plán pro malé a střední podniky a Iniciativa zelené zaměstnanosti“,

–  s ohledem na studii OECD a Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání z roku 2014 o ekologičtějších dovednostech a pracovních místech, vydanou v rámci ediční řady OECD o zeleném růstu (Greener Skills and Jobs, OECD Green Growth Studies),

–  s ohledem na publikaci Evropské observatoře politiky zaměstnanosti EEPO Review z dubna 2013 nazvanou „Podpora zelených pracovních míst v průběhu krize: manuál osvědčených postupů v Evropě 2013“,

–  s ohledem na zprávu Mezinárodní organizace práce a Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání z roku 2011 nazvanou „Dovednosti pro zelená pracovní místa – globální pohled – souhrnná zpráva na základě studií 21 zemí“ (Skills for green jobs: a global view: synthesis report based on 21 country studies),

–  s ohledem na zprávu Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání z roku 2010 nazvanou „Dovednosti pro zelená pracovní místa – evropská souhrnná zpráva“ (Skills for green jobs – European synthesis report),

–  s ohledem na zprávy Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek Eurofound nazvané „Pracovněprávní vztahy a udržitelnost: úloha sociálních partnerů při přechodu na udržitelné hospodářství“ (2001), „Ekologizace evropského hospodářství: reakce a iniciativy členských států a sociálních partnerů“ (2009) a „Ekologizace průmyslu v EU: příprava na změny z hlediska množství pracovních míst a jejich zvládání“ (2013),

–  s ohledem na pracovní dokument Centra pro podnikání v rámci programu mítního hodposářského rozvoje a rozvoje pracovních míst (CFE-LEED) organizace OECD, ze dne 8. února 2010 nazvaný „Zelená pracovní místa a dovednosti: důsledky řešení změny klimatu pro místní trh práce“ (Green jobs and skills: the local labour market implications of addressing climate change),

–  s ohledem na to, že Mezinárodní organizace práce (MOP) a Program OSN pro životní prostředí (UNEP) obecně vymezují zelené pracovní místo jako jakékoli pracovní místo s důstojnými podmínkami, které přispívá k ochraně životního prostředí nebo k obnově jeho kvality, ať už v zemědělství, v průmyslu, ve službách či ve správě;

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2013 o ekologických inovacích – zaměstnanost a růst díky politice životního prostředí(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2012 k plánu přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2010 o rozvíjení potenciálu k tvorbě pracovních příležitostí v novém udržitelném hospodářství(3),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0204/2015),

A.  vzhledem k tomu, že celosvětové trendy, jako je neúčinné využívání zdrojů, neúnosný tlak na životní prostředí a změna klimatu se blíží limitům, po jejichž překročení nelze zabránit nevratným dopadům na naši společnost a životní prostředí, přičemž rostoucí sociální vyčleňování a sociální nerovnost představují společenský problém;

B.  vzhledem k tomu, že Evropská agentura pro životní prostředí ve své zprávě z roku 2015 uvedla, že k dosažení cílů v oblasti ochrany biologické rozmanitosti, snižování využívání fosilních paliv, boje proti změně klimatu a předcházení dopadům, které má na lidské zdraví a životní prostředí, stávající opatření nestačí;

C.  vzhledem k tomu, že v důsledku nejednotné politické reakce v zájmu řešení těchto společných problémů hrozí, že významná část potenciálu přechodu na ekologické a sociálně inkluzivní hospodářství z hlediska zaměstnanosti zůstane nevyužita;

D.  vzhledem k tomu, že v reakci na tyto hrozby jsme svědky vzniku nových odvětví, změn v mnoha dalších a úpadku některých odvětví, například těch, která vedou ke značnému znečišťování životního prostředí; vzhledem k tomu, že je nutné soustředit se na inovace a možnosti, jak omezit znečišťování životního prostředí; vzhledem k tomu, že v souvislosti s některými upadajícími odvětvími je nutné věnovat zvláštní pozornost pracovní síle, pokud jde o rekvalifikaci a alternativní zaměstnání; vzhledem k tomu, že investice do těchto odvětví, která jsou prioritou programu Komise pro vytváření ekologických pracovních míst, včetně recyklace, biologické rozmanitosti, energetické účinnosti, kvality ovzduší a všech technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie, jako je výroba z obnovitelných zdrojů na moři, mají potenciál k vytváření značného množství pracovních míst, mj. v málo obydlených oblastech;

E.  vzhledem k tomu, že podle Evropské agentury pro životní prostředí došlo v letech 2000–2011 k více než 50% nárůstu v odvětví ekologického zboží a služeb, což vedlo k vytvoření více než 1,3 milionu pracovních míst, a vzhledem k tomu, že podle výpočtů Komise vytvoří obnovitelné energetické hospodářství do roku 2020 v Evropě 20 milionů nových pracovních míst; vzhledem k tomu, že ambiciózní provázaná politika EU a investice do obnovitelných zdrojů energie, obhospodařování lesů, udržitelného zemědělství a ochrany půdy (k zabránění hydrogeologické nestability) mají možnost významným způsobem podpořit vytváření pracovních míst;

F.  vzhledem k tomu, že cíl udržitelného rozvoje je zakotven v Lisabonské smlouvě a jeho prosazování znamená, že záležitosti týkající se životního prostředí se kladou na stejnou úroveň jako otázky hospodářské a sociální;

G.  vzhledem k tomu, že strategie EU 2020 na podporu inteligentní a udržitelné ekonomiky podporující začleňování uznává ústřední úlohu přechodu k ekologickému a sociálně spravedlivému hospodářství;

H.  vzhledem k tomu, že nepružnost na trhu práce brání tvorbě pracovních míst, zatímco konkurenceschopný trh práce v EU může přispět k dosažení cílů zaměstnanosti obsažených ve strategii Evropa 2020;

I.  vzhledem k tomu, že se EU a její členské státy na konferenci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v Cancúnu v roce 2010 zavázaly zajistit „spravedlivý přechod pracovní síly, v jehož rámci vznikne důstojná práce a kvalitní pracovní místa“; vzhledem k tomu, že aby mohl spravedlivý přechod směrem k environmentálně udržitelnému hospodářství pro všechny přispět k cíli spočívajícímu v dosažení udržitelné a dlouhodobé zaměstnanosti pro všechny, mj. k vytváření kvalifikovaných pracovních míst, k sociálnímu začleňování a vymýcení chudoby, musí být správně řízen;

J.  vzhledem k tomu, že pět pilířů „spravedlivého přechodu na ekologické hospodářstí“ zahrnuje: konzultace/hlas Unie, investice do ekologických a důstojných pracovních míst, zelené dovednosti, dodržování pracovních a lidských práv a sociální ochranu pro pracovníky a společenství, které tvoří avantgardu přechodu od vysokouhlíkového k nízkouhlíkovému hospodářství;

K.  vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit výrazné zapojení pracovníků do tohoto přechodu s cílem zvýšit povědomí o otázkách životního prostředí, zlepšit chápání potřeby účinného využívání zdrojů a snížit náš vliv na životní prostředí;

L.  vzhledem k tomu, že potenciál pro rozšíření „zelených“ pracovních míst brzdí nedostatek a nesoulad dovedností způsobený celou řadou faktorů, včetně odlišností ve školních osnovách v oblasti udržitelnosti, zjištěných nedostatků v určitých odvětvích, nedostatku studentů s potřebnými dovednostmi v oblasti přírodních věd, techniky, inženýrství a matematiky (STEM) a v informačních technologiích a včetně koncentrace určitého pohlaví v některých odvětvích namísto vyváženého zastoupení žen a mužů;

M.  vzhledem k tomu, že existují důkazy o tom, že investice do účinného využívání energie a zdrojů, rozvoj dodavatelského řetězce prostřednictvím jasné průmyslové strategie a přechod od zdanění pracovní síly ke zdanění jiných zdrojů může mít pozitivní dopad na tvorbu pracovních míst;

N.  vzhledem k tomu, že Evropa je součástí celosvětové hospodářské soutěže, přičemž zásadní význam v tomto případě hrají finančně dostupné náklady na energii, dokončení vnitřního trhu EU a lepší prostředí pro investice z hlediska udržitelného růstu a tvorby pracovních míst;

O.  vzhledem k tomu, že některá odvětví, jako renovace budov za účelem zvýšení jejich energetické účinnosti, jsou vázaná na konkrétní místo a nemohou být přesunuta do zahraničí ani přemístěna;

P.  vzhledem k tomu, že nejasnost a nedostatek jednotnosti v politickém směřování a také jasných cílů brání investicím, rozvoji dovedností a výzkumu a vývoji, a maří tedy rozvoj pracovních příležitostí;

Q.  vzhledem k tomu, že větší povědomí společnosti o významu a potřebnosti zeleného hospodářství by vedlo k rozšíření pracovních příležitostí;

