Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/2106(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0360/2015

Předložené texty :

A8-0360/2015

Rozpravy :

PV 18/01/2016 - 18
CRE 18/01/2016 - 18

Hlasování :

PV 19/01/2016 - 5.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0006

Přijaté texty
PDF 527kWORD 158k
Úterý, 19. ledna 2016 - Štrasburk Konečné znění
Hodnocení a výzvy regulace finančních služeb EU
P8_TA(2016)0006A8-0360/2015

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2016 o hodnocení a výzvách regulace finančních služeb v EU: dopady a cesta směrem k efektivnějšími a účinnějšímu rámci EU pro finanční regulaci a unii kapitálových trhů (2015/2106(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na zelenou knihu Komise s názvem „Vytváření unie kapitálových trhů“ (COM(2015)0063) a na usnesení Parlamentu na toto téma ze dne 9. července 2015(1),

–  s ohledem na zprávu skupiny na vysoké úrovni pro finanční dohled v EU pod předsednictvím Jacquese de Larosièra ze dne 25. února 2009,

–  s ohledem na zprávu o dopadu a zodpovědnosti bankovního dohledu Basilejského výboru pro bankovní dohled z července 2015,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise s názvem „První úvahy o překážkách vytváření prohloubených a integrovaných kapitálových trhů v EU“ (SWD(2015)0013),

–  s ohledem na závěry Rady týkající se unie kapitálových trhů, přijaté Radou pro hospodářské a finanční věci dne 19. června 2015,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 nazvané „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),

–  s ohledem na neformální zprávu výboru ECON(2) s názvem „Posílení soudržnosti právních předpisů EU v oblasti finančních služeb“, přijatou ve výboru dne 30. ledna 2014,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. května 2014 nazvané „Reformovaný finanční sektor pro Evropu“ (COM(2014)0279),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise „Ekonomický přehled agendy regulace finančního sektoru“ (SWD(2014)0158),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2014 o revizi Evropského systému finančního dohledu (ESFS)(3),

–  s ohledem na zprávu Komise o úloze a organizaci Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) (COM(2014)0508),

–  s ohledem na zprávu Komise o fungování evropských orgánů dohledu a Evropského systému dohledu nad finančním trhem (ESFS) (COM(2014)0509),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2014 o dlouhodobém financování evropského hospodářství(4),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. března 2014 nazvané „Dlouhodobé financování evropské ekonomiky“ (COM(2014)0168),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. května 2015 nazvané „Lepší právní úprava pro lepší výsledky – Agenda EU“ (COM(2015)0215),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. května 2015 nazvané „Návrh interinstitucionální dohody o lepší právní úpravě“ (COM(2015)0216),

–  s ohledem na zprávu Evropské rady pro systémová rizika z března 2015 o regulačním přístupu k expozicím vůči státnímu dluhu(5),

–  s ohledem na závěrečnou zprávu parlamentního výboru Spojeného království pro bankovní normy nazvanou „Změna bankovnictví jednou provždy“,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0360/2015),

A.  vzhledem k tomu, že příčinou finanční krize z let 2007–2008 a jejích rozsáhlých negativních dopadů byla mimo jiné skutečnost, že se neuplatňovala vhodná, vysoce kvalitní regulace finančních služeb u stále složitějších trhů a produktů; vzhledem k tomu, že v posledních letech byl zahájen ambiciózní program reforem ve finančním sektoru EU s cílem posílit finanční regulaci a dohled, obnovit finanční stabilitu a zvýšit odolnost finančního systému vůči otřesům, snížit rizika pro daňové poplatníky a lépe sloužit potřebám investorů a potřebám financování v reálné ekonomice; vzhledem k tomu, že jakkoli se zlepšily vyhlídky na růst v Evropě, stále nebylo dosaženo úplného ozdravení;

B.  vzhledem k tomu, že k hlubokým změnám došlo a stále dochází ve všech finančních odvětvích, mj. v bankovnictví, v pojišťovnictví, na trzích cenných papírů, u investičních fondů a v infrastruktuře finančních trhů;

C.  vzhledem k tomu, že provádění reformy finanční regulace ve vnitrostátním právu a její uplatňování je procesem, který stále probíhá a ještě není dokončen – zejména stále zbývá provést řadu důležitých reforem a finalizovat mnoho aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů; vzhledem k tomu, že situace v odvětví bankovnictví a pojišťovnictví a na finančních trzích je poznamenána neustálými změnami a inovacemi, což znamená, že regulace těchto odvětví musí být neustále vyhodnocována s cílem zajistit proporcionalitu a účinnost, a následně se tato regulace musí neustále přizpůsobovat;

D.  vzhledem k tomu, že kapitálový trh v Unii zůstává roztříštěný; vzhledem k tomu, že unie kapitálových trhů (UKT) potenciálně vytváří cenný rámec pro zabezpečení rovného přístupu k financování pro MSP v celé EU a pro podporu inovativních platforem pro tržní financování; vzhledem k tomu, že specifické nedostatky úvěrů pro malé a střední podniky a mikropodniky pramení z velké části z hospodářské nestability a z neexistence cílených řešení pro reálnou ekonomiku; vzhledem k tomu, že se často poukazuje na situaci v USA, kde vládnou silné kapitálové trhy, zásadně se však liší od situace v Evropské unii založené na bankovnictví, a americký model by neměl být kopírován či sloužit za vzor; vzhledem k tomu, že UKT je příležitostí k posílení kapitálových trhů v EU jako doplňku k finančnímu sektoru založenému na bankovnictví; vzhledem k tomu, že v USA se po finanční krizi poskytování bankovních úvěrů podnikům rozvíjelo výrazněji než financování prostřednictvím kapitálových trhů;

Hodnocení a výzvy pro současný rámec

1.  konstatuje, že sdělení Komise s názvem „Reformovaný finanční sektor pro Evropu“ podává první hodnocení reforem finančního sektoru, nepředkládá však plné posouzení a kvantitativní analýzu celkových dopadů a interakce jednotlivých opatření;

