Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/2111(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0369/2015

Předložené texty :

A8-0369/2015

Rozpravy :

PV 18/01/2016 - 19
CRE 18/01/2016 - 19

Hlasování :

PV 19/01/2016 - 5.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0007

Přijaté texty
PDF 454kWORD 122k
Úterý, 19. ledna 2016 - Štrasburk Konečné znění
Vnější faktory, jež jsou na překážku podnikání žen v Evropě
P8_TA(2016)0007A8-0369/2015

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2016 o vnějších faktorech, které jsou překážkou podnikání žen v Evropě (2015/2111(INI))

Evropský parlament,

—  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—  s ohledem na články 16, 21 a 23 Listiny základních práv Evropské unie,

—  s ohledem na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen, která byla přijata rezolucí Valného shromáždění OSN č. 34/180 dne 18. prosince 1979,

—  s ohledem na směrnici Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování(1), a s ní související rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 1. března 2011 ve věci Test-Achats (C-236/09)(2),

—  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání(3),

—  s ohledem na zprávu Komise ze dne 3. října 2008 nazvanou „Provádění barcelonských cílů týkajících se zařízení péče o děti předškolního věku“ (COM(2008)0638),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. září 2010 nazvané „Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“ (COM(2010)0491),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

—  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU ze dne 7. července 2010 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice Rady 86/613/EHS(4),

—  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních (směrnice o zastoupení žen v radách společností (COM(2012)0614)),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. ledna 2013 nazvané „Akční plán podnikání 2020: Opětovné probouzení podnikatelského ducha v Evropě“ (COM(2012)0795),

—  s ohledem na průběžnou zprávu Komise ze dne 29. května 2013 týkající se barcelonských cílů s názvem „Rozvoj zařízení péče o děti předškolního věku v Evropě v zájmu trvalého růstu podporujícího začlenění“ (COM(2013)0322),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2011 o podnikání žen v malých a středních podnicích(5),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2013 o odstranění genderových stereotypů v EU(6),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2015 o úloze sociálního podnikání a sociálních inovací v boji proti nezaměstnanosti(7),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o profesní dráze žen ve vědě a na vysokých školách a skleněném stropu, na který narážejí(8),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 o podpoře podnikání mladých prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy(9),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. října 2011 nazvané „Vytvářet příznivé prostředí pro podporu sociálních podniků v rámci sociálního hospodářství a sociálních inovací“ (COM(2011)0682),

—  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0369/2015),

A.  vzhledem k tomu, že podnikání má zásadní význam pro zaměstnanost, hospodářský růst, inovace, rozvoj a snižování chudoby obecně;

B.  vzhledem k tomu, že článek 16 Listiny základních práv Evropské unie výslovně hovoří o svobodě podnikání pro všechny občany EU, a tudíž k podnikání opravňuje a podporuje jej, včetně podnikání žen;

C.  vzhledem k tomu, že v roce 2012 činil v EU-28 podíl žen mezi podnikateli jen 31 % (10,3 milionu)(10) a že mezi osobami samostatně výdělečně činnými v EU představuje zastoupení žen pouze 34,4 %;

D.  vzhledem k tomu, že ženy jsou často pouze úředně registrovanými vlastníky firem, s výhradním cílem získat finanční úlevy a výhodné podmínky od úvěrových institucí a evropských, státních a regionálních orgánů veřejné správy; vzhledem k tomu, že ve skutečnosti jsou tyto ženy pouze „nastrčenými figurkami“, které nesou podnikatelské riziko, zatímco skutečné rozhodování o firmě je ponecháno mužům;

E.  vzhledem k tomu, že míra podnikání žen zaostává ve všech členských státech a skrývá nevyužitý potenciál růstu a prosperity;

F.  vzhledem k tomu, že překážky bránící podnikání žen, jako je převaha žen mezi nezaměstnanými, přetrvávající mezera v podnikatelské aktivitě a nízké zastoupení žen ve vedoucích funkcích, jsou vzájemně provázané a obtížně řešitelné, přičemž k jejich odstranění jsou nutná komplexní kritéria;

