Seznam 
Přijaté texty
Úterý, 19. ledna 2016 - ŠtrasburkKonečné znění
Žádost, aby byl Czesław Adam Siekierski zbaven imunity
 Žádost, aby byl Czesław Adam Siekierski zbaven imunity
 Víceletý plán obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři ***I
 Výroční zpráva o politice hospodářské soutěže EU
 Úloha mezikulturního dialogu, kulturní rozmanitosti a vzdělávání při podpoře základních hodnot EU
 Hodnocení a výzvy regulace finančních služeb EU
 Vnější faktory, jež jsou na překážku podnikání žen v Evropě
 Politiky zaměřené na dovednosti pro boj s nezaměstnaností mladých lidí
 Směrem k Aktu o jednotném digitálním trhu

Žádost, aby byl Czesław Adam Siekierski zbaven imunity
PDF 324kWORD 67k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2016 o žádosti, aby byl Czesław Adam Siekierski zbaven imunity (2015/2241(IMM))
P8_TA(2016)0001A8-0004/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost, aby byl Czesław Adam Siekierski zbaven imunity, kterou dne 13. srpna 2015 předložil nejvyšší státní zástupce Polské republiky v souvislosti s řízením, které má zahájit Hlavní dopravní inspektorát Polské republiky (pod referenčním č. CAN-PST-SCW.7421.35493.2015.5.A.0475), a která byla oznámena na plenárním zasedání dne 9. září 2015,

–  s ohledem na skutečnost, že se Czesław Adam Siekierski vzdal svého práva na vyjádření podle čl. 9 odst. 5 jednacího řádu,

–  s ohledem na článek 9 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011 a 17. ledna 2013(1),

–  s ohledem na čl. 105 odst. 2 a článek 108 Ústavy Polské republiky a na čl. 7b odst. 1 a čl. 7c odst. 1 ve spojení s článkem 10b polského zákona ze dne 9. května 1996 o výkonu mandátu poslance a senátora,

–  s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0004/2016),

A.  vzhledem k tomu, že nejvyšší státní zástupce Polské republiky postoupil žádost Hlavního dopravního inspektorátu Polské republiky o zbavení imunity poslance Evropského parlamentu, který byl zvolen za Polskou republiku, Czesława Adama Siekierského, v souvislosti s přestupkem podle článku 92a přestupkového zákona ze dne 20. května 1971 ve spojení s čl. 20 odst. 1 zákona o silničním provozu ze dne 20. června 1997; vzhledem k tomu, že se údajný přestupek týká překročení povolené rychlosti jízdy motorového vozidla v obydlené oblasti;

B.  vzhledem k tomu, že podle článku 9 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie musí jeho členové požívat na území vlastního státu imunity přiznávané členům parlamentu tohoto členského státu;

C.  vzhledem k tomu, že čl. 105 odst. 2 a článek 108 Ústavy Polské republiky stanoví, že poslanec nebo senátor nemůže být trestně stíhán bez souhlasu Sejmu nebo Senátu;

D.  vzhledem k tomu, že Evropskému parlamentu přísluší rozhodnout o tom, zda bude Czesław Adam Siekierski zbaven imunity či nikoli;

E.  vzhledem k tomu, že údajný přestupek Czesława Adama Siekierského nemá přímou či zřejmou spojitost s výkonem jeho mandátu poslance Evropského parlamentu;

F.  vzhledem k tomu, že Parlament nenašel v tomto případě žádný důkaz, že by se jednalo o fumus persecutionis, tedy o dostatečně závažné a konkrétní podezření, že uvedená žádost byla předložena s úmyslem způsobit dotčenému poslanci politickou újmu;

1.  rozhodl, aby byl Czesław Adam Siekierski zbaven imunity;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru neprodleně příslušnému orgánu Polské republiky a Czesławovi Adamu Siekierskému.

(1) Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. května 1964, Wagner/Fohrmann a Krier, 101/63, ECLI:EU:C:1964:28; rozsudek Soudního dvora ze dne 10. července 1986, Wybot/Faure a další, 149/85, ECLI:EU:C:1986:310; rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2008, Mote/Parlament, T-345/05, ECLI:EU:T:2008:440; rozsudek Soudního dvora ze dne 21. října 2008, Marra/De Gregorio a Clemente, C-200/07 a C-201/07, ECLI:EU:C:2008:579; rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2010, Gollnisch/Parlament, T-42/06, ECLI:EU:T:2010:102; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C-163/10, ECLI: EU:C:2011:543; rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2013, Gollnisch/Parlament, T-346/11 a T-347/11, ECLI:EU:T:2013:23.