2.  vítá investiční balíček Komise, včetně UKT; dále zdůrazňuje, že je zapotřebí doplňující nebankovní financování podniků a dále že hlavní zásadou při vytváření UKT musí být větší zaměření na konečné uživatele kapitálových trhů, tj. podniky a investory; zdůrazňuje, že efektivní a účinný rámec pro finanční služby, který zajistí finanční stabilitu, je nezbytným předpokladem pro zvýšení (dlouhodobých) investic a pro podporu růstu v konkurenceschopném evropském hospodářství; zdůrazňuje vazbu mezi hospodářskou a finanční stabilitou; dále zdůrazňuje, že spolehlivé hospodářské politiky, účinné strukturální reformy a správné rozpočtové politiky vytvářejí podmínky pro zdraví a růstový potenciál reálné ekonomiky v členských státech a v EU; uznává významnou úlohu, kterou kapitálové trhy mohou hrát při řešení finančních potřeb hospodářství členských států;

3.  uznává skutečnost, že pokračující finanční a dluhová krize vedla k nebývalým negativním důsledkům, zejména pro reálnou ekonomiku a peníze daňových poplatníků; oceňuje v této souvislosti finanční regulaci, na které se v posledních pěti letech dohodly evropské orgány a která posílila finanční architekturu v Evropě pro případ budoucích krizí; vítá akční plán Komise týkající se UKT; vítá skutečnost, že Komise zahrnula skutečnou míru ochrany spotřebitelů a investorů mezi zásady tvořící základ UKT;

4.  oceňuje výsledky, kterých finanční regulace dosáhla při reagování na důsledky finanční krize; vyjadřuje obavy ohledně stále větší složitosti rámce, která se promítá do většího množství, větší podrobnosti a více vrstev regulace a dohledu, kdy jsou stanoveny požadavky na mezinárodní, evropské a vnitrostátní úrovni; podotýká, že složitá regulace také odráží složitost finančních trhů, včetně finančních nástrojů, infrastruktury trhů a příslušných institucí; zdůrazňuje, že příliš složitá regulace a přísnější podmínky mohou negativně ovlivnit investice; je přesvědčen, že je také nutno se zabývat složitostí regulace, pokud jde o její uplatňování na nefinanční konečné uživatele finančních produktů; zdůrazňuje, že je zapotřebí mezinárodní spolupráce v oblasti regulace v globálním rámci a je třeba tuto spolupráci zlepšit a zvýšit zodpovědnost;

5.  konstatuje, že řádná a solidní UKT si musí být plně vědoma vzájemné provázanosti s dalšími finančními odvětvími, musí hledat další tržní zdroje financování reálné ekonomiky a musí být v první řadě založena na dobře nastavených existujících strukturách; zdůrazňuje potřebu celostního pohledu na regulaci finančních služeb v EU, ve které UKT přispívá k doplnění bankovních způsobů financování; žádá, aby UKT kromě svého zaměření na financování podniků také reflektovala úhel pohledu spotřebitelů a investorů; za tímto účelem by Komise měla úzce spolupracovat s radou ESRB, s evropskými orgány dohledu a příslušnými vnitrostátními orgány na vyřešení jakéhokoli nesouladu v přístupu, který by mohl představovat riziko oslabení cílů UKT; žádá Komisi, aby využila dobře fungujících osvědčených postupů a vytvořila kapitálový trh pro celou Unii;

6.  konstatuje, že právní předpisy nepředstavují vždy nejvhodnější politickou reakci a že by měly být zohledněny i přístupy nelegislativní a tržní;

7.  vyzývá Komisi, aby při vytváření UKT uplatňovala integrovaný přístup a věnovala pozornost i dalším politickým cílům, jako je vytvoření jednotného digitálního trhu a probíhající reformy v oblasti práva společností a správy a řízení společnosti; dále se domnívá, že Komise by měla zohlednit nejnovější technologický vývoj; vyjadřuje v této souvislosti své obavy ohledně hrozeb pro kybernetickou bezpečnost a žádá Komisi, aby zajistila, aby byla tato problematika integrovaným rozměrem strategie EU;

8.  je přesvědčen, že účinná a efektivní regulace finančních služeb v EU by měla být koherentní, konzistentní (také meziodvětvově), přiměřená, neduplikativní a neměla by být zbytečně složitá a měla by zajistit, aby nedocházelo k právní nejistotě, regulatorní arbitráži a vysokým transakčním nákladům; je dále přesvědčen, že by měla umožňovat zprostředkovatelům plnit jejich roli při směřování financování do reálné ekonomiky a usnadňovat tak její financování, sloužit střadatelům a investorům a účinně snižovat rizika pro finanční stabilitu a daňového poplatníka, předcházet tomu, aby se opakovaly finanční krize, a fungovat jako štít proti systémovým rizikům; domnívá se, že by měla podporovat prohlubování jednotného trhu a soustředit se na hmatatelné cíle, jichž je možno lépe dosáhnout na evropské úrovni, a současně ponechat prostor pro inovativní financování s lokálním zaměřením;

9.  vyjadřuje své znepokojení ohledně přetrvávajících problémů souvisejících s kódy IBAN, které stále nejsou považovány za platný údaj pro provádění inkasních plateb z bankovních účtů vedených v jiných členských státech, než je stát příjemce;

10.  zdůrazňuje potřebu zhodnotit rámec finančních služeb s použitím kvantitativního i kvalitativního přístupu; poznamenává, že podobné procesy se uskutečňují v jiných jurisdikcích, zejména v USA; zdůrazňuje, že toto hodnocení by mělo přispět k vybudování lepších finančních trhů sloužících potřebám financování reálné ekonomiky, mj. tím, že upozorní na mezery, rozdíly, nekonzistentnost, nesoulad a nepoměrnost, nemělo by oslabit dosud dosažené legislativní výsledky, a to se zřetelem k požadavkům obsaženým v ustanoveních o přezkumu v každém konkrétním legislativním aktu, a bez předjímání výsledků by nemělo být považováno za proces vedoucí k deregulaci;

11.  je přesvědčen, že jednotný trh ve finančních službách slouží podnikům, ale v konečném důsledku z něj musí mít prospěch zákazníci a investoři; trvá na tom, že musí být analyzovány četné překážky pro přeshraniční přístup, marketing a investice a je nutno se snažit je odstranit a překonat, současně je však třeba zachovat tu nejvyšší míru ochrany investorů; připomíná, že omezené překážky toků kapitálu lze v zájmu zlepšení vyhlídek na dlouhodobý růst bezpečně předvídat pouze tehdy, pokud jsou celkové pobídky pro společnosti správně nastaveny; uvažuje dále o důležitosti dobře vyvinutého místního ekosystému, který umožňuje menším společnostem přilákat kapitál pro jejich růst;

