Seznam 
Přijaté texty
Čtvrtek, 9. července 2015 - ŠtrasburkKonečné znění
Účinné využívání zdrojů: směrem k oběhovému hospodářství
 Nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii ***I
 Vytváření unie kapitálových trhů
 Evropský program pro bezpečnost
 Situace v Jemenu
 Bezpečnostní výzvy na Blízkém východě a v severní Africe a možnosti dosáhnout politické stability
 Přezkum evropské politiky sousedství
 Harmonizace určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti
 Vyhodnocení činnosti Evropské nadace pro demokracii (EED)
 Situace v Burundi
 Přípomínka událostí ve Srebrenici
 Návrh kambodžského zákona o nevládních organizacích a odborech
 Demokratická republika Kongo (DRC), zejména případ dvou zadržovaných aktivistů v oblasti lidských práv Yvese Makwambaly a Freda Baumy
 Bahrajn, zejména případ Nabíla Radžába
 Situace dvou křesťanských pastorů v Súdánu

Účinné využívání zdrojů: směrem k oběhovému hospodářství
PDF 470kWORD 151k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. července 2015 o účinném využívání zdrojů: směrem k oběhovému hospodářství (2014/2208(INI))
P8_TA(2015)0266A8-0215/2015

Evropský parlament,

‒  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Směrem k oběhovému hospodářství: program nulového odpadu pro Evropu“(COM(2014)0398),

‒  s ohledem na sdělení Komise o účinném využívání zdrojů ve stavebnictví (COM(2014)0445),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Zelený akční plán pro malé a střední podniky: Umožnit malým a středním podnikům proměnit výzvy v oblasti životního prostředí na obchodní příležitosti“ (COM(2014)0440),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“ (COM(2015)0080),

‒  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Budování jednotného trhu s ekologickými produkty –Usnadnění lepší informovanosti o environmentálním profilu produktů a organizací“ (COM(2013)0196),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Inovace pro udržitelný růst: biohospodářství pro Evropu“ (COM(2012)0060),

‒  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje“ (COM(2011)0571),

‒  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa účinněji využívající zdroje – stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020“ (COM(2011)0021),

‒  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropa 2020 – strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2013 o ekologických inovacích – zaměstnanost a růst díky politice životního prostředí(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2014 k evropské strategii pro řešení problematiky plastového odpadu v životním prostředí(2),

‒  s ohledem na své usnesení ze dne 24. května 2012 o Evropě účinněji využívající zdroje(3),

‒  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2011 o účinné evropské strategii v oblasti surovin(4),

‒  s ohledem na sedmý akční program pro životní prostředí,

–  s ohledem na strategii EU pro udržitelný rozvoj (2006) a její přezkum z roku 2009,

‒  s ohledem na závěry Rady pro životní prostředí nazvané „Ozelenění evropského semestru a strategie Evropa 2020 – přezkum v polovině období“ ze dne 28. října 2014,

–  s ohledem na shrnutí Evropské agentury pro životní prostředí nazvané „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2015“,

‒  s ohledem na Úmluvu o biologické rozmanitosti (CBD),

‒  s ohledem na šetření UNEP (Program OSN pro životní prostředí) o vytvoření udržitelného finančního systému,

‒  s ohledem na závěry Mezinárodního panelu UNEP pro zdroje „Ekologická rizika a výzvy antropogenních toků a cyklů kovů“ z roku 2013,

‒  s ohledem na závěry Mezinárodního panelu UNEP pro zdroje „Oddělení využívání přírodních zdrojů a jeho dopadů na životní prostředí od hospodářského růstu“ z roku 2011,

–  s ohledem na petici „Stop plýtvání potravinami v Evropě!“,

‒  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. prosince 2014(5),

‒  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 12. února 2015(6),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0215/2015),

A.  vzhledem k tomu, že neudržitelné využívání zdrojů je hlavní příčinou různých ekologických rizik, jako je změna klimatu, desertifikace, odlesňování, ztráta biodiverzity a oslabování ekosystémových služeb; vzhledem k tomu, že globální ekonomika používá k zajištění celosvětové produkce a odstranění odpadů zdroje odpovídající hodnotě 1,5 planety a odhaduje se, že do 30. let 21. století tato hodnota dosáhne ekvivalentu zdrojů dvou planet;

B.  vzhledem k tomu, že Evropa je závislejší na dovozu zdrojů více než kterýkoli jiný region světa a že v poměrně krátké době bude mnoho zdrojů vyčerpáno; vzhledem k tomu, že konkurenceschopnost Evropy lze výrazně zvýšit tak, že se ze zdrojů v hospodářství bude získávat více přidané hodnoty a že budou podporovány udržitelné dodávky surovin z evropských zdrojů; vzhledem k tomu, že jakožto příspěvek k zajištění dodávek surovin je třeba posílit partnerství pro inovace mezi průmyslem, odvětvím nakládání s odpady a výzkumem s cílem zvýšit potenciál recyklace hlavních surovin;

C.  vzhledem k tomu, že přechod na oběhové hospodářství je v zásadě hospodářská záležitost, která se dotýká přístupu k surovinám či jejich udržitelné dostupnosti, opětovné industrializace a další digitalizace Evropy, vytváření nových pracovních míst a výzev spojených se změnou klimatu, energetickou bezpečností a omezenými zdroji; vzhledem k tomu, že investice do oběhového hospodářství tedy mohou být zcela v souladu s programem Komise pro zaměstnanost, růst a konkurenceschopnost a že mají potenciál vytvořit situaci výhodnou pro všechny zúčastněné strany;

D.  vzhledem k tomu, že účinné využívání zdrojů musí zohledňovat rovněž širší otázky udržitelnosti, včetně rozměru environmentálního, etického, hospodářského a sociálního, a být s nimi v souladu;

E.  vzhledem k tomu, že cíle a konečná prioritní opatření sedmého akčního programu pro životní prostředí jsou závazné;

F.  vzhledem k tomu, že v programu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro životní prostředí se uvádí, že „environmentální efektivita přístupů založených na dobrovolnosti je často diskutabilní a jejich hospodářská účinnost je obecně nízká“(7);

G.  vzhledem k tomu, že k oběhovému hospodářství je nutná systémová změna, která ovlivní všechny zúčastněné strany v hodnotovém řetězci, a zásadní inovace v oblasti technologií, podniků a společnosti jako celku;

H.  vzhledem k tomu, že občané, malé podniky a místní veřejné orgány mají zvláštní úlohu, pokud jde o zajišťování účinného využívání zdrojů a podporu oddělení hospodářského růstu od spotřeby zdrojů;

I.  vzhledem k tomu, že k řádně fungujícímu oběhovému hospodářství jsou nutné konkurenceschopné podniky, a vzhledem k tomu, že podniky jsou samy o sobě hnací silou pro přechod na oběhové hospodářství;

J.  vzhledem k tomu, že je důležité, aby se malé a střední podniky staly ústředním bodem strategie účinného využívání zdrojů v EU, neboť představují 99 % podniků v EU a zaměstnávají 2/3 pracovní síly;

K.  vzhledem k tomu, že ambiciózní evropský balíček opatření pro oběhové hospodářství vytváří obchodní příležitosti, zajišťuje přístup k primárním surovinám, prodlužuje jejich produktivní využití (prostřednictvím opětovného použití, opětovného zpracování, využití na náhradní díly nebo recyklaci), zaručuje vysokou kvalitu recyklačních procesů na konci životnosti a se všemi vedlejšími produkty a odpady zachází jako s toky cenných zdrojů pro další použití;

L.  vzhledem k tomu, že udržitelné a odpovědné zajišťování zdrojů primárních surovin má rozhodující význam pro dosažení účinného využívání zdrojů a splnění cílů oběhového hospodářství;

M.  vzhledem k tomu, že je nezbytné rozvíjet trhy s druhotnými surovinami, aby bylo možné dosáhnout cílů účinného využívání zdrojů a oběhového hospodářství;

N.  vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyzýval Komisi, aby stanovila ukazatele a cíle pro účinné využívání zdrojů;

O.  vzhledem k tomu, že pro zavedení oběhového hospodářství má ústřední význam odstranění toxických chemických látek, pro něž existují nebo budou vyvinuty bezpečnější alternativy, které odpovídají právním předpisům platným v oblasti chemických látek;

P.  vzhledem k tomu, že z údajů Eurostatu o zpracování komunálního odpadu v EU-28 jasně vyplývá, že v odpadové politice stále nejsou rovné podmínky a že provádění a prosazování stávajících právních předpisů přináší značné problémy;

Q.  vzhledem k tomu, že v průměru je pouze 40 % pevného odpadu opětovně použito nebo recyklováno a že zbytek putuje na skládky nebo do spaloven;

R.  vzhledem k tomu, že výroba a spotřeba zemědělských potravinových produktů má značný podíl na využívání zdrojů a významné dopady na životní prostředí, veřejné zdraví, zdraví zvířat a na dobré životní podmínky zvířat; vzhledem k tomu, že má-li se uceleně řešit neúčinné využívání potravinových zdrojů, je nutné k němu přistupovat udržitelným způsobem;

S.  vzhledem k tomu, že odstranění dotací poškozujících životní prostředí, včetně přímých a nepřímých dotací na fosilní paliva, by přineslo značné snížení emisí skleníkových plynů, pomohlo by v boji se změnou klimatu a umožnilo by zavedení oběhového hospodářství;

1.  vítá sdělení Komise nazvané „Směrem k oběhovému hospodářství: program nulového odpadu pro Evropu“(COM(2014)0398); podporuje přístup Komise k návrhům a inovacím pro oběhové hospodářství, kterými se stanovuje politický rámec pro podporu účinného využívání zdrojů a cíl účinného využívání zdrojů, jak jsou uvedeny ve sdělení, a specifický politický rámec, který malým a středním podnikům umožňuje proměnit výzvy v oblasti životního prostředí na ekologicky udržitelné obchodní příležitosti; zdůrazňuje, že pro přechod k oběhovému hospodářství je nutné zavést legislativní opatření, a vyzývá Komisi, aby do konce roku 2015 předložila ambiciózní návrh týkající se oběhového hospodářství, jak oznámila ve svém pracovním programu na rok 2015;

2.  zdůrazňuje, že řešení nedostatku zdrojů vyžaduje omezení těžby a využívání zdrojů a naprosté oddělení růstu od využívání přírodních zdrojů, tedy systémovou změnu, která vyžaduje posouzení potřebných opatření z hlediska dosažení udržitelnosti do roku 2050, přičemž s opatřeními je třeba začít ihned;

3.  zdůrazňuje, že k oblastem výroby a spotřeby je třeba přistupovat způsobem, který zajistí soulad se širšími cíli udržitelného rozvoje;

4.  připomíná, že sice již došlo ke zlepšením v účinném využívání zdrojů, nepřetržitý růst výroby však tyto pokroky v oblasti účinnosti překonal a těžba zdrojů na celosvětové úrovni i nadále dramaticky stoupá, takže je naléhavě nutné celkově snížit těžbu a využívání zdrojů a překonat tak zpětný účinek; vyzývá Komisi, aby navrhla odpovídající opatření;

5.  připomíná, že vodu jako přírodní zdroj používaný ve výrobních procesech a jako veřejný statek je třeba zohledňovat při výpočtu míry spotřeby surovin a že je nutné ji využívat efektivním způsobem;

6.  zdůrazňuje, že optimalizace využívání zdrojů prostřednictvím požadavků na lepší plánování a právních předpisů v oblasti odpadů, které by zajistily posun nahoru v hierarchii odpadů (a tím podpořily předcházení vzniku odpadu, jeho opětovné používání, přípravu na opětovné používání a recyklaci), by podnikům, veřejným orgánům a spotřebitelům v EU mohly přinést podstatné čisté úspory, jejichž výše se odhaduje na 600 miliard EUR ročně, tj. 8 % ročního obratu, a zároveň snížit celkové roční emise skleníkových plynů o 2–4 %; zdůrazňuje, že zvýší-li se produktivita zdrojů do roku 2030 o 30 %, HDP by se mohl zvýšit o téměř 1 % a mohly by vzniknout 2 miliony nových udržitelných pracovních míst(8); připomíná, že účinné využívání zdrojů je prvořadým cílem sedmého akčního programu pro životní prostředí, který zdůrazňuje, že je zapotřebí stimulovat výrobu a spotřebitelskou poptávku po ekologicky udržitelných výrobcích a službách prostřednictvím politik, které podporují jejich dosažitelnost, finanční dostupnost, funkčnost a atraktivnost;

7.  je přesvědčen, že zlepšení účinnosti využívání zdrojů vyžaduje právní i ekonomické pobídky, internalizaci vnějších nákladů a další financování výzkumu a inovací, ale i společenské změny a změny životního stylu; zdůrazňuje, že s přihlédnutím k zásadě subsidiarity jsou na různých politických úrovních zapotřebí různé nástroje;

8.  domnívá se, že zavedení oběhového hospodářství v plném rozsahu vyžaduje úplné zapojení všech příslušných zainteresovaných stran, regionů, měst, místních komunit, malých a středních podniků, nevládních organizací, zástupců průmyslu, odborových organizací a občanů;

9.  vyzývá Komisi, aby do celého procesu vypracovávání balíčku opatření pro oběhové hospodářství zapojovala místní a regionální orgány;

10.  zdůrazňuje, že pro úspěšný přechod na oběhové hospodářství má zásadní význam veřejné povědomí, ale i názor a zapojení občanů; podotýká, že nezbytnou pozornost a zdroje je třeba věnovat vzdělávání a poskytování informací s cílem podpořit udržitelné modely spotřeby a výroby, a zdůrazňuje přínosy přechodu na oběhové hospodářství účinně využívající zdroje;

11.  poukazuje na to, že přechod na oběhové hospodářství vyžaduje kvalifikovanou pracovní sílu a že vzdělávání a odborná příprava musí zohledňovat potřebu zelených dovedností;

12.  zdůrazňuje, že EU již zavedla finanční nástroje ve prospěch oběhového hospodářství, konkrétně programy Horizont 2020 a Life+, a že, budou-li tyto nástroje řádně využívány, mohly by v členských státech a regionech EU pomoci podpořit ekologické inovace a průmyslovou ekologii;

13.  zdůrazňuje, že právní jistota a dlouhodobá předvídatelnost jsou klíčové pro uvolnění potenciálu Evropského fondu pro strategické investice pro oběhové hospodářství s cílem nasměrovat investice směrem k udržitelnému hospodářství;

14.  zdůrazňuje, že přechod k udržitelnému a oběhovému hospodářství by měl spojovat ambiciózní cíle v oblasti životního prostředí s důraznými sociálními požadavky, včetně prosazování důstojné práce a podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (tj. zajistit, aby pracovníci nebyli na pracovišti vystavováni škodlivým látkám);

15.  zdůrazňuje nutnost zavést soudržnější právní rámec pro udržitelnou výrobu a spotřebu, který se bude vztahovat na celý výrobní cyklus od udržitelného zajištění zdrojů až po zhodnocení na konci životnosti;

Ukazatele a cíle

16.  zdůrazňuje, že do roku 2050 musí být využívání zdrojů EU udržitelné, což mimo jiné vyžaduje absolutní snížení spotřeby zdrojů na udržitelnou úroveň na základě spolehlivého měření spotřeby zdrojů v rámci celého dodavatelského řetězce, přísné dodržování hierarchie odpadového hospodářství, zavedení kaskádovitého využívání zdrojů, zejména biomasy, odpovědné a udržitelné zajišťování zdrojů, vytvoření uzavřeného okruhu neobnovitelných zdrojů, zvýšené využívání obnovitelných zdrojů energie v mezích jejich obnovitelnosti, postupné ukončení používání toxických látek, zejména těch, pro které existují nebo budou vytvořeny bezpečnější alternativy v souladu s platnými právními předpisy o chemických látkách s cílem zajistit rozvoj cyklů netoxických materiálů, a zlepšení kvality ekosystémových služeb;

17.  připomíná, že již v roce 2012 Parlament žádal o jasné, pevné a měřitelné ukazatele hospodářské činnosti, které budou brát v potaz změnu klimatu, biologickou rozmanitost a účinné využívání zdrojů z hlediska životního cyklu, a o to, aby tyto ukazatele byly východiskem při předkládání návrhů právních předpisů a stanovování konkrétních cílů v oblasti snižování míry využívání zdrojů;

18.  naléhavě vyzývá Komisi, aby do konce roku 2015 navrhla hlavní ukazatel a škálu dílčích ukazatelů účinnosti využívání zdrojů, včetně ekosystémových služeb; poukazuje na to, že použití těchto harmonizovaných ukazatelů by mělo být od roku 2018 právně závazné a ukazovatele by měly měřit spotřebu zdrojů, včetně dovozu a vývozu na úrovni EU, členských států a průmyslu, přičemž by se měl zohlednit celý životní cyklus výrobků a služeb, a zároveň by měly být založeny na metodice měření ekologické stopy a měřit alespoň využívání půdy, vody, surovin a emise uhlíku;

19.  naléhavě žádá Komisi, aby do konce roku 2015 navrhla cíl zvýšit do roku 2030 účinnost využívání zdrojů na úrovni EU o 30 % oproti roku 2014, ale i individuální cíle pro jednotlivé členské státy; zdůrazňuje, že dříve, než bude možné cíle účinného využívání zdrojů uplatnit, je třeba, aby byly podloženy ukazateli;

20.  naléhavě vyzývá Komisi, aby podpořila využívání ukazatelů účinného využívání zdrojů prostřednictvím mezinárodních úmluv s cílem umožnit porovnávání průmyslových odvětví a ekonomik a zajistit rovné podmínky a podpořit dialog a spolupráci se třetími zeměmi;

21.  zdůrazňuje, že tyto ukazatele by měly být začleněny do evropského semestru a do všech posouzení dopadu;

Politika v oblasti výrobků a ekodesign

22.  zdůrazňuje význam dobře promyšlené politiky v oblasti výrobků, která zvyšuje předpokládanou životnost výrobku, trvanlivost, možnosti opětovného použití a recyklace; poukazuje na to, že množství zdrojů spotřebovaných na určitý výrobek během jeho životního cyklu a možnost jeho opravy, opětovného použití a recyklace jsou do značné míry určeny již při navrhování výrobku; vyzývá Komisi, aby v politice v oblasti výrobků prosazovala přístup, který ve větší míře vychází z celého životního cyklu, a to především stanovením harmonizovaných metod pro hodnocení environmentální stopy produktu;

23.  vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby předložila ambiciózní pracovní program a aby uceleným a ambiciózním způsobem zavedla požadavky v oblasti ekologického designu obsažené ve stávající směrnici o ekologickém designu pomocí nových a aktualizovaných prováděcích opatření a počínaje okamžitým přijetím již navržených opatření;

24.  naléhavě vyzývá Komisi, aby do konce roku 2016 předložila návrh revize směrnice o ekodesignu a dalších příslušných právních předpisů souvisejících s politikou v oblasti výrobků, založený na posouzení dopadů, jež bude obsahovat tyto důležité změny: rozšíření oblasti působnosti požadavků na ekologický design, aby byly zahrnuty všechny hlavní skupiny výrobků, a nikoli pouze výrobky spojené se spotřebou energie; postupné zařazení všech relevantních aspektů týkajících se účinného využívání zdrojů do povinných požadavků na navrhování výrobků; zavedení povinného průvodního listu výrobku, který bude z těchto požadavků vycházet; zavedení vlastních a externích kontrol, které zajistí soulad výrobků s těmito normami, a stanovení horizontálních požadavků týkajících se mimo jiné životnosti, opravitelnosti, možnosti opětovného použití a recyklace;

25.  vyzývá Komisi, aby pomocí analýzy nákladů a přínosů posoudila možnost zavést minimální stanovený obsah recyklovaných materiálů v nových výrobcích, a to v souvislosti s budoucí revizí směrnice o ekodesignu;

26.  naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla opatření proti plánovanému zastarávání a dále rozvíjela soubor norem pro výrobky v oběhovém hospodářství, k nimž patří modernizace a opravy, podpora demontáže a účinné využívání surovin, obnovitelných zdrojů a recyklovatelných materiálů v produktech;

27.  připomíná, že v úspěšném oběhovém hospodářství hraje důležitou úlohu dostupnost normalizovaných a modulových součástí, plány na rozmontování, navrhování výrobků s dlouhou životností a účinné výrobní procesy; naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala vhodná opatření, která zajistí, že výrobky budou mít dlouhou životnost, bude je možné snadno modernizovat, opětovně využít, upravit, opravit, recyklovat a přeměnit na nové zdroje, a že součásti s obsahem nebezpečných látek budou jasně označeny v návodu k použití, což usnadní oddělení těchto částí před recyklací;

28.  poukazuje na to, že je důležité zvýšit povědomí spotřebitelů a jejich aktivní úlohu v této oblasti;

29.  vyzývá Komisi, aby navrhla rozšíření minimálních záruk u trvanlivého spotřebního zboží s cílem prodloužit očekávanou životnost výrobku a aby vyjasnila, že v souladu se směrnicí 1999/44/ES by prodejci spotřebního zboží měli posuzovat vady během prvních dvou let zákonné záruční lhůty a účtovat spotřebiteli náklady na jejich opravu, pouze pokud byla porucha způsobena nesprávným používáním;

30.  vyzývá Komisi, aby navrhla vhodná opatření týkající se dostupnosti náhradních dílů, aby byla zajištěna možnost výrobek během životního cyklu opravit;

31.  vyzývá Komisi, členské státy a Evropskou agenturu pro chemické látky, aby zintenzivnily úsilí o nahrazení látek vzbuzujících mimořádné obavy a o omezení látek, které představují nepřijatelné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí v souvislosti s nařízením REACH, což v neposlední řadě poslouží jako prostředek ke splnění požadavku 7. akčního programu pro životní prostředí, tj. rozvíjet koloběh netoxických materiálů, aby mohl být recyklovaný odpad využíván jako hlavní a spolehlivý zdroj surovin pro Unii; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby okamžitě ukončila své jednostranné moratorium na zpracovávání doporučení Evropské agentury pro chemické látky ohledně začlenění látek vzbuzujících mimořádné obavy do přílohy XIV nařízení REACH a aby naopak začlenění takových látek urychleně provedla; v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady zdůrazňuje, že prevence má přednost před recyklací, a že by tudíž recyklace neměla ospravedlňovat další používání látek s nebezpečnými dopady;

32.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzivnily své úsilí o nahrazení nebezpečných látek v souvislosti se směrnicí 2011/65/EU o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních s cílem zavést koloběh netoxických materiálů;

33.  naléhavě vyzývá členské státy, aby prováděly účinný dohled nad trhem, který zajistí, aby evropské i dovážené produkty vyhovovaly požadavkům týkajícím se politiky v oblasti výrobků a ekodesignu; naléhavě vyzývá členské státy, aby s cílem zajistit účinný dohled nad trhem neprodleně pokročily v legislativním postupu, pokud jde o přezkum nařízení o dozoru nad trhem; konstatuje, že jakékoli další prodlení ohrožuje zájmy podniků a občanů;

Směrem k nulovému odpadu

34.  upozorňuje na analýzu Komise, v níž se uvádí, že přijetí nových cílů v oblasti odpadu by vytvořilo 180 000 pracovních míst, zvýšilo by konkurenceschopnost EU a snížilo by poptávku po vzácných zdrojích spojených s vyššími náklady(9); vyjadřuje politování nad tím, že legislativní návrh týkající se odpadů(10) byl stažen, avšak z oznámení místopředsedy Timmermana, které učinil na dílčím zasedání Parlamentu v prosinci 2014, usuzuje, že se rýsuje příležitost pro nový a ambicióznější balíček opatření týkajících se oběhového hospodářství;

35.  naléhavě vyzývá Komisi, aby do konce roku 2015 předložila ohlášený návrh revize právních předpisů o odpadech, v níž důsledně uplatní hierarchii způsobů nakládání s odpady a do níž zahrne tyto body:

   jasné a jednoznačné definice;
   vypracování opatření v oblasti předcházení vzniku odpadů;
   stanovení závazných cílů v oblasti omezování komunálního, komerčního a průmyslového odpadu, jichž má být dosaženo do roku 2025;
   stanovení jasných minimálních norem pro rozšíření požadavků na odpovědnost výrobců s cílem zajistit transparentnost a nákladovou efektivnost systémů rozšířené odpovědnosti výrobce;
   uplatňování systémů plateb podle množství odpadu v oblasti zbytkového odpadu v kombinaci se systémy povinného tříděného sběru papíru, kovů, plastů a skla s cílem zajistit vysokou kvalitu recyklovaných materiálů; zavedení povinného tříděného sběru biologického odpadu do roku 2020;
   zvýšení cílů recyklace anebo přípravy na opětovné použití odpadu do roku 2030 alespoň na 70 % pevného komunálního odpadu a 80 % recyklace obalových odpadů v závislosti na jednoznačné metodě podávání zpráv, která zabrání vykazování zlikvidovaného odpadu (na skládkách nebo ve spalovně) jako recyklovaného odpadu, při čemž bude ve všech členských státech využita stejná harmonizovaná metoda s externě ověřovanými statistikami; zavedení povinnosti subjektů provádějících recyklaci předkládat zprávy o „vstupním“ množství odpadu, které v třídírně odpadů přijímají, jakož i o „výstupním“ množství recyklátů, které třídírnu odpadů opouští;
   přísné omezení spalování (s rekuperací energie či bez ní) na nerecyklovatelný a biologicky nerozložitelný odpad, jehož má být dosaženo do roku 2020;
   postupné povinné omezování veškerého skládkování probíhající v souladu s požadavky v oblasti recyklace a ve třech fázích (2020, 2025 a 2030), které by vedlo k úplnému zákazu skládkování, s výjimkou některých druhů nebezpečného a zbytkového odpadu, pro něž skládkování představuje nejekologičtější řešení;
   podporování členských států při zavádění poplatků za skládkování a spalování;

36.  zdůrazňuje význam a přidanou hodnotu evropských cílů politiky v oblasti odpadů, a to jednak co se týče právní jistoty, předvídatelnosti a vytvoření rovných podmínek na vnitřním trhu, jednak také z hlediska zajištění ochrany a zlepšování životního prostředí všech občanů EU;

37.  vyzývá Komisi, aby pro všechny členské státy EU stanovila stejné cíle, a tím v celé EU zajistila stejně vysokou úroveň ochrany životního prostředí, a předešla tak narušení jednotného trhu;

38.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila řádné a bezvýhradní provádění stávajících právních předpisů o odpadech a jejich cílů, zejména včetně povinných systémů tříděného sběru, a aby zaručila zvýšení úsilí členských států o plnění stávajících cílů a zavedla opatření, jimiž členské státy podpoří v zavádění správných nástrojů, které jim umožní dosáhnout cílů ve stanovených lhůtách;

39.  zdůrazňuje, že, mají-li se co nejlépe využít dostupné kapacity nakládání s odpady v EU, v zájmu zamezení nadměrným kapacitám je třeba lépe plánovat a sdílet informace;

40.  vyzývá Komisi, aby podrobněji prozkoumala možnost navržení regulačního rámce pro tzv. dokonalejší vytěžování skládek, aby bylo možné získávat druhotné suroviny, které se na stávajících skládkách nacházejí, a přezkoumat rozvoj systému ekologických povolení pro recyklační průmysl;

41.  žádá Komisi o větší transparentnost a lepší kontroly, aby zabránila přepravě odpadů do zemí s méně přísnými environmentálními a sociálními normami, než jsou normy platné v EU;

42.  vyzývá Komisi, aby spolu s členskými státy zvýšila své úsilí o potírání nelegálního vývozu post-spotřebitelského odpadu;

43.  vyzývá Komisi, aby v rámcové směrnici o odpadech stanovila minimální požadavky na vnitrostátní programy věnované předcházení vzniku odpadů a aby vypracovala soubor cílů a ukazatelů, díky nimž bude možné výsledky jednotlivých členských států srovnávat;

44.  naléhavě vyzývá Komisi, aby se zabývala specifickými problémy spojenými s odpady a aby učinila kroky, které navrhuje ve svém sdělení o oběhovém hospodářství (COM(2014)0398); vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily využití finančních prostředků EU na pomoc při plnění cílů integrovaného nakládání s odpady, jako je tříděný sběr a rozvoj infrastruktury pro recyklaci;

45.  naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla, aby do roku 2025 byl ve srovnání se stavem z roku 2014 o 50 % snížen odpad znečišťující moře;

46.  zdůrazňuje nutnost stanovit cíle pro sběr a recyklaci konkrétních kritických kovů s ohledem na jejich stále větší nedostatek a za účelem snížení závislosti;

47.  vyzývá Komisi, aby do konce roku 2015 navrhla cíle, opatření a nástroje pro účinné řešení potravinového odpadu, včetně závazného cíle snížit do roku 2025 alespoň o 30 % potravinový odpad v odvětvích výroby, maloobchodního prodeje, distribuce, stravování, pohostinství a v domácnostech; vyzývá Komisi, aby v členských státech podporovala přijetí úmluv, na základě kterých by odvětví maloobchodního prodeje potravin rozdělovalo neprodané zboží dobročinným organizacím; vyzývá Komisi, aby při posuzování dopadu příslušných nových legislativních návrhů zhodnotila jejich případný dopad na potravinový odpad;

Udržitelné budovy

48.  vítá sdělení Komise nazvané „Účinné využívání zdrojů ve stavebnictví“ (COM(2014)0445); domnívá se, že je nutné přistupovat ke stavebnictví na základě plánu a jeho dlouhodobých cílů;

49.  vyzývá Komisi, aby navrhla plné uplatňování zásad a požadavků oběhového hospodářství ve stavebnictví a dále rozvinula politické rámce týkající se účinného využívání zdrojů ve stavebnictví, k čemuž patří rozvoj ukazatelů, norem, metod a požadavků na kvalitu, pokud jde o plánování využívání půdy, územní plánování, architekturu, pozemní stavitelství, výstavbu, údržbu, adaptabilitu, účinné využívání energií, stavební úpravy, opětovné využívání a recyklaci; poukazuje na to, že ukazatele pro udržitelné budovy by měly zahrnovat i zelenou infrastrukturu, jako jsou například zelené střechy; zdůrazňuje, že je důležité vytvořit pro fond budov v Evropě komplexní vizi s jasnými cíli ve střednědobém a dlouhodobém horizontu a plánem uskutečnění této vize;

50.  domnívá se, že do hodnocení udržitelnosti budov by měly být zahrnuty takové aspekty jako vnitřní kvalita vzduchu, dobré životní podmínky a společenské potřeby uživatelů;

51.  vyzývá Komisi, aby za použití stávajících norem a metod a přístupu založeného na environmentální, ekonomické a sociální udržitelnosti vypracovala ukazatele, které budou součástí všeobecných ukazatelů pro účinnost zdrojů a jejichž prostřednictvím bude možné posoudit udržitelnost budov během celého jejich životního cyklu;

52.  žádá Komisi, aby ověřila, zda lze zásady a normy pro využívání nejlepších dostupných technik rozšířit na všechny materiály a části budov, a aby zavedla pasy budov zahrnující celý jejich životní cyklus;

53.  domnívá se, že vzhledem k tomu, že 90 % zástavby roku 2050 existuje již nyní, měly by být stanoveny zvláštní požadavky a pobídky pro renovace, aby se do roku 2050 zlepšila energetická náročnost budov; vyzývá proto Komisi, aby vyvinula dlouhodobou strategii renovací stávajících budov a posílila význam vnitrostátních strategií pro renovace, které zavedla směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti;

54.  naléhavě žádá členské státy, aby rozvojem infrastruktury pro tříděný sběr a recyklaci v odvětví stavebnictví usnadnily zlepšení recyklace;

55.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily potenciál auditů prováděných před demolicí (což je hodnocení budovy před dekonstrukcí nebo demolicí s cílem popsat obsažené materiály a určit, které části by mohly být vytříděny pro recyklaci) a třídění recyklovatelných materiálů přímo na místě (třídění na místě obvykle poskytuje čistší druhotné suroviny než recyklace na jiném místě a může přispět ke snížení dopadu dopravy na životní prostředí, například drcením/lisováním přímo na místě);

56.  konstatuje, že k nejčastěji používaným materiálům ve stavebnictví patří beton; žádá Komisi, aby posoudila možnosti zvýšení recyklace betonu ve stavebnictví, jako je tomu v Německu a ve Švýcarsku;

Rozvoj trhů s druhotnými surovinami

57.  vyzývá Komisi, aby vypracovala opatření zaměřená na stimulaci a usnadnění rozvoje trhů s vysoce kvalitními druhotnými surovinami a rozvoje obchodní činnosti založené na opětovném využívání druhotných surovin;

58.  domnívá se, že dlouhodobý a předvídatelný rámec politiky povzbudí úroveň investic a opatření nezbytných k úplnému rozvinutí trhů se zelenějšími technologiemi a k prosazování udržitelných obchodních řešení; zdůrazňuje, že ukazatele a cíle v oblasti účinného využívání zdrojů spolu s rozsáhlým sběrem údajů by veřejným a soukromým subjektům s rozhodovacími pravomocemi v oblasti transformace hospodářství poskytly nezbytné vodítko;

59.  zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise a členské státy prosazovaly vytváření programů industriální symbiózy, které v průmyslu podporují součinnost v zájmu opětovného použití a recyklace a pomáhají společnostem – zejména malým a středním podnikům – zjistit, jak energie, odpad a vedlejší produkty, které vznikají při jejich činnosti, mohou sloužit jiným jako zdroj; poukazuje na obdobné koncepty, jako je koncept „od kolébky ke kolébce“ a průmyslová ekologie;

Další opatření

60.  vyzývá Komisi, aby navrhla postupy pro zadávání veřejných zakázek, v nichž je třeba upřednostňovat opětovně použité, opravené, repasované, modernizované a jiné udržitelné výrobky a řešení účinně využívající zdroje, a pokud upřednostněny nejsou, měla by platit zásada „dodržuj nebo vysvětli“;

61.  zdůrazňuje, že je třeba vytvořit fiskální rámec, který bude v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ a bude poskytovat správné signály pro investice do účinného využívání zdrojů, modernizace výrobních postupů a výroby zboží s delší životností, které bude snadněji opravitelné; vyzývá členské státy, aby usilovaly o pokrok v této oblasti v rámci procesu evropského semestru(11);

62.  naléhavě vyzývá Komisi, aby prostudovala a navrhla opatření v oblasti zdanění, jako je snížená sazba DPH na recyklované, opětovně použité produkty a na produkty účinně využívající zdroje;

63.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby v celém rozsahu realizovaly zelený akční plán pro malé a střední podniky;

64.  naléhavě vyzývá Komisi, aby vytvořila politický rámec pro živiny s cílem rozšířit recyklaci, podpořit inovace, zlepšit tržní podmínky a začlenit jejich udržitelné využívání do právních předpisů EU týkajících se hnojiv, potravin, vody a odpadu;

65.  naléhavě vyzývá Komisi, aby v první polovině roku 2016 předložila sdělení o udržitelných potravinách, jehož předložení bylo od roku 2013 už několikrát odloženo; zdůrazňuje, že jelikož na výrobu a spotřebu potravin připadá významný podíl využívání zdrojů, toto sdělení by se mělo uceleným způsobem zabývat neúčinným využíváním zdrojů v potravinovém řetězci a podporovat rozvoj udržitelné politiky v oblasti potravin; žádá Komisi, aby posoudila nárůst používání potravinových obalů, které neškodí životnímu prostředí, a současně zhodnotila, zda je proveditelné postupně nahrazovat obaly na potraviny biologickým a biologicky rozložitelným, kompostovatelným materiálem v souladu s evropskými normami;

66.  vyzývá Komisi, aby zřídila stálou platformu pro účinné využívání zdrojů, která by zahrnovala všechny příslušné zúčastněné strany, s cílem podpořit a usnadnit uplatňování nejnovějších výzkumných poznatků, výměnu osvědčených postupů a vznik nových průmyslových syntéz a průmyslových ekosystémů;

67.  vyzývá Komisi, aby ustavila meziodvětvovou pracovní skupinu pro udržitelné financování složenou ze zástupců různých GŘ s cílem zahrnout ukazatele účinnosti využívání zdrojů do integrovaného podnikového výkaznictví a účetnictví a aby současně respektovala důvěrný charakter některých obchodních informací; dále vyzývá Komisi, aby prověřila, jakým způsobem by bylo možné zahrnout environmentální rizika a rizika spojená s účinností využívání zdrojů mimo jiné do úvěrových ratingů a kapitálových požadavků bank, aby vytvořila komplexní systém záruk za environmentální rizika a aby stanovila požadavky týkající se informací o investičních produktech s řádným posouzením dopadů; je přesvědčen, že by Komise v tomto ohledu mohla profitovat ze spolupráce se šetřením UNEP (Programu OSN pro životní prostředí) o vytvoření udržitelného finančního systému; žádá Komisi, aby prozkoumala stávající dobrovolné iniciativy v členských státech v souvislosti s případnou výměnou osvědčených postupů;

68.  vyzývá Komisi, aby s ohledem na to, že udržitelné a odpovědné zajišťování zdrojů primárních surovin má rozhodující význam pro dosažení účinného využívání zdrojů a splnění cílů oběhového hospodářství, přezkoumala politická doporučení Evropské platformy pro účinné využívání zdrojů v oblasti rozvíjení norem pro udržitelné získávání zdrojů pro prioritní materiály a komodity; v tomto ohledu konstatuje, že Parlament a Rada společně podpořily návrhy Komise o odpovědném získávání kovů a nerostů v oblastech postižených konflikty;

69.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala svou definici „kritických“ surovin tak, aby lépe zohlednila dopady na životní prostředí, rizika spojená s těžbou a zpracováním a odpovídající potenciál jejich nahrazení druhotnými materiály;

70.  zdůrazňuje, že na podporu účinného využívání zdrojů v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady musí být aktivovány veškeré finanční prostředky EU, včetně prostředků vynakládaných z Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), programu Horizont 2020, fondů soudržnosti a prostřednictvím EIB, a požaduje, aby Komise a členské státy postupně zrušily všechny dotace, které mají nepříznivý vliv na životní prostředí, a to i dotace na výrobu energie z biologicky rozložitelné části průmyslových a městských odpadů spalováním podle směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a přímé a nepřímé dotace na fosilní paliva;

71.  vyzývá k tomu, aby se financování v rámci programu EU pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME), programu Horizont 2020 a evropských strukturálních a investičních fondů zaměřovalo více na rozvoj udržitelných, inovativních a zdrojově účinných řešení a nových podnikatelských modelů (jako jsou například leasingy a systémy zajišťující služby k produktu) a na zlepšování návrhů produktů a materiálové účinnosti výrobků a výkonnosti procesu;

72.  zdůrazňuje, že výzkum a inovace jsou klíčové v podpoře přechodu na oběhové hospodářství v Evropě a že je nutné přispívat v rámci programu Horizont 2020 na projekty v oblasti výzkumu a inovací, které mohou prokázat a vyzkoušet hospodářskou a ekologickou udržitelnost oběhového hospodářství; současně podtrhuje, že tyto projekty mohou, budou-li postupovat systematicky, usnadnit vypracování nařízení, které bude podněcovat k inovaci a jehož provádění bude jednodušší, neboť odhalí možné regulační nejistoty, překážky anebo mezery, jež mohou bránit rozvoji obchodních modelů založených na účinném využívání zdrojů;

73.  žádá Komisi, aby v plné míře využívala potenciálu digitální agendy a informačních technologií na podporu účinného využívání zdrojů a přechodu na oběhové hospodářství;

74.  zdůrazňuje, že EU má otevřenou ekonomiku, v níž dovoz i vývoz probíhají v rámci globálního trhu; upozorňuje na to, že je třeba řešit globální problém vyčerpávání zdrojů na mezinárodní úrovni; vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivně podporovaly činnost Mezinárodního panelu pro zdroje Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), který se věnuje otázkám kritického nedostatku světových zdrojů a vypracovává praktická řešení pro tvůrce politik, průmysl a společnost;

75.  vyzývá Komisi, aby na mezinárodní úrovni přijala nezbytná opatření směřující ke zlepšení sledovatelnosti výrobků;

76.  zdůrazňuje, že zvyšující se energetická účinnost může snížit energetickou závislost EU a energetickou chudobu, kterou je zasaženo přibližně 125 milionů evropských občanů; domnívá se, že se vyplatí považovat energetickou účinnost za samostatný zdroj energie, jejíž růst významně přispívá k rozvoji průmyslu EU, vytváření pracovních míst a ke snížení výdajů obyvatel za energii.

77.  naléhavě Komisi vyzývá, aby prověřila, zda současné a plánované právní předpisy nezabraňují oběhovému hospodářství, stávajícím inovativním obchodním modelům nebo vzniku nových obchodních modelů, jako je ekonomika založená na pronájmu nebo ekonomika sdílení, nebo zda v tomto ohledu neexistují nějaké finanční či institucionální překážky; naléhavě vyzývá Komisi, aby v případě potřeby tyto právní předpisy zlepšila a řešila problém těchto překážek; žádá Komisi, aby přezkoumala související právní předpisy s cílem zlepšit environmentální profil výrobků a účinné využívání zdrojů výrobků během celého jejich životního cyklu a posílit soulad mezi stávajícími nástroji a rozvíjejícím se průkopnickým přístupem;

78.  žádá Komisi, aby objasnila příslušné aspekty politiky EU v oblasti hospodářské soutěže ve vztahu k oběhovému hospodářství a aby objasnila především kompromis mezi rizikem nekalých praktik na trhu a potřebou prohloubit spolupráci mezi výrobci a jejich dodavateli;

79.  vyzývá Komisi, aby do roku 2018 podala Parlamentu zprávu o všech výše uvedených opatřeních a navrhla další kroky;

o
o   o

80.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2013)0584.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2014)0016.
(3) Úř. věst. C 264 E, 13.9.2013, s. 59.
(4) Úř. věst. C 51 E, 22.2.2013, s. 21.
(5) Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.
(6) Úř. věst. C 140, 28.4.2015, s. 37.
(7) Program OECD pro životní prostředí „Dobrovolné přístupy k politice v oblasti životního prostředí”, 2003.
(8) Sdělení Komise ze dne 2. července 2014 nazvané „Směrem k oběhovému hospodářství: program nulového odpadu pro Evropu“ (COM(2014)0398).
(9) Pracovní dokument útvarů Komise ze dne 2. července 2014 obsahující shrnutí posouzení dopadů doprovázející návrh směrnice, kterou se mění směrnice o odpadech (SWD(2014)0208).
(10) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech, směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech, směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů, směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, směrnice 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a směrnice 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (COM(2014)0397).
(11) Budget Europe, 2015, doporučení pro jednotlivé země na podporu procesu evropského semestru, strana 6, http://www.foes.de/pdf/2015-02-25_CSR%20Recommendations_FINAL.pdf.


Nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii ***I
PDF 647kWORD 209k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. července 2015 o návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace (COM(2013)0943 – C7-0045/2014 – 2013/0451(COD))
P8_TA(2015)0267A8-0176/2015

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2013)0943),

–  s ohledem na články 31 a 32 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C7‑0045/2014),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3, čl. 168 odst. 4 písm. b) a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie

—  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 25. března 2014(1),

—  s ohledem na články 59 a 39 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0176/2015),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby svůj návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 9. července 2015 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/…, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace [pozm. návrh. 1. Tento pozměňovací návrh se vztahuje na celý text.]

P8_TC1-COD(2013)0451


EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii fungování Evropské unie a zejména na články 31 a 32 čl. 168 odst. 4 písm. b) a článek 114 této smlouvy, [pozm. návrh. 2]

s ohledem na návrh Evropské komise vypracovaný po obdržení stanoviska skupiny osob jmenovaných Výborem pro vědu a techniku z řad vědeckých odborníků členských států(2),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu(4) v souladu s řádným legislativním postupem(5), [pozm. návrh 3]

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Směrnice  Rady 96/29/Euratom 2013/59/Euratom(6) stanoví základní bezpečnostní standardy na ochranu zdraví pracovníků a obyvatelstva ochrany před riziky vyplývajícími z ionizujícího nebezpečím vystavení ionizujícímu záření. [pozn. návrh. 4]

(1a)  Podle článku 168 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen "Smlouva o fungování EU") by měl být při vymezení a provádění všech politik a činností Unie zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví. [pozm. návrh.  5]

(2)  Po havárii jaderné elektrárny v Černobylu dne 26. dubna 1986 se uvolnilo do ovzduší značné množství radioaktivních materiálů, které kontaminovaly potraviny a krmiva v několika evropských zemích na úroveň významnou z hlediska zdraví a způsobily výskyt onemocnění a zdravotních stavů ohrožujících život. Vysoká úroveň radioaktivní kontaminace přetrvává dodnes. Vzhledem k tomu, že uvolněný radioaktivní materiál kontaminoval ovzduší, vodu, půdu i vegetaci, byla přijata opatření k zajištění toho, aby některé zemědělské produkty byly uváděny na trh Unie pouze na základě společných opatření, jejichž cílem je ochrana zdraví obyvatelstva při zachování jednoty a současně zachování jednoty trhu a zabránění zabránění odklonu obchodu. [pozm. návrh. 6]

(2a)  Členské státy jsou odpovědné za kontrolu dodržování úrovní podle tohoto nařízení, především vykonáváním dohledu nad normami stanovenými pro bezpečnost potravin a krmiv. Čl. 168 odst. 4 písm. b) Smlouvy o fungování EU stanoví přijetí společných opatření ve veterinární oblasti, která mají za svůj přímý cíl ochranu lidského zdraví. Článek 114 Smlouvy o fungování EU dále stanoví odpovídající harmonizaci za účelem hladkého fungování vnitřního trhu. [pozm. návrh. 7]

(2b)  Je prokázáno, že vyšší dávky radiace mají škodlivý a ničivý dopad na tělní buňky a mohou způsobit rakovinu. [pozm. návrh. 8]

(2c)  Je důležité stanovit nízké prahové hodnoty pro nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin, aby se zohlednila vyšší kumulativní dávka v důsledku dlouhodobé konzumace kontaminovaných potravin. [pozm. návrh. 9]

(3)  Nařízení Rady (Euratom) č. 3954/87(7) ve znění nařízení Rady (Euratom) č. 2218/89(8) stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace, v jejímž důsledku může dojít nebo došlo k významné radioaktivní kontaminaci potravin a krmiv. Tyto nejvyšší přípustné úrovně jsou stále v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky, které jsou v současné době na mezinárodní úrovni dostupné, a měly by být pravidelně přezkoumávány a aktualizovány, aby zohlednily nové vědecké důkazy. Nejvyšší přípustné úrovně uvedené v přílohách I až III byly zrevidovány a jsou uvedeny v publikaci mezinárodní komise o radiační ochraně č. 105. Tyto úrovně vycházejí konkrétně z referenční úrovně 1 mSv za rok připočtené k individuální absorbované dávce a z předpokladu, že je kontaminováno 10 % potravin zkonzumovaných za rok. [pozm. návrh 10]

(4)  Po havárii v jaderné elektrárně Fukušima dne 11. března 2011 byla Komise informována o tom, že úrovně radionuklidů v některých potravinářských produktech pocházejících z Japonska přesáhly zásahové prahové úrovně v potravinách použitelné v Japonsku na potraviny. Taková kontaminace může ohrozit lidské zdraví a zdraví zvířat v Unii, a proto byla v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat přijata opatření, kterými se stanoví zvláštní podmínky pro dovoz krmiv a potravin pocházejících nebo odesílaných z Japonska. Měla by být také zavedena opatření, jež by sledovala a minimalizovala riziko konzumace potravinářských výrobků z dalších zemí, které byly zasaženy radioaktivním spadem v důsledku jaderné havárie v jiné zemi. [pozm. návrh 11]

(5)  Je nutné vytvořit systém, který v případě jaderné havárie nebo v případě jiné radiační mimořádné situace, v jejímž důsledku může dojít nebo došlo k významné radioaktivní kontaminaci potravin a krmiv, umožní  Evropskému společenství pro atomovou energii Unii zavést nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace, za účelem ochrany obyvatelstva aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany veřejného zdraví. [pozm. návrh 12]

(6)  Nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace by se měly vztahovat na potraviny a krmiva pocházející z Unie nebo dovezené ze třetích zemí, podle toho, kde a za jakých okolností došlo k jaderné havárii nebo k případu radiační mimořádné situace, a zohledňovat účinky přírodní a kumulativní radiace postupující potravinovým řetězcem. Tyto úrovně by měly být pravidelně revidovány. [pozm. návrh 13]

(7)  Komise má být informována o jaderné havárii nebo o neobvykle vysoké úrovni radioaktivity v souladu s rozhodnutím Rady 87/600/Euratom(9) nebo na základě Úmluvy MAAE o včasném oznamování jaderné nehody ze dne 26. září 1986.

(8)  Je třeba rozšířit uplatňování nižší nejvyšší přípustné úrovně pro potraviny určené kojencům na celých prvních dvanáct měsíců věku, čímž se zohlední skutečnost, že výživa pro kojence může být v průběhu prvních šesti měsíců života výrazně proměnlivá, a zohlední se nejistota v metabolismu kojence v druhém šestiměsíčním období života. Nižší nejvyšší přípustné úrovně pro potraviny by se měly uplatňovat i pro těhotné a kojící ženy. [pozm. návrh 14]

(9)  Postupy pro stanovení nejvyšších přípustných úrovní by měly zahrnovat konzultaci skupiny odborníků uvedené v článku 31 SmlouvyKomise by měla Evropskému parlamentu a Radě předložit nový návrh na přizpůsobení nejvyšších přípustných úrovní, aby se přizpůsobení nejvyšších přípustných úrovní usnadnilo, a především aby se zohlednily vědecké poznatky a technický pokrok na mezinárodní úrovni. [pozm. návrh 15]

(9a)  Za účelem snazšího přizpůsobení nejvyšších přípustných úrovní by měly být zavedeny postupy, které by umožnily pravidelné konzultace s odborníky. Komise by měla na základě vědeckých a etických kritérií zřídit skupinu odborníků. Komise by měla zveřejnit složení této skupiny a prohlášení jejích členů o zájmech. Při přizpůsobování nejvyšších přípustných úrovní by Komise rovněž měla konzultovat s odborníky z mezinárodních institucí a subjektů působících v oblasti radiační ochrany. [pozm. návrh 16]

(9b)  Uvedené skupina odborníků by rovněž měla vypracovat odhad kumulativního účinku radioaktivní kontaminace. [pozm. návrh 17]

(9c)  Nejvyšší přípustné úrovně by měly být zveřejněny a měly by být pravidelně revidovány, aby náležitě zohledňovaly nejnovější vědecký pokrok a vědecké poradenství, které jsou v současnosti mezinárodně dostupné, a odrážely tak potřebu ujistit veřejnost a poskytnout jí vysokou úroveň ochrany a vyhnout se rozdílům v mezinárodní regulační praxi. [pozm. návrh 18]

(10)  S cílem zajistit, aby potraviny a krmiva překračující nejvyšší přípustné úrovně nebyly uváděny na trh EU, mělo by se vhodným způsobem Unie, měly by členské státy a Komise důkladně kontrolovat, zda jsou tyto úrovně dodržovány. Za jejich nedodržení by měly být ukládány sankce a měla by o tom být informována veřejnost. [pozm. návrh 19]

(10a)  Pravidla pro ověření toho, zda jsou dodržována opatření na předcházení, odstranění nebo snížení rizik kontaminace pro osoby nebo zvířata na přijatelnou úroveň, jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004(10). [pozm. návrh 20]

(11)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení, pokud jde o použitelnost předem stanovených nejvyšších přípustných úrovní, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(11).

