Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/2088(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0366/2015

Předložené texty :

A8-0366/2015

Rozpravy :

PV 18/01/2016 - 20
CRE 18/01/2016 - 20

Hlasování :

PV 19/01/2016 - 5.8
CRE 19/01/2016 - 5.8
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0008

Přijaté texty
PDF 557kWORD 151k
Úterý, 19. ledna 2016 - Štrasburk Konečné znění
Politiky zaměřené na dovednosti pro boj s nezaměstnaností mladých lidí
P8_TA(2016)0008A8-0366/2015

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2016 o politikách zaměřených na dovednosti v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí (2015/2088(INI))

Evropský parlament,

—  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména na její články 165 a 166,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2010 o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy(1),

—  s ohledem na doporučení Rady o zřízení záruky pro mladé lidi,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2013 o zřízení záruky pro mladé lidi(2),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 15. dubna 2014 o tom, jak může Evropská unie přispět k vytvoření vstřícného prostředí pro podniky, podnikání a začínající podniky v zájmu vytvoření pracovních míst(3),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2014 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2014(4),

—  s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení(5),

—  s ohledem na doporučení Rady o rámci pro kvalitu stáží(6) a s ohledem na otázku k písemnému zodpovězení E-010744/2015 k doporučení Rady o rámci pro kvalitu stáží, kterou dne 2. července 2015 vznesl Evropský parlament,

—  s ohledem na závěry Rady z dubna 2015 o posílení meziodvětvové spolupráce v rámci politiky v oblasti mládeže za účelem účinného řešení sociálních a ekonomických výzev, jimž čelí mladí lidé(7),

—  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

—  s ohledem na „Seznam otázek k první zprávě Evropské unie“, který přijal Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením(8),

—  s ohledem na informační sdělení Cedefop z června 2013 nazvané „Cesty k ekonomickému oživení: tři scénáře trhu dovedností a práce pro rok 2025“,

—  s ohledem na informační sdělení Cedefop z března 2014 nazvané „Nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi: – složitější problém, než by se zdálo“,

—  s ohledem na studii Cedefop z listopadu 2014 nazvanou „Výzva zvaná validace: bude Evropa brzy uznávat veškeré vzdělání?“,

—  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Šestá zpráva o hospodářské, sociální a územní soudržnosti: investice pro zaměstnanost a růst“ (COM(2014)0473),

—  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020: obnovený závazek pro bezbariérovou Evropu“ (COM(2010)0636),

—  s ohledem na zprávu Komise z dubna 2015 nazvanou „Fungování partnerství v rámci systému záruk pro mladé lidi v praxi – Souhrnná zpráva o klíčových úspěších přípravné akce Evropského parlamentu týkající se systému záruk pro mladé lidi a poučení z ní“,

—  s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2015 nazvanou „Podnikání mladých v Evropě: hodnoty, přístupy, politiky“,

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006, a zejména na kapitolu IV uvedeného nařízení týkající se „Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí“(9),

—  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0366/2015),

A.  vzhledem k tomu, že v Evropské unii je v současné době bez práce 4,5 milionu mladých lidí ve věku od 15 do 24 let a že více než 7 milionů mladých Evropanů ve věku od 15 do 24 let nemá zaměstnání, nevzdělává se ani se odborně nepřipravuje;

B.  vzhledem k tomu, že na konci roku 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti v celé Unii 9,9 %, a vzhledem k tomu, že nezaměstnanost mladých lidí byla více než dvojnásobná (21,4 %);

C.  vzhledem k tomu, že krize zasáhla zejména mladé lidi;

D.  vzhledem k tomu, že chybějící podstatné dovednosti potřebné k výkonu dostupných pracovních činností, stejně jako problematika nenávaznosti vzdělávání a odborné přípravy, jsou důležitými faktory, které se podílejí na nezaměstnanosti mladých; vzhledem k tomu, že mladí lidé, přestože mají vyšší vzdělání a více dovedností než předchozí generace, nepřestávají čelit významným strukturálním překážkám, které jim brání získat kvalitní zaměstnání odpovídající evropským a vnitrostátním normám; připomíná, že nebudou-li v Evropě efektivním a trvale udržitelným způsobem vytvářena kvalitní pracovní místa, nebude možné vyřešit problém kritické míry nezaměstnanosti mladých;

E.  vzhledem k tomu, že opožděné vstupování na trh práce a dlouhá období nezaměstnanosti mají nepříznivé dopady na vyhlídku profesní dráhy, odměny, zdraví a sociální mobility;

F.  vzhledem k tomu, že mladí lidé mají zásadní význam pro evropské hospodářství a že musí být vedeni k tomu, aby byli schopni nabídnout dovednosti žádané na trhu práce a předjímat budoucí potřeby;

G.  vzhledem k tomu, že mladí lidé tvoří tři velké skupiny – studenti, pracovníci a nezaměstnaní – a že ke každé z těchto skupin, má-li být zaručen její přístup na trh práce a její setrvání na tomto trhu, je třeba uplatňovat odlišný politický přístup, tzn. že studující mládež musí mít dovednosti nezbytné pro uplatnění na trhu práce, pracující mládež si po celou dobu svého profesního života musí doplňovat potřebné dovednosti a rozvíjet své odborné vzdělání, a co se týče mládeže nezaměstnané, je třeba rozlišovat mezi aktivními zájemci o práci a skupinou těch, kdo nepracují, nevzdělávají se ani se odborně nepřipravují (angl. zkr. „NEET“);

H.  vzhledem k tomu, že je nutno vynaložit veškeré úsilí, aby vzdělávací systémy studenty dostatečně připravovaly na zaměstnání a aby byla zajištěna úzká spolupráce mezi zástupci z odvětví vzdělávání, v případě potřeby z odvětví sociálních služeb, zaměstnavateli a studenty;