12.  je přesvědčen, že ochrana spotřebitele neznamená nutně zahlcování obrovskými objemy informací a že pozornost by měla být zaměřena spíše na kvalitu a srozumitelnost informací umožňujících se informovaně rozhodnout – tyto informace musí být relevantní, přesné, srovnatelné, uživatelsky vstřícné, spolehlivé a včasné; obává se, že ohromné množství složitých informací pro zákazníky dost možná v konečném důsledku neslouží skutečným potřebám zákazníků; tvrdí, že je třeba nalézt rovnováhu, aby byly spotřebitelům poskytovány informace, které potřebují k informovaným rozhodnutím, a aby pochopili příslušná rizika, aniž by při tom byly zbytečně zatěžovány podniky, zejména MSP; podněcuje k pokračování v digitalizaci informací; zdůrazňuje, že finančním poradcům a zaměstnancům poskytujícím ve finančních institucích poradenství klientům by mělo být poskytnuto nezbytné školení a čas, aby byli schopni obsloužit klienty odpovídajícím způsobem; poukazuje na důležitost účinných pravomocí v oblasti dohledu, které umožní v případě nutnosti zasáhnout při uvádění produktů na trh; upozorňuje na potřebu zahájit nejpozději do konce roku 2016 evropskou iniciativu usilující o větší míru a lepší kvalitu vzdělávání ve finančních otázkách, a to s přihlédnutím ke specifickým potřebám každého členského státu, také proto, aby byla zajištěna plná informovanost o výhodách a nevýhodách investic na kapitálovém trhu; zdůrazňuje také, že finanční vzdělávání by mělo být zacíleno na MSP a mělo by je naučit používat kapitálové trhy; je přesvědčen, že větší transparentnost by byla přínosem, neboť by umožnila společnostem, investorům a zákazníkům pochopit poměrné náklady a přínosy různých služeb, jež poskytují účastníci kapitálového trhu, ale současně konstatuje, že větší transparentnost musí být spojena s přidanou hodnotou pro zákazníky nebo příslušné orgány dohledu a musí být zaměřena na praktické použití daných informací a údajů;

13.  poukazuje na přínosy diverzifikace aktiv, pokud jde o třídy aktiv i původ aktiv, protože umožňuje lépe diverzifikovat rizika a vyhovět potřebám investorů; zdůrazňuje, že účelem obezřetnostní regulace není preferovat určité třídy aktiv; požaduje, aby byl při regulaci zvolen přístup založený na rizicích, aby se u týchž rizik uplatňovala tatáž pravidla, a doplňovaný dalšími normalizovanými opatřeními; je přesvědčen, že je žádoucí jemnější členění tříd aktiv, zejména by měly být vytvořeny kategorie jako infrastruktura; uvědomuje si, že projekty infrastruktury nejsou samy o sobě méně rizikové, a žádá odpovídající obezřetnostní režim regulace; podporuje další výzkum rizik a přínosů infrastruktury, včetně zveřejnění uplatněné metodiky, který umožní vyvodit závěry podložené důkazy;

14.  zdůrazňuje, že při přístupu založeném na rizicích je třeba být konzistentní, a tudíž je třeba i omezit příležitosti pro regulatorní arbitráže; zdůrazňuje, že je třeba přerušit vazbu mezi státy a bankami na vnitrostátní úrovni plným a důsledným vnitrostátním prováděním směrnice o ozdravných postupech a řešení krizí bank a ustanovení jednotného mechanismu pro řešení krizí a jednotného fondu pro řešení krizí bank; bere na vědomí příspěvky Basilejského výboru pro bankovní dohled (BCBS) a Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) ve věci expozice bank státnímu dluhu, které zahrnují pečlivé zvážení dalších kroků; zdůrazňuje, že politiky by měly výslovně zohlednit vzájemné působení jednotlivých i endogenních rizik, zejména pokud finanční instituce fungují podle stejných standardních modelů rizika schválených regulačním orgánem;

15.  všímá si možných nezamýšlených důsledků mnohačetnosti požadavků na kapitál, likviditu a pákový efekt pro transformaci splatnosti, poskytování dlouhodobého financování, vytváření trhů a likvidit, přičemž připomíná, že tyto požadavky byly zavedeny jako reakce na finanční krizi; je znepokojen tím, že neúměrnost požadavků může ohrozit obchodní model malých a středně velkých bank, což by mohlo mít nezamýšlené důsledky pro strukturu finančního sektoru; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s orgány dohledu prioritně analyzovala tyto důsledky pro bankovnictví a pojišťovnictví a možnou doplňkovost;

16.  vyjadřuje znepokojení nad interakcí mezi právními předpisy v oblasti trhů a kapitálových požadavků v případech, kdy byly při přezkumu směrnice o trzích finančních nástrojů zahrnuty do oblasti působnosti nové subjekty coby regulované subjekty, ale nařízení o kapitálových požadavcích nebylo nastaveno tak, aby odráželo rozmanitější typy firem;

17.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že platné výjimky v nařízení o infrastruktuře evropských trhů pro nefinanční společnosti byly částečně zrušeny ve směrnici a nařízení o kapitálových požadavcích, pokud jde o uplatňování požadavku k úvěrové úpravě v ocenění; vyzývá Komisi, aby lépe plnila svou roli při zajišťování konzistence politického přístupu a výsledků napříč různými legislativními návrhy;

18.  domnívá se, že zvláštní ustanovení pro nefinanční společnosti ve stávající regulaci by mělo být rozšířeno a měla by být zvýšena jeho přiměřenost, aby se omezila administrativní zátěž, ale aby se nesnížil kapitál, který má ekonomika k dispozici pro budoucí investice; vyzývá Komisi, aby při přezkumu nařízení o infrastruktuře evropských trhů reagovala na obtíže při uplatňování složitých režimů tím, že zjednoduší postupy, ale nadále bude uznávat účel výjimky s cílem zajistit, že nefinanční společnosti nebudou zatíženy právními předpisy určenými pro účastníky finančních trhů;