(12)  Přezkumný postup by se měl použít pro přijímání aktů, kterými se stávají použitelné předem stanovené nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv. V případě jaderné havárie nebo jakéhokoli jiného případu radiační mimořádné situace je nicméně zapotřebí náležitě zohlednit konkrétní okolnosti a podmínky každé havárie, a tedy zavést postup umožňující rychlé snížení těchto předem stanovených nejvyšších přípustných úrovní, a v případě potřeby zavést nejvyšší přípustné úrovně pro další radionuklidy (zejména tritium), které se při havárii vyskytnou, aby byla zajištěna co nejvyšší možná úroveň ochrany veřejnosti. Veřejnost by měla být o těchto opatřeních a nejvyšších přípustných úrovních neprodleně informována. [pozm. návrh 21]

(12a)  Komisi by měl být nápomocen Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva zřízený podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002(12). Členské státy by měly zajistit, aby jejich zástupci v tomto výboru měli náležité znalosti o radiační ochraně. [pozm. návrh 22]

(13)  V náležitě odůvodněných případech spojených s určitými radiačními mimořádnými situacemi, které by mohly vést nebo vedly k významné radioaktivní kontaminaci potravin a krmiv, by Komise měla přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty, pokud to vyžadují závažné naléhavé důvody vyžadují. Veřejnost by měla být o těchto opatřeních a nejvyšších přípustných úrovních neprodleně informována. [pozm. návrh 23]

(13a)  Přijetí nejvyšších přípustných úrovní podle tohoto nařízení by se mělo zakládat na ochraně nejkritičtějších a nejzranitelnějších skupin obyvatel, zejména dětí a osob v izolovaných zeměpisných oblastech nebo těch, kdo hospodaří soběstačně. Nejvyšší přípustné úrovně by měly být stejné pro všechno obyvatelstvo a měly by vycházet z nejnižších úrovní. [pozm. návrh 24]

(13b)  V případě, že potraviny nebo krmiva pocházející z Unie nebo dovezené ze třetích zemí představují vážné riziko pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo životní prostředí, by Komise měla prostřednictvím prováděcích aktů přijmout dodatečná opatření v souladu s nařízením (ES) č. 178/2002, která zaručí vysokou ochranu lidského zdraví a zdraví zvířat. Je-li to možné, nejvyšší přípustné použitelné úrovně a mimořádná dodatečná opatření by měly být stanoveny v jediném prováděcím nařízení. [pozm. návrh 25]

(13c)  Při vypracování nebo revizi prováděcích aktů by Komise měla zohlednit především tyto okolnosti: místo, povahu a rozsah jaderné havárie nebo jakékoli jiné příčiny radiační mimořádné situace; povahu a množství radioaktivních látek uvolněných do ovzduší, vody a půdy, jakož i do potravin a krmiv, ať už v Unii nebo mimo ni; rizika zjištěné nebo možné radioaktivní kontaminace potravin a krmiv a výsledné dávky ozáření; druh a množství kontaminovaných potravin a krmiv, které se mohou dostat na trh Unie, a nejvyšší přípustné úrovně pro kontaminované potraviny a krmiva ve třetích zemích. [pozm. návrh 26]

(13d)  V případě jaderné havárie nebo jiného případu radiační mimořádné situace, která vyžaduje použití nejvyšších přípustných úrovní, by Komise i jednotlivé členské státy měly o platných úrovních informovat veřejnost. Veřejnosti by také měly být poskytnuty informace o potravinách a krmivech, u nichž je pravděpodobná kumulace vyšších koncentrací radioaktivních látek. [pozm. návrh 27]

(13e)  Dodržování nejvyšších přípustných úrovní by mělo být předmětem náležitých kontrol a za úmyslný vývoz, dovoz či prodej potravin překračujících nejvyšší přípustné úrovně kontaminace by měly být ukládány sankce, [pozm. návrh 28]

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Toto nařízení stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin, uvedené v příloze I, nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace méně významných potravin, uvedené v příloze II, jakož i a nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace  krmiv, uvedené v příloze III, jež je možné uvádět na trh po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace, v jejímž důsledku může dojít nebo došlo k významné radioaktivní kontaminaci potravin a krmiv, a stanoví postupy k tomu, aby se tyto nejvyšší přípustné úrovně staly použitelnými. [pozm. návrh 54]

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)  „potravinami“ jakékoli látky nebo výrobky, zpracované, částečně zpracované nebo nezpracované, která jsou určeny ke konzumaci člověkem nebo u nichž lze důvodně předpokládat, že je člověk konzumovat bude, včetně nápojů, žvýkaček a jakýchkoli látek včetně vody, úmyslně přidávané během výroby, přípravy nebo zpracování potravin; „potraviny“ nezahrnují: ve smyslu článku 2 nařízení (ES) č. 178/2002.

a)  krmiva;

b)  živá zvířata, pokud nejsou připravena pro uvedení na trh k lidské spotřebě;

c)  rostliny před sklizní;

d)  léčivé přípravky ve smyslu čl. 1 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES(13);

e)  kosmetické přípravky ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009(14);

f)  tabák a tabákové výrobky ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/37/ES(15);

g)  omamné a psychotropní látky ve smyslu Jednotné úmluvy Organizace spojených národů o omamných látkách z roku 1961 a Úmluvy Organizace spojených národů o psychotropních látkách z roku 1971;

h)  rezidua a kontaminující látky. [pozm. návrh 29]

2)  „méně významnými potravinami“ potraviny  méně významné z hlediska výživy, které se pouze okrajově podílejí na lidské spotřebě potravin; [pozm. návrh 55]

3)  „krmivem“ látka nebo produkt, včetně doplňkových látek, zpracovaná, částečně zpracovaná nebo nezpracovaná, určená ke krmení zvířat orální cestou výrobek ve smyslu článku 3 nařízení (ES) č. 178/2002; [pozm. návrh 30]

4)  „uváděním na trh“ držení potravin nebo krmiv za účelem prodeje, včetně nabízení k prodeji nebo jakékoli jiné formy převodu, zdarma nebo za úplatu, jakož i prodej, distribuce a další formy převodu jako takové činnost ve smyslu článku 3 nařízení (ES) č. 178/2002. [pozm. návrh 31]

4a)  „materiály určenými pro styk s potravinami či krmivy“ balení a jiné materiály, které jsou určené ke kontaktu s potravinami; [pozm. návrh 32]

4b)  „radiační mimořádnou situací“ neobvyklá událost, která zahrnuje zdroj radiace a vyžaduje okamžitý zásah ke zmírnění závažných hrozeb pro zdraví nebo bezpečnost či nepříznivých důsledků na kvalitu života, majetek nebo životní prostředí nebo v jejímž případě hrozí, že by k takovým nepříznivým důsledkům mohla vést. [pozm. návrh 33]

Článek 2a

Praktiky spočívající ve směšování potravin obsahujících koncentrace vyšší, než je povoleno na základě pravidel pro nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv, s nekontaminovanými či mírně kontaminovanými potravinami s cílem získat výrobek, který by pravidlům stanoveným v tomto nařízení vyhovoval, nejsou povoleny. [pozm. návrh 34]

Článek 3

1.  V případě, že Komise obdrží — zejména v souvislosti s opatřeními Evropského společenství pro atomovou energii pro včasnou výměnu informací v případě radiační mimořádné situace nebo na základě Úmluvy MAAE ze dne 26. září 1986 o včasném oznamování jaderné havárie — úřední informaci o haváriích nebo o jakémkoli jiném případu radiační mimořádné situace, z níž vyplývá, že bylo nebo pravděpodobně bude dosaženo nejvyšších přípustných úrovní pro potraviny, méně významné potraviny nebo krmivo stanovených v příloze I, které vedou ke kontaminaci potravin a krmiv, přijme vyžadují-li to okolnosti, nařízení pro použití těchto nejvyšších přípustných  úrovní co nejrychleji prováděcí akt, jež stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivity, které nesmí být vyšší než úrovně stanovené v přílohách tohoto nařízení. Uvedený prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 5 odst. 2. [pozm. návrh 35]

1a.  Nejvyšší přípustné úrovně se zveřejní a pravidelně revidují, aby náležitě zohledňovaly nejnovější vědecký pokrok a vědecké poradenství, které jsou v dané době mezinárodně dostupné, a odrážely tak potřebu ujistit veřejnost a poskytnout jí vysokou úroveň ochrany a vyhnout se rozdílům v mezinárodní regulační praxi, která poskytuje vyšší úroveň ochrany. [pozm. návrh 36]

2.  V řádně odůvodněných závažných a naléhavých případech souvisejících s okolnostmi jaderné havárie nebo případu radiační mimořádné situace Komise postupem podle čl. 5 odst. 3 přijme okamžitě použitelný prováděcí nařízení akt. [pozm. návrh 37]

3.  Při přípravě  návrhu prováděcího aktu  uvedeného vypracovávání prováděcích aktů uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku a projednání s výborem uvedeným v článku 5,  zohlední Komise základní normy stanovené v souladu s články  30  a 31 Smlouvy se směrnicí 2013/59/Euratom, včetně zásady, že všechny expozice musí být tak nízké, jak jich lze rozumně dosáhnout, a přednostně vezme v úvahu hlediska ochrany zdraví obyvatelstva a hospodářské a sociální faktory, zejména v souvislosti s nejzranitelnějšími skupinami ve společnosti. Při vypracovávání uvedených aktů bude Komisi nápomocna nezávislá skupina odborníků v oblasti veřejného zdraví, kteří budou vybráni na základě svých znalostí a odbornosti v oblasti radiační ochrany a bezpečnosti potravin (dále jen "skupina odborníků"). Komise zveřejní složení skupiny odborníků a prohlášení jeho členů o zájmech. [pozm. návrh 38]

3a.  Prováděcí akty uvedené v odstavcích 1 a 2 se přijímají s ohledem na povahu a rozsah radiace a revidují se tak často, jak to je nutné s ohledem na vývoj kontaminace. Do jednoho měsíce po jaderné havárii nebo případu radiační mimořádné situaci provede Komise první revizi, aby případně upravila nejvyšší přípustné úrovně radioaktivních látek a seznam radionuklidů. [pozm. návrh 39]

Článek 4

1.  Jakmile Komise přijme prováděcí nařízení akt, kterým se nejvyšší přípustné úrovně stanou použitelnými, nesmí se uvádět na trh uvádět potraviny nebo krmiva, u nichž nejsou uvedené nejvyšší přípustné úrovně dodrženy. [pozm. návrh 40]

Komise zřídí systém jaderné odpovědnosti, jehož účelem má být řešit problémy všech členských států, které by mohly být zasaženy jadernou havárií. Tento systém stanoví odpovídající kompenzace v případě jaderných havárií. [pozm. návrh 41]

Pro účely tohoto nařízení jsou potraviny nebo krmiva dovezené ze třetích zemí považovány za uvedené na trh, jestliže se na celním území Unie nacházejí v jiném celním režimu než v tranzitním režimu. [pozm. návrh 42]

Členské státy sledují, zda jsou na jejich území dodržovány nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace. Za tímto účelem členské státy zachovají systém úředních kontrol potravin a krmiv a vykonávají další činnosti přiměřené okolnostem, včetně informování veřejností o bezpečnosti a riziku potravin a krmiv v souladu s článkem 17 nařízení (ES) č. 178/2002. [pozm. návrh 43]

2.  Každý členský stát poskytne Komisi veškeré informace o používání tohoto nařízení, zejména co se týče: případů nedodržení nejvyšších přípustných úrovní.

a)  plánování pravidelných kontrol nejvyšších přípustných úrovní na svém vnitrostátním území;

b)  případů nedodržení nejvyšších přípustných úrovní;

c)  určení vnitrostátních subjektů příslušných k provádění kontrol.

Komise sdělí tyto informace co nejrychleji sdělí ostatním členským státům.

Případy nedodržení nejvyšších přípustných úrovní budou oznámeny prostřednictvím systému rychlého varování uvedeného v nařízení (ES) č. 178/2002.

Komise ukládá pokuty členským státům, které sami neuloží pokutu za uvedení na trh nebo vývoz krmiv překračujících nejvyšší přípustné úrovně kontaminace. [pozm. návrh 44]

3.  Členské státy poskytují veřejnosti informace o nejvyšších přípustných úrovních, mimořádných situacích a případech nedodržení nejvyšších přípustných úrovní, a to hlavně prostřednictvím on-line služby. Rovněž veřejnost informují o potravinách, u nichž je pravděpodobná kumulace vyšších koncentrací radioaktivních látek, zejména pak uvádějí typ, značku a původ výrobku a datum analýzy. [pozm. návrh 45]

4.  Nejvyšší přípustné úrovně stanovené v přílohách tohoto nařízení zohlední účinek částečného rozpadu radioaktivních izotopů během doby trvanlivosti konzervovaných potravin. V závislosti na typu kontaminace, například kontaminace izotopy jódu, musí být radioaktivita konzervovaných potravin průběžně sledována. [pozm. návrh 46]

5.  Komise do 31. března 2017 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o vhodnosti mechanismu kompenzací zemědělců, jejichž potraviny byly kontaminovány nad nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace, a tudíž nemohou být uvedeny na trh. Takový mechanismus má vycházet ze zásady „znečišťovatel platí“. Ke zprávě bude popřípadě připojen legislativní návrh na zřízení tohoto mechanismu. [pozm. návrh 47]

Článek 4a

1.  Komise do 31. března 2017 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o vhodnosti nejvyšších přípustných úrovní radioaktivní kontaminace stanovených v přílohách.

2.  Zpráva umožní ověřit, zda nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace zajišťují, že je dodržen limit pro efektivní dávku expozice veřejnosti 1 mSv/rok a výsledné dávky pro štítnou žlázu jsou dostatečně nižší než referenční úroveň 10 mGy, kterou Světová zdravotnická organizace doporučuje pro podávání stabilního jódu zvláště zranitelným skupinám.

3.  Zpráva zváží možnost přezkumu klasifikace radionuklidů a zařazení tritia a uhlíku C14 do příloh tohoto nařízení. Při posuzování těchto nejvyšších přípustných úrovní se zpráva zaměří na ochranu nejzranitelnějších skupin obyvatel, zejména dětí, a přezkoumá, zda by na jejich základě bylo vhodné stanovit nejvyšší přípustné úrovně pro všechny kategorie obyvatel. [pozm. návrh 48]

Článek 5

1.  Komisi je nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat rostliny, zvířata, potraviny a krmiva zřízený podle čl. 58 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002(16). Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. [pozm. návrh 49]

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

Článek 6

Aby bylo zajištěno, že maximální nejvyšší přípustné úrovně stanovené v příloze I, II a III přílohách tohoto nařízení zohlední všechny nově přístupné nebo dodatečné závažné údaje, zejména údaje vyplývající z vědeckého poznání, nejaktuálnějších vědeckých poznatků, předloží Komise po konzultaci se skupinou odborníků uvedenou v článku 31 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii navrhne Komise v čl. 3 odst. 3 Parlamentu a Radě zprávu, ke které případně připojí návrh na přizpůsobení těchto příloh a, v případě potřeby, na revizi seznamu radionuklidů. [pozm. návrh 50]

Článek 6a

V případě jaderné havárie nebo jiném případu radiační mimořádné situace, jež vede ke kontaminaci potravin a krmiv, předloží Komise zprávu Evropskému parlamentu a Radě, kde podrobně popíše opatření přijatá v souladu s tímto nařízením a uvede informace poskytnuté v souladu s čl. 4 odst. 2. [pozm. návrh 51]

Článek 7

Nařízení (Euratom) č. 3954/87 ve znění nařízení (Euratom) č. 2218/1989, a nařízení Komise  (Euratom) č.  944/89(17) a č.  770/90(18) se zrušují.

Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze V.

Článek 8

Tato nařízení vstupuje v platnost  dvacátým  dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA I

NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÉ ÚROVNĚ RADIOAKTIVNÍ KONTAMINACE POTRAVIN

Nejvyšší přípustné úrovně, které se použijí pro potraviny, jsou:

Potraviny (Bq/kg)(19)

 Potraviny  pro kojence(20)

Mléko a mléčné výrobky(21)

Jiné potraviny, s výjimkou méně významných potravin(22)

Tekuté potraviny(23)

Izotopy stroncia, zejména

Sr-90

75

125

750

125

Izotopy jódu, zejména I-131

150

500

2 000

500

Izotopy plutonia a transplutoniové prvky vysílající záření alfa, zejména

Pu-239, Am-241

1

20

80

20

Všechny ostatní nuklidy s poločasem přeměny překračujícím 10  dnů, zejména

Cs-134, Cs-137(24)

400

1 000

1 250

1 000

PŘÍLOHA II

NEJVYŠŠÍ PŘÍPUSTNÉ ÚROVNĚ RADIOAKTIVNÍ KONTAMINACE MÉNĚ VÝZNAMNÝCH POTRAVIN

1.  Seznam méně významných potravin

Kód KN

Popis

0703 20 00

Česnek (čerstvý nebo chlazený)

0709 59 50 

Lanýže (čerstvé nebo chlazené)

0709 99 40

Kapary (čerstvé nebo chlazené)

0711 90 70 

Kapary (prozatímně konzervované, ale v tomto stavu nevhodné k okamžité spotřebě)

ex 0712 39 00

Lanýže (sušené, celé, rozřezané na kousky nebo plátky, rozdrcené nebo v prášku, avšak jinak neupravené)

0714

Maniokové kořeny, marantové kořeny, salepové kořeny, jeruzalémské artyčoky, sladké brambory a podobné kořeny a hlízy s vysokým obsahem škrobu nebo inulinu, čerstvé, chlazené, zmrazené nebo sušené, též ve formě plátků nebo pelet; dřeň ságovníku

0814 00 00

Kůra citrusových plodů nebo melounů (včetně melounů vodních), čerstvá, zmrazená, sušená nebo prozatímně konzervovaná ve slané vodě, sířené vodě nebo jiných konzervačních roztocích

0903 00 00

Cesmína paraguayská (maté)

0904

Pepř rodu Piper; sušené nebo drcené nebo mleté plody rodu Capsicum nebo rodu Pimenta

0905 00 00

Vanilka

0906

Skořice a květy skořicovníku

0907 00 00

Hřebíček (celé plody, květy a stopky)

0908

Muškátový oříšek, muškátový květ a kardamon

0909

Semena anýzu, badyánu, fenyklu, koriandru, kmínu nebo kořenného kmínu; jalovcové bobulky

0910

Zázvor, šafrán, kurkuma, tymián, bobkový list, kari a jiná koření

1106 20 

Mouka, krupice  a prášek  ze sága   nebo  z  kořenů nebo hlíz čísla  0714

1108 14 00

Maniokový škrob

1210

Chmelové šištice, čerstvé nebo sušené, též drcené, v prášku nebo ve formě pelet; lupulin

1211

Rostliny a části rostlin (včetně semen a plodů) používané zejména ve voňavkářství, ve farmacii nebo jako insekticidy, fungicidy nebo k podobným účelům, čerstvé nebo sušené, též řezané, drcené nebo v prášku

1301

Šelak; přírodní gumy, pryskyřice, klejopryskyřice a  přírodní olejové pryskyřice (například  balzámy)

1302

Rostlinné šťávy a výtažky; pektinové látky, pektináty a pektany; agar-agar a ostatní slizy a zahušťovadla získané z rostlin, též upravené

1504

Tuky a oleje z ryb nebo mořských savců a jejich frakce, též rafinované, avšak chemicky neupravené

1604 31 00 

Kaviár

1604 32 00

Kaviárové náhražky

1801 00 00

Kakaové boby, celé nebo ve zlomcích, surové nebo pražené

1802 00 00

Kakaové skořápky, slupky a ostatní kakaové odpady

1803

Kakaová hmota, též odtučněná

2003 90 10

Lanýže (upravené nebo konzervované jinak než v octě nebo kyselině octové)

2006 00 

Zelenina,  ovoce, ořechy, ovocné kůry a jiné části rostlin, konzervované cukrem (máčením, glazováním nebo kandováním)

2102

Droždí (aktivní nebo neaktivní); jiné neživé jednobuněčné mikroorganismy (vyjma očkovací látky čísla  3002); hotové prášky do pečiva

2936

Provitaminy a vitaminy přírodní nebo reprodukované syntézou (včetně přírodních koncentrátů), jejich deriváty používané zejména jako vitaminy a jejich směsi, též v jakémkoliv rozpouštědle

3301

Vonné silice (též deterpenované), včetně pevných a absolutních;  extrahované olejové pryskyřice;  koncentráty vonných silic v tucích, nevysychavých olejích, voscích nebo podobných látkách, získané enfleuráží nebo macerací; vedlejší terpenické produkty vznikající při deterpenaci vonných silic; vodné destiláty a vodné roztoky vonných silic

2.  Nejvyšší přípustné úrovně použitelné pro méně významné potraviny, jak jsou uvedeny v odstavci  1, jsou tyto

(Bq/kg)

Izotopy stroncia, zejména Sr-90

7500

Izotopy jódu, zejména I-131

20000

Izotopy plutonia a transplutoniové prvky vysílající záření alfa, zejména Pu-239,

Am-241

800

Všechny ostatní nuklidy s poločasem přeměny překračujícím 10  dnů, zejména Cs-134, Cs-137(25)

12500

[pozm. návrh 57]

PŘÍLOHA III

Nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace krmiv

Nejvyšší přípustné úrovně cesia‑ 134 a cesia 137 jsou:

Živočišné

Bq/kg(26), (27)

Prasata

1 250

Drůbež, jehňata, telata

2 500

Ostatní

5 000

PŘÍLOHA IV

ZRUŠENÁ NAŘÍZENÍ

Nařízení Rady (Euratom) č. 3954/87

(Úř. věst. L 371, 30.12.1987, s. 11)

Nařízení Rady (Euratom) č. 2218/89

(Úř. věst. L 211, 22.7.1989, s. 1)

Nařízení Komise (Euratom) č. 944/89

(Úř. věst. L 101, 13.4.1989, s. 17)

Nařízení Komise (Euratom) č. 770/90

(Úř. věst. L 83, 30.3.1990, s. 78)

PŘÍLOHA V

SROVNÁVACÍ TABULKA

Nařízení (Euratom) č. 3954/87

Nařízení (Euratom) č. 944/89

Nařízení (Euratom) č. 770/90

Toto nařízení

Čl. 1 odst. 1

Článek 1

Článek 1

Článek 1

Čl. 1 odst. 2

Článek 2

Čl. 2 odst. 1

Čl. 3 odst. 1 a 2

Čl. 2 odst. 2

Čl. 3 odst. 1

Čl. 3 odst. 2

Čl. 3 odst. 3

Čl. 3 odst. 3 a 4

Článek 4

Čl. 5 odst. 1

Článek 6

Čl. 5 odst. 2

Čl. 6 odst. 1

Čl. 4 odst. 1

Čl. 6 odst. 2

Čl. 4 odst. 2

Článek 2

Příloha II bod 2

---

---

Článek 1

---

Příloha III

Článek 5

Článek 7

---

---

---

Článek 7

Článek 8

Článek 8

Příloha

Příloha I

Příloha

Příloha II bod 1

Příloha

Příloha III

---

---

---

Příloha IV

---

---

---

Příloha V

(1)Úř. věst. C 226, 16.7.2014, s. 68.
(2)Úř. věst. C..., s..
(3)Úř. věst. C , , s. .
(4)Úř. věst. C , , s. .
(5) Postoj Evropského parlamentu ze dne 9. července 2015 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady ze dne ...
(6)Směrnice Rady 96/29/Euratom 2013/59/Euratom ze dne 13. května 1996 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy na ochranu zdraví pracovníků a obyvatelstva před riziky vyplývajícími z ionizujícího ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom (Úř. věst. L 159, 29.6.1996, s. 1). (Úř. věst. L 13, 17.1.2014, s. 1).
(7)Nařízení Rady (Euratom) č. 3954/87 ze dne 22. prosince 1987, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace (Úř. věst. L 371, 30.12.1987, s. 11).
(8) Nařízení Rady (Euratom) č. 2218/89 ze dne 18. července 1989, kterým se mění nařízení (Euratom) č. 3954/87, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace (Úř. věst. L 211, 22.7.1989, s. 1).
(9) Rozhodnutí Rady 87/600/Euratom ze dne 14. prosince 1987 o opatřeních Společenství pro včasnou výměnu informací v případě radiační mimořádné situace (Úř. věst. L 371, 30.12.1987, s. 76).
(10) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat, (Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1).
(11)Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).
(13)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67).
(14)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 59).
(15)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/37/ES ze dne 5. června 2001 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových výrobků (Úř. věst. L 194, 18.7.2001, s. 26).
(16)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).
(17) Nařízení Komise (Euratom) č. 944/89 ze dne 12. dubna 1989, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace méně významných potravin po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace (Úř. věst. L 101, 13.4.1989, s. 17).
(18) Nařízení Komise (Euratom) č. 770/90 ze dne 29. března 1990, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace (Úř. věst. L 83, 30.3.1990, s. 78).
(19)Úroveň použitelná pro koncentráty nebo dehydratované produkty je vypočtena na základě rozředěného produktu připraveného ke spotřebě. Členské státy mohou doporučit podmínky ředění tak, aby byly dodrženy nejvyšší přípustné úrovně stanovené v tomto nařízení.
(20)Potraviny  pro kojence  jsou  definovány jako potraviny určené pro zvláštní výživu kojenců v průběhu prvních dvanácti měsíců života, které samy o sobě splňují nutriční požadavky pro tuto kategorii a do maloobchodního prodeje jsou uváděny v baleních, která jsou jasně určena a označena jedním z těchto názvů: „počáteční kojenecká výživa“, „pokračovací kojenecká výživa“, „počáteční mléčná kojenecká výživa“ a „pokračovací mléčná kojenecká výživa“, v souladu s články 11 a 12 směrnice Komise 2006/141/ES.
(21)Mléčné výrobky jsou definovány jako výrobky následujících kódů KN, v případě potřeby, včetně jakýchkoli úprav, které by mohly být provedeny později: 0401, 0402 (kromě 0402 29 11).
(22)Méně významné potraviny a odpovídající úrovně použitelné pro tyto potraviny  jsou stanoveny v příloze  II .
(23)Tekuté potraviny jsou definovány v položce 2009 a v kapitole  22 kombinované nomenklatury. Hodnoty jsou vypočteny s ohledem na spotřebu vody z vodovodu, přičemž stejné hodnoty by měly být použity na dodávky pitné vody.
(24)Uhlík 14, tritium a draslík 40 nejsou do této skupiny zahrnuty.
(25) Uhlík 14, tritium a draslík 40 nejsou do této skupiny zahrnuty
(26)Tyto úrovně mají přispět k dodržování nejvyšších přípustných úrovní u potravin. Samostatně však nezaručují jejich dodržování za všech okolností a neomezují rovněž povinnost kontrolovat úrovně kontaminace ve výrobcích živočišného původu určených pro lidskou spotřebu.
(27)Tyto úrovně platí pro krmiva připravená ke spotřebě.


Vytváření unie kapitálových trhů
PDF 450kWORD 129k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. července 2015 týkající se vytváření unie kapitálových trhů (2015/2634(RSP))
P8_TA(2015)0268B8-0655/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 18. února 2015 s názvem „Vytváření unie kapitálových trhů“ (COM(2015)0063),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. května 2014 nazvané „Reformovaný finanční sektor pro Evropu“ (COM(2014)0279),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2014 obsahující doporučení Komisi o revizi Evropského systému finančního dohledu (ESFS)(1),

–  s ohledem na zprávy Komise o přezkumu, které se týkají Evropského systému finančního dohledu (COM(2014)0509 o evropských orgánech dohledu a COM(2014)0508 o Evropské radě pro systémová rizika (ESRB)),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. března 2014 nazvané „Dlouhodobé financování evropské ekonomiky“ (COM(2014)0168),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2014 o dlouhodobém financování evropského hospodářství(2),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 nazvané „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),

–  s ohledem na otázku položenou Komisi týkající se zelené knihy s názvem „Vytvoření unie kapitálových trhů“ (O-000075/2015 – B8-0564/2015),

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 26. února 2014 zdůraznil, „že je nutné zlepšit přístup na kapitálový trh na základě nových zdrojů financování“, a zároveň poukázal na to, že „komerční banky pravděpodobně budou i nadále hlavním zdrojem financování a že je pro členské státy velmi důležité vytvořit nové zdroje, které by doplnily zavedené mechanismy a zaplnily mezeru ve financování, a současně vytvořit vhodný právní rámec a rámec dohledu uzpůsobený potřebám reálné ekonomiky“;

B.  vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení ze dne 27. března 2014 nazvaném „Dlouhodobé financování evropské ekonomiky“ posoudila možnosti přijetí konkrétních opatření v zájmu diverzifikace financování, rozvoje evropských kapitálových trhů a zlepšení přístupu k financování, zejména pro malé a střední podniky, například v oblasti akciových trhů a trhů s podnikovými dluhopisy, přehledné a transparentní sekuritizace a zajištěných dluhopisů a soukromých investic;

C.  vzhledem k tomu, že přední strategickou prioritou Komise podle jejího předsedy Jeana-Clauda Junckera je „posílit konkurenceschopnost Evropy a podpořit investice v zájmu vytváření pracovních míst“;

D.  vzhledem k tomu, že nedostatečná regulace a kontrola kapitálových trhů byla hlavním důvodem vzniku finanční krize; vzhledem k tomu, že veškeré nové návrhy musí tuto skutečnost brát náležitě v potaz, a to zejména v oblasti sekuritizace;

E.  vzhledem k tomu, že orgány EU zavedly v důsledku finanční krize řadu právních přepisů, jejichž cílem je předejít opětovnému výskytu obdobné krize a vytvořit finančně stabilní prostředí, které je základem skutečného udržitelného růstu; vzhledem k tomu, že na tyto právní předpisy by mělo být nazíráno jako na rámec, v němž se má pohybovat unie kapitálových trhů, a nikoli jako na překážku jejího rozvoje;

F.  vzhledem k tomu, že snižování roztříštěnosti kapitálových trhů by mohlo snížit náklady na kapitál a současně zlepšit jeho alokaci, čímž by mohlo podpořit růst, zejména malých a středních, podniků a vytváření pracovních míst v EU;

G.  vzhledem k tomu, že různé orgány EU a soukromý sektor v současnosti vypracovávají řešení či doporučení v zájmu dalšího rozvoje kapitálových trhů, například v oblasti přehledné a transparentní sekuritizace, soukromých investic, financování vlastním kapitálem, krytých evropských dluhopisů a primární veřejné nabídky akcií;

H.  vzhledem k tomu, že dosavadní regulatorní úsilí (směrnice o kapitálových požadavcích – CRD, druhá směrnice o trzích finančních nástrojů – MIFID II, nařízení o trzích finančních nástrojů – MiFIR) musí být doplněno a dále rozvíjeno za pomoci unie kapitálových trhů;

Hospodářské souvislosti

1.  bere na vědomí, že v Evropě došlo za několik uplynulých desetiletí k relativnímu poklesu investic do reálné ekonomiky, byť evropský i celosvětový finanční sektor doznal ve stejném období značného nárůstu; upozorňuje na to, že reálná ekonomika se nadále ve velké míře opírá o banky, takže může být ohrožena snížením objemu bankovních půjček;

2.  konstatuje, že masivní veřejná opatření přijímaná od počátku krize, kterou způsobilo selhání finančního sektoru, vedla ke značnému nárůstu objemu likvidity, avšak zatím nezvýšila poptávku reálné ekonomiky po financování;

3.  zdůrazňuje, že Evropa před začátkem krize netrpěla nedostatkem přeshraničních toků, avšak tyto toky se soustřeďovaly do mezibankovních úvěrů a pohledávek, které byly často v rukou investorů využívajících ve velké míře pákového efektu, což vedlo k přesouvání rizik v rámci vnitřního trhu;

4.  konstatuje, že obnova stability bankovního sektoru v EU se stala prioritou namísto financování dlouhodobých investic a reálné ekonomiky;

5.  poukazuje na to, že by měly být účinněji využity značné objemy ladem ležícího kapitálu v pojišťovacím sektoru, k čemuž je nezbytné zlepšit příslušný regulační rámec a přehodnotit kapitálové požadavky pro některé investice pojišťovacího sektoru;

6.  zdůrazňuje, že i přes možnosti skýtané kapitálovým trhem EU nelze ignorovat existenci značných překážek v jiných oblastech, jako např. u daní, a to zejména s ohledem na postupy, které upřednostňují pohledávky před vlastním jměním, v oblasti úpadkového řízení či u právních předpisů o účetnictví; má za to, že v těchto oblastech nemusí být harmonizace na unijní úrovni vždy přínosem, a tudíž za těchto okolností není nutné, aby se mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) v Evropě dále rozšiřovaly;

7.  zdůrazňuje, že od vypuknutí krize se finanční integrace rozvolnila, neboť se banky a investoři vracejí na své domácí trhy;

8.  zdůrazňuje, že poptávku a nabídku lze povzbudit vytvořením důvěry v reálnou ekonomiku, čehož lze dosáhnout tím, že se členské státy nebo Unie jednoznačně zaváží k tomu, že budou podporovat příznivé investiční prostředí a právní jistotu investorů, stanoví dlouhodobé cíle v zájmu stabilizace, vymezí právní rámec, který podpoří konkurenceschopnost a růst, a povzbudí investice do infrastruktury a jejich diverzifikaci, díky čemuž budou podniky moci dlouhodobě plánovat svou činnost;

9.  souhlasí s tvrzením, že budoucnost Evropy spočívá v její inovační síle; má za to, že pro vytváření inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění je kromě právního rámce, který by podporoval inovace, rovněž klíčové zajistit, aby měly podniky jednoduchý přístup k vhodnému a náležitě diverzifikovanému financování;

10.  zdůrazňuje, že zlepšení podmínek financování evropských podniků musí vycházet z posílené hospodářské a finanční stability, které nelze dosáhnout bez reforem ve všech členských státech;

11.  zdůrazňuje, že nedokonalé kapitálové trhy vedly ke špatnému ocenění rizika a zpřetrhání vazby mezi očekávanými výnosy a skutečně přijatým rizikem, v důsledku čehož nejsou trhy objektivní a negativně hodnotí některé subjekty, jako např. malé a střední podniky; má za to, že jedním z cílů unie kapitálových trhů by mělo být zlepšení účinnosti trhů a zajištění spravedlivé, odpovídající a ekonomicky zdůvodněné vazby mezi rizikem a výnosem na kapitálových trzích EU;

Skutečně evropský přístup

12.  má za to, že i když se např. USA zotavily z finanční krize rychleji než EU, což je částečně dáno vyšší diverzifikací jejich finančního systému, je zapotřebí, aby EU vybudovala svou vlastní verzi unie kapitálových trhů, která se může částečně inspirovat obdobnými úpravami v jiných částech světa, aniž by je zcela přejímala; zdůrazňuje, že v zájmu zajištění slučitelnosti evropských finančních trhů s trhy světovými je však zapotřebí vypracovat racionální přístup k uznávání rovnocenných či obdobných standardů třetích zemí;

13.  má za to, že skutečně evropský přístup ke kapitálovým trhům by měl řádně zohledňovat mezinárodní vývoj, aby Evropa neztratila svou přitažlivost pro mezinárodní investory a nevznikaly zbytečné rozdíly v právních předpisech a nedocházelo k jejich překrývání;

14.  zdůrazňuje, že i když úspory v Evropě vyjádřené procentním podílem na HDP (20 % HDP) jsou vyšší než v USA (17 % HDP), výše úspor ve vzájemných fondech činí pouze 50 % výše v USA a výše úspor v penzijních fondech pouhých 35 %; dále uvádí, že oproti srovnatelným trhům v USA je objem trhů vlastního kapitálu na 60 %, trh podnikových dluhopisů na 35 % a trh sekuritizace na 20 % hodnoty v USA;

15.  zdůrazňuje, že je nutné, aby Komise zohlednila rozdílné hospodářské a kulturní složení odvětví malých a středních podniků v jednotlivých členských státech, a předešla tak nechtěným následkům vytvoření unie kapitálových trhů, které by mohly mezi členskými státy dále prohloubit stávající nerovnováhu v přístupu k financování;

16.  vyzývá Komisi, aby vypracovala evropský přístup v zájmu posílení diverzifikace zdrojů financování evropských podniků a investic do nich, a to za pomoci unie kapitálových trhů, která bude založena na zvláštních rysech a vzájemné provázanosti struktury evropského bankovnictví a kapitálových trhů, přičemž se zohlední charakteristické rysy evropského modelu financování podniků a potřeba rozvoje spolehlivých mimobankovních zdrojů financování růstu, které bude doplňovat možnost účastníků trhu získávat přímo na něm dluhový, soukromý a rizikový kapitál; konstatuje, že se Komise nemusí nezbytně opírat jen o přezkum nezávislých hodnocení jiných jurisdikcí; upozorňuje Komisi na skutečnost, že nelze přehlížet kulturní rozdíly, k jejichž překonání je zapotřebí nalézt odpovídají řešení; dále má za to, že by Komise při svých reformách kapitálových trhů měla zohlednit nejnovější technický vývoj;

17.  vyzývá Komisi, aby si uvědomila, že rozmanitost podnikání a finančních trhů členských států je jejich předností, kterou by celá Evropa měla chránit;

18.  zdůrazňuje, že zahájení fungování unie kapitálových trhů a související právní předpisy by se měly zaměřit na fungující kapitálové trhy v celé EU, dokončení jednotného trhu a posílení udržitelného růstu; zdůrazňuje, že v důsledku krize byla přijata opatření v oblasti dohledu nad bankovním sektorem, která dosud nebyla rozšířena i na kapitálové trhy; zdůrazňuje, že vzhledem k existenci rozdílů mezi finančními sektory je nezbytné přijímat rozmanitá řešení; zdůrazňuje však, že je zapotřebí zajistit rovné podmínky účastníků u obdobných finančních činnosti a že hlavním cílem všech odvětví musí být zlepšení rozmisťování kapitálu v rámci evropského hospodářství a lepší využití kapitálu, který kapitálových zásob, které dnes zůstává ležet ladem;

19.  zdůrazňuje, že za tímto účelem je zapotřebí náležitě a komplexně vyhodnotit zkušenosti a zohlednit přitomkumulativní účinek všech opatření, která byla v posledních letech přijata, na evropské kapitálové trhy; zdůrazňuje, že výše uvedené rovněž vyžaduje, aby se pečlivě posoudilo, zda přísné kapitálové požadavky, které se uplatňují v bankovním sektoru a v pojišťovnictví, nevyžadují přehodnocení;

20.  zdůrazňuje, že by podnět k vytvoření unie kapitálových trhů neměl stavět na zelené louce, ale měl by zohlednit, že financování podniků v Evropě vychází z rozvinutých a zavedených struktur, které přes svá omezení prokázaly svou odolnost vůči krizi, a že další diverzifikace a rozvoj nových cest financování by mohla cenným způsobem přispět k zajištění doplňkového přístupu různých druhů podnikání k financování;

21.  konstatuje, že tradiční způsoby financování zprostředkovávané bankami často nepodporují inovativní projekty a malé a střední podniky; zdůrazňuje, že nedostatečný přístup malých a středních podniků k financování je jednou z největších překážek růstu v EU; zdůrazňuje, že vzhledem k trvalým těžkostem, které mají malé a střední podniky se získáváním bankovních úvěrů, jsou zapotřebí alternativní zdroje financování, které lze podpořit zlepšením podnikatelského prostředí pro rizikový kapitál, vzájemné fondy, soukromé investice, sekuritizaci úvěrů malých a středních podniků a úvěrová družstva, ale rovněž i standardizací pravidel týkajících se partnerství veřejného a soukromého sektoru v rámci EU;

22.  zdůrazňuje, že efektivnější rozdělování kapitálu v rámci EU nemusí vždy nutně vést ke zvýšení toků přeshraničního kapitálu; připomíná, že zvětšování bublin na trhu s nemovitostmi v některých členských státech v předkrizovém období byl živen zčásti i přílišným přílivem kapitálu;

23.  zdůrazňuje, že je nezbytné zjistit, které ze stávajících finančních struktur prokázaly svou účinnost, a tudíž by měly být zachovány, a které struktury vyžadují podstatná zlepšení; má za to, že efektivní struktury by měly být rovněž propagovány v případě místních a decentralizovaných finančních institucí;

24.  připomíná úspěch celounijních iniciativ, jako např. opatření týkajícího se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), které umožnily růst investičních fondů EU, působí ve všech členských státech na základě jednotného pasu a disponují majetkem v hodnotě téměř 8 bilionů EUR; za další dobrý příklad považuje směrnici o správcích alternativních investičních fondů;

25.  vítá přijetí nařízení o evropských fondech dlouhodobých investic; má za to, že uvedené nařízení by mohlo dosáhnout obdobného pokroku jako SKIPCP, neboť bude podněcovat k vyššímu rozdělování kapitálu ve prospěch dlouhodobých projektů, které potřebují financování, např. v odvětví infrastruktury a energetiky, a to zejména na přeshraniční úrovni; vyzývá Komisi, aby posoudila, jak by bylo možné v dlouhodobém horizontu tyto výjimečné investiční programy, jakým je např. Evropský fond pro strategické investice, účinně propojit s běžnými fondy EU; má za to, že by institucionální investoři měli být vybídnuti k tomu, aby prostředky z fondů, které spravují, dali k dispozici ve prospěch evropských kapitálových trhů; je přesvědčen o tom, že významnou roli při rozvoji unie kapitálových trhů musí sehrát institucionální investoři a podmínky pro jejich vstup na trh;

26.  připomíná dřívější činnost v oblasti integrace finančních trhů, jakou byl např. plán činnosti pro finanční služby (1999), Giovanniniho zprávu a de Larosièrovu zprávu, a vyzývá Komisi, aby na tyto zprávy ve svém akčním plánu unie kapitálových trhů navázala;

27.  vyzývá Komisi, aby provedla důkladnou analýzu stávajícího stavu kapitálových trhů podle jednotlivých zemí a v komplexní ekonomické analýze vyhodnotila oblasti, v nichž se vyskytují celounijní překážky pro investice prostřednictvím kapitálových trhů, a posoudila rozsah těchto překážek a uvedla, jakými prostředky by je bylo možné odstranit nebo minimalizovat, a to včetně nelegislativních přístupů a přístupů vycházejících z trhu; domnívá se, že taková analýza je nezbytným předpokladem úspěšnosti unie kapitálových trhů; žádá Komisi, aby tento proces zrychlila;

28.  žádá Komisi, aby vymezila přeshraniční rizika finančních a kapitálových trhů v EU, která vznikají v důsledku institucionálních, právních a regulatorních rozdílů mezi členskými státy, a řešila je za pomoci účinných opatření usilujících o zjednodušení přeshraničních kapitálových toků a aby snížila stávající zvýhodňování domácího prostředí ze strany investorů;

29.  vyzývá Komisi, aby v zájmu posílení individuálních finančních služeb a dlouhodobých investic do reálné ekonomiky rovněž posoudila stranu nabídky, a zejména aby vyhodnotila a řešila základní příčiny toho, proč maloobchodní a institucionální investoři nemohou mobilizovat a transformovat dostatečný objem kapitálu;

30.  navrhuje, aby Komise podpořila vzdělávání u investorů a podniků jakožto uživatelů kapitálových trhů a zvýšila dostupnost údajů a průzkumů EU prostřednictvím standardizace a zlepšení sběru dat, což by podnikům a investorům umožnilo porozumět komparativním nákladů a přínosům rozličných služeb, které účastníci kapitálového trhu poskytují;

31.  vyzývá Komisi, aby posoudila možnost, jak snížit informační asymetrii na kapitálových trzích ve vztahu k malým a středním podnikům, přičemž by se měla podrobně věnovat problematice trhu ratingových agentur a překážkám pro vstup nových účastníků trhu; zdůrazňuje koncept nezávislých evropských ratingových agentur, které skýtají možnosti využití ratingu, jenž je nákladově přiměřený i z hlediska drobných investic;

32.  vítá prohlášení Komise o tom, že přezkoumá směrnici o prospektu s cílem vyřešit nedostatky stávajícího rámce pro prospekt; zdůrazňuje, že je zapotřebí zjednodušit postupy v tomto rámci a přiměřeně odstranit administrativní zátěž pro emitenty a kotaci společnosti, zejména pokud jde o malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací; má za to, že by bylo vhodné posoudit možnosti pro lepší přizpůsobení se požadavků podle druhu majetku, investorů či emitentů; zdůrazňuje, že ke zvýšení transparentnosti a snížení nákladů na transakci by došlo tehdy, pokud by informace, které mají být poskytovány, měly standardní formát a byly dostupné v digitální podobě;

33.  vyzývá Komisi, aby vyjasnila, jak bude unie kapitálových trhů spolupracovat se dvěma dalšími pilíři evropského investičního plánu, tj. s Evropským fondem pro strategické investice a s Evropským centrem pro investiční poradenství;

34.  zdůrazňuje, že je zapotřebí sladit opatření týkající se kapitálových trhů s dalšími politickými programy, jako je např. rozvoj jednotného digitálního trhu a probíhající reformy v oblasti práva obchodních společností a jejich vedení, a to v zájmu dosažení soudržnosti a konzistentnosti různých opatření regulační i neregulační povahy, čímž bude maximalizován pozitivní vedlejší účinek jednotlivých politik na hospodářský růst a vytváření pracovních míst;

Stavební kameny unie kapitálových trhů

35.  má za to, že unie kapitálových trhů by měla být rozvíjena na základě postupného přístupu a její priority by měly směřovat do tří oblastí: za prvé by mělo být podpořeno co nejefektivnější rozdělování úspor rozšířením a diverzifikací zdrojů, jež mají podniky k dispozici, a měla by se rozšířit nabídka investičních příležitostí a zvýšit transparentnost a diverzifikace portfolia pro střadatele a investory; za druhé by mělo být umožněno větší snížení rizika, a to rozšířením přeshraničních trhů, posílením odolnosti finančních systémů vůči negativním účinkům závažných finančních krizí a měl by být zmírněn dopad charakteristických otřesů; za třetí by mělo být zajištěno, aby existoval účinný doplňkový způsob financování reálné ekonomiky;

36.  vyzývá Komisi, aby v případě potřeby předložila v zájmu zvýšení a ucelení ochrany investorů návrhy na přezkum stávajících právních předpisů, zejména pokud jde o ratingové agentury a auditorské společnosti;

37.  zdůrazňuje, že je zapotřebí odstranit stávající překážky pro přeshraniční financování, zejména pro malé a střední podniky, aby mohly podniky všech velikostí ve všech zeměpisných oblastech využívat výhody, které skýtá unie kapitálových trhů;

38.  zdůrazňuje, že stěžejní zásadou budování unie kapitálových trhů musí být důslednější zaměření na koncové uživatele kapitálových trhů, tj. na společnosti a investory, a uznání faktu, že trhy zde jsou právě pro ně; proto má za to, že politiky EU se musí zaměřit na to, aby zajistily, že kapitálové trhy poskytnou společnostem lepší přístup ke kapitálu a investorům nabídnou rozmanité, transparentní a dostupné příležitosti k uložení prostředků;

39.  vybízí Komisi k tomu, aby předkládala koherentní návrhy, čímž zajistí, že rozvoj unie kapitálových trhů bude provázen jasnou strategií, která bude řešit nežádoucí účinky stínového bankovnictví;

40.  zdůrazňuje, že opatření týkající se unie kapitálových trhů by měla, chtějí-li přispět k výše uvedeným prioritám, usilovat o zjednodušení a zároveň zvýšit účinnost a snížit náklady řetězce zprostředkovatelů mezi střadateli a investicemi, usilovat o zvýšení povědomí koncového uživatele o zprostředkovatelském řetězci a jeho nákladové struktuře, zvýšení ochrany investorů, zajištění stability zprostředkovatelského řetězce tím, že budou stanovena vhodná obezřetnostní pravidla a že bude možné, aby zprostředkovatelé selhali a byly nahrazeni, přičemž dojde jen k minimálnímu narušení finančního systému a reálné ekonomiky;

41.  vítá záměr Komise vyhodnotit celkový dopad úpravy finančního sektoru, zejména právních předpisů za posledních pět let; zdůrazňuje, že výše uvedené priority je zapotřebí zohlednit při přezkumu stávající úpravy finančního sektoru;

42.  zdůrazňuje, že významnými prvky financování podnikání je financování bank a role zprostředkovatelů, kterou banky na kapitálových trzích zaujímají; zdůrazňuje, že unie kapitálových trhů by měla vycházet z doplnění základní role bank, nikoli z jejich nahrazení, neboť bankovní financování by mělo hrát při financování evropského hospodářství i nadále klíčovou roli; zdůrazňuje úlohu vztahového bankovnictví pro financování mikropodniků a malých a středních podniků, neboť ho lze rovněž využít k poskytování alternativních způsobů financování; připomíná strategický význam existence silného a diverzifikovaného evropského bankovního sektoru; vyzývá Komisi, aby prošetřila přístup malých a středních podniků v rámci celé Unie k bankovním půjčkám a řešila nežádoucí překážky;

43.  zdůrazňuje, že malé a střední podniky by měly mít k dispozici co nejširší výběr struktur pro financování, aby si mohly vybírat ze škály možností financování s různými náklady a mírou složitosti, včetně hypotéčních úvěrů a financování založeného na sekuritizaci;

44.  zdůrazňuje, že je nezbytné podporovat prostředí, v němž větší objem úspor domácností a podniků proudí do nástrojů, které budou investovat na kapitálových trzích, a v němž budou investoři vybízeni k tomu, aby umisťovali svůj kapitál přes hranice členských států; zdůrazňuje nezbytnost vhodných záruk, zejména pro domácnosti, při zajištění plné informovanosti o výhodách a nevýhodách investování na kapitálových trzích; zdůrazňuje nezbytnost rozšíření dostupnosti finančního vzdělávání s cílem zvýšit důvěru v kapitálové trhy, zejména u drobných investorů, a rovněž zdůrazňuje, že finanční vzdělávání by se mělo zaměřit na malé a střední podniky a učit je možnostem využití kapitálu na kapitálových trzích;

