Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/2892(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0166/2016

Předložené texty :

B8-0166/2016

Rozpravy :

Hlasování :

PV 04/02/2016 - 8.4
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0046

Přijaté texty
PDF 441kWORD 118k
Čtvrtek, 4. února 2016 - Štrasburk Konečné znění
Zpráva o pokroku Srbska za rok 2015
P8_TA(2016)0046B8-0166/2016

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. února 2016 o zprávě o Srbsku za rok 2015 (2015/2892(RSP))

Evropský parlament,

–  s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003 a které se týkalo vyhlídek zemí západního Balkánu na přistoupení k Evropské unii,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2008/213/ES ze dne 18. února 2008 o zásadách, prioritách a podmínkách evropského partnerství se Srbskem a o zrušení rozhodnutí 2006/56/ES(1),

–  s ohledem na stanovisko Komise ze dne 12. října 2011 k žádosti Srbska o členství v Evropské unii (SEC(2011)1208),

–  s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Srbskou republikou na straně druhé, jež vstoupila v platnost dne 1. září 2013,

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244 (1999), na poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora ze dne 22. července 2010 o otázce souladu jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova s mezinárodním právem a na rezoluci Valného shromáždění OSN č. A/RES/64/298 ze dne 9. září 2010, jež vzala na vědomí obsah uvedeného stanoviska a uvítala připravenost EU napomoci dialogu mezi Srbskem a Kosovem,

–  s ohledem na prohlášení a doporučení přijatá na čtvrté schůzi Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Srbskem, která proběhla ve dnech 7. a 8. října 2015,

–  s ohledem na výsledky konference na vysoké úrovni o trase přes východní Středomoří / západní Balkán konané dne 8. října 2015 v Lucemburku,

–  s ohledem na závěry zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci o opatřeních k řešení uprchlické a migrační krize ze dne 9. listopadu 2015 a na závěry Rady pro zahraniční věci týkající se migrace ze dne 12. října 2015;

–  s ohledem na 17bodový plán, který byl dne 25. října 2015 dohodnut na setkání věnovaném západobalkánské migrační trase, jehož se zúčastnili vedoucí političtí činitelé členských států EU a třetích zemí, které musejí řešit příliv uprchlíků a migrantů;

–  s ohledem na zprávu Komise o Srbsku za rok 2015 ze dne 10. listopadu 2015 (SWD(2015)0211),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2015 o zprávě o pokroku Srbska za rok 2014(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. dubna 2015 u příležitosti Mezinárodního dne Romů – o anticiganismu v Evropě a vyhlášení dne památky obětí genocidy Romů za II. světové války v EU(3),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 15. prosince 2015 o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení,

–  s ohledem na práci stálého zpravodaje Výboru pro zahraniční věci pro Srbsko Davida McAllistera,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Evropská rada dne 28. června 2013 rozhodla o zahájení přístupových jednání se Srbskem; vzhledem k tomu, že dne 21. ledna 2014 se konala první mezivládní konference; vzhledem k tomu, že v březnu 2015 byl dokončen proces prověřování; vzhledem k tomu, že v září 2015 Srbsko stanovilo celý svůj vyjednávací tým;

B.  vzhledem k tomu, že ve své zprávě o Srbsku za rok 2015 Komise informuje o pokroku, jehož Srbsko dosáhlo na cestě k evropské integraci, a hodnotí jeho úsilí o splnění kodaňských kritérií a podmínek procesu stabilizace a přidružení; vzhledem k tomu, že Komise uplatňuje nový přístup k podávání zpráv, který poskytuje jednoznačnější vodítka pro dané země ohledně toho, na co se musejí zaměřit;

C.  vzhledem k tomu, že stejně jako všechny ostatní země aspirující na členství v EU musí být také Srbsko hodnoceno podle toho, do jaké míry splnilo a provedlo stejný soubor kritérií, a vzhledem k tomu, že časový plán pro jeho přistoupení  EU se odvíjí od toho, nakolik je daná země odhodlána provádět nezbytné reformy a od kvality těchto reforem;