19.  vyzývá Komisi, aby při přezkumu nařízení o infrastruktuře evropských trhů prozkoumala dopad, který by mohlo mít snížení kvality kolaterálu přijatého ústředními protistranami na odolnost těchto protistran, a aby zvážila, zda by určití účastníci trhu, jako jsou penzijní fondy, neměli být trvale vyňati z ústředního zúčtování, pokud by jejich účast snižovala stabilitu celkového finančního systému z důvodu přijetí alternativního zajištění nehotovostním kolaterálem;

20.  je znepokojen tím, že neexistují dostupné a atraktivní riziku odpovídající (dlouhodobé) investice a nákladově účinné a vhodné spořicí produkty pro spotřebitele; opakuje, že je zapotřebí mít rozmanité možnosti výběru pro investory a spotřebitele, protože důvěra investorů je klíčem ke zvýšení investic; zdůrazňuje, že je třeba pěstovat prostředí, které stimuluje inovace v oblasti finančních produktů, vytváří větší rozmanitost a přínosy pro reálnou ekonomiku a poskytuje lepší pobídky pro investice a které může také současně přispět k zajištění náležitých, bezpečných a udržitelných důchodů, jako je například vývoj celoevropského důchodového produktu, který bude jednoduchý a transparentní; vyzývá evropské orgány dohledu, aby v souladu se svým mandátem prováděly analýzy spotřebitelských trendů a podávaly o nich zprávy, zejména ve vztahu k retailovým produktům;

21.  vítá rozmanitost obchodních modelů; žádá, aby byla tato rozmanitost plně zohledněna při regulaci a dohledu, pokud jde o povahu, rizikovost a složitost různých předmětných subjektů, za předpokladu, že jsou dodrženy zásady spravedlivé hospodářské soutěže a účinného dohledu; připomíná, že rozmanitost prostředků financování je předností;

22.  domnívá se, že úspěšná UKT by měla umožnit společnostem z EU všech velikostí a v různých fázích růstu uživatelsky vstřícný, efektivní a nízkonákladový přístup na kapitálové trhy EU; je přesvědčen, že regulace by neměla ztěžovat kotování a neměla by bránit nekotovaným společnostem, aby se staly kotovanými; zdůrazňuje, že je třeba zajistit zefektivněný regulační režim primárního trhu s cílem usnadnit těmto společnostem zvýšit jejich finanční prostředky a současně zajistit náležitou úroveň ochrany pro investory; zdůrazňuje potenciál inovativního tržního financování, zejména příležitosti finančních technologií, včetně skupinového financování a vzájemných půjček, a zdůrazňuje potřebu zracionalizovat příslušné regulační požadavky; žádá Komisi, aby ponechala prostor pro vznik těchto nových modelů a zkoumala je a podporovala a upřednostnila při tom jejich přeshraniční rozměr a zajistila omezení překážek pro vstup na trh; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím svého útvaru na podporu strukturálních reforem podpořila členské státy s rozvíjejícím se odvětvím kapitálových trhů;

23.  žádá odpovídající a jednoznačné rozdělení pravomocí mezi EU a jednotlivými státy, se zřetelem k tomu, že vnitrostátní orgány dohledu vědí více o specifických vlastnostech místního trhu; zdůrazňuje, že je třeba zajistit účinnost jednotného mechanismu dohledu, rovné podmínky a transparentnost a nesmí docházet ke střetu zájmů mezi orgány dohledu a subjekty, nad kterými provádějí dohled; je znepokojen dopadem univerzálního přístupu při dohledu v rámci jednotného mechanismu dohledu (SSM) na menší a primárně vnitrostátně působící subjekty;

24.  všímá si úspěchů při vytváření bankovní unie a zdůrazňuje její zásadní úlohu při řešení vzájemné závislosti mezi vládami a bankami a snižování systémových rizik pomocí společných opatření; bere na vědomí postupné dokončování bankovní unie; zdůrazňuje, že je nutné plné a včasné uplatňování stávajících právních předpisů; bere na vědomí diskuse o evropském systému pojištění vkladů, na jehož formování bude mít Parlament vliv jako spolutvůrce právních předpisů; zdůrazňuje cíl zabránit morálnímu hazardu a zajistit, že vůdčím tématem zůstane zásada odpovědnosti; kritizuje malou citlivost vůči riziku při výpočtu příspěvků do jednotného fondu pro řešení krizí; oceňuje úsilí dokončit nařízení týkající se strukturální reformy bank;

25.  zdůrazňuje, že je třeba provést a prosazovat uplatňování přijatých právních předpisů předtím, než bude zvažován jejich zásadní přezkum; zdůrazňuje, že prvořadé musí být rychlé provedení směrnice 2014/59/EU ve vnitrostátním právu a dostatečné financování a účinnost jednotného mechanismu pro řešení krizí, a trvá proto na tom, že plné provedení těchto opatření musí být dokončeno v rámci vhodného legislativního rámce; v této souvislosti zdůrazňuje zásadní význam zrušení přímého propojení mezi státními rozpočty a bankovními riziky, které představuje hlavní hrozbu pro finanční stabilitu; konstatuje, že z důvodu chybějících pravidel pro nakládání se státy, které v důsledku vysokého zadlužení ztratí přístup na finanční trhy, jsou opatření často přijímána pozdě, což může mít nepříznivý dopad na finanční stabilitu;

26.  opakuje, že jsou zapotřebí rovné podmínky v EU, také pokud jde o banky v rámci jednotného mechanismu dohledu a banky neúčastnících se členských států, a podněcuje k plnému začlenění členských států mimo eurozónu do bankovní unie, přičemž si je vědom toho, že již v současné době některé prvky umožňují dobrovolnou účast; vyzývá Komisi, aby zajistila, že bude pokračovat rozvíjení jednotného trhu a současně bude brán ohled na vnitrostátní specifika; vyzývá Komisi, aby dále uplatňovala důrazný přístup – pokud jde o regulaci a dohled – k „paralelnímu“ nebo „stínovému bankovnictví“ s cílem zmírnit systémová rizika a zlepšit transparentnost; vítá zásadní kroky, jichž se podařilo dosáhnout při regulaci evropského pojišťovnictví tím, že je od 1. ledna 2016 uplatňována směrnice Solventnost II, která musí být vyhodnocena a možná ještě dále rozpracována, přičemž je třeba mít na zřeteli mezinárodní rámec pro globální systémově důležité pojistitele;