G.  vzhledem k tomu, že kvantitativní výzkum podnikání žen je sice vzácný, avšak nejnovější studie ukazují, že muži dávají podnikatelské profesní dráze přednost s větší pravděpodobností než ženy(11);

H.  vzhledem k tomu, že nejedná-li se o fiktivní samostatnou výdělečnou činnost, je podnikání žen významným zdrojem ekonomické nezávislosti, který ženám dává možnost dalšího uplatnění na trhu práce; vzhledem k tomu, že podnikání žen poskytuje ženám příležitost, aby se dostaly do vedoucích pozic a aby usilovaly o kulturní změnu ve svých firmách i mimo ně; vzhledem k tomu, že tyto ženy mohou být důležitým vzorem pro dívky a mladé ženy a vybízet k následování;

I.  vzhledem k tomu, že ženy mají obrovský podnikatelský potenciál a podnikání žen přináší hospodářský růst, tvorbu pracovních míst a zlepšení postavení žen;

J.  vzhledem k tomu, že rozhodnutí stát se osobou samostatně výdělečně činnou je aktem seberealizace, který však vyžaduje velkou míru odhodlání; vzhledem k tomu, že vysoká zodpovědnost vede k mimořádně dlouhé pracovní době, a proto by samostatná výdělečná činnost neměla být vnímána jako pouhý dodatečný zdroj příjmů; vzhledem k tomu, že ženy-podnikatelky mohou skloubit rodinný život a práci pouze tehdy, umožňují-li to vnější okolnosti, tj. pokud je k dispozici vhodná péče o děti a otcové hrají aktivní úlohu při poskytování péče a zajišťování chodu domácnosti;

K.  vzhledem k tomu, že dostupnost, kvalita a finanční dosažitelnost zařízení péče o děti a starší a zdravotně postižené osoby budou i nadále hlavním faktorem podporujícím účast žen na trhu práce;

L.  vzhledem k tomu, že na podnikání žen i na jejich zapojení do pracovního trhu má vliv rozdělení rodinných povinností mezi ženy a muže, přičemž pokud jde o ekonomickou nezávislost žen, musí být zajištěna rovnováha mezi pracovním a soukromým životem; vzhledem k tomu, že čtvrtina členských států neumožňuje otcovskou dovolenou;

M.  vzhledem k tomu, že na podnikatelského ducha žen i mužů má nadále nepříznivý dopad administrativní zátěž, a proto je nutná efektivní regulace a právní úprava, jež posílí ekonomické postavení žen a vytvoří stabilní ekonomiku založenou na udržitelném a inteligentním růstu podporujícím začlenění;

N.  vzhledem k tomu, že ženy samy hodnotí míru inovací svých podniků spíše na nižší úrovni než muži a Evropský patentový úřad (EPO) uděluje ženám jen malé procento patentů(12);

O.  vzhledem k tomu, že rozhodnutí, která ženy učiní v průběhu svého vzdělávání, a horizontální a vertikální genderová segregace v zaměstnání vedou k tomu, že méně žen než mužů je schopno začít podnikat v oblasti vědy a techniky nebo přeměnit inovativní nápad ve výnosný artikl; vzhledem k tomu, že věda a technika, inovace a vynálezy jsou rovněž povětšinou spojovány s muži, což znamená, že jsou tyto oblasti pro ženy méně atraktivní a inovace a vynálezy předkládané ženami jsou méně uznávány a oceňovány;

P.  vzhledem k tomu, že na rozdíl od odvětví vykazujících vysoký růstový potenciál, jako jsou technika a IT, jimž dominují muži, zaměřují se podnikatelky spíše na odvětví, která jsou považována za méně zisková, například na školství, zdravotní péči a společensky prospěšnou činnost a častěji působí v malých podnicích s nižším růstem a obratem; vzhledem k tomu, že tento stav vedl v roce 2012 k průměrnému rozdílu čistých příjmů mezi podnikateli a podnikatelkami v EU-28 ve výši 6 %(13);