R.  vzhledem k tomu, že jasné, pevně dané střednědobé až dlouhodobé cíle, mj. unijní cíle týkající se energetické účinnosti a znečištění, mohou být důležitým hnacím motorem změn a že v tomto ohledu hrají důležitou roli i předpisy EU; vzhledem k tomu, že cílené investice, včetně investic do rozvoje dodavatelských řetězců v rámci EU, vedoucí k tvorbě pracovních míst by měly pramenit z jasného politického rámce a být s ním v souladu;

S.  vzhledem k tomu, že veřejný sektor a místní a regionální orgány mohou hrát klíčovou úlohu, pokud jde o usnadňování přechodu k zelenému hospodářství a tvorbu trhů práce, které by nikoho nevyčleňovaly;

T.  vzhledem k tomu, že k tvorbě zelených pracovních míst přispívají nástroje, jako je ekoznačka, EMAS a zelené veřejné zakázky;

U.  vzhledem k tomu, že jedním z nejdůležitějších tvůrců zaměstnanosti v EU jsou mikropodniky a malé a střední podniky, které vytvářejí výrazně více než 80 % veškerých pracovních míst, a že tyto podniky hrají v mnoha „zelených“ odvětvích vedoucí úlohu, ale mohou čelit velkým problémům s předvídáním, jaké dovednosti budou zapotřebí, a problémům při využívání potenciálu vytváření pracovních míst;

V.  vzhledem k tomu, že integrované hlavní směry jsou klíčovým prvkem koordinace hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti členských států a tvoří základ doporučení pro jednotlivé země, a vzhledem k tomu, že tyto směry by měly být základem cílů strategie Evropa 2020, zejména cíle v oblasti zaměstnanosti, mj. na základě prosazování tvorby kvalitních pracovních míst a také prostřednictvím zelené zaměstnanosti;

W.  vzhledem k tomu, že ženy musejí mít z vytváření vhodných zelených pracovních míst stejný prospěch jako muži a že je nutné rozbít „skleněný strop“;

X.  vzhledem k tomu, že ženy jsou krizí a politikou úsporných opatření zasaženy neúměrně více, a vzhledem k tomu, že se ukázalo, že zelená pracovní místa jsou vůči krizi odolnější než ostatní pracovní místa;

Y.  vzhledem k tomu, že nízkouhlíková odvětví mívají vyšší produktivitu práce a podíl mezd v těchto odvětvích poklesl méně než v 15 průmyslových odvětvích, jež jsou největšími znečišťovateli;

Z.  vzhledem k tomu, že údaje Eurobarometru ohledně „zelené“ činnosti malých a středních podniků ukazují, že úspora energie, snižování množství odpadu a snižování spotřeby surovin jsou opatřeními, která se stala ekonomicky výhodnými;

Na cestě k zelenému hospodářství – příležitosti pro trh práce

1.  zdůrazňuje, že přechod k udržitelným společnostem a ekonomikám, včetně udržitelných vzorců spotřeby a výroby, může vytvářet potenciál pro tvorbu nových kvalitních pracovních míst a přeměnu těch stávajících na zelená pracovní místa v podstatě ve všech odvětvích a v celém hodnotovém řetězci: od výzkumu přes výrobu a distribuci až po poskytování služeb a také v nových odvětvích se špičkovými zelenými technologiemi, jako je oblast získávání energie z obnovitelných zdrojů, a rovněž v tradičních odvětvích, jako jsou zpracovatelský a stavební průmysl, nebo v zemědělství a rybolovu či v odvětví služeb, jako je cestovní ruch, stravovací služby, doprava a vzdělávání; zároveň zdůrazňuje, že investice související s obnovitelnými zdroji energie a energetickou účinností přispívají kromě vytváření velkého počtu pracovních míst k udržení konkurenceschopnosti evropského hospodářství a průmyslu a také ke snižování energetické závislosti Evropy;

2.  zdůrazňuje, že dvě třetiny zdrojů, které nám příroda poskytuje, včetně úrodné půdy, čisté vody a čistého vzduchu, jsou na ústupu a globální oteplování a úbytek biologické rozmanitosti se přibližují mezím, jejichž překročení by mělo nevratný dopad na lidskou společnost a přirozené životní prostředí;

3.  upozorňuje na to, že setrvalý hospodářský růst je možný pouze tehdy, pokud zohledňuje omezení daná životním prostředím; v této souvislosti zdůrazňuje, že zelené a oběhové hospodářství může přinášet řešení jak pro životní prostředí, tak pro hospodářství a společnost obecně;

4.  zdůrazňuje, že plné využití potenciálu, který nabízí ekologické hospodářství, a tedy tvorba zelených pracovních míst, závisí na uplatňování všech právních předpisů v oblasti životního prostředí a také na důslednějším zohledňování problematiky životního prostředí a na ucelenosti příslušné strategie napříč různými odvětvovými politikami EU;

5.  konstatuje, že Evropská agentura pro životní prostředí ve své zprávě z roku 2015 uvedla, že k dosažení cílů stanovených pro zachování biologické rozmanitosti, nižší využívání fosilních paliv, boj proti změně klimatu a odvrácení jejího dopadu na lidské zdraví a kvalitu životního prostředí stávající opatření nestačí;

6.  konstatuje, že přechod na ekologické hospodářství má významný potenciál k tvorbě pracovních míst na místní úrovni, která nelze přemístit, a v oblastech, jež nelze převádět do zahraničí, a také v odvětvích zasažených krizí, jako je stavebnictví; poznamenává, že existují pádné důkazy, že tento přechod bude mít celkově pozitivní vliv na zaměstnanost, což odráží skutečnost, že udržitelná hospodářská činnost, např. v oblasti energetických úspor nebo ekologického zemědělství, vyžaduje větší podíl lidské práce než činnost, kterou nahrazuje, a může regionům umožnit, aby se staly soběstačnějšími;

7.  domnívá se, že by měla být přijata dohodnutá definice „zelených pracovních míst“, která vychází z definice Mezinárodní organizace práce a Mezinárodní konference statistiků v oblasti práce;

Spravedlivý přechod na ekologické hospodářství a kvalitní udržitelná pracovní místa

8.  vítá prohlášení Komise, že restrukturalizace by měla probíhat sociálně zodpovědným způsobem, a zároveň uznává, že je nutné společnosti inovovat a restrukturalizovat;

9.  domnívá se, že v zájmu maximalizace potenciálu čisté tvorby pracovních míst v zeleném hospodářství je nezbytné, abychom poskytli své stávající pracovní síle vhodné příležitosti k získání nových dovedností potřebných v oběhovém hospodářství;

10.  vyzývá členské státy, aby podporovaly politiku zaměřenou na zlepšování bezpečnosti veřejných budov a na jejich rekonstrukci, s cílem zvyšovat energetickou účinnost a snižovat spotřebu;

11.  vyzývá členské státy, příp. Komisi, aby se zavázaly k vytvoření „plánu spravedlivého přechodu na ekologické hospodářství“, aby bylo možné dostát náročným cílům v oblasti životního prostředí, a to na základě podpory těchto aspektů: přiměřené sociální ochrany a odměňování, dlouhodobých pracovních míst a bezpečných a zdravých pracovních podmínek, investic do vzdělání stimulovaných vládou, programů odborné přípravy a získávání dovedností, dodržování pracovních práv a posílení práv pracovníků na informace, konzultace a účast, pokud jde o záležitosti udržitelného rozvoje, a podpory účinného zastoupení pracovníků; vyzývá členské státy, aby se snažily o dosažení těchto cílů;

12.  připomíná, že upravená strategie EU pro bezpečnost a ochranu zdraví by měla v příslušných případech brát v úvahu specifický vývoj nových odvětví;

13.  zdůrazňuje, že předvídání změny v oblasti zaměstnanosti vyžaduje proaktivní řízení transformace, lepší shromažďování kvalitních údajů o stávajících a budoucích potřebách trhu práce a zapojení evropských institucí vysokoškolského vzdělávání a že pro zajištění účinného přechodu na ekologické hospodářství a vyšší zaměstnanosti má zásadní význam dlouhodobé plánování; zdůrazňuje významnou úlohu místních a regionálních orgánů při přechodu na ekologičtější hospodářství v oblasti vzdělávání, infrastruktury, podpory místních podniků a vytváření stabilních pracovních míst s platy, které by se řídily kolektivní smlouvou nebo dalšími povolenými nástroji, které by byly v souladu s předpisy daného členského státu; pokazuje na to, že jedním ze základních prvků řízení této transformace je sociální dialog; vyzývá Komisi, členské státy, regionální a místní vlády a sociální partnery, aby převzali odpovědnost a s přihlédnutím k principu subsidiarity této výzvě společně čelili;

14.  konstatuje, že úloha sociálních partnerů při přechodu na zelená pracovní místa se v posledních letech postupně zvyšuje, nicméně připomíná, že v zájmu zavedení trvalého a udržitelného sociálního dialogu, který by mohl napomoci při řešení problémů, jež přináší přechod ke konkurenceschopnému a nízkouhlíkovému hospodářství účinně využívajícímu zdroje, je třeba učinit více;