45.  zdůrazňuje, že iniciativy směřující k vytvoření unie kapitálových trhů by měly umožnit osobám získávajícím úvěry, aby měly přístup k finančním prostředkům z tržních zdrojů a podporovat větší rozmanitost způsobů úvěrování, jako jsou například dluhopisy vlastního jmění či podnikové dluhopisy, jakož i nepřímé formy financování, při nichž banky spolupracují s trhy;

46.  zdůrazňuje, že v zájmu zřízení efektivní unie kapitálových trhů je zapotřebí usnadnit komplexní porovnávání investičních příležitostí, které mají finanční aktéři k dispozici; v této souvislosti žádá, aby byl posílen společný rámec pro zajištění porovnatelnosti a transparentnosti různých finančních nástrojů, a to zejména řádným prováděním opatření, která jsou za tímto účelem stanovena ve směrnici o trzích finančních nástrojů (MiFID), směrnici o zprostředkování pojištění (IMD) a v souvislosti s produkty s investiční složkou (PRIPP); zdůrazňuje obecnou nezbytnost soudržnosti právních předpisů, a zejména soudržnosti výše uvedených předpisů, v zájmu předcházení regulatorní arbitráži a zajištění co nejvyšších standardů ochrany investorů v rámci všech trhů;

47.  má za to, že unie kapitálových trhů by měla v zájmu podpory růstu mechanismů nebankovního financování, včetně skupinového a vzájemného financování, vytvořit vhodné právní prostředí, které zvyšuje přeshraniční přístup k informacím o společnostech, které chtějí využít úvěru, a kapitálových či kvazikapitálových strukturách; má za to, že tyto informace by měly malé a střední podniky poskytovat na dobrovolném základě; zdůrazňuje, že pravidla na ochranu investorů by se měla uplatnit ve stejné míře u všech mechanismů financování, ať již jsou součástí bankovních či nebankovních mechanismů financování; má za to, že takové prostředí by rovněž vyžadovalo zvýšení systémové odolnosti a dohled nad systémovými finančními zprostředkovateli mimo bankovní sektor;

48.  je přesvědčen o tom, že standardizace některých finančních nástrojů a jejich dostupnost na celém vnitřním trhu by mohla být vhodným nástrojem, který by přispěl ke zvýšení likvidity a posílení fungování jednotného trhu a umožnil by komplexní přehled a dohled nad evropskými kapitálovými trhy, přičemž by měly být zohledněny osvědčené postupy vycházející ze stávajících standardů členských států; zdůrazňuje, že je nezbytné zachovat možnost emise jedinečně uzpůsobených finančních nástrojů, které vyhovují potřebám jednotlivých emitentů a individuálních investorů;

49.  připomíná, že zpětné posouzení akčního plánu finančních služeb nabízí příležitost k zohlednění dvou mezer, které se objevily v důsledku jeho uplatňování, tj. nutnost pečlivě posoudit zvláštní dopad opatření navržených v rámci vnitřního trhu na fungování eurozóny a nezbytnost souběžného zlepšení integrace trhu a dohledu; vyzývá Komisi, aby z tohoto precedentu při vypracovávání akčního plánu vyvodila veškerá nezbytná ponaučení;

50.  zdůrazňuje, že zásadní roli by měly hrát právní a dohledové rámce, které brání nadměrnému přijímání rizika a nestabilitě finančních trhů; zdůrazňuje, že robustní projekt unie kapitálových trhů by měl být doprovázen důrazným celounijním a vnitrostátním dohledem, včetně vhodných makroobezřetnostních nástrojů; věří, že z dostupných možnosti je třeba zvolit tu, která přiznává větší úlohu Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy při sbližování dohledu;

51.  vyzývá Komisi, aby pečlivě posoudila rizika úvěrového financování na kapitálových trzích a příslušné zkušenosti získané na počátku finanční krize v letech 2007/2008 a aby řešila jakékoli zjištěné problémy;

Přiblížení kapitálových trhů malým a středním podnikům

52.  zdůrazňuje, že možné změny nebo doplnění stávajícího regulačního rámce pro finanční zprostředkovatele by měly usilovat o odstranění překážek v přístupu na trh pro malé a středně velké zprostředkovatele a o zlepšení přístupu k financování, zejména pro inovativní začínající podniky a malé a střední podniky, a zajistit obezřetnostní standardy úměrné velikosti rizika;

53.  vítá návrh směrnice, kterou se mění směrnice 2007/36/ES, pokud jde o podporu dlouhodobého zapojení akcionářů, a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o některé prvky výkazu o správě a řízení společnosti (COM(2014)0213), který předložila Komise; zejména věří, že tento návrh by mohl být nástrojem, který zvýší přitažlivost prostředí pro akcionáře, neboť zlepší účinnost řetězce v oblasti kapitálových investic; zdůrazňuje, že unii kapitálových trhů by posílil řádný a v praxi proveditelný rámec pro správu a řízení společností;

54.  zdůrazňuje, že složitost kapitálových trhů by neměla vyústit ve vyloučení malých a středních podniků, které pociťují největší potřebu přístupu k doplňkovému financování, a to zejména v členských státech, které se potýkají s hospodářskými problémy; zdůrazňuje, že příznivé prostředí pro úspěšné financování malých a středních podniků vyžaduje příznivé hospodářské a regulatorní podmínky pro malé a střední podniky na unijní i vnitrostátní úrovni; zejména zdůrazňuje, že pozornost by se měla věnovat tomu, jak malým a středním podnikům ulehčit možnost využít primárních veřejných nabídek akcií a zároveň zajistit, že budou dodržována přísná kritéria pro posouzení odolnosti a způsobilosti podniků, které chtějí využít primární veřejnou nabídku akcií; vyzývá Komisi, aby v zájmu zatraktivnění malých a středních podniků pro investice posoudila možnosti dalších opatření;

55.  opětovně připomíná, že nedostatek informací o finanční situaci malých a středních podniků je jednou z hlavních překážek pro investování do tohoto typu společností; vyzývá k důkladnému posouzení možností a způsobů, jak zlepšit přístup investorů k transparentním a porovnatelným údajům o malých a středních podnicích, aniž by to pro tyto podniky znamenalo zvýšení administrativní zátěže;

56.  podporuje rozmanitost a přitažlivost zdrojů financování pro společnosti všech velikostí na evropských veřejných trzích a současně prosazuje zásadu „zelenou malým a středním podnikům“ v regulaci v oblasti finančního sektoru EU, která se dotýká začínajících společností podporujících růst, a přezkum úpravy finančního sektoru v zájmu snížení administrativních nákladů na kotaci společností o 30 až 50 %;

57.  má za to, že vzhledem k významu malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací pro vytváření nových pracovních míst musí být lépe posouzeny stávající příležitosti mimobankovního financování, jako je např. rozvoj specializovaných sekundárních trhů (tj. trhy růstu malých a středních podniků) a přehledná, transparentní a standardizovaná sekuritizace; vítá podnět na zřízení udržitelného a transparentního sekuritizačního trhu za pomoci vypracování zvláštního regulačního rámce, který bude obsahovat jednotné definice vysoce kvalitní sekuritizace, a účinných metod sledování, měření a řízení rizika; zdůrazňuje, že malé a střední podniky představují velice rozmanitou skupinu, která má kromě sekuritizace k dispozici i jiné nástroje; vzhledem k tomu vyzývá Komisi, aby v zájmu zlepšení financování malých a středních podniků využila širokou škálu přístupů a zvážila celou řadu prostředků;

58.  podporuje návrhy na zvýšení možnosti přístupu k údajům o evropských společnostech, zejména malých a středních podnicích; zároveň upozorňuje na skutečnost, že náklady na údaje o trhu jsou v porovnání s celkovými náklady transakce nízké;

59.  naléhavě vyzývá Komisi, aby posílila kapacitu pro monitorování druhů, objemů a vývojových trendů zprostředkovatelských činností obdobných činnostem bank, které však probíhají mimo regulovaný bankovní sektor, a zavedla vhodná opatření, která zajistí, že se i na tyto činnosti bude vztahovat zásada „stejná rizika – stejná pravidla“;

60.  poukazuje na to, že soukromý a rizikový kapitál nabízízajímavé alternativy financování, zejména pro začínající podniky; vyzývá Komisi, aby s využitím zkušeností získaných s evropským fondem rizikového kapitálu a evropským fondem sociálního podnikání vypracovala další nástroje v zájmu odstranění hlavních nedostatků trhů rizikového kapitálu v EU, jako je například nedostatečná informovanost investorů; domnívá se, že vhodným nástrojem k poskytování informací investorům by mohlo být vytvoření zvláštní databáze pro shromažďování údajů o malých a středních podnicích a začínajících podnicích na dobrovolném základě, čímž by se následně mohla rozšířit škála účastníků trhu a došlo by k dalšímu posílení trhů rizikového kapitálu v rámci členských států;

61.  vítá snahy o podporu rozvoje trhů soukromých investic, které se opírají o standardizované dokumenty a definice a zároveň zajištují, aby případní investoři měli dostatek informací o rizicích a výnosech vyplývajících z tohoto druhu investic;

62.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že v důsledku vypracovávání veškerých návrhů týkajících se „fondu fondů“ jakožto součásti unie kapitálových trhů nevzniknou mezery v celkovém posouzení a řízení systémového a specifického rizika;

63.  trvá na nezbytnosti posílit a zlepšit v souvislosti s budováním unie kapitálových trhů mezinárodní koordinaci, zejména v rámci G20, Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO), Rady pro mezinárodní účetní standardy (IASB) a Basilejského výboru pro bankovní dohled;

Vytváření soudržného regulačního prostředí EU pro kapitálové trhy

64.  dále zdůrazňuje význam financování vlastním kapitálem, které může ve finančním systému přispět ke zmírnění rizik a snížit nadměrnou úroveň dluhu a páky; vzhledem k tomu vyzývá Komisi a členské státy, aby přezkoumaly příliš složitou úpravu v oblasti kapitálového financování soukromých společností a tuto otázku řešily; zdůrazňuje, že je zapotřebí zaměřit se na problematiku zvýhodňování dluhu oproti vlastnímu kapitálu v daňových systémech;

65.  je si vědom toho, že různá pravidla o úpadku znesnadňují vytvoření přeshraničních portfolií aktiv a v důsledku toho i proces sekuritizace; v této souvislosti bere na vědomí návrh Komise, který se týká řešení otázky přeshraničního úpadku v rozsahu nezbytném pro dosažení řádně fungující unie kapitálových trhů; vyzývá k zřízení rámce pro ozdravné postupy a řešení krize nebankovních subjektů, zejména ústředních protistran;

66.  opětovně připomíná význam platebních systémů a systémů vypořádání obchodů s cennými papíry pro sekuritizační trh a vyzývá, aby byla za tímto účelem zřízena infrastruktura evropského trhu, a dále ke koordinovanému a důsledněji harmonizovanému monitorování klíčové tržní infrastruktury, a zejména k možnosti zřídit datové úložiště pro sekuritizaci, které by umožnilo vést záznamy o veškerých účastnících sekuritizace, sledovat agregované expozice a toky mezi účastníky trhu, kontrolovat účinnost a efektivitu politických podnětů, zjišťovat možné vznikající bubliny a snížit informační asymetrii;

67.  vzhledem k úloze, kterou hrají informační a komunikační systémy, zdůrazňuje nutnost řešit otázku hrozby kybernetických útoků a odolnosti celého finančního systému vůči nim;

68.  vybízí Komisi, aby posouzení stávajícího rámce pro účetní standardy zvýšila míru porovnatelnosti a kvalitu finančních informací, a to rovněž s ohledem na globální vývoj, konzervativní modely ocenění a požadavky na přiměřenost; je si vědom toho, že nedávno přijaté evropské právní předpisy o účetnictví je třeba nejprve posoudit v praxi;

69.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby u všech další právních předpisů, včetně aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, bylo provedeno posouzení dopadu a analýza nákladů a přínosů; konstatuje, že nové právní předpisy nemusí být vždy vhodnou reakcí politik na tyto výzvy, a pozornost by se tudíž měla zaměřit na nelegislativní přístupy a přístupy vycházející z trhu, a v některých případech i na stávající vnitrostátní řešení; vyzývá Komisi, aby v zájmu zvýšení pozitivního dopadu pro malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací uplatňovala v příslušných právních předpisech zásadu proporcionality;

70.  domnívá se, že základní kameny plně funkční unie kapitálových trhů by měly být položeny nejpozději v roce 2018; opakovaně připomíná požadavek provedení komplexní analýzy současné situace kapitálových trhů EU a stávajících celounijních překážek; vyzývá Komisi, aby zrychlila svou práci na akčním plánu a co nejdříve předložila legislativní a nelegislativní návrhy v zájmu dosažení objektivního a plně integrovaného jednotného kapitálového trhu EU do konce roku 2018;

71.  podotýká, že rozvoj digitálního prostředí je třeba vnímat jako příležitost ke zlepšení fungování odvětví kapitálových trhů a zvýšení jejich přínosu pro podniky, investory a společnost jako celek;

72.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi a Radě.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2014)0202.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2014)0161.


Evropský program pro bezpečnost
PDF 456kWORD 135k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. července 2015 o Evropském programu pro bezpečnost (2015/2697(RSP))
P8_TA(2015)0269B8-0676/2015

Evropský parlament,

—  s ohledem na články 2, 3, 6, 7 a 21 Smlouvy o Evropské unii a články 4, 16, 20, 67, 68, 70 až 72, 75, 82 až 87 a 88 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na články 6, 7, 8, čl. 10 odst. 1, články 11, 12, 21, 47 až 50, 52 a 53 této listiny,

—  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech (EÚLP), judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, úmluvy, doporučení, rezoluce a zprávy Parlamentního shromáždění, Výboru ministrů, komisaře pro lidská práva a Benátské komise Rady Evropy,

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. dubna 2015 o Evropském programu pro bezpečnost (COM(2015)0185),

—  s ohledem na sdělení Komise ke „Strategii účinného uplatňování Listiny základních práv Evropskou unií“ (COM(2010)0573) a k „Operačním pokynům k zohledňování základních práv v posuzování dopadů Komise“ (SEC(2011)0567),

—  s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 8. dubna 2014 ve spojených věcech C-293/12 a C-594/12 týkajících se zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí,

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí a zrušuje rozhodnutí Rady 2007/125/SVV(1)

—  s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2011 o sdělení nazvaném „Politika EU pro boj proti terorismu: dosažené úspěchy a budoucí úkoly(2)“,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 27. února 2014 o stavu dodržování základních práv v Evropské unii (v roce 2012)(3),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2014 o programu agentury NSA (USA) pro sledování, subjektech členských států pro sledování a dopadech na základní práva občanů EU a na transatlantickou spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí(4),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2014 o obnovení strategie vnitřní bezpečnosti EU(5),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 11. února 2015 o protiteroristických opatřeních(6),

—  s ohledem na svou rozpravu v plénu o Evropském programu pro bezpečnost, která proběhla dne 28. dubna 2015,

—  s ohledem na otázky položené Radě a Komisi ohledně Evropského programu pro bezpečnost (O-000064/2015 – B8-0566/2015 and O-000065/2015 – B8-0567/2015),

—  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

—  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že hrozby pro vnitřní bezpečnost Unie nabyly komplexnější, hybridní, asymetrické, nekonvenční, mezinárodní, rychle se vyvíjející a stěží předvídatelné podoby, překonávají kapacity jakéhokoli jednotlivého členského státu a vyžadují tak, více než kdykoli předtím, koherentní, komplexní, vícevrstevnou a koordinovanou odpověď EU, která plně zohledňuje respektování základních práv;

B.  vzhledem k tomu, že rozvoj bezpečnostní politiky EU náleží do sdílené odpovědnosti, což vyžaduje koordinované a sladěné úsilí všech členských států, orgánů EU a agentur, občanské společnosti a orgánů vymáhání práva, zaměřuje se na společné cíle a vychází ze zásad právního státu a respektování základních práv; vzhledem k tomu, že v zájmu dosažení co nejlepších výsledků by mělo být konkrétní naplňování těchto sdílených cílů a priorit spojeno s jasným rozdělením úkolů mezi unijní a vnitrostátní úrovně na základě zásady subsidiarity a s důsledným a účinným parlamentním a soudním dohledem;

C.  vzhledem k tomu, že výjimky z důvodu národní bezpečnosti, které obsahuje čl. 4 odst. 2 SEU, nelze využívat k tomu, aby vnitrostátní bezpečnostní agentury mohly zasahovat do zájmů, včetně zájmů hospodářských, jiných členských států a práv jejich občanů či osob v nich žijících, a obecně ani do právních předpisů a politik Evropské unie a třetích států;

D.  vzhledem k tomu, že v souvislosti s vnitřní a vnější bezpečnostní spoluprací po 11. září by se měla pozornost zaměřit na nutnost vyvodit ponaučení z řady případů, v nichž došlo k porušení evropských a univerzálních norem a hodnot;

E.  vzhledem k tomu, že hodnoty svobody, bezpečnosti a spravedlnosti musí být naplňovány souběžně; vzhledem k tomu, že v zájmu naplnění svobody a spravedlnosti by měla opatření v oblasti bezpečnosti podle zásad nezbytnosti a přiměřenosti vždy respektovat demokracii, právní stát a základní práva a měla by podléhat náležitému demokratickému dohledu a kontrole; vzhledem k tomu, že Evropský program pro bezpečnost nevěnuje dostatečnou pozornost rozměru spravedlnosti a prevence;

F.  vzhledem k tomu, že řadu příčin trestné činnosti, jako je například prohlubující se nerovnost, chudoba a rasové a xenofobní násilí a trestné činy z nenávisti, nelze řešit pouze bezpečnostními opatření, ale je nutné se věnovat širším politickým aspektům, včetně zlepšené sociální politiky, politiky zaměstnanosti, politiky pro vzdělávání, kulturu a vnějších politik;

G.  vzhledem k tomu, že hledisko prevence Evropského programu pro bezpečnost je zejména důležité za situace rostoucího hospodářského a sociálního neklidu, který narušuje sociální pakt a účinnost základních práv a veřejných svobod; vzhledem k tomu, že důležitou součástí těchto politik prevence by měla být jak alternativní opatření k trestu odnětí svobody, tak i opatření týkající se opětovného začleňování, zejména pokud jde o méně závažné trestné činy,

H.  vzhledem k tomu, že po uplynutí přechodného období, které bylo stanoveno v protokolu č. 36 připojeného ke Smlouvám, získal Soudní dvůr Evropské unie plnou pravomoc v oblasti právních nástrojů bývalého třetího pilíře, čímž se rozšířila demokratická kontrola a dohled v oblasti základních práv na přijatá opatření, která sehrála významnou roli při utváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva;

I.  vzhledem k tomu, že kyberkriminalita a trestná činnost páchaná prostřednictvím počítačů dopadají na bezpečnost občanů EU, vnitřní trh, duševní vlastnictví a prosperitu Evropské unie; vzhledem k tomu, že např. sítě botnet, které jsou jednou z podob kyberkriminality, zasahují miliony počítačů a tisíce cílů v jediném okamžiku;

J.  vzhledem k tomu, že hranice mezi vnitřní a vnější bezpečnosti se stále více prolínají, což vyžaduje další posilování spolupráce a koordinace mezi členskými státy a ve svém důsledku ke komplexnímu a vícevrstevnému přístupu;

K.  vzhledem k tomu, že je třeba věnovat zvláštní pozornost podpoře a ochraně všech obětí terorismu a trestné činnosti v EU jako důležité součásti programu bezpečnosti;

1.  bere na vědomí Evropský program pro bezpečnost na období 2015–2020 navržený Komisí a priority stanovené v tomto programu; s ohledem na výzvy, kterým Evropská unie nyní čelí, má za to, že nejzávažnější hrozby představuje terorismus, násilný extrémismus, přeshraniční organizovaná trestná činnost a kyberkriminalita, což vyžaduje koordinovaná opatření na vnitrostátní, unijní a celosvětové úrovni; zdůrazňuje, že Program by měl být koncipován pružně, aby mohl reagovat na nové budoucí výzvy;

2.  opakovaně zdůrazňuje, že je zapotřebí dále se zabývat základními příčinami trestné činnosti, včetně nerovnosti, chudoby a diskriminace; dále zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit odpovídající zdroje pro sociální pracovníky, příslušníky místní a státní policie a justice, jejichž rozpočtové prostředky byly v některých členských státech radikálně zkráceny;

3.  vyzývá k tomu, aby byla v zájmu zachování svobody, bezpečnosti a spravedlnosti nalezena náležitá rovnováha mezi preventivními politikami a represivními opatřeními; zdůrazňuje, že bezpečnostní opatření by vždy měla být uplatňována v souladu se zásadami právního státu a ochrany základních práv, jako je právo na soukromí a ochranu údajů, svobodu vyjadřování a sdružování a spravedlivý proces; vyzývá proto Komisi, aby při provádění Evropského programu pro bezpečnost náležitě zohlednila nedávný rozsudek Soudního dvora, který se týká směrnice o uchovávání údajů (rozsudek ve spojených věcech C-293/12 a C-594/12), a který stanoví, že všechny nástroje musí být v souladu se zásadou proporcionality, nutnosti a legality a musí obsahovat náležité záruky kontroly a prostředků soudní nápravy; vyzývá Komisi, aby plně posoudila dopad tohoto rozsudku na veškeré nástroje, které se týkají uchovávání údajů pro účely prosazování práva;

4.  připomíná, že chce-li být Evropská unie důvěryhodným aktérem při vnitřním, ale i vnějším prosazování základních práv, měla by při svých politikách v oblasti bezpečnosti, boje proti terorismu a organizovanému zločiny a v rámci svých partnerství se třetími zeměmi v oblasti bezpečnosti vycházet z komplexního přístupu, který zahrnuje veškeré faktory, které vedou k tomu, že se jednotlivci zapojují do teroristických činnosti či do organizovaného zločinu, a proto musí integrovat hospodářské a sociální politiky, které budou vypracovány a prováděny za podmínky plného respektování základních práv a budou podléhat soudní a demokratické kontrole a podrobným hodnocením;

5.  vítá, že se Komise rozhodla založit svůj program na zásadách plného dodržování právního státu a základních práv, což by mělo být zajištěno řádným soudním dohledem; zvýšením transparentnosti, zodpovědnosti a demokratické kontroly; lepším používáním a prováděním stávajících právních nástrojů; větší soudržností mezi jednotlivými agenturami a prohloubením meziodvětvového přístupu; a prohloubením vazby mezi vnitřním a vnějším rozměrem bezpečnosti; vyzývá Komisi a Radu, aby se při provádění tohoto programu těmito zásadami důsledně řídily; zdůrazňuje, že tyto zásady budou stěžejním aspektem, z něhož bude Parlament vycházet při sledování provádění tohoto programu;

6.  vítá, že se Program zvláště zaměřuje na základní práva, a zejména závazek Komise přísně posuzovat veškerá bezpečnostní opatření, která navrhne, a to nejen pokud jde o míru naplnění cíle opatření, ale i z hlediska souladu se základními právy; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby Komise zapojila do svého posuzování veškeré příslušné subjekty a agentury, a zejména Agenturu Evropské unie pro základní práva, evropského inspektora ochrany údajů, Europol a Eurojust; žádá Komisi, aby poskytla v souvislosti s tímto posouzením veškeré informace a dokumenty, a umožnila tak Parlamentu účinné provádění demokratického dohledu;

7.  v této souvislosti připomíná, že odsoudil opatření, která obnášela obsáhlé a systematické shromažďování údajů nevinných osob, zejména s ohledem na možné závažné dopady na právo na spravedlivý proces, zákaz diskriminace, ochranu soukromí a údajů, svobodu tisku, myšlení a projevu a skrývá i značný potenciál pro zneužití shromážděných informací proti politickým protivníkům; vyjadřuje závažné pochybnosti nad užitkem plynoucím z opatření hromadného sledování, neboť mají často velmi široký záběr, v důsledku čehož přinášejí příliš mnoho nepřesných potvrzení či vyloučení; varuje před nebezpečím v důsledku opatření hromadného sledování, která zastírají potřebu využít k vyšetřování méně nákladné, účinnější a méně rušivé opatření k vynucování práva;

8.  vyzývá členské státy, aby zajistily respektování zásady nejlepšího zájmu dítěte ve všech právních předpisech týkajících se bezpečnosti;

9.  konstatuje, že v EU chybí dohoda o definici „národní bezpečnosti“, což vytváří nejasné kličky v právních nástrojích EU, které obsahují odkaz k „národní bezpečnosti“;

10.  má za to, že orgány a agentury EU a členských států by měly pro zvýšení důvěry občanů v bezpečnostní politiky zajistit transparentnost, zodpovědnost a demokratickou kontrolu procesu jejího utváření a provádění; vítá záměr Komise pravidelně předkládat Parlamentu a Radě aktualizované informace o provádění tohoto programu; opakovaně zdůrazňuje svůj záměr pravidelně přezkoumávat ve spolupráci s vnitrostátními parlamenty řádné provádění a pokrok programu; bere se zájmem na vědomí návrh Komise na zřízení Konzultativního fóra EU pro otázky bezpečnosti; žádá, aby bylo v tomto fóru zajištěno vyvážené zastoupení všech příslušných zúčastněných stran, a se zájmem očekává podrobnější informace v této věci, zejména pokud jde o jeho přesnou roli, úkoly, složení a pravomoc a zapojení Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentu do jeho činnosti;

11.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zlepšit demokratický a soudní dohled nad zpravodajskými službami členských států; konstatuje, že Parlament, Soudní dvůr a evropský veřejný ochránce práva postrádají dostatečné pravomoci k provádění účinného přezkumu evropských bezpečnostních politik;

12.  vyzývá Komisi a Radu, aby vypracovaly co nejdříve harmonogram činnosti, či jiný obdobný mechanismus, k zajištění účinného a operativního provádění programu, předložily jej Parlamentu a během příštích šesti měsíců zahájily jeho provádění; má za to, že přístup vycházející z politického cyklu EU (s vymezením a posouzením společných hrozeb a zranitelnosti, stanovením politických priorit a vypracováním strategických a operativních plánů, účinným prováděním s jasně stanovenými podněty, lhůtami, výsledky a hodnocením) by mohl poskytovat nezbytnou soudržnost a kontinuitu pro provádění tohoto programu, pokud bude Parlament náležitě zapojen do stanovování politických priorit a strategických cílů; se zájmem očekává další jednání o těchto otázkám s Komisí a Stálým výborem pro operativní spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti (COSI);

13.  vítá základní zásadu programu, podle které je zapotřebí nejprve provést stávající nástroje v oblasti bezpečnosti, než budou navrhovány nástroje nové; opakovaně zdůrazňuje, že je zapotřebí sdílet příslušné údaje a informace rychleji a účinněji za podmínky uplatnění náležitých záruk ochrany údajů a soukromí; odsuzuje však skutečnost, že přes řadu výzev Parlamentu, nebylo dosud vypracováno hodnocení účinnosti stávajících nástrojů EU, a to rovněž s ohledem na nové bezpečnostní hrozby, kterým EU čelí, a přetrvávajících mezer; má za to, že tato činnost je nezbytná k zajištění toho, že evropská bezpečnostní politika je účinná, nezbytná, přiměřená, soudržná a komplexní; vyzývá Komisi, aby v rámci prioritního opatření harmonogramu provádění programu stanovila operativní posouzení stávajících nástrojů EU, zdrojů a financování v oblasti vnitřní bezpečnosti; opakovaně vyzývá Radu a Komisi, aby komplexně a prostřednictvím postupu stanoveného článkem 70 SFEU posoudily provádění opatření, která byla v oblasti vnitřní bezpečnosti přijata před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost;

14.  vítá, že se Komise zaměřila na správu hranic jako na zásadní aspekt z hlediska předcházení přeshraniční trestné činnosti a terorismu; zdůrazňuje, že bezpečnost hranice EU by se měla zvýšit na základě provádění systematických kontrol oproti stávajícím databázím, jako je SIS; vítá, že se Komise zavázala k předložení svého přepracovaného návrhu o inteligentních hranicích do začátku roku 2016;

15.  podporuje požadavek Komise na integrovanější meziodvětvový přístup založený na užší spolupráci mezi agenturami a navržená opatření pro zlepšení výměny informací a osvědčených postupů a posílení operativní spolupráce mezi členskými státy a s agenturami EU; znovu opakuje svou výzvu, aby se více využívaly stávající nástroje a databáze, jako jsou SIS a ECRIS, a společné vyšetřovací týmy; vyzývá Komisi, aby přijala veškerá nezbytná opatření k urychlení uzavření pracovních ujednání mezi agenturami, která ještě čekají na projednání; s politováním konstatuje, že v programu není dostatek konkrétních opatření, která by posilovala rozměr spravedlnosti; vyzývá k integraci a dalšímu rozvoji všech aspektů justiční spolupráce v trestních věcech, mimo jiné posílením práv podezřelých a obviněných osob, oběti a svědků a zlepšením provádění stávajících nástrojů EU pro vzájemné uznávání;

16.  plně podporuje prioritu Komise, kterou je poskytování pomoci členským státům za účelem dalšího prohlubování vzájemné důvěry, plného využití stávajících nástrojů pro sdílení informací a podpory přeshraniční operativní spolupráce mezi příslušnými orgány; zdůrazňuje význam této přeshraniční operativní spolupráce, zejména v příhraničních oblastech;

17.  vyzývá Komisi, aby urychleně předložila legislativní návrh, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II)(7) s cílem harmonizovat kritéria varovných hlášení a povinně vydávat varování ohledně osob, které byly odsouzeny za terorismus nebo jsou z terorismu podezřelé;

18.  vítá oznámení Komise, že posoudí potřebnost a možnou přidanou hodnotu evropského indexového systému policejních záznamů (EPRIS) pro usnadnění přehraničního přístupu k informacím z vnitrostátních policejních záznamů, a plně podporuje zahájení pilotního projektu, jak je plánován skupinou členských států, v zájmu automatického přeshraničního vyhledávání ve vnitrostátních záznamech způsobem nalezení či nenalezení shody; zdůrazňuje význam přeshraničního přístupu k informacím, zejména v příhraničních oblastech;

19.  zdůrazňuje význam společných vyšetřovacích týmů (SVT) při vyšetřování zvláštních případů přeshraničního charakteru a vyzývá členské státy, aby tento úspěšný nástroj používaly pravidelněji; vyzývá Komisi, aby vypracovala návrhy na vytvoření právního rámce, který by umožnil vytvoření dočasných nebo stálých SVT pro řešení přetrvávajících hrozeb, zejména v příhraničních regionech, jako jsou obchodování s drogami, obchod s lidmi a motorkářské gangy;

20.  vyslovuje politování nad tím, že zatím nejsou využívány systematicky ve všech vhodných přeshraničních případech nástroje, jako je například zmrazení a zabavení majetků získaného trestnou činnosti, a vyzývá členské státy a Komisi, aby v této oblasti zvýšily své úsilí;

21.  zdůrazňuje, že existuje mezera v demokratickém a soudním dohledu nad přeshraniční spoluprací mezi vnitrostátními zpravodajskými službami; vyjadřuje své obavy ohledně skutečnosti, že demokratický a soudní dohled je výrazně narušen pravidlem třetí strany týkajícím se přístupu k dokumentům;

22.  konstatuje, že hranice mezi vnější a vnitřní bezpečností se stále více smazávají, a vítá proto závazek Komise zajistit, aby vnitřní a vnější rozměry bezpečnostní politiky působily v souběhu; vyzývá Komisi a členské státy, aby pravidelně posuzovaly dopad programu na strategii vnější bezpečnosti EU a naopak, včetně povinností dodržovat a prosazovat základní práva a svobody a demokratické hodnoty a zásady stanovené v mezinárodních úmluvách a dohodách, které ratifikovaly nebo podepsaly; zdůrazňuje, že je třeba dále posilovat vazby, součinnost a soudržnost mezi programem a strategií, a to zejména při řešení nových, průřezových a hybridních hrozeb, jimž Evropa čelí, přičemž je třeba respektovat hodnoty a základní práva Unie; žádá Komisi, aby pravidelně informovala Parlament o všech dalších opatřeních zaměřených na vytvoření vazby mezi vnitřním a vnějším rozměrem bezpečnostní politiky a její spolupráci se třetími zeměmi v oblasti bezpečnosti, aby Parlament spolu s vnitrostátními parlamenty mohl uplatňovat své právo demokratické kontroly;

23.  poukazuje na význam a včasnost stávajícího strategického přehodnocení ze strany místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky, které jí svěřila Evropská rada na svém zasedání v prosinci 2013 a které by mělo vést k přijetí nové evropské bezpečnostní strategie; v obecné strategii týkající se otázek zahraniční a bezpečnostní politiky by měly být stanoveny a popsány zájmy EU, její priority a cíle, stávající a vznikající hrozby, výzvy a příležitosti a také nástroje a prostředky EU k jejich řešení;

24.  požaduje velmi silné doložky o lidských právech v dohodách o spolupráci se třetími zeměmi, zejména pokud jde o bezpečnostní spolupráci se zeměmi v severní Africe a v oblasti Perského zálivu; požaduje, aby byla přehodnocena spolupráce s nedemokratickými zeměmi s nízkou úrovní dodržování lidských práv;

25.  zdůrazňuje zásadní význam řešení základních příčin ozbrojených konfliktů, extremismu a chudoby ve třetích zemích, protože tyto příčiny způsobují EU bezpečnostní problémy; naléhavě vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Komisi a členské státy, aby zvýšily své úsilí na podporu otevřených, pluralistických a dobře fungujících států, které mají silnou a životaschopnou občanskou společnost schopnou zajistit svým občanům svobodu, bezpečnost, spravedlnost a pracovní místa;

26.  naléhavě vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby předložila návrh společného postoje k použití bezpilotních letounů vybavených zbraněmi v souladu s usnesením Parlamentu ze dne 27. února 2014 o používání bezpilotních letounů vybavených zbraněmi(8);

27.  bere na vědomí naléhavou výzvu Komise k dokončení práce na přijetí směrnice EU o jmenné evidenci cestujících; znovu zdůrazňuje svůj závazek pracovat na jejím dokončení do konce roku; zdůrazňuje, že směrnice o jmenné evidenci cestujících by měla respektovat základní práva a normy na ochranu údajů, včetně příslušné judikatury Soudního dvora, a zároveň poskytovat účinný nástroj na úrovni EU; vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala tento proces tím, že poskytne jakékoli relevantní další prvky prokazující nezbytnost a přiměřenost směrnice EU o jmenné evidenci cestujících; požaduje, aby každý budoucí návrh vytváření nových nástrojů v oblasti bezpečnosti, jako je jmenná evidence cestujících, systematicky zahrnoval mechanismy pro výměnu informací a spolupráci mezi členskými státy;

28.  souhlasí s Komisí ohledně stěžejního významu podpůrných opatření, která se týkají odborné přípravy, výzkumu a inovací a přínosu Evropské policejní akademie v této oblasti; domnívá se, že odborná příprava a výměnné programy pro příslušníky orgánů vymáhajících právo mají zásadní význam pro další rozvoj evropské kultury v oblasti vymáhání práva a osvědčených postupů v této oblasti; je přesvědčen, že je nezbytné navýšit investice v oblasti výzkumu a inovací, které se týkají bezpečnosti;

29.  poukazuje na to, že rychle se měnící bezpečnostní situace vyžaduje flexibilní, adaptivní a reaktivní přístup, rozvoj technických kapacit a pravidelný přezkum prioritních opatření stanovených v programu; poukazuje v této souvislosti na to, že by se mohl použít článek 222 SFEU, v němž je stanoveno, že Evropská rada pravidelně vyhodnocuje hrozby, kterým je Unie vystavena, mimo jiné na základě stávajících hodnocení hrozeb prováděných členskými státy a Europolem, a informuje Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty o výsledcích a navazujících opatřeních;

Terorismus

30.  vítá opatření stanovená v programu a určená k boji proti terorismu, řešení financování terorismu, boji proti hrozbě představované občany a obyvateli EU, kteří cestují do zahraničí za účelem terorismu („zahraniční bojovníci“), a k předcházení radikalizaci; bere na vědomí navrhovanou novou strukturu evropského centra pro boj proti terorismu, které má být vytvořeno v rámci Europolu, a vyzývá Komisi, aby dále upřesnila jeho přesnou úlohu, úkoly, pravomoci a dohled, zejména s ohledem na potřebu zajistit řádný demokratický a soudní dohled na příslušných úrovních, mimo jiné prostřednictvím probíhající revize mandátu Europolu; zdůrazňuje, že v boji proti terorismu má zásadní význam rozsáhlejší výměna informací mezi členskými státy a že by měla být lépe strukturovaná;

31.  odsuzuje jakoukoli analýzu, která nedostatečně rozlišuje mezi terorismem, nedostatkem bezpečnosti, islámem a migranty;

32.  s ohledem na nedávné teroristické útoky v Bruselu, Paříži, Kodani a Saint-Quentin-Fallevieru připomíná, že je naléhavě nutné, aby EU lépe posuzovala hrozby pro vnitřní bezpečnost EU a soustředila se na bezprostřední prioritní oblasti v boji proti terorismu: na lepší zabezpečení hranic EU a širší možnosti podávání hlášení po internetu, na boj proti nezákonnému obchodování se střelnými zbraněmi a také na intenzivnější výměnu informací a větší operační spolupráci mezi orgány vymáhání práva a zpravodajskými službami členských států;

33.  připomíná, že v boji proti teroristickým sítím a skupinám organizované trestné činnosti má zásadní význam vystopování a přerušení finančních toků, včetně finančních toků nevyužívajících systém SWIFT; vítá úsilí o zajištění spravedlivé a vyvážené účasti v programu sledování financování terorismu; připomíná, že v boji proti teroristickým skupinám a skupinám organizované trestné činnosti má zásadní význam přerušení finančních toků;

34.  zdůrazňuje, že od té doby, co islámští fundamentalisté obsadili území v Sýrii a Iráku a zahájily celosvětovou propagandistickou kampaň za účelem spojení svých sil se silami džihádistů a provádění útoků na území EU, hrozba domácího terorismu v EU dosahuje nové nebezpečné míry;

35.  zdůrazňuje, že řešení hrozeb, které představují zahraniční bojovníci a terorismus obecně, vyžaduje přístup na více úrovních, který se bude komplexně zabývat souvisejícími faktory, jako jsou radikalizace, rozvíjení sociální soudržnosti a inkluzivnosti a usnadnění reintegrace podporou politické a náboženské tolerance, analyzování a reakce na podněcování k teroristickým činům po internetu, předcházení odchodům za účelem zapojení se do teroristických organizací, předcházení a bránění náboru a účasti v ozbrojených konfliktech, přerušení finanční podpory proudící teroristickým organizacím a jednotlivcům, kteří do nich hodlají vstoupit, zajištění důsledného trestního stíhání v případě potřeby a vybavení orgánů vymáhání práva vhodnými nástroji k plnění jejich úkolu za současného plného dodržování základních práv;

36.  vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy vypracovala skutečnou strategii týkající se evropských bojovníků, a zejména těch, kteří se vracejí z oblastí konfliktů a chtějí opustit teroristické organizace, jež je naverbovaly, a jsou ochotni se znovu začlenit do společnosti, protože taková strategie v současné době v programu pro bezpečnost chybí; domnívá se, že by zvláštní důraz měl být kladen na situaci mladých evropských bojovníků;

37.  opakuje své odhodlání zajistit prostřednictvím otevřeného a transparentního vyšetřování vyvození odpovědnosti za rozsáhlé porušování základních práv pod záminkou boje proti terorismu, a to zejména v souvislosti s převozem a nezákonným zadržováním vězňů ze strany CIA v evropských zemích; požaduje, aby osobám, které případy porušování těchto práv odhalí, jako jsou novináři a vnitřní informátoři, byla poskytnuta ochrana;

Radikalizace

38.  shoduje se na tom, že prioritou EU by mělo být předcházet radikalizaci; vyjadřuje politování nad tím, že program postrádá konkrétnější opatření na řešení radikalizace v Evropě, a vyzývá Komisi, aby přijala naléhavé a komplexní kroky na posílení opatření zaměřených na prevenci radikalizace a násilného extrémismu, prevenci šíření extrémistických ideologií a na posílení integrace a inkluzivnosti; vyzývá Komisi, aby posílila síť pro zvyšování povědomí o radikalizaci (RAN), která sdružuje všechny, kdo se podílejí na iniciativách na řešení radikalizace v jejích zárodcích, a aby vyjasnila mandát, úkoly a oblast působnosti nově navrženého střediska excelence RAN; doporučuje, aby tato struktura rovněž zahrnovala místní a celostátní činitele rozhodovacího procesu, aby bylo zajištěno praktické provádění doporučení vypracovaných odborníky a zúčastněnými stranami; vyzývá k přijetí důraznějších opatření boje proti radikalizaci na internetu a využívání internetových stránek a sociálních médií k šíření radikálních ideologií v Evropě; vítá vytvoření oddělení pro oznamování internetového obsahu při Europolu, jež má podpořit členské státy při zjišťování a odstraňování násilného extrémistického obsahu na internetu ve spolupráci s tímto odvětvím, a vyzývá Komisi, aby poskytla dodatečné prostředky, nezbytné pro fungování tohoto oddělení; vyjadřuje politování nad tím, že chybí konkrétní opatření, jež by posilovala úlohu internetu jako nástroje na zvyšování povědomí proti radikalizaci, a zejména na proaktivní šíření opačné argumentace po internetu, jež by bojovala proti propagandě teroristů;

39.  poukazuje na to, že úspěšná bezpečnostní politika se musí zabývat faktory stojícími v pozadí extrémismu, jako je radikalizace, netolerance a diskriminace, tím, že bude podporovat náboženskou toleranci, rozvíjet sociální soudržnost a inkluzivnost a usnadňovat zpětnou integraci;

40.  je přesvědčen, že je třeba provést rozsáhlý výzkum a vyvinout konkrétní opatření za finanční a operační podpory Komise, aby byly prostřednictvím efektivních komunikačních kanálů podpořeny a se všemi Evropany sdíleny naše společné hodnoty tolerance, pluralismu, respektování svobody projevu a svědomí, a obecně naše základní práva; domnívá se, že tento program by měl rovněž zdůrazňovat, že je třeba bojovat s falešnými představami o náboženstvích, zejména o islámu, který jako takový nehraje úlohu v radikalizaci a terorismu;

41.  vyjadřuje znepokojení nad nedávným nárůstem případů nenávistných útoků vůči evropským občanům, včetně útoků na internetu; vyzývá členské státy, aby chránily své občany před budoucími útoky a aby předcházely vybízení k nenávisti a jakýmkoli aktům netolerance založených na původu, přesvědčení nebo náboženství, a aby tak činily i prostřednictvím vzdělávací činnosti zaměřené na mladé lidi a podporou inkluzivního dialogu;

Organizovaná trestná činnost

42.  shoduje se na tom, že obchodování s lidmi je jevem, který je třeba řešit účinněji na evropské úrovni; důrazně však odmítá jakékoli spojení mezi nelegální migrací a terorismem; poukazuje na to, že nedostatek legálních možností vstupu do EU za účelem hledání ochrany vede k trvalé poptávce pro nezákonných možnostech, a tak ohrožuje zranitelné migranty potřebující mezinárodní ochranu;

43.  zdůrazňuje závažnost organizované trestné činnosti v oblasti obchodování s lidmi, upozorňuje na extrémní násilí a brutalitu vyvíjené zločinci vůči těmto zvlášť zranitelným skupinám; vítá stávající rámec a souhlasí s potřebou vypracovat strategii na období po roce 2016, která bude obnášet zapojení Europolu a Eurojustu s jejich odbornými znalostmi v této oblasti;

44.  souhlasí s tím, že boj proti organizované trestné činnosti vyžaduje důrazné evropské opatření; podporuje tudíž rozhodné odhodlání Komise tuto otázku vyřešit; vyzývá Komisi, aby zejména posílila spolupráci v oblasti boje proti obchodování s lidmi, a ale také spolupráci s třetími zeměmi, s cílem předcházet převaděčství migrantů a zamezit tak novým tragickým událostem ve Středomoří;

45.  poukazuje na to, že je třeba věnovat větší pozornost rozvoji přeshraniční organizované trestné činnosti a zaměřit se zejména na pašování zbraní, pašování lidí a výrobu a prodej zakázaných drog; s uspokojením konstatuje, že program uznává dynamickou povahu drogové problematiky a zejména její propojení s organizovanou trestnou činností, a vyvíjející se hrozbu tržních inovací ve výrobě i prodeji jak nových, tak zavedených drog; zdůrazňuje, že je třeba urychleně přijmout navrhovaný balíček o nových psychoaktivních látkách a naléhavě vyzývá Radu, aby v této záležitosti pokročila;

46.  je přesvědčen o tom, že kromě nástrojů EU pro boj proti organizované trestné činnosti a terorismu by měl Evropský program pro bezpečnost zahrnovat i mechanismy ochrany obětí těchto závažných trestných činů, aby zabránil další viktimizaci; konstatuje, že ochrana obětí by měla být vnímána coby významný nástroj boje proti organizované trestné činnosti a terorismu, neboť vysílá jasný vzkaz pachatelům o tom, že společnost se nepodrobí násilí a bude vždy ochraňovat oběti a jejich důstojnost;

Kyberkriminalita

47.  zdůrazňuje, že teroristické organizace a organizované zločinecké skupiny stále více využívají kyberprostor k usnadnění všech forem trestné činnosti a že počítačová kriminalita a trestná činnost páchaná prostřednictvím počítačů představují významnou hrozbu pro občany a hospodářství EU; konstatuje, že kyberkriminalita vyžaduje nový přístup v oblasti prosazování práva a soudní spolupráce v digitálním věku; poukazuje na tom, že nový technologický vývoj zvyšuje rozsah i rychlost dopadu kybekriminality, a vyzývá proto Komisi, aby přistoupila k pečlivé analýze pravomocí orgánů vymáhání práva a soudních orgánů a jejich právních a technických kapacit on-line i off-line, aby získaly možnost účinně bojovat s kyberkriminalitou, a zároveň zdůrazňuje, že veškerá opatření vymáhání práva musí přísně dodržovat základní práva, být nezbytná a přiměřená a být v souladu s právem EU a s vnitrostátním právem; zejména vyzývá Komisi, aby zajistila, že v Evropské unii zůstane nedotčeno právo na šifrování obsahu a že členské státy nezavedou žádná opatření, která by bránila jednotlivcům ve využití svého práva na šifrování, přičemž bude i nadále umožněno zachycovat komunikaci v souvislosti s policejním vyšetřováním či soudním řízením, což však musí být podmíněno povolením soudu; žádá Komisi, aby poskytla oddělení pro oznamování internetového obsahu při Europolu dodatečné zdroje nezbytné pro jeho fungování spíše, než aby přistoupila k internímu přerozdělení pracovních míst, což se týká i pracovníků Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě (EC3), které nesmí zůstat bez dostatečného personálního zajištění;

48.  zdůrazňuje zásadní význam výzkumů a inovací pro to, aby EU nezaostala za měnícími se bezpečnostními potřebami; zdůrazňuje důležitost příspěvku konkurenceschopného sektoru bezpečnosti EU k její autonomii v oblasti bezpečnosti; znovu opakuje svou výzvu ke zvýšení autonomie EU v oblasti bezpečnosti informačních technologií a potřebě zvážit, aby zda by bezpečnostní zařízení a služby pro kritické infrastruktury a veřejné služby neměly být vyráběny v EU;

49.  vyzývá Komisi, aby zahájila odpovídající kampaň zaměřenou na zvyšování povědomí a připravenosti ohledně rizik souvisejících s kyberkriminalitou v zájmu zvýšení odolnosti vůči kybernetickým útokům;

50.  vítá práci učiněnou EC3 v boji proti nadnárodní kyberkriminalitě a trestné činnosti páchané prostřednictvím počítačů; zdůrazňuje klíčovou roli EC3 při podpoře členských států, zejména při jejich boji proti sexuálnímu vykořisťování dětí; připomíná prohlášení Komise, že vybaví EC3 nezbytnými odborníky a rozpočtem s cílem podpořit oblasti rozvoje evropské spolupráce, které nebyly od jeho zřízení v roce 2013 dosud řešeny;

51.  vyzývá Komisi, aby komplexně posoudila stávající opatření týkající se boje proti sexuálnímu zneužívání dětí na internetu, vyhodnotila, zda nejsou zapotřebí další právní nástroje, a posoudila, zda má EUROPOL dostatek odborných zkušeností, zdrojů a personálu k boji proti tomuto ohavnému trestnému činu;

Financování

52.  vyjadřuje politování nad tím, že návrh rozpočtu Komise na rok 2016 počítá se zvýšením rozpočtu Europolu pouze o přibližně 1,5 milionu EUR, což neposkytuje nezbytné zdroje na zřízení evropského centra pro boj proti terorismu a oddělení pro oznamování internetového obsahu plánovaných v programu;

53.  vítá prohlášení prvního místopředsedy Komise Franse Timmermanse v Evropském parlamentu, že Komise přizpůsobí dostupné finanční zdroje prioritám programu; v této souvislosti znovu zdůrazňuje důležitost zajištění toho, aby byly příslušné agentury EU vybaveny odpovídajícími lidskými a finančními zdroji, aby mohly plnit své současné a budoucí úkoly podle tohoto programu; hodlá přísně kontrolovat provádění a posuzovat budoucí potřeby Fondu pro vnitřní bezpečnost na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni;

o
o   o

54.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 93.
(2) Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 45.
(3) Přijaté texty, P7_TA(2014)0173.
(4) Přijatý text, P7_TA(2014)0230.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2014)0102.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2015)0032.
(7) Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 4.
(8) P7_TA(2014)0172.