27.  je si vědom tradiční závislosti MSP na financování bankovními úvěry vzhledem k jejich specifické povaze, odlišným rizikovým profilům a jejich různosti po celé Evropě; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s evropskými orgány dohledu, ECB a vnitrostátními orgány posoudila dostatečnost financování MSP, analyzovala, jaké jsou překážky pro diverzifikaci zdrojů financování a jaké jsou její přínosy a jak umožnit bankám zvýšit financování MSP a rozšířit tak výběr, který mají společnosti mezi různými metodami financování v různých fázích svého vývoje; připomíná význam nástrojů, jako je podpůrný koeficient pro malé a střední podniky; navrhuje, aby iniciativy ke zlepšení financování MSP byly rozšířeny i na začínající podniky, mikropodniky a středně velké společnosti; zdůrazňuje potenciál inovativních a z velké části nevyužitých oblastí pro financování MSP, včetně vzájemných půjček, skupinového financování a soukromých investic, a zdůrazňuje potřebu zracionalizovat příslušné regulační požadavky;

28.  zdůrazňuje, že je důležité urychleně provést již přijatá opatření, která doplňují cíle UKT; vyzývá Komisi a členské státy, aby při budoucí regulaci finančních služeb aktivně využila kategorii trhu pro růst malých a středních podniků;

29.  domnívá se, že společnosti by měly mít přístup k náležitému výběru typu trhu v EU v závislosti na své velikosti, složitosti a ambicích v oblasti získávání finančních prostředků, a zdůrazňuje, že jsou zapotřebí hlubší a integrovanější celoevropské kapitálové trhy, které budou odděleny od regionálních místních trhů s kritickým významem, ale budou s těmito trhy v souladu;

30.  vítá připravovanou revizi směrnice o prospektu; poukazuje na to, že tato revize by měla být zaměřena na snižování nákladů a zjednodušení postupů pro MSP a současně by měla správně nastavit rovnováhu, pokud jde o ochranu investorů;

31.  oceňuje vyvíjené úsilí o vytvoření transparentnějšího sekuritizačního trhu, zajištění vysokých standardů pro tento postup, právní jistoty a srovnatelnosti všech nástrojů sekuritizace; zdůrazňuje, že je třeba zřídit datové úložiště; zdůrazňuje, že jsou nutné přísné požadavky na vysoce kvalitní podkladová aktiva a kalibrace podle skutečného rizikového profilu a informovanosti o rizicích u všech účastníků sekuritizačních trhů, a to se zřetelem k rizikovosti sekuritizace, zejména syntetické sekuritizace, jak se ukázala během krize, i když s uznáním toho, že zkušenosti v EU a USA byly odlišné; trvá na tom, že musí být sníženy požadavky na zachování expozice, aby nedošlo k morálnímu hazardu; zdůrazňuje, že je třeba zvážit nezávislou certifikaci splnění kvalifikačních kritérií; vyzývá Komisi, aby prioritně provedla důkladné posouzení rizik a přínosů sekuritizace pro MSP, investory a finanční stabilitu a uplatnitelnosti sekuritizačních nástrojů na trhu a s výsledky seznámila Parlament;

32.  domnívá se, že přístup zaměřený na větší normalizaci produktů a postupů může snížit složitost, ale také zesílit rizika koncentrace; je znepokojen nebezpečím, že účastníci trhu se v případě krize na trhu mohou zachovat všichni stejně, a požaduje, aby byla přijata náležitá ochranná opatření a probíhal dohled na příslušné úrovni, aby se podařilo vytvořit kvalitní sekuritizační trh;

33.  zdůrazňuje, že je třeba racionalizovat obsah a frekvenci požadavků na podávání zpráv a oblasti, o nichž se podávají zprávy, a také vytvořit pro subjekty jediné kontaktní místo, aby nedošlo ke zdvojování požadavků a způsobů podávání zpráv; vyzývá Komisi, evropské orgány dohledu a mechanismus SSM, aby prozkoumaly, jaké údaje jsou skutečně zapotřebí ke sladění šablon a ke zjednodušením a k osvobozením MSP od některých povinností; zdůrazňuje, že hlášené údaje jsou pro orgány dohledu neužitečnější tehdy, pokud se na ně mohou dotazovat a pokud jsou z mezinárodního hlediska v souladu; má za to, že při vytváření analytického souboru údajů o úvěrech (AnaCredit) je nutné uplatňovat přiměřený přístup; domnívá se, že rozsah a úroveň podrobnosti je třeba dále posoudit z hlediska jejich nákladů a přínosů;

34.  žádá Komisi a orgány dohledu, aby se zabývaly interakcí mezi mezinárodními standardy účetního výkaznictví (IFRS) a obezřetnostními požadavky, neboť větší konzistentnost by posloužila hospodářství i obezřetnostnímu orgánu dohledu, a přezkoumaly dopad daňového účetnictví na vlastní jmění; podporuje snahy harmonizovat definici úvěrů v selhání;

35.  požaduje, aby bylo výrazně omezeno zvýhodnění zadlužování podniků, aby se zlepšila ekonomická odolnost a rozdělení kapitálu a aby byla byla posílena UKT, což zvýší atraktivitu majetkové účasti pro emitenty akcií a pro investory; zdůrazňuje, že daň z transakcí má vliv na likviditu trhů, zvláště krátkodobě, a současně také přispívá k omezení nadměrné spekulace;

36.  zdůrazňuje, že kromě regulace a dohledu je nutno dále pokračovat v úsilí o změnu kultury ve finančním sektoru; vyzývá všechny subjekty ve finančním sektoru, včetně bank, nebankovních subjektů, vnitrostátních centrálních bank a ECB, aby společně usilovaly o změnu kultury a o zavedení takové kultury dodržování předpisů do svých organizací, která postaví zájmy zákazníků na první místo, zajistí systém odpovědnosti pro odpovědné klíčové manažery a dlouhodobé směřování účastníků finančního trhu a přispívá k rozmanitosti zdrojů financování; zdůrazňuje přínosy přístupu k financování založeného na dlouhodobém partnerství a diverzifikovaného evropského bankovního sektoru s významnou úlohou vztahového bankovnictví pro spotřebitele a mikropodniky a malé a střední podniky při financování mikropodniků a malých a středních podniků, zejména pokud jde o snížení informačních asymetrií, také zásluhou nástrojů, které jsou k dispozici díky novým digitálním technologiím;