I.  vzhledem k tomu, že plánování odborné přípravy a vzdělávání má výrazně lepší výsledky, když jsou do procesů rozhodování zapojeny studentské a mládežnické organizace, a lépe pak také odpovídá potřebám společnosti a pracovního trhu a poptávce po žádaných dovednostech;

J.  vzhledem k tomu, že znevýhodněným, diskriminovaným či zranitelným osobám může být znemožněno rozvíjet své vlohy a dovednosti, nezohledňují-li opatření v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti a sociální politiky sociální rozměr; vzhledem k tomu, že odvětví vzdělávání je třeba přidělit dostatek finančních prostředků;

K.  vzhledem k tomu, že nezaměstnanost mladých může snížit provádění účinných politik v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a dovedností za podpory zaměstnavatelů, služeb zaměstnanosti a příslušných zainteresovaných stran;

L.  vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby se personalistům, řídícím pracovníkům v oblasti lidských zdrojů, službám zaměstnanosti, zaměstnavatelům a odvětví vzdělávání dostalo odpovídající odborné přípravy;

M.  vzhledem k tomu, že finanční krize z roku 2008 vytvořila nové překážky bránící mladým lidem v přístupu na trh práce, přičemž je známo, že nezaměstnaní mladí lidé nacházejí oproti ostatním nezaměstnaným obtížněji uplatnění v hospodářské soutěži, protože mají obecně méně zkušeností;

N.  vzhledem k tomu, že jedním z nejdůležitějších tvůrců zaměstnanosti v EU jsou mikropodniky a malé a střední podniky, které vytvářejí výrazně více než 80 % veškerých pracovních míst, a že tyto podniky hrají v mnoha „zelených“ odvětvích vedoucí úlohu, ale mohou čelit velkým problémům s předvídáním, jaké dovednosti budou zapotřebí, a problémům při využívání potenciálu vytváření pracovních míst;

O.  vzhledem k tomu, že podnikání mladých lidí může přispět ke snížení nezaměstnanosti mladých lidí a prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy může posílit jejich zaměstnatelnost;

P.  vzhledem k tomu, že systémy učňovských praxí a stáží dosahují v rámci Unie různé míry úspěšnosti, která je dána jejich charakteristikou;

Q.  vzhledem k tomu, že systém záruk pro mladé lidi představuje za předpokladu jeho účinného uplatňování komplexní přístup, který má mladým lidem pomoci úspěšně vstoupit na trh práce nebo získat kvalitní vzdělání, jak dokládá úspěšnost přípravné akce Evropského parlamentu týkající se systému záruk pro mladé lidi;

R.  vzhledem k tomu, že v zájmu získání účinných výsledků záruk pro mladé je nezbytné zhodnotit jejich reálné potřeby v oblasti zaměstnanosti i v pracovních odvětvích, která v budoucnu nabídnou pracovní příležitosti, jako například v sociální ekonomice a v zelené ekonomice, a doplnit to vše o trvalé a důkladné sledování nejenom projektů, ale také agentur, které je zajišťují, a vypracovávat pravidelné zprávy o pokroku tohoto opatření z hlediska boje proti nezaměstnanosti mladých lidí;

S.  vzhledem k tomu, že Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí představuje hlavní nástroj pro poskytování cílené podpory mladým lidem, kteří nepracují, nevzdělávají se ani se odborně nepřipravují;

Spolupráce, účast, partnerství

1.  konstatuje, že rozvíjení individuálních dovedností i šíření znalostí a dovedností patří ke klíčovým prvkům integrovaných politik zaměstnanosti a sociálních politik a že může vést k dlouhodobému růstu, posílit evropskou konkurenceschopnost, přispět k boji proti nezaměstnanosti a k budování evropské společnosti více podporující začleňování, mají-li rozvojové politiky brát v úvahu komplexní potřeby a schopnosti nezaměstnaných mladých lidí; připomíná, že nebude-li současně řešen problém tvorby pracovních míst a řádného sociálního zabezpečení, nebude mít rozvoj dovedností efekt;

2.  zdůrazňuje, že „nový impulz pro zaměstnanost, růst a investice“ je hlavní prioritou Komise, která se ve svém pracovním programu na rok 2015 zavázala k zahájení praktických iniciativ s cílem prosazovat integraci a uplatnitelnost na trhu práce, a to zejména prostřednictvím opatření, která podpoří snahu členských států nalézt pro mladé lidi zaměstnání; opakuje, že Parlament pravidelně předkládá návrhy různých řešení, ve kterých zdůrazňuje, že zaměstnanost mladých lidí, vzdělávání a odborná příprava by pro EU měly být jednou z největších politických priorit;

3.  připomíná, že zapojení mladých lidí, příslušných zúčastněných stran a organizací a sociálních partnerů do práce na přípravě, provádění, monitorování a hodnocení relevantních iniciativ zaměřených na podporu zaměstnanosti mladých lidí na úrovni EU, na vnitrostátní a místní úrovni má prvořadý význam;

4.  důrazně připomíná, že na jedné straně máme v Evropské unii 24 miliony nezaměstnaných včetně 7,5 milionu mladých lidí, kteří nepracují, nevzdělávají se ani se odborně nepřipravují, a na druhé straně dva miliony volných pracovních míst; konstatuje, že existuje mnoho nezaměstnaných mladých lidí, jejichž vysoká kvalifikace neodpovídá poptávce trhu práce; zdůrazňuje proto potřebu budovat silná partnerství mezi místními orgány, službami v odvětví vzdělávání a zaměstnanosti – obecně orientovanými i specializovanými– sociálními partnery i podnikatelskou sférou pro podporu vytváření, provádění a sledování krátkodobých a střednědobých trvale udržitelných strategií podporujících začlenění a kvalitu i akčních plánů v oblasti zaměstnanosti; vyzývá k užší a strukturální spolupráci a interakci mezi sférou vzdělávání a odborné přípravy, veřejné správy, podnikání a občanskou společností, zejména studentskými a mládežnickými organizacemi, která umožní lépe sladit nabízené dovednosti s potřebami trhu práce, a to i prostřednictvím možností, které mladým lidem nabídnou druhou šanci, což umožní dosahovat co nejvyšší kvality vzdělávání a odborné přípravy; zdůrazňuje, že tato lepší spolupráce má rovněž zásadní význam pro účinné uplatňování systému záruk pro mladé lidi;