15.  zdůrazňuje význam vlád členských států při prosazování odvětvového sociálního dialogu, zvláště v nově vznikajících zelených průmyslových odvětvích, a rovněž při zajišťování začleňování malých a středních podniků;

16.  konstatuje, že kvůli zeměpisnému soustředění průmyslových odvětví, jež jsou náročná na energii a zdroje a jsou zdroji znečištění, nebo kvůli vyšší míře chudoby či nezaměstnanosti čelí některé regiony větším problémům než jiné; vyzývá členské státy a místní a regionální vlády podporované Evropskou unií, aby spolupracovaly se sociálními partnery a kolektivně realizovaly plány spravedlivého přechodu na ekologické hospodářství, a to i na základě solidárních mechanismů pro dosažení sociálně spravedlivého přechodu na ekologická pracovní místa v rámci místních a regionálních hospodářství, a aby zároveň podporovaly obce a pracovníky zasažené změnou, a omezily tak nejistotu z přesunů pracovních míst a zajistily, aby byly splněny požadavky na dovednosti pro nová pracovní místa;

17.  zdůrazňuje, že místní orgány mohou hrát klíčovou úlohu při prosazování nárůstu počtu pracovních míst v zeleném hospodářství a při tvorbě důstojnějších pracovních míst podporujících začleňování:

   prostřednictvím zelených investic,
   využitím pravomocí při zadávání veřejných zakázek, včetně sociálních a enviromentálních doložek v rámci jejich zadávání,
   vytvářením partnerství, včetně partnerství s institucemi odborné přípravy, v zájmu zvýšení souladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi na místním trhu práce,
   podporováním zelených malých a středních podniků a jejich ekologizací,
   zaváděním programů zelené zaměstnanosti podporující začleňování, které by zajistily, že budou mít ze zeleného růstu prospěch i ohrožené skupiny obyvatel;

18.  poukazuje na důkazy, které zdůrazňují význam zapojení řídících pracovníků do diskuzí s pracovníky, aby byla zajištěna jejich významná účast na dosahování těchto změn prostřednictvím sociálního partnerství; doporučuje zapojení odborových „zelených zástupců“ spolupracujících se zaměstnavateli do zvyšování ekologizace hospodářství a udržitelnosti na svých pracovištích; vyzývá členské státy, aby poskytovaly cílenou podporu společným iniciativám pracovníků a zaměstnavatelů zaměřeným na ekologizaci průmyslových odvětví;

19.  domnívá se, že by měly být vytvořeny pilotní projekty na podporu některých těchto cílů;

20.  vítá závazek Komise využívat cílené programy mobility v rámci Programu EU pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) na podporu pracovní mobility uchazečů o zaměstnání;

Dovednosti pro zelenou zaměstnanost

21.  vítá nástroje, které Komise navrhla v souvislosti s rozvojem dovedností a předvídáním jejich potřeb; zdůrazňuje, že rozvoj dovedností by měl povzbuzovat rozvoj dovedností v přírodních vědách, technologiích, inženýrství a matematice (STEM), jež jsou v hospodářství velmi užitečné; zdůrazňuje však, že je zapotřebí ambicióznějších opatření a investic; domnívá se, že předvídání budoucích potřeb dovedností nutně vyžaduje výraznou účast všech zainteresovaných subjektů na trhu práce, a to na všech úrovních;

22.  vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s Komisí zřídily databázi kurzů odborné přípravy, pracovních nabídek v rámci zelené zaměstnanosti s cílem zvýšit kvalitu informací, poradenství a pokynů týkajících se profesní dráhy a dovedností potřebných k využití pracovních příležitostí, jež přináší ekologizace hospodářství;

23.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že ve všech zelených odvětvích, včetně těch, která jsou v současné době opomíjena, tj. veřejná doprava a maloobchod, bude prováděno shromažďování údajů; vyzývá Komisi, aby při poskytování podpory vnitrostátním statistickým úřadům a veřejným službám zaměstnanosti a při rozšiřování využívání kvantitativních nástrojů pro vytváření modelů zohlednila hledisko rovnosti pohlaví v rámci shromažďování údajů o všech odvětvích zelené zaměstnanosti;

24.  žádá Komisi, aby začlenila genderové hledisko do rozvoje shromažďování nových údajů, jejich třídění a analýzy, například do práce vykonávané pomocí ekonometrického nástroje FIDELIO nebo do spolupráce se zainteresovanými stranami, jako je například Mezinárodní konference statistiků práce;

25.  zdůrazňuje, že je třeba klást větší důraz na překonání nedostatku dovedností prostřednictvím posilování jejich rozvoje;

26.  vyzývá Komisi, aby pomohla posílit rozvoj dovedností tím, že se budou aktualizovat kvalifikace a příslušné učební plány v oblasti vzdělávání a odborné přípravy na úrovni EU;

27.  vyzývá Komisi, aby kladla důraz na větší využívání klasifikačních systémů, jako je ESCO, které lze použít ke zjištění dovednostních nedostatků;

28.  zdůrazňuje význam větší součinnosti mezi systémy vzdělávání a vznikajícími novými zelenými pracovními místy prostřednictvím lepší koordinace mezi vzdělávacími institucemi a svazy zaměstnavatelů a dalšími příslušnými organizacemi;

29.  vyzývá členské státy, regionální vlády a místní orgány, aby společně se sociálními partnery a poskytovateli odborné přípravy přijaly a provedly strategie rozvoje dovedností a strategie pro jejich předvídání s cílem zlepšit obecné a odvětvové dovednosti a dovednosti specifické pro jednotlivá povolání; dále zdůrazňuje význam partnerství a důvěry mezi vzdělávacími institucemi, podniky, sociálními partnery a orgány;

30.  konstatuje, že tyto strategie by měly zahrnovat důkladné posouzení typu a úrovně zelených pracovních míst, která mají být vytvořena, a požadovaných dovedností a znalostí, což umožní určit dovednostní nedostatky, předvídat potřeby dovedností do budoucna a vytvořit cílené programy odborného vzdělávání a celoživotního vzdělávání se zaměřením na nalezení souladu mezi dovednostmi a pracovními místy s cílem dosáhnout vyšší zaměstnanosti; zdůrazňuje potřebu aktivně zapojit do strategií propuštěné pracovníky a pracovníky s nízkou kvalifikací, kteří jsou ohroženi vyloučením z trhu práce, a to tím, že programy odborné přípravy k získávání dovedností budou cílené, dostupné a pro tyto pracovníky bezplatné;

31.  konstatuje, že podle střediska CEDEFOP přizpůsobení učebních plánů a zahrnutí informovanosti o otázkách životního prostředí společně s porozuměním principům udržitelného rozvoje a efektivního podnikání je lepší než navrhování nových programů odborné přípravy;

32.  vyzývá členské státy a regionální a místní úřady, aby do vzdělávacích a odborně vzdělávacích systémů zahrnuly udržitelný rozvoj a environmentální kompetence a dovednosti, a to zejména na základě posílení systémů odborného vzdělávání a přípravy a podněcování výzkumných středisek k tomu, aby ve spolupráci s novými ekologickými podniky vyvíjela technologie, projekty a patenty zaměřené na ekologické výrobky; vybízí k tomu, aby mezi výzkumnými středisky a sítěmi firem a odborníků probíhala interakce; připomíná význam dovedností v přírodních vědách, technologiích, inženýrství a matematice (STEM) a potřebu zajistit, aby obory STEM studovalo více žen;

33.  vyzývá k ambiciózní strategii pro tvorbu udržitelných pracovních míst, a to i pokud jde o řešení nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, se zvláštním zaměřením na zajištění dovedností potřebných v zeleném hospodářství;

34.  naléhavě vyzývá členské státy, aby využívaly výhod rozvoje tohoto odvětví a aby vytvořily vysoce odborné učňovské vzdělání k tomu, aby mladým lidem poskytovaly specializované znalosti a odbornou přípravu a podílely se na boji proti vysoké míře nezaměstnanosti mladých;

35.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci přechodu na zelenou ekonomiku přihlížely také k potřebám lepšího uplatnění žen a dívek v přístupu k celoživotnímu vzdělávání, a to zejména v oborech s vysokým potenciálem tvorby značného množství zelených pracovních míst, jakými jsou věda, výzkum, inženýrství či nové a digitální technologie, přičemž by tak měly činit s cílem posílit postavení žen ve společnosti, odstranit genderové stereotypy a zajistit pracovní místa plně odpovídající potřebám a charakteru uplatnění žen;

36.  vyzývá Komisi, členské státy a regionální a místní orgány, aby systematicky začleňovaly hledisko rovnosti pohlaví do vymezování, provádění a monitorování politik vytváření zelených pracovních míst na všech úrovních tak, aby se zřetelem na výzvy, které ve venkovských oblastech představuje vytváření zelených pracovních míst, byly zaručeny rovné příležitosti; vybízí členské státy a regionální a místní orgány, aby dále usilovaly o to, aby ženám bylo umožněno plně se účastnit utváření politik, rozhodovacího procesu a provádění strategie zelených pracovních míst, které zahrnují zelené dovednosti;