Q.  vzhledem k tomu, že nové zelené technologie a ekologické podnikání jsou odvětvím s ohromným potenciálem pro rozvoj a podporu rovných podmínek podnikání žen a mužů, a to jak v oblasti rovného přístupu k financování, tak v oblasti rovného zastoupení žen a mužů v mezi podnikateli v tomto odvětví;

R.  vzhledem k tomu, že samostatná výdělečná činnost ve firmách tvořených jedinou ženou, což je situace, v níž se nachází mnoho žen, obvykle nevede k podstatným ziskům, takže jsou dotčené ženy zvláště ohroženy chudobou jak během svého pracovního života, tak ve stáří;

S.  vzhledem k tomu, že různé studie(14) ukazují, že podnikatelky zakládají podniky s nižším kapitálem, volí nižší půjčky a pro účely poradenství a financování využívají rodinné příslušníky namísto dluhového či kapitálového financování od bank, neformálních investorů, soukromého či rizikového kapitálu;

T.  vzhledem k tomu, že evropský nástroj mikrofinancování Progress si klade za cíl podporovat rovné příležitosti pro ženy a muže, avšak poměr mikropůjček pro muže a ženy v roce 2013 činil 60:40(15);

U.  vzhledem k tomu, že ženy podnikatelky vykazují v porovnání s muži menší ochotu k zadlužování nebo rozšiřování svého podniku, kterou lze do značné míry připisovat jejich nižší sebedůvěře ve vztahu k podnikání;

V.  vzhledem k tomu, že větší obtíže, s nimiž se podnikatelky potýkají v přístupu k financování, by mohly částečně souviset s problémy při získávání dostatečné úvěrové historie a manažerských zkušeností;

W.  vzhledem k tomu, že úsudek zúčastněných subjektů ve věci nových podniků mohou ovlivnit stereotypy týkající se schopností žen a mužů v oblasti podnikání; vzhledem k tomu, že na rozhodnutí žen zakládat podniky nebo tak činit s nižšími půjčkami by mohla mít vliv velká pravděpodobnost diskriminace při snaze o přístup k financování;

X.  vzhledem k tomu, že zapojení osob z různých prostředí do investičních procesů by mohlo pomoci předcházet skupinovému a stereotypnímu uvažování;

Y.  vzhledem k tomu, že směrnice 2004/113/ES, která zakazuje diskriminaci na základě pohlaví v přístupu ke zboží a službám, se vztahuje i na banky a finanční služby a služby spojené se zakládáním podniků; vzhledem k tomu, že v této oblasti je obtížné prokázat nepřímou diskriminaci a členské státy nemají údaje ani přesné informace o případech diskriminace z hlediska přístupu k financování;

Z.  vzhledem k tomu, že z dostupných údajů vyplývá, že ačkoli panuje přesvědčení, že ženy investorky jsou schopny lépe řídit rizika(16), mají s větší pravděpodobností sklon rizikům se vyhýbat a mají menší sebedůvěru; vzhledem k tomu, že tato skutečnost může vést k menší schopnosti budit důvěru u externích subjektů a mohla by následně ovlivnit možnosti žen v oblasti financování;

AA.  vzhledem k tomu, že ženy podnikatelky významně přispívají k vytváření nových příležitostí pro rozvoj, ke snižování sociálního vyloučení a k posilování sociální soudržnosti; vzhledem k tomu, že pokud jde o sociální podnikání, jsou překážky pro ženy zjevně méně významné a rovné zapojení v sociálních odvětvích je pro ženy obohacující zkušeností, která jim usnadňuje podnikání v jiných odvětvích;

AB.  vzhledem k tomu, že ženy podnikatelky ve většině případů působí v odvětvích, která jsou sekundární z hlediska ekonomických výnosů a hospodářské soutěže na trhu;