5.  vítá nástroje pro rozvoj dovedností a předvídání potřeb v oblasti dovedností navržené Komisí; zdůrazňuje, že tento rozvoj by měl povzbuzovat rozvoj dovedností v přírodních vědách, technologiích, inženýrství a matematice (STEM), jež jsou v hospodářství velmi užitečné; zdůrazňuje však, že je zapotřebí ambicióznějších opatření a investic; domnívá se, že předvídání budoucích potřeb dovedností nutně vyžaduje výraznou účast všech zainteresovaných subjektů na trhu práce, a to na všech úrovních;

6.  vyzývá členské státy, regionální správy a místní orgány, aby společně se sociálními partnery a poskytovateli odborné přípravy přijali a provedli strategie rozvoje dovedností a strategie pro jejich předvídání s cílem zlepšit obecné a odvětvové dovednosti a dovednosti specifické pro jednotlivá povolání; dále zdůrazňuje význam partnerství a důvěry mezi vzdělávacími institucemi, podniky, sociálními partnery a správními orgány;

7.  zdůrazňuje úlohu, kterou hrají vysokoškolské instituce při rozvíjení znalostí a kompetencí, které absolventi potřebují, aby byli úspěšní na trhu práce;

8.  zdůrazňuje, že při omezování předčasného ukončování školní docházky, zejména v málo rozvinutých oblastech, i pro zlepšování zaměstnatelnosti mladých lidí hrají klíčovou úlohu kompetentní učitelé a školitelé, kteří jsou připraveni studentům pomoci; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby byla učitelům poskytována větší podpora ze strany škol, institucí odborné přípravy, místních komunit a vzdělávacích politik, např. prostřednictvím efektivnějších školení v oblasti nových dovedností, tj. podnikatelských dovedností a dovedností v oblasti informačních a komunikačních technologií, vycházejících z nejnovějších poznatků, dále prostřednictvím prosazování vzájemného učení a výměny osvědčených postupů a také snazšího přístupu k možnostem odborné přípravy i zdokonalených systémů průběžného odborného vzdělávání a přípravy; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je důležité investovat do rozvoje celoživotního vzdělávání učitelů; důrazně nesouhlasí se škrty v rozpočtu na vzdělávání, především pokud by byly spojeny se snížením stipendií a grantů a se zvyšováním studijních poplatků;

9.  podporuje zavádění nových metod výuky a odborné přípravy vyvíjených učiteli v reakci na konkrétní požadavky třídy;

10.  zdůrazňuje, že poskytovatelé vzdělávání a odborné přípravy a podniky musí společně vypracovat koncepci osvědčení, jež budou věrohodně prokazovat skutečné dovednosti, které držitel takového osvědčení v průběhu života získal;

11.  zdůrazňuje, že je důležité zapojit mladé, inovativní zaměstnavatele do nepřetržitého dialogu mezi školami a zaměstnavateli ve snaze úspěšněji přizpůsobovat vzdělávání a odbornou přípravu požadavkům trhu práce; vítá a zdůrazňuje význam poradenských programů pro budoucí pracovní uplatnění mladých lidí;

12.  zdůrazňuje důležitost správní kapacity a funkčních služeb zaměstnanosti; žádá, aby byla posílena zásada partnerství mezi veřejnými orgány a občanskou společností a aby byla místním a regionálním orgánům, jakož i dalším zúčastněným stranám, zajištěna odpovídající odborná příprava, která by jim umožnila účinněji a strategičtěji využívat evropské fondy; žádá rovněž, aby vlády prováděly ambicióznější politiku, která bude předjímat potřeby mladých lidí, podniků a občanské společnosti, jakož i subjektů poskytujících vzdělávání a odbornou přípravu, přičemž by měly rychleji realizovat programy na podporu zaměstnanosti a monitorování dosaženého úspěchu;

13.  zdůrazňuje důležitost úzké meziodvětvové spolupráce, zvláště pak mezi službami v odvětví vzdělávání a zaměstnanosti;

14.  připomíná, že politiky by se měly zaměřit na pomoc mladým lidem, kteří nepracují, nevzdělávají se ani se odborně nepřipravují, včetně osob, které byly z těchto procesů vyloučeny, aby se začaly znovu vzdělávat nebo aby získaly uplatnění na trhu práce;

15.  poukazuje na to, že evropské fondy, pokud budou využívány strategičtějším a účinnějším způsobem, mohou představovat mimořádný prostředek růstu a rozvoje pro univerzity i podniky; žádá, aby bylo využíváno více finančních prostředků na šíření informací o nástrojích evropského financování a k rozšiřování znalostí a dovedností, které jsou nezbytné pro hledání zdrojů, pro studium a pro správu projektů financování, na univerzitách a v podnicích;

16.  zdůrazňuje, že aby bylo zaručeno náležité využívání fondů EU, je nezbytné zavést systém dohledu a sledování tohoto využívání;

17.  vyzývá k tomu, aby za nejlepší projekty v boji proti nezaměstnanosti mladých byla udělována cena EU, která by mohla být spojena s celoevropskou soutěží „European Youth Award“ (Evropská cena mládeže) a evropským oceněním „For youth employment in the Social Economy“ (Za zaměstnanost mládeže v sociální ekonomice); vyzývá Komisi, aby takovéto iniciativy zviditelňovala a tím šířila osvětu a přiblížila se potřebám občanů; zdůrazňuje nicméně potřebu rozpočtové odpovědnosti, a žádá proto, aby iniciativy tohoto druhu byly financovány v rámci stávajícího rozpočtu;