D.  vzhledem k tomu, že v návaznosti na První dohodu o zásadách normalizace vztahů s Kosovem ze dne 19. dubna 2013 učinilo Srbsko důležité kroky směrem k normalizaci vztahů s touto zemí; vzhledem k tomu, že dne 25. srpna 2015 bylo dosaženo čtyř důležitých dohod; vzhledem k tomu, že současně s pokrokem v jednání o přistoupení Srbska musí být v souladu s rámcem pro toto jednání dosaženo pokroku v procesu normalizace vztahů s Kosovem; vzhledem k tomu, že k definitivnímu uklidnění těchto vztahů je naprosto nezbytné vyvinout další úsilí; vzhledem k tomu, že je nanejvýš důležité, aby obě strany všechny tyto dohody prováděly v plném rozsahu;

E.  vzhledem k tomu, že v červenci 2015 se Srbsko stalo 33. státem zapojeným do mechanismu civilní ochrany EU;

F.  vzhledem k tomu, že EU zdůraznila potřebu posílit správu ekonomických záležitostí, právní stát a kapacity státní správy ve všech zemích západního Balkánu;

G.  vzhledem k tomu, že v rámci své politiky rozšíření klade EU zvláštní důraz na právní stát;

H.  vzhledem k tomu, že v lednu 2015 se Srbsko ujalo předsednictví Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE);

1.  vítá zahájení jednání a otevření kapitoly 32 (finanční kontrola) a 35 (ostatní otázky – bod 1: Normalizace vztahů mezi Srbskem a Kosovem) na mezivládní konferenci v Bruselu konané dne 14. prosince 2015; vítá trvalý závazek Srbska k evropskému integračnímu procesu; vyzývá Srbsko, aby toto strategické rozhodnutí aktivně propagovalo mezi srbskou veřejností; s uspokojením konstatuje, že Srbsko zahájilo ambiciózní plán reforem; vyzývá Srbsko, aby problematiku systémových a sociálně-ekonomických reforem řešilo se vší rozhodností a přímo; naléhavě vyzývá Srbsko, aby při provádění těchto reforem věnovalo zvláštní pozornost vlastní mládeži;

2.  vítá přípravy Srbska na účinné zahájení jednání o přistoupení poté, co byl dokončen proces prověřování a zahájena příprava komplexních akčních plánů pro kapitolu 23 (soudnictví a základní práva) a 24 (spravedlnost, svoboda a bezpečnost) a jejich postoupení EU; vyjadřuje naději, že tyto kapitoly bude možno otevřít začátkem roku 2016; zdůrazňuje, že je nutné důkladně projednat kapitoly 23 a 24, neboť to má zásadní význam s ohledem na reformy, které je nutno realizovat a provést v oblasti soudnictví a základních práv a v oblasti spravedlnosti, svobody a bezpečnosti; připomíná, že současně s pokrokem v těchto oblastech bude muset být dosaženo pokroku v jednáních obecně; zdůrazňuje, že z hlediska pokroku Srbska na jeho cestě k přistoupení k EU má jednání o kapitole 35 zásadní význam; v této souvislosti se domnívá, že důležitou podmínkou přistoupení Srbska k EU je úplná normalizace vztahů mezi Srbskem a Kosovem;

3.  zdůrazňuje, že klíčovým ukazatelem úspěšnosti procesu integrace zůstává řádné uplatňování právních předpisů a jednotlivých politik; vybízí vedoucí politické činitele Srbska, aby pokračovali v reformách, které jsou nutné k dosažení souladu s normami EU; vyzývá Srbsko ke zlepšení plánování, koordinace a kontroly uplatňování nových právních předpisů a politik;

4.  vítá pokrok, jehož Srbsko dosáhlo v oblasti podnikatelského prostředí, při snižování rozpočtového deficitu a na pracovním trhu, a to i pokud jde o pracovněprávní předpisy a politiku zaměstnanosti; vybízí srbské orgány, aby dále zlepšovaly investiční klima v celém Srbsku a snižovaly ekonomické a sociální rozdíly v regionech, aby zajistily ochranu zahraničních investic a vyřešily dlouhodobé investiční spory, a přesto, že si je vědom pokroku při restrukturalizaci státních podniků, poukazuje na to, že je důležité dosáhnout v procesu privatizace dalšího hmatatelného pokroku a zajistit jeho transparentnost; zdůrazňuje, že Srbsko musí uvést do souladu své právní předpisy v oblasti státní pomoci s acquis;