AC.  vzhledem k tomu, že neexistuje dostatečný výzkum zaměřený na problematiku genderu a přístup sociálních podnikatelů k financování, obecně však je pro sociální podniky zřejmě obtížnější financování získat;

AD.  vzhledem k tomu, že má-li být více žen a dívek motivováno ke vstupu do světa podnikání, je klíčové vzdělávání v této oblasti, a to formální i neformální;

1.  vybízí členské státy, aby uznaly hodnotu podnikání žen pro své ekonomiky a překážky, které je nutno překonat; vyzývá členské státy a regiony, aby předložily konkrétní strategie na podporu kultury podnikání žen, jež zohlední činnost, která probíhá v souvislosti s potřebami, motivy a podmínkami pro odstranění genderových stereotypů, odlišné styly řízení a vedení a nové způsoby organizace a řízení podniků;

2.  vyzývá Komisi, aby zajistila plné začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech budoucích politik v oblasti podnikání;

3.  vyzývá členské státy, aby aktivně spolupracovaly se soukromým sektorem s cílem upozorňovat na společnosti, které se snaží prosazovat rovnost žen a mužů, a na jejich osvědčené postupy;

4.  vyzývá členské státy k přijetí programů pro zajištění pomoci, podpory a poradenství pro ženy podnikatelky zakládající průkopnické společnosti generující hodnotu a bohatství a založené na zásadách sociální odpovědnosti;

5.  vyzývá členské státy, aby v zájmu uznání příspěvku žen podnikatelek v sociální oblasti shromažďovaly na regionální úrovni údaje členěné podle pohlaví, včetně údajů o různých oblastech podnikání žen, a aby pravidelně podávaly zprávy o jejich počtu; doporučuje, aby byly údaje shromažďovány a konsolidovány na evropské úrovni s podporou Evropského institutu pro rovnost žen a mužů a Eurostatu; doporučuje, aby bylo hledisko rovnosti žen a mužů začleňováno kvalifikovanými genderovými odborníky do metodiky všech výzkumů zaměřených na podnikání, sociální ekonomiku a sociální podniky a aby byla zvláštní pozornost věnována zkušenostem žen s několika marginalizovanými identitami;

6.  vyzývá Komisi, aby začlenila otázku podnikání žen do své strategie v oblasti rovnosti žen a mužů na období po roce 2015;

7.  vyzývá k holistickému přístupu k podnikání žen, jehož cílem bude povzbudit a podpořit ženy při budování podnikatelské kariéry, usnadnit jim přístup k financování a podnikatelským příležitostem, ale rovněž vytvořit prostředí, které by jim umožnilo naplnit svůj potenciál a stát se úspěšnými podnikatelkami, a to mimo jiné zajištěním sladění pracovního a osobního života, přístupu k zařízením péče o děti a personalizované odborné přípravy;

8.  vyzývá orgány a instituce EU, členské státy a regionální a místní orgány, aby zintenzivnily svůj boj proti genderovým stereotypům a aby zavedly opatření zaměřená na boj proti stereotypním představám o mužských a ženských povahových rysech a schopnostech, které stále panují v odvětvích ovládaných muži, jako je věda a technika či inovativní a invenční oblasti; domnívá se, že v těchto oblastech mohou osoby s rozhodovacími pravomocemi, investoři, finanční sektor a trh vnímat ženy jako méně důvěryhodné nebo méně profesionální, v důsledku čehož pak potenciální zákazníci, dodavatelé, partneři, banky a investoři pohlížejí někdy na podnikatelky skepticky, a ty pak musí být ve svém úsilí o získání potřebných finančních prostředků mnohem vytrvalejší při prokazování svých znalostí, dovedností a schopností;