Situace v Jemenu
PDF 346kWORD 96k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. července 2015 o situaci v Jemenu (2015/2760(RSP))
P8_TA(2015)0270RC-B8-0680/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Jemenu,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federicy Mogheriniové o situaci v Jemenu ze dne 26. března 2015,

–  s ohledem na společné prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Federicy Mogheriniové a komisaře pro humanitární pomoc a řešení krizí Christose Stylianidese týkající se dopadu bojů v Jemenu ze dne 1. dubna 2015,

–  s ohledem na společné prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Federicy Mogheriniové a komisaře pro humanitární pomoc a řešení krizí Christose Stylianidese týkající se navrhovaného příměří v Jemenu ze dne 11. května 2015,

–  s ohledem na společné prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Federicy Mogheriniové a komisaře pro humanitární pomoc a řešení krizí Christose Stylianidese týkající se krize v Jemenu ze dne 3. července 2015,

–  s ohledem na závěry ze zasedání Rady ze dne 20. dubna 2015 týkající se Jemenu,

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2014 (2011), č. 2051 (2012), č. 2140 (2014), č. 2201 (2015) a č. 2216 (2015),

–  s ohledem na prohlášení spolupředsedů 24. společné rady a ministerské schůze Rady pro spolupráci v Zálivu a Evropské unie (GCC-EU) ze dne 24. května 2015,

–  s ohledem na tiskové prohlášení Rady bezpečnosti OSN o situaci v Jemenu ze dne 25. června 2015,

–  s ohledem na dohodu o míru a celonárodním partnerství ze dne 21. září 2014, výsledný dokument všeobecné konference o národním dialogu ze dne 25. ledna 2014 a iniciativu Rady pro spolupráci v Zálivu ze dne 21. listopadu 2011,

–  s ohledem na Chartu Organizace spojených národů,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že současná krize v Jemenu je výsledkem neúspěchu několika po sobě jdoucích vlád splnit legitimní aspirace jemenských občanů o nastolení demokracie, hospodářský a sociální rozvoj, stabilitu a bezpečnost; vzhledem k tomu, že tento neúspěch připravil živnou půdu pro vypuknutí násilného konfliktu, jelikož se nepodařilo vytvořit inkluzivní vládu a dosáhnout spravedlivého sdílení moci a jelikož byly systematicky přehlíženy časté případy kmenového napětí v zemi, rozšíření nestability a hospodářské ochromení;

B.  vzhledem k tomu, že se stávající konflikt v Jemenu rozšířil do 20 z 22 provincií; vzhledem k tomu, že podle posledních celkových údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) bylo v období od 19. března do 5. května 2015 zabito nejméně 1 439 osob a dalších 5 951 osob bylo zraněno, přičemž se v mnoha případech jednalo o civilisty; vzhledem k tomu, že od vypuknutí bojů bylo zabito více než 3 000 osob a přes 10 000 jich bylo zraněno;

C.  vzhledem k tomu, že Jemen je jednou z nejchudších zemí Blízkého východu s nejvyšší mírou nezaměstnanosti a negramotnosti, kde chybí základní služby; vzhledem k tomu, že v současné době potřebuje humanitární pomoc 20 milionů osob, mezi nimiž je přibližně 9,4 milionu jemenských dětí, více než 250 000 uprchlíků a 335 000 vnitřně vysídlených osob;

D.  vzhledem k tomu, že poslední vývoj představuje velké riziko pro stabilitu v tomto regionu, zejména v oblasti Afrického rohu, Rudého moře a v širší oblasti Blízkého východu;

E.  vzhledem k tomu, že dne 26. března 2015 koalice vedená Saúdskou Arábií zahrnující Bahrajn, Egypt, Jordánsko, Kuvajt, Maroko, Katar, Súdán a Spojené arabské emiráty zahájila na žádost jemenského prezidenta Abda Rabbu Mansúra Hádího vojenskou operaci v Jemenu namířenou proti hútijským rebelům; vzhledem k tomu, že tato koalice údajně v Jemenu používá mezinárodně zakázané kazetové bomby, a vzhledem k tomu, že tuto skutečnost v současné době vyšetřuje vysoký komisař pro lidská práva OSN;

F.  vzhledem k tomu, že hútijské ozbrojené skupiny a přidružené síly jsou zodpovědné za četné civilní oběti v Jemenu, mimo jiné v důsledku použití protiletadlové munice, která po dopadu detonuje v obydlených oblastech a zabíjí a mrzačí civilisty;

G.  vzhledem k tomu, že při leteckých útocích vzdušných sil vojenské koalice vedené Saúdskou Arábií v několika případech došlo k zabití civilistů, čímž bylo porušeno mezinárodní humanitární právo, které vyžaduje, aby byly provedeny veškeré možné kroky k předcházení nebo minimalizaci ztrát na životech civilistů;

H.  vzhledem k tomu, že kromě využití vzdušných sil Saúdská Arábie uvalila na Jemen námořní blokádu, která má dramatický dopad na civilní obyvatelstvo, kdy 22 milionů osob – téměř 80 % populace – nutně potřebuje potraviny, vodu a zdravotnický materiál;

I.  vzhledem k tomu, že dne 15. června 2015 s ohledem na mírové rozhovory OSN vyzval generální tajemník OSN Ban Ki-moon k opětovnému přerušení bojů z humanitárních důvodů na nejméně dva týdny během měsíce ramadánu s cílem umožnit nezbytné poskytnutí pomoci všem jemenským občanům v tísni, avšak dohody nebylo dosaženo; vzhledem k tomu, že se dne 19. června 2015 válčícím stranám nepodařilo během diplomatických rozhovorů zprostředkovaných zvláštním vyslancem OSN Ismaílem Uld Šajch Ahmadem dohodnout na příměří;

J.  vzhledem k tomu, že dne 30. června 2015 uniklo z věznice v Taíz přibližně 1 200 vězňů, včetně podezřelých osob z al-Káidy; vzhledem k tomu, že přibližně 300 vězňům se již v dubnu 2015 podařilo uprchnout z jiné věznice v provincii Hadramaut; vzhledem k tomu, že v Jemenu dochází k teroristickým útokům, jako například dne 17. června 2015, kdy byly spáchány útoky v Saná, mimo jiné na tři mešity, které usmrtily a zranily řadu osob;

K.  vzhledem k tomu, že dne 1. července 2015 vyhlásila OSN v Jemenu stav nouze třetího, tj. nejvyššího stupně; vzhledem k tomu, že v rámci plánu pro mimořádné situace se OSN bude snažit pomoci 11,7 milionu lidí, kteří jsou v největší nouzi; vzhledem k tomu, že zdravotnímu systému údajně hrozí „bezprostřední kolaps“, jelikož bylo z důvodu špatné bezpečnostní situace a nedostatku pohonných hmot a materiálu uzavřeno nejméně 160 zdravotnických zařízení;

L.  vzhledem k tomu, že v Jemenu potřebuje humanitární pomoc 15,9 milionu osob; vzhledem k tomu, že v důsledku stávající nestabilní situace nejohroženější děti nemají přístup ke zdravotní péči či službám v oblasti výživy, které potřebují;

M.  vzhledem k tomu, že na 9,9 milionu dětí má konflikt závažné dopady, přičemž od března 2015 bylo zabito 279 dětí a 402 jich bylo zraněno; vzhledem k tomu, že nejméně 1,8 milionu dětí ztratilo přístup ke vzdělání v důsledku uzavření škol v souvislosti s konfliktem a existuje proto zvýšené riziko, že budou ozbrojenými skupinami najaty nebo jiným způsobem zneužity; vzhledem k tomu, že podle údajů UNICEF tvoří až třetinu všech bojovníků v Jemenu děti, jen od 26. března do 24. dubna 2015 jich bylo najato nejméně 140; vzhledem k tomu, že bylo potvrzeno, že v roce 2014 bylo 156 dětí najato a využito ozbrojenými skupinami; vzhledem k tomu, že se tento počet v roce 2015 již téměř zdvojnásobil;

N.  vzhledem k tomu, že UNICEF odhaduje, že více než půl milionu dětí ve věku do pěti let je ohroženo vážnou akutní podvýživou, přičemž 1,2 milionu dětí ve věku do pěti let je ohroženo mírnou akutní podvýživou, což představuje téměř dvojnásobný nárůst od počátku krize;

O.  vzhledem k tomu, že zdravotní systém je na hranici kolapsu, přičemž bylo přerušeno očkování dětí, a přibližně 2,6 milionu dětí do 15 let je tak ohroženo nákazou spalniček a 2,5 milionu dětí je ohroženo průjmy – což je potenciálně smrtelné onemocnění, které se v situacích konfliktů a vysídlování obyvatel velmi rychle šíří; vzhledem k tomu, že horečka dengue je na vzestupu, chybí možnost léčby chronických chorob a životně důležité dodávky zdravotnického materiálu a lékařskému personálu je rovněž znemožněn přístup k potřebným;

P.  vzhledem k tomu, že v zemi velmi rychle dochází pohonné hmoty a vzhledem k tomu, že to již velmi závažně omezuje rozdělování pomoci a brzy povede k život ohrožujícímu nedostatku vody, jelikož dodávky vody v Jemenu sužovaném obdobími sucha jsou zcela závislé na hloubkových čerpadlech, které pro své fungování potřebují pohonné hmoty;

Q.  vzhledem k tomu, že Jemen je rovněž přímo ohrožen humanitární krizí v oblasti Afrického rohu, jelikož v zemi uvízlo více než 250 000 uprchlíků, nejčastěji ze Somálska, kteří žijí ve velmi nestabilních podmínkách; vzhledem k tomu, že navíc podle odhadů vlády hostí Jemen více než milion etiopských uprchlíků;

R.  vzhledem k tomu, že v důsledku zhoršující se bezpečnostní situace stáhly humanitární organizace ze země většinu svých mezinárodních zaměstnanců; vzhledem k tomu, že v Jemenu může vyvíjet činnost již jen několik málo organizací a jejich působnost je silně omezena;

S.  vzhledem k tomu, že se al-Káidě na Arabském poloostrově podařilo využít zhoršující se politické a bezpečnostní situace v Jemenu a rozšířila svou oblast vlivu a zvýšila počet a rozsah teroristických útoků;

T.  vzhledem k tomu, že takzvaný Islámský stát / Dá‘iš se rozšířil do Jemenu a provedl teroristické útoky na šíitské mešity, při kterých zahynuly stovky lidí; vzhledem k tomu, že se očekává, že jak al-Káida na Arabském poloostrově, tak Islámský stát / Dá’iš využijí bezpečnostní vakuum k rozšíření své moci a k přípravám útoků na jemenské bezpečnostní síly, Hútie i veškeré západní subjekty;

U.  vzhledem k tomu, že eskalace ozbrojeného konfliktu ohrožuje jemenské kulturní dědictví; vzhledem k tomu, že dne 2. července 2015 Výbor pro světové dědictví zahrnul na seznam ohroženého světového dědictví dvě místa v Jemenu: historické město Saná a historické město s hradbami Šibám;

V.  vzhledem k tomu, že EU uvalila na vůdce Hútiů a syna bývalého prezidenta Alího Abdalláha Sáliha zbrojní embargo a další cílené sankce; vzhledem k tomu, že stejná omezení se od prosince 2014 týkají i dalších dvou členů hútijského hnutí a bývalého prezidenta;

W.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 ředitelství Komise pro humanitární pomoc a civilní ochranu (ECHO) vyčlenilo 25 milionů EUR na pomoc komunitám v celé zemi, které trpí v důsledku kritické podvýživy, konfliktu a nuceného vysídlování; vzhledem k tomu, že v roce 2014 činily celkové finanční prostředky EU poskytnuté členskými státy a Komisí na humanitární pomoc Jemenu dohromady 100,8 milionu EUR, z čehož 33 milionů EUR poskytlo ECHO;

X.  vzhledem k tomu, že revidovaná humanitární výzva OSN požadovala 1,6 miliardy USD, avšak vzhledem k tomu, že v současnosti je financováno pouze přibližně 10 % této částky;

1.  vyjadřuje vážné znepokojení v souvislosti s rychle se zhoršující politickou, bezpečnostní a humanitární situací v Jemenu; naléhavě vyzývá všechny válčící strany, aby okamžitě ukončily násilí; vyjadřuje soustrast rodinám obětí; zdůrazňuje, že EU znovu potvrdila svůj závazek i nadále podporovat Jemen a jeho obyvatele;

2.  znovu potvrzuje silnou podporu jednotě, svrchovanosti, nezávislosti a územní celistvosti Jemenu a stojí po boku jemenských občanů;

3.  odsuzuje destabilizující a násilné jednostranné akce Hútiů a ozbrojených jednotek loajálních bývalému prezidentu Sálihovi; rovněž odsuzuje vzdušné útoky koalice vedené Saúdskou Arábií a její námořní blokádu Jemenu, které již způsobily  smrt tisíců osob, prohloubily destabilizaci Jemenu, vytvořily živnou půdu pro expanzi teroristických a extremistických organizací, jako je Islámský stát / Dá’iš a al-Káida na Arabském poloostrově, a vyhrotily již tak kritickou humanitární situaci;

4.  naléhavě vyzývá všechny jemenské strany, především Hútie, aby pracovaly na vyřešení svých neshod prostřednictvím dialogu a konzultací; vyzývá veškeré regionální aktéry, aby konstruktivně jednaly s jemenskými stranami s cílem dosáhnout uklidnění krize a zabránit další nestabilitě v regionu; vyzývá všechny strany, aby se zdržely střelby a leteckých útoků na místa a budovy kulturního dědictví a aby je nevyužívaly pro vojenské účely;

5.  vítá skutečnost, že EU znovu potvrdila svůj závazek a své odhodlání řešit hrozbu extremistických a teroristických skupin, jako je al-Káida na Arabském poloostrově, a zabránit jim v dalším zneužívání stávající situace;

6.  hluboce odsuzuje veškeré násilí a pokusy či hrozby týkající se použití násilí s cílem zastrašit ty, kteří se zapojili do konzultací zprostředkovaných OSN; zdůrazňuje, že inkluzivní politický dialog zprostředkovaný OSN musí být procesem, v rámci něhož bude mít hlavní úlohu Jemen, aby se dosáhlo politického řešení jemenské krize na základě konsensu v souladu s iniciativou Rady pro spolupráci v Zálivu a jejím prováděcím mechanismem, výsledky všeobecné konference o národním dialogu, dohody o míru a celonárodním partnerství a rezolucemi Rady bezpečnosti OSN;

7.  co nejdůrazněji odsuzuje teroristické útoky Islámského státu / Dá’iše na šíitské mešity v Saná a Saada, při nichž zahynuly nebo byly zraněny stovky lidí, i šíření extrémní sektářské ideologie, která za těmito zločiny stojí;

8.  je velmi znepokojen skutečností, že al-Káida na Arabském poloostrově využívá zhoršující se politické a bezpečnostní situace v Jemenu; naléhavě žádá všechny strany konfliktu, aby projevily pevné odhodlání a rozhodnost v boji proti extremismu a teroristickým skupinám, jako je Islámský stát / Dá’iš a al-Káida na Arabském poloostrově, který by měl být nejvyšší prioritou;

9.  důrazně odsuzuje, že strany konfliktu provádějí nábor dětí a zneužívají je;

10.  vyjadřuje svou plnou podporu úsilí OSN a zvláštního vyslance generálního tajemníka OSN pro Jemen Ismaíla Uld Šajch Ahmada o zprostředkování mírových jednání mezi stranami; podporuje úsilí Ománu o dosažení příměří mezi Hútii a silami loajálními jemenské vládě jakožto první krok k vyjednání politického řešení;

11.  zdůrazňuje, že politického řešení konfliktu lze dosáhnout pouze prostřednictvím jednání, do nichž musí být zapojeny všechny strany; naléhavě proto žádá všechny jemenské strany, aby společně pracovaly na překonání neshod prostřednictvím dialogu, kompromisu a sdílení moci, díky čemuž by mohla být vytvořena vláda národní jednoty, obnoven mír, zabránilo by se hospodářskému a finančnímu kolapsu a vyřešila by se humanitární krize;

12.  vyzývá k přerušení bojů z humanitárních důvodů, aby bylo možné obyvatelům Jemenu poskytnout naléhavě potřebnou pomoc určenou k záchraně životů; naléhavě vyzývá všechny strany, aby usnadnily dodání humanitární pomoci do všech částí Jemenu a také neomezený přístup pro humanitární subjekty, aby se mohly dostat k lidem, kteří potřebují humanitární pomoc včetně lékařské péče, v souladu se zásadami nestrannosti, neutrality a nezávislosti; připomíná proto, že má naprosto zásadní význam, aby byla dále usnadněna obchodní lodní doprava do Jemenu;

13.  vyzývá všechny strany, aby dodržovaly mezinárodní humanitární právo a mezinárodní předpisy v oblasti lidských práv, zajistily ochranu civilního obyvatelstva a zdržely se přímých útoků na civilní infrastrukturu, zejména zdravotnická zařízení a vodovodní systémy, nevyužívaly civilní budovy pro vojenské účely a aby bezodkladně spolupracovaly s OSN a organizacemi v oblasti humanitární pomoci na zajištění pomoci lidem, kteří ji potřebují;

14.  zdůrazňuje, že je třeba pod vedením OSN uskutečnit koordinovanou humanitární akci, a naléhavě vyzývá všechny země, aby přispěly k řešení humanitárních potřeb; vyzývá mezinárodní společenství, aby přispělo na revidovanou humanitární výzvu OSN;

15.  požaduje, aby proběhlo mezinárodní a nezávislé vyšetřování veškerých údajných porušení mezinárodních lidských práv a mezinárodního humanitárního práva;

16.  všímá si pokroku, kterého dosáhl výbor pro vypracování ústavy, a vyzývá k vytvoření inkluzivní transparentní ústavy, která naplní legitimní očekávání jemenských obyvatel a zohlední výsledky konference o národním dialogu, a k tomu, aby se konalo referendum o návrhu ústavy a v příhodný čas proběhly řádné volby, aby se zabránilo dalšímu zhoršení humanitární a bezpečnostní situace v Jemenu;

17.  připomíná, že svoboda náboženského vyznání a přesvědčení je základním právem, a jednoznačně odsuzuje veškeré násilí nebo diskriminaci na základě náboženství a přesvědčení v Jemenu; opakuje svou podporu veškerým iniciativám zaměřeným na posílení dialogu a vzájemného respektu mezi náboženskými a jinými komunitami; vyzývá všechny náboženské představitele, aby prosazovali toleranci a přijali iniciativy proti nenávisti, sektářství a násilné a extremistické radikalizaci;

18.  vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby společně s členskými státy neprodleně usilovala o získání podpory v OSN pro velký mezinárodní plán na zajištění dodávek vody v Jemenu, jelikož je to bezpodmínečně nutné a jelikož by tento krok rovněž mohl být rozhodující pro směřování mírového procesu k úspěšnému vyústění a mohl by místním obyvatelům dát naději, že budou schopni zlepšit zemědělství, zajistit si sami obživu a obnovit zničenou zemi;

19.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, generálnímu tajemníkovi Rady pro spolupráci v Zálivu, generálnímu tajemníkovi Ligy arabských států a vládě Jemenu.


Bezpečnostní výzvy na Blízkém východě a v severní Africe a možnosti dosáhnout politické stability
PDF 485kWORD 176k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. července 2015 o bezpečnostních výzvách v regionu Blízkého východu a severní Afriky a o výhledech na dosažení politické stability (2014/2229(INI))
P8_TA(2015)0271A8-0193/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 8 a 21 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na Dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Iráckou republikou na straně druhé a na postoj Parlamentu ze dne 17. ledna 2013 k této dohodě(1),

–  s ohledem na evropskou bezpečnostní strategii ze dne 12. prosince 2003 a na prohlášení Rady Evropské unie ze dne 11. prosince 2008 o posílení schopností,

–  s ohledem na společné sdělení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise ze dne 8. března 2011 o partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu s jižním Středomořím (COM(2011)0200),

–  s ohledem na partnerství z Deauville zahájené skupinou G8 na schůzi hlav států a vlád v Deauville dne 21. května 2011,

–  s ohledem na společné sdělení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise ze dne 25. května 2011 o novém přístupu k sousedství, jež prochází změnami (COM(2011)0303),

–  s ohledem na společné sdělení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelsky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise ze dne 6. února 2015 o základech regionální strategie EU pro Sýrii a Irák a hrozbu, kterou představuje Dá’iš (JOIN(2015)0002),

–  s ohledem na prohlášení přijaté na třetí schůzi ministrů zahraničních věcí Evropské unie a Ligy arabských států (LAS), která se konala dne 11. června 2014 v Aténách, a na memorandum o porozumění mezi Evropskou službou pro vnější činnost a generálním sekretariátem Ligy arabských států podepsané dne 19. ledna 2015 v Bruselu,

–  s ohledem na závěry Rady o Iráku a Sýrii ze dne 30. srpna 2014,

–  s ohledem na závěry mezinárodní konference o míru a bezpečnosti v Iráku, která se konala dne 15. září 2014 v Paříži,

–  s ohledem na závěry ze zasedání Rady pro zahraniční věci o mírovém procesu na Blízkém východě ze dne 17. listopadu 2014,

–  s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 15. prosince 2014 o regionální strategii EU pro Sýrii a Irák,

–  s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 9. února 2015 o boji proti terorismu,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2011 o vztazích Evropské unie s Radou pro spolupráci v Perském zálivu(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2011 o postoji EU k Íránu(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2011 o přezkumu evropské politiky sousedství(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. května 2012 o strategii Obchodem za změnu: obchodní a investiční strategie EU pro jižní Středomoří v návaznosti na jarní revoluce v arabském světě(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2014 o Saúdské Arábii, jejích vztazích s EU a její úloze na Blízkém východě a v severní Africe(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. září 2014 o situaci v Iráku a Sýrii a ofenzívě IS, včetně pronásledování menšin(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2015 o situaci v Libyi(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. února 2015 o humanitární krizi v Iráku a Sýrii, zejména v souvislosti s Islámským státem(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2015 o vztazích mezi EU a Ligou arabských států a spolupráci v boji proti terorismu(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2015 o nedávných útocích a únosech ze strany ISIS/Dá'iš na Blízkém východě, zejména Asyřanů(11),

–  s ohledem na závěry zasedání zástupců libyjských obcí, které se konalo dne 23. března 2015 v Bruselu a které svolala podpůrná mise Organizace spojených národů v Libyi a uspořádala Evropská unie,

–  s ohledem na zasedání ministrů zahraničních věcí EU a zemí jižního Středomoří, které se konalo v Barceloně dne 13. dubna 2015 a které uspořádaly Španělsko, lotyšské předsednictví a EU k projednání budoucnosti evropské politiky sousedství,

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2139 (2014), 2165 (2014) a 2191 (2014), které povolují OSN a jejím partnerům přístup přes státní hranice nebo linie konfliktu za účelem poskytování humanitární pomoci v Sýrii bez souhlasu státu,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0193/2015),

A.  vzhledem k tomu, že konflikty v Sýrii, Iráku, Jemenu a Libyi a růst napětí v oblasti Blízkého východu a severní Afriky jsou hlavními příčinami destabilizace tohoto regionu; vzhledem k tomu, že se fronty v boji proti terorismu mezi oblastí Sahelu a Blízkým východem propojily a dosahují až k citlivé oblasti Afrického rohu; vzhledem k tomu, že tato situace má pro bezpečnost celého regionu ničivé důsledky, protože trvale poškozuje politický a hospodářský rozvoj, důležité infrastruktury a soudržnost obyvatel v regionu; vzhledem k tomu, že tento vývoj s sebou přináší i závažná rizika pro evropskou bezpečnost, občany a zájmy; vzhledem k vysokému počtu civilních obětí a teroristických činů spáchaných proti civilistům; vzhledem k závažným případům porušování lidských práv a humanitárního práva zejména vůči etnickým a náboženským menšinám; vzhledem k tomu, že vážná humanitární krize vyvolaná těmito konflikty vede k masovému vyhánění obyvatelstva a přináší s sebou velmi obtížné životní podmínky jak pro uprchlíky, tak pro jejich hostitelské komunity; vzhledem k tomu, že je stále obtížné nalézt soudržnou strategii řešení konfliktů a vytvořit legitimní a spolehlivou základnu pro dialog, do kterého by se zapojily různé dotčené strany;

B.  vzhledem k tomu, že v důsledku povstání v dotčených arabských zemích, nové a složité situace, která tím vznikla, a naprosté nutnosti bojovat proti ISIS a dalším teroristickým organizacím je třeba přezkoumat činnost EU v tomto regionu; vzhledem k tomu, že je třeba zvýšit tlak na autoritářské režimy, aby zaváděly inkluzivní politiky; vzhledem k tomu, že stabilizace regionu představuje nejen bezpečnostní výzvu, ale i výzvu ekonomickou, politickou a sociální, která vyžaduje, aby Unie a její členské státy vypracovaly střednědobé a dlouhodobé strategické, globální a vícefaktorové politiky a rozvíjely spolupráci se zúčastněnými stranami regionu;

C.  vzhledem k tomu, že teroristická organizace ISIL/Dá´iš zahájila v severním Iráku a Sýrii systematické vlny etnických čistek, při nichž páchá válečné zločiny, včetně hromadných mimosoudních poprav a únosů, namířené proti etnickým a náboženským menšinám; vzhledem k tomu, že OSN již informovala o cíleném zabíjení, nucených konverzích, únosech, obchodu s ženami, otročení žen a dětí, náboru dětí pro sebevražedné útoky, sexuálním a fyzickém zneužívání a mučení; vzhledem k tomu, že terčem ISIL/Dá’iš se staly křesťanské, jezídské, turkmenské, šabacké, kakaiské, sabejské a šíitské komunity, ale i mnoho Arabů a sunnitských muslimů;

D.  vzhledem k tomu, že Blízký východ a severní Afrika se nacházejí v situaci geopolitického rozvratu, který by mohl silně a nepředvídatelným způsobem změnit rovnováhu v oblasti; vzhledem ke stupňujícím se krizím a konfliktům s politickým, etnickým a sektářským rozměrem, vzestupu polovojenských skupin a oslabení nebo kolapsu některých států nebo režimů v regionu; vzhledem k častým případům porušování lidských práv, které z této situace vyplývají; vzhledem k tomu, že země Blízkého východu a severní Afriky a mezinárodní společenství sdílejí stejné bezpečnostní zájmy, pokud jde o boj proti terorismu a podporu skutečné inkluzivní demokratické reformy v regionu;

E.  vzhledem k tomu, že konflikt v Iráku a Sýrii a také konflikt v Jemenu a Libyi zostřují regionální a mezinárodní napětí; vzhledem k tomu, že k prosazování politických a mocenských cílů se využívají náboženské a etnické motivy; vzhledem k tomu, že tím vzniká nebezpečí konfrontace mezi sunnity a šíity, která přesahuje bezprostřední geografické hranice;

F.  vzhledem k tomu, že Tunisko je nejpozoruhodnějším příkladem demokratizace po arabských povstáních, ale přesto se dne 18. března 2015 stalo terčem teroristického útoku, k němuž se přihlásil ISIL/Dá'iš, z čehož jasně vyplývá potřeba silné a pokračující podpory pro země regionu a zejména Tunisko;

G.  vzhledem k tomu, že v souladu s obecnými zásadami EU z roku 2008 týkajícími se násilí páchaného na ženách a dívkách by prosazování práv žen a rovnost žen a mužů měly být základními složkami politického dialogu a dialogu o lidských právech mezi EU a zeměmi Blízkého východu a severní Afriky; vzhledem k tomu, že zapojení žen do veřejné, politické, hospodářské a kulturní sféry v zemích Blízkého východu a severní Afriky a posílení jejich postavení je pro podporu stability, míru a hospodářské prosperity v dlouhodobém horizontu klíčové; vzhledem k tomu, že posílení postavení žen a dívek prostřednictvím vzdělávání je zásadní pro podporu jejich úlohy ve všech těchto sférách; vzhledem k tomu, že organizace občanské společnosti, které se zabývají právy žen a genderovou rovností, mohou hrát důležitou roli v posílení postavení žen v zemích tohoto regionu;

H.  vzhledem k tomu, že vliv členských států v regionu je velmi nerovnoměrný; vzhledem k tomu, že je nutné posílit vliv Evropské unie; vzhledem k tomu, že pro Unii má dlouhodobá politická a hospodářská stabilita zemí Blízkého východu a severní Afriky zásadní strategický význam; vzhledem k tomu, že by Unie měla tudíž hrát v tomto regionu vedoucí úlohu při podpoře řešení konfliktů a demokratické správy;

I.  vzhledem k tomu, že v minulosti byla pomoc EU zemím Blízkého východu a severní Afriky příliš roztříštěná a nebyla schopna dostatečně rychle reagovat na politické a hospodářské potřeby dotčených zemí, a tím byla oslabena možnost EU hrát v tomto regionu hlavní úlohu;

J.  vzhledem k tomu, že při poskytování pomoci zemím Blízkého východu a severní Afriky, zejména v rámci politiky evropského sousedství, uplatňovala EU v minulosti příliš často stejný nediferencovaný strategický přístup, aniž by dostatečně zohlednila konkrétní situaci v dotčených zemích a aniž by určila partnery z občanské společnosti, kteří potřebují podporu a pomoc k budování kapacit; vzhledem k tomu, že je nutné organizovaně a dlouhodobě aktivně podporovat pokusy o demokratizaci, k nimž došlo po povstáních během „arabského jara“;

K.  vzhledem k tomu, že zvraty v zemích severní Afriky a Blízkého východu mají dopad na schopnost Evropské unie propagovat své politické a demokratické hodnoty; vzhledem k tomu, že tyto zvraty ovlivňují rozvoj hospodářských vztahů EU s dotčenými zeměmi a mohly by ohrozit energetickou bezpečnost EU;

L.  vzhledem k tomu, že EU v reakci na krize, které region Blízkého východu a severní Afriky postupně zasáhly a které i přes některé signály nedokázala předvídat, musela přijmout nouzová opatření, a tudíž nebyla schopna analyzovat klíčové prvky, ani reagovat na složitost situace, očekávání a výzvy vyvolané povstáními v arabských zemích v roce 2011; vzhledem k tomu, že EU nedokázala reagovat na potřebu velmi dlouhodobé strategie, která je nezbytná pro posílení a podporu skutečné demokratické transformace, hospodářského rozvoje a politické stability; vzhledem k tomu, že na základě mandátu vydaného Evropskou radou v prosinci 2013 zahájila vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku zásadní strategickou reflexi; vzhledem k tomu, že Komise a Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) zahájily rozsáhlé konzultace s cílem přezkoumat evropskou politiku sousedství; vzhledem k tomu, že struktura ESVČ umožňuje politickou a strategickou analýzu jednotlivých zemí, která by měla být klíčovým faktorem při plánování pomoci zemím v regionu, a to i v rámci evropské politiky sousedství;

M.  vzhledem k tomu, že EU, má-li pozitivně ovlivňovat země severní Afriky a Blízkého východu, musí být schopna nabídnout nejen vyhlídku na hospodářskou spolupráci, ale zejména rozsáhlé politické a strategické partnerství;

N.  vzhledem k tomu, že při útocích, k nimž došlo v období od 26.-30.6.2015 v Tunisku, Kuvajtu a Jemenu a k nimž se přihlásil Dá´iš/ISIL, zemřelo 92 osob a několik set osob bylo zraněno; vzhledem k tomu, že tyto útoky znovu ukázaly, že je třeba účinně řešit bezpečnostní problémy a politickou nestabilitu v tomto regionu;

Řešení hrozeb a bezpečnostní situace

1.  vyzývá EU a její členské státy, aby se s celkovým a ambiciózním přístupem zaměřily na základní příčiny rychle se zhoršující situace v celém regionu severní Afriky a Blízkého východu; podporuje mezinárodní kampaň proti ISIL/Dá´iš a vítá závazek koaličních partnerů spolupracovat v rámci společné strategie; vítá zejména nasazení členských států EU, které se účastní mezinárodní koalice proti ISIS, ať už formou vojenských útoků, nebo logistickou, finanční a humanitární účastí; žádá však větší mobilizaci ve všech oblastech a zdůrazňuje potřebu flexibilnějších opatření; konstatuje, že tato opatření, ať už vojenská, finanční či humanitární, by mohla být přiměřeně koordinována pod záštitou EU, v případě potřeby v rámci operace společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), a vyzývá proto Unii, aby vybudovala dostatečné operační kapacity a zavedla do praxe skutečnou společnou evropskou obranu; zdůrazňuje však, že v zájmu zničení ISIL/Dá´iš, fronty an-Nusra a ostatních teroristických skupin je třeba nalézt individuální řešení, vycházející z politických a meziregionálních rozdílů; vyzývá EU, aby se ujala úlohy hlavního zprostředkovatele regionálního dialogu a zapojila do něj všechny regionální zúčastněné strany, zejména LAS, Saúdskou Arábii, Egypt, Turecko a Írán; připomíná, že z hlediska zajištění dlouhodobé stability regionu je důležité řešit oprávněné požadavky místního obyvatelstva, zejména požadavky vyjádřené během arabských povstání v roce 2011; bere na vědomí nedávné oznámení LAS o zřízení stálé jednotky rychlé reakce se zvláštním důrazem na boj s ISIS a dalšími novými teroristickými skupinami;

2.  vyzdvihuje význam stálé politické přítomnosti EU na nejvyšší úrovni, která by zajistila dlouhodobý strategický politický dialog a skutečné společné posouzení potřeb zemí severní Afriky a Blízkého východu k dosažení regionální stability; zdůrazňuje, že pouze bude-li Evropská unie schopna vyjadřovat svůj názor jednomyslně, bude významným činitelem na mezinárodní scéně; vyzývá proto EU, aby co nejrychleji zavedla skutečnou společnou zahraniční politiku, v jejímž rámci budou vnitřní a vnější opatření úzce koordinována; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby spolupracovala s ministry zahraničních věcí EU nebo s politickými představiteli, kteří jsou uznáváni regionálními aktéry, s cílem zajistit soustavný dialog na vysoké úrovni se zeměmi regionu pod záštitou a jménem EU; připomíná, že je nutné nalézt spolehlivé klíčové partnerské země, aby byla zajištěna dlouhodobá politická a bezpečnostní stabilita;

3.  zdůrazňuje význam a nezbytnost účinného provádění následujících iniciativ v roce 2015: podpora projektů a činností budování kapacit se zeměmi Blízkého východu a severní Afriky, boj proti radikalizaci a násilnému extremismu, prosazování mezinárodní spolupráce, řešení příčinných faktorů a probíhajících krizí a posilování partnerství s klíčovými zeměmi, včetně posilování politického dialogu s LAS, Organizací islámské spolupráce, Africkou unií a jinými významnými strukturami regionální koordinace, jako je skupina G5 Sahel;

4.  trvá na tom, že stabilita a bezpečnost regionu Blízkého východu a severní Afriky je pro bezpečnost EU klíčová; připomíná, že ISIL/Dá'iš a jiné teroristické organizace mají své kořeny v Iráku a Sýrii již po mnoho let a jejich cílem je získat regionální vliv; konstatuje, že vítězství tohoto uskupení jsou důsledkem institucionální, demokratické a bezpečnostní krize v těchto zemích a prostupnosti jejich společných hranic; zdůrazňuje, že náborová kapacita a rozmach uskupení ISIL/Dá'iš a Džabhat an-Nusra jsou podporovány hospodářskou, politickou, sociální a kulturní krizí, kterou tato oblast prožívá; vyzývá Evropskou unii, aby se zabývala hlubšími příčinami radikalizace a řešila je společně s arabským světem komplexně a na základě přístupu opírajícího se o bezpečnost, schopnosti demokratické správy a o hospodářský, sociální a kulturní rozvoj, přičemž začleňování by mělo být hlavní uplatňovanou zásadou tohoto procesu; domnívá se, že nebude-li nalezeno praktické a udržitelné řešení těchto problémů, setká se jakákoli akce k odstranění hrozby, kterou ISIS/Dá'iš a jiné teroristické skupiny představují, se značnými a neutuchávajícími obtížemi;

5.  bere na vědomí vyčlenění jedné miliardy EUR v rámci strategie Evropské unie nazvané „Základy regionální strategie EU pro Sýrii a Irák a hrozbu, kterou představuje ISIL/Dá'iš“, z níž 400 milionů EUR je určeno na humanitární pomoc; vítá pokusy o přizpůsobení humanitární pomoci EU potřebám podle pohlaví a věku; vyzývá k tomu, aby byla zvláštní pozornost věnována Jordánsku a Libanonu, které v poměru k počtu svých obyvatel přijímají největší část uprchlíků; zdůrazňuje, že je důležité, aby tyto dvě země umožnily bezpečný průchod uprchlíků na svá území a dodržovaly zásadu nenavracení; připomíná rovněž následky, které uprchlická krize přináší pro kurdskou regionální vládu v Iráku; je zneklidněn tím, že uprchlické tábory se mohou díky extrémní chudobě a deprivaci, která v nich panuje, stát ohnisky radikalizace; domnívá se, že v dlouhodobém měřítku jsou tyto tábory destabilizujícím faktorem pro země, v nichž se nacházejí, a proto žádá, aby byla nalezena dlouhodobá řešení, která by napomohla jak uprchlíkům, tak i přijímajícím zemím; vyzývá EU, aby spolupracovala s ostatními partnery, konkrétně s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Dětským fondem OSN (UNICEF), na řešení přetrvávajících problémů v táborech pro uprchlíky a vnitřně vysídlené osoby v Iráku, Jordánsku, Libanonu a Turecku, zejména pokud jde o nedostatečné vzdělávání mladých lidí a dětí; vítá finanční prostředky, které jsou v nové strategii a v nástroji přispívajícím ke stabilitě a míru určeny pro hostitelské obyvatelstvo; vyzývá všechny členské státy EU, aby zvýšily svůj podíl na řešení uprchlické krize z hlediska finančních zdrojů a přesídlování nejzranitelnějších uprchlíků;

6.  upozorňuje na soustavný nárůst počtu žádostí o azyl ze Sýrie a Iráku a vyzývá členské státy EU k zintenzivnění svého úsilí při přijímání žadatelů o azyl a při rychlém zpracovávání narůstajícího objemu nevyřízených žádostí;

7.  vítá účast některých států Blízkého východu a severní Afriky v mezinárodní koalici proti ISIL/Dá'iš; naléhavě vyzývá jejich vlády a mezinárodní společenství, aby zdvojnásobily své úsilí v boji proti financování mezinárodního terorismu a válek v Sýrii a Libyi; opakuje svou výzvu všem zemím v regionu, aby zabránily jednotlivcům a soukromým a veřejným subjektům financovat nebo zprostředkovávat financování teroristických organizací nebo jednotlivců napojených na syrskou vládu či organizací, pro které platí sankce EU, jež musí být dostatečně přísné; vyzývá k jejich účasti v programech regionální spolupráce při monitorování pohybů kapitálu vytvořením úzké spolupráce mezi zeměmi Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu a státy Ligy arabských států, Organizací islámské spolupráce a orgány a orgány EU; připomíná, že je nezbytné v koordinaci s Ligou arabských států, Organizací islámské spolupráce a Radou pro spolupráci arabských států v Zálivu zavést účinný režim sankcí, který by zabránil soukromému financování ve prospěch ISIL/Dá´iš ze strany mezinárodních aktérů a komercializaci nezákonně vytěžené ropy teroristickými organizacemi; zdůrazňuje rovněž, že je v tomto ohledu nezbytně nutné zavést posílenou spolupráci mezi celními orgány na hranici Turecka, Iráku a Sýrie, aby se zabránilo prodeji nezákonně vytěžené ropy ze strany ISIL/Dá'iš;

8.  zdůrazňuje význam dlouhodobého strukturovaného strategického dialogu s Ligou arabských států, Organizací islámské spolupráce a Radou pro spolupráci arabských států v Zálivu; vítá v této souvislosti prohlášení přijaté v Aténách dne 11. června 2014 a memorandum o porozumění z ledna 2015, přičemž vyzývá k jejich uplatňování v plném rozsahu; trvá na zásadním významu, který má konání častých vrcholných schůzek mezi EU a Ligou arabských států, Organizací islámské spolupráce a Radou pro spolupráci arabských států v Zálivu; trvá na tom, že ústřední úlohu při řešení krizí musí hrát Liga arabských států; domnívá se, že tyto krize jsou důkazem toho, že státy Ligy arabských států musí svou organizaci změnit a vytvořit z ní skutečný rozhodovací orgán, který bude mít pravomoc přijímat závazná rozhodnutí; bere na vědomí strategickou spolupráci mezi Evropskou unií a Radou pro spolupráci arabských států v Zálivu; zdůrazňuje, že tato Rada by mohla mít pozitivní a politický vliv na řízení krizí a konfliktů v zemích Blízkého východu a severní Afriky;

9.  zdůrazňuje rovněž význam regionálních dialogů s Tureckem a Íránem; vítá nedávnou dohodu dosaženou v jednání EU3+3 s Íránem ve věci íránského jaderného programu a věří, že na základě tohoto ujednání bude ve vzájemně sjednané lhůtě uzavřena konečná komplexní dohoda; vyzývá místopředsedkyni, vysokou představitelku a členské státy, aby v případě konečné dohody ohledně jaderné otázky vedly s Íránem rozsáhlé a důkladné konzultace a zároveň zajistily, aby dodržel svůj závazek k nešíření jaderných zbraní, což by měly potvrdit příslušné mezinárodní subjekty, včetně MAAE; za tímto účelem naléhavě žádá EU, aby se aktivně zapojila do podpory provádění opatření k budování důvěry mezi Íránem a Saúdskou Arábií; zdůrazňuje, že je třeba zintenzivnit spolupráci s Tureckem v oblasti boje proti terorismu; trvá na tom, že v boji proti ISIL/Dá'iš a při stabilizaci Iráku a Sýrie může Turecko jakožto člen NATO sehrát zásadní úlohu; vyzývá Turecko k tomu, aby vyřešilo některé nesrovnalosti a zcela naplnilo svou roli stabilizačního prvku v oblasti tím, že bude účinně kontrolovat své hranice se Sýrií a hrát ve spolupráci s EU daleko aktivnější úlohu v boji proti uskupení ISIL/Dá'iš ;

10.  vyzývá země v této oblasti, aby se zdržely šíření terorismu a zbraní do sousedních zemí, neboť by tím dále prohlubovaly tamější nestabilní situaci;

11.  připomíná, že je nezbytné vytvořit podmínky pro obnovení mírových jednání mezi Izraelem a palestinskou samosprávou s cílem najít v souladu s mezinárodním právem trvalé řešení konfliktu založené na mírovém a bezpečném soužití dvou států, jejichž hranice budou odpovídat situaci v roce 1967 a jejichž hlavním městem bude Jeruzalém; znovu vyjadřuje své hluboké znepokojení nad rychle se zhoršující humanitární situací v Pásmu Gazy; je vážně znepokojen nad izraelskou politikou osídlování na Západním břehu Jordánu; vyjadřuje hluboké znepokojení nad patovou situací v dialogu a nad narůstajícím napětím mezi Izraelci a Palestinci; požaduje vážnou a důvěryhodnou snahu obou stran, EU a mezinárodního společenství při cestě za tímto cílem; vítá a podporuje odhodlání vysoké představitelky Mogheriniové, aby EU posílila svou angažovanost v mírovém procesu na Blízkém východě a prosadila se coby jeho zprostředkovatel; naléhavě vyzývá všechny strany, aby upustily od jakýchkoli kroků, které by zhoršovaly situaci, ať již v podobě rozdmýchávání emocí, provokací, nadměrného používání síly nebo odvety; opětovně vyjadřuje svou plnou podporu arabské mírové iniciativě z roku 2002 a vyzývá státy Ligy arabských států a Izrael, aby ji uvedly do praxe; zdůrazňuje, že veškerým úvahám o obnovení mírového procesu a o správní a politické kontrole nad Pásmem Gazy ze strany Palestinské samosprávy by značně pomohlo zapojení Ligy arabských států; podtrhuje rozhodující úlohu, kterou sehrál Egypt při dosažení definitivního příměří během konfliktu mezi Hnutím islámského odporu a Izraelem v létě 2014; žádá mezinárodní dárce, aby dodrželi závazky přijaté na Káhirské konferenci v říjnu 2014;

12.  vyjadřuje svou plnou podporu konkrétním opatřením, která EU přijme v rámci silné společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), jejichž cílem je podporovat stabilitu a bezpečnost v zemích Blízkého východu a severní Afriky; lituje, že mise a operace SBOP prováděné v dané oblasti (EUBAM Libye, EUPOL COPPS a EUBAM Rafah) jsou poddimenzované a nevyhovují bezpečnostním problémům tohoto regionu, a požaduje strategické přezkoumání provádění těchto operací; poukazuje na to, že EU by v rámci plnění tohoto závazku ve prospěch lidských práv a právního státu mohla hrát zásadní úlohu při poskytování konkrétní pomoci a odborné přípravy ve specifických dovednostech v oblasti reformy trestního soudnictví, bezpečnostního sektoru a odzbrojení, mobilizace a opětovného začlenění, dohledu na hranicích, boje proti terorismu a radikalizaci a proti nedovolenému obchodování se zbraněmi, drogami a s lidmi; žádá, aby se zvláštní pozornost zaměřila na Libyi; zdůrazňuje význam dialogu a spolupráce s Ligou arabských států a Africkou unií, aby partnerské země mohly v rámci boje proti extremismu rozvíjet své kompetence a měly k dispozici nezbytné vojenské a lidské zdroje;

13.  důrazně odmítá používání bezpilotních letounů k mimosoudnímu a exteritoriálnímu usmrcování osob podezřelých z terorismu a žádá, aby bylo používání bezpilotních letounů k tomuto účelu zakázáno;

14.  vyzývá orgány členských států EU a zemí Blízkého východu a severní Afriky, aby dodržovaly zákaz mučení, který stanoví zejména Úmluva OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, kterou většina z těchto států podepsala a ratifikovala; znovu opakuje, že přiznání získaná mučením jsou neplatná, a tento postup odsuzuje;

15.  je obzvláště znepokojen skutečností, že různé politické krize v oblasti paralyzovaly zpravodajské kapacity členských států; připomíná zásadní význam, který má podpora lepší spolupráce mezi členskými státy EU a státy Blízkého východu a severní Afriky v boji proti terorismu, a sice při dodržování lidských práv a mezinárodního právního rámce; vyzývá k systematické a účinné spolupráci těchto zemí s Europolem a Interpolem, která obnáší pomoc těmto zemím při vytváření nezbytných struktur a zdrojů v oblasti boje proti terorismu a reakce na něj a boje proti a organizované trestné činnosti, včetně obchodování s lidmi, a to uplatňováním integrovaných obranných systémů určených především k obraně lidských práv každého dotčeného jednotlivce a pod podmínkou, že jsou zajištěny dostatečné záruky v oblasti lidských práv; zdůrazňuje činnost dialogu 5+5, který doplňuje činnost Unie pro Středomoří a umožňuje pracovat na spolupráci v oblasti bezpečnosti; dále zdůrazňuje, že je nutné překonat přetrvávající nedostatky v oblasti spolupráce se zeměmi původu, tranzitu a určení zahraničních bojovníků; vyzývá členské státy Evropské unie, aby spojily své zdroje, posílily stávající systémy (agentura Frontex, systém Eurosur) a zavedly evropskou jmennou evidenci cestujících s cílem zlepšit kontroly na vnějších hranicích EU; zdůrazňuje, že je třeba posílit aktivní spolupráci mezi ministry zahraničí a vnitra, zvláště pokud jde o justiční a policejní spolupráci a sdílení informací;

16.  zdůrazňuje, že je naléhavě nutné nalézt politické řešení konfliktu v Sýrii; zastává názor, že pro udržitelné řešení je zapotřebí, aby Sýrie vedla otevřený politický proces směřující k transformaci, který bude vycházet ze ženevského komuniké ze dne 30. června 2012 a bude v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN v zájmu zachování jednoty, svrchovanosti a územní celistvosti země; vítá úsilí Syrské národní koalice v oblasti rozšiřování počtu jejích členů a spolupráce s ostatními opozičními skupinami, včetně nedávné spolupráce s Národní koordinační komisí při určování vize opozice týkající se politické transformace; podporuje snahy zvláštního vyslance OSN Staffana de Mistury o ukončení ozbrojených konfliktů a obnovu politického dialogu; zdůrazňuje, že je důležité chránit a podporovat demokratickou opozici v Sýrii; zdůrazňuje nutnost potrestat spáchané zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a hrubá porušování lidských práv, kterých se dopustil režim Bašára al-Asáda během konfliktu;

17.  žádá, aby jakákoli iniciativa k ukončení bojů v Sýrii brala v úvahu požadavky mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva v oblasti lidských práv, které je použitelné v době války i míru, jakož i mezinárodního trestního práva; vyzývá Evropskou unii, aby zvýšila tlak na to, aby Asádův režim dodržoval rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2139 (2014), č. 2165 (2014) a č. 2191 (2014), a aby intenzivněji poskytovala humanitární pomoc, a to i v oblastech kontrolovaných umírněnou syrskou opozicí a pomáhala při budování kapacit těchto oblastí; vítá přísliby pomoci učiněné na třetí kuvajtské konferenci a vyzývá EU a ostatní mezinárodní dárce, aby splnili své finanční závazky v reakci na syrskou krizi; podporuje doporučení Komise na pomoc obnovení veřejné správy a služeb ve zpustošených oblastech Sýrie a vyzývá k okamžité pomoci při rekonstrukci města Kobani;

18.  vyjadřuje své hluboké znepokojení nad humanitární situací v Sýrii, která se již čtyři roky zhoršuje; konstatuje, že humanitární přístup je omezován v důsledku záměrného bránění pomoci, což musí být okamžitě ukončeno; je vážně znepokojen tím, že počet osob žijících v oblastech, jejichž dosažení je pro agentury zajišťující pomoc obtížné nebo nemožné, se za poslední dva roky téměř zdvojnásobil;

19.  poukazuje na to, že případy znásilnění žen a dívek byly doloženy, a to zejména v Sýrii, Iráku a na územích, která kontroluje Dá´iš; naléhavě žádá, aby byla ženám, které byly znásilněny v ozbrojeném konfliktu, poskytnuta v humanitárních zařízeních financovaných EU celá škála služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, včetně potratů, v souladu s mezinárodním humanitárním právem, rezolucemi Rady bezpečnosti OSN a společným článkem 3 Ženevských úmluv a aby byla zaručena nezbytná léčebná péče pro zraněné a nemocné osoby bez jakéhokoli nepříznivého rozlišování;

20.  zdůrazňuje, že je nezbytné, aby irácká vláda podporovala sdílení politické odpovědnosti, pravomocí a zisků z ropy, a to způsobem umožňujícím začlenění, který by měl zahrnovat všechny náboženské a etnické složky společnosti v této zemi, a zejména sunnitské menšiny; žádá, aby tato dělba byla nezbytnou podmínkou provádění dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Irákem; vyzývá iráckou vládu, aby neprodleně zajistila ochranu etnických a náboženských menšin, aby zabránila šíitským milicím páchat násilí na sunnitské menšině a aby poskytla bezpečné útočiště a nezbytnou pomoc osobám, které uprchly před terorem ze strany ISIS; bere na vědomí dohodu, které dosáhly irácká vláda a Kurdská regionální vláda v Iráku, a naléhavě žádá, aby byla v plném rozsahu uplatňována; vyzývá dále Irák, aby plně respektoval finanční nároky Kurdské regionální vlády v Iráku, které stanoví ústava; zdůrazňuje význam spolupráce mezi Bagdádem a Erbilem a podporuje její další posilování v zájmu bezpečnosti a hospodářské prosperity Iráku a regionu; vybízí Evropskou unii, aby přispívala k posílení politických, správních, a vojenských kapacit irácké vlády, zejména s cílem řešit problémy, které přináší sociální a hospodářská krize a nedostatečná ochrana lidských práv;