5.  vítá pokrok, jehož bylo dosaženo v souvislosti s hospodářskými reformami a který vedl ke zlepšení rozpočtové situace Srbska, a vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala srbskou vládu v jejích plánech provádět další reformy, zejména reformy nutné k řešení fiskální nerovnováhy a reformy hlavních odvětví hospodářství;

6.  oceňuje konstruktivní přístup Srbska k řešení migrační krize; konstatuje nicméně, že je třeba nabádat ke konstruktivnímu přístupu se sousedními zeměmi; konstatuje, že Srbsko je velmi důležitým a přínosným partnerem EU na Balkáně, a proto je nezbytně nutné, aby EU poskytla zdroje a odpovídající finanční pomoc; pozitivně vnímá značné úsilí Srbska o zajištění toho, aby státním příslušníkům třetích zemí bylo poskytnuto ubytování a humanitární dodávky za podpory ze strany EU a mezinárodního společenství; žádá Srbsko, aby bezodkladně zvýšilo svou kapacitu pro přijímání osob; podotýká, že je nutné provést komplexní reformy zaměřené na racionalizaci celého azylového systému a zajištění jeho souladu s acquis EU a mezinárodními normami; konstatuje, že Srbsko přijalo další opatření k řešení neopodstatněných žádostí o azyl, které podali srbští státní příslušníci v členských zemích EU a státech přidružených k Schengenu; žádá Srbsko, aby dále pracovalo na snížení počtu neodůvodněných žádostí; zdůrazňuje, že kapacita a zdroje, které by umožnily, aby se navracející osoby znovu začlenily do společnosti, jsou i nadále omezené;

7.  vyzývá Srbsko, aby se více snažilo o postupné sladění své zahraniční a bezpečnostní politiky s politikou EU, a to i pokud jde o politiku vůči Rusku; v této souvislosti považuje za politováníhodné, že Srbsko provádí spolu s Ruskem společná vojenská cvičení; vítá aktivní účast Srbska na mezinárodních operacích zaměřených na udržení míru;

Právní stát

8.  zdůrazňuje klíčový význam zásady právního státu; poukazuje na zásadní význam nezávislého soudnictví; konstatuje, že i když bylo v oblasti soudnictví dosaženo určitého pokroku, konkrétně se jedná o přijetí pravidel pro hodnocení soudců a státních zástupců, míra politického vměšování je i nadále vysoká; podotýká, že profesionální soudní orgány požadují zajištění dostatečných zdrojů; vyzývá příslušné orgány, aby uplatňovaly národní strategii reformy soudnictví, jak je stanovena v akčním plánu pro kapitolu 23, a zajistily nezávislost soudnictví a aby do práce soudců a státních zástupců nezasahovali politici; vyzývá vládu, aby přijala nový zákon o bezplatné právní pomoci a zavedla právní změny s cílem řešit kvalitu a jednotnost soudní praxe a soudního vzdělávání; vyjadřuje obavy ohledně stále vysokého počtu nevyřízených soudních případů, a to navzdory programu Nejvyššího kasačního soudu zaměřeného na jeho snížení, a naléhavě vyzývá Srbsko, aby přijalo další opatření ke zvýšení důvěry v soudnictví;

9.  vyzývá srbskou vládu, aby v plném rozsahu a nediskriminačním způsobem uplatňovala zákon o rehabilitaci; navrhuje srbské vládě, aby dalšími novelizacemi zákona o restituci odstranila všechny procesní a právní překážky týkající se naturálních restitucí;