Rovnováha mezi pracovním a osobním životem

9.  vyzývá Komisi a členské státy, aby uznaly hodnotu podnikání pro rovnováhu mezi pracovním a osobním životem žen a mužů, aby odstranily překážky, které jsou zdrojem komplikací, či dokonce brání tomu, aby ženy podnikaly, a aby přijaly soudržný rámec opatření na podporu účasti žen na trhu práce; v návaznosti na rozhodnutí stáhnout návrh na změnu směrnice o mateřské dovolené a za účelem zachování pokroku v oblasti politik zajišťujících rovnost na úrovni EU vyzývá ke konstruktivnímu dialogu mezi institucemi s cílem zjistit, jak nejlépe podpořit a provádět politiky v oblasti rovnováhy mezi pracovním a osobním životem a spravedlivého rozdělení rodinných povinností, mj. s důrazem na úlohu mužů při prosazování rovnosti; připomíná, že rodičovská a otcovská dovolená může mít pozitivní dopad na účast žen na trhu práce, a vybízí členské státy, aby pokud tak ještě neučinily, zvážily zavedení otcovské dovolené; vyzývá Komisi, aby do konce roku 2016 představila konkrétní opatření, včetně legislativních návrhů, na zvýšení účasti žen na trhu práce prostřednictvím opatření na zlepšení rovnováhy mezi pracovním a osobním životem;

10.  vyzývá Komisi a členské státy, aby si připomenuly, jak důležité je dosažení barcelonských cílů k tomu, aby se rovnováha mezi pracovním a osobním životem stala skutečností pro všechny, i jak je důležité zavést vhodná legislativní i nelegislativní opatření stanovená v programu Komise pro rovnováhu mezi pracovním a osobním životem, který byl zveřejněn v srpnu 2015, a také využívat odpovídající nástroje a pobídky, včetně evropských fondů, jako je Evropský sociální fond, Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, má-li se zaručit cenově dostupná kvalitní péče o děti a jiné závislé osoby, včetně závislých seniorů a rodinných příslušníků se zdravotním postižením; zdůrazňuje význam účelné a pružné pracovní doby s cílem umožnit rodičům a pečujícím osobám přispívat k rozumné rovnováze mezi pracovním a osobním životem; připomíná, jaký význam má plná ochrana sociálních práv za specifických okolností, v nichž se nacházejí osoby samostatně výdělečně činné, bez nichž by inovativní a inkluzivní podnikání nebylo možné;

11.  zdůrazňuje, že je nutné změnit tradiční rozdělení rolí mužů a žen ve společnosti, na pracovišti a v rodině a vybízet muže k větší účasti na domácích pracích a péči o závislé členy rodiny, a to například prostřednictvím povinné otcovské dovolené, nepřenosné rodičovské dovolené a pomocí veřejných politik, které umožní účinné sladění rodinných a pracovních povinností, zejména v případě žen, a zvláště ve vysoce konkurenčních a mobilních odvětvích, kde je dlouhá a pružná pracovní doba standardem, a rovněž na základě celoživotního učení, které umožní držet krok s nejnovějším technickým vývojem a příležitostmi na trhu;

Informace a sítě

12.  zdůrazňuje, že je důležité hledět za horizont fáze začínajícího podniku s cílem pomoci ženám, které se rozhodly vydat se cestou podnikání, konsolidovat a rozšiřovat jejich podniky, a poukazuje také na význam, který má pro tyto ženy vytváření sítí a sdílení osvědčených postupů, mentorství, příklad žen v různých rolích a vzájemná podpora, a to i s ohledem na přechod do inovativnějších, udržitelnějších a ziskovějších odvětví, aniž by se narušily podmínky pro celkově zdravý a spokojený život;

13.  zdůrazňuje obrovský potenciál žen inovátorek a podnikatelek a důležitou úlohu, kterou mohou hrát v digitální transformaci ekonomiky; vyzývá Komisi a členské státy, aby investovaly do digitálního potenciálu žen a dívek a plně podporovaly a prosazovaly digitální podnikatelskou kulturu pro ženy a zapojení žen a jejich účast na informační společnosti;