37.  žádá Komisi, aby otevřela veřejnou diskusi a prosazovala koncepci „vzdělávání pro udržitelný růst“ se zvláštním důrazem na vzdělávání dívek a žen; vyzývá členské státy a Komisi, aby prosazovaly politiky podporující vyšší účast žen ve vzdělávacích oborech týkajících se vědy, techniky, inženýrství a matematiky a v podnikání a aby program pro „zelená pracovní místa“ spojily s posílením postavení žen pomocí vzdělání; požaduje, aby byla provedena opatření na podporu účasti žen na odborném vzdělávání a přípravě a v programech celoživotního vzdělávání v zelených odvětvích;

38.  vyzývá Komisi, aby přijala strategii EU pro rovnost žen a mužů na období 2015–2020, která by zohlednila cíle týkající se míry zaměstnanosti stanovených ve strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

39.  zdůrazňuje potřebu cíleného opatření ze strany veřejnoprávních orgánů a veřejných služeb, které by zapojovalo všechny účastníky na trhu práce, včetně organizací zaměstnavatelů a zaměstnanců, k překonání nedostatku dovedností; vyzývá členské státy a regionální a místní orgány, aby zavedly mechanismy ke školení pracovníků na úřadech práce a ve službách zaměstnanosti s cílem začlenit dovednosti pro zelenou zaměstnanost do politik trhu práce a k vytvoření nástrojů posuzování vlivu takového školení; zdůrazňuje, že je důležité, aby evropské vzdělávací instituce propojily své programy s potřebami zeleného hospodářství a trhu práce všeobecně;

40.  vyzývá členské státy, aby zavedly takové regulační prostředí, které povzbudí inovace v rámci zeleného hospodářství;

Soudržnost politik pro plný rozvoj potenciálu k tvorbě pracovních příležitostí v udržitelném hospodářství

41.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly ambiciózní, dlouhodobé a integrované regulační, fiskální a finanční rámce pro udržitelné investice a podporu inovací, čímž se plně rozvine potenciál těchto změn s ohledem na tvorbu pracovních míst; zdůrazňuje, že politiky by měly být rozvíjeny v rámci dlouhodobých horizontů, které budou v případě potřeby zahrnovat cíle i ukazatele pro posouzení pokroku dosaženého na cestě k jejich dosažení;

42.  zdůrazňuje, že je důležitá koordinace v rámci Komise a mezi příslušnými ministerstvy na vnitrostátní úrovni, aby byl vytvořen komplexní a celistvý řídicí rámec pro změnu, který bude schopen věnovat potřebnou pozornost distribučním účinkům přechodu;

43.  poznamenává, že úspěch nebo selhání iniciativy zelené zaměstnanosti závisí na míře ambicióznosti závazných cílů Komise v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, a na investicích do technologií pro energii z obnovitelných zdrojů a programů energetické účinnosti, k nimž se zavázaly členské státy;

44.  zdůrazňuje, že Komise a členské státy jsou odpovědné za zavádění důsledných politik, které prosazují výrobu energie z obnovitelných zdrojů a větší energetickou účinnost s cílem aktivovat místní a regionální rozvoj a zajistit tvorbu kvalitních pracovních příležitostí na místní úrovni; zdůrazňuje, že v nadcházejících letech se investice v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti stanou jedním z hlavních zdrojů tvorby pracovních míst v Evropě;

45.  připomíná, že z dlouhodobého hlediska zůstává energetická soběstačnost území jedním z cílů hospodářské a energetické politiky Unie; trvá mimo jiné na tom, že je nezbytně nutné zohledňovat územní rozměr investic, neboť ten přispívá k uskutečňování cílů politik Unie v oblasti územní soudržnosti a propojování venkova a měst;

46.  oceňuje, že Komise zařadila otázku důstojných pracovních míst do vyjednávacího mandátu EU pro rozhovory COP 21 v Paříži, přičemž vychází z dohody z Cancúnu z roku 2010 a navazujících iniciativ; vyzývá Komisi, aby zajistila, že agenda „spravedlivého přechodu“ zůstane součástí jejího postoje při vyjednáváních;

47.  vyzývá EU a členské státy, aby stanovily závazné cíle pro úspory energie a energetickou účinnost a aby podporovaly systém „bílých certifikátů“, jenž může usnadnit dosažení cílů stanovených EU v oblasti úspor energie; vyzývá členské státy, aby účinně provedly a vymáhaly směrnici o energetické účinnosti a aby nadále usilovaly o dosažení nebo i překonání cílů v oblasti energetické účinnosti do roku 2030;

48.  podporuje závazky EU prosazovat spravedlivý celosvětový přechod k zelenému hospodářství podporujícímu začleňování ve spolupráci s dalšími mezinárodními partnery;

49.  vyzývá členské státy, aby plně dodržovaly a prováděly nová ustanovení upravených právních předpisů EU v oblasti veřejných zakázek a aby uvažovaly nad tím, zda by zavedení environmentálních a sociálních kritérií do politik zadávání veřejných zakázek nevedlo k podpoře tvorby pracovních míst v rámci zelenějšího hospodářství; zdůrazňuje, že je možno vyjasnit zbývající právní nejistoty v souvislosti s využíváním sociálních a environmentálních doložek při zadávání veřejných zakázek;

50.  vyzývá Komisi, aby podnikla kroky podporující renesanci opravárenství, které by vytvořilo nová a již ze své podstaty ekologická pracovní místa;

51.  vyzývá členské státy, aby podporovaly přínos veřejných služeb ke spravedlivému přechodu k udržitelnému hospodářství, zejména tím, že se bude aktivně zajišťovat, aby služby v oblastech, jako jsou komunikace, energie, doprava, odpad a vodohospodářství, byly poskytovány udržitelným způsobem;

52.  vyjadřuje své velké zklamání z toho, že byl stažen návrh legislativního balíčku týkajícího se oběhového hospodářství, jehož ustanovení by podle očekávání vedla k vytvoření až 180 000 pracovních míst jen v samotném odvětví nakládání s odpady v EU; vyzývá proto Komisi, aby s ohledem na odpovědnosti členských států dostála svému závazku co nejdříve předložit ambiciózní návrh právních předpisů o odpadech, který by zahrnoval snížení množství materiálu použitého při výrobě, nové cíle v oblasti recyklace a nově vymezená kritéria pro výpočet množství materiálu, který je skutečně recyklován;

53.  dále vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení kritérií určených k poskytnutí pobídek podnikům, které mají vhodný a z hlediska životního prostředí udržitelný koloběh nakládání s odpady;

54.  uznává, že pro „zelenou“ zaměstnanost ve venkovských oblastech EU představuje značný potenciál propojení udržitelné zemědělské produkce s monitorováním a ochranou biologické rozmanitosti v zemědělských podnicích a následně inteligentní označování zemědělských produktů, pokud se jedná o jejich dopady na životní prostředí, tak aby byla stimulována poptávka spotřebitelů po produktech, které podporují biologickou rozmanitost;

55.  konstatuje, že udržitelné lesnictví má skutečný potenciál k vytváření pracovních míst a současně aktivně přispívá ke zmírňování změny klimatu a ochraně biologické rozmanitosti;

56.  vyzývá Komisi k využívání semestru EU a k přezkumu strategie Evropa 2020 za účelem podpory tvorby zelených pracovních míst; vyzývá Komisi k vydání doporučení pro jednotlivé země, která mohou přispět k vyšší zaměstnanosti a k menším ekologickým stopám, a požaduje podrobné a nezávislé studie o nákladech a přínosech přesunu daňového zatížení (např. přechodu od zdanění pracovní síly ke zdanění podle zatížení životního prostředí) a rovněž postupné rušení dotací do roku 2020;

57.  zdůrazňuje, že tato doporučení by se mohla týkat i přesunu daňového zatížení z práce na jiné zdroje, přičemž jeho smyslem by mělo být změnit znečišťující chování, aniž by to ovšem mělo nechtěné dopady na systémy sociálního zabezpečení či neúměrný dopad na osoby s nízkými příjmy;

58.  vyzývá Komisi a členské státy, aby postupně zrušily přímé a nepřímé dotace, které jsou škodlivé pro životní prostředí, např. dotace fosilních paliv; vyzývá Komisi, aby vypracovala modely, které by členské státy mohly použít na přesunutí fiskálního zatížení z pracovní síly na zdanění podle zatížení životního prostředí, a aby podle zásady „znečišťovatel platí“ zohlednily dopady produktů a služeb na životní prostředí; vyzývá Komisi, aby vydala doporučení pro jednotlivé členské státy, která podpoří opatření zaměřená na podporu zelených pracovních míst a snížení ekologické stopy; dále Komisi vyzývá, aby podpořila vytváření zelených pracovních míst tím, že do agendy evropského semestru zařadí aktivní opatření na ochranu životního prostředí a klimatu;

59.  vyzývá členské státy, aby zavedly cílené dotace a/nebo osvobození od daně pro začínající podniky a malé a střední podniky, které nabízejí zboží nebo služby s vysokou přidanou hodnotu v oblasti životního prostředí;

60.  vyzývá Komisi a členské státy, aby prokázaly větší soudržnost a provázanost ve svých politikách a aby přijaly významnější politické závazky na nejvyšší úrovni v oblasti dalších souvisejících aspektů, jako je zdanění finančních transakcí či boj s daňovými podvody a úniky;

61.  vyzývá Komisi k obnovení jejího závazku vůči strategii Evropa 2020 a k neprodlenému vydání přezkumu v polovině období, nejpozději do roku 2015; vyzývá Komisi k opětovnému potvrzení cílů evropského semestru s ohledem na srovnávací přehled makroekonomické nerovnováhy a přezkum strategie Evropa 2020; vyzývá Komisi k navržení ambicióznějších sociálních a environmentálních cílů pro roky 2030 a 2050; zdůrazňuje, že přesné, metodologicky podložené a sdílené sledování zelených pracovních míst by mohlo členským státům rovněž pomoci při posuzování účinnosti jejich politik v oblasti životního prostředí a práce a posílit nástroje vytvořené na evropské úrovni za účelem sledování pokroku a monitorování hlavních směrů politiky zaměstnanosti v rámci strategie Evropa 2020.