10.  konstatuje, že v regionu je široce rozšířena korupce a organizovaný zločin, které rovněž představují překážku pro demokratický, sociální a hospodářský rozvoj Srbska; podotýká, že v boji proti korupci bylo díky pokračujícímu uplatňování právních předpisů a schválení zákona o ochraně oznamovatelů dosaženo určitého pokroku, korupce přesto v Srbsku zůstává znepokojivým jevem; zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout uspokojivých výsledků při vyšetřování korupce a výsledném vznášení obvinění, a to včetně korupce vysoce postavených osob, a že je nutné koordinovat a v plném rozsahu sledovat uplatňování protikorupční strategie stanovené v akčním plánu pro kapitolu 23 ve všech klíčových institucích a orgánech; vyzývá orgány k zajištění toho, aby protikorupční agentura a protikorupční rada mohly vykonávat svůj mandát v plném rozsahu a účinným způsobem a aby státní orgány následovaly jejich doporučení; domnívá se, že regionální strategie a prohloubená spolupráce mezi všemi zeměmi tohoto regionu mají pro účinnější řešení těchto otázek zásadní význam; žádá, aby akademické instituce přijaly společně se státními orgány a veřejnými činiteli pravidla v této oblasti za účelem vyšetření případů plagiátorství a aby předcházely podobným případům v budoucnosti;

11.  vyzývá srbské orgány, aby novelizovaly a uplatňovaly oddíl trestního řádu týkající se hospodářských a korupčních trestných činů s cílem zajistit důvěryhodný a předvídatelný rámec trestního práva; znovu opakuje, že je hluboce znepokojen ustanoveními a uplatňováním článku 234 trestního řádu týkajícího se zneužití pravomocí veřejného činitele; opět vyzývá k nezávislému a důkladnému přehodnocení reklasifikovaných případů týkajících se zneužití pravomocí veřejného činitele, tak aby došlo k okamžitému ukončení dlouhotrvajících případů nespravedlivého stíhání;

12.  konstatuje, že je nutné vyvinout další úsilí v boji proti organizovanému zločinu a musí být dosaženo uspokojivých výsledků v oblasti pravomocných rozsudků, jak je stanoveno v akčním plánu pro kapitolu 24; vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytly odborné poradenství při vytváření institucionálního rámce a nabývání odborných zkušeností s účinným bojem proti organizovanému zločinu; vyzývá v této souvislosti k přímé spolupráci mezi srbskými a kosovskými orgány pro vymáhání práva a kontaktními úřady v Bělehradě a Prištině;

Demokracie

13.  bere na vědomí úsilí o zlepšení postupu konzultace v parlamentu a jeho větší zapojení do procesu vyjednání přístupu k EU; je i nadále znepokojen rozsáhlým využíváním postupů pro naléhavé případy při přijímání právních předpisů, a to i předpisů souvisejících s přistoupením k EU, neboť takovéto postupy neumožňují vždy zajistit dostatečné konzultace se zúčastněnými stranami a širokou veřejností; zdůrazňuje, že je třeba dále zpřísnit dohled parlamentu nad exekutivou; zdůrazňuje význam aktivní a konstruktivní účasti opozice v rozhodovacím procesu a demokratických institucích; zdůrazňuje, že financování politických stran musí být transparentní a v souladu s nejpřísnějšími mezinárodními normami;

14.  zdůrazňuje význam práce organizací občanské společnosti v demokratické společnosti; konstatuje, že došlo ke zlepšení spolupráce mezi vládou a organizacemi občanské společnosti; vybízí srbské orgány, aby přijaly další opatření, která by zajistila transparentní dialog mezi občanskou společností a státními orgány, a zvýšily účinné zapojení zástupců občanské společnosti a národnostních menšin do rozhodovacího procesu; vyzývá orgány, aby zajistily odpovídající finanční podporu pro efektivní fungování organizací občanské společnosti; vyzývá ke včasné a transparentní komunikaci s občany, organizacemi a širokou veřejností o vývoji přístupových jednání a k usnadnění širokého zapojení uvedených subjektů do tohoto procesu;

15.  znovu vyzývá srbskou vládu, aby se zabývala veškerými doporučeními volebních pozorovatelských misí OBSE/ODIHR, zejména těch, které zaručují transparentnost finančních kampaní a volebních postupů; vyzývá příslušné orgány, aby řádně vyšetřily případy, k nimž došlo během komunálních voleb a dalších kampaní a které byly poznamenány násilím, nařčeními ze zastrašování a nesrovnalostmi;

16.  připomíná významnou úlohu nezávislých regulačních orgánů, včetně úřadu veřejného ochránce práv, při zajištění dohledu nad exekutivou a její zodpovědnosti; vyzývá tyto orgány, aby činnosti veřejného ochránce práv poskytly plnou politickou a administrativní podporu a upustily od jeho nespravedlivého kritizování;

17.  vítá přijetí akčního plánu pro komplexní reformu veřejné správy, zákona o inspekčním dohledu, státní strategie pro školení pracovníků místní správy a zákona o maximálním počtu státních zaměstnanců a vyzývá k jejich okamžitému uplatňování; zdůrazňuje, že je třeba odpolitizovat a profesionalizovat veřejnou správu a zajistit, aby byly postupy přijímání a propouštění zaměstnanců transparentnější, tak aby bylo možné zaručit profesionalitu, neutralitu a kontinuitu veřejné správy;

Lidská práva

18.  vítá skutečnost, že má Srbsko odpovídající právní a institucionální rámec pro ochranu lidských práv a základních svobod; upozorňuje nicméně na určité nedostatky při jeho provádění, především pokud jde o předcházení diskriminaci zranitelných skupin, včetně lidí se zdravotním postižením, lidí trpících HIV/AIDS a osob LGBTI; vítá úspěšný Pochod hrdosti, který se uskutečnil dne 20. září 2015; nicméně zdůrazňuje, že diskriminace a násilí vůči osobám LGBTI nadále vyvolává znepokojení; v této souvislosti vybízí vládu, aby provedla doporučení Výboru ministrů Rady Evropy CM/Rec(2010)5 určené členským státům; vyjadřuje znepokojení nad vysokým počtem případů útoků na zranitelné skupiny, které dosud nebyly plně prošetřeny; dále je znepokojen pokračujícím problémem domácího násilí; vyzývá orgány, aby aktivně podporovaly dodržování lidských práv pro všechny;

19.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že nebylo dosaženo žádného pokroku, pokud jde o zlepšení situace v oblasti svobody projevu a sdělovacích prostředků; se znepokojením si všímá pokračujícího politického tlaku, který oslabuje svobodu médií a vede k rostoucí autocenzuře sdělovacích prostředků; je znepokojen tím, že novináři při výkonu svého povolání čelí politickému tlaku, zastrašování, násilí a hrozbám; vyzývá orgány, aby vyšetřily veškeré případy útoků na novináře a sdělovací prostředky, jež důrazně odsuzuje i Mezinárodní federace novinářů; znovu opakuje, že je třeba plně provádět nové zákony o sdělovacích prostředcích; zdůrazňuje, že je nutné zajistit naprostou transparentnost, pokud jde o vlastnictví sdělovacích prostředků a jejich financování, jakož i nediskriminaci, co se týče zadávání veřejných informačních kampaní;

20.  je vážně znepokojen opakovanými úniky informací do sdělovacích prostředků, které se týkaly probíhajících vyšetřování trestné činnosti, čímž byla porušena zásada presumpce neviny; vyzývá srbské orgány, aby důkladně prošetřily řadu bedlivě sledovaných případů, kdy byly ve sdělovacích prostředcích prezentovány důkazy údajného protiprávního jednání;

Respektování a ochrana menšin

21.  zdůrazňuje význam úlohy rad pro národnostní menšiny při prosazování práv vnitrostátních menšin a jejich demokratickou povahu a rovněž vybízí, aby jim byly poskytovány odpovídající a ověřitelné finanční prostředky; vítá závazek Srbska k vypracování akčního plánu věnovaného národnostním menšinám, který dále zlepší uplatňování a rozvoj příslušných postupů a právní rámec pro národnostní menšiny; znovu žádá Srbsko k zajištění toho, aby úroveň získaných práv a pravomocí zůstala v procesu jejich sbližování s rozhodnutím srbského Ústavního soudu zachována, a naléhavě vyzývá k co nejrychlejšímu přijetí právních předpisů o radách pro národnostní menšiny pro účely vyjasnění jejich právního postavení a jistoty, co se týče jejich soudní pravomoci; vyjadřuje vážné znepokojení nad přerušením vysílání programů v menšinových jazycích z důvodu ohlášené privatizace sdělovacích prostředků; vyzývá Srbsko, aby zvýšilo své úsilí, pokud jde o účinné a důsledné provádění právních předpisů na ochranu menšin a nediskriminační zacházení s národnostními menšinami v celém Srbsku, a to i v oblasti vzdělávání, zejména co se týče včasného financování a překladu učebnic v jazycích národnostních menšin, používání menšinových jazyků, zastoupení ve veřejné správě a v zastupitelských orgánech na místní, regionální a celostátní úrovni a přístupu ke sdělovacím prostředkům a bohoslužbám v menšinových jazycích; vyzývá srbskou vládu, aby provedla všechny mezinárodní smlouvy a dvoustranné dohody týkající se práv národnostních menšin;