Žádost, aby byl Czesław Adam Siekierski zbaven imunity
PDF 324kWORD 67k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2016 o žádosti, aby byl Czesław Adam Siekierski zbaven imunity (2015/2268(IMM))
P8_TA(2016)0002A8-0005/2016

Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost, aby byl Czesław Adam Siekierski zbaven imunity, kterou dne 7. září 2015 předložil nejvyšší státní zástupce Polské republiky v souvislosti s řízením, které má zahájit Hlavní dopravní inspektorát Polské republiky (pod referenčním č. CAN-PST-SCW.7421.573278.2015.3.A.0475), a která byla oznámena na plenárním zasedání dne 5. října 2015,

–  s ohledem na skutečnost, že se Czesław Adam Siekierski vzdal svého práva na vyjádření podle čl. 9 odst. 5 jednacího řádu,

–  s ohledem na článek 9 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011 a 17. ledna 2013(1),

–  s ohledem na čl. 105 odst. 2 a článek 108 Ústavy Polské republiky a na čl. 7b odst. 1 a čl. 7c odst. 1 ve spojení s článkem 10b polského zákona ze dne 9. května 1996 o výkonu mandátu poslance a senátora,

–  s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0005/2016),

A.  vzhledem k tomu, že nejvyšší státní zástupce Polské republiky postoupil žádost Hlavního dopravního inspektorátu Polské republiky o zbavení imunity poslance Evropského parlamentu, který byl zvolen za Polskou republiku, Czesława Adama Siekierského, v souvislosti s přestupkem podle článku 92a přestupkového zákona ze dne 20. května 1971 ve spojení s čl. 20 odst. 1 zákona o silničním provozu ze dne 20. června 1997; vzhledem k tomu, že se údajný přestupek týká překročení povolené rychlosti jízdy motorového vozidla v obydlené oblasti;

B.  vzhledem k tomu, že podle článku 9 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie musí poslanci Evropského parlamentu požívat na území vlastního státu imunity přiznávané členům parlamentu tohoto členského státu;

C.  vzhledem k tomu, že čl. 105 odst. 2 a článek 108 Ústavy Polské republiky stanoví, že poslanec nebo senátor nemůže být trestně stíhán bez souhlasu Sejmu nebo Senátu;

D.  vzhledem k tomu, že Evropskému parlamentu přísluší rozhodnout o tom, zda bude Czesław Adam Siekierski zbaven imunity či nikoli;

E.  vzhledem k tomu, že v souladu s čl. 9 odst. 7 jednacího řádu se Výbor pro právní záležitosti nesmí za žádných okolností vyslovit o vině nebo o nevině poslance;

F.  vzhledem k tomu, že Parlament nenašel v tomto případě žádný důkaz, že by se jednalo o fumus persecutionis, tedy o dostatečně závažné a konkrétní podezření, že uvedená žádost byla předložena s úmyslem způsobit dotčenému poslanci politickou újmu;

1.  rozhodl, aby byl Czesław Adam Siekierski zbaven imunity;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru neprodleně příslušnému orgánu Polské republiky a Czesławovi Adamu Siekierskému.

(1) Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. května 1964, Wagner/Fohrmann a Krier, 101/63, ECLI:EU:C:1964:28; rozsudek Soudního dvora ze dne 10. července 1986, Wybot/Faure a další, 149/85, ECLI:EU:C:1986:310; rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2008, Mote/Parlament, T-345/05, ECLI:EU:T:2008:440; rozsudek Soudního dvora ze dne 21. října 2008, Marra/De Gregorio a Clemente, C-200/07 a C-201/07, ECLI:EU:C:2008:579; rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2010, Gollnisch/Parlament, T-42/06, ECLI:EU:T:2010:102; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C-163/10, ECLI: EU:C:2011:543; rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2013, Gollnisch/Parlament, T-346/11 a T-347/11, ECLI:EU:T:2013:23.