62.  zdůrazňuje příležitosti, které pro tvorbu pracovních míst představuje balíček opatření v oblasti klimatu a obnovitelných energií do roku 2030, a úlohu, kterou budou hrát budoucí environmentální právní předpisy při plnění dlouhodobých environmentálních cílů EU, tvorbě pracovních míst a dosahování zeleného růstu;

63.  vyzývá Komisi, aby považovala inovace za klíčový prvek evropského průmyslu a rozvíjela aktivní strategie pro zajištění toho, aby sociální přechody byly dobře řízeny a přínosy byly rozšířeny po celé Evropě; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vznik nových dodavatelských řetězců a průmyslových sítí v oblasti účinného využívání zdrojů, zboží a služeb prostřednictvím udržitelné průmyslové politiky a pobídek k přeměně trhu;

64.  zdůrazňuje, že je nezbytné, aby členské státy připravily své ekonomiky na nízkouhlíkovou budoucnost s účinným využíváním zdrojů a energie, a zároveň si je vědom možných rizik přemisťování pracovních míst a úniku uhlíku způsobených dopady politik v oblasti klimatu;

65.  vyzývá Komisi a členské státy k posílení mezinárodní spolupráce při vytváření globální environmentální politiky, která omezí škody způsobené odlivem průmyslové výroby mimo EU a únikem uhlíku;

66.  vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila návrh na reformu systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), v němž zohlední potřebu ochrany odvětví vystavených značnému riziku úniku uhlíku;

67.  vyzývá Komisi, aby se při zavádění energetické unie zabývala otázkou „zelené“ zaměstnanosti;

Investice do tvorby udržitelných pracovních míst

68.  zdůrazňuje, že je třeba uplatňovat správnou kombinaci intervencí na straně nabídky i poptávky, která spočívá ve spojení tvorby pracovních míst s odpovídajícími aktivními politikami trhu práce, jež budou specificky odpovídat na potřeby různých trhů práce na místní úrovni;

69.  vyzývá Komisi a členské státy, aby, mj. v rámci Evropského fondu pro strategické investice, podporovaly v zájmu ekologické transformace a boje s energetickou chudobou kvalitní investice zaměřené na tvorbu společenských a ekonomických přínosů, jako jsou udržitelná kvalitní pracovní místa, rovnost mužů a žen, kvalitní vzdělávání a inovace; vyzývá Komisi a členské státy, aby investice soustředily do oblastí s pozitivním dopadem na trh práce s cílem vytvářet udržitelná pracovní místa s plnou sociální ochranou a bojovat proti nezaměstnanosti; zdůrazňuje, že financované projekty by měly přispívat ke strategii EU 2020 měřitelným způsobem; v této souvislosti zdůrazňuje, že tvorba pracovních míst v zelených odvětvích zůstala i během recese v pozitivních číslech;

70.  zdůrazňuje skutečnost, že investice do energetické účinnosti mohou podpořit tvorbu pracovních míst a hospodářský rozvoj na místní úrovni a snížit energetickou chudobu a že zajištění energetické účinnosti v budovách je z hlediska nákladů nejefektivnějším způsobem, jak energetickou chudobu, která se v Evropě týká asi 125 milionů lidí, dlouhodobě řešit, a je také významným prvkem při zajišťování účinnějšího využívání evropské energie a vytváření zelených míst; opakuje, že v této souvislosti má zásadní význam i zajištění bezpečnosti budov; vyzývá Komisi, aby co nejdříve představila svou iniciativu „Inteligentní financování pro inteligentní budovy“;

71.  doporučuje, aby cíle v oblasti klimatu, obnovitelné energie a energetické účinnosti byly považovány za investiční cíle a za klíčové principy politického jednání;

72.  varuje před podpůrnými činnostmi, které mají nepříznivé dopady na životní prostředí a negativní sociální dopady, protože oslabují soudržnost politik nezbytnou k maximalizaci potenciálu zaměstnanosti, který mají zelená pracovní místa;

73.  doporučuje, aby byly kvalitní investice do klíčových veřejných služeb, jako jsou komunikace, energie, doprava, nakládání s odpady a vodohospodářství, zacíleny tak, aby podporovaly udržitelné postupy zadávání veřejných zakázek a uplatňování hlediska zelených dovedností;

74.  vyzývá členské státy, aby plně využily možností, jež jim poskytuje právní rámec pro evropské strukturální a investiční fondy a další zdroje financování EU, na podporu udržitelných projektů v zájmu zelené zaměstnanosti a aby zajistily, že dotace a finanční nástroje EU budou na základě jasných a jednoznačných pravidel a dosažitelných minimálních limitů pro financování pro místní orgány co možná nejpřístupnější;

75.  vybízí Komisi a členské státy, aby využily povolební revizi víceletého finančního rámce pro rok 2016 jako příležitost k podpoře zelenějšího přechodu našich ekonomik;

76.  konstatuje, že podpora z ESF je k dispozici, aby napomohla podpořit zelený hospodářský růst a růst zaměstnanosti, a vybízí vlády členských států a příslušné vnitrostátní útvary, aby zvážily aktivnější využívání těchto finančních prostředků v zájmu prosazování tvorby zelených pracovních míst, jež jsou ekonomicky odůvodněná a hospodářsky udržitelná;

77.  bere na vědomí, že některé členské státy učinily v ekologizaci svého hospodářství značný pokrok, a vybízí Unii a členské státy, aby posilovaly sdílení myšlenek, znalostí, zkušeností a osvědčených postupů v této oblasti, a zajistily tak bezproblémový přechod;

78.  naléhavě vyzývá členské státy a soukromý sektor, aby využívaly nástroje, jako je ekodesign, ekoznačka, EMAS a zelená veřejná zakázka, a tak přispívaly k tvorbě zelených pracovních míst; vyzývá Komisi, aby poskytla rámcové pokyny k vytváření příznivých tržních podmínek k plnému přijetí uvedených dobrovolných nástrojů;

79.  vyzývá členské státy, aby věnovaly větší pozornost zavádění systémů ekologického řízení a ekologického auditu založených na evropské normě (ISO 14 000);

Malé a střední podniky (MSP)

80.  podporuje cíle zeleného akčního plánu pro malé a střední podniky a opatření orientovaná na tyto podniky, včetně zavedení evropského střediska excelence pro účinnost využívání zdrojů, jež poskytuje poradenství a pomoc malým a středním podnikům usilujícím o zlepšení svého výkonu, pokud jde o účinné využívání zdrojů, podporuje zelené podnikání, využívá příležitostí pro zelenější hodnotové řetězce a usnadňuje přístup zelených MSP a mikropodniků na trh; domnívá se, že akce za účelem zvyšování informovanosti a technická pomoc jsou pro aktivní zapojení malých a středních podniků do oběhového hospodářství klíčové;

81.  připomíná, že MSP mají mimořádný potenciál, pokud jde o zajišťování zaměstnanosti, zejména zaměstnanosti mladých lidí, a podporu duálního systému odborného vzdělávání a programů učňovské přípravy;

82.  uznává, že Evropský fond pro strategické investice (EFSI) by mohl pomáhat mikropodnikům a MSP při zapojování se do činností s vysokou úrovní environmentální a společenské inovace;

83.  konstatuje, že údaje Eurobarometru o ekologických činnostech MSP ukazují, že úspory energie, snižování objemu odpadu a účinnější využívání surovin jsou ekonomicky výhodné aktivity;

84.  vyzývá Komisi, aby v zájmu zefektivnění výrobních a distribučních procesů, přijímání inovativních řešení na úsporu zdrojů nebo nabízení udržitelnějších výrobků a služeb podněcovala nové obchodní modely, jako jsou družstevní podniky;

85.  upozorňuje, že MSP mohou vytvářet růst a pracovní místa pouze tehdy, pokud se jim nabízí výhodné stimulační možnosti rovněž prostřednictvím zeleného hospodářství;

86.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že zelené pobídky pro MSP budou mít významný dopad tam, kde je jich zapotřebí nejvíce;

87.  konstatuje, že MSP a mikropodniky jsou klíčovými hnacími silami pro tvorbu pracovních míst v Evropě; zdůrazňuje, že MSP a mikropodniky čelí obzvláště velkým výzvám při využívání pracovních příležitostí v rámci ekologické transformace, zejména v souvislosti s přístupem k financím, odbornou přípravou a překonáváním nedostatku dovedností; vyzývá Komisi a členské státy k přijetí ambiciózních opatření na podporu snadnější tvorby zelených pracovních míst v MSP a mikropodnicích, a to i pokud jde o poskytování konkrétních informací, zvyšování povědomí, technickou pomoc, přístup k financím a opatření v rámci odborné přípravy;

88.  upozorňuje na to, že ekologičtější hodnotový řetězec, jehož součástí jsou opětovná výroba, opravy, údržba, recyklace a ekodesign, může přinést mnoha malým a středním podnikům významné příležitosti k podnikání;

o
o   o

89.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2013)0584.
(2) Úř. věst. C 251 E, 31.8.2013, s. 75.
(3) Úř. věst. C 308 E, 20.10.2011, s. 6.


Vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky v rozvojových zemích
PDF 436kWORD 111k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2015 o vyhýbání se daňovým povinnostem a o daňových únicích, sociální ochraně a rozvoji v rozvojových zemích (2015/2058(INI))
P8_TA(2015)0265A8-0184/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na deklaraci z Monterrey (2002), konferenci o financování rozvoje v Dohá (2008), Pařížskou deklaraci (2005) a na akční program z Akkry (2008),

–  s ohledem na rezoluce Valného shromáždění OSN č. 68/204 a 68/279 o třetí mezinárodní konferenci o financování rozvoje, která se má konat v Addis Abebě (Etiopie) od 13. do 16. července 2015,

–  s ohledem na práci Odborného výboru OSN pro mezinárodní spolupráci v daňových záležitostech(1),

–  s ohledem na vzorovou úmluvu OSN o zamezení dvojího zdanění mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu(3),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. dubna 2010 nazvané „Daně a rozvoj – spolupráce s rozvojovými zeměmi na podpoře řádné správy v daňové oblasti“ (COM(2010)0163),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. února 2015 nazvané „Globální partnerství pro vymýcení chudoby a udržitelný rozvoj po roce 2015“ (COM(2015)0044),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. března 2015 o daňové transparentnosti v boji proti daňovým únikům a vyhýbání se daňové povinnosti (COM(2015)0136),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. května 2013 o boji proti daňovým podvodům, daňovým únikům a daňovým rájům(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2011 o daních a rozvoji – spolupráce s rozvojovými zeměmi na podpoře řádné správy v daňové oblasti(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2010 o podpoře řádné správy v daňové oblasti(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2013 o korupci ve veřejném a soukromém sektoru: dopad na lidská práva ve třetích zemích(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2014 o podpoře rozvoje prostřednictvím odpovědných obchodních praktik, včetně úlohy těžebního průmyslu v rozvojových zemích(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2014 o EU a globálním rámci pro rozvoj po roce 2015(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2014 o zprávě EU o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje za rok 2013(10),

–  s ohledem na článek 208 SFEU, který stanoví, že hlavním cílem rozvojové politiky EU je vymýcení chudoby, a na zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a na stanovisko Hospodářského a měnového výboru (A8-0184/2015),

A.  vzhledem k tomu, že nezákonné finanční toky – tj. jakýkoli neevidovaný soukromý odliv finančních prostředků týkající se nezákonným způsobem získaného, převáděného nebo používaného kapitálu – obvykle pocházejí z daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem, jako je zneužívání převodního oceňování, v rozporu se zásadou, že daně by se měly platit tam, kde dochází k vytváření zisku, a že daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem byly ve všech hlavních mezinárodních textech a konferencích o financování rozvoje označeny za největší překážky v mobilizaci domácích příjmů určených pro rozvoj;

B.  vzhledem k tomu, že podle zprávy organizace Global Financial Integrity za rok 2014 představují přímé zahraniční investice a oficiální rozvojová pomoc vynaložené od roku 2003 do roku 2012 dohromady o něco méně než nezákonné odlivy prostředků; vzhledem k tomu, že nezákonné finanční toky představují přibližně desetinásobek částky finanční pomoci poskytované rozvojovým zemím, která by měla být určena na vymýcení chudoby, zvyšování blahobytu a udržitelný rozvoj, což představuje každoroční nezákonný únik kapitálu z rozvojových zemí ve výši 1 bilionu USD;

C.  vzhledem k tomu, že vytváření veřejných příjmů z těžebního průmyslu je zásadně důležité pro rozvojové strategie řady rozvojových zemí, zejména nejméně rozvinutých zemí, ale potenciál, který nabízí těžební průmysl, pokud jde o zvýšení daňových příjmů, není obecně dobře využit z důvodu nedostatečných pravidel v daňové oblasti nebo potíží s jejich prosazováním, neboť ujednání mezi vládami rozvojových zemí a těžebními společnostmi jsou obvykle jednorázová a sjednaná bez jasných pokynů a netransparentně;

D.  vzhledem k tomu, že v důsledku existence rozsáhlého neformálního sektoru v hospodářstvích rozvojových zemí je široce pojaté zdanění prakticky nemožné, a vzhledem k tomu, že v zemích, kde velká část populace žije v chudobě, není významný podíl HDP zdanitelný;

E.  vzhledem k tomu, že spravedlivé, vyvážené, účinné a transparentní daňové režimy poskytují vládám zásadně důležité finanční prostředky, aby mohly naplnit právo občanů na základní veřejné služby, jako je zdravotní péče a vzdělání pro všechny, a vzhledem k tomu, že účinné přerozdělující daňové politiky přispívají ke snižování dopadů rostoucích nerovností na ty osoby, které jsou nejvíce potřebné;

F.  vzhledem k tomu, že podle Konference OSN o obchodu a rozvoji bylo přibližně 30 % přeshraničních podnikových investic před tím, než dosáhly svého cíle coby produkční aktiva, směřováno přes prostřednické země;

G.  vzhledem k tomu, že daňové příjmy od společností představují významný podíl národního důchodu rozvojových zemí, takže vyhýbání se daňovým povinnostem ze strany společností se jich obzvláště dotýká, a že v minulosti rozvojové země soustavně snižovaly sazby daně z příjmu právnických osob;

H.  vzhledem k tomu, že daňové ráje a netransparentní jurisdikce, které umožňují uchovávat bankovní a finanční informace v utajení, spolu s režimy nulového zdanění, jejichž cílem je přilákat kapitál a příjmy, jež by měly být zdaněny v jiných zemích, vytvářejí škodlivou soutěž v daňové oblasti, podrývají spravedlnost daňového systému a poškozují obchod a investice, přičemž postihují především rozvojové země, které podle odhadu přicházejí na daňových příjmech o 189 miliard USD ročně;

I.  vzhledem k tomu, že zdanění může být spolehlivým a udržitelným zdrojem příjmů v rozvojových zemích a v porovnání s tradičními mechanismy financování rozvoje, jako jsou zvýhodněné půjčky, nabízí výhodu stability, pokud se zavede spravedlivý, vyvážený, účinný a transparentní daňový systém, účinná a výkonná správa daní pro jejich řádný výběr a odpovědné využívání veřejných příjmů;

J.  vzhledem k tomu, že možné přínosy účinného a transparentního zdanění a fiskálních politik jdou nad rámec zvýšení dostupných zdrojů k podpoře rozvoje a mají přímý pozitivní efekt na řádnou správu a budování státu, protože posilují demokratické instituce, právní stát a sociální smlouvu mezi vládou a občany, aby se vytvořilo vzájemné propojení mezi daněmi, veřejnými a sociálními službami a snahou podpořit stabilitu vládních rozpočtů, čímž se podpoří dlouhodobá nezávislost na zahraniční pomoci a umožní rozvojovým zemím reagovat odpovědně na národní cíle a převzít odpovědnost za svá politická rozhodnutí;

K.  vzhledem k tomu, že v důsledku finanční a hospodářské krize se potřeba zvýšit domácí příjmy stala naléhavější;

L.  vzhledem k tomu, že množství zdrojů, které rozvojové země získávají pomocí mobilizace domácích příjmů, stabilně vzrůstá a že došlo k významnému pokroku v této oblasti za pomoci mezinárodních dárců;

M.  vzhledem k tomu, že rozvojové země čelí v souvislosti se získáváním daňových příjmů významným politickým, administrativním a technickým omezením v důsledku nedostatečných lidských a finančních zdrojů pro výběr daní, slabé administrativní kapacity ke zvládnutí složitého vybírání daní od nadnárodních společností, nedostatečné infrastruktury a kapacity pro realizaci výběru daní, odlivu kvalifikovaných pracovníků z daňové správy, korupce, nedostatku legitimity politického systému, nedostatečné účasti na mezinárodní spolupráci v oblasti zdanění, nespravedlivého rozdělování příjmů a špatné správy daní;