22.  konstatuje, že kulturní rozmanitost Vojvodiny rovněž přispívá k identitě Srbska; zdůrazňuje, že autonomie Vojvodiny by neměla být oslabena a že by měl být bezodkladně přijat zákon o zdrojích Vojvodiny, jak stanoví ústava;

23.  vyzývá srbské orgány, aby zavedly konkrétní opatření ke zlepšení situace Romů, zejména co se týče vydávání osobních dokladů, vzdělání, bydlení, zdravotní péče a zaměstnanosti; vyzývá dále srbské orgány, aby zajistily rovné zastoupení Romů ve veřejných orgánech a veřejném životě a aby věnovaly zvláštní pozornost začlenění romských žen; zdůrazňuje, že je třeba dále posílit politiku integrace Romů a s ohledem na násilí, kterému jsou vystaveni členové nevládních organizací zastupujících tuto menšinu, účinně bojovat proti diskriminaci; očekává proto opatření nadcházející strategie a akčního plánu pro začlenění Romů; v této souvislosti vítá „Prištinskou deklaraci“ vyzývající vlády, mezinárodní a mezivládní organizace, jakož i organizace občanské společnosti k důslednému uplatňování zásad nediskriminace a rovnosti při úsilí a činnosti zaměřeném na prosazování a dodržování práv Romů;

Regionální spolupráce a dobré sousedské vztahy

24.  oceňuje konstruktivní přístup srbské vlády k vztahům se sousedními zeměmi, neboť díky němu bylo dosaženo značného pokroku v rozvíjení regionální spolupráce i užších vztahů s EU, a naléhavě vyzývá Srbsko, aby nadále udržovalo dobré sousedské vztahy; vyzývá Srbsko, aby prosazovalo dobré sousedské vztahy a mírové urovnání sporů a aby vytvářelo tolerantní prostředí a odsuzovalo veškeré formy nenávistných projevů či válečné rétoriky a aby se zdrželo takových gest, jako je veřejné vítání návratu osob odsouzených za válečné zločiny; konstatuje, že přetrvávající spory a záležitosti, k nimž patří zejména vymezení hranic, následnictví, navracení kulturních statků a otevření jugoslávských archivů, je třeba řešit v souladu s mezinárodním právem a zavedenými zásadami, a to i provedením právně závazných dohod, mimo jiné dohody o otázkách nástupnictví, a že dvoustranné spory by měly být vyřešeny v prvotních fázích procesu přistoupení v souladu s mezinárodním právem; poukazuje na konstruktivní úlohu Srbska v rámci tzv. berlínského procesu a iniciativu šesti zemí západního Balkánu a na jeho plán v oblasti propojení; vítá další iniciativy zaměřené na budoucnost západního Balkánu, zejména proces z Brda, který se osvědčuje jako důležitý rámec pro spolupráci v politických i technických oblastech, a domnívá se, že konkrétní spolupráce v oblastech společného zájmu může přispět ke stabilizaci západního Balkánu; v tomto ohledu vítá první společné zasedání ministrů Bosny a Hercegoviny a Srbska, které se uskutečnilo v Sarajevu 4. listopadu 2015; vyzývá Srbsko, aby dále podporovalo stabilizaci a institucionální posílení Bosny a Hercegoviny prostřednictvím svých stávajících kontaktů a dobrých sousedských vztahů s touto zemí; znovu vyzývá srbské orgány, aby započaly další opatření pro přeshraniční spolupráci se sousedními členskými státy EU, včetně programů přeshraniční a nadnárodní spolupráce pro roky 2014–2020 a strategie EU pro dunajský region; vítá myšlenku zahájit jednání o uzavření dohody o dobrých sousedských vztazích se svými sousedy a doufá, že to v regionálním kontextu povede k pozitivnějšímu vývoji; vítá schůzi s bulharským, rumunským a srbským předsedou vlády týkající se spolupráce v oblasti energetické a dopravní infrastruktury;