Víceletý plán obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři ***I
PDF 650kWORD 158k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 19. ledna 2016 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 302/2009 (COM(2015)0180 – C8-0118/2015 – 2015/0096(COD))(1)
P8_TA(2016)0003A8-0367/2015

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3 a (nový)
(3a)  Plán obnovy bere v potaz specifika různých typů lovných zařízení. Při provádění tohoto plánu by Unie a členské státy měly věnovat zvláštní pozornost neprůmyslovým rybolovným činnostem a nejudržitelnějším lovným zařízením, která jsou nejvíce založena na řemeslných postupech, jako jsou tradiční pasti („almadrabas“ nebo „tonnare“), které velmi pozitivně přispívají k obnově populace tuňáka díky vysoké selektivitě a malému environmentálnímu dopadu na mořské ekosystémy a které jsou cenné z vědeckého hlediska.
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
(14)  Všechny změny plánu obnovy přijaté komisí ICCAT v letech 2012, 2013 a 2014, které dosud nebyly provedeny, by měly být začleněny do právních předpisů Unie. Jelikož se tato transpozice týká plánu, jehož cíle a opatření byly definovány komisí ICCAT, toto nařízení nezahrnuje veškerý obsah víceletých plánů podle článků 9 a 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/20131.
(14)  Všechny změny plánu obnovy přijaté komisí ICCAT v letech 2006, 2012, 2013 a 2014, které dosud nebyly provedeny, by měly být provedeny v právních předpisech Unie. Jelikož se tato transpozice týká plánu, jehož cíle a opatření byly definovány komisí ICCAT, toto nařízení nezahrnuje veškerý obsah víceletých plánů podle článků 9 a 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/20131.
____________
____________
1Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1).
1Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).“
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15
(15)  Je nezbytné, aby se do práva Unie provedly budoucí závazné změny plánu obnovy. Na Evropskou komisi (dále jen „Komise“) by v zájmu rychlého zapracování těchto změn do práva Unie měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.
vypouští se
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15 a (nový)
(15a)  Nařízení (EU) č. 1380/2013 zavádí pojem „minimální referenční velikost pro zachování zdrojů“. Aby byla zajištěna jednotnost, měl by být pojem „minimální velikost“ používaný komisí ICCAT proveden v právu Unie jako „minimální referenční velikost pro zachování zdrojů“. Odkazem na „minimální velikost tuňáka obecného“ v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/981a se proto v tomto nařízení rozumí odkaz na „minimální referenční velikost pro zachování zdrojů“.
_______________
1aNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/98 ze dne 18. listopadu 2014 o provádění mezinárodních závazků Unie v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 v rámci Mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v Atlantiku a Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku (Úř. věst. L 16, 23.1.2015, s. 23).
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17
(17)  V náležitě odůvodněných případech týkajících se přemístění, umístění do klecí a zaznamenávání a hlášení činností pastí a plavidel, a jestliže si to vyžadují závažné naléhavé důvody, by Komise měla přijmout vhodné prováděcí akty bezodkladně.
vypouští se
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 24
(24)  V čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 se zavedla povinnost vykládky, která se u tuňáka obecného používá ode dne 1. ledna 2015. Podle čl. 15 odst. 2 uvedeného nařízení však povinností vykládky nejsou dotčeny mezinárodní závazky Unie, jako například závazky vyplývající z doporučení ICCAT. Podle téhož ustanovení je Komise za účelem provedení takových mezinárodních závazků do práva Unie, mimo jiné zejména odchylek od povinnosti vykládky, zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci. Výměty tuňáka obecného proto budou v některých situacích stanovených v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2015/98 ze dne 18. listopadu 2014 přípustné. Není tedy třeba, aby se toto nařízení na povinnosti týkající se výmětů vztahovalo,
(24)   Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/98 stanoví odchylky od povinnosti vykládky úlovků tuňáka obecného, která je stanovena v článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013, za účelem dodržení mezinárodních závazků vyplývajících z úmluvy. Provádí některá ustanovení obsažená v doporučení ICCAT 13-07, která stanoví povinnost vykládky a vypouštění, jež se za určitých okolností vztahuje na plavidla a pasti pro lov tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Toto nařízení se proto nemusí povinností vykládky a vypouštění zabývat, a tudíž se nedotkne odpovídajících ustanovení v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/98.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1
1.  Toto nařízení stanoví obecná pravidla, jimiž se řídí Unie při používání plánu obnovy vymezeného v čl. 3 bodu 1.