18.  požaduje, aby se vnitrostátní strategie v oblasti dovedností řídily evropskou strategií v oblasti dovedností, jež by byla orientována na budoucnost a výsledky a začleňovala vnitrostátní strategie do národních plánů zaměstnanosti a zároveň poskytovala komplexní rámec pro odvětvové akční plány navržené v balíčku zaměstnanosti;

19.  žádá členské státy, aby co nejrychleji reagovaly na doporučení pro jednotlivé země týkající se vzdělávání a pracovního trhu v rámci evropského semestru a na další doporučení Komise;

Malé a střední podniky a podnikání

20.  zdůrazňuje, že klíčová úloha při zajišťování přípravy, co se týče dovedností potřebných pro pracovní život, i při tvorbě pracovních míst pro mladé, náleží podnikům, včetně malých a středních podniků, subjektů působících v oblasti sociální a solidární ekonomiky a mikropodniků; zdůrazňuje potřebu poskytnout mladým vzdělání, jež je připraví na podnikání v nejširším možném rozsahu; nabádá k tomu, aby do osnov bylo zařazeno rozvíjení odborných dovedností v bezpečném prostředí, jež jsou potřebné pro zakládání a řízení podniků, jakož i průřezových podnikatelských schopností, dovedností a znalostí, které budou účinným způsobem předávány prostřednictvím přímých zkušeností z reálného života; navrhuje, aby podnikatelství bylo vyučováno jako součást různých předmětů nebo jako samostatný předmět, a zdůrazňuje, že je třeba zajistit přístup ke kvalitním praxím a odbornému vzdělávání během univerzitního studia i po jeho skončení; klade důraz na to, že získávat demokratické a týmové dovednosti, učit se přebírat odpovědnost i analyzovat situace je součástí celoživotního učení, jež podporuje aktivní občanství; poukazuje na možnosti a výhody zapojování široké skupiny aktérů (např. úspěšní mladí podnikatelé či nevládní organizace věnující se propagaci podnikání) při poskytování vzdělávání v oblasti podnikání;

21.  připomíná, že osvěta o podnikání, porozumění hospodářským souvislostem a rovněž posílení vlastní odpovědnosti a podnikavosti jsou důležitými faktory, které u mladých podporují aktivní přístup k vlastní profesní dráze; domnívá se, že veřejné orgány, odvětví vzdělávání, podniky a občanská společnost jsou odpovědné za propagaci podnikání; opětovně poukazuje na nezbytnost rozvoje mezipodnikové mobility; opakovaně klade důraz na úlohu, jež pro začínající podniky hrají finanční instituce a přístup k financování, a požaduje investice, rozvoj dovedností a prognóz v nově vznikajících a potenciálních odvětvích, včetně čistých technologií a zelených pracovních míst, protože tato odvětví mají velký potenciál tvorby kvalitního pracovního uplatnění;

22.  zdůrazňuje, že podnikatelské dovednosti lze získávat rovněž prostřednictvím programů rozvoje dovedností, které jsou organizovány mimo rámec systému všeobecného vzdělávání, a že součástí těchto programů mohou být i činnosti v oblasti odborného vedení a mentorství, jež poskytují zkušení školitelé, podnikatelé a odborníci z podnikatelského prostředí, díky nimž mohou potenciální podnikatelé získat kromě snadněji přístupných cenných podnikatelských poznatků, rad a zpětných vazeb také možnost vybudovat si cennou síť kontaktů se stávajícími podniky a podnikateli, což by jim jinak mohlo trvat velmi dlouho;

23.  vyzývá ke zmírnění stávajících administrativních a finančních požadavků při zakládání a řízení podniků, a to zjednodušením postupů, usnadněním přístupu k úvěrům, rizikovému kapitálu a mikrofinancování pro začínající podniky, zaručením vysokorychlostního internetového připojení, individuálně přizpůsobeným multidisciplinárním poradenstvím a zavedením případných pobídek pro podnikatele, kteří zaměstnávají mladé lidi; vyzdvihuje důležitost mikrofinancování a programu EU pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) a také investičního plánu pro Evropu pro dosažení těchto cílů; zdůrazňuje potřebu zřízení jednotných kontaktních míst, kde si bude možné vyřídit všechny potřebné administrativní záležitosti související se založením a provozováním podniku; připomíná, že veškeré správní požadavky by měly zohlednit dodržování práv pracujících;

24.  vyzývá členské státy, aby se zapojily do programu Erasmus pro mladé podnikatele a tento program propagovaly mezi mladými lidmi, kteří si přejí realizovat podnikatelský projekt, aby mohli nabrat zkušenosti v jiných zemích a získat nové znalosti, které jim pomohou jejich podnikatelské projekty úspěšně uskutečnit;

25.  připomíná, že kreativní odvětví patří mezi nejpodnikavější a nejrychleji rostoucí odvětví a že kreativní způsob výuky rozvíjí přenosné dovednosti, jako je např. kreativní myšlení, schopnost řešit problémy, týmová práce a vynalézavost; bere na vědomí, že umělecké a mediální odvětví je pro mladé lidi obzvláště přitažlivé;

26.  připomíná velké množství pracovních míst spojených s tradičními dovednostmi, která jsou často vázána na určité místo a jež navíc napomáhají oživovat místní ekonomiku a jsou zajímavá z kulturního hlediska; vybízí členské státy, aby proto zajistily, že budou řemesla a profese s tradičními a kulturními prvky zachovány a účinně předávány mladším generacím s využitím specializovaných programů;

27.  vyzývá k vytváření příznivých podmínek pro sociální ekonomiku s cílem propojit vytváření pracovních míst pro mladé lidi s rozvojem sociálního kapitálu; vyzývá k lepšímu začleňování podniků sociální a solidární ekonomiky do vnitrostátních a evropských akčních plánů pro zaměstnanost, rozvoj dovedností a sociální začleňování s cílem uvolnit a využít jejich potenciál vytváření pracovních míst a jejich přínos k plnění stěžejních cílů strategie EU 2020;

28.  připomíná, že zaměstnavatelé a podnikatelé zastávají významnou úlohu v oblasti odborné přípravy na pracovišti a zajišťování učňovských praxí a že tuto jejich úlohu je třeba dále podporovat a rozvíjet;

29.  upozorňuje, že politiky na podporu podnikání mladých vyžadují střednědobé a dlouhodobé plánování; zdůrazňuje, že politiky na podporu podnikání by měly zohledňovat různé potřeby v jednotlivých členských státech;

30.  žádá účinnou podporu sociálně odpovědných, zelených a udržitelných podnikatelských projektů, jakož i propagaci udržitelných alternativních modelů, jako jsou družstva, které jsou založeny na demokratickém rozhodovacím procesu a které se snaží o to, aby měly určitý dopad na místní společenství;

Dovednosti pro uplatnitelnost na trhu práce

31.  zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí zvyšovat kvalifikaci a motivaci poradců pracujících ve veřejných službách zaměstnanosti (úřadech práce) tak, aby dokázali proaktivně reagovat na potřeby mladých uchazečů o zaměstnání, pomáhat jim při získávání dodatečné kvalifikace a určit dovednosti potřebné pro jejich uplatnění na trhu práce;

32.  připomíná, že na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy jsou nezbytné kvalitní a individuálně přizpůsobené výchovné poradenství a podpora, které mohou snížit riziko předčasného ukončení školní docházky, ale i pomoci překonat obtíže v přístupu na trh práce; zdůrazňuje, že toto poradenství ohledně profesního zaměření by mělo být nedílnou součástí učebních osnov a musí být poskytováno ve spolupráci s hospodářskou sférou a službami zaměstnanosti; připomíná zásadní význam studia jazyků a digitální gramotnosti;

33.  upozorňuje na nedostatky v kvalitě profesního poradenství v členských státech; zdůrazňuje potřebu zvyšování kvality profesního poradenství ve školách a zajištění soustavné odborné přípravy profesních poradců, tak aby byli schopni kvalifikovaně pomoci studentům a žákům při výběru vhodné profesní dráhy;

34.  vyzývá členské státy, aby se zabývaly osvědčenými postupy systému profesního poradenství ve školách, v jehož rámci jsou žáci sledováni od nejnižších ročníků až po první zkušenosti na trhu práce;

35.  zdůrazňuje důležitost pravidelného sledování budoucích potřeb dovedností, a vybízí proto členské státy a všechny zúčastněné strany k tomu, aby v tomto ohledu sdílely osvědčené postupy a nadále rozvíjely monitorovací a prognostické nástroje;

36.  vítá přepracování dosavadních internetových stránek iniciativy Přehled dovedností EU, které jsou nyní komplexnější a k uživatelům vstřícnější centrální vstupní branou pro získávání informací a poznatků o kvalifikačních potřebách v povoláních a odvětvích v EU a pomáhají tvůrcům politik, odborníkům, pracovním agenturám, poradcům pro volbu povolání a jednotlivcům přijímat lepší a informovanější rozhodnutí;

37.  vyzývá členské státy, aby si vyměňovaly osvědčené postupy v rámci odborného vzdělávání a rozvíjení odborné přípravy prostřednictvím dovedností a zajistily tak mladým lidem větší přístup na trh práce a aby v případě potřeby revidovaly programy odborné přípravy se zřetelem na budoucí potřeby trhu; zdůrazňuje důležitost praktických, podnikatelských, programovacích a elektronických dovedností jako nezbytného předpokladu profesního rozvoje v 21. století; poukazuje na důležitost provádění akčního plánu podnikání 2020 a strategie EU pro elektronické dovednosti; připomíná, že po celou dobu pracovního života by mělo být k dispozici celoživotní poradenství týkající se profesního rozvoje, které pracovníkům umožní udržovat a rozvíjet jejich dovednosti a znalosti;

38.  vybízí členské státy, aby mezi mladými lidmi v rámci jejich učňovské přípravy propagovaly a podporovaly možnosti pracovní mobility s cílem umožnit jim kontaktem s jinými systémy odborné přípravy a jinými typy podniků rozvoj jejich dovedností a zároveň jim také nabídnout příležitost k praktickému používání cizího jazyka, což jim pomůže k trvalému uplatnění na trhu práce;

39.  zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet „sociální dovednosti“, díky kterým je jednodušší pohybovat se úspěšně na trhu práce a budovat profesionální kariéru a které jsou nezbytným doplňkem odborných znalostí a zkušeností;

40.  zdůrazňuje, že je nutně zapotřebí podporovat neformální a informální učení, k němuž patří i dobrovolnictví a které je neocenitelným zdrojem, neboť pomáhá mladým lidem získat dovednosti potřebné pro pracovní život;

41.  připomíná, že neformální a informální učení má zásadní význam pro rozvoj sociálních dovedností, jako jsou dovednosti v oblasti komunikace a rozhodování; žádá proto, aby se investovalo do příležitostí neformálního a informálního učení podporujících začleňování a aby byl uznán dopad a hodnota zkušeností, dovedností a kompetencí získaných v jeho rámci;

42.  naléhavě žádá zřízení systému odborné přípravy a studia, který bude uplatňovat inovativní, ale současně přístupnou metodiku se zaměřením na rozvoj základních dovedností, jakož i intelektuálních a technických schopností;