N.  vzhledem k tomu, že v důsledku současné celosvětové liberalizace obchodu a postupného odstraňování obchodních překážek v posledních desetiletích sice došlo ke zvýšení objemu přeshraničního obchodu se zbožím, ale objevily se také problémy v rozvojových zemích, které jsou výrazně závislé na obchodních daních, zejména v případě nejméně rozvinutých zemí, s kompenzací poklesu obchodních daní a s přechodem na jiné druhy domácích zdrojů, zejména dobře vyváženou skladbu daní;

O.  vzhledem k tomu, že v posledních letech došlo ke zvýšení počtu dohod o daních mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi, které byly použity ke snížení daní v přeshraničních finančních převodech, což minimalizovalo schopnost rozvojových zemí mobilizovat domácí zdroje a poskytlo nadnárodním společnostem možnosti, jak se vyhnout zdanění; vzhledem k tomu, že nedávné posouzení dopadů, které provedly nizozemské orgány, došlo k závěru, že nizozemský daňový systém usnadňoval vyhýbání se srážkové dani, což vedlo ke ztrátám dividend a úroků z příjmů ze srážkové daně v rozvojových zemích ve výši 150–550 milionů EUR ročně;(11)

P.  vzhledem k tomu, že ve srovnání s vyspělými ekonomikami získávají rozvojové země podstatně méně příjmů (jejich poměr daní k HDP se pohybuje mezi 10 a 20 % oproti 30 až 40 % u ekonomik OECD) a vyznačují se extrémně úzkými daňovými základnami; vzhledem k významnému potenciálu k rozšíření daňových základen a zvýšení objemu daňových příjmů za účelem poskytnutí nezbytných prostředků pro plnění základních vládních povinností;

Q.  vzhledem k tomu, že rozvojové země se snaží přilákat investice především tím, že nabízejí různé daňové pobídky a osvobození od daně, které nejsou transparentní a neřídí se řádnou analýzou nákladů a přínosů a často nepřilákají skutečné a udržitelné investice, přičemž staví rozvojové ekonomiky proti sobě v soupeření o to, kdo nabídne nejpříznivější daňový režim, což vede k neuspokojivým výsledkům v oblasti účinných a účelných daňových systémů a ke škodlivé soutěži v daňové oblasti;

R.  vzhledem k tomu, že členské státy se již zavázaly k tomu, že poskytnou 0,7 % svého HND na oficiální rozvojovou pomoc, a vzhledem k tomu, že objem podpory ve prospěch mobilizace domácích zdrojů je stále nízký – v roce 2011 představoval méně než jedno procento celkové oficiální rozvojové pomoci – a v roce 2012 bylo na budování kapacit v daňové oblasti podle odhadu věnováno pouze 0,1 % (118,4 milionu USD) oficiální rozvojové pomoci;

S.  vzhledem k tomu, že mnoho rozvojových zemí nemůže dosáhnout ani minimálního zdanění, které je nezbytné pro financování jejich základního fungování, veřejných služeb a jejich snah o snižování chudoby;

T.  vzhledem k tomu, že Evropská investiční banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj a instituce členských států pro financování rozvoje podporují soukromé společnosti v rozvojových zemích přímo skrze poskytování úvěrů, nebo nepřímo pomocí podpory finančních zprostředkovatelů, jako jsou obchodní banky a fondy soukromého kapitálu, které poté dále poskytují úvěry nebo investují do podniků;

U.  vzhledem k tomu, že rozvojové země by měly být lépe zastoupeny ve strukturách a postupech v oblasti mezinárodní daňové spolupráce, aby se jako rovnoprávní účastníci zapojily do vytváření a reformování celosvětových daňových politik;

V.  vzhledem k tomu, že Odborný výbor pro mezinárodní spolupráci v daňových záležitostech je pomocným orgánem Ekonomické a sociální rady, která věnuje zvláštní pozornost rozvojovým zemím a tranzitivním ekonomikám;

W.  vzhledem k tomu, že výběr dostatečných veřejných financí může hrát rozhodující úlohu v prosazování spravedlivějších společností, které odmítají rozdílný přístup k mužům a ženám a poskytují zvláštní podporu zejména dětem a jiným zranitelným skupinám;

1.  vyzývá Komisi, aby urychleně vypracovala ambiciózní akční plán v podobě sdělení o podpoře rozvojových zemí v boji proti daňovým únikům a vyhýbání se daňové povinnosti a o pomoci zavést spravedlivé, vyvážené, účinné a transparentní daňové systémy a aby přitom vzala v úvahu práci provedenou Výborem OECD pro rozvojovou pomoc před konferencí o financování rozvoje, která se má konat v Addis Abebě v Etiopii od 13. do 16. července 2015, a dopad mezinárodních daňových dohod na rozvojové země;

2.  trvá na tom, že účinná mobilizace domácích zdrojů a posílení daňových systémů budou nezbytným faktorem k dosažení rámce po roce 2015, který nahradí rozvojové cíle tisíciletí, a faktorem, který představuje životaschopnou strategii umožňující dlouhodobě překonat závislost na zahraniční pomoci, a že účinné a spravedlivé daňové systémy jsou zásadní pro vymýcení chudoby, boj proti nerovnostem, řádnou správu a budování státu; připomíná, že určité nadnárodní ekonomické činnosti ovlivňují schopnost zemí vytvářet domácí vládní příjmy a vybrat si svou daňovou strukturu, zatímco zvýšená mobilita kapitálu spolu s využíváním daňových rájů výrazně mění podmínky pro zdanění; vyjadřuje také znepokojení nad úrovní korupce a netransparentní veřejnou správou, které brání investování příjmů z daní do budování státu, veřejných služeb nebo veřejné infrastruktury;

3.  konstatuje, že ve většině rozvojových zemí zůstávají daňové zdroje v poměru k HDP stále na nízké úrovni, takže tyto země jsou obzvláště zranitelné z hlediska daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem ze strany daňových poplatníků z řad fyzických osob i společností; zdůrazňuje, že to představuje značnou finanční ztrátu pro rozvojové země, což podporuje korupci a poškozuje rozvojovou politiku EU, a že přijetí vhodných opatření proti těmto praktikám na vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni by pro EU a její členské státy mělo být hlavní prioritou, přičemž je třeba zohlednit potřeby a omezení, kterým rozvojové země čelí při získávání přístupu ke svým daňovým příjmům; domnívá se, že EU by měla zaujmout vedoucí pozici v rámci mezinárodního úsilí o boj proti daňovým rájům, daňovým podvodům a únikům, a to vlastním příkladem, a že by měla spolupracovat s rozvojovými zeměmi při potlačování agresivních praktik některých nadnárodních společností v oblasti vyhýbání se daňovým povinnostem a při hledání způsobů, jak jim pomoci odolávat tlakům na to, aby se zapojily do daňové soutěže;

Akční plán v oblasti boje proti vyhýbání se daňovým povinnostem a proti daňovým únikům v rozvojových zemích

4.  naléhavě žádá Komisi, aby přijala konkrétní a účinná opatření na podporu rozvojových zemí a regionálních rámců správy daní, jako je Africké fórum pro daňovou správu a Meziamerické ústředí daňových správ, v boji proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, při vypracovávání spravedlivých, vyvážených, účinných a transparentních daňových politik, při podpoře správních reforem a za účelem zvýšení podílu finanční a technické pomoci vnitrostátním daňovým správám rozvojových zemí, pokud jde o pomoc a rozvoj; trvá na tom, že tato podpora by měla být poskytnuta za účelem posílení justičních a protikorupčních agentur v těchto zemích; vyzývá k propojení odborných znalostí z veřejného sektoru členských států a přijímajících zemí s cílem posílit spolupráci a současně dosáhnout konkrétních předběžných výsledků pro přijímající země; podporuje pořádání seminářů, odborných školení, vysílání odborníků, studijní návštěvy a poradenství;

5.  žádá Komisi, aby začlenila řádnou správu v oblasti daní a spravedlivý, vyvážený, účinný a transparentní výběr daní na přední místo v agendě politického dialogu (v oblasti politiky, rozvoje a obchodu) a ve všech dohodách o rozvojové spolupráci s partnerskými zeměmi, posílila angažovanost a odpovědnost na vnitrostátní úrovni tím, že podpoří prostředí, ve kterém vnitrostátní parlamenty mohou smysluplně přispívat k utváření vnitrostátních rozpočtů a dohledu nad nimi, včetně v oblasti domácích příjmů a daňových záležitostí, a podpořila úlohu občanské společnosti při zajišťování veřejné kontroly nad správou daní a při monitorování případů daňových podvodů, mimo jiné zřízením účinných systémů na ochranu informátorů a novinářských zdrojů;