25.  vybízí Srbsko, aby dále spolupracovalo s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v duchu usmíření a dobrých sousedských vztahů; zdůrazňuje, že je třeba vypracovat zastřešující vnitrostátní strategii pro domácí řešení válečných zločinů; naléhavě vyzývá orgány, aby se i nadále zabývaly osudem nezvěstných osob a přípravou systému odškodnění pro oběti a jejich rodiny, což je důležitý předpoklad usmíření, a aby zajistily právo rodin obětí znát osud svých nezvěstných rodinných příslušníků; poukazuje na to, že právní předpisy týkající se civilních obětí by měly být přijaty bez zbytečného odkladu s přihlédnutím k tomu, že stávající právní předpisy neuznávají některé skupiny obětí válečných zločinů; všímá si, že nadále vznikají kontroverzní situace, především v souvislosti s různými výklady moderních dějin; znovu vyjadřuje svou podporu iniciativě RECOM, regionální komisi pro hledání a sdělování pravdy o válečných zločinech a dalším závažném porušování lidských práv v bývalé Jugoslávii;

26.  vítá zveřejnění návrhu národní strategie pro vyšetřování válečných zločinů, která stanoví plány týkající se stíhání trestných činů spáchaných během 90. let minulého století v bývalé Jugoslávii; zdůrazňuje, že je třeba posílit a depolitizovat srbské orgány, které se zabývají válečnými zločiny; vyzývá Srbsko, aby vytvořilo účinný systém ochrany svědků a obětí a aby obětem a jejich rodinám zaručilo právo na odškodnění; vyzývá ke zlepšení regionální spolupráce, pokud jde o případy válečných zločinů; znovu vyzývá Srbsko, aby opětovně přezkoumalo své právní předpisy o soudní pravomoci v oblasti řízení o válečných zločinech v duchu usmíření a dobrých sousedských vztahů společně s Komisí a se sousedními zeměmi;

27.  vítá přetrvávající odhodlání Srbska k normalizaci vztahů s Kosovem a dokončení pěti klíčových dohod dne 25. srpna 2015, konkrétně dohody o vybudování sdružení/společenství obcí v Kosovu, v nichž většinu tvoří Srbové, o energetice, o telekomunikačních službách a o mostu v Mitrovici; naléhavě vyzývá Srbsko, aby urychleně provedlo svou část těchto dohod a konstruktivně spolupracovalo s Kosovem při přípravě a provádění dohod budoucích; konstatuje, že pokroku bylo dosaženo v oblastech, jako je policejní a civilní ochrana, pojištění vozidel, cla, ujednání o spolupráci a záznamy na katastrech; znovu opakuje, že pokrok dialogu by měl být měřen jeho prováděním na místě; vyzývá Srbsko a Kosovo, aby se zdržely jakýchkoli negativních projevů a usilovaly o úplné provedení veškerých již dosažených dohod v dobře víře a bez prodlev a aby odhodlaně pokračovaly v normalizaci vztahů; vyzývá k pokračujícímu úsilí obou vlád a orgánů EU o komunikaci a vysvětlování ustanovení uzavřených dohod s cílem sblížit komunity etnických Albánců a Srbů v Kosovu; oceňuje snahy podnikatelské komunity vedené obchodními komorami, které mají přispět k normalizaci vztahů zahájením dialogu mezi srbskou a kosovskou obchodní komorou s cílem řešit překážky podnikání mezi oběma stranami a umožnit kontakt a spolupráci mezi společnostmi; vyzývá Komisi, aby podpořila zachování a rozvoj těchto činností v budoucnu; vyzývá Srbsko a Kosovo, aby určily nové oblasti pro diskuse v rámci dialogu s cílem zlepšit životy lidí a v obecné rovině normalizovat vztahy; vyzývá Evropskou službu pro vnější činnosti (ESVČ), aby zhodnotila, jak obě strany dodržují uložené povinnosti; naléhavě vyzývá Srbsko, aby jednalo v duchu dobrých sousedských vztahů, a vyjadřuje naději, že neúspěšná žádost Kosova o členství v UNESCO nebude mít negativní dopad na dialog a na další začlenění Kosova do regionálních mezinárodních organizací a že spolupráce a úsilí v otázkách ochrany kulturního dědictví budou i nadále pokračovat; vyzývá Bělehrad a Prištinu, aby udržovaly dobré sousedské vztahy; vítá obnovení rozhovorů mezi srbským předsedou vlády Vučićem a kosovským předsedou vlády Mustafou dne 27. ledna 2016; konstatuje, že projednávaná témata zahrnovala vzájemné uznávání univerzitních a odborných diplomů a zlepšení silničního a železničního spojení; zdůrazňuje, že pokrok dosažený na místě bude ku prospěchu celému regionu;