43.  podtrhuje důležitost dalšího rozvíjení nástroje EURES, zejména v pohraničních oblastech, tak aby motivoval mladé lidi k využívání nabídek zaměstnání, stáží či učňovské přípravy v zahraničí a nabízel jim v rámci jejich plánů mobility pomoc a rady, jak mají postupovat;

44.  připomíná, že cílem politik v oblasti vzdělávání a politik zaměřených na dovednosti by nemělo být pouze naplnění potřeb trhu práce, nýbrž také vybavení jedinců potřebnými průřezovými kompetencemi, aby se z nich stali aktivní a zodpovědní občané; vyzývá Komisi a členské státy, aby respektovaly skutečnost, že vzdělávání a odborná příprava představují základní právo a mají velkou hodnotu samy o sobě;

45.  zdůrazňuje význam celostního vzdělávání, např. v podobě občanské výchovy, která by měla být nedílnou součástí všech proudů vzdělávání a může pomoci mladým lidem při přechodu do pracovního života;

46.  zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet schopnost studentů učit se a že je zapotřebí poskytnout jim efektivní strategie učení; zdůrazňuje, že rozvíjením této schopnosti se usnadní nabývání vědomostí, dovedností, postojů a způsobilosti, které jedincům umožní stanovit si, naplánovat a splnit své vlastní cíle v oblasti učení a samostatně se učit tak, aby byli schopni zvládat výrazné změny na trhu práce;

47.  zdůrazňuje, že sportování umožňuje jednotlivcům rozvíjet širokou škálu průřezových dovedností, které zvyšují jejich uplatnitelnost na trhu práce a zároveň jim napomáhají uspět jako vůdci a dosahovat svých cílů; dále vyzdvihuje spojitost mezi sportem, zaměstnatelností, vzděláváním a odbornou přípravou;

48.  je znepokojen skutečností, že podle výsledků posledního šetření PISA (Program pro mezinárodní hodnocení žáků) došlo v některých členských státech Evropské unie k propadu; vybízí členské státy, aby v zájmu splnění cílů strategie Evropa 2020 zařadily vzdělání mezi své hlavní priority;

49.  zdůrazňuje, že příkladem způsobu, jak zlepšit přístup mladých lidí na trh práce, je odborná příprava na pracovišti a vysoce kvalitní a formativní učňovská příprava posílená partnerstvím mezi školami, institucemi zajišťujícími odbornou přípravu a podniky a že lepší využívání těchto příležitostí prostřednictvím lepší profesní orientace by mohlo rozšířit okruh možných kandidátů na uvolněná pracovní místa a rovněž zlepšit jejich připravenost na pracovní prostředí; poukazuje na úspěšnost těchto opatření v některých členských státech; domnívá se, že sdílení osvědčených postupů v této oblasti by přispělo ke snížení nezaměstnanosti mladých lidí; zdůrazňuje, že praktikanti, kteří jsou znevýhodněni, potřebují zvláštní podporu, jako jsou např. doplňující výuka a podpůrné kurzy a podpora poskytovaná podnikům při zvládání administrativních a organizačních úkolů;

50.  zdůrazňuje hodnotu vysoce kvalitní učňovské přípravy pro všechna pracovní odvětví a vyzývá Komisi a členské státy, aby se snažily zájem o přípravu na tradičně mužská povolání a o práci v těchto odvětvích probouzet i mezi ženami;

51.  zdůrazňuje, že by měl být podporován bezproblémový přechod ze vzdělávacího procesu do zaměstnání, a to propojením teoretické výuky s praktickou odbornou přípravou a začleněním dovedností potřebných pro uplatnění na trhu práce do základních osnov akademické výuky, poskytováním vysoce kvalitních stáží, jak je stanoveno v Evropské chartě kvality stáží a učňovské přípravy, a také uznáváním kvalifikací získaných v rámci formálního i neformálního vzdělávání nebo v rámci dobrovolnické zkušenosti; zdůrazňuje, že vysoce kvalitní stáže či praxe by měly mít vždy jasně stanovené výsledky učení a praktikanti by neměli být zneužíváni;

52.  připomíná, že vysoce kvalitní stáže a učňovská příprava uzpůsobené podle aktuálních potřeb by měly vést k získání zaměstnání a stáže by měly praktikanty připravit na výkon určité práce, a odsuzuje veškeré zneužívání včetně fiktivních stáží, které oslabují systém získávání práv na sociální zabezpečení pracovníků; zdůrazňuje, že stáže by měly rozšiřovat dovednosti a posilovat uplatnitelnost na trhu práce; vyzývá členské státy, aby přijaly odrazující opatření, která by zabránila zneužívání statusu stáže, a zintenzivnily informační kampaně týkající se práv praktikantů;

53.  vítá rámec pro kvalitu stáží i Evropskou alianci pro učňovskou přípravu; zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise pečlivě sledovala jeho zavádění v jednotlivých členských státech; naléhavě vyzývá Alianci pro učňovskou přípravu, aby podporovala zpřístupňování možností učňovské přípravy pro mladé lidi a požadovala za tímto účelem odstranění překážek, jako je školné za učňovskou přípravu;

54.  připomíná se zřetelem k pravomocím členských států v této oblasti, že velký význam má duální model vzdělávání a získávání praktických, sociálních a komunikačních dovedností; zdůrazňuje, že sociální a komunikační dovednosti by mohly posílit sebevědomí mladých lidí a usnadnit jim vstup na trh práce; zdůrazňuje, že duální model musí ve svém zacílení zohledňovat sociální, ekonomické a kulturní podmínky jednotlivých zemí a nemá být považován za jediný správný systém odborného vzdělávání a přípravy; žádá proto, aby duální učení bylo uznáváno a posilováno na všech úrovních;

55.  žádá posílení spolupráce mezi vzdělávacími institucemi (na úrovni odborného a vysokoškolského vzdělávání) a podniky při vytváření učebních osnov a jejich přizpůsobení potřebám trhu práce;