14.  zdůrazňuje, že veřejné prostory mají velký význam pro podporu rozvoje projektů (zviditelňují a působí jako podnikatelské inkubátory) a pro poskytování finanční podpory a podpory související se zdaněním, příslušných a aktuálních informací a poradenství začínajícím podnikům, zejména podnikatelkám, které zahajují svou činnost; stejně tak zdůrazňuje význam finančních prostředků pro konsolidaci podniků, důležitost větší účasti na sociálních fórech, politik zaměřených na sladění pracovního a osobního života a toho, aby správní orgány uznaly důležitost této skupiny – a to jak nových, tak již zavedených podnikatelů – pro společnost;

15.  vítá vznik různých evropských sítí pro ženy podnikatelky; naléhavě žádá Komisi, aby aktivněji informovala o úspěších žen podnikatelek a aby výslovněji oceňovala tyto potenciální vzory prostřednictvím cen „Enterprise Promotion Awards“ a soutěže v oblasti sociálních inovací „European Social Innovation Competition“;

16.  zastává názor, že evropské sítě podnikatelek by měly vytvořit evropskou a celostátní síť, která by ženám usnadnila hledání možností financování a pomohla jim při něm a zabývala by se poskytováním poradenských služeb pro usnadnění přístupu k financování;

17.  vyzývá Komisi, aby v rámci své budoucí evropské internetové platformy pro podnikání žen zdůraznila využívání fór a aby zařadila postupný plán pro přístup k evropským možnostem financování a současně aby internetovou platformu učinila atraktivní pro potenciální investory a pro subjekty státní správy členských států, a pokusila se tak omezit byrokracii pro podnikatelky vyjasněním správních postupů s cílem vytvořit internetovou platformu, která by se mohla stát referenční platformou v tomto odvětví;

18.  vyzývá Komisi, aby – bez jakéhokoli dopadu rozpočet Komise a v rámci stávající struktury – zřídila v úzké spolupráci s členskými státy a společnostmi soukromého sektoru evropské obchodní středisko pro ženy, které by fungovalo jako kontaktní místo zaměřené na prosazování inciativ Komise pro ženy podnikatelky, poskytování pomoci v oblasti řízení a technické podpory, vytváření a oživení stávajících sítí a na monitorování a uplatňování genderového hlediska v obchodních iniciativách a programech financovaných z rozpočtu EU;

19.  vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadnily podnikatelkám přístup k nejdůležitějším technickým, vědeckým a obchodním sítím, jelikož tento přístup je zásadně důležitý pro rozvoj podnikatelských konceptů, setkání s potenciálními zákazníky, dodavateli a partnery, pro pochopení trhu a jeho trendů, příležitostí a slabin a pro získání strategických informací, spolupráce a podpory;

Přístup k financování

20.  vyzývá vlády členských států, úřady a (případně) orgány pro rovné zacházení, aby spolupracovaly s finančním odvětvím s ohledem na jejich povinnost zajistit rovnost mužů a žen, pokud jde o přístup samostatně výdělečných osob a malých a středních podniků ke kapitálu; vyzývá je, aby prozkoumaly možnosti, jak začlenit zásadu rovnosti žen a mužů do svých systémů výkaznictví o udělování půjček, do úpravy svých rizikových profilů podle specifických potřeb, do koncepce investičních mandátů a personálních struktur, jakož i do svých finančních produktů a jejich propagace;

21.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly mapy pomoci na podporu podnikání žen a konkurenceschopnosti a podnikatelství ve firemní oblasti, počínaje podporou podnikatelské kultury až po přijímání nových technologií nebo financování výzkumu, vývoje a inovací;

22.  vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala uplatňování genderového hlediska při přidělování prostředků EU v souvislosti s podnikáním; doporučuje, aby Komise zavedla genderové kvóty u všech forem cílené podpory poskytované nedostatečně zastoupeným a znevýhodněným skupinám s cílem zajistit pokrok v dosahování rovnosti v podnikání;