37.  požaduje, aby byli podporování další poskytovatelé ratingu, aby se zvýšila konkurence na vysoce koncentrovaném trhu; připomíná, že Komise má do konce roku 2016 zveřejnit zprávu o vhodnosti a způsobech podpory evropské veřejné ratingové agentury, která by hodnotila bonitu státního dluhu členských států, nebo evropské ratingové nadace pro všechny ostatní ratingy; kritizuje vysoké náklady, které vznikají MSP při získávání externího úvěrového ratingu; zdůrazňuje, že je třeba dále prozkoumat, jak je možné srovnatelným a cenově dostupným způsobem zahrnujícím pokročilý přístup založený na interním ratingu ohodnotit MSP; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí překlenout informační asymetrie;

38.  požaduje, aby se při vytváření politiky uplatňovalo větší zaměření na globální konkurenceschopnost finančních odvětví EU, přitom však nedocházelo ke konkurenci v oblasti regulace směrem dolů a nedělo se tak na úkor finanční stability a ochrany spotřebitele; zdůrazňuje, že celoevropská UKT musí být nahlížena v kontextu snah o zvýšení konkurenceschopnosti evropských podniků a ekonomiky EU; zdůrazňuje, že účinný finanční sektor je nezbytnou podmínkou účelného přidělování kapitálu, a tedy i růstu;

39.  zdůrazňuje důležitost mezinárodního rámce, pokud jde o jeho působnost, metodiky a důsledky pro rámec EU; vyzývá členské státy, Radu, Komisi a evropské orgány dohledu, aby zvýšily efektivitu pozice EU s cílem zvýšit její vliv a prosazovat právní předpisy, které přijala prostřednictvím demokratického procesu; zdůrazňuje, že je zapotřebí dosáhnout souladu nové regulace jak s evropským acquis, tak s mezinárodními pokyny a jejího přiměřeného uplatňování, mj. pokud jde o působnost, aby nedocházelo ke zbytečným rozdílům a zdvojování v právních předpisech; je přesvědčen, že to jsou nezbytné předpoklady pro úspěch při plnění celkových cílů – podporovat dlouhodobou globální stabilitu, uchovat Evropu jako atraktivní místo pro mezinárodní investory a vyhnout se zbytečným nepříznivým dopadům na konkurenceschopnost finančních odvětví EU; připomíná zásadu loajální spolupráce mezi Unií a členskými státy uvedenou v čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii; domnívá se, že evropské orgány dohledu by měly být zapojeny do debaty o celosvětových regulačních zásadách v rámci mezinárodních normalizačních orgánů; zdůrazňuje, že je třeba dále posílit dialog o regulaci s USA; opakuje v této souvislosti, že regulační záležitosti týkající se finančních služeb by se měly stát součástí mezinárodních jednání, kdekoli je to vhodné;

40.  zdůrazňuje, že rozhodnutí o rovnocennosti jsou zapotřebí při odstraňování překážek, pokud jde o přístup na trh a příslušné předpisové rámce, přičemž je třeba mít na zřeteli, že takováto jednostranná rozhodnutí musí být ku prospěchu evropským podnikům a spotřebitelům a že rovnocennost s ostatními jurisdikcemi může zvýšit příliv kapitálu a přilákat další investice do Evropy; zdůrazňuje, že je třeba, aby vývoj směřoval ke konzistentnímu a koherentnímu systému rozumného vzájemného uznávání rovnocenných nebo podobných norem;

41.  žádá Komisi, aby navrhla konzistentní, koherentní, transparentní a praktický rámec pro postupy a rozhodnutí o rovnocennosti předpisů třetích zemí, a to s přihlédnutím k analýze založené na výsledcích a k mezinárodním normám a dohodám; požaduje, aby veškerá rozhodnutí o rovnocennosti byla přijímána ve formě aktů v přenesené pravomoci; domnívá se, že evropské orgány dohledu by měly hrát odpovídající roli při slaďování hodnocení třetích zemí pro účely rozhodnutí o rovnocennosti;

Lepší regulace finančních služeb v EU

42.  je přesvědčen, že lepší regulace finančních služeb znamená spolehlivou regulaci a začíná tím, že členské státy budou uplatňovat stávající acquis; zdůrazňuje, že účinné, účelné a konzistentní provádění právních předpisů je zásadní a vyzývá Komisi, aby pravidelně vypracovávala pro Parlament zprávy o stavu provádění a uplatňování právních předpisů a případně o řízeních pro nesplnění povinnosti zahájených proti členským státům; naléhavě vyzývá členské státy, aby řádně prosazovaly příslušné právní předpisy; domnívá se, že praxe tzv. gold-platingu nenapomáhá fungování vnitřního trhu a hospodářské soutěže; domnívá se, že fungování vnitřního trhu nenapomáhá ani snaha přilákat obchod pomocí svévolného uplatňování méně přísných norem; žádá Komisi, aby do konce roku 2016 vypracovala a předložila Parlamentu zprávu s podrobnou analýzou všech opatření tzv. gold-platingu přijatých členskými státy v oblasti finančních právních předpisů;

43.  vyzývá členské státy, aby se zavázaly k dodržování lhůt stanovených pro provedení směrnic ve vnitrostátním právu, neboť kromě toho, že jde o zákonný požadavek, je to zásadní prvek, který zabrání zbytečným zpožděním v plném provádění právních předpisů a jejich částečném nebo nerovnoměrném uplatňování napříč Unií, které může vést k neexistenci rovných podmínek pro různé zapojené subjekty a k dalším typům narušení trhu;