56.  poukazuje na výhody flexibilního přístupu ke vzdělávání zaměřeného na studenty, který umožňuje změnu a úpravu studijního zaměření podle potřeb studentů, takže nejsou vázáni svým prvotním rozhodnutím;

57.  varuje členské státy před přílišným rozptylem typů smluv nabízených mladým lidem; žádá, aby se v zájmu vyšší účinnosti tímto problémem více zabývaly;

58.  vyzývá členské státy, aby zvýšily atraktivitu studijních programů a oborů přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM) s cílem vyřešit stávající nedostatek zájemců o tato odvětví; zdůrazňuje však, že k účinnému využívání příležitostí, které obory STEM nabízejí, jsou nezbytné humanitní obory a všeobecné humanitní vzdělání, a měly by proto být v rámci institucí oborů STEM účinně podporovány a hrát jasnou úlohu při vývoji učebních plánů; vyzývá členské státy, aby podporovaly mezioborový přístup mezi různými oblastmi ve vzdělávacích institucích, například společné programy zapojující humanitní obory, přírodní vědy, informační a komunikační technologie, inženýrství, podnikání a další relevantní obory;

59.  vybízí členské státy, aby do vzdělávacího procesu urgentně začlenily nové technologie a aby na všech úrovních a ve všech formách vzdělávání a odborné přípravy zintenzivnily a zlepšily odbornou přípravu v oblasti informačních a komunikačních technologií a digitálních dovedností, a to i pro vzdělávací personál, s cílem poskytovat více akademických titulů a učebních plánů v oblasti digitálních dovedností a motivovat mladé lidi ke studiu informačních a komunikačních technologií a k práci v těchto oborech; zdůrazňuje, že je zapotřebí vybudovat ve školách a na univerzitách lepší technologickou základnu a zajistit potřebnou infrastrukturu; zdůrazňuje navíc v tomto směru důležitost otevřených vzdělávacích zdrojů (OER), které zajišťují přístup ke vzdělávání pro všechny a zlepšují zaměstnatelnost tím, že podporují proces celoživotního učení; znovu připomíná, že je třeba podporovat dívky a mladé ženy ve studiu informačních a komunikačních technologií;

60.  zdůrazňuje, že je třeba vypracovat opatření, která budou mezi dívkami vzbuzovat zájem o obory STEM a která umožní zavedení kvalitního profesního poradenství, jež jim pomůže na profesní dráze v těchto oborech setrvat, protože v povoláních, která s nimi souvisejí, jsou ženy i nadále nedostatečně zastoupeny – ve vědě a v inženýrství tvoří ženy pouze 24 % odborných pracovníků – a protože povolání v oblasti STEM patří v členských státech mezi 20 povolání s největším počtem volných pracovních míst;

61.  poukazuje na to, že ačkoli v některých členských státech je vysoká míra nezaměstnanosti mladých lidí, zatímco v jiných jsou volná pracovní místa, zůstává pohyb pracovní síly uvnitř EU na nízké úrovni; připomíná proto význam pracovní mobility pro konkurenceschopný trh práce a zdůrazňuje, že je třeba snižovat jazykové a kulturní překážky, které jí brání, a nabízet za tímto účelem jazykové kurzy zaměřené na jednotlivá odvětví a přípravné kurzy pro nezaměstnané, které se budou zaměřovat na mezikulturní komunikaci;

62.  zdůrazňuje, že je důležité, aby byly problémy s nedostatkem dovedností a nesouladem mezi nabízenými a poptávanými dovednostmi řešeny propagací a usnadněním mobility studentů a přeshraničního uznávání kvalifikací, lepším využíváním všech nástrojů a programů EU, jako jsou Erasmus +, evropský rámec kvalifikací, Evropský pas dovedností, záruky pro mladé lidi, Europass-CV, pas podnikatelských dovedností, EURES, znalostní aliance, Evropská aliance pro učňovskou přípravu, evropský systém přenosu a akumulace kreditů, evropský referenční rámec pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu; vyzdvihuje důležitost systému ESCO (evropská klasifikace dovedností, kompetencí, kvalifikací a povolání), který popisuje a rozděluje do kategorií dovednosti, kompetence a kvalifikace relevantní pro trh práce EU a pro vzdělávání a odbornou přípravu, a to v 25 evropských jazycích; v tomto kontextu vyzdvihuje důležitost odpovídající převoditelnosti sociálních práv v rámci Unie a znovu v tomto ohledu poukazuje na význam programu Erasmus+, Evropského sociálního fondu a programu EURES; vyzývá členské státy, aby podporovaly kurzy odborné přípravy v určitých odvětvích, ve kterých existuje velký nesoulad mezi nabídkou a poptávkou;

63.  vybízí k optimálnímu využití stávajícího financování EU, jako např. programu Erasmus+, k podnícení rozvoje průřezových dovedností a kompetencí u mladých lidí, aby byl boj proti nezaměstnanosti mladých v EU efektivnější;

64.  poukazuje na program Erasmus+ jako na klíčový nástroj pro zajištění kvality odborného vzdělávání a přípravy v celé EU a podporuje mezinárodní výměnné pobyty pro účely odborné přípravy;

65.  připomíná, že účinné provedení systému záruk pro mladé lidi a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí může rovněž napomoci zvýšit šance mladých lidí na trhu práce překonáním nedostatků ve vzdělávání a poskytnutím dovedností, které odpovídají potřebám udržitelného trhu práce a ekonomiky, a že může nabídnout cenné pracovní zkušenosti a usnadnit zakládání úspěšných podniků; připomíná, že v tomto smyslu je nezbytné zhodnotit reálné potřeby mladých v oblasti zaměstnanosti a oblasti nabízející skutečné budoucí pracovní příležitosti, jako je sociální ekonomika a zelená ekonomika, a doplnit to vše o trvalé a pečlivé sledování nejenom příslušných projektů, ale také agentur, které je zajišťují, a vypracovávat pravidelné zprávy o pokroku těchto opatření v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí;