23.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily viditelnost financování podnikatelské činnosti, mimo jiné vypracováním map pomoci v oblasti mikrofinancování, v rámci evropského nástroje mikrofinancování Progress a aby zkoumaly možnosti spolupráce se soukromým sektorem v oblasti investování do „ženských“ odvětví, například v souvislosti se státními úvěrovými zárukami;

24.  zdůrazňuje význam využití veškerých možných finančních toků, zejména strukturálních fondů v příštím programovém období 2014–2020;

25.  naléhavě žádá členské státy, aby prosazovaly opatření a kroky zaměřené na podporu a poradenství ženám, které se rozhodly podnikat, s cílem podpořit jejich podnikání na základě snazšího a jednoduššího přístupu k financování a další podpory a odstranit administrativní a jiné překážky pro začínající podnikání žen;

26.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala a rozvíjela návrhy týkající se zvýšení zájmu žen o zakládání podniků; zdůrazňuje, že ženy s potřebnou obchodní prozíravostí by měly být obeznámeny s podpůrnými programy a příležitostmi v oblasti financování;

27.  vyzývá Komisi a členské státy, aby začaly shromažďovat podle pohlaví členěné údaje o přístupu podnikatelů k financování a aby v úzké spolupráci s Institutem pro rovnost mužů a žen dále zkoumaly, zda existují skutečné důkazy o přímé nebo nepřímé diskriminaci žen v této oblasti, a pokud takové důkazy existují, jak by měly být řešeny vnější faktory, které ovlivňují hodnocení životaschopnosti začínajících podniků vedených ženami ze strany investorů;

28.  vyzývá Komisi, aby se specifickými problémy podnikatelek zabývala při příštím přezkumu a aktualizaci iniciativy „Small Business Act“ (SBA) a rovněž ve výročních zprávách SBA; domnívá se, že tyto problémy by měly být zohledněny ve všech programech iniciativy SBA a rovněž by měl být zaveden dodatečný akční plán pro překonání překážek, jimž podnikatelky čelí;

29.  vítá, že Komise přezkoumala uplatňování směrnice 2004/113/ES a její provedení ve vnitrostátních právních předpisech ze strany členských států, vyjadřuje však politování nad tím, že odhalování nepřímé diskriminace není věnována dostatečná pozornost; žádá Komisi, aby uvedenou směrnici dále přezkoumala a zvážila přitom účelnější opatření pro zvládnutí tohoto typu možné diskriminace;

30.  zastává názor, že snazší přístup k financování by měl být poskytován podnikatelkám v inovativních a udržitelných odvětvích, se zvláštním ohledem na IKT, stavebnictví a dopravu, kde jsou muži ve většině; vyzývá v této souvislosti k důkladnějšímu monitorování, aby se předešlo jevu, kdy jsou ženy využívány muži jako pouhé „zástěrky“ k získání financování za snadnějších podmínek;

Podnikatelské vzdělávání a odborná příprava

31.  povzbuzuje členské státy, aby ve vzdělávání a odborné přípravě prosazovaly kulturu podnikání; upozorňuje, že pro podporu podnikání a rozvoje nových firem, a to i v oblasti IKT, a zejména v oborech obecně studovaných děvčaty, jako je zdravotní péče a další služby, je důležité vzdělávání na všech úrovních, formální i neformální, včetně celoživotního učení; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily pro členské státy pobídky k zajištění vyváženějšího zastoupení žen a mužů v odvětví podnikání a ke zvýšení podílu žen v tomto odvětví na základě toho, že se ženy obeznámí s výhodami obchodního vzdělávání;

32.  vyzývá školy a univerzity, aby povzbuzovaly dívky a ženy ke studiu předmětů, které vedou k profesní dráze v oblasti vědy, financí a ve výnosných odvětvích s vysokým tempem růstu, jako je odvětví nových technologií, včetně technologií šetrných k životnímu prostředí, digitálního prostředí a IKT;