44.  upozorňuje, že u návrhů Komise a evropských orgánů dohledu při procesech jejich vypracovávání je nutná kvalitnější a meziodvětvová koordinace zahrnující načasování, stanovení priorit a zamezení překrývání se; zdůrazňuje, že cílem toho by mělo být zamezení jakémukoli zdvojování základního aktu v aktech v přenesené pravomoci, ale také zamezení situaci, kdy jsou politická rozhodnutí, jež by měla být vyřešena pomocí základního aktu, ponechána na akty v přenesené pravomoci;

45.  vyzývá Komisi, aby umožnila, aby se do tohoto procesu již v rané fázi zapojily všechny relevantní zúčastněné strany, a to i na úrovni expertních skupin; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila vyváženou účast na konzultacích tím, že budou odrážet rozmanitost zúčastněných stran a bude usnadněna účast malých zúčastněných stran zastupujících podnikatele, spotřebitele a občanskou společnost a budou pro ni vytvořeny lepší podmínky, včetně toho, jakým způsobem jsou organizovány konzultace a kladeny dotazy;

46.  vítá cíle programu zlepšování právní úpravy; uznává, že je obecně zapotřebí prozkoumat účelnost regulace v současnosti a v budoucnosti; tuto účelnost však nelze oddělit od fungování finančního sektoru jako celku; zdůrazňuje úlohu programu REFIT při dosahování efektivní a účinné regulace finančních služeb, která řádně zohlední zásadu proporcionality, a při podpoře postupu hodnocení jejího fungování; požaduje, aby Parlament hrál větší úlohu při rozhodování a posuzování, které jsou nedílnou součástí programu REFIT; připomíná, že je nutno se zaměřit na zlepšení regulace, nikoli na deregulaci; zdůrazňuje, že zajištění transparentnosti, jednoduchosti, přístupnosti a spravedlivosti na celém vnitřním trhu by mělo být součástí programu zlepšování právní úpravy pro spotřebitele; zdůrazňuje také, že EU ve snaze o větší harmonizaci v rámci UKT nesmí vytvářet nechtěnou zátěž související s dodržováním předpisů;

47.  je přesvědčen, že evropským orgánům dohledu a mechanismu SSM přísluší klíčová role při plnění cílů zlepšování právní úpravy a dohledu; poukazuje na úlohu evropských orgánů dohledu a mechanismu SSM při zajišťování koherence a souladu mezi různými právními předpisy, při snižování nejistoty a regulatorní arbitráže a při posilování vzájemně prospěšné spolupráce mezi účastníky trhu; zdůrazňuje, že evropským orgánům dohledu a mechanismu SSM musí být poskytnuty odpovídající finanční prostředky a zaměstnanci, pokud mají řádně plnit úkoly, které jim dali spolutvůrci právních předpisů;

48.  upozorňuje na to, že revize zřizovacích nařízení evropských orgánů dohledu musí reflektovat ustanovení o zodpovědnosti a transparentnosti v zájmu větší parlamentní kontroly stanovená v nařízeních o SSM a SRM a musí posílit nezávislost evropských orgánů dohledu na Komisi; pokládá za nutné zkoumat možnosti, jak usnadnit větší účast evropských orgánů dohledu v poradní roli během fáze úrovně 1 při respektování výsadních pravomocí spolutvůrců právních předpisů;

49.  zdůrazňuje, že je třeba respektovat vzájemnou provázanost, konzistentnost a koherentnost mezi základními akty a akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty; opětovně zdůrazňuje, že politická rozhodnutí musí učinit spolutvůrci právních předpisů v základním aktu, nikoli je ponechávat na akty v přenesené pravomoci, kterými „se doplňují nebo mění některé prvky legislativního aktu, které nejsou podstatné“ (článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie); trvá na tom, aby se Komise a evropské orgány dohledu při vypracovávání aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů a pokynů držely zmocnění stanovených v základním aktu a řídily se dohodou spolutvůrců právních předpisů; lituje toho, že orgány dohledu se v minulosti při navrhování prováděcích aktů ne vždy držely mandátu stanoveného evropskými tvůrci právních předpisů; vyjadřuje politování nad tím, že koordinace mezi Komisí (akty v přenesené pravomoci) a evropskými orgány dohledu (technické normy) není dostatečná, což může negativně ovlivnit kvalitu dodržování předpisů, zejména v případě, že podrobné požadavky byly přijaty až krátce před lhůtou pro provedení základního aktu;

50.  vyzývá Komisi, aby od sebe zcela oddělila akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty a nevolila přístup „balíčků“, aby umožnila přijmout tyto akty včas;

51.  žádá Komisi, aby učinila jakékoli změny v návrzích regulačních technických norem a prováděcích technických norem navržené evropskými orgány dohledu transparentními pro spolutvůrce právních předpisů a zúčastněné strany;

52.  zdůrazňuje, že právní přezkum Komise v rané fázi by neměl způsobovat ani to, že bude tento proces pro Parlament méně transparentní, ani by neměl omezovat právo Parlamentu, aby s ním věc byla konzultována; požaduje, aby v průběhu procesu vypracovávání návrhů norem proaktivně předkládaly evropské orgány dohledu Parlamentu pravidelně, vyčerpávajícím způsobem a bezodkladně předběžné návrhy a prozatímní informace o postupu prací a aby jejich podobu s Parlamentem konzultovaly;

53.  vyzývá Komisi a evropské orgány dohledu, aby přesně dodržovaly lhůty pro předložení stanovené spolutvůrci právních předpisů a aby v případě, že očekávají, že se lhůtu nepodaří dodržet, okamžitě podaly spolutvůrcům právních předpisů vysvětlení;

54.  připomíná evropským orgánům dohledu, že technické normy, pokyny a doporučení jsou vázány zásadou proporcionality; vyzývá evropské orgány dohledu, aby uplatňovaly obezřetný přístup, pokud jde o rozsah a počet pokynů, zejména v případech, kdy nejsou k jejich vypracovávání výslovně zmocněny v základním aktu; poznamenává, že takovýto restriktivní přístup je také nutný vzhledem k omezeným zdrojům evropských orgánů dohledu a k potřebě stanovit priority mezi jejich úkoly, přičemž praktické možnosti účinného dohledu nesmí být dány rozpočtovými omezeními, a žádá, aby byly pro evropské orgány dohledu zabezpečeny odpovídající zdroje, které jim umožní provádět spolehlivý, nezávislý a účinný dohled v rámci výkonu jejich mandátu;