21.  je přesvědčen, že pro dosažení dlouhodobé bezpečnosti v regionech, které již byly od ISIS či jiných teroristických skupin osvobozeny, je nezbytné tyto oblasti dále stabilizovat; poukazuje na to, že této stabilizace lze dosáhnout poskytováním humanitární pomoci, programy likvidace min a policejní činností;

22.  důrazně odsuzuje teroristický atentát v muzeu Bardo v Tunisu, k němuž došlo 18. března 2015 a k němuž se přihlásil Islámský stát; je znepokojen nad náborovými schopnostmi teroristických sítí v zemi, v níž je u moci vláda národní jednoty za účasti umírněné islámské strany Ennahda; je rovněž znepokojen nad prostupnými hranicemi Tuniska s Libyí, které se využívají zejména pro pašování drog a zbraní, a vítá v tomto ohledu nejnovější spolupráci mezi Tuniskem, EU a jejími členskými státy; je nadále znepokojen masivním přílivem libyjských uprchlíků do Tuniska, což vytváří silný tlak na stabilitu země, a vítá jejich přijetí ze strany Tuniska, přičemž v současné době se jedná o více než milion Libyjců; zdůrazňuje, že pro EU a Tunisko je důležité pokračovat ve vzájemné bezpečnostní spolupráci a posilovat ji, a to zejména zavedením společných programů v oblasti bezpečnosti; zastává názor, že je nezbytné, aby se větší pozornost věnovala otázce Tuniska prostřednictvím konkrétních ekonomických a investičních závazků na podporu křehkého přechodu k demokracii, s vědomím toho, že úspěch tuniského experimentu je v zájmu celého regionu a EU; naléhavě žádá Komisi, aby zdůraznila význam demokratizace a vyslala symbolický vzkaz po událostech arabského jara uspořádáním vrcholné schůzky EU a Blízkého východu a severní Afriky v Tunisu;

23.  vyjadřuje své hluboké znepokojení nad zhoršující se bezpečnostní a humanitární situací v Libyi; je hluboce znepokojen nad rozmachem teroristických skupin v zemi, zejména ISIL/Dá'iš, kde tato skupina využívá politického vakua a stupňování násilí; zdůrazňuje, že je zapotřebí přijmout urychlená opatření pro omezení a vymýcení vlivu teroristických organizací na libyjském území; je vážně znepokojen obzvláště závažnou situací na jihu země, neboť je využívána jako platforma pro organizovanou trestnou činnost a ozbrojené skupiny; zdůrazňuje, že je nezbytné zachovat územní celistvost Libye a jednotu této země, čehož je možné dosáhnout pouze díky politické činnosti, do níž budou zapojeni všichni významní aktéři; nadále podporuje rozhovory OSN, které vede zvláštní vyslanec generálního tajemníka Bernardino Léon ve snaze dojít k řešení, které povede k vytvoření vlády libyjské jednoty; vítá úsilí vynakládané Alžírskem a Marokem rozvíjet dialog uvnitř Libye; zdůrazňuje, že EU již deklarovala svou ochotu zavést omezující opatření vůči narušitelům procesu dialogu v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2174 (2014); upozorňuje, že EU by měla být připravena poskytnout podporu institucím v Libyi, jakmile bude nalezeno politické řešení a dosaženo příměří; zdůrazňuje, že EU by měla přispět k úsilí v oblasti odzbrojení, mobilizace a opětovného začlenění a reformy bezpečnostního sektoru v Libyi, jakmile bude jmenována vláda jednoty a jakmile tato vláda o uvedenou pomoc požádá; upozorňuje však, že v případě patové situace v politických jednáních a vystupňování ozbrojeného konfliktu musí EU zůstat připravena podílet se na jakékoli mírové intervenci pod záštitou mandátu Rady bezpečnosti OSN;

24.  vyjadřuje své znepokojení nad zhoršením bezpečnostní situace v Jemenu; zdůrazňuje, že politická krize přešla v krizi bezpečnostní a humanitární, která destabilizuje celý Arabský poloostrov a vedle něj i všechny země Blízkého východu a severní Afriky; podporuje OSN v její snaze obnovit jednání; zdůrazňuje, že pouze široký politický konsenzus prostřednictvím mírových jednání mezi hlavními politickými skupinami v atmosféře prosté strachu může zajistit udržitelné řešení současné krize a zachovat jednotu a územní celistvost země; vyzývá EU a její členské státy, aby přijaly konkrétní opatření na pomoc civilnímu obyvatelstvu a k ukončení této dramatické situace;

25.  důrazně odsuzuje útoky na civilní infrastrukturu a obyvatelstvo v Jemenu, které si vyžádaly vysoký počet obětí a závažně zhoršily již tak neutěšenou humanitární situaci; vyzývá EU a mezinárodní a regionální aktéry, aby zprostředkovali okamžité příměří a ukončení násilí na civilistech; požaduje, aby byly v koordinaci s ostatními mezinárodními dárci poskytnuty další prostředky s cílem zabránit humanitární krizi a zajistit nezbytnou pomoc lidem v tísni;

26.  naléhavě žádá Komisi, aby se společně se zeměmi regionu Blízkého východu a severní Afriky strukturálně zabývala problémem mladých lidí, kteří opouštějí EU, aby bojovali v řadách ISIS/Dá´iš a jiných teroristických organizací v Sýrii a Iráku; vyzývá členské státy, aby přijaly vhodná opatření k tomu, aby bojovníkům zabránily odcestovat ze své země v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2170 (2014), a k vypracování společné strategie pro bezpečnostní služby a agentury EU za účelem sledování a kontroly džihádistů; požaduje spolupráci v rámci EU a na mezinárodní úrovni zaměřenou na odpovídající právní kroky vůči každému jednotlivci podezřelému z účasti na terorismu a na další preventivní opatření, jejichž cílem bude odhalit a zastavit radikalizaci; vyzývá členské státy, aby zintenzivnily spolupráci a výměnu informací jak mezi sebou, tak i s orgány EU;

27.  zdůrazňuje, že je důležité, aby egyptská vláda ve svém boji proti terorismu dodržovala základní lidská práva a politické svobody, ukončila systematické zadržování účastníků pokojných protestů a aktivistů a zachovala právo na spravedlivý proces; upozorňuje, že by přivítal zákaz trestu smrti, z něhož by mohli mít prospěch nedávno odsouzení členové politických a společenských organizací;

28.  vítá předběžnou dohodu o toku Nilu, jíž bylo dosaženo mezi Egyptem, Súdánem a Etiopií dne 23. března 2015; zdůrazňuje, že společně dohodnuté využívání vod Nilu má zásadní význam pro bezpečnost všech zúčastněných zemí; upozorňuje, že EU by měla být připravena usnadnit další dialog mezi všemi stranami, jestliže to bude považováno za prospěšné pro jednání;

Posilování globální strategie pro demokracii a lidská práva

29.  je přesvědčen, že nedostatek demokracie je jednou z hlavních příčin politické nestability v regionu a že dodržování lidských práv a základních demokratických zásad je nejlepší dlouhodobou zárukou proti dlouhodobé nestabilitě v zemích regionu Blízkého východu a severní Afriky; vyzývá EU a její členské státy, aby region Blízkého východu a severní Afriky nevnímaly pouze prizmatem krátkodobých bezpečnostních ohrožení a aby poskytovaly aktivní a udržitelnou podporu demokratických ambicím společností v tomto regionu; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí vyvážená opatření v rámci celostního a ambiciózního přístupu pro demokracii, v němž se spojí bezpečnostní politika s politikou týkající se lidských práv, která je jednou z priorit EU; zdůrazňuje význam posilování dlouhodobé stability v regionu Blízkého východu a severní Afriky, a to pomocí pokračující podpory občanské společnosti ze strany EU, zejména prostřednictvím evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR) a evropského nástroje sousedství pro občanskou společnost a také prostřednictvím nových prodemokratických nástrojů, jako je Evropská nadace pro demokracii (EED); vyzývá členské státy, aby v duchu solidarity a angažovanosti poskytly pro rozpočet nadace dostatečné financování s cílem zajistit co nejpružnější a nejefektivnější podporu pro místní aktéry demokratické změny v regionu; vyzývá ESVČ, aby znásobila úsilí pro šíření a vysvětlování evropských hodnot, zejména prostřednictvím pravidelných kontaktů s orgány a současně také s představiteli občanských společností;

30.  vítá skutečnost, že vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyně Komise a Evropská komise zahájily rozsáhlé konzultace týkající se obnovení evropské politiky sousedství; vyzývá Komisi, ESVČ, Radu a členské státy, aby rozvíjely účinnější a inovativnější politický a strategický rozměr evropské politiky sousedství; vítá zasedání ministrů zahraničních věcí EU a zemí jižního Středomoří; připomíná, že na tomto zasedání se ministři zahraničí sešli poprvé po sedmi letech; je přesvědčen, že ministři by se měli scházet každoročně; žádá ESVČ a Komisi, aby nadále vybízely k demokratickým reformám a poskytovaly podporu demokratickým subjektům v oblasti Blízkého východu a severní Afriky, zejména v zemích sousedících s EU; zdůrazňuje význam zachování stávajícího vyváženého rozdělování finančních prostředků vyčleněných na financování evropské politiky sousedství; připomíná, že zemím, které dosahují pokroku v provádění reforem a dodržují evropskou politiku, by měla být poskytnuta další rozhodná podpora, přičemž by měla být zvláštní pozornost věnována Tunisku, a zdůrazňuje, že je zapotřebí posilovat práva žen;

31.  vyzývá EU a její členské státy, aby vytvořily zvláštní program pro podporu a rehabilitaci žen a dívek, které jsou oběťmi sexuálního násilí a otroctví v oblastech konfliktů v regionu Blízkého východu a severní Afriky, zejména v Sýrii a Iráku; vyzývá vlády zemí regionu Blízkého východu a severní Afriky, OSN, EU a příslušné nevládní organizace, aby braly v úvahu mimořádnou zranitelnost žen a dívek z řad uprchlíků, zejména těch, které jsou odděleny od svých rodin, poskytovaly jim odpovídající ochranu a zvýšily své úsilí zaměřené na pomoc osobám, jež přežily sexuální násilí, a to zavedením sociálních politik, které jim umožní opětovně se začlenit do společnosti; vyzývá strany ozbrojených konfliktů, aby dodržovaly ustanovení rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000), aby přijaly opatření na ochranu žen a dívek, a to zejména před pohlavním zneužíváním, pašováním a obchodem se sexuálními službami, a aby bojovaly proti beztrestnosti pachatelů; naléhavě vyzývá vlády zemí regionu Blízkého východu a severní Afriky, aby podepsaly a ratifikovaly Istanbulskou úmluvu, která je vlivným nástrojem komplexního řešení problému násilí na ženách a dívkách, včetně domácího násilí a mrzačení ženských pohlavních orgánů;

32.  zdůrazňuje, že jednání o dohodách o přidružení představují příležitost pro podporu reforem; trvá na tom, že by bylo vhodné uvést do souladu všechny rozměry činnosti, což by EU umožnilo plně a konzistentně prohloubit vztahy; zdůrazňuje potřebu zahrnout do těchto dohod skutečné a hmatatelné pobídky pro partnery, které by reformy zatraktivnily, zefektivnily a díky nimž by je civilní obyvatelstvo lépe vnímalo;

33.  zdůrazňuje, že EU a země Blízkého východu a severní Afriky musí blíže spolupracovat na základě vzájemně přijatelných cílů opírajících se o společné zájmy; zdůrazňuje výhody, které by měla koordinace pomoci, již EU státům severní Afriky a Blízkého východu poskytuje, s pomocí ostatních mezinárodních dárců; vyzývá Komisi, aby předložila doporučení na zlepšení této koordinace, a zdůrazňuje, že je nezbytné koordinovat mimořádnou pomoc s dlouhodobou rozvojovou pomocí;

34.  je hluboce přesvědčen, že rozvoj místní demokracie a efektivní místní správy má zásadní význam pro stabilizaci zemí Blízkého východu a severní Afriky, a proto vyzývá k institucionalizaci a rozvoji kapacit sdružení místních a regionálních orgánů v zemích Blízkého východu a severní Afriky;

35.  odsuzuje pokračující porušování práva na svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení v regionu a znovu upozorňuje na význam, který EU této otázce přikládá; znovu prohlašuje, že právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání je základním lidským právem; zdůrazňuje proto, že je nutné účinně bojovat proti všem formám diskriminace náboženských menšin; vyzývá vlády zemí severní Afriky a Blízkého východu, aby bránily náboženský pluralismus; vyzývá Evropskou unii, aby zintenzivnila svou snahu o prosazování aktivní ochrany náboženských menšin a zajištění bezpečných útočišť; vítá, že ve vykazovaném roce 2013 byly přijaty pokyny EU na podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo víry, a vyzývá orgány EU a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost provádění těchto pokynů, a to jak v rámci mezinárodních, tak i regionálních fór a bilaterálních vztahů s třetími zeměmi; vybízí vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise a ESVČ, aby se zapojily do stálého dialogu s nevládními organizacemi, náboženskými skupinami nebo skupinami podle přesvědčení a s náboženskými představiteli;

36.  je přesvědčen, že kulturní spolupráce a diplomacie a také akademická spolupráce a náboženský dialog jsou zásadní pro boj proti terorismu a všem formám radikalismu; zdůrazňuje, že jak pro Evropu, tak pro oblast zemí severní Afriky a Blízkého východu představuje vzdělávání a rozvoj kritického myšlení další ochranu proti radikalizaci, a vyzývá proto EU a její členské státy k podpoře potřebných investic do těchto záležitostí; zdůrazňuje klíčovou úlohu podpory kulturních a akademických výměn, včetně výměn se zástupci islámu v zemích Blízkého východu a severní Afriky a s islámskými komunitami v Evropě; naléhavě vyzývá partnerské země, aby se zapojily do kulturních programů EU; vyzývá Evropskou komisi, aby reagovala na návrh Evropského parlamentu na vytvoření ambiciózního evropsko-středomořského programu Erasmus, který by byl odlišný od programu Erasmus+; vyzývá Komisi, aby neprodleně zaměřila zvýšenou pozornost na programy Erasmus+ vytvořené pro jižní Středomoří; vybízí k tomu, aby výměnné programy začleňovaly také účastníky ze zemí Blízkého východu a severní Afriky, které nejsou členy evropské politiky sousedství;

37.  zdůrazňuje, že je zapotřebí vyvinout účinnou společnou evropskou reakci všech členských států vůči džihádistické propagandě a domácí radikalizaci a zároveň zohlednit využívání digitálních nástrojů, internetu a sociálních sítí a zapojit evropské místní orgány a působit společně s komunitami evropských občanů, kteří mají se zeměmi Blízkého východu a severní Afriky silné kulturní vazby; domnívá se, že by tato protiargumentace měla být založena na prosazování společných hodnot vycházejících z univerzálnosti lidských práv a že by měla zpochybnit ideu o konfliktu mezi náboženstvími nebo civilizacemi; vyzývá k tomu, aby byli do ESVČ jmenováni pracovníci ovládající jazyky blízkovýchodního a severoafrického regionu, aby se zvýšila efektivita komunikace; poukazuje na to, že je zapotřebí šířit pozitivní názory na vztahy a spolupráci mezi Evropskou unií a zeměmi severní Afriky a Blízkého východu, které budou doloženy konkrétními příklady; zdůrazňuje, že je zapotřebí zvyšovat viditelnost Evropské unie a jejích členských států v této oblasti;

38.  podtrhuje potenciál, který evropská politika sousedství nabízí ve smyslu kulturního dialogu a dialogu mezi náboženstvími; zdůrazňuje souvislost jak mezi výměnami a spoluprací mezi EU a zeměmi evropské politiky sousedství v oblasti kultury a vzdělávání, tak mezi budováním a posilováním otevřené občanské společnosti, demokracie a právního státu a také podporou základních svobod a lidských práv;

39.  zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet přímý dialog s občanskými společnostmi zemí severní Afriky a Blízkého východu, abychom lépe rozuměli jejich očekávání; vyjadřuje svou podporu konzultacím a posilování organizací občanské společnosti a nových generací v rámci evropské politiky sousedství; zdůrazňuje zejména, že je důležité zapojit mladé lidi těchto zemí do rovnoprávného dialogu opírajícího se o upřímný a přímý vztah; připomíná význam volebních pozorovatelských misí a naléhavě vyzývá Evropský parlament a ESVČ, aby tyto mise vysílaly na pozvání vlád těchto zemí do všech zemí regionu, jestliže budou reálné vyhlídky na skutečně demokratické volby, a aby zajistily, že tyto mise neskončí legitimizací zmanipulované organizace voleb; požaduje pravidelný přezkum doporučení vycházejících z těchto misí;

40.  zdůrazňuje, že je nezbytné potvrdit ústřední úlohu Unie pro Středomoří, jedinečného fóra pro dialog o partnerství mezi Evropskou unií a všemi zeměmi z oblasti Středomoří, které se musí stát hnacím motorem pro investice do udržitelného socioekonomického rozvoje tohoto regionu; poukazuje na to, že Unie pro Středomoří by měla být schopna sama získat nezbytné finanční prostředky pro tyto projekty; podporuje směr, jímž se ubírají ministerská setkání; vyzývá k rozsáhlejšímu šíření jejích programů a činnosti, včetně společných misí pro sledování a hodnocení průběhu voleb, a k intenzivnější spolupráci s Evropskou unií; znovu upozorňuje na důležitost oživení Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění a obnovu jeho politických ambicí s cílem řešit problémy související s bezpečností a stabilitou Středomoří způsobem, který bude skutečně přijatelný pro obě strany;

41.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad porušováním lidských práv, zejména vůči zranitelným skupinám v zemích Blízkého východu a severní Afriky, které čelí konfliktům; zastává názor, že děti jsou jednou z nejzranitelnějších skupin, a proto znovu opakuje, že je nezbytné zintenzivnit úsilí o realizaci revidované prováděcí strategie obecných zásad EU týkajících se dětí a ozbrojených konfliktů; vybízí EU, aby dále prohlubovala spolupráci se zvláštním zástupcem OSN pro otázky dětí v ozbrojených konfliktech a podporovala související akční plány a mechanismy sledování a podávání zpráv;

Prohloubení spolupráce v oblasti hospodářského rozvoje

42.  konstatuje, že oblast Blízkého východu a severní Afriky je obzvláště zasažena chudobou a nerovnostmi; je přesvědčen, že pro dosažení skutečné politické stability je nezbytný hospodářský a sociální rozvoj společně s posílením demokracie a spravedlnosti; je znepokojen situací mladých lidí a považuje za zásadní, aby měli důstojné a legitimní vyhlídky do budoucnosti; zdůrazňuje zásadní význam boje proti korupci v zemích Blízkého východu a severní Afriky, a to nejen pro přilákání evropských investic a umožnění udržitelného hospodářského rozvoje, ale i pro řešení bezpečnostních problémů; zdůrazňuje zavedený vztah mezi transparentností, právním státem a bojem proti terorismu, které je zapotřebí řešit všechny společně; vyzývá ESVČ, Komisi a členské státy, aby zvýšily svou spolupráci v boji proti korupci v zemích Blízkého východu a severní Afriky, který by měl být v boji proti terorismu prioritou;

43.  domnívá se, že strategický dialog EU se zeměmi severní Afriky a Blízkého východu by měl být doplněn novým úsilím o udržitelný hospodářský rozvoj, aby pomohl odstranit nerovnosti a vytvářet pracovní příležitosti a možnosti vzdělávání, zejména pro mladé lidi; zdůrazňuje, že je důležité usnadňovat přístup zemí severní Afriky a Blízkého východu na jednotný trh EU a zároveň poskytovat veškerou nezbytnou ochranu; zdůrazňuje, že je důležité podporovat evropské investice do zemí severní Afriky a Blízkého východu, včetně projektů v oblasti energetiky a infrastruktury, se strategickým cílem spočívajícím v podpoře udržitelného rozvoje a demokratické odpovědnosti;

44.  připomíná, že rok 2015 je Evropským rokem pro rozvoj, jehož cílem je inspirovat více Evropanů k zapojení do boje za vymýcení chudoby na celém světě a který časově odpovídá plánům mezinárodního společenství na schválení cílů udržitelného rozvoje; vyzývá veřejné orgány na všech úrovních státní správy v zemích Blízkého východu a severní Afriky, aby dosažení těchto cílů učinily svou prioritou;

45.  zdůrazňuje, že posílený dialog o energetických otázkách ve Středomoří by mohl pomoci pobídnout regionální spolupráci, podpořit regionální stabilitu a zajistit ekologickou vyváženost; navrhuje proto, aby se EU více zapojila do energetické diplomacie v regionu Blízkého východu a severní Afriky, jak nastínila energetická unie; zdůrazňuje strategický i hospodářský význam energetických dodávek do zemí v jižním sousedství EU; vítá zřízení evropsko-středomořské platformy pro plyn a potvrzuje, že evropsko-středomořské propojení odvětví plynu a elektřiny je zapotřebí podporovat;

46.  podporuje financování akademického a odborného vzdělání s cílem vytvořit v zemích severní Afriky a Blízkého východu rozsáhlou zásobu odborných znalostí; konstatuje, že program cirkulační mobility EU pro odborné vzdělávání by měl být co nejvíce rozšířen na všechny země Blízkého východu a severní Afriky, a to prostřednictvím flexibilních a progresivních nástrojů, jako jsou partnerství pro mobilitu;

47.  vyzývá EU, aby potvrdila své zapojení do všech etap hospodářského rozvoje zemí této oblasti, a to s pomocí všech nástrojů, které má k dispozici; připomíná, že tyto nástroje sahají od humanitární pomoci až po komplexní a prohloubené dohody o volném obchodu a umožňují pokrýt proces od ukončení krize po zavedení stabilních institucí;

48.  vyjadřuje politování nad tím, že do uvolnění makrofinanční pomoci zemím, jejichž finanční situace je velmi napjatá, uplyne nejméně jeden rok; naléhavě žádá EU, aby velmi rychle uvolnila nebo přesměrovala finanční prostředky; naléhavě požaduje zavedení nového procedurálního rozměru pomoci EU, a to jak v rámci pomoci prostřednictvím finančních nástrojů vnější činnosti EU, tak na úrovni makrofinanční pomoci; v kontextu makrofinanční pomoci zdůrazňuje, že je nezbytné, aby EU přiměřeně posoudila socioekonomický dopad opatření požadovaných z přijímajících zemí a dopad těchto opatření na lidská práva, aby bylo zajištěno, že taková pomoc nebude faktorem nestability, například tím, že naruší služby sociálního zabezpečení; vyzývá dárce z arabského světa, aby koordinovali svou pomoc v rámci Ligy arabských států a Rady pro spolupráci v Zálivu a co nejvíce také s EU;

49.  vyzývá Evropskou investiční banku (EIB) a Evropskou banku pro obnovu a rozvoj (EBRD), aby koordinovaly své investiční strategie s Unií pro Středomoří, a vytvářely tak pozitivní synergie;

50.  vyzývá EU, aby rozvíjela svá partnerství se zeměmi regionu, které nejsou jejími bezprostředními sousedy; podporuje uzavření úmluvy, jejímž cílem by bylo vytvoření zóny volného obchodu mezi EU a Radou pro spolupráci v Zálivu za předpokladu, že došlo ke shodě na vzájemně prospěšné dohodě, která by EU umožnila významnější přítomnost a pákový efekt v oblasti, zejména díky obnovení jednání o novém programu spolupráce; připomíná, že mezi Radou pro spolupráci v Zálivu a ESVO vstoupila taková dohoda v platnost dne 1. července 2014;

51.  vybízí EU, aby pokračovala v rozhovorech o zahájení jednání s cílem uzavření komplexních a prohloubených dohod o volném obchodu s některými zeměmi v této oblasti, a to v souladu se závazky Evropské unie v rámci partnerství z Deauville; připomíná, že rozvoj obchodních vztahů je součástí vnější politiky EU a přispívá k dosahování cílů míru, prosperity a stability;

52.  zdůrazňuje, že regionální integrace zemí Blízkého východu a severní Afriky by umožnila posílení politických vazeb a podpořila obchod a rozvoj; vyzývá země Blízkého východu a severní Afriky, aby diverzifikovaly své ekonomiky a dovozy; konstatuje, že převážná většina obchodu zemí Blízkého východu a severní Afriky probíhá se zeměmi mimo tuto oblast; vyjadřuje politování nad zablokováním, jemuž EU čelí ve vztahu ke Svazu arabského Maghrebu (SAM); vyzývá EU, aby všemi prostředky na diplomatické, politické a finanční úrovni napomáhala regionální integraci zemí Maghrebu v rámci SAM nebo zeměpisně širší Agadirské dohody;

53.  vítá podporu Rady pro zahraniční věci iniciativě pro koordinaci investic v jižním Středomoří (AMICI); podtrhuje význam iniciativ na podporu soudržnosti a účinnosti vnější činnosti Evropské unie;

54.  podporuje silnější spolupráci v oblasti dopravy, zejména užším propojením sítí infrastruktury Evropské unie a partnerských zemí s cílem usnadnit pohyb osob a zboží;

o
o   o

55.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Výboru regionů Evropské unie, vládám a parlamentům všech členských států EU, generálnímu tajemníkovi Ligy arabských států, generálnímu tajemníkovi Unie pro Středomoří a vládám a parlamentům jejich členských států.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2013)0023.
(2) Úř. věst. C 247 E, 17.8.2012, s. 1.
(3) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 163.
(4) Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 26.
(5) Úř. věst. C 261 E, 10.9.2013, s. 21.
(6) Přijaté texty, P7_TA(2014)0207.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2014)0027.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2015)0010.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2015)0040.
(10) Přijaté texty, P8_TA(2015)0077.
(11) Přijaté texty, P8_TA(2015)0071.


Přezkum evropské politiky sousedství
PDF 556kWORD 163k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. července 2015 o přezkumu evropské politiky sousedství (2015/2002(INI))
P8_TA(2015)0272A8-0194/2015

Evropský parlament,

—  s ohledem na článek 2, čl. 3 odst. 5 a na články 8 a 21 Smlouvy o Evropské unii,

—  s ohledem na společný konzultační dokument Komise a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie „Na cestě k nové evropské politice sousedství“, zveřejněný dne 4. března 2015(1),

—  s ohledem na společné sdělení Komise a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie „Partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu s jižním Středomořím“ (COM(2011)0200)(2), zveřejněné dne 8. března 2011, a sdělení „Nový přístup k sousedství, jež prochází změnami“ (COM(2011)0303)(3), zveřejněné dne 25. května 2011,

—  s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 11. března 2003 „Širší Evropa – sousedství: nový rámec pro vztahy s našimi východními a jižními sousedy“ (COM(2003)0104)(4),

—  s ohledem na závěry Rady ze dne 18. února 2008 o evropské politice sousedství(5) a ze dne 20. dubna 2015 o přezkumu evropské politiky sousedství,

—  s ohledem na obecné zásady pro prosazování a ochranu používání veškerých lidských práv lesbickými, gay, bisexuálními, transgender a intersexuálními (LGBTI) osobami, které přijala Rada pro zahraniční věci dne 24. června 2013,

—  s ohledem na svá předchozí usnesení o evropské politice sousedství: na usnesení ze dne 20. listopadu 2003 o vztazích s našimi východními a jižními sousedy(6), ze dne 20. dubna 2004 o širší Evropě – nové politice sousedství(7), ze dne 19. ledna 2006 o evropské politice sousedství(8), ze dne 15. listopadu 2007 o posílení evropské politiky sousedství(9), ze dne 7. dubna 2011 o přezkumu evropské politiky sousedství – východním rozměru(10), ze dne 7. dubna 2011 o přezkumu evropské politiky sousedství – jižním rozměru(11), ze dne 14. prosince 2011 o přezkumu evropské politiky sousedství(12), ze dne 23. října 2013 o evropské politice sousedství: směrem k posílení partnerství; postoj EP ke zprávám za rok 2012(13) a na usnesení ze dne 12. března 2014 o hodnocení vztahů EU se zeměmi Východního partnerství a o stanovení priorit v této oblasti(14),

—  s ohledem na prohlášení přijaté na vrcholné schůzce Východního partnerství, která se konala v Rize dne 22. května 2015,

—  s ohledem na zprávu reflexní skupiny na vysoké úrovni pro Energetické společenství pro budoucnost,

—  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0194/2015),

A.  vzhledem k tomu, že evropská politika sousedství byla vytvořena s cílem prohloubit vztahy, posílit spolupráci a partnerství EU se sousedními zeměmi v zájmu rozvíjení prostoru sdílené stability, bezpečnosti a prosperity, jak zdůrazňuje článek 8 Smlouvy o Evropské unii; vzhledem k tomu, že tento cíl se nezměnil;

B.  vzhledem k tomu, že sousedství v současnosti prochází kvůli rostoucímu počtu dlouhodobých i nových bezpečnostních problémů neustálými změnami, je méně stabilní, mnohem méně bezpečné a čelí hlubší hospodářské krizi, než v období, kdy byla evropská politika sousedství zahájena;

C.  vzhledem k tomu, že revidovaná politika by měla vycházet ze vzájemné odpovědnosti a sdílených závazků dodržovat hodnoty a zásady EU, jako jsou demokracie, právní státu, lidská práva a účinné, odpovědné a transparentní veřejné instituce, a vzhledem k tomu, že tyto hodnoty a zásady jsou v zájmu stability, bezpečnosti a prosperity sousedních společností i v našem vlastním zájmu; vzhledem k tomu, že EU musí navzdory složité situaci a praktickým problémům ve všech zemích vytrvale podporovat procesy přechodu a demokratizace, dodržování lidských práv a právního státu;

D.  vzhledem k tomu, že rozsáhlá území v sousedství jsou i nadále postižena ozbrojenými nebo zmrazenými konflikty a krizemi; vzhledem k tomu, že partnerské země musí usilovat o mírové řešení současných konfliktů; vzhledem k tomu, že konflikty, včetně zmrazených nebo vleklých konfliktů, brzdí hospodářskou, sociální a politickou transformaci a stejně tak regionální spolupráci, stabilitu a bezpečnost; vzhledem k tomu, že EU by měla hrát aktivnější roli v mírovém řešení stávajících konfliktů;

E.  vzhledem k tomu, že tyto konflikty ohrožují rozvoj skutečné a účinné mnohostranné dimenze evropské politiky sousedství; vzhledem k tomu, že mír a stabilita jsou jejími základními prvky; vzhledem k tomu, že partnerské země se musí těmito zásadami řídit;

F.  vzhledem k tomu, že EU jednoznačně odsuzuje porušování lidských práv ve všech jeho podobách, jako je násilí páchané na ženách a dívkách, znásilnění, otroctví, zločiny ze cti, nucené sňatky, dětská práce a mrzačení ženských pohlavních orgánů;

G.  vzhledem k tomu, že vývoj v tomto regionu od roku 2004, ovšem zejména v několika posledních letech, ukázal, že evropská politika sousedství není schopna náležitě a včas reagovat na rychle se měnící a složité okolnosti;

H.  vzhledem k tomu, že evropská politika sousedství nadále představuje jednu ze strategických priorit zahraniční politiky EU; vzhledem k tomu, že cílem jejího přezkumu musí být posílení této politiky a tento přezkum musí směřovat k ucelené a účinné společné zahraniční a bezpečnostní politice EU jako celku;

I.  vzhledem k tomu, že Komise a ESVČ se společně s Radou a Parlamentem pokoušely provést v evropské politice sousedství změny, které by napravily její nedostatky, a přizpůsobily ji změnám ve vnitrostátních a mezinárodních podmínkách, a to zejména v návaznosti na arabské jaro; vzhledem k tomu, že toto úsilí se odrazilo v novém finančním nástroji pro evropskou politiku sousedství na období 2014–2020, kterým je evropský nástroj sousedství; vzhledem k tomu, že při přezkumu evropské politiky sousedství je třeba brát v úvahu stávající problémy vyplývající z krize na východní Ukrajině, obsazení Krymu a z činů páchaných Dá´išem;

J.  vzhledem k tomu, že nejistota, nestabilita a nepříznivé sociálně-hospodářské podmínky v sousedních zemích mohou mít negativní dopady a zvrátit předchozí demokratické tendence;

K.  vzhledem k tomu, že od zavedení nového přístupu v roce 2011 z politického vývoje v sousedství vyplynulo, že EU musí své vztahy se sousedy ještě více zreformovat a brát přitom v úvahu rozdílnou vnější i vnitřní realitu; vzhledem k tomu, že EU musí ve svém sousedství řešit nové problémy a přizpůsobit jim svou strategii na základě rozboru svých zájmů a priorit a posouzení svých politických nástrojů, pobídek a dostupných zdrojů i vyhodnocení jejich lákavosti pro partnery EU;

L.  vzhledem k tomu, že podle přezkumu evropské politiky sousedství v roce 2011 musí nový přístup vycházet ze vzájemné odpovědnosti a ze společného závazku dodržovat univerzální hodnoty lidských práv, demokracie a právního státu;

M.  vzhledem k tomu, že EU by se měla aktivněji zapojit do mírového řešení stávajících, zejména zmrazených nebo vleklých konfliktů, které jsou v současné době nepřekonatelnou překážkou plného rozvoje evropské politiky sousedství na východě a na jihu a brání dobrým sousedským vztahům a regionální spolupráci;

N.  vzhledem k tomu, že evropská politika sousedství zahrnuje různá „sousedství“ a země s různými zájmy, ambicemi a schopnostmi;

O.  vzhledem k tomu, že je nutné uplatňovat diferencovaný přístup a individuálně přizpůsobenou politiku, především s ohledem na skutečnost, že sousedství EU je nyní mnohem roztříštěnější než dříve a že země v tomto regionu se mezi sebou v mnohém liší, jak pokud jde o jejich ambice a očekávání ve vztahu k EU, tak o problémy, kterým čelí a jejich vnější prostředí; vzhledem k tomu, že dvoustranné vztahy EU se zeměmi evropské politiky sousedství jsou v rozličných fázích vývoje; vzhledem k tomu, že účinné využívání zásady „více za více“ má zásadní význam pro utváření a diferenciaci vztahů s partnerskými zeměmi a že EU by měla „odměňovat“ země, u nichž lze prokázat posílenou spolupráci s EU a pokrok v dosahování evropských hodnot, a to jak co se týče zdrojů, tak dalších pobídek v rámci evropské politiky sousedství; vzhledem k tomu, že země sousedící s EU by měly mít možnost bez vnějšího nátlaku rozhodovat o své budoucnosti;

P.  vzhledem k tomu, že za kritérium hodnocené ve výročních zprávách o pokroku je třeba považovat pokrok v řešení konfliktů a sporů mezi zeměmi evropské politiky sousedství;

Q.  vzhledem k tomu, že respektování územní celistvosti svrchovaných států je základní zásadou vztahů mezi zeměmi v evropském sousedství a že okupace území jednoho státu jiným státem je nepřípustná;

R.  vzhledem k tomu, že zdroje, které jsou EU z víceletého finančního rámce do roku 2020 vyčleněny k tomu, aby mohla plnit úlohu „globálního aktéra“, činí pouze 6 % celkového rozpočtu a jsou určeny na všechny programy související s touto problematikou, včetně pomoci v oblasti rozvoje a spolupráce;

S.  vzhledem k tomu, že evropská politika sousedství přispěla k tomu, že v celém sousedství vystupuje EU jednotně; vzhledem k tomu, že sjednocením svých snah a posílením důvěryhodnosti EU a její schopnosti vystupovat jednotně by členské státy EU měly dosáhnout toho, aby v evropském sousedství hrály důležitou úlohu;

T.  vzhledem k tomu, že proces konzultací, které vede Komise a ESVČ, by měl být komplexní a měl by zahrnovat všechny strany tak, aby bylo zajištěno, že konzultace se budou týkat všech příslušných aktérů; vzhledem k tomu, že je třeba zdůraznit význam podpory práv žen a podpořit organizace působící v oblasti rovnosti žen a mužů k účasti na tomto procesu konzultací; vzhledem k tomu, že je třeba vyvinout další úsilí o zviditelnění evropské politiky sousedství a o zvýšení povědomí veřejnosti o této politice v partnerských zemích;

U.  vzhledem k tomu, že země východního a jižního sousedství čelí různým problémům, k jejichž úspěšnému vyřešení je nutné, aby byla evropská politika sousedství flexibilní a schopná přizpůsobit se konkrétním potřebám a problémům každého regionu;

1.  zdůrazňuje význam, nezbytnost a načasování přezkumu evropské politiky sousedství; podtrhuje skutečnost, že tato politika v revidované podobě by měla být schopna rychle, flexibilně a odpovídajícím způsobem reagovat na situace na místě a současně by měla – v souladu se závazkem podporovat základní hodnoty, na nichž je evropská politika sousedství založena – prosazovat ambiciózní a strategickou představu o rozvoji vztahů se sousedními zeměmi jak v dvoustranném, tak v mnohostranném rámci;

2.  zdůrazňuje, že evropská politika sousedství je nezbytnou součástí zahraniční politiky EU a musí být i nadále jednotná; domnívá se, že tato politika je součástí vnější činnosti EU, jejíž potenciál a jedinečnost spočívá v široké škále nástrojů v oblasti diplomacie, bezpečnosti, obrany, hospodářství, obchodu, rozvoje a humanitární pomoci, které jsou k dispozici; zastává názor, že účinná evropská politika sousedství má klíčový význam pro posílení důvěryhodnosti zahraniční politiky EU a jejího postavení ve světě a že tato politika musí být důkazem skutečného vedoucího postavení EU, pokud jde o sousedství a ve vztahu k našim světovým partnerům;

3.  věří v trvalou hodnotu původně stanovených cílů evropské politiky sousedství, tj. ve vytvoření prostoru prosperity, stability, bezpečnosti a dobrých sousedských vztahů, který se bude opírat o společné hodnoty a zásady Unie prostřednictvím pomoci a pobídek k důkladným strukturálním reformám v sousedních zemích, prováděným na jejich vlastní odpovědnost a s jejich souhlasem, jež umožní posílit spolupráci s EU; zdůrazňuje proto, že je nezbytné vzít v úvahu získané zkušenosti, vrátit se k základním zásadám a zajistit, aby se tyto cíle dostaly opět do popředí zájmu;

4.  zdůrazňuje strategický význam evropské politiky sousedství, neboť vytváří vícevrstvé vztahy a silnou vzájemnou závislost mezi EU a jejími partnery v sousedství; poukazuje na to, že základní výzva evropské politiky sousedství spočívá v poskytnutí hmatatelných a konkrétních zlepšení občanům partnerských zemí; domnívá se, že evropská politika sousedství by měla být silnější, více politická a efektivnější, mimo jiné tím, že budou posíleny její pozitivní prvky, jako je větší zaměření na partnerství se společnostmi, diferenciaci a přístup podle zásady „více za více“;

5.  podtrhuje, že dodržování všeobecných základních hodnot, jako jsou lidská práva, právní stát a demokracie, svoboda, rovnost a respektování lidské důstojnosti, na nichž je založena EU, musí být i nadále základním prvkem této revidované politiky, jak uvádí článek 2 mezinárodních dohod uzavřených mezi EU a třetími zeměmi; připomíná, že posilování právního státu a podpora demokracie a lidských práv jsou v zájmu partnerských zemí, a žádá, aby byla ve vztahu k dodržování těchto společných základních hodnot více uplatňována podmíněnost; v tomto ohledu zdůrazňuje úlohu zvláštního zástupce EU pro lidská práva a Evropské nadace pro demokracii;

6.  zdůrazňuje, že obnovená politika musí být strategičtější, konkrétněji zaměřená, pružná a ucelená a musí mít politickou motivaci; vyzývá EU, aby vypracovala její jasnou a ambiciózní politickou vizi a aby věnovala zvláštní pozornost svým politickým prioritám ve východním a jižním sousedství a aby přitom zohlednila různé problémy, jimž čelí země v těchto regionech, jejich odlišné aspirace a politické ambice; zastává názor, že partnerství se zeměmi Východního partnerství a se zeměmi Středomoří má klíčový význam; vyzývá ke jmenování zvláštních zástupců pro východní a jižní region, jejichž úkolem bude politická koordinace revidované politiky a zapojení do veškerých činností EU v sousedství;

7.  zdůrazňuje, že členské státy, jejich odborné znalosti a dvoustranné vztahy se zeměmi evropské politiky sousedství hrají významnou roli v utváření ucelené politiky EU; zdůrazňuje, že je nutné řádně koordinovat činnost místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie, komisaře pro evropskou politiku sousedství a jednání o rozšíření, delegací EU a zvláštních zástupců EU, a vyhnout se tak zdvojování úsilí; zastává názor, že delegace EU mají pro provádění evropské politiky sousedství zásadní význam;

8.  vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby vypracovala návrhy pro spolupráci s evropskými sousedy, kteří se dobrovolně zapojí, po vzoru Evropského hospodářského prostoru, jež by mohly představovat další krok v jejich evropské perspektivě založený na posíleném zapojení do oblasti EU, pokud jde o svobody, a plné začlenění do společného trhu, a rovněž do nich zahrnula užší spolupráci v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP);

9.  naléhavě vyzývá ke stanovení krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých priorit a strategických cílů s ohledem na to, že evropská politika sousedství by měla usilovat o vytváření diferencovaného přístupu s cílem podporovat spolupráci v různých oblastech se zeměmi, jichž se tato politika týká, a mezi nimi navzájem; zdůrazňuje, že EU by při vymezování svého přístupu měla zohledňovat své zájmy a priority i priority jednotlivých dotčených zemí, jejich úroveň rozvoje a zájmy a aspirace společností, politické ambice a geopolitickou situaci;

10.  zdůrazňuje místní odpovědnost, transparentnost a vzájemnou odpovědnost a začlenění, což by měly být klíčové aspekty nového přístupu, které by měly zajistit, aby z výhod evropské politiky sousedství těžily všechny vrstvy společnosti v dotčených zemích, nikoli pouze určité skupiny;

11.  zdůrazňuje své přesvědčení, že v zájmu posílení rozvojového potenciálu partnerských zemí je nutné, aby se politický dialog, který v současné době charakterizuje evropskou politiku sousedství, rozšířil na sociální, hospodářský a kulturní dialog zahrnující veškeré aspekty politické, sociální, etnické a kulturní rozmanitosti partnerských zemí; zdůrazňuje hodnotu pokroku, jehož bylo dosaženo pomocí územní spolupráce s přímým zapojením místních orgánů;

12.  vyjadřuje politování nad omezenými zdroji vyčleněnými na spolupráci EU s jejími partnery v rámci sousedství, a to zejména ve srovnání s podstatně vyšší mírou prostředků, které do zemí evropské politiky sousedství investovaly zúčastněné strany ze třetích zemí; podotýká, že tato skutečnost ohrožuje schopnost EU prosazovat a provádět politiky, které odpovídají jejím strategickým zájmům v sousedství; zdůrazňuje, že je třeba racionalizovat podporu a zvýšit finanční částky, aby byly partnerské země, které mají skutečné odhodlání a dosahují hmatatelného pokroku směrem k reformám, demokratizaci a dodržování lidských práv odměněny a podpořeny;

13.  zdůrazňuje, že je nutné posílit mechanismy odpovědnosti a transparentnosti v partnerských zemích, a tím zajistit, aby tyto země byly schopny tyto prostředky přijmout a využít účinně a užitečně; vyzývá proto Komisi, aby zajistila účinné mechanismy monitorování využívání pomoci EU v zemích evropské politiky sousedství a dohledu nad ním, např. prostřednictvím kontroly ze strany občanské společnosti;

14.  vyzývá EU, aby v souladu se svým závazkem stát se zodpovědnějším, respektovanějším a efektivnějším celosvětovým hráčem zlepšila koordinaci s jinými dárci a mezinárodními finančními institucemi, například prostřednictvím iniciativy AMICI, a zdůrazňuje potřebu společného plánování s členskými státy a mezi nimi; zdůrazňuje, že lepší koordinace s členskými státy a regionálními a místními orgány je nezbytná, abychom mohli směřovat k uplatňování společného, uceleného a účinného přístupu ke krátkodobým a střednědobým cílům spolupráce EU se sousedními zeměmi a dosáhnout jej, a žádá, aby byla na toto téma zahájena diskuse s Radou;

15.  zdůrazňuje, že EU by měla spojit ambice užší spolupráce ve svém sousedství s dostatečnými finančními prostředky; je toho názoru, že přezkum vnějších finančních nástrojů v polovině období by měl mít na zřeteli revidovanou politiku a že evropský nástroj sousedství by tudíž měl odrážet odhodlání zvýšit účinnost evropské politiky sousedství a zajistit předvídatelnost a udržitelnost závazků EU ve vztahu k našim partnerům a odpovídající míru procesní flexibility; dále vyzývá k větší soudržnosti a souladu mezi různými vnějšími finančními nástroji EU;

16.  zdůrazňuje pomocnou úlohu Evropské nadace pro demokracii, která doplňuje nástroje EU novým přístupem, který je pružnější a lépe reaguje na potřeby, překonává rozdíly a účinně využívá finanční prostředky; vyzývá Komisi, aby pro tuto nadaci vyčlenila více prostředků;

17.  uznává, že postoje sousedních zemí vůči Evropě a EU mají reálný dopad na konflikty, avšak odmítá, že by se EU jakkoli podílela na represích a na porušování lidských práv v sousedních zemích vyplývajících ze scestného úsilí o dosažení krátkodobé stability;

Přínos opatření na úrovni EU

Přetváření evropské politiky sousedství

18.  zdůrazňuje, že evropskou politiku sousedství je nutné reformovat, aby bylo vytvořeno silné, strategické a trvanlivé partnerství se zeměmi, jichž se tato politika týká, založené na zachování hodnot a zásad EU, na souladu s těmito hodnotami a zásadami a na prosazování společných zájmů; vyzývá k posílení technických aspektů této politiky na základě jasné politické vize;

19.  konstatuje, že evropská politika sousedství by měla využívat vlastní metody a nástroje, které by měly odpovídat úrovni ambicí a cílům, kterých se snaží EU a země, jichž se tato politika týká, dosáhnout;

20.  vyzývá Komisi, aby se soustředila na oblasti, které společně se svými partnery určila na základě společných zájmů a v nichž lze dosáhnout pokroku a všeobecného přínosu, a aby postupně rozšiřovala spolupráci založenou na pokroku a ambicích, zejména s cílem podpořit hospodářský růst a lidský rozvoj se zaměřením na nové generace; zdůrazňuje, že hospodářské reformy musí jít ruku v ruce s reformami politickými a že řádné veřejné správy lze dosáhnout pouze prostřednictvím otevřeného, odpovědného a transparentního procesu rozhodování založeného na demokratických institucích;

21.  podtrhuje, že politika rozšíření a politika sousedství jsou dvě odlišné politiky s odlišnými cíli; opět nicméně připomíná, že evropské země zapojené do evropské politiky sousedství mohou stejně jako všechny evropské země požádat o členství v EU, pokud splní kritéria způsobilosti a podmínky pro přistoupení stanovené v článku 49 SEU; domnívá se, že ačkoli reformy a přechod musí být na prvním místě a není dobré vzbuzovat nerealistická očekávání, perspektiva členství musí být zachována jako pobídka pro všechny země, které jsou k němu způsobilé a vyjádřily zřejmé evropské aspirace a ambice;

Podpora demokracie, reformy soudnictví, právního státu, řádné veřejné správy a budování institucionálních kapacit

22.  domnívá se, že podpora demokracie, právního státu, řádné veřejné správy, budování státu a lidských práv a základních svobod je zásadním prvkem evropské politiky sousedství; zdůrazňuje, že v rámci evropské politiky sousedství by neměly být přijímány politiky, které přispívají ke zpochybnění těchto základních hodnot; zdůrazňuje, že EU a její členské státy by měly nabízet pobídky a knoh-how k zahájení demokratických reforem a jejich podpoře a k vyřešení politických, hospodářských a sociálních problémů;

23.  podtrhuje, že je nutné soustavně se zaměřovat na posilování a upevňování demokracie, právního státu, řádné veřejné správy, nezávislosti soudnictví, boj proti korupci, respektování rozmanitosti a práv menšin, včetně práv náboženských skupin, práv lesbických, homosexuálních, bisexuálních, transgender a intersexuálních osob, práv osob se zdravotním postižením a práv osob náležejícím k etnickým menšinám; vyzdvihuje skutečnost, že budování kapacit vnitrostátních institucí, včetně národních shromáždění, a podpora občanské společnosti, prodemokratických skupin a politických stran posílí politický dialog a pluralitu;

24.  zdůrazňuje, že práva žen, rovnost žen a mužů a zákaz diskriminace jsou základními právy a hlavními zásadami vnější činnosti EU; zdůrazňuje význam prosazování práv dětí a mládeže a rovnosti žen a mužů, stejně jako posilování hospodářského a politického postavení žen, s cílem budovat v sousedství EU otevřené, prosperující a stabilní společnosti;

25.  domnívá se, že revidovaná evropská politika sousedství by měla posilovat prosazování základních svobod v zemích zapojených do této politiky tím, že podpoří svobodu projevu, sdružování a pokojného shromažďování a svobodu tisku a sdělovacích prostředků jako práva umožňující uplatňování hospodářských, sociálních a kulturních práv;

26.  zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet sociální rozměr evropské politiky sousedství prostřednictvím zapojení se společně s partnery do boje proti chudobě a vyloučení, stimulace zaměstnanosti a spravedlivého růstu, usnadnění zdravých pracovních vztahů a podpory vzdělávání a důstojné práce, což bude také řešit některé z hlavních příčin nelegální migrace;

27.  uznává význam kulturního dialogu mezi EU a sousedními zeměmi v oblastech, jako je předcházení konfliktům a budování míru, rozvíjení tvůrčích odvětví, posilování svobody projevu, podpory sociálního a hospodářského rozvoje a posilování dialogu s občanskou společností a mezikulturního a mezináboženského dialogu, a to rovněž s cílem bojovat proti rostoucí diskriminaci a pronásledování menšin a náboženských skupin; vyzývá k podpoře rámce kulturních vztahů, který umožní rozvoj programů mobility, odborné přípravy a budování kapacit a výměny v oblasti kultury a vzdělávání;

28.  zdůrazňuje, že je třeba posilovat a prosazovat přístup založený na partnerství se společnostmi; naléhavě požaduje, aby byly společné zájmy a cíle politiky vymezovány po konzultaci se všemi zúčastněnými stranami ze všech společností, nejen s orgány;

29.  zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet v rámci procesu transformace a demokratizace úspěšnou a aktivní občanskou společnost, jejíž součástí jsou sociální partneři a podnikatelské prostředí; vybízí k další podpoře občanské společnosti, místních malých a středních podniků, které představují vedoucí sílu v reformním procesu, a k angažovanějšímu dialogu mezi různými subjekty občanské společnosti a odvětvími v EU a sousedními zeměmi v rámci evropské politiky sousedství a k partnerství s nimi; podtrhuje význam evropských podniků a jejich úlohu při prosazování a šíření mezinárodních norem platných pro podniky, včetně sociální odpovědnosti podniků;

