Seznam 
Přijaté texty
Středa, 9. září 2015 - ŠtrasburkKonečné znění
Otázky k písemnému zodpovězení (výklad článku 130 odst. 3 jednacího řádu)
 Přerušení nebo ukončení denního zasedání (výklad článku 191 jednacího řádu)
 Změna názvu meziparlamentní delegace
 Dohoda s Republikou Guinea-Bissau o partnerství v odvětví rybolovu: rybolovná práva a finanční příspěvek (souhlas) ***
 Dohoda s Republikou Guinea-Bissau o partnerství v odvětví rybolovu: rybolovná práva a finanční příspěvek (usnesení)
 Dohoda s Kapverdy o partnerství v odvětví rybolovu: rybolovná práva a finanční příspěvek (souhlas) ***
 Dohoda s Kapverdskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu: rybolovná práva a finanční příspěvek (usnesení)
 Dohoda s Madagaskarem o partnerství v odvětví rybolovu: rybolovná práva a finanční příspěvek ***
 Protokol, kterým se mění Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace z Marrákeše (souhlas) ***
 Protokol, kterým se mění Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace z Marrákeše (dohoda o usnadnění obchodu) (usnesení)
 Zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských vodních cestách (CMNI) nebo k přistoupení k této úmluvě ***
 Prozatímní opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka *
 Městská dimenze politik EU
 Investice pro zaměstnanost a růst: posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie
 Hodnocení Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012
 Provádění bílé knihy o dopravě z roku 2011
 Kariéra žen ve vědě a vysokém školství
 Zvyšování uplatnění dívek prostřednictvím vzdělávání v EU
 EHP–Švýcarsko: překážky ve vztahu k plnému zavedení vnitřního trhu

Otázky k písemnému zodpovězení (výklad článku 130 odst. 3 jednacího řádu)
PDF 305kWORD 61k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 9. září 2015 o otázkách k písemnému zodpovězení (výklad článku 130 odst. 3 jednacího řádu) (2015/2152(REG))
P8_TA(2015)0295

Evropský parlament,

–  s ohledem na dopis předsedkyně Výboru pro ústavní záležitosti ze dne 4. září 2015,

–  s ohledem na článek 226 jednacího řádu,

1.  rozhodl připojit tento výklad k článku 130 odst. 3 jednacího řádu:

„Výraz „výjimečně“ má být vykládán tak, že dodatečná otázka se týká naléhavé záležitosti, a že s jejím předložením tudíž nelze počkat až do následujícího měsíce. Kromě toho musí být počet otázek předložených podle odst. 3 druhého pododstavce nižší než stanovená kvóta pěti otázek měsíčně. “

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí pro informaci Radě a Komisi.


Přerušení nebo ukončení denního zasedání (výklad článku 191 jednacího řádu)
PDF 307kWORD 62k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 9. září 2015 o přerušení nebo ukončení denního zasedání (výklad článku 191 jednacího řádu) (2015/2153(REG))
P8_TA(2015)0296

Evropský parlament,

–  s ohledem na dopis předsedkyně Výboru pro ústavní záležitosti ze dne 4. září 2015,

–  s ohledem na článek 226 jednacího řádu,

1.  rozhodl připojit tento výklad k článku 191 jednacího řádu:"„Je-li předložena žádost o přerušení nebo ukončení denního zasedání, má se o ní hlasovat bez zbytečného odkladu. Měly by být použity obvyklé prostředky pro oznamování hlasování v plénu a v souladu s dosavadní praxí by poslanci měli mít dostatek času na to, aby se dostali do jednacího sálu.Je-li žádost zamítnuta, obdobně s ustanovením čl. 152 odst. 2 druhého pododstavce nelze podobnou žádost tentýž den znovu předložit. V souladu s výkladem k čl. 22 odst. 1 má předseda právo zamezit nadužívání možnosti předkládat žádosti podle tohoto článku.“"

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí pro informaci Radě a Komisi.


Změna názvu meziparlamentní delegace
PDF 307kWORD 62k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 9. září 2015 o změně názvu meziparlamentní delegace (2015/2842(RSO))
P8_TA(2015)0297

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Konference předsedů,

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 12. března 2014 o počtu meziparlamentních delegací, delegací ve smíšených parlamentních výborech a delegací ve výborech pro parlamentní spolupráci a v mnohostranných parlamentních shromážděních (1),

–  s ohledem na článek 212 jednacího řádu,

1.  rozhodl, že název Delegace pro vztahy s Palestinskou legislativní radou bude změněn na "Delegace pro vztahy s Palestinou";

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí pro informaci Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2014)0217.


Dohoda s Republikou Guinea-Bissau o partnerství v odvětví rybolovu: rybolovná práva a finanční příspěvek (souhlas) ***
PDF 321kWORD 62k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. září 2015 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským společenstvím a Republikou Guinea-Bissau o partnerství v odvětví rybolovu (11667/2012 – C8-0278/2014 – 2012/0134(NLE))
P8_TA(2015)0298A8-0233/2015

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (11667/2012),

–  s ohledem na návrh protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody o partnerství mezi Evropským společenstvím a Republikou Guinea-Bissau v odvětví rybolovu (11671/2012),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 43, čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) a čl. 218 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0278/2014),

–  s ohledem na své nelegislativní usnesení ze dne 9. září 2015(1) o návrhu rozhodnutí Rady,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec, čl. 99 odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro rybolov a stanoviska Výboru pro rozvoj a Rozpočtového výboru (A8-0233/2015),

1.  uděluje souhlas s uzavřením protokolu;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Republiky Guinea-Bissau.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2015)0299.


Dohoda s Republikou Guinea-Bissau o partnerství v odvětví rybolovu: rybolovná práva a finanční příspěvek (usnesení)
PDF 341kWORD 83k
Nelegislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. září 2015 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským společenstvím a Republikou Guinea-Bissau o partnerství v odvětví rybolovu (11667/2012 – C8-0278/2014 – 2012/0134(NLE)2015/2119(INI))
P8_TA(2015)0299A8-0236/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (11667/2012),

–  s ohledem na návrh protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody o partnerství mezi Evropským společenstvím a Republikou Guinea-Bissau v odvětví rybolovu (11671/2012),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu předloženou Radou na základě článku 43 a čl. 218 odst. 6 druhého pododstavce písm. a) a odstavce 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0278/2014),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2012 o zprávě EU o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje za rok 2011(1),

–  s ohledem na zprávu o hodnocení ex post prováděcího protokolu k Dohodě mezi Evropskou unií a Republikou Guinea-Bissau o partnerství v odvětví rybolovu (rámcová smlouva FISH/2006/20, dílčí smlouva č. 27 ze září 2010),

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 9. září 2015(2) o návrhu rozhodnutí Rady,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 druhý pododstavec jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0236/2015),

A.  vzhledem k tomu, že hlavním cílem protokolu je pozvednout spolupráci mezi Evropskou unií a Republikou Guinea-Bissau v odvětví rybolovu v zájmu obou stran prostřednictvím zavedení rámce pro partnerství, jehož cílem je rozvíjet politiku udržitelného rybolovu a také udržitelného a odpovědného využívání rybolovných zdrojů ve výlučné ekonomické zóně Republiky Guinea-Bissau a získání příslušného podílu dostupných přebytečných zdrojů ryb odpovídajícího zájmům loďstev EU;

B.  vzhledem k tomu, že Evropská unie by měla dělat vše, co je v její moci, aby zajistila, že dohody o udržitelném rybolovu uzavřené s třetími zeměmi budou ve vzájemném zájmu EU a daných třetích zemí, a to včetně jejich obyvatelstva a rybářského průmyslu;

C.  vzhledem k tomu, že první dohoda o rybolovu uzavřená mezi EHS a Guineou-Bissau pochází z roku 1980 a od tehdy do 15. června 2012 měla rybářská loďstva členských států EHS/Unie možnost rybolovu ve vodách této země prostřednictvím několika po sobě následujících platných protokolů;

D.  vzhledem k tomu, že rybolovná práva přiznaná loďstvům Evropské unie v rámci dotyčného protokolu se stanoví takto: 3 700 GRT (hrubé registrované prostornosti) pro mrazírenské trawlery lovící garnáty a 3 500 GRT pro mrazírenské trawlery lovící ryby žijící při dně a hlavonožce, 28 mrazírenských plavidel lovících tuňáky a používajících dlouhé lovné šňůry a 12 plavidel lovících tuňáky na pruty; vzhledem k tomu, že dohoda o rybolovu mezi Evropskou unií a Guineou-Bissau je velmi důležitá, jelikož je jednou z mála dohod Evropské unie o rybolovu, které umožňují přístup ke smíšenému rybolovu;

E.  vzhledem k tomu, že částky převáděné Guineji-Bissau v rámci této dohody jako kompenzace za přístup ke zdrojům představují významnou část rozpočtu této země; vzhledem k tomu, že převody prováděné v rámci spolupráce v rybolovném odvětví byly v minulosti pozastaveny z důvodu určitých problémů s jejich čerpáním ze strany Republiky Guinea-Bissau;

F.  vzhledem k tomu, že Guinea-Bissau čelí nedostatkům ohledně sociálně-ekonomického rozvoje obecně a zejména v rybolovném odvětví v důležitých oblastech včetně odborné přípravy, struktury odvětví a uznání úlohy žen v tomto odvětví;

G.  vzhledem k tomu, že výkonnost odvětvové spolupráce není doposud celkově uspokojivá; k tomu, že přesto bylo dosaženo pokroku v monitorování, kontrole a sledování rybolovných činností, kapacitě hygienické inspekce a zapojení Guiney-Bissau do regionálních rybolovných organizací; vzhledem k tomu, že je zde stále prostor ke zlepšení, pokud se týče dosažení toho, že dohoda ještě více přispěje k šíření transparentnosti a odpovědnosti v rámci spolupráce v tomto odvětví a k podpoře udržitelného rozvoje odvětví rybolovu Guiney-Bissau a souvisejících činností a průmyslu s cílem zajistit, že v samotné Guineji-Bissau zůstane větší podíl přidané hodnoty vytvořené využíváním přírodních zdrojů této země;

H.  vzhledem k tomu, že průmyslová rybářská plavidla překládají a vykládají své úlovky vně Guiney-Bissau (zejména v Dakaru nebo na Kanárských ostrovech), a tím snižují ekonomický přínos průmyslového rybolovu, nebo ho omezují na vytvoření hrstky pracovních míst (podle předchozího protokolu 148 místních členů posádek); že v roce 2010 v celé zemi existoval jen jeden činný podnik na zpracování ryb;

I.  vzhledem k tomu, že i přes určitý pokrok, kterého v této oblasti bylo nedávno dosaženo, vedla neschopnost dodržovat hygienické normy stanovené Unií k omezení obchodu s produkty rybolovu s EU;

J.  vzhledem k tomu, že nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov ve vodách Republiky Guiney-Bissau představuje dlouhodobý problém; k tomu, že v letech 2008 a 2009 vnitrostátní orgány přistihly 58 plavidel při porušení předpisů, z toho 11 plavidel lovících bez licence a sedm lovících v zakázaných oblastech; vzhledem k tomu, že navzdory pokroku, kterého bylo dosaženo, a prostředkům, které Guinea-Bissau vynaložila na kontrolu rybolovu, kde se jedná zejména o skupinu pozorovatelů a rychlé hlídkové čluny, některé nedostatky systému dohledu a kontroly rybolovu v teritoriálních vodách Guiney-Bissau i nadále přetrvávají;

K.  vzhledem k tomu, že prokázaný nedostatek znalostí o dopadech této dohody na mořský ekosystém a na zajištění, že bude omezen přístup k přebytečným zásobám ryb, které nemohou být uloveny místními loďstvy, a problémy spojené s neexistencí aktualizovaných biologických údajů (zejména po odchodu plavidel EU ze země v roce 2012) vedou k opodstatněným obavám a tyto problémy je nutné vyřešit co nejdříve;

L.  vzhledem k tomu, že Parlament musí být ve všech etapách okamžitě a plně informován o postupech týkajících se protokolu či jeho prodloužení platnosti;

1.  má za to, že tato dohoda má klíčový význam jak pro Guineu-Bissau, tak i pro evropská loďstva, jež loví ve vodách této země; považuje tedy výsledky spolupráce v tomto odvětví do dnešního dne za nedostatečné a vyzývá Komisi, aby přijala všechna nezbytná opatření – zavedení mechanismů pro větší transparentnost, odpovědnost a zapojení příjemců, obzvláště drobných tradičních rybářských komunit, včetně dalšího případného přezkumu a posílení složky dohody o podpoře daného odvětví, jakož i zavedení nových účinnějších podmínek pro zvýšení míry čerpání této pomoci tak, aby byl zajištěn opravdový obrat trendu posledních desetiletí;

2.  trvá na tom, že dohoda by měla podporovat účinnější udržitelný rozvoj rybolovného odvětví Guiney-Bissau, jakož i s ním spojený průmysl a činnosti, obzvláště drobné rybolovné podniky, které významně přispívají k potravinové bezpečnosti a místní obživě, a zvyšovat přidanou hodnotu, která v zemi zůstává z využívání jejích přírodních zdrojů; bere na vědomí příklady pozitivního vývoje z posledních let, je však přesvědčen, že je nutné dlouhodobě vyvinout soustředěné úsilí, aby se dosáhlo znatelných výsledků; je přesvědčen, že oblasti, jež je nutné podporovat prostřednictvím technické pomoci, ale nikoli pouze jejím prostřednictvím, mohou zahrnovat budování kapacity institucí, profesionální přípravu rybářských odborníků, partnerství s drobnými tradičními rybáři a silnější důraz na genderovou politiku s cílem dosáhnout uznání úlohy žen a jejich využití (distribuce ryb a jejich uvádění na trh, jejich skladování a zpracování v první fázi atd.);

3.  je přesvědčen, že by měly být plně využity možnosti zaměstnávání místních rybářů na plavidlech EU v souladu s protokolem;

4.  má za to, že je třeba posílit opatření k zabránění nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu ve výlučné hospodářské zóně Guineje-Bissau, mj. prováděním lepšího sledování, kontroly a dohledu prostřednictvím širokého využití systému satelitního sledování plavidel, lodních deníků, inspektorů a prováděním rozhodnutí přijatých regionálními rybářskými organizacemi;

5.  poukazuje na potřebu lepší koordinace mezi podporou odvětví poskytovanou v rámci dohody o rybolovu a nástrojů, jež jsou dostupné v rámci rozvojové spolupráce, zejména Evropského rozvojového fondu (ERF);

6.  vyzývá Komisi, aby přes již vynaložené úsilí i nadále podporovala orgány Republiky Guinea-Bissau v posilování systému dohledu a kontroly rybolovu v teritoriálních vodách této země s cílem účinněji bojovat proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu;

7.  zdůrazňuje, že tato dohoda obsahuje doložku o zákazu diskriminace; vyjadřuje potěšení nad tím, že v rámci vyjednávání Guinea-Bissau zveřejnila dohody o rybolovu, jež uzavřela se třetími zeměmi, a je možné do nich nahlížet; vyzývá Komisi, aby bedlivě sledovala vývoj ohledně těchto dohod a rybolovné činnosti ve vodách Guiney-Bissau;

8.  považuje za žádoucí zlepšit množství a přesnost údajů o všech úlovcích (cílových úlovcích a úlovcích ve výmětech) a obecněji o stavu zachování rybolovných zdrojů tak, aby bylo možné přesněji měřit dopad Dohody na mořský ekosystém a rybářské komunity; a je toho mínění, že by se Guineji-Bissau mělo pomoci vyvinout vlastní prostředky k získávání těchto údajů; vyzývá Komisi, aby zajistila pravidelné a transparentnější sledování uplatňování této dohody ze strany pověřených orgánů včetně společného vědeckého výboru;

9.  žádá Komisi, aby Parlamentu předávala zápisy a závěry ze zasedání smíšeného výboru uvedeného v článku 9 dohody, víceletý odvětvový program uvedený v článku 3 nového protokolu, výsledky ročních hodnocení a zápisy a závěry ze zasedání uvedených v článku 4 nového protokolu; vyzývá Komisi, aby umožnila účast zástupců Parlamentu jakožto pozorovatelů na zasedání smíšeného výboru a podporovala účast rybářských komunit Guiney-Bissau; nakonec Komisi vyzývá, aby předložila Parlamentu a Radě v posledním roce existence protokolu a před zahájením jednání o jeho prodloužení úplnou zprávu o provádění tohoto protokolu, a to bez zbytečných omezení týkajících se přístupu k dokumentům;

10.  je přesvědčen, že Komise by měla usilovat o to, aby do víceletého odvětvového programu uvedeného v článku 3 protokolu byly zahrnuty cíle, které povedou ke skutečnému rozvoji místního rybolovu, zejména tradičního rybolovu, a průmyslu zpracování ryb, a to i prostřednictvím většího počtu vykládek v Guineji-Bissau, a dalších hospodářských činností a partnerství v odvětví rybolovu;

11.  je toho mínění, že smíšený výbor uvedený v dohodě o partnerství by měl zajistit, že nebudou existovat pochybnosti o nezávadnosti veškerých mechanismů stanovených v tomto protokolu vzhledem k problému korupce.

12.  vyzývá Komisi a Radu, aby Parlament v rámci svých příslušných pravomocí ve všech etapách postupů týkajících se nového protokolu a prodloužení jeho platnosti okamžitě a plně informovaly v souladu s čl. 13 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a čl. 218 odst. 10 Smlouvy o fungování Evropské unie;

13.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Parlamentu Radě a Komisi, vládám a parlamentům členských států a Republiky Guinea-Bissau.

(1) Úř. věst. C 72 E, 11.3.2014, s.21.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2015)0298.


Dohoda s Kapverdy o partnerství v odvětví rybolovu: rybolovná práva a finanční příspěvek (souhlas) ***
PDF 320kWORD 64k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. září 2015 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií a Kapverdskou republikou, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským společenstvím a Kapverdskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu (15848/2014 – C8-0003/2015 – 2014/0329(NLE))
P8_TA(2015)0300A8-0201/2015

(Souhlas)

Evropský parlament,

—  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (15848/2014),

—  s ohledem na návrh Protokolu mezi Evropskou unií a Kapverdskou republikou, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským společenstvím a Kapverdskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu (15849/2014),

—  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 43, čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) a  odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0003/2015),

—  s ohledem na své nelegislativní usnesení ze dne 9. září 2015(1) o návrhu rozhodnutí Rady,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a  odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro rybolov a na stanoviska Výboru pro rozvoj a Rozpočtového výboru (A8-0201/2015),

1.  uděluje souhlas s uzavřením protokolu;

2.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Kapverdské republiky.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2015)0301.


Dohoda s Kapverdskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu: rybolovná práva a finanční příspěvek (usnesení)
PDF 329kWORD 72k
Nelegislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. září 2015 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií a Kapverdskou republikou, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským společenstvím a Kapverdskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu (15848/2014 – C8-0003/2015 – 2014/0329(NLE)2015/2100(INI))
P8_TA(2015)0301A8-0200/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (15848/2014),

–  s ohledem na návrh Protokolu mezi Evropskou unií a Kapverdskou republikou, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským společenstvím a Kapverdskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu (15849/2014),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 43, čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) a čl. 218 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0003/2015),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/948/EU ze dne 15. prosince 2014 o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním provádění Protokolu mezi Evropskou unií a Kapverdskou republikou, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským společenstvím a Kapverdskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu(1),

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 9. září 2015(2) o návrhu rozhodnutí,

–  s ohledem na hodnocení a analýzu předchozího protokolu,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 druhý pododstavec jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A8-0200/2015),

A.  vzhledem k tomu, že hlavním cílem protokolu je posílit spolupráci mezi Evropskou unií a Kapverdskou republikou za účelem zavedení rámce pro partnerství, jehož cílem je rozvíjet politiku udržitelného rybolovu a odpovědného využívání rybolovných zdrojů v rybolovné oblasti Kapverdské republiky, a to v zájmu obou stran;

B.  vzhledem k tomu, že strany protokolu se dohodly na zavedení mechanismu důkladného sledování s cílem zaručit udržitelné využívání tohoto zdroje; vzhledem k tomu, že tento mechanismus je založen zejména na čtvrtletní výměně údajů o úlovcích žraloků;

C.  vzhledem k tomu, že se obě strany zavázaly, že budou dodržovat všechna doporučení vydaná Mezinárodní komisí na ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT);

D.  vzhledem k tomu, že ICCAT i Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství označily populace žraloků za zdravé, což bylo potvrzeno na vědeckém zasedání obou stran Protokolu;

E.  vzhledem k tomu, že krok správným směrem představuje zejména nový mechanismus sledování týkající se množství úlovků žraloků ve výši 30 % a 40 %, který povede k přijetí dalších opatření;

F.  vzhledem k tomu, že provádění odvětvové podpory se potýká se zpožděními; vzhledem k tomu, že míra dosažení cílů je uspokojivá, ačkoli je zároveň obtížné určit, jaký dopad měla evropská odvětvová podpora ve srovnání s ostatními opatřeními prováděnými v rámci programů podpory dalších rozvojových partnerů;

G.  vzhledem k tomu, že je třeba zavést logický rámec pro intervence, jímž by se mohla lépe řídit a standardizovat hodnocení protokolu; vzhledem k tomu, že výše uvedené by se mělo provést zejména s ohledem na odvětvovou podporu;

1.  vítá nový protokol o rybolovu mezi Evropskou unií a Kapverdskou republikou, který byl přijat v souladu s ustanoveními udržitelnosti nové politiky rybolovu jak z environmentálního tak i ze socioekonomického hlediska;

2.  vyzývá Komisi, aby předložila Parlamentu zápisy a závěry ze schůzí smíšeného výboru podle článku 9 dohody o partnerství v odvětví rybolovu a víceletý odvětvový program podle článku 3 nového protokolu;

3.  žádá Komisi, aby v posledním roce uplatňování protokolu a před zahájením jednání o jeho prodloužení předložila Parlamentu a Radě úplnou hodnotící zprávu o jeho uplatňování;

4.  zdůrazňuje, své znepokojení nad tím, že během posledních let předchozího Protokolu došlo ke značnému nárůstu lovu některých druhů žraloků; vyzývá Komisi, aby Parlamentu předložila zprávu o opatřeních přijatých smíšeným výborem v reakci na vědeckou studii, která má být vypracována v souladu s čl. 4 odst. 6 přílohy k Protokolu, aby získal jistotu, že dotčené rybolovné zdroje jsou využívány udržitelně a zodpovědně; zdůrazňuje, že Parlament by měl být taktéž informován o údajích, které byly získány o populacích žraloků;

5.  vyzývá Komisi a Radu, aby Parlament v rámci svých příslušných pravomocí ve všech etapách postupů týkajících se protokolu a prodloužení jeho platnosti okamžitě a plně informovaly v souladu s čl. 13 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a čl. 218 odst. 10 Smlouvy o fungování Evropské unie;

6.  žádá Komisi, aby posoudila, zda plavidla operující na základě ustanovení tohoto protokolu plní příslušné ohlašovací povinnosti;

7.  vyzývá Komisi, aby každým rokem informovala Parlament o dalších mezinárodních dohodách uzavřených Kapverdskou republikou, aby mohl sledovat veškeré rybolovné činnosti v regionu včetně činností, které jsou v rozporu s evropskou politikou rybolovu, jako např. odstraňování žraločích ploutví na palubě plavidel;

8.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Kapverdské republiky.

(1) Úř. věst. L 369, 24.12.2014, s. 1.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2015)0300.


Dohoda s Madagaskarem o partnerství v odvětví rybolovu: rybolovná práva a finanční příspěvek ***
PDF 317kWORD 62k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. září 2015 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským společenstvím a Madagaskarskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu, jménem Evropské unie (15225/2014 – C8-0002/2015 – 2014/0319(NLE))
P8_TA(2015)0302A8-0196/2015

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (15225/2014),

–  s ohledem na návrh Protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody mezi Evropským společenstvím a Madagaskarskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu (15226/2014),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 43, čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) a  odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0002/2015),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro rybolov a stanoviska Výboru pro rozvoj a Rozpočtového výboru (A8-0196/2015),

1.  uděluje souhlas s uzavřením protokolu;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Madagaskarské republiky.


Protokol, kterým se mění Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace z Marrákeše (souhlas) ***
PDF 318kWORD 60k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. září 2015 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu, kterým se mění Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace z Marrákeše, jménem Evropské unie (06040/2015 – C8-0077/2015 – 2015/0029(NLE))
P8_TA(2015)0303A8-0237/2015

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (06040/2015),

–  s ohledem na návrh Protokolu, kterým se mění Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace z Marrákeše (06041/2015),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 207 odst. 4 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0077/2015),

–  s ohledem na své nelegislativní usnesení ze dne 9. září 2015(1) o návrhu rozhodnutí,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0237/2015),

1.  uděluje souhlas s uzavřením protokolu;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Světové obchodní organizaci.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2015)0304.


Protokol, kterým se mění Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace z Marrákeše (dohoda o usnadnění obchodu) (usnesení)
PDF 344kWORD 85k
Nelegislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. září 2015 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu, kterým se mění Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace z Marrákeše, jménem Evropské unie (06040/2015 – C8-0077/2015 – 2015/0029(NLE)2015/2067(INI))
P8_TA(2015)0304A8-0238/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (06040/2015),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s čl. 207 odst. 4 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0077/2015),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. listopadu 2013 o aktuální situaci, pokud jde o rozvojový program z Dohá a přípravy na deváté zasedání Konference ministrů Světové obchodní organizace(1),

–  ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU o regionální integraci a modernizaci cel v zájmu udržitelného rozvoje v zemích AKT ve spolupráci s EU(2),

–  s ohledem na sdělení Komise „Globální partnerství pro vymýcení chudoby a udržitelný rozvoj po roce 2015“(3),

–  s  ohledem na výsledky devátého zasedání Konference ministrů WTO, které se v prosinci 2013 konalo v Indonésii, a na zde dosaženou dohodu o usnadnění obchodu(4),

–  s ohledem na prohlášení Generální rady Světové obchodní organizace (WTO) ze dne 27. listopadu 2014(5),

–  s ohledem na zprávu OECD z února 2014 nazvanou „Dohoda WTO o usnadnění obchodu – možný dopad na obchodní náklady“,

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 9. září 2015(6) o návrhu rozhodnutí Rady,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 druhý pododstavec jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0238/2015),

A.  vzhledem k tomu, že usnadnění obchodu je především na vnitrostátních orgánech, avšak v mnoha oblastech může mnohostranná spolupráce nepochybně zvýšit přínosy a snížit náklady;

B.  vzhledem k tomu, že k ratifikaci dohody o usnadnění obchodu před jejím vstupem v platnost je zapotřebí dvoutřetinová většina členů WTO; vzhledem k tomu, že v této souvislosti vyzývá všechny členy WTO, aby učinili maximum pro to, aby dohoda vstoupila co nejdříve v platnost, a sice ještě před 10. zasedáním Konference ministrů WTO, které v prosinci 2015 proběhne v Nairobi;

C.  vzhledem k tomu, že některé velké rozvíjející se ekonomiky, např. Čína, Brazílie a Indie, nebudou žádat technickou pomoc; vzhledem k tomu, že to je vítané, neboť pomoc takto poputuje těm nejpotřebnějším;

D.  vzhledem k tomu, že EU aktivně pracuje na dosažení souladu svých politik v různých oblastech (obchod, spolupráce, humanitární pomoc atd.); vzhledem k tomu, že tyto politiky by měly být průřezové a měly by být posuzovány na základě studií dopadu;

E.  vzhledem k tomu, že EU se zavázala k podpoře svobodného, spravedlivého a otevřeného obchodu, který je vyvážený a prospěšný všem stranám; vzhledem k tomu, že WTO je přirozeným rámcem k zachování platnosti a opětovnému stvrzení těchto zásad;

F.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy jsou největšími dárci pomoci na světě; vzhledem k tomu, že finanční pomoc na provádění dohody o usnadnění obchodu je opatření přijaté v rámci iniciativy „pomoc na podporu obchodu“ a nemělo by mít vliv na prostředky, které byly ve víceletém finančním rámci (VFR) vyčleněny na oficiální rozvojovou pomoc;

1.  vítá výsledky devátého zasedání Konference ministrů, které se konalo v prosinci 2013 a na němž 160 členů WTO uzavřelo dohodu o usnadnění obchodu; tuto dohodu považuje za významný milník, protože se jedná o první mnohostrannou dohodu od založení WTO v roce 1995, která položí základ programu modernizace cel ve 161 členských zemích WTO;

2.  zdůrazňuje, že EU stále podporuje soubor rozhodnutí přijatých na Bali, který má být plně a důsledně proveden všemi členy WTO, aby bylo možné obrátit pozornost k úspěšnému uzavření jednání vedených v rámci rozvojového programu z Dohá;

3.  bere na vědomí přínosy, které z provedení této dohody poplynou rozvojovým zemím, neboť dohoda přispěje k vytvoření příznivějšího prostředí pro podniky, především malé a střední podniky; zdůrazňuje, že hlavním cílem dohody je zmírnit nejistotu ohledně vstupních podmínek na trh a snížit – bude-li plně provedena – obchodní náklady o 12,5% až 17,5% (podle odhadů mj. OECD), takže díky zvyšování efektivnosti a odstranění zbytečné byrokracie a souvisejících nákladů získají spotřebitelé přístup k větší škále levnějších produktů a podniky proniknou na nové trhy a zvýší svou konkurenceschopnost;

4.  zdůrazňuje, že provádění dohody, zejména ze strany rozvojových zemí, povede k harmonizaci a ke zjednodušení obchodních postupů; zdůrazňuje, že dohoda může poskytnout nové příležitosti k šíření inovativních technologií a elektronických systémů, včetně systémů elektronických plateb, vnitrostátních obchodních portálů a jednotných kontaktních míst;

5.  naléhá na všechny členy WTO, aby se neprodleně pokusili najít řešení pro provedení kompletního balíčku z Bali, jenž mimo jiné počítá s odstraněním dotací narušujících obchod, aby na 10. zasedání Konference ministrů WTO mohl být dojednán rozvojový program z Dohá;

6.  zdůrazňuje význam této dohody pro rozvoj, neboť zavádí zvláštní a odstupňované zacházení, na jehož základě mohou rozvojové a nejméně rozvinuté země rozhodnout, kdy zavedou různá ustanovení a pro která požádají o technickou pomoc;

7.  zdůrazňuje, že přínosy dohody budou záviset na míře a načasování jejího plnění; domnívá se, že všichni signatáři budou mít z dohody největší prospěch tehdy, jestliže při jejím provádění budou v rámci rozvojového programu z Dohá plně a důsledně zohledňovány priority a obavy rozvojových zemí;

8.  upozorňuje na skutečnost, že dohoda zavádí závazná ustanovení a nezávazné obecné pokyny; naléhá na všechny členy WTO, aby se maximálně zasadily o uplatňování závazných ustanovení i nezávazných pokynů, aby se dosáhlo co největšího snížení obchodních nákladů;

9.  zdůrazňuje, že některé požadavky podle této dohody, zejména požadavky na transparentnost a automatický vstup a platbu cel, mohou velmi účinně podpořit boj proti korupci na hranicích; vyzývá k lepší spolupráci celních orgánů a zdůrazňuje, že větší transparentnost nejen zajistí účinnější provádění celních kontrol, ale současně zvýší bezpečnost a výrazně povzbudí rozvoj obchodu;

10.  plně podporuje iniciativu EU, v jejímž rámci bude rozvojovým a nejméně rozvinutým zemím během pěti let poskytnuto 400 milionů EUR na podporu reforem a projektů povzbuzujících obchod, např. na zdokonalování jejich celních systémů; připomíná, že toto financování, které bude většinou poskytováno z prostředků vyčleněných v rámci regionálních orientačních programů na regionální hospodářskou integraci, je součástí mnohem širší iniciativy EU „pomoc na podporu obchodu“ (v roce 2013 dosáhly granty EU 3,5 miliardy EUR), a žádá, aby byly Evropskému parlamentu a členským státům v tomto ohledu pravidelně poskytovány informace;

11.  zdůrazňuje však, že toto financování by mělo být velmi dobře koordinováno s financováním dalších mezinárodních dárců, jako jsou UNCTAD, WTO a Světová banka; zdůrazňuje, že by se mělo zabránit duplikaci i nadměrnému administrativnímu zatížení žádajících zemí, které by tyto země mohlo od podání žádosti odradit;

12.  dále žádá úzkou spolupráci s odbornými organizacemi, např. se Světovou celní organizací, které mohou poskytovat cenné praktické a odborné individuální poradenství a napomáhat tak rozvoji a budování kapacit v této oblasti; zdůrazňuje, že obchodní příležitosti vytvořené touto dohodou mohou plně využít zejména nejméně rozvinuté země;

13.  zdůrazňuje, že klíčovou úlohu mohou sehrávat delegace EU po celém světě, které mohou s rozvojovými a nejméně rozvinutými zeměmi spolupracovat přímo na místě, a žádá, aby se co nejvíce zapojily do rozdělování technické pomoci;

14.  vyzývá Komisi, aby rozvojové a nejméně rozvinuté země maximálně podporovala při plnění jejich závazků a brala přitom v potaz flexibilitu potřebnou k plnění povinností vyplývajících z dohody; zdůrazňuje, že financování budování kapacit by mělo vycházet z potřeb příjemců a z řádných posouzení potřeb;

15.  doporučuje, aby mezinárodní organizace a partneři rozvojových a nejméně rozvinutých zemí úzce spolupracovali na co nejrychlejší realizaci ustanovení kategorie C;

16.  je si vědom velké propasti, která přetrvává mezi postupy ostrahy hranic ve vyspělých a rozvojových zemích, a toho, že špatná infrastruktura, neefektivní celní správa, korupce a přílišná byrokracie překážejí obchodu; bere na vědomí, že dohoda o usnadnění obchodu a liberalizace obchodu sledují společný cíl, kterým je snižování obchodních nákladů v zájmu povzbuzení hospodářské činnosti;

17.  připomíná, že pro mnoho rozvojových zemí bude usnadnění obchodu hlavním zdrojem přínosů v rámci rozvojové agendy z Dohá; vítá rozsáhlá ustanovení o zvláštním a odstupňovaném zacházení pro rozvojové a nejméně rozvinuté země; navrhuje, aby novátorský přístup spočívající v tom, že přijímání závazků a jejich časové rozvržení má odpovídat kapacitám zemí, sloužil jako měřítko pro budoucí dohody;

18.  uvědomuje si, že odborné znalosti soukromého sektoru mohou hrát ústřední úlohu v prosazování opatření k usnadňování obchodu a poskytování pomoci a podpory při plnění dohod o usnadnění obchodu v rozvojových zemích; bere na vědomí iniciativu pro alianci veřejného a soukromého sektoru, kterou za tímto účelem plánuje Agentura USA pro rozvojovou pomoc (USAID); vyzývá Komisi, aby podporovala zapojení soukromého sektoru a aby prozkoumala možnosti partnerství s evropským průmyslem při podpoře plnění dohody o usnadnění obchodu;

19.  bere na vědomí, že provádění reforem k usnadnění obchodu má obecnější přínos v oblasti rozvoje; v této souvislosti připomíná, že celní úřady mohou hrát klíčovou roli při usnadňování rychlého pohybu dodávek základní materiální pomoci; zdůrazňuje, že v zájmu urychlení dodávek pomoci by se měl na naléhavou humanitární pomoc vztahovat zjednodušený postup celního odbavení a že by kromě toho neměla podléhat clům a daním;

20.  pověřuje svého předsedu, aby usnesení Parlamentu předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Mezinárodní obchodní organizaci.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2013)0511
(2) Úř. věst. C 345, 2.10.2014, s. 28.
(3) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 5. února 2015 COM(2015)0044).
(4) Prohlášení ministrů z Bali (WT/MIN(13)/DEC); Ministerské rozhodnutí z Bali o dohodě o usnadnění obchodu (WT/MIN(13)/36 nebo WT/L/911 ze dne 11. prosince 2013). https://www.wto.org/english/thewto_e/minist_e/mc9_e/balipackage_e.htm
(5) Protokol, kterým se mění Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace z Marrákeše, WT/L/940 ze dne 28. listopadu 2014.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2015)0303.


Zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských vodních cestách (CMNI) nebo k přistoupení k této úmluvě ***
PDF 318kWORD 61k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. září 2015 k návrhu rozhodnutí Rady o zmocnění Belgického království a Polské republiky k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských vodních cestách (CMNI) a Rakouské republiky k přistoupení k uvedené úmluvě (08223/2015 – C8-0173/2015 – 2014/0345(NLE))
P8_TA(2015)0305A8-0231/2015

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (08223/2015),

–  s ohledem na Budapešťskou úmluvu o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských vodních cestách (08223/15/ADDI),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada na základě čl. 81 odst. 2 a čl. 218 odst. 6 druhého pododstavce písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0173/2015),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 první a třetí pododstavec a odst. 2 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro právní záležitosti (A8-0231/2015),

1.  uděluje svůj souhlas s návrhem rozhodnutí Rady o zmocnění Belgického království a Polské republiky k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských vodních cestách a Rakouské republiky k přistoupení k uvedené úmluvě

2.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.


Prozatímní opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka *
PDF 648kWORD 227k
Usnesení
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. září 2015 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka (COM(2015)0286 – C8-0156/2015 – 2015/0125(NLE))
P8_TA(2015)0306A8-0245/2015

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2015)0286),

–  s ohledem na čl. 78 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0156/2015),

–  s ohledem na dopis, kterým dne 30. července 2015 Rada informovala Parlament o svém společném postoji,

–  s ohledem na dopis Rozpočtového výboru,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0245/2015),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  schvaluje své prohlášení, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

4.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

5.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

6.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh rozhodnutí
Právní východisko 3 a (nové)
S ohledem na Listinu základních práv Evropské unie a zejména na kapitolu I a články 18 a 19 této listiny,
Pozměňovací návrh 2
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 2 a (nový)
(2a)  V souladu s čl. 78 odst. 3 a článkem 80 Smlouvy jsou opatření na zajištění solidarity, která jsou plánovaná v tomto rozhodnutí, závazná.
Pozměňovací návrh 3
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a)  Dočasná opatření pro nouzovou relokaci jsou pouze částí celostního přístupu k migraci, jak se uvádí ve sdělení Komise ze dne 13. května 2015 s názvem „Evropský program pro migraci“ a v nadcházející zprávě z vlastního podnětu Evropského parlamentu. Evropský parlament zdůrazňuje, že důležité jsou veškeré rozměry celostního přístupu, které by měly být rozvíjeny souběžně. Evropská rada se na svém zasedání ve dnech 25. a 26. června 2015 dohodla, že s ohledem na současnou mimořádnou situaci a závazek zesílit solidaritu a odpovědnost dojde v průběhu dvou let k dočasné a výjimečné relokaci 40 000 osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, z Itálie a Řecka do jiných členských států. Členské státy by se měly dohodnout na závazných kvótách pro rozdělení těchto osob.
Pozměňovací návrh 4
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 5
(5)   Ve svém usnesení ze dne 29. dubna 2015 Evropský parlament znovu zopakoval, že je nutné, aby Unie na tragédie, k nimž došlo ve Středozemním moři v poslední době, reagovala solidárně a při spravedlivém rozdělení odpovědnosti a aby zintenzivnila své úsilí v této oblasti v prospěch členských států, které přijímají nejvyšší počet uprchlíků a žadatelů o mezinárodní ochranu, ať už v absolutních nebo relativních číslech.
(5)   Ve svém usnesení ze dne 29. dubna 2015 Evropský parlament znovu zopakoval, že je nutné, aby Unie na tragédie, k nimž došlo ve Středozemním moři v poslední době, reagovala solidárně a při spravedlivém rozdělení odpovědnosti a aby zintenzivnila své úsilí v této oblasti v prospěch členských států, které přijímají nejvyšší počet uprchlíků a žadatelů o mezinárodní ochranu, ať už v absolutních nebo relativních číslech, a to na základě kritérií pro určení členského státu zodpovědného za posouzení žádosti o mezinárodní ochranu, jak stanovuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/20131a. Evropský parlament požadoval zavedení závazných kvót k rozdělování žadatelů o azyl mezi všechny členské státy.
______________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31).
Pozměňovací návrh 5
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 7
(7)   Z členských států, které zažily zvlášť silné tlaky i v souvislosti s nedávnými tragickými událostmi ve Středozemním moři, zaznamenaly nebývalý příliv migrantů na své území zejména Itálie a Řecko, a to včetně žadatelů o mezinárodní ochranu, kteří ji jednoznačně potřebují, což vytvářelo silný tlak na migrační a azylové systémy těchto zemí.
(7)   Z členských států, které zažily zvlášť silné tlaky i v souvislosti s nedávnými tragickými událostmi ve Středozemním moři, zaznamenaly nebývalý příliv migrantů na své území zejména Itálie a Řecko, a to včetně žadatelů o mezinárodní ochranu, kteří ji jednoznačně potřebují, což vytvářelo silný tlak na migrační a azylové systémy těchto zemí, což poukazuje na negativní dopad nařízení (EU) č. 604/2013 na první zemi vstupu do Unie, což bohužel zatím nevedlo k pozastavení tohoto nařízení, nebo alespoň k odstranění zmínky o první zemi vstupu do Unie. Jiné členské státy nicméně rovněž čelí velkému nárůstu počtu žadatelů o azyl.
Pozměňovací návrh 6
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)  Předpovědi odborníků poukazují na zvýšený migrační tlak v krátkodobém a střednědobém horizontu na vnějších námořních a pozemních hranicích Unie.
Pozměňovací návrh 7
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 8
(8)   Podle údajů Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex) v roce 2014 docházelo k nedovolenému překračování hranic do Unie hlavně na trasách přes centrální a východní Středomoří. V roce 2014 dorazilo jen do Itálie nedovoleně více než 170 000 migrantů, což představuje oproti roku 2013 nárůst o 277 %. Trvalý nárůst zaznamenalo rovněž Řecko, kam se dostalo více než 50 000 nelegálních migrantů, což představuje nárůst o 153 % oproti roku 2013. Pokud jde o Itálii, statistiky za první měsíce roku 2015 tento jasný trend potvrzují. Řecko navíc v prvních měsících roku 2015 čelilo prudkému nárůstu počtu nedovolených překročení hranic, který představoval více než 50 % celkového počtu nedovolených překročení hranic v roce 2014 (téměř 28 000 během prvních čtyř měsíců roku 2015 ve srovnání s téměř 55 000 za celý rok 2014). Významnou část celkového počtu nelegálních migrantů odhalených v těchto dvou regionech tvořili migranti ze států, které podle údajů Eurostatu dosáhly vysokou míru uznaných žádostí o azyl v Unii (na Syřany a Eritrejce, u nichž míra uznaných žádostí o azyl v Unii činí více než 75 %, připadalo v roce 2014 více než 40 % nelegálních migrantů v Itálii a více než 50 % nelegálních migrantů v Řecku; Podle Eurostatu byl v roce 2014 v Řecku zjištěn nelegální pobyt 30 505 Syřanů oproti 8 220 v roce 2013.
(8)   Podle údajů Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex) v roce 2014 docházelo k nedovolenému překračování hranic do Unie hlavně na trasách přes centrální a východní Středomoří. V roce 2014 dorazilo jen do Itálie nedovoleně více než 170 000 migrantů, což představuje oproti roku 2013 nárůst o 277 %, včetně více než 26 100 dětí, z nichž bylo přibližně 13 000 nezletilých osob bez doprovodu, což představuje 7,6 % celkového počtu migrantů. Trvalý nárůst zaznamenalo rovněž Řecko, kam se dostalo více než 50 000 nelegálních migrantů, což představuje nárůst o 153 % oproti roku 2013. Pokud jde o Itálii, statistiky za první měsíce roku 2015 tento jasný trend potvrzují. Od ledna do června 2015 v Itálii došlo ve srovnání se stejným obdobím předcházejícího roku k 5% nárůstu počtu nedovoleného překročení hranic. Řecko navíc v prvních měsících roku 2015 čelilo prudkému nárůstu počtu nedovolených překročení hranic, který ve srovnání se stejným obdobím předcházejícího roku představoval šestinásobný nárůst a ve srovnání s celým předcházejícím rokem téměř 140% nárůst (podle údajů Frontexu činil od ledna do června 2015 tento počet 76 293 ve srovnání s téměř 55 000 za celý rok 2014). Významnou část celkového počtu nelegálních migrantů odhalených v těchto dvou regionech tvořili migranti ze států, které podle údajů Eurostatu dosáhly vysokou míru uznaných žádostí o azyl v Unii (na Syřany a Eritrejce, u nichž míra uznaných žádostí o azyl v Unii činí více než 75 %, připadalo v roce 2014 více než 40 % nelegálních migrantů v Itálii a více než 50 % nelegálních migrantů v Řecku; od ledna do června 2015 představovali Syřané a Eritrejci 30 % osob, které se dostaly do Itálie, a téměř 60 % osob, které se dostaly do Řecka). Podle Eurostatu byl v roce 2014 v Řecku zjištěn nelegální pobyt 30 505 Syřanů oproti 8 220 v roce 2013.
Pozměňovací návrh 8
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 10
(10)   Podle údajů agentury Frontex byla další důležitou migrační cestou do EU v roce 2014 západobalkánská trasa s 43 357 případy nedovoleného překročení hranic. Většina migrantů, kteří využívají balkánskou cestu (51 % z nich jsou Kosované), však nemají jednoznačnou potřebu mezinárodní ochrany.
(10)   Podle údajů agentury Frontex byla další důležitou migrační cestou do EU v roce 2014 západobalkánská trasa s 43 357 případy nedovoleného překročení hranic. Počet nedovolených překročení hranic se v roce 2015 výrazně zvýšil. Od ledna do června 2015 použilo cestu přes hranice Turecka s Řeckem a Bulharskem a pozemní hranice s Maďarskem 67 444 migrantů a uprchlíků. To představuje 962% nárůst ve srovnání se stejným obdobím přecházejícího roku. Tuto cestu v současné době rovněž čím dál tím častěji používají osoby, které prchají před válkou a pronásledováním. Od ledna do června 2015 vstoupilo do Unie touto cestou 17 955 uprchlíků z Afghánistánu, 13 225 uprchlíků ze Sýrie, 3 021 uprchlíků z Iráku a 196 uprchlíku z Eritreje.
Pozměňovací návrh 9
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 13 a (nový)
(13a)  Všechny zúčastněné členské státy by měly evropský azylový systém (CEAS) rychle a v plném rozsahu zapracovat do svých právních předpisů a měly by jej účinně uplatňovat s cílem zajistit společné evropské standardy, včetně podmínek přijímání žadatelů o azyl a dodržování základních práv, jak stanovují platné právní předpisy Unie;
Pozměňovací návrh 10
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 15
(15)   Pokud by jiný členský stát než Itálie nebo Řecko čelil podobné nouzové situaci vyznačující se náhlým přílivem státních příslušníků třetích zemí, může Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem přijmout v souladu s čl. 78 odst. 3 Smlouvy, dočasná opatření ve prospěch dotyčného členského státu. Tato opatření mohou případně zahrnovat pozastavení povinností daného členského státu podle tohoto rozhodnutí.
(15)   Vzhledem k přetrvávající nestabilitě a konfliktům v bezprostředním sousedství Unie a vzhledem k proměnlivé povaze migračních toků, pokud by jiný členský stát než Itálie nebo Řecko čelil podobné nouzové situaci vyznačující se náhlým přílivem státních příslušníků třetích zemí, může Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem přijmout v souladu s čl. 78 odst. 3 Smlouvy dočasná opatření ve prospěch dotyčného členského státu. Tato opatření mohou případně zahrnovat pozastavení povinností daného členského státu podle tohoto rozhodnutí.
Pozměňovací návrh 11
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 17
(17)   Opatření stanovená tímto rozhodnutím znamenají dočasnou odchylku od kritéria stanoveného v čl. 13 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/20131 a od procesních kroků, včetně lhůt, stanovených v článcích 21, 22 a 29 uvedeného nařízení.
(17)   Opatření stanovená tímto rozhodnutím znamenají dočasnou odchylku od kritéria stanoveného v čl. 13 odst. 1 nařízení (EU) č. 604/2013 a od procesních kroků, včetně lhůt, stanovených v článcích 21, 22 a 29 uvedeného nařízení. Opatření na přemístění migrantů by neměla členským státům bránit v plném využívání nařízení (EU) č. 604/2013, včetně aktivního a účinného využívání všech kritérií, jako je slučování rodin, zvláštní ochrana nezletilých osob bez doprovodu a diskreční ustanovení z humanitárních důvodů.
____________________
____________________
1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31).
Pozměňovací návrh 12
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 18
(18)   Bylo nutno zvolit, jaká kritéria se mají používat při rozhodování o tom, kteří uchazeči a kolik jich má být přemístěno z Itálie a Řecka. Počítá se zavedením jasného a fungujícího systému založeného na Eurostatem definované prahové hodnotě průměrné míry kladně vyřízených rozhodnutí o poskytnutí mezinárodní ochrany v průběhu řízení na prvním stupni na úrovni Unie z celkového počtu rozhodnutí o žádostech o azyl a mezinárodní ochranu přijatých na prvním stupni na úrovni Unie na základě nejnovějších dostupných statistik. Na jedné straně by tento práh měl v maximální možné míře zajistit, aby všichni žadatelé, kteří nejpravděpodobněji potřebují mezinárodní ochranu, měli možnost plně a rychle požívat svých práv na ochranu v členském státě přemístění. Na druhou stranu by mohl v maximální možné míře zabránit, aby žadatelé, kteří pravděpodobně obdrží zamítavé rozhodnutí o jejich žádosti, byli přemístěni do jiného členského státu, a tudíž si nedovoleně prodlužovali svůj pobyt v Unii. Na základě údajů Eurostatu o prvostupňových rozhodnutích za rok 2014 by se v tomto rozhodnutí měla použít prahová hodnota 75 %, která v uvedeném roce odpovídá rozhodnutím o žádostech Syřanů a Eritrejců o udělení azylu.
(18)   Bylo nutno zvolit, jaká kritéria se mají používat při rozhodování o tom, kteří uchazeči a kolik jich má být přemístěno z Itálie a Řecka. Počítá se zavedením jasného a fungujícího systému založeného na Eurostatem definované prahové hodnotě průměrné míry kladně vyřízených rozhodnutí o poskytnutí mezinárodní ochrany v průběhu řízení na prvním stupni na úrovni Unie z celkového počtu rozhodnutí o žádostech o azyl a mezinárodní ochranu přijatých na prvním stupni na úrovni Unie na základě nejnovějších dostupných statistik. Na jedné straně by tento práh měl v maximální možné míře zajistit, aby všichni žadatelé, kteří nejpravděpodobněji potřebují mezinárodní ochranu, měli možnost plně a rychle požívat svých práv na ochranu v členském státě přemístění. Na druhou stranu by mohl v maximální možné míře zabránit, aby žadatelé, kteří pravděpodobně obdrží zamítavé rozhodnutí o jejich žádosti, byli přemístěni do jiného členského státu, a tudíž si nedovoleně prodlužovali svůj pobyt v Unii. Na základě údajů Eurostatu o prvostupňových rozhodnutích za rok 2014 by se v tomto rozhodnutí měla použít prahová hodnota 75 %, která v uvedeném roce odpovídá rozhodnutím o žádostech Syřanů a Eritrejců o udělení azylu. Skupina osob, kterých se bude týkat přemístění, by měla být posuzována jednou za čtvrt roku, aby byla zohledněna proměnlivá povaha migračních toků.
Pozměňovací návrh 13
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 19
(19)   Smyslem dočasných opatření je odlehčit Itálii a Řecku od silného azylového tlaku, zejména tím, že se přemístí významný počet žadatelů s jednoznačnou potřebou mezinárodní ochrany, kteří přišli na území Itálie a Řecka po dni, od kterého bude toto rozhodnutí použitelné. Na základě celkového počtu státních příslušníků třetích zemí, kteří nedovoleně vstoupili na území Itálie a Řecka od ledna 2014, a počtu osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, by z Itálie a Řecka mělo být přemístěno celkem 40 000 žadatelů s jednoznačnou potřebou mezinárodní ochrany. Toto číslo odpovídá přibližně 40 % z celkového počtu státních příslušníků třetích zemí s jednoznačnou potřebou mezinárodní ochrany, kteří od ledna 2014 nedovoleně vstoupili na území Itálie a Řecka. Přemístění navržené v tomto rozhodnutí tudíž představuje spravedlivé rozdělení zátěže mezi Itálii a Řecko na jedné straně a další členské státy na straně druhé. Na základě stejných celkových dostupných údajů za rok 2014 a první čtyři měsíce roku 2015 by 60 % těchto žadatelů mělo být přemístěno z Itálie a 40 % z Řecka.
(19)   Smyslem dočasných nouzových opatření je vytvořit spravedlivý a rovnocenný systém relokace a odlehčit Itálii a Řecku od silného azylového tlaku, zejména tím, že se přemístí významný počet žadatelů s jednoznačnou potřebou mezinárodní ochrany, kteří přišli na území Itálie a Řecka po dni, od kterého bude toto rozhodnutí použitelné. Na základě celkového počtu státních příslušníků třetích zemí, kteří nedovoleně vstoupili na území Itálie a Řecka od ledna 2014, a počtu osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, by z Itálie a Řecka mělo být přemístěno celkem 40 000 žadatelů s jednoznačnou potřebou mezinárodní ochrany. Toto číslo odpovídá přibližně 40 % z celkového počtu státních příslušníků třetích zemí s jednoznačnou potřebou mezinárodní ochrany, kteří od ledna 2014 nedovoleně vstoupili na území Itálie a Řecka. Přemístění navržené v tomto rozhodnutí tudíž představuje spravedlivé rozdělení zodpovědnosti mezi Itálii a Řecko na jedné straně a další členské státy na straně druhé. Na základě stejných celkových dostupných údajů za rok 2014 a první čtyři měsíce roku 2015 by 60 % těchto žadatelů mělo být přemístěno z Itálie a 40 % z Řecka. Během šesti měsíců ode dne vstupu tohoto rozhodnutí v platnost by měla Komise na základě posledních dostupných údajů odhadnout podíl osob, které budou přesídleny z Itálie a Řecka, s cílem přizpůsobit ho měnícím se tokům uprchlíků. Nouzový mechanismus pro relokaci není řešením dlouhodobého azylového tlaku na vnějších hranicích Unie, ale spíše zkušebním případem s ohledem na připravovaný legislativní návrh trvalého systému pro nouzové přemísťování osob podle čl. 78 odst. 2 Smlouvy, a proto je zpočátku omezen na 40 000 žadatelů. V případě potřeby by se však mělo zvážit další navýšení počtu osob k přemístění s cílem přizpůsobit se rychle se měnícím tokům uprchlíků a trendům v průběhu uplatňování tohoto rozhodnutí. Jakýkoliv návrh trvalého systému pro nouzové přemísťování osob musí být založen na větším uplatňování solidarity a na sdílení zodpovědnosti mezi členskými státy, včetně výrazného navýšení počtu dostupných míst pro přemístění, s cílem přizpůsobit se měnícím se migračním tokům a trendům. Měl by být založen na jasně definovaných kritériích, včetně náhlého přílivu státních příslušníků z třetích zemí a výjimečných azylových tlaků, která by umožnila jeho spuštění na základě transparentních a objektivních ukazatelů.
Pozměňovací návrh 14
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 20 a (nový)
(20a)  Při vypracovávání trvalého mechanismu pro relokaci podle čl. 78 odst. 2 Smlouvy by Komise měla mezi kritéria pro určování klíče pro distribuci migrantů zahrnout území členského státu.
Pozměňovací návrh 15
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 21
(21)  Azylový, migrační a integrační fond (AMIF) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/20141 podporuje operace s dohodnutým rozdělením zátěže mezi členskými státy a je schopen pružně reagovat na vývoj politiky v této oblasti. Ustanovení čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 516/2014 stanoví možnost členských států zavést opatření týkající se přesunu žadatelů o mezinárodní ochranu v rámci svých vnitrostátních programů, zatímco článek 18 nařízení (EU) č. 516/2014 předpokládá možnost výplaty jednorázové částky ve výši 6 000 EUR za přesun osob požívajících mezinárodní ochranu z jiného členského státu.
(21)   Azylový, migrační a integrační fond (AMIF) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/20141 podporuje operace se spravedlivým rozdělením zodpovědnosti mezi členskými státy a je schopen pružně reagovat na vývoj politiky v této oblasti. Ustanovení čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 516/2014 stanoví možnost členských států zavést opatření týkající se přesunu žadatelů o mezinárodní ochranu v rámci svých vnitrostátních programů, zatímco článek 18 nařízení (EU) č. 516/2014 předpokládá možnost výplaty jednorázové částky ve výši 6 000 EUR za přesun osob požívajících mezinárodní ochranu z jiného členského státu.
______________
___________________
1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond, mění rozhodnutí Rady 2008/381/ES a zrušují rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES a č. 575/2007/ES a rozhodnutí Rady 2007/435/ES (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 168).
1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond, mění rozhodnutí Rady 2008/381/ES a zrušují rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES a č. 575/2007/ES a rozhodnutí Rady 2007/435/ES (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 168).
Pozměňovací návrh 16
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 21 a (nový)
(21a)  Komise by měla dohlížet na to, jakým způsobem je využita částka 6 000 EUR na přemístění každého žadatele.
Pozměňovací návrh 17
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 25
(25)   Při rozhodování o tom, kteří žadatelé s jednoznačnou potřebou mezinárodní ochrany by měli být přemístěni z Itálie a Řecka, je třeba dát přednost zranitelným žadatelům ve smyslu článku 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU10. V tomto ohledu by měly být prvořadé zvláštní potřeby žadatelů, včetně zdraví. Prvořadý ohled se musí vždy brát na nejlepší zájmy dítěte.
(25)   Při rozhodování o tom, kteří žadatelé s jednoznačnou potřebou mezinárodní ochrany by měli být přemístěni z Itálie a Řecka je třeba dát přednost zranitelným žadatelům – mezi nimi by měla být věnována zvláštní pozornost nezletilým osobám bez doprovodu – ve smyslu článků 21 a 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU10. Aby bylo možné vzít v úvahu specifickou situaci zranitelných osob, členské státy jsou podle směrnice 2013/33/EU a směrnice 2013/32/EU Evropského parlamentu a Rady1a povinny při přijímání a zpracovávání žádostí jednotlivých osob posuzovat míru jejich ohrožení individuálně s ohledem na jejich zvláštní potřeby. Členské státy proto musí podniknout aktivní kroky k posouzení individuálních potřeb žadatelů o azyl a nemohou se spoléhat pouze na jejich vlastní identifikaci, aby účinně zaručili jejich práva v souladu s právními předpisy Unie. V tomto ohledu by měly být prvořadé zvláštní potřeby žadatelů, včetně zdraví. V rámci všech postupů, které stanovuje toto rozhodnutí, se musí být vždy brát prvořadý ohled na nejlepší zájmy dítěte, přičemž nesmí nikdy dojít k ohrožení klíčových zásad stanovených v rozsudku Soudního dvora ze dne 6. června 2013 ve věci C-648/111b.
______________
___________________
10 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (přepracované znění) (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 96).
10 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (přepracované znění) (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 96).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 60).
Rozsudek Soudního dvora ze dne 6. června 2013, MA a další, C-648/11, ECLI:EU:C:2013:367.
Pozměňovací návrh 18
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 26
(26)   Kromě toho, při rozhodování o tom, který konkrétní členský stát by měl být členským státem přemístění, by se měly brát zvlášť v úvahu specifické kvalifikace dotyčných žadatelů, které mohou usnadnit jejich integraci do členského státu přemístění, například jejich jazykové dovednosti. V případě obzvláště zranitelných žadatelů by měla být zohledněna schopnost členského státu přemístění poskytnout těmto žadatelům odpovídající podporu.
(26)   Kromě toho, při rozhodování o tom, který konkrétní členský stát by měl být členským státem přemístění, by se měly brát zvlášť v úvahu preference a specifické kvalifikace dotyčných žadatelů, které mohou usnadnit jejich integraci do členského státu přemístění, například jejich jazykové dovednosti, rodinné vazby nad rámec definice rodinných příslušníků uvedené v nařízení (EU) č. 604/2013, sociální vztahy, předchozí pobyt v členském státě, předchozí studium a předchozí pracovní zkušenosti ve společnosti nebo organizaci v konkrétním členském státě a také specifické kvalifikace relevantní z hlediska integrace žadatelů do pracovního trhu členského státu relokace. Členské státy by proto měly usnadnit účinné uznávání diplomů, kvalifikací a řemesel žadatelů. Členské státy navíc mohou žadatele informovat o příležitostech na svém pracovním trhu. V případě obzvláště zranitelných žadatelů by měla být zohledněna schopnost členského státu přemístění poskytnout těmto žadatelům odpovídající podporu. Ačkoliv žadatelé nemají právo vybrat si členský stát, kam budou přemístěni, mělo by být co nejvíce přihlédnuto k jejich potřebám, preferencím a konkrétní kvalifikaci.
Pozměňovací návrh 19
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 26 a (nový)
(26a)  Na základě zkušeností z pilotního projektu relokace z Malty (EUREMA) by měla být v co největší míře zohledněna očekávání a preference. Pro začátek by měli žadatelé dostat možnost uvést své preference. Měli by vytvořit seznam členských států podle svých preferencí s přihlédnutím k takovým prvkům, jako jsou rodinné vazby, sociální a kulturní vazby jako např. jazykové dovednosti, předchozí pobyt, předchozí studium a předchozí pracovní zkušenosti. K tomu by mělo dojít na začátku projednávání žádosti. Jako druhý krok by měl být o preferencích žadatele informován příslušný členský stát. Ten by poté měl mít příležitost vybrat si z žadatelů, kteří preferují uvedený členský stát, ty, kterým dává přednost. Členské státy by měly své preference opírat o takové aspekty, jako jsou rodinné, sociální a kulturní vazby. Styčný důstojník jmenovaný členským státem by tento postup mohl usnadnit tím, že by s příslušnými žadateli vedl pohovory. Žadatelé by měli mít také příležitost konzultovat s jinými subjekty, jako jsou nevládní organizace, Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Mezinárodní organizace pro migraci. A konečně by Itálie a Řecko měly s pomocí Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu přijmout řešení o přemístění každého žadatele do konkrétního členského státu, s tím, že v maximální možné míře přihlédnou k uvedeným preferencím. S úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky by se mělo konzultovat ohledně jeho osvědčených postupů při přemísťování uprchlíků a také o tom, jak zacházet s preferencemi a konkrétní kvalifikací.
Pozměňovací návrh 20
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 26 b (nový)
(26b)  V průběhu celého postupu relokace by měla být plně respektována zásada nediskriminace stanovená v článku 10 Smlouvy. Diskriminace na základě pohlaví, věku, etnické příslušnosti, postižení a náboženství je jasným porušením Smlouvy.
Pozměňovací návrh 21
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 28
(28)   Právní a procesní záruky stanovené v nařízení (EU) č. 604/2013 zůstávají použitelné pro žadatele, na něž se vztahuje toto rozhodnutí. Uchazeči by kromě toho měli být informováni o řízení o přemístění stanoveném v tomto rozhodnutí a mělo by jim být sděleno rozhodnutí o přemístění. Vzhledem k tomu, že žadatel nemá podle právních předpisů EU právo vybírat si členský stát příslušný pro jeho žádost, měl by mít, výlučně v zájmu zajištění jeho základních práv v souladu s nařízením (EU) č. 604/2013, právo na účinný opravný prostředek proti rozhodnutí o přemístění.
(28)   Právní a procesní záruky stanovené v nařízení (EU) č. 604/2013 zůstávají použitelné pro žadatele, na něž se vztahuje toto rozhodnutí. Uchazeči by kromě toho měli být informováni o řízení o přemístění stanoveném v tomto rozhodnutí a mělo by jim být sděleno rozhodnutí o přemístění. Žadatel by měl v souladu s nařízením (EU) č. 604/2013 a článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie mít právo na účinný opravný prostředek proti rozhodnutí o přemístění.
Pozměňovací návrh 22
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 30
(30)   Měla by být přijata opatření za účelem zamezení druhotného pohybu přemístěných osob z členského státu přemístění do jiných členských států. Žadatelé by zejména měli být informováni o důsledcích následného pohybu v rámci členských států a o tom, že pokud jim členský stát přemístění poskytne mezinárodní ochranu, v zásadě mají nárok pouze na práva spojená s mezinárodní ochranou v tomto členském státě.
(30)   Měla by být přijata opatření za účelem zamezení druhotného pohybu přemístěných osob z členského státu přemístění do jiných členských států. Maximální přihlédnutí k preferencím žadatelů, včetně rodinných vazeb nad rámec ustanovení o rodině uvedených v nařízení (EU) č. 604/2013 a sociálních a kulturních vazeb, je přímočaré opatření, na jehož základě se má u žadatelů vyvinout pocit sounáležitosti s členským státem, kam jsou přemístěni. V případě, že nebylo možné plně přihlédnout k jejich preferencím, by měly být žadatelům poskytnuty veškeré nezbytné informace o příslušných důvodech v jazyce, kterému rozumějí nebo o němž lze důvodně předpokládat, že mu rozumějí . Aby se předešlo jejich druhotnému pohybu, žadatelé by měli být informováni o důsledcích následného pohybu v rámci členských států, jak je uvedeno v článku 4 nařízení (EU) č. 604/2013, a o tom, že pokud jim členský stát přemístění poskytne mezinárodní ochranu, v zásadě mají nárok pouze na práva spojená s mezinárodní ochranou v tomto členském státě.
Pozměňovací návrh 23
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 30 a (nový)
(30a)  Souhlas žadatelů nebo příjemců mezinárodní ochrany s relokací je zásada zavedená v sekundárním právu Unie, zakotvená v čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 516/2014 a obdobně v článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 439/20101a a v čl. 17 odst. 2 nařízení (EU) č. 604/2013, přičemž na základě čl. 78 odst. 3 Smlouvy jsou výjimky z právních předpisů možné za velmi omezených podmínek. Mělo by být zajištěno účinné uplatňování mechanismu nouzové relokace, přičemž pokud jde o předcházení sekundárnímu pohybu, je obzvlášť důležité získat souhlas dané osoby s relokací, který by proto měl být v zásadě vyžadován předem. V případě, že daná osoba nesouhlasí, nemělo by v zásadě k relokaci dojít, tato příležitost by však měla být nabídnuta jiné osobě.
_________
1aNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 439/2010 ze dne 19. května 2010 o zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (Úř. věst. L 132, 29.5.2010, s. 11).
Pozměňovací návrh 24
Návrh rozhodnutí
Článek 1
Toto rozhodnutí stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka s cílem umožnit jim vyrovnat se s nouzovou situací vyznačující se náhlým přílivem státních příslušníků ze třetích zemí do těchto členských států.
Toto rozhodnutí stanovuje závazná dočasná nouzová opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka s cílem umožnit jim vyrovnat se s nouzovou situací vyznačující se náhlým přílivem státních příslušníků ze třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti do těchto členských států.
Pozměňovací návrh 25
Návrh rozhodnutí
Čl. 2 – odst. 1 – písm. b
b)   „žadatelem“ se rozumí státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti, která podala žádost o mezinárodní ochranu, o níž dosud nebylo pravomocně rozhodnuto;
b)   „žadatelem“ se rozumí státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti, která podala žádost o mezinárodní ochranu, o níž dosud nebylo pravomocně rozhodnuto, jak se uvádí v čl. 2 písm. i) směrnice 2011/95/EU;
Pozměňovací návrh 26
Návrh rozhodnutí
Čl. 2 – odst. 1 – písm. d
d)   „rodinnými příslušníky“ se rozumí rodinní příslušníci podle definice uvedené v čl. 2 písm. g) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013;
d)   „blízkými příbuznými“ se rozumí manžel či manželka, děti, rodiče, vykonavatelé rodičovské odpovědnosti, prarodiče a vnuci;
(Horizontální pozměňovací návrh. Týká se celého textu návrhu Komise.)
Pozměňovací návrh 27
Návrh rozhodnutí
Čl. 2 – odst. 1 – písm. f a (nové)
fa)  „preferencemi“ se rozumějí preference žadatele, pokud jde o určitý členský stát, nebo preference členského státu, pokud jde o určitého žadatele, které jsou podpořeny určitými prvky, jako jsou rodinné vazby nad rámec definice rodinných příslušníků uvedené v nařízení (EU) č. 604/2013 v čl. 2 písm. g), sociální vazby, jako jsou vazby k etnickým a kulturním komunitám, a kulturní vazby k preferovanému členskému státu, jako jsou jazykové dovednosti, dřívější pobyt v členském státě nebo dřívější studijní nebo pracovní vztahy ke společnostem nebo k organizacím v daném členském státě.
Pozměňovací návrh 28
Návrh rozhodnutí
Článek 3 – odst. 2 a (nový)
2a.  Vzhledem k proměnlivé povaze migračních toků by cílová skupina osob měla být posuzována jednou za tři měsíce.
Pozměňovací návrh 47
Návrh rozhodnutí
Článek 4
-1. S cílem zmírnit značný azylový tlak na Itálii a Řecko bude zpočátku z těchto států přemístěno 110 000 žadatelů, půjde však zároveň i o důležitou zkoušku připravovaného legislativního návrhu stálého nouzového systému relokace podle čl. 78 odst. 2 Smlouvy. V případě potřeby bude zváženo další zvýšení počtu osob k přemístění s cílem přizpůsobit se v průběhu uplatňování tohoto rozhodnutí rychle se měnícím tokům uprchlíků a trendům.
1.   Z Itálie bude na území dalších členských států přemístěno 24 000 žadatelů, jak je stanoveno v příloze I.
1.   Zpočátku bude z Itálie na území dalších členských států přemístěno 40 000 žadatelů.
2.   Z Řecka bude na území dalších členských států přemístěno 16 000 žadatelů, jak je stanoveno v příloze II.
2.   Zpočátku bude z Řecka na území dalších členských států přemístěno 70 000 žadatelů.
2a.  Do [šesti měsíců od vstupu tohoto rozhodnutí v platnost] Komise na základě posledních dostupných údajů agentury Frontex posoudí příslušný podíl osob, které budou přemístěny z Itálie a Řecka, s cílem přizpůsobit ho měnícím se tokům uprchlíků.
Pozměňovací návrh 30
Návrh rozhodnutí
Článek 4 a (nový)
Článek 4a
Souhlas
V zásadě by měl být vyžadován souhlas žadatele s relokací.
Pozměňovací návrh 31
Návrh rozhodnutí
Čl. 5 – odst. 2
2.   Itálie a Řecko určí v pravidelných intervalech během doby použitelnosti tohoto rozhodnutí za pomoci úřadu EASO a případně styčných důstojníků členských států uvedených v odstavci 8 jednotlivé žadatele, kteří mají být přemístěni do jiných členských států, a sdělí kontaktním místům těchto členských států a úřadu EASO počet žadatelů, které lze přemístit. Pro tento účel budou mít přednost zranitelní žadatele ve smyslu článku 22 směrnice 2013/33/EU.
2.   Itálie a Řecko určí v pravidelných intervalech během doby použitelnosti tohoto rozhodnutí za pomoci úřadu EASO a dalších příslušných agentur jednotlivé žadatele, kteří mají být přemístěni do jiných členských států, a sdělí kontaktním místům těchto členských států a úřadu EASO počet žadatelů, které lze přemístit. Pro tento účel budou mít přednost zranitelní žadatele ve smyslu článků 21 a 22 směrnice 2013/33/EU, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována věnovat mladistvým bez doprovodu.
Pozměňovací návrh 32
Návrh rozhodnutí
Čl. 5 – odst. 3
3.   Co nejdříve po obdržení informací uvedených v odstavci 2 uvedou členské státy počet žadatelů, kteří mohou být okamžitě přemístěni na jejich území, a veškeré další relevantní informace, přičemž nepřekročí počty uvedené v příloze I a příloze II.
3.   Co nejdříve po obdržení informací uvedených v odstavci 2 poskytnou členské státy informace o dostupné kapacitě pro příjem migrantů a uvedou počet žadatelů, kteří mohou být okamžitě přemístěni na jejich území, a veškeré další relevantní informace, přičemž nepřekročí počty uvedené v příloze I a příloze II.
Pozměňovací návrh 33
Návrh rozhodnutí
Čl. 5 – odst. 3 a (nový)
3a.  Itálie a Řecko poskytnou ve spolupráci s úřadem EASO žadatelům v jazyce, kterému rozumějí nebo o němž lze důvodně předpokládat, že mu rozumějí, informace o členských státech, které jsou zapojeny do nouzového přemísťování žadatelů. Žadatelé budou mít přístup i k informacím poskytovaným jinými subjekty, jako jsou nevládní organizace, Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Mezinárodní organizace pro migraci. V průběhu počátečního zpracování žádostí budou žadatelé požádání, aby seřadili členské státy podle svých preferencí a aby tyto preference podložili.
Pozměňovací návrhy 34 a 48
Návrh rozhodnutí
Čl. 5 – odst. 5
5.   Žadatelé, jejichž otisky prstů je nutné sejmout na základě povinností stanovených v článku 9 nařízení (EU) č. 603/2013, smějí být přemístěni, pouze pokud jim byly sejmuty otisky prstů.
5.   Žadatelé, jejichž otisky prstů je nutné sejmout a dále postoupit na základě povinností stanovených v článku 9 nařízení (EU) č. 603/2013, smějí být přemístěni, pouze pokud jim byly sejmuty otisky prstů, a to za plného dodržování jejich základních práv a bez použití jakéhokoli nátlaku nebo zajišťovacích opatření.
Pozměňovací návrh 35
Návrh rozhodnutí
Čl. 5 – odst. 8
8.  Za účelem provedení všech aspektů řízení o přemístění popsaných v tomto článku mohou členské státy rozhodnout o vyslání styčných důstojníků do Itálie a Řecka.
vypouští se
Pozměňovací návrh 36
Návrh rozhodnutí
Čl. 6 – odst. 4
4.   Po přijetí rozhodnutí o přemístění žadatele a před provedením přemístění, sdělí Itálie a Řecko dotyčné osobě rozhodnutí o jejím přemístění písemně. V tomto rozhodnutí musí být konkrétně uveden členský stát přemístění.
4.   Po přijetí rozhodnutí o přemístění žadatele a před provedením přemístění, sdělí Itálie a Řecko ve spolupráci s úřadem EASO a dalšími aktéry, jako jsou např. styční důstojníci, dotyčné osobě rozhodnutí o členském státě, kam má být přemístěna, a to komplexním způsobem a v jazyce, kterému rozumí nebo o němž lze důvodně předpokládat, že mu rozumí, nebo v případě, že se k jejím preferencím nepřihlédlo, o důvodech tohoto rozhodnutí. Itálie a Řecko sdělí dotyčné osobě rozhodnutí o jejím přemístění také písemně. V tomto rozhodnutí musí být konkrétně uveden členský stát přemístění.
Pozměňovací návrh 37
Návrh rozhodnutí
Čl. 7 – odst. 1 – písm. b
b)   počáteční zpracování žádostí;
b)   počáteční zpracování žádostí, zejména zjišťování, nakolik jsou žadatelé zranitelní, a zjišťování jejich preferencí za účelem nalezení potenciálních žadatelů vhodných k přemístění, jejich prověřování, včetně jejich jednoznačné identifikace, sejmutí otisků a evidence žádostí o mezinárodní ochranu;
Pozměňovací návrh 38
Návrh rozhodnutí
Čl. 7 – odst. 1 – písm. d
d)   provedení přesunu žadatelů do příslušného členského státu přemístění.
d)   provedení přesunu žadatelů do příslušného členského státu přemístění. Náklady na přesun do členského státu, kam mají být přemístěni, by neměly pro Řecko a Itálii představovat dodatečnou zátěž.
Pozměňovací návrh 39
Návrh rozhodnutí
Čl. 8 – odst. 2
2.   Pokud Itálie nebo Řecko nesplní povinnost uvedenou v odstavci 1, může Komise rozhodnout o dočasném pozastavení platnosti tohoto rozhodnutí ve vztahu k danému členskému státu po dobu až tří měsíců. Komise může pozastavení jednou prodloužit až o další tři měsíce.
2.   Pokud Itálie nebo Řecko nesplní povinnost uvedenou v odstavci 1, může Komise poté, co dotyčnému státu poskytla příležitost vyjádřit se, rozhodnout o pozastavení uplatňování tohoto rozhodnutí ve vztahu k danému členskému státu po dobu až tří měsíců. Komise může pozastavení jednou prodloužit až o další tři měsíce.
Pozměňovací návrh 40
Návrh rozhodnutí
Článek 9
Podle čl. 78 odst. 3 Smlouvy v případě nouzové situace vyznačující se náhlým přílivem státních příslušníků ze třetích zemí do členského státu přemístění, může Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem přijmout dočasná opatření ve prospěch dotyčného členského státu. Tato opatření mohou případně zahrnovat pozastavení povinností daného členského státu podle tohoto rozhodnutí.
Podle čl. 78 odst. 3 Smlouvy v případě nouzové situace vyznačující se náhlým přílivem státních příslušníků ze třetích zemí do členského státu přemístění, může Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem přijmout dočasná opatření ve prospěch dotyčného členského státu. Tato opatření mohou navíc případně zahrnovat pozastavení povinností daného členského státu podle tohoto rozhodnutí.
Pozměňovací návrh 41
Návrh rozhodnutí
Článek 11
Itálie a Řecko budou Radě a Komisi podávat každé tři měsíce zprávu o provádění tohoto rozhodnutí, včetně plánů uvedených v článku 8.
Itálie a Řecko budou Radě a Komisi podávat každé tři měsíce zprávu o provádění tohoto rozhodnutí a o řádném využívání prostředků získaných v jeho rámci, včetně plánů uvedených v článku 8.
Pozměňovací návrh 42
Návrh rozhodnutí
Článek 11 a (nový)
Článek 11a
Hodnocení
Komise do července 2016 předloží Evropskému parlamentu a Radě hodnocení zabývající se uplatňováním tohoto rozhodnutí, provedené v polovině období, příp. navrhne nezbytná doporučení ohledně trvalého mechanismu přesídlování, a to i s ohledem na vyhlášenou kontrolu účelnosti dublinského nařízení.
Do ...* předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě závěrečnou zprávu o uplatňování tohoto rozhodnutí.
Členské státy předlož Komisi včas veškeré informace, které jsou zapotřebí k vypracování této zprávy.
____________
* Úř. věst.: vložte prosím datum: 30 měsíců ode dne vstupu tohoto rozhodnutí v platnost.
Pozměňovací návrh 43
Návrh rozhodnutí
Příloha II a (nová)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Příloha IIa

Postup přemísťování žadatelů

Postup uvedený v návrhu Komise; dodatečné procedurální kroky vložené Evropským parlamentem jsou podtrženy

1 – Počáteční zpracování žádostí osob žádajících o mezinárodní ochranu

–  zjišťování, za které osoby odpovídá (nebo by měl odpovídat) podle dublinského nařízení jiný členský stát

→ přesuny osob na základě dublinského nařízení

–  rozeznání zranitelných žadatelů

–  zjišťování blízkých příbuzných ke společnému přemístění do jiného členského státu

–  zjišťování preferencí žadatelů, pokud jde o určité členské státy

2 – Výběr žadatelů pro přemístění

–  Itálie/Řecko stanoví, kteří žadatelé by se měli přemístit

–  informují členské státy o počtu míst, které jsou zapotřebí, a o preferencích žadatelů

3 – Zapojení členských států

–  členské státy informují Itálii/Řecko o počtu míst, které mají k dispozici pro přemístění žadatelů

–  styční důstojníci mohou s žadateli, kteří se vyjádřili ve prospěch jejich členského státu, vést pohovor

–  členské státy uvedou své preference, pokud jde o žadatele

4 – Rozhodnutí o přemístění

–  Itálie/Řecko rozhodne o tom, kterého žadatele přemístí do kterého členského státu s přihlédnutím k preferencím žadatelů i členských států

5 – Informace a souhlas

–  žadatelům jsou poskytnuty komplexní informace o členském státě, kam budou přemístěni

–  žadatelé v zásadě poskytnou souhlas se svým přemístěním do daného členského státu

6 – Přemístění

přemístění žadatelů do daného členského státu v průběhu jednoho měsíce

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

PROHLÁŠENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

Vzhledem k tomu, že v zájmu členských států, které se potýkají s mimořádnou situací charakterizovanou náhlým přílivem občanů třetích zemí, je nutné přijmout okamžitá opatření, souhlasil Evropský parlament s právním základem uvedeným v čl. 78 odst. 3 SFEU, jak navrhla Komise v případě rozhodnutí Rady, kterým se stanovují prozatímní opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka. Evropský parlament však může přijmout čl. 78 odst. 3 SFEU jako právní základ pouze jako nouzové opatření, po němž bude následovat řádný legislativní návrh strukturálního řešení veškerých mimořádných situací v budoucnu. Trvá na tom, že správným právním základem je čl. 78 odst. 2 SFEU, jenž v případě opatření stanovujících, který členský stát odpovídá za zpracování žádosti o mezinárodní ochranu, požaduje, aby byl použit řádný legislativní postup, a to spolu s článkem 80 druhou větou Smlouvy o fungování Evropské unie, která ve svých ustanoveních uvádí zásadu solidarity, jak je uvedeno v článku 80 první větě. Evropský parlament kromě toho zdůrazňuje, že schválením tohoto rozhodnutí není nijak dotčena řada právních základů, které bude mít spolutvůrce právních předpisů v budoucnu, zejména pokud jde o článek 78 spolu s článkem 80 SFEU. Evropský parlament naléhavě žádá Komisi, aby do konce roku 2015 předložila na základě čl. 78 odst. 2 a článku 80 legislativní návrh systému trvalého přemísťování žadatelů, jak oznámila Komise ve svém Evropském programu pro migraci. Pokud Komise nepředloží tento legislativní návrh včas, Evropský program si vyhrazuje právo vypracovat legislativní návrh z vlastního podnětu.


Městská dimenze politik EU
PDF 475kWORD 122k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. září 2015 o městském rozměru politik EU (2014/2213(INI))
P8_TA(2015)0307A8-0218/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na její hlavu XVIII,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. června 2011 o evropské městské agendě a její budoucnosti v politice soudržnosti(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. února 2008 o krocích v návaznosti na územní agendu a Lipskou chartu: směrem k evropskému akčnímu programu pro územní rozvoj a soudržnost(5),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. července 2014 nazvané „Městská dimenze politik EU – hlavní rysy městské agendy EU“ (COM(2014)0490,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. června 2014 nazvané „Program pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT): Současný stav a výhled do budoucnosti“ (COM(2014)0368),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. července 2012 nazvané „Inteligentní města a obce – evropské inovační partnerství“ (C(2012)4701),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. října 1998 nazvané „Udržitelný rozvoj měst v Evropské unii: akční rámec“ (COM(1998)0605),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. května 1997 nazvané „Městská otázka: směrem k evropské debatě“ (COM(1997)0197),

–  s ohledem na šestou zprávu Komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti: investice pro zaměstnanost a růst – podpora rozvoje a řádné správy věcí veřejných v regionech a městech EU“, červenec 2014,

–  s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Města zítřka: investovat do Evropy“, Brusel, 17.–18. února 2014,

–  s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Digitální budoucnost – cesta do roku 2050, vize a politické výzvy, města, vesnice a komunity“, 2014,

–  s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Města zítřka: výzvy, vize, pokrok“, Brusel, říjen 2011,

–  s ohledem na prohlášení ministrů nazvané „Směrem k městské agendě EU“, které bylo přijato na neformálním zasedání ministrů EU odpovědných za územní soudržnost a městskou problematiku dne 10. června 2015 v Rize,

–  s ohledem na závěry Rady přijaté v Bruselu dne 19. listopadu 2014 k šesté zprávě o hospodářské, sociální a územní soudržnosti: investice pro zaměstnanost a růst,

–  s ohledem na závěry předsednictví přijaté na neformálním zasedání ministrů odpovědných za politiku soudržnosti, které se konalo ve dnech 24.–25. dubna 2014 v Aténách,

–  s ohledem na závěry polského předsednictví o územním rozměru evropské politiky a budoucí politice soudržnosti, přijaté na neformálním zasedání ministrů odpovědných za politiku soudržnosti EU a územní a městský rozvoj, které se konalo ve dnech 24.–25. listopadu 2011 v Poznani,

–  s ohledem na Územní agendu strategie EU 2020 schválenou na neformálním zasedání ministrů odpovědných za územní plánování a územní rozvoj, které se konalo dne 19. května 2011 v Gödöllő,

–  s ohledem na Toledskou deklaraci přijatou na neformálním zasedání Rady ministrů odpovědných za městský rozvoj, které se konalo dne 22. června 2010 v Toledu,

–  s ohledem na Lipskou chartu o udržitelných evropských městech přijatou na neformálním zasedání Rady ministrů k projednání otázky rozvoje měst, které se konalo ve dnech 24.–25. května 2007 v Lipsku,

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 25. června 2014 nazvané „Směrem k integrované městské agendě pro EU“,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) ze dne 23. dubna 2015 ke sdělení Komise nazvanému „Městská dimenze politik EU – hlavní rysy městské agendy EU“ (COM(2014)0490,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0218/2015),

A.  vzhledem k tomu, že v roce 2014 žila více než polovina světové populace(6) a 72 % evropské populace v městských oblastech(7) a že do roku 2050 bude bydlet téměř 80 % veškeré populace na Zemi v městských oblastech(8);

B.  vzhledem k tomu, že funkční městské oblasti představují v EU unikátní polycentrickou strukturu vybudovanou kolem velkých, středně velkých a malých měst a okolních oblastí, a tudíž přesahují tradiční administrativní hranice a zahrnují různá území spojená na základě jejich hospodářských, sociálních, environmentálních a demografických výzev;

C.  vzhledem k tomu, že města a funkční městské oblasti, jako jsou metropolitní oblasti, nejen že sehrávají důležitou úlohu v oblasti participativní demokracie, ale jsou rovněž klíčovými hospodářskými pilíři a hnacími motory zaměstnanosti v EU, protože inovace a nové hospodářské aktivity mají často svůj původ ve městě; vzhledem k tomu, že jsou proto významnou součástí vztahů EU s jinými částmi světa, ale jsou také klíčovými oblastmi, v nichž je třeba překonat překážky růstu a zaměstnanosti a řešit sociální vyloučení (například nedostatečně vyškolení mladí lidé na trhu práce), slabou přístupnost a zhoršování životního prostředí;

D.  vzhledem k tomu, že nejvíc se na spotřebě energie a emisích skleníkových plynů v EU podílejí města, funkční městské oblastí a regiony; vzhledem k tomu, že na druhé straně sehrávají klíčovou úlohu při dosahování lepší energetické účinnosti a soběstačnosti a při rozvoji nových iniciativ (například nových forem hospodářské činnosti) na podporu městské mobility a konkurenceschopných dopravních systémů šetrných k životnímu prostředí, čímž se podporuje růst, zaměstnanost, sociální a územní soudržnost, zdraví a bezpečnost;

E.  vzhledem k tomu, že některá města zaznamenávají stárnutí a úbytek obyvatel a mají problémy v důsledku rozsahu vlastní vybavenosti a veřejných služeb, které poskytují, v jiných městech počet obyvatel roste, čímž roste i tlak na stávající zařízení a veřejné služby (například vzdělávání) a přibývají další problémy, např. nezaměstnanost (mladých lidí), sociální vyloučení, dopravní zácpy, rostoucí rozpínání měst a znečištění, což výrazně zvyšuje čas dojíždění a snižuje kvalitu života mnoha Evropanů;

F.  vzhledem k tomu, že některé hlavní výzvy, před nimiž města stojí a které souvisí s hospodářským a sociálním rozvojem, změnou klimatu, dopravou a demografickými změnami, lze řešit pouze partnerskou spoluprací měst a jejich okolních oblastí; vzhledem k tomu, že rozšiřování propojených oblastí, k němuž dochází v posledních letech zejména v důsledku vývoje v oblasti dopravy a komunikací, vytváří potřebu vypracovat nástroje na podporu propojitelnosti;

G.  vzhledem k tomu, že evropské politické iniciativy mají přímý či nepřímý vliv na udržitelný rozvoj měst a městskou politiku;

H.  vzhledem k tomu, že asi 70 % evropských politik a právních předpisů je prováděno na místní a regionální úrovni;

I.  vzhledem k tomu, že by na úrovni EU měla být zajištěna větší soudržnost mezi různými politickými iniciativami a programy dotací EU pomocí důsledného využívání společného strategického rámce (hlava II, kapitola I, článek 10 nařízení (EU) č. 1303/2013 – nařízení o společných ustanoveních) a prostřednictvím lepší politické koordinace mezi zúčastněnými stranami a úrovněmi řízení, protože odvětvový přístup politiky EU může vést k politikám a právním předpisům, které nemusí být ve prospěch funkčních městských oblastí;

J.  vzhledem k tomu, že v roce 1997 zveřejnila Komise sdělení o městské agendě pro EU(9), ale úloha evropských měst v tvorbě politiky EU je stále předmětem diskuse;

K.  vzhledem k tomu, že Parlament v minulosti podpořil návrh Komise na předložení městské agendy jako rámce pro budoucí městskou politiku na evropské úrovni;

L.  vzhledem k tomu, že subsidiarita vymezená v SFEU jakož i víceúrovňová správa založená na koordinovaných opatřeních EU, členských států a regionálních a místních orgánů a zásada partnerství jsou základními prvky správného uplatňování všech politik EU, a vzhledem k tomu, že by mělo být v souladu s tím posíleno využívání zdrojů a pravomocí místních a regionálních orgánů;

M.  vzhledem k tomu, že nařízením o Evropském fondu pro regionální rozvoj (EFRR) [nařízení (EU) č. 1301/2013] se posiluje městský rozměr evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF), a to vyčleněním nejméně 5 % jejich finanční podpory na integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst prostřednictvím přenesení řídících úkolů na městské orgány, zejména tím, že se městským orgánům dává alespoň při úkolech týkajících se výběru činností více odpovědnosti vytvářením nástrojů, jako jsou integrované územní investice (ITI) a místní rozvoj řízený komunitami (CLLD), vyčleněním zvláštního rozpočtu na „inovační opatření“ s cílem otestovat nová řešení v souvislosti s udržitelným rozvojem měst a zřízením sítě pro rozvoj měst;

N.  vzhledem k tomu, že zásada partnerství stanovená v nařízení o společných ustanoveních (nařízení (EU) č. 1303/2013) a evropský kodex chování zavazuje členské státy, aby zajistily včasné zapojení městských orgánů do procesu tvorby politik EU;

Městský rozměr politik EU

1.  zastává názor, že by politiky EU měly podporovat města a funkční městské oblasti a umožnit jim vyjádření a dosažení jejich plného potenciálu coby hnacích sil hospodářského růstu, zaměstnanosti, sociálního začleňování a udržitelného rozvoje; je proto přesvědčen, že je nezbytné města a funkční městské oblasti více zapojit do celého cyklu tvorby evropské politiky;

2.  žádá Komisi a v případě potřeby členské státy, aby navrhly způsoby, jak zavést mechanismus včasného varování přizpůsobením dostupných nástrojů a v souladu s článkem 6 protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality, což správě na nižší než celostátní úrovni poskytne možnost sledovat, zda byly zásady subsidiarity a proporcionality zohledněny, a zároveň to nižším správním orgánům umožní zapojit se v rané fázi do politických procesů a umožní přijímání dobře informovaných strategií územního rozvoje a účinnější uplatňování budoucích právních předpisů;

Směrem k integrované městské agendě pro EU

3.  vítá iniciativu Komise zaměřit svou práci na oblast evropské městské agendy; podporuje její zavedení jako soudržného rámce pro politiky EU s městským rozměrem s cílem lépe provázat městská řešení s výzvami EU, lépe přizpůsobit odvětvové politiky a úrovně správy, lépe zaměřit financování EU do příslušných městských problémových oblastí a lépe posuzovat územní dopad odvětvových politik; je přesvědčen, že by evropská městská agenda měla především podporovat rozvoj správních řešení, která jsou nejlepší odpovědí na výzvy a cíle udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje měst a funkčních městských oblastí v Evropě;

4.  uznává, že ačkoli neexistuje žádná výslovná pravomoc EU v oblasti rozvoje měst, široký rozsah iniciativ EU má na města a funkční městské oblasti přímý či nepřímý dopad; zastává proto názor, že nutnou podmínkou evropské městské agendy jsou propracované a osvědčené vnitrostátní a regionální městské politiky; domnívá se, že by tato agenda měla pro města a funkční městské oblasti v EU představovat strategii, která se v dlouhodobém horizontu rozvine do městské politiky na úrovni EU; zdůrazňuje v této souvislosti, že by územní rozvoj měst měl být založen na vyvážené územní organizaci s polycentrickou městskou strukturou v souladu s územní agendou EU 2020;

5.  je přesvědčen, že by evropská městská agenda měla být společným úsilím Komise, členských států, místních orgánů a dalších zúčastněných stran o racionalizaci, koordinaci a provádění politik EU s městským rozměrem pomocí praktického, integrovaného a koordinovaného, přesto flexibilního přístupu ve městech a funkčních městských oblastech a spolu s nimi, a to při současném zohlednění místních územních specifik a respektování institucionální struktury každého členského státu;

6.  domnívá se, že by evropská městská agenda měla být plně v souladu s celkovými cíli a strategií EU, zejména se strategií Evropa 2020 a s cíli územní soudržnosti; zdůrazňuje, že administrativní hranice jsou při úsilí o řešení problémů rozvoje na regionální a místní úrovni čím dál méně relevantní; domnívá se proto, že by evropská městská agenda měla být komplexní a jasně zohledňovat rozmanitost územních jednotek v EU, přeshraniční propojení a vazby mezi venkovem a městem, včetně služeb, které funkční městské oblasti poskytují okolnímu venkovu;

7.  naléhavě žádá Komisi, aby předložila sdělení s podrobným uvedením znaků budoucí evropské městské agendy založené na „městském acquis“ a rozsáhlých konzultacích s různými zúčastněnými stranami, včetně hospodářských a sociálních partnerů a organizací občanské společnosti; žádá Komisi, aby zahrnula evropskou městskou agendu do svého ročního pracovního programu;

Začlenění přístupu integrovaného územního rozvoje do politik a právních předpisů EU

8.  vyzývá Komisi, aby při vypracovávání nových politických iniciativ zaměřených na městské oblasti více uplatnila místně orientovaný integrovaný územní přístup s cílem zajistit konzistentnost a poskytnout městům a funkčním městským oblastem pravomoci plnit cíle strategie Evropa 2020 týkající se inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, mimo jiné prostřednictvím integrovaného přístupu EU k podpoře inteligentních a udržitelných projektů v evropských městech, napomáhajících prosazení sociálního a hospodářského rozvoje;

9.  žádá Komisi, aby jako obecné pravidlo zavedla posouzení územního dopadu na městský rozměr s cílem zajistit praktickou proveditelnost všech relevantních politických iniciativ EU na regionální a místní úrovni a aby při vypracovávání posouzení dopadu a tvorbě nových politik přijímala příspěvky decentralizovaných úrovní správy (přístup zdola nahoru) a aby zajistila, aby všechny příslušné odvětvové politiky EU odpovídajícím způsobem reagovaly na výzvy, před nimiž města a funkční městské oblasti stojí; vyzývá Komisi, aby uvedená posouzení územního dopadu zaměřila na tyto prvky: vyvážený územní rozvoj, územní integraci, aspekty správy, regulaci, provádění na místní úrovni a soudržnost s dalšími politickými cíli;

10.  naléhavě žádá Komisi, aby systematizovala a analyzovala všechny dostupné údaje a sdílené koncepční rámce („městské acquis“), s cílem zamezit duplikaci a nesrovnalostem a poskytnout jasnou definici integrovaného udržitelného rozvoje měst, a určit tak společné soudržné a transparentní cíle EU v této oblasti;

11.  je přesvědčen, že aby bylo možné hodnotit městské oblasti přesněji než pouze na základě ukazatele HDP, musí být k dispozici dostatečné údaje; domnívá se proto, že by Eurostat měl poskytovat a sestavovat podrobnější údaje o jednotlivých lokalitách a že by měl pokračovat projekt Urban Audit a podobné výzkumy; vyzývá rovněž Komisi, aby pracovala na nástrojích, které by umožnily měřit pokrok a dopad integrované městské agendy na úrovni EU;

12.  vyzývá Komisi, aby snížila administrativní zátěž související s prováděním současných právních předpisů EU na místní úrovni a aby zajistila, aby ve všech budoucích předpisech byly podrobně analyzovány důsledky jejich provádění na místní úrovni;

Městský rozměr nástrojů politiky EU a financování

13.  připomíná, že prostřednictvím společného strategického plánování a pravidel jsou politika soudržnosti EU a její finanční nástroje lépe vybaveny na podporu komplexní integrované územní strategie pro funkční městské oblasti; vybízí členské státy, aby v zájmu úspěšné podpory realizace plánů integrovaného rozvoje měst plně využívaly dostupné nové nástroje, jako je ITI a CLLD, jakož i nové flexibilní operační programy; vybízí členské státy a Komisi, aby vypracovaly ucelený soubor vhodných ukazatelů, které umožní lépe posoudit městský rozměr prováděných činností a iniciativ financovaných z evropských strukturálních a investičních fondů;

14.  zdůrazňuje, že má-li být integrovaný přístup k městům úspěšný, je třeba maximálně využít potenciál makroregionálních strategií; vyzývá Komisi, aby vhodně začlenila a integrovala aspekty evropské městské agendy do makroregionálních strategií EU, které představují model pro plánování a víceúrovňovou správu, a aby v těchto strategiích zdůraznila městský rozměr;

15.  vyjadřuje politování nad tím, že i když má nová politika soudržnosti právně závazné aspekty týkající se měst, zejména pokud jde o zapojení měst do fáze příprav programů, je skutečná účast zástupců měst a obcí při formování politiky slabá, a domnívá se, že je možné jejich účast zlepšit včasným zapojením do politických procesů, například prostřednictvím konzultací, hodnocení a výměny osvědčených postupů a zkušeností; vyzývá Komisi a členské státy, aby při provádění programů a projektů podporovaných z finančních prostředků EU zajistily uplatňování zásady partnerství (a současně zohledňovaly evropský kodex chování pro partnerskou spolupráci – čl. 5. odst. nařízení o společných ustanoveních (nařízení (EU) č. 1303/2013)), přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat zapojení měst a funkčních městských oblastí do přípravy, řízení a správy programů, a to i na přeshraniční úrovni;

16.  žádá větší zapojení měst a obcí do programů strukturálních a investičních fondů; domnívá se, že získané zkušenosti mohou být základem důležitých doporučení ohledně vývoje politiky soudržnosti v období po roce 2020; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby prověřila provádění evropské městské agendy ve zvolených tematických oblastech, jež odrážejí změny městských oblastí („městské pilotní projekty“), zejména tím, že zajistí meziodvětvovou koordinaci různých politik EU a zabrání jejich překrývání, bude uplatňovat víceúrovňový model správy a bude provádět posouzení územního dopadu; žádá Komisi, aby pravidelně podávala Parlamentu zprávu o pokroku a výsledcích v této oblasti;

17.  žádá lepší koordinaci a integraci investičních politik EU, které mají potenciál zajistit udržitelný, integrovaný a sociální rozvoj měst podporující začlenění; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby plně využívaly regulačního rámce pro vytváření synergií mezi Evropským fondem pro strategické investice (EFSI), dotovanými programy EU (jako LIFE, Horizont 2020, Inteligentní energie pro Evropu, atd.) a fondy politiky soudržnosti a mezi veřejnými (tj. vnitrostátními) investicemi, soukromým kapitálem a finančními nástroji s cílem dosáhnout co největšího pákového efektu investovaných prostředků; zdůrazňuje, že je nutné zajistit vzájemnou doplňkovost všech investičních politik a lepší soudržnost a že je třeba se vyvarovat dvojího financování a překrývání;

Nový model víceúrovňové správy

18.  připomíná, že dnešní klíčové hospodářské, sociální a environmentální výzvy přesahují tradiční administrativní hranice a že rostoucí nesoulad mezi administrativními a územními strukturami (městská a příměstská spolupráce, spolupráce mezi městem a venkovem atd.) vyžaduje nové formy flexibilní správy, aby mohl pokračovat integrovaný územní rozvoj funkčních oblastí;

19.  domnívá se, že by evropská městská agenda měla být založena na novém víceúrovňovém způsobu správy s větším zapojením místní úrovně ve všech fázích politického cyklu, aby se politiky přiblížily realitě, více odpovídaly neustálým změnám ve funkčních městských oblastech a lépe na ně reagovaly; zastává v této souvislosti názor, že by v celém procesu měl hrát úlohu Výbor regionů jako subjekt, který zastupuje regionální a místní orgány;

20.  naléhavě žádá Komisi, aby navrhla prvky nového modelu víceúrovňové správy založeného na partnerství a skutečné spolupráci, který překročí rámec pouhých konzultací se zainteresovanými stranami, v němž spojí formální vládní struktury s neformálními flexibilními správními strukturami, jež odpovídají nové realitě digitalizované „síťové“ společnosti, a který bude uzpůsoben rozsahu výskytu problémů, model, který zlepší vertikální i horizontální víceúrovňovou spolupráci s vládními i nevládními subjekty na místní, regionální, celostátní a evropské úrovni, a tím přiblíží vládu občanům a zvýší demokratickou legitimitu evropského projektu; doporučuje, aby se tento unikátní na míru přizpůsobený model stal po souhlase partnerů a po konzultacích se všemi příslušnými zúčastněnými stranami pracovní metodou budoucí evropské městské agendy;

Řízení znalostí a sdílení dat

21.  je toho názoru, že městské platformy a sítě (jako URBACT, program spolupráce v oblasti rozvoje měst) a další programy pro sdílení poznatků mezi městy (jako Civitas, Pakt starostů a primátorů, iniciativa Mayors Adapt, iniciativa pro inteligentní města a obce, referenční rámec pro udržitelná města, ManagEnergy) poskytují vynikající příležitost pro zapojení místních, regionálních a přeshraničních subjektů do rozvoje měst a sdílení vzájemných znalostí; vyzývá Komisi k upevnění a zajištění lepší koordinace mezi těmito platformami, aby je mohly místní subjekty lépe pochopit a účinněji se do nich zapojit;

22.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby co nejvíce využívaly sdílení znalostí a budování kapacit, které poskytují projekty financované EU a další aktivity zaměřené na budování sítí mezi městy; vybízí Komisi, aby vypracovala mechanismy pro lepší sdílení výsledků projektů ve všech svých útvarech a aby zajistila, aby se politiky na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU vyvíjely na základě těchto výsledků EU;

23.  je přesvědčen, že pro vytvoření lépe přizpůsobených politik je třeba aktualizovat a vylepšit databázi auditu měst; vybízí Eurostat a Komisi, aby poskytly a sestavily podrobnější údaje, které byly shromážděny tam, kde se politiky provádějí – v mnoha případech na místní úrovni; zdůrazňuje, že sběr údajů o tocích – měření vazeb mezi městy a jejich okolím a v rámci funkčních městských oblastí – se stává stále důležitějším pro lepší pochopení těchto složitých funkčních oblastí, a proto naléhavě vyzývá Komisi, aby shromažďovala a analyzovala tyto údaje a přeměnila je na údaje pro vývoj politik;

Provádění budoucí evropské městské agendy

24.  domnívá se, že pro to, aby evropská městská agenda byla účinným nástrojem, měla by být sdíleným a pravidelně aktualizovaným koncepčním rámcem s tematickým zaměřením na omezený počet výzev v širším kontextu cílů strategie Evropa 2020 týkajících se inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění;

25.  je pevně přesvědčen, že tyto výzvy by měly odpovídat následujícím kritériím: 1) jsou v souladu se sdíleným koncepčním rámcem; 2) jsou to velké městské výzvy s významným vlivem na města a funkční městské oblasti v členských státech a mezi nimi; 3) členské státy je nemohou řešit jednostranně; 4) přístup EU má jasnou přidanou hodnotu; žádá Komisi, aby v úzké spolupráci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami, zejména zúčastněnými stranami na místní úrovni, začala pracovat na mapování těchto výzev a aby zjistila přetrvávající překážky, nesrovnalosti politik nebo kapacitní či vědomostní nedostatky;

26.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zajistily vyšší míru koordinace napříč odvětvími politiky s městským rozměrem na všech úrovních veřejné správy za účelem lepšího začlenění integrovaného rozvoje měst; vyzývá generální ředitelství pro regionální a územní politiku (GŘ REGIO), které je odpovědné za městské politiky EU, aby v úzké spolupráci se stávající meziútvarovou skupinou Komise pro rozvoj měst tento proces řídilo a zajistilo zohlednění městského rozměru ve všech příslušných nových iniciativách; žádá předsedu Evropské komise, aby v rámci Komise jmenoval politické vedení, které určí strategické směřování městské agendy evropských politik a bude o městské agendě každoročně podávat zprávu Parlamentu;

27.  žádá Komisi, aby na základě již existujících útvarů nebo orgánů v rámci Komise určila zvláštního koordinátora EU pro městskou problematiku, aby monitoroval a hodnotil praktické provádění této koordinace jak horizontálně (zapojení všech relevantních oblasti politiky), tak vertikálně (zapojení všech úrovní státní správy); je toho názoru, že by zvláštní koordinátor EU pro městskou problematiku měl s pomocí meziútvarové skupiny Komise pro rozvoj měst vytvořit v rámci Komise jednotné kontaktní místo pro městskou politiku a zajistit řádný sběr, správu a předávání údajů o městských politikách v rámci útvarů a mezi útvary Komise a ve vztahu k zúčastněným stranám s cílem vybudovat osvětový mechanismus včasného varování a včasného zapojení místních a regionálních orgánů do politických procesů, které mají dopad na funkční městské oblasti;

28.  vybízí Komisi, aby v rámci stávajících struktur a například jako součást „městského pilotního projektu“, vybudovala v členských státech jednotná informační místa pro městský rozměr politik EU (jednotná kontaktní místa pro městskou politiku) s cílem poskytovat ucelené informace především o různých iniciativách, pokynech a finančních možnostech EU ve vztahu k rozvoji měst;

29.  vyzývá Komisi, aby organizovala pravidelný městský summit vycházející z fóra „Města zítřka“, na němž by se setkaly zúčastněné strany ze všech úrovní veřejné správy a z různých odvětví; domnívá se, že by tyto summity měly městům poskytnout skutečnou příležitost k zapojení se do konstruktivního dialogu s tvůrci politik napříč příslušnými oblastmi politiky a měly by pomoci zhodnotit dopad politik EU na obce, města a funkční městské oblasti a způsob, jak je nejlépe zapojit do nadcházejících iniciativ;

30.  naléhavě vyzývá členské státy, aby plně a závazně zapojily města a funkční městské oblasti do vypracovávání a přípravy programů strategického rozvoje politik (jako jsou vnitrostátní programy reforem, dohody o partnerství a operační programy); vyzývá členské státy, aby posílily svou výměnu zkušeností ohledně vnitrostátních programů rozvoje měst, které posilují postavení měst, aby mohla plnit cíle strategie Evropa 2020, a to prostřednictvím pravidelných neformálních zasedání Rady ministrů odpovědných za rozvoj měst;

Vnější rozměr evropské městské agendy

31.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby plně zohlednily probíhající přípravné práce k programu konference Habitat III a aby zajistily plný soulad a koordinaci budoucí evropské městské agendy se záměry a cíli této globální městské agendy; žádá Komisi, aby pravidelně informovala Parlament o vnějším rozměru evropské městské agendy, a domnívá se, že by se městská agenda mohla stát příspěvkem EU k mezinárodní diskusi o „nové městské agendě“ OSN a ke konferenci Habitat III o bydlení a udržitelném rozvoji měst, která se bude konat v roce 2016;

32.  je přesvědčen, že by se EU a členské státy, v konzultaci s místními a regionálními orgány a za jejich přispění, měly zřetelně, soustavně a otevřeně zapojovat do vytváření nových norem pro udržitelný rozvoj měst v rámci Mezinárodní organizace pro standardizaci (ISO), a to s ohledem na práci na všeobecných směrech OSN pro městské a územní plánování; zdůrazňuje, že by nové normy ISO měly být pokládány za podpůrný, nikoli normativní nástroj;

o
o   o

33.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289.
(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259.
(4) Úř. věst. C 390 E, 18.12.2012, s. 10.
(5) Úř. věst. C 184 E, 6.8.2009, s. 95.
(6) Parag Khanna, Beyond City Limits, Foreign Policy, 6. srpna 2010.
(7) Eurostat – City Statistics, 2014.
(8) The Vertical Farm, www.verticalfarm.com.
(9) Sdělení Komise ze dne 6. května 1997 nazvané „Městská otázka: směrem k evropské debatě“ (COM(1997)0197),The Vertical Farm, www.verticalfarm.com.


Investice pro zaměstnanost a růst: posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie
PDF 484kWORD 167k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. září 2015 o investicích pro zaměstnanost a růst: posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Evropské unii (2014/2245(INI))
P8_TA(2015)0308A8-0173/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na šestou zprávu Komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti s názvem „Investice pro zaměstnanost a růst: podpora rozvoje a řádné správy věcí veřejných v regionech a městech EU“ ze dne 23. července 2014 (dále jen „šestá zpráva o soudržnosti“),

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na články 4, 162, 174 až 178 a 349 této smlouvy,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“)(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1081/2006(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1302/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1082/2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování a fungování takovýchto seskupení(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006(6),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(7),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(8),

–  s ohledem na „Územní agendu Evropské unie 2020: K inteligentní a udržitelné Evropě rozmanitých regionů podporující začlenění“ schválenou na neformálním setkání ministrů odpovědných za územní plánování a územní rozvoj konaném dne 19. května 2011 v maďarském Gödöllő,

–  s ohledem na osmou zprávu Komise o pokroku v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti s názvem „Městský a regionální rozměr krize“ ze dne 26. června 2013,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2014 o inteligentní specializaci: vytváření sítí excelence pro účinnou politiku soudržnosti(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2014 o připravenosti členských států EU na účinný a včasný začátek nového programového období politiky soudržnosti(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2014 o sedmé a osmé zprávě Evropské komise o pokroku v provádění politiky soudržnosti EU a o strategické zprávě za rok 2013 o provádění programů na období 2007–2013(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2014 o optimalizaci rozvoje potenciálu nejvzdálenějších regionů vytvářením synergií mezi strukturálními fondy a ostatními programy Evropské unie(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. listopadu 2014 o odkládaném zahájení provádění politiky soudržnosti na období 2014–2020(13),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2011 s názvem „Rámec pro novou generaci inovačních finančních nástrojů – kapitálové a dluhové platformy EU“ (COM(2011)0662),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 s názvem „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. ledna 2015 s názvem „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu“ (COM(2015)0012),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora s názvem „Finanční nástroje pro malé a střední podniky spolufinancované Evropským fondem pro regionální rozvoj“ (zvláštní zpráva č. 2/2012),

–  s ohledem na závěry Rady o „šesté zprávě o hospodářské, sociální a územní soudržnosti: investice pro zaměstnanost a růst“ přijaté Radou pro obecné záležitosti (soudržnost) dne 19. listopadu 2014,

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 3. prosince 2014 k šesté zprávě o hospodářské, sociální a územní soudržnosti(14),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 21. ledna 2015 ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvanému „Šestá zpráva o hospodářské, sociální a územní soudržnosti: investice pro zaměstnanost a růst“(15),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. března 2015 o srovnávacím přehledu EU v soudnictví (COM(2015)0116),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. ledna 2015 s názvem „Návrh opravného rozpočtu č. 2/2015“ (COM(2015)0016),

–  s ohledem na výroční zprávu za rok 2013 o ochraně finančních zájmů EU – boji proti podvodům,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanovisko Rozpočtového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0173/2015),

A.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti EU hraje nepochybně rozhodující úlohu při zmenšování rozdílů mezi regiony, posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti mezi regiony členských států a podpoře vytváření pracovních míst; vzhledem k tomu, že politika soudržnosti představuje hlavní celoevropskou politiku investic do reálné ekonomiky a je zavedeným nástrojem na podporu růstu a vytváření pracovních míst v EU s rozpočtem přesahujícím 350 miliard EUR do roku 2020; vzhledem k tomu, že se v souvislosti s hospodářskou krizí ukazuje, že politika soudržnosti je zásadním nástrojem k udržení úrovně investic v jednotlivých členských státech; vzhledem k tomu, že v některých členských státech je hlavním zdrojem veřejných investic; vzhledem k tomu, že konkrétnost a viditelnost výsledků politiky soudržnosti potvrdila řada různých metod hodnocení;

B.  vzhledem k tomu, že poslední údaje za rok 2013 ukazují, že dlouhodobá nezaměstnanost v Unii byla na historicky vysoké úrovni dosahující 5,1 % pracovní síly; vzhledem k tomu, že dlouhodobá nezaměstnanost zásadním způsobem ovlivňuje život lidí a může se zejména v okrajových regionech stát strukturálním problémem;

C.  vzhledem k tomu, že v poslední době došlo v Unii k reálnému poklesu veřejných investic o 15 %, a vzhledem k tomu, že řada regionů, zejména těch, které se potýkají s demografickými problémy, není schopna řádně přispívat k naplňování cílů strategie Evropa 2020, zejména hlavního cíle, kterým je dosáhnout 75% zaměstnanosti do roku 2020, cíle snížit chudobu o 20 milionů lidí a cíle omezit předčasné ukončování školní docházky;

D.  vzhledem k tomu, že je opodstatněné, že se cíle politiky soudržnosti v čase vyvíjely v reakci na nové výzvy a hrozby, jimž EU čelí, a že samotná politika se více propojila s celkovým politickým programem EU; vzhledem k tomu, že původní úloha politiky soudržnosti (posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti ve všech regionech EU a obzvláště v méně rozvinutých a nejvíce znevýhodněných regionech) by nicméně měla být posílena; vzhledem k tomu, že na politiku soudržnosti by nemělo být pohlíženo jako na pouhý nástroj k dosažení cílů strategie Evropa 2020 a jiných rozvojových strategií EU, ale také jako na investiční politiku na daných územích;

E.  vzhledem k tomu, že podle šesté zprávy o soudržnosti měla hospodářská krize negativní vliv na dlouhodobý trend snižování nerovností mezi regiony a přes určité pozitivní tendence na začátku nového programového období zůstávají rozdíly mezi regiony v různých oblastech značné;

F.  vzhledem k tomu, že skrze tematické zaměření jsou zdroje politiky soudržnosti omezeny na určitý počet strategických cílů s potenciálem posílit růst a přispět k tvorbě pracovních míst, sociálnímu začleňování, ochraně životního prostředí a cílům v oblasti změny klimatu;

G.  vzhledem k tomu, že bez řádné správy nelze vzhledem k potřebě účinnějšího zapojení všech partnerů na celostátní, regionální a místní úrovni v souladu se zásadou víceúrovňové správy a zapojení sociálních partnerů a organizací občanské společnosti dosáhnout vysoké úrovně růstu ani hospodářského sbližování regionů;

H.  vzhledem k tomu, že dohody o partnerství a operační programy jsou strategickými nástroji, kterými se řídí investice v členských státech a regionech, jež jsou stanoveny v článcích 14, 16 a 29 nařízení o společných ustanoveních spolu s harmonogramem pro jejich předložení a přijetí, podle něhož měly být dohody o partnerství přijaty nejpozději do konce srpna 2014 a operační programy nejpozději do konce ledna 2015;

I.  vzhledem k tomu, že Rada na neformálním setkání v maďarském Gödöllő v roce 2011 požádala nadcházející předsednictví pro roky 2015 a 2016, aby s ohledem na praktické fungování Územní agendy EU 2020 posoudila a zvážila, zda je třeba provést přezkum této agendy, a poté případně tento přezkum provedla;

J.  vzhledem k tomu, že podle článku 175 SFEU členské státy provádějí své hospodářské politiky a koordinují je tak, aby dosahovaly cílů celkového harmonického rozvoje a posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti; vzhledem k tomu, že investiční plán proto bude rovněž přispívat k plnění těchto cílů;

Dosažené výsledky a problémy politiky soudržnosti v souvislosti s hospodářskou a finanční krizí (programové období 2007–2013)

1.  zdůrazňuje, že politika soudržnosti je hlavním nástrojem Evropské unie ke zmírnění hospodářských, sociálních a územních rozdílů mezi evropskými regiony, k posílení jejich konkurenceschopnosti, boji proti změně klimatu a energetické závislosti, a zároveň tak přispívá k dosažení cílů strategie Evropa 2020; zdůrazňuje, že ač je pro některé členské státy a regiony obtížné zajišťovat spolufinancování, investice v rámci politiky soudržnosti významně zmírnily negativní dopady hospodářské a finanční krize a poskytly stabilitu regionům tím, že zajistily plynutí finančních prostředků v okamžiku, kdy státní a regionální veřejné a soukromé investice prudce poklesly; zdůrazňuje, že peněžní prostředky politiky soudržnosti činily 21 % veřejných investic v celé EU a 57 % v příslušných zemích dohromady;

2.  zdůrazňuje, že politika soudržnosti prokázala svou schopnost rychle reagovat a pomocí flexibilních opatření řešit nedostatečné investice členských států a regionů, přičemž například snížila vnitrostátní spolufinancování a poskytla dodatečné zálohy a přesměrovala 13 % celkových finančních prostředků (45 miliard EUR) na podporu hospodářské činnosti a zaměstnanosti s přímými dopady; domnívá se, že je tedy třeba provést důkladný střednědobý přezkum cílů a úrovní financování podle vývoje, který by ovlivňoval sociální a ekonomickou situaci členských států nebo jejich regionů;

3.  zdůrazňuje, že Smlouva o Evropské unii zahrnuje cíl podporovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost a solidaritu mezi členskými státy (článek 3 Smlouvy o EU);

4.  vítá nedávnou reformu politiky soudržnosti zaměřenou na řešení těchto problémů, která vychází z uceleného strategického rámce na období let 2014–2020 s jasnými cíli a pobídkami pro všechny operační programy; vyzývá všechny subjekty, zejména nejvýznamnější příslušné orgány, aby zajistily účinnost a účelnost provádění nového legislativního rámce politiky soudržnosti tak, že budou klást velký důraz na dosahování lepší výkonosti a výsledků; vyzývá všechny zúčastněné subjekty, aby zavedly řádně fungující mechanismy víceúrovňové správy a koordinace za účelem zajištění soudržnosti mezi programy, podporou strategie Evropa 2020 a doporučeními pro jednotlivé země;

5.  zdůrazňuje, že pro účinnost politiky soudržnosti je rozhodující stabilní fiskální a ekonomické prostředí a také efektivní regulační, správní a institucionální prostředí, které však nesmí narušovat dosahování jejích cílů; v této souvislosti připomíná, že pozastavení plateb podle článku 23 nařízení o společných ustanoveních by mohlo oslabit schopnost státních, regionálních a místních orgánů účinně plánovat a čerpat prostředky z evropských strukturálních a investičních fondů na období 2014–2020; poukazuje na to, že za účelem dosažení cílů v oblasti soudržnosti i cílů strategie Evropa 2020 musí být politika soudržnosti úzce sladěna s odvětvovými politikami a je nutno dosáhnout synergií s dalšími investičními programy EU; připomíná však, že v souladu s článkem 175 SFEU směřují všechny hospodářské politiky k dosažení cílů hospodářské, sociální a územní soudržnosti;

6.  zdůrazňuje, že zvýšení správní kapacity pro plánování, provádění a hodnocení v členských státech má zásadní význam pro včasné a úspěšné provádění politiky soudržnosti;

7.  poukazuje na to, že ačkoli politika soudržnosti zmírnila dopady krize, regionální rozdíly jsou i nadále velké, a že cíle politiky soudržnosti – snižovat hospodářské, sociální a územní rozdíly a poskytovat zvláštní podporu pro méně rozvinuté regiony – dosud nebylo všude dosaženo;

8.  poukazuje na to, že navzdory krizi a skutečnosti, že místní finance jsou vystaveny značnému tlaku, místní a regionální orgány musí nadále plnit požadavky občanů na dostupnější veřejné služby vyšší kvality;

9.  zdůrazňuje význam reindustrializace EU pro dosažení takového objemu průmyslové výroby, aby podíl průmyslu na HDP členských států představoval do roku 2020 přinejmenším 20 %; připomíná proto, že z hlediska podpory zaměstnanosti a růstu v Evropě je důležité aktivně podporovat a upevňovat zásadu konkurenceschopnosti, udržitelnosti a regulační spolehlivosti;

Problémy v oblasti provádění a plateb

10.  vyjadřuje vážné znepokojení nad značnými strukturálními prodlevami při zahajování programových období politiky soudržnosti, což vede k opožděnému přijímání operačních programů, mimo jiné i prostřednictvím převodu prostředků; podotýká, že tyto prodlevy mohou zesílit tlak na platby, zejména v roce 2017 a 2018, a tím ještě vyostřit politováníhodnou situaci ohledně nevyřízených plateb, jež za programové období 2007–2013 dosáhly výše cca 25 miliard EUR; konstatuje, že ačkoli z hlediska širší perspektivy je situace v oblasti politiky soudržnosti lepší než v oblasti rozvoje venkova či rybolovu, znepokojení přetrvává, neboť některé členské státy značný počet programů dosud nepřijaly; zdůrazňuje, že tato prodlení mohou oslabit důvěryhodnost politiky soudržnosti a rozpočtové politiky EU i jejich účinnost a udržitelnost a že v důsledku těchto prodlení nebudou moci státní, regionální a místní orgány schopny ukončit provádění za období 2007–2013 a účinně plánovat a čerpat prostředky z ESIF na období 2014–2020; vítá úsilí členských států a Komise, jež v tomto směru v poslední době vyvinuly, avšak vyzývá Komisi, aby učinila vše pro to, aby všechny zbylé operační programy byly bezodkladně přijaty, neboť Parlament již schválil revizi víceletého finančního rámce, která je nezbytná pro použití nepřidělených zdrojů za rok 2014, a doprovodný návrh opravného rozpočtu;

11.  připomíná, že problém neustálých zpoždění plateb se více než jakékoli jiné oblasti politiky EU týká politiky soudržnosti, kdy na konci roku 2014 nebyly proplaceny faktury za programy financované z Evropského sociálního fondu (ESF), Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Fondu soudržnosti v letech 2007–2013 ve výši 24,8 miliardy EUR, což ve srovnání s rokem 2013 představuje zvýšení o 5,6 %; vybízí Komisi, aby využila všech dostupných nástrojů k úhradě těchto neprovedených plateb; zdůrazňuje, že tato situace dopadá především na nejmenší a neohroženější příjemce pomoci v rámci politiky soudržnosti, jako jsou malé a střední podniky, nevládní organizace a sdružení, které mají omezenou možnost výdaje si předfinancovat;

12.  vítá skutečnost, že Rada, Komise a Parlament dospěly k dohodě o snížení objemu neprovedených plateb, zejména v rámci politiky soudržnosti, tak aby v průběhu VFR tento objem poklesl na svou strukturální úroveň ke konci roku, jak je stanoveno ve společném prohlášení, které je přiloženo k dohodě o rozpočtu na rok 2015, a bere na vědomí dokument Komise, jenž se týká prvků platebního plánu vypracovaného k obnově udržitelné úrovně rozpočtu EU, který Parlament obdržel dne 23. března 2015; připomíná Komisi její závazek předložit co nejdříve platební plán, v každém případě nejpozději před představením návrhu rozpočtu na rok 2016; kromě toho připomíná všem orgánům, že se zavázaly k dohodě o tomto plánu a jeho realizaci do roku 2015 a k přezkumu stávajícího VFR v polovině období;

13.  zdůrazňuje, že navrhovaným přehodnocením stropů VFR(16), kdy má podle čl. 19 odst. 2 nařízení o VFR dojít k převodu 11,2 miliardy EUR v závazcích na mezisoučet v okruhu 1b a podle čl. 13 odst. 2 písm. a) finančního nařízení k převodu(17) 8,5 miliardy EUR v závazcích z roku 2014 do roku 2015, se vyhneme zrušení těchto plateb v okruhu 1b, avšak toto přehodnocení neřeší základní problém zpoždění při plánování programů, ani nemění nic na tom, že chronicky zpožděná realizace programů a systematické zpožďování plateb může pro konečné příjemce představovat zásadní problém;

14.  zdůrazňuje, že výše zmíněné nevyřízené platby v rámci okruhu 1b rozpočtu EU jsou ve skutečnosti nejdůležitějším faktorem, který bezprostředně ohrožuje provádění politiky soudržnosti jak za předchozí období, tak výhledově i v současném programovém období 2014–2020; opakuje, že dopad těchto nevyřízených plateb silně pociťují subjekty politiky soudržnosti v praxi, někdy krajním způsobem; vyzývá proto Komisi, aby vypracovala plán se zvláštním harmonogramem konkrétních, postupně přijímaných politických opatření, která budou podpořena rozpočtovými prostředky, za účelem snížení a následného odstranění všech nevyřízených plateb; doufá, že Rada konečně vezme na vědomí vážnost a neudržitelnost této situace a bude připravena aktivně přispívat k nalezení stabilního řešení tohoto problému; je přesvědčen, že tato opatření by měla v první řadě zajistit, aby se rok 2015 stal rokem, kdy tyto nevyřízené platby budou viditelně sníženy,

15.  zdůrazňuje, že je zcela nezbytné zahájit provádění operačních programů, jakmile budou přijaty, s cílem maximalizovat výsledky investic, podpořit vytváření pracovních míst, zvýšit růst produktivity a přispívat k dosahování klimatických a energetických cílů Unie, a že Komise a členské státy by měly udělat maximum pro urychlení jejich přijetí, aniž by tím byla dotčena jejich kvalita; požaduje, aby Komise analyzovala všechny možné způsoby zjednodušení svých interních postupů, přičemž by věnovala velkou pozornost nutnosti dále bojovat proti podvodům, s cílem zajistit zrychlení postupů založené na dvou scénářích pro přijímání operačních programů, aby zabránila dalším odkladům v zahájení jejich provádění;

16.  s ohledem na výše uvedené žádá Komisi, aby sdělila Parlamentu, jaká opatření hodlá přijmout za účelem co nejrychlejšího provedení operačních programů, zejména s cílem zabránit rušení finančních závazků v roce 2017, spolu s plánovaným harmonogramem, aby vysvětlila dopad zpoždění plateb na zahájení provádění nových operačních programů a aby předložila řešení, jež co nejvíce omezí škody; dále požaduje, aby Komise v souvislosti se zprávou o výsledcích jednání podle čl. 16 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních přezkoumala možný dopad opožděného zahájení provádění politiky soudržnosti na období 2014–2020 na růst a pracovní místa a aby na základě získaných poznatků poskytla příslušná doporučení;

17.  domnívá se, že VFR na období 2014–2020, který vyplynul z návrhu Komise na změnu nařízení o VFR, k převedení těch prostředků, které nebyly přiděleny v roce 2014, jen do roku 2015, významně zvyšuje riziko zrušení závazků v roce 2018 pro programy, které nebyly přijaty v roce 2014, a tudíž nepodporuje plné využívání zdrojů či účinnou podporu EU pro investice EU v oblasti růstu a zaměstnanosti; vyzývá Komisi, aby při sestavování strategické zprávy za rok 2017 podle článku 53 nařízení o společných ustanoveních navrhla s dostatečným předstihem vhodná legislativní a jiná opatření, aby se zamezilo riziku rušení závazků;

18.  je znepokojen nízkou mírou čerpání finančních prostředků v programovém období 2007–2013 v některých členských státech, a upozorňuje, že by měly být řešeny důvody tohoto stavu, aby se zabránilo opakování stejných problémů v příštím období; zdůrazňuje, že pro efektivní a účinné provádění politiky soudržnosti je nezbytná správní kapacita; zdůrazňuje, že nestabilita ve veřejné službě v kombinaci se slabou koordinací politik může ohrozit úspěšné provádění ESIF a že může ohrožovat účinné řízení politiky obecně;

19.  navrhuje, že pro přípravu příštího programového období by mohly být právní předpisy týkající se programování zavedeny zvlášť, ještě před rozpočtovými návrhy, což by vedlo k oddělení diskuse o obsahu a peněžních prostředcích a ponechalo dostatek času pro důkladnou přípravu programů; připomíná, že navzdory skutečnosti, že právní předpisy jsou velmi rozsáhlé, nevede to k úplné jistotě pro členské státy a regiony a může to být zdrojem různých výkladů; podotýká, že stále existuje prostor pro zjednodušení právních předpisů;

20.  vyzývá Komisi, aby důkladně posoudila uplatnění finančních oprav nebo pozastavení plateb a zohlednila přitom případné dopady na zaměstnanost a růst;

Politika soudržnosti středem inteligentních a udržitelných investic podporujících začlenění na období 2014–2020

21.  opakuje, že prvotní úlohou politiky soudržnosti je posilovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost a snižovat regionální rozdíly a podporovat zejména méně rozvinuté regiony; zdůrazňuje, že tato politika svou povahou a původním uspořádáním, jak je uvedeno ve Smlouvě, ze své podstaty přispívá k cílům Unie, zejména k cíli strategie Evropa 2020 týkajícímu se inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a k základnímu cíli Smlouvy, kterým je posilování územní soudržnosti;

22.  vítá nový Evropský fond pro strategické investice (EFSI) a jeho možný pákový efekt; zdůrazňuje, že hlavním cílem fondu EFSI by mělo být zajištění hospodářské, sociální a územní soudržnosti, a že by tudíž měl přinášet prospěch všem regionům EU; zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit adicionalitu jeho zdrojů a tím komplementárnost a synergii mezi tímto fondem a ESIF, přičemž musí být vzájemně finančně oddělené, a ve stejném duchu doporučuje dotčeným stranám, aby navázaly na zkušenosti získané při provádění Plánu evropské hospodářské obnovy v roce 2008, zejména pokud jde o inteligentní investice;

23.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily lepší koordinaci a větší provázanost všech investičních a rozvojových politik EU, zejména politiky soudržnosti, a ESIF, dalších fondů EU a státních a regionálních nástrojů financování, aby bylo zajištěno, že se budou doplňovat, že bude posílena jejich součinnost a že se nebudou překrývat či duplikovat, a aby byla zaručena vysoká evropská přidaná hodnota financování z prostředků EU; vyzývá Komisi, aby o synergiích informovala v nadcházejících zprávách týkajících se soudržnosti; navrhuje, aby provádění tohoto nového investičního plánu EU navazovalo na zkušenosti tří společných iniciativ – JEREMIE, JESSICA a JASMINE, které umožnily zvýšení výsledků strukturálních fondů z částky 1,2 miliardy EUR v období 2000–2006 na částku 8,4 miliardy EUR v období 2007–2012; žádá, aby byla na základě konzultací s Evropskou investiční bankou (EIB) a Evropským investičním fondem (EIF) provedena rozsáhlá podrobná analýza;

24.  zdůrazňuje, že právní předpisy týkající se politiky soudržnosti zajišťují větší využití finančních nástrojů s cílem zdvojnásobit v období 2014–2020 jejich příspěvek na přibližně 25–30 miliard EUR tím, že rozšiřují jejich tematický rozsah a poskytují větší flexibilitu členským státům a regionům; zdůrazňuje úlohu finančních nástrojů při využívání doplňkových veřejných nebo soukromých společných investic s cílem řešit selhání trhu v souladu s prioritami strategie Evropa 2020 a politiky soudržnosti; podporuje především iniciativu pro malé a střední podniky v oblasti sdílení rizik a vyzývá Komisi, aby učinila vše pro to, že nástroje budou pro členské státy a regiony snadno použitelné a lákavé, což zajistí, že uvedeného zdvojnásobení příspěvků finančních nástrojů bude dosaženo na základě vlastních výsledků a že bude řádně zajištěna odpovědnost zúčastněných stran za tento cíl; zdůrazňuje, že je nutné zajistit transparentnost, odpovědnost a kontrolu finančních nástrojů, které zahrnují finanční prostředky EU;

25.  upozorňuje však, že EFSI by neměl oslabit strategickou ucelenost a dlouhodobou perspektivu programování politiky soudržnosti; zdůrazňuje, že přesměrování strukturálních fondů by bylo kontraproduktivní, a nelze jej tudíž akceptovat, neboť by ohrozilo jejich účinnost (a rozvoj regionů); poukazuje na to, že finanční příděly pro členské státy odsouhlasené v rámci okruhu 1b VFR na období 2014–2020 nemohou být změněny pro účely Evropského fondu pro strategické investice; zdůrazňuje, že ačkoli může mít nahrazení grantů úvěry, vlastním kapitálem nebo zárukami určité výhody, musí být prováděno s obezřetností a se zohledněním regionálních rozdílů a rozmanitosti postupů a zkušeností mezi jednotlivými regiony, pokud jde o využívání finančních nástrojů; poukazuje na to, že regiony, které investiční pobídky potřebují nejvíce, mají často nízké správní kapacity a nízkou schopnost využít finanční podporu;

26.  upozorňuje, že flexibilita při výběru projektů k financování z EFSI přináší riziko směrování investic do více rozvinutých členských států, což narušuje hospodářskou, sociální a územní soudržnost; žádá Komisi, aby pozorně sledovala vztah mezi EFSI a ESIF;

Účinnost a účelnost politiky soudržnosti na období 2014–2020 a její zaměření na výkonnost

27.  zdůrazňuje význam všech opatření, jejichž cílem je zvýšení účinnosti a účelnosti politiky soudržnosti, zjednodušení této politiky a její zaměření na výsledky a výkonnost, což by mělo zajistit posun od kritérií pro čerpání prostředků směrem ke kvalitě výdajů a vysoké přidané hodnotě spolufinancovaných operací; navrhuje v této souvislosti, aby byly předloženy formální úpravy příslušných nařízení o ESIF;

28.  vítá tematické zaměření na podporu investic do inteligentního, udržitelného rozvoje podporujícího začlenění, které jsou zaměřeny na dosahování růstu a vytváření pracovních míst, boj proti změně klimatu a energetické závislosti a snižování chudoby a sociálního vyloučení, a oceňuje rovněž větší důraz na výsledky a měřitelnost programů na období let 2014–2020, což by mělo přispět k dalšímu zvýšení účinnosti a účelnosti politiky soudržnosti; současně trvá na požadavku větší flexibility pro regiony v závislosti na místních a regionálních podmínkách, zejména v souvislosti se závažnou krizí, aby bylo možné snížit rozdíly v rozvoji jednotlivých regionů Unie; požaduje skutečně integrovaný a územní přístup k cílovým programům a projektům, které řeší potřeby v praxi;

29.  vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily soudržnost mezi národními programy reforem a operačními programy s cílem náležitě řešit doporučení pro jednotlivé země a zajistit soulad s postupy řádné správy ekonomických záležitostí, což omezí riziko předčasných změn programů;

30.  v této souvislosti připomíná původní nesouhlas Parlamentu a zdůrazňuje jeho povinnost být plně zapojen, vykonávat dohled a prověřovat; požaduje, aby Komise a Rada včas poskytly úplné a transparentní informace o kritériích pro změnu programů nebo pozastavení závazků nebo plateb ESIF v souladu s čl. 23 odst. 15 nařízení o společných ustanoveních a o celém postupu, který by mohl ke změnám nebo pozastavení vést; zdůrazňuje, že rozhodnutí o pozastavení závazků nebo plateb by mělo být přijato až jako poslední možnost, když byly všechny ostatní možnosti vyčerpány, a po posouzení možných dopadů na růst a zaměstnanost, neboť pozastavení závazků či plateb by mohlo mít závažné důsledky pro státní, regionální a místní orgány i pro dosahování cílů politiky soudržnosti obecně; domnívá se, že cílem makroekonomické podmíněnosti by mohla být větší udržitelnost a účelnost politiky soudržnosti, a odmítá myšlenku, že regiony, oblasti nebo občané by měli být penalizováni za makroekonomická rozhodnutí přijatá na vládní úrovni; upozorňuje na možnou značnou administrativní zátěž, již by měla za následek změna programů fondů; připomíná, že návrh na změnu programů předložený v souladu s čl. 23 odst. 4 tohoto nařízení vyžaduje předchozí konzultaci s dotčeným monitorovacím výborem, jak je uvedeno v čl. 49 odst. 3 téhož nařízení;

31.  poukazuje na to, že nesrovnalosti jsou do značné míry důsledkem složitých požadavků a předpisů; zdůrazňuje, že počet nesrovnalostí při provádění programů soudržnosti lze snížit pomocí zjednodušení řízení a postupů, včasnou transpozicí nově přijatých příslušných směrnic a zvýšením administrativní kapacity, zejména v méně rozvinutých regionech; zdůrazňuje proto, že je nutné minimalizovat administrativní zátěž pro příjemce, přičemž je třeba dostatečně ověřovat, že jsou prostředky z ESIF řádně vynakládány, a trvá na tom, že je nutné usilovat o optimalizaci a větší flexibilitu řídicích a kontrolních systémů, klást větší důraz na hodnocení rizik a náležité rozdělení odpovědnosti mezi všechny orgány, čímž by neměly být oslabovány zavedené posílené kontrolní postupy s cílem efektivněji předcházet nesrovnalostem, a vyvarovat se tak finančních oprav a také přerušení a pozastavení plateb; je znepokojen nízkou mírou vyplácení finančních nástrojů příjemcům, zejména s ohledem na cíl posílit využívání těchto nástrojů; žádá v tomto ohledu členské státy, řídící orgány a další příslušné zainteresované strany, které s těmito finančními nástroji pracují, aby plně využívaly technickou pomoc poskytovanou prostřednictvím poradenské platformy pro finanční nástroje (FI-TAP) a platformy fi-compass.

Zaměstnanost, malé a střední podniky, mladí lidé a vzdělávání

32.  zdůrazňuje, že evropské strukturální a investiční fondy by mohly významně přispět ke zvrácení negativních sociálních důsledků krize a že za tímto účelem je třeba usnadnit a zjednodušit integrovaný přístup, který nabízí programování s využitím více fondů, s účinnější koordinací fondů a větší flexibilitou mezi nimi, což umožní lepší využití součinnosti zejména mezi Evropským sociálním fondem a Evropským fondem pro regionální rozvoj; zdůrazňuje, že investice financované Evropským sociálním fondem nemohou přinést optimální výsledky, pokud nebude existovat náležitá infrastruktura a vhodné orgány; poukazuje na skutečnost, že evropské strukturální a investiční fondy mohou účinně podpořit sociální začlenění a měly by tedy být mobilizovány, aby napomohly integraci znevýhodněných a zranitelných skupin, jako jsou Romové a osoby se zdravotním postižením, a aby podpořily přechod služeb pro děti a dospělé z institucionální na komunitní úroveň;

33.  vyzývá Komisi, aby zvláštní pozornost věnovala situaci menšin v celé Unii, které jsou vystaveny všem formám sociálního vyloučení, a proto jsou více ohroženy strukturální nezaměstnaností; domnívá se, že při veškerém plánování politiky za účelem dosažení sociální soudržnosti v Unii je nutné přihlížet k integraci menšin;

34.  zdůrazňuje klíčovou úlohu malých a středních podniků při vytváření pracovních míst a poukazuje na jejich potenciál k podpoře inteligentního růstu a digitální a nízkouhlíkové ekonomiky; požaduje vytvoření příznivého regulačního prostředí, které napomáhá zřizování a provozování těchto podniků, zvláště podniků zřizovaných mladými lidmi a podniků umístěných ve venkovských oblastech; zdůrazňuje, že je důležité snížit byrokratickou zátěž ležící na malých a středních podnicích a usnadnit jim přístup k financování a že je nutné podporovat programy a odbornou přípravu, které napomáhají rozvoji podnikatelských dovedností;

35.  zdůrazňuje, že malé a střední podniky tvoří 99 % podnikatelského sektoru a zajišťují 80 % pracovních míst v Unii;

36.  vyjadřuje své znepokojení nad příliš nízkým limitem, který stanovila Komise (5 milionů EUR), určeným na podporu infrastruktury v oblasti kultury a udržitelného turismu v malém měřítku ze strany Evropského fondu pro regionální rozvoj, jenž navíc není definován jako způsobilé náklady, ale jako celkové náklady, a zdůrazňuje silný pozitivní dopad, jaký takové projekty mají na regionální rozvoj, co se týče socioekonomického dopadu, sociálního začlenění a atraktivity;

37.  souhlasí s výsledky analýzy Komise, že hospodářské a sociální priority, zejména pokud jde o hospodářský růst na jedné straně a sociální začleňování, vzdělávání a udržitelný rozvoj na straně druhé, by mohly být v některých členských státech vyváženější a že by mohly být podpořeny smysluplným dialogem s partnery a zainteresovanými stranami; zdůrazňuje, že jedním z hlavních klíčových faktorů z hlediska úspěšného dosažení těchto priorit je jasná strategie zaměřená na zdokonalení institucionálního rámce členských států, pokud jde o administrativní možnosti a kvalitu soudnictví;

38.  zdůrazňuje význam Evropského sociálního fondu spolu se zárukami pro mladé lidi a Iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí, které musí podporovat co nejvíce životaschopných projektů zaměřených na tvorbu pracovních míst, např. v podobě podnikatelských iniciativ;

39.  upozorňuje na hrozbu, že znepokojivá míra nezaměstnanosti mladých lidí povede ke ztrátě celé generace, především v méně rozvinutých regionech a v těch, které byly nejvíce postiženy krizí a nezaměstnaností; trvá na tom, že hlavní prioritou musí zůstat pokrok v začleňování mladých lidí do trhu práce, přičemž k jejímu dosažení je nepostradatelný aktivní podíl EU a může k němu významně přispět integrované využití Evropského sociálního fondu, Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí; domnívá se, že v tomto směru je třeba zaujmout přístup více zaměřený na výsledky, aby bylo zajištěno co nejúčinnější využívání zdrojů, a zvýšila se tak zaměstnanost, posílila konkurenceschopnost a generovaly vyšší příjmy, což by prospělo celému hospodářství EU; v této souvislosti zdůrazňuje zásadní roli záruk pro mladé lidi, jejichž cílem je pomoci mladých lidem pod 25 let věku najít si kvalitní zaměstnání, nebo dosáhnout vzdělání, získat dovednosti a zkušenosti potřebné k jeho nalezení; zdůrazňuje, že veškeré prostředky nutné k provádění záruk pro mladé lidi a dalších opatření v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí je nutno zajistit co nejdříve; domnívá se, že by se měly používat jasné a snadno pochopitelné ukazatele dopadu, na jejichž základě by byl podíl fondů EU na růstu a zaměstnanosti řádně měřen;

40.  trvá na tom, že je třeba i nadále usilovat o nalezení dalších způsobů, jak zlepšit výkonnost, pokud jde o zaměstnávání mladých lidí, vzhledem k tomu, že bez ohledu na přijetí nařízení o Evropském sociálním fondu a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí výsledky nebyly dobré; poukazuje na to, že EU se politicky zavázala k poskytování okamžité podpory při začleňování mladých lidí na trh práce;

41.  zdůrazňuje, že vzhledem ke změnám výrobních vzorců a ke stárnutí populace výrazně nabyla na významu úloha ESF a investic v oblasti přizpůsobování dovedností pracovníků novým nárokům; je pevně přesvědčen, že v této souvislosti by měl ESF doplňovat přístup jednotlivých členských států; vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily, že budou dostupné prostředky vynakládány co nejefektivněji a nejúčelněji v zájmu zaměstnatelnosti pracovníků, sociálního začleňování a rovnosti žen a mužů; zároveň zdůrazňuje, že vzdělávací programy financované pomocí ESF by měly být rovněž uzpůsobeny pro podnikatele a zaměstnance na vedoucích pozicích, aby byl zajištěn udržitelný rozvoj společností, zejména MSP, které v Unii vytvářejí většinu pracovních příležitostí;

42.  vyzývá členské státy a Komisi, aby pokračovaly zejména ve zdokonalování a rozšiřování portálu EURES, který je účinným nástrojem na podporu mobility pracovníků v Evropě, zejména přeshraniční mobility, a to zlepšováním jejich znalostí o evropském pracovním trhu, poskytováním informací o pracovních příležitostech a asistencí při vyřizování formalit; vybízí členské státy, aby vybudovaly a podporovaly sítě EURES a v neposlední řadě aby uznávaly skutečnost, že přeshraniční pracovníci se s problémy spojenými s adaptací na nové prostředí a s uznáváním profesní kvalifikace potýkají jako první; konstatuje, že propojením veřejných služeb zaměstnanosti, sociálních partnerů, místních a regionálních orgánů a dalších zainteresovaných stran ze soukromé sféry tyto sítě usnadňují a podporují přeshraniční mobilitu;

43.  zdůrazňuje, že je nutné řídit vytváření pracovních míst pomocí nových technologií; domnívá se, že Komise by měla propojit snižování nezaměstnanosti s nástroji digitální agendy a programu Horizont 2020;

44.  poukazuje na to, že v Unii je míra předčasného ukončení školní docházky stále velmi vysoká, což má dopad na míru nezaměstnanosti mladých lidí; zdůrazňuje, že tento problém je třeba řešit modernizací vzdělávacích systémů a osnov, za využití prostředků z ESF;

45.  zdůrazňuje, že bez účinné spolupráce vzdělávacích institucí s aktéry pracovního trhu nebude možné vyřešit problém vysoké úrovně nezaměstnanosti mladých absolventů škol v EU; zdůrazňuje zejména, že ke zvýšení zaměstnanosti mladých lidí a snížení sociálních rozdílů dochází pomocí výuky znalostí a dovedností potřebných na pracovním trhu;

46.  zdůrazňuje význam genderového rozměru, který má vytváření pracovních míst; vyzývá Komisi, aby vyčlenila dostatečné finanční prostředky na snižování nezaměstnanosti žen; zastává názor, že ženy by mohly využít technického pokroku, který umožňuje flexibilnější pracovní dobu, a vyzývá Komisi, aby do této oblasti investovala;

47.  znovu potvrzuje, že je třeba zřizovat více zařízení péče o děti a dát tak impuls k zapojení žen na trhu práce, a vyzývá proto Komisi, aby podporovala inovativní projekty v tomto ohledu; poukazuje na to, že investice do veřejné infrastruktury, jako jsou zařízení péče o děti, zvyšují šance, že se ženy budou moci aktivně účastnit ekonomické činnosti a zapojit se na trhu práce;

48.  vyzývá instituce a členské státy EU, aby v zájmu dosažení cílů týkajících se zaměstnanosti a sociálního začlenění zohledňovaly potřeby žen po mateřské dovolené, motivovaly zaměstnavatele k přijímání žen po mateřské dovolené, usnadňovaly flexibilní pracovní podmínky a podporovaly další vzdělávání (povahy celoživotního učení), které těmto ženám umožní hladce pokračovat v jejich profesní dráze;

Řízení politiky

49.  zdůrazňuje, že politika soudržnosti musí být řízena v duchu řádně fungující víceúrovňové správy spojené s účinným systémem pro reakci na požadavky veřejnosti a podniků a s transparentním a inovativním zadáváním veřejných zakázek, přičemž všechny tyto prvky jsou nezbytné k posílení jejích dopadů; zdůrazňuje v tomto směru, že bez ohledu na důležitost rozhodnutí přijatých na úrovni EU a členských států mají často hlavní správní zodpovědnost za veřejné investice místní a regionální orgány a že politika soudržnosti je nepostradatelným nástrojem, který těmto orgánům umožňuje hrát klíčovou úlohu v EU; tímto znovu opakuje, že je třeba rozšiřovat provádění zásady partnerství, jak je podrobně popsáno v nařízení o společných ustanoveních a v kodexu chování pro partnerskou spolupráci;

50.  doporučuje, aby zdroje a znalosti politiky soudržnosti byly využity k významné podpoře správní kapacity orgánů veřejné moci, zejména na místní a regionální úrovni, mimo jiné prostřednictvím většího využití nových technologií a snahy o zjednodušení postupů, tak aby se zlepšila jejich způsobilost poskytovat kvalitní služby veřejnosti; vyzývá Komisi, aby vymezila formy správní pomoci pro hlavní otázky, jako je stanovení cílů iniciativ, posouzení jejich výsledků za použití vhodných ukazatelů a určení dalšího postupu, který napomůže vytvořit správní kulturu na základě sledování a hodnocení napříč EU; považuje za důležité zajistit, aby byla místním a regionálním orgánům poskytována pomoc v souvislosti s inovativními finančními nástroji, které jsou zásadní pro zvýšení zdrojů a investic, a v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek, které by stále více měly působit jako nástroj veřejné správy podněcující inovace a tvořivost;

51.  vyjadřuje politování nad tím, že šestá zpráva o soudržnosti neobsahuje hloubkové hodnocení úspěchů nástroje technické pomoci JASPERS, který členským státům v letech 2007–2013 poskytl technické poradenství potřebné na přípravu kvalitních hlavních projektů, které mají být spolufinancovány z fondů EU; vítá zahájení platformy pro navazování kontaktů JASPERS v roce 2013, která se zaměřuje na činnost budování kapacit, a zřízení divize centra pro navazování kontaktů a odborné způsobilosti, jejímž cílem je poskytování odborného poradenství v rámci přípravy projektů na programové období 2014–2020; vítá zřízení centra pro odborné způsobilosti zaměřeného na budování správních kapacit pro evropské strukturální a investiční fondy, které má přispět k posílení orgánů všech úřadů v členských státech, jež se podílejí na řízení a provádění evropských strukturálních a investičních fondů;

52.  vítá zvýšenou pozornost, kterou Komise věnuje úloze správy, a souhlasí s tím, že dobrá správa věcí veřejných a kvalitní veřejné služby, včetně odstranění korupce, jsou nezbytné pro stabilní investiční prostředí; požaduje nastavení vysokých cílů, co se týče toho, aby se snížila pravděpodobnost podvodného použití výdajů v rámci politiky soudržnosti, a přísné uplatňování opatření proti podvodům;

53.  je přesvědčen, že kodex chování pro partnerskou spolupráci posílí účast na programování v regionech ve všech fázích, a to z formálního i věcného hlediska, a že musí být plně prováděn, jelikož by měl hrát zásadní úlohu při zvyšování účinku politiky soudržnosti a upevňování jejího dopadu na konkrétním místě; blahopřeje těm členským státům a regionům, které dokázaly zapojit své partnery do přípravy dohod o partnerství a operačních programů v souladu s kodexem chování pro partnerskou spolupráci; vyjadřuje však hluboké znepokojení nad četnými případy nedostatečného uplatňování zásady partnerství a vyzývá Komisi, aby neschvalovala programy, v nichž se partneři dostatečně neangažovali; zdůrazňuje význam šíření příkladů osvědčených postupů při organizaci partnerství, jak je podrobně uvedeno v kodexu chování pro partnerskou spolupráci; dále Evropskou komisi žádá, aby Parlamentu pravidelně předkládala výroční zprávu hodnotící aktuální stav provádění zásady partnerství;

Územní rozměr

54.  se znepokojením konstatuje, že v šesté zprávě o soudržnosti se relativně málo hovoří o územním přístupu, a zejména o přeshraniční spolupráci, ačkoli se jedná o základní nástroj k posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti; poukazuje na to, že začlenění všech přeshraničních a makroregionálních aspektů by bylo obohacující, pokud jde například o infrastrukturu, trhy práce a mobilitu, životní prostředí (včetně společného pohotovostního plánu), využívání vody a nakládání s odpadní vodou, nakládání s odpady, zdravotní péči, výzkum a vývoj, cestovní ruch, veřejné služby a správu, neboť všechny tyto oblasti zahrnují mimořádné přeshraniční prvky a potenciál; je toho názoru, že v programovém období 2014–2020 se značně zlepší výkonnost evropských pohraničních a přeshraničních regionů, co se týče vypořádání se s krizí pomocí inteligentnějšího a udržitelnějšího růstu více podporujícího začlenění;

55.  zdůrazňuje, že integrovaný a územní přístup je zásadní, obzvláště pokud jde o otázky životního prostředí a energetiky;

56.  vítá zavedení nových nástrojů, jako jsou nástroje v oblasti integrovaných územních investic a místního rozvoje řízeného komunitami, kterými se koordinují zúčastněné strany, integrují politiky EU a investice se zaměřují tam, kde jsou v praxi skutečně zapotřebí, přičemž se usiluje o vyvážený územní rozvoj; zdůrazňuje, že je důležité přijmout nástroje k posouzení územního dopadu politik, jejichž hlavním cílem je zvážit územní dopad politik EU na místní a regionální orgány a obrátit větší pozornost na tento dopad během legislativního procesu, přičemž je třeba vzít v úvahu stávající výzvy, pokud jde o provádění integrovaných územních přístupů s ohledem na přetrvávající rozdíly právní úpravy uvnitř fondů EU a velmi rozdílnou míru posílení regionálních a místních komunit mezi členskými státy a řídícími orgány; požaduje celkovou integrovanou investiční strategii EU a posílení Územní agendy EU 2020, která byla přijata za maďarského předsednictví v roce 2011 a jejíž hodnocení mají provést předsednictví v roce 2015, jehož součástí je i městská agenda; domnívá se, že zvláštní pozornost je třeba věnovat posílení úlohy malých a středně velkých městských oblastí;

57.  se znepokojením poukazuje na nedostatek informací o tom, jakým způsobem byly zohledněny zásady a priority Územní agendy EU 2020 v průběhu provádění programů politiky soudržnosti v letech 2007–2013; vyzývá k zavedení vhodných hodnotících mechanismů v období 2014–2020, které umožní vyhodnotit územní dimenzi politiky soudržnosti;

58.  schvaluje nicméně skutečnost, že zpráva zdůrazňuje otázky týkající se měst, vzhledem k významu měst v globalizovaném hospodářství a jejich možnému dopadu z hlediska udržitelnosti; bere na vědomí závazek evropských regionů a měst ohledně přechodu na ekologičtější růst, který je obsažen v Paktu starostů a primátorů; navrhuje, aby byly náležitě řešeny také největší rozdíly v rozvoji venkovských a městských oblastí, jakož i problémy v metropolitních oblastech, které vykazují odolnost, ačkoli jsou nadál zranitelné;

59.  vyjadřuje politování nad tím, že šestá zpráva o soudržnosti nezmiňuje polycentrický územní rozvoj jako klíčový prvek k dosažení územní soudržnosti a územní konkurenceschopnosti v souladu s Územní agendou EU 2020 a zprávou ESPON z roku 2013 „Aby Evropa byla otevřená a polycentrická“; zdůrazňuje úlohu malých a středně velkých měst a význam podpory funkčních spojení městských center s jejich okolím, což vede k dosažení vyváženého územního rozvoje;

60.  požaduje větší dodržování článku 174 SFEU o územní soudržnosti, zejména ve venkovských oblastech, přičemž náležitou pozornost je třeba věnovat důležitému vztahu mezi politikou soudržnosti a rozvojem venkova, zejména co se týče oblastí postižených průmyslovým přechodem a regionů, které jsou vážně a trvale znevýhodněny z přírodního nebo demografického hlediska, jako jsou nejvzdálenější regiony, nejsevernější regiony s nízkou hustotou obyvatel a ostrovy, přeshraniční regiony a horské regiony; doporučuje zohlednit také další demografické problémy, které mají významný dopad na regiony, jako je vylidňování, stárnoucí populace a vysoké rozptýlení obyvatel; žádá Komisi, aby při provádění politiky soudržnosti věnovala zvláštní pozornost nejvíce geograficky a demograficky znevýhodněným oblastem;

61.  domnívá se, že šestá zpráva o soudržnosti nevěnuje dostatečnou pozornost Evropské územní spolupráci, uvážíme-li, že od programového období 2007–2013 jde o plnohodnotný cíl politiky soudržnosti; připomíná potenciál evropského seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) nejen jako nástroje pro řízení přeshraniční správy, ale také jako prostředku, který může přispět ke zcela integrovanému územnímu rozvoji;

62.  požaduje užší koordinaci politiky soudržnosti, nástroje předvstupní pomoci a evropské politiky sousedství a lepší posuzování a šíření výsledků projektů;

Politika soudržnosti z dlouhodobého pohledu

63.  s ohledem na vše výše uvedené připomíná, že debata o politice soudržnosti EU potřebuje novou dynamiku; konstatuje, že rok voleb do Evropského parlamentu 2019 bude rozhodující, neboť nově zvolený Parlament a nová Komise se budou muset vyrovnat se skončením strategie Evropa 2020 a nadcházejícího nového víceletého finančního rámce a budou muset zajistit budoucnost politiky soudržnosti po roce 2020 spolu s odpovídajícím rozpočtem a připravit nové právní předpisy pro politiku soudržnosti; konstatuje, že debata o politice soudržnosti musí zohlednit vážná časová omezení a zpoždění, k nimž došlo na začátku současného programového období;

64.  zdůrazňuje zásadní význam správních kapacit; vyzývá tvůrce politik na všech úrovních správy, aby upřednostnili cílenou technickou pomoc pro provádění politik soudržnosti obecně a zejména pro rozšířené využití finančních nástrojů ve spojení s evropskými strukturálními a investičními fondy;

65.  domnívá se, že opatření politiky soudržnosti hrají klíčovou úlohu při omezování vnitřních nerovností v oblasti konkurenceschopnosti a strukturální nerovnováhy v regionech, které to nejvíce potřebují; vyzývá Komisi, aby zvážila předběžné financování s cílem podpořit plné využití prostředků těmito členskými státy v období let 2014–2020 a aby zároveň vždy zajistila dodržení zásady rozpočtové odpovědnosti;

66.  vyzývá členské státy, aby na půdě vnitrostátních parlamentů pravidelně vedly politickou debatu na vysoké úrovni o účinnosti, efektivnosti a včasném provádění evropských strukturálních a investičních fondů a o přínosu politiky soudržnosti ke splnění makroekonomických cílů;

67.  požaduje, aby byla pořádána pravidelná zasedání Rady s ministry pro politiku soudržnosti, která by řešila potřebu sledovat trvalé problémy, jimž čelí hospodářská, sociální a územní soudržnost EU, a reagovat na ně.

o
o   o

68.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289.
(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470.
(4) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259.
(5) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 303.
(6) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 281.
(7) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(8) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(9) Přijaté texty, P7_TA(2014)0002.
(10) Přijaté texty, P7_TA(2014)0015.
(11) Přijaté texty, P7_TA(2014)0132.
(12) Přijaté texty, P7_TA(2014)0133.
(13) Přijaté texty, P8_TA(2014)0068.
(14) Úř. věst. C 19, 21.1.2015, s. 9.
(15) Úř. věst. C 242, 23.7.2015, s. 43..
(16) Návrh nařízení Rady o změně nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (COM(2015)0015, 20.1.2015).
(17) Rozhodnutí Komise o neautomatickém přenosu prostředků z roku 2014 do roku 2015 a o prostředcích na závazky v roce 2015 (C(2015)0827, 11.2.2015).


Hodnocení Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012
PDF 380kWORD 128k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. září 2015 o zprávě o provádění, výsledcích a celkovém hodnocení Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012 (2014/2255(INI))
P8_TA(2015)0309A8-0241/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 940/2011/EU ze dne 14. září 2011 o Evropském roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity (2012)(1),

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(2),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na její článek 25 týkající se práv starších osob,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu Komise o evropském summitu o inovacích pro aktivní a zdravé stárnutí z 9.–10. března 2015,

–  s ohledem na podkladový dokument Komise z 23. února 2015 nazvaný „ Rozvoj stříbrné ekonomiky v Evropě“,

–  s ohledem na zprávu Komise o provádění, výsledcích a celkovém hodnocení Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012 ze dne 15. září 2014 (COM(2014)0562),

–  s ohledem na zprávu Komise a názvem "Zpráva o stárnutí obyvatelstva 2015: hospodářské a rozpočtové projekce pro 28 členských států EU a Norsko (2013–2060)“ (European Economy 3|2015),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 17. ledna 2014 s názvem Společná zpráva o uplatňování směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ („směrnice o rasové rovnosti“), a směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání („směrnice o rovnosti v zaměstnání“) (COM(2014)0002),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. února 2013 nazvané „Za sociální investice pro růst a soudržnost – včetně provádění Evropského sociálního fondu v období 2014–2020“ (COM(2013)0083),

–  s ohledem na politický pracovní plán Komise na rok 2014 týkající se provádění balíčku o sociálních investicích,

–  s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 16. února 2012 s názvem „Agenda pro přiměřené, udržitelné a spolehlivé důchody“ (COM(2012)0055),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. února 2012 s názvem „Realizace strategického prováděcího plánu pro evropské inovační partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí“ (COM(2012)0083),

–  s ohledem na prohlášení Rady ze dne 7. prosince 2012 na téma „Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity (2012): další směřování“,

–  s ohledem na zprávu, kterou společně vypracovaly Výbor pro sociální ochranu a Komise ze dne 10. října 2014 s názvem „Přiměřená sociální ochrana v souvislosti s potřebami dlouhodobé péče ve stárnoucí společnosti“,

–  s ohledem na zprávu Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) ze dne 31. října 2014 o přístupu ke zdravotní péči v časech krize,

–  s ohledem na práci, kterou aktuálně vyvíjí pracovní skupina OSN pro stárnutí s cílem navrhnout Úmluvu o právech starších osob,

–  s ohledem na výzkumnou zprávu nadace Eurofound s názvem „Pracovní preference po 50“(2014),

–  s ohledem na tematický dokument nadace Eurofond s názvem „Zaměření na udržitelnou práci: směrem k lepším a delším pracovním životům“ (z prosince 2014),

–  s ohledem na hloubkovou analýzu výzkumné služby Evropského parlamentu s názvem „Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity (2012)“,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu Ecorys ze dne 15. dubna 2014 s názvem „Hodnocení Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity“,

–  s ohledem na „Pracovní plán na cestě k Evropskému roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012 (ER2012) i za tento rok“ koalice zainteresovaných stran ER2012 ze dne 10. prosince 2012,

–  s ohledem na zvláštní Eurobarometr č. 378 z ledna 2012 s názvem „Aktivní stárnutí“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2013 o dopadech krize na přístup zranitelných skupin k péči(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. května 2013 o agendě pro přiměřené, udržitelné a spolehlivé důchody(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. listopadu 2010 o demografické výzvě a mezigenerační solidaritě(5),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0241/2015),

A.  vzhledem k tomu, že cílem Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity (ER 2012) bylo zvýšit povědomí o hodnotě aktivního stárnutí, stimulovat výměnu informací, podpořit politiky aktivního stárnutí a vytvořit rámec pro konkrétní kroky Unie a členských států a rovněž všech zainteresovaných stran ve veřejném i soukromém sektoru;

B.  vzhledem k tomu, že se očekává, že do roku 2050 průměrný věk občanů EU přesáhne 50 let;

C.  vzhledem k tomu, že EU čelí bezprecedentním demografickým, sociálním a strukturálním změnám, které je nutné neprodleně řešit; vzhledem k tomu, že všeobecné stárnutí obyvatelstva je doprovázeno vzrůstajícími potřebami sociálního zabezpečení, zdravotních služeb a péče pro seniory a jejich rodiny a že dlouhodobé kvalitní a udržitelné veřejné služby v EU budou do velké míry záviset na opatřeních, která budou v následujících několika letech přijata;

D.  vzhledem k tomu, že na zvyšování střední délky života by se mělo pohlížet jako na výdobytek civilizace a faktor sociálního pokroku;

E.  vzhledem k tomu, že v roce 2006 byla založena síť regionů pro demografickou změnu, která zahrnuje přibližně 40 evropských regionů a vzhledem k tomu, že tato síť usiluje o zvyšování povědomí o tom, jak významné jsou výzvy, jako je stárnutí a úbytek populace, pro EU a její hospodářskou a sociální soudržnost;

F.  vzhledem k tomu, že průměrný počet dětí na jednu ženu v EU je nižší než hranice nutná pro generační obnovu, hospodářská krize byla jedním z faktorů snížení míry porodnosti a naděje dožití by se mohla do roku 2050 prodloužit o dalších pět let;

G.  vzhledem k tomu, že aktivní stárnutí je jednou z největších výzev 21. století;

H.  vzhledem k tomu, že kromě fenoménu stárnutí se stále zvyšuje počet evropských regionů, v nichž dochází k demografickému poklesu v důsledku snižující se míry porodnosti ve spojení s úbytkem populace a vysokou mírou stárnutí, závislosti a úbytku počtu zaměstnaných osob; vzhledem k tomu, že všechny tyto jevy se ve zvýšené míře vyskytují ve venkovských oblastech dotčených regionů, jelikož venkovské oblasti lidé často opouštějí a stěhujíc se do velkých nebo středně velkých měst;

I.  vzhledem k tomu, že aktivní stárnutí a mezigenerační solidarita jsou klíčové pro dosažení cílů Evropa 2020 a dosažení konkurenceschopné a prosperující Evropy podporující začlenění;

J.  vzhledem k tomu, že úspěch politik aktivního stárnutí je úzce spojen s efektivitou řady politik nediskriminace, sociální ochrany, sociálního začleňování a veřejného zdraví rozvíjených během života občanů a pracujících EU;

K.  vzhledem k tomu, že podle Světové zdravotnické organizace (WHO) pojem „aktivní“ odkazuje na pokračující účast na sociálním, hospodářském, kulturním, duchovním a občanském dění, nikoli pouze na schopnost být fyzicky aktivní nebo na účast jakožto pracovní síly, a vzhledem k tomu, že starší osoby, které odcházejí do důchodu, a osoby, které odcházejí do důchodu z důvodu invalidity nebo choroby, mohou být nadále užitečné pro své rodiny, vrstevníky, společnosti a národy;

L.  vzhledem k tomu, že je potřebný celostní přístup, který bude brát ohled na různé prvky přispívající k tomu, aby byla práce v celém průběhu života udržitelná pro všechny jednotlivce a celou společnost;

M.  vzhledem k tomu, že různé skupiny pracovníků zakoušejí různé pracovní podmínky, což vede k nerovnostem týkajícím se pracovního zdraví;

N.  vzhledem k tomu, že mezi členskými státy a regionálními a místními orgány existují viditelné rozdíly, pokud jde o politiky aktivního stárnutí a politiky sociální ochrany ve stáří, podpůrnou infrastrukturu a rozpočtové zdroje;

O.  vzhledem k tomu, že aktivní a zdravé stárnutí vytváří nové společenské potřeby, vyžaduje investice do diverzifikovaných veřejných služeb, ať už stávajících služeb nebo nových služeb, které je třeba vytvořit, a samozřejmě v oblasti zdravotnictví a péče o seniory, a vzhledem k tomu, že tím vzniká nový potenciál v souvislosti s užíváním a prodloužením volného času a času odpočinku;

P.  vzhledem k tomu, že finanční a hospodářské krize měla dopad na zvýšení úrovně chudoby mezi staršími osobami a k tomu, že chudoba nebo ohrožení chudobou a sociálním vyloučením nepředstavuje pouze riziko pro zdraví, nýbrž také zabraňuje jakékoli možnosti aktivního stárnutí;

Q.  vzhledem k tomu, že v celé EU je činných přibližně 125 000 zaměstnaneckých penzijních fondů, které drží aktiva v hodnotě 2,5 bilionu EUR jménem zhruba 75 milionů Evropanů, což představuje 20 % populace EU v produktivním věku;

R.  vzhledem k tomu, že jednou ze základních zásad lidské společnosti je mezigenerační solidarita; vzhledem k tomu, že s neustále rostoucí průměrnou nadějí dožití roste význam mezigeneračních vztahů; vzhledem k tomu, že mají-li hospodářství a společnost dosáhnout svých cílů, potřebují životní zkušenosti, odhodlání a představy všech generací;

S.  vzhledem k tomu že, k vytváření opravdové kultury aktivního stárnutí značným způsobem přispívá aktivní zapojení do programů celoživotního učení a sportovních programů, což obyvatelstvu umožňuje nejenom přizpůsobovat své schopnosti měnícím se požadavkům pracovního trhu v průběhu celého života, ale i zůstávat zdraví, aktivní a všeobecně zapojení do společnosti;

T.  vzhledem k tomu, že starší ženy představují 20 % populace EU a podle současných demografických trendů tento podíl nadále poroste; vzhledem k tomu, že ve většině zemí EU jsou starší ženy ve vyšší míře ohroženy chudobou než starší muži, a že v průměru je chudobou ohroženo 21 % starších žen a 16 % mužů; vzhledem k tomu, že genderová mezera v důchodech v EU dosahuje 39 %;

U.  vzhledem k tomu, že přístupné technologie mohou umožnit i usnadnit přístup na pracovní trh, k nezávislému životu a zapojení do všech aspektů společnosti; vzhledem k tomu, že dnes však 69 % lidí, kteří nemají základní počítačové dovednosti, je starších 55 let; vzhledem k tomu, že kvůli nedostatku přístupnosti, rychlému rozvoji IKT a slabé počítačové gramotnosti je mnoho starších osob a osob se zdravotním postižením více ohroženo tím, že nebudou moci plně využít budoucí jednotný digitální trh;

1.  uznává, že evropský rok 2012 přinesl důležitý politický impuls, který pomohl, zahájit diskusi o výzvách aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity v Evropě;

2.  definuje mezigenerační spravedlnost jako spravedlivé rozdělení přínosů a břemen mezi generacemi; domnívá se, že funkční spolupráce mezi generacemi je založena na solidaritě a musí být doprovázena vzájemným respektem, odpovědností a ochotou pečovat jeden o druhého;

3.  konstatuje, že konkrétní cíle evropského roku 2012 byly částečně dosaženy, s tím, že nejlepších výsledku bylo dosaženo v oblasti zvyšování povědomí a pořádání akcí;

4.  bere na vědomí a vítá skutečnost, že akce a iniciativy v rámci evropského roku 2012 jasně ukázaly, že starší lidé nejsou pro ekonomiku a společnost břemenem, ale naopak díky svým zkušenostem, úspěchům a znalostem spíše přínosem;

5.  poukazuje na to, že evropský rok 2012 dosáhl úspěchu, pokud jde o cíl mobilizovat příslušné aktéry v oblasti aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity; považuje však za politováníhodné, že se jen vzácně podařilo dosáhnout cíle vytvoření nových sítí pro sdílení zdrojů, projektů a myšlenek mezi veřejným sektorem, soukromým sektorem a občanskou společností; vyjadřuje politování nad skutečností, že zapojení sociálních partnerů bylo kolísavé a že se nepovedlo významněji zapojit soukromé podniky; zdůrazňuje potřebu budování kapacit s cílem napomáhat aktivnímu zapojení starších občanů do společnosti;

6.  vítá, že evropský rok 2012 pomohl upřesnit vnitrostátní politické programy aktivního stárnutí, podpořil výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy, zvýšil počet iniciativ na podporu aktivního stárnutí a posílil znalosti a dovednosti zúčastněných stran;

7.  zdůrazňuje, že pro vývoj lépe zaměřených a účinnějších strategií aktivního stárnutí jsou potřebné spolehlivé statistiky týkající se situace starších osob a demografických změn; vyzývá Komisi, aby zajistila komplexní sběr dat vysoké kvality o společenském postavení starších osob, jejich zdraví, právech a životní úrovni;

8.  považuje za velmi důležité, aby iniciativy zahájené v rámci evropského roku 2012 byly dále sledovány a přeměněny v důrazný politický závazek následovaný konkrétními kroky na zajištění sociálního začleňování, aktivní účasti a blaha všech generací, a to za dodržování zásady subsidiarity a proporcionality; připomíná, že musí být účinně prováděny právní předpisy EU týkající se politik stárnutí v zájmu boje proti diskriminaci a její prevence ve všech oblastech života mladých i starších občanů;

9.  zdůrazňuje, že je třeba zintenzívnit třístrannou koordinaci mezi rozhodovací úrovní (zahrnující úroveň EU, vnitrostátní a regionální úrovně), občanskou společností a soukromým sektorem, včetně průmyslových odvětví, která poskytují inovativní zboží a služby na podporu nezávislého života;

10.  vyzývá Komisi, aby provedla studii o demografickém poklesu, který postihuje stále větší počet regionů v různých zemích EU, a vypracovala sdělení o tomto problému a o opatřeních, která by bylo možno přijmout na evropské úrovni, na úrovni členských států a v dotčených regionech, aby se otázka demografického poklesu vyřešila;

11.  zdůrazňuje, že regiony, jež jsou vážně znevýhodněny z přírodního či demografického hlediska (např. řídce osídlené regiony, ostrovy a horské oblasti), jsou obzvláště postiženy problémy spojenými se stárnutím a mají méně zdrojů a infrastruktury na podporu aktivního stárnutí; vyzývá ke zvážení toho, zda jsou k řešení problému stárnutí vhodné stimulační plány vzhledem k tomu, že tento problém se obecně zhoršuje současným vylidňováním, které postihuje mnoho dotčených regionů, a může ohrožovat přežití těchto oblastí;

12.  považuje, za politováníhodné, že relativně pozdní schválení evropského roku 2012 vedlo ke zpožděním při uzavírání smluv a provádění, v důsledku čehož některé akce, jako inciativa Den síly seniorů, nevyužily plně svého potenciálu; bere na vědomí snížený rozpočet přidělený evropskému roku 2012 ve srovnání s předchozími evropskými roky a v důsledku toho omezené zdroje k provedení cílů evropského roku 2012;

13.  připomíná, že aktivní stárnutí je mimo jiné proces optimalizace možností zachovat si zdraví a účastnit se života společnosti, a tak zajistit, že si lidé udrží dobrou životní úroveň a kvalitu života během stárnutí; zastává názor, že politiky aktivního stárnutí by měly zvyšovat potenciál lidí dosahovat v průběhu života fyzické, sociální a duševní pohody, a tak umožňovat lepší sociální začleňovaní a větší účast na životě společnosti; poukazuje na skutečnost, že aktivní stárnutí zahrnuje rovněž poskytnutí lepšího přístupu k zdravotním službám, službám dlouhodobé péče a k sociálním službám, jež se v některých případech dostaly pod tlak během krize, k celoživotnímu učení, účasti na společenských a kulturních aktivitách, zlepšení stávající sociální infrastruktury, jako jsou domovy a denní pečovatelská centra, odstranění diskriminace na základě věku a stereotypů, kroky na boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení a větší uvědomění si hodnoty aktivního a zdravého stárnutí;

14.  doporučuje všem členským státům, aby prostřednictvím svých systémů sociálního zabezpečení podporovaly a posilovaly vysoce kvalitní veřejnou infrastrukturu pro seniory (domovy, denní pečovatelská centra a pomoc v domácnosti), aby byli senioři vnímáni jako aktivní účastníci, a ne pasivní příjemci iniciativ, jichž se účastní;

15.  zastává názor, že je třeba dále rozvinout evropskou strategie boje proti demenci, což by mělo zahrnovat asistenční opatření pro rodiny pacientů, informační kampaně, zvyšování povědomí a výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy;

16.  vyzývá Komisi, aby prostudovala hrozivý problém nezaměstnanosti lidí nad 50 let a stále se zvyšující míru dlouhodobé nezaměstnanosti a spolu s členskými státy, regionálními a místními orgány a sociálními partnery se zabývala okolnostmi a osobní situaci nezaměstnaných starších lidí a vyvinula účinné nástroje na udržení pracovníků z této zranitelné kategorie osob na trhu práce, jež poskytnou možnosti k celoživotnímu učení a aktualizaci dovedností, školení při práci a dostupným a cenově přístupným výukovým programům a podpoře mezigeneračního školení a všobecné předávání poznatků na pracovišti;

17.  zdůrazňuje, že v této souvislosti by měly být zváženy především programy, jako je „generační mentorství“, v rámci nichž jsou podporovány diskuse mezi staršími odborníky a mladší generací v práci i v odborné přípravě; poukazuje na to, že v pracovním procesu by měly být podporovány věkově smíšené týmy a oceňovány výjimečné projekty; domnívá se, že by ve členských státech měly být zavedeny pobídky pro podniky k přijímání starších pracovníků a že by z principu nemělo být v rámci odborné přípravy a další profesní přípravy zacházeno se staršími pracovníky méně příznivě než s mladšími; zdůrazňuje, že je zejména důležité přizpůsobit pracoviště potřebám starších pracovníků a poskytovat starším lidem více možností práce na částečný úvazek podle jejich preferencí a usnadňovat delší pracovní život pro ty, kdo chtějí a mohou pracovat déle; zastává názor, že by měly být zavedeny zvláštní důchodové systémy pro starší osoby, které jsou dlouhodobě bez zaměstnání, což by umožnilo najít rovnováhu mezi potřebou sociální stability těchto lidí a potřebami systémů sociálního zabezpečení;

18.  považuje za politováníhodné, že starší osoby jsou často vystaveni věkové diskriminaci, stereotypům a překážkám; vyzývá proto členské státy, aby neprodleně řádně provedly směrnici Rady 2000/78/ES o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání; konstatuje, že Rada od roku 2008 blokuje návrh horizontální směrnice o rovném zacházení(6), a vyzývá členské státy, aby so nejdříve nalezly řešení této situace;

19.  důrazně však odmítá považovat politiky aktivního stárnutí pouze za nástroj na zachování zaměstnatelnosti starších pracovníků a naléhavě vyzývá členské státy, aby provedly všechna nezbytná posouzení a vyvinuly veškeré úsilí o přechod k přístupu založeném na životním cyklu a případně reformovaly důchodový systém a aby vyvinuly veškeré úsilí o ustálení pravidel pro odchod do důchodu se zohledněním míry nezaměstnanosti osob starších 50 let předtím, než zvýší povinný věk odchodu do důchodu; zdůrazňuje, že stanovení věku odchodu do důchodu pouze podle střední délky života opomíjí význam vývoje trhu práce, a nemělo by proto být jediným nástrojem pro řešení problému stárnutí obyvatelstva; domnívá se, že namísto toho by prostřednictvím právních předpisů na ochranu zaměstnanců a systémů stanovení mezd měly členské státy podpořit přijímání starších pracovníků zejména před zákonným věkem jejich odchodu do důchodu, protože nezaměstnanost by měla negativní dopady na jejich příjem v důchodu, a že by členské státy měly zajistit udržitelné systémy sociální ochrany;

20.  vyzývá členské státy, aby zajistily udržitelnost veřejných důchodových systému a aby zaručily individuální a přiměřená důchodová práva pro všechny a důstojný život ve stáří – včetně těch, kteří odůvodněně přerušili kariéru, zejména žen; zdůrazňuje význam přiměřeného dohledu a nezávislých auditů zaměstnaneckých penzijních fondů pro spolehlivé a udržitelné důchody;

21.  zdůrazňuje, že starší osoby musí mít možnost věnovat se dobrovolnému, ale velmi důležitému úkolu pomáhat svým rodinám, a poukazuje na důležitou roli, kterou tyto osoby vykonávají jako dobrovolníci;

22.  zdůrazňuje důležitost dostupných technologií pro stárnoucí společnost v evropských zemích a vyzývá Komisi, aby vyvinula inkluzivní strategii jednotného digitálního trhu, aby se zajistilo, že bude v celé této strategii zohledňována dostupnost a že bude propojena s podporou tzv. „stříbrné ekonomiky“ v Evropě;

23.  vítá skutečnost, že aktivní a zdravé stárnutí je jednou z investičních priorit Evropského sociálního fondu na programovací období 2014–2020, jak je stanoveno v nařízení (EU) č. 1304/2013; vyzývá členské státy, aby efektivně využily vyčleněné prostředky; připomíná, že projekty na podporu aktivního stárnutí je možno financovat rovněž z programů, jako jsou evropské strukturální a investiční fondy (ESIF), Horizont 2020, Zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) a program Zdraví; vyzývá k lepší koordinaci mezi programy a různými nástroji, jež EU zpřístupnila na podporu aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, a vyzývá v souladu s prioritami programu Horizont 2020 ke stanovení evropské výzkumné priority „Aplikované vědy v oblasti zdraví a aktivního stárnutí“;

24.  vyzývá členské státy, aby využily financování dostupné v rámci Evropského sociálního fondu (ESF), ESIF a EaSI na poskytnutí finanční pomoci programům zaměřeným na to, aby si senioři dokázali pomoci vlastními silami, vypracovanými organizacemi pro seniory, jež navzájem sdílejí své energie, znalosti, zkušenosti a moudrost a pomáhají potřebným, a tak přispívají k aktivnímu a zdravému stárnutí a dlouhému samostatnému životu;

25.  připomíná přezkum rozpočtu Komisí z roku 2010, kdy byla jako jedna z hlavních zásad stanovena „přidaná hodnota na úrovni EU“; trvá na tom, že tato zásada musí představovat klíčový bod všech výdajů a že financování z EU, zejména financování z ESF, by nemělo být používáno jako náhrada vnitrostátních přístupů, ale mělo by být použito na poskytnutí dodatečné podpory programům aktivního stárnutí členských států;

26.  vyzývá Komisi a členské státy, aby lépe zaměřily prostředky na aktivní stárnutí, spolu s účinnou absorpcí prostředků; dále naléhavě vyzývá Komisi, aby přezkoumala proveditelnost a přidanou hodnotu nového evropského finančního nástroje na řešení problému reintegrace propuštěných pracovníku středního věku;

27.  vyzývá Komisi a členské státy, aby shromažďovaly úplné a spolehlivé údaje, které umožní posouzení efektivnosti výdajů z ESF na starší pracovníky;

28.  vyzývá Komisi, aby posoudila proveditelnost a přínos nového finančního nástroje EU k zajištění minimálního příjmu pro všechny občany EU pod hranicí chudoby;

29.  doporučuje členským státům, aby vypracovaly a uplatňovaly veřejné politiky a programy, které zlepší nejen fyzické zdraví, ale posílí také duševní zdraví a sociální vazby;

30.  považuje za zásadně důležité podpořit seniory, aby mohli co nejdéle žít samostatně a aktivně, jak se stanoví v článku 25 Listiny základních práv Evropské unie, rozvojem a zachováním veřejné podpory, asistenčních a pečovatelských služeb orientovaných na člověka a řízených poptávkou a zlepšováním propojení těchto služeb; vyzývá proto členské státy, aby zajistily cenově dostupnou, přístupnou a nediskriminační zdravotní péči a ve svých zdravotních politikách dávaly přednost prevenci; vyzývá proto Evropskou komisi, aby provedla balíček týkající se sociálních investic, udržela zdravé stárnutí a přiměřenost a kvalitu služeb dlouhodobé péče na politickém programu a aby provedla analýzu cenové dostupnosti zdravotní péče pro seniory, shromáždila údaje o čekacích dobách v jednotlivých systémech zdravotní péče v EU a navrhla pokyny pro maximální čekací doby; považuje za zásadně důležité podpořit osobní a individuální odpovědnost za vlastní zdraví, s podstatným zvýšením míry informovanosti o zdravotní péči a národních motivačních kampaní, i podpořit spolupráci v oblasti zdravotní gramotnosti s cílem umožnit seniorům pečovat o své zdraví; připomíná, že bychom měli věnovat větší pozornost inovačním technologickým řešením a nástrojům; uznává konečně, že v zájmu dosažení tohoto cíle je důležité efektivně šířit informace o místních službách a nárocích v této oblasti;

31.  vyzývá Komisi, aby navázala na závěry společné zprávy nazvané „Přiměřená sociální ochrana v souvislosti s potřebami dlouhodobé péče ve stárnoucí společnosti“ a neprodleně předložila konkrétní návrhy;

32.  domnívá se, že starší osoby by měly být přednostně integrovány do vlastních rodin; navrhuje Komisi, aby se zabývala potenciálem domácností a odpovídající prací spočívající v péči o starší osoby,

33.  zdůrazňuje, že efektivnější veřejná doprava je jednou z nejvyšších priorit pro vytvoření prostředí vstřícnějšího k osobám ve vyšším věku(7), na podporu nezávislého života a přístupu k základním službám; vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily přístup k dopravním systémům a jejich interoperabilitu;

34.  vítá podkladový dokument Komise nazvaný „ Rozvoj stříbrné ekonomiky v Evropě“ a opakuje, že je třeba dále rozvíjet „stříbrnou ekonomiku“, která se zaměřuje na potřeby stárnoucího obyvatelstva na základě ekonomických příležitostí, jež vznikají v souvislosti s veřejnými a spotřebitelskými výdaji spojenými se stárnutím obyvatelstva a týkají se specifických produktů, služeb, inovativních řešení a potřeb a vedou ke vzniku nových pracovních míst a k růstu, přičemž je nutné zohlednit potřeby nejzranitelnějších socioekonomických skupin;

35.  konstatuje, že jednostranné omlazování pracovních sil nevede k větší inovativnosti, ale znamená ztrátu zkušeností, znalostí a dovedností;

36.  zastává názor, že starší lidé by měli být plnohodnotnou součástí společnosti a že je třeba podpořit jejich účast na každodenním životě, včetně veřejného života; dále se domnívá, že by měl být podpořen strukturovaný dialog a výměna zkušeností mezi mladými a starými lidmi; v této souvislosti zdůrazňuje úlohu mezigeneračních projektů; podporuje dále právo seniorů vést důstojný a nezávislý život v souladu s článkem 25 Listiny základních práv Evropské unie; dále se domnívá, že na všech úrovních EU by měla být zajištěna aktivní politická účast zástupců mladší i starší generace všude tam, kde mohou být dotčeny generační zájmy;

37.  poukazuje rovněž na důležitou sociální úlohu, kterou starší osoby plní předáváním hodnot a zkušeností ostatním a poskytováním vodítek pro život společnosti;

38.  vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby zaujaly kladný postoj v rámci Otevřené pracovní skupiny OSN pro otázky stárnutí, aby bylo zajištěno, že starší občané budou moci plně uplatňovat svá lidská práva; vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala s nezávislým odborníkem OSN pro lidská práva starších osob a se zástupci organizací starších osob v EU;

39.  lituje, že profesní dráha se v důsledku dočasné práce, rostoucího počtu pracovních poměrů na dobu určitou a nízké zaměstnanosti či nezaměstnanosti stává stále nestálejší a nejistější;

40.  vítá nadcházející pakt EU o demografické změně jako důležitý výsledek evropského roku 2012 a Evropského inovativního partnerství pro aktivní a zdravé stárnutí; žádá Komisi, aby zjistila, ve kterých oblastech rozpočtu EU lze ušetřit a využít prostředky účelněji s cílem poskytnout financování tohoto paktu, který je otevřenou, širokou a nezávislou sítí spojující místní a regionální zúčastněné strany usilující o řešení evropské demografické transformace podporou prostředí příznivého pro seniory v úzké spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO);

41.  vyzývá Komisi, aby přijala strategii EU pro demografické změny s cílem koordinovat opatření EU v různých oblastech pro zajištění synergií a maximalizaci jejich pozitivního dopadu na evropské občany, hospodářství a vytváření pracovních míst a také na ochranu lidských práv starších osob ve všech oblastech politiky EU;

42.  je přesvědčen, že demografické výzvy nejsou na evropské úrovni náležitě řešeny; vyzývá proto následující předsednictví Rady, aby tento bod opět zařadila na program EU a vypracovala jasné politické odpovědi;

43.  zdůrazňuje, že demografické změny nesmějí být využívány jako záminka pro rušení sociálních práv a dávek;

44.  vítá hlavní zásady pro aktivní stárnutí a mezigenerační solidaritu, které společně vyvinuly Výbor pro sociální ochranu a Výbor pro zaměstnanost; vítá zejména úlohu Výboru pro sociální ochranu při umožnění přímé výměny zkušeností mezi členskými státy, včetně oblasti dlouhodobé péče a důchodů;

45.  vítá index aktivního stárnutí zaměřený na zachycení nevyužitého potenciálu starších lidí, pokud jde o jejich aktivnější účast v pracovním i sociálním životě a vedení nezávislého života, spolu z probíhajícím následným projektem, který provádí Komise spolu s Hospodářským výborem OSN pro Evropu; vybízí členské státy, aby stanovily cíle založené na indexu aktivního stárnutí, jichž bude možné dosáhnout prostřednictvím souhrnných strategií aktivního stárnutí, a aby sledovaly pokroky při dosahování těchto cílů;

46.  poukazuje na to, že podpora prostředí vstřícného ke stárnutí je zásadním nástrojem na podporu starších pracovníků a uchazečů o zaměstnání a na podporu inkluzivních společností, které poskytují rovné příležitosti všem lidem; v této souvislosti vítá projekt společně řízený Komisí a WHO zaměřený na přizpůsobení celosvětového průvodce WHO po městech vstřícných k seniorům evropskému kontextu;

47.  je přesvědčen, že Úmluva OSN o ochraně práv osob starších osob zlepší život starších osob tím, že jim zaručí rovný přístup k politickým a hospodářským právům, právu na zdravotní péči a kulturním právům a bude představovat důležitou platformu, která umožní změny v přístupu ke stárnutí v globálním měřítku;

48.  vyzývá Komisi, aby přijala akční plán týkající se špatného zacházení se seniory, zvážila přitom evropský rámec kvality dlouhodobé péče vyvinutý partnerstvím WeDO a řešila záležitosti práv starších osob, které potřebují péči a pomoc;

49.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise se doposud nezabývala nerovností související s věkem při provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením (UNCRPD) a strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením; vyzývá proto Komisi, aby zvýšila povědomí o právech starších osob se zdravotním postižením a o věkové diskriminaci, již jsou tyto osoby vystaveny, a zabývala se jí a zajistila, aby při provádění UNCRPD nebyly opomíjeny starší osoby;

50.  vyzývá Komisi, aby vydala dlouho očekávaný Evropský akt přístupnosti, aby bylo zajištěno, že doprava, bydlení a produkty a služby založené na IKT, včetně těch, které jsou nabízeny v rámci „stříbrné ekonomiky“, byly přístupné starším osobám;

51.  vyzývá Komisi, aby v rámci evropského semestru vydala doporučení pro jednotlivé země, která budou řešit přiměřenost, udržitelnost a spravedlnost hospodářských reforem v oblasti zaměstnanosti, důchodů, sociálního začleňování a dlouhodobé péče; vyzývá Komisi, aby lépe posoudila sociální dopad hospodářský reforem, zejména v souvislosti se stárnutím populace;

52.  zdůrazňuje význam dobrovolné činnosti, kterou nelze brát jako samozřejmost a měla by proto mít svoji přidanou společenskou hodnotu, jež by byla zohledňována, a která podporuje mezikulturní učení a mezigenerační solidaritu, upevňuje aktivní stárnutí a celoživotní občanskou angažovanost a umožňuje starším osobám prokázat, že mohou pracovat pro společnost, a tak zlepšuje kvalitu jejich života, jejich životní pohodu a celkové zdraví; vyzývá k vyvinutí pružnějšího a inkluzivnějšího přístupu k účasti na dobrovolnických programech; v této souvislosti vyjadřuje politování nad ukončením programu Grundtvig, který podporoval starší dobrovolníky; připomíná význam evropských a nadnárodních sítí sdružení a veřejných a soukromých subjektů usilujících o větší integraci seniorů, které je třeba zvláště podporovat, a naléhavě vyzývá Komisi, aby uznala hodnotu úspěšných programů EU, jež kombinují aktivní občanskou účast ve skupinových výměnách v celé EU zahrnujících starší osoby;

53.  zdůrazňuje, že cílem spravedlivé generační politiky musí být vytvoření nástrojů pro vedení otevřeného a upřímného dialogu generací, z něhož budou mít prospěch všichni; vyzývá Komisi a členské státy EU, aby na těchto nástrojích intenzivně pracovaly s cílem vytvářet solidaritu;

54.  zdůrazňuje význam sociálních podniků, které přispívají k poskytování služeb starším osobám a starají se o jejich zdraví a zapojení do společnosti;

55.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

(1) Úř. věst. L 246, 23.9.2011, s. 5.
(2) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.
(3) Přijaté texty, P7_TA(2013)0328.
(4) Přijaté texty, P7_TA(2013)0204.
(5) Úř. věst. C 74 E, 13.3.2012, s. 19.
(6) Návrh směrnice Rady, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich náboženské vyznání či víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (COM(2008)0426).
(7) Evropská komise (2012), zvláštní zpráva Eurobarometr č. 378 o aktivním stárnutí;


Provádění bílé knihy o dopravě z roku 2011
PDF 531kWORD 202k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. září 2015 o provádění bílé knihy o dopravě z roku 2011: hodnocení a cesta k udržitelné mobilitě (2015/2005(INI))
P8_TA(2015)0310A8-0246/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na bílou knihu Komise nazvanou „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ (COM(2011)0144),

–  s ohledem na veřejné slyšení nazvané „Bílá kniha o dopravě: hodnocení a cesta k udržitelné mobilitě“ uspořádané jeho Výborem pro dopravu a cestovní ruch dne 17. března 2015,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 22. dubna 2015 nazvané „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – úspěchy a úkoly“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2011 na téma „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenčního dopravního systému účinně využívajícího zdroje“(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2010 o udržitelné budoucnosti pro dopravu(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. července 2007 nazvané „Evropa v pohybu – Udržitelná mobilita pro náš kontinent“(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. února 2003 o bílé knize Komise s názvem „Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout“(4),

–  s ohledem na bílou knihu Komise s názvem „Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout“ (COM(2001)0370),

–  s ohledem na nadcházející konferenci o změně klimatu COP21, která se uskuteční v prosinci 2015 v Paříži,

–  s ohledem na balíček opatření k energetické unii a doprovodné sdělení nazvané „Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“ (COM(2015)0080),

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dnů 23. a 24. října 2014 o rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015)0192),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Společně ke konkurenceschopné městské mobilitě účinně využívající zdroje“ (COM(2013)0913),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. září 2011 o evropské bezpečnosti silničního provozu v letech 2011–2020(5),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0246/2015),

A.  vzhledem k tomu, že bílá kniha o dopravě stanovuje ambiciózní program pro přeměnu evropského dopravního systému a vytvoření skutečně jednotného evropského dopravního prostoru;

B.  vzhledem k tomu, že dopravní odvětví je hnací sílou hospodářství EU, neboť zaměstnává zhruba 10 milionů osob a představuje asi 5 % HDP, a mělo by i nadále udávat tempo při vytváření dalšího hospodářského růstu, tvorbě pracovních míst a podpoře konkurenceschopnosti, udržitelného rozvoje a územní soudržnosti;

C.  vzhledem k tomu, že doprava představuje odvětví, ve kterém je Evropa předním světovým hráčem, a to jak ve výrobě, tak v dopravních službách, a že je klíčové, aby se evropská doprava i nadále rozvíjela, investovala a udržitelným způsobem inovovala, má-li si zachovat svůj technologický náskok na celosvětové úrovni, i nadále vyvážet své standardy do celého světa a zachovat si své konkurenceschopné postavení ve všech typech dopravy v globální ekonomice, která se čím dál tím více vyznačuje rozvojem mocných nových hráčů a podnikatelských modelů;

D.  vzhledem k tomu, že klíčové předpoklady naší společnosti se prostřednictvím digitalizace, urbanizace, globalizace a demografických změn mění a že potřebujeme takovou změnu stávajících modelů dopravní politiky, která se dokáže vyrovnat s budoucími výzvami;

E.  vzhledem k tomu, že doprava je klíčová pro volný pohyb osob, zboží a služeb, na němž se zakládá jednotný trh, a že volný pohyb představuje mocnou hnací sílu pro integraci v rámci Unie a klíčový faktor pro výkonnost evropského průmyslu a obchodu;

F.  vzhledem k tomu, že doprava je doposud téměř úplně závislá na fosilních palivech a je to jediné odvětví, kde emise skleníkových plynů za posledních 25 let vzrostly, přičemž nárůst emisí mohl být ještě větší, kdyby nedávno nedošlo k hospodářskému poklesu;

G.  vzhledem k tomu, že je naléhavě třeba zlepšit energetickou účinnost a udržitelnost dopravního systému a snížit jeho závislost na ropě a obecně fosilních zdrojích energie, a to v souladu s cíli stanovenými v bílé knize a způsobem, který by byl nákladově efektivní, neobětoval by konkurenceschopnost a neomezoval by mobilitu;

H.  vzhledem k tomu, že moderní udržitelná biopaliva (zejména biopaliva vyráběná na základě zpracovávání odpadu v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady(6)) představují nevyužitý potenciál ke snížení závislosti evropského dopravního systému na ropě a k omezení emisí skleníkových plynů, které vznikají v odvětví dopravy;

I.  vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit v rámci dohodnutých časových rámců úspěšný rozvoj transevropské dopravní sítě (TEN-T), účinně propojit dopravní sítě všech regionů EU, čímž se zeměpisně periferní regiony EU propojí s jejími centrálními oblastmi, a odstranit nerovnosti mezi úrovní rozvoje infrastruktury a její údržby, zejména mezi východními a západními regiony EU;

J.  vzhledem k tomu, že investice do dopravní infrastruktury příznivě ovlivňují hospodářský růst, tvorbu pracovních míst a obchod, a že je tudíž nezbytné odstranit překážky, které omezují soukromé investice do dopravní infrastruktury;

K.  vzhledem k tomu, že dopravní infrastruktura obecně vyžaduje dlouhodobé financování a že úroveň investic v poslední době kvůli nedostatečné důvěře mezi zákonodárci, společnostmi připravujícími projekty a finančním odvětvím klesla;

L.  vzhledem k tomu, že míra investic do infrastruktury veřejné dopravy byla v celé EU po mnoho let velmi nedostatečná a že lepší zařízení pro chodce, seniory a cestující se sníženou mobilitou patří k cílům Evropské unie a vyžadují dodatečné finanční prostředky;

M.  vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů bílé knihy by mělo být zajistit, aby byli lidé a jejich práva jakožto cestujících ústředním cílem dopravní politiky;

N.  vzhledem k tomu, že při rozvoji moderního, účinného a udržitelného evropského dopravního systému schopného interoperability a přístupného všem by měly hrát klíčovou roli inovace a inteligentní dopravní systémy;

O.  vzhledem k tomu, že multimodální sítě a integrace různých druhů dopravy a služeb jsou pro zlepšení spojení osobní a nákladní dopravy a její účinnost potenciálně prospěšné, a pomáhají tak snižovat emise uhlíku a další škodlivé emise;

P.  vzhledem k tomu, že vytvoření skutečného jednotného evropského dopravního prostoru nebude možné bez účinného provádění právních předpisů EU členskými státy ani bez případného zjednodušení stávajícího regulačního rámce, které zajistí právní jednoznačnost a zdokonalí prosazování předpisů;

Q.  vzhledem k tomu, že je nezbytné odstranit všechny zbývající překážky, technické nesoulady a zatěžující administrativní postupy, které brání v dosažení plně integrovaného dopravního systému, a postavit se proti jakýmkoli novým opatřením zavedeným členskými státy, která vytváří překážky volnému pohybu zboží a služeb;

R.  vzhledem k tomu, že další otevírání trhu musí jít ruku v ruce s kvalitními pracovními místy, důstojnými pracovními podmínkami, kvalitními službami a spravedlivou hospodářskou soutěží ve všech členských státech;

S.  vzhledem k tomu, že poslední zpráva Evropské komise o „Bezpečnosti silničního provozu v Evropské unii“(7) uvedla, že počet obětí dopravních nehod v Evropě v roce 2014 klesl o 1 %, což je podstatně nižší hodnota než 8% pokles zaznamenaný v roce 2012 a rovněž v roce 2013;

Provádění a přezkum bílé knihy v polovině období

1.  vítá záměr Komise provést přezkum bílé knihy v polovině období, jehož cílem bude posoudit dosažený pokrok a navrhnout další kroky v zájmu dosažení jejích cílů; domnívá se, že ačkoli je ještě příliš brzy na plné posouzení dopadu řady politických opatření uskutečněných od přijetí bílé knihy, je nutné provést hodnocení, abychom získali přehled o stavu provádění čtyřiceti iniciativ a 131 akcí uvedených v příloze bílé knihy;

2.  opakuje, že podporuje cíle stanovené v bílé knize a „deset cílů pro konkurenceschopný dopravní systém účinně využívající zdrojů: referenční hodnoty pro dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů o 60 %“; zdůrazňuje, že přezkum v polovině období by měl zachovat přinejmenším úroveň ambice cílů vytyčených v roce 2011 a navrhnout konkrétní a realistické opatření a iniciativy vycházející z konkrétních poznatků pro zvýšení, zrychlení a zjednodušení úsilí vedoucího k jejich splnění; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila, do jaké míry je seznam opatření uvedených v bílé knize dostatečný pro splnění jejích souhrnných cílů, a navrhla dodatečná legislativní opatření;

3.  vyzývá Komisi, aby aktualizovala cíle v oblasti snižování emisí uvedené v bílé knize na základě usnesení Parlamentu ze dne 5. února 2014 k rámci politik v oblasti klimatu a energetiky(8) do roku 2030 a závěrů ze zasedání Evropské rady konaného ve dnech 23. a 24. října 2014 o rámci politik v oblasti klimatu a energetiky a aby navrhla opatření zaměřená na další snížení emisí způsobených dopravou s cílem pomoci členským státům dosáhnout celkového „závazného cíle EU, jímž je snížit do roku 2030 domácí emise skleníkových plynů alespoň o 40 % oproti roku 1990“ („přičemž odvětví, na něž se vztahuje systém obchodování s emisemi, sníží v porovnání s rokem 2005 emise do roku 2030 o 43 % a odvětví, na něž se systém obchodování s emisemi nevztahuje, o 30 %“);

4.  zdůrazňuje, že cíl snížení emisí skleníkových plynů z dopravy do roku 2030 by měl být stanoven na takové úrovni, která umožní dosažení dlouhodobého cíle bílé knihy, jímž je snížení emisí skleníkových plynů z dopravy o nejméně 60 % do roku 2050; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby navrhla komplexní strategii pro tzv. dekarbonizaci dopravy;

Obecné zásady: přechod na jiné druhy dopravy a součinnost více druhů dopravy

5.  zdůrazňuje, že evropská politika udržitelné mobility musí stavět na široké škále politických nástrojů, které budou sloužit přechodu směrem k nejméně znečišťujícím a energeticky nejúčinnějším druhům dopravy, který by proběhl nákladově efektivním způsobem; upozorňuje na to, že změna poměru mezi jednotlivými druhy dopravy není cílem sama o sobě, ale je nezbytná k tomu, aby bylo možné zbavit mobilitu negativních dopadů současného dopravního systému, jako je dopravní přetížení, znečišťování ovzduší, hluk, dopravní nehody a změna klimatu; uznává, že politika přechodu na jiné druhy dopravy doposud nedosáhla uspokojivých výsledků; zdůrazňuje tudíž, že všechny druhy dopravy musí být optimalizovány a musí se stát příznivějšími pro životní prostředí, bezpečnějšími a energeticky účinnějšími, má-li být dosaženo vysoké úrovně jak mobility, tak i ochrany životního prostředí;

6.  domnívá se, že rozvoj osobní a nákladní dopravy závisí ve velké míře na účinném využívání různých druhů dopravy, a že evropská dopravní politika by se tudíž měla opírat o účinnou součinnost více druhů dopravy, v níž by mělo být pokud možno upřednostňováno využívání energeticky nejúčinnějších a nejudržitelnějších druhů dopravy; je přesvědčen o tom, že to povede k optimálnímu přerozdělení mezi jednotlivými druhy dopravy a zajistí interoperabilitu v rámci jednotlivých druhů dopravy a mezi nimi, bude podporovat udržitelnější dopravní a logistické řetězce a posílí plynulé dopravní toky napříč různými druhy dopravy a dopravními uzly;

Moderní infrastruktura a inteligentní financování

7.  vyzývá Komisi, aby předložila návrhy, v nichž stanoví internalizaci externích nákladů u všech druhů nákladní a osobní dopravy prostřednictvím uplatnění společné, ucelené a transparentní metodologie EU a vezme v úvahu specifické vlastnosti jednotlivých druhů dopravy a míru, v níž byly již některé externality internalizovány s cílem vyhnout se dvojímu zdanění; žádá konkrétní opatření pro zajištění širšího uplatňování zásad „uživatel platí“ a „znečišťovatel platí“, včetně pokynů a osvědčeným postupů, a rovných podmínek pro všechny druhy dopravy, přičemž se případně odstraní daňové pobídky škodící životnímu prostředí a současně se zachová konkurenceschopnost všech regionů EU;

8.  vyzývá Komisi, aby navrhla obecný rámec pro vnitrostátní systémy zpoplatnění silnic pro osobní automobily a lehká užitková vozidla, přičemž tyto systémy by měly být nediskriminační pro obyvatele třetích zemí a měly by upřednostňovat zpoplatnění za základě ujeté vzdálenosti; vybízí členské státy, aby příjmy z poplatků za využívání infrastruktury vyhradily na budování a údržbu bezpečné dopravní infrastruktury a na omezování dopadů spojených s dopravou na životní prostředí;

9.  vyzdvihuje, že dokončení transevropské dopravní sítě zůstává jedním z předpokladů udržitelnějšího, účinnějšího a plynulejšího multimodálního dopravního systému a vyváženějšího rozdělení nákladu a cestujících mezi jednotlivými druhy dopravy; zdůrazňuje, že výběr projektů způsobilých k financování EU se musí soustředit na devět evropských dopravních koridorů, dokončení chybějících spojů, zejména přeshraničních, odstranění zúžených úseků zpomalujících dopravu, modernizaci stávající infrastruktury, inovativní dopravní řešení, interoperabilitu a rozvoj multimodálních terminálů a městských dopravních uzlů; měl by také více zdůrazňovat evropskou přidanou hodnotu a propojení s okrajovými, ostrovními, horskými a nejvzdálenějšími regiony a více podporovat projekty propojující transevropskou dopravní síť s infrastrukturami sítí v sousedních a kandidátských zemích;

10.  domnívá se, že financování EU musí odpovídat skutečným investičním potřebám pro dokončení hlavní sítě TEN-T do roku 2030 a že nástroj pro propojení Evropy (CEF) a další druhy financování by měly podněcovat investice do dopravní infrastruktury na základě kritérií stanovených v obecných pokynech k TEN-T a CEF, přičemž upřednostní udržitelné druhy dopravy, jako jsou např. železniční doprava, vnitrostátní vodní cesty a kabotáž; vyzdvihuje, že spolufinancované projekty by měly odrážet potřebu infrastruktury, která je pro Unii přínosem, pokud se jedná o konkurenceschopnost a hospodářskou, sociální a územní soudržnost, minimalizuje vliv na životní prostředí, je odolná vůči možnému vlivu změny klimatu a zaručuje zdraví a bezpečnost uživatelů;

11.  vyzývá k radikálnímu navýšení finančních prostředků přidělovaných nástroji pro propojení Evropy a k rozšíření pravomocí Unie v oblasti přípravy, provádění a financování nadnárodního plánování v oblasti dopravy a financování infrastruktury;

12.  zdůrazňuje, že kvalita silniční infrastruktury, jež má přímý dopad na bezpečnost silničního provozu, se napříč EU podstatně liší a že k více než 90 % úmrtí při nehodách na silnicích dochází v členských státech na městských a venkovských silnicích; zdůrazňuje, že musí být dále podporováno účelné financování tohoto typu infrastruktury prostřednictvím rozmanitých politik a nástrojů EU, především v zemích podporovaných v rámci politiky soudržnosti; zdůrazňuje rovněž potřebu řádné údržby stávající infrastruktury, včetně vedlejší silniční sítě;

13.  zdůrazňuje, že Evropský fond pro strategické investice (EFSI) navržený Komisí jako součást Junckerova investičního plánu pro Evropu by měl upřednostňovat udržitelnou dopravu a klíčové projekty v oblasti dopravní infrastruktury, které přinášejí vysokou společenskou, ekonomickou a environmentální hodnotu, a zaměřovat se na projekty, které podporují tvorbu kvalitních pracovních míst, dlouhodobý růst, inovace a územní soudržnost, včetně udržitelných městských projektů a železničních projektů, v souladu s cíli dopravní politiky EU a s odpovídající legislativou (obecné pokyny TEN-T, CEF); v tomto ohledu si nové způsoby financování, jako například partnerství veřejného a soukromého sektoru a koncese, zasluhují více pozornosti a měly by se uplatňovat ve větší míře; zdůrazňuje, že postup výběru projektů, které mají být financovány z EFSI, by měl být transparentní a měly by do něj být zapojeny všechny zainteresované subjekty z veřejného i soukromého sektoru;

14.  je přesvědčen, že fond EFSI by měl být prioritně financován z nepřidělených zdrojů v rámci rozpočtu EU a pouze v krajním případě z nevyužitých prostředků z programů z okruhu 1A víceletého finančního rámce (VFF) na období let 2014–2020; zdůrazňuje, že financování záručního fondu by mělo být přezkoumáno v rámci přezkumu VFF v polovině období v roce 2016 a na základě analýzy výkonu a míry plnění jednotlivých programů by měly být vymezeny alternativní možnosti financování s cílem naprosto minimalizovat přesun finančních prostředků z okruhu 1A na období let 2016–2020; zdůrazňuje, že Evropský parlament a Rada by měly také přezkoumat, jakým způsobem by bylo možné co nejvíce kompenzovat přesuny prostředků z programů EU, o nichž bylo dosaženo dohody v rámci ročního rozpočtového procesu, jakožto zdroj financování EFSI v letech předcházejících přezkumu VFF v polovině období;

15.  znovu potvrzuje svou podporu inovativním finančním nástrojům, které umožňují optimalizaci veřejných výdajů pomocí účinnější aktivace soukromého financování, ale zároveň připomíná, že mnoho projektů v dopravním odvětví nepřináší výnosy, které by byly dostatečné pro to, aby bylo možné spoléhat se pouze na tento druh nástrojů, a tyto projekty tedy vyžadují podporu ve formě dotací;

16.  zdůrazňuje, že rychlý vývoj a zavádění inteligentních dopravních systémů jsou nezbytné pro účinnější, udržitelnější a bezpečnější využívání vozidel a stávající infrastruktury a pro zajištění dodatečné kapacity bez časové náročnosti, nákladů a zabírání pozemků, které vyžaduje výstavba nové infrastruktury; zdůrazňuje, že je důležité účinně využívat frekvence a interoperabilitu inteligentních dopravních systémů s cílem umožnit plynulé toky dopravy mezi jednotlivými druhy dopravy a dopravními uzly; vyzývá k včasné realizaci fáze zavádění a využívání programů družicové navigace EU a k účelnému zavedení dopravních aplikací v rámci systémů Galileo a EGNOS;

Udržitelná doprava a městská mobilita

17.  zdůrazňuje, že zvýšení energetické účinnosti by mělo patřit mezi hlavní priority evropské dopravní politiky; podotýká, že je naléhavě třeba účinněji využívat zdroje v rámci celého dopravního systému s cílem zajistit účinnější využívání stávající kapacity, zlepšit míru využívání vozidel a zajistit, aby veřejné finance byly na vnitrostátní a unijní úrovni přidělovány na opatření s nejvyšším dopadem;

18.  vyzdvihuje důležitost podpory elektromobility a elektrických veřejných dopravních systémů ve spojení se zavedením zdrojů obnovitelné energie do odvětví elektrické energie, přičemž v první řadě upřednostňuje další elektrifikaci železniční sítě a podporu tramvají, elektrických autobusů (resp. trolejbusů), elektromobilů, elektrických vozidel o dvou, třech a čtyřech kolech a elektrických lodí; zdůrazňuje potenciál moderních lanových drah (lanovek) jakožto nenákladného a snadno vybudovatelného přepravního prostředku za účelem rozšíření kapacity systémů městské hromadné dopravy;

19.  zdůrazňuje, že je důležité podporovat zavádění alternativních paliv a pohonných systémů, zejména těch z nich, u nichž má Evropa zásadní technologický náskok, s cílem snížit závislost dopravy na fosilních palivech, zlepšit kvalitu ovzduší a snížit emise skleníkových plynů; s politováním konstatuje, že tyto technologie nebyly dosud v dostatečné míře zavedeny, zejména ve veřejné dopravě;

20.  konstatuje, že využívání veřejné dopravy v městských oblastech není mezi deseti cíli bílé knihy jednoznačně uvedeno; je přesvědčen, že by měl být stanoven nový cíl spočívající ve zdvojnásobení využívání veřejné dopravy v městských oblastech do roku 2030; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba přijmout opatření s cílem poskytovat zařízení a infrastrukturu pro usnadnění bezpečné mobility „z domu do domu“ pro uživatele veřejné dopravy, včetně seniorů a cyklistů využívajících veřejnou dopravu pro část své cesty; zdůrazňuje, že ke splnění těchto cílů jsou zapotřebí příslušné investice, zejména s cílem zajistit systematickou údržbu a rozšiřování infrastruktury veřejné dopravy; naléhavě proto žádá členské státy, aby poskytly odpovídající, dlouhodobé a spolehlivé možnosti financování pro projekty infrastruktury městské veřejné dopravy;

21.  vyzývá Komisi, aby místním, regionálním a celostátním orgánům a zúčastněným stranám pomáhala při zkoumání stávajících a nových možností financování pro veřejnou dopravu a rozvíjení inovativních systémů partnerství veřejného a soukromého sektoru; upozorňuje na poučení, které bychom si měli vzít ze zvláštní zprávy Účetního dvora (č. 1/2014) nazvané „Účinnost projektů veřejné městské dopravy podporovaných EU“, která vyhodnotila realizaci a účelnost projektů městské veřejné dopravy spolufinancovaných ze strukturálních fondů EU a míru, do níž plní potřeby uživatelů a dosahující jejich cílů, pokud se jedná o využívání těchto projektů;

22.  podtrhuje význam plánů udržitelné městské mobility jakožto nástroje, který má městům pomáhat při dosahování efektivnějšího využívání dopravní infrastruktury a služeb a zdokonalování udržitelného začlenění různých druhů mobility do dané městské oblasti, čímž napomáhá snižování míry znečištění ovzduší a omezování hluku, snižování emisí CO2, omezování přetíženosti a snižování frekvence nehod v silničním provozu; vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala rozvoj a propagaci těchto plánů udržitelné městské mobility; zdůrazňuje, že evropské strukturální a investiční fondy by měly být využívány systematičtěji u měst, která rozvinula integrovaný místní dopravní plán (např. plán udržitelné městské mobility) a vymezila vhodné činnosti v souladu s kritérii stanovenými v příslušných právních předpisech;

23.  vyzývá Komisi, aby spolupracovala s provozovateli veřejné dopravy a s příslušnými orgány s cílem poskytovat uživatelům cestovní informace prostřednictvím rozmanitých médií, a to včetně informací zaměřených na plnění potřeb zdravotně postižených osob, a aby hrála významnější úlohu při vymezování osvědčených celounijních postupů a podmínek pro zdokonalení systémů městské veřejné dopravy; vyzývá rovněž Komisi a členské státy, aby zachovávaly povinnost systémů městské dopravy propojovat centra měst s jejich periferními oblastmi;

24.  zdůrazňuje, že městské oblasti si potřebují zachovat jistou míru flexibility, aby tak mohly v plném souladu se zásadou subsidiarity plnit své povinnosti stanovené právními předpisy EU a aby se zajistilo, že řešení mobility budou přizpůsobena jejich specifickým podmínkám;

25.  zdůrazňuje, že klíčem pro rozvoj udržitelnějšího dopravního systému je chování uživatelů dopravy; vyzývá k přijetí iniciativ, které by uživatele motivovaly a umožňovaly by jim (zejména mladým lidem) využívat bezpečnější a udržitelnější dopravní prostředky (chůzi, jízdu na kole, včetně sdílení jízdních kol a jejich půjčování, veřejnou dopravu, automobilovou spolujízdu, zvýšení obsazenosti automobilů) a plánování cesty a umožňovaly by jim získávat informace v reálném čase s cílem usnadnit intermodální využívání různých druhů dopravy prostřednictvím inteligentních dopravních systémů; vyzývá proto Komisi, aby vymezila příklady osvědčených postupů pro kombinování několika různých dopravních prostředků, které by mohly být zavedeny v dalších městských aglomeracích;

26.  zdůrazňuje, že je třeba získávat kvalitnější informace na vnitrostátní i unijní úrovni ohledně chování uživatelů dopravy, zejména pokud jde o chůzi, jízdu na kole a genderově rozčleněné modely cestování, které by mohly využívat místní orgány při vymezování svých politik městské mobility;

27.  zdůrazňuje, že je důležité uskutečnit kroky k podpoře regionálních programů pro zakládání a rozšiřování cyklistických sítí ve velkých evropských regionech, a to s cílem nabádat občany k odpovědnějšímu chování vůči životnímu prostředí, nabídnou každému příležitost provozovat cyklistiku a snížit hluk, přetížení a znečistění měst;

28.  zdůrazňuje význam analýzy příznivých dopadů nových forem mobility podporovaných modelem ekonomiky sdílení, včetně spolujízd, na společnost; domnívá se, že je třeba podporovat sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy, aby mohly být jejich právní předpisy přizpůsobeny těmto inovativním platformám mobility „z domu do domu“;

29.  vyzývá Komisi, aby v jednotlivých členských státech sledovala situaci v souvislosti s působením přepravních společností, které přidělují cestující k řidičům (nejviditelnějším příkladem je společnost Uber), a aby posoudila právní, sociální, ekonomické a environmentální důsledky vyplývající z činnosti takových společností a současně případně předložila relevantní opatření či doporučení zaměřená na rozvoj nových inovativních služeb v Evropě při zohlednění stávajících taxislužeb;

30.  žádá Komisi, aby po členských státech požadovala, aby poskytovaly podmínky pro spravedlivou hospodářskou soutěž mezi společnostmi nabízejícími sdílenou dopravu a tradičními taxislužbami a meziměstskými dopravními společnostmi, co se týče dodržování daňových předpisů, bezpečnosti, závazků veřejných služeb a zaměstnaneckých podmínek;

31.  zdůrazňuje, že významnou roli v oblasti udržitelné mobility hrají jednostopá motorová vozidla (motocykly, skútry a mopedy) a dvou- a tříkolová vozidla na elektrický pohon, zejména v městských oblastech, kde přispívají k řešení přetíženosti dopravy a problémů s parkováním a přinášejí řešení pro drobnou logistiku; trvá tudíž na tom, že by měly být náležitě zohledněny specifická konstrukce a příslušné přínosy těchto vozidel a měly by se odrazit v unijních právních předpisech a obecných pokynech v oblasti dopravy;

32.  vyzývá k optimalizaci dodavatelského řetězce v městských oblastech; nákladní vozidla ve městech se neúměrně podílejí na znečištění ovzduší a obtěžování hlukem a mají negativní dopad na přetížení; městská logistika by měla podporovat optimalizaci dopravy a nákladově efektivní zavádění nových druhů operací, technologií a obchodních modelů; lepší výběr druhů dopravy a vozidel může zajistit, aby dopravní řešení co nejlépe odpovídalo konkrétním požadavkům dotyčné přepravy a dotyčného města;

33.  zdůrazňuje význam logistických dep umístěných na okraji městských oblastí, které umožňují přepravu zboží na místo určení koordinovaným způsobem za využití energeticky nejúčinnějších druhů dopravy;

Lidé v centru dopravní politiky

34.  v souvislosti s bezpečností silničního provozu požaduje:

   urychlené přijetí cíle pro rok 2020, kterým je 40% snížení počtu vážně zraněných osob, společně s plnohodnotnou strategií EU; vyzývá členské státy, aby neprodleně poskytly veškeré relevantní statistické údaje, a umožnily tak Komisi stanovit tento cíl a příslušnou strategii;
   posílení činnosti zaměřené na snížení počtu obětí a zraněných na silnicích, přičemž se věnuje zvláštní pozornost hlavním příčinám (včetně jízdy pod vlivem alkoholu a drog, nepřiměřené rychlosti a nepoužití bezpečnostních pásů);
   vyvíjení činnosti zaměřené na splnění cíle v oblasti bezpečnosti silničního provozu do roku 2020, kterým je snížit počet úmrtí na méně než 15 000, a to zavedením a prováděním nákladově efektivních opatření v oblasti bezpečnosti silničního provozu na unijní i vnitrostátní úrovni;
   přijetí opatření ke snížení počtu nehod, do nichž jsou zapojeni zranitelní uživatelé, zejména uživatelé jednostopých vozidel, chodci ve městech a starší řidiči;
   přijetí opatření na posílení bezpečnosti silničního provozu v rámci nadcházejícího balíčku opatření v oblasti silniční dopravy a přezkumu programu pro bezpečnost silničního provozu na období let 2011–2020 v polovině období;
   přezkum směrnice (EU) 2015/413 usnadňující přeshraniční výměnu informací o dopravních deliktech souvisejících s bezpečností silničního provozu a vyvíjení úsilí o rozšíření uplatňování této výměny na země sousedící s EU;
   v rámci revize směrnice 2008/96/ES o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury rozšíření jejích čtyř hlavních opatření na další části silniční sítě, včetně všech částí dálnic a venkovských a městských silnic;
   vyvíjení činností, které je třeba považovat za prioritní, jak je navrženo v akčním plánu a definováno ve směrnici o inteligentních dopravních systémech (2010/40/EU), s ohledem na zranitelné účastníky silničního provozu;
   přezkum směrnice o odborné přípravě a kvalifikaci profesionálních řidičů, který by vedl k vyjasnění jejích ustanovení, a propagaci a rozvíjení programů školení pro všechny řidiče po vydání řidičského průkazu;
   do roku 2016 předložení návrhu na přezkum nařízení o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel z hlediska obecné bezpečnosti ((ES) č. 661/2009) a nařízení o schvalování typu motorových vozidel s ohledem na ochranu chodců ((ES) č. 78/2009) s cílem zavést závazná pravidla pro design a bezpečnost kabiny těžkých nákladních vozidel, přímý výhled z jejich kabiny, chování vozidel při nárazu a upřednostňování ochrany zranitelných účastníků silničního provozu;
   širší využívání bezpečnostních systémů na podporu řízení, jako jsou automatické nouzové brzdění, varování v případě překročení bezpečné vzdálenosti, varování při vybočení z jízdního pruhu, indikátory opotřebení pneumatik, inteligentní systémy pro přizpůsobení rychlosti (ISA), které může řidič podle potřeby vypnout, a spolupracujících inteligentních dopravních systémů, v nových osobních a užitkových vozidlech;
   přezkum třetí směrnice o řidičských průkazech s cílem zavést:
   povinné školení pro řidiče ohledně nových funkcí vozidla (systémů na podporu řízení),
   druhou fázi pro získávání řidičských průkazů,
   celoživotní vzdělávání v oblasti bezpečnosti silničního provozu,
   test způsobilosti k řízení pro řidiče a
   lékařskou/psychologickou prohlídku pro pachatele dopravních přestupků, pokud jedná např. o alkohol, drogy či agresivitu;
   harmonizovaný povolený celounijní limit obsahu alkoholu v krvi 0,0 pro začínající řidiče v prvních dvou letech a pro profesionální řidiče;

35.  zdůrazňuje, že ačkoli bylo v oblasti bezpečnosti silničního provozu v posledních letech dosaženo významného pokroku, mezi členskými státy dosud existují rozdíly a je třeba přijmout další opatření s cílem dosáhnout v dlouhodobém horizontu cíle „vize nula“ (tj. téměř nulového počtu obětí); konstatuje, že bezpečnost silničního provozu jde ruku v ruce s ohleduplným chováním všech účastníků silničního provozu a že při dosahování tohoto cíle by měla hrát větší roli výchova v rodinách a ve školách;

36.  zdůrazňuje potřebu dokončit zavedený legislativní rámec pro práva cestujících opatřeními, která se budou zaměřovat na zaplnění veškerých možných mezer v právní úpravě, budou se vztahovat na osoby cestující více druhy dopravy a zajistí spravedlivou soutěž mezi různými druhy dopravy, přičemž zohlední specifické rozdíly mezi nimi, právní odpovědnost za jednotlivé úseky cesty a vzájemné působení různých druhů dopravy; opakuje svou výzvu, aby byla přijata listina práv cestujících, která by stanovila základní práva cestujících platná pro všechny druhy dopravy, přičemž by zohledňovala specifické rysy každého druhu a obsahovala by zvláštní oddíl věnovaný cestám za využití několika druhů dopravy s cílem posílit viditelnost pravidel EU a zajistit jejich lepší provádění; požaduje iniciativy na podporu a zpřístupňování multimodálních informačních služeb pro cestující a služeb pro plánování cest a výdej jízdenek pro cestování; vyzývá dále k přijetí opatření na zvýšení kvality dopravy a usnadnění bezbariérové přístupnosti pro seniory, cestující se sníženou mobilitou a zdravotně postižené cestující a k širšímu zohledňování zvláštních potřeb cestujících, jako jsou např. potřeby cyklistů, kteří převážejí své jízdní kolo vlakem;

37.  v souvislosti se základním právem každého člověka, zejména lidí se zdravotním postižením a starších občanů, na individuální mobilitu vyzývá k větším investicím do výzkumu a vývoje vhodných systémů na podporu řízení;

38.  konstatuje, že zlepšení dostupnosti bezplatných nebo nízkonákladových širokopásmových a celulárních sítí, bezdrátových místních sítí Wi-Fi a dalších digitálních služeb ve veřejné dopravě a na nádražích by zlepšilo osobní mobilitu;

39.  vyzývá k přijetí plánu EU zaměřeného na zavedení rámce pro hladce fungující evropský multimodální systém přepravy cestujících; tento plán by měl určit hlavní evropské koridory multimodální přepravy cestujících v rámci stávající sítě TEN-T, spojit veřejné a soukromé zdroje, sladit stávající iniciativy a soustředit finanční podporu EU;

40.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se zabývaly kvalitou práce ve všech druzích dopravy zejména s ohledem na odbornou přípravu, vydávání osvědčení, pracovní podmínky a profesní rozvoj s cílem vytvářet kvalitní pracovní místa, rozvíjet potřebné dovednosti a posilovat konkurenceschopnost a mobilitu provozovatelů dopravy v EU; zdůrazňuje, že je podstatné, aby byl vyřešen problém střídání zaměstnanců a stárnoucí pracovní síly v odvětví dopravy a aby byla naplněna naléhavá potřeba učinit práci v tomto odvětví přitažlivou pro nové generace;

41.  zdůrazňuje klíčový význam zajištění rovného a spravedlivého zacházení, dobrých parametrů a pracovních podmínek a bezpečného pracovního prostředí pro pracovníky v dopravě; vyzývá tudíž Komisi, aby předložila konkrétní a okamžitě uplatnitelná opatření či iniciativy s cílem řešit otázku sociálních aspektů spojených s různými druhy dopravy, podporovat tvorbu kvalitních pracovních míst a zavádění dobrých pracovních podmínek pro pracovníky v dopravě a zajišťovat spravedlivou a nenarušenou hospodářskou soutěž mezi provozovateli dopravy; naléhavě vybízí Komisi, aby úzce sledovala uplatňování a prosazování právních předpisů EU v sociální oblasti ve všech druzích dopravy ze strany členských států;

42.  zdůrazňuje, že je rovněž nezbytné přijmout opatření s cílem podpořit účast žen na trhu práce v dopravě, odstranit případné překážky a zajistit rovné zacházení se ženami a muži tím, že se vyřeší problém rozdílů v odměňování a v kariérním postupu;

43.  naléhavě vybízí Komisi, aby zajistila, aby návrhy na otevření služeb na všech trzích s dopravou doprovázelo řádné prosazování sociální legislativy EU a v případě potřeby také podpůrná opatření zabraňující vzniku rozdílů mezi sociálními podmínkami v jednotlivých členských státech; zdůrazňuje, že otevření trhů s dopravou by nemělo vést k sociálnímu dumpingu, snižování kvality služeb, omezování veřejných služeb, zbytečné administrativní zátěži, nekalým obchodním praktikám či narušování spravedlivé hospodářské soutěže; toto otevření by také mělo překonat roztříštěnost vnitřního trhu a předcházet vytváření monopolů či „závodu ke dnu“, pokud se jedná o sociální zabezpečení pracovníků v dopravě;

Konkurenceschopný, účinný, bezpečný, integrovaný a interoperabilní dopravní systém

44.  zdůrazňuje, že digitalizace je klíčová pro zvýšení efektivity a produktivity dopravního systému; zdůrazňuje, že je třeba lépe využívat příležitosti nabízené digitálními technologiemi a podporovat nové dopravní služby a nové podnikatelské a distribuční modely s cílem posilovat růst, konkurenceschopnost a tvorbu pracovních míst; zdůrazňuje dále, že je třeba zajistit proaktivní regulační rámec, který umožní realizaci pilotních projektů zaměřených na zavádění inteligentní automatizované dopravy v Evropě; v této souvislosti bere na vědomí klíčovou úlohu MSP a začínajících inovativních podniků, které rozvíjejí inovace v odvětví dopravy;

45.  vyzývá Komisi, aby učinila integrovaný přístup (interoperabilita, vzájemné propojení a intermodalita), včetně systémů IKT, ústředním bodem přezkumu bílé knihy; dále připomíná Komisi, aby spojovala technologický pokrok se změnami chování s cílem dosáhnout ambiciózního přechodu na jiné druhy dopravy a zamezení zbytečné dopravě pomocí ekologické logistiky, řádných nástrojů řízení mobility a použití digitalizace;

46.  zdůrazňuje, že evropská politika udržitelné mobility musí hledat součinnost mezi všemi druhy dopravy, dopravními koridory a sítěmi a zaměřovat se na potřeby klíčových uzlů, městských oblastí, bodů vzájemného propojení, platforem překládky a přístavů; mobilita by měla být chápána spíše jako systém než soubor jednotlivých druhů dopravy;

47.  vyzývá ke standardizaci intermodálních nákladových jednotek s přihlédnutím k nákladovým jednotkám používaným v globální dopravě a k rozměrům dopravních prostředků a k přijetí jednotných předpisů pro zabezpečení nákladu s cílem optimalizovat multimodální dopravu a zvýšit bezpečnost;

48.  zdůrazňuje, že je třeba omezit byrokratické překážky pro všechny druhy dopravy; vyzývá k dalšímu zjednodušení a harmonizaci listin a správních a celních postupů, které by měly být praktické, účinné a schůdné pro všechny strany napříč logistickým řetězcem; vyzývá Komisi, aby předložila návrh na zavedení elektronického rámce podpory multimodální nákladní dopravy (e-Freight) a dosažení bezpapírových, plynulých informačních toků v celém dopravním logistickém řetězci a zohlednila přitom stávající, dobře fungující nástroje a součinnost, globální vývoj a osvědčené postupy;

49.  vyzývá k zavedení nového cíle doplněného o nezbytná opatření, kterým je převod 50 % současné přepravy nebezpečných věcí v rámci EU do roku 2030 na udržitelnější druhy dopravy, jako jsou železnice a vnitrozemské vodní cesty, za plného dodržení směrnice 2008/68/ES o pozemní přepravě nebezpečných věcí;

50.  žádá Komisi o zjednodušení pravidel intermodální přepravy nebezpečného zboží, aby byla zajištěna interoperabilita mezi jednotlivými druhy dopravy;

51.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby prozkoumaly potenciál potrubní přepravy nákladu a cyklistické logistiky jako slibných konceptů pro udržitelný dopravní systém a podpořily jejich zavedení;

52.  zdůrazňuje zásadní úlohu, kterou odvětví dopravy hraje v rozvoji cestovního ruchu, především pokud jde o podporu odlehlejších a v současnosti velmi obtížně přístupných oblastí Unie;

53.  zdůrazňuje, že evropská uzlová letiště spojují Evropu se zbytkem světa a že si Evropa potřebuje udržet svou přímou propojenost se všemi částmi světa s nabídkou přímých letů evropských dopravců z evropských dopravních uzlů do zámořských cílových míst za současného zachování pracovních míst a růstu v odvětví evropského civilního letectví; podtrhuje, že letecké spojení uvnitř EU neumožňuje jen mobilitu na vnitřním trhu, ale hraje také zásadní úlohu v podobě přípojových letů, které zajišťují propojenost mezi leteckými uzly v EU; politika EU musí za účelem posílení evropských leteckých uzlů zajistit vytvoření efektivní a konkurenceschopné sítě přípojových letů prostřednictvím snížení nákladů na celosvětově konkurenceschopnou hladinu a zaručení rovných podmínek soutěže s dopravci ze třetích zemí; členské státy EU potřebují ucelenou společnou politiku, aby dále neztrácely přímou propojenost Evropy, Asie a Afriky s leteckými uzly v Perském zálivu a Turecku; žádá proto Komisi, aby zapracovala tyto cíle do všech právních předpisů týkajících se civilního letectví EU a aby se podle nich řídila při jednáních se třetími zeměmi;

54.  v zájmu podpory inovací v odvětví dopravy požaduje zdokonalenou agendu v oblasti výzkumu a technologií; domnívá se, že tato politika, která musí být podpořena odpovídajícím financováním, by měla být vytvářena ve spolupráci se všemi příslušnými zúčastněnými subjekty, včetně občanů a zástupců uživatelů, aby byly pochopeny potřeby tohoto odvětví, a mohly tak být lépe přidělovány finanční prostředky EU, které jsou dostupné zejména v rámci programu Horizont 2020; je toho názoru, že upřednostněny by měly být projekty s jasnou evropskou přidanou hodnotou, které jsou zaměřeny na vyloučení uhlíku z dopravy a podporu energeticky účinných druhů dopravy (včetně chůze a jízdy na kole), zlepšení účinnosti a transparentnosti dodavatelského řetězce, zlepšení přístupnosti a zvýšení bezpečnosti a zabezpečení dopravy, zlepšení řízení dopravy a snížení administrativní zátěže; domnívá se, že zvláštní pozornost je třeba věnovat také zlomovým technologiím v oblasti dopravy, jakými jsou kupříkladu automatizovaná zařízení nebo zařízení řízená na dálku, mezi něž patří například bezpilotní letouny či vozidla bez řidiče;

55.  požaduje, aby stejné úsilí bylo vyvinuto v oblasti vzdělávání, a byl tak podpořen vznik nových studií a vzdělávacích postupů, zejména na odborné a vyšší úrovni, jež se budou věnovat novým dovednostem a profesím, které se objeví v důsledku inteligentní mobility;

56.  zdůrazňuje, že je důležité podpořit rámcové programy EU pro výzkum, vývoj a inovace za účelem dosažení čistších paliv a vysokého stupně technologického pokroku, například v souvislosti s rafinovanými biopalivy;

57.  požaduje v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) a na základě posouzení dopadů evropských právních předpisů obecný přezkum evropských požadavků na řidičské průkazy a bezpečnostní podmínky a požadavků na podávání zpráv souvisejících s dopravou s cílem dosáhnout podstatného snížení administrativní zátěže;

58.  uvědomuje si význam nerušených rádiových frekvencí, zejména v souvislosti s prosazováním doby řízení a odpočinku pracovníků v silniční dopravě a zaváděním inteligentních dopravních systémů; vyzývá Komisi, aby v případě nutnosti vytvořila příslušný regulační rámec;

Globální rozměr dopravy

59.  zdůrazňuje, že vytvoření evropského dopravního prostoru je důležitou prioritou a že u všech druhů dopravy, především v případě letecké a námořní dopravy, do značné míry závisí na mezinárodním přijetí v rámci dohod vyjednaných na světové úrovni s našimi obchodními partnery, přičemž by EU měla v příslušných mezinárodních grémiích zaujímat stále významnější úlohu při jeho vytváření;

60.  zastává názor, že EU si musí udržet svou vedoucí úlohu v celosvětovém úsilí o snížení emisí z dopravy v rámci konference o klimatu, která se uskuteční v Paříži v roce 2015 (COP21), a to tím, že bude na celosvětové úrovni podporovat dekarbonizaci dopravy využívání a rozvoj udržitelných druhů dopravy, a tím přispívat k dosažení mezinárodně dohodnutého cíle omezit globální oteplování na 2°C;

61.  požaduje uplatňovat integrovanější přístup mezi členskými státy, pokud jde o možnost uplatňovat zásadu vzájemnosti v našich obchodních vztazích se třetími zeměmi, a prozkoumat v rámci politiky EU v oblasti financování dopravy, zda je vhodné dodatečné financování ze třetích zemí;

62.  poukazuje na to, že čerpání mezinárodních zdrojů k rozvoji našeho dopravního systému (ropa, lithium, drahé kovy, biopaliva) by mělo respektovat legitimní zájmy obyvatel žijících v oblastech, kde se s těmito zdroji obchoduje a odkud jsou dováženy;

Integrace všech druhů dopravy jako součást vize účinnějšího, udržitelného, konkurenceschopného, přístupného a uživatelsky a občansky přívětivého dopravního systému

63.  v souvislosti s leteckou dopravou požaduje:

   řešení nejpalčivějších problémů majících dopad na konkurenceschopnost evropského leteckého odvětví, mezi něž patří snižující se přímá propojenost Evropy se zbytkem světa, omezená letištní kapacita s ohledem na nadcházející nárůst letecké dopravy a rozšíření škály leteckých služeb nabízených společnostmi ze zemí mimo EU,
   revizi nařízení (ES) č. 868/2004 s cílem zabezpečit spravedlivou hospodářskou soutěž ve vztazích s leteckými společnostmi mimo EU a posílit konkurenceschopné postavení leteckého průmyslu EU, zajistit reciprocitu a zamezit nekalým praktikám, včetně dotací, jež narušují trh,
   dialog o letectví se státy Perského zálivu a Tureckem s cílem zlepšit finanční transparentnost a zabezpečit spravedlivou hospodářskou soutěž, zahrnutí „ustanovení o spravedlivé hospodářské soutěži“ do dohod o letecké dopravě, podrobných ustanovení týkajících se dotací, nekalých praktik a nekalé soutěže a účinných opatření v případě neplnění těchto ustanovení,
   urychlení procesu, který v případě potřeby povede k uzavření nových dohod v oblasti letectví s hlavními obchodními partnery EU, jako jsou sousední země, země BRIC, země sdružení ASEAN a Mexiko, a to včetně ustanovení o lepším přístupu na trh pro nákladní leteckou dopravu,
   přezkum regulatorních a fiskálních politik EU a členských států za účelem posílení konkurenceschopnosti evropského leteckého průmyslu a zajištění spravedlivé hospodářské soutěže s leteckými dopravci ze třetích zemí; vyzývá proto Komisi, aby přezkoumala nebo zrušila jednostranná ustanovení EU, která narušují hospodářskou soutěž, a naléhavě vyzvala členské státy, aby podle toho jednaly, pokud jde o obdobná vnitrostátní ustanovení,
   dokončení vnitřního trhu pro odvětví letectví odstraněním překážek zavedených členskými státy v případě dopravců EU, kteří chtějí létat z členského státu, v němž jsou registrováni, do třetí země přes jiný členský stát EU,
   vytvoření souvislé a účinné sítě letišť EU, která musí zahrnovat především hlavní letiště („uzly“) a také funkční a podporovanou oblastní, regionální a místní síť letišť s dobrou obslužností, jež jsou nezbytným nástrojem růstu a rozvoje dotčených území, zejména pokuj jde o odlehlé oblasti a nejvzdálenější regiony, které jsou často přístupné pouze prostřednictvím letecké dopravy; vypracování legislativního rámce pro rozvoj a maximální využití potenciálu regionálních letišť a nových infrastruktur na přeplněných letištích,
   prioritní schválení projektů financovaných z prostředků EU, které jsou součástí hlavní sítě TEN-T,
   důkladnou přípravu a urychlené přijetí komplexního leteckého balíčku, včetně: nového regulatorního rámce pro civilní bezpilotní letouny, který zajistí bezpečnost a základní práva a současně podpoří ekonomický potenciál, který civilní bezpilotní letouny nabízejí evropským podnikům, zejména malým a středním podnikům a začínajícím podnikům; přezkumu nařízení o agentuře EASA za účelem objasnění její úlohy ve vztahu k vnitrostátním leteckým úřadům a posílení jejích schopností dohlížet na leteckou bezpečnost ve všech členských státech, včetně jejich nejvzdálenějších regionů, a prosazování pravidel a norem EU na celosvětové úrovni,
   aby členské státy uskutečnily veškerá nezbytná opatření v zájmu rychlejšího provádění jednotného evropského nebe prostřednictvím přijetí balíčku SES2+, plného provedení a provozování funkčních bloků vzdušného prostoru a zavedení budoucího systému pro uspořádání letového provozu (SESAR), aby bylo možné odstranit roztříštěnost vzdušného prostoru EU, a tím omezit zpoždění letů, zvýšit bezpečnost a zmírnit dopad letecké dopravy na životní prostředí,
   aby Rada urychleně přijala společný postoj k revizi nařízení (ES) č. 261/2004 a nařízení (ES) č. 2027/97 o právech cestujících v letecké dopravě a k revizi nařízení (EHS) č. 95/93 o přidělování letištních časů na letištích,
   zlepšení jednání s Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) o vývoji celosvětového tržního mechanismu, který by řešil emise z mezinárodní letecké dopravy,
   zavedení mezinárodních kritérií udržitelnosti pro obnovitelná letecká trysková paliva,
   podporu leteckého výzkumu a vývoje prostřednictvím programů Horizont 2020 a Čisté nebe, aby byly vyvíjeny nové a čistější technologie, jejichž výsledkem budou méně hlučná letadla s nižší spotřebou paliva, a aby byly podporovány nové typy letounů, jako jsou bezpilotní letouny, a aby byl podpořen růst a vytváření pracovních míst v evropském leteckém průmyslu,
   aby Evropská komise a členské státy provedly důkladný přezkum strategie a politik v oblasti bezpečnosti letectví s cílem postupně přejít na přístup založený na posouzení rizik, který bude přínosem pro cestující,
   posílení výkonnosti v oblasti bezpečnosti letectví v celé EU, pokud jde o výrobu letadel, odbornou přípravu posádek a udělování osvědčení posádkám, letový provoz, uspořádání letového provozu a letové navigační služby,
   posouzení možných bezpečnostních opatření, která je třeba přijmout, aby se zabránilo leteckým nehodám, jako byla událost, k níž došlo při letu 9525 společnosti Germanwings v březnu 2015 v Alpách,
   návrh Komise obsahující opatření k posílení bezpečnostních a sociálních pravidel, zejména ohledně doby letu a doby odpočinku, s cílem zabránit únavě a zlepšit kvalitu vzduchu v kabině,
   vytvoření koordinovaného souboru pravidel, kterými se budou řídit letecké školy a registrace letových hodin pilotů činných v EU, což zajistí účinnější kontrolu a hodnocení pracovních podmínek v odvětví letectví,
   aby členské státy sdílely obecné údaje z oblasti letectví s Eurostatem, zejména pokud jde o počet letadel, pilotů a letových hodin, s cílem zlepšit právní předpisy v této oblasti, především ohledně letecké bezpečnosti,
   konstruktivní sociální dialog mezi zúčastněnými stranami z oblasti letectví, který bude řešit nové problémy plynoucí ze zavádění nových technologií, což bude vyžadovat náležité přizpůsobení pracovních míst v odvětví letectví,
   opatření proti nárůstu obchodních praktik, jež jsou ze sociálního hlediska problematické, jako jsou tzv. výhodné vlajky a různé formy netypického zaměstnání a externího zajišťování služeb; přezkum nařízení (ES) č. 1008/2008 za účelem zajištění řádného vymáhání a uplatňování vnitrostátních právních předpisů v sociální oblasti a kolektivních smluv v rámci leteckých společností, které mají své provozní základny na území EU; revidovanou definici „hlavního místa obchodní činnosti“, které bude vyžadovat, aby letecká společnost prokázala hlavní leteckou činnost v určité zemi; aby se doporučení agentury EASA, podle nějž by alespoň 50 % pracovníků údržby mělo být přímo zaměstnáno, vztahovalo také na všechny kategorie pozemních zaměstnanců, pilotů a palubních průvodčí;

64.  v souvislosti se silniční dopravou požaduje:

   účinné vnitrostátní politické rámce zaměřené na rozvoj trhu v souvislosti s využíváním elektrických vozidel a alternativních paliv (elektřina, vodík, zemní plyn (stlačený zemní plyn – CNG, zkapalněný zemní plyn – LNG), zkapalněný ropný plyn – LPG, syntetická a parafinická paliva a udržitelná biopaliva, zejména biopaliva vyrobená z odpadu a zbytků ze zpracování, včetně etanolu na bázi melasy) a urychlené zavádění nezbytné infrastruktury pro nabíjení vozidel a doplňování jejich paliv, výměnu osvědčených postupů mezi stávajícími projekty v různých členských státech s ohledem na trh s alternativními palivy a distribuci ve městech, akční plán EU pro provádění strategie vytýčené ve sdělení Komise nazvaném „Čisté zdroje energie pro dopravu: Evropská strategie pro alternativní paliva“ za účelem dosažení co nejrozšířenějšího využívání alternativních paliv v dopravě a podpory udržitelné elektromobility v celé Unii,
   aby byl do roku 2020 počet zabezpečených odstavných ploch pro těžká nákladní vozidla v transevropské dopravní síti celkově navýšen o 40 % v porovnání s hodnotami roku 2010 a aby byla zlepšena jejich kvalita a hygienické normy,
   iniciativy pro zajištění interoperability elektronických systémů pro výběr mýtného,
   aby Komise zhodnotila různé typy režimů zpoplatnění silnic a jejich slučitelnost se Smlouvami EU, zejména se zásadou zákazu diskriminace na základě místa pobytu,
   prioritní schválení projektů infrastruktury financovaných z prostředků EU, které doplní silniční síť, jež je součástí hlavní sítě TEN-T,
   aby byl do pracovního programu Komise na rok 2016 zahrnut plán EU pro cyklistiku,
   legislativní návrh na stanovení povinných limitů průměrných emisí CO2 v případě nových osobních automobilů a dodávkových vozidel pro období po roce 2020, který zachová jasný dlouhodobý směr v oblasti snižování emisí,
   včasné dokončení simulačního nástroje, který bude přesným, spolehlivým a nákladově účinným způsobem měřit spotřebu paliva a emisí CO2 z těžkých nákladních vozidel (kamiony, autobusy a autokary), na něž bude případně navazovat legislativní návrh, který stanoví závazné limity průměrných emisí CO2 z nově registrovaných těžkých nákladních vozidel, jako je tomu již nyní v případě osobních automobilů a dodávkových vozidel; další opatření, která budou stimulovat zavádění nejúspornějších vozidel na trh a prosazovat osvědčené postupy pro snížení spotřeby paliva,
   opatření na zvýšení účinnosti paliv a snížení emisí CO2 z těžkých nákladních vozidel, včetně širšího využití odborné přípravy v oblasti ekologické jízdy, lepší dopravní logistiky a inteligentní infrastruktury, a větší využití alternativních paliv,
   revidovaný zkušební cyklus (kombinovaný s přísnějšími požadavky na ověřování souladu) pro měření emisí CO2 a znečisťujících látek z vozidel, který nahradí nový evropský jízdní cyklus, jenž se používá nyní, s cílem zajistit, aby se emise a spotřeba paliva měřily zkušebním postupem, který odpovídá podmínkám skutečného provozu,
   aby Komise bez zbytečného otálení začala pracovat na přezkumu směrnice (EU) 2015/719 o maximálních přípustných rozměrech a hmotnostech, tak aby nejpozději v roce 2020 mohla být předložena Evropskému parlamentu a Radě zpráva, která zohlední zvláštní znaky určitých segmentů trhu, jako jsou specializovaná vozidla pro přepravu automobilů používaná v odvětví logistiky hotových vozidel,
   přijetí sociálního kodexu pro mobilní pracovníky v silniční dopravě a zároveň řešení problému předstírané samostatné výdělečné činnosti za účelem lepšího zohlednění specifičnosti pracovníků v mezinárodní silniční dopravě a zajištění spravedlivé hospodářské soutěže,
   lepší prosazování, posuzování a případně vyjasnění či přezkum společných pravidel pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy (nařízení (ES) č. 1072/2009),
   opatření, která zajistí soulad vnitrostátních ustanovení s právem EU v oblasti přeshraniční dopravy,
   aby se zvážilo vytvoření „Evropské agentury pro silniční dopravu“, která by zajišťovala řádné provádění právních předpisů EU a prosazovala standardizaci ve všech členských státech,
   návrhy na zajištění právní jasnosti a lepší provádění pravidel týkajících se pracovních podmínek, sociálních práv a práv na sociální zabezpečení, mezd a sociální odpovědnosti za účelem zajištění vysokých sociálních standardů v silniční nákladní dopravě v celé EU; vyzývá Komisi, aby přijala opatření proti nezákonným praktikám, které vedou k nekalé hospodářské soutěži a napomáhají sociálnímu dumpingu; na odvětví silniční nákladní dopravy by se mělo vzhledem k vysoké mobilitě jeho pracovníků a nezbytné týdenní době odpočinku, kterou by měli řidiči trávit doma, pohlížet jako na specifický sektor,
   aby bylo nově upraveno uplatňování zásad vnitřního trhu EU, které účinně oddělí volný pohyb služeb od práva usazování, s cílem zajistit, že činnosti podniku provozované v členském státě EU, v němž není usazen, mají jednoznačně dočasný charakter;

65.  v souvislosti se železniční dopravou požaduje:

   aby byl prostřednictvím urychleného přijetí 4. železničního balíčku dokončen jednotný evropský železniční prostor, který zajistí vyvážené otevření domácího trhu osobní železniční dopravy, nezávislost provozovatelů infrastruktury, soutěžní zadávací řízení v případě uzavírání smluv o veřejných službách, co nejvyšší úroveň bezpečnosti a interoperability na železnici a dostatečné lidské a finanční zdroje pro Evropskou agenturu pro železnice, aby se zajistilo její řádné fungování a mohla plnit svou úlohu jednotného kontaktního místa pro udělování povolení pro železniční vozidla a osvědčení o bezpečnosti; 4. železniční balíček by měl zajistit vysokou kvalitu a účinnost železničních služeb, zabezpečit ekonomickou rovnováhu závazků veřejných služeb a prosazovat vysoké standardy pro pracovní podmínky a územní soudržnost; členské státy by měly ihned po přijetí balíčku přistoupit k jeho provedení ve vnitrostátním právu a uplatňování,
   aby Komise přijala strategii pro železnice s návrhy nových opatření k dosažení cílů přechodu na jiné druhy dopravy do roku 2030 a do roku 2050, které byly stanoveny v bílé knize definující deset cílů pro konkurenceschopný dopravní systém účinně využívající zdrojů,
   spolehlivé, dostatečné, transparentní a předvídatelné dlouhodobé financování se zjednodušenými pravidly a postupy pro přístup k financování EU, které by měly zlepšit kvalitu a kapacitu vnitrostátní a přeshraniční železniční infrastruktury, upřednostnit při tom modernizaci a údržbu již existující infrastruktury a umožnit poskytování spolehlivých, bezpečných, dostupných a udržitelných služeb provozovatelů nákladní a osobní železniční dopravy,
   důkladnou analýzu důvodů, proč evropský železniční prostor charakterizují mnohé chybějící úseky na hranicích členských států; aby Komise přijala opatření a předložila pobídky, které s nejvyšší naléhavostí obnoví místní, regionální a celostátní přeshraniční železniční spojení zničená nebo zrušená během 2. světové války a poválečného období, a to bez ohledu na ekonomické zájmy či užitečnost pro veřejnost, a aby byla naléhavě vybudována spojení, která již byla naplánována, ale dosud nebyla uskutečněna, aby mohly být odstraněny stávající problémy a vyřešena chybějící spojení v příhraničních regionech; obnovu a údržbu sekundárních železničních tratí, které doplňují hlavní vnitrostátní sítě a evropské koridory; iniciativy směřující k nalezení nových funkcí nevyužívaných sítí, jako je nákladní přeprava nebo poskytování nových služeb cestovního ruchu,
   prioritní schválení projektů infrastruktury financovaných z prostředků EU, které dokončují železniční síť, jež je součástí hlavní sítě TEN-T, a projektů schválených v rámci Nástroje pro propojení Evropy,
   posílení úlohy Komise ve prospěch účinného a rychlého dokončení železničních koridorů TEN-T, které bylo naplánováno, ale členské státy jej odložily bez ohledu na jejich užitečnost ze sociálního a hospodářského hlediska,
   zjišťovací studii ohledně toho, jaké jsou sociální, ekonomické a environmentální přínosy pokračující podpory vnitrostátních a mezinárodních nočních železničních služeb, popřípadě také obnovení těchto služeb, ale i přeshraničních služeb nabízejících spojení mezi městy, například v rámci závazků veřejné služby a nabídkových řízení,
   všechna nezbytná opatření ze strany členských států, Komise a zúčastněných subjektů z oblasti železnice, která umožní provádění společného podniku Shift2Rail s cílem urychlit začlenění vyspělých technologií do inovativních řešení produktů železniční dopravy, zvýšit atraktivnost železniční dopravy a posílit postavení evropského železničního odvětví,
   opatření, která zajistí, že evropská železniční síť bude skutečně interoperabilní, sníží přetrvávající technické překážky, podpoří technická řešení, která umožní vlakům používat koleje s různým rozchodem, a zajistí tak, že různá omezení týkající se výšky, která existují v EU, nebudou představovat další problém,
   přednostní zavedení evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS) ve všech koridorech hlavní sítě TEN-T, včetně odpovídajícího palubního zařízení lokomotiv,
   rychlé provedení nařízení (EU) č. 913/2010, pokud jde o vytvoření mezinárodních železničních koridorů pro konkurenceschopnou nákladní dopravu, a vytvoření nebo zdokonalení jednotných kontaktních míst (One-Stop Shops) pro koordinaci těchto koridorů,
   snížení hlučnosti nákladní železniční dopravy modernizací nákladních vozů a zlepšením železniční infrastruktury prostřednictvím cíleného veřejného financování; aby Komise předložila návrh, na jehož základě bude v EU počínaje rokem 2020 zakázáno používat nadměrně hlučné nákladní vozy,
   vytvoření a provádění integrovaného prodeje jízdenek ve vnitrostátní i mezinárodní železniční dopravě a odstranění zvláštních poplatků účtovaných cestujícím na železnici využívajícím přeshraniční spoje,
   odstranění překážek, které evropskému železničnímu odvětví (výrobcům kolejových vozidel, železniční infrastruktury a signalizačních systémů) brání v účasti ve veřejných výběrových řízeních ve třetích zemích;

66.  v souvislosti s námořní dopravou požaduje:

   opatření zaměřená na zjednodušení formalit pro lodě plující mezi přístavy EU za účelem vytvoření skutečného evropského prostoru námořní dopravy bez překážek („modrého pásu“),
   lepší koordinaci mezi námořními a celními orgány na všech úrovních s cílem zjednodušit informační toky a omezit zbytečnou administrativní zátěž a celní formality,
   opatření k rozvíjení potenciálu mořských dálnic v rámci transevropské dopravní sítě,
   dodatečná opatření na zachování a další rozvoj atraktivní, bezpečné, udržitelné a kvalitní námořní dopravy a zajištění otevřených námořních trhů a přístupu k nákladům bez omezení,
   opatření na podporu a koordinaci přizpůsobování přístavních bran a logistických systémů větším lodím, na prosazování lepšího spojení s přístavy, zejména pomocí železnice a vnitrozemských vodních cest; usnadnění investic do přístavů využitím různých zdrojů financování z EU za účelem zvýšení kapacity přístavů v EU, modernizace stávající infrastruktury, vybudování multimodálních terminálů a podpory vytváření inteligentních přístavů využívajících inteligentní dopravní systémy a inteligentních přístavních měst; opatření na zlepšení infrastruktury námořních přístavů, zejména ve Středozemním a Černém moři, kde by se přeprava nákladu měla přesunout ze silnic na moře,
   ujištění, že se námořní přístavy hlavní sítě s výjimkou případů, kdy tomu brání fyzické překážky, napojí na železniční a silniční dopravní infrastrukturu a, je-li to možné, na vnitrozemskou vodní infrastrukturu transevropské dopravní sítě do roku 2030,
   větší jasnost a konzistentnost v uplatňování pravidel pro poskytování státní podpory přístavům, aby bylo vytvořeno pragmatické, předvídatelné a stabilní prostředí umožňující strategie pro dlouhodobé investice do přístavů, a aby byla snížena administrativní zátěž a minimalizovány procesní lhůty,
   pokročení s návrhem nařízení Komise, kterým se zřizuje rámec pro přístup na trh přístavních služeb a finanční transparentnost přístavů, v zájmu modernizace a zlepšení kvality a účinnosti přístavních služeb, posílení hospodářské soutěže a vytvoření rámcových podmínek pro přilákání investic do přístavů,
   stanovení celosvětového závazného cíle v rámci Mezinárodní námořní organizace (IMO) pro dosažení cíle bílé knihy, který spočívá v nejméně 40% snížení emisí CO2 z námořních lodních paliv do roku 2050 a jehož dosažení by měl podpořit střednědobý cíl EU pro období do roku 2030; zlepšení jednání s Mezinárodní námořní organizací o vývoji celosvětového tržního mechanismu (například mechanismu oceňování emisí), který by řešil emise z mezinárodní námořní dopravy; bude-li dosaženo mezinárodní dohody o globálním systému pro monitorování, vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů nebo o globálních opatřeních za účelem snižování emisí skleníkových plynů z námořní dopravy, Komise přezkoumá nařízení (EU) 2015/757 a případně navrhne jeho změny s cílem zajistit soulad s mezinárodní dohodou,
   aby bylo zváženo rozšíření mezních hodnot pro obsah síry v lodních palivech, které se uplatňují v kontrolních oblastech emisí oxidů síry (SECA), na celou evropskou námořní oblast, a to spolu s příslušnými pravidly Mezinárodní námořní organizace,
   podporu technologií snižování emisí a opatření energetické účinnosti prostřednictvím finančních pobídek a opatření cílené podpory, se zvláštním důrazem na používání alternativních paliv, a podporu opatření pro pomalou plavbu (tzv. slow steaming), o kterých se udává, že mají obrovský potenciál ke snížení spotřeby paliva a emisí skleníkových plynů,
   opatření na podporu zavedení infrastruktury pro alternativní paliva v námořních a vnitrozemských přístavech, včetně zajištění čerpacích zařízení pro zkapalněný zemní plyn a využívání příbřežní elektřiny,
   legislativní návrh na modernizaci právních předpisů týkajících se bezpečnosti osobních lodí; lepší provádění a případně revize 3. balíčku opatření v oblasti námořní bezpečnosti za účelem posílení prevence nehod na moři a zvládání jejich následků,
   s ohledem na nárůst počtu kontejnerů ztracených na moři legislativní návrh, který vyjasní režim odpovědnosti a odškodnění a jenž bude založen na systému umožňujícím určit majitele daného kontejneru;

67.  v souvislosti s vnitrozemskou vodní dopravou požaduje:

   zavedení vhodného rámce pro optimalizaci vnitřního trhu pro vnitrozemskou lodní dopravu a pro odstranění překážek, které brání jejímu většímu využívání,
   plné provádění akčního programu Naiades II se zvláštní pozorností věnovanou infrastruktuře, zavedení říčních informačních služeb a inovacím, zhodnocení programu do roku 2017 a v případě potřeby přijetí navržených opatření s cílem zajistit, aby bylo dosaženo cílů programu,
   schválení projektů financovaných z prostředků EU týkajících se vnitrozemských vodních cest, které jsou součástí hlavní sítě TEN-T,
   řádnou modernizaci a celoroční údržbu vnitrozemských vodních cest, které jsou součástí koridorů hlavní sítě TEN-T, a odstranění problémů na těchto cestách, a to do roku 2025, v souladu s právními předpisy EU v oblasti životního prostředí a v zájmu zabezpečení odpovídající úrovně služeb,
   aby Komise a členské státy více podporovaly inovace v oblasti vnitrozemské lodní dopravy v rámci programu Horizont 2020 a programu Nástroje pro propojení Evropy, používání alternativních paliv a technické a environmentální přizpůsobení loďstva za účelem snížení emisí skleníkových plynů,
   integraci vnitrozemské lodní dopravy do multimodální dopravy a logistiky, jakož i do plánů a politik udržitelné městské mobility v evropských městech, která protínají vodní cesty, a posílení úlohy vnitrozemských přístavů v rámci městské distribuce nákladu,
   rychlý přezkum směrnice 2005/44/ES o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS), který zajistí plné zavedení služeb RIS do roku 2020 a připojení dalších spolupracujících inteligentních dopravních systémů,
   případné sbližování systémů řízení a regulace Rýna a Dunaje s cílem vytvořit účinný, multimodální a udržitelný dopravní systém na hlavních evropských vnitrozemských vodních cestách,
   aby se Komise zapojila do přidělování finančních prostředků EU a do koordinace provádění projektů zahrnutých do strategie pro Podunají,
   legislativní návrh na uznávání a modernizaci odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavbě a zvážení opatření, která by do tohoto odvětví mohla přilákat více mladých lidí;

o
o   o

68.  vyzývá Komisi, aby návrhy obsažené v tomto usnesení zohlednila při přezkumu bílé knihy v polovině období a v budoucích iniciativách v oblasti dopravy;

69.  naléhavě žádá Komisi, aby sledovala pokrok směrem k dosažení cílů bílé knihy a aby každých pět let předkládala zprávu o jejím provádění;

70.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 72.
(2) Úř. věst. C 351 E, 2.12.2011, s. 13.
(3) Úř. věst. C 175 E, 10.7.2008, s. 556.
(4) Úř. věst. C 43 E, 19.2.2004, s. 250.
(5) Úř. věst. C 56 E, 26.2.2013, s. 54.
(6) Ve smyslu článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic.
(7) Zpráva o bezpečnosti silničního provozu v Evropské unii, kterou v březnu 2015 předložila Evropská komise.
(8) Přijaté texty, P7_TA(2014)0094.


Kariéra žen ve vědě a vysokém školství
PDF 456kWORD 123k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. září 2015 o profesní dráze žen ve vědě a na vysokých školách a skleněném stropu, na který narážejí (2014/2251(INI))
P8_TA(2015)0311A8-0235/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na články 8, 10, 19 a 157 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) z roku 1979,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání(1),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. září 2010 nazvané „Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“ (COM(2010)0491),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2010 s názvem „Posílený závazek pro dosažení rovnosti žen a mužů: Charta žen“ (COM(2010)0078),

–  s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020), který přijala Rada dne 7. března 2011,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. září 2014 nazvané „Evropský výzkumný prostor – zpráva o pokroku za rok 2014“ (COM(2014)0575),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. února 1999 nazvané „Ženy a věda – zapojení žen pro obohacení evropského výzkumu“ (COM(1999)0076),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. července 2012 nazvané „Posílené partnerství Evropského výzkumného prostoru pro excelenci a růst“ (COM(2012)0392),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 3. září 2014 s názvem „Strategie k dosažení rovnosti žen a mužů ve veřejném výzkumu“, která vychází z dotazování členů Helsinské skupiny (poradní skupina Komise v oblasti rovnosti žen a mužů, výzkumu a inovací),

–  s ohledem na zprávu „Zastoupení žen a mužů v oblasti výzkumu a inovací – statistiky a ukazatele za rok 2012“ („She Figures“), kterou Komise zveřejnila v roce 2013,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 5. prosince 2014 ke sdělení Komise s názvem „Evropský výzkumný prostor – zpráva o pokroku za rok 2014“,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 29. května 2015 týkající se plánu pro Evropský výzkumný prostor na období 2015–2020,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2015 o pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů v Evropské unii v roce 2013(2),

–  s ohledem na článek 40 Istanbulské úmluvy o předcházení násilí páchanému na ženách a boji proti němu,

–  s ohledem na svůj postoj ze dne 21. listopadu 2013 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020)(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. května 2008 o ženách a vědě(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2000 ke sdělení Komise nazvanému „Ženy a věda – zapojení žen pro obohacení evropského výzkumu“(5),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0235/2015),

A.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je jednou ze základních zásad Evropské unie zakotvených ve Smlouvě o Evropské unii a také jedním z cílů a úkolů Unie;

B.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je nezbytným předpokladem pro to, aby ženy a dívky mohly plně požívat lidských práv, a podmínkou pro zlepšování jejich postavení a vytvoření udržitelné společnosti podporující začlenění; vzhledem k tomu, že nedostatečné využívání lidského kapitálu oslabuje potenciální výhodu, pokud jde o podnikání spojené s výzkumem a inovacemi a celkový hospodářský rozvoj, a má zničující sociální důsledky;

C.  vzhledem k tomu, že je mimořádně důležité zajistit, aby ženy a muži byli rovnocennými partnery, měli stejná práva a povinnosti, stejné pracovní příležitosti a aby jejich přínos pro společnost byl stejnou měrou ceněn a respektován;

D.  vzhledem k tomu, že podle dostupných statistik a průzkumů jsou ženy nedostatečně zastoupeny ve většině vědeckých a inženýrských oborů, v řídících funkcích a na vyšších hierarchických úrovních, a to i v oblastech, ve kterých představují většinu, například v oblasti vzdělávání; vzhledem k velmi nízkému zastoupení žen ve studijních oborech a profesích souvisejících s přírodními vědami, technologiemi, inženýrstvím a matematikou (STEM), které ve vědeckých a inženýrských oborech dosahuje pouhých 24 %; vzhledem k tomu, že zastoupení žen se v různých oborech STEM liší, takže například v oboru chemie je problém s jejich udržením, zatímco v inženýrských oborech a ve fyzice je nedostatek uchazeček;

E.  vzhledem k tomu, že věda má klíčový význam pro evropské hospodářství a potřebuje stále větší týmy, které budou mimo jiné schopny provést průlomový výzkum nezbytný pro zvyšování produktivity a konkurenceschopnosti, a že nezbytným předpokladem realizace evropské agendy pro růst a zaměstnanost a plnění cílů strategie Evropa 2020 je dostatečný počet osob vybavených dovednostmi v oborech STEM; vzhledem k očekávání, že poptávka po odbornících z oborů STEM do roku 2025 poroste, zatímco pracovní síla v odvětví výzkumu podle nejnovějších dostupných statistik stárne; vzhledem ke skutečnosti, že úspěšné vzájemné křížení oborů STEM s uměleckými a humanitními obory (STEAM) v sobě skrývá mimořádný hospodářský, sociální a kulturní potenciál a že výzkumné pracovnice a inovátorky mají pro rozvíjení vazeb mezi obory STEM a STEAM velmi dobré předpoklady; vzhledem k tomu, že výzkumné pracovnice představují bohatství pro EU, která potřebuje všechny dostupné zdroje, aby se s konečnou platností zotavila z hospodářské a finanční krize a dokázala se vyrovnávat s celospolečenskými změnami; vzhledem k tomu, že je v oborech STEM třeba prosazovat a podporovat profesní dráhu žen a silnější zastoupení mladých lidí, zejména studentek a akademických pracovnic;

F.  vzhledem k tomu, že v posledních letech je patrný určitý pozitivní trend, pokud jde o výzkumné pracovnice, jejichž počet roste rychlejším tempem než počet výzkumných pracovníků, nicméně počet žen v oblasti výzkumu je stále výrazně nižší než počet mužů, přičemž největší rozdíly vykazuje podnikatelský sektor;

G.  vzhledem k tomu, že u žen je akademická dráha stále značně poznamenána silnou vertikální segregací, neboť na nejvyšších akademických postech je zastoupení žen velmi nízké; vzhledem k tomu, že podle zprávy o zastoupení žen a mužů v oblasti výzkumu a inovací za rok 2012 (She Figures 2012) jsou ženy rektorkami univerzit pouze v 10 % případů;

H.  vzhledem k tomu, že jen v několika málo členských státech obsahuje právní rámec pro oblast výzkumu předpisy upravující rovné podmínky žen a mužů a jen malá pozornost je věnována uplatňování hlediska rovnosti žen a mužů ve vnitrostátních výzkumných programech;

I.  vzhledem k tomu, že ženy stále narážejí na překážky v podobě přetrvávajících předsudků a stereotypů, které stojí v cestě tomu, aby si zakládaly své vlastní podniky; vzhledem k tomu, že je zapotřebí prosazovat a podporovat podnikání žen a budovat prostředí, ve kterém podnikatelky a rodinné podniky mohou prosperovat a ve kterém je podnikatelský duch odměňován přijímáním potřebných opatření na základě výměny osvědčených postupů a věnováním zvláštní pozornosti matkám;

J.  vzhledem k tomu, že tato situace je způsobena řadou složitých problémů, mezi něž patří negativní stereotypy a předsudky, jakož i vědomá a nevědomá předpojatost;

K.  vzhledem k tomu, že statistiky se shodují na tom, že dívky o předměty STEM ztrácejí zájem již ve škole, a že je u nich proto nižší pravděpodobnost získání vysokoškolského vzdělání v nějakém oboru přírodních věd; vzhledem k tomu, že nízké zastoupení žen v oborech STEM nemá žádné jednoduché vysvětlení a mezi jeho důvody patří nedostatečná informovanost učitelů ve školách o profesních možnostech v oborech STEM, nedostatek ženských vzorů, vysoký počet nejistých smluv na dobu určitou, nevědomá předpojatost přijímacích komisí, ve srovnání s muži méně pravděpodobná snaha žen ucházet se o vedoucí pozice a jejich sklon nechat se nasměrovat spíše k tomu, aby přijímaly učitelské a pečovatelské role, než aby se zabývaly výzkumem a akademickou činností;

L.  vzhledem k tomu, že ženy pracující ve výzkumu jsou stejně jako v ostatních oblastech nuceny přebírat větší část povinností spojených s rodičovstvím či rodinou než jejich mužské protějšky, a proto všechna navrhovaná opatření musí dbát na to, aby ženy měly možnost sladit úspěšně profesní a rodinný život, a zapojit tak muže do těchto oblastí;

M.  vzhledem k tomu, že navzdory dosavadnímu úsilí o prosazování rovnosti a rovných příležitostí žen a mužů se ženy stále potýkají s nerovným přístupem k výzkumným pozicím, financování, publikování a akademickým oceněním a rovněž na ně mají dopad nepružná kritéria pro povýšení a uznávání a nedostatek financí a vhodných politických opatření na jejich podporu, takže vyhlídky mladých vědeckých pracovnic jsou velmi neutěšené; vzhledem k tomu, že všechny tyto činitele mohou přispívat k „odlivu mozků“, což je situace, která vyžaduje zásadní opatření, a nikoli jednoduché kroky; vzhledem k tomu, že podstatný význam má také spolupráce na kolektivní úrovni, která by měla být rozvíjena a podporována jak mezi jednotlivými osobami, tak v rámci společnosti;

N.  vzhledem k tomu, že je třeba přezkoumat a přehodnotit fakticky nízké postavení žen ve vědě a ve společnosti, které se nutně nezakládá na žádných objektivních kritériích, jakož i genderové vztahy a stereotypy; vzhledem k tomu, že pokud by ženy měly širší možnosti volby povolání a změnily by se modely vzdělávání, mohlo by to výrazně přispět ke zmenšení rozdílu v odměňování žen a mužů, například díky zvýšení počtu žen ve vědeckých a inženýrských oborech;

O.  vzhledem k tomu, že Komise se již zavázala zajistit 40% zastoupení méně zastoupeného pohlaví ve složení všech svých skupin odborníků, panelů a výborů, a zejména hodlá tuto zásadu uplatňovat v rámci specifického programu Horizont 2020;

P.  vzhledem k tomu, že potřebu prosazovat rovnost žen a mužů v oblasti výzkumu a účast žen na pracovních pozicích s rozhodovacími pravomocemi uznala Rada naposledy ve svých závěrech týkajících se posilování lidských zdrojů ve vědě a technologii v Evropském výzkumném prostoru z roku 2005, ale že od té doby se k tomuto tématu již nevyslovila;

Q.  vzhledem k tomu, že plán pro Evropský výzkumný prostor na období 2015–2020 vyzývá Komisi a členské státy k převedení vnitrostátních právních předpisů v oblasti rovného zacházení do účinných kroků zaměřených na řešení nerovnováhy mezi ženami a muži ve výzkumných institucích a rozhodovacích orgánech a na lepší začlenění genderového hlediska do politik, programů a projektů v oblasti výzkumu a vývoje;

R.  vzhledem k tomu, že Istanbulská úmluva obsahuje závazek k řešení základních příčin násilí a k prosazování větší rovnosti mezi ženami a muži působením na změnu postojů a odstraňováním stereotypů, a to nejen u jednotlivců, ale i na úrovni institucí vysokoškolského vzdělávání a v kampusech univerzit a vysokých škol, které nejsou uchráněny násilí na základě pohlaví, aby tak ženy nebyly vystaveny násilí a s ním spojenému strachu, jež jim často brání v plném zapojení do akademického a společenského života;

S.  vzhledem k tomu, že Evropský institut pro rovnost žen a mužů může plnit významnou úlohu při monitorování rozdílu v odměňování žen a mužů v oblasti vědy a výzkumu, analyzovat jeho příčiny a posuzovat dopady právních předpisů;

Rovnost žen a mužů na akademických postech

1.  konstatuje, že navzdory pozitivním změnám v posledních letech nebylo ve vědecké a akademické sféře rovnosti žen a mužů dosud dosaženo, ačkoli se situace v jednotlivých státech, oblastech vědy a akademických stupních liší; poukazuje na mimořádně nízké zastoupení žen na nejvyšších akademických postech a postech s rozhodovací pravomocí ve vědeckých ústavech a na vysokých školách, které naznačuje, že existuje skleněný strop, tj. neviditelné překážky založené na předsudcích, které ženám uzavírají cestu k odpovědným funkcím;

2.  vyjadřuje politování nad skutečností, že v personální struktuře univerzit a škol v Evropě a v dalších zemích s rozvinutou ekonomikou existuje průkazná segregace žen a mužů, která je jak horizontální, tak vertikální, a že i přesto, že 59 % absolventů univerzit v EU-28 tvoří ženy, řádnými univerzitními profesory je pouze 18 % žen;

3.  znovu opakuje, že rovnost žen a mužů je jednou ze zásad, o něž se EU opírá, a že tato zásada musí být respektována i ve vědecké a akademické sféře; zdůrazňuje, že všechny přímé i nepřímé formy diskriminace žen musí být odstraněny;

4.  konstatuje, že nedostatek žen ve vědě a výzkumu má za následek to, že základní nastavení výzkumu a vývoje je maskulinní a zejména že: a) figuríny používané při nárazových zkouškách nejsou nikdy ženského pohlaví; b) lékařský výzkum se provádí zpravidla na mužských subjektech; c) výpočty dávek ozáření vycházejí z míry pohlcování záření u muže ve středním věku a d) ve většině učebnic anatomie je vyobrazováno mužské tělo;

5.  vyjadřuje politování nad tím, že stále přetrvává nerovný přístup žen k postům ve výzkumu, k financování a publikování a že ve vědecké a akademické sféře nejsou ženy odměňovány stejným způsobem, ačkoli EU a členské státy přijaly právní předpisy pro rovné zacházení a zákaz diskriminace na trhu práce, včetně předpisů o rovném odměňování;

Pozitivní opatření

6.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby provedly analýzu stávajících právních předpisů za účelem jejich řádného uplatňování a případně revize s cílem zajistit rovné zacházení pro ženy a muže; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby ve všech druzích pracovních smluv či financování zajistily respektování zásady zákazu diskriminace, kterou Lisabonská smlouva chápe jako jeden z cílů Evropské unie, jakož i dodržování zákonného práva na stejnou odměnu za stejnou práci u všech prvků odměňování mužů a žen, včetně grantů a stipendií, a to např. zajištěním transparentnosti v oblasti mezd;

7.  konstatuje, že kromě vymáhání dodržování právních předpisů je v zájmu dosažení rovnosti žen a mužů nutné odstranit kulturní a institucionální překážky, které vedou k přímé nebo nepřímé diskriminaci žen, pokud jde o posty ve vědecké sféře a posty s rozhodovací pravomocí; domnívá se, že tyto formy diskriminace, negativní předsudky a vědomé či podvědomé stereotypy se zakládají na stále stejných, opakujících se postojích a normách a že institucionální změny mohou přispět k jejich odstranění; vyzývá Komisi, aby organizovala a podporovala osvětové kampaně, jakož i programy a iniciativy zaměřené na omezování těchto překážek, a to jak v akademickém prostředí, tak i v celé společnosti;

8.  opětovně vyjadřuje svůj kritický postoj ke skutečnosti, že ženy stále ještě dostávají za stejnou práci menší odměnu než muži, a to i v oblasti výzkumu a vědy, což je důsledkem nerovného zastoupení žen;

9.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly a propagovaly také sítě partnerské pomoci a sdílení osvědčených postupů v rámci Evropy i mimo ni;

10.  zdůrazňuje, že osvětové kampaně by se měly zaměřovat stejně jako na muže i na ženy, které (vědomě či nevědomě) opakují genderové stereotypy, pod jejichž vlivem si někdy interiorizují kulturní a institucionální překážky stojící v cestě budování jejich vědecké dráhy;

11.  naléhavě žádá Komisi, aby navázala na stávající programy a iniciativy a zintenzivnila pozitivní kampaně, které podněcují dívky a ženy k budování kariéry v akademické a výzkumné sféře ve všech vědeckých oblastech, se zvláštním důrazem na inženýrské a technické obory, kde je zapojení žen navzdory pozitivním změnám v poslední době stále podprůměrné;

12.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vzdělávací programy podněcující synergie a pozitivní vazby mezi vědeckými, technickými, inženýrskými a matematickými předměty a uměleckými a humanitními obory a aby prosazovaly hledisko rovnosti žen a mužů, a umožnily tak ženám plnit úlohu, kterou při vytváření těchto vazeb mohou plnit;

13.  vyzývá Komisi a členské státy, aby na všech úrovních vzdělávání, počínaje povinným základním vzděláním přes středoškolské, vysokoškolské a postgraduální vzdělávání a neformálním vzděláváním a prací s mládeží konče, propagovaly kladné ženské vzory; uznává, že součástí propagování kladných ženských vzorů jsou také opatření zaměřená na vyzdvihování minulých i současných výsledků, kterých se ženám ve vědě, v technice, podnikání a rozhodovacích funkcích podařilo dosáhnout; poznamenává, že opatření tohoto druhu mohou věnovat zvláštní pozornost Mezinárodnímu dni žen, Týdnům vědy a využívání osvědčených postupů, které se již uplatňují v členských státech či v jiných zemích světa;

14.  vyzývá Komisi, členské státy a příslušné zúčastněné strany, aby posílily iniciativy a programy, které ženy motivují k pokračování ve vědecké a akademické kariéře, jako jsou programy odborného vedení a vytváření sítí či podpora zejména mladých vědeckých pracovnic účastnících se výzkumných a grantových projektů, a které napomáhají výzkumným pracovnicím v budování kariéry až do nejvyšších úrovní; domnívá se, že ženy by měly být rovněž motivovány k tomu, aby se ucházely o posty s rozhodovacími pravomocemi, přičemž je zároveň nutno přijmout opatření k odstranění veškerých překážek, které jim to ztěžují nebo znemožňují;

15.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby při vytváření strategie na podporu rovnosti žen a mužů v oblasti vyššího vzdělávání braly zvláštní ohled na ženy vystavené vícečetné diskriminaci, jako jsou ženy LGBTI, ženy se zdravotním postižením, ženy z minoritního nebo migrantského prostředí, uprchlice a pečovatelky;

16.  naléhavě žádá členské státy, aby pro obory STEM vytvořily efektivní a atraktivní osnovy a výukové metody, které udrží zájem dívek o přírodní vědy, a aby investovaly do učitelů jako hybatelů kulturních změn, kteří mohou být schopni vzbudit trvalý zájem dívek o přírodní vědy ve školách;

17.  naléhavě žádá členské státy, aby uznaly potenciál kvalitního profesního poradenství a využívání odborné přípravy, která by dívky motivovala ke studiu oborů STEM na univerzitách;

Vyvážení profesního a soukromého života

18.  zdůrazňuje, že potřeba úspěšně sladit profesní a rodinné povinnosti často představuje zásadní překážku, která speciálně ženám brání pokračovat ve vědecké a akademické dráze, a je jedním z hlavních důvodů, proč tuto dráhu opouštějí;

19.  žádá pružnější pracovní podmínky pro výzkumné pracovníky i pracovnice, které jim umožní sladit jejich práci s rodinným životem, a s ohledem na respektování rovnosti žen a mužů žádá rovněž odstranění rozdílu v jejich odměňování;

20.  vyzývá Komisi, členské státy, organizace financující výzkum a další zúčastněné strany, aby vytvořily programy, které budou aktivně motivovat ženy, aby pokračovaly v kariéře po mateřské nebo rodičovské dovolené, a aby zajistily financování programů na podporu opětovného začlenění do pracovního trhu, které by měly odpovídat potřebám jednotlivých institucí a zahrnovat odbornou přípravu, která umožní držet krok s vědeckým vývojem, umožnily větší flexibilitu ve vědecké produkci žen po narození nebo adopci dítěte, zajistily odpovídající služby péče o dítě a podněcovaly rovněž zapojení mužů do rodinného života; tato opatření by měla být uplatňována také u výzkumných pracovnic, které pracují v rámci individuálních stipendií, a u pracovnic v externě financovaných výzkumných projektech;

21.  vyzývá členské státy a regiony, aby v rámci univerzit a výzkumných ústavů podporovaly rozvoj prostředí zohledňujícího potřeby rodinného života;

22.  naléhavě žádá Komisi, aby uznala potřebu odpovídající otcovské dovolené a peněžitého příspěvku v otcovství, jež by mužům umožnily vzít si volno a starat se o dítě, a pomohla tak bojovat s normou, podle níž rodičem, který má přerušit svou profesní dráhu, je žena, s cílem překonat jednu z hlavních překážek bránících ženám pokračovat ve vědecké a akademické dráze;

Institucionální změny a projekty

23.  bere na vědomí, že kromě podpory individuální kariéry žen je nutné provést institucionální změny s cílem překonat překážky pro rovnost žen a mužů, zejména pokud jde o vertikální segregaci a účast žen v orgánech s rozhodovací pravomocí;

24.  zdůrazňuje, že podpora a iniciování těchto změn se neobejde bez účasti institucí v podobě stanovení nových norem, řešení vyvstávajících otázek a sledování dosaženého pokroku s cílem umožnit vědeckým pracovnicím využívat dostupných informací a zároveň aktivně přispívat k Evropskému výzkumnému prostoru;

25.  naléhavě žádá Komisi, aby předložila doporučení členským státům obsahující společné pokyny k institucionálním změnám na podporu rovnosti žen a mužů na vysokých školách a ve výzkumných institucích;

26.  domnívá se, že je třeba systematicky zpracovat dostupné informace týkající se podílů žen a mužů a postavení vědeckých pracovnic v jednotlivých členských státech s cílem podpořit rovnost žen a mužů ve všech veřejných i soukromých výzkumných institucích; je toho názoru, že o podobě další činnosti na podporu projektů týkajících se vědeckých pracovnic musí být dosaženo konsensu;

27.  naléhavě žádá Komisi, aby se více zasadila o koordinaci iniciativ zaměřených na začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do činností v rámci Evropského výzkumného prostoru a aby zvyšovala povědomí zúčastněných stran o významu začleňování hlediska rovnosti žen a mužů ve vědecké a akademické sféře a zajistila příslušné vzdělávání; zdůrazňuje, že je třeba přijmout opatření, která budou podněcovat profesní rozvoj a budování vlastní akademické a vědecké kariéry v prostředí skutečné rovnosti žen a mužů;

28.  vítá skutečnost, že Komise financuje vytváření plánů pro zajištění rovnosti žen a mužů prostřednictvím projektů 7. rámcového programu a programu Horizont 2020, a vítá rovněž společný projekt Komise a Evropského institutu pro rovnost žen a mužů na vytvoření online nástroje pro formulování plánů pro zajištění rovnosti žen a mužů jako prostředku pro identifikování osvědčených postupů a jejich sdílení s příslušnými zúčastněnými stranami; zdůrazňuje, že navrhované osvědčené postupy by měly zohledňovat nezávislost vysokých škol a výzkumných organizací a rozmanitost jejich organizační struktury v jednotlivých členských státech;

29.  vyzývá členské státy, aby navazovaly partnerství s výzkumnými organizacemi a univerzitami s cílem napomáhat kulturním a institucionálním změnám ve prospěch rovnosti žen a mužů;

30.  vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s akademickými institucemi nabízely podporu a větší příležitosti kariérního postupu v klíčových přechodových momentech, jako je přechod z doktorského studia na místa odborných asistentů a následně docentů;

31.  zdůrazňuje potřebu důsledného uplatňování požadavku rovnosti žen a mužů v oblasti výzkumu a jejich vyvážené účasti v rámci programu Horizont 2020; domnívá se, že si to vyžádá nové úsilí o začlenění požadavku rovnosti žen a mužů do koncepce příštího pracovního programu i do jeho provádění; vítá vytvoření Poradní skupiny pro rovnost žen a mužů (AGG – Advisory Group on Gender) v rámci programu Horizont 2020; je pevně přesvědčen, že cílů programu Horizont 2020 bude dosaženo pouze za předpokladu plné účasti vědeckých pracovnic;

32.  vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s akademickými institucemi iniciativně podporovaly ženy v jejich snaze ucházet se v těchto institucích o místa a aby zajistily, že v přijímacích komisích budou pokud možno zastoupeny ženy;

33.  je pevně přesvědčen, že zohledňování rovnosti žen a mužů je pro výzkum zdrojem přidané hodnoty a představuje investici, která je rentabilní; zdůrazňuje, že genderová analýza může podpořit inovace a mezioborovou spolupráci ve vědě i v technologiích;

Další kroky

34.  vyzývá členské státy, aby výzkumným ústavům a vysokým školám poskytly pobídky pro zavedení a provádění plánů pro zajištění rovnosti žen a mužů, aby začlenily hledisko rovnosti žen a mužů do svých vnitrostátních výzkumných programů, odstranily právní a jiné překážky pro přijímání, udržení a kariérní postup výzkumných pracovnic a aby uplatňovaly komplexní strategie strukturální změny za účelem odstranění stávajících rozdílů ve výzkumných ústavech a programech;

35.  vyzývá Komisi a členské státy, aby řešily problém nerovného zastoupení žen a mužů v rozhodovacích procesech a v orgánech odpovědných za přijímání a povyšování výzkumných pracovníků a aby zvážily vytvoření plánů pro zajištění rovnosti žen a mužů jako podmínky pro přístup k veřejnému financování ve výzkumu, vědě a v akademické sféře a daly za tímto účelem zejména podnět k tomu, aby výzkumná a vědecká zařízení podávala zprávy o svém úsilí o integraci vědeckých pracovnic, a zajistily otevřené a transparentní postupy výběru a povyšování;

36.  konstatuje, že strategie na podporu rovnosti žen a mužů v oblasti vyššího vzdělávání musejí řešit rovněž problém násilí na základě pohlaví; vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly strategie pro řešení problému násilí na základě pohlaví v kampusech univerzit a vysokých škol, jejichž součástí budou osvětové kampaně, opatření, která postiženým ženám zajistí snadnější přístup ke spravedlnosti, a zapojení mužské části studentstva, akademiků a zaměstnanců do boje proti násilí;

37.  vyzývá členské státy, aby vybízely zaměstnavatele k přijímání opatření umožňujících potírání všech forem psychického obtěžování na pracovišti namířeného proti ženám, které může vést k zastrašení obětí a v budoucnu k jejich odchodu;

38.  vybízí členské státy, aby usnadnily pravidelnou komunikaci mezi vnitrostátními ministry pro vědu a vysoké školy a ministry pro rovnost pohlaví či mezi jinými příslušnými ministry s cílem rozvíjet vnitrostátní politiku, která bude podněcovat a podporovat působení žen ve vědecké a akademické sféře;

39.  vyzývá členské státy, aby do boje proti genderovým stereotypům a do šíření vzájemného respektu zapojily sdělovací prostředky a soukromý sektor; zdůrazňuje význam sdělovacích prostředků pro udržování či naopak potírání a rozptylování genderových stereotypů a jejich možnosti aktivně šířit kladné vzory pro ženy a dívky, což by mělo být podporováno;

40.  vyzývá Komisi a Evropský institut pro rovnost žen a mužů, aby dále rozpracovaly stávající metodiku pro vedení statistik rozčleněných podle pohlaví pro všechny akademické a vědecké činnosti, které doplňují statistiky v oblasti lidských zdrojů, a aby zavedly validní ukazatele pro měření procesů institucionálních změn na úrovni jednotlivých států, jakož i v rámci Evropského výzkumného prostoru;

41.  vyzývá členské státy, akademickou obec a všechny zúčastněné strany, aby zavedly specializované programy v oblasti vzdělávání, zvláště vzdělávání terciárního, s cílem zdůraznit význam rovnosti žen a mužů;

42.  vyzývá Komisi a členské státy, aby důsledně zohledňovaly rovnost žen a mužů při přípravě rozpočtu všech programů a opatření, jež zajišťují financování ve vědecké, akademické a výzkumné sféře, a aby vypracovaly pokyny a metodiku pro sledování a posuzování toho, jakým způsobem je hledisko rovnosti žen a mužů v těchto oblastech zohledňováno;

43.  vyzývá členské státy, aby zavedly statistická opatření umožňující monitorovat, kam ženy opouštějící akademické prostředí odcházejí, s cílem zlepšit tvorbu politiky akademickými institucemi a orgány státní správy působícími v příslušných oblastech;

44.  vybízí členské státy, aby zvážily možnost kladného hodnocení akademických institucí, které přijaly opatření za účelem řešení problému nerovnosti žen a mužů;

45.  žádá Komisi, aby začlenila hledisko rovnosti žen a mužů do vědeckého a technického obsahu s cílem ukončit skryté formy diskriminace prostřednictvím stimulů k zohlednění problematiky pohlaví a genderu ve výzkumu a vývoji;

Zapojení

46.  vyzývá Komisi a členské státy, aby dále podpořily vytváření sítí vědeckých pracovnic na vnitrostátní a regionální úrovni a na úrovni EU;

47.  vybízí členské státy, aby zvážily zavedení mentorských systémů se zvláštním zaměřením na motivování žen k podávání žádostí o finanční granty, povýšení či jiné příležitosti a na poskytování podpory v průběhu tohoto procesu;

48.  znovu zdůrazňuje, že je důležité zajistit větší zapojení žen do rozhodování a vyvážené zastoupení žen a mužů v hodnotících, výběrových a dalších příslušných komisích a v nominovaných panelech a komisích, jež přijímají rozhodnutí ohledně přijímání pracovníků, financování, výzkumných programů a publikování; je toho názoru, že výzkumné instituce a univerzity by měly být vybízeny k tomu, aby zavedly cíle pro zastoupení žen v těchto orgánech; vybízí v tomto ohledu Komisi a členské státy, aby vycházely z Komisí předloženého návrhu směrnice o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních(6) a navrhly obdobná legislativní opatření vztahující se na vyšší pozice pro ženy v akademické a vědecké sféře;

49.  žádá Radu, aby za svého lucemburského předsednictví přijala závěry týkající se rovnosti žen a mužů v oblasti výzkumu s cílem zajistit větší zastoupení a účast žen v rozhodovacích procesech v oblasti výzkumu;

50.  vyzývá Parlament, aby zavedl cenu „Ženy a věda v Evropě“ pro odměňování zaměstnavatelů (podniků, institucí a orgánů), kteří příkladným způsobem prosazují účast žen v akademické a vědecké sféře, podporují ženy v zaujímání vedoucích funkcí a uplatňují politiku stejného odměňování žen a mužů;

51.  vyzývá Komisi, aby prostřednictvím informačních kampaní propagovala režimy a programy zaměřené na širší zapojení žen do vědeckého výzkumu;

o
o   o

52.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi a vládám členských států.

(1) Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2015)0050.
(3) Přijaté texty, P7_TA(2013)0499.
(4) Úř. věst. C 279 E, 19.11.2009, s. 40.
(5) Úř. věst. C 309, 27.10.2000, s. 57.
(6) COM(2012)0614.


Zvyšování uplatnění dívek prostřednictvím vzdělávání v EU
PDF 448kWORD 135k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. září 2015 o posílení postavení dívek v EU prostřednictvím vzdělávání (2014/2250(INI))
P8_TA(2015)0312A8-0206/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte,

–  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP),

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen ze dne 18. prosince 1979,

–  s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu přijaté na čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995 a na následující výsledné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking+5 (2005), Peking+15 (2010) a Peking+20 (2015),

–  s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020) přijatý Evropskou radou v březnu 2011,

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu (Istanbulská úmluva) z května 2011,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. září 2010 nazvané „Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“ (COM(2010)0491),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2013 o odstranění genderových stereotypů v EU(1),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění) a směrnici Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2015 o pokroku dosaženém v Evropské unii v oblasti rovnosti mužů a žen(2),

–  s ohledem na nezávislou zprávu z roku 2009, již zadalo Generální ředitelství pro vzdělání a kulturu Evropské komise (GŘ EAC),

–  s ohledem na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy CM/Rec(2007)13 z 10. října 2007 členským státům týkající se začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v oblasti vzdělávání,

–  s ohledem na „Soubor osvědčených postupů na podporu vzdělávání bez sexistických stereotypů k určení způsobů provádění opatření, která jsou součástí doporučení Výboru ministrů o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v oblasti vzdělávání“ (novelizovaný 12. března 2015), šířený Radou Evropy,

–  s ohledem na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy Rec(2003)3 členským státům ohledně vyvážené účasti žen a mužů v politickém a veřejném rozhodovacím procesu přijaté dne 12. března 2003,

–  s ohledem na sdělení mezinárodní organizace práce (MOP) nazvané „Ženy a svět žen“ přijaté u příležitosti Mezinárodního dne žen v roce 2015

–  s ohledem na „Šetření života lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů v EU“, které zveřejnila Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) v roce 2013,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0206/2015),

A.  vzhledem k tomu, že vzdělání je základem odpovědného občanství, je zásadní pro zajištění rovnosti žen a mužů a posílení postavení dívek a je základním lidským právem a právem každého dítěte;

B.  vzhledem k tomu, že vzdělávání a odborná příprava dívek a žen je významnou evropskou hodnotou, základním lidským právem a hlavním faktorem pro posílení postavení dívek a žen na společenské, kulturní i profesionální úrovni, jakož i pro plné využívání veškerých dalších sociálních, hospodářských, kulturních a politických práv a v důsledku toho pro prevenci násilí páchaného na ženách a dívkách;

C.  vzhledem k tomu, že vzdělání může proměnit společnost a přispívat k sociální, hospodářské, politické a genderové rovnosti;

D.  vzhledem k tomu, že podle studie generálního ředitelství Evropského parlamentu pro vnitřní politiky není do vzdělávacího systému globálně zapojeno 30 milionů dívek ve věku základní školní docházky;

E.  vzhledem k tomu, že chudoba, sociální vyloučení a nedostatečná či nedostatečně dostupná síť předškolních, školních a mimoškolních zařízení patří k největším překážkám, jež dívkám brání v přístupu ke vzdělávání;

F.  vzhledem k tomu, že pouze státy mohou poskytovat bezplatné povinné všeobecné vzdělávání, jež je základním předpokladem pro zajištění rovných příležitostí pro obě pohlaví;

G.  vzhledem k tomu, že rozpočtové škrty v oblasti vzdělávání, jež jsou do značné míry důsledkem úsporných politik prosazovaných EU, ohrožují bezplatné vysoce kvalitní veřejné vzdělávání, a tím přispívají k prohlubování nerovností;

H.  vzhledem k tomu, že kvalitní veřejné vzdělávání by mělo být bezplatné a dostupné všem dětem bez jakékoli diskriminace a bez ohledu na status pobytu;

I.  vzhledem k tomu, že chudoba má velký vliv na rovný přístup ke vzdělávání kvůli přímým i nepřímým výdajům spojeným se školní docházkou dětí a přístup ke vzdělávání, a zvláště vysokoškolskému, je obzvláště obtížný pro mladé lidi z nízkopříjmových rodin, což vede k posilování tradice upřednostňování vzdělání chlapců;

J.  vzhledem k tomu, že genderové stereotypy přisuzují ženám a mužům odlišné, vymezené a omezené role, které utváří velký počet sociálních proměnných a které šíří a opakují rodiče, vzdělávací instituce a sdělovací prostředky; vzhledem k tomu, že osoby přijímají genderové role v rámci socializace v období dětství a dospívání, a proto tyto role ovlivňují jejich život a mohou omezovat osobní rozvoj žen i mužů;

K.  vzhledem k tomu, že genderové stereotypy mají na rozhodnutí žáků ve škole o vzdělávání a odborné přípravě dopad, který může ovlivnit jejich volby po celý život, a má tudíž značné důsledky pro trh práce, na němž se ženy stále potýkají s horizontální i vertikální segregací; vzhledem k tomu, že některá odvětví jsou z tohoto důvodu stále považována za „mužská“ a odměny v těchto odvětvích soustavně dosahují vyšší úrovně než v odvětvích považovaných za „ženská“;

L.  vzhledem k výraznému vlivu sociálního prostředí, postojů rodiny, vrstevníků, vzorových modelů a učitelů, jakož i školicích a poradenských středisek pro výběr studijního zaměření pro při výběru oborů studia a při změně stereotypů týkajících se pohlaví, a vzhledem k tomu, že učitelé přispívají ke společenským změnám svými postoji a pedagogickými postupy a jsou tak zásadní pro prosazování rovnosti žen a mužů, diverzity a vzájemného porozumění a úcty; vzhledem k tomu, že učitelé jsou v kontaktu s rodiči, a mohou tak zvyšovat jejich povědomí o rovnosti žen a mužů, jakož i o potenciálu jejich dětí;

M.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů se musí uplatňovat na všech úrovních vzdělávacího systému s cílem podporovat hodnoty spravedlnosti a demokratického občanství dívek a chlapců, žen a mužů s cílem vybudovat skutečné partnerství mezi muži a ženami jak ve veřejné, tak v soukromé oblasti;

N.  vzhledem k tomu, že v oblastech, v nichž převažují muži, jako je věda, inženýrství, technologie, matematika a podnikání, je zapotřebí více ženských vzorů, přičemž účinnými nástroji k posílení postavení dívek v těchto oblastech jsou sítě mentorství a vzájemné vzdělávání;

O.  vzhledem k tomu, že podle dostupných údajů je finanční ohodnocení kvalifikací a zkušeností u žen nižší než u mužů a ženy i nadále nesou zodpovědnost za větší část péče o rodinu a další závislé osoby, což omezuje jejich přístup k zaměstnání na plný úvazek; vzhledem k tomu, že rovnost mezi ženami a muži by měla zahrnovat ocenění práce žen a vzdělávání chlapců a mužů v oblastech, v nichž běžně převažují ženy; vzhledem k tomu, že pokrok v politikách podpory péče o děti a mateřské a otcovské dovolené v celé Evropě přispěje ke zlepšení vyhlídek žen na zaměstnání, k posílení jejich hospodářského postavení a k boji proti genderovým stereotypům, což posílí postavení dívek na všech úrovních vzdělávání;

P.  vzhledem k tomu, že ačkoli mají ženy častěji pokročilé středoškolské a vysokoškolské vzdělání, jejich obory vzdělání i pracovní činnosti souvisejí především s úkoly, které opakují a šíří stávající sociální a hospodářské struktury, a je nutné zvýšit zapojení žen do odborného vzdělávání v oborech souvisejících s matematikou, přírodními vědami, inženýrstvím a technologiemi (STEM);

Q.  vzhledem k tomu, že rovnoměrnější rozdělování vzdělávacích zdrojů by vedlo k lepšímu přístupu dívek na trh práce a vyvážená účast žen a mužů na trhu práce by mohla stimulovat hospodářské perspektivy Evropské unie;

R.  vzhledem k tomu, že evropské a vnitrostátní orgány by měly podporovat rovnost žen a mužů ve vzdělávacích institucích veškerými dostupnými prostředky a vzdělání v oblasti pohlaví by mělo být základní součástí školních osnov a výukových programů; vzhledem k tomu, že evropské a vnitrostátní orgány musí zajistit, aby výukové materiály neobsahovaly diskriminační obsah;

S.  vzhledem k tomu, že formální osnovy zohledňují kulturní a sociální hlediska každého členského státu a ovlivňují budování identity dívek a chlapců; vzhledem k tomu, že neformální osnovy představují doplněk formálních osnov a skryté osnovy jsou společné všem situačním definicím osnov; vzhledem k tomu, že všechny tyto typy osnov jsou důležité při budování identity dívek a chlapců a místní orgány hrají díky své blízkosti k vzdělávacím institucím klíčovou úlohu pro neformální vzdělávání;

T.  vzhledem k tomu, že pokud jde o boj proti nerovnosti žen a mužů, je nutný stálý pedagogický dohled nad učebními osnovami, cíli rozvoje a výsledky učení, obsahem, strategiemi, materiály, hodnocením, programy a plány předmětů, jakož i jejich monitorování a hodnocení, což je úlohou výzkumných středisek pro vzdělávání a specialistů na rovnost mužů a žen;

U.  vzhledem k tomu, že násilí na ženách je hlavní překážkou rovnosti žen a mužů a lze proti němu bojovat vzděláním; vzhledem k tomu, že ne všechny země EU ratifikovaly Istanbulskou úmluvu a EU má zodpovědnost v oblasti zahájení a financování projektů podporujících rovnost žen a mužů;

V.  vzhledem k tomu, že násilí na základě pohlaví páchané ve školách zahrnuje sexuální, fyzické nebo psychické násilí působené dětem na základě genderových stereotypů a společenských norem; vzhledem k tomu, že takové násilí je hlavní překážkou přístupu, účasti a úspěchu;

W.  vzhledem k tomu, že ženy a dívky se zdravotním postižením nebo zvláštními vzdělávacími potřebami jsou vystaveny vícenásobné diskriminaci; vzhledem k tomu, že situaci dívek lze zlepšit pouze tehdy, bude-li přístup k vysoce kvalitnímu vzdělávání rovný, nebude určován touto diskriminací a ta v něm nebude bránit, a to v plném souladu se zásadami začleňování;

X.  vzhledem k tomu, že při určování zvláštních vzdělávacích potřeb panují značné rozdíly; vzhledem k tomu, že u chlapců existuje vyšší pravděpodobnost, že bude zjištěno, že mají zvláštní potřeby, zejména potíže „nenormativní povahy“, například syndrom poruchy pozornosti (ADS) či dyslexii, v případech, kdy odborný názor hraje větší úlohu při určování těchto potřeb;

Y.  vzhledem k tomu, že číst a psát neumí 17 % dospělých osob na celém světě, přičemž dvě třetiny z nich (493 milionů) tvoří ženy(3);

Obecná doporučení

1.  vyzývá členské státy, aby prováděly a zlepšovaly opatření s cílem uplatňovat rovnost žen a mužů na všech úrovních vzdělávání a plně začlenily zlepšování povědomí o genderových otázkách do odborné přípravy učitelů, jakož i všech dalších kategorií pracovníků ve školách, např. školních lékařů, zdravotních sester, psychologů, sociálních pracovníků a pedagogů, a aby rovněž zajistily zavedení mechanismů, které umožní v rámci celého vzdělávacího systému prosazování, provádění, monitorování a vyhodnocování rovnosti žen a mužů v rámci vzdělávacích institucí;

2.  vyzývá členské státy, aby podporovaly demokratizaci vzdělávání a další podmínky, které jsou nezbytné k tomu, aby vzdělávání poskytované ať ve školách, nebo jinými způsoby předávání znalostí přispělo k dosažení rovnosti žen a mužů a rovných příležitostí, k překonání ekonomických, sociálních a kulturních nerovností, k podpoře osobního rozvoje a ducha tolerance, solidarity a odpovědnosti a k usnadnění sociálního pokroku a demokratické účasti na životě společnosti;

3.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že jedním z cílů jejich vzdělávacích systémů bude i vzdělávání v otázce dodržování základních práv a svobod a rovných práv a příležitostí pro ženy i muže a aby zásady kvality jejich systémů zahrnovaly odstranění překážek bránících skutečné rovnosti žen a mužů a podporu úplné rovnosti mezi nimi;

4.  vyzývá k podpoře celostního přístupu k formálnímu a neformálnímu vzdělávání ve školách, citlivého zahrnutí lidských práv, lidské důstojnosti, rovnosti žen a mužů a rozvoje sebevědomí, podpory nezávislého a informovaného rozhodování pro dívky a ženy, a to jak v rovině osobní, tak i na pracovní úrovni; uznává, že vzdělávání v oblasti rovnosti žen a mužů musí doplňovat občanskou výchovu v oblasti demokratických hodnot a musí být zakotveno ve výukovém prostředí zohledňujícím rovnost žen a mužů na základě jejich práv, v němž chlapci a dívky získají poznatky o svých právech a zkušenosti s demokratickým procesem například v rámci demokratického řízení své školy;

5.  vyzývá tvůrce politik v oblasti vzdělávání v Komisi a členských státech, aby zajistili, že závazek k zajištění rovnosti žen a mužů přejde od vyhlašování zásad a dojde k podstatnému zvýšení úsilí a prostředků, které jsou na ni vynakládány, připomíná, že vzdělání má základní význam pro provedení změny kultury;

6.  upozorňuje, že ženy tvoří většinu (60 %) absolventů vyššího vzdělání v EU, ale míra jejich zaměstnanosti ani vývoj jejich profesního postupu neodrážejí jejich plný potenciál; zdůrazňuje, že dosažení dlouhodobého hospodářského růstu podporujícího začlenění závisí na odstranění rozdílu mezi dosaženým vzděláním žen a jejich postavením na trhu práce, zejména prostřednictvím odstranění horizontální i vertikální segregace;

7.  zdůrazňuje, že vzdělávání je důležitým nástrojem, který ženám umožňuje, aby se plně účastnily sociálního a hospodářského rozvoje; zdůrazňuje, že opatření v oblasti celoživotního učení jsou klíčová k tomu, aby ženám poskytla dovednosti, jež jim umožní vrátit se do zaměstnání nebo získat lepší zaměstnání, vyšší příjem a lepší pracovní podmínky;

8.  vyzývá členské státy, aby navýšily klíčové investice do vzdělávání, aby všichni lidé mohli využívat vysoce kvalitního bezplatného veřejného vzdělávání;

9.  vyzývá členské státy, aby zajistily, aby jejich orgány odpovědné za oblast vzdělávání zaručily ženám i mužům stejné právo na vzdělávání tím, že mezi cíle a opatření v této oblasti aktivně zahrnou i zásadu rovného zacházení, čímž zamezí vzniku nerovností mezi ženami a muži, k nimž dochází v důsledku sexistického chování a souvisejících společenských stereotypů;

10.  žádá Komisi, aby zajistila, že toto doporučení bude předáno vnitrostátním orgánům odpovědným za provádění vzdělávacích politik na ústřední, regionální a místní úrovni, jakož i řídícím orgánům škol a regionálním a místním orgánům;

11.  zdůrazňuje potřebu podporovat rovné zastoupení žen a mužů ve vedení a řízení orgánů zodpovědných za dohled nad vzdělávacími institucemi a jejich správu, zejména mezi vedoucími pracovníky a řediteli škol a v oblastech, v nichž jsou ženy nedostatečně zastoupeny, jako jsou přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika (STEM), protože to dívkám poskytne pozitivní vzory;

12.  zdůrazňuje, že dívky, kterým není školní docházka povolena, jsou častěji vystaveny domácímu násilí;

13.  naléhavě vyzývá Komisi, aby co nejdříve zahájila proces přistoupení EU k Istanbulské úmluvě; vyzývá členské státy, aby úmluvu ratifikovaly, a rovněž vyzývá EU a členské státy, aby společně usilovaly o rovnost pohlaví ve vnějších vztazích Unie; zdůrazňuje úzkou souvislost mezi genderovými stereotypy, šikanou, kybernetickou šikanou a násilím na ženách a nutnost bojovat proti nim již od raného věku; zdůrazňuje, že Istanbulská úmluva vyzývá smluvní strany k tomu, aby do formálních školních osnov a na všech úrovních vzdělávání zavedly školicí materiály týkající se takových otázek, jako jsou nestereotypní genderové role, vzájemná úcta, nenásilné řešení konfliktů v mezilidských vztazích, násilí na základě pohlaví a právo na nedotknutelnost lidské osobnosti, které by byly upraveny podle rozvíjejících se schopností žáků a studentů;

14.  vyzývá všechny členské státy, aby důsledně investovaly do produkce informačních, motivačních a vzdělávacích kampaní a zlepšovaly poskytování kariérního poradenství pro dívky a chlapce, to by se mělo zabývat stereotypním vnímáním rolí pohlaví, jakož i genderovými stereotypy ohledně pracovního a odborného zaměření, zejména ve vědách a nových technologiích; připomíná, že by to snížilo segregaci podle pohlaví na pracovním trhu a posílilo postavení žen, a přitom by jim to umožňovalo plně využít lidský kapitál, jejž v EU představují dívky a ženy, a také by to šířilo diskuse o volbách vzdělání a kariéry ve školách a učebnách;

15.  připomíná úlohu pedagogických sborů v oblasti pomoci a poradenství rodinám, pokud jde o zaměření dětí, aby děti nastupovaly na vzdělávací dráhu odpovídající jejich dovednostem, schopnostem a zálibám; zdůrazňuje, že fáze, v níž se poskytuje poradenství ohledně volby vzdělávací dráhy, je rozhodující fází a okamžikem, kdy se mohou projevit genderové stereotypy, jež mohou dlouhodobě ovlivnit schopnost dívek věnovat se profesní dráze, jež usnadní jejich osobní rozvoj a emancipaci.

16.  vyzývá Komisi, aby prostřednictvím členských států pořádala specifické osvětové programy zaměřené na dívky o jejich zapojení do vysokoškolského vzdělávání a možných studijních oborech s odpovídajícími možnostmi zaměstnání na základě jejich schopností, a to s cílem povzbudit je v tom, aby se věnovaly takovým povoláním, v nichž běžně převažují muži, a zvýšila tak sebedůvěru nové generace žen; zdůrazňuje, že při budování sebedůvěry dívek a mladých žen hraje klíčovou úlohu i neformální učení;

17.  vyzývá členské státy, aby rovněž využívaly evropské strukturální a investiční fondy a jejich prostřednictvím podporovaly programy, které aktivně pracují s rodiči dětí z vyloučených komunit, a aby podporovaly smysluplné a podněcující mimoškolní činnosti a činnosti během školních prázdnin;

18.  vyzývá členské státy, aby vybízely k podpoře veřejných sítí mateřských školek a jeslí, předškolních vzdělávacích systémů a veřejných služeb v oblasti volnočasových aktivit pro děti;

19.  vyzývá členské státy, aby zlepšovaly kvalitu vzdělání a odborné přípravy osob se zdravotním postižením nebo zvláštními vzdělávacími potřebami, aby také snižovaly jejich vysokou míru předčasného ukončování školní docházky a aby dodržovaly zásady inkluzivního vzdělávání s důrazem na aktivní zapojení těchto žáků, aby zlepšovaly jejich integraci do společnosti a tam, kde je to možné, do všeobecného vzdělávacího systému; vyzývá k okamžitému zlepšení přípravy učitelů za tímto účelem a k integraci genderového hlediska do této přípravy, jakož i do určování těžkostí s učením včetně rozvoje nástrojů pro screening zohledňujících rovnost žen a mužů a specifických vzdělávacích programů na začleňování hlediska rovnosti žen a mužů s cílem poskytovat dotčeným ženám a dívkám lepší příležitosti při hledání zaměstnání a posílit je k překonávání několikanásobné diskriminace;

20.  vyzývá členské státy, aby zaručily rovný přístup ke vzdělání pro dívky a chlapce bez ohledu na jejich věk, pohlaví, socio–ekonomický status, kulturní zázemí či náboženství, a zdůrazňuje potřebu, aby evropské, vnitrostátní a místní orgány šířily specifické programy na integraci marginalizovaných komunit obecně ve školách, jakož i konkrétně integraci dívek z oněch komunit, jelikož často čelí mnohonásobné diskriminaci, a potom rovněž integraci všech minorit v evropské společnosti; poukazuje na to, že je důležité, aby dívky dokončovaly sekundární vzdělání, a zdůrazňuje, že je zapotřebí programů finanční pomoci určených ekonomicky znevýhodněným rodinám s cílem zabránit tomu, aby studenti, zejména dívky, neukončovaly studium předčasně;

21.  vyzývá členské státy, aby poskytovaly aktivní podporu, jež je nezbytná k zajištění výuky jazyka hostující země pro přistěhovalkyně a jejich rodiny v rámci místních služeb bezplatného veřejného vzdělávání;

22.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly konkrétní programy, jež zajistí, aby romské dívky a mladé ženy neopouštěly primární, sekundární ani terciární vzdělávání, a aby rovněž zavedly zvláštní opatření pro mladistvé matky a dívky předčasně opouštějící školu s cílem podpořit zejména jejich nepřetržité vzdělávání a vstup na trh práce a poskytovat odbornou přípravu založenou na pracovní činnosti; rovněž členské státy a Komisi vyzývá, aby tato opatření zohlednily v rámci koordinace a hodnocení vnitrostátních strategií integrace Romů;

23.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zahrnout do projektů rozvojové spolupráce opatření zaměřená na vzdělávání dívek a žen;

24.  zdůrazňuje, že je důležité věnovat zvláštní pozornost zásadě rovnosti žen a mužů ve školních osnovách a ve všech fázích vzdělávání;

Osnovy a vzdělávání

25.  trvá na tom, že je třeba věnovat řádnou pozornost rovnosti žen a mužů ve všech jejích podobách, jako jsou školní osnovy, cíle rozvoje a výsledky učení, obsah a výukové programy a plány, jakož i potřebě zhodnotit postavení žen ve školních osnovách v různých oborech a zdůraznit jejich úlohu v obsahu výuky; je přesvědčen, že rovnost žen a mužů ve vzdělávání by měla řešit zásadu rovnosti a musí zahrnovat řadu otázek, jako je gramotnost, šikana, násilí, nenávistné projevy, lidská práva a občanská výchova;

26.  zdůrazňuje, že vzdělávání musí u dívek a chlapců přispívat k utváření vnímavé a vyrovnané osobnosti respektující ostatní lidi a schopné empatie a vzájemného respektu, aby se zamezilo diskriminaci, agresivitě a šikaně;

27.  zdůrazňuje, že školy by měly rozvíjet mezikulturní přístup ke vzdělání, a to s cílem podporovat otevřenost, vzájemný respekt a mezikulturní a mezináboženský dialog;

28.  vyzývá příslušné orgány v členských státech, aby podporovaly rovnost žen a mužů v rámci svých komplexních programů sexuální výchovy a výchovy ke vztahům včetně výuky chlapců a dívek o vztazích založených na souhlasu, úctě a vzájemnosti, jakož i v oblasti sportovních a volnočasových aktivit, kde stereotypy a očekávání na základě pohlaví mohou ovlivnit vnímání sebe sama, zdraví, získávání dovedností, intelektuálního rozvoje, sociální integrace a budování identity dívek a chlapců;

29.  uznává, že základním nástrojem k posílení postavení dívek a chlapců je citlivá, věku přiměřená a vědecky přesná sexuální výchova a vzdělávání v oblasti vztahů, jež jim pomohou přijímat dobře informovaná rozhodnutí a přispějí k obecnějším prioritám v oblasti veřejného zdraví, jako je snižování počtu neplánovaných těhotenství, snižování úmrtnosti rodiček a dětské úmrtnosti, prevence a včasná léčba pohlavně přenosných chorob a omezování nerovností v oblasti zdraví; vyzývá členské státy, aby zvážily možnost učinit povinnou věku přiměřenou sexuální výchovu a vzdělávání v oblasti vztahů ve školních osnovách pro všechny žáky primárního a sekundárního vzdělání a zdůrazňuje, že je důležité připravovat učitele se zvláštním důrazem na úctu k dívkám a ženám, jakož i na rovnost žen a mužů;

30.  žádá, aby se součástí programů školních osnov staly sexuální výchova a vzdělávání v oblasti vztahů, jejichž cílem je posílit postavení dívek tím, že získají povědomí o vlastním těle a kontrolu nad ním, a současně požaduje, aby všechny další předměty školních osnov byly v souladu s těmito zásadami;

31.  vyzývá Komisi, aby bojovala proti diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové identity ve vzdělávacích zařízeních; naléhavě vyzývá Komisi, aby podporovala začlenění objektivních informací o problematice osob LGBTI do školních osnov; naléhavě vyzývá Komisi, aby usnadnila výměnu zkušeností mezi členskými státy, pokud jde o homofobní a transfobní šikanu a obtěžování;

32.  vybízí dívky a chlapce, aby se v rámci vzdělávání zajímali rovným dílem o všechny předměty bez ohledu na genderové stereotypy, zejména pokud jde o přírodovědecké a technické předměty včetně výuky chlapců o činnostech vnímaných jako ženské v oblastech, jako jsou domácí práce a péče, a podporuje rovné zastoupení dívek a chlapců v kolektivním rozhodování a vedení škol, jakož i ve všech mimoškolních aktivitách; vyzývá příslušné orgány, aby zaručily, že bude ochráněno financování těchto efektivních aktivit;

33.  konstatuje, že je třeba přijmout opatření, jež zajistí konkrétní podporu ženám v oblastech kultury a vytváření a šíření uměleckých a duševních děl, budou bojovat proti strukturální diskriminaci a diskriminaci ze strany okolí, které jsou ženy v této oblasti vystaveny, podpoří vyvážené zastoupení žen a mužů, pokud jde o zveřejňované umělecké a kulturní výstupy a zajistí finanční podporu a pozitivní krok k nápravě nerovností v těchto oblastech;

34.  vyzývá k rozvoji rovného přístupu a využívání informačních a komunikačních technologií a vzdělávání v této oblasti pro dívky a chlapce od předškolního vzdělávání dále, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost dětem a mladým lidem z venkovských oblastí, marginalizovaných komunit a lidem se zvláštními potřebami s cílem zlepšit jejich počítačovou gramotnost, šířit účinné metody vzdělávací politiky a zlepšovat přípravu učitelů, což umožní zvýšit zastoupení žen mezi studenty a absolventy v oblasti matematiky, přírodních věd, inženýrství a technologie; v této souvislosti vítá všechny iniciativy a programy, jejichž cílem je získat dívky pro tyto oblasti studia a pro odpovídající výzkumnou kariéru;

35.  zdůrazňuje, že je důležité zavést vzdělávací opatření, jež povedou k uznání a šíření povědomí o úloze žen v historii, přírodních vědách, politice, literatuře, umění, vzdělávání a dalších oblastech;

36.  žádá, aby bylo vynaloženo veškeré úsilí k zajištění, že práce v oblasti předškolního vzdělávání, primárního vzdělávání a péče bude chápána jako hodnotné zaměstnání pro ženy i muže;

37.  vyzývá členské státy, aby vytvořily nebo posílily vnitrostátní předpisy s úmyslem bojovat proti negativnímu dopadu stereotypních genderových rolí, které jsou založeny na hodnotách prosazovaných sdělovacími prostředky a reklamou, které příliš často oslabují působení škol v této oblasti;

38.  vyzývá k vytvoření doplňkových činností, které budou posilovat formální učební plány, pokud jde o rovnost žen a mužů, a odborné přípravy pro podnikání, jakož i provádění neformálních vzdělávacích programů vzdělávání v oblasti rovnosti žen a mužů prostřednictvím místních orgánů;

39.  vyzývá k novým podnětům k akreditaci neformálního vzdělávání s osvědčením o způsobilosti a k zajištění osvědčení o vysokém standardu při učení se prací, pokud jde o odborné vzdělávání, což by dívkám a ženám pomohlo najít lepší zaměstnání a vstoupit nebo se vrátit na trh práce, přičemž by ženám mělo být zajištěno, aby s nimi bylo zacházeno rovnoprávně s muži z hlediska důstojnosti a schopností;

40.  vyzývá autory a vydavatele vzdělávacích materiálů, aby si byli vědomi nutnosti pokládat rovnost mužů a žen za kritérium pro produkci těchto materiálů, doporučuje při vytváření materiálů pro odbornou přípravu v oblasti rovnosti žen a mužů využívat týmy učitelů a studentů a konzultovat odborníky v oblasti rovnosti žen a mužů a výuky zohledňující rovnost žen a mužů;

41.  vyzývá členské státy, aby připravily a šířily pokyny pro školy, tvůrce politik v oblasti vzdělání, učitele a osoby odpovědné za stanovení osnov tak, aby zahrnovaly hledisko rovnosti žen a mužů, a zajistili odstranění sexistických stereotypů, které učebnice a výukové materiály mohou zahrnovat v obsahu, textu nebo ilustracích, a povzbuzovaly je k boji proti existujícímu sexismu v literatuře, filmu, hudbě, hrách, sdělovacích prostředcích, reklamě a jiných oblastech, které zásadním způsobem přispívají ke změně postojů, chování či identity chlapců a dívek;

42.  uznává, že učitelé hrají hlavní úlohu při utváření vzdělávací identity a mají významný vliv na aspekty genderového chování ve škole; připomíná, že ještě zbývá udělat mnoho práce k tomu, aby učitelé získali znalosti o tom, jak mohou co nejlépe prosazovat rovnost pohlaví; zdůrazňuje proto, že je zapotřebí zajistit komplexní počáteční i pokračující odbornou přípravu učitelů na všech úrovních formálního i neformálního vzdělávání, včetně vzájemného učení a spolupráce s externími organizacemi a agenturami, za účelem budování povědomí o vlivu genderových rolí a stereotypů na sebedůvěru jejich studentů a na výběr specializace v průběhu jejich studií; zdůrazňuje, že dívky potřebují mít ve školách a na univerzitách pozitivní ženské a mužské vzory, aby dokázaly rozpoznat a co nejlépe využít svůj vlastní potenciál bez obav z jakékoli diskriminace nebo nejednoznačnosti související s příslušností k určitému pohlaví;

43.  zdůrazňuje potřebu začlenit studium a uplatňování zásady rovnosti žen a mužů jak do základní, tak do navazující odborné přípravy učitelů, aby byly odstraněny veškeré překážky, které brání realizaci plného potenciálu studentů bez ohledu na jejich pohlaví;

44.  je pevně přesvědčen, že vzdělávání má transformační potenciál v oblasti prosazování rovnosti žen a mužů; uznává, že programy formálního vzdělávání a neformálního vzdělávání musí řešit násilí a diskriminaci na základě pohlaví, obtěžování, homofobii a transfobii ve všech jejich podobách, včetně kybernetické šikany či on-line obtěžování, a bojovat proti těmto jevům; uznává, že vzdělání k rovnosti pohlaví a proti násilí na základě pohlaví je závislé na školním prostředí, které je bezpečné a svobodné od násilí;

45.  zdůrazňuje, že je nutné zahájit iniciativy zaměřené na zvyšování povědomí, vzdělávání a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů pro všechny, kdo se podílejí na vzdělávací politice, jakož i pro rodiče a zaměstnavatele;

46.  vyzývá členské státy, aby zaujaly mezigenerační přístup ke vzdělání a zajistily rovný přístup k formálnímu a neformálnímu vzdělání tak, že do svých vzdělávacích systémů začlení poskytování dostupné a kvalitní péče o děti, jakož i péči o starší a další závislé osoby; vyzývá členské státy, aby se zapojily do iniciativ, které snižují přímé i nepřímé náklady na vzdělání, a zvýšily kapacitu veškerých sítí jeslí, školek, předškolních, školních a mimoškolních zařízení za náležitého dodržování zásad začlenění dětí žijících v chudobě nebo ohrožených chudobou; zdůrazňuje, že je to významné za účelem pomoci všem ženám a mužům včetně samoživitelů dosáhnout rovnováhy mezi rodinným životem a prací a zaručit účast žen na celoživotním vzdělávání a odborné přípravě, což dále povede k vytvoření pozitivních vzorů k posílení postavení dívek;

47.  zdůrazňuje, že jakákoli strategie na podporu rovnosti žen a mužů a posílení postavení dívek a žen musí aktivně zapojovat a angažovat chlapce a muže;

48.  zdůrazňuje, že je důležité, aby orgány veřejné správy pořádaly v rámci terciárního vzdělávání informační přednášky a prováděly výzkum, což by bylo zaměřeno na význam a rozsah rovnosti žen a mužů, zejména tím, že do příslušných školních osnov začlení vzdělávání v problematice rovnosti žen a mužů a zavedou zvláštní postgraduální studijní programy a budou podporovat výzkumné projekty a specializované průzkumy v této oblasti;

49.  vyzývá orgány EU a členské státy, aby dosáhly pokroku v otázce vzájemného uznávání diplomů, osvědčení a dalších dokumentů dokládajících odborné kvalifikace vydávaných v různých členských státech, jakož i v otázce koordinace a harmonizace vnitrostátních pravidel pro přístup k různým profesím, aby emigrantky ze zemí Unie i mimo Unii mohly získat pracovní místa odpovídající jejich odborné přípravě a kvalifikacím;

Investice, monitorování a hodnocení

50.  konstatuje, že je třeba zajistit monitorování a hodnocení pokroku v důsledku přijetí politiky v oblasti rovnosti pohlaví ve vzdělávacích institucích nezávislými subjekty, nepřetržité sdělování informací tvůrcům politik na místní, regionální, vnitrostátní a evropské úrovni o všech přijatých opatřeních a dosaženém pokroku v této oblasti, a že je naléhavě třeba zavést hledisko pohlaví jako prvek interního i externího hodnocení vzdělávacích institucí;

51.  zdůrazňuje významnou úlohu, již hraje spolupráce různých správních orgánů v oblasti vzdělávání a výměna osvědčených postupů v oblasti přípravy projektů a programů, jejichž cílem je zvyšovat povědomí o zásadách koedukace a skutečné rovnosti žen a mužů, a jejich předávání dalším členům akademické obce;

52.  vyzývá Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE), aby ve všech oblastech politiky pokračoval ve shromažďování údajů týkajících se rovnosti žen a mužů a srovnávacích přehledech výsledků včetně těch z oblasti vzdělávání, a znovu opakuje, že je důležité provádět studie dopadu politiky v oblasti vzdělávání k řešení nerovnosti žen a mužů, poskytovat kvalitativní a kvantitativní nástroje pro posouzení tohoto dopadu a rovněž následovat rozpočtové strategie založené na pohlaví k podpoře přístupu k vzdělávacím zdrojům a práva na ně;

53.  uznává, že má zásadní význam posuzovat dopad budoucích právních předpisů v oblasti vzdělávání z hlediska rovnosti žen a mužů a v případě potřeby je nutné také revidovat stávající právní předpisy v souladu s touto zásadou;

54.  zdůrazňuje, že kontrolní postupy pro provádění programů rovnosti žen a mužů a příslušná hodnocení musí být prováděny vzdělávacími výzkumnými středisky v úzké spolupráci s odborníky v oblastech otázek rovnosti žen a mužů, subjekty zřízenými EU nebo místními orgány; žádá, aby členské státy a Komise shromažďovaly kvantitativní a kvalitativní údaje rozdělené podle pohlaví;

55.  navrhuje vytvoření výročního evropského ocenění za rovnost žen a mužů pro vzdělávací instituce, které při plnění tohoto cíle dosáhly vynikajících výsledků, a nabádá členské státy, aby totéž učinily na vnitrostátní úrovni;

56.  zdůrazňuje, že je třeba vypracovat akční plány a přidělovat finanční prostředky pro provádění genderově specifických vzdělávacích projektů, jakož i vzdělávacích struktur zohledňujících genderové aspekty, a doporučuje využívat evropské nástroje, které jsou k dispozici pro tento účel, zejména investiční plán, program Horizont 2020 a evropské strukturální fondy včetně Evropského sociálního fondu;

o
o   o

57.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států.

(1) Přijaté texty P7_TA(2013)0074.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2015)0050.
(3) https://europa.eu/eyd2015/cs/eu-european-parliament/posts/every-girl-and-woman-has-right-education


EHP–Švýcarsko: překážky ve vztahu k plnému zavedení vnitřního trhu
PDF 510kWORD 100k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. září 2015 o EHP-Švýcarsku: překážkách ve vztahu k plnému zavedení vnitřního trhu (2015/2061(INI))
P8_TA(2015)0313A8-0244/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na Dohodu o volném obchodu mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací ze dne 22. července 1972,

–  s ohledem na Dohodu mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob ze dne 21. června 1999, zejména na její přílohu I o volném pohybu osob a přílohu III o uznávání odborných kvalifikací,

–  s ohledem na Dohodu mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o zjednodušení kontrol a formalit při přepravě zboží a o celně bezpečnostních opatřeních ze dne 25. června 2009,

–  s ohledem na Dohodu mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody ze dne 21. června 1999,

–  s ohledem na Dohodu mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o některých aspektech zadávání veřejných zakázek ze dne 21. června 1999,

–  s ohledem na Protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob týkající se účasti Bulharské republiky a Rumunska jakožto smluvních stran na základě jejich přistoupení k Evropské unii ze dne 27. května 2008,

–  s ohledem na Protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob týkající se účasti České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky jakožto smluvních stran na základě jejich přistoupení k Evropské unii ze dne 26. října 2004,

–  s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu („směrnice o službách“)(1),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU ze dne 20. listopadu 2013 o uznávání odborných kvalifikací(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2010 o EHP-Švýcarsku: překážkách ve vztahu k plnému zavedení vnitřního trhu(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2014 o zprávě o pokroku Islandu za rok 2012 a povolebních perspektivách(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2015 o správě jednotného trhu v rámci evropského semestru 2015(5),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 21. března 2014,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 16. prosince 2014 o homogenním rozšířeném jednotném trhu a o vztazích EU se zeměmi západní Evropy, které nejsou členy EU,

–  s ohledem na závěry přijaté Radou EHP na jejím 42. zasedání konaném dne 19. listopadu 2014,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 7. prosince 2012 o přezkumu fungování Evropského hospodářského prostoru (SWD(2012)0425),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. listopadu 2012 s názvem „Vztahy EU s Andorrským knížectvím, Monackým knížectvím a Republikou San Marino – Možnosti hlubší integrace do EU“ (COM(2012)0680),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 18. listopadu 2013 s názvem „Vztahy EU s Andorrským knížectvím, Monackým knížectvím a Republikou San Marino: Možnosti jejich účasti na vnitřním trhu“,

–  s ohledem na zprávu Smíšeného parlamentního výboru EHP o fungování Dohody o EHP v roce 2013,

–  s ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního výboru EHP ze dne 30. května 2013 o budoucnosti EHP a o vztazích EU s malými zeměmi a Švýcarskem,

–  s ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního výboru EHP ze dne 26. března 2014 o správě jednotného trhu,

–  s ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního výboru EHP ze dne 17. března 2015 o průmyslové politice v Evropě,

–  s ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního výboru EHP ze dne 17. března 2015 o transatlantickém obchodním a investičním partnerství a jeho možných dopadech na státy ESVO EHP,

–  s ohledem na zprávu o švýcarské zahraniční politice ze dne 14. ledna 2015,

–  s ohledem na 35. hodnotící zprávu o vnitřním trhu států ESVO EHP,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 217, který dává Unii právo uzavírat mezinárodní dohody,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0244/2015),

A.  vzhledem k tomu, že všechny čtyři členské státy Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) (Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko) představují významné obchodní partnery Evropské unie (EU) a že Švýcarsko a Norsko jsou podle objemu čtvrtým a pátým nejvýznamnějším obchodním partnerem EU;

B.  vzhledem k tomu, že vztahy mezi EU a třemi členskými státy ESVO (Islandem, Lichtenštejnskem a Norskem) se opírají o Evropský hospodářský prostor (EHP), který zabezpečuje účast na vnitřním trhu, přičemž dohoda o EHP je spravována a sledována na základě vysoce institucionalizovaného rámce;

C.  vzhledem k tomu, že účast Švýcarska na dohodě o EHP byla v lidovém hlasování v roce 1992 zamítnuta, a že jsou proto vztahy Švýcarska a EU v současné době založeny na více než 100 odvětvových dohodách, které zajišťují dalekosáhlou integraci;

D.  vzhledem k tomu, že dobře fungující a účinný jednotný trh založený na vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství je nezbytný k podpoře rozvoje a konkurenceschopnosti a vytváření pracovních míst za účelem oživení evropského hospodářství, přičemž však musí být právní předpisy týkající se jednotného trhu řádně provedeny, uplatňovány a vymáhány, aby bylo možné plně těžit z jeho výhod v členských státech EU a ve státech ESVO EHP;

Úvod

1.  považuje dohodu o EHP za klíčový faktor hospodářského růstu a za nejdalekosáhlejší komplexní nástroj rozšiřování jednotného trhu na třetí země; je přesvědčen, že s přihlédnutím k vnitřnímu vývoji v EU se ukázalo, že dohoda o EHP je spolehlivá, účinná a dobře fungující dohoda, která zajišťuje integritu jednotného trhu také z dlouhodobého hlediska;

2.  uznává, že pevné vztahy mezi EU a zeměmi ESVO EHP a Švýcarskem jdou nad rámec hospodářské integrace a rozšíření jednotného trhu a přispívají ke stabilitě a k prosperitě, z nichž těží všichni občané a podniky, včetně malých a středních podniků; zdůrazňuje, že je důležité zajistit řádné fungování jednotného trhu za účelem vytvoření rovných podmínek a vzniku nových pracovních míst;

Provádění právních předpisů týkajících se jednotného trhu: země ESVO EHP

3.  se znepokojením konstatuje, že podle hodnotící zprávy o vnitřním trhu států ESVO EHP se průměrný deficit provádění ve třech státech ESVO zvýšil z 1,9 % v červenci 2014 na současná 2 %;

4.  vítá značné úsilí o dosažení rychlejšího začlenění příslušných acquis do dohody o EHP a také nedávnou dohodu o zásadách začlenění právních předpisů EU, která zřizuje evropské orgány dohledu v oblasti finančních služeb;

5.  poukazuje na to, že státy ESVO EHP se podílejí na mnohých programech EU a činnostech jejích agentur, jakož i na opatřeních pro praktickou spolupráci, jako je informační systém pro vnitřní trh nebo SOLVIT, a přispívají k soudržnosti EU prostřednictvím EHP a norského finančního mechanismu; je toho názoru, že tato spolupráce podporuje účinné fungování rozšířeného jednotného trhu; vybízí EU a státy ESVO EHP, aby usilovaly o další rozvoj nástrojů prevence a reagovaly na možné hrozby s cílem zajistit fungování vnitřního trhu s energií;

6.  domnívá se, že včasné a pokud možno současné provádění příslušných právních předpisů v oblasti jednotného trhu státy ESVO EHP je zásadní a že tento proces by bylo možné dále zlepšovat a urychlovat;

7.  zdůrazňuje, že právní akty, které čekají na začlenění, nadále představují problém, a proto naléhavě vyzývá státy ESVO EHP, aby v úzké spolupráci s EU zvýšily své úsilí s cílem zajistit integritu jednotného trhu;

8.  uznává, že je nezbytná předchozí dohoda všech států ESVO EHP týkající se vymezení významu pro EHP a že před začleněním mohou být nutné technické úpravy; obává se však, že vysoký počet žádostí o úpravy a výjimky povede k prodlevám a mohl by vést k roztříštění jednotného trhu; důrazně vyzývá dotčené státy, aby tuto situaci napravily a v úzké spolupráci s EU zajistily rovné podmínky na rozšířeném jednotném trhu;

9.  poukazuje na to, že od podepsání dohody o EHP se EU uchyluje k většímu využívání agentur; vítá, že se státy ESVO EHP podílejí na činnosti těchto agentur; vyzývá státy ESVO EHP a Komisi, aby i nadále zlepšovaly tuto spolupráci a účast;

10.  poukazuje na to, že EU a USA v současné době jednají o dohodě o volném obchodu a o dohodě o investicích; zdůrazňuje, že na základě podmínek dohody o EHP uplatňují státy ESVO EHP pravidla jednotného trhu a že by dopady úspěšné dohody o volném obchodu a dohody o investicích měly vliv i na státy ESVO EHP; dále zdůrazňuje, že uzavření transatlantického obchodního a investičního partnerství nesmí vést k vytvoření nových obchodních překážek mezi EU a státy ESVO EHP;

Lichtenštejnské knížectví

11.  je znepokojen tím, že lichtenštejnský deficit provádění se zvýšil z 0,7 % na 1,2 %; dále je znepokojen skutečností, že lichtenštejnské právní předpisy týkající se vstupu a pobytu některých rodinných příslušníků státních příslušníků zemí EHP a omezení vůči státním příslušníkům zemí EHP, kteří mají bydliště v Lichtenštejnsku, týkající se výkonu zaměstnání v jiném státě EHP, což Lichtenštejnsko považuje za dohodu založenou na zvláštním systému kvót v rámci dohody o EHP, se nezdají být plně v souladu s právními předpisy EHP;

Islandská republika

12.  bere na vědomí dopis ze dne 12. března 2015 zaslaný islandskou vládou, v němž vláda zaujímá stanovisko ke statusu Islandu jako kandidátské země pro členství v EU; důrazně vybízí Island ke zvýšení své snahy o splnění požadavků, které pro něj vyplývají z dohody o EHP, vzhledem k tomu, že jeho deficit provádění činí 2,8 %, což je nejvyšší hodnota ze všech dotčených států; vyzývá EU a Island, aby dále kromě jiného posilovaly spolupráci ve věci připravenosti na katastrofy v oblasti severního Atlantiku a vyčlenily na boj proti souvisejícím výzvám finanční zdroje;

Norské království

13.  vítá skutečnost, že Norsko, s nímž byly vzájemné vazby v minulých letech posilovány, je součástí iniciativy Frontrunners, jejímž cílem je zlepšit fungování jednotného trhu; konstatuje však, že deficit provádění vzrostl na 2 %, a proto naléhavě vyzývá Norsko, aby v tomto ohledu zvýšilo své snahy, zejména pak s cílem dotvořit vnitřní trh s energií; vybízí k prohloubení spolupráce zaměřené mimo jiné na oblast energetické politiky; poukazuje na to, že je stále třeba vyhodnotit otázky vyšších dovozních cel pro některé výrobky;

Andorrské knížectví, Monacké knížectví a Republika San Marino

14.  uznává, že bližší vztahy by mohly přinést vzájemný prospěch zejména na regionální a místní úrovni v sousedních regionech EU, a proto vítá zahájení jednání o dohodách o přidružení coby významný krok vpřed s ohledem na jejich zapojení do jednotného trhu a případně také do oblastí přesahujících jeho rámec, a zároveň bere na vědomí zvláštní povahu těchto zemí;

Provádění právních předpisů týkajících se jednotného trhu: Švýcarská konfederace

15.  oceňuje pevné, prosperující a dlouhodobé vztahy mezi EU a Švýcarskem, které v posledních desetiletích přispěly k míru, prosperitě a růstu v Evropě; je přesvědčen, že tyto vztahy je možné prohloubit ku prospěchu obou stran prostřednictvím komplexní revize odvětvových dohod za plného dodržování základních zásad EU a že je dále možné tyto vztahy rozšířit na mnoho dalších společných prvků a zájmů;

16.  v této souvislosti vítá, že byla v květnu 2014 zahájena jednání o institucionálním rámci jako předpokladu pro budoucí rozvoj dvoustranného přístupu; zdůrazňuje, že bez takovéto rámcové dohody nebudou uzavírány žádné další dohody o švýcarské účasti na vnitřním trhu; naléhavě vyzývá švýcarskou vládu, aby zvýšila své úsilí s cílem pokročit v jednání o nedořešených otázkách;

17.  bere na vědomí výsledek občanské iniciativy ze dne 9. února 2014 „proti masovému přistěhovalectví“ a rozhodnutí učiněná dne 11. února 2015 Švýcarskou spolkovou radou v souvislosti s prováděním návrhů prováděcích předpisů a nových doprovodných opatření; poukazuje na to, že tyto snahy jsou v rozporu se závazky vyplývajícími z dohody o volném pohybu osob, a očekává, že Švýcarsko bude tyto závazky dodržovat; poukazuje na to, že otázka migrace občanů z třetích zemí by neměla být zaměňována s volným pohybem osob, jak je zakotven ve Smlouvách; zdůrazňuje, že jednostranná opatření, která Švýcarsko zavedlo s cílem zamezit diskriminaci chorvatských občanů, nemohou nahradit ratifikaci protokolu rozšiřujícího působnost dohody o volném pohybu za účelem zahrnutí Chorvatska a že ratifikace tohoto protokolu by zároveň Švýcarsku umožnila pokračující účast v programu Horizont 2020 i její rozšíření po roce 2016, aby bylo možné podpořit přístup výzkumných pracovníků k financování z programu Horizont 2020; vyzývá Komisi, aby spolupracovala se Švýcarskem a členskými státy na nalezení uspokojivého řešení, které bude respektovat ustanovení příslušných smluv a dodržování zásad právního státu;

18.  opakuje, že volný pohyb osob je jednou ze základních svobod a pilířem jednotného trhu a že byl vždy nedílnou součástí a základním předpokladem dvoustranných vztahů mezi EU a Švýcarskem; proto plně podporuje postoj EU, která v červenci 2014 odmítla žádost švýcarských orgánů o opětovné projednání dohody o volném pohybu osob za účelem zavedení kvót nebo systému upřednostňování určitých národností; se znepokojením bere na vědomí zprávy o tom, že některé společnosti a kantony uplatňují systém upřednostňování určitých národností, a poukazuje na to, že takový postup je v rozporu s dohodou o volném pohybu osob;

19.  konstatuje, že omezení volného pohybu osob požadovaná v referendu ve Švýcarsku by mohla přispět k vytvoření nerovnováhy a oslabit přínos těchto dohod pro členské státy EU;

20.  upozorňuje na skutečnost, že poté, co byla pozastavena jednání o účasti Švýcarska na programu Erasmus+, zavedlo Švýcarsko přechodná opatření; obává se, že tato opatření pravděpodobně ovlivní mobilitu vysokoškolských studentů mezi EU a Švýcarskem; vybízí Švýcarsko a EU, aby učinily vše pro to, aby splnily požadavky stanovené pro jejich účast na programu Erasmus+, a to s cílem zaručit vzájemnost výměn a netrestat mladou generaci;

21.  naléhavě vyzývá k pokračování v současné praxi, kdy mohou provozovatelé taxislužeb z členských států poskytovat své služby ve Švýcarsku bez omezení, jelikož tato praxe dlouhodobě přispívá k hospodářskému rozvoji v regionech sousedících se Švýcarskem a je vzájemně prospěšná;

22.  vyzývá Komisi, aby blíže přezkoumala důsledky nákupu a pronájmu půdy švýcarskými zemědělci v příhraničních regionech EU;

23.  vyjadřuje politování nad zavedením a následovným posílením jednostranných doprovodných opatření, které zavedlo Švýcarsko v souvislosti s dohodou o volném pohybu osob, jako je účtování poplatků na pokrytí správních nákladů, požadavek na poskytnutí bankovních záruk nebo kombinace takovýchto opatření, jelikož tato opatření představují vážnou překážku, zejména pro malé a střední podniky, v poskytování služeb ve Švýcarsku v rámci dohody; vyzývá Švýcarsko, aby proto upravilo tato opatření tak, aby byla v souladu s dohodou o volném pohybu;

24.  zastává názor, že směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací, která byla provedena v roce 2013, měla být provedena již mnohem dříve, a vyzývá k urychlenému začlenění směrnice 2013/55/EU do přílohy k dohodě o volném pohybu s očekáváním, že Švýcarsko nalezne způsob, jak zajistit, aby tato dohoda zůstala nadále v platnosti; poznamenává, že příloha II dohody o volném pohybu osob byla v nedávné době aktualizována v zájmu zajištění účinnější koordinace systémů sociálního zabezpečení členských států EU a Švýcarska; vybízí Švýcarsko, aby pokračovalo v provádění právních předpisů EU tak, jak je to po něm požadováno;

25.  zastává názor, že zásady vzájemnosti a spravedlnosti mezi EHP a Švýcarskem jsou nezbytné s ohledem na využívání jednotného trhu;

26.  vyzývá Komisi, aby v budoucnu zvážila všechny důsledky, které pro regiony EU hraničící se Švýcarskem představuje zavedení nových pravidel, jako například nedávno přijatá změna článku 561 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, jejímž účelem je výrazně omezit možnost pracovníků s bydlištěm na celním území EU užívat pro soukromé účely firemní vozidla registrovaná v třetích zemích;

27.  konstatuje, že obecně vzato je spolupráce v rámci dohody o vzájemném uznávání posuzování shody uspokojivá, ale že fungování dohody by bylo možné podstatně zlepšit, pokud by se Švýcarsko zavázalo ji důsledně aktualizovat v souladu s vývojem právních předpisů EU;

28.  vyzývá k odstranění překážek bránících přeshraniční profesní mobilitě s cílem prohloubit vnitřní trh; za tímto účelem zdůrazňuje, že je důležité ve Švýcarsku a ve všech zemích EHP podporovat výuku jazyků, lépe informovat pracovníky a účelně je podporovat při hledání zaměstnání, zejména prostřednictvím sítě EURES; vítá proto aktivní zapojení Švýcarska do činností portálu EURES, zejména v příhraničních oblastech; vybízí Švýcarsko, aby v souladu se stávajícím nařízením o EURES dále rozšiřovalo své mezinárodní a přeshraniční služby na portálu EURES, a sice s cílem posílit mobilitu pracovních sil a vytvořit mezi EU a Švýcarskem skutečně integrovaný trh práce; v zájmu posílení mobility pracovníků také podporuje úsilí o vymezení širokého okruhu nových průmyslových odvětví a klíčových odvětví růstu, na něž by se země EHP, Švýcarsko a členské státy EU měly zaměřit a rozvíjet v nich svou dovednostní základnu, aby se lépe sladily poptávka po dovednostech a kvalifikacích a jejich nabídka;

o
o   o

29.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36.
(2) Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 132.
(3) Úř. věst. C 308 E, 20.10.2011, s. 18.
(4) Přijaté texty, P7_TA(2014)0041.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2015)0069.

Právní upozornění