6.  naléhavě žádá, aby informace o skutečných majitelích společnosti, svěřenských fondů a dalších institucí byly veřejně přístupné v otevřených datových formátech, aby se zamezilo situacím, kdy anonymní „prázdné“ společnosti a podobné právní subjekty perou špinavé peníze, financují protiprávní nebo teroristické aktivity, skrývají totožnost zkorumpovaných a zločinných jednotlivců, kryjí krádeže veřejných prostředků a zisky z nezákonného obchodování a nezákonných daňových úniků; dále se domnívá, že všechny země by měly přijmout a plně provést alespoň doporučení Finančního akčního výboru (FATF) týkající se opatření proti praní špinavých peněz;

7.  vyzývá EU a členské státy, aby prosazovaly zásadu, že kotované i nekotované nadnárodní společnosti ze všech zemí a odvětví, a zejména společnosti zabývající se těžbou přírodních zdrojů, musí standardně provádět vykazování činnosti v jednotlivých zemích, a aby od nadnárodních společností požadovaly, aby jako součást výročních zpráv sestavených pro jednotlivé země uváděly u každého území, kde působí, jména všech dceřiných společností a jejich příslušné finanční výsledky, příslušné daňové informace, aktiva a počet zaměstnanců, a aby zajistily, aby tyto informace byly veřejně přístupné, přičemž omezí administrativní zátěž na minimum tím, že vyloučí mikropodniky; vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh s cílem odpovídajícím způsobem pozměnit směrnici o účetnictví; připomíná, že veřejná transparentnost je životně důležitým krokem směrem ke zlepšení stávajícího daňového systému a budování veřejné důvěry; vyzývá OECD, aby doporučila, že navrženou šablonu pro vykazování činnosti v jednotlivých zemích by měly zveřejňovat všechny nadnárodní společnosti, s cílem zajistit, aby všechny daňové orgány ve všech zemích měly přístup k podrobným informacím, které jim umožní posoudit rizika převodního oceňování a stanovit nejúčinnější způsob, jak využít auditních zdrojů; zdůrazňuje, že osvobození od daně a daňové výhody udělované zahraničním investorům prostřednictvím dvoustranných daňových dohod poskytují nadnárodním společnostem nespravedlivou konkurenční výhodu oproti domácím podnikům, zejména malým a středním podnikům;

8.  požaduje přezkoumání fiskálních podmínek a pravidel pro fungování těžebního průmyslu; vyzývá EU, aby zvýšila svou pomoc v rozvojových zemích, a podpořila tak naplnění cíle, kterým je odpovídající zdanění těžby přírodních zdrojů, posílení vyjednávací pozice hostitelských vlád, aby získaly lepší výnosy ze svých přírodních zdrojů, a povzbuzení diverzifikace jejich hospodářství; podporuje iniciativu v oblasti transparentnosti těžebního průmyslu a její rozšíření i na výrobní firmy a společnosti obchodující s komoditami;

9.  vítá přijetí mechanismu automatické výměny informací, což je hlavní nástroj pro posílení globální transparentnosti a spolupráce v oblasti boje proti vyhýbání se daňovým povinnostem a proti daňovým únikům; uznává však, že je třeba neustálá podpora v oblasti financí, odborných znalostí a času, která rozvojovým zemím umožní vybudovat požadované kapacity umožňující zasílat a zpracovávat informace; zdůrazňuje proto, že je důležité zajistit, aby nový globální standard pro automatickou výměnu informací vyvinutý OECD zahrnoval přechodné období pro rozvojové země, a uznat, že díky tomu, že tento standard bude vzájemný, mohou být země, které nemají zdroje ani kapacity k vybudování nezbytné infrastruktury pro shromažďování, správu a sdílení požadovaných informací, účinně vyloučeny; kromě toho se domnívá, že by měl být zvážen jednotný standard upravující důvěrnost;

10.  vyzývá k tomu, aby byla do konce roku 2015 vypracována mezinárodně dohodnutá definice daňových rájů, sankce pro subjekty, které jich využívají, a černá listina zemí, včetně zemí v EU, které nebojují proti daňovým únikům nebo je akceptují; vyzývá EU, aby podpořila ekonomickou konverzi rozvojových zemí, které jsou daňovými ráji; žádá členské státy, které mají závislá území a území, jež nejsou součástí Unie, aby s orgány v těchto oblastech pracovaly na přijetí zásad daňové transparentnosti a aby zajistily, že žádná z nich nebude sloužit jako daňový ráj;

11.  žádá Evropskou unii a její členské státy, aby zajistily, že při vyjednávání o daňových a investičních dohodách s rozvojovými zeměmi by příjmy nebo zisky plynoucí z přeshraničních činností měly být daněny v zemi původu, v níž se získává nebo vytváří hodnota; v tomto ohledu zdůrazňuje, že vzorová úmluva OSN o daních zajišťuje spravedlivé rozdělení práv na zdanění mezi zeměmi původu a rezidence; zdůrazňuje, že při vyjednávání smluv v daňové oblasti by Evropská unie a její členské státy měly dodržovat zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje stanovenou v článku 208 SFEU;

12.  naléhavě žádá Komisi a všechny členské státy, aby následovaly příklad některých členských států a provedly posouzení dopadů evropských daňových politik na rozvojové země a sdílely osvědčené postupy za účelem posílení soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a zlepšení stávajících postupů, aby se lépe zohlednily negativní dopady na rozvojové země a zvláštní potřeby těchto zemí; v této souvislosti vítá revidovaný akční plán Komise o daňových únicích a vyhýbání se daňovým povinnostem, který má být prezentován v roce 2015, a naléhavě žádá členské státy, aby se urychleně dohodly na společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob;

13.  rozhodně podporuje škálu stávajících mezinárodních iniciativ v oblasti reformy globálního systému, včetně iniciativy OECD v oblasti oslabování daňové základny a přesouvání zisku, se zaměřením na zvýšenou účast rozvojových zemí ve strukturách a postupech mezinárodní daňové spolupráce; naléhavě žádá EU a členské státy, aby zajistily, aby byl výbor OSN pro zdanění přeměněn ve skutečný mezivládní orgán, lépe vybaven a s dostatečnými dalšími prostředky v rámci Ekonomické a sociální rady OSN, s cílem zajistit, aby se všechny země mohly rovnoprávně účastnit vytváření a reformování celosvětových daňových politik; zdůrazňuje, že je třeba zvážit sankce pro nespolupracující jurisdikce i pro finanční instituce, které fungují v daňových rájích;

14.  zdůrazňuje, že dostatečná výše veřejných financí může přispět k vyrovnání nerovnosti žen a mužů a poskytnout prostředky pro lepší podporu dětí a zranitelných skupin ve společnosti, a uznává, že ačkoli mají daňové úniky dopad na dobré životní podmínky jedinců, poškozují zejména chudé domácnosti a domácnosti s nižšími příjmy, ve kterých jsou často neúměrně zastoupeny ženy;

15.  se znepokojením konstatuje, že mnohé rozvojové země se nalézají ve velmi slabé vyjednávací pozici vůči některým přímým zahraničním investorům; je toho názoru, že od společností by mělo být vyžadováno, aby se konkrétně zavázaly, že jejich investice budou mít pozitivní dopad na socioekonomický rozvoj hostitelské země na místní nebo celostátní úrovni; vyzývá Komisi, Radu a partnerské vlády, aby zajistily, že daňové pobídky nebudou vytvářet další možnosti pro vyhýbání se daňovým povinnostem; zdůrazňuje, že pobídky by měly být transparentnější a v ideálním případě by měly být zaměřeny na podporu investic do udržitelného rozvoje;

16.  žádá EIB, EBRD a instituce členských států pro financování rozvoje, aby sledovaly a zajistily, aby se společnosti či jiné právní subjekty, které dostávají podporu, nepodílely na daňových únicích a vyhýbání se daňovým povinnostem prostřednictvím finančních zprostředkovatelů v extrateritoriálních střediscích a daňových rájích nebo umožňováním nezákonných kapitálových toků, a aby posílily své politiky transparentnosti například zveřejňováním všech svých zpráv a šetření; vyzývá EIB, aby uplatňovala náležitou péči, požadovala od svých klientů výroční zprávy sestavené pro jednotlivé země, zjišťovala skutečné vlastnictví příjemců a zajistila kontrolu převodních cen s cílem zaručit transparentnost svých investic a zabránit daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem;

o
o   o

17.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) http://www.un.org/esa/ffd/tax/
(2) http://www.un.org/esa/ffd/tax/unmodel.htm
(3) Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15.
(4) Přijaté texty, P7_TA(2013)0205.
(5) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 37.
(6) Úř. věst. C 341 E, 16.12.2010, s. 29.
(7) Přijaté texty, P7_TA(2013)0394.
(8) Přijaté texty, P7_TA(2014)0163.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2014)0059.
(10) Přijaté texty, P7_TA(2014)0251.
(11) „Otázky hodnocení ve financování rozvoje. Analýza dopadů nizozemské politiky v oblasti daně z příjmu právnických osob na rozvojové země“, studie zadaná Oddělením pro hodnocení politik a operací nizozemského ministerstva zahraničních věcí, listopad 2013.

Právní upozornění