Diferenciace a podmíněnost

30.  vyzývá k takovému rozvíjení evropské politiky sousedství, aby se z ní stal individuálněji uzpůsobený a flexibilní politický rámec, který je schopen přizpůsobit se rozmanitosti partnerských zemí, a k soustavnému uplatňování „diferencovaného přístupu“; zdůrazňuje, že na země v rámci evropské politiky sousedství by se měla uplatňovat diferenciace;

31.  zdůrazňuje, že je třeba uplatňovat účinnou podmíněnost ve vztahu k reformním procesům, a poukazuje na potřebu ucelenosti, pokud jde o postoje EU a podmíněnost finančních příspěvků; zdůrazňuje, že EU se nemůže zpronevěřit svým základním hodnotám a právům a měla by se vystříhat vytváření dvojích standardů; zdůrazňuje, že zemím, které dosahují pokroku v provádění reforem vedoucích k dlouhodobému politickému, hospodářskému a sociálnímu rozvoji a usilují o hlubší politický závazek vůči EU, by se mělo dostat podstatnějšího závazku a podpory ze strany EU a měly by být posuzovány na základě individuálního pokroku dosaženého v těchto reformních procesech; zdůrazňuje, že je důležité plně uplatňovat zásadu „více za více“;

32.  zdůrazňuje, že dohody o přidružení jsou nejzazším, nikoli však posledním krokem ve vztazích mezi EU a jejími sousedy;

33.  domnívá se, že EU by měla vyzvat partnerské země, s nimiž nemá smlouvu o přidružení, aby se zapojily do odvětvové spolupráce, a měly tak rovněž možnost uzavírat nové odvětvové dohody nebo posilovat stávající dohody, jako je Smlouva o Energetickém společenství, což by usnadnilo začleňování těchto zemí do zvláštních odvětvových částí jednotného prostoru čtyř základních svobod EU;

34.  domnívá se, že při sledování evropské politiky sousedství je třeba zvláštní pozornost věnovat spolupráci týkající se správy ekonomických záležitostí a udržitelnosti veřejných financí v zemích evropské politiky sousedství;

Bezpečnostní rozměr

35.  poznamenává, že zachování míru, bezpečnosti stability patří k základním otázkám sousedství a že bezpečnostní situace se prudce zhoršuje; vyzývá k přijetí silného bezpečnostního rozměru evropské politiky sousedství a náležitých politických nástrojů, které bohužel dosud chyběly; zdůrazňuje, že EU by se měla zaměřit na zlepšení účinnosti a účelnosti svých současných nástrojů řešení krizí s cílem vytvořit kapacity pro rozšíření spektra intervencí v oblasti řešení krizí; zdůrazňuje, že bezpečnost, stabilita a rozvoj jsou navzájem propojeny a že k řešení bezpečnostních otázek v regionu a hlavních příčin zhoršení situace je zapotřebí komplexní přístup;

36.  konstatuje, že stabilita sahelsko-saharské oblasti by měla být považována za neuralgický bod nejistoty severní i jižní Afriky a že příčinou nestability tohoto regionu je zdvojnásobení sítí pro obchod se zbraněmi, drogami a lidmi a jejím důsledkem ohrožení stability Evropy;

37.  vyzývá k užší koordinaci evropské politiky sousedství s obecnějšími opatřeními společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) spolu s posílením vazeb mezi vnitřní a vnější bezpečností při řešení různých bezpečnostních otázek zemí evropské politiky sousedství a EU; zdůrazňuje, že přezkum evropské politiky sousedství a revize bezpečnostní strategie EU by měly proběhnout v naprostém souladu a uceleně;

38.  podtrhuje nutnost vypracovat zastřešující politickou strategii, která by vedla k zajištění naprostého dodržování mezinárodního práva a závazků stanovených v Helsinském závěrečném aktu z roku 1975 na základě respektování lidských práv, práv menšin a základních svobod, nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti států, nedotknutelnosti hranic, rovných práv a sebeurčení národů a mírového řešení konfliktů; poznamenává, že v tomto ohledu může významnou úlohu hrát Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) coby největší regionální organizace odpovědná za bezpečnost, a domnívá se, že OBSE by měla dodat nový podnět tím, že převezme úlohu zprostředkovatele; podporuje právo partnerů nezávisle a svrchovaně rozhodovat v otázkách zahraniční a bezpečnostní politiky, bez ohledu na vnější nátlak a donucování;

39.  vyzývá k tomu, aby revidovaná politika podporovala partnerské země v jejich úsilí o budování vlastních státních struktur, které budou řešit otázky bezpečnosti, jako je účinné prosazování práva, terorismus a organizovaná trestná činnost, a zpravodajské a bezpečnostní služby, včetně kybernetické bezpečnosti, a které by měly být vytvořeny na základě plného dodržování lidských práv a měla by je doplňovat náležitá parlamentní demokratická kontrola; zdůrazňuje, že EU by se měla zapojovat do takových oblastí, jako je reforma oblasti bezpečnosti a odzbrojení, demobilizace a opětovné začlenění v případě situací po skončení konfliktu; vyzývá EU, aby se zaměřila na budování kapacit pro hraniční kontroly partnerských zemí; uznává, že některé z těchto zemí dosahují neustálého pokroku; vyzývá sousední země, aby případně přispěly k misím společné bezpečnostní a obranné politiky; žádá, aby EU podporovala společné iniciativy sousedních států v oblasti bezpečnosti s cílem umožnit jim, aby převzaly větší odpovědnost a pozitivně přispěly k bezpečnosti ve svém regionu;

40.  připomíná členským státům EU jejich povinnosti v souladu se společným postojem Rady 2008/944/SZBP, kterým se stanoví pravidla pro vývoz zbraní , který mimo jiné požaduje, aby členské státy zamítly vývozní licenci pro vojenské technologie nebo vybavení pro jakoukoli sousední zemi, pokud existuje jasné riziko, že tyto vojenské technologie nebo vybavení, které mají být vyvezeny, by mohly být použity k vnitřní represi, ke spáchání závažných porušení mezinárodního humanitárního práva, mohly by vyvolat nebo prodloužit ozbrojený konflikt nebo zhoršit stávající napětí či konflikty v konečné cílové zemi nebo by mohly být útočně vyvezeny proti jiné zemi nebo násilím použity k územnímu požadavku;

41.  podtrhuje nutnost aktivně podporovat mírové řešení konfliktů a napomáhat takovému řešení a politikám usmiřování po skončení konfliktů v sousedství EU, a to pomocí různých nástrojů na základě jejich potenciálního přínosu; domnívá se, že taková opatření by měla zahrnovat činnost zvláštních zástupců EU, programy budování důvěry, obnovu dialogu, podporu zprostředkování, mezilidských kontaktů a mise SBOP; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie a ESVČ, aby vyvinuly inovativní opatření a přístupy, včetně strategií pro komunikaci s veřejností a neformálních konzultací s cílem podpořit dialog a usmíření; poznamenává, že delegace EU hrají hlavní úlohu v zavádění mechanismů včasného varování pomocí vytváření úzkých sítí v oblasti prevence s různými organizacemi občanské společnosti;

42.  opětovně vyjadřuje svou podporu svrchovanosti, územní celistvosti a politické nezávislosti partnerských zemí; domnívá se, že evropská politika sousedství by měla přispívat k těmto zásadám v praxi a podporovat je; zdůrazňuje, že přetrvávající nebo vleklé konflikty brání plnému rozvoji evropské politiky sousedství; lituje v tomto ohledu, že od zahájení této politiky nebylo v řešení stávajících konfliktů dosaženo žádného pokroku; připomíná svůj postoj, že okupace území partnerské země porušuje základní zásady a cíle evropské politiky sousedství; zdůrazňuje, že je třeba co nejdříve pokojným způsobem urovnat přetrvávající konflikty na základě norem a zásad mezinárodního práva; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie, aby sehrála aktivnější úlohu a jednoznačně stanovila, že prohlubování dvoustranných vztahů je podmíněno mírovým řešením konfliktů a dodržováním mezinárodního práva; zdůrazňuje v této souvislosti, že je důležité sledovat politiku založenou na zásadě prosazování odpovědnosti za veškerá porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva a zabránit zejména v tomto ohledu vytváření dvojích standardů;

43.  naléhavě vyzývá EU, aby aplikovala na regionální konflikty ducha a poučení z historické zkušenosti evropské integrace, neboť dvoustranné otázky musí být řešeny mírovou cestou a dobré sousedské vztahy a regionální spolupráce jsou základními kameny evropské politiky sousedství; vyzývá v tomto ohledu k zapojení občanů a veřejných subjektů do horizontálních partnerství a partnerství s protějšky z Unie a k zapojení společnosti a mladší generace jako faktoru změny;

Podpora regionální integrace

44.  vyzdvihuje význam regionálního rozměru evropské politiky sousedství a nutnost prosazovat a podporovat regionální součinnost a integraci prostřednictvím programů regionální spolupráce; zdůrazňuje, že k dosažení stability a prosperity v evropském sousedství je nezbytná posílená hospodářská spolupráce mezi zeměmi evropské politiky sousedství;

45.  vyzývá v tomto směru k doplnění dvoustranných vztahů EU se zeměmi evropské politiky sousedství o mnohostrannou úroveň, a to navýšením počtu činností a iniciativ v této souvislosti, přičemž by se pozornost zaměřila zejména na podporu přeshraničních projektů, posílení programů na podporu kontaktů mezi obyvatelstvem, vytvoření pobídek regionální spolupráce a další posílení aktivního dialogu s občanskou společností; domnívá se, že budoucí evropská politika sousedství by v souladu se svými hlavními zásadami měla poskytnout otevřenou regionální platformu k projednávání otázek v oblasti lidských práv;

46.  požaduje systematické posouzení dopadu, který mají obchodní dohody a finanční podpora EU poskytovaná programům a projektům v rámci evropské politiky sousedství na oblast lidských práv, včetně genderových hledisek;

47.  vyzývá k tomu, aby revidovaná politika posílila stávající platformy spolupráce, zejména Unii pro Středomoří a Východní partnerství, s cílem více podporovat regionální integraci v případech, kdy priority stanovené partnery jsou v určité politické oblasti obdobné, aby řešit konkrétní otázky, jako je mobilita, energetika nebo bezpečnost na nižší než regionální úrovni, a sbližovat partnery v otázce ekonomických standardů a právních předpisů; domnívá se, že multilaterální struktury evropské politiky sousedství by měly být upevňovány a rozvíjeny strategičtěji;

48.  podtrhuje význam vícestranných shromáždění, jako je Euronest a Parlamentní shromáždění Unie pro Středomoří, jako fór pro politický dialog a nástrojů na podporu ztotožnění se s politikou sousedství a důrazně je vybízí, aby náležitým způsobem a účinně zvýšily své zapojení;

49.  zdůrazňuje přínos parlamentní diplomacie a pravidelných dvoustranných meziparlamentních setkání, která pořádá Evropský parlament spolu s partnerskými parlamenty ze zemí sousedství, jakožto nástroje pro výměnu zkušeností a hodnocení stavu vztahů jednotlivých zemí s EU; vyzývá vnitrostátní parlamenty členských států, aby pořádaly svá dvoustranná meziparlamentní setkání v rámci evropské politiky sousedství, a zajistily tak ucelený přístup;

50.  podtrhuje význam Konference regionálních a místních orgánů zemí Východního partnerství (CORLEAP) a Evropsko-středomořského shromáždění zástupců regionů a měst (ARLEM), které umožňují místním a regionálním zástupcům rozvíjet dialog s orgány EU a spolupracovat v hospodářské, sociální, územní a regionální oblasti;

51.  zdůrazňuje, že rozvoj regionálních platforem občanské společnosti, jako je Fórum občanské společnosti Východního partnerství a jižního sousedství, posiluje zapojení mnoha zúčastněných stran, které je hnací silou programu demokratizace a hospodářských reforem v sousedství;

Sousedé sousedů

52.  zdůrazňuje, že je zapotřebí budovat silné partnerské vazby se sousedními zeměmi; podtrhuje, že je důležité zajistit, aby evropská politika sousedství byla součástí širší vnější politiky EU a aby byli uznání ostatní strategičtí hráči, kteří mají na sousedství vliv – neboli „sousedé sousedů“ –, a mezinárodní i regionální organizace pomocí mimo jiné řešení otázek společného zájmu a obav obou stran, k nimž patří regionální a světová bezpečnost, prostřednictvím stávajících dvoustranných rámců nebo vícestranného dialogu v případech, kdy je to považováno za vhodné a náležité;

53.  zdůrazňuje, že EU by měla realisticky zvažovat různé politické možnosti svých partnerů a způsob, jak vytvářet vazby se sousedy na různých úrovních a jak přistupovat k zahraniční politice třetích zemí ve svém sousedství, a současně zajistit, aby EU a její svrchovaní partneři mohli sami rozhodovat o vývoji svých vztahů;

54.  znovu opakuje své přesvědčení, že ustanovení prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu nepředstavují pro Ruskou federaci žádný problém v oblasti obchodu a že na dohody o přidružení by nemělo být pohlíženo jako na překážku dobrých vztahů východních partnerů s žádným z jejich sousedů;

55.  vyzývá EU, aby vytvořila účinné mechanismy na podporu partnerských zemí evropské politiky sousedství, které provádějí ambiciózní evropský program a v důsledku toho jsou vystaveny odvetným opatřením, obchodnímu nátlaku nebo otevřené vojenské agresi ze strany třetích zemí; opakuje, že ačkoli evropská politika sousedství není namířena vůči žádnému jinému strategickému hráči a odmítá pojem geopolitické soutěže vítězů a poražených v sousedství, EU musí poskytnout důvěryhodné závazky a spolehlivou politickou podporu partnerům, kteří s ní chtějí dosáhnout většího sblížení;

56.  vyzývá EU, aby využívala odborné znalosti a schopnosti regionálních organizací, mezi jejichž členy patří její sousedé, například Rady Evropy, OBSE, Africké unie, příslušných regionálních úřadů OSN a Ligy arabských států, a aby je aktivně zapojovala a spolupracovala s nimi za účelem vyřešení regionálních konfliktů; připomíná, že jde o důležitá fóra pro zapojení partnerů do provádění reforem, řešení otázek lidských práv a regionálních otázek, za něž by měly přijmout větší odpovědnost, a podpoře demokratizace;

Politické cíle a nástroje

Diferencovaná nabídka: prioritní odvětví

57.  vyzývá k tomu, aby EU společně se svými partnery prostudovala a vytyčila priority posílené spolupráce a integrace, které by s cílem vytvořit prostor prosperity, stability a dobrých sousedských vztahů zařadila do různých oblastí politiky, jako je ekonomický a lidský rozvoj, prevence konfliktů a katastrof, infrastruktura a regionální rozvoj, životní prostředí, politiky hospodářské soutěže, malé a střední podniky, migrace, bezpečnost, energetika a energetická účinnost;

58.  domnívá se, že v nové evropské politice sousedství by se měl odrážet cíl dosáhnout soudržnosti vnitřních a vnějších politik EU a úzkého a rostoucího propojení mezi určitými vnitřními a vnějšími otázkami;

59.  domnívá se, že posílená spolupráce v oblasti budoucího jednotného digitálního trhu, podpory reforem elektronické veřejné správy a řešení pro otevřené vládnutí představuje nástroj pro zapojení občanů;

60.  zdůrazňuje význam volného pohybu osob a podporuje posílení mobility v rámci sousedství v zabezpečeném a dobře řízeném prostředí prostřednictvím zjednodušení a liberalizace vízového režimu, zejména pro potřeby studentů, mladých lidí, umělců a vědců; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy dále posilovala partnerství v otázkách mobility v rámci sousedství a rozvíjela možné režimy cirkulační migrace, které by otevíraly bezpečné a legální cesty pro migranty; vyzývá EU, aby jasně rozlišovala mezi žadateli o azyl z důvodu pronásledování a nelegálními ekonomickými přistěhovalci; odsuzuje obchodování s lidmi, jehož oběťmi jsou většinou ženy, a zdůrazňuje, že za účelem boje proti němu je důležité posilovat spolupráci s partnerskými zeměmi;

61.  vyzývá Komisi, aby při podpoře odborné přípravy a akademického vzdělávání a v rámci programů cirkulační migrace se sousedními zeměmi věnovala pozornost hledisku rovnosti žen a mužů za účelem posílení zapojení žen do ekonomiky sousedních zemí;

62.  konstatuje, že vysoká nezaměstnanost, zejména mezi mladými lidmi, nedostatek volného přístupu k informacím, sociální vyloučení a chudoba a nedostatečná ochrana práv menšin jsou společně s nízkou účastí žen na politickém a sociálně-hospodářském životě, nedostatečnou veřejnou správou a vysokou úrovní korupce prvotními příčinami nestability, a volá po větší angažovanosti, než jaké lze dosáhnout prostřednictvím prohloubených a komplexních zón volného obchodu; konstatuje, že pouhá perspektiva uzavření obchodních dohod a dohod o volném obchodu již není dostatečně efektivní pákou, která by posílila naše partnerství se sousedními zeměmi, a především se zeměmi jižního Středomoří; bere na vědomí nedostatečnou regionální hospodářskou spolupráci mezi sousedními zeměmi EU a vyzývá k vytvoření iniciativ na nižší než regionální úrovni za účelem zvýšení obchodování mezi nimi;

63.  zdůrazňuje, že je důležité investovat do projektů pro mladé lidi, ženy a budoucí vedoucí představitele, plně využívat možná stipendia dostupná v rámci programu Erasmus+ s cílem podpořit výměnu studentů a učitelů mezi zeměmi evropské politiky sousedství a členskými státy EU zaměřenou na vzdělávání budoucích vedoucích představitelů ze zemí evropské politiky sousedství a členských států a dále podporovat akademické a vzdělávací projekty, které již prokázaly svou hodnotu v této oblasti, jako je Evropská univerzita;

64.  vyzývá Komisi, aby pro země zahrnuté do evropské politiky sousedství hledala různé úrovně zapojení, spolupráce a účasti na politikách, programech a na činnosti agentur EU, jako je například EUROPOL, FRONTEX a správa celních záležitostí, v oblasti boje proti obchodování s lidmi a hospodářské a přeshraniční trestné činnosti a v oblasti Energetického společenství, které může jako úspěšná integrační dohoda hrát v rámci evropské politiky sousedství ještě významnější úlohu; zdůrazňuje význam energetické bezpečnosti a užší spolupráce v oblasti energetiky v rámci evropského sousedství za účelem dosažení společného cíle nepřerušovaných dodávek cenově dostupné, udržitelné, účinné a čisté energie; vyzývá k postupnému otevírání energetické unie zemím evropské politiky sousedství; vybízí Komisi, aby podporovala Budapešťskou úmluvu s cílem bojovat proti kyberkriminalitě mezi zeměmi evropské politiky sousedství a vyzvala je, aby se k této úmluvě připojily, pokud tak ještě neučinily;

65.  je toho názoru, že by měl být kladen větší důraz na využívání programů technické pomoci, například na program TAIEX a twinningové programy, a že partneři by měli být zapojováni do takových programů EU, jako je Erasmus a Horizont 2020, neboť tyto programy napomáhají k výměně znalostí a k budování sítí na různých úrovních a jsou základem k vytváření oblasti společného sousedství;

66.  domnívá se, že je třeba posilovat parlamentní rozměr této politiky zvýšením efektivity meziparlamentních setkání a smíšených parlamentních orgánů zřízených na základě dohod s EU a parlamentních shromáždění; vítá v této souvislosti nový postoj Parlamentu k podpoře parlamentní demokracie; zdůrazňuje úlohu, kterou hrají parlamenty zemí evropské politiky sousedství, pokud jde o vyžadování odpovědnosti vlád, a vybízí k posilování jejich schopnosti dohledu; žádá, aby byl Parlament zapojen do provádění nové evropské politiky sousedství a byl pravidelně informován o pokroku, jehož bylo v partnerských zemích dosaženo, a aby s ním byl tento pokrok konzultován; domnívá se, že evropské politické strany a skupiny v parlamentech členských států a v Evropském parlamentu mohou hrát důležitou úlohu a nést zásadní odpovědnost, pokud jde o prosazování politické kultury založené na plnohodnotných demokratických institucích, právním státě, pluralitní demokracii a plném zapojení účasti žen do rozhodování;

67.  zdůrazňuje, že má-li být evropská politika úspěšná, je třeba zajistit, aby ji členské státy přijaly za svou, mimo jiné rozšířením stěžejních iniciativ; vyzývá proto Komisi, aby posílila koordinaci politik a společné plánování finanční pomoci a aby poskytla mechanismy na podporu sdílení informací o evropské politice sousedství mezi strukturami členských států a EU a konzultací mezi členskými státy, orgány a institucemi EU a sousedními zeměmi; domnívá se, že finanční a technická pomoc EU by měla být podmíněna úspěšným splněním hmatatelných hodnotících kritérií v procesu reforem, na jejichž základě bude přidělena další pomoc;

Hodnocení a viditelnost

68.  zdůrazňuje, že akční plány vypracované v úzké spolupráci s orgány partnerských zemí a na základě konzultací s organizacemi občanské společnosti by se měly zaměřovat na omezený počet reálných priorit, které je třeba provádět, a že jejich uplatňování by mělo být hodnoceno pravidelně nebo z důvodu změny okolností za použití politických nástrojů, na nichž by bylo možné se společně dohodnout; poukazuje na to, že je důležité vytvořit postup konzultace s organizacemi občanské společnosti, pokud jde o stanovení hodnotících kritérií;

69.  zdůrazňuje, že zprávy o pokroku by se měly soustředit na provádění priorit stanovených v akčních plánech a měly by odrážet úroveň angažovanosti příslušné partnerské země; připomíná svůj požadavek, aby údaje uváděné v těchto zprávách byly prezentovány v náležitých souvislostech, zejména v kontextu vnitrostátní reality, a aby v nich byly zmiňovány i trendy vývoje v předchozích letech; zastává názor, že všechny hlavní zúčastněné strany v zemích evropské politiky sousedství, včetně občanské společnosti, by měly být skutečně zapojeny a měly by s nimi proběhnout konzultace před vypracováním těchto zpráv; požaduje, aby klíčové dokumenty, jako jsou zprávy o pokroku, byly okamžitě k dispozici na internetových stránkách příslušné delegace EU a aby byly přeloženy do místního jazyka; žádá EU, aby používala kvalitnější způsoby měření dosaženého pokroku v partnerských zemích a uplatňovala účinná opatření podmíněnosti ve vztahu k pokroku partnerů v oblasti lidských práv, právního státu a demokracie;

70.  domnívá se, že by měla být zvýšena viditelnost pomoci, kterou poskytuje EU, aby občanům partnerských zemí i členských států EU byly náležitě objasněny výhody plynoucí z podpory EU; vyzývá Komisi, aby navrhla zvláštní mechanismus pro poskytování humanitární pomoci EU zemím v sousedství, který by se odlišoval od modelu používaného pro třetí země na celém světě a jenž by kromě jiných cílů zajistil vysokou viditelnost EU a jejího politického programu; zdůrazňuje, že je důležité a nezbytné mít mechanismus, který by byl schopen zajistit transparentnost finanční pomoci poskytované ze strany EU;

71.  vyzývá EU, aby posilovala svou schopnost bojovat proti dezinformačním a propagandistickým kampaním, které jsou namířeny proti EU a jejím členským státům, jejichž cílem je oslabit jejich jednotu a solidaritu; vyzývá EU, aby posilovala svou viditelnost s cílem jasně ukázat podporu a zapojení EU v partnerských zemích a spolu s nimi; zdůrazňuje, že je důležité podporovat objektivní, nezávislé a nestranné informace a svobodu sdělovacích prostředků v zemích evropské politiky sousedství a že je potřeba vyvinout v rámci sousedství úsilí v oblasti strategické komunikace, například o hodnotách a cílech EU, prostřednictvím rozvíjení komplexní, účinné a systematické komunikační strategie v rámci revidované politiky;

72.  vyzývá EU, aby posilovala svou přítomnost v partnerských zemích pomocí výraznějšího využívání interaktivních audiovizuálních prostředků a sociálních médií v příslušných místních jazycích, a oslovila tak celou společnost; vyzývá Komisi, aby připravila jasnou komunikační strategii pro společnosti v zemích evropské politiky sousedství s cílem vysvětlit jim přínosy dohod o přidružení, včetně prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu jakožto nástrojů modernizace jejich politických systémů a hospodářství;

o
o   o

73.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům zemí evropské politiky sousedství, Parlamentnímu shromážděním Euronest a Parlamentnímu shromáždění Unie pro Středomoří, Lize arabských států, Africké unii, Radě Evropy a OBSE.

(1) JOIN (2015)0006 http://ec.europa.eu/enlargement/neighbourhood/consultation/consultation.pdf
(2) http://eeas.europa.eu/euromed/docs/com2011_200_en.pdf
(3) http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0303:FIN:cs:PDF
(4) http://eeas.europa.eu/enp/pdf/pdf/com03_104_en.pdf
(5) Závěry Rady pro vnější vztahy ze dne 18. února 2008, http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/gena/98818.pdf
(6) Úř. věst. C 87 E, 7.4.2004, s. 506.
(7) Úř. věst. C 104 E, 30.4.2004, s. 127.
(8) Úř. věst. C 287 E, 24.11.2006, s. 312.
(9) Úř. věst. C 282 E, 6.11.2008, s. 443.
(10) Úř. věst. C 296 E, 2.10.2012, s. 105.
(11) Úř. věst. C 296 E, 2.10.2012, s. 114.
(12) Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 26.
(13) Přijaté texty, P7_TA(2013)0446.
(14) Přijaté texty, P7_TA(2014)0229.


Harmonizace určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti
PDF 463kWORD 135k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. července 2015 o provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (2014/2256(INI))
P8_TA(2015)0273A8-0209/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 4, 26, 34, 114, 118 a 167 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 27 Všeobecné deklarace lidských práv,

–  s ohledem na Dohodu o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) z roku 1994,

–  s ohledem na Úmluvu UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů ze dne 20. října 2005,

–  s ohledem na články 11, 13, 14, 16, 17, 22 a 52 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti(1),

–  s ohledem na Bernskou úmluvu o ochraně literárních a uměleckých děl a zejména na třístupňový test,

–  s ohledem na Smlouvu Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) o právu autorském ze dne 20. prosince 1996,

–  s ohledem na Smlouvu WIPO o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech ze dne 20. prosince 1996,

–  s ohledem na Smlouvu WIPO o audiovizuálních výkonech, kterou přijala diplomatická konference WIPO o ochraně audiovizuálních výkonů v Pekingu dne 24. června 2012,

–  s ohledem na společnou studii Evropského patentového úřadu a Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu o právech duševního vlastnictví nazvanou „Intellectual property rights (IPR) intensive industries: contribution to economic performance and employment in the European Union“ (Odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví: přínos k hospodářské výkonnosti a zaměstnanosti v Evropské unii), která byla předložena v září 2013,

–  s ohledem na Marrákešskou smlouvu o usnadnění přístupu k publikovaným dílům nevidomým a zrakově postiženým osobám či osobám s jinými poruchami čtení,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/26/EU ze dne 26. února 2014 o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online na vnitřním trhu(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/37/EU ze dne 26. června 2013, kterou se mění směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/28/EU ze dne 25. října 2012 o některých povolených způsobech užití osiřelých děl(4),

–  s ohledem na směrnici Rady 2006/116/ES ze dne 12. prosince 2006 o harmonizaci doby ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících(5),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/77/EU ze dne 27. září 2011, kterou se mění směrnice 2006/116/ES o době ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících(6),

–  s ohledem na směrnici Rady 93/83/EHS ze dne 27. září 1993 o koordinaci určitých předpisů týkajících se autorského práva a práv s ním souvisejících při družicovém vysílání a kabelovém přenosu(7),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví(8),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/115/ES ze dne 12. prosince 2006 o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s autorským právem(9), kterou se mění směrnice 92/100/EHS(10),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/84/ES ze dne 27. září 2001 o právu na opětný prodej ve prospěch autora originálu uměleckého díla(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. února 2014 o poplatku za kopírování pro osobní potřebu(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o podpoře evropských kulturních a tvůrčích odvětví jako zdroje hospodářského růstu a zaměstnanosti(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2012 o on-line distribuci audiovizuálních děl v Evropské unii(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. září 2010 o dodržování práv duševního vlastnictví na vnitřním trhu(15),

–  s ohledem na veřejnou konzultaci o revizi právních předpisů EU v oblasti autorského práva, kterou provedla Komise mezi 5. prosincem 2013 a 5. březnem 2014,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2012 o petici č. 0924/2011, kterou předložil jménem Evropské unie nevidomých (EBU)/Královského národního institutu nevidomých Dan Pescod (britský státní příslušník) ohledně přístupu nevidomých ke knihám a jiným tištěným materiálům(16),

–  s ohledem na zelenou knihu Komise o on-line distribuci audiovizuálních děl v Evropské unii: příležitosti a výzvy při tvorbě jednotného digitálního trhu (COM(2011)0427),

–  s ohledem na zelenou knihu Komise nazvanou „Autorské právo ve znalostní ekonomice“ (COM(2008)0466),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Jednotný trh práv duševního vlastnictví: podpora kreativity a inovací za účelem zajištění hospodářského růstu, vysoce kvalitních pracovních míst a prvotřídních výrobků a služeb v Evropě“ (COM(2011)0287),

–  s ohledem na protokol o dohodě ze dne 20. září 2011 o hlavních zásadách digitalizace a zpřístupňování děl, která již nejsou k dispozici na trhu, za účelem snadnější digitalizace a zpřístupnění knih a odborných časopisů pro evropské knihovny a obdobná zařízení,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0209/2015),

A.  vzhledem k tomu, že revize směrnice 2001/29/ES má zásadní význam pro podporu kreativity a inovací, pro kulturní rozmanitost, hospodářský růst, konkurenceschopnost, jednotný digitální trh a dostupnost znalostí a informací, přičemž autorům literárních a uměleckých děl současně poskytuje dostatečnou ochranu jejich práv duševního vlastnictví a jejich uznávání;

B.  vzhledem k tomu, že podle článku 167 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) přispívá Evropská unie k rozkvětu a různorodosti kultur členských států, a to zejména podporou umělecké a literární tvorby;

C.  vzhledem k tomu, že směrnice 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti měla za cíl upravit právní předpisy v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících tak, aby odrážely technologický vývoj;

D.  vzhledem k tomu, že směrnice 2001/29/ES musí být také v souladu s různými závazky Unie podle mezinárodního práva, mimo jiné s ustanoveními Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl, Smlouvou WIPO o autorském právu a Smlouvou WIPO o výkonech výkonných umělců a zvukových záznamech;

E.  vzhledem k tomu, že Komise a členské státy realizují značné investice do digitalizace a on-line přístupu k bohatým sbírkám evropských institucí zabývajících se kulturním dědictvím, aby k nim občané měli odkudkoli a prostřednictvím jakéhokoli zařízení přístup;

F.  vzhledem k tomu, že evropská kulturní a tvůrčí odvětví jsou hnací silou hospodářského růstu a tvorby pracovních míst v EU a podstatně přispívají do hospodářství EU, neboť zaměstnávají více než 7 milionů osob a podle posledních odhadů dosahuje jejich podíl na HDP 4,2 %, a vzhledem k tomu, že kulturní odvětví během hospodářské krize v letech 2008–2012 vytvořila další pracovní místa;

G.  vzhledem k tomu, že ve společné studii Evropského patentového úřadu a Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu ze září 2013 je uvedeno, že přibližně 39 % celkové hospodářské výkonnosti Unie (o hodnotě přibližně 4 700 miliard EUR ročně) je dosahováno odvětvími intenzivně využívajícími práva duševního vlastnictví, což kromě toho představuje 26 % přímých pracovních míst (56 milionů) a 9 % nepřímých pracovních míst z celkového počtu pracovních míst v EU;

H.  vzhledem k tomu, že „digitální revoluce“ přinesla nové technologie a komunikační prostředky, jakož i nové výrazové formy, čímž zpochybnila tradiční třístrannou strukturu, v jejímž rámci představuje podnikatel v kulturní oblasti článek propojující autora a uživatele, a přispěla ke vzniku znalostní ekonomiky, nových pracovních míst a příhodných podmínek pro kulturu a inovace;

I.  vzhledem k tomu, že všechny politické iniciativy v oblasti jednotného digitálního trhu musí být slučitelné s Listinou základních práv Evropské unie, a zejména s jejími články 11, 13, 14, 16, 17 a 22;

J.  vzhledem k tomu, že kulturní a jazyková rozmanitost překračuje státní hranice a některými evropskými jazyky se hovoří ve více zemích;

K.  vzhledem k tomu, že Listina základních práv chrání svobodu projevu, svobodu informací a svobodu umění a vědy a zaručuje ochranu osobních údajů a kulturní a jazykové rozmanitosti, vlastnického práva a duševního vlastnictví, práva na vzdělání a svobody podnikání;

L.  vzhledem k tomu, že i v digitálním věku musí mít autor nárok na ochranu svého tvůrčího výkonu;

M.  vzhledem k tomu, že je nezbytné zvážit opatření, jež přispívají k dalšímu rozvoji kulturní výměny a zvyšují právní jistotu v odvětví; vzhledem k tomu, že uplatňování směrnice 2001/29/ES umožnilo rozvoj četných tvůrčích on-line služeb a spotřebitelé ještě nikdy neměli k dispozici tak bohatou nabídku tvůrčích a kulturních děl; vzhledem k tomu, že uživatelé musí mít k dispozici bohatou, různorodou a vysoce kvalitní kulturní nabídku;

N.  vzhledem k bezproblémovému a systematickému budování digitální knihovny Europeana, jež byla zřízena v roce 2008 jako součást iniciativy EU a v jejímž rámci jsou zpřístupňována díla z knihoven členských států;

O.  vzhledem k tomu, že tvůrčí díla patří k hlavním zdrojům digitální ekonomiky i subjektů v odvětví informačních technologií, jako jsou vyhledávače, sociální média či platformy pro obsah vytvářený uživateli, avšak prakticky celá hodnota plynoucí z tvůrčích děl připadne digitálním zprostředkovatelům, kteří autorům upírají odměnu nebo s nimi sjednají velmi malou odměnu;

P.  vzhledem k tomu, že směrnice 2011/77/EU a směrnice 2006/116/ES harmonizovaly jednotlivé doby ochrany autorského práva a práv s ním souvisejících, neboť v členských státech zcela sladily doby ochrany pro každý druh díla a každé s ním související právo;

Q.  vzhledem k tomu, že legislativní orgány Unie mají povinnost zajistit pro všechny zúčastněné strany, zejména pro širokou veřejnost, jednoznačný a srozumitelný právní rámec pro oblast autorského práva a práv s ním souvisejících, a zajistit tak právní jistotu;

R.  vzhledem k tomu, že někteří zprostředkovatelé na internetu mají konkurenční výhody a jejich moc roste, což se negativně projevuje na tvůrčím potenciálu autorů a rozvoji služeb ze strany jiných distributorů tvůrčích děl;

S.  vzhledem k tomu, že při stanovení právního rámce pro oblast autorského práva a práv s ním souvisejících je třeba dbát na podporu inovativních průmyslových a obchodních modelů, aby bylo možné využívat možností spojených s novými technologiemi k rozvoji konkurenceschopnosti podniků v EU;

T.  vzhledem k tomu, že prioritním cílem Komise a ústředním bodem jejího programu na období 2014-2019 je podpora růstu a vytváření pracovních míst;

1.  poukazuje na to, že autorské právo může v konkrétních případech zajistit odměnu pro autory a financování tvůrčí činnosti;

2.  vítá skutečnost, že Komise iniciovala konzultaci týkající se autorského práva, jež vzbudila velký zájem celé řady zúčastněných stran, včetně kulturní obce a občanské společnosti(17);

3.  vítá závazek Komise pracovat v průběhu funkčního období nové Komise na dalším rozvoji digitální agendy EU, včetně otázek spojených s autorským právem; vítá pracovní program Komise na rok 2015 vzhledem k tomu, že v něm Komise slibuje předložit balíček o jednotném digitálním trhu, jehož součástí bude legislativní návrh s cílem modernizovat předpisy o autorských právech tak, aby odpovídaly nárokům digitálního věku;

4.  připomíná, že autorské právo a práva s ním související chrání a podporují jak vývoj a uvádění nových výrobků a služeb na trh, tak vytváření a využívání jejich tvůrčího obsahu, čímž přispívají k lepší konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a inovacím napříč několika průmyslovými odvětvími v EU;

5.  zdůrazňuje, že účinnost autorského práva závisí na účinnosti platných opatření na vymáhání práva, která ho chrání, a má-li tvůrčí odvětví prosperovat a být inovativní, musí být autorské právo prosazováno rozhodným způsobem;

6.  poukazuje na to, že charakteristickým znakem autorského práva a práv s ním souvisejících je zásada teritoriality; zdůrazňuje, že tato zásada není v rozporu s požadavkem na přenositelnost obsahu;

7.  zdůrazňuje, že při přezkumu směrnice 2001/29/ES by měla být nadále uplatňována zásada odpovídající odměny pro nositele práv; požaduje, aby byla zdůrazněna zásada teritoriality, podle níž mohou členské státy zásadu odpovídající odměny v rámci své kulturní politiky zaručit;

8.  konstatuje, že od uplatňování směrnice 2001/29/ES se zvýšil počet děl, které mají uživatelé legálně k dispozici; dále konstatuje, že přeshraniční přístup k různorodosti použití, které technologický pokrok nabízí spotřebitelům, může vyžadovat zlepšení stávajícího právního rámce založené na poznatcích, aby bylo možné dále rozvíjet legální nabídku rozmanitého kulturního a tvůrčího obsahu on-line a umožnit tak přístup k evropské kulturní rozmanitosti;

9.  připomíná, že až příliš často bývá spotřebitelům ze zeměpisných důvodů odepřen přístup k určitým službám poskytujícím obsah, což je v rozporu s cílem směrnice 2001/29/ES ohledně uplatňování čtyř svobod vnitřního trhu; naléhavě proto žádá Komisi, aby navrhla odpovídající řešení k zajištění lepší přeshraniční dostupnosti služeb a obsahu, na který se vztahují autorská práva, pro spotřebitele;

10.  domnívá se, že přístup podle směrnice 2014/26/EU o kolektivní správě práv lze použít i v případě dalších typů obsahu, ale problémy týkající se přenositelnosti a zeměpisného blokování obsahu nelze odstranit jedním univerzálním řešením, naopak mohou vyžadovat několik různých zásahů, jak v oblasti regulace, tak zásahů tržních;

11.  zdůrazňuje, že tvůrčí produkce EU patří k jejím nejbohatším zdrojům a ti, kteří jej chtějí využívat, by za to měli platit, i když prodej této produkce probíhá pouze v jiném členském státě;

12.  upozorňuje na skutečnost, že vysílací společnosti, které mají zájem pokrýt celý evropský prostor, mohou získat licence pro více území, jež byly stanoveny ve směrnici 2014/26/EU o kolektivní správě autorského práva;

13.   upozorňuje na to, že financování, produkce a koprodukce filmů a televizních pořadů jsou do značné míry závislé na výhradních územních licencích, které jsou udělovány místním distributorům na různých platformách a které zohledňují kulturní zvláštnosti různých evropských trhů; zdůrazňuje proto, že smluvní svoboda, jež umožňuje stanovit územní pokrytí a různé distribuční platformy, podporuje investice do filmů a televizních pořadů i kulturní rozmanitost; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby jakékoli iniciativě zaměřené na modernizaci autorského práva předcházelo rozsáhlé posouzení dopadů týkající se účinků na produkci, financování a distribuci filmů a televizních pořadů, jakož i na kulturní rozmanitost;

14.  zdůrazňuje, že postupy průmyslu týkající se geoblokování by neměly bránit kulturním menšinám žijícím v členských státech EU v přístupu ke stávajícímu bezplatnému nebo placenému obsahu či službám v jejich jazyce;

15.  podporuje iniciativy zaměřené na to, aby byla v rámci EU zvýšena přenosnost on-line služeb týkajících se legálně získaného a legálně zpřístupněného obsahu, a to při plném dodržení autorských práv a zájmů nositelů práv;

16.  připomíná, že evropské kulturní trhy jsou vzhledem k evropské kulturní a jazykové rozmanitosti přirozeně různorodé; konstatuje, že tato rozmanitost by měla být považována spíše za výhodu než za překážku jednotného trhu;

17.  poukazuje na význam územních licencí v EU, zejména v souvislosti s audiovizuální a filmovou produkcí, která je založena především na systému předběžného nákupu nebo předběžného financování ze strany televizních a rozhlasových společností;

18.  se znepokojením bere na vědomí nárůst nelegálních on-line služeb, a stále častější pirátství a obecně porušování práv duševního vlastnictví, což vážně ohrožuje hospodářství členských států a tvůrčí činnost v EU;

19.  zdůrazňuje, že ať už bude reforma právního rámce pro oblast autorského práva jakákoli, měla by být založena na vysoké úrovni ochrany, neboť práva jsou zásadní pro duševní tvorbu a poskytují stabilní, jasný a flexibilní právní základ, který podpoří investice a růst v kulturním a tvůrčím odvětví a zároveň odstraní právní nejistotu a nejednotnost právních předpisů, které negativně ovlivňují fungování vnitřního trhu;

20.  zdůrazňuje, že kromě důležitého rozvoje funkčních struktur pro jednotný digitální trh je nezbytné zajistit také další řádné fungování jednotného analogového trhu;

21.  upozorňuje, že v odvětvích s výraznou úlohou práv duševního vlastnictví je v EU zaměstnáno více než sedm milionů osob; žádá proto Komisi, aby zajistila, aby všem legislativním iniciativám pro modernizaci autorského práva předcházelo v souladu se zásadami zlepšování právní úpravy rozsáhlé předběžné posouzení dopadů týkající se účinků na růst a zaměstnanost i potenciálních nákladů a přínosů;

22.  zdůrazňuje, že jakýkoli budoucí přezkum autorského práva EU musí být cílený a založený na přesvědčivých údajích, aby to napomohlo dalšímu rozvoji tvůrčích odvětví v Evropě;

23.  uznává, že komerční činnosti porušující autorské právo znamenají vážné ohrožení fungování jednotného digitálního trhu a rozvoje legální nabídky rozmanitého kulturního a tvůrčího obsahu on-line;

24.  považuje za nezbytné upevnit postavení autorů a tvůrců a zlepšit jejich odměňování, pokud jde o digitální distribuci a využívání jejich děl;

Výlučná práva

25.  uznává nutnost zajištění právní ochrany tvůrčí a umělecké činnosti autorů a výkonných umělců; uznává, že šíření kultury a znalostí je ve veřejném zájmu; uznává úlohu producentů a vydavatelů, pokud jde o uvádění děl na trh, a potřebu spravedlivé a odpovídající odměny pro všechny kategorie nositelů práv; vyzývá ke zlepšení smluvní pozice autorů a interpretů ve vztahu k ostatním nositelům práv a zprostředkovatelům, zejména uvážením přiměřeného období pro užívání práv, která autoři přenesli na třetí strany, přičemž by práva poté zanikla, neboť smluví výměny se mohou vyznačovat nevyváženou silou; zdůrazňuje současně význam smluvní svobody;

26.  konstatuje, že přiměřená ochrana děl chráněných autorským právem a dalších chráněných předmětů má velký význam také z kulturního hlediska a že podle článku 167 SFEU Unie ve své činnosti přihlíží ke kulturním hlediskům;

27.  zdůrazňuje, že autoři a výkonní umělci musí v digitálním prostředí obdržet řádnou odměnu stejně jako v analogovém prostředí;

28.  vyzývá Komisi, aby zhodnotila cílená a odpovídající opatření s cílem zvýšit právní jistotu, v souladu s cílem Komise týkajícím se zlepšování právní úpravy; vyzývá proto Komisi, aby zkoumala dopady jednotné evropské právní úpravy v oblasti autorského práva na pracovní místa a inovace, na zájmy autorů, interpretů a dalších nositelů práv a na prosazování přístupu spotřebitelů k regionální kulturní rozmanitosti;

29.  upozorňuje, že výhradní práva a smluvní svoboda jsou základními prvky křehkého ekosystému, který produkuje a financuje tvůrčí činnost, neboť jejich prostřednictvím lze více rozložit rizika, zapojit do společných projektů různé subjekty pro kulturně rozmanité publikum a zvýšit pobídky k investicím do produkce profesionálního obsahu;

30.  doporučuje, aby zákonodárce EU, s cílem chránit veřejný zájem při ochraně osobních údajů, zvážil, jak dále snižovat překážky související s opakovaným použitím informací veřejného sektoru; konstatuje, že při takové úpravě právních předpisů by měla být řádně zohledněna směrnice 2013/37/EU, zásady podporující systém autorských práv a příslušná judikatura Soudního dvora Evropské unie;

31.  vyzývá Komisi, aby účinně chránila volná díla, která ze své podstaty nepodléhají ochraně autorských práv; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby upřesnila, že digitalizace volného díla nepředstavuje nové, transformované dílo, a dílo zůstává ve veřejné sféře; vyzývá rovněž Komisi, aby posoudila, zda lze nositelům autorských práv umožnit, aby svá díla zcela nebo částečně postoupili do veřejné sféry;

32.  vyzývá Komisi, aby dále harmonizovala dobu ochrany autorského práva a zároveň tuto dobu dále neprodlužovala, v souladu s mezinárodními standardy stanovenými v Bernské úmluvě; vybízí členské státy, aby dokončily provedení a uplatňování směrnic 2006/116/ES a 2011/77/EU zjednodušeným způsobem;

Výjimky a omezení

33.  vyzývá zákonodárce EU, aby zůstal věrný cíli uvedenému ve směrnici 2001/29/ES, kterým je poskytnutí náležité ochrany autorského práva a přidružených práv jako jednoho z hlavních způsobů, jak zajistit evropskou kulturní tvořivost, a zabezpečení spravedlivé rovnováhy mezi různými kategoriemi nositelů práv a uživatelů chráněných předmětů ochrany stejně jako mezi různými skupinami nositelů práv; zdůrazňuje dále, že každá změna právních předpisů v této oblasti by měla zaručit zpřístupnění děl a služeb chráněných autorským právem a souvisejícími právy osobám se zdravotním postižením, a to v jakémkoli formátu;

34.  zdůrazňuje, že autorské právo a související práva tvoří právní rámec evropského kulturního a tvůrčího odvětví, stejně jako odvětví vzdělávání a výzkumu a odvětví, která mají prospěch z výjimek z těchto práv a jejich omezení, a že jsou základem činnosti a zaměstnanosti v těchto odvětvích;

35.  konstatuje, že výjimky a omezení se musí uplatňovat tak, aby zohledňovaly účel, k němuž byly formulovány, a zvláštní charakteristiky digitálního a analogového prostředí při současném zachování rovnováhy zájmů nositelů práv a zájmů veřejnosti; vyzývá proto Komisi, aby přezkoumala možnost revize počtu stávajících výjimek a omezení s cílem je lépe přizpůsobit digitálnímu prostředí a zároveň zohlednila probíhající rozvoj v digitálním prostředí a potřebu konkurenceschopnosti;

36.  zdůrazňuje význam výjimek a omezení dostupných pro osoby se zdravotním postižením; bere v této souvislosti na vědomí závěr Marrákešské smlouvy, která usnadní přístup ke knihám osobám se zrakovým postižením, a vybízí k její urychlené ratifikaci, aniž by ratifikace byla podmínkou před provedením přezkumu právního rámce EU; je přesvědčen, že smlouva je krokem správným směrem, ale že ještě zbývá mnohé, co je třeba učinit, aby se přístup osob s různým zdravotním postižením k obsahu podstatně zlepšil;

37.  bere na vědomí význam evropské kulturní rozmanitosti a konstatuje, že rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o provádění výjimek, mohou být výzvou pro fungování vnitřního trhu vzhledem k rozvoji přeshraniční aktivity a globální konkurenceschopnosti a inovace EU, a že mohou také vést k právní nejistotě autorů a uživatelů; domnívá se, že pro některé výjimky a omezení mohou být proto výhodná obecnější pravidla; upozorňuje však, že lze odůvodnit rozdíly s cílem umožnit členským státům, aby vydávaly právní předpisy podle svých konkrétních kulturních a hospodářských zájmů a v souladu se zásadou proporcionality a subsidiarity;

38.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala uplatňování minimálních norem v případě výjimek a omezení a dále aby zajistila řádné provádění výjimek a omezení uvedených ve směrnici 2001/29/ES, rovný přístup ke kulturní rozmanitosti v rámci jednotného trhu bez ohledu na hranice a posílení právní jistoty;

39.  považuje na nutné posílit výjimky pro instituce veřejného zájmu, jako jsou knihovny, muzea nebo archivy, s cílem podpořit široký přístup ke kulturnímu dědictví, také prostřednictvím on-line platforem;

40.  vyzývá Komisi, aby obezřetně zvážila ochranu základních práv a zejména boj proti diskriminaci nebo ochrana svobody tisku; připomíná v této souvislosti, že za tyto výjimky by měla být poskytována spravedlivá odměna;

41.  připomíná, že malé a střední podniky hrají v kulturních a tvůrčích odvětvích velkou úlohu při tvorbě pracovních míst a pro růst v EU; zdůrazňuje, že většina malých a středních podniků z kulturního a tvůrčího odvětví využívá flexibility pravidel autorského práva, aby nejen produkovala, financovala a šířila kulturní a tvůrčí díla, ale aby také rozvíjela inovativní řešení, která uživatelům umožní získat on-line přístup k tvůrčím dílům, sladěným s preferencemi a zvláštnostmi místních trhů;

42.  se zájmem bere na vědomí rozvoj nových forem užívání děl na digitálních sítích, zejména transformativního použití, a zdůrazňuje, že je zapotřebí přezkoumat řešení spojující účinnou ochranu, která tvůrcům zajišťuje řádnou odměnu a spravedlivé odškodnění, a veřejný zájem na přístupu ke kulturním statkům a znalostem;

43.  zdůrazňuje, že tam, kde se výjimky či omezení již uplatňují, nové užívání obsahu, které umožňuje technologický pokrok nebo nové využívání technologií, by mělo pokud možno co nejvíce probíhat v souladu se stávajícími výjimkami nebo omezeními, pokud je nové užívání stejné jako užívání současné, s cílem zvýšit právní jistotu – přičemž by to podléhalo třístupňovému testu; uznává, že taková flexibilita ve výkladu výjimek a omezení může umožnit přizpůsobení dotčených výjimek a omezení různým vnitrostátním podmínkám a sociálním potřebám;

44.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit technologickou neutralitu a budoucí soulad výjimek a omezení a současně zohlednit účinky sbližování médií a vyhovět veřejnému zájmu pomocí podpory pobídek k tvorbě, financování a šíření nových děl a zpřístupnit tato díla veřejnosti novými, inovativními a zajímavými způsoby;

45.  navrhuje přezkum odpovědnosti poskytovatelů služeb a zprostředkovatelů, aby byl vyjasněn jejich právní status a odpovědnost, pokud jde o autorská práva, s cílem zajistit, aby byla v rámci celého tvůrčího procesu a dodavatelského řetězce vykonávána hloubková kontrola, a aby byla v EU zaručena spravedlivá odměna pro tvůrce a nositele práv;

46.  zdůrazňuje, že rozvoj digitálního trhu není možný bez rozvoje kulturních a tvůrčích odvětví;

47.  zdůrazňuje, že výjimka týkající se karikatury, parodie a parafráze je důležitá pro živou demokratickou výměnu názorů; je přesvědčen, že výjimka by měly zajistit rovnováhu mezi zájmy a právy tvůrců a původními postavami a svobodou projevu uživatele chráněného díla, který se spoléhá na výjimku pro karikaturu, parodii nebo parafrázi;

48.  zdůrazňuje, že je zapotřebí řádně posoudit umožnění automatizovaných technik analýzy textů a údajů (např. tzv. „vytěžování textů a údajů“ nebo „vytěžování obsahu“) pro účely výzkumu, a to za předpokladu, že bylo získáno povolení ke čtení díla;

49.  trvá na tom, že rozvoj digitálního trhu je úzce spojen s rozvojem tvůrčích a kulturních odvětví, proto lze trvalé prosperity dosáhnout pouze prostřednictvím vyváženého souběžného rozvoje obou těchto oblastí;

50.  konstatuje, že právo na soukromé vlastnictví patří k základním prvkům moderní společnosti; konstatuje také, že snadnější přístup ke vzdělávacím materiálům a kulturním statkům má mimořádný význam pro rozvoj společnosti založené na znalostech a že zákonodárci by měli tuto skutečnost zohlednit;

51.  požaduje výjimku vztahující se na účely výzkumu a vzdělávání, která by měla zahrnovat nejen vzdělávací zařízení, ale také akreditované vzdělávací nebo výzkumné činnosti, včetně on-line a přeshraničních činností, spojené se vzdělávacím zařízením nebo institucí uznávanou příslušnými orgány či právními předpisy nebo probíhající v rámci vzdělávacího programu;

52.  zdůrazňuje, že jakékoli nové výjimky nebo omezení zavedené do právního systému EU pro autorské právo musí být řádně odůvodněné kvalitní a objektivní ekonomickou a právní analýzou;

53.  uznává význam knihoven pro přístup ke znalostem a vyzývá Komisi, aby posoudila přijetí výjimky umožňující veřejným a výzkumným knihovnám legálně půjčovat veřejnosti na omezenou dobu díla v digitálních formátech k osobnímu užití prostřednictvím internetu nebo knihovních sítí, aby tak knihovny mohly účinně a moderním způsobem plnit svůj úkol šíření znalostí ve veřejném zájmu; doporučuje, že by autoři měli za elektronické zápůjčky dostávat spravedlivou odměnu, a to ve stejném rozsahu jako při půjčování fyzických knih, v souladu s vnitrostátními územními omezeními;

54.  vyzývá Komisi, aby posoudila přijetí výjimky, která knihovnám umožní digitalizovat obsah za účelem konzultací, evidence a archivace;

55.  zdůrazňuje, že je důležité, aby byly vzaty v úvahu závěry četných pokusů, které provádí knižní průmysl s cílem vytvořit spravedlivé, vyvážené a schůdné obchodní modely;

56.  konstatuje, že v některých členských státech byly zavedeny zákonné licence zaměřené na režimy odškodnění; zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit, aby postupy, které jsou povoleny v rámci určité výjimky, mohly být povoleny i nadále; připomíná, že odškodnění za účelem uplatňování výjimek a omezení lze zvažovat pouze v případech, kdy jednání, které se považuje za podléhající výjimce, způsobuje újmu nositeli práv; vyzývá dále Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví, aby provádělo plně vědecké hodnocení těchto opatření členských států a jejich účinku na každý dotčený subjekt;

57.  připomíná význam výjimky na kopírování pro soukromou potřebu, která nemusí být technicky omezena a může být vázána na spravedlivou odměnu tvůrců; vyzývá Komisi, aby na základě vědeckých důkazů analyzovala usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. února 2014 o poplatku za kopírování pro osobní potřebu(18) a výsledky následného mediačního řízení vedeného Komisí(19), životaschopnost stávajících opatření za účelem spravedlivé odměny nositelů práv v souvislosti s vytvářením reprodukcí fyzickými osobami k soukromému použití, zejména pokud jde o opatření pro transparentnost;

58.  poznamenává, že výběr poplatku za kopie pro osobní potřebu musí být upraven tak, aby občané byli informováni o skutečné výši, účelu a způsobech použití poplatku;

59.  zdůrazňuje, že poplatky v digitální oblasti by měly být transparentnější a optimalizovány, aby byla zaručena práva nositelů práv a spotřebitelů s ohledem na směrnici 2014/26/EU o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl on-line na vnitřním trhu;

60.  zdůrazňuje, že je důležité, aby se systém autorských práv stal jasnějším a transparentnějším pro uživatele autorských práv, a to zejména co se týče obsahu vytvořeného uživateli a autorských poplatků, s cílem podpořit kreativitu a další rozvoj internetových platforem a zajistit odpovídající odměnu nositelům autorských práv;

61.  bere na vědomí význam čl. 6 odst. 4 směrnice 2001/29/ES a zdůrazňuje, že smlouva nebo smluvní podmínky by neměly opomíjet účinné uplatňování výjimek či omezení a přístup k obsahu, na který se nevztahuje autorské právo nebo práva s ním související;

62.  vyzývá televizní a rozhlasové společnosti, aby zveřejnily veškeré dostupné informace o technologických opatřeních vyžadovaných pro zajištění interoperability jejich obsahu;

63.  upozorňuje na to, že je třeba podporovat větší interoperabilitu, zejména mezi softwarem a terminály, protože nedostatečná interoperabilita brání inovacím, omezuje hospodářskou soutěž a poškozuje spotřebitele; domnívá se, že nedostatečná interoperabilita vede k tomu, že na trhu převládá určitý produkt nebo určitá služba, což představuje narušení hospodářské soutěže a omezení možnosti volby pro spotřebitele v EU;

64.  upozorňuje na to, že vysoká rychlost technologického vývoje na digitálním trhu vyžaduje technologicky neutrální legislativní rámec pro autorské právo;

65.  uznává úlohu přiměřeného a účinného vymáhání práva při podpoře tvůrců, nositelů práv a spotřebitelů;

66.  vyzývá Komisi a zákonodárce EU, aby zvážili řešení pro přenos hodnoty z obsahu na služby; zdůrazňuje nutnost přizpůsobit definici postavení zprostředkovatele současnému digitálnímu prostředí;

67.  zdůrazňuje, že spotřebitelé často čelí různým omezením a v právním rámci pro autorská práva velmi často chybí pojem práv spotřebitelů; vyzývá Komisi, aby zhodnotila účinnost platných právních předpisů týkajících se autorského práva z hlediska spotřebitelů a vytvořila soubor jasných a komplexních práv spotřebitelů;

o
o   o

68.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům a vládám členských států.