28.  v rámci berlínského procesu podporuje vytvoření západobalkánského fóra občanské společnosti, které by zástupcům občanské společnosti z daného regionu nabízelo možnost vyměňovat si myšlenky, vyjadřovat obavy a formulovat konkrétní doporučení pro osoby v rozhodovacích funkcích, a vyzývá k pokračování tohoto procesu na další vrcholné schůzce, která se má konat v roce 2016 v Paříži, a k organizaci přípravných pracovních seminářů pro organizace občanské společnosti z uvedeného regionu;

Energetika, životní prostředí a doprava

29.  zdůrazňuje, že by Srbsko jakožto smluvní strana Energetického společenství mělo být i nadále aktivní v rámci činností orgánů Energetického společenství a pokračovat v provádění acquis s cílem vybudovat udržitelné a bezpečné energetické systémy; vyzývá orgány, aby začaly uskutečňovat cíle stanovené ve strategii rozvoje energetického odvětví, vzhledem k tomu, že nedochází k významným investicím do odvětví obnovitelných zdrojů energie; nabádá Srbsko, aby na trhu s plynem vytvořilo hospodářskou soutěž a přijalo opatření s cílem zlepšit slaďování s acquis v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, a vyzývá Srbsko, aby se více zaměřilo na zelenou energii; vyzývá Komisi, aby srbskou vládu podpořila v jejím úsilí o snížení závislosti země na dovozech energie a diverzifikaci srbských dodávek plynu; konstatuje, že nedávno přijatý soubor NPP II 2015 zahrnuje zejména program s rozpočtem 155 milionů EUR na pomoc s financováním významných regionálních infrastrukturních projektů v odvětví energetiky a dopravy na západním Balkáně; nabádá Srbsko, aby se připojilo k průměrným závazkům EU týkajícím se změny klimatu a k dohodě dosažené na konferenci COP 21 v Paříži;

30.  s ohledem na význam, jaký má evropské seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) z hlediska dalšího rozvoje přeshraniční spolupráce mezi členskými státy EU a jejich sousedy, vyzývá srbskou vládu, aby zajistila právní rámce nezbytný pro účast Srbska v ESÚS;

31.  vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným prosazováním právních předpisů o odpadech a vyzývá srbské orgány, aby zvýšily své úsilí o uzavření a vyčištění nelegálních skládek, a aby v souladu s rámcovou směrnicí o odpadech připravily důvěryhodnou politiku v oblasti snižování odpadů;

32.  vítá plán na rekonstrukci, aktualizaci a modernizaci některých částí železniční sítě a vyzývá srbské orgány, aby i nadále pokračovaly ve zkvalitňování veřejné dopravy ve spolupráci se sousedními zeměmi;

o
o   o

33.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi a vládě a parlamentu Srbska.

(1) Úř. věst. L 80, 19.3.2008, s. 46.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2015)0065.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2015)0095.

Právní upozornění