33.  vyzývá členské státy, aby spolupracovaly s veřejným sektorem, se soukromým sektorem, nevládními organizacemi, univerzitami a školami při zřizování dalších programů učňovské přípravy a neformálního a informálního učení, včetně programů, v jejichž rámci mohou studenti již od mladého věku provádět vývojové projekty vycházející ze skutečných podnikatelských koncepcí, a podnikatelských inkubátorů, jejichž smyslem je dát příležitost mladým podnikatelům a současně zajišťovat vzdělávání v kultuře pracovního práva, porozumění této kultuře a její uplatňování;

34.  vyzývá EU, aby investovala do programů zaměřených na poskytování průběžného odborného vzdělávání pro ženy, a to jak pro ženy zaměstnané, tak pro podnikatelky, s cílem soustavně aktualizovat jejich znalosti a zajistit kvalitní profesní rozvoj se zvláštním ohledem na obchodní odvětví;

35.  zdůrazňuje význam zjednodušení přístupu podnikatelek k odborným školením o základních právních aspektech zahájení podnikání a vedení společnosti, mimo jiné o právních předpisech týkajících se založení podniku, práv duševního vlastnictví a ochrany údajů, pravidel zdanění, elektronického obchodu, dostupných veřejných grantů, a dále ke vzdělávání v oblasti nových informačních a komunikačních technologií, sociálních sítí, elektronického obchodu, vytváření sítí atd., a to i prostřednictvím grantů;

36.  s obavami poukazuje na to, že ženy často podceňují své znalosti, což je možný důsledek stereotypů zakořeněných ve společnosti, a že častěji než muži přiznávají nedostatek podnikatelských dovedností, sebevědomí, asertivity a ochoty podstupovat riziko při zakládání podniků, z čehož plyne nutnost motivačních a podpůrných psychologických programů na podporu sebevědomí podnikatelek;

Sociální podnikání

37.  vyzývá Komisi a členské státy, aby provedly výzkum, který se bude snažit vysvětlit větší podnikatelskou aktivitu žen v oblasti sociálního podnikání a její možný multiplikační účinek na tradiční podnikání;

38.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly rozvoj finančních nástrojů, které budou podniky posuzovat v poměru k jejich přínosu pro společnost, a rozvoj značek důvěry pro oblast sociálního a environmentálního podnikání; doporučuje začlenění zásady rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen jakožto opatření se sociálním dopadem, která podnítí větší počet sociálních podnikatelů k tomu, aby na svůj podnik pohlíželi z genderové perspektivy;

39.  zdůrazňuje, že alternativní obchodní modely, jako jsou družstva a vzájemné společnosti, hrají důležitou úlohu při prosazování rovnosti žen a mužů a podpoře udržitelného a inkluzivního rozvoje a růstu; vyzývá Komisi a členské státy, aby tyto alternativní modely umožňovaly a prosazovaly;

o
o   o

40.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37.
(2) Úř. věst. C 130, 30.4.2011, s. 4.
(3) Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.
(4) Úř. věst. L 180, 15.7.2010, s. 1.
(5) Úř. věst. C 51 E, 22.2.2013, s. 56.
(6) Přijaté texty, P7_TA(2013)0074.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2015)0320.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2015)0311.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2015)0292.
(10) Zpráva Komise (2014) „Statistické údaje o podnikání žen v Evropě“.
(11) Komise (2012), bleskový průzkum Eurobarometr č. 354 na téma „Podnikání v EU a třetích zemích“.
(12) Zpráva Komise (2008) „Hodnocení politiky: podpora žen-inovátorek a podnikání žen.
(13) Studie Komise (2014) „Statistické údaje o podnikání žen v Evropě“.
(14) Evropský parlament (2015), studie tematické sekce „Podnikání žen: odstraňování rozdílů v přístupu k finančním a jiným službám a v sociálním podnikání“.
(15) Komise (2015), Průběžné hodnocení evropského nástroje mikrofinancování Progress.
(16) KPMG (2015), zpráva „Ženy v alternativním investování“.

Právní upozornění