(1)Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10.
(2)Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 72.
(3)Úř. věst. L 175, 27.6.2013, s. 1.
(4)Úř. věst. L 299, 27.10.2012, s. 5.
(5) Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 12.
(6)Úř. věst. L 265, 11.10.2011, s. 1.
(7) Úř. věst. L 248, 6.10.1993, s. 15.
(8) Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 45.
(9) Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 28.
(10) Úř. věst. L 346, 27.11.1992, s. 61.
(11) Úř. věst. L 272, 13.10.2001, s. 32.
(12) Přijaté texty, P7_TA(2014)0179.
(13) Přijaté texty, P7_TA(2013)0368.
(14) Úř. věst. C 353 E, 3.12.2013, s. 64.
(15) Úř. věst. C 50 E, 21.2.2012, s. 48.
(16) Úř. věst. C 249 E, 30.8.2013, s. 49.
(17) Evropská komise, GŘ MARKT, Zpráva o odpovědích v rámci veřejné konzultace o revizi právních předpisů EU v oblasti autorského práva, červenec 2014.
(18) Přijaté texty, P7_TA(2014)0179.
(19) Doporučení Antónia Vitorina ze dne 31. ledna 2013, která byla výsledkem mediačního řízení vedeného Komisí ohledně poplatků za kopírování pro osobní potřebu a soukromou reprografii.


Vyhodnocení činnosti Evropské nadace pro demokracii (EED)
PDF 605kWORD 110k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. července 2015 o novém přístupu EU k lidským právům a demokracii: vyhodnocení činnosti Evropské nadace pro demokracii (EED) od jejího založení (2014/2231(INI))
P8_TA(2015)0274A8-0177/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2, 6, 8 a 21 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na své doporučení Radě ze dne 29. března 2012 o způsobu a podmínkách možného založení Evropské nadace pro demokracii (EED)(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2011 o vnější politice EU na podporu demokracie(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2012 ke strategii digitální svobody v zahraniční politice EU(3),

–  s ohledem na výroční zprávu EU o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2013 přijatou Radou dne 23. června 2014,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2015 o výroční zprávě o stavu lidských práv a demokracie ve světě v roce 2013 a politice Evropské unie v této oblasti(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se stanoví společná pravidla a postupy pro provádění nástrojů Unie pro financování vnější činnosti(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 235/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro demokracii a lidská práva ve světě(6),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 18. května 2009 na téma „Podpora demokratické státní správy: směrem k posílenému rámci EU“(7),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 17. listopadu 2009 o podpoře demokracie v oblasti vnějších vztahů EU(8),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 13. prosince 2010, které obsahují zprávu o pokroku za rok 2010 a seznam pilotních zemí(9),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 20. června 2011 o evropské politice sousedství(10),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 1. prosince 2011 o Evropské nadaci pro demokracii(11),

–  s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 25. června 2012 o lidských právech a demokracii(12) a na strategický rámec EU a akční plán pro lidská práva a demokracii, které byly rovněž přijaty dne 25. června 2012 na zasedání Rady(13),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 31. ledna 2013 ohledně podpory EU určené na udržitelné změny ve společnostech v procesu transformace(14),

–  s ohledem na společný konzultační dokument vysoké představitelky EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropské komise ze dne 4. března 2015 nazvaný „Na cestě k nové evropské politice sousedství“ (JOIN(2015)0006),

–  s ohledem na zprávu o Evropské službě pro vnější činnost z roku 2013(15),

–  s ohledem na společné sdělení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropské komise ze dne 25. května 2011 nazvané „Nový přístup k sousedství, jež prochází změnami“ (COM(2011)0303),

–  s ohledem na dopis podporující vytvoření EED, který byl dne 25. listopadu 2011 zaslán tehdejšímu předsedovi Evropského parlamentu Jerzymu Buzekovi a tehdejší místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonové,

–  s ohledem na rozhodnutí členů správní rady EED ze dne 3. prosince 2014 zrušit původní zeměpisná omezení činnosti EED,

–  s ohledem na článek 52 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0177/2015),

A.  vzhledem k tomu, že prosazování a podpora demokracie, právního státu a dodržování univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv a základních svobod patří mezi klíčové cíle zahraniční politiky EU, jak ji vymezuje článek 21 Smlouvy o Evropské unii a Listina základních práv Evropské unie;

B.  vzhledem k tomu, že EU má za to, že zásada vlastní odpovědnosti za rozvoj procesů demokratizace je klíčovým předpokladem pro utváření skutečně demokratické kultury;

C.  vzhledem k tomu, že mnoho členských států EU v posledních desetiletích úspěšně dokončilo proces demokratické transformace společnosti a nashromáždilo v této oblasti rozsáhlé zkušenosti, které by mohly být relevantní pro aktivity EED a které lze a je zapotřebí využít na odborné a politické úrovni pro práci EED;

D.  vzhledem k tomu, že události, k nimž došlo v průběhu arabského jara a ve východním sousedství, podnítily změnu nástrojů politiky EU v oblasti prosazování lidských práv a podpory demokracie;

E.  vzhledem k tomu, že v řadě zemí, v nichž je EED činná, se zmenšuje prostor pro legitimní působení občanské společnosti a externí financování organizací občanské společnosti se snižuje, neboť autoritářské režimy používají čím dál tím propracovanější prostředky na omezení činnosti nevládních organizací a aktérů bojujících za demokracii, včetně příjemců prostředků EED;

F.  vzhledem k tomu, že země v sousedství EU byly v posledních letech vystaveny celé řadě politických, bezpečnostních a hospodářských problémů, které vytvářejí značný tlak na úsilí o demokratizaci a dodržování lidských práv a základních svobod;

G.  vzhledem k tomu, že je třeba podporovat objektivní a nezávislé poskytování informací a posílit mediální prostředí, včetně internetu a sociálních médií, v zemích spadajících do zeměpisného mandátu EED prostřednictvím ochrany svobody sdělovacích prostředků a svobody projevu a boje proti všem podobám sociální a politické cenzury; vzhledem k tomu, že v těchto zemích je rovněž zapotřebí podporovat úsilí o demokratizaci, včetně upevnění zásad právního státu a boje proti korupci;

H.  vzhledem k tomu, že zavedení EED přispívá společně s dalšími programy EU, jako je například evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR) a nástroj EPS na podporu občanské společnosti, k tolik potřebnému posunu od tradičního přístupu EU založeného na státech směrem k vyrovnanější perspektivě zaměřené na dlouhodobější výhled a na společnost, která se také více orientuje na přímé zapojení místních a regionálních hnutí řadových občanů a demokratických politických aktérů;

I.  vzhledem k tomu, že hodnocení dopadu činností na podporu demokracie, které jsou prováděny např. EED, je velmi obtížným úkolem, zejména kvůli komplikovanému a dlouhodobému charakteru procesů politické transformace v dotčených zemích a často i vzhledem k důvěrné povaze činností, jichž se týká;

J.  vzhledem k tomu, že nové informační technologie a sociální média se staly významným nástrojem boje o demokracii, a proto by měly mít výsadní postavení v rámci evropského programu na podporu demokracie;

K.  vzhledem k tomu, že ke dni 30. června 2015 financovala nadace EED 186 iniciativ, přičemž celková částka představovala více než 5,2 milionu EUR v jižním sousedství a více než 5,3 milionu EUR ve východním sousedství a okolních oblastech;

L.  vzhledem k tomu, že EED využívá ojedinělý způsob spolufinancování, v jehož rámci je správní rozpočet EED hrazen Komisí a místní činnosti financují příspěvky členských států a třetích zemí;

Obecné hodnocení

1.  vzhledem ke stávajícímu náročnému mezinárodnímu prostředí vítá výsledky, jichž EED prozatím dosáhla, a je přesvědčen, že plní svůj hlavní úkol, jímž je „podporovat a podněcovat demokratizaci a hlubokou a udržitelnou demokracii v zemích, v nichž probíhá politický přechod, a ve společnostech bojujících za demokratizaci“(16), a to i „podporou nepodporovaných“ a prostřednictvím boje proti korupci, podporou dialogu o rozmanitosti a boji proti násilí, podporou sociální a politické účasti a ochranou aktivistů a novinářů, kteří se na místní úrovni zasazují ze všech sil o zajištění a urychlení demokratického procesu, jakož i zlepšením přístupu ke spravedlnosti;

2.  s potěšením konstatuje, že navzdory krátké době činnosti, omezeným finančním zdrojům a problémům spojeným s vyhodnocováním dopadů činnosti na podporu demokracie plní EED doporučení Parlamentu a přináší přidanou hodnotu vůči stávající podpoře demokracie ze strany EU díky rychlému a flexibilnímu financování směřovanému zdola nahoru a řízenému poptávkou, které je poskytováno příjemcům přímo, přičemž se finanční prostředky využívají účinně díky nízké administrativní zátěži a jednoduchým postupům, které pro EED stanovila její správní rada;

3.  domnívá se, že EED jakožto mechanismus na podporu demokracie napomáhá omezování jak politického, tak i osobního rizika;

4.  zdůrazňuje, že i nadále plně podporuje vícerozměrný přístup EU v oblasti podpory organizací občanské společnosti, společenských hnutí a aktivistů na celém světě; opět zdůrazňuje, že je důležité vyhnout se zdvojování činností a pokračovat v zajišťování toho, že aktivity EED doplňují stávající vnější finanční nástroje EU, zejména evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR) a evropský nástroj sousedství (ENS), neboť všechny tyto nástroje usilují o podporu demokratických zásad a dodržování lidských práv a základních svobod v blízkosti EU;

5.  vítá trvalé zasazování se EED o svobodu projevu a sdružování, svobodu sdělovacích prostředků, rozvoj a posilování zásad právního státu, boj proti korupci a prosazování sociálního a politického pluralismu, neboť účelem tohoto úsilí je podpořit rozvoj demokratických režimů ve východním i jižním sousedství EU;

6.  domnívá se, že iniciativy podniknuté EED se ukázaly jedinečnými, pokud se jedná o jejich schopnost překonávat hluboké rozdíly a „budovat mosty“ v případech, kdy nebylo možné získat financování členských států EU ani zemí mimo EU;

7.  vyzývá EU a členské státy, aby vypracovaly komplexní přístup, který by podporoval politickou transformaci a demokratizaci ve třetích zemích a zahrnoval dodržování lidských práv, podporu spravedlnosti, transparentnosti, zodpovědnosti, usmíření, zásad právního státu a posilování demokratických institucí, včetně legislativních orgánů;

Financování

8.  vyzývá zakládající strany EED, zejména všechny členské státy a Komisi, aby EED přispěly či své příspěvky v její prospěch navýšily v souladu se závazky, které přijaly;

9.  připomíná, že ke dni 26. dubna 2015 se zavázaly, že přispějí, a poskytly prostředky EED tyto země: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Maďarsko, Německo, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko, přičemž zbývajících 12 států tak doposud neučinilo;

10.  zdůrazňuje, že má-li být udržena a dále rozvíjena účinnost EED, je klíčové zaručit dlouhodobé, dostatečné, stabilní, transparentnípředvídatelné financování;

11.  vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a komisaře pro evropskou politiku sousedství a rozšíření, aby v průběhu nedávno zahájeného přezkumu evropské politiky sousedství zohlednili přidanou hodnotu EED a aby zvážili, jakým způsobem by bylo možné poskytnout EED udržitelné financování;

12.  vyzývá Belgii, aby alespoň přezkoumala možnost vracet část daňových příjmů získaných od EED a jejích zaměstnanců nebo celé tyto příjmy v podobě financování projektů EED; připomíná, že EED funguje jako soukromá nadace podle belgického práva;

13.  vítá finanční příspěvky členských států severní a střední Evropy a některých členských států z jižní Evropy; vyzývá zbývající členské státy na jihu EU, z nichž některé udržují obzvláště těsné historické, hospodářské nebo kulturní vazby se zeměmi jižního sousedství, aby vystupňovaly své úsilí a poskytly příspěvky ve prospěch EED, a to buď v podobě financování, nebo vyslání národních odborníků;

14.  vítá finanční příspěvky, jež EED obdržela od partnerů EU, jako jsou Švýcarsko a Kanada; vybízí ostatní státy, obzvláště země Evropského sdružení volného obchodu, aby podporovaly EED;

15.  vyzývá všechny dárce EED, aby zajistili plnou nezávislost výkonného výboru EED při výběru příjemců podle pracovního plánu, který potvrzuje správní rada, a vyzývá k ukončení postupu umožňujícího, aby dárci vyčleňovali finanční prostředky na určité země nebo projekty;

Kapacita v oblasti lidských zdrojů

16.  vyzývá k tomu, aby byla posílena kapacita sekretariátu EED, čemuž by měly odpovídat lidské zdroje, které EED umožní plnit její nové úkoly;

17.  vybízí členské státy, aby přijaly praktické kroky odpovídající zájmu, který vyjádřily již dříve ohledně vyslání národních odborníků do sekretariátu EED;

Rozšíření zeměpisného mandátu EED a rovnováha východ-jih

18.  vítá zrušení původního zeměpisného omezení působnosti EED, které přijala správní rada na svém zasedání dne 3. prosince 2014;

19.  blahopřeje EED k zachovávání zeměpisné rovnováhy mezi východním a jižním sousedstvím při financování projektů;

Granty a příjemci

20.  považuje za klíčové, aby byla zaručena dlouhodobá udržitelnost financování pro příjemce prostředků z EED díky posílení doplňkových vazeb s dalšími bilaterálními dárci a nástroji evropské vnější pomoci, zejména s evropským nástrojem pro demokracii a lidská práva, které by ve vhodných případech mohly převzít střednědobou finanční podporu „rozvinutých“ příjemců EED, a za tímto účelem:

   a) vyzývá EED a Komisi, aby zřídily kontaktní skupinu s cílem vymezit, jak nejlépe dosáhnout přechodu příjemců EED k finanční podpoře poskytované nástrojem pro demokracii a lidská práva; a
   b) vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby předložily konkrétní návrhy týkající se mechanismů pro plánování styčných bodů a spolupráce s EED s cílem zajistit soudržnost a udržitelnost v dlouhodobém horizontu;

21.  vyzývá EED, aby i nadále aktivně působila v zemích, v nichž je výrazně omezen prostor pro vnější podporu občanské společnosti nebo v nichž je státní finanční podpora přidělována diskriminačně a výlučně ve prospěch jen některých organizací nebo subjektů občanské společnosti; podporuje snahy EED o využívání inovativních způsobů podpory pro aktéry vyvolávající změny, a to zejména v komplikovaném politickém prostředí;

22.  důrazně vyzývá správní radu, aby zvážila poskytnutí podpory demokratických politickým aktivistům a financování politických procesů podporujících začlenění; má za to, že by EED měla, kdykoli je to možné společně se stávajícími politickými nadacemi, navazovat spolupráci s nově vznikajícími a rozvíjejícími se politickými stranami, které jednoznačně podporují demokratické zásady, a tyto strany podporovat;

23.  vítá obecné pokyny EED pro monitorování a vyhodnocování; zdůrazňuje však, že tyto prováděcí pokyny by měly odpovídat rozsahu a lidským zdrojům EED;

24.  vybízí EED, aby i nadále držela krok s novými technologiemi tím, že začlení technologickou podporu do svých grantů;

25.  vítá granty EED nabízené ukrajinským aktérům, neboť tito aktéři představují dobrý příklad rychlé podpory politickým a občanským aktivistům, kteří se následně stanou demokraticky zvolenými zástupci lidu; vítá podporu EED, kterou nabízí všem aktivistům zasazujícím se o demokracii v rámci sousedství EU, čímž usiluje o rozvoj a upevňování demokratických režimů;

26.  vítá granty EED, které jsou nabízeny aktivistům v některých zemích jižního sousedství, protože prokazují přidanou hodnotu práce EED ve prospěch demokracie v obzvláště nepřátelském prostředí;

27.  důrazně vybízí EED, aby více upřednostňovala skupiny, které jsou vystaveny sociálnímu vyloučení nebo politické marginalizaci, a to tím, že bude mj. podporovat hnutí zaměřená na posilování práv žen a jejich širší veřejnou účast, etnické a jazykové menšiny, lidskoprávní aktivisty z řad lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů, pronásledované náboženské menšiny a občanské aktivisty spojené s náboženskými komunitami a také hnutí z řad široké veřejnosti, zranitelná nebo vznikající politická hnutí, odbory, bloggery a mediální aktivisty;

28.  vyzývá EED, aby rozvíjela, je-li to vhodné a ve vhodnou dobu, spolupráci se skupinami občanských aktivistů spojenými s náboženskými komunitami, včetně pronásledovaných náboženských menšin; připomíná, že církev hrála klíčovou úlohu v rámci odporu proti komunistickým režimům a v demokratizačních procesech přechodu ve střední a východní Evropě;

29.  vybízí EED, aby posílila svou podporu novým vůdčím osobnostem z řad mladých lidí, nově zvoleným ženám a představitelům mladých lidí či menšin v zemích, které procházejí politickou transformací;

30.  vyzývá členské státy, aby prostřednictvím EED i nadále poskytovaly finanční podporu občanské společnosti a sdělovacích prostředkům v Rusku; poukazuje na to, že nedávná opatření, například omezení zaváděná v souvislosti s činností organizací občanské společnosti, represivní zásahy vůči politické opozici a agresivní a cílené dezinformační kampaně státních sdělovacích prostředků, mají zřejmě sloužit jedinému účelu, a to cílenému vytváření živné půdy pro vznik extrémně nacionalistického politického prostředí, které se vyznačuje protidemokratickou a nenávistnou rétorikou a represemi;

Spolupráce mezi Parlamentem a EED

31.  vítá prezentaci první výroční zprávy EED ve Výboru pro zahraniční věci v souladu s čl. 8 odst. 4 statutu EED; zdůrazňuje, že je důležité, aby takové prezentace probíhaly každoročně, a vyzdvihuje, že se jedná o užitečnou příležitost přezkoumat stávající situaci a rozvíjet další součinnost;

32.  vyzývá k zavedení účinných vazeb mezi EED, Skupinou pro podporu demokracie a koordinaci voleb (DEG) a příslušnými parlamentními výbory a stálými delegacemi; vybízí své poslance, aby podporovali EED a zdůrazňovali její práci při relevantních vystoupeních a v průběhu návštěv delegací Evropského parlamentu ve třetích zemích, včetně setkání s příjemci;

33.  vyzývá k dalšímu rozvoji spolupráce mezi EED, jejími příjemci a sítí Sacharovovy ceny;

34.  vybízí EED, aby dále rozvíjela svou spolupráci s Fórem Evropského parlamentu pro mladé vůdčí osobnosti;

Soudržnost a koordinace politik

35.  vybízí členské státy a orgány EU, aby zajistily skutečnou vnitřní a vnější soudržnost, pokud se jedná o demokratizační snahy, a aby uznaly související úlohu EED;

36.  vybízí delegace EU a diplomatické mise členských států v zemích, v nichž je EED činná, aby EED upozorňovaly na potenciální příjemce a informovaly tyto aktéry o EED; zároveň vybízí personál EED k úzké spolupráci s příslušným diplomatickým personálem EU a členských států ve vztahu k možným příjemcům, které nelze podpořit prostřednictvím EED, přičemž obě strany této spolupráce budou respektovat citlivost informací a bezpečnost všech zúčastněných stran;

37.  naléhavě vybízí delegace EU a diplomatická zastoupení členských států, aby spolu strukturovaným způsobem spolupracovaly s cílem usnadnit postup udělování víz pro osoby, které obdržely granty EED a jsou pozvány do Evropské unie;

38.  vítá úsilí ESVČ a Komise o šíření informací ohledně EED mezi jejich pracovníky, zejména v delegacích EU;

39.  vyzývá k uspořádání zasedání správní rady EED na úrovni ministrů, které by mělo být organizováno každé tři roky a na němž by byly posuzovány otázky týkající se politiky EU na podporu demokracie a budoucích strategických priorit EED;

Spolupráce s dalšími aktéry podporujícími demokracii

40.  vyzývá EED, aby v souladu se svým statutem i nadále spolupracovala s organizacemi sídlícími v Evropě, jako je např. Rada Evropy, Mezinárodní institut pro demokracii a volební podporu (International Institute for Democracy and Electoral Assistance, IDEA) a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE);

41.  vyzývá EED, aby posílila spolupráci s klíčovými aktéry a mezinárodními, regionálními a celostátními organizacemi činnými na poli podpory demokracie, které sídlí v Evropské unii nebo pracují v zemích, v nichž je EED činná;

42.  vybízí EED, aby vymezila možné způsoby spolupráce s mezinárodními organizacemi občanské společnosti, mj. s fórem občanské společnosti v rámci Východního partnerství a nadací Anny Lindhové;

Další doporučení

43.  vyzývá EED, aby i nadále rozvíjela nové inovativní prostředky a nástroje na podporu demokracie, včetně podpory politických aktérů či aktivistů, a sdílela osvědčené postupy s cílem přizpůsobit se prostředí, v němž v mnoha zemích s autoritářskými režimy narůstá počet omezení, přičemž je zapotřebí zaměřit se v těchto zemích obzvláště na nová média a podněty vycházející z hnutí řadových občanů; zdůrazňuje význam, který má v této souvislosti vypracovávání strategií pro jednotlivé země;

44.  jménem jejího demokratického ducha vyzývá k tomu, aby složení správní rady EED odráželo politické skupiny, a to na základě D’Hondtova systému;

45.  vítá veřejný obrázek o dosavadních úspěších EED a je přesvědčen, že další zdůrazňování jedinečnosti a přidané hodnoty této nadace a široká a pravidelná komunikace ohledně tohoto tématu by zvýšily její schopnost získávat finanční prostředky;

o
o   o

46.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost, vládám a parlamentům členských států a Evropské nadaci pro demokracii.

(1) Úř. věst. C 257 E, 6.9.2013, s. 13.
(2) Úř. věst. C 33 E, 5.2.2013, s. 165.
(3) Přijaté texty, P7_TA(2012)0470.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2015)0076.
(5) Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 95.
(6) Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 85.
(7) http://register.consilium.europa.eu/doc/srv?l=EN&f=ST%209908%202009%20INIT
(8) http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/gena/111250.pdf
(9) https://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/EN/foraff/118433.pdf
(10) http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_Data/docs/pressdata/EN/foraff/122917.pdf
(11) http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/EN/foraff/126505.pdf
(12) http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/EN/foraff/131171.pdf
(13) http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/EN/foraff/131181.pdf
(14) http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/EN/foraff/135130.pdf
(15) http://eeas.europa.eu/library/publications/2013/3/2013_eeas_review_en.pdf
(16) Článek 2 statutu EED: viz https://www.democracyendowment.eu/about-eed/


Situace v Burundi
PDF 348kWORD 100k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. července 2015 o situaci v Burundi (2015/2723(RSP))
P8_TA(2015)0275RC-B8-0657/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Burundi,

–  s ohledem na Dohodu z Cotonou,

–  s ohledem na prohlášení Rady bezpečnosti OSN ze dne 10. dubna 2014 o situaci v Burundi,

–  s ohledem na dohodu z Aruši o míru a usmíření v Burundi,

–  s ohledem na burundskou ústavu,

–  s ohledem na prohlášení vydané hlavami států Východoafrického společenství dne 31. května 2015 v tanzanském Dar es Salaamu,

–  s ohledem na naléhavou výzvu bývalých vůdčích představitelů státu Burundi, politických stran a organizací občanské společnosti, která zazněla dne 28. května 2015 v Bujumbuře,

–  s ohledem na rozhodnutí o situaci v Burundi přijatá na summitu Africké unie dne 13. června 2015,

–  s ohledem na závěry Rady týkající se Burundi ze dne 22. června 2015,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Federiky Mogheriniové k přerušení působení volební pozorovatelské mise EU v Burundi ze dne 28. května 2015 a na prohlášení mluvčího místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky k situaci v Burundi ze dne 29. června 2015;

–  s ohledem na rozhodnutí předsednictva Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU ze dne 14. června 2015 pozastavit kvůli situaci v zemi volební pozorovatelskou misi shromáždění vyslanou do Burundi,

–  s ohledem na obecné zásady EU týkající se obhájců lidských práv a na obecné zásady EU v oblasti lidských práv ohledně svobody projevu a na závěry Rady z června 2014, v nichž se zavázala k zintenzivnění práce v souvislosti s obhájci lidských práv,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–  s ohledem na Africkou chartu pro demokracii, volby a správu věcí veřejných,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,

–  s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že článek 96 burundské ústavy a článek 7.3 dohody z Aruši o míru a usmíření stanoví, že prezident může být ve funkci pouze dvě funkční období; vzhledem k tomu, že prezident Pierre Nkurunziza je ve funkci od roku 2005, přičemž v roce 2010 byl znovu zvolen ve volbách, které opozice bojkotovala poté, co nařkla vládu ze zastrašování;

B.  vzhledem k tomu, že prezident Nkurunziza dne 26. dubna 2015 oznámil, že bude kandidovat na třetí funkční období, přičemž se hájil tím, že v prvním funkčním období byl jmenován zákonodárci, a toto oznámení uvrhlo zemi do chaosu a vyvolalo rozsáhlé protesty, v květnu 2015 pak došlo k neúspěšnému pokusu o vojenský převrat;

C.  vzhledem k tomu, že po tomto oznámení bylo dne 14. května 2015 po neúspěšném pokusu o převrat vedeném bývalým armádním generálmajorem Godefroidem Niyombarem, který posléze uprchl ze země, zatčeno 17 důstojníků, a následně bylo po vypuknutí násilí a série granátových útoků zabito více než 70 osob;

D.  vzhledem k tomu, že ze země uprchli také dva předsedající členové nezávislé státní volební komise (CENI), předsedající soudce Ústavního soudu pověřený rozhodováním o zákonnosti prezidentova třetího funkčního období a předseda národního shromáždění, přičemž všichni jako důvod uvedli obavy o vlastní bezpečnost; vzhledem k tomu, že dne 25. června 2015 ze země uprchl rovněž viceprezident Burundi Gervais Rufyikiri poté, co zpochybnil legitimitu prezidentovy kandidatury na třetí funkční období;

E.  vzhledem k tomu, že policie použila nepřiměřenou sílu při tvrdém zákroku proti poklidným demonstrantům, při němž došlo ke ztrátám na životech; vzhledem k tomu, že podle údajů policie bylo v souvislosti s těmito protesty mezi 26. dubnem a 12. květnem 2015 zadrženo 892 lidí a následně bylo 568 propuštěno; vzhledem k tomu, že 280 zadržených bylo převezeno do úřadu státního žalobce;

F.  vzhledem k tomu, že násilnosti se ještě přiostřují díky akcím milic napojených na státní orgány; vzhledem k tomu, že nevládní organizace a obhájci lidských práv odsoudili skutečnost, že do policie a ozbrojených složek se infiltrovaly milice strany CNDD-FDD (Národní rada na obranu demokracie – Síly na obranu demokracie);

G.  vzhledem k tomu, že opoziční strany a občanská společnost volby bojkotovaly s odkazem na stranické zneužívání státních institucí, násilí a zastrašování mládežnickými milicemi strany CNDD-FDD (tzv. Imbonerakure), nedostatečnou důvěru ve státní volební komisi CENI a vládní strategie usilující o omezení inkluzivní povahy volebního procesu, včetně potíží při registraci voličů a úprav hranic volebních obvodů ve prospěch vládnoucí strany; vzhledem k tomu, že aktuální situace vedla burundskou katolickou církev k tomu, že stáhla své kněží, které určila na pomoc s organizováním voleb, přičemž uvedla, že „nemůže podporovat volby, které jsou plné pochybení“;

H.  vzhledem k tomu, že vládnoucí strana Burundi bojkotovala opětovné zahájení krizových rozhovorů pod záštitou zprostředkovatele OSN Abdoulaye Bathilyho, jeho rezignaci požadovala, a „zprostředkovatelské“ skupiny sestávající ze zástupců OSN, Africké unie (AU), Východoafrického společenství a Mezinárodní konference o oblasti Velkých jezer;

I.  vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství hraje v regionu významnou roli jakožto garant dohod z Aruši a že v provádění nezávislého vyšetřování násilí a zločinů spáchaných v Burundi mají velký význam instituce jako Mezinárodní trestní soud;

J.  vzhledem k tomu, že parlamentní volby se konaly dne 29. června 2015, i přes výzvy mezinárodního společenství k jejich odkladu a přestože je občanská společnost a opozice bojkotovaly, a prezidentské volby se mají konat dne 15. července 2015;

K.  vzhledem k tomu, že dne 29. června 2015 EU stáhla svou volební pozorovatelskou misi v Burundi, neboť dospěla k názoru, že pořádání parlamentních voleb, aniž by byly zajištěny minimální podmínky pro to, aby tyto volby byly důvěryhodné, transparentní a inkluzivní, by krizi jen zhoršilo;

L.  vzhledem k tomu, že pozorovatelé OSN vydali prohlášení, že se volby dne 29. června 2015 konaly „v napjaté atmosféře politické krize a v ovzduší všudypřítomného strachu a zastrašování v různých částech země“, a dospěli tudíž k závěru, že „toto prostředí nebylo příznivé pro svobodné, důvěryhodné a inkluzivní volby“;

M.  vzhledem k tomu, že volební proces nadále maří omezení nezávislých sdělovacích prostředků, nadměrné používání síly vůči demonstrantům, atmosféra zastrašování opozičních stran a občanské společnosti a nedostatečná důvěra ve volební orgány, což vedlo EU k tomu, že se rozhodla pozastavit působení své volební pozorovatelské mise;

N.  vzhledem k tomu, že Východoafrické společenství a Africká unie (AU) prohlásily, že podmínky v současnosti nejsou příznivé pro konání voleb a že nastolit takovéto podmínky nebude ve lhůtě stanovené burundskou ústavou možné;

O.  vzhledem k tomu, že Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvádí, že z Burundi do sousedních států uprchlo přibližně 127 000 lidí a tito uprchlíci způsobili humanitární krizi v Konžské demokratické republice, ve Rwandě a v Tanzanii, kde byl hlášen výskyt cholery;

P.  vzhledem k tomu, že politický pat v Burundi a zhoršující se bezpečnostní a hospodářská situace mají závažné důsledky pro obyvatelstvo a představují riziko pro celý region, přičemž Burundi čelí nejhorší krizi od dvanáctileté etnicky motivované občanské války, v níž podle odhadů do roku 2005 zahynulo na 300 000 lidí;

Q.  vzhledem k tomu, že v reakci na předchozí usnesení Evropského parlamentu a zejména na jimi citovaný 96 Dohody z Cotonou trvali představitelé EU trvali na tom, že je nutné, aby se volebního procesu účastnily všechny politické síly v zemi podle volebního plánu a v souladu s kodexem chování ve volbách (Code de bonne conduite en matière électorale);

R.  vzhledem k tomu, že EU pozastavila vyplacení zbývající částky podpory na konání voleb pro Burundi ve výši 1,7 milionu EUR z toho důvodu, že v zemi v tuto chvíli nejsou nezbytné předpoklady pro zajištění důvěryhodnosti a hladkého průběhu volebního procesu poklidným, inkluzivním a transparentním způsobem a bez porušování politických svobod, mj. svobody projevu;

S.  vzhledem k tomu, že pozastavení podpory na konání voleb oznámila rovněž Belgie, která se rozhodla neposkytnout polovinu ze 4 milionů EUR vyčleněných na volby a zrušit svou účast na dohodě o policejní spolupráci v hodnotě 5 milionů EUR, kterou měla financovat společně s Nizozemskem; vzhledem k tomu, že spolupráci s Burundi v oblasti bezpečnosti pozastavila také Francie a Německo oznámilo pozastavení veškeré dvoustranné spolupráce, jíž se účastní současná vláda Burundi;

T.  vzhledem k tomu, že právo na svobodu projevu je zaručeno burundskou ústavou a mezinárodními a regionálními dohodami, které Burundi ratifikovalo, je zakotveno v národní strategii řádné správy věcí veřejných a boje proti korupci a je nezbytným předpokladem pro konání svobodných, spravedlivých, transparentních a pokojných voleb; vzhledem k tomu, že však v zemí probíhá důsledné tažení proti sdělovacím prostředkům poté, co bylo v půli května ukončeno vysílání soukromých provozovatelů vysílání, novináři masově odcházejí ze země a ti, kteří v Burundi zůstávají, čelí neustálým hrozbám;

U.  vzhledem k tomu, že EU výraznou měrou přispívá do ročního rozpočtu Burundi, který zhruba z poloviny tvoří prostředky z mezinárodní pomoci, a nedávno přidělila Burundi – jedné z nejchudších zemí světa – z Evropského rozvojového fondu na období 2014–2020 částku 432 milionů EUR, mimo jiné na zlepšení veřejné správy a rozvoj občanské společnosti;

V.  vzhledem k tomu, že současná situace má dopad na ekonomické podmínky a společenský život všech Burunďanů; vzhledem k tomu, že kvůli násilným demonstracím v hlavním městě Bujumbuře je uzavřena většina škol a univerzitních kampusů a v důsledku uzavření obchodních center a zpomalení obchodu se sousedními státy devalvovala místní měna, vzrostla nezaměstnanost a snížily se příjmy z daní;

1.  vyjadřuje vážné znepokojení nad zhoršující se politickou a humanitární situací v Burundi a širším regionu; žádá okamžité ukončení násilností a politického zastrašování oponentů a okamžité odzbrojení všech mládežnických ozbrojených skupin spojených s politickými stranami; vyjadřuje soustrast obětem násilností a těm, kteří přišli o život, a požaduje okamžitou humanitární pomoc pro ty, kteří byli nuceni opustit své domovy;

2.  odsuzuje rozhodnutí burundské vlády konat volby i přes přetrvávající kritickou politickou a bezpečnostní situaci a vzhledem k tomu, že volební proces byl vážně narušen omezením nezávislých sdělovacích prostředků, použitím síly proti demonstrantům, atmosférou zastrašování opozičních stran a občanské společnosti a nedostatečnou důvěrou ve volební orgány; naléhá na burundské orgány, aby uposlechly výzev Africké unie a odložily prezidentské volby vyhlášené na 15. července 2015 a aby do snah o vytvoření podmínek vhodných pro pokojný, věrohodný, svobodný a spravedlivý volební proces zapojily všechny zúčastněné strany;

3.  vyzývá všechny, kteří se účastní volebního procesu, včetně orgánů odpovědných za organizaci voleb a bezpečnostní složky, aby dodržovaly závazky přijaté v dohodě z Aruši, a připomíná, že tato dohoda ukončila občanskou válku a stala se základem burundské ústavy; zdůrazňuje význam konsenzuální dohody na harmonogramu voleb na základě technického posouzení, které vypracuje OSN;

4.  opětovně zdůrazňuje, že trvalé politické řešení, které bude v zájmu bezpečnosti a demokracie pro všechny obyvatele Burundi, lze nalézt pouze prostřednictvím dialogu a konsenzu, na němž se bude podílet burundská vláda, opozice i občanská společnost, a v souladu s dohodou z Aruši; vyzývá všechny zúčastněné strany v Burundi, aby obnovily dialog o všech oblastech, ve kterých panují neshody; podporuje proto zprostředkovatelské úsilí vedené Africkou unií, Východoafrickým společenstvím a OSN a je připraven podpořit provádění konkrétních opatření nedávno oznámených Africkou unií;

5.  opětovně vyjadřuje svoji podporu vytrvalému úsilí ze strany Východoafrického společenství a zdůrazňuje význam opatření dohodnutých na summitech, které se ve dnech 13. a 31. května 2015 konaly v Dar es Salaamu, včetně výzvy k odložení voleb a okamžitému ukončení násilí, odzbrojení mládežnických skupin spojených s politickými stranami, zahájení dialogu mezi burundskými zúčastněnými stranami a závazku ze strany regionu pouze nečinně nepřihlížet, pokud by mělo dojít ke zhoršení situace, neboť tato opatření tvoří rámec pro politické a konsenzuální řešení této krize;

6.  připomíná, že partnerství EU s Burundi se řídí Dohodou z Cotonou a že obě strany se zavázaly dodržovat a provádět ustanovení této dohody, zejména co se týče dodržování lidských práv; poukazuje na skutečnost, že Burundi rovněž podepsalo a ratifikovalo Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Africkou chartu lidských práv a práv národů, a má proto povinnost dodržovat všeobecná lidská práva a právo na svobodu projevu; vyzývá proto vládu Burundi, aby umožnila skutečnou a otevřenou politickou diskusi, která by se obešla bez obav ze zastrašování, a aby se zdržela zneužívání soudů k vyloučení politických konkurentů;

7.  bere na vědomí dialog mezi EU a Burundi, který se uskutečnil v souladu s článkem 8 Dohody z Cotonou; je nicméně přesvědčen, že nadále dochází k porušování podstatných a základních prvků Dohody z Cotonou, zejména co se týče dodržování základních lidských práv a demokratických zásad, a vyzývá proto Komisi, aby zahájila řízení podle článku 96 s cílem přijmout vhodná opatření;

8.  vyzývá rovněž za tímto účelem Komisi, aby naléhavě opětovně posoudila pomoc EU s cílem ji přesměrovat, zvýšit finanční podporu občanské společnosti a zaměřit se na humanitární pomoc na rozdíl od centrální rozpočtové podpory, a zároveň aby měla na paměti nanejvýš chvályhodnou roli burundské armády při mírové misi v Somálsku;

9.  připojuje se k výzvě Rady pro zahraniční věci ze dne 22. června 2015, v níž místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku požádala, aby vypracovala seznam cílených restriktivních opatření, zákazů udělování víz a zákazů cestování namířených proti těm, kdo nesou odpovědnost za násilné činy, represi a závažné porušování lidských práv, spolu s těmi, kdo aktivně brání politickému řešení v rámci navrženém Africkou unií a Východoafrickým společenstvím, a rovněž místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie žádá, aby přijala nezbytná opatření za účelem zmrazení veškerého majetku jednotlivců v členských státech EU;

10.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad počtem obětí a počtem případů vážného porušení lidských práv, které byly hlášeny od začátku krize, zejména těmi případy porušení práv, které jsou připisovány členům hnutí Imbonerakure; bere na vědomí zastrašování a rizika, jimž čelí obhájci lidských práv, političtí aktivisté a novináři, a svévolné zatýkání členů opozičních stran; vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech jednotlivců zatčených proto, že uplatňovali své právo na pokojné shromažďování a svobodu projevu;

11.  požaduje okamžité ukončení násilností a zastrašování ze strany hnutí Imbonerakure; vyzývá stranu CNDD-FDD, aby podnikla okamžité kroky k odzbrojení mládežnických milicí a zabránila svým členům v zastrašování oponentů a útocích na ně a aby zajistila, že osoby odpovědné za násilnosti budou trestně stíhány; vyzývá k tomu, aby byla provedena nezávislá mezinárodní vyšetřování ve věci tvrzení, že CNDD-FDD vyzbrojuje svou mládežnickou frakci a poskytuje jí vojenský výcvik; taktéž požaduje, aby vůdci opozičních stran zamezili páchání násilí namířeného proti jejich protivníkům;

12.  opětovně zdůrazňuje, že není možné tolerovat beztrestnost osob odpovědných za závažná porušení lidských práv a že tyto osoby musí nést individuální odpovědnost a zodpovídat se ze svých činů před soudem; přikládá v této souvislosti zvláštní význam okamžitému zahájení rozmisťování pozorovatelů sledujících dodržování lidských práv a vojenských odborníků oznámenému Africkou unií;

13.  poukazuje na skutečnost, že pokusy určitých sil transformovat nepokoje do podoby etnického konfliktu selhávají a že politické rozdělení Burundi není výslovně etnické; je přesvědčen, že to dokládá úspěšnost dohody z Aruši při vytváření etnicky vyvážené armády a policejních sil; vybízí proto prokurátorku Mezinárodního trestního soudu, aby bedlivě sledovala tyto sdělovací prostředky i projevy politických představitelů a zaměřila se na podněcování k etnicky motivovanému násilí;

14.  v této souvislosti opětovně zdůrazňuje, že je důležité dodržovat kodex chování ve volbách a volební plán zprostředkovaný OSN, který političtí aktéři podepsali v roce 2013, a plně podporuje úsilí OSN a úsilí na regionální úrovni předcházet dalšímu nárůstu politicky motivovaného násilí;

15.  vyzývá k okamžitému zrušení omezení týkajících se sdělovacích prostředků a přístupu k internetu a znovu odsuzuje opakované útoky na Radio Publique Africaine, které je jednou z hlavních zpravodajských stanic v zemi; je toho názoru, že legitimní volby se nemohou konat, pokud sdělovací prostředky nebudou moci fungovat bez omezení a novináři pracovat bez zastrašování;

16.  vyjadřuje uznání roli humanitárních organizací a orgánů sousedních zemí, které se starají o potřeby osob, jež musely utéci před krizí, a nabízejí ochranu uprchlíkům; vítá oznámení Komise, že uvolní dalších 1,5 milionu EUR na zmírnění humanitární situace; varuje však, že EU i její členské státy musí své závazky vzhledem k obrovskému přílivu uprchlíků v již tak nestabilním regionu, hlášeným výskytům cholery a znepokojivým zprávám o sexuálním násilí nutně zdvojnásobit; zdůrazňuje význam dlouhodobé strategie nejen lékařské a potravinové pomoci, ale také opětovné integrace a psychologické podpory těm, kdo byli nuceni uprchnout;

17.  vyzývá EU a její členské státy, aby splnily veškeré závazky obsažené v regionálním plánu reakce na vlnu uprchlíků z Burundi vypracovaném OSN, který do září 2015 požaduje 207 milionů USD na pomoc 200 000 očekávaných burundských uprchlíků, včetně navýšení stávajících grantů určených pro tento region;

18.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států, vládě Burundi a vládám zemí v oblasti Velkých jezer, vládám zemí Východoafrického společenství, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federice Mogheriniové, Africké unii, generálnímu tajemníkovi OSN, spolupředsedům Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU a Panafrickému parlamentu.