1.  Toto nařízení stanoví obecná pravidla, jimiž se řídí Unie při používání plánu obnovy vymezeného v čl. 3 bodu 1, přičemž zohledňuje specifické prvky různých typů lovných zařízení a zvláštní pozornost věnuje tradičním, udržitelnějším a řemeslným zařízením, jako jsou pasti.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Čl. 3 – bod 16
16)  „kapacitou chovu“ kapacita hospodářství (v tunách) držet ryby pro účely jejich výkrmu a chovu;
vypouští se
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1
1.  Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil, že rybolovné činnosti jeho plavidel provádějících odlov a pastí odpovídá rybolovným právům na tuňáka obecného, která má daný členský stát ve východním Atlantiku a Středozemním moři k dispozici.
1.  Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil, že intenzita rybolovu jeho plavidel provádějících odlov a pastí odpovídá rybolovným právům na tuňáka obecného, která má daný členský stát ve východním Atlantiku a Středozemním moři k dispozici, a aby zaručil socio-ekonomickou životaschopnost svých pastí.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)
Roční plán rybolovu předložený každým členským státem stanoví rovnoměrný rozpis kvót mezi skupiny lovných zařízení, které pomohou zajistit dodržování individuálních kvót a povolených vedlejších úlovků.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 1 a (nový)
1a.  Členské státy používají pro vnitrostátní přidělování kvót transparentní a objektivní kritéria, včetně environmentálních, sociálních a hospodářských kritérií, přičemž zvláštní pozornost věnují zachování a prosperitě drobných, řemeslných a tradičních rybářů, kteří používají pasti nebo jiné selektivní rybolovné metody, a tyto metody podporují.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 3
3.  Maximální počet rybářských plavidel plujících pod vlajkou členského státu, která jsou zapojena do rybolovu tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, se omezí na počet rybářských plavidel – a jejich celkovou odpovídající hrubou prostornost – plujících pod vlajkou daného členského státu, která lovila, uchovávala na palubě, překládala, přepravovala či vykládala tuňáka obecného v období od 1. ledna 2007 do 1. července 2008. V případě plavidel provádějících odlov se toto omezení použije podle druhu lovného zařízení.
3.  Maximální počet a odpovídající hrubá prostornost rybářských plavidel plujících pod vlajkou členského státu, která jsou zapojena do rybolovu tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, se omezí na počet rybářských plavidel – a jejich celkovou odpovídající hrubou prostornost – plujících pod vlajkou daného členského státu, která lovila, uchovávala na palubě, překládala, přepravovala či vykládala tuňáka obecného v období do 1. ledna 2007 do 1. července 2008. V případě plavidel provádějících odlov se toto omezení použije podle druhu lovného zařízení.
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 6 a (nový)
6a.  Odchylně od odstavců 2, 3 a 5 členské státy přezkoumají režim kvót pro tuňáka obecného, který sankcionuje rybáře drobného rybolovu, aby odstranily monopolní postavení, v němž se v současnosti nacházejí vlastníci velkých lodí, a podpořily udržitelnější systémy rybolovu, jako jsou například systémy, které se využívají pro drobný rybolov;
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 7
7.  Odchylně od odstavců 3 a 6 pro roky 2015, 2016 a 2017 platí, že každý členský stát omezí počet svých plavidel lovících košelkovými nevody, která nemají oprávnění lovit tuňáka obecného v rámci odchylky podle čl. 13 odst. 2 písm. b), na počet plavidel lovících košelkovými nevody s oprávněním v roce 2013 nebo 2014.
7.  Pro roky 2015, 2016 a 2017 platí, že každý členský stát omezí počet svých plavidel lovících košelkovými nevody na počet plavidel lovících košelkovými nevody s oprávněním v roce 2013 nebo 2014. Toto ustanovení se nevztahuje na plavidla lovící košelkovými nevody provozovaná v rámci odchylky uvedené v čl. 13 odst. 2 písm. b).
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 5
5.  Lov tuňáka obecného pomocí jiných zařízení, než která jsou uvedena v odstavcích 1 až 4 a článku 11, včetně pastí je povolen během celého roku.
5.  Lov tuňáka obecného pomocí jiných zařízení, než která jsou uvedena v odstavcích 1 až 4 a článku 11, včetně pastí, je povolen během celého roku v souladu s opatřeními ICCAT na zachování a řízení zdrojů.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Kapitola III – Oddíl 2 – název
MINIMÁLNÍ VELIKOST, NÁHODNÉ ÚLOVKY, VEDLEJŠÍ ÚLOVKY
MINIMÁLNÍ REFERENČNÍ VELIKOST PRO ZACHOVÁNÍ ZDROJŮ, NÁHODNÉ ÚLOVKY, VEDLEJŠÍ ÚLOVKY
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Článek 12
Ustanovení tohoto oddílu se použijí, aniž je dotčen článek 15 nařízení (EU) č. 1380/2013, včetně veškerých odchylek v souladu s čl. 15 odst. 2 uvedeného nařízení.
Ustanovení tohoto oddílu se použijí, aniž je dotčen článek 15 nařízení (EU) č. 1380/2013, včetně veškerých uplatnitelných odchylek k tomuto nařízení.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Čl. 13 – název
Minimální velikost
Minimální referenční velikost pro zachování zdrojů
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1
1.  Minimální velikost tuňáka obecného odloