Seznam 
Přijaté texty
Středa, 16. prosince 2015 - ŠtrasburkKonečné znění
Nevyslovení námitky k aktu v přenesené pravomoci: pravidla pro uplatňování finančního nařízení
 Nevyslovení námitky k aktu v přenesené pravomoci: vzorové finanční nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru
 Prodloužení funkčního období předsedy Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA)
 Prodloužení funkčního období předsedy Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA)
 Prodloužení funkčního období předsedy Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA)
 Operativní a strategická spolupráce mezi Bosnou a Hercegovinou a Europolem *
 Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost Irska – EGF/2015/006 - IE/PWA International
 Seznam invazivních nepůvodních druhů
 Produkty, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603xT25, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny
 Zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence do politik v oblasti daně z příjmu právnických osob
 Vztahy EU-Čína
 Příprava na Světový humanitární summit: výzvy a příležitosti pro humanitární pomoc
 Rozvoj udržitelného evropského průmyslu základních kovů
 Situace v Maďarsku: opatření v návaznosti na usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2015

Nevyslovení námitky k aktu v přenesené pravomoci: pravidla pro uplatňování finančního nařízení
PDF 323kWORD 67k
Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitky k nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 30. října 2015, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (C(2015)07555 – 2015/2939(DEA))
P8_TA(2015)0448B8-1336/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci C(2015)07555,

–  s ohledem na dopis Komise ze dne 12. listopadu 2015, ve kterém žádá Parlament o prohlášení, že proti tomuto nařízení v přenesené pravomoci nevyslovuje námitky,

–  s ohledem na dopis Rozpočtového výboru a Výboru pro rozpočtovou kontrolu předsedovi Konference předsedů výborů ze dne 27. listopadu 2015,

–  s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie(1), a zejména na článek 210 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2015/1929 ze dne 28. října 2015, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(2),

–  s ohledem na doporučení k rozhodnutí Rozpočtového výboru a Výboru pro rozpočtovou kontrolu,

–  s ohledem na čl. 105 odst. 6 jednacího řádu,

–  s ohledem na to, že ve lhůtě stanovené v čl. 105 odst. 6 třetí a čtvrté odrážce jednacího řádu, která uplynula dne 15. prosince 2015, nebyla vyslovena žádná námitka,

A.  vzhledem k tomu, že směrnice 2014/23/EU(3) a 2014/24/EU(4), které mají členské státy do 18. dubna 2016 provést ve vnitrostátním právu, vyžadovaly změnu nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 i nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 o prováděcích pravidlech k nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, pokud jde o zadávání veřejných zakázek ze strany orgánů EU a o veřejné zakázky, které orgány EU zadávají na vlastní účet;

B.  vzhledem k tomu, že nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 bylo proto dne 28. října 2015 pozměněno nařízením (EU, Euratom) 2015/1929, které je uvedlo do souladu s výše uvedenými směrnicemi a vstoupilo v platnost dne 30. října 2015;

C.  vzhledem k tomu, že dne 30. října 2015 přijala Komise nařízení v přenesené pravomoci C(2015)07555, jehož cílem je zajistit, aby mohla příslušná aktualizace nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 začít platit od začátku finančního roku, a zajistit tak bezproblémový přechod na nová pravidla zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí v EU;

D.  vzhledem k tomu, že podle článku 210 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, který Komisi k přijímání takových aktů v přenesené pravomoci zmocňuje, může nařízení v přenesené pravomoci C(2015)07555 vstoupit v platnost v zásadě teprve po uplynutí lhůty pro výkon kontrolní pravomoci ze strany Parlamentu a Rady, která činí dva měsíce od data oznámení, tj. uplyne dne 30. prosince 2015, a která může být prodloužena o další dva měsíce;

E.  vzhledem k tomu, že Komise však dne 12. listopadu 2015 Parlament požádala, aby ji – pokud nebude mít v úmyslu vyslovit námitky – informoval nejpozději do 21. prosince 2015, aby bylo možné zveřejnit akt v přenesené pravomoci včas, tedy do 31. prosince 2015, v Úředním věstníku a tím zajistit jeho vstup v platnost k 1. lednu 2016, jak bylo plánováno, což vyžaduje předání aktu Úřadu pro publikace do 21. prosince 2015;

1.  prohlašuje, že k nařízení v přenesené pravomoci nemá námitky;

2.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. L 286, 30.10.2015, s. 1.
(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).


Nevyslovení námitky k aktu v přenesené pravomoci: vzorové finanční nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru
PDF 326kWORD 71k
Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitky k nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 30. října 2015, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 110/2014 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedeném v článku 209 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (C(2015)07554 – 2015/2940(DEA))
P8_TA(2015)0449B8-1337/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2015)07554),

–  s ohledem na dopis Komise ze dne 12. listopadu 2015, ve kterém žádá Parlament o prohlášení, že proti tomuto nařízení v přenesené pravomoci nevyslovuje námitky,

–  s ohledem na dopis Rozpočtového výboru a Výboru pro rozpočtovou kontrolu předsedovi Konference předsedů výborů ze dne 27. listopadu 2015,

–  s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(1), a zejména na článek 210 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2015/1929 ze dne 28. října 2015, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(2),

–  s ohledem na doporučení k rozhodnutí Rozpočtového výboru a Výboru pro rozpočtovou kontrolu,

–  s ohledem na čl. 105 odst. 6 jednacího řádu,

–  s ohledem na to, že ve lhůtě stanovené v čl. 105 odst. 6 třetí a čtvrté odrážce jednacího řádu, která uplynula dne 15. prosince 2015, nebyla vyslovena žádná námitka,

A.  vzhledem k tomu, že ve společném prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o odděleném udílení absolutoria společným podnikům podle článku 209 finančního nařízení(3) tyto tři orgány zejména vyjádřily úmysl „navrhnout příslušné úpravy článku 209 a čl. 60 odst. 7 finančního nařízení v rámci jeho budoucí revize“;

B.  vzhledem k tomu, že nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 bylo dne 28. října 2015 změněno nařízením (EU, Euratom) č. 2015/1929, které uvedlo znění v soulad se směrnicemi 2014/23/EU(4) a 2014/24/EU(5) a posílilo systém ochrany rozpočtu EU a kterým se současně mění články 209 a 60 prvně jmenovaného nařízení tak, aby byla pravidla pro udílení absolutoria, externí audity a výroční zprávy subjektů, na něž se vztahuje článek 209 finančního nařízení, sjednocena s pravidly pro subjekty, na něž se vztahuje článek 208;

C.  vzhledem k tomu, že dne 30. října 2015 Komise přijala nařízení v přenesené pravomoci (C(2015)07554), kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 110/2014 o vzorovém finančním nařízení pro subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedeném v článku 209 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (harmonizuje se s příslušnými ustanoveními nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013, jež se vztahuje na subjekty uvedené v článku 208 finančního nařízení), s cílem zajistit bezproblémový přechod na nová pravidla s ohledem na použitelnost nařízení od začátku rozpočtového roku;

D.  vzhledem k tomu, že podle článku 210 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, který Komisi k přijímání takových aktů v přenesené pravomoci zmocňuje, může nařízení v přenesené pravomoci (C(2015)07554) v zásadě vstoupit v platnost teprve po uplynutí lhůty pro výkon kontrolní pravomoci ze strany Parlamentu a Rady, která činí dva měsíce od data oznámení, tj. uplyne dne 30. prosince 2015, a která může být prodloužena o další dva měsíce;

E.  vzhledem k tomu, že Komise však dne 12. listopadu 2015 Parlament požádala, aby ji – nebude-li mít v úmyslu vyslovit námitky – informoval nejpozději do 21. prosince 2015, aby bylo možné akt v přenesené pravomoci zveřejnit včas, tedy do 31. prosince 2015, v Úředním věstníku a tím zajistit jeho vstup v platnost k 1. lednu 2016, jak bylo plánováno, což vyžaduje předání tohoto dokumentu Úřadu pro publikace do 21. prosince 2015;

1.  prohlašuje, že k nařízení v přenesené pravomoci nemá námitky;

2.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. L 286, 30.10.2015, s. 1.
(3) Úř. věst. L 163, 29.5.2014, s. 21.
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).
(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).


Prodloužení funkčního období předsedy Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA)
PDF 319kWORD 62k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2015 o prodloužení funkčního období předsedy Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) (C8-0313/2015 – 2015/0903(NLE))
P8_TA(2015)0450A8-0347/2015

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rady orgánů dohledu Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) ze dne 8. září 2015 na prodloužení funkčního období předsedy orgánu EBA o dalších pět let (C8-0313/2015),

–  s ohledem na čl. 48 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES(1),

–  s ohledem na svůj jednací řád,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0347/2015),

A.  vzhledem k tomu, že první předseda orgánu EBA byl radou orgánů dohledu orgánu EBA jmenován v roce 2011 po otevřeném výběrovém řízení na pětileté funkční období v souladu s čl. 48 odst. 2 nařízení (EU) č. 1093/2010;

B.  vzhledem k tomu, že čl. 48 odst. 4 nařízení (EU) č. 1093/2010 stanoví, že rada orgánů dohledu orgánu EBA může s ohledem na hodnocení uvedené v tomto ujednání funkční období předsedy orgánu EBA jednou prodloužit, přičemž toto prodloužení musí potvrdit Evropský parlament;

C.  vzhledem k tomu, že dne 8. září 2015 navrhla rada orgánů dohledu orgánu EBA prodloužení funkčního období Andrei Enrii zastávajícího úřad předsedy orgánu EBA o další pětileté období a informovala o svém návrhu Evropský parlament;

D.  vzhledem k tomu, že dne 17. listopadu 2015 Hospodářský a měnový výbor uspořádal s úřadujícím předsedou orgánu EBA Andreou Enriou slyšení, na němž předseda poté, co přednesl úvodní projev, zodpověděl dotazy členů výboru;

1.  schvaluje návrh na prodloužení funkčního období Andrei Enrii jakožto předsedy orgánu EBA o dalších pět let;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě, Komisi, orgánu EBA a vládám členských států.

(1) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12.


Prodloužení funkčního období předsedy Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA)
PDF 322kWORD 63k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2015 o prodloužení funkčního období předsedy Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) (C8-0314/2015 – 2015/0904(NLE))
P8_TA(2015)0451A8-0348/2015

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rady orgánů dohledu Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) ze dne 30. září 2015 na prodloužení funkčního období předsedy orgánu EIOPA o dalších pět let (C8-0314/2015),

–  s ohledem na čl. 48 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES(1),

–  s ohledem na svůj jednací řád,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0348/2015),

A.  vzhledem k tomu, že první předseda orgánu EIOPA byl radou orgánů dohledu orgánu EIOPA jmenován v roce 2011 po otevřeném výběrovém řízení na pětileté funkční období v souladu s čl. 48 odst. 2 nařízení (EU) č. 1094/2010;

B.  vzhledem k tomu, že čl. 48 odst. 4 nařízení (EU) č. 1094/2010 stanoví, že rada orgánů dohledu orgánu EIOPA může s přihlédnutí k hodnocení uvedenému v tomto ustanovení funkční období předsedy orgánu EIOPA jednou prodloužit, přičemž toto prodloužení musí být potvrzeno Evropským parlamentem;

C.  vzhledem k tomu, že dne 30. září 2015 navrhla rada orgánů dohledu orgánu EIOPA prodloužení funkčního období Gabriela Bernardina zastávajícího úřad předsedy orgánu EIOPA o další pětileté období a informovala o svém návrhu Evropský parlament;

D.  vzhledem k tomu, že dne 17. listopadu 2015 Hospodářský a měnový výbor uspořádal s úřadujícím předsedou orgánu EIOPA Gabrielem Bernardinem slyšení, na němž poté, co přednesl úvodní projev, zodpověděl otázky členů výboru;

1.  schvaluje návrh na prodloužení funkčního období Gabriela Bernardina jakožto předsedy orgánu EIOPA o dalších pět let;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě, Komisi, orgánu EIOPA, jakož i vládám členských států.

(1) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48.


Prodloužení funkčního období předsedy Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA)
PDF 319kWORD 63k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2015 o prodloužení funkčního období předsedy Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) (C8-0315/2015 – 2015/0905(NLE))
P8_TA(2015)0452A8-0346/2015

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rady orgánů dohledu Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) ze dne 24. září 2015 na prodloužení funkčního období předsedy orgánu ESMA o dalších pět let (C8-0315/2015),

–  s ohledem na čl. 48 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES(1),

–  s ohledem na svůj jednací řád,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0346/2015),

A.  vzhledem k tomu, že první předseda orgánu ESMA byl radou orgánů dohledu orgánu ESMA jmenován v roce 2011 po otevřeném výběrovém řízení na pětileté funkční období v souladu s čl. 48 odst. 2 nařízení (EU) č. 1095/2010;

B.  vzhledem k tomu, že čl. 48 odst. 4 nařízení (EU) č. 1095/2010 stanoví, že rada orgánů dohledu orgánu ESMA může s přihlédnutím k hodnocení uvedenému v tomto ustanovení funkční období předsedy orgánu ESMA jednou prodloužit, přičemž toto prodloužení musí být potvrzeno Evropským parlamentem;

C.  vzhledem k tomu, že dne 24. září 2015 navrhla rada orgánů dohledu orgánu ESMA prodloužení funkčního období Stevena Maijoora zastávajícího úřad předsedy orgánu ESMA o další pětileté období a informovala o svém návrhu Evropský parlament;

D.  vzhledem k tomu, že dne 17. listopadu 2015 Hospodářský a měnový výbor uspořádal s úřadujícím předsedou orgánu ESMA Stevenem Maijoorem slyšení, na němž poté, co přednesl úvodní projev, zodpověděl otázky členů výboru;

1.  schvaluje návrh na prodloužení funkčního období Stevena Maijoora jakožto předsedy orgánu ESMA o dalších pět let;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě, Komisi, orgánu ESMA, jakož i vládám členských států.

(1) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84.


Operativní a strategická spolupráce mezi Bosnou a Hercegovinou a Europolem *
PDF 320kWORD 63k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2015 o návrhu prováděcího rozhodnutí Rady, kterým se schvaluje uzavření dohody o operativní a strategické spolupráci mezi Bosnou a Hercegovinou a Evropským policejním úřadem (Europol) Europolem (10509/2015 – C8-0276/2015 – 2015/0808(CNS))
P8_TA(2015)0453A8-0352/2015

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Rady (10509/2015),

–  s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii ve znění Amsterodamské smlouvy a článek 9 Protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0276/2015),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2009/371/SVV ze dne 6. dubna 2009 o zřízení Evropského policejního úřadu (Europol)(1), a zejména na čl. 23 odst. 2 uvedeného rozhodnutí,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2009/934/SVV ze dne 30. listopadu 2009, kterým se přijímají prováděcí pravidla upravující vztahy Europolu s partnery, včetně výměny osobních údajů a utajovaných informací(2), a zejména na články 5 a 6 uvedeného rozhodnutí;

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2009/935/SVV ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví seznam třetích zemí a organizací, se kterými Europol uzavře dohody(3),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0352/2015),

1.  schvaluje návrh Rady;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.  vyzývá Komisi, aby po vstupu nového nařízení o Europolu (2013/0091(COD)) v platnost přezkoumala ustanovení obsažená v dohodě o spolupráci, zejména ustanovení o ochraně údajů; vyzývá Komisi, aby o výsledcích přezkumu informovala Parlament a Radu a aby případně předložila doporučení k zahájení mezinárodního jednání o úpravě dohody;

5.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a Europolu.

(1) Úř. věst. L 121, 15.5.2009, s. 37.
(2) Úř. věst. L 325, 11.12.2009, s. 6.
(3) Úř. věst. L 325, 11.12.2009, s. 12.


Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost Irska – EGF/2015/006 - IE/PWA International
PDF 431kWORD 85k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2015 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 13 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (žádost Irska – EGF/2015/006 IE/PWA International) (COM(2015)0555 – C8-0329/2015 – 2015/2295(BUD))
P8_TA(2015)0454A8-0363/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2015)0555 – C8-0329/2015),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006(1) (dále jen „nařízení o EFG“),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3) (IID ze dne 2. prosince 2013), a zejména na bod 13 uvedené dohody,

–  s ohledem na třístranné rozhovory podle bodu 13 IID ze dne 2. prosince 2013,

–  s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

–  s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0363/2015),

A.  vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje s cílem poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu nebo celosvětovou finanční a hospodářskou krizí, a pomáhat jim při opětovném začleňování na trh práce;

B.  vzhledem k tomu, že finanční pomoc Unie propuštěným pracovníkům by měla být dynamická a měla by být uvolněna co nejrychleji a nejúčinněji, v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na IID ze dne 2. prosince 2013 ve vztahu k přijímání rozhodnutí o uvolňování prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci;

C.  vzhledem k tomu, že přijetí nařízení o EFG je výsledkem dohody mezi Evropským parlamentem a Radou ohledně opětovného zavedení kritéria pro uvolňování prostředků v souvislosti s krizí, stanovení finančního příspěvku Unie na 60 % celkových odhadovaných nákladů na navrhovaná opatření, zefektivnění postupu Komise, Parlamentu a Rady při vyřizování žádostí o příspěvek z EFG tím, že se zkrátí doba jejich posuzování a schvalování, a dále ohledně rozšíření způsobilých činností a příjemců tím, že mezi ně budou zahrnuty i osoby samostatně výdělečně činné a mladí lidé, a ohledně financování pobídek k zakládání vlastních podniků;

D.  vzhledem k tomu, že Irsko předložilo žádost EGF/2015/006 IE/PWA International o finanční příspěvek z EFG v souvislosti s propuštěním 108 osob z podniku PWA International Ltd (PWAI), který působí v hospodářském odvětví klasifikace NACE Revize 2 oddíl 33 (Opravy a instalace strojů a zařízení)(4) v regionu na úrovni NUTS 2 Jižní a východní Irsko, a vzhledem k tomu, že se těchto opatření zúčastní všichni propuštění pracovníci;

E.  vzhledem k tomu, že tato žádost nesplňuje tradiční kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EFG, pokud jde o počet propuštěných pracovníků, a je předložena na základě kritérii pro pomoc stanovených v čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení, který za mimořádných okolností umožňuje výjimku;

1.  souhlasí s Komisí, že odůvodnění předložené Irskem představuje „mimořádné okolnosti“, a Irsko má proto podle uvedeného nařízení nárok na finanční příspěvek ve výši 442 293 EUR;

2.  bere na vědomí, že irské orgány podaly žádost o finanční příspěvek z EFG dne 19. června 2015 a že Komise dokončila její posouzení dne 6. listopadu 2015; vítá rychlé posouzení žádosti, které netrvalo ani pět měsíců;

3.  bere na vědomí, že podnik PWAI byl založen v roce 1989 v Rathcoole v dublinském regionu jakožto společný podnik United Technologies Corporation a Lufthansa Technik Airmotive Ireland;

4.  bere na vědomí, že v devadesátých letech se Irsko specializovalo na odvětví údržby, oprav a generálních oprav, což mu v té době přineslo úspěch, ale jak ukázal poslední vývoj v tomto odvětví, toto zaměření je učinilo velmi zranitelným, a to v důsledku přesouvání těchto činností do větší blízkosti středisek globální expanze letectví, např. do Asie, a v důsledku negativních dopadů globálních obchodních dohod; domnívá se, že skutečnost, že Irsko podalo dvě další žádostí o pomoc z EFG týkající se odvětví „oprav a instalace strojů a zařízení“(5) tuto zranitelnost potvrzuje; bere na vědomí, že odvětví údržby, oprav a generálních oprav čelí v Evropě, především pak v Irsku, problémům; v roce 2009 byl uzavřen podnik SR Technics a v roce 2014 Lufthansa Technik Airmotive Ireland, což vedlo k ztrátě asi 1 520 pracovních míst;

5.  konstatuje, že přestože nezaměstnanost v hrabství Jižní Dublin (11, 61 %) je oproti celostátnímu průměru (10,83 %) jen mírně vyšší, za těmito údaji se skrývají značná regionální znevýhodnění a že zavření podniku PWAI mělo závažný dopad na zaměstnanost a na místní, regionální i celostátní hospodářství s ohledem obtížnou situaci v této oblasti, která panovala již předtím, a na kumulativní účinek zavření tří velkých podniků v tomto odvětví v krátkém časovém úseku;

6.  souhlasí s tím, že předchozí obtížná situace v této oblasti spolu s kumulativním účinkem zavření tří velkých podniků v krátkém časovém úseku a skutečnost, že v Irsku nezůstal žádný jiný zaměstnavatel v tomto odvětví, by mohly odůvodnit výjimku z kritérií uvedených v čl. 4 odst. 1 nařízení o EFG, které stanoví prahovou hodnotu 500 propuštěných pracovníků; v této souvislosti znovu připomíná své doporučení adresované Komisi, aby buď objasnila kritéria pro výjimky stanovená v čl. 4 odst. 1 nařízení o EFG, nebo aby prahovou hodnotu 500 propuštěných pracovníků snížila;

7.  vítá rozhodnutí irských orgánů, že dne 22. května 2015 zahájí realizaci individualizovaných služeb, aby pracovníkům rychle poskytly pomoc – tedy se značným předstihem před rozhodnutím o poskytnutí finanční podpory na navržený koordinovaný balíček opatření z EFG;

8.  dále vítá, že přístup k individualizovaným službám spolufinancovaným z EFG bude mít i 108 mladých lidí, kterým v den podání žádosti nebylo 25 let a kteří nejsou zaměstnáni, ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (tzv. „NEET“);

9.  podotýká, že Irsko plánuje pro propuštěné pracovníky, na které se vztahuje tato žádost, pět druhů opatření: i) poradenství a plánování a rozvoj kariéry, ii) granty EFG na vzdělávání, iii) programy odborné přípravy a dalšího vzdělávání, iv) programy v oblasti vyššího vzdělávání a v) časově omezené příspěvky; doporučuje, aby tento program EFG postupoval podobně jako program EFG pro SR Technics, který přinesl pozitivní výsledky, kdy 53,45 % příjemců pomoci bylo v září 2012, tedy méně než 12 měsíců od skončení programu, znovu zaměstnáno; bere na vědomí, že výdaje spojené s těmito opatřeními budou způsobilé pro finanční příspěvky z EFG v období mezi 22. květnem 2014 a 19. červnem 2017;

10.  vítá rozmanitost vzdělávacích opatření, která budou příjemcům poskytnuta; konstatuje, že opatření na podporu podnikání a samostatné výdělečné činnosti budou k dispozici pouze omezenému počtu příjemců;

11.  konstatuje, že podle odhadů orgánů budou 24,81 % nákladů představovat časově omezené příspěvky, což je mnohem nižší podíl než maximálně povolených 35 % celkových nákladů;

12.  bere na vědomí, že koordinovaný balíček individualizovaných služeb byl vypracován na základě konzultací se sociálními partnery;

13.  připomíná, že v souladu s článkem 7 nařízení o EFG by měla podoba koordinovaného balíčku individualizovaných služeb podporovaných z fondu EFG předjímat budoucí perspektivy trhu práce a požadované dovednosti a odrážet posun směrem k udržitelnému hospodářství, jež účinně využívá zdroje;

14.  připomíná, že je důležité zlepšit zaměstnatelnost všech pracovníků vhodnou odbornou přípravou a uznáním dovedností a schopností získaných během jejich profesní dráhy; očekává, že odborná příprava, která je v rámci koordinovaného balíčku nabízena, bude přizpůsobena nejen potřebám propuštěných pracovníků, ale i stávajícímu podnikatelskému prostředí;

15.  konstatuje, že irské orgány potvrdily, že na způsobilé akce není čerpána podpora z jiných finančních nástrojů Unie; znovu žádá Komisi, aby do svých výročních zpráv zařazovala také srovnávací hodnocení těchto údajů, aby se zajistilo plné dodržování stávajících předpisů a zamezilo zdvojování služeb financovaných z prostředků Unie;

16.  oceňuje, že Komise v návaznosti na žádost Parlamentu o rychlejší uvolňování prostředků zavedla zdokonalený postup; bere na vědomí časový tlak vyplývající z nového harmonogramu a jeho potenciální dopad na účinnost posuzování případu;

17.  žádá Komisi, aby zajistila, aby rozhodnutí týkající se obchodní politiky byla zkoumána z hlediska jejich možného dopadu na pracovní trh Unie;

18.  lituje, že uvolnění prostředků z EFG je navrženo pro pouhých 108 propuštěných zaměstnanců, kteří mají tento nástroj využívat, a upozorňuje, že širší výklad čl. 4 odst. 1 nařízení o EFG nemusí být patřičný;

19.  bere na vědomí, že tento návrh má za cíl uvolnit prostředky z EFG pro zatím nejnižší počet propuštěných zaměstnanců, jaký byl dosud navržen;

20.  bere na vědomí, že téměř 80 % propuštěných zaměstnanců je ve věku 30–54 let, a představuje tudíž vysoce zaměstnatelnou skupinu s nízkým rizikem dlouhodobé nezaměstnanosti;

21.  upozorňuje, že všech 108 pracovníků bylo propuštěno v hospodářském odvětví klasifikovaném jako „oprava a instalace strojů a zařízení“, konkrétněji leteckých tryskových motorů, což znamená, že jde o kvalifikované pracovníky, kteří jsou adaptabilní na podmínky trhu práce;

22.  zdůrazňuje, že k propouštění došlo v obci Rathcoole v sousedství Dublinu, jenž je hospodářským a průmyslovým střediskem s klesající nezaměstnaností, rostoucí podnikatelskou činností a celkovým hospodářským růstem;

23.  upozorňuje na skutečnost, že jakýkoli odkaz na žádost EGF/2009/021 IE/SR Technics sahá příliš daleko, neboť tento případ spadá do roku 2009;

24.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

25.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

26.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení včetně jeho přílohy předal Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci

(žádost Irska – EGF/2015/006 IE/PWA International)

(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí (EU) 2015/2458.)

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(4) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).
(5) EGF/2014/016 IE/Lufthansa Technik (COM(2013)0047) a EGF/2009/021 IE/SR Technics COM(2010)0489).


Seznam invazivních nepůvodních druhů
PDF 333kWORD 77k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2015 o návrhu prováděcího nařízení Komise, kterým se přijímá seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 (D041932/01 – 2015/3010(RSP))
P8_TA(2015)0455B8-1345/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh prováděcího nařízení Komise, kterým se přijímá seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 (D041932/01),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů(1), a zejména čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na článek 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(2),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

–  s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Komise má prostřednictvím prováděcích aktů přijmout seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii (dále jen „unijní seznam“), a to na základě kritérií stanovených v čl. 4 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 (dále jen „nařízení IAS“), a vzhledem k tomu, že tyto prováděcí akty mají být přijímány přezkumným postupem uvedeným v čl. 27 odst. 2 uvedeného nařízení;

B.  vzhledem k tomu, že tyto návrhy prováděcích aktů mají být předloženy výboru, který je uveden v čl. 27 odst. 1 nařízení IAS, nejpozději do 2. ledna 2016 a vstupují v platnost dvacátým dnem po jejich vyhlášení v Úředním věstníku;

C.  vzhledem k tomu, že unijní seznam má být závazný v celém rozsahu a přímo použitelný ve všech členských státech;

D.  vzhledem k tomu, že existuje značné množství invazních nepůvodních druhů, a je tudíž důležité zabývat se prioritně dílčím souborem invazních nepůvodních druhů, které jsou považovány za invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na Unii;

E.  vzhledem k tomu, že invazní nepůvodní druhy by měly být považovány za invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na Unii, pokud škoda, kterou způsobují v zasažených členských státech, je natolik závažná, že je důvodem k přijetí zvláštních opatření použitelných v celé Unii, a to včetně členských států, které dosud zasaženy nebyly, nebo je dokonce nepravděpodobné, že zasaženy budou;

F.  vzhledem k tomu, že v průběhu neformálních jednání v rámci trialogu byl jakožto přednostní cíl identifikován zájem na tom, aby se zaručilo, že výběr invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii zůstane přiměřený a zaměří se na ty druhy, v jejichž případě se díky zařazení na unijní seznam nákladově efektivním způsobem zajistí účinná prevence, minimalizace a zmírnění nepříznivých dopadů těchto druhů;

G.  vzhledem k tomu, že hlavním nástrojem pro uplatňování nařízení IAS jsou kritéria pro zařazení na unijní seznam;

H.  vzhledem k tomu, že kritéria pro zařazení na unijní seznam by měla zajistit, aby byly na tento seznam zařazeny potenciální invazní nepůvodní druhy s nejzávažnějším nepříznivým dopadem, a zároveň tedy bylo zajištěno účinné využívání zdrojů;

I.  vzhledem k tomu, že podle 13. bodu odůvodnění nařízení IAS by za účelem zajištění souladu s pravidly podle příslušných dohod Světové obchodní organizace a důsledného uplatňování tohoto nařízení měla být stanovena společná kritéria, aby bylo možné provádět posuzování rizik;

J.  vzhledem k tomu, že v 32. bodě odůvodnění nařízení IAS se uvádí: „aby se zohlednil nejnovější vědecký vývoj v oblasti životního prostředí, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o určení způsobu, jak se zjišťuje, že invazní nepůvodní druhy jsou schopny vytvořit životaschopné populace a rozšířit se, jakož i o vymezení společných prvků pro vypracování posouzení rizik“;

K.  vzhledem k tomu, že v 32. bodě odůvodnění nařízení IAS se dále uvádí, že je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla příslušné konzultace, a to i na odborné úrovni, a že by Komise měla při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci zajistit, aby příslušné dokumenty byly současně, včas a vhodným způsobem předávány Evropskému parlamentu a Radě;

L.  vzhledem k tomu, že Parlament nebyl řádně vyrozuměn o vypracování společných prvků pro stanovení posuzování rizik, a vzhledem k tomu, že příslušné dokumenty nebyly současně, včas a vhodným způsobem předány Evropskému parlamentu;

M.  vzhledem k tomu, že Komisi je podle článku 29 nařízení IAS svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, aby dále upřesnila druhy přijatelných dokladů pro účely čl. 4 odst. 3 písm. b) uvedeného nařízení a vymezila podrobný popis uplatnění čl. 5 odst. 1 písm. a) až h) uvedeného nařízení, a vzhledem k tomu, že podrobný popis musí zahrnovat metodiku, která má být uplatňována při posuzování rizik, a to s ohledem na příslušné vnitrostátní a mezinárodní normy a potřebu upřednostnit opatření vůči invazním nepůvodním druhům, které jsou spojovány se závažnými nepříznivými dopady na biologickou rozmanitost nebo související ekosystémové služby, jakož i na lidské zdraví nebo hospodářství, kteréžto jsou považovány za přitěžující okolnost, nebo mají potenciál tyto závažné nepříznivé dopady způsobit;

N.  vzhledem k tomu, že Komise nepostupovala podle ustanovení čl. 4 odst. 3 nařízení IAS, neupřesnila dále druhy dokladů, které jsou přijatelné pro účely čl. 4 odst. 3 písm. b) nařízení IAS, a nevymezila podrobný popis uplatnění čl. 5 odst. 1 písm. a) až h) uvedeného nařízení, ani metodiku, která se má použít pro posuzování rizik;

O.  vzhledem k tomu, že Komise nezajistila, aby byla metodika, která má být uplatněna pro posuzování rizik v souvislosti s návrhem zařazení druhu na unijní seznam, používána shodně ve všech členských státech, a vzhledem k tomu, že nelze zajistit, aby členské státy používaly stejné důkazy a uplatňovaly stejné obecné normy;

P.  vzhledem k tomu, že důvody pro zařazení druhů na unijní seznam vycházejí spíše z politických než z vědeckých kritérií;

Q.  vzhledem k tomu, že uvedení druhů na seznam nevychází ze standardizovaného posouzení rizika a ze standardizované metodiky, ale z politické vůle členských států;

R.  vzhledem k tomu, že unijní seznam neřeší problém invazních nepůvodních druhů komplexně, aby byla zajištěna ochrana původní biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb a byly minimalizovány či zmírněny dopady, které by tyto druhy mohly mít na lidské zdraví či hospodářství;

S.  vzhledem k tomu, že nařízení IAS, které je zvláštním právním nástrojem EU, by mohlo řešit přetrvávající výzvy, které se týkají ztráty biologické rozmanitost, a dále plnit cíle strategie v oblasti biologické rozmanitost a přispívat k jejich dosažení, avšak pouze pokud bude řádně prováděno a podporováno místními orgány a širokou veřejností;

T.  vzhledem k tomu, že zástupci řady příslušných vnitrostátních orgánů, zúčastněných stran a široké veřejnosti kritizují původní seznam Komise, a to do té míry, že nyní vážně pochybují o budoucí účinnosti nařízení IAS, a to zejména proto, že celá řada nejproblematičtějších invazních nepůvodních druhů není v tomto seznamu uvedena, i když jsou v něm uvedeny určité druhy, které nemohou vyvolávat závažné negativní dopady na biologickou rozmanitost, ekosystémové služby, lidské zdraví či hospodářství, či druhy, u nichž by opatření, která mají být přijata, vedla ke vzniku nepřiměřených nákladů;

U.  vzhledem k tomu, že prvotní seznam opomíjí druhy, které náleží k nejškodlivějším invazním nepůvodním druhům v Evropě; vzhledem k tomu, že i když některé druhy pozemských rostlin a savců tato kritéria splňují a jsou k dispozici spolehlivé výsledky posouzení rizik, nejsou přesto tyto druhy na tento seznam zařazeny; vzhledem k tomu, že na tomto seznamu nejsou uvedeny druhy savců, které v posledních letech náleží mezi nejrychleji se rozšiřující nepůvodní druhy v Evropě; a vzhledem k tomu, že na tomto seznamu nejsou uvedeny ani rozšířené a rychle se šířící druhy rostlin se značným a řádně doloženým negativním dopadem na lidské zdraví;

1.  domnívá se, že návrh prováděcího nařízení Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené nařízením (EU) č. 1143/2014;

2.  vyzývá Komisi, aby vzala zpět návrh prováděcího nařízení a předložila výboru nový návrh;

3.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 35.
(2) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.


Produkty, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603xT25, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny
PDF 346kWORD 80k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2015 o prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2015/2279 ze dne 4. prosince 2015 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × T25 (MON-ØØ6Ø3-6 × ACS-ZMØØ3-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (2015/3006(RSP))
P8_TA(2015)0456B8-1365/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/2279 ze dne 4. prosince 2015 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × T25 (MON-ØØ6Ø3-6 × ACS-ZMØØ3-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech(2), a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(3),

–  s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 15. července 2015(4),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

–  s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 17. května 2010 společnost Monsanto Europe S.A. podala v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 příslušnému orgánu Nizozemska žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují kukuřici NK603 × T25, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh;

B.  vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná kukuřice MON-ØØ6Ø3-6 × ACS-ZMØØ3-2 popsaná v žádosti exprimuje protein CP4 EPSPS, který propůjčuje rostlině toleranci vůči herbicidům na bázi glyfosátu, a protein PAT, který propůjčuje rostlině toleranci vůči herbicidům na bázi glufosinátu amonného, a vzhledem k tomu, že Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (specializovaná agentura Světové zdravotnické organizace zabývající se rakovinou) označila dne 20. března 2015 glyfosát za látku pravděpodobně karcinogenní pro člověka(5);

C.  vzhledem k tomu, že Komise, navzdory tomu, že parlamentní Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin přijal dne 1. prosince 2015 návrh usnesení, v němž vznesl námitku proti návrhu prováděcího rozhodnutí, kterým se povoluje uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × T25 (MON-ØØ6Ø3-6 × ACS-ZMØØ3-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, rozhodla nerespektovat zásadu loajální spolupráce mezi orgány a institucemi EU přijetím prováděcího rozhodnutí dne 4. prosince 2015, tedy deset dnů před zahájením prvního plenárního zasedání Parlamentu, na němž mohl Parlament o návrhu usnesení po jeho přijetí ve výboru hlasovat;

D.  vzhledem k tomu, že dne 22. dubna 2015 vyjádřila Komise v důvodové zprávě ke svému legislativnímu návrhu na změnu nařízení (ES) č. 1829/2003 politování nad skutečností, že od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost přijímala Komise rozhodnutí o povolení v souladu s použitelnými právními předpisy bez podpory stanoviska výboru členských států a že navracení dokumentace Komisi ke konečnému rozhodnutí, což je v podstatě výjimka pro tento postup jako celek, se stalo při rozhodování o povolení geneticky modifikovaných potravin a krmiv standardem;

E.  vzhledem k tomu, že Komise byla jmenována na základě souboru politických směrů předložených Evropskému parlamentu, a vzhledem k tomu, že v rámci těchto směrů byl přijat závazek k přezkumu platných právních předpisů týkajících se povolování geneticky modifikovaných organismů (GMO);

F.  vzhledem k tomu, že legislativní návrh ze dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, byl dne 28. října 2015 Parlamentem zamítnut(6), neboť pěstování GMO sice nutně probíhá na území členského státu, nicméně obchodování s nimi má přeshraniční charakter, což znamená, že vnitrostátní zákaz prodeje a použití, jak jej navrhuje Komise, by nebyl bez znovuzavedení hraničních kontrol dováženého zboží vynutitelný;

G.  vzhledem k tomu, že stávající systém povolování geneticky modifikovaných potravin a krmiv příliš nefunguje, jak odhalil francouzský deník Le Monde dne 14. října 2015(7), neboť byl povolen dovoz do EU šesti geneticky modifikovaných odrůd kukuřice nesoucích genetické modifikace, které nebyly zahrnuty do posouzení během postupu povolování, a společnost Syngenta oznámila Evropské agentuře pro bezpečnost potravin a Komisi dodatečné geneticky modifikované vlastnosti v červenci 2015, ačkoli dovoz těchto odrůd byl schválen již v letech 2008–2011;

H.  vzhledem k tomu, že Parlament zamítl legislativní návrh, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, nicméně vyzval Komisi, aby svůj návrh stáhla a předložila nový;

1.  domnívá se, že prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/2279 překračuje prováděcí pravomoci stanovené nařízením (ES) č. 1829/2003;

2.  je přesvědčen o tom, že rozhodnutí Komise přijmout prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/2279 navzdory tomu, že příslušný výbor jeho návrh před příslušným hlasováním na plenárním zasedání zamítl, porušuje čl. 13 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii, pokud jde o vzájemnou loajální spolupráci mezi orgány;

3.  domnívá se, že všechna prováděcí rozhodnutí o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikované organismy, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh podle nařízení (ES) č. 1829/2003 v jeho stávající nefunkční podobě by měla být pozastavena do té doby, než bude přijato nové nařízení na základě Smlouvy o fungování Evropské unie;

4.  domnívá se, že prováděcí rozhodnutí Komise není v souladu s právními předpisy Unie, neboť není slučitelné s cílem nařízení (ES) č. 1829/2003 a nařízení (ES) č. 396/2005(8), který podle obecných zásad stanovených v nařízení (ES) č. 178/2002(9) spočívá v poskytnutí základu pro zajištění vysoké míry ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí a zájmů spotřebitele v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy při současném zajištění účinného fungování vnitřního trhu;

5.  vyzývá Komisi, aby zrušila prováděcí rozhodnutí (EU) 2015/2279;

6.  vyzývá Komisi, aby na základě Smlouvy o fungování Evropské unie předložila nový legislativní návrh na změnu nařízení (ES) č. 1829/2003, který zohlední často vyjadřované obavy členských států týkající se nejen otázek bezpečnosti GMO pro zdraví a životní prostředí;

7.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 322, 8.12.2015, s. 58.
(2) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.
(3) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.
(4) EFSA GMO Panel (vědecká komise pro geneticky modifikované organismy při EFSA), 2015. Vědecké stanovisko k žádosti společnosti Monsanto (EFSA-GMO-NL-2010-80) pro uvedení na trh geneticky modifikované kukuřice odolné vůči herbicidům NK603 × T25 pro použití v potravinách a krmivech, dovoz a zpracování v souladu s nařízením (ES) č. 1829/2003. EFSA Journal: 2015; 13(7):4165 [23 stran]. doi:10.2903/j.efsa.2015.4165.
(5) Monografie IARC, svazek 112: hodnocení pěti organofosfátových insekticidů a herbicidů, 20. března 2015 http://www.iarc.fr/en/media-centre/iarcnews/pdf/MonographVolume112.pdf
(6) Přijaté texty, P8_TA(2015)0379.
(7) http://www.lemonde.fr/planete/article/2015/10/14/failles-dans-l-homologation-de-six-mais-ogm-en-europe_4788853_3244.html
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1).
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).


Zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence do politik v oblasti daně z příjmu právnických osob
PDF 604kWORD 220k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2015 obsahující doporučení Komisi o zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence do politik v oblasti daně z příjmu právnických osob v Unii (2015/2010(INL))
P8_TA(2015)0457A8-0349/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 225 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na návrh zprávy zvláštního výboru pro daňová rozhodnutí a jiná opatření podobná svojí povahou nebo účinkem (2015/2066(INI) (zvláštní výbor TAXE 1),

–  s ohledem na konečnou zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a skupiny G20 týkající se oslabování daňové základny a přesouvání zisků, který byl zveřejněn dne 5. října 2015,

–  s ohledem na články 46 a 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0349/2015),

Klíčové postřehy vyplývající ze skandálu označovaného jako Luxleaks

A.  vzhledem k tomu, že jedna z organizací sdružujících novináře, Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ), zveřejnila v listopadu 2014 odhalení ohledně daňových rozhodnutí a jiných škodlivých praktik používaných v Lucembursku (tzv. aféra LuxLeaks), totiž že přibližně 340 nadnárodních společností má v Lucembursku uzavřeno tajná ujednání, díky nimž si mohou snižovat své celosvětové daňové odvody na minimum ke škodě veřejného zájmu EU, ačkoliv v Lucembursku provozují pouze omezenou, či neprovozují vůbec žádnou hospodářskou činnost;

B.  vzhledem k tomu, že z těchto odhalení vyšlo najevo, že někteří daňoví poradci úmyslně a cíleným způsobem pomohli nadnárodním společnostem získat v letech 2002 až 2010 přinejmenším 548 daňových rozhodnutí; vzhledem k tomu, že součástí těchto tajných ujednání jsou komplexní finanční struktury, jejichž cílem je radikálně omezit daňové odvody;

C.  vzhledem k tomu, že v důsledku těchto daňových rozhodnutí se na velký počet společností vztahovala daňová sazba nižší než 1 % z příjmů, které do Lucemburska převedly; vzhledem k tomu, že některé nadnárodní společnosti využívají rozmanité veřejné statky a služby v místech, v nichž jsou činné, avšak neplatí svou spravedlivou část na daních; vzhledem k tomu, že pokud jsou na zisky vytvářené některými nadnárodními společnostmi uplatňovány daňové sazby, které se fakticky blíží nule, může to poškodit Unii a její ekonomiky;

D.  vzhledem k tomu, že v mnoha případech mají dceřiné společnosti v Lucembursku, které provádějí obchody za stovky milionů eur, v této zemi jen omezené zastoupení a vyvíjejí tam jen malou hospodářskou činnost, a vzhledem k tomu, že na některých adresách je zapsáno až 1 600 společností;

E.  vzhledem k tomu, že šetření vedená zvláštním výborem TAXE 1 odhalila, že obdobná daňová rozhodnutí nejsou vydávána pouze v Lucembursku, ale jsou běžná na různých místech Unie; vzhledem k tomu, že postupy založené na těchto daňových rozhodnutích lze používat zákonným způsobem k poskytnutí nutné právní jistoty podnikům a ke snížení finančního rizika pro poctivé firmy, ale že tyto postupy jsou nicméně náchylné k případnému zneužití a mohou vést k daňovým únikům, mohly by tím, že poskytují právní jistotu jen vybraným subjektům, vytvořit určitou míru nerovnosti mezi společnostmi, jež tato rozhodnutí získaly, a těmi, které jich nevyužívají;

F.  vzhledem ke zprávě OECD zveřejněné dne 12. února 2013 pod názvem „Řešení problému oslabování daňové základny a přesouvání zisků“, v níž byly navrženy nové mezinárodní normy za účelem potírání oslabování daňové základy a přesouvání zisků;

G.  vzhledem k tomu, že je rovněž nutné přihlédnout ke komuniké vydanému po setkání ministrů financí a guvernérů centrálních bank skupiny G20, které se konalo dne 5. října 2015;

H.  vzhledem k tomu, že až na některé chvályhodné výjimky nebyli až dosud političtí představitelé jednotlivých členských států dostatečně vstřícní, pokud jde o řešení problému vyhýbání se daňovým povinnostem při odvodu daně z příjmů právnických osob;

I.  vzhledem k tomu, že Evropská unie učinila zásadní kroky k ekonomické integraci, kterými jsou hospodářská a měnová unie a bankovní unie, a že nezbytnou součástí tohoto integračního procesu je i koordinace daňových politik v mezích Smlouvy o fungování Evropské unie;

Zdanění právnických osob a agresivní daňové plánování

J.  vzhledem k tomu, že příjem ze zdanění právnických osob ve 28 členských státech Unie činil v roce 2012 průměrně 2,6% HDP(1);

K.  vzhledem k tomu, že v situaci, kdy chybějí investice a ekonomika neroste, je důležité udržet společnosti v Unii nebo je do Unie přilákat, a že je proto zásadní, aby si Unie pěstovala svou atraktivitu pro místní a zahraniční podniky;

L.  vzhledem k tomu, že veškeré daňové plánování by se mělo odehrávat v mezích práva a platných smluv;

M.  vzhledem k tomu, že agresivní daňové plánování spočívá v tom, že využívá formálních detailů určitého daňového systému, rozdílů mezi dvěma či více daňovými systémy nebo právních mezer za účelem snížení daňové povinnosti;

N.  vzhledem k tomu, že systémy agresivního daňového plánování často vedou ke kombinování nesouladů mezi daňovými systémy na mezinárodní úrovni, k využívání konkrétních velmi příznivých vnitrostátních daňových předpisů a daňových rájů;

O.  vzhledem k tomu, že daňové podvody a daňové úniky představují – na rozdíl od agresivního daňového plánování – především nezákonné postupy spočívající v neplnění daňových povinností;

P.  vzhledem k tomu, že nejvhodnější odpovědí na agresivní daňové plánování jsou, jak se zdá, kvalitní právní předpisy a jejich provádění a koordinace v mezinárodním měřítku, pokud jde o požadované výsledky;

Q.  vzhledem k tomu, že celková ztráta příjmů státního rozpočtu v důsledku vyhýbání se daňové povinnosti ze strany plátců daně z příjmů právnických osob je obecně kompenzována buď zvýšením celkové míry zdanění, omezením veřejných služeb nebo zvýšením zadlužení státu, čímž jsou poškozováni ostatní daňoví poplatníci a celá ekonomika;

R.  vzhledem k tomu, že v jisté studii(2) se odhaduje, že ztráty na zisku způsobené Unii vyhýbáním se daňovým povinnostem právnických osob by mohly představovat přibližně 50–70 miliard EUR ročně, přičemž tato částka představuje celkovou ztrátu v důsledku přesouvání zisku, ale že skutečné ztráty na zisku způsobené Unii vyhýbáním se daňovým povinnostem právnických osob se po zohlednění zvláštních daňových ujednání, nedostatků, kterými trpí výběr daní, a dalších podobných faktorů v této studii odhadují na 160–190 miliard EUR;

S.  vzhledem k tomu, že tatáž studie odhaduje účinnost zdanění právnických osob na 75 %, ačkoliv rovněž potvrzuje, že toto procento nepředstavuje veškeré částky, jejichž výběr daňovými orgány by se dal očekávat, neboť výběr určitého procenta těchto částek by byl nadmíru nákladný nebo technicky obtížný; vzhledem k tomu, že pokud by byla k dispozici komplexní řešení problému oslabování daňové základny a přesouvání zisků a byla by proveditelná v celé Unii, jejich předpokládaný pozitivní dopad na daňové příjmy vlád členských států, by mohl podle této studie odpovídat 0,2 % celkových daňových příjmů;

T.  vzhledem k tomu, že ztráty způsobené oslabováním daňové základny a přesouváním zisků ohrožují řádné fungování vnitřního trhu a představují rovněž hrozbu pro důvěryhodnost, účinnost a spravedlnost systémů zdanění právnických osob v Unii; vzhledem k tomu, že v téže studii je rovněž jasně uvedeno, že její výpočty nezahrnují odhady ekonomických aktivit provozovaných v rámci stínové ekonomiky a že v důsledku neprůhlednosti určitých podnikových struktur a plateb je obtížné provádět přesné odhady dopadu na daňové příjmy a že tedy tento dopad může být mnohem vyšší, než jaký je odhad uvedený ve zprávě;

U.  vzhledem k tomu, že ztráty způsobené oslabováním daňové základny a přesouváním zisků rovněž jednoznačně dokazují, že pro podniky, a to zejména pro malé a střední podniky, rodinné podniky a samostatně výdělečné osoby, které provozují svou činnost pouze v jednom členském státě a odvádějí daně v této zemi, nejsou nastaveny stejné podmínky jako pro některé nadnárodní společnosti, které mohou své zisky přesouvat ze států s vysokou úrovní zdanění do specifických států s nízkými daněmi a uplatňovat agresivní daňové plánování, a svůj celkový daňový základ tak snižovat a vyvíjet další tlak na veřejné finance na úkor občanů a malých a středních podniků Unie;

V.  vzhledem k tomu, že praktiky agresivního daňového plánování využívané nadnárodními společnostmi jsou v rozporu se zásadou spravedlivé hospodářské soutěže a sociální odpovědnosti podniků zakotvenou ve sdělení COM(2011)0681, protože koncipování strategií daňového plánování vyžaduje zdroje, jaké mají k dispozici pouze velké firmy, a protože v důsledku toho nemají malé a střední podniky a velké korporace rovné podmínky, což je nutno naléhavě řešit;

W.  vzhledem k tomu, že, jak dále zdůrazňuje, daňové soutěžení uvnitř Unie a vůči třetím zemím může být v některých případech škodlivé a může vést k honbě o nejnižší daňové sazby, přičemž účinný rámec pro záruku spravedlivé hospodářské soutěže mezi firmami v Unii a pro ochranu státních rozpočtů před nepříznivými výsledky zajistí zvýšená transparentnost, koordinace a konvergence;

X.  vzhledem k tomu, že opatření umožňující agresivní daňové plánování se neslučuje se zásadou čestné spolupráce mezi členskými státy;

Y.  vzhledem k tomu, že agresivní daňové plánování je usnadňováno rostoucí složitostí podnikání a kromě jiných faktorů i digitalizací a globalizací ekonomiky, přičemž tato situace vede k narušování hospodářské soutěže, což je pro podniky, a zejména malé a střední podniky, v Unii a její růst škodlivé;

Z.  vzhledem k tomu, že do boje proti agresivnímu daňovému plánování se nemohou členské státy pustit individuálně; vzhledem k tomu, že netransparentní a nekoordinované politiky v oblasti daně z příjmů právnických osob s sebou nesou riziko pro fiskální politiky členských států, kdy může docházet např. ke zvyšování daní u méně pohyblivých daňových základů, aniž by to přinášelo produktivní výsledky;

AA.  vzhledem k tomu, že řada členských států přijímá jednostranná vnitrostátní opatření, neboť koordinovaný postup chybí; vzhledem k tomu, že se často ukáže, že tato opatření jsou neúčinná a nedostačující a v některých případech dokonce kontraproduktivní;

AB.  vzhledem k tomu, že potřebný je tudíž koordinovaný a vícestranný přístup, který je třeba uplatňovat na vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni;

AC.  vzhledem k tomu, že Unie je průkopníkem v celosvětovém boji proti agresivnímu daňovému plánování, zejména v prosazování pokroku v projektu, který se zabývá oslabováním daňové základny a přesouváním zisků a je realizován na úrovni organizace OECD; vzhledem k tomu, že Unie by měla v této své průkopnické roli pokračovat, jelikož uvedený projekt má za cíl předcházet škodám, které může oslabování daňové základny a přesouvání zisků působit jak členským státům, tak rozvojovým zemím po celém světě; vzhledem k tomu, že by měla rovněž zajistit, že budou v souvislosti s oslabováním daňové základny a přesouváním zisku a i nad rámec této problematiky učiněny kroky, které jsou důležité pro rozvojové země, jak jsou podrobně popsány ve zprávě pracovní skupiny G20 pro rozvoj vydané v roce 2014;

AD.  vzhledem k tomu, že Komise a členské státy mají zajistit, aby byl komplexní soubor opatření OECD zabývajících se oslabováním daňové základny a přesouváním zisků uplatňován jako minimální standard na úrovni EU a aby si zachoval své ambice; vzhledem k tomu, že je zásadně důležité, aby opatření v rámci tohoto projektu uplatňovaly všechny členské země OECD;

AE.  vzhledem k tomu, že kromě akčních oblastí již uvedených v této zprávě by Komise měla vyjasnit, jakým způsobem bude realizovat všech 15 projektových výstupů organizace OECD / skupiny G20 spojených s oslabováním daňové základny a přesouváním zisků, přičemž by měla co nejdříve navrhnout ambiciózní harmonogram pro legislativní opatření, čímž by podpořila ostatní země, aby se řídily pokyny OECD a následovaly Unii v provádění uvedeného akčního plánu; vzhledem k tomu, že by Komise měla rovněž zvážit, v jakých oblastech by Unie měla jít za hranice minimálních standardů, které doporučuje OECD

AF.  vzhledem k tomu, že podle Smluv Unie mají pravomoc přijímat právní předpisy v oblasti zdanění právnických osob v současnosti členské státy, ovšem velká většina problémů spojených s agresivním daňovým plánováním je nadnárodního charakteru;

AG.  vzhledem k tomu, že jediným reálným způsobem, jak vytvořit rovné podmínky a znemožnit opatření zvýhodňující velké nadnárodní společnosti v neprospěch malých a středních podniků, je tudíž zajistit větší koordinaci vnitrostátních daňových politik;

AH.  vzhledem k tomu, že vlivem nedostatečné koordinace daňových politik v Unii vznikají občanům a podnikům, a to především malým a středním podnikům, které provozují v rámci Unie činnost ve více než jednom členském státě, značné náklady a administrativní zátěž a dochází k nezamýšlenému dvojímu zdaňování, dvojímu nezdaňování a usnadňuje se agresivní daňové plánování, a vzhledem k tomu, že tyto případy by se měly eliminovat a je proto třeba transparentnějších a jednodušších řešení;

AI.  vzhledem k tomu, že zvláštní pozornost při navrhování daňových předpisů a přiměřených správních postupů by se měla zaměřit na malé a střední podniky a na rodinné podniky, které jsou základem unijního hospodářství;

AJ.  vzhledem k tomu, že do 26. června 2017 musí být zprovozněn celounijní rejstřík skutečných vlastníků, který umožní odhalit případné obcházení daňových povinností a převádění zisků;

AK.  vzhledem k tomu, že odhalení související se skandálem LuxLeaks a výsledky činnosti zvláštního výboru TAXE 1 jasně ukazují, že je zapotřebí zavést legislativní opatření Unie, která by zlepšila transparentnost, koordinaci a konvergenci daňových politik týkajících se zdanění příjmů právnických osob v Unii;

AL.  vzhledem k tomu, že zdanění právnických osob by se mělo řídit zásadou zdaňování zisků tam, kde jsou generovány;

AM.  vzhledem k tomu, že Evropská komise a členské státy by měly i nadále hrát velmi aktivní roli na mezinárodní scéně za účelem prosazení mezinárodních norem, které by byly založeny primárně na zásadách transparentnosti, výměny informací a odstraňování škodlivých daňových opatření;

AN.  vzhledem k tomu, že podle zásady „soudržnost politik v zájmu rozvoje“, která je zakotvena ve Smlouvě o fungování evropské unie (Smlouva o fungování EU), je zapotřebí, aby Unie zajistila, aby se na všech úrovních tvorby politik ve všech oblastech, včetně zdanění právnických osob, nebrojilo proti cíli udržitelného rozvoje, ale aby se tento cíl prosazoval;

AO.  vzhledem k tomu, že koordinovaný přístup k daňovému systému v rámci celé Unie by umožnil bojovat s nekalou soutěží a posílit konkurenceschopnost podniků Unie, zejména malých a středních podniků;

AP.  vzhledem k tomu, že Komise a členské státy by měly dále rozvíjet elektronická řešení uplatnitelná v postupech týkajících se daní s cílem snižovat administrativní zátěž a zjednodušovat přeshraniční postupy;

AQ.  vzhledem k tomu, že Komise by měla posoudit dopad daňových výhod poskytovaných nynějším zvláštním ekonomickým zónám v Unii a podněcovat v této souvislosti výměnu osvědčených postupů mezi daňovými orgány;

Transparentnost

AR.  vzhledem k tomu, že vyšší transparentnost v oblasti zdaňování právnických osob může zlepšit výběr daní a zefektivnit práci daňových orgánů a je zásadní pro zajištění zvýšení důvěry veřejnosti v daňové systémy a ve vlády, což by mělo být považováno za důležitou prioritu;

   i) vzhledem k tomu, že vyšší transparentnost, pokud jde o činnost velkých nadnárodních společností a zejména o dosažené zisky, zaplacené daně ze zisku, získané dotace a přeplatky na daních, počet zaměstnanců a držená aktiva, má zásadní význam pro to, aby daňové úřady účinně řešily problém oslabování daňové základny a přesouvání zisků; vzhledem k tomu, že je třeba dosáhnout správné rovnováhy mezi transparentností, ochranou osobních údajů a citlivostí obchodních informací, přičemž je třeba zároveň zohledňovat dopad na malé podniky; vzhledem k tomu, že jedním z klíčových prvků, v němž by se tato transparentnost měla projevovat, je vypracovávání zpráv o jednotlivých zemích; vzhledem k tomu, že všechny návrhy Unie týkající se zpráv o jednotlivých zemích by měly být v prvé řadě založeny na vzoru vypracovaným organizací OECD; vzhledem k tomu, že Unie může jít i za hranice vymezené pokyny OECD a učinit podávání takových zpráv po jednotlivých zemích povinné a veřejné, vzhledem k tomu, že Evropský parlament se ve svých pozměňovacích návrzích k návrhu na revizi směrnice o právech akcionářů přijatých dne 8. července 2015(3) vyslovil pro to, aby zprávy o jednotlivých zemích byly zcela veřejné; vzhledem k tomu, že Evropská komise uspořádala k tomuto tématu konzultace ve dnech 17. června a 9. září 2015, aby prostudovala různé možnosti pro vypracovávání zpráv o jednotlivých zemích(4); vzhledem k tomu, že 88 % respondentů dané konzultace uvedlo, že podporují, aby údaje týkající se daní byly podniky zveřejňovány;
   ii) vzhledem k tomu, že provádění agresivního daňového plánování je neslučitelné se společenskou odpovědností podniků; vzhledem k tomu, že některé společnosti v Unii již na své důsledné dodržování daňových předpisů začaly poukazovat tím, že si zažádaly o osvědčení „férového plátce daně“(5) nebo tím, že na to, že jsou držiteli tohoto osvědčení, upozorňují, a vzhledem k tomu, že taková opatření mohou mít silný odstrašující dopad a mohou s ohledem na riziko poškození pověsti v případě nedodržování předpisů docílit změny v chování, a že taková osvědčení by měla být vydávána na základě společných evropských kritérií;
   iii) vzhledem k tomu, že vyšší transparentnosti by se dosáhlo, pokud by se členské státy vzájemně informovaly o jakékoli nové formě příspěvků, úlev, výjimek, pobídek či jiných opatření, jež by mohla mít podstatný dopad na jejich efektivní daňovou sazbu, a pokud by o tom informovaly Komisi; vzhledem k tomu, že toto předávání informací by členským státům pomohlo k odhalování škodlivých daňových postupů;
   iv) vzhledem k tomu, že navzdory tomu, že Rada se nedávno dohodla na změně směrnice Rady 2011/16/EU(6), pokud jde o automatickou výměnu informací o daňových rozhodnutích, přetrvává nebezpečí, že členské státy spolu nebudou dostatečně komunikovat o možném dopadu, který by mohla mít jejich daňová ujednání s některými společnostmi na výběr daní v jiných členských státech; vzhledem k tomu, že vnitrostátní daňové orgány by se měly automaticky informovat o všech daňových rozhodnutích ihned poté, co byla vydána; vzhledem k tomu, že Komise by měla mít přístup k daňovým rozhodnutím prostřednictvím bezpečného centrálního rejstříku; vzhledem k tomu, že daňová rozhodnutí, která přijímají daňové orgány, by měla podléhat větší transparentnosti s tím, že důvěrné informace a citlivé obchodní informace budou zachovávány v tajnosti;
   v) vzhledem k tomu, že ke skrývání transakcí před daňovými orgány se údajně používají bezcelní zóny;
   vi) vzhledem k tomu, že pokrok v boji proti daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem a agresivnímu daňovému plánování lze sledovat pouze harmonizovanou metodikou pro odhad výše schodků v přímých a nepřímých daních ve všech členských státech a v Unii jako celku; vzhledem k tomu, že odhad daňového schodku by měl představovat jen počátek poskytování dalších informací o daňových záležitostech;
   vii) vzhledem k tomu, že stávající celounijní právní rámec zřízený na ochranu informátorů není dostačující a že mezi způsoby, jakými různé členské státy chrání informátory, existují značné rozdíly; vzhledem k tomu, že pokud taková ochrana chybí, budou se zaměstnanci, kteří mají informace zásadního významu, samozřejmě zdráhat je poskytovat, takže tyto informace nebudou k dispozici; vzhledem k tomu, že jelikož informátoři pomohli obrátit pozornost veřejnosti k otázkám nespravedlivého zdaňování, členské státy by měly zvážit zavedení opatření na ochranu jejich působení; vzhledem k tomu, že by proto bylo vhodné zajistit v celé Unii ochranu informátorům, kteří své podezření ohledně nekalostí, porušování předpisů, podvodů či nezákonné činnosti oznámí vnitrostátním nebo evropským orgánům, nebo kteří v případech dlouhodobě neřešených nekalostí, porušování předpisů, podvodů či nezákonné činnosti, jež by mohly poškozovat veřejné zájmy, informují veřejnost jako celek; vzhledem k tomu, že tato ochrana by měla být v souladu s celkovým právním systémem; vzhledem k tomu, že tato ochrana měla by být účinná proti bezdůvodnému trestnímu stíhání, hospodářským sankcím a diskriminaci;

Koordinace

AS.  vzhledem k tomu, že pravomoc přijímat právní předpisy v oblasti zdanění právnických osob mají členské státy, ovšem velká většina problémů spojených s agresivním daňovým plánováním je nadnárodního charakteru; vzhledem k tomu, že jediným proveditelným způsobem, jak řešit problémy oslabování daňové základny a přesouvání zisků a agresivního daňového plánování, je zvýšení koordinace mezi vnitrostátními daňovými politikami;

   i) vzhledem k tomu, že zavedení povinného společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (Common Consolidated Corporate Tax Base, CCCTB) by představovalo velký pokrok na cestě k vyřešení potíží spjatých s agresivním daňovým plánováním v rámci Unie a mělo by být naléhavě přijato; vzhledem k tomu, že konečným cílem je zavést povinně uplatňovaný konsolidovaný společný základ daně z příjmů právnických osob (CCCTB), který by se případně dočasně nevztahoval na malé a střední podniky, které nejsou nadnárodními společnostmi, a na společnosti bez žádné přeshraniční činnosti, přičemž tento systém by vycházel z metody rozdělení zisku podle zvláštního vzorce založeného na kombinaci objektivních proměnných hodnot; vzhledem k tomu, že než bude zcela zaveden CCCTB, zvažuje Komise uplatňování dočasných opatření, kterými by omezovala příležitosti k přesouvání zisků; vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit, aby tato opatření, a to i započítávání přeshraničních ztrát, nezvyšovala riziko oslabování daňové základny a přesouvání zisků; vzhledem k tomu, že tato opatření nejsou dokonalou náhradou konsolidace a bude určitou dobu trvat, než se tento režim stane plně funkčním;
   ii) vzhledem k tomu, že navzdory činnosti skupiny pro kodex chování věnované škodlivému zdaňování právnických osob, postupy spojené s agresivním daňovým plánováním v Unii neustále přetrvávají; vzhledem k tomu, že minulé snahy posílit řízení a mandát skupiny a přizpůsobit a rozšířit pracovní metody a kritéria stanovené v kodexu s cílem bojovat proti novým formám škodlivých daňových praktik v rámci stávajícího ekonomického prostředí nebyly úspěšné; vzhledem k tomu, že činnost skupiny je charakterizována všeobecnou absencí transparentnosti a odpovědnosti; vzhledem k tomu, že efektivitu a fungování této skupiny je třeba radikálně změnit, zlepšit a zprůhlednit, a to zejména na základě výročních zpráv a zápisů z jednání, v nichž budou uvedeny i postoje členských států; vzhledem k tomu, že skupina by měla být schopna zaujímat stanoviska k otázkám souvisejícím s daňovými politikami více než jednoho členského státu, aniž by malé menšiny členských států mohly doporučení blokovat
   iii) vzhledem k tomu, že zdanění právnických osob v Unii by obecně mělo fungovat na tom principu, že daně se odvádí v zemích, v nichž podnik skutečně vyvíjí svou ekonomickou činnost a v nichž vznikají ekonomické hodnoty; vzhledem k tomu, že by měla být formulována kritéria, na jejichž základě by bylo zajištěno respektování tohoto principu; vzhledem k tomu, že i v případech jakéhokoli využívání příjmů z patentů či jiných preferenčních daňových režimů je třeba podle kritérii vymezených v 5. zásadě akčního plánu OECD týkajícího se problematiky oslabování daňové základny a přesouvání zisku zajistit, aby se daně platily tam, kde vzniká hodnota, přičemž je třeba stanovit jednotné evropské definice pro to, co lze považovat za podporu výzkumu a vývoje a co nikoli, a navrhnout harmonizaci používání zvláštních daňových režimů pro příjmy z duševního vlastnictví a inovací, jejíž součástí by bylo uspíšení zrušení starého režimu ke dni 30. června 2017;
   iv) vzhledem k tomu, že některé členské státy jednostranně zavedly předpisy pro ovládané zahraniční společnosti, aby zajistily skutečné zdanění zisků přesunutých do zemí s nízkými daněmi, případně do zemí, kde se neodvádí žádné daně vzhledem k tomu, že tyto předpisy je třeba koordinovat, a předejít tak tomu, že by různorodé vnitrostátní předpisy platné v Unii pro ovládané zahraniční společnosti narušovaly fungování vnitřního trhu;
   v) vzhledem k tomu, že směrnice 2011/16/EU reguluje spolupráci členských států v oblasti daňových kontrol a auditů a vybízí k výměně osvědčených postupů mezi daňovými orgány; vzhledem k tomu, že nástroje zavedené touto směrnicí nejsou nicméně dostatečně účinné a že rozdílné vnitrostátní přístupy k auditorským společnostem jsou v kontrastu s vysoce propracovanými metodami daňového plánování některých podniků;
   vi) vzhledem k tomu, že automatická výměna informací obecně a výměna informací o daňových rozhodnutích obzvláště budou účinné pouze v případě, že bude zřízen systém společného evropského daňového identifikačního čísla; vzhledem k tomu, že Komise by měla zvážit, zda by nebylo vhodné zřídit společný evropský rejstřík firem;
   vii) vzhledem k tomu, že Komise rozhodla, že bude prodloužen mandát platformy pro řádnou daňovou správu, který měl vypršet roku 2016, a že bude rozšířeno pole působnosti této platformy a že její pracovní metody budou zdokonaleny; vzhledem k tomu, že tato platforma by mohla přispět k plnění nového akčního plánu, totiž k posílení boje proti daňovým podvodům a únikům, ke snazšímu vedení rozhovorů o daňových rozhodnutích členských států ve světle návrhu na nová pravidla pro výměnu informací a k získání zpětné vazby ohledně nových iniciativ v boji proti vyhýbání se daním; vzhledem k tomu, že Komise musí platformu pro řádnou daňovou správu více propagovat, rozšířit počet jejích členů a zvýšit její účinnost;
   viii) vzhledem k tomu, že Komise by měla analyzovat fiskální dopad reforem na daňovou správu a požadovat jejich provádění v rámci procesu evropského semestru a posílit kapacitu orgánů daňové správy na vnitrostátní i evropské úrovni, pokud jde o účinnější výběr daní, a umožnit jim tak účinné vykonávání jejich úlohy, což podpoří pozitivní dopad, který účinný výběr daní a účinná opatření v boji proti daňovým podvodům a únikům mají na daňové příjmy členských států;

Konvergence

AT.  vzhledem k tomu, že lepší koordinace sama o sobě nevyřeší základní problémy vyplývající ze skutečnosti, že v různých členských státech existují různé předpisy upravující zdanění právnických společností; vzhledem k tomu, že v celkové reakci na agresivní daňové plánování musí být částečně zahrnuto i sbližování určitého počtu vnitrostátních postupů v daňové oblasti; vzhledem k tomu, že toho lze docílit i tak, že bude současně stále zachována svrchovanost členských států, pokud jde o ostatní prvky jejich systémů zdaňování právnických osob;

   i) vzhledem k tomu, že postupy agresivního daňového plánování mohou být někdy dány kumulativními výhodami vyplývajícími ze smluv o dvojím zdanění, které mezi sebou uzavírají různé členské státy a jež pak paradoxně ovšem vedou ke dvojímu nezdanění; vzhledem k tomu, že šířící se smlouvy o dvojím zdanění uzavírané jednotlivými členskými státy se třetími zeměmi mohou vést k možnosti najít nové mezery; vzhledem k tomu, že v souladu s bodem 15 projektu organizace OECD / skupiny G20 týkajícího se oslabování daňové základny a přesouvání zisků je zapotřebí vyvinout mnohostranný nástroj k úpravě dvoustranných smluv v oblasti zdaňování; vzhledem k tomu, že Komise by měla být pověřena vyjednáváním daňových dohod se třetími zeměmi jménem Unie a tento postup by měl nahradit stávající praxi dvoustranných jednání, která nepřinášejí optimální výsledky; vzhledem k tomu, že Komise by měla zajistit, aby tyto dohody obsahovaly ustanovení o vzájemnosti a zakazovaly jakýkoli nepříznivý dopad na občany Unie a na podniky, zejména na malé a střední podniky, vyplývající z uplatňování právních předpisů třetí země v rámci jurisdikce Unie a jejích členských států.
   ii) vzhledem k tomu, že Unie by měla mít svou aktualizovanou definici „daňových rájů“;
   iii) vzhledem k tomu, že Unie by měla zavést protiopatření proti podnikům, které takové daňové ráje využívají; vzhledem k tomu, že Evropský parlament již tyto kroky požadoval ve své zprávě o výroční zprávě o daních na rok 2014(7), v níž žádal přísné tresty, „a to tím, že se podnikům podílejícím se na podvodech nebo podnikům se sídlem v daňových rájích nebo zemích narušujících hospodářskou soutěž výhodnými daňovými podmínkami nebudou poskytovat finanční příspěvky z EU a nebude jim ani umožněn přístup ke státní podpoře a veřejným zakázkám; naléhavě žádá členské státy, aby stáhly veškerou veřejnou podporu poskytovanou podnikům, které jsou zapojeny do porušování daňových předpisů EU“; vzhledem k tomu, že by se vůči členským státům měla uplatnit protiopatření, pokud by odmítly změnit své škodlivé preferenční daňové režimy, které znemožňují zavést rovné podmínky v celé Unii;
   iv) vzhledem k tomu, že má-li být zaručeno, že ke zdanění dochází v místě, kde probíhá hospodářská činnost a kde se vytváří ekonomická hodnota, pak je nutné formulovat novou a závaznou definici „stálé provozovny“; vzhledem k tomu, že tuto definici by mělo doprovázet minimum závazných kritérií, která by určovala, zda má daná hospodářská činnost dostatečnou faktickou podstatu, aby mohla být v určitém členském státě zdaněna, čímž by se zabránilo problému „prázdných společností“, a to zejména s ohledem na výzvy související s digitální ekonomikou;
   v) vzhledem k tomu, že probíhající vyšetřování případů údajného porušení pravidel Unie pro státní podporu poukázala na neblahý nedostatek transparentnosti, pokud jde o způsob jejich uplatňování; vzhledem k tomu, že pokud by Komise měla v úmyslu napravit tuto situaci, měla by vydat závazné pokyny pro státní podporu, v nichž by objasnila, jak bude určovat případy státní pomoci v oblasti daní, čímž by poskytla větší právní jistotu jak podnikům, tak členským státům; vzhledem k tomu, že v rámci modernizace režimů státní podpory by Komise měla zajistit následné účinné kontroly zákonnosti udělovaných státních podpor;
   vi) vzhledem k tomu, že nezamýšleným důsledkem směrnice Rady 2003/49/ES(8) je skutečnost, že při vyplácení přeshraničních úroků a úhrad licenčních poplatků je možné se vyhnout zdanění (případně jsou zdaněny velmi nízkou sazbou); vzhledem k tomu, že do této směrnice a do směrnice Rady 2005/19/ES(9) i do dalších příslušných právních předpisů Unie by měla být zapracována pravidla zabraňující jejich zneužívání;
   vii) vzhledem k tomu, že celounijní srážková daň nebo opatření podobného účinku by zajistily, že všechny zisky generované uvnitř Unie, které ji mají opustit, byly v Unii, než překročí její hranice, alespoň jednou zdaněny;
   viii) vzhledem k tomu, že stávající rámec Unie pro řešení sporů členských států ohledně dvojího zdanění není účinný a že by mu prospěla jasnější pravidla a kratší lhůty, přičemž lze rozvíjet režimy, které jsou již zavedeny;
   ix) vzhledem k tomu, že daňoví poradci hrají klíčovou roli při zprostředkování agresivního daňového plánování, neboť společnostem pomáhají zřizovat složité právní konstrukce, aby využily nesouladu a nedostatků, které vznikají v důsledku rozdílných daňových systémů; vzhledem k tomu, že zásadní přezkum režimu daně z příjmů právnických osob nelze provést bez rozboru postupů těchto poradenských společností; vzhledem k tomu, že takové šetření se musí zaměřit i na posouzení střetu zájmů, který je pro tyto společnosti charakteristický, neboť tyto společnosti poskytují vnitrostátním vládám poradenství o ustavení daňových systémů a zároveň radí podnikům, jak nejlépe v rámci těchto systémů optimalizovat jejich daňové povinnosti;

AU.  vzhledem k tomu, že celkovou účinnost výběru daní, představy o spravedlnosti daňového systému a důvěryhodnost vnitrostátních daňových úřadů neochromují pouze postupy spojené s agresivním daňovým plánováním a s oslabováním daňové základny a přesouváním zisků; vzhledem k tomu, že Unie a členské státy by měly rovněž přijmout obdobně rázná opatření k řešení problémů daňových úniků a podvodů, k nimž dochází při zdaňování právnických i fyzických osob, a problémů spjatých s výběrem jiných daní než se zdaňováním právnických osob, zejména s výběrem DPH; vzhledem k tomu, že právě tyto další aspekty výběru daní a daňové správy jsou ve značné míře příčinou stávajícího daňového deficitu;

AV.  vzhledem k tomu, že Komise by měla proto také zvážit, jak se postaví k těmto obecnějším otázkám, zejména pokud jde o prosazování pravidel v oblasti DPH v členských státech a jejich prosazování v přeshraničních případech a neúčinnost, kterou provází výběr DPH, (která je v některých členských státech hlavním zdrojem státních příjmů), praktiky používané za účelem obcházení placení DPH a nepříznivé dopady některých daňových amnestií či netransparentních systémů „promíjení daní“; vzhledem k tomu, že všechna taková nová opatření by měla brát v potaz rovnováhu mezi náklady a přínosy;

1.  žádá Komisi, aby do června 2016 předložila Parlamentu přinejmenším jeden legislativní návrh, který se bude zakládat na podrobných doporučeních uvedených v příloze k tomuto dokumentu;

2.  potvrzuje, že doporučení jsou v souladu se základními právy a zásadou subsidiarity;

3.  domnívá se, že finanční dopady požadovaného návrhu by měly být hrazeny z příslušných rozpočtových prostředků;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a připojená podrobná doporučení Komisi, Radě a vládám a parlamentům členských států.

PŘÍLOHA K USNESENÍ

PODROBNÁ DOPORUČENÍ K OBSAHU POŽADOVANÉHO NÁVRHU

A.  Transparentnost

Doporučení A1. Povinné podávání veřejně přístupných zpráv nadnárodními společnostmi ve všech odvětvích o činnosti v jednotlivých zemích

Evropský parlament opět vyzývá Evropskou komisi k přijetí veškerých opatření potřebných k tomu, aby do konce prvního čtvrtletí roku 2016 zavedla povinnost všech nadnárodních společností ve všech odvětvích podávat komplexní veřejně přístupné zprávy o své činnosti v jednotlivých zemích.

—  Tento návrh by měl být vypracován na základě požadavků, které předložila organizace OECD ve svém vzoru pro podávání zpráv o jednotlivých zemích zveřejněném v září 2014 (bod 13 projektu OECD/G20 týkajícího se oslabování daňové základny a přesouvání zisků).

—  Při vypracovávání tohoto návrhu by Komise měla rovněž zohlednit:

—  výsledky konzultací týkajících se podávání zpráv o jednotlivých zemích, které Komise vedla od 17. června do 9. září 2015 a při nichž zkoumala různé možnosti případného uplatňování tohoto podávání zpráv v Unii;

—  návrhy na podávání zcela veřejných zpráv o jednotlivých zemích uvedené v revidované směrnici o právech akcionářů, o nichž Evropský parlament hlasoval dne 8. července 2015(10), a výsledek probíhajících třístranných jednání o této směrnici.

Doporučení A2. Nové osvědčení „férového plátce daně“ (Fair Tax Payer) pro společnosti uplatňující náležité daňové praktiky

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby co nejdříve předložila návrh na zavedení dobrovolného osvědčení evropského „férového plátce daně“.

—  Součástí tohoto návrhu by měl být evropský rámec kritérií způsobilosti, podle nichž by toto osvědčení mohly udělovat vnitrostátní subjekty.

—  V tomto rámci kritérií způsobilosti by mělo být jasně stanoveno, že osvědčení „férového plátce daně“ se uděluje pouze společnostem, jejichž postupy jdou až nad rámec litery právních předpisů Unie a vnitrostátních zákonů.

—  Toto osvědčení „férového plátce daně“ by mělo společnosti motivovat k tomu, aby učinily placení svého spravedlivého dílu daní neoddělitelnou součástí své podnikové politiky sociální odpovědnosti a aby ve své výroční zprávě informovaly o svém postoji k daňovým záležitostem.

Doporučení A3. Povinné oznamování nových daňových opatření

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby co nejdříve předložila návrh nového mechanismu, který by členským státům ukládal povinnost informovat neprodleně ostatní členské státy a Komisi, pokud mají v úmyslu zavést novou formu příspěvků, úlev, výjimek, pobídek či jiných opatření, jež by mohla mít podstatný dopad na efektivní daňovou sazbu v tomto členském státě nebo na daňový základ v jiném členském státě.

—  S cílem podporovat činnost Skupiny pro kodex chování zaměřenou na zjišťování škodlivých daňových praktik by tato oznámení podávaná členskými státy měla obsahovat analýzy vedlejších účinků podstatného dopadu nových daňových opatření na jiné členské státy a rozvojové země.

—  Tato nová daňová opatření by rovněž měla být součástí procesu evropského semestru a měly by být doporučeny následné kroky.

—  Evropský parlament by měl být pravidelně informován o těchto oznámeních a Evropskou komisí provedeném posouzení.

—  Měly by být zavedeny sankce, které by se uplatňovaly vůči členským státům, které nesplní tyto požadavky na podávání informací.

—  Komise by měla rovněž zvážit, zda by bylo vhodné uložit daňovým poradenským firmám povinnost, aby vnitrostátní daňové orgány informovaly, jestliže vytvoří a začnou propagovat určité daňové režimy, které mají společnostem pomoci snížit jejich celkovou daňovou povinnost, k čemuž v současnosti dochází v několika členských státech. Komise by měla rovněž zvážit, zda by výměna těchto informací mezi členskými státy prostřednictvím Skupiny pro kodex chování představovala účinný nástroj ke zlepšení v oblasti zdaňování fyzických osob v Unii.

Doporučení A4. Rozšíření automatické výměny informací o daňových rozhodnutích na všechna daňová rozhodnutí a jejich částečné zveřejňování

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby doplnila směrnici 2011/16/EU, která obsahuje prvky automatické výměny informací o daňových rozhodnutích, tak, aby:

—  se automatická výměna informací týkala nejen informací o přeshraničních daňových rozhodnutích, ale i všech daňových rozhodnutí v oblasti daní právnických osob; poskytované informace musí být srozumitelné a ve vzájemně dohodnutém formátu, aby se zajistilo, že je daňové orgány v příslušných zemích budou moci účinně používat;

—  se výrazným způsobem zvýšila transparentnost daňových rozhodnutí na úrovni Unie s náležitým ohledem na důvěrnost firemních informací a obchodních tajemství a s přihlédnutím ke stávajícím osvědčeným postupům používaným v některých členských státech, a to každoročním zveřejňováním zprávy, která by shrnula nejdůležitější případy z bezpečného centrálního rejstříku, který má Komise vytvořit a v němž bude evidovat daňová rozhodnutí a předběžné režimy převodních cen;

—  informace obsažené ve zprávě byly předkládány v dohodnuté, standardizované podobě, aby je mohla veřejnost účinně používat;

—  se zajistilo, že Komise bude hrát plnohodnotnou a smysluplnou úlohu při povinné výměně informací o daňových rozhodnutích, a to vytvořením bezpečného centrálního rejstříku, který bude přístupný členským státům a Komisi a bude obsahovat informace o všech daňových rozhodnutích přijatých v Unii;

—  se zajistilo, že budou na členské státy, které se neúčastní automatické výměny informací o daňových rozhodnutích tak, jak by měly, uvaleny odpovídající sankce.

Doporučení A5. Transparentnost bezcelních zón

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby předložila legislativní návrh, na jehož základě by se:

—  stanovilo maximální časové rozmezí, během nějž lze v bezcelních zónách prodávat zboží, na něž se nevztahuje clo, spotřební daň a daň z přidané hodnoty;

—  orgány bezcelních zón zavazovaly k tomu, aby bezodkladně informovaly daňové orgány příslušných členských států a třetích zemí o veškerých transakcích provedených jejich daňovými rezidenty v prostoru bezcelních zón.

Doporučení A6. Odhad Komise ohledně deficitu daní právnických osob

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby:

—  na základě osvědčených postupů používaných v současné době členskými státy vytvořila harmonizovanou metodiku, která by měla být zveřejněna, pro odhad deficitu přímých a nepřímých daní – tj. rozdílu mezi výší dlužných a výší zaplacených daní právnických osob – ve všech členských státech;

—  spolupracovala s členskými státy s cílem zajistit, aby byly k analýze prováděné za použití této metodiky poskytnuty všechny potřebné údaje, tak aby její výsledky byly co možná nejpřesnější;

—  používala schválenou metodiku a všechny potřebné údaje k tomu, aby vypracovala a dvakrát ročně zveřejnila odhad deficitu přímých i nepřímých daní právnických osob v celé Unii.

Doporučení A7. Ochrana oznamovatelů

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby předložila legislativní návrh s cílem:

—  chránit oznamovatele, kteří jednají výhradně ve veřejném zájmu (a ne zároveň z finančních či jiných osobních důvodů) ve snaze poukázat na nekalosti, porušování předpisů, podvody a nezákonnou činnost v souvislosti se zdaňováním právnických osob v kterémkoli členském státě Evropské unie; tito oznamovatelé by měli být chráněni za předpokladu, že své podezření ohledně nekalostí, porušování předpisů, podvodů či nezákonné činnosti oznámí příslušnému orgánu; ochrana by jim však měla příslušet také v případě, že informují veřejnost jako celek o svém znepokojení ohledně dlouhodobě neřešených nekalostí, porušování předpisů, podvodů či nezákonné činnosti v souvislosti se zdaňováním právnických osob, které by mohly poškozovat veřejné zájmy;

—  zajistit, aby byla v Evropské unii zachována svoboda projevu a informací;

—  tato ochrana by měla být v souladu s celkovým právním systémem a měla by být účinná proti bezdůvodnému trestnímu stíhání, hospodářským sankcím a diskriminaci;

—  základem pro tento legislativní návrh by mělo být nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014(11); návrh by měl rovněž zohlednit veškeré právní předpisy Unie v této oblasti, které budou v budoucnu přijaty;

—  tento legislativní návrh by mohl rovněž zohledňovat doporučení Rady Evropy CM/Rec(2014)7(12) o ochraně oznamovatelů, a zejména definici oznamovatele, který je definován jako „jakákoli osoba, jež oznamuje nebo zveřejňuje informace o ohrožení nebo porušování veřejného zájmu, ke kterým získala přístup při výkonu práce pro zaměstnavatele v soukromém nebo veřejném sektoru“.

B.  Koordinace

Doporučení B1. Zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby co nejdříve předložila legislativní návrh zavádějící společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob:

V první řadě by se měl v Unii (do června 2016) zavést povinně uplatňovaný společný základ daně z příjmů právnických osob (CCTB), jenž by se dočasně nemusel vztahovat na malé a střední podniky, které nejsou nadnárodními společnostmi, a na firmy bez přeshraniční činnosti; pro společnosti působící v několika členských státech by tak pro výpočet jejich zdanitelných příjmů existoval pouze jeden soubor pravidel.

V druhé řadě je třeba co nejrychleji a jednoznačně ne později než na konci roku 2017 zavést povinně uplatňovaný konsolidovaný společný základ daně z příjmů právnických osob (CCCTB), a to poté, co budou zváženy různé varianty (včetně např. nákladového zohlednění toho, že by se nová ustanovení týkala i malých a středních podniků a firem bez přeshraniční činnosti).

CCCTB by měl vycházet z metody rozdělení zisku podle zvláštního vzorce, která odráží skutečné ekonomické aktivity společností a neznevýhodňuje nepřiměřeně určité členské státy.

Během přechodného období mezi zavedením povinného CCTB a kompletního CCCTB je třeba zavést soubor opatření, kterými by se omezovalo převádění zisků (zejména prostřednictvím stanovování převodních cen) a jejichž součástí by byl alespoň legislativní návrh Unie proti oslabování daňové základny a přesouvání zisků. Tato opatření by neměla zahrnovat dočasný režim započítávání přeshraničních ztrát, pokud Komise nebude moci zajistit, že tento režim bude transparentní a nebude možno jej zneužívat pro účely agresivního daňového plánování.

Komise by měla posoudit, do jaké míry je pro přípravu podkladových účetních dat, která budou pro účely CCCTB použita, nutno vytvořit jednotný soubor obecně přijímaných účetních pravidel.

Veškeré návrhy CCTB nebo kompletního CCCTB by měly obsahovat doložku proti vyhýbání se daňovým povinnostem.

Doporučení B2. Posílení mandátu a zvýšení transparentnosti Skupiny Rady pro kodex chování pro zdaňování podniků

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby přijala návrh, na jehož základě bude Skupina pro kodex chování začleněna do metody Společenství jakožto pracovní skupina Rady za účasti Evropské komise a Evropského parlamentu jakožto pozorovatelů.

—  Skupina pro kodex chování by měla být transparentnější a účinnější a měla by být více vázána se za svou činnost zodpovídat, a to mj. na základě:

—  pravidelného předkládání, aktualizování a zveřejňování svého přehledu o tom, do jaké míry členské státy dodržují doporučení Skupiny pro kodex chování uvedená v rámci její půlroční zprávy o dosaženém pokroku předkládané ministrům financí;

—  pravidelného předkládání, aktualizování a zveřejňování seznamu škodlivých daňových praktik, který vypracuje vždy jednou za dva roky;

—  pravidelného vypracovávání, předkládání a zveřejňování zápisů ze svých jednání a rovněž vyšší transparentnosti při vypracovávání doporučení, ve kterých budou zejména uvedeny postoje zástupců členských států;

—  jmenování politického předsedy ministry financí;

—  jmenování vysokého představitele a zástupce každým členským státem v zájmu posílení významu tohoto orgánu.

—  Mezi úkoly Skupiny pro kodex chování by mělo patřit:

—  odhalování škodlivých daňových praktik v Unii;

—  navrhování opatření a harmonogramů pro odstranění škodlivých daňových praktik a monitorování výsledků navržených doporučení/opatření;

—  přezkoumávání zpráv o vedlejších účincích nových daňových opatření přijatých členskými státy na základě výše uvedených postupů a posuzování nutnosti případného zásahu;

—  navrhování dalších iniciativ zaměřených na daňová opatření v rámci vnější politiky Unie;

—  zkvalitňování donucovacích mechanismů používaných při zásahu proti praktikám umožňujícím agresivní daňové plánování.

Doporučení B3. Zvláštní režimy pro zdaňování příjmů z práv duševního vlastnictví („patent boxes“) a další preferenční režimy: spojení preferenčních režimů s generováním hodnoty

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby i nadále poskytovala členským státům pokyny ohledně způsobů, jak uplatňovat režimy pro zdaňování příjmů z práv duševního vlastnictví v souladu s pozměněným přístupem založeným na kauzálním nexu, aby se zajistilo, že nebudou škodlivé.

—  Tyto pokyny by měly jasně stanovovat, že preferenční režimy, jako jsou například režimy typu „patent box“, se musí zakládat na pozměněném přístupu založeném na kauzálním nexu, jak je definováno v bodu 5 projektu OECD týkajícího se oslabování daňové základny a přesouvání zisků, což znamená, že musí existovat přímá spojitost mezi daňovými výhodami a činnostmi základního výzkumu a vývoje.

—  Rozsáhlé preferenční režimy pro zdaňování příjmů z práv duševního vlastnictví, které nemají žádnou spojitost s geografickým původem a „stářím“ příslušného know-how, je třeba považovat za škodlivé praktiky.

—  Pokud do 12 měsíců nebudou členské státy tento přístup důsledně uplatňovat, měla by Komise předložit legislativní návrh závazného opatření.

—  Komise by měla předložit návrhy společných evropských norem a definic týkajících se toho, co lze považovat za podporu výzkumu a vývoje a co nikoli, a návrh harmonizace používání zvláštních daňových režimů pro příjmy z duševního vlastnictví a inovací, jehož součástí by bylo uspíšení zrušení starého režimu ke dni 30. června 2017 v důsledku zkrácení lhůt platnosti.

Doporučení B4. Ovládané zahraniční společnosti

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby předložila legislativní návrh, na jehož základě by se:

—  zavedl koordinovaný rámec Unie pro pravidla pro ovládané společnosti, aby se zajistilo, že zisky uložené v zemích, v nichž se platí nízké či žádné daně, budou řádně zdaněny, a aby se zamezilo tomu, že různorodé předpisy, které v jednotlivých členských státech Unie pro ovládané zahraniční společnosti platí, budou narušovat fungování vnitřního trhu. Tento rámec by měl zajistit plné využití právních předpisů upravujících ovládané společnosti mimo situace zcela uměle vytvořených opatření. To nebrání jednotlivým členským státům v zavedení přísnějších pravidel.

Doporučení B5. Zlepšení koordinace členských států v oblasti daňových kontrol

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby předložila návrh, kterým by se měnila směrnice 2011/16/EU s cílem:

—  zajistit větší efektivitu simultánních daňových auditů a kontrol v případě, že se dva nebo více vnitrostátních daňových orgánů rozhodne provést kontrolu jednoho či více subjektů se společnými či vzájemně se doplňujícími zájmy;

—  zajistit, že v mateřské společnosti a jejích dceřiných společnostech se sídlem v Unii budou prováděny audity příslušnými daňovými orgány ve stejném časovém období pod vedením daňových orgánů země, v nichž sídlí mateřská společnost, čímž bude dosaženo účinné výměny informací mezi daňovými orgány. Součástí tohoto návrhu by měla být následující ustanovení:

—  daňové úřady by si měly pravidelně vyměňovat informace o svých šetřeních s cílem zajistit, aby skupiny nevyužívaly možnosti ustanovení rozdílných daňových systémů jednotlivých států v rámci jejich kombinace obcházet;

—  lhůty pro výměnu informací o probíhajících auditech by se měly omezovat na minimum;

—  daňové úřady, do jejichž působnosti společnost spadá, by měly o výsledcích daňové kontroly systematicky informovat daňové úřady příslušné pro ostatní subjekty téže skupiny;

—  dříve než budou informovány ostatní dotčené daňové orgány, nemělo by být přijímáno žádné rozhodnutí o výsledku daňové kontroly provedené daňovým orgánem.

Doporučení B6. Zavedení společného evropského daňového identifikačního čísla

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby předložila návrh na zavedení evropského daňového identifikačního čísla.

—  Návrh by měl vycházet z konceptu evropského daňového identifikačního čísla, který byl představen v akčním plánu Komise pro posílení boje proti daňovým podvodům a únikům (bod 22)(13), a ze závěrů následných konzultací, které proběhly v roce 2013(14).

C.  Konvergence

Doporučení C1. Nový přístup k mezinárodním daňovým dohodám

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby předložila legislativní návrh, na jehož základě by mohla Unie vystupovat jako jednotný subjekt v souvislosti s mezinárodními daňovými dohodami.

—  Komise by měla být pověřena vyjednáváním daňových dohod se třetími zeměmi jménem Unie a tento postup by měl nahradit stávající praxi dvoustranných jednání, která nepřinášejí optimální výsledky, zejména pro rozvojové země.

—  Komise musí zajistit, aby tyto dohody obsahovaly ustanovení o vzájemnosti a zakazovaly jakýkoli nepříznivý dopad na občany Unie a na podniky, zejména na malé a střední podniky, vyplývající z uplatňování právních předpisů třetí země v rámci jurisdikce Unie a jejích členských států.

—  Měla by být zavedena jednotná mnohostranná dohoda Unie o daních, která nahradí velké množství dvoustranných dohod, které mezi sebou uzavřely členské státy navzájem a se třetími zeměmi.

—  Veškeré nové mezinárodní obchodní dohody uzavřené Unií by měly obsahovat doložku o řádné správě daní.

—  Ve všech mezinárodních daňových dohodách bude stanoven mechanismus pro prosazování pravidel.

Doporučení C2. Vypracování jednotné a přísné definice „daňových rájů“

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby mj. ve spolupráci s OECD a OSN předložila návrh, na jehož základě by se určila přísná kritéria pro vymezení „daňových rájů“.

—  Tato kritéria by se měla zakládat na komplexních, transparentních, solidních, objektivně ověřitelných a obecně přijímaných ukazatelích a měla by dále rozvíjet zásady řádné správy vymezené Komisí v jejím sdělení z roku 2009 „Podpora řádné správy v daňové oblasti“(15), výměnu informací a spolupráci v oblasti administrativy, spravedlivou soutěž v oblasti daní a transparentnost.

—  Tato kritéria by měla zahrnovat takové aspekty a záležitosti, jako jsou bankovní tajemství, záznamy o vlastnících společností, svěřenecké fondy a nadace, zveřejňování účtů společností, schopnost výměny informací, efektivita daňové správy, podpora vyhýbání se daňovým povinnostem, existence škodlivých právních nástrojů, prevence praní špinavých peněz, automatický charakter výměny informací, existence dvoustranných dohod, transparentnost mezinárodních závazků a soudní spolupráce.

—  Na základě těchto kritérií by Komise měla předložit revidovaný seznam daňových rájů, který by nahradil její provizorní seznam z června 2015.

—  Seznam daňových rájů by měl být propojen s příslušnou daňovou legislativou jakožto referenční dokument pro další politiky a právní předpisy.

—  Komise by měla tento seznam přezkoumávat alespoň dvakrát ročně nebo na základě odůvodněné žádosti příslušných orgánů země, která je na seznamu uvedena.

Doporučení C3. Opatření namířená proti společnostem, které daňové ráje využívají

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby navrhla soubor protiopatření, která by Unie a členské státy jakožto akcionáři a finanční zajišťovatelé veřejných orgánů, bank a finančních programů měly uplatňovat proti společnostem, které využívají daňových rájů v rámci svého agresivního daňového plánování a nedodržují tak unijní normy pro řádnou daňovou správu.

—  Tato protiopatření by měla zahrnovat:

—  zákaz přístupu ke státním dotacím či účasti na veřejných zakázkách na úrovní Unie a členských států;

—  zákaz přístupu k určitým unijním fondům.

—  Toho by se mělo dosáhnout mj.:

—  změnou statutu Evropské investiční banky (EIB) (protokol č. 5 připojený ke Smlouvám), na jejímž základě by se zajišťovalo, že konečnými příjemci ani finančními zprostředkovateli finančních prostředků z fondů EIB nesmí být subjekty využívající daňových rájů či škodlivých daňových praktik(16)

—  změnou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017(17), na jejímž základě by se inkriminovaným subjektům znemožnil i přístup k fondům EFSI(18)

—  změnou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013(19), (EU) č. 1306/2013(20), (EU) č. 1307/2013(21) a (EU) č. 1308/2013(22), na jejímž základě by se inkriminovaným subjektům znemožnil i přístup k finančním prostředkům poskytovaným v rámci SZP

—  pokračováním procesu modernizace státních dotací, aby se zajistilo, že inkriminovaným subjektům bude zamezen přístup k veškeré státní podpoře(23)

—  změnou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013(24), na jejímž základě by se zajistilo, že se k inkriminovaným subjektům nebudou moci dostat žádné finanční prostředky z pěti evropských strukturálních a investičních fondů (Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu)

—  změnou Dohody o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), aby se zajistilo, že se k inkriminovaným subjektům nebudou moci dostat žádné finanční prostředky z EBRD(25)

—  zákazem uzavírat obchodní dohody Unie se zeměmi uvedenými na seznamu daňových rájů.

Komise přezkoumá, zda lze pozastavit či ukončit platnost stávajících obchodních dohod se zeměmi považovanými za daňové ráje.

Doporučení C4. Stálá provozovna

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby předložila legislativní návrh, na jehož základě by se:

—  definice „stálé provozovny“ upravila tak, aby se společnostem znemožnilo uměle obcházet daňové povinnosti v členských státech, v nichž vyvíjejí hospodářskou činnost; tato definice by se měla vztahovat i na situaci, kdy je za sídlo společností zabývajících se plně odhmotněnými digitálními činnostmi považován členský stát, v jehož ekonomice si tyto společnosti zachovávají výraznou digitální působnost;

—  zavedla unijní definice minimální „ekonomické podstaty“, která by zahrnovala rovněž digitální hospodářství, aby se zajistilo, že společnosti vytvářejí faktickou hodnotu a přispívají k hospodářství členského státu, v němž vyvíjejí zdanitelnou činnost.

Dvě výše uvedené definice by přitom měly být součástí opatření, jejichž smyslem bude konkrétně zakázat činnost společností s fiktivním sídlem na bázi P.O. Boxu.

Doporučení C5. Zkvalitnění rámce pro stanovování převodních cen v EU

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby předložila legislativní návrh, na jehož základě by se:

—  na základě zkušeností a analýzy nových zásad OECD pro stanovování převodních cen vypracovaly zvláštní pokyny Unie, podle nichž by se určovalo, jak zásady OECD uplatňovat a jak je interpretovat v kontextu Unie, tak aby:

—  byla zohledněna ekonomická situace na vnitřním trhu;

—  členským státům a společnostem působícím v rámci Unie byly poskytnuty jisté, přehledné a spravedlivé podmínky;

—  se snížilo riziko zneužívání těchto pravidel pro účely přesunu zisků.

Doporučení C6. Hybridní opatření využívající nesouladu v daňových režimech

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby předložila legislativní návrh, na jehož základě by se buď:

—  harmonizovalo vnitrostátní vymezení dluhu, vlastního kapitálu, netransparentních a transparentních subjektů, rozdělování aktiv a pasiv stálým provozovnám a rozdělování nákladů a zisků mezi různé entity v rámci téže skupiny, nebo

—  zabránilo dvojímu nezdanění v případě nesouladu.

Doporučení C7. Změna režimu státní podpory v Unii v souvislosti se zdaněním

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby nejpozději do poloviny roku 2017 předložila návrh:

—  závazných pokynů pro poskytování státní podpory, na jejichž základě by bylo zřejmé, jak Komise bude určovat případy státní podpory ve formě daňových výhod, čímž se podnikům a členským státům poskytne více právní jistoty, a to s ohledem na skutečnost, že v jiných odvětvích se tyto pokyny velmi osvědčily při eliminaci a prevenci takových vnitrostátních postupů, které jsou v rozporu s právními předpisy Unie o udělování státní podpory; tohoto účinku však lze dosáhnout pouze tehdy, budou-li tyto pokyny vysoce podrobné a budou-li obsahovat vyčíslené prahové hodnoty;

—  ve kterém by pro lepší orientaci a v zájmu větší právní jistoty společností a členských států veřejně uvedla, které daňové politiky nejsou v souladu s politikou v oblasti státní podpory. Komise za tímto účelem přerozdělí zdroje GŘ pro hospodářskou soutěž, aby mohlo účinně zasahovat ve všech otázkách souvisejících s nezákonnou státní pomocí, včetně selektivních daňových výhod.

Evropský parlament rovněž vyzývá Evropskou komisi, aby v dlouhodobém horizontu posoudila možnost změny stávajících pravidel s cílem zabránit tomu, aby částky získané na základě řízení o porušení pravidel Unie pro udělování státní podpory byly vraceny členskému státu, který nezákonnou daňovou podporu udělil, jak bylo doposud zvykem. Získaná státní podpora by mohla být například přidělena do rozpočtu Unie nebo členským státům, které utrpěly oslabení své daňové základny.

Doporučení C8. Změna směrnic Rady 90/435/EHS(26), směrnice 2003/49/ES a směrnice 2005/19/ES a další relevantní legislativy Unie a zavedení obecného pravidla proti zneužívání

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby předložila návrh, na jehož základě by se:

—  poté, co bude do směrnice 90/435/EHS začleněno obecné pravidlo proti zneužívání, co možná nejrychleji začlenilo toto pravidlo také do směrnice 2003/49/ES, a aby navrhla začlenění tohoto pravidla do směrnice 2005/19/ES a dalších relevantních právních předpisů Unie;

—  toto pravidlo v budoucnosti začleňovalo do veškeré legislativy Unie, která se bude týkat daňových záležitostí nebo bude mít daňový dopad;

—  ze směrnice 2003/49/ES (kromě toho, že do ní bude začleněno obecné pravidlo proti zneužívání) vypustilo ustanovení, podle nějž mají členské státy zvýhodňovat úroky a licenční poplatky, pokud k účinnému zdanění nedochází na jiném místě Unie;

—  do směrnice 2005/19/ES vedle obecného pravidla proti zneužívání začlenila dodatečná ustanovení zavazující k transparentnosti, přičemž v případě, že se prokáže, že tyto změny nejsou pro prevenci agresivního daňového plánování dostačující, by se do ní mělo začlenit i ustanovení o minimální dani jakožto požadavek pro využívání „daňových výhod“ (např. nezdaňování dividend) či jiná opatření podobného účinku.

Doporučení C9. Zkvalitnění mechanismů pro řešení přeshraničních daňových sporů

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby do léta 2016 předložila návrh, na jehož základě by se:

—  zkvalitnily současné mechanismy pro řešení přeshraničních daňových sporů v Unii, přičemž pozornost by se nevěnovala pouze případům dvojího zdanění, ale také dvojího nezdanění; cílem je vypracovat koordinovaný přístup Unie k řešení sporů, který bude založen na jasnějších pravidlech a přísnějších lhůtách a bude vycházet z již zavedených systémů.

—  Činnost a přijímání rozhodnutí mechanismu pro řešení sporů by měly být transparentní, má-li se snížit nejistota na straně společností ohledně uplatňování daňových právních předpisů.

Doporučení C10. Zavedení srážkové daně nebo opatření s podobným účinkem, které by zabránily tomu, aby z Unie plynuly nezdaněné zisky

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby do léta 2016 předložila návrh na zavedení srážkové daně nebo opatření s podobným účinkem, kterým by zajistila, aby všechny zisky, které vznikly v Unii a které z ní odcházejí, byly předtím, než opustí hranice Unie, v Unii skutečně zdaněny.

D.  Další opatření

Doporučení D1. Dodatečná opatření pro řešení daňového deficitu

Evropský parlament vyzývá Evropskou komisi, aby se kromě agresivního daňového plánování a oslabování daňové základny a přesouvání zisku zaměřila i na další faktory, které prohlubují stávající daňový deficit, a aby v této souvislosti:

—  zkoumala příčiny nízké účinnosti při vybírání daní, a to i DPH;

—  zkoumala příčiny daňové nespravedlnosti či nízké důvěryhodnosti daňových orgánů v oblastech jiných než zdaňování právnických osob;

—  stanovila principy daňových amnestií, včetně okolností, za kterých by byly vhodné a za kterých by byla vhodnější jiná politická řešení, a rovněž požadavek, aby členské státy předem informovaly Komisi o jakékoli nové daňové amnestii s cílem zabránit negativním dopadům těchto politik na vybírání daní v budoucnosti;

—  navrhla minimální míru transparentnosti pro režimy „osvobozování od daní“ a diskreční daňové úlevy, které používají vlády členských států;

—  členským státům ponechala více svobody k tomu, aby dodržování daňových předpisů společnostmi, a zejména případy jejich systematického porušování zohlednily jako jedno z hledisek při zadávání veřejných zakázek;

—  zajistila daňovým orgánům plný a smysluplný přístup k centrálním rejstříkům s informacemi o skutečných vlastnících, ať už jde o společnosti či svěřenecké fondy, a aby zajistila, že tyto rejstříky budou řádně spravovány a ověřovány.

Členské státy toho mohou dosáhnout rychlým provedením čtvrté směrnice proti praní peněz, zajištěním rozšířeného a zjednodušeného přístupu k informacím obsaženým v centrálních rejstřících s informacemi o skutečných vlastnících, a toi pro organizace občanské společnosti, novináře a občany.

(1) http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/gen_info/economic_analysis/tax_structures/2014/report.pdf
(2) Evropská přidaná hodnota legislativní zprávy pro zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence daňových politik v oblasti daně z příjmu právnických osob v Evropské unii, Dr. Benjamin Ferrett, Daniel Gravino a Silvia Merlerová, dosud nezveřejněno.
(3) Přijaté texty dne 8.7.2015, P8_TA(2015)0257.
(4) http://ec.europa.eu/finance/consultations/2015/further-corporate-tax-transparency/index_en.htm.
(5) Například Fair Tax Mark: http://www.fairtaxmark.net/.
(6) Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).
(7) http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+REPORT+A8-2015-0040+0+DOC+XML+V0//EN
(8) Směrnice Rady 2003/49/ES ze dne 3. června 2003 o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států (Úř. věst. L 157, 26.6.2003, s. 49).
(9) Směrnice Rady 2005/19/ES ze dne 17. února 2005, kterou se mění směrnice 90/434/EHS o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, převodech aktiv a výměně akcií týkajících se společností z různých členských států (Úř. věst. L 58, 4.3.2005, s. 19).
(10) Přijaté texty ze dne 8.7.2015, P8_TA(2015)0257.
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1).
(12) http://www.coe.int/t/dghl/standardsetting/cdcj/Whistleblowers/protecting_whistleblowers_en.asp
(13) COM(2012)0722.
(14) https://circabc.europa.eu/faces/jsp/extension/wai/navigation/container.jsp
(15) http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2009:0201:FIN:CS:PDF.
(16) http://www.eib.org/attachments/general/governance_of_the_eib_en.pdf
(17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1).
(18) http://ec.europa.eu/priorities/jobs-growth-investment/plan/docs/proposal_regulation_efsi_en.pdf
(19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).
(20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).
(21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013 , kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608).
(22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013 , kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).
(23) http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+TA+P7-TA-2013-0545+0+DOC+XML+V0//CS
(24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).
(25) http://www.ebrd.com/news/publications/institutional-documents/basic-documents-of-the-ebrd.html
(26) Směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států (Úř. věst. L 225, 20.8.1990, s. 6).


Vztahy EU-Čína
PDF 495kWORD 184k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2015 o vztazích mezi EU a Čínou (2015/2003(INI))
P8_TA(2015)0458A8-0350/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na navázání diplomatických vztahů mezi EU a Čínou dne 6. května 1975,

–  s ohledem na strategické partnerství EU a Číny zahájené v roce 2003,

–  s ohledem na základní právní rámec pro vztahy s Čínou, zejména na dohodu o obchodu a hospodářské spolupráci mezi ES a Čínou(1), podepsanou v květnu 1985, která se vztahuje na hospodářské a obchodní vztahy a na program spolupráce mezi EU a Čínou,

–  s ohledem na strategický program spolupráce EU–Čína 2020, který byl sjednán dne 21. listopadu 2013,

–  s ohledem na strukturovaný politický dialog mezi EU a Čínou, jenž byl oficiálně zahájen v roce 1994, a na strategický dialog na vysoké úrovni o strategických otázkách a otázkách zahraniční politiky, jenž byl zahájen v roce 2010, a zejména na 5. strategický dialog na vysoké úrovni, který se konal v Pekingu dne 6. května 2015,

–  s ohledem na jednání o nové dohodě o partnerství a spolupráci, která probíhají od roku 2007,

–  s ohledem na jednání o dvoustranné dohodě o investicích, která byla zahájena v lednu 2014,

–  s ohledem na 17. summit EU a Číny, jenž se konal dne 29. června 2015 v Bruselu, a na společné prohlášení, jež bylo na jeho závěr vydáno,

–  s ohledem na připomínky, s nimiž vystoupil předseda Evropské rady Donald Tusk dne 29. června 2015 na společné tiskové konferenci s čínským premiérem Li Kche-čchiangem po 17. summitu EU a Číny, kde vyjádřil „znepokojení EU nad svobodou projevu a sdružování v Číně, včetně situace příslušníků menšin, jako jsou Tibeťané a Ujgurové“, a kde „vybídl Čínu k obnovení smysluplného dialogu se zástupci dalajlámy“,

–  s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 24. října 2006 nazvané „EU – Čína: užší partnerství, rostoucí odpovědnost“ (COM(2006)0631),

–  s ohledem na hlavní politické směry pro východní Asii vytyčené Radou,

–  s ohledem na závěry Rady ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy ze dnů 11.–12. prosince 2006 nazvané „Strategické partnerství mezi EU a Čínou“,

–  s ohledem na strategický dokument pro Čínu na období 2007–2013, který předložila Komise, na víceletý orientační program na období 2011–2013, na přezkum strategického dokumentu v polovině období (2010) a na přezkum víceletého orientačního programu na období 2011–2013;

–  s ohledem na vůbec první politický dokument Číny o EU, který byl vydán dne 13. října 2003,

–  s ohledem na přijetí nového zákona Stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců o národní bezpečnosti ze dne 1. července 2015 a zveřejnění druhého návrhu nového zákona o řízení zahraničních nevládních organizací dne 5. května 2015,

–  s ohledem na Bílou knihu o strategii ozbrojených sil Číny ze dne 26. května 2015,

–  s ohledem na dialog mezi EU a Čínou o lidských právech, jenž byl zahájen v roce 1995, a na jeho 32. kolo, které se konalo v Pekingu ve dnech 8. až 9. prosince 2014,

–  s ohledem na 60 odvětvových dialogů, které v současnosti probíhají mezi Čínou a EU a týkají se mimo jiné životního prostředí, regionální politiky, zaměstnanosti a sociálních věcí a občanské společnosti,

–  s ohledem na evropsko-čínský mezilidský dialog na vysoké úrovni zahájený v únoru 2012, který pojímá všechny společné iniciativy EU a Číny v této oblasti,

–  s ohledem na dohodu o vědecké a technologické spolupráci mezi ES a Čínou, která vstoupila v platnost v roce 2000(2), a na dohodu o vědeckotechnickém partnerství podepsanou dne 20. května 2009,

–  s ohledem na společné prohlášení EU a Číny o změně klimatu, jež bylo vydáno na 17. summitu EU a Číny v červnu 2015, a na zamýšlené vnitrostátně stanovené příspěvky (INDC), které Čína předložila konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) dne 30. června 2015,

–  s ohledem na společné prohlášení EU a Číny o energetické bezpečnosti, které bylo vydáno v Bruselu dne 3. května 2012, a na dialog o energetice mezi ES a Čínou,

–  s ohledem na evropsko-čínské kulaté stoly,

–  s ohledem na 18. celostátní sjezd Komunistické strany Číny, jenž se konal ve dnech 8.–14. listopadu 2012, a na změny ve Stálém výboru politbyra, o nichž bylo na tomto sjezdu rozhodnuto,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech ze dne 16. prosince 1966,

–  s ohledem na výsledky čtvrtého plenárního zasedání 18. ústředního výboru Komunistické strany Číny (čtvrtého pléna), které se konalo ve dnech 20. až 23. října 2014,

–  s ohledem na prohlášení předsedajícího na 26. summitu sdružení ASEAN ze dne 27. dubna 2015,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 6. května 2015 vydané v návaznosti na setkání s čínským premiérem Li Kche-čchiangem,

–  s ohledem na poslední meziparlamentní schůzi EP s Čínou, jež se konala dne 26. listopadu 2013,

–  s ohledem na svá nedávná usnesení o Číně, zejména na své usnesení ze dne 23. května 2012 o EU a Číně: nevyvážený obchod?(3), ze dne 2. února 2012 o zahraniční politice EU ve vztahu k zemím BRICS a dalším vznikajícím velmocím: cíle a strategie(4), ze dne 14. března 2013 o jaderné hrozbě a lidských právech v Korejské lidově demokratické republice(5), ze dne 17. dubna 2014 o situaci v Severní Koreji(6), ze dne 5. února 2014 o rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030(7) a ze dne 12. března 2015 o výroční zprávě vysoké představitelky Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku určené Evropskému parlamentu(8),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 7. září 2006 o vztazích mezi EU a Čínou(9), ze dne 5. února 2009 o obchodních a hospodářských vztazích s Čínou(10), ze dne 14. března 2013 o vztazích mezi EU a Čínou(11), ze dne 9. října 2013 o jednáních mezi EU a Čínou o dvoustranné investiční dohodě(12), a ze dne 9. října 2013 o obchodních vztazích mezi EU a Tchaj-wanem(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2009 týkající se lidských práv v Číně: práva menšin a uplatňování trestu smrti(14), ze dne 10. března 2011 o situaci a kulturním dědictví v Kašgaru (Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang, Čína)(15), ze dne 5. července 2012 o skandálním případu nuceného potratu v Číně(16), ze dne 12. prosince 2013 o nedobrovolném odebírání orgánů v Číně(17) a ze dne 13. března 2014 o prioritách EU pro 25. zasedání Rady OSN pro lidská práva(18),

–  s ohledem na zbrojní embargo, které EU zavedla po tvrdém zákroku na náměstí Tchien-an-men v červnu 1989 a které podpořil Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 2. února 2006 k výroční zprávě Rady určené Evropskému parlamentu nazvané „o hlavních aspektech a základních směrech SZBP“(19),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2005 o vztazích mezi EU, Čínou a Tchaj-wanem a bezpečnosti na Dálném východě(20),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Tibetu, zejména na usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o Tibetu: plány na zavedení čínštiny jako hlavního vyučovacího jazyka(21), na usnesení ze dne 27. října 2011 o Tibetu, zejména o sebeobětování mnišek a mnichů(22), a na usnesení ze dne 14. června 2012 o situaci v oblasti lidských v Tibetu(23),

–  s ohledem na devět kol rozhovorů z let 2002 až 2010 mezi vysokými zástupci čínské vlády a dalajlámy, s ohledem na čínskou bílou knihu o Tibetu nazvanou „Rozvoj Tibetu je určován historickou nutností“, kterou zveřejnil Úřad pro informace Státní rady Čínské lidové republiky dne 15. dubna 2015, s ohledem na memorandum o skutečné autonomii z roku 2008 a na sdělení ke skutečné autonomii z roku 2009, které zveřejnili zástupci 14. dalajlámy,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0350/2015),

A.  vzhledem k tomu, že rok 2015 je 40. výročím navázání diplomatických vztahů EU s Čínou; vzhledem k tomu, že strategické partnerství EU–Čína má zásadní význam pro vztahy EU s Čínskou lidovou republikou (ČLR) a pro nalezení společných odpovědí na řadu otázek celosvětového významu a pro vymezení oblastí společného zájmu, jako jsou globální a regionální bezpečnost, boj proti terorismu, boj proti organizovanému zločinu, kybernetická bezpečnost, zbraně hromadného ničení a nešíření jaderných zbraní, energetická bezpečnost, globální regulace finančního sektoru a trhu, změna klimatu a udržitelný rozvoj, a současně tvoří rámec pro řešení dvoustranných otázek mezi EU a Čínou;

B.  vzhledem k tomu, že Čína a EU zahájily v roce 2013 jednání o dvoustranné dohodě o investicích;

C.  vzhledem k tomu, že Čína je jedním z největších obchodních partnerů EU s obrovským a rozšiřujícím se trhem; vzhledem k tomu, že probíhajících jednání o dohodě o investicích představují jednu z nejdůležitějších oblastí v rámci dvoustranných hospodářských a obchodních vztahů EU s Čínou;

D.  vzhledem k tomu, že pod stávajícím vedením generálního tajemníka Komunistické strany Číny a čínského prezidenta Ťin-pchinga zahájila Čína řadu iniciativ, včetně projektu s názvem „Nová hedvábná stezka“, jehož cílem je hospodářské propojení Číny nejen se Střední Asií, ale ve své konečné podobě i s Evropou a Afrikou, ustavení Asijské banky pro infrastrukturní investice (AIIB) a strategicky významné energetické dohody s Ruskem na dodávku 38 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, výstavbu ropovodu a další společné projekty na průzkum a těžbu ropy v Číně; vzhledem k tomu, že Čína v několika posledních letech provádí stále aktivnější investiční politiky v EU, stejně jako u svých východních sousedů;

E.  vzhledem k tomu, že prezident Ťin-pching zahájil projekt „čínský sen“, který je předkládán jako koncepce a vize usilující o národní obrození a budování umírněně prosperující společnosti v širokém spektru hospodářských, sociálních, kulturních a politických oblastí a o to, aby se z Číny stala do roku 2049 plně rozvinutá země;

F.  vzhledem k tomu, že Čína zažívá v posledních 20 letech velmi velký hospodářský růst a že 600 milionů čínských občanů se vymanilo z chudoby;

G.  vzhledem k tomu, že pád čínských akciových trhů v roce 2015 nepříznivě ovlivnil světovou finanční stabilitu, což mělo dopad i na EU;

H.  vzhledem k tomu, že čínská politika plánovaného rodičovství vyvolala od 80. let minulého století rychlé stárnutí obyvatelstva, přičemž v současnosti je více než 200 milionů obyvatel starších šedesáti let;

I.  vzhledem k tomu, že zhoršování stavu životního prostředí dosáhlo v Číně ohromných rozměrů a že je zapotřebí naléhavých, důrazných a cílených opatření vlády; vzhledem k tomu, že otázky udržitelného rozvoje a změny klimatu byly projednávány na nedávném summitu EU a Číny a že bylo vydáno společné prohlášení o změně klimatu;

J.  vzhledem k tomu, že Čína uznala, že hrozbu změny klimatu je třeba řešit a zavázala se přijmout protokol a další právní nástroje, které umožní, aby na pařížské konferenci o změně klimatu bylo dosaženo komplexní dohody o této otázce;

K.  vzhledem k tomu, že všelidová protikorupční kampaň prezidenta Ťin-pchinga, která byla zahájena v roce 2012 a která řeší problémy v oblasti správy věcí veřejných a zaměřuje se přitom na úředníky strany, vlády, armády a státních společností podezřelé z korupce, vede k odhalování a pádu celé řady vysoce postavených funkcionářů, čímž se odhaluje nejen korupce, ale i obrovský majetek shromážděný čínskými funkcionáři a pronikání vlivných zločineckých struktur do politického systému;

L.  vzhledem k tomu, že zahraniční nevládní organizace se úspěšně rozvíjí a sehrávají zásadní úlohu při rozvoji místních nevládních organizací a při otevírání Číny od zahájení reformy;

M.  vzhledem k tomu, že Čína v zájmu národní bezpečnosti v tomto roce zveřejnila tři nové návrhy zákonů, včetně ustanovení o kybernetické bezpečnosti a nevládních organizacích;

N.  vzhledem k tomu, že Peking, Kchun-ming a Urumči byly v letech 2013 a 2014 terčem závažných teroristických útoků, při nichž 72 osob zahynulo a 356 bylo zraněno; vzhledem k tomu, že Čína připravuje protiteroristický zákon, což potvrzuje, že vláda přikládá boji proti terorismu nejvyšší důležitost;

O.  vzhledem k tomu, že legislativní rada Hongkongu v červnu 2015 hlasovala proti spornému návrhu, podle kterého má být hongkongským voličům umožněno volit předsedu hongkongské vlády, avšak pouze ze seznamu kandidátů schváleného výborem pod dohledem Pekingu; vzhledem k tomu, že právě tento návrh vyvolal 79denní prodemokratické „deštníkové hnutí“ – hromadné protesty, které trvaly od konce září do poloviny prosince roku 2014;

P.  vzhledem k tomu, že nové čínské vedení považuje vzestup ČLR za nezvratný jev, který vede k odklonu od uplatňování reaktivní diplomacie ve prospěch diplomacie proaktivní;

Q.  vzhledem k tomu, že v nové Bílé knize o armádní strategii Číny je navrženo, aby se upustilo od tradičního nazírání, podle něhož převažují pevninské zájmy nad zájmy námořními, a aby se pozornost důrazněji zaměřila na námořní oblast a na ochranu práv a zájmů v ní; vzhledem k tomu, že Čína odmítá uznat Úmluvu OSN o mořském právu kvůli sporům týkajícím se Jižního a Východočínského moře;

R.  vzhledem k tomu, že Čína a země sdružení ASEAN ve své Deklaraci o chování z roku 2002 slíbily, že budou usilovat o vytvoření podmínek pro mírové a trvalé řešení v oblasti Jihočínského moře; vzhledem k tomu, že i přesto neustále roste napětí se sousedními zeměmi, jako je Tchaj-wan, Vietnam, Filipíny, Malajsie a Brunej;

S.  vzhledem k tomu, že Čína je hlavní politickou oporou Korejské lidově demokratické republiky (KLDR) a nejvýznamnějším investorem, dárcem pomoci, dodavatelem potravin a energie v této zemi a jejím největším obchodním partnerem; vzhledem k tomu, že čínští odborníci nedávno zveřejnili, že KLDR může již disponovat dvaceti jadernými hlavicemi;

T.  vzhledem k tomu, že v důsledku krize na Ukrajině došlo k nevídanému prohloubení vzájemných vztahů Číny s Ruskem;

U.  vzhledem k tomu, že dne 8. května 2015 podepsaly Rusko a Čína dvoustrannou dohodu o „bezpečnosti informačních systémů“, která definuje kybernetické hrozby jako přenos informací, které by mohly ohrozit „společensko-politické a sociálně ekonomické systémy a duchovní, morální a kulturní prostředí států“;

V.  vzhledem k tomu, že Čína od roku 2005 navýšila objem úvěrů poskytovaných zemím Latinské Ameriky na celkovou hodnotu přibližně 100 miliard USD; vzhledem k tomu, že v současnosti Čínu je největším obchodním partnerem Brazílie a druhým největším partnerem například Argentiny, Venezuely a Kuby;

W.  vzhledem k tomu, že čínská vláda uznává význam a univerzální povahu lidských práv, avšak nevykazuje v této oblasti žádné konkrétními výsledky;

X.  vzhledem k tomu, že Čína oficiálně a formálně uznala univerzálnost lidských práv a v posledních třech desetiletích se rozhodla začlenit do mezinárodního rámce pro lidská práva podpisem široké škály smluv v oblasti lidských práv, čímž se zapojila do mezinárodního právního a institucionálního rámce pro lidská práva;

Y.  vzhledem k tomu, že na začátku roku 2015 prezident Ťin-pching veřejně oznámil svůj záměr posílení právního státu v celé zemi v přesvědčení, že účinná spravedlnost je nezbytné pro moderní hospodářství a společnost v Číně;

Z.  vzhledem k tomu, že Komunistická strana Číny uznává pět náboženství, které jsou zcela pod kontrolou vlastního výboru jednotné národní fronty; vzhledem k tomu, že tento seznam je výlučný, a ostatní náboženství či kulty jsou proto vystaveny diskriminaci;

AA.  vzhledem k tomu, že mezi EU a Čínou probíhá od roku 1995 dialog o lidských právech;

AB.  vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv ve svém doporučení ze dne 26. března 2015 kritizovala chybějící posouzení dopadu v oblasti lidských práv v souvislosti s mechanismem řešení sporů mezi investory a státem při jednáních o dohodě o obchodu a investicích s Vietnamem; vzhledem k tomu, že tato skutečnost představuje důležitý precedens pro jednání o dvoustranné dohodě o investicích mezi EU a Čínou;

AC.  vzhledem k tomu, že Tibeťané vyjadřují svou kulturní sounáležitost Lhakarským hnutím (bílá středa), jehož příznivci se každou středu oblékají výlučně do tibetských oděvů, mluví pouze tibetštinou a stravují se jen tibetskými jídly; vzhledem k tomu, že se už více než 140 Tibeťanů upálilo zaživa na protest proti politice čínské vlády v tibetské autonomní oblasti; vzhledem k tomu, že nedávná smrt lámy Tenzina Deleka Rinpočche ve vězení vyvolala další napětí; vzhledem k tomu, že se v Tibetu uplatňuje politika osídlování Chany; vzhledem k tomu, že rok 2015 je rokem 50. výročí vytvoření Tibetské autonomní oblasti; vzhledem k tomu, že za posledních několik let nebylo dosaženo žádného pokroku v řešení tibetské krize, jelikož poslední kolo mírových rozhovorů se konalo v roce 2010;

AD.  vzhledem k tomu, že EU v oblasti vztahů mezi ČLR a Tchaj-wanem dodržuje svou politiku jedné Číny;

Strategické partnerství a spolupráce EU a Číny

1.  vítá 40. výročí navázání diplomatických vztahů mezi EU a Čínou, které je podnětem pro posílení strategického partnerství, má značný význam v multipolárním a globalizovaném světě, a rovněž i pro urychlení pokračujících jednání o nové dohodě o partnerství a spolupráci založené na důvěře, transparentnosti a respektu k lidským právům; zdůrazňuje, že na nedávném summitu EU a Číny dne 29. června 2015 obě strany znovu potvrdily svůj závazek k prohloubení tohoto partnerství; zdůrazňuje, že Čína je klíčovou mezinárodní silou a jedním z nejvýznamnějších partnerů EU; zdůrazňuje, že obě strany se zavázaly, že v příštím desetiletí budou prosazovat komplexní strategické partnerství EU a Číny, které bude skýtat vzájemný přínos jak EU, tak i Číně; vyjadřuje svou podporu (dvouletému) každoročnímu dialogu na vysoké úrovni, hospodářskému a obchodnímu dialogu na vysoké úrovni a mezilidskému dialogu na vysoké úrovni a více než 60 odvětvovým dialogům mezi EU a Čínou týkajícím se širokého spektra otázek; důrazně vyzývá k tomu, aby tyto odvětvové dialogy vedly k budování důvěry a přinesly skutečné výsledky;

2.  vítá výsledky 17. summitu EU a Číny, který se konal dne 29. června 2015 a který pozvedl dvoustranné vztahy na novou úroveň a vyslal signál pro užší politickou spolupráci přesahující pouhé obchodní vztahy a směřující ke koordinovanému strategickému přístupu k řešení globálních výzev a hrozeb; konstatuje, že obě strany plně uznávají pokrok dosažený při provádění strategického programu spolupráce EU–Čína 2020 a že bude vytvořen dvoustranný mechanismus pro přezkum na úrovni úředníků určený ke sledování návazných opatření; vítá skutečnost, že na summitu se obě strany dohodly na souboru priorit k posílení dvoustranné spolupráce a prohloubení globálního rozměru jejich strategického partnerství;

3.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby členské státy EU promlouvaly při svých jednáních s čínskou vládou jednotným hlasem, a to zejména s ohledem na dynamicky se rozvíjející diplomatické aktivity Pekingu a přetváření světových mocenských struktur; zdůrazňuje závěr jednání o dohodě o zřízení Asijské banky pro infrastrukturní investice (AIIB) a v budoucnosti očekává úzkou spolupráci EU s AIIB; lituje, že na úrovni EU chybí zevrubná diskuse a úzká spolupráce ohledně členství členských států v Asijské bance pro infrastrukturní investice (AIIB); zdůrazňuje, že je zapotřebí upřednostňovat obchodní a investiční politiky, tedy oblast, která nejlépe umožní dosažení maximálního pákového efektu ve strategických vztazích s Čínou; bere na vědomí nedávno ustavenou spolupráci mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy, také známou jako skupina 16+1, která zahrnuje rovněž několik členských států EU, avšak je toho názoru, že by neměla rozdělit EU ani oslabit její pozici vůči Číně a měla by se zabývat i otázkami lidských práv; vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost a Komisi, aby předkládaly Evropskému parlamentu výroční zprávu o vývoji vztahů mezi EU a Čínou; požaduje, aby ve vztahu s Čínou došlo k posílení vymahatelného a na pravidlech založeného obchodu a investic;

4.  uznává, že Čína by měla hrát důraznější úlohu v multilaterálních finančních institucích, která lépe odpovídá velikosti jejího hospodářství; považuje nedávno založenou AIIB za příležitost pro Čínu stát se odpovědným subjektem v rámci multilaterálního řádu; vyzývá tuto novou instituci, aby se vydala jinou cestou a vyvarovala se chyb minulosti, kdy bylo upřednostňováno financování velkolepých projektů infrastruktury namísto technické pomoci a přístupu ke globálním znalostem, a aby přitom udržovala rovnováhu mezi prioritami v oblasti životního prostředí, sociální oblasti a v oblasti rozvoje;

5.  domnívá se, že je velmi důležité, aby příspěvek Evropy k účasti v AIIB zahrnoval: transparentní postupy pro posuzování půjček; jednoznačné normy v oblasti řádné správy, společenské odpovědnosti a životního prostředí a zájem na zajištění, aby zadlužené země mohly dluhové břemeno kontrolovat;

6.  vítá účast několika členských států v AIIB; lituje, že na úrovni EU chybí zevrubná diskuse, úzká spolupráce, koordinovaná reakce a přístup ve vztahu k iniciativám, které zahájila čínská vláda a které usilují o vybudování nových mnohostranných institucí; vyzývá orgány EU a členské státy, aby pro ně byla tato skutečnost připomínkou, že podobného nedostatku koordinace je třeba se v budoucnu vyvarovat;

7.  vítá politickou dohodu o lepším strategickém propojení infrastruktur mezi EU a Čínou; vítá proto rozhodnutí zřídit novou platformu propojení s cílem vytvořit příznivé prostředí pro udržitelné a interoperabilní přeshraniční sítě infrastruktury v zemích a regionech mezi EU a Čínou; zejména oceňuje připravenost EU k zahájení tohoto projektu na evropské úrovni; vyzývá obě strany, aby využívaly příležitosti, které skýtá úzké propojení obou partnerů, včetně spolupráce v oblasti investic do infrastruktury v zemích, kterými vede „Nová hedvábná stezka“ a „Nová námořní hedvábná stezka“;

8.  upozorňuje na silný růst čínské ekonomiky v posledních dvaceti letech a zdůrazňuje, že členské státy EU by měly lépe využívat příležitostí, které nabízí tento hospodářský rozvoj; bere na vědomí zájem Číny na investicích do strategické infrastruktury v Evropě a zdůrazňuje, že v této souvislosti je zapotřebí spolupracovat s Čínou a dalšími zeměmi regionu na projektech, jako je např. tzv. čínská iniciativa Koridoru a cesty a Junckerův investiční plán, včetně železničních spojení, námořních přístavů a letišť; vyzývá vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise a Komisi, aby se zabývaly dopady globální investiční politiky Číny, stejně jako její investiční činnosti v EU a jejím východním sousedství; v souladu s dříve přijatými postoji Parlamentu a plně respektujíc pravomoci Výboru pro mezinárodní obchod zdůrazňuje význam dvoustranné dohody o investicích, o níž se v současnosti vedou jednání; požaduje, aby do dvoustranné dohody o investicích byla zařazena kapitola obsahující závazné závazky týkající se základních zákonných pracovních podmínek Mezinárodní organizace práce a klíčových mnohostranných dohod o životním prostředí; upozorňuje, že u evropských společností roste tendence stěžovat si na to, že se stávají oběťmi nevypočitatelné regulace a diskriminace; zdůrazňuje důležitost úspěšného výsledku probíhajících jednání o dohodě o investicích s cílem dále usnadnit investice a uplatňovat ochranu investic, přístup na trh, včetně v oblasti veřejných zakázek, a realizovat zásadu spravedlivého zacházení jak se společnostmi z Evropy, tak i z Číny; žádá, aby po odstranění překážek pro obchod a investice, kterým čelí evropské společnosti, byla přijata další opatření a aktivní kroky v zájmu zajištění vyváženějších obchodních vztahů; vyzývá Čínu a EU, aby dále prohlubovaly spolupráci s cílem zlepšit přístup malých a středních podniků na trhy v obou blocích; zdůrazňuje závazky EU a Číny vůči otevřenému globálnímu hospodářství a spravedlivému, transparentnímu obchodnímu a investičnímu prostředí založenému na pravidlech, které zaručí rovné podmínky a bude čelit protekcionismu;

9.  bere v tomto ohledu na vědomí zahájení iniciativy „Jeden koridor, jedna cesta“ zaměřené na výstavbu rozsáhlého propojení energetických a komunikačních sítí celé střední, západní a jižní Asie až do Evropy; je přesvědčen, že vzhledem ke geostrategickému významu této iniciativy by mělo být její uskutečňování multilaterální; je přesvědčen, že je nanejvýš důležité rozvíjet synergie a projekty zcela průhledně a za účasti všech zúčastněných stran;

10.  vyzývá k posílení koordinace mezi EU a Čínou v oblastech, jako jsou G20, bezpečnost a obrana, boj proti terorismu, nezákonná migrace, nadnárodní trestná činnost, nešíření jaderných zbraní, globální a regionální bezpečnost, kybernetická bezpečnost, zbraně hromadného ničení, energetická bezpečnost, globální regulace finančního sektoru a trhu, změna klimatu, jakož i v oblasti rozvoje měst, rozvojových programů a programů pomoci a udržitelného rozvoje; zdůrazňuje význam spolupráce v oblasti regionálního rozvoje či dialogu a výměn souvisejících se strategií Evropa 2020 a nadcházející čínskou třináctou pětiletkou;

11.  vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost, aby zajistila, že ve vztazích a v rámci dialogu s Čínou budou lidská práva zaujímat významné postavení;

12.  vyzývá, aby s ohledem na závazky prohloubit výměny mezi EU a Čínou v oblasti otázek týkajících se lidských práv přijatých během návštěvy prezidenta Číny Ťin-pchinga v březnu roku 2014 v Bruselu došlo také ke konkrétnímu zlepšení situace na místě;

13.  vyzývá Radu a Komisi, aby důkladněji zapojily Čínu do konstruktivního dialogu, a povzbudily tak Čínu v přechodu na právní stát a v respektování lidských práv a podpořily její začlenění do světového hospodářství;

14.  vítá prohlubování partnerství mezi EU a Čínou v oblasti urbanizace; vyzývá k další spolupráci v oblasti územního plánování a koncepce měst, veřejných služeb, zelených budov a inteligentní dopravy; vybízí k zahájení nových společných programů zahrnujících evropská a čínská města a společnosti;

15.  vítá společné prohlášení ze třetího evropsko-čínského mezilidského dialogu na vysoké úrovni ze dne 15. září 2015; zdůrazňuje význam výměn na mezilidské úrovni a usnadňování výměn pro občany EU a Číny; podporuje rozvoj mezilidského dialogu na vysoké úrovni, který se zaměřuje na společné projekty, sdílení osvědčených postupů a podporu mezilidských výměn; zdůrazňuje, že podporovány by měly být zvláště výměny odborníků a studentů mezi oběma stranami;

16.  je znepokojen praktikami dumpingu a nedostatečnou průhledností, pokud jde o politiky čínské vlády a dotace poskytované prostřednictvím daňových úlev, přidělování půdy, levných úvěrů, dotovaných surovin a dalších opatření;

17.  je znepokojen překážkami, s nimiž se evropské podniky setkávají na čínském trhu, jako například nucené přenosy technologií, nedostatečné vymáhání práv duševního vlastnictví a diskriminační zacházení; upozorňuje na důležitost tržní reformy v Číně, uplatňování zásad tržního hospodářství a odstranění diskriminace a neodůvodněných omezení;

18.  bere na vědomí příležitosti plynoucí z čínských investic v Evropě v rámci Evropského fondu pro strategické investice (EFSI); zdůrazňuje, že i když je tento fond otevřen investicím řady subjektů, měl by zůstat pod správou EU;

19.  bere na vědomí výzvu posunout čínské hospodářství na skutečně udržitelnou cestu v rámci obnovených poměrů; domnívá se, že výraznější zapojení Číny do mezinárodních hospodářských organizací, jako je Mezinárodní měnový fond, by mohlo pozitivně přispět k dosažení udržitelnějšího a vyváženějšího hospodářství jak na čínské, tak na globální úrovni, a napomoci reformě těchto organizací; naléhavě žádá čínské orgány, aby zveřejnily spolehlivé statistiky a zvýšily transparentnost ohledně stavu hospodářství;

20.  s obavami konstatuje, že v posledních měsících poklesla hodnota čínských akciových indexů o třetinu a bylo pozastaveno obchodování se stovkami akcií v důsledku nadměrného poklesu cen akcií; vyjadřuje své obavy ohledně současné finanční krize, která postihla Čínu a zejména její akciové trhy, a uznává, že se jedná o hrozbu pro globální hospodářství vzhledem k významnému postavení Číny v rámci globálního obchodu a globálního finančního systému; naléhavě vyzývá čínské orgány, aby řešily úkoly vyplývající z přechodu stávajícího hospodářského modelu na udržitelné hospodářství; konstatuje, že nedávné propady akciových trhů v Číně konfrontovaly kulturu vládní kontroly s nevyhnutelnou volatilitou finančních trhů;

21.  vítá skutečnost, že v posledních desetiletí se díky významnému hospodářskému růstu a postupnému otevírání čínského hospodářství značný počet čínských občanů vymanil z extrémní chudoby; vyjadřuje však nicméně znepokojení nad tím, že tento hospodářský pokrok způsobuje problémy v oblasti životního prostředí a značné nerovnosti;

22.  vítá skutečnost, že v nedávném společném prohlášení EU a Číny o změně klimatu, které bylo přijato na summitu dne 29. června 2015, vyjádřily obě strany závazek ke společnému úsilí o dosažení ambiciózní a právně závazné dohody na pařížské konferenci o klimatu v roce 2015; žádá všechny smluvní strany konference, aby navázaly na dynamiku společných prohlášení EU a Číny a USA a Číny, která se týkají oblasti změny klimatu; zdůrazňuje potřebu spolupráce v oblasti energetiky zaměřené na společné řešení řady problémů souvisejících s energetickou bezpečností a globální energetickou architekturou;

Vnitřní situace

23.  konstatuje, že pod vedením prezidenta Ťin-pchinga projevuje čínská vláda rostoucí asertivitu jak v domácí, tak v zahraniční oblasti; upozorňuje na to, že svoboda čínských zastánců občanských práv, právníků, novinářů, bloggerů, akademických pracovníků a dalších zástupců občanské společnosti je v současnosti omezena způsobem, který tato země dlouhou dobu nepamatuje; konstatuje, že situace v Číně, pokud jde o lidská práva, zůstává předmětem vážného znepokojení;

24.  vyjadřuje své hluboké znepokojení nad blížícím se přijetím návrhu zákona o řízení zahraničních nevládních organizací, protože by znamenalo další zmenšení prostoru pro čínskou občanskou společnost a vážně by omezilo svobodu sdružování a svobodu projevu v zemi, a to i zákazem poskytování finančních prostředků čínským občanům nebo organizacím „zahraničními nevládními organizacemi“, které nezískají registraci čínského ministerstva veřejné bezpečnosti a provinčních oddělení veřejné bezpečnosti, a zákazem provádění „činností“ jménem neregistrovaných zahraničních nevládních organizací nebo s jejich schválením, který platí pro čínské skupiny, včetně skupin sídlících v Hongkongu a Macau; vyzývá čínské orgány, aby tento zákon zásadním způsobem přezkoumaly a uvedly do souladu s mezinárodními standardy v oblasti lidských práv;

25.  vyjadřuje znepokojení nad návrhem nového zákona o kybernetické bezpečnosti, který by posílil a institucionalizoval cenzuru a sledování kyberprostoru a který může nutit evropské společnosti, aby do své informačně-technologické infrastruktury zabudovávaly povinně tzv. zadní vrátka; bere na vědomí obavy čínských reformních právníků a obhájců občanských práv, že tento zákon ještě výrazněji omezí svobodu projevu a že bude narůstat autocenzura; zdůrazňuje vážné negativní dopady zákona o kybernetické bezpečnosti a zákona o nevládních organizacích na činnosti evropských podniků a institucí v ČLR, a proto vyzývá Evropskou radu, ESVČ a Komisi, aby i nadále předkládaly čínským orgánům stížnosti proti těmto vysoce kontroverzním opatřením; je znepokojen širokou definicí „národní bezpečnosti“ a „závažných hrozeb“, kterou Čína uplatňuje ve svém novém zákoně o národní bezpečnosti, jenž řadí mezi hrozby i „škodlivé kulturní vlivy“; dochází k závěru, že tento zákon definuje národní bezpečnost Číny tak široce a vágně, že dává čínským orgánům prakticky neomezené pravomoci v postupu proti činnostem, osobám či publikacím, které neschvalují;

26.  vyjadřuje své obavy nad tím, že i když je protikorupční kampaň zahájená čínským vedením chvályhodnou snahou, jak podpořit důvěru občanů ve vládu, vyznačuje se nedostatkem transparentnosti a ve většině případů odporuje zásadám právního státu; poukazuje na to, že v některých případech je tato kampaň zneužívána k vnitřním bojům a posílení úlohy a moci Komunistické strany Číny; lituje však, že tato kampaň je vedena způsobem, který dále podkopává zásady právního státu, kdy údajně dochází k neoprávněnému omezování osobní svobody obviněných úředníků, kterým je upírána základní právní ochrana a často jsou nuceni k nedobrovolnému doznání;

27.  vyjadřuje soustrast rodinám a přátelům více než 173 obětí ničivého výbuchu, k němuž došlo dne 12. srpna 2015 v přístavním městě Tchien-ťin a v jehož důsledku přišly tisíce obyvatel o své domovy; bere na vědomí rostoucí počet pokojných hromadných ekologických protestů v různých částech země; upozorňuje na skutečnost, že tisíce tun vysoce toxických chemických látek byly nezákonně skladovány v nedovolené vzdálenosti do 600 metrů od obytných oblastí; považuje pomalou a mlčenlivou oficiální informační politiku v souvislosti s katastrofou ve městě Tchien-ťin za vysoce kontraproduktivní, zejména ve spojení s cenzurováním zpráv o této velké tragédii na sociálních médiích; zdůrazňuje, že je důležité uplatňovat všechny normy v oblasti průmyslové bezpečnosti v souladu s čínskými a mezinárodními právními předpisy, a vyzývá čínskou vládu, aby zvýšila bezpečnostní a ekologické standardy rizikových výrobních závodů a uvedla je nejprve do souladu s čínskými zákony;

28.  konstatuje, že výbuchy ze dne 12. srpna 2015 ve městě Tchien-ťin a ze dne 31. srpna 2015 ve městě Tung-jing svědčí o tom, že Čína musí bezodkladně řešit problém průmyslové bezpečnosti, zejména ve vztahu ke korupci a beztrestnosti;

29.  zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí přijmout další opatření na ochranu životního prostředí, a to například s ohledem na to, že v roce 2014 pouze osm ze 74 velkých měst splnilo vnitrostátní normu pro koncentraci jemných prachových částic (PM 2,5) v ovzduší, a s ohledem na to, že v Číně ročně onemocní 190 milionů lidí v důsledku znečištění vody; varuje před tím, že dvojitá krize vodních zdrojů (masivní znečištění spolu s nárůstem využívání vodních zdrojů) by mohla vést k zásadním politickým a sociálním otřesům; připomíná, že dopady zhoršování životního prostředí v Číně jsou pociťovány i v sousedních zemích; upozorňuje na náklady spojené se zhoršováním životního prostředí a doufá, že v příštím pětiletém plánu se životní prostředí stane jednou z priorit; zdůrazňuje také, že nedostatečná ochrana životního prostředí nejenže nedokáže zabránit ekologickým škodám, ale je rovněž zdrojem nekalé soutěže; vítá dohodu mezi EU a Čínou o posílení spolupráce při řešení klíčových výzev v oblasti životního prostředí, jako je znečištění ovzduší, vody a půdy; vítá skutečnost, že podle nového zákona o ochraně životního prostředí jsou místní kádry postižitelné, a to i zpětně, za škodu na životním prostředí, která byla způsobena v době výkonu jejich funkce, a že závazek k ochraně životního prostředí bude hrát významnější úlohu v procesu povyšování těchto místních kádrů; vyzývá celostátní i místní orgány, aby konstruktivně a aktivně zapojovaly ekologické organizace a místní hnutí do monitorování, provádění a prosazování čínských politik a iniciativ v oblasti životního prostředí; zdůrazňuje, že na summitu EU-Čína konaném v červnu 2015 byla rovněž stanovena politika v oblasti ochrany životního prostředí a opatření na ochranu klimatu, podle kterých je Čína povinna plnit emisní limity CO2 s ohledem na blížící se pařížský summit, který se bude konat v prosinci 2015, a v souladu s cíli strategického programu 2020, který byl přijat v Pekingu roku 2013;

30.  vítá posílenou spolupráci mezi EU a Čínou a výměnu zkušeností v oblasti spotřebitelských práv a ochrany, jakož i posílení odpovídajících opatření čínské vlády v tomto ohledu, které se promítlo do přísnějších pravidel pro povinnosti maloobchodníků v rámci profesního kodexu chování týkající se reklamací a oprav, potenciálních podvodů, zavádějící a podvodné reklamy, dohod o zálohách a ochrany osobních údajů spotřebitelů, zejména s ohledem na rychle se rozvíjející čínské odvětví internetového prodeje;

31.  všímá si skutečnosti, že v posledních letech se čínská politika pro boj s terorismem rychle přeměnila z politiky, která byla založena na pasivní „obraně před teroristickými činy“, na politiku, která vychází z proaktivního přístupu „války proti terorismu“, přičemž trvalé „krizové řízení“ obnáší aktivity nevídaného rozsahu, které jsou uskutečňovány v dotčených regionech a ve společnosti; je znepokojen navrhovaným čínským zákonem o boji proti terorismu, který může vést k dalšímu porušování svobody projevu, shromažďování, sdružování a náboženského vyznání, zejména v Tibetu a Sin-ťiangu, tedy v regionech obývaných menšinovým obyvatelstvem;

32.  vyjadřuje solidaritu s lidem Číny v úsilí o boj proti terorismu a extremismu; vyjadřuje však obavu, že definice „teroristy“ uvedená v čínském návrhu zákona o boji proti terorismu by mohla v případě, že nebude zásadně revidována, umožnit postihovat téměř jakýkoli pokojný projev tibetské kultury, náboženství nebo identity, který bude z pohledu státu odlišný;

33.  vyzývá Čínu, aby posílila svobodu internetu a aby respektovala kybernetickou bezpečnost všech zemí;

34.  je znepokojen skutečností, že se oblast Sin-ťiang ocitla v bludném kruhu, neboť na jedné straně se mezi turkicky hovořícími ujgurskými muslimy vyskytují násilné separatistické a extremistické skupiny, které však nepředstavují podstatnou většinu, a na straně druhé Peking v reakci na nepokoje ve společnosti používá v zájmu upevnění stability stále důraznější represivní opatření a navyšuje své bezpečnostní síly v oblasti, což u mnoha Ujgurů vyvolává nepřátelství vůči Pekingu a mezi ujgurským obyvatelstvem tak bují protichanské nálady; vyjadřuje politování nad marginalizací ujgurské kultury v Sin-ťiangu, včetně nařízení, které zakazuje ujgurským státním úředníkům navštěvovat mešity a na některých místech i zachovávat ramadán; vyzývá čínské orgány, aby vynaložily veškeré úsilí na rozvoj skutečného dialogu s ujgurskou komunitou a aby chránily kulturní identitu ujgurského obyvatelstva; se znepokojením bere na vědomí cestovní omezení, zejména v Tibetu a Sin-ťiangu, která mohou být ukládána občanům EU, zejména diplomatům a novinářům; upozorňuje, že podobná omezení se na čínské občany (včetně diplomatů a novinářů) nevztahují nikde v členských státech EU; naléhavě proto vyzývá, aby byla přijata opatření k prosazení zásady reciprocity;

35.  vyjadřuje podporu a solidaritu lidu Hongkongu v úsilí o demokratické reformy; zdůrazňuje, že autonomie Hongkongu je zaručena Základním zákonem; je toho názoru, že zavedení úplného všeobecného hlasovacího práva ve Zvláštní administrativní oblasti je plně v souladu se zásadou „jedna země, dva systémy“; lituje, že nemohla být dokončena reforma volebního zákona pro jmenování předsedy hongkongské vlády; vyjadřuje naději, že bude v blízké budoucnosti zahájen nový reformní proces, který obyvatelům Hongkongu zajistí právo hlasovat v roce 2017 ve všeobecných a přímých volbách s možností skutečného výběru mezi různými kandidáty; vítá společnou zprávu Evropské služby pro vnější činnost a Evropské komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 24. dubna 2015 nazvanou „Zvláštní administrativní oblast Hongkong: Výroční zpráva za rok 2014“ a podporuje závazek EU k posílení demokracie, včetně právního státu, nezávislosti soudnictví, základních práv a svobod, transparentnosti a svobody informací a projevu v Hongkongu;

36.  rozhodně podporuje zásadu „jedna země, dva systémy“, která tvoří základ dobrých vztahů mezi zvláštní administrativní oblastí Hongkong a Macao a pevninskou Čínou;

37.  vyjadřuje obavy nad nedávnými politickými a občanskými nepokoji v Hongkongu a vyzývá Čínu, aby dostála svým závazkům vůči obyvatelům Hongkongu, že zachová jejich práva a svobody v souladu s podmínkami společného čínsko-britského prohlášení podepsaného v roce 1984;

Vnější situace

38.  bere na vědomí, že „čínský sen“ prezidenta Ťin-pchinga o národním obrození usiluje od počátku o silnější a proaktivnější postavení Číny ve světě; vyzývá vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise, aby prověřila možnosti vytvoření společného přístupu k Číně se Spojenými státy všude tam, kde by to přispělo k prosazování zájmů EU; zdůrazňuje, že setrvalý vzestup Číny jakožto světové mocnosti bezodkladně vyžaduje, aby byly průběžně a rychle přehodnoceny strategické priority Evropy v rámci jejích vztahů s Čínou; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby světová velmoc, jakou je Čína, v globalizovaném a vzájemně propojeném světě aktivněji a konstruktivněji přispívala k řešení globálních výzev a regionálních konfliktů a k dosažení mnohostranného světového pořádku, který bude respektovat mezinárodní právo, univerzální hodnoty a mír; domnívá se, že Čína by měla stále častěji zaujímat místo mezi nejvýznamnějšími zeměmi světa a jednat v souladu s pravidly stanovenými pro všechny;

39.  bere na vědomí, že vláda prezidenta Ťin-pchinga přikládá prioritní význam vztahům s USA, jak vyplývá z prezidentova návrhu, který v rámci vztahů mezi Čínou, USA a dalšími regionálními aktéry usiluje o zavedení „nové formy vztahů světových mocností“; dává přednost konstruktivnějšímu přístupu k novému světovému pořádku, který by Čína měla pomoci vybudovat a měla by se do něj začlenit, pořádku založenému na univerzálních hodnotách lidských práv, demokracie a lidské bezpečnosti; vyzývá EU, aby se v Asii aktivněji angažovala a spolupracovala s Čínou a USA a dalšími regionálními aktéry v zájmu větší stability regionu;

40.  poukazuje na to, že v nedávné Bílé knize o strategii ozbrojených sil Číny je uvedeno, že Peking má v úmyslu dále rozšiřovat čínské válečné loďstvo a oblast jeho působení, čímž se posunuje od obrany pobřežních vod k ochraně na volném moři; lituje jednostranného zavedení identifikačního pásma protivzdušné obrany a následného nároku na řízení letového provozu na japonském a jihokorejském území; vyzývá k přijetí vyváženého přístupu, aby se předešlo obavám zemí, které se nacházejí v sousedství Číny, nezvyšovalo se napětí v Tichomoří a v Indickém oceánu a aby byly zaručeny klíčové zájmy Evropy, pokud jde o volnou námořní plavbu;

41.  považuje za politováníhodné, že vícero států vznáší v rozporu s Deklarací o chování z roku 2002 své územní nároky ke Spratlyovým ostrovům, a je zejména znepokojen masivním rozsahem stávajících čínských aktivit v podobě výstavby vojenských zařízení, přístavů a minimálně jedné přistávací dráhy; jmenovitě varuje před hrozícím nebezpečím plynoucím ze zvýšené přítomnosti a konfrontace soupeřících válečných plavidel a hlídkových letounů v této oblasti a možného zavedení identifikačního pásma protivzdušné obrany nad Jihočínským mořem;

42.  je nadále znepokojen stupňujícím se napětím mezi stranami v Jihočínském moři, a vyzývá proto všechny zúčastněné strany, aby se vyvarovaly jednostranných provokací v Jihočínském moři, a zdůrazňuje význam mírového urovnání sporů, které se opírá o mezinárodní právo a využívá pomoci nestranného mezinárodního smírčího řízení, např. v rámci Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS); lituje, že Čína odmítá uznat jak působnost Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, tak i příslušnost Rozhodčího soudu; vyzývá Čínu, aby znovu zvážila svůj postoj a vyzývá ostatní strany, včetně Číny, aby dodržovaly konečné rozhodnutí UNCLOS; domnívá se, že pokroku v otázce případného mírového řešení napětí v oblasti Jihočínského a Východočínského moře lze dosáhnout jednáním a společným uplatňováním kodexů chování upravujících mírové využívání dotčených mořských oblastí, včetně vytvoření bezpečných obchodních tras a zavedení rybolovných kvót nebo určení oblastí pro využívání zdrojů; připojuje se k naléhavé výzvě z 26. summitu zemí ASEAN usilující o urychlené přijetí Kodexu chování pro Jihočínské moře; vítá nedávnou dohodu mezi Čínou a ASEAN o urychlení konzultací ohledně kodexu chování při řešení sporů v Jihočínském moři; bere na vědomí tchajwanskou Mírovou iniciativu pro Jihočínské moře, jejímž cílem je dosažení shody ohledně kodexu chování a zavedení mechanismu umožňujícího všem stranám spolupracovat při společném využívání přírodních a mořských zdrojů v regionu; podporuje veškerá opatření, která umožní, aby se Jihočínské moře stalo „mořem míru a spolupráce“;

43.  vyzývá vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise, aby identifikovala hrozby pro mír a bezpečnost v regionálním, ale i globálním měřítku v případě ozbrojeného konfliktu ve Východočínském a Jihočínském moři v souladu s prioritami stanovenými ve strategii Evropské unie pro námořní bezpečnost, aby určila, jaká rizika by případný konflikt představoval pro volnou námořní plavbu a bezpečnost plavby v regionu a jaká rizika by z něj vyplývala pro konkrétní evropské zájmy; domnívá se, že vzhledem k tomu, že ostatní subjekty (zejména Austrálie) jsou už nyní v Tichomoří výrazně politicky aktivní, měla by se EU spoléhat na dvoustrannou a mnohostrannou spolupráci, aby účinně přispívala k bezpečnosti v regionu;

44.  naléhavě žádá čínskou vládu, aby využila veškeré prostředky svého vlivu k zajištění stability na Korejském poloostrově a přivedla KLDR zpět k důvěryhodným rozhovorům o jaderném odzbrojování a k realizaci konkrétních kroků v tomto směru; připomíná, že Čína zůstává nejdůležitějším spojencem Severní Koreje, a proto vybízí čínskou vládu, aby společně s mezinárodním společenstvím sehrála konstruktivní úlohu při neodkladném řešení otázky zoufalého stavu lidských práv v Severní Koreji, včetně situace tisíců severokorejských uprchlíků, kteří ve snaze uniknout otřesným podmínkám ve své zemi utíkají přes hranice do Číny; vyzývá čínskou vládu, aby těmto uprchlíkům s ohledem na své závazky coby jedné ze smluvních stran úmluvy OSN o uprchlících neupírala právo požádat o azyl či je nuceně nevracela do Severní Koreje, ale aby chránila jejich základní lidská práva; vyzývá EU, aby v tomto smyslu vyvíjela diplomatický tlak na čínskou vládu v souladu se svými globálními cíli nešíření zbraní;

45.  naléhavě vyzývá čínskou vládu, aby uplatnila svůj vliv na Pákistán a přesvědčila jej, aby upustil od podněcování nestability v regionu;

46.  vítá spolupráci mezi EU a Čínou v oblasti bezpečnosti a obrany, včetně operací proti pirátství v Adenském zálivu, a vyzývá k dalšímu kombinovanému úsilí o řešení globálních bezpečnostních a obranných problémů, jako je terorismus;

47.  upozorňuje Peking, že USA a EU hrají nepostradatelnou úlohu v rámci modernizačních snah Číny; navíc Pekingu připomíná mezinárodní závazky a povinnosti přispívat k míru a globální bezpečnosti, které má Čína jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN; v tomto ohledu lituje skutečnosti, že Čína společně s Ruskem soustavně blokuje činnost OSN ohledně situace v Sýrii, kde už více než čtyři roky vede prezident Bašár al-Asad smrtící válku proti syrskému lidu;

48.  zdůrazňuje význam vzájemné důvěry a spolupráce mezi Čínou a EU a dalšími významnými mezinárodními subjekty při řešení otázek globální bezpečnosti; doufá, že Čína podpoří iniciativy vedené EU a USA zaměřené na ukončení porušování mezinárodního práva, jež vyústilo v konflikt na východní Ukrajině, a na obnovení územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny po ruské agresi;

Situace v oblasti lidských práv

49.  konstatuje, že existuje zjevný rozpor mezi univerzálností lidských práv, o niž Čína v rámci své oficiální politiky usiluje, a zhoršující se situací v oblasti lidských práv; konstatuje, že nedávné zhoršení situace v oblasti lidských práv a svobod v Číně začalo v roce 2013 a že v jeho rámci zesílily už tak tvrdé zákroky vůči obyvatelstvu a došlo k dalšímu omezení prostoru pro vyjádření a pokojné prosazování občanské společnosti; je hluboce znepokojen zatýkáním, souzením a odsouzením četných občanských aktivistů, obhájců lidských práv a kritiků vlády i skutečností, že bylo čínskou policií zadrženo nebo vyslýcháno více než 100 právníků a aktivistů působících v oblasti lidských práv; vyzývá čínské orgány, aby propustily zadržované aktivisty z vazby a zajistily, aby mohli bez problému vykonávat své povolání;

50.  je přesvědčen, že silné pokračující vztahy mezi EU a Čínou musí poskytnout účinnou platformu pro zralý, smysluplný a otevřený dialog o lidských právech založený na vzájemném respektu; dále je přesvědčen, že 40. výročí navázání vztahů mezi EU a Čínou v roce 2015 skýtá vhodnou příležitost pro dosažení pokroku v této oblasti;

51.  vybízí EU, aby i nadále naléhala na zlepšování situace v oblasti lidských práv v Číně v rámci každého dialogu na jakékoliv úrovni a aby začleňovala doložku o lidských právech do všech dvoustranných dohod sjednaných s Čínou;

52.  vítá 33. dialog o lidských právech mezi EU a Čínou, který se konal ve dnech 8. a 9. prosince 2014; konstatuje, že tento dialog společně s tlakem dalších mezinárodních partnerů přispěl k určitým konkrétním opatřením; zdůrazňuje, že EU už vícekrát dala jednoznačně najevo, že chce, aby tento dialog vedl v praxi k hmatatelnějšímu zlepšení situace v oblasti lidských práv;

53.  připomíná, že všeobecná platnost lidských práv tvořila vždy základ dialogu o lidských právech mezi EU a Čínou; se znepokojením konstatuje, že podle oficiálního čínského názoru je všeobecná platnost zpochybňována na základě kulturních rozdílů a že tato skutečnost je významnou příčinou pojmových rozdílů, které mají za následek nedostatečné porozumění a nedůvěru ve vztazích mezi EU a Čínou a brzdí pokrok v dialogu EU a Číny týkajícím se lidských práv; vyzývá proto čínské vedení, aby přehodnotilo svůj přístup k této otázce a respektovalo univerzálnost lidských práv v souladu s Všeobecnou deklarací lidských práv; naléhá dále na to, aby orgány EU usilovaly společně s čínskými orgány v rámci vzájemného dialogu o pokrok v respektování všeobecné platnosti lidských práv;

54.  je nadále velmi znepokojen skutečností, že Čína je v současnosti největším světovým „popravčím“ a bez ohledu na mezinárodní minimální standardy pro uplatňování trestu smrti v tajnosti stále ukládá trest smrti tisícům osob ročně; znovu zdůrazňuje, že zrušení trestu smrti přispívá k posílení lidské důstojnosti a postupnému rozvoji lidských práv;

55.  zůstává znepokojen přetrvávajícím výrazným omezováním svobody projevu, sdružování, shromáždění a náboženského vyznání i činnosti organizací na ochranu lidských práv;

56.  odsuzuje často diskriminující zacházení s náboženskými a etnickými menšinami, k němuž v Číně dochází;

57.  kritizuje skutečnost, že přestože v Číně není svoboda náboženského vyznání právem formálně zaručeným ústavou, v praxi vláda omezuje náboženskou praxi na úředně schválené a uznané náboženské organizace; podporuje odpor čínských náboženských obcí vůči obnovené vládní strategii, která spočívá v „sinizaci“ křesťanství; zejména odsuzuje probíhající kampaň proti křesťanům v provincii Če-ťiang, během níž bylo v roce 2014 zničeno několik desítek kostelů a odstraněno přes 400 křížů; sdílí obavy náboženských obcí o stav v provinciích se značným počtem křesťanských obyvatel; odsuzuje navíc kampaně vedené proti buddhismu prostřednictvím „vlastenecké výchovy“, včetně opatření na státní řízení tibetských buddhistických klášterů; odsuzuje programy „právní výchovy“ pro buddhistické mnichy a mnišky; je pro něj nepochopitelný a nepřijatelný zákaz zobrazení dalajlámy v Číně; je znepokojen tím, že čínské trestní právo je zneužíváno k pronásledování Tibeťanů a buddhistů, jejichž náboženské aktivity jsou stavěny na roveň „separatismu“, vidí potvrzení svých obav ve skutečnosti, že mniši a mnišky tvoří v současnosti přibližně 44 % politických vězňů v Tibetu; odsuzuje skutečnost, že podmínky pro praktikování buddhismu v Tibetu se v období po tibetských protestech z března 2008 významně zhoršily, kdy čínská vláda začala uplatňovat komplexnější přístup k „vlastenecké výchově“, včetně opatření umožňujících řízení záležitostí tibetských buddhistických klášterů do nejmenších podrobností, například prostřednictvím nevolených řídicích výborů dosazených do každého kláštera, programů „právního vzdělávání“ pro mnichy a mnišky s cílem zajistit, že se nebudou „podílet na rozvracení vlasti a narušování společenského řádu“, a zákazu zobrazení dalajlámy;

58.  bere na vědomí určité závazky prezidenta Ťin-pchinga týkající se „komplexního prosazování právního státu v zemi“, spolu s bojem proti korupci; je však hluboce znepokojen nedávným zatčením více než 200 právníků, většinou těch, kteří se zaměřují na případy v oblasti lidských práv, z nichž mnozí byli obviněni z „narušování veřejného pořádku“ a podvratné činnosti namířené proti straně, přičemž úřady tvrdí, že tato drastická opatření jsou ve skutečnosti obranou čínského právního systému; zdůrazňuje, že tato opatření jsou v rozporu s tvrzením úřadů, že prosazují právní stát, a narušují veškeré úsilí o politickou reformu;

59.  připomíná, že oficiální čínský názor nadále upřednostňuje sociálně-ekonomická práva před individuálními občanskými a politickými právy, zatímco podle evropského chápání jsou tato práva považována za základní a stejně důležitá a hospodářský rozvoj a lidská práva jsou ve vzájemném souladu, což odráží rozdíly mezi evropským a čínským chápáním lidských práv, které jsou patrné v oficiálních stanoviscích; dále zdůrazňuje, že komplexní ochrana lidských práv má zásadní význam pro pokračující hospodářský růst v Číně, a vyzývá proto čínské orgány, aby zajistily respektování jak sociálně-ekonomických práv, tak občanských a politických práv;

60.  kritizuje vysoce omezující mediální prostředí v Číně a přísně kontrolovaný digitální prostor, v němž dochází k blokování zahraničního, včetně evropského, internetového obsahu, přičemž domácí obsah, jenž je vyhodnocen jako politicky nebezpečný, je běžně mazán a cenzurován; důrazně protestuje proti věznění vysokého počtu čínských občanů za přečiny týkající se svobody projevu, zejména na internetu;

61.  je hluboce znepokojen tím, že čínská vláda pokračuje v uplatňování nesmlouvavé politiky vůči tibetskému lidu, zejména tím, že odmítá dalajlámovu „střední cestu“, která neusiluje o nezávislost ani odtržení, ale o skutečnou autonomii v rámci ústavy ČLR; vyzývá čínskou vládu, aby obnovila dialog s tibetskými představiteli; protestuje proti tomu, že Komunistická strana Číny marginalizuje tibetskou kulturu, a naléhavě vyzývá čínské orgány, aby respektovaly svobodu projevu, sdružování a náboženského vyznání tibetského lidu; lituje, že došlo ke zhoršení humanitární situace v Tibetu, což vedlo k nárůstu případů sebeupálení; s obavami konstatuje, že nedávno přijatá opatření kriminalizující sebeupálení mají za cíl trestat ty, kteří mají údajné vazby na upálené; odsuzuje násilné přesídlování více než dvou milionů tibetských nomádů a pastevců do tzv. „nové socialistické vesnice“, k němuž dochází od roku 2006 a které jim znemožňuje přístup k lékařské péči, vzdělávání a prosperitě; stejnou měrou je znepokojen pokračujícím osídlováním Tibetu Chany; vyjadřuje své znepokojení ohledně případů mučení, zmizení a svévolného zadržování a odepření lékařské péče vězňům, včetně mnicha Tenzina Deleka Rinpočhe a deseti dalších předních tibetských vězňů; požaduje podrobné prošetření všech případů úmrtí ve vězení; je hluboce znepokojen zhoršením stavu životního prostředí v Tibetu; zdůrazňuje, že Tibetská náhorní plošina se rychle zahřívá, což může způsobit tání tibetských ledovců, z nichž mnohé napájejí největší asijské řeky;

62.  naléhavě vyzývá evropské společnosti investující v Číně, aby respektovaly mezinárodní pracovní normy a aby se zavázaly, že jestliže čínská pracovní práva nesplňují mezinárodně přijaté normy, zajistí zaměstnancům lepší pracovní podmínky, než jim zaručuje čínské pracovní právo;

Vztahy s Tchaj-wanem

63.  považuje Čínu i Tchaj-wan za důležité hospodářské partnery EU v regionu Asie a Tichomoří; vítá výrazné zlepšení vztahů mezi Čínou a Tchaj-wanem; zasazuje se za sjednání dvoustranné dohody o investicích mezi EU a Tchaj-wanem, neboť Tchaj-wan je na regionální úrovni nejvhodnější branou a odrazovým můstkem pro expanzi podniků z EU do Číny a vzhledem k tomu, že tyto (de facto) dohody s Tchaj-wanem již uzavřela řada států – včetně Čínské lidové republiky;

64.  bere na vědomí, že čínská vláda nemá námitky k zapojení Tchaj-wanu do některých organizací OSN (WHO, ICAO); vyjadřuje své znepokojení nad opětovným potvrzením zákona proti odtržení z roku 2005 čínskou vládou, který umožňuje použití vojenských prostředků v případě vyhlášení nezávislosti ze strany Tchaj-wanu; odsuzuje skutečnost, že z jižní Číny na Tchaj-wan stále ještě míří 1 500 raket dlouhého doletu; zastává názor, že postupná demilitarizace regionu by dále usnadnila sblížení stran; zdůrazňuje, že veškeré spory v rámci Tchajwanské úžiny by se měly řešit mírovými prostředky na základě mezinárodního práva; zdůrazňuje, že setkání mezi čelnými představiteli z obou stran Tchajwanské úžiny, k němuž došlo dne 23. května 2015 na ostrově Kinmen, bylo povzbudivým krokem; konstatuje, že toto setkání bylo třetím formálním setkáním mezi představiteli zahraniční politiky v rámci Tchajwanské úžiny z Číny a Tchaj-wanu; podporuje iniciativy, které rozvíjejí mírové vztahy v rámci Tchajwanské úžiny;

o
o   o

65.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, ESVČ, Komisi, vládám a parlamentům členských států, přistupujících a kandidátských zemí, vládě Čínské lidové republiky, Všečínskému shromáždění lidových zástupců, tchajwanské vládě a tchajwanskému legislativnímu dvoru.