66.  zdůrazňuje potřebu zjednodušit administrativní postupy provádění systému záruk pro mladé lidi a naléhavou potřebu odstranit veškeré administrativní překážky, které by mohly omezovat jejich účinnost;

67.  vítá nedávné rozhodnutí společných normotvůrců EU o navýšení předběžných plateb pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí, které má regionům a státům, které čelí finančním potížím, zajistit bezproblémové provedení této důležité iniciativy; vyzývá členské státy a místní a regionální orgány, aby využily všech dostupných finančních prostředků k uskutečnění nezbytných zlepšení a nalezení udržitelných, a nikoli ad hoc řešení; vyzývá členské státy, aby operační programy Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí urychleně a účinně realizovaly;

Rovné příležitosti

68.  zdůrazňuje, že rozvíjení dovedností by se v případě, že bude prováděno v rámci ucelené koncepce, mohlo stát mechanismem zajišťujícím a podporujícím rovné příležitosti osobám ze znevýhodněných skupin, včetně znevýhodněných menšin, zejména pro děti a mladé lidi z rodin žijících v chudobě, pro dlouhodobě nezaměstnané, znevýhodněné přistěhovalce a osoby se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že mimořádný význam pro vytváření produktivní a vysoce kvalifikované pracovní síly uplatnitelné na trhu práce má prevence a celoživotní podpora a poradenství pro znevýhodněné skupiny poskytované už od nejranějších fází; zdůrazňuje dále potřebu podpory a rozvoje dovedností prostřednictvím školení pro zaměstnavatele, náborové pracovníky a personalisty s cílem podpořit začleňování znevýhodněných skupin na trh práce; zdůrazňuje, že začleňování nejvíce znevýhodněných osob předpokládá náležité proškolení zaměstnavatelů, pracovníků personálních oddělení a učitelů, které by mělo vést k tomu, že osobám ve společnosti nejvíce znevýhodněným se dostane co nejvhodnější podpory, která umožní jejich co nejúčinnější integraci; znovu zdůrazňuje důležitost všeobecného přístupu ke vzdělání pro všechny;

69.  zdůrazňuje, že rozvíjení dovedností v oblasti vytváření sítí je velmi důležité pro všechny mladé lidi, zejména však pro osoby s omezenými pracovními zkušenostmi a pro ty pocházející z méně zastoupených a znevýhodněných skupin; zdůrazňuje, že výuka vytváření sítí by mohla být strategií pro zlepšování zaměstnanosti, usnadnění budování a rozvoje profesní dráhy;

70.  upozorňuje na to, že ženy tvoří většinu (60 %) absolventů vysokých škol v Evropské unii, ale míra jejich zaměstnanosti ani vývoj jejich profesního postupu neodrážejí jejich plný potenciál; zdůrazňuje, že dosažení dlouhodobého hospodářského růstu podporujícího začlenění závisí na odstranění rozdílu mezi dosaženým vzděláním žen a jejich postavením na trhu práce, zejména prostřednictvím odstranění horizontální i vertikální segregace;

71.  zdůrazňuje, že je třeba, aby agentury poskytující služby zaměstnanosti zvýšily své úsilí o to, aby osobám se zdravotním postižením nebránily fyzické překážky v přístupu k těmto službám ve smyslu Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

72.  vyzývá členské státy a Komisi, aby propagovaly osvědčené postupy a podporovaly začleňování mladých lidí se zdravotním postižením do procesu vzdělávání, včetně programů celoživotního učení, i jejich zaměstnanost prostřednictvím opatření, jako jsou investice do iniciativ sociálního podnikání zaměřujících se na podporu těchto mladých lidí nebo finanční pobídky určené organizacím věnujícím se jejich náboru;

73.  zdůrazňuje důležitost dostupné finanční a grantové podpory pro osoby se zdravotním postižením, která by měla být nedílnou součástí informačních a vzdělávacích programů na podporu podnikání;

Nová generace, nové příležitosti, nové výzvy

74.  konstatuje, že mladí lidé, kteří vyrůstali v éře prudkého technologického pokroku, mají nejenom potenciál, schopnosti a dovednosti, ale také hodnoty a priority odlišné od předchozích generací, a že je proto cenné zdůraznit, že jsou zapotřebí programy a iniciativy, které by překonaly propast mezi generacemi; konstatuje, že tak bude rovněž snazší porozumět přednostem, kterými disponuje mladší generace, jako je například schopnost souběžně řešit více úkolů, tvořivost, mobilita, vstřícnost vůči změně a především týmová práce; zdůrazňuje, že systémy vzdělávání a odborné přípravy by měly být dostatečně flexibilní, aby mladým lidem umožňovaly plnohodnotný rozvoj jejich dovedností a schopností; zdůrazňuje navíc, že pracovníci náborových služeb a služeb zaměstnanosti by měli být náležitě proškoleni a vybaveni dovednostmi, které jim umožní porozumět příslušníkům nové generace; konstatuje také, že ne všichni mladí mají automaticky dovednosti a schopnosti odpovídající beze zbytku nárokům na digitální gramotnost, a znovu proto zdůrazňuje, že zajištění rovného přístupu k digitálním nástrojům a odpovídající odborné přípravě pro všechny je dnes ještě důležitější než dříve;

o
o   o

75.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 351 E, 2.12.2011, s. 29.
(2) Úř. věst. C 440, 30.12.2015, s. 67.
(3) Přijaté texty, P7_TA(2014)0394.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2014)0038.
(5) Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 10.
(6) Úř. věst. C 88, 27.3.2014, s. 1.
(7) Úř. věst. C 172, 27.5.2015, s. 3.
(8) CRPD/C/EU/Q/1
(9) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470.

Právní upozornění