55.  vyzývá evropské orgány dohledu, aby využívaly svého práva požádat o informace, jak členské státy uplatňují základní akty, a aby pravidelně prováděly vzájemná hodnocení příslušných vnitrostátních orgánů v zájmu posílení sbližování dohledu napříč členskými státy;

56.  vyzývá Komisi a evropské orgány dohledu, aby na svých internetových stránkách pravidelně zveřejňovaly konsolidovaná znění nařízení EU týkajících se finančních služeb, včetně shrnutí, které bude přístupné a srozumitelné podnikům, spotřebitelům, organizacím občanské společnosti a dalším; je přesvědčen, že vytvoření společného registru, který by obsahoval údaje o tom, jak se tyto akty uplatňují v členských státech, je možností, kterou stojí za to se důkladně zabývat;

Další postup

57.  vyzývá Komisi a evropské orgány dohledu, aby prováděly pravidelně (nejméně jednou ročně) kontroly koherentnosti a konzistentnosti, a to také meziodvětvově a u každého návrhu legislativního aktu, a kontroly uplatňování přijatých právních předpisů, včetně regulačních technických norem a prováděcích technických norem, a aby na tuto činnost věnovaly zdroje;

58.  vyzývá Komisi a evropské orgány dohledu, aby prováděly pravidelně (nejméně jednou ročně) kontroly přiměřenosti a účinnosti, zejména pokud jde o požadavky vztahující se na malé a středně velké účastníky trhu, a to u každého návrhu legislativního aktu, a aby na tuto činnost věnovaly zdroje; vyzývá Komisi, aby vydala zelenou knihu zkoumající nové přístupy k prosazování přiměřenosti ve finanční regulaci;

59.  zdůrazňuje, že dopad jednotlivých legislativních opatření je jiný než jejich úhrnný dopad; vyzývá útvary Komise, aby ve spolupráci s evropskými orgány dohledu, mechanismem SSM a radou ESRB prováděly každých pět let komplexní kvantitativní a kvalitativní posouzení úhrnného dopadu unijní regulace finančních služeb na finanční trhy a jejich účastníky na úrovni EU a na úrovni členských států s cílem odhalit nedostatky a mezery, posoudit, jaké má regulace finančních služeb výsledky a jak je účinná a efektivní, a zajistit, aby nebránila spravedlivé hospodářské soutěži a rozvoji ekonomiky, a podávaly zprávu Parlamentu; zdůrazňuje, že je důležité provést podrobné posouzení dopadů a analýzu nákladů a přínosů veškerých budoucích právních předpisů, aby se prokázala jejich přidaná hodnota, zejména co se týče hospodářského růstu a vytváření pracovních míst; poukazuje na to, že posouzení dopadů a analýza nákladů a přínosů by měly zahrnovat podrobná hodnocení dopadu opatření úrovně 2, která tvoří významnou součást regulačního rámce EU v oblasti financí; připomíná, že vyčíslení dopadů legislativních opatření může být obtížné, neboť zejména jejich přínosy jsou obtížně měřitelné, nicméně i přesto by měly používány metody kvantifikace;

60.  vyzývá útvary Komise, aby dokončily první posouzení do konce roku 2016 a podaly zprávu o celkovém dopadu a v samostatných kapitolách, také s odkazem na nezávislé výzkumy, o těchto aspektech:

   dopady na jednotlivá finanční odvětví, včetně odpovídajícího diferencovaného rozčlenění účastníků trhu podle velikosti, složitosti a obchodního modelu, a na nefinanční subjekty,
   možné rozdíly a mezery, přičemž je také třeba věnovat pozornost možnému vzniku nových hrozeb a rizik a také případům překrývání se a nezamýšleným důsledkům,
   skutečné a očekávané ekonomické dopady a konkurenceschopnost evropského finančního sektoru ve světě,
   možnosti, jak prospět reálné ekonomice, včetně MSP, spotřebitelů a zaměstnanosti,
   potřeba dále zlepšovat stávající zdroje financování a rozšířit komplementární zdroje financování, včetně dopadu na přístup k finančním prostředkům pro MSP a společnosti se střední tržní kapitalizací,
   dopady na nabídku dlouhodobého financování a poptávku po něm,
   dopady na rozdělování a diverzifikaci aktiv a rizik, vývoj poměru skutečného kmenového kapitálu tier 1 k celkovým aktivům ve finančních institucích,
   účinnost a adekvátnost rámce pro retailové investory, institucionální investory a spotřebitele a zákazníky, včetně rámce pro transparentnost,
   účinnost odstraňování překážek překážek jednotného trhu, omezení regulatorní arbitráže a podpora hospodářské soutěže,
   celkový dopad na finanční stabilitu a morální hazard, včetně posouzení možných nákladů a rizika v případě neexistence regulace, a to s přihlédnutím ke skutečnému uplatnění doporučení G20, a míra vzájemné propojenosti mezi finančními firmami,
   dopad na finanční stabilitu účtování v reálné hodnotě podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví v porovnání s obezřetnostním účetnictvím,
   účinnost a vhodnost rámce pro makroobezřetnostní dohled v EU,
   schopnost evropských orgánů dohledu plnit úkoly, které mají podle současného legislativního rámce, a kroky potřebné ke zlepšení tohoto rámce, zejména financování evropských orgánů dohledu v blízké budoucnosti;
   vazby vzájemné závislosti s mezinárodními standardy a dopady na globální konkurenceschopnost evropských podniků, s přihlédnutím ke srovnání EU a jiných významných jurisdikcí z hlediska stávající regulace a míry jejího uplatňování;

61.  žádá Komisi, aby seznámila se svými zjištěními Parlament a Radu a aby v případě potřeby navrhla opatření;

o
o   o

62.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2015)0268.
(2) http://www.europarl.europa.eu/document/activities/cont/201402/20140210ATT79138/20140210ATT79138EN.pdf
(3) Přijaté texty, P7_TA(2014)0202.
(4) Přijaté texty, P7_TA(2014)0161.
(5) http://www.esrb.europa.eu/pub/pdf/other/esrbreportregulatorytreatmentsovereignexposures032015.en.pdf?29664e3495a886d806863aac942fcdae

Právní upozornění