(1) Úř. věst. L 250, 19.9.1985, s. 2.
(2) Úř. věst. L 6, 11.1.2000, s. 40.
(3) Úř. věst. C 264 E, 13.9.2013, s. 33.
(4) Úř. věst. C 239 E, 20.8.2013, s. 1.
(5) Přijaté texty, P7_TA(2013)0096.
(6) Přijaté texty, P7_TA(2014)0462.
(7) Přijaté texty, P7_TA(2014)0094.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2015)0075.
(9) Úř. věst. C 305 E, 14.12.2006, s. 219.
(10) Úř. věst. C 67 E, 18.3.2010, s. 132.
(11) Přijaté texty, P7_TA(2013)0097.
(12) Přijaté texty, P7_TA(2013)0411.
(13) Přijaté texty, P7_TA(2013)0412.
(14) Úř. věst. C 285 E, 21.10.2010, s. 80.
(15) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 185.
(16) Úř. věst. C 349 E, 29.11.2013, s. 98.
(17) Přijaté texty, P7_TA(2013)0603.
(18) Přijaté texty, P7_TA(2014)0252.
(19) Úř. věst. C 288 E, 25.11.2006, s. 59.
(20) Úř. věst. C 157 E, 6.7.2006, s. 471.
(21) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 118.
(22) Úř. věst. C 131 E, 8.5.2013, s. 121.
(23) Úř. věst. C 332 E, 15.11.2013, s. 185.


Příprava na Světový humanitární summit: výzvy a příležitosti pro humanitární pomoc
PDF 552kWORD 173k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2015 k přípravě na Světový humanitární summit: výzvy a příležitosti pro humanitární pomoc (2015/2051(INI))
P8_TA(2015)0459A8-0332/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 46/182 ze dne 19. prosince 1991 o posílení koordinace humanitární nouzové pomoci OSN(1),

–  s ohledem na transformační program Meziagenturního stálého výboru OSN (IASC)(2),

–  s ohledem na zásady partnerství (schválené v rámci celosvětového humanitárního programu) ze dne 12. července 2007(3),

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 64/290 ze dne 9. července 2010 o právu na vzdělávání v mimořádných situacích(4) a na příslušné zásady, včetně zásad UNICEF a UNESCO,

–  s ohledem na pokyny IASC OSN pro zásahy v rámci humanitárních akcí v případě násilí páchaného na základě pohlaví(5),

–  s ohledem na Sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030 přijatý na Třetí světové konferenci Organizace spojených národů o snižování rizika katastrof, jež se konala ve dnech 14. – 18. března 2015 v japonském městě Sendaj(6),

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 69/313 ze dne 27. července 2015, v jejímž rámci byl stanoven akční program z Addis Abeby pro Třetí mezinárodní konferenci o financování rozvoje(7),

–  s ohledem na jednání v rámci přípravy 32. mezinárodní konference hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce, která se uskuteční ve dnech 8.–10. prosince 2015 v Ženevě,

–  s ohledem na zprávu o celosvětové humanitární pomoci za rok 2015(8),

–  s ohledem na přehled celosvětové humanitární pomoci za rok 2015(9),

–  s ohledem na zásady řádného humanitárního dárcovství (GHD)(10),

–  s ohledem na panel OSN na vysoké úrovni o humanitárním dárcovství,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci(11),

–  s ohledem na Evropský konsensus o humanitární pomoci z roku 2007 (dále jen „Evropský konsensus“), společné prohlášení Komise, Rady, Evropského parlamentu a členských států(12), a jeho Akční plán, který má být aktualizován,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 375/2014 ze dne 3. dubna 2014 o zřízení Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci („iniciativa Humanitární dobrovolníci EU“)(13) a Výroční zprávu o provádění iniciativy Humanitární dobrovolníci EU v roce 2014(14),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie(15),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise „Genderové hledisko humanitární pomoci: rozdílné potřeby, uzpůsobená pomoc“ (SWD(2013)0290)(16),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě – Výroční zpráva o politice Evropské unie v oblasti humanitární pomoci a civilní ochrany a o jejím provádění v roce 2014 (COM(2015)0406)(17),

–  s ohledem na výroční zprávu o činnosti za rok 2014 vydanou GŘ Komise pro humanitární pomoc a civilní ochranu (ECHO)(18),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 22. června 2015 o společných zásadách pro víceúčelovou peněžitou pomoc v reakci na humanitární potřeby(19),

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989 a její opční protokol o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů ze dne 25. května 2000, s ohledem na obecné zásady EU týkající se dětí a ozbrojených konfliktů (aktualizované v roce 2008),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 26. května 2015 o novém globálním partnerství pro vymýcení chudoby a udržitelný rozvoj na období po roce 2015 (20),

–  s ohledem na závěry Rady o přístupu EU ke zvyšování odolnosti ze dne 28. května 2013(21),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 5. června 2014 o rámci pro činnost z Hjógo na období po roce 2015: Řízením rizik k dosažení odolnosti(22),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 16. prosince 2014 o transformačním rámci na období po roce 2015(23),

–  s ohledem na společné sdělení ze dne 9. září 2015 nazvané „Řešení uprchlické krize v Evropě: Úloha vnější činnosti EU“ (JOIN(2015)0040)(24),

–  s ohledem na regionální, tematické a celosvětové konzultace v rámci přípravy světového humanitárního summitu(25),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2015 o financování rozvoje(26),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2014 o EU a globálním rámci pro rozvoj po roce 2015(27),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 9. července 2015 o situaci v Jemenu(28), ze dne 11. června 2015 o situaci v Nepálu v souvislosti se zemětřesením(29), ze dne 30. dubna 2015 o situaci v uprchlickém táboře Jarmúk v Sýrii(30), ze dne 12. března 2015 o Jižním Súdánu, včetně nedávných únosů dětí(31), ze dne 12. února 2015 o humanitární krizi v Iráku a Sýrii, zejména v souvislosti s Islámským státem(32), a ze dne 15. ledna 2015 o situaci v Libyi(33),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 10. září 2015 o migraci a uprchlících v Evropě(34), a ze dne 29. dubna 2015 o tragédiích, k nimž došlo v poslední době ve Středozemním moři, a o migrační a azylové politice EU(35),

–  s ohledem na článek 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), v němž je zakotveno, že EU zajišťuje soudržnost mezi svými jednotlivými politikami a činnostmi s přihlédnutím ke všem svým cílům,

–  s ohledem na článek 208 SFEU, který stanoví, že „Unie přihlíží k cílům rozvojové spolupráce při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země“,

–  s ohledem na článek 214 SFEU o činnostech Unie v oblasti humanitární pomoci,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. září 2015 nazvané „Na cestě ke Světovému humanitárnímu summitu: globální partnerství pro zásadovou a účinnou humanitární činnost“ (COM(2015)0419)(36) a doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2015)0166)(37),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0332/2015),

A.  vzhledem k tomu, že ve velmi nestabilním světě čelíme stále různorodějším, častějším a intenzivnějším přírodním katastrofám a hladomorům a nebývalému nárůstu počtu konfliktů, které jsou stále složitější;

B.  vzhledem k tomu, že k důsledkům chudoby, nerovnosti, migrace, nuceného vysídlování a nestability se přidávají stále další výzvy, jako jsou urbanizace, rychlý nárůst populace, demografické změny, častější a silnější přírodní katastrofy, zhoršování stavu životního prostředí, dezertifikace, změna klimatu, řada dlouhotrvajících a souběžných konfliktů s regionálními dopady a nedostatek zdrojů, jež mají za následek dramaticky vyšší potřebu humanitární reakce na celém světě;

C.  vzhledem k tomu, že počet lidí v nouzi se od roku 2004 více než zdvojnásobil a v roce 2015 přesahuje 100 milionů; vzhledem k tomu, že humanitární krizí je postiženo 250 milionů osob; vzhledem k tomu, že počet nuceně vysídlených osob je nejvyšší od 2. světové války a dosáhl téměř 60 milionů, včetně 40 milionů osob vysídlených v rámci svých zemí; vzhledem k tomu, že více než polovina uprchlíků na světě jsou děti;

D.  vzhledem k tomu, že do roku 2050 by mohla být v důsledku změny klimatu vysídlena miliarda lidí, neboť více než 40 % světové populace žije v oblastech se závažným nedostatkem vody; vzhledem k tomu, že ekonomické ztráty vyplývající z přírodních katastrof pravděpodobně dramaticky překonají částku 300 miliard USD, což je výše současná výše každoročních ztrát;

E.  vzhledem k tomu, že rostoucí potřeby a výzvy, nedostatek dlouhodobých závazků a zvyšující se náklady na humanitární pomoc za posledních osm let přispěly k tomu, že současný systém humanitární pomoci dosáhl svých limitů, situace přinutila řadu organizací dočasně pozastavit potravinovou pomoc, poskytování přístřeší a další humanitární operace na záchranu životů;

F.  vzhledem k tomu, že humanitární nemocnice jsou často terčem útoků prostřednictvím zbraní hromadného ničení; vzhledem k tomu, že hrozby a útoky na humanitární pracovníky jsou stále častější; vzhledem k tomu, že bezpečnost humanitárních pracovníků a zraněných osob je velmi často ohrožena; a vzhledem k tomu, že tyto útoky porušují mezinárodní humanitární právo a představují závažnou hrozbu pro budoucnost humanitární pomoci;

G.  vzhledem k tomu, že humanitární zásady lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti a základní pravidla mezinárodního humanitárního práva a lidských práv obsažená v Ženevských úmluvách a jejich dodatkových protokolech musí být základem všech humanitárních opatření; vzhledem k tomu, že musí být bezpodmínečně zaručena ochrana vysídlených osob a že je nutné prosazovat nezávislost pomoci, tj. že pomoc nesmí být podmíněna politickými, ekonomickými či bezpečnostními požadavky ani zatížena jakoukoli formou diskriminace;

H.  vzhledem k tomu, že všechny strany konfliktu včetně státních i nestátních ozbrojených stran musí humanitárním subjektům zaručit potřebný přístup k ohroženému civilnímu obyvatelstvu postiženému konfliktem za účelem poskytování pomoci;

I.  vzhledem k tomu, že ženy a děti jsou v oblastech postižených katastrofou v průběhu mimořádných situací i po jejich skončení velice zranitelné a čelí neúměrnému riziku, ale také zneužívání, marginalizaci, infekcím a sexuálnímu násilí či násilí na základě pohlaví používanému jako zbraň; vzhledem k tomu, že ženy a děti čelí zvýšeným rizikům v důsledku nuceného vysídlování a zhroucení běžných struktur v oblasti ochrany a podpory; vzhledem k tomu, že mezinárodní humanitární právo požaduje, aby byla dívkám a ženám, které byly za války znásilněny, bez jakékoliv diskriminace poskytnuta veškerá nezbytná lékařská péče; vzhledem k tomu, že Světová zdravotnická organizace uvádí umělé přerušení těhotenství prováděné v nebezpečných podmínkách za jednu ze tří nejčastějších příčin úmrtí matek; vzhledem k tomu, že k hlavním výzvám v uprchlických táborech patří zdraví matek, psychologická péče pro znásilněné ženy, vzdělávání a školní docházka vysídlených dětí;

J.  vzhledem k tomu, že konsolidovaná humanitární výzva na rok 2015 dosáhla v dějinách OSN rekordní výše téměř 19 miliard EUR; vzhledem k tomu, že se i přes rekordní příspěvky dárců podařilo financovat pouze čtvrtinu globální výzvy a že se EU ze všech sil snažila financovat globální humanitární výzvy a operace podporované GŘ ECHO; vzhledem k tomu, že je o to více nezbytné dosáhnout globálně koordinovaného, včasného, předvídatelného a flexibilního financování přizpůsobeného různým situacím, jež se bude opírat o nové partnerství veřejného a soukromého sektoru, pokud jde o inovativní připravenost a nové metody poskytování pomoci; vzhledem k tomu, že se EU ze všech sil snažila financovat globální humanitární výzvy a operace GŘ ECHO; vzhledem k tomu, že v takové situace je velmi důležité opětovné přijetí závazku na podporu ve výši 0,7 % i včasné splnění příslibů;

K.  vzhledem k tomu, že příčinou většiny humanitárních krizí je lidské jednání; vzhledem k tomu, že 80 % mezinárodní humanitární pomoci EU se soustřeďuje na krize způsobené člověkem, které vyžadují zásadní politická, a nikoli pouze humanitární řešení; vzhledem k tomu, že chudoba a náchylnost ke krizím jsou nerozlučně spjaty, což zdůrazňuje nutnost řešit skryté příčiny krizí, budovat odolnost, zvyšovat kapacity k přizpůsobení se přírodním katastrofám a změně klimatu a plnit dlouhodobé potřeby krizemi postiženého obyvatelstva; vzhledem k tomu, že důsledky humanitárních krizí, jako je migrace a výzvy spojené s uprchlíky, budou ještě závažnější, pokud se nebudou řešit jejich skutečné příčiny a humanitární pomoc nebude lépe propojena s rozvojovou spoluprací;

L.  vzhledem k tomu, že humanitární pomoc a rozvoj jsou propojeny, zejména pokud jde o potřebu posílit odolnost vůči katastrofám snižováním rizik a ochranou proti otřesům, což je klíčový prostředek k omezení humanitárních potřeb a k boji proti problémům v oblasti zdraví, hygieny, vzdělávání, výživy a dokonce i zajišťování základního přístřeší;

M.  vzhledem k tomu, že mezinárodní, místní a regionální koordinace, sdílení informací a společné plánování, shromažďování údajů a provádění hodnocení přispěje ke zlepšení rozhodovacího procesu, zvýšení účinnosti, účelnosti a odpovědnosti při poskytování pomoci;

N.  vzhledem k tomu, že je potřeba více rozvíjet důvěru a spolupráci mezi subjekty soukromého sektoru, nevládními organizacemi, místními orgány, mezinárodními organizacemi a vládami; vzhledem k tomu, že obchodní zdroje, odborné znalosti, dodavatelské řetězce, výzkumné a vývojové kapacity a logistika mohou pomoci k zajištění efektivnější připravenosti a humanitární činnosti;

O.  vzhledem k tomu, že financování v rámci kapitoly pro humanitární pomoc EU, tj. částka 909 milionů EUR pro rok 2015, představuje méně než 1 % celkového rozpočtu EU; vzhledem k tomu, že lepší propojení mezi naléhavou a dlouhodobou pomocí představuje jeden ze způsobů, jak snížit současný rozdíl mezi mimořádnými humanitárními potřebami a dostupnými prostředky;

P.  vzhledem k tomu, že hlavními realizátory humanitární pomoci jsou v současné době nevládní a mezinárodní organizace, jako je Červený kříž a agentury OSN, které poskytují ochranu a pomoc při záchraně životů přibližně 120 milionům lidí ročně;

Q.  vzhledem k tomu, že pro co nejlepší uspokojování potřeb a omezení nezbytnosti mezinárodní pomoci je důležitá prevence, domácí reakce a domácí kapacity; vzhledem k tomu, že v roce 2015 byla pouze 2 % celkové humanitární pomoci poskytnuta přímo místním a vnitrostátním nevládním organizacím postižených zemí, přestože jejich reakceschopnost, znalost potřeb a schopnost získat přístup k postiženým osobám bývá obvykle lepší než u ostatních aktérů; vzhledem k tomu, že je vznášeno stále více požadavků na zajištění odpovědnosti vůči lidem a komunitám postiženým krizí;

R.  vzhledem k tomu, že humanitární pomoc musí být i nadále založena na potřebách vyhodnocených humanitárními subjekty, a vzhledem k tomu, že by se dárci měli zdržet toho, aby pomoc využívali jako nástroj pro řešení krizí;

S.  vzhledem k tomu, že reakce v oblasti humanitární pomoci a používané nástroje by měly vycházet ze společně posuzovaných potřeb a měly by zohledňovat rozdílné podmínky; vzhledem k tomu, že je nezbytné vyvinout veškeré úsilí k zajištění dodržování lidských práv a zejména toho, aby při poskytování humanitární pomoci byly zohledněny zvláštní potřeby žen, dětí a starších osob, osob se zdravotním postižením, menšin a původních obyvatel a dalších zranitelných skupin;

T.  vzhledem k tomu, že celosvětoví hráči jsou vybízeni, aby humanitární reakci začleňovali do nástrojů na monitorování lidských práv a podávání souvisejících zpráv;

U.  vzhledem k tomu, že výsledkem prvního Světového humanitárního summitu, který se ve dnech 23.–24. května 2016 bude konat v Istanbulu, by mělo být přetvoření humanitární struktury tak, aby byla inkluzivnější, účinnější, transparentnější a měla skutečně globální charakter a mohla reagovat na očekávaný nárůst humanitárních potřeb spojených se současnými i budoucími výzvami, jako je zabezpečení potravin, růst populace, změna klimatu, nestabilita, bezpečnost humanitárních pracovníků, nucené vysidlování a socioekonomický rozvoj;

V.  vzhledem k tomu, že na Světový humanitární summit bude navazovat řada mezivládních jednání o snižování rizika katastrof, financování rozvoje, agendě pro udržitelný rozvoj po roce 2015 a změně klimatu, která budou utvářet situaci v oblasti rozvojové a humanitární pomoci v následujících letech, a poskytnou proto jedinečnou, velmi důležitou a konkrétní příležitost pro sladění cílů, zásad a opatření, a pro ucelenější řešení potřeb v globálním měřítku a soudržnější zvyšování odolnosti nejzranitelnějších skupin;

W.  vzhledem k tomu, že EU, jakožto nejvýznamnější dárce, nese odpovědnost a má nezbytnou sílu k tomu, aby mohla zaujmout vůdčí postavení při hledání lepších a inovativních způsobů, jak naplnit potřeby milionů osob postižených konflikty a katastrofami a nabídnout jim realizovatelná, dlouhodobá řešení;

X.  vzhledem k tomu, že nejnovější, zhoršující se údaje o celosvětové míře akutní podvýživy a regionální a mezinárodní dopady politické nestability v zemích skupiny 3 znovu připomněly, že je nutné, aby Světový humanitární summit urychlil transformaci humanitárního systému a lépe sloužil lidem v nouzi;

Od globálních konzultací ke globálním opatřením

1.  vítá rozhodnutí generálního tajemníka OSN vyzvat k organizaci prvního mnohostranného Světového humanitárního summitu a ochotu Turecka tento summit uspořádat; vyzývá členské státy, aby Světový humanitární summit podpořily a aby v rámci Rady dosáhly pevných závěrů, pokud jde o konkrétní závazky a prioritní oblasti činnosti, a zároveň usilovaly o operační účinnost, společné normy kvality, lepší koordinaci a partnerství s novými dárci založené na nestranné pomoci a obecné shodě na uplatňování humanitárních zásad lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti i dodržování závazků podle mezinárodního humanitárního práva;

2.  vítá iniciativu OSN na shromažďování informací z celého světa s cílem monitorovat přírodní katastrofy a konflikty a nalézt způsob, jak zachránit a zajistit více lidí před dopady takovýchto krizí; vítá jak organizaci osmi regionálních konzultací, které zahrnovaly i tematická setkání a globální konzultace – se zástupci vlád, občanské společnosti, nevládních organizací, sítí dobrovolníků, podniků a náboženských sítí –, tak iniciativu zaměřenou na konzultace on-line a zřízení panelu na vysoké úrovni pro financování humanitární pomoci, již spolupředsedá EU;

3.  zdůrazňuje, že dnešní obrovské humanitární výzvy vyžadují inkluzivnější, rozmanitější a skutečně globální humanitární systém, který je nutné posílit na Světovém humanitárním summitu a jenž bude současně brát v potaz různorodost dnešního systému poskytování humanitární pomoci a doplňující úlohy všech jednotlivých aktérů; vyzývá EU, aby podporovala globální konsensus pro humanitární pomoc, který znovu potvrzuje zásady humanitární pomoci a povinnosti a nároky podle mezinárodního humanitárního práva a zároveň zajišťuje reakce zaměřené na ochranu obyvatel a založené na dodržování lidských práv a vede vlády k přijetí vlastní odpovědnosti a povinností, pokud jde o ochranu lidí; upozorňuje na negativní dopady politizace humanitární pomoci a připomíná, že trvalé dodržování klíčových humanitárních zásad má kritický význam pro zajištění humanitárního prostoru v oblastech konfliktu a přírodních katastrof;

4.  zdůrazňuje, že aby byl výsledný dokument Světového humanitárního summitu smysluplný, měl by zahrnovat pětiletý plán rozvoje a uskutečňování konkrétních přijatých politických závazků, včetně rámce pro mezivládní monitorování a odpovědnost, hodnocení postupů humanitárních organizací a posouzení dopadu, na němž se budou podílet příslušné zúčastněné strany;

5.  vyzývá Světový humanitární summit, aby propojil agendu pro rozvoj po roce 2015, Sendajský rámec pro snižování rizika katastrof a konferenci OSN o změně klimatu v roce 2015 (COP 21) v zájmu posílení soudržnosti napříč politikami a institucemi pro budování odolnosti vůči katastrofám, a žádá, aby aktéři v oblasti rozvoje hráli při budování odolnosti aktivnější úlohu; vyzývá vlády dárcovských zemí, aby pro své vnitrostátní politiky připravily společný soubor cílů, priorit a ukazatelů propojující tyto rámce;

6.  vyzývá EU a její členské státy, jakožto největší dárce a klíčové operativní subjekty, aby šly aktivně příkladem; zdůrazňuje, že při všech humanitárních akcích EU by měly být dodržovány zásady solidarity, spolehlivosti a odpovědnosti a měly by být připravovány tak, aby byla zajištěna jak fyzická, tak psychologická ochrana zranitelných osob; požaduje globální, soudržná a dlouhodobá řešení pro obrovské množství lidí prchajících z regionů zasažených konflikty; konstatuje, že reakce EU na současnou krizi je rovněž zásadní pro úlohu a důvěryhodnost Evropy na celosvětové humanitární scéně;

7.  vyzývá Světový humanitární summit, aby se zavázal k systematickému a participativnímu přístupu založenému na výsledcích tím, že stanoví konkrétní ukazatele a metodiky práce, jež budou mít podporu i souhlas dárců a prováděcích agentur, pro zapojování dotčených osob do celého cyklu humanitární činnosti; vyzývá Světový humanitární summit, aby usiloval o institucionalizaci, lepší monitorování a vyhodnocování rámce OSN pro odpovědnost vůči postiženým populacím;

8.  zdůrazňuje, že Světový humanitární summit představuje pro všechny zúčastněné strany také příležitost, aby uvažovaly o velmi potřebné reformě OSN směrem k otevřenému, transparentnímu a efektivnímu systému koordinace s inkluzivnějším a operativnějším Meziagenturním stálým výborem, lepší spolupráci s partnery na posílení doplňkovosti a plného provádění transformačního programu, a aby posílily mnohostrannou humanitární strukturu pro všechny krize vytvořením spolehlivého systému posuzování potřeb, který poslouží jako základ pro společné výzvy (zajištěním komplexního sledování finančních prostředků), systému porovnávání nákladů mezi agenturami a mechanismu pro monitorování a hodnocení;

9.  trvá na tom, že takováto globální opatření nebudou úspěšná bez komplexních a významných prostředků; zdůrazňuje, že k řešení nových i chronických katastrof a zranitelnosti je třeba zabránit vytváření paralelních systémů, rozšířit zdroje financování, zajistit dlouhodobé předvídatelné investice i soulad s novou agendou pro udržitelný rozvoj, čehož bude dosaženo především podporou společného posuzování rizik a potřeb a společného plánování a financování zúčastněných stran v oblasti humanitární pomoci, rozvoje a změny klimatu; zdůrazňuje, že je zapotřebí větší komplementarity mezi humanitární a rozvojovou pomocí s cílem zvýšit účinnost a zaplnit nedostatky ve financování humanitární pomoci a zároveň posílit financování rozvojové a humanitární pomoci; v této souvislosti připomíná dlouhodobý mezinárodní závazek dosáhnout cíle ve výši 0,7 % HND;

10.  naléhavě žádá EU jakožto největšího dárce humanitární pomoci na světě, aby se postavila do čela Světového humanitárního summitu a vyzvala k pružnějším metodám poskytování humanitární pomoci a k uplatňování proaktivních a soudržných opatření a účinných nástrojů k předcházení krizím; naléhavě žádá EU a ostatní dárce, aby dostáli svým finančním závazkům a aby vypracovali způsoby, jak zkrátit dobu pro přeměnu finančních závazků v činy na místě; dále zdůrazňuje, že je důležité podávat zprávy o situaci v oblasti lidských práv, neboť fungují jako mechanismus včasného varování před krizemi, a vybízí Světový humanitární summit, aby tuto skutečnost zohlednil při přechodu od reakce k prevenci;

Naplňovat potřeby lidí zasažených konflikty

11.  vyzývá EU, aby ochranu učinila ústředním bodem humanitární činnosti v rámci reakce založené na skutečných potřebách tím, že vytvoří režim souladu a začlení jej do svého programu; zdůrazňuje, že je nutné institucionalizovat úlohu pracovníků v oblasti ochrany a vyvinout strategické a integrované přístupy podpořené dostatečnými prostředky na činnost v oblasti ochrany v první fázi mimořádných událostí; naléhavě žádá EU, aby se rozhodněji zavázala k tomu, že bude při humanitárních akcích silněji uplatňovat přístup založený na dodržování lidských práv, aby bylo zajištěno respektování důstojnosti, potřeb a práv konkrétních ohrožených skupin, zejména žen, mladých lidí, migrantů, lidí žijících s HIV, osob LGBTI a osob se zdravotním postižením;

12.  vyzývá EU, aby na Světovém humanitárním summitu podporovala komplexní dohodu o praktických způsobech, jak posílit dodržování a soulad mezinárodního humanitárního práva, mezinárodního práva v oblasti lidských práv a uprchlického práva, například šířením pravidel mezinárodního humanitárního práva mezi regionálními a vnitrostátními správními orgány, bezpečnostními silami, místními orgány a vůdčími představiteli komunit, a aby podpořila úlohu Mezinárodního trestního soudu s cílem ukončit beztrestnost porušování mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva v oblasti lidských práv;

13.  zdůrazňuje, že je třeba rozšířit Úmluvu o uprchlících a úmluvu z Kampaly tak, aby se vztahovaly také na ochranu a pomoc vysídleným osobám po celém světě a na lidi postižené změnou klimatu i na jejich ochranu před různými formami násilí, jako je obchodování s lidmi, genderové násilí, násilí ve městech a ekonomické násilí, neboť mohou mít opodstatněnou obavu z pronásledování nebo jim může hrozit vážná újma; zdůrazňuje, že migrantům musí být nabídnuta tatáž úroveň ochrany práv jako všem ostatním skupinám v krizových situacích; vyzývá k tomu, aby se pozornost věnovala zejména zranitelným skupinám, jako jsou migranti, osoby bez státní příslušnosti a uprchlíci, kteří jsou v humanitární debatě často opomíjeni; vyzývá k vytvoření nové generace nástrojů na ochranu lidských práv, které by pomohly ochránit tyto skupiny osob;

14.  zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout zásadního posunu v podpoře poskytované uprchlíkům a hostitelským zemím a komunitám; podporuje souhrnnou zprávu pro celosvětovou konzultaci, která Mezinárodní humanitární summit vyzývá, aby projednal komplexní otázku poskytování útočiště uprchlíkům a uznal příspěvek hostitelských zemí, zajistil dlouhodobější, předvídatelné a udržitelné finanční balíčky na pomoc těmto zemím, umožnil uprchlíkům soběstačnost poskytnutím přístupu k možnostem obživy a vytvořil spravedlivější pravidla pro jejich přesídlování do třetích zemí;

15.  vyzývá EU a její členské státy, aby v rámci přípravy na Světový humanitární summit pracovaly na společném globálním pohledu a uplatňování humanitárních zásad a společně vyvinuly rozsáhlý participativní kodex chování pro současné i nové dárce za účelem sdílení osvědčených postupů, usnadnění přístupu pro lidi v nouzi a posílení stávajících závazků v oblasti osvědčených dárcovských postupů, jako jsou například zásady řádného humanitárního dárcovství;

16.  vyzývá EU, aby se zasazovala o začlenění zásad transparentnosti a odpovědnosti jakožto vůdčích principů do deklarace Světového humanitárního summitu, a to s využitím zvláštních ukazatelů a rozčleněných údajů (např. podle pohlaví a věku a se zvláštními proměnnými v případě dětí), na nichž by byla založena tvorba a hodnocení programů, a s podporou iniciativy pro transparetnsnot norem v oblasti mezinárodní humanitární pomoci s cílem zajistit, aby globální odpovědnost vedla k vytvoření rámce pro měření pokroku;

17.  zdůrazňuje, že je třeba poskytnout potraviny, vodu, přístřeší, hygienická opatření a lékařské ošetření coby základní práva každé lidské bytosti; je značně znepokojen hrozbou epidemií souvisejících se zoufalými hygienickými podmínkami a omezeným přístupem k nezávadné pitné vodě a nedostatečným přístupem k základním léčivým přípravkům během humanitárních krizí; vyzývá EU, aby zaujala vůdčí úlohu, pokud jde o zajištění odpovídajícího poskytování základních léčiv a nezávadné pitné vody během humanitárních krizí;

18.  vyzývá Unii a všechny mezinárodní subjekty, aby posílily postupy humanitární pomoci v uprchlických táborech, zejména aby jako součást boje proti epidemiím nakažlivých chorob zřídily mobilní laboratoře, zlepšily metody rozdělování nouzové pomoci s ohledem na nejzranitelnější skupiny a zlepšily hygienu a nouzovou zdravotnickou infrastrukturu;

19.  zdůrazňuje potřebu učinit z ochrany dětí nedílnou součást reakce v oblasti humanitární pomoci, aby se předcházelo zneužívání, zanedbávání, vykořisťování a násilí páchanému na dětech a bylo možné na ně reagovat; zdůrazňuje, že děti jsou hybnou silou změn, proto je důležité, aby byly v rámci humanitární pomoci vytvořeny prostory uzpůsobené pro potřeby dětí;

20.  zdůrazňuje, že ženy zastávají v situaci, kdy probíhá nebo proběhl konflikt, ústřední úlohu, jelikož na krizi reagují jako první a drží své rodiny a komunity v pospolitosti; vyzývá dárce a vlády, aby začlenily rovnost žen a mužů do humanitárních programů a aby podpořily posílení postavení žen a dívek;

21.  naléhavě žádá, aby se poskytování humanitární pomoci řídilo mezinárodním humanitárním právem a aby se na humanitární pomoc ze strany EU nevztahovala omezení uložená dalšími partnerskými dárci; vyjadřuje znepokojení nad tím, že se znásilňování a jiné formy sexuálně motivovaného a genderově podmíněného násilí páchaného na ženách a dívkách stále používá jako válečná zbraň v naléhavých humanitárních situacích, a odsuzuje tuto skutečnost; zdůrazňuje, že toto násilí, je třeba i spolu s jeho fyzickými a psychickými následky řešit; vyzývá k tomu, aby byl přijat globální závazek s cílem zajistit, aby byly ženy a dívky v každé nouzové nebo krizové situaci od počátku v bezpečí, jak to požaduje mezinárodní humanitární právo a Ženevské úmluvy a její dodatkové protokoly, tím, že se bude věnovat pozornost zvýšenému riziku sexuálně motivovaného násilí a násilí na základě pohlaví, že bude zaručeno stíhání pachatelů těchto činů a zajištěno, aby ženy a dívky měly přístup k celé řadě služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, včetně bezpečného přerušení těhotenství v situacích humanitárních krizí, a že s nimi nebude zacházeno nelidským způsobem;

22.  domnívá se, že všichni pracovníci zapojení do poskytování humanitární pomoci, včetně policejních nebo vojenských sil, by měli projít vhodným školením v oblasti rovnosti žen a mužů a že by měl být zaveden přísný kodex chování, který by jim zabránil ve zneužívání jejich postavení a zajistil rovnost žen a mužů;

23.  vyzývá humanitární subjekty, aby začlenily strategie k předcházení násilí na základě pohlaví a k jeho zmírňování do všech odvětvových zásahů, což přispěje k nalezení nových finančních nástrojů EU, a aby za tímto účelem vzaly v potaz revidované pokyny pro začlenění zásahů proti násilí na základě pohlaví do humanitárních akcí, které připravil klastr pro globální ochranu; domnívá se také, že humanitární subjekty (včetně EU) by měly v rámci připravenosti i reakcí na katastrofy ve všech fázích vést konzultace s dívkami a chlapci (zejména s dospívajícími dívkami);