Přípomínka událostí ve Srebrenici
PDF 329kWORD 76k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. července 2015 o připomínce událostí ve Srebrenici (2015/2747(RSP))
P8_TA(2015)0276RC-B8-0716/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 7. července 2005(1) a 15. ledna 2009(2) o Srebrenici,

–  s ohledem na ustanovení Všeobecné deklarace lidských práv, Evropské úmluvy o lidských právech a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, která uznávají právo každého jedince na život, svobodu a osobní bezpečnost a svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání,

–  s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé, která byla podepsána dne 16. června 2008 v Lucemburku a vstoupila v platnost dne 1. června 2015,

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 827 ze dne 25. května 1993, č. 1551 ze dne 9. července 2004 a č. 1575 ze dne 22. listopadu 2004,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 11. července 2015 si připomínáme 20. výročí genocidy a etnických čistek, které se odehrály v Srebrenici a jejím okolí během války v Bosně, jež by mělo sloužit jako čerstvá připomínka nebezpečí, která představují krajní formy nacionalismu a netolerance ve společnosti, dále vystupňované válečným konfliktem;

B.  vzhledem k tomu, že dne 11. července 1995 se jednotky bosenských Srbů pod vedením generála Ratka Mladiče na základě pokynů tehdejšího prezidenta Republiky srbské Radovana Karadžiče zmocnily bosenského města Srebrenica, které bylo rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 819 ze dne 16. dubna 1993 prohlášeno za bezpečnou oblast;

C.  vzhledem k tomu, že během několika dnů krveprolití po pádu Srebrenici bylo více než 8 000 muslimských mužů a chlapců, kteří v této oblasti hledali bezpečí pod záštitou ochranných sil OSN (UNPROFOR), hromadně popraveno jednotkami bosenských Srbů vedených generálem Mladičem a polovojenskými jednotkami, včetně neregulérních srbských policejních jednotek; vzhledem k tomu, že téměř 30 000 žen, dětí a seniorů bylo nuceně deportováno v rámci kampaně etnických čistek vedených v obrovském meřítku, v důsledku čehož tato událost představuje nejhorší válečný zločin, k němuž v Evropě došlo od skončení druhé světové války;

D.  vzhledem k tomu, že tragické události v Srebrenici zanechaly hluboké jizvy na duších těch, kteří přežili, a vytvořily dlouhodobé překážky politickému usmíření mezi etnickými skupinami v Bosně a Hercegovině;

E.  vzhledem k tomu, že masakr v Srebrenici byl jak Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) rozsudkem odvolacího soudu, Žalobce v. Radislav Krstić, věc č.: IT-99-33 ze dne 19. dubna 2004, tak Mezinárodním soudním dvorem (ICJ) ve věci týkající se uplatňování Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia (Bosna a Hercegovina v. Srbsko a Černá Hora) ze dne 27. února 2007, s. 127 bod 297 (ICJ) uznán za akt genocidy;

F.  vzhledem k četným případům porušení Ženevských úmluv, jichž se dopustily jednotky bosenských Srbů na civilním obyvatelstvu Srebrenici, k nimž patřila deportace tisíců žen, dětí a starších lidí a znásilnění velkého počtu žen;

G.  vzhledem k tomu, že navzdory úsilí o nalezení a exhumaci masových i jednotlivých hrobů nebylo dosud nalezeno a identifikováno téměř 1 200 mužů a chlapců ze Srebrenici;

H.  vzhledem k tomu, že v roce 1999 prohlásil generální tajemník OSN ve své zprávě o pádu Srebrenici, že se OSN nepodařilo splnit její mandát, zejména pokud se jedná o ochranu tzv. „bezpečných oblastí“, a že tudíž nese svůj díl odpovědnosti;

I.  vzhledem k tomu, že EU je založena na mírovém soužití jednotlivých členů a angažované spolupráci mezi nimi; vzhledem k tomu, že jednou z hlavních motivací evropského procesu sjednocování je odhodlání zabránit v Evropě opakování válek a zločinů proti mezinárodnímu humanitárnímu právu;

J.  vzhledem k tomu, že dne 30. ledna 2015 Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii potvrdil rozsudky nad pěti vysoce postavenými důstojníky bosensko-srbské armády, kteří byli odsouzeni za svou účast na genocidě, k níž došlo v roce 1995 ve Srebrenici; vzhledem k tomu, že někteří z odsouzených důstojníků byli přímo podřízeni bývalému armádnímu veliteli bosenskosrbské armády Ratku Mladičovi, který je v současné době souzen Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii za zločiny zahrnující genocidu;

1.  přeje si uctít památku všech obětí genocidy ve Srebrenici a všech zvěrstev spáchaných během válek v bývalé Jugoslávii a vzdát jim čest; vyjadřuje soustrast a solidaritu rodinám obětí, z nichž mnohým se nedostalo konečného potvrzení osudů jejich příbuzných;

2.  odsuzuje co nejdůrazněji genocidu ve Srebrenici; slavnostně prohlašuje, že se takovéto hanebné zločiny nesmí nikdy opakovat a že udělá vše, co je v jeho silách, aby zabránil opětovnému páchání takovýchto činů; odmítá jakékoli popírání, relativizaci nebo dezinterpretaci genocidy;

3.  zdůrazňuje, že je třeba, aby političtí zástupci Bosny a Hercegoviny uznali minulé události, aby mohli úspěšně spolupracovat na zajištění lepší budoucnosti pro všechny obyvatele této země; zdůrazňuje, že významnou roli v tomto náročném procesu mohou sehrát sousední země, náboženské autority, občanská společnost, umění, kultura, sdělovací prostředky a vzdělávací systémy;

4.  zdůrazňuje význam činnosti Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a potřebu přijmout veškerá opatření nezbytná k urychlení soudních řízení a odvolání a jejich dokončení bez zbytečných odkladů; opakuje, že je třeba věnovat větší pozornost soudním řízením řešícím válečné zločiny, jež probíhají na vnitrostátní úrovni;

5.  opakuje závazek EU týkající se evropských vyhlídek a dalšího procesu přistoupení Bosny a Hercegoviny a všech zemí západního Balkánu; je přesvědčen o tom, že oblastní spolupráce a evropský integrační proces jsou nejlepší cestou k prosazení usmíření a překonání nenávisti a rozporů;

6.  naléhavě vyzývá k tomu, aby byly vytvářeny vzdělávací a kulturní programy, které napomohou pochopení příčin těchto hrůzných činů a zvýší povědomí o potřebě budovat mír a prosazovat lidská práva a soužití osob různých vyznání; vyjadřuje podporu organizacím občanské společnosti, jako je Sdružení matek z enkláv Srebrenica a Žepa, za jejich stěžejní úlohu při šíření informací a budování širší základny pro usmíření mezi všemi občany země;

7.  lituje toho, že Rada bezpečnosti OSN, jež má primární odpovědnost za zachovávání světového míru a bezpečnosti, nepřijala rezoluci o připomenutí si genocidy ve Srebrenici. To je zvláště politováníhodné vzhledem k tomu, že Mezinárodní soudní dvůr, primární soudní orgán OSN, označil zločiny spáchané ve Srebrenici za genocidu;

8.  velmi vítá rozhodnutí Rady ministrů Bosny a Hercegoviny, jež bylo jednomyslně přijato, vyhlásit 11. červenec dnem národního smutku v Bosně a Hercegovině;

9.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, vládám členských států, vládě a parlamentu Bosny a Hercegoviny a jejím entitám a také vládám a parlamentům zemí západního Balkánu.

(1) Úř. věst. C 157 E, 6.7.2006, s. 468.
(2) Úř. věst. C 46 E, 24.2.2010, s. 111.


Návrh kambodžského zákona o nevládních organizacích a odborech
PDF 334kWORD 77k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. července 2015 o kambodžských návrzích zákonů týkajících se nevládních organizací a odborů (2015/2756(RSP))
P8_TA(2015)0277RC-B8-0689/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Kambodži,

–  s ohledem na prohlášení zvláštního zpravodaje OSN o právech na svobodu pokojného shromažďování a sdružování ze dne 22. června 2015,

–  s ohledem na závěrečné připomínky Rady OSN pro lidská práva ze dne 27. dubna 2015 o druhé pravidelné zprávě z Kambodže,

–  s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN o situaci v oblasti lidských práv v Kambodži ze dne 15. srpna 2014,

–  s ohledem na různé úmluvy Mezinárodní organizace práce, zejména na Úmluvu č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat a Úmluvu č. 98 o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv ze dne 10. prosince 1948,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966,

–  s ohledem na Dohodu o spolupráci mezi Evropským společenstvím a Kambodžským královstvím z roku 1997,

–  s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že kambodžská aktivní občanská společnost – zejména aktivisté zabývajících se otázkami pozemkových práv, odboráři, novináři a členové opoziční strany – hraje důležitou korigující úlohu;

B.  vzhledem k tomu, že kambodžská vláda dne 5. června 2015 schválila návrh zákona o sdruženích a nevládních organizacích (LANGO – Law on Associations and Non-Governmental Organisations); vzhledem k tomu, že dne 16. června 2015 byl návrh zákona postoupen k projednání kambodžskému Národnímu shromáždění;

C.  vzhledem k tomu, že EU je největším partnerem Kambodže z hlediska rozvojové pomoci s ohledem na nově přidělené finanční prostředky na období 2014 – 2020 ve výši 410 milionů EUR; vzhledem k tomu, že EU podporuje širokou škálu iniciativ v oblasti lidských práv prováděných kambodžskými nevládními organizacemi a dalšími organizacemi občanské společnosti, že sledovala průběh vnitrostátních a místních voleb a zároveň podpořila volební proces; vzhledem k tomu, že Kambodža je na rozvojové pomoci silně závislá;

D.  vzhledem k tomu, zvláštní zpravodaj OSN o právech na svobodu pokojného shromažďování a sdružování uvedl, že kambodžská občanská společnost byla vyloučena z přípravy zákona o sdruženích a nevládních organizacích;

E.  vzhledem k tomu, že několik uznávaných nevládních organizací zdůraznilo, že tento návrh zákona navazuje na předchozí snahy – od kterých bylo upuštěno v důsledku odporu na vnitrostátní a mezinárodní úrovni – přijmout zákon, který by neoprávněným způsobem omezoval práva na svobodu sdružování a svobodu projevu, a položil právní základy pro svévolné rušení nebo odmítnutí registrace nevládních organizací, jež se netěší politické přízni, včetně těch, které zaměstnávají obránce lidských práv;

F.  vzhledem k tomu, že právo na svobodu projevu je stanoveno článkem 41 kambodžské ústavy a právo na účast na politickém životě článkem 35 ústavy;

G.  vzhledem k tomu, že právo na svobodu pokojného shromažďování je zakotveno v kambodžské ústavě, v článku 20 Všeobecné deklarace lidských práv a v článku 21 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech;

H.  vzhledem k tomu, že právo podílet se na vedení veřejných záležitostí je zakotveno v článku 25 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech; vzhledem k tomu, že právo na svobodu sdružování, které je chráněno článkem 22 tohoto paktu, je nezbytným doplňkem a často výchozím bodem této účasti; vzhledem k tomu, že transparentnost a odpovědnost jsou základními prvky fungující demokracie;

I.  vzhledem k tomu, že se očekává, že bude-li zákon přijat, země přijde ročně o 600 až 700 milionů USD určených na rozvojové projekty; vzhledem k tomu, že zákon o sdruženích a nevládních organizacích by vedl k rozpočtovým omezením, která by ohrozila schopnost mezinárodních nevládních organizací realizovat nákladově efektivní projekty;

J.  vzhledem k tomu, že návrh zákona o odborech by porušoval právo organizovat se a vážně by omezil práva na nezávislé odbory včetně existujících odborů; vzhledem k tomu, že návrh zákona stanoví nepřiměřeně vysoký minimální počet pracovníků, kteří se musí stát členy, aby mohly být odbory vytvořeny (20 %); vzhledem k tomu, že návrh zákona dává rozsáhlé pravomoci úředníkům ministerstva práce, pokud jde o povolování stávek a pozastavení registrace odborů na základě chabých důvodů a bez uplatnění řádného postupu; vzhledem k tomu, že návrh zákona odpírá domácím pracovníkům právo vstupovat do odborových organizací, vyžaduje od představitelů odborových organizací schopnost číst a psát, čímž jsou diskriminovány ženy a cizinci, zakazuje kontakty s nevládními organizacemi a stanoví nízké a zcela neúčinné pokuty pro zaměstnavatele, kteří porušují pracovní právo;

K.  vzhledem k tomu, že od konzultace v květnu 2014, které se na pozvání zúčastnily místní skupiny zabývající se pracovními právy, kambodžské úřady neuspořádaly žádné veřejné konzultace o dalších návrzích zákona; vzhledem k tomu, že pravidelná sdělení vládních úředníků ve sdělovacích prostředcích naznačují, že zákon o odborových organizacích bude přijat v roce 2015;

L.  vzhledem k tomu, že v Kambodži je registrováno přibližně 5 000 NO, které poskytují pomoc v oblastech, jako jsou lidská práva, zdravotní péče, občanská společnost a zemědělství;

M.  vzhledem k tomu, že premiér Hun Sen na setkání s velvyslancem EU v Kambodži Jeanem-Françoisem Cautainem dne 16. června 2015 uvedl, že Národní shromáždění hodlá uspořádat konzultaci o návrhu zákona o NO, a vyjádřil přání, aby se do konzultace zapojila občanská společnost a partneři v oblasti rozvoje;

1.  naléhavě vyzývá kambodžskou vládu, aby stáhla návrh LANGO;

2.  naléhavě vyzývá kambodžskou vládu, aby uznala legitimní a užitečnou úlohu občanské společnosti, odborů a politické opozici, která přispívá k celkovému hospodářskému a politickému rozvoji země; připomíná, že občanská společnost je jedním z hlavních pilířů pro rozvoj každé země; zdůrazňuje, že zákon o sdruženích a nevládních organizacích by měl vytvořit příznivé podmínky pro občanskou společnost a umožnit, aby mohla i nadále přispívat k rozvoji země;

3.  vyzývá kambodžskou vládu, aby stáhla návrh zákona o odborových organizacích, aby současný návrh zveřejnila a aby konzultovala s odborníky a zástupci odborových organizací jeho revizi v souladu s mezinárodními právními předpisy a úmluvami MOP, zejména s Úmluvou č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat a Úmluvou č. 98 o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat, předtím, než jej předloží k opětovnému projednání;

4.  podporuje prohlášení zvláštního zpravodaje OSN, že „takový právní předpis by se měl přijímat pouze v rámci komplexního participativního procesu, který bude natolik všezahrnující, aby zajistil, že se všechny zúčastněné strany shodnou na podstatě předpisu“;

5.  žádá, aby občanská společnost a kambodžský lid měli dostatek času na projednání a konzultaci každého právního předpisu a aby tak mohli předložit svým voleným zástupcům připomínky předtím, než se o právních předpisech hlasuje;

6.  důrazně připomíná, že každý právní předpis by měl dodržovat mezinárodně uznávané svobody projevu, sdružování a shromažďování, které se Kambodža zavázala dodržovat ratifikací Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, a nikoli neoprávněně omezovat schopnost občanské společnosti účinně a svobodně pracovat;

7.  vyzývá kambodžskou vládu, aby i nadále posilovala demokracii, právní stát, dodržování lidských práv a základních svobod, zejména svobody projevu a shromažďování;

8.  vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby podpořila výzvu ke stažení návrhu LANGO a návrhu zákona o odborových organizacích a aby tuto otázku neprodleně projednala s kambodžskou vládou;

9.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, sekretariátu Sdružení národů jihovýchodní Asie, Výboru OSN pro lidská práva a vládě a Národního shromáždění Kambodžského království.


Demokratická republika Kongo (DRC), zejména případ dvou zadržovaných aktivistů v oblasti lidských práv Yvese Makwambaly a Freda Baumy
PDF 345kWORD 85k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. července 2015 o Demokratické republice Kongo, zejména o případu dvou zadržovaných obránců lidských práv Yvesa Makwambaly a Freda Baumy (2015/2757(RSP))
P8_TA(2015)0278RC-B8-0690/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Demokratické republice Kongo, zejména na usnesení ze dne 12. září 2013(1) a na usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU k témuž tématu,

–  s ohledem na prohlášení mluvčího Evropské služby pro vnější činnost o situaci v Demokratické republice Kongo, zvláště na prohlášení ze dne 21. Ledna 2015,

–  s ohledem na prohlášení Delegace EU v Demokratické republice Kongo týkající se situace v oblasti lidských práv v zemi, zejména na prohlášení ze dne 11. února 2015,

–  s ohledem na výroční zprávu EU o lidských právech a demokracii, kterou přijala Rada dne 22. června 2015,

–  s ohledem na závěry Rady o Demokratické republice Kongo ze dne 19. ledna 2015,

–  s ohledem na prohlášení mezinárodních vyslanců pro oblast Velkých jezer ze dne 22. ledna 2015 týkající se situace v Demokratické republice Kongo;

–  s ohledem na společnou tiskovou zprávu zvláštní zpravodajky Africké unie (AU) pro otázky týkající se obránců lidských práv v Africe a zvláštního zpravodaje AU pro otázky související s věznicemi a vazebními podmínkami v Africe ze dne 12. února 2015 o situaci v oblasti lidských práv v návaznosti na události související se změnou volebního zákona v Demokratické republice Kongo,

–  s ohledem na Dohodu o partnerství z Cotonou podepsanou v červnu 2000,

–  s ohledem na obecné zásady EU týkající se obránců lidských práv a na obecné zásady EU týkající se svobody projevu online a offline,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948 a na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966,

–  s ohledem na Africkou listinu lidských práv a práv národů, kterou Demokratická republika Kongo ratifikovala v roce 1982,

–  s ohledem na ústavu Demokratické republiky Kongo, zejména na její články 22, 23, 24 a 25,

–  s ohledem na výzvu „Propuštění aktivistů Filimbi“, již dne 15. června 2015 vydalo více než 200 skupin pro lidská práva,

–  s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že ve dnech 19. až 21. ledna 2015 vypukly celonárodní protesty zapříčiněné návrhem volebního zákona, který by umožnil prodloužení funkčního období prezidenta, což je v rozporu s ústavními ustanoveními, a vyžadovalo by to potenciálně velmi zdlouhavé sčítání lidu před konáním celostátních voleb;

B.  vzhledem k tomu, že podle příslušných orgánů zahynulo při protestech 27 osob, ačkoli jiné zdroje hovoří o 42 mrtvých, a vzhledem k tomu, že bylo 350 osob uvězněno, přičemž některé z nich jsou stále ve vězení, aniž by byly postaveny před soud, nebo došlo k jejich násilnému zmizení;

C.  vzhledem k tomu, že při protestech v lednu 2015 vláda přerušila internetové spojení a služby pro zasílání mobilních textových zpráv;

D.  vzhledem k tomu, že volební zákon, který schválil parlament, nakonec uvedené kontroverzní ustanovení neobsahoval;

E.  vzhledem k tomu, že bezprostředně po začátku protestů začaly oficiální orgány uplatňovat tvrdá opatření vůči obráncům lidských práv a opozičním politikům, kteří proti uvedenému ustanovení pokojně protestovali, a to včetně Christophera Ngoyiho, Jean-Claude Muyamba, Vana Kiboka a Cyrilla Doweho, kteří jsou stále zadržováni podle všeho z politicky motivovaných důvodů;

F.  vzhledem k tomu, že dne 15. března 2015 Národní zpravodajská služba (ANR) Demokratické republiky Kongo (DRK) zatkla a bez obvinění zadržovala více než 30 osob v době, kdy byla zahájena činnost prodemokratického hnutí mladých lidí Filimbi, včetně mezinárodních účastníků a aktivistů, hudebníků, podnikatelů a novinářů z DRK;

G.  vzhledem k tomu, že většina aktivistů a sympatizantů byla propuštěna a cizinci byli vyhoštěni ze země, avšak vzhledem k tomu, že Yves Makwambala a Fred Bauma jsou stále zadržováni ve vězení Makala v Kinshase a jsou obviněni z příslušnosti ke sdružení, které vzniklo s cílem útočit na osoby a majetek, organizovat spiknutí proti hlavě státu a pokoušet se buď zničit, nebo změnit „ústavní režim“ a podněcovat lidi k tomu, aby se chopili zbraní proti státním orgánům; vzhledem k tomu, že příslušné orgány obvinily Freda Baumu také z narušení klidu a Yvesa Makwambalu z veřejné urážky hlavy státu, přičemž oba uplatňovali své právo na svobodu projevu, pokojné shromažďování a sdružování;

H.  vzhledem k tomu, že hnutí Filimbi bylo vytvořeno jako platforma podporující mladé lidi v DRK v tom, aby pokojně a odpovědně vykonávali občanské povinnosti;

I.  vzhledem k tomu, že v březnu a dubnu 2015 zatkly orgány v Gomě (na východě země) a později propustily nejméně 15 aktivistů z hnutí mladých LUCHA, kteří pokojně demonstrovali a žádali o propuštění svých kolegů zadržovaných v Kinshase; vzhledem k tomu, že čtyři z těchto aktivistů čelí obvinění z podněcování k neposlušnosti vůči veřejnému orgánu;

J.  vzhledem k tomu, že dne 27. března 2015 Národní shromáždění DRK zřídilo parlamentní informační misi s cílem shromažďovat informace a podávat zprávy o zatčeních; vzhledem k tomu, že tato mise dospěla ve své zprávě k závěru, že neexistuje důkaz o tom, že by se vedoucí představitelé a účastníci hnutí Filimbi podíleli na jakýchkoli teroristických nebo jiných násilných trestných činech nebo je plánovali, a vyzvala k politickému řešení vedoucímu k jejich okamžitému propuštění;

K.  vzhledem k tomu, že dne 15. června 2015 vyzvalo 14 mezinárodních organizací a 220 organizací DRK pro lidská práva k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění obou aktivistů;

L.  vzhledem k tomu, že v této souvislosti byl v Maluku, přibližně 80 kilometrů od centra Kinshasy, objeven masový hrob, v němž se nacházelo přibližně 421 mrtvých těl;

M.  vzhledem k tomu, že ministr spravedlnosti v nedávné době uznal, že soudní systém DRK se potýká s mnoha problémy, včetně klientelismu, ovlivňování, korupce, beztrestnosti a nespravedlnosti při soudních rozhodnutích;

N.  vzhledem k tomu, že svobodu tisku omezují hrozby a útoky proti novinářům a že činnost mnoha sdělovacích prostředků byla zastavena nebo byly nezákonně cenzurovány;

O.  vzhledem k tomu, že další celonárodní volby jsou plánovány na listopad 2016 s obtížnou agendou, pokud jde o jejich organizaci a financování;

P.  vzhledem k tomu, že občanská společnost hrála důležitou úlohu v DRK v rámci politické transformace v roce 2003, ve volbách v roce 2006 a 2011, při revizi důlních smluv, pozastavení účasti DRK v iniciativě v oblasti transparentnosti těžebního průmyslu v roce 2013 a při vypracování volebního zákona a právních předpisů proti sexuálnímu násilí v roce 2013;

Q.  vzhledem k tomu, že reakce vlády na zapojení občanské společnosti je pokusem zacházet s aktivisty a zájmové (zastupující) organizace jako s politickou opozicí, aby je oslabila;

R.  vzhledem k tomu, že v červnu 2014 vyslala EU navazující volební misi, která poukázala na potřebu aktualizace seznamů voličů, nutnost vytvoření podmínek pro spravedlivou soutěž kandidátů a na potřebu posílení ochrany veřejných svobod, systému řešení volebních sporů a boje proti beztrestnosti;

S.  vzhledem k tomu, že národní orientační program pro DRK na období 2014–2020, financovaný z prostředků 11. Evropského rozvojového fondu ve výši 620 milionů EUR, upřednostňuje posílení správy věcí veřejných a právní stát, včetně reformy soudnictví, policie a armády;

1.  vyjadřuje politování nad ztrátou životů a svévolným násilím proti demonstrantům během protestů v lednu 2015 a jejich zatýkáním a také nad zásahem proti aktivistům a politickým oponentům, zejména pokud jde o události, které nastaly při zahájení činnosti hnutí Filimbi v březnu 2015;

2.  vyzývá orgány DRK, aby okamžitě a bezpodmínečně propustily a zprostily všech obvinění Yvese Makwambalu a Freda Baumu a ostatní vůdčí představitele platformy Filimbi, jakož i všechny další aktivisty, vězně svědomí a politické oponenty, kteří byli svévolně zatčeni a jsou zadržováni pouze za své politické názory nebo za účast na pokojných aktivitách;

3.  podporuje výzvy Národního shromáždění DRK k dosažení rychlého politického řešení, které umožní členům hnutí Filimbi a dalším mírovým sdružením občanské společnosti uplatňovat svobodu projevu a sdružování beze strachu, že budou sledováni nebo pronásledováni;

4.  naléhavě žádá orgány, aby zajistily, aby zadržení nebyli vystaveni mučení ani špatnému zacházení, a aby zaručily jejich plnou ochranu a styk s rodinami a právníky;

5.  považuje skutečnost, že ANR drží zadržované bez obvinění déle než 48 hodin a odepírá jim přístup k právní pomoci, aniž by je přivedla před příslušný soudní orgán, za zcela otevřené porušení práv zaručených ústavou DRK;

6.  žádá, aby vláda DRK spolu s mezinárodními partnery zahájila úplné, důkladné a transparentní vyšetřování událostí z ledna a března 2015 a aby odhalila veškeré nezákonné činnosti nebo odpírání práv a svobod; trvá na tom, že každý úředník podezřelý z toho, že je odpovědný za porušení práv nebo svobod zaručených národními a mezinárodními dokumenty, musí být postaven před soud;

7.  je velmi znepokojen neustálými pokusy o omezování svobody projevu, pokojného shromažďování a sdružování a rostoucím porušováním těchto svobod ze strany orgánů, vzhledem k tomu, že je nezbytné náležité politické ovzduší, má-li příští rok proběhnout v DRK úspěšný volební cyklus;

8.  považuje za obzvláště politováníhodné, že tato porušení specificky cílí na vůdce opozice a hnutí mladých;

9.  vyzývá orgány DRK, aby zejména ve volebním období zajistily okamžité a bezpodmínečné dodržování výše uvedených svobod, jež jsou zaručeny ústavou DRK a mezinárodním právem v oblasti lidských práv;

10.  připomíná, že pro zaručení demokratických voleb, které jsou důvěryhodné, otevřené, pokojné a dobře načasované, je nezbytné respektovat politickou rozmanitost a opozici, vést otevřenou a pokojnou politickou diskusi a plně uplatňovat ústavní svobody projevu, pokojného shromažďování, sdružování a informovanosti; trvá na tom, že takové záruky jsou v mimořádně nestabilní oblasti Velkých jezer prvořadé a závisí také na úspěšném provádění dohody z Addis Abeby o míru, bezpečnosti a spolupráci; podporuje v této souvislosti úsilí mezinárodních vyslanců pro oblast Velkých jezer;

11.  vybízí parlament, senát a prezidenta DRK Josepha Kabilu, aby prováděli veškerá opatření nezbytná k upevnění demokracie a zajištění skutečné účasti všech politických sil, občanské společnosti a prodemokratických hnutí, které vyjadřují vůli lidu DRK, na správě země, a to na základě ústavních a právních předpisů i svobodných a spravedlivých voleb;

12.  podporuje rozvoj platforem, jako je Filimbi, které umožňují prodemokratickým silám být slyšeny, a podporuje účast mladých lidí na volebním procesu, z něhož byli nespravedlivě vyloučeni;

13.  připomíná závazek přijatý DRK v rámci dohody z Cotonou, že bude respektovat demokracii, právní stát a zásady lidských práv, které zahrnují svobodu projevu, svobodu sdělovacích prostředků, řádnou správu věcí veřejných a transparentnost v politických funkcích; naléhavě vyzývá vládu DRK, aby dodržovala tato ustanovení v souladu s čl. 11 písm. b), články 96 a 97 dohody z Cotonou, a, pokud tak neučiní, žádá Komisi, aby zahájila příslušný postup v souladu s články 8, 9 a 96 dohody z Cotonou;

14.  trvá na tom, že povaha a výše další podpory EU volebnímu procesu v DRK musí záviset na pokroku dosaženém při provádění doporučení volební pozorovatelské mise EU z roku 2011 a navazující mise z roku 2014, při dodržování volebního kalendáře a při předkládání věrohodného rozpočtu;

15.  naléhavě žádá delegaci EU, aby monitorovala vývoj a využila všech vhodných nástrojů, včetně evropského nástroje pro demokracii a lidská práva, na podporu obránců lidských práv a prodemokratických hnutí;

16.  naléhavě vyzývá soudní orgány DRK, aby prosadily svou nezávislost na jakékoli politické instrumentalizaci a zajistily ochranu práv uznávaných právními nástroji, jako je přístup ke spravedlnosti a právo na spravedlivý proces;

17.  naléhavě vyzývá orgány DRK, aby zastavily bagatelizaci významu masových hrobů nedaleko Kinshasy, a opakuje výzvu EU a OSN k okamžitému, transparentnímu a důvěryhodnému vyšetření s cílem uklidnit rodiny pohřešovaných osob a učinit přítrž různým obviněním;

18.  odsuzuje nelegální uzavírání a hrubou cenzuru sdělovacích prostředků, stejně jako dočasné odstavení telekomunikací;

19.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Africké unii, vládám zemí oblasti Velkých jezer, prezidentovi, předsedovi vlády a parlamentu Demokratické republiky Kongo, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, Radě OSN pro lidská práva a Smíšenému parlamentnímu shromáždění AKT-EU.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2013)0388.


Bahrajn, zejména případ Nabíla Radžába
PDF 345kWORD 88k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. července 2015 o Bahrajnu, především o případu Nabíla Radžaba (2015/2758(RSP))
P8_TA(2015)0279RC-B8-0703/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Bahrajnu, zejména na své usnesení ze dne 6. února 2014 o Bahrajnu, především o případech Nabíla Radžaba, Abdulhádího al-Chawádži a Ibráhíma Šarífa(1),

–  s ohledem na prohlášení ze dne 17. června 2015, které učinil mluvčí místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federiky Mogheriniové o odsouzení generálního tajemníka strany al-Wifáq Alího Salmána v Bahrajnu,

–  s ohledem na 24. zasedání Smíšené rady EU a Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC) a zasedání ministrů konané v katarském Dauhá dne 24. května 2015,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady ministrů Ligy arabských států ze dne 1. září 2013, která zasedala v Káhiře, zřídit v hlavním městě Bahrajnu Manámě panarabský soud pro lidská práva,

–  s ohledem na zprávu, v níž jsou uvedeny podrobnosti o tom, jak bahrajnská vláda uplatňuje doporučení bahrajnské nezávislé vyšetřovací komise z února 2014, a aktuální informace o všeobecném pravidelném hodnocení, které předložila bahrajnská vláda v září 2014,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966, Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, Úmluvu o právech dítěte a Arabskou chartu lidských práv, k nimž Bahrajn přistoupil,

–  s ohledem na obecné zásady EU týkající se obhájců lidských práv, které byly přijaty v červnu 2004 a přehodnoceny v roce 2008,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o omezení případů bezdomovectví,

–  s ohledem na nový unijní strategický rámcový a akční plán pro lidská práva, jehož cílem je, aby se otázka ochrany lidských práv a sledování, nakolik se dodržují, dostala do centra politiky EU ve všech oblastech, a který obsahuje zvláštní oddíl týkající se ochrany obhájců lidských práv,

–  s ohledem na návštěvu zvláštního zástupce EU pro oblast lidských práv Stavrose Lambrinidise v Bahrajnu, která se konala koncem května 2015,

–  s ohledem na články 5 a 19 Všeobecné deklarace lidských práv OSN,

–  s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v návaznosti na zveřejnění zprávy bahrajnské nezávislé vyšetřovací komise dne 23. listopadu 2011 a na navazující zprávu ze dne 21. listopadu 2012 Bahrajn slíbil, že dosáhne pokroku, pokud jde změnu situace v oblasti lidských práv;

B.  vzhledem k povzbudivému vytvoření funkce veřejného ochránce práv při Ministerstvu vnitra, ustavení Komise pro práva vězňů a zadržovaných osob a zřízení zvláštního odboru vyšetřování; vzhledem k tomu, že tyto orgány by měly být nestrannější, transparentnější a nezávislejší na vládních orgánech;

C.  vzhledem k tomu, že od začátku povstání v roce 2011 bahrajnské orgány zintenzivnily využívání represivních orgánů proti aktivistům občanské společnosti a nenásilné opozici; vzhledem k tomu, že dne 10. června 2014 podepsalo 47 států, včetně 28 členských států EU, na 26. zasedání Rady OSN pro lidská práva společné prohlášení, v němž poukázalo na závažné obavy ohledně situace v oblasti lidských práv v Bahrajnu; vzhledem k tomu, že v tomto společném prohlášení byly výslovně uvedeny oblasti, které vzbuzují obavy, včetně rozsudků dlouhodobého odnětí svobody za uplatňování práva na svobodu pokojného sdružování a shromažďování, neexistence dostatečných záruk, pokud jde o spravedlivý proces, represí vůči demonstrantům, pokračujícího zastrašování a věznění osob uplatňujících své právo na svobodu přesvědčení a projevu, špatného zacházení ve vazebních zařízeních, svévolného odebírání státní příslušnosti bez řádného soudního řízení a nedostatečné odpovědnosti za porušování lidských práv;

D.  vzhledem k tomu, že Nabíl Radžab, bahrajnský ochránce lidských práv a předseda bahrajnského Centra pro lidská práva, zástupce generálního tajemníka Mezinárodní federace pro lidská práva a člen poradního výboru oddělení pro Blízký východ organizace Human Rights Watch, byl odsouzen k šestiletému vězení pouze za to, že pokojně uplatňoval své právo na svobodu projevu; vzhledem k tomu, že poté, co navštívil podvýbor pro lidská práva Evropského parlamentu, byl Nabíl Radžab dne 1. října 2014 zatčen na základě obvinění, že zveřejnil tweety o skupině svých krajanů, kteří údajně spolupracují s IS/Daiš; vzhledem k tomu, že byl obviněn z urážky veřejného orgánu a armády; vzhledem k tomu, že v listopadu 2013 pracovní skupina OSN pro svévolné zadržování označila zadržování pana Nabíla Radžaba za svévolné;

E.  vzhledem k tomu, že od doby, kdy bylo v roce 2002 vytvořeno bahrajnské Centrum pro lidská práva, si Nabíl Radžab odpykal několik trestů odnětí svobody; vzhledem k tomu, že proti Nabílu Radžabovi byla vznesena další obvinění týkající se jeho svobody projevu a že v současné době mu hrozí až 10 let odnětí svobody za údajnou „urážku statutárního orgánu“ a „šíření zvěstí v době války“;

F.  vzhledem k tomu, že stejně jako v případě Nabíla Radžaba, bylo zadrženo mnoho dalších ochránců lidských práv, jako je Nadži Fatíl, dánský ochránce lidských práv Abdulhádí al-Chawádža, švédský politický aktivista Mohammed Habíb al-Muqdád a další osoby sdružené do tzv. skupiny „Bahrajn 13“, kteří se stali předmětem zastrašování ze strany soudní moci v Bahrajnu, byli uvězněni a odpykávají si v přímé odvetě za svou činnost při ochraně lidských práv dlouhé nebo doživotní tresty odnětí svobody; vzhledem k tomu, že většina z nich se údajně stala předmětem násilí, špatného zacházení a fyzického nebo psychického mučení;

G.  vzhledem tomu, že podle bahrajnského Centra pro lidská práva je svévolně zadržováno více než 3 000 osob, řadu z nichž tvoří ochránci lidských práv, kteří byli zatčeni a odpykávají si dlouhé a doživotní tresty v rámci přímé odvety za svou činnost; vzhledem k tomu, že většina z nich se údajně stala předmětem násilí, špatného zacházení a fyzického nebo psychického mučení;

H.  vzhledem k tomu, že dne 16. června 2015 byl generální tajemník hlavní bahrajnské opoziční strany al-Wifák Šejch Alí Salmán odsouzen ke čtyřem letům odnětí svobody v souvislosti s protivládními protesty, které vypukly v roce 2014 v době, kdy v daném regionu vrcholilo povstání „Arabské jaro“; vzhledem k tomu, že jeho právníkům soud údajně neumožnil předložit ústní argumenty a nedostalo se jim žádné rozumné možnosti prostudovat si důkazy; vzhledem k tomu, že skupina nezávislých odborníků OSN, část z níž je známa pod názvem zvláštní postupy působící v rámci Rady pro lidská práva, naléhavě vyzvala bahrajnské orgány, aby Šejcha Alího Salmána propustily;

I.  vzhledem k tomu, že od roku 2012 Bahrajn zneužívá protiteroristické právní předpisy k tomu, aby v odvetě za disidentské postoje svévolně odebíral státní příslušnost aktivistům a členům opozice, včetně devíti nezletilých; vzhledem k tomu, že podle několika zpráv jen z roku 2015 byla státní příslušnost odebrána více než stovce aktivistů, protestujících a politiků, což vedlo k tomu, že značná část z nich se stala osobami bez státní příslušnosti, což představuje porušení Úmluvy OSN o omezení případů bezdomovectví;

J.  vzhledem k tomu, že od roku 2011 se rozšiřuje využívání trestu smrti v politicky motivovaných případech; vzhledem k tomu, že od roku 2011 byl trest smrti v politických případech udělen alespoň sedmi osobám, přičemž jen v roce 2015 byly k tomuto trestu odsouzeny čtyři z těchto sedmi osob;

K.  vzhledem k tomu, že bahrajnská nezávislá vyšetřovací komise, která byla vytvořena na základě královského výnosu s cílem vyšetřit události, které se odehrály v Bahrajnu v únoru 2011, a podat o nich zprávu, vydala řadu doporučení týkajících se oblasti lidských práv a politických reforem; vzhledem k tomu, že bylo dosaženo pokroku při přepracovávání právního systému a systému prosazování práva, vláda však neuplatnila veškerá hlavní doporučení této komise, zejména pokud jde o propuštění vůdců protestů odsouzených za uplatňování svého práva na svobodu projevu a pokojného shromažďování; vzhledem k tomu, že došlo k pozastavení rozhovorů vedených s cílem dosáhnout usmíření, které jsou známy pod názvem „národní dialog“; vzhledem k tomu, že v politickém systému mají některé skupiny stále nedostatečné zastoupení a že bezpečnostní složky se nikomu nezodpovídají;

1.  vyzývá ke stažení obvinění a k okamžitému bezpodmínečnému propuštění všech ochránců lidských práv, politických aktivistů a dalších osob, které jsou zadržovány a obviněny z údajného porušování předpisů týkajících se svobody projevu, pokojného shromažďování a sdružování, včetně Nabíla Radžaba, Šejcha Alího Salmána a skupiny „Bahrajn 13“;

2.  je si vědom závazku bahrajnských orgánů uplatňovat doporučení bahrajnské nezávislé vyšetřovací komise z roku 2011 a všeobecného pravidelného hodnocení Bahrajnu ze strany OSN a také doporučení, která vydaly další mechanismy OSN, a nedávného propuštění řady vězňů obviněných z trestných činů v souvislosti s politickým sdružováním a svobodou projevu; naléhavě vyzývá bahrajnskou vládu, aby urychleně provedla všechna doporučení uvedená ve zprávě bahrajnské nezávislé vyšetřovací komise a všeobecném pravidelném hodnocení, aby ukončila veškeré porušování lidských práv a aby v souladu se svými závazky v oblasti mezinárodních lidských práv dodržovala lidská práva a základní svobody;

3.  vyjadřuje své značné znepokojení nad zneužíváním antiteroristických zákonů v Bahrajnu k porušování lidských práv, mj. i na základě zbavování osob státní příslušnosti;

4.  odsuzuje neustálé používání mučení a jiného krutého a ponižujícího zacházení nebo trestání vězňů, pokojných protestujících a členů opozice ze strany bahrajnských orgánů a naléhavě vyzývá bahrajnskou vládu, aby dostála svým povinnostem a závazkům v rámci Úmluvy OSN proti mučení;

5.  vybízí bahrajnskou vládu, aby spolupracovala se zvláštními zpravodaji OSN (zejména se zpravodaji pro mučení, svobodu shromažďování, nezávislost soudců a právníků a ochránce lidských práv) a aby pro ně vydala trvalé pozvání;

6.  poukazuje na trvalé úsilí bahrajnské vlády o reformu trestního zákoníku a právního řízení a vybízí k pokračování tohoto procesu; naléhavě vyzývá bahrajnskou vládu, aby přijala veškeré kroky k tomu, aby zaručila nezávislý a spravedlivý systém soudnictví, který by zajistil řádný proces, a aby zaručila nezávislost veřejného ochránce práv, zvláštního odboru vyšetřování a Národního ústavu pro lidská práva;

7.  vyzývá k okamžité ratifikaci opčního protokolu Úmluvy proti mučení, druhého opčního protokolu Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, jehož cílem je zrušení trest smrti, Úmluvy o ochraně všech osob před násilným zmizením a Mezinárodní úmluvy o ochraně práv migrujících pracovníků a jejich rodinných příslušníků;

8.  vyzývá bahrajnské orgány, aby pokračovaly v dialogu národního konsenzu s cílem dosáhnout trvalého národního usmíření, které by nikoho nevylučovalo, a trvalého politického řešení této krize; podotýká, že v rámci udržitelného politického procesu by mělo být možné svobodně vyjadřovat legitimní nenásilnou kritiku; připomíná v této souvislosti bahrajnským orgánům, že nepostradatelným prvkem jakékoli důvěryhodné strategie národního usmíření a únosné reformy by mělo být zapojení šíitské většiny a jejích nenásilně jednajících politických zástupců na základě lidské důstojnosti, respektu a spravedlnosti;

9.  vítá předčasné propuštění opozičního vůdce Ibráhíma Šarífa z vězení v červnu 2015 poté, co mu byla udělena královská milost; domnívá se, že toto rozhodnutí je vítaným a důležitým krokem v procesu podpory důvěry v Bahrajn;

10.  naléhavě žádá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby při všech svých jednáních s bahrajnskou vládou poukazovala na význam reforem a usmíření; důrazně vybízí k vytvoření pracovní skupiny pro oblast lidských práv mezi EU a Bahrajnem, podotýká však, že dialog mezi EU a Bahrajnem týkající se této oblasti nemůže nahradit komplexní dialog mezi vládou a opozicí v samotném Bahrajnu;

11.  bere na vědomí doporučení veřejného ochránce práv, Komise pro práva vězňů a zadržovaných osob a Národního ústavu pro lidská práva, zejména pokud jde o práva zadržovaných osob a jejich podmínek ve vězení, i pokud jde o údajné špatné zacházení a mučení; vybízí tyto orgány, aby pokračovaly ve své činnosti nezávislým, nestranným a transparentním způsobem, a vyzývá bahrajnské orgány, aby uplatnily veškerá tato doporučení;

12.  vyzývá k urychleným společným snahám EU o vypracování komplexní strategie týkající se toho, jak může EU a Komise aktivně dosáhnout propuštění uvězněných aktivistů a vězňů svědomí; vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost, aby zajistila řádné uplatňování pokynů EU pro oblast lidských práv, zejména pokud jde o ochránce lidských práv a o mučení, ze strany delegace EU v Rijádu a velvyslanectví členských států v Bahrajnu, a aby podala zprávu o jejich uplatňování;

13.  vyzývá EU k tomu, aby do doby, než bude vyšetřeno nevhodné používání slzného plynu a zařízení k udržování veřejného pořádku a než budou osoby, které je nevhodně používají, pohnány k odpovědnosti, zakázala jejich vývoz;

14.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, vládě a parlamentu Bahrajnského království a členům Rady pro spolupráci v Perském zálivu.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2014)0109.


Situace dvou křesťanských pastorů v Súdánu
PDF 331kWORD 80k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. července 2015 o situaci dvou křesťanských pastorů v Súdánu (2015/2766(RSP))
P8_TA(2015)0280RC-B8-0707/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Súdánu,

–  s ohledem na zprávu odborníků na lidská práva ze dne 19. května 2014 vydanou v rámci Zvláštních postupů Rady OSN pro lidská práva,

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu o občanských a politických právech,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948 a deklaraci OSN o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství či víře,

–  s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů,

–  s ohledem na Dohodu z Cotonou z roku 2000,

–  s ohledem na obecné zásady EU o svobodě náboženského vyznání a přesvědčení z roku 2013,

–  s ohledem na národní plán Súdánu pro lidská práva, který byl přijat v roce 2013 a jenž vychází ze zásad univerzality a rovnosti všech lidí,

–  s ohledem na rezoluce Valného shromáždění Organizace spojených národů, zejména na rezoluce 62/149 ze dne 18. prosince 2007, 63/168 ze dne 18. prosince 2008, 65/206 ze dne 21. prosince 2010, 67/176 ze dne 20. prosince 2012 a 3/69 ze dne 18. prosince 2014, které se týkají otázky moratoria uplatňování trestu smrti, v nichž Valné shromáždění OSN žádá od států, v nichž dosud existuje trest smrti, zavedení moratoria na výkon trestu smrti v zájmu jeho zrušení,

–  s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že pastor Presbyteriánské evangelické církve Jižního Súdánu Michael Yat byl zadržen súdánskou národní zpravodajskou službou po své bohoslužbě konané u chartúmské severní církve, která je odnoží súdánské presbyteriánské evangelické církve během své návštěvy Súdánu dne 21. prosince 2014; vzhledem k tomu, že byl zadržen bezprostředně po kázání, v němž údajně odsoudil kontroverzní prodej církevní půdy a majetku a zacházení s křesťany v Súdánu;

B.  vzhledem k tomu, že pastor Peter Yen Reith byl zatčen dne 11. ledna 2015 po tom, co zaslal súdánskému úřadu pro náboženské záležitosti dopis, v němž žádal o informace o pastoru Michaelovi a bližší podrobnosti o okolnostech jeho zatčení;

C.  vzhledem k tomu, že oba muži byli drženi do 1. března 2015 v izolaci a dne 4. května 2015 byli oba obviněni podle súdánského trestního zákona z roku 1991 z řady trestných činů, včetně: spolupachatelství (článek 21), rozvracení ústavního pořádku (článek 51), nepřátelství vůči státu (článek 50), špionáže (článek 53), neoprávněného získávání či zveřejňování úředních dokumentů (článek 55), podněcování k nenávisti (článek 64), narušování veřejného pořádku (článek 69) a rouhání (článek 125);

D.  vzhledem k tomu, že obvinění ze spáchání trestných činů uvedených ve článcích 50 a 53 súdánského trestního zákona znamenají v případě odsuzujícího rozsudku uložení trestu smrti;

E.  vzhledem k tomu, že súdánské orgány zahájily dne 1. července 2015 demolici části objektů evangelické církve Bahri; vzhledem k tomu, že právník této církve Mohamed Mustafa, který je rovněž obhájcem dvou zatčených pastorů, a pastor evangelické církve Bahri Hafez vznesli stížnost proti tomu, že vládní zaměstnanec zahájil demolici nesprávné části objektu; vzhledem k tomu, že oba byli zatčeni z důvodu maření výkonu funkce veřejného činitele; vzhledem k tomu, že státní úředník pokračoval v demolici nesprávné části objektu;

F.  vzhledem k tomu, že v Súdánu dochází od roku 2011, kdy došlo k odtržení Jižního Súdánu, k výhrůžkám směřujícím vůči církevním představitelům, zastrašování křesťanských komunit a ke zrychlujícímu se tempu ničení církevního majetku;

G.  vzhledem k tomu, že dne 25. června 2015 bylo při svém odchodu z babtistického kostela zatčeno 12 mladých křesťanských dívek z pohoří Nuba, které byly obvniněny z nošení nevhodného oděvu; přičemž dvě z dívek byly následujícího dne propuštěny, aniž by jim bylo sděleno obvinění, a deset zbývajících bylo propuštěno na kauci;

H.  vzhledem k tomu, že tyto křesťanské dívky se musí dostavit k soudnímu líčení, neboť jsou obviněny podle článku 152 súdánského trestního zákona, který stanoví: „Každý, kdo se na veřejném místě dopustí nevhodného chování či chování v rozporu s veřejnými mravy či je oblečen do nedůstojného oděvu či oděvu, který se příčí veřejným mravům či vzbuzuje veřejné pohoršení, bude potrestán bičováním, nejvýše však čtyřiceti ranami, nebo pokutou či oběma tresty.“

I.  vzhledem k tomu, že Africká charta lidských práv a práv národů, kterou Súdán ratifikoval, zahrnuje právo na život a zákaz mučení a krutého, nelidského či ponižujícího trestání a zacházení, avšak vzhledem k tomu, že trest smrti, amputace, bičování a další formy tělesných trestů jsou v této zemi u řady trestných činů stále vykonávány;

J.  vzhledem k tomu, že zavedení univerzálního moratoria na trest smrti za účelem jeho úplného zrušení musí i nadále zůstat jedním z hlavních cílů mezinárodního společenství, jak opětovně uvedlo Valné shromáždění OSN dne 18. prosince 2014;

1.  vyzývá súdánské orgány, aby stáhly zpět veškerá obvinění vznesená proti pastoru Michaelovi Yatovi a pastoru Peterovi Yenu Reithovi a vyzývá k jejich okamžitému a bezpodmínečnému propuštění; žádá súdánskou vládu, aby do okamžiku jejich propuštění nebyli pastor Michael Yat a pastor Peter Yen vystavováni mučení nebo jinému špatnému zacházení a aby byla náležitě respektována jejich fyzická a duševní integrita;

2.  žádá delegaci EU v Súdánu, aby sledovala toto soudní řízení a poskytla těmto pastorům pomoc; vyzývá EU, aby se ve vedoucí roli zasadila o upozorňování na případy závažného a častého porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva v této zemi a o jejich odsouzení;

3.  připomíná súdánským orgánům jejich vnitrostátní a mezinárodní závazky, podle nichž mají povinnost chránit svobodu náboženského vyznání a přesvědčení; znovu opakuje, že je svoboda myšlení, přesvědčení a náboženského vyznání univerzálním lidským právem, které je třeba chránit na celém světě a které musí být každému zajištěno; jednoznačně odsuzuje veškeré formy násilí a zastrašování, které porušují právo na základě svobodného rozhodnutí vyznávat nebo přijmout náboženství, a to včetně výhrůžek, fyzické síly či trestních sankcí sloužících k zastrašování věřících i nevěřících, aby se vzdali svého náboženství či konvertovali;

4.  odsuzuje zatčení 12 křesťanských dívek; vyzývá súdánskou vládu, aby zastavila řízení vedené proti deseti dívkám, které jsou i nadále obviněny ze spáchání trestného činu;

5.  vyzývá vládu Súdánu, aby v zájmu ochrany identity menšinových skupin, včetně skupin všech náboženských vyznání, zrušila veškeré právní předpisy, které umožňují náboženskou diskriminaci;

6.  odsuzuje zastrašování křesťanů a zasahování do církevních záležitostí; naléhavě vyzývá súdánskou vládu, aby se těchto kroků zdržela; vyzývá Súdán, aby zrušil zákony stíhající odpadlictví a zastavil uzavírání kostelů a jiných církevních míst;

7.  vyzývá súdánskou vládu k reformě právního systému země v souladu s mezinárodními standardy lidských práv v zájmu ochrany základních lidských práv a svobod a k zajištění ochrany lidských práv všech jednotlivců, zejména pokud jde o diskriminaci žen, náboženských menšin a znevýhodněných skupin;

8.  opakovaně připomíná svá odsouzení trestu smrti za všech okolností a nezbytnost zavést celosvětové moratorium za účelem jeho zrušení; vyzývá proto súdánskou vládu, aby zrušila trest smrti, a rovněž i použití bičování, které je stále v platnosti, a aby nahradila uložené tresty smrti tresty jinými;

9.  je silně znepokojen, že dochází ke zvyšujícím se represím členů opozice, jako příklad uvádí rozhodnutí soudu v Oumdourmanu ze dne 6. července 2015, kterým se Mastour Ahmed Mohamed, místopředseda Strany kongresu, a dva další vedoucí činitelé, Assem Omar a Ibrahim Mohamed, odsuzují ke dvaceti ranám bičem, a to s okamžitou platností; vyjadřuje svou podporu vynakládanému úsilí, zejména ze strany OSN, EU a AU a trojky (Norsko, Spojené království a Spojené státy americké), o nalezení dohody o řešení situace v Súdánu a podporuje snahy občanské společnosti a opozičních stran na podporu mírového procesu podporujícího začlenění;

10.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a vládám a parlamentům členských států, vládě Súdánské republiky, Africké unii, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, spolupředsedům Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU a Panafrickému parlamentu.

Právní upozornění