24.  vyzývá příslušné humanitární organizace, aby posílily vzájemnou koordinaci s cílem identifikovat a chránit oběti i potenciální oběti sexuálního vykořisťování a zneužívání;

25.  uznává hodnotu uceleného přístupu EU při koordinaci a propojování celého souboru nástrojů vnější politiky za účelem investic do stabilních politických řešení; poukazuje na specifičnost humanitární pomoci a zdůrazňuje, že je zcela nezbytné odlišovat humanitární pomoc od zahraničních, politických, bezpečnostních a protiteroristických otázek, a to prostřednictvím přijetí vhodných záruk; odsuzuje zneužívání či porušování humanitárních zásad, jelikož toto zneužívání závažným způsobem maří poskytování pomoci a ohrožuje bezpečnost humanitárních pracovníků; trvá na tom, že protiteroristická opatření by neměla bránit humanitárnímu úsilí, ani je brzdit, a vyzývá Světový humanitární summit, aby tuto otázku vhodným způsobem řešil;

Účinnost humanitární pomoci

26.  odsuzuje neustálé maření pokusů o poskytování humanitární pomoci a veškeré kroky porušující zásady, které chrání před „neposkytnutím pomoci osobám v nouzi“ a „nenavracením“ a které se vztahují na vysídlené obyvatelstvo, ať už se jich dopouští kterýkoli subjekt – člen EU, či nikoli; vyzývá vlády, aby dostály své primární odpovědnosti ve věci ochrany a pomoci občanům a zavedly právní a politické rámce pro usnadnění humanitárního přístupu a poskytování pomoci v souladu s mezinárodním humanitárním právem; doporučuje, aby tyto rámce zahrnovaly humanitární daňové výjimky, snížení transakčních nákladů na převody finančních prostředků a zjednodušené celní postupy; vyzývá dárce, hostitelské vlády a prováděcí subjekty, aby dodržovaly ustanovení o humanitární pomoci prostřednictvím všech možných kanálů a plnili své povinnosti týkající se toho, aby se profesionální, včasná, koordinovaná, vhodná a kvalitní pomoc dostala všem občanům v nouzi, i v odlehlých oblastech;

27.  je hluboce znepokojen – pokud jde o lepší ochranu humanitárních subjektů – současnými útoky na humanitární pracovníky i infrastrukturu, včetně nemocnic; zdůrazňuje, že je třeba vynaložit větší úsilí o zvýšení jejich bezpečnosti, ochrany a svobody pohybu podle mezinárodního práva; podporuje systematické začleňování specifických ustanovení pro posílení odpovědnosti za ochranu humanitárních pracovníků do právních předpisů a akčních plánů dárců pro všechny země, stejně jako spolehlivé systematické sledování a podávání informací o útocích namířených proti humanitárním pracovníkům;

28.  podporuje doporučení Komise zřídit všeobecný panel pro efektivnost;

29.  zdůrazňuje, že je nutné pokračovat v dialogu o doplňujících úlohách a mandátech různých humanitárních subjektů; zastává názor, že je třeba jasně rozlišovat mezi civilními humanitárními a vojenskými aktéry; je toho názoru, že by měla být upřednostňována civilní humanitární reakce; vyzývá Světovou zdravotnickou organizaci, aby se zabývala novými rámci pro lepší koordinaci mezi aktéry, jelikož se jedná o klíčový prvek účinné, efektivní a vhodné humanitární reakci; zdůrazňuje, že je třeba lépe analyzovat místní provozní kapacity a společně lépe vyhodnocovat potřeby a odpovědnost při poskytování humanitárních akcí;

30.  žádá, aby bylo věnováno podstatné úsilí účinnému zajištění práva na vzdělání v dlouhotrvajících humanitárních krizích poskytnutím nezbytných finančních a lidských zdrojů, neboť absence vzdělání může ohrozit budoucnost dětí a další rozvoj jakékoli společnosti; zdůrazňuje význam neustálého vzdělávání pro zachování a podporu sdílených a univerzálních hodnot, jako jsou lidská důstojnost, rovnost, demokracie a lidská práva;

31.  vzhledem k tomu, že počet dětí, kterým je odepřeno vzdělání, je alarmující, a vzhledem k obrovskému potenciálu, které má vzdělávání pro zvýšení odolnosti populací, vítá závazek Komise zvýšit financování určené na vzdělávání dětí v mimořádných humanitárních situacích; vyzývá Radu, aby schválila návrh Komise věnovat 4 % rozpočtu EU na humanitární pomoc právě na tyto účely; domnívá se, že v důsledku tohoto zvýšení by se neměl brát menší ohled na primární potřeby;

32.  vyjadřuje znepokojení nad vzděláváním a školní docházkou dětí v uprchlických táborech a naléhavě vyzývá EU a všechny mezinárodní aktéry, aby posílili kapacity škol v uprchlických táborech;

33.  uznává, že předvídatelnost, provozní flexibilita a víceleté příspěvky jsou klíčovými předpoklady pro účinné a účelné poskytování pomoci; vyzývá EU a její členské státy, aby v prohlášení Světového humanitárního summitu oživily zásady řádného humanitárního dárcovství;

34.  zdůrazňuje, že k pokrytí chybějících finančních prostředků jsou zapotřebí celosvětová opatření; vyzývá ke zřízení globálního fondu pro humanitární pomoc, jenž by podpořil účast a začlenění dárců, kteří nejsou členy Výboru pro rozvojovou pomoc, a sdružoval by všechny stávající mezinárodní finanční mechanismy a společné fondy (fondy OSN pro nouzové situace, Centrální fond OSN pro nouzové situace, svěřenské fondy apod.) a byl by doplňován dobrovolnými finančními platbami vlád, soukromého sektoru a regionálních organizací; navrhuje, že platby by se mohly využívat k pokrytí chybějících financí v závazcích na poskytování humanitární pomoci v případě krizí úrovně 3, na podporu připravenosti, zajištění balíčku odolnosti sociální ochrany pro dlouhodobé uprchlíky nebo k řešení neočekávaných mimořádných situací, jako je mimo jiné Ebola;

35.  zdůrazňuje, že je třeba, aby se plně zapojily mezinárodní finanční instituce a přeformulovaly své zaměření na snadněji získatelné úvěry, a to především přehodnocením kritérií způsobilosti pro zvýhodněné financování, aby instituce mohly pružněji reagovat na nestabilní situace a lépe zohledňovat schopnost jednotlivých členských států získávat domácí zdroje;

36.  naléhavě vyzývá vlády, dárce a jejich prostředí, aby umožnily zjednodušit administrativní požadavky na partnery, kteří pomoc realizují, tím, že zjednoduší postupy a zmapují osvědčené postupy v oblasti administrativy, uzavírání smluv a podávání zpráv, přičemž je současně nutné zaručit odpovědnost, a aby podporovaly iniciativy, které mají trvale pomáhat posilovat kapacity a sledování místních subjektů, a posilovaly vnitrostátní koordinační struktury;

37.  zdůrazňuje, že místní nevládní organizace musí mít přístup k přímému financování, aby mohly lépe zachovat a zajistit životní podmínky a důstojnost postiženého obyvatelstva; naléhavě žádá členské státy EU a dárce, aby podstatně zvýšily přímé financování určené pro místní humanitární subjekty, které mají kapacitu, znalosti a schopnosti pracovat v terénu, přičemž je zároveň nutné zaručit odpovědnost;

38.  vyzývá Světový humanitární summit, aby připravil novou dohodu zaměřenou na nestabilní státy a vleklé krize zahrnující udržitelné programy, prováděcí plány a předvídatelné financování rozvoje; zdůrazňuje, že akční program z Addis Abeby poukazuje na potřebu investic do systémů sociální ochrany a bezpečnostních sítí, aby bylo možné v nestabilních situacích rychleji a efektivněji zvýšit pomoc;

Snižování zranitelnosti a řízení rizik

39.  zdůrazňuje, že je třeba přizpůsobit humanitární reakci místním, vnitrostátním a regionálním požadavkům a že je třeba posílit postavení postižených obyvatel a pravidelně je zapojovat, a to i ženy všech věkových kategorií, děti, osoby se zdravotním postižením, mladistvé a původní obyvatelstvo, přičemž je třeba uznat jejich úlohu jakožto původců změny tím, že se zajistí, aby vždy, pokud je to možné, byli při plánování a provádění humanitárních akcí předem konzultováni nebo požádáni o zpětnou vazbu;

40.  zdůrazňuje, že mezinárodní reakce by namísto zdvojování úsilí měla navazovat na stávající místní či vnitrostátní iniciativy a partnerství; trvá na tom, že je důležité posilovat místní a regionální kapacity pro dodávky humanitární pomoci a popřípadě zajistit inkluzivní postupy, do nichž budou ve fázi plánování zapojeny místní úřady, občanská společnost, soukromý sektor a postižené obyvatelstvo;

41.  zdůrazňuje, že je zapotřebí nový globální model komplementarity, z něhož bude vycházet spolupráce mezi humanitárním a rozvojovými subjekty, počínaje společnou analýzou a plánováním, což těmto subjektům umožní postupně budovat odolnější a soběstačnější společnosti; zdůrazňuje, že takový model by měl zahrnovat v prvé řadě vstupní strategie pro rozvojové subjekty, které jim umožní vybudovat mosty v této oblasti, za druhé nástroje pro zmírňování krizí v rámci rozvojových programů, a za třetí ústupové strategie pro humanitární reakci, které umožní pružnější přístup, a měl by rovněž zahrnovat odpovědné a pružné víceleté mechanismy financování pro reakce na vleklé krize; zdůrazňuje význam spolupráce s místními nevládními organizacemi a jejich vedoucími představiteli za účelem zřízení stálých struktur v oblastech náchylných ke konfliktům;

42.  vyzývá Komisi, aby předložila iniciativu, která by systematičtěji propojovala humanitární pomoc, rozvojovou spolupráci a odolnost tak, aby EU mohla pružněji a efektivněji reagovat na rostoucí potřeby, a podněcovala k úvahám o lepším propojení se Světovým humanitárním summitem; vyzývá EU, aby využila přezkum současného víceletého finančního rámce v polovině období k dalšímu posílení humanitárních/rozvojových vazeb;

43.  zdůrazňuje význam snižování rizika katastrof k dosažení odolnosti ve čtyřech prioritních oblastech: 1) porozumění rizikům katastrof; 2) posílení zvládání rizik pro řízení nebezpečí katastrof; 3) investování do snižování rizika katastrof pro dosažení odolnosti, do havarijních plánů a systémů včasného varování; a 4) posílení připravenosti na katastrofy pro efektivní reakci a lepší rekonstrukci („build back better“) při obnově a rekonstrukci;

44.  žádá členské státy EU a další dárce, aby posílili a rozvíjeli vnitrostátní právní rámce pro poskytování humanitární pomoci a snižování rizika katastrof a zvládání katastrof, v souladu s předpisy, pravidly a zásadami pro mezinárodní činnost v této oblasti; zdůrazňuje, že připravenost na katastrofy, snižování rizik a odolnost by se měly systematicky stát součástí plánů reakce, které mají zajišťovat místní, regionální a celostátní orgány, průmysl a občanská společnost, přičemž by měly být současně podpořeny dostatečnými finančními prostředky a větší inovativností při tvorbě prognóz a modelování rizik;

45.  vyzývá Světový humanitární summit, aby se rozsáhle věnoval problematice změny klimatu a humanitární činnosti; je přesvědčen, že Světový humanitární summit by měl zahrnout plánování reakce na důsledky změny klimatu a zvyšování odolnosti vůči těmto důsledkům, včetně vysídlení a migrace vyvolané změnou klimatu, do tvorby všech příslušných politik na regionální i globální úrovni; vyzývá v této souvislosti EU a její členské státy, aby i nadále přijímaly odvážná politická rozhodnutí v boji proti změně klimatu;

Přeměna prostřednictvím inovace

46.  zdůrazňuje, že inovace by měly vycházet z mnoha zdrojů a zejména ze znalostí postiženého obyvatelstva, občanské společnosti a místních komunit, jimž je pomoc nejvíce určena; zdůrazňuje význam posílení minimálních humanitárních standardů pro obnovu základních veřejných služeb, jako je školství, zdravotnictví, přístřeší, voda a hygienická opatření, ve všech složkách humanitární pomoci; je přesvědčen, že partnerství soukromého a veřejného sektoru a meziodvětvová partnerství – kdy veřejný i soukromý sektor sdílí tytéž hodnoty a priority, které uvádí obchodní cíle do souladu s rozvojovými cíli EU a dodržují mezinárodní standardy v oblasti účinnosti rozvoje – mohou představovat způsob, jak doplnit veřejnou reakci na rostoucí humanitární potřeby; konstatuje, že peněžitá pomoc, pokud je řádně sladěna se zásadami účinnosti pomoci, je dobrým příkladem inovace v humanitární pomoci;

47.  vítá závěry Rady týkající se společných zásad pro víceúčelovou peněžitou pomoc v rámci reakce na humanitární potřeby; uznává, že v současné době je jen malá část humanitární pomoci poskytována v peněžité formě, ačkoli poskytování peněžité pomoci má významný potenciál jakožto inovativní, důstojný, bezpečný, genderově spravedlivý, flexibilní a nákladově efektivní způsob k pokrytí základních potřeb nejzranitelnějších osob v mimořádných situacích; vyzývá EU a její členské státy, aby prosazovaly společné zásady a využívání bezpodmínečné finanční pomoci na základě analýzy situace a reakce a zároveň v rámci příprav na Světový humanitární summit podpořily monitorovací mechanismus;

48.  vyzývá EU, aby prosazovala a podporovala vytvoření globální humanitární inovační aliance za účelem rozvoje globálně sdílených etických přístupů v souladu humanitárními zásadami a se zásadami OSN pro inovace a technologie v rozvoji, aby bylo zajištěno, že všechny investice do humanitárních inovací budou zaměřeny na zlepšení situace postižených obyvatel; vyzývá ke zřízení humanitárních inovačních fondů na regionální a státní úrovni;

49.  uznává, že inovace mohou hrát významnou úlohu v reakci na nové výzvy a při zlepšování stávajících programů tím, že zohlední i nové poznatky z jiných odvětví, takže bude možné formulovat, rozšiřovat a vyvíjet modely, které přinesou v oblasti zdolávání humanitárních výzev významný posun;

50.  zdůrazňuje úlohu nových technologií a inovativních digitálních nástrojů v organizaci a poskytování humanitární pomoci, zejména s ohledem na dodávky pomoci a její monitorování, sledování katastrof, sdílení informací, koordinaci mezi dárci a usnadnění vztahů mezi humanitárními agenturami a místními vládami, zejména ve vzdálených oblastech a zónách postižených katastrofou; zdůrazňuje, že v Africe a především subsaharské Africe v současné době probíhá mobilní digitální revoluce s výrazným nárůstem zákazníků mobilních telefonních služeb (a využívání internetu v mobilních telefonech), proto jsou tyto nástroje a služby životně důležité pro zřízení systémů včasného varování a poskytování rychlých informací týkajících se zdraví, nebezpečných oblastí a kontaktů na humanitární pomoc;

51.  vyzývá Komisi a členské státy EU, aby podpořily účast podnikatelského sektoru, zejména malých a středních podniků, přičemž je nutné, aby byly dodržovány humanitární zásady a etické normy, a aby vypracovaly pokyny pro podniky a podporovaly místní a regionální platformy partnerství pro strukturované, koordinované a udržitelné zapojení podniků při mimořádných událostech; vybízí členské státy, aby lépe začleňovaly podniky do vnitrostátních plánů reakce na mimořádné události a do mechanismů odpovědnosti;

52.  vyzývá EU, aby využívala a podporovala partnerství mimo jiné se startupy, pojišťovnami a technologickými společnostmi s cílem vyvíjet nástroje pro připravenost a nasazení v nouzových situacích; zdůrazňuje, že je nutné podporovat a dále rozvíjet globální mapování dostupných aktiv a kapacit soukromého sektoru za účelem zlepšení technické spolupráce při reakcích na katastrofy, jímž se zabývá Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA);

53.  vyzývá EU a její humanitární partnery, aby v souvislosti se Světovým humanitárním summitem prosazovali lepší zapojení mladých lidí do humanitární připravenosti a obnovy a aby podporovali dobrovolnické programy;

54.  zdůrazňuje významnou úlohu, kterou může program humanitárních dobrovolníků EU sehrát při provádění rozhodnutí přijatých na příštím Světovém humanitárním summitu a v souvislosti s revidovaným humanitárním konsensem EU; zdůrazňuje, že zkušenosti dobrovolníků spolu se zkušenostmi dalších humanitárních aktivistů mohou hrát zásadní úlohu při zavádění osvědčených postupů a prováděcích nástrojů;

55.  vyzývá EU a její členské státy, aby na Světovém humanitárním summitu připomínaly významnou úlohu prosazování zásad humanitární pomoci, jež může představovat účinný nástroj pro posílení ochrany a inovace;

56.  zdůrazňuje, že na úrovni EU a jejích členských států musí být provedeny závazky přijaté v Istanbulu; vyzývá proto EU a její členské státy, aby společně s humanitárními subjekty vypracovaly program pro realizaci závěrů istanbulského summitu; zdůrazňuje, že je nutné zajistit předvídatelné a včasné finanční prostředky pro humanitární pomoc z rozpočtu EU tím, že prostředky na závazky v oblasti humanitární pomoci budou systematicky a plně poskytovány prostřednictvím prostředků na platby v téže výši;

57.  požaduje soudržný a spolehlivý nový akční plánu Evropského konsensu o humanitární pomoci, který zaručí nestrannou a účinnou evropskou humanitární odezvu, přizpůsobenou místním podmínkám, která bude uzpůsobena věku a pohlaví a bude fungovat bez jakékoliv diskriminace a v poměru k potřebám;

o
o   o

58.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.

(1) http://www.un.org/documents/ga/res/46/a46r182.htm
(2) https://interagencystandingcommittee.org/iasc-transformative-agenda
(3) https://docs.unocha.org/sites/dms/ROWCA/Coordination/Principles_of_Partnership_GHP_July2007.pdf
(4) http://www.un.org/en/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/RES/64/290
(5) https://interagencystandingcommittee.org/files/guidelines-integrating-gender-based-violence-interventions-humanitarian-action
(6) http://www.preventionweb.net/files/43291_sendaiframeworkfordrren.pdf
(7) http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/RES/69/313
(8) http://www.globalhumanitarianassistance.org/wp-content/uploads/2015/06/GHA-Report-2015_-Interactive_Online.pdf
(9) https://www.humanitarianresponse.info/en/system/files/documents/files/gho-status_report-final-web.pdf
(10) http://www.ghdinitiative.org/ghd/gns/principles-good-practice-of-ghd/principles-good-practice-ghd.html
(11) Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 1
(12) http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=URISERV:ah0009
(13) Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 1.
(14) https://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/1/2015/EN/1-2015-335-EN-F1-1.PDF
(15) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924.
(16) http://ec.europa.eu/echo/sites/echo-site/files/Gender_SWD_2013.pdf
(17) http://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/1/2015/EN/1-2015-406-EN-F1-1.PDF
(18) http://ec.europa.eu/atwork/synthesis/aar/doc/echo_aar_2014.pdf
(19) http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-9420-2015-INIT/cs/pdf
(20) http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-9241-2015-INIT/cs/pdf
(21) http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/EN/foraff/137319.pdf
(22) http://www.preventionweb.net/files/37783_eccommunicationsdgs.pdf
(23) http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_Data/docs/pressdata/EN/foraff/146311.pdf
(24) http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=JOIN:2015:0040:FIN:EN:PDF
(25) https://www.worldhumanitariansummit.org/
(26) Přijaté texty, P8_TA(2015)0196.
(27) Přijaté texty, P8_TA(2014)0059.
(28) Přijaté texty, P8_TA(2015)0270.
(29) Přijaté texty, P8_TA(2015)0231.
(30) Přijaté texty, P8_TA(2015)0187.
(31) Přijaté texty, P8_TA(2015)0072.
(32) Přijaté texty, P8_TA(2015)0040.
(33) Přijaté texty, P8_TA(2015)0010.
(34) Přijaté texty, P8_TA(2015)0317.
(35) Přijaté texty, P8_TA(2015)0176.
(36) http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=comnat:COM_2015_0419_FIN
(37) http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?qid=1441187290883&uri=SWD:2015:166:FIN


Rozvoj udržitelného evropského průmyslu základních kovů
PDF 476kWORD 138k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2015 o rozvoji udržitelného evropského průmyslu základních kovů (2014/2211(INI))
P8_TA(2015)0460A8-0309/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na její články 147, 173, 174, 192 a 345,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství(1),

–   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti(3), o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění)(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES(5),

–   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí(6), zejména na článek 1 a na související body odůvodnění uvedené směrnice,

–  s ohledem na konsolidované znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES(7), a na různá související prováděcí nařízení,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. února 2015 s názvem „Balíček opatření k energetické unii“ (COM(2015)0080),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2012 nazvané „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu“ (COM(2012)0582),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. května 2014 s názvem „Evropská strategie energetické bezpečnosti“ (COM(2014)0330),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. června 2013 s názvem „Akční pán pro konkurenceschopné a udržitelné ocelářství v Evropě“ (COM(2013)0407) a na údaje skupiny na vysoké úrovni, které jsou k němu připojeny,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. března 2011 nazvané „Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050“ (COM(2011)0112),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. ledna 2011 nazvané „Evropa účinněji využívající zdroje – stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020“ (COM(2011)0021),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2014 nazvané „Nová industrializace Evropy na podporu konkurenceschopnosti a udržitelnosti“(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2012 o plánu přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2014 o ocelářském průmyslu v EU: ochrana pracovníků a průmyslu(10),

–  s ohledem na závěry zasedání Evropské rady konaného ve dnech 23. a 24. října 2014 o rámci pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030,

–  s ohledem na zprávu ze dne 10. června 2013 nazvanou „Posouzení dopadů kumulativních nákladů na ocelářství“, kterou zadala Komise Centru pro evropská politická studia,

–  s ohledem na zprávu ze dne 31. října 2013, jejíž vypracování zadala Komise Centru pro evropská politická studia, nazvanou „Posouzení dopadu kumulativních nákladů na odvětví hliníku“,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise o využití potenciálu zeleného růstu pro oblast zaměstnanosti (SWD(2012)0092),

–  s ohledem na dohodu o WTO zvanou též „GATT 94“, zejména na její článek XX,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0309/2015),

A.  vzhledem k tomu, že mezi základní kovy patří:

   běžná a speciální ocel, nerezavějící ocel, vysoce pevná ocel a vysoce legovaná slitina,
   neželezné kovy, jejichž referenční cenu určují termínované obchody na londýnské burze, a to hliník, měď, cín, nikl, olovo a zinek,
   kovové slitiny, například kobalt, molybden, magnesium a titan,
   vzácné zeminy,

které jsou výsledkem primárního výrobního procesu, jenž spojuje těžební a metalurgické postupy pyrometalurgie nebo hydrometalurgie, přičemž sekundární zdroj výroby je výsledkem procesu opětovného použití a recyklace;

B.  vzhledem k tomu, že evropské ocelářství sehrálo v procesu evropské integrace zásadní historickou roli a představuje základ pro vytváření evropské přidané hodnoty v průmyslu a v evropských hodnotových řetězcích; vzhledem k tomu, že odvětví základních kovů hraje klíčovou úlohu v rozvoji celé ekonomiky, a to jak technologicky, tak při překonávání omezených dodávek; vzhledem k tomu, že ocelářství po uzavření výrobních kapacit zajišťujících výrobu více než 40 milionů tun oceli a po ztrátě více než 60 000 přímých a více než 100 000 nepřímých pracovních míst prochází od roku 2008 nejzávažnější krizí ve své historii v období míru, což vede k větší závislosti průmyslových výrobních odvětví na dovozech ze třetích zemí a ke ztrátě průmyslového know-how, což má přímý dopad na miliony pracovních míst; vzhledem k tomu, že celosvětová nadměrná kapacita se odhaduje na 300 až 400 milionů tun a nachází se zejména v Číně;

C.  vzhledem k tomu, že průmysl základních kovů čelí významnému poklesu poptávky a silné celosvětové hospodářské soutěži, zejména ze třetích zemí, v nichž neexistují stejně vysoké standardy a přísná regulační opatření jako v Evropě;

D.  vzhledem k tomu, že ceny energií v Evropě jsou vyšší než v mnoha jiných ekonomikách, zejména z důvodu nedostatečné integrace trhu s energií, zvyšujících se daní, poplatků a nákladů na síť a významně omezují konkurenceschopnost evropského průmyslu základních kovů na světovém trhu;

E.  vzhledem k tomu, že evropský průmysl základních kovů čelí závažnému úniku investic do třetích zemí, k němuž vedou zejména srovnatelně vysoké ceny energie a náklady související s uhlíkem;

F.  vzhledem k tomu, že postupné uzavírání evropských zařízení na elektrolýzu zpracovávajících kovy, jako je hliník, měď a hořčík, ukazuje, že v Evropě dochází k výraznému poklesu průmyslové výroby v tomto odvětví, a to nikoli z důvodu poklesu evropské poptávky, ale zejména z důvodu nárůstu cen elektřiny a jejich zvýšené volatility v některých členských státech a dumpingových praktik třetích zemí;

G.  vzhledem k tomu, že slitiny kovů, jako je ocel, hliník, zinek, titan a měď (včetně pozinkovaných plechů), které jsou v tomto usnesení definovány jako základní kovy, jsou zásadní pro výrobu elektroniky, strojních zařízení, přístrojů, motorových vozidel a ve stavebnictví; vzhledem k tomu, že průmysl základních kovů EU by měl být považován za strategickou výhodu pro evropskou konkurenceschopnost, zejména pro další průmyslová odvětví a pro rozvoj stávající a nové infrastruktury;

H.  vzhledem k tomu, že řešení problému konkurenceschopnosti a rizika úniku uhlíku by mělo být prioritou, a vzhledem k tomu, že je nezbytné se vyhnout jakýmkoli protekcionistickým opatřením;

I.  vzhledem k tomu, že od roku 2009 systém EU pro obchodování s emisemi (ETS) zaznamenal narůstající přebytek povolenek a mezinárodních kreditů v porovnání s emisemi, což podstatně oslabilo signál týkající se ceny uhlíku; vzhledem k tomu, že až se v budoucnu zdraží povolenky na emise z evropského systému obchodování s emisemi (ETS), pravděpodobně dojde ke konkurenčnímu šoku; vzhledem k tomu, že pokud nebude vyvinuto srovnatelné úsilí na mezinárodní nebo vnitrostátní úrovni, konkrétně prostřednictvím zavedení trhu s uhlíkem, jaký je v EU, ztratí řada průmyslových odvětví a zařízení v EU mezinárodní konkurenceschopnost, což může do určité míry vést k úniku uhlíku; vzhledem k tomu, že stále existuje značný potenciál úspory energie v průmyslu základních kovů, který by mohl být účinně naplněn prostřednictvím soukromých investic a režimů podpor na modernizaci podniků;

J.  vzhledem k tomu, že evropský průmysl základních kovů ve vztahu ke svým sociálním a environmentálním problémům, jež musí překonat, zápasí s časem, aby znovu dosáhl celosvětové konkurenceschopnosti a kapacity investovat v Evropě, přičemž musí zůstat celosvětovým srovnávacím kritériem, pokud jde o sociální a environmentální odpovědnost v jeho podnicích; vzhledem k tomu, že celosvětová nadměrná kapacita, nekalé subvence a dumping ze strany třetích zemí vyvolaly další tlak na evropský trh se základními kovy; vzhledem k tomu, že inovace výroby má pozitivní dopad na růst zaměstnanosti ve všech fázích hospodářského cyklu průmyslových odvětví; vzhledem k tomu, že na druhou stranu řada podniků uplatňuje strategie zaměřené na krátkodobou finanční návratnost, a to na úkor inovace, investic do výzkumu a vývoje, zaměstnanosti a obnovy dovedností; vzhledem k tomu, že nejlepší zárukou hospodářského úspěchu je zapojení zaměstnanců do inovace a stanovování strategie; vzhledem k tomu, že spravedlivý obchod s ocelářskými produkty může rovněž fungovat pouze tehdy, budou-li se dodržovat základní práva zaměstnanců a environmentální normy;

K.  vzhledem k tomu, že v industrializovaném hospodářství účinně využívajícím zdroje je nezbytné valorizovat druhotné kovy (jako výsledek rekuperace a recyklace) a že se tato valorizace musí rozvíjet v rámci konkurenceschopného a udržitelného oběhového hospodářství, že však nebude v žádném případě dostačující kvalitou ani kvantitou k tomu, aby plně pokryla potřeby základních kovů v evropských ekonomikách; vzhledem k tomu, že bilance obchodu s kovovým šrotem v EU je pozitivní a že by v Evropě mělo být vyvinuto více úsilí na stimulaci recyklace šrotu; vzhledem k tomu, že k průmyslu základních kovů, jeho surovinám a doplňkovým dodavatelům by se mělo přistupovat komplexním a uceleným způsobem;

L.  vzhledem k tomu, že to platí zejména pro přechod na jiné zdroje energie, neboť základní kovy, například vzácné zeminy, jsou jádrem nových technologií nezbytných k jeho provedení; vzhledem k tomu, že Evropa je dosud do velké míry závislá na dovozu kovů nezbytných pro výrobu zařízení produkujících obnovitelné energie, která tomuto odvětví poskytují skutečné příležitosti, konkrétně při překonávání případných obtíží v dodávkách; vzhledem k tomu, že investice do obnovitelných zdrojů energie a energetická účinnost jsou významným hybatelem pro investice do průmyslových výrobků, včetně mědi, hliníku a oceli; vzhledem k tomu, že by ambiciózní evropské politiky v oblasti obnovitelných zdrojů a úspor energie mohly být motorem budoucí poptávky po základních kovech v Evropě zejména díky tomu, že poskytne příležitost k výrobě produktů s vysokou přidanou hodnotou; vzhledem k nedostatku odpovědnosti podniků k životnímu prostředí a vzhledem k tomu, že některé průmyslové areály zcela zjevně porušují evropské právní předpisy, a že některé opuštěné areály představují ohrožení pro lidské zdraví a pro životní prostředí; vzhledem k tomu, že environmentální normy a zásady oběhového hospodářství by měly tvořit základ pro investice do rozvoje a inovací v průmyslu základních kovů v Evropě; vzhledem k tomu, že energetický plán Komise do roku 2050 předpokládá, že dekarbonizace odvětví energetiky a vysoký podíl obnovitelných zdrojů energie představují levnější variantu než pokračování stávajících politik a že s postupem času budou ceny energie z jaderných a fosilních paliv stále růst, zatímco náklady na energii z obnovitelných zdrojů se sníží;

M.  vzhledem k tomu, že stanovisko Výboru pro výzkum a energetiku Evropského parlamentu k doporučením Komisi pro jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) (2014/2228(INI)) zdůraznilo význam kapitoly věnované energii a zároveň zdůraznilo nevýhodnost energeticky náročných průmyslových odvětví EU a potřebu zachovat jejich konkurenceschopnost;

N.  vzhledem k tomu, že pouze ambiciózní inovační politika, která otevře cestu k rozvoji vysoce kvalitních, energeticky účinných a inovačních výrobků (například vysoce pevné, ale pružné oceli) a nové výrobní postupy umožní EU, aby si zachovala své postavení proti stále důraznější celosvětové konkurenci; vzhledem k tomu, že 65 % výdajů podniků na výzkum a vývoj vydává výrobní průmysl, a vzhledem k tomu, že posílení naší průmyslové základny je tudíž zásadní pro zachování odborných znalosti a know-how v EU;

O.  vzhledem k tomu, že průmysl základních kovů EU ztrácí svou konkurenceschopnost, částečně z důvodu vysoké regulační a administrativní zátěže;

P.  vzhledem k tomu, že cílem balíčku opatření k energetické unii je vytvořit zajištěný, udržitelný, konkurenceschopný a dostupný trh s energií s cílem posílit globální konkurenceschopnost evropského hospodářství, což sníží a sladí ceny energie v Evropě a mezi členskými státy;

Q.  vzhledem k tomu, že uznání tržně ekonomického postavení státem řízených a dalších netržních ekonomik, aniž by se posoudilo jejich skutečné fungování, by oslabilo nástroje na ochranu obchodu a mělo závažný dopad na konkurenceschopnost evropských průmyslových odvětví základních kovů a na zaměstnanost v těchto odvětvích, protože by zhoršilo dopady cenové války největšího světového producenta oceli a jeho obecně známé nadprodukce;

R.  vzhledem k tomu, že výzkum, vývoj a inovace v tomto odvětví jsou pro evropský průmysl klíčové; vzhledem k tomu, že uzavírání provozů často vede k nevratným ztrátám technologie a know-how a ke ztrátě odbornosti pracovníků v průmyslu;

Význam základních kovů pro evropský průmysl

1.  zdůrazňuje význam průmyslu základních kovů pro celou řadu navazujících odvětví, včetně automobilového průmyslu, leteckého průmyslu, výroby energie, stavebnictví a obalů;

2.  domnívá se, že Evropa, která je vysoce závislá na surovinách, si nemůže dovolit vytvořit novou závislost, pokud jde o základní kovy, což by mělo velmi negativní vliv na výše uvedená navazující odvětví;

3.  upozorňuje na to, že v ocelářství má EU nedostatečné kapacity, pokud jde o válcované výrobky z oceli, a to z důvodu hromadného uzavírání výroby v nedávných letech a oživení poptávky;

4.  zdůrazňuje, že navzdory krizi stále narůstá poptávka po neželezných kovech, jako je hliník a měď;

Naléhavost boje proti změně klimatu a vysokým cenám energie

5.  zdůrazňuje, že přepracování stávajícího systému obchodování s emisemi je jednou z nejnaléhavějších otázek, pokud jde o zajištění konkurenceschopnosti průmyslu základních kovů; bere na vědomí, že Komise předložila návrhy, které vyústí v reformu systému emisních kvót na čtvrté období 2021–2030, a vyzývá v této souvislosti spoluzákonodárce, aby zajistili, aby reforma zahrnovala otázku úniku uhlíku a prosazovala účinnost, průmyslovou inovaci a optimální výnosy, které by tato reforma měla zaručit, při zvážení náhrady ETS jinými inovačními nástroji a strategiemi tak, aby se emise skutečně snížily; vyzývá Komisi, aby při přezkumu ETS poskytla výhody nejlepším představitelům energeticky náročných průmyslových odvětví z hlediska toho, že při výrobě zboží dosahují nižších emisí;

6.  bere na vědomí zavedení rezervy tržní stability v roce 2019 a zvažuje návrhy Komise pro strukturální reformu systému obchodování s emisemi po roce 2020, které budou předmětem konkrétního a samostatného přezkumu v Parlamentu;

7.  vyzývá k tomu, aby se v energeticky náročných průmyslových odvětvích nadále vyvíjelo úsilí o optimalizaci recyklace a snižování emisí CO2 s cílem zajistit budoucí průmyslovou konkurenceschopnost a dosahovat stanovených závazných cílů EU v oblasti snižování emisí; zdůrazňuje v této souvislosti, že průmyslová konkurenceschopnost, účinnost zdrojů a snižování emisí jsou vzájemně se doplňujícími cíli, neboť jestliže bude evropská výroba řádně postupovat při využívání uhlíku, představuje zachování jejího postavení na evropském a světovém trhu účinný prostředek, jak přispět k celosvětovému snížení emisí skleníkových plynů pocházejících z průmyslové výroby; dodává, že totéž by platilo pro dováženou produkci, která splňuje tytéž normy v oblasti energetické účinnosti a emisí jako produkce vyráběná v EU; zdůrazňuje, že podniky ve třetích zemích, které tvoří část hodnotového řetězce, musí také jednat v souladu s cíli EU v oblasti klimatu a energie a zohledňovat zejména pokrok v energetické účinnosti;

Regulační opatření na hranicích v souvislosti s uhlíkem jako dočasné a pružné opatření mezinárodního rozměru v souladu s WTO

8.  naléhavě zdůrazňuje, že Evropská unie usiluje o jednání s třetími zeměmi, a to od vytvoření Mezinárodního vyjednávacího výboru, který v roce 1992 připravil Úmluvu z Ria, mezinárodní dohodu zaměřenou na cíle ochrany proti změně klimatu, která je však dosud neúspěšná, přes zvyšující se naléhavost zdůrazňovanou prakticky jednomyslným vědeckým konsensem; vyzývá k udržení vedoucího postavení EU a zdůrazňuje zásadní potřebu zajištění celosvětové závazné dohody, která by měla být uzavřena na Pařížské konferenci a v níž by se všechny strany plně zavázaly, že budou účinně předcházet nebezpečné změně klimatu; zdůrazňuje, že tato jednání musí vést k právně závazné dohodě, jež bude obsahovat makroekonomické cíle pro všechny strany a respektovat dohodnutý cíl omezit globální oteplování na méně než 2°C; zdůrazňuje, že komplexní mezinárodní dohoda zajistí rovné podmínky pro průmysl a sníží riziko úniku uhlíku z EU;

9.  zdůrazňuje, že mezinárodní působení v oblasti klimatu je nejlepší recept, jak předcházet úniku emisí uhlíku; zdůrazňuje, že ambiciózní mezinárodní dohoda o boji proti změně klimatu, která by vytvořila rovné podmínky pro všechny země připravené spolupracovat na multilaterální úrovni a zavedla soudržný globální environmentální režim na snižování emisí uhlíku, by byla nejpozitivnějším způsobem řešení globálních emisí; zdůrazňuje, že taková dohoda by umožnila řádnou soutěž všech producentů základních kovů a úvahy o kompenzacích na hranicích by již nebyly zapotřebí za předpokladu, že by její provádění bylo účinně sledováno a byly prováděny nezbytné úpravy; zdůrazňuje skutečnost, že takováto mezinárodní dohoda musí nezbytně obsahovat spolehlivé závazky zemí s nejvyššími emisemi; v této souvislosti také zdůrazňuje, že je zapotřebí dosáhnout souladu se sociálními a environmentálními standardy, aby byly vytvořeny rovné podmínky;

10.  konstatuje, že při zohlednění dovozu i vývozu začleňuje regulační mechanismus na hranicích v souvislosti s uhlíkem do evropské regulace model snižování emisí také se zaměřením na spotřebu na daném území a že tento přístup „zdola nahoru“ je výhodný v tom, že jej lze rozšířit jako všeobecně platné řešení při dodržení pravomoci každého státu rozhodovat o vlastní úrovni ambicí politiky v oblasti změny klimatu, poté co bude provedeno pečlivé posouzení dopadů; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby budoucí obchodní dohody obsahovaly ustanovení, která významně zlepší vývozní příležitosti a přístup na trh pro evropské výrobky ze základních kovů; znovu opakuje, že by Komise měla do regionálních, dvoustranných a vícestranných dohod o volném obchodu zahrnout zákaz postupů narušujících hospodářskou soutěž v oblasti surovin (dvojí ceny, vývozní omezení);

11.  zdůrazňuje, že veškerá opatření, jež mají dopad na obchod, musí být v souladu s mezinárodními obchodními dohodami; tvrdí, že cíle politiky v oblasti změny klimatu týkající se ochrany života a zdraví lidí, zvířat a rostlin, jako je zachování vyčerpatelných přírodních zdrojů, pokud jsou uplatňovány nediskriminačním způsobem, a nikoli jako skryté omezení, odpovídají výjimkám stanoveným v článku XX dohody GATT; upřesňuje, že změna klimatu, vzhledem k její globální povaze, by měla získat právní pozornost; připomíná skutečnost, že ovzduší s nízkým obsahem uhlíku (čisté ovzduší) je již nyní vnímáno jako vyčerpatelný přírodní zdroj, a proto by mělo být považováno za veřejný statek; upřesňuje dále, že odvetná opatření by nemohla být uskutečňována jako důsledek kompenzačních opatření na hranicích, aniž by byla porušena pravidla mezinárodního obchodu a aniž by existovalo riziko odsouzení; opakuje, že cílem není v žádném případě ochrana evropských průmyslových odvětví, ale snaha o dosažení rovnocenných podmínek s jejich zahraničními konkurenty;

12.  uvádí, že by bylo vhodné předpokládat částečné přerozdělení příjmů získaných z dražeb iniciativ na ochranu životního prostředí a opatření v boji proti změně klimatu, jako je Zelený fond, jak je stanoveno v dohodách z Cancúnu, a dalších mezinárodních nástrojů financování v oblasti klimatu;

13.  konstatuje, že dohodnuté normy pro výpočet obsahu uhlíku a emisí vznikajících během životního cyklu produktů zvyšují transparentnost a mohou usnadnit podporu udržitelné výroby a spotřeby, a to i v hutnictví;

Kompenzace nepřímých emisí:

14.  vyjadřuje politování nad tím, že režim pro kompenzace nepřímých nákladů založený na státní podpoře se stal novým zdrojem nekalé hospodářské soutěže na jednotném trhu EU mezi výrobci s vysokou energetickou náročností, z nichž někteří získávají finanční podporu od svých orgánů veřejné správy; naléhavě vyzývá k tomu, aby byla tato kompenzace harmonizována a, je-li to odůvodněné, probíhala na evropské úrovni, aby se zajistily rovné podmínky s globálními konkurenty a mezi evropskými výrobci a aby se zajistila účinná ochrana proti úniku uhlíku; konstatuje, že to zvláště platí pro šest neželezných kovů, s nimiž se obchoduje za ceny určované globální poptávkou a nabídkou, jež jsou většinou stanovovány na Londýnské burze; chápe proto, že producenti základních kovů jsou pouhými „příjemci cen“, kteří nemají možnost přenést zvýšené náklady na své zákazníky; dochází k závěru, že je nezbytné zachovat kompenzace za nepřímé emise; odkazuje na dohodu o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability, v níž se uvádí, že „v zájmu dosažení cíle, kterým je nastavení rovných podmínek pro všechny, by tento přezkum měl zvážit i zavedení harmonizovaných opatření, jejichž účelem by byla kompenzace nepřímých nákladů na úrovni Unie“(11); odkazuje v této souvislosti na nařízení Rady (ES) 1/2003 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy(12) a na články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie; vyzývá Komisi, aby přezkoumala dopad různých programů na podporu energetiky na maloobchodní ceny energie, které nepřímo ovlivňují konkurenceschopnost energeticky náročných průmyslových odvětví v jednotlivých členských státech;

15.  domnívá se, že diferencovaný dopad uhlíku na ceny elektřiny vyplývající ze skladby zdrojů energie každého dodavatele je faktorem konkurenceschopnosti a závisí mimo jiné na volbě každého svrchovaného státu; vítá návrh Komise týkající se Evropské energetické unie; domnívá se, že dobře fungující vnitřní trh s energií, který dodává bezpečnou a udržitelnou energii a zajišťuje odpovídající propojení členských států, napomůže snížit ceny energie pro evropský průmysl a spotřebitele; domnívá se, že systém obchodování s emisemi je harmonizované opatření na úrovni EU ke snižování průmyslových emisí a že by jeho dopady měly tudíž být řešeny pomocí harmonizovaného systému;

Podpora za účelem investic do nízkouhlíkové výroby kovů

16.  naléhavě žádá, aby byly bezplatné povolenky pro nejúčinnější zařízení v odvětvích, v nichž dochází k výraznému úniku uhlíku, přidělovány podle programů investic do nových zařízení, do výzkumu a vývoje (včetně zachycování a ukládání CO2 (CCS) a zachycování a využívání CO2 (CCU)) a do odborného vzdělávání pracovníků, a to co nejdříve a v každém případě od roku 2018 a během čtvrté fáze pokrývající období 2021–2030, s cílem plnit vysoké standardy ochrany klimatu a životního prostředí a dodržovat pracovní práva; zdůrazňuje, že je rozhodně třeba investovat do výzkumu a vývoje, aby Evropa i nadále zůstala střediskem excelence, pokud jde o výrobu základních kovů; připomíná, že odvětví, jež investují, nejlépe překonávají krize; vyzývá k tomu, aby byly příjmy z dražeb systému obchodování s emisemi použity k financování klimatických opatření v EU a v rozvojových zemích, včetně investic do obnovitelné energie a projektů energetické účinnosti v průmyslových odvětvích; podporuje plány v rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 na vytvoření zařízení (NER400) pro zachycování a ukládání CO2, inovativní obnovitelné zdroje energie a nízkouhlíkové inovace v průmyslových odvětvích, jak je stanoveno v závěrech Evropské rady ze dne 23. října 2014; navrhuje, aby pilotní a demonstrační projekty v oblasti zachycování, využívání a ukládání uhlíku byly součástí programů pro financování nízkouhlíkových technologií podporovaných Komisí v souvislosti s fondem NER 300 a budoucím fondem NER 400 s tím, že by se finanční riziko rozdělilo mezi poskytovatele finančních prostředků a provozovatele; připomíná význam veřejných investic a, v evropském kontextu, význam prostředků z programu Horizont 2020 při zvyšování environmentální a energetické účinnosti průmyslu základních kovů, včetně dosažení nižších emisí uhlíku v souladu s cíli strategie Evropa 2020; považuje odborné vzdělávání pracovníků v oblasti používání nízkouhlíkových technologií a postupů v průmyslových odvětvích za strategickou investici, jež by měla být plně začleněna do programů podporovaných Komisí k financování přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství;

Finanční účetnictví a transparentnost

17.  navrhuje, aby byly kvóty CO2 zveřejňovány při zveřejnění roční účetní závěrky podniků a aby Evropská unie podporovala opětovné zahájení prací na příslušném mezinárodním účetním standardu;

18.  zdůrazňuje význam transparentnosti při využívání přidělených příjmů ze strany členských států; odkazuje v této souvislosti na povinnost členských států informovat Komisi o využívání příjmů ze systému ETS; zdůrazňuje skutečnost, že zvýšená transparentnost by občanům pomohla sledovat, jak jsou příjmy ze systému ETS využívány vnitrostátními orgány veřejné správy;

19.  zdůrazňuje, že zařízení a podniky musí dodržovat veškeré právní požadavky na sociální odpovědnost a podávání zpráv, aby se zaručilo rovnocenné a účinné provádění environmentálních právních předpisů a zajistilo se, že příslušné orgány a zúčastněné strany včetně zástupců pracovníků a zástupců občanské společnosti a místních společenství budou mít přístup ke všem příslušným informacím; zdůrazňuje právo na přístup k informacím o environmentálních otázkách stanovené v Aarhuské úmluvě a prováděné v právních předpisech EU a jednotlivých členských států, včetně směrnice 2003/87/ES; navrhuje, aby jakékoli citlivé zařízení podléhající systému obchodování s emisemi poskytovalo každoročně kompletní informace včetně informací o boji proti změně klimatu a o dodržování evropských směrnic v oblasti životního prostředí a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a aby tyto informace byly dostupné zástupcům pracovníků i zástupcům občanské společnosti z řad okolního obyvatelstva v blízkosti zařízení;

Otázka smluv na dodávky elektřiny

20.  zdůrazňuje, že pro konkurenceschopnost evropského průmyslu základních kovů je důležitá možnost uzavírat dlouhodobé smlouvy, a to za určitých podmínek, jež musí být vyjasněny Komisí, kdy návratnost investic v případě vysoce kapitálových průmyslových podniků nebude kratší než patnáct let; připomíná, že průmyslové podniky potřebují zabezpečit své investice prostřednictvím předvídatelných cen a jasného právního rámce; zdůrazňuje, že spíše než každoroční dražby elektřiny je třeba upřednostňovat dlouhodobou stabilitu smluv o dodávkách elektřiny; vyjadřuje obavy ohledně tržních předpisů, které v některých členských státech umožňují strukturální rozdíl mezi cenami elektřiny a výdaji na její výrobu; vyzývá Komisi, aby bojovala proti neočekávaným ziskům soukromých oligopolů na trhu s energií;

21.  vyjadřuje obavy ohledně tržních předpisů, které umožňují strukturální rozdíl mezi cenami elektřiny a výdaji na její výrobu;

Přenos dovedností

22.  vyzývá k tomu, aby ve všech podnicích, které mají neuspokojivou věkovou strukturu, byl pro vysoce odborná pracovní místa ve výrobě zorganizován přenos dovedností mezi generacemi pracovníků; upřednostňuje podporu dovedností mladých zaměstnanců v podnicích prostřednictvím strukturální politiky v oblasti učňovské přípravy s cílem rozvinout kolektivní dovednosti zaměstnanců; zdůrazňuje význam dovedností a odborné kvalifikace pracovníků v odvětví základních kovů; vyzývá k aktivním zaměstnaneckým a průmyslovým politikám, jež zajistí, že tyto znalosti budou rozvíjeny a uznávány jako důležité aktivum evropského průmyslu základních kovů; žádá, aby udržování průmyslového know-how a kvalifikované pracovní síly bylo zohledňováno při posuzování rentability výroby v jakémkoli konkrétním podniku;

Dodávky surovin

23.  vyzývá k tomu, aby Evropa přijala diplomatické kroky týkající se surovin pro výrobu kovů založené na strategických partnerstvích s cílem sdílet přidanou hodnotu mezi evropskými zeměmi a zeměmi produkujícími suroviny takovým způsobem, který by podporoval rozvoj odborných pracovních míst v celém hodnotovém řetězci; žádá Komisi, aby vytvořila nástroj hloubkové analýzy trhu s ocelí, který může zajistit přesné údaje o evropské a celosvětové rovnováze mezi nabídkou a poptávkou v oblasti oceli, které budou rozlišovat mezi strukturálními a cyklickými složkami rozvoje těchto trhů; domnívá se, že sledování trhu s primárními a sekundárními základními kovy by mohlo poskytnout cenné informace pro přijetí nápravných a proaktivních opatření, která jsou z důvodu cyklické povahy ocelářského průmyslu nevyhnutelná; vítá zprávu Evropské kompetenční sítě pro vzácné zeminy (ERECON)(13); vyzývá Komisi, aby pokračovala ve své činnosti v rámci sítě ERECON s cílem rozvíjet diverzifikovaný a udržitelný dodavatelský řetězec vzácných zemin pro Evropu, a zejména s cílem provádět politická doporučení a poskytovat podporu náhradním řešením a větší recyklaci;

Evropská ochrana obchodu se základními kovy: prevence je lepší než pozdní léčba

24.  nabádá Radu, aby dokončila přezkum dvou nařízení o nástrojích na ochranu obchodu s cílem zjednodušit, posílit a zrychlit tyto nástroje a zajistit, aby nebyly oslabeny; navrhuje fázi předběžného šetření v délce maximálně jednoho měsíce s cílem prvotně přezkoumat stížnosti týkající se dumpingu a subvencí, která bude moci na základě prvních zjištění vést k preventivním nápravným opatřením a následně k hlubšímu šetření; vyjadřuje politování nad tím, že legislativní návrh na modernizaci nástrojů na ochranu obchodu se zastavil v Radě navzdory tomu, že Parlament vyjádřil přísnějším opatřením proti nekalému dovozu ze třetích zemí důraznou podporu; vyzývá Radu, aby rychle pokračovala v modernizaci nástrojů na ochranu obchodu s cílem zajistit, aby bylo konečně možné zavést vhodnou reakci na nekalé praktiky a aby evropský trh mohl být chráněn proti dumpingu, a zajistit tak rovné podmínky a možnost plně využívat příležitostí poskytovaných přechodem na jiné zdroje energie;

25.  přijímá cíl rychle pokročit v recyklaci vzácných zemin a kritických kovů spotřebovávaných v Unii;

26.  zdůrazňuje, že korozivzdorná ocel a hliník jsou stejně jako veškeré základní kovy předmětem celosvětové hospodářské soutěže; domnívá se, že je naléhavé, aby Evropská komise ve svých analýzách a srovnáních zvolila světový trh jako referenční trh a neomezovala svá šetření při definování relevantního zeměpisného trhu pouze na vnitřní trh; vyzývá k tomu, aby bylo provedeno posouzení dopadu výrobních kapacit, jež by mělo mimo jiné zohlednit podniky a pracovní místa, a to předtím, než GŘ Komise pro hospodářskou soutěž přijme jakákoli rozhodnutí, a vyzývá k tomu, aby závěry tohoto posouzení byly začleněny do konečných veřejných materiálů poskytnutých zúčastněným stranám; vyzývá k přezkumu politiky v oblasti hospodářské soutěže a pravidel státní podpory k usnadnění veřejných zásahů s cílem zachovat sociální a regionální soudržnost, zlepšit pracovní a environmentální normy nebo řešit obavy v oblasti veřejného zdraví;

27.  podporuje vytvoření místních informačních a konzultačních výborů pro prevenci rizik v tomto odvětví, jejichž členy by měly být všechny zúčastněné subjekty s pravomoci provádět kontroly a vydávat varování; poukazuje na uznané odborné znalosti zástupců zaměstnanců, pokud jde o strategické volby a rozhodování podniků;

Úloha základních kovů v oběhovém hospodářství

28.  zdůrazňuje v této souvislosti kladný dopad druhotných kovů, které napomáhají podstatně snižovat objem využívané energie a surovin; vyzývá proto Komisi, aby usnadnila rozvoj a fungování trhů s druhotnými kovy; podporuje zřízení oběhového hospodářství při každé výrobě základních kovů, aby se propojilo využívání vedlejších výrobků a recyklovaných kovů s cílem zvýšit jejich konkurenceschopnost; vyzývá k tomu, aby při každé výrobě základních kovů muselo být povinně zřízeno oběhové hospodářství, aby se propojilo využívání odvozených výrobků a recyklovaných kovů s cílem zvýšit jejich konkurenceschopnost; přijímá cíl rychle pokročit v recyklaci vzácných zemin a kritických kovů spotřebovávaných v Unii; vyzývá k rozvoji silného propojení mezi odvětvím recyklace základních kovů a dalšími odvětvími s cílem posílit rozsah a odolnost průmyslové základny, zejména v regionech postižených deindustrializací; zdůrazňuje v této souvislosti široký potenciál náhrad výrobků a materiálu a zvyšování využívání kovového šrotu mimo jiné v ocelářství a ve výrobě hliníku; zdůrazňuje, že většinu základních kovů lze mnohokrát recyklovat za zlomek energie používané k primární výrobě; je znepokojen vysokými energetickými ztrátami pro Evropu, jejichž příčinou je legální a ilegální vývoz hliníku a mědi do zemí, jako jsou Čína a Indie, což jsou státy, které samy vývoz hliníku zakázaly; domnívá se, že vysoké environmentální standardy a zásady oběhového hospodářství by měly tvořit základ pro investice do rozvoje a inovací v průmyslu základních kovů v Evropě; vyzývá Komisi, aby vytvořila ekonomické pobídky k recyklaci kovů, včetně v současné době neekonomických kritických surovin, jako jsou vzácné zeminy, aby prošetřila, jak lze podpořit trhy s recyklovanými materiály, například prostřednictvím zelených osvědčení pro recyklované materiály, požadavků na ekodesign a fiskálních pobídek, a aby zajistila, že politika soudržnosti a rozpočty Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) budou také využívat pákový efekt na podporu účinnosti zdrojů a recyklace; domnívá se, že právní předpisy o odpadech by měly být zlepšeny v zájmu dalšího fungování trhu EU s kovovým šrotem, například prostřednictvím přezkumu směrnice o vozidlech s ukončenou životností a dalších právních předpisů v oblasti odpadů; navrhuje, aby byla přijata opatření ke stanovení cílů týkajících se sběru, posílení odpovědnosti výrobců a rozšíření působnosti směrnice o vozidlech s ukončenou životností na nákladní vozy, autobusy a motocykly; zdůrazňuje, že ke zvládnutí přechodu k udržitelnějším výrobním postupům a produktům je zapotřebí kvalifikovaných zaměstnancům disponujících potřebnými dovednosti, a vyzývá k přijetí evropské strategie pro odbornou přípravu a vzdělávání, jež by podporovala podniky, výzkumné instituty a sociální partnery v úsilí o společné zjišťování toho, jaké dovednosti jsou potřebné k environmentální udržitelnosti;

o
o   o

29.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.
(2) Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 93.
(3) Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1.
(4) Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17.
(5) Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16.
(6) Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56.
(7) Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32.
(8) Přijaté texty, P7_TA(2014)0032.
(9) Úř. věst. C 251 E, 31.8.2013, s. 75.
(10) Přijaté texty, P8_TA(2014)0104.
(11) Viz. bod odůvodnění 9 rozhodnutí (EU) 2015/1814 (Úř. věst. L 264, 9.10.2015, s. 1).
(12) Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1.
(13) http://ec.europa.eu/growth/sectors/raw-materials/specific-interest/erecon/index_en.htm


Situace v Maďarsku: opatření v návaznosti na usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2015
PDF 336kWORD 82k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2015 o situaci v Maďarsku (2015/2935(RSP))
P8_TA(2015)0461RC-B8-1351/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na  preambuli Smlouvy o Evropské unii (dále jen „SEU“), zejména na druhý a čtvrtý až sedmý bod odůvodnění této preambule,

–  s ohledem zejména na článek 2, čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec a články 6 a 7 SEU a rovněž na články SEU a Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), které se týkají dodržování, prosazování a ochrany základních práv v EU,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie ze dne 7. prosince 2000, která byla vyhlášena dne 12. prosince 2007 ve Štrasburku a vstoupila v platnost společně s Lisabonskou smlouvou v prosinci 2009,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a Evropskou úmluvu o lidských právech,

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 10. června 2015 o situaci v Maďarsku(1), ze dne 3. července 2013 o stavu dodržování základních práv: normy a postupy v Maďarsku(2), ze dne 16. února 2012 o aktuálním vývoji politické situace v Maďarsku(3) a ze dne 10. března 2011 o mediálním zákonu v Maďarsku(4);

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2014 s názvem „Nový postup EU pro posílení právního státu“ (COM(2014)0158),

–  s ohledem na první z každoročních dialogů o právním státě, který uspořádala Rada dne 17. listopadu 2015,

–  s ohledem na prohlášení komisaře Rady Evropy pro lidská práva ze dne 27. listopadu 2015 v návaznosti na jeho návštěvu Maďarska,

–  s ohledem na zákon CXL z roku 2015, který přijal maďarský parlament a který upravuje masové přistěhovalectví,

–  s ohledem na zákon CXLII z roku 2015, který přijal maďarský parlament a který se týká účinné ochrany maďarských hranic a masového přistěhovalectví,

–  s ohledem na usnesení maďarského parlamentu č. 36/2015 o poselství vedoucím představitelům Evropské unie, které bylo přijato dne 22. září 2015,

–  s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení na téma situace v Maďarsku, která byla položena jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Evropské komisi: opatření v návaznosti na usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2015 (O-000140/2015 – B8‑1110/2015),

–  s ohledem na odpověď Komise ze dne 5. listopadu 2015 na usnesení Parlamentu ze dne 10. června 2015,

–  s ohledem na prohlášení Komise ohledně situace v Maďarsku učiněné v rámci rozpravy na plenárním zasedání Parlamentu dne 2. prosince 2015,

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Evropská unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, a vzhledem k tomu, že tyto hodnoty jsou společné všem členským státům (článek 2 SEU); vzhledem k tomu, že pokud by reálně hrozilo, že některý členský stát závažným způsobem poruší hodnoty uvedené v článku 2 SEU, byl by zahájen „postup podle článku 7“ uvedené smlouvy;

B.  vzhledem k tomu, že Listina základních práv Evropské unie je součástí primárního práva EU a zakazuje jakoukoli diskriminaci založenou zejména na pohlaví, rase, barvě pleti, etnickém nebo sociálním původu, genetických rysech, jazyku, náboženském vyznání nebo přesvědčení, politických či jakýchkoli jiných názorech, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci;

C.  vzhledem k tomu, že způsob, jakým je na vnitrostátní úrovni uplatňována zásada právního státu, má zásadní význam pro zajištění důvěry v právní a správní systémy jednotlivých členských států; vzhledem k tomu, že oprávněná neústupnost EU, pokud jde o demokratické hodnoty, zásady právního státu a dodržování základních práv, je klíčovým předpokladem pro zajištění důvěryhodnosti Unie jak pro její občany, tak na mezinárodní scéně;

D.  vzhledem k tomu, že s náležitým ohledem na ustanovení Ženevské úmluvy ze dne 28. července 1951 a na její protokol ze dne 31. ledna 1967 týkající se postavení uprchlíků je v souladu se SEU a SFEU zaručeno v EU právo na azyl;

E.  vzhledem k tomu, že rozumné veřejné výdaje a ochrana finančních zájmů EU by měly být základními prvky politiky EU, aby se zvýšila důvěra občanů, kteří by měli být ujištěni, že jejich finance jsou využívány řádně, účinně a efektivně;

F.  vzhledem k tomu, že vývoj, iniciativy a opatření, které byly přijaty v Maďarsku v několika posledních letech, vedou k závažnému a systematickému zhoršování situace v oblasti právního státu a základních práv, mj. pokud jde o svobodu projevu, včetně na akademické půdě, lidská práva migrantů, uchazečů o azyl a uprchlíků, svobodu shromažďování a sdružování, omezení a překážky týkající se činnosti organizací občanské společnosti, právo na rovné zacházení, práva příslušníků menšin, včetně osob z řad Romů, Židů či lesbických, gay, bisexuálních, transgender a intersexuálních (LGBTI) osob, sociálních práv, fungování ústavního systému, nezávislost soudní moci a jiných orgánů a řadu znepokojujících obvinění o údajné korupci a střetu zájmů;

G.  vzhledem k tomu, že maďarský parlament schválil v červenci a září 2015 řadu novel týkajících se zejména zákona o azylu, trestního zákoníku, trestního práva procesního, zákona o státních hranicích, zákona o policii a zákona o národní obraně; vzhledem k tomu, že podle předběžného posouzení Komise vyvstala řada závažných znepokojení a otázek ohledně slučitelnosti těchto zákonů s acquis v oblasti azylu a hranic a s Listinou základních práv; vzhledem k tomu, že dne 6. října 2015 zaslala Komise maďarské vládě administrativní dopis; vzhledem k tomu, že maďarská vláda na tento dopis reagovala; vzhledem k tomu, že dne 10. prosince 2015 Komise zahájila proti Maďarsku řízení pro porušení práva;

H.  vzhledem k tomu, že Komise nevyhověla žádosti Parlamentu, aby zahájila podrobné monitorování situace v Maďarsku, pokud jde o demokracii, právní stát a základní práva; vzhledem k tomu, že Komise ve svém prohlášení učiněném v rámci rozpravy na plenárním zasedání Evropského parlamentu dne 2. prosince 2015 uvedla, že je připravena využít veškerých prostředků, které má k dispozici, včetně řízení o porušení práva, aby zajistila, aby Maďarsko, stejně jako jakýkoli jiný členský stát, plnilo své povinnosti vyplývající z právních předpisů EU a respektovalo hodnoty Unie zakotvené v článku 2 SEU; vzhledem k tomu, že Komise je toho názoru, že podmínky pro využití rámce právního státu nejsou ve vztahu k Maďarsku v této fázi naplněny;

1.  znovu opakuje svůj postoj, který vyjádřil ve svém usnesení ze dne 10. června 2015 o situaci v Maďarsku;

2.  vyjadřuje závažné znepokojení nad řadou zákonných opatření, která byla rychle přijata v uplynulých měsících, mimořádně ztížila přístup k mezinárodní ochraně a neoprávněně kriminalizují uprchlíky, migranty a žadatele o azyl; zdůrazňuje své znepokojení nad nedodržováním zásady nenavracení, zvýšeným využíváním zadržování, včetně nezletilých osob, a používáním xenofobní rétoriky, která spojuje uprchlíky se sociálními problémy a bezpečnostními riziky, a to zejména ve vládních komunikačních kampaních a v rámci celonárodních konzultací, což ztěžuje podmínky pro integraci; naléhavě vyzývá vládu Maďarska, aby se vrátila k obvyklým postupům a zrušila nouzová opatření;

3.  domnívá se, že všechny členské státy musí ve své legislativní a správní praxi důsledně dodržovat právo EU a že veškeré právní předpisy musí odrážet základní evropské hodnoty, totiž demokratické zásady, právní stát a základní práva, a být s nimi v souladu;

4.  zdůrazňuje, že Parlament opakovaně vyzval Radu, aby reagovala na znepokojivý vývoj v Maďarsku; žádá Radu Evropské unie a Evropskou radu, aby co nejdříve uspořádaly diskusi a přijaly závěry o situaci v Maďarsku; domnívá se, že tím, že Komise ani Rada neberou v potaz připomínky Parlamentu, které opakovaně vyslovila většina poslanců, ani na ně odpovídajícím způsobem nereagují, oslabují zásadu vzájemné loajální spolupráce orgánů ve smyslu čl. 13 odst. 2 SEU;

5.  je přesvědčen, že Maďarsko je pro EU zkouškou, která má ověřit její schopnost a politické odhodlání reagovat na ohrožení a porušování jejích vlastních základních hodnot některým členským státem; odsuzuje, že ke stejnému vývoji dochází i v některých dalších členských státech, a domnívá se, že znepokojující známky oslabování právního státu, které jsou obdobné jako v případě Maďarska, se objevují i v důsledku nečinnosti EU; je přesvědčen, že to vyvolává vážné pochybnosti ohledně schopnosti Unie zajistit trvalé dodržování politických kodaňských kritérií členskými státy po jejich vstupu do Unie;

6.  připomíná, že Komise hraje úlohu strážkyně Smluv a má zajišťovat, aby vnitrostátní právní předpisy byly v souladu se zásadou demokracie, právního státu a základními právy; zdůrazňuje, že je důležité, aby se hodnocení a analýzy situace v jednotlivých členských státech prováděné Komisí a Parlamentem zakládaly na objektivních skutečnostech a aby byly vyvážené; vyzývá vládu Maďarska a Komisi, aby úzce spolupracovaly při řešení veškerých problémů, které by podle jejich názoru mohly vyžadovat další hodnocení nebo analýzu; s uspokojením bere na vědomí skutečnost, že proti Maďarsku bylo zahájeno řízení o porušení práva týkající se azylového acquis;

7.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise se nyní soustředí především na okrajové, technické aspekty právních předpisů a opomíjí trendy, vzorce a souhrnný účinek opatření na právní stát a základní práva; je přesvědčen, že zejména řízení o porušení Smlouvy ve většině případů nevedla ke skutečným změnám a nezajistila řešení situace v širších souvislostech;

8.  opakovaně žádá Komisi, aby aktivovala první fázi rámce postupu EU pro posílení zásady právního státu a neprodleně zahájila podrobné monitorování situace, pokud jde o zásady demokracie, právního státu a základní lidská práva v Maďarsku, včetně souhrnného dopadu řady opatření, a posoudila vznik systémového rizika v tomto členském státě, které by mohlo vést ke zjevnému závažnému porušení obsahu článku 7 SEU;

9.  vyzývá Komisi, aby pokračovala ve všech šetřeních a v plné míře využila veškerých dostupných legislativních nástrojů, aby tak zajistila transparentní a řádné vynakládání prostředků EU v Maďarsku v souladu s právem EU; bere na vědomí rozhodnutí Komise ze dne 14. července 2015 pozastavit některé smlouvy v osmi programech financování EU, protože Maďarsko použilo příliš restriktivní výběrová kritéria při zadávání veřejných zakázek v Maďarsku;

10.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, prezidentovi, vládě a parlamentu Maďarska, vládám a parlamentům členských států a kandidátských zemí, Agentuře EU pro základní práva, Radě Evropy a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2015)0227.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2013)0315.
(3) Úř. věst. C 249 E, 30.8.2013, s.27.
(4) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 154.

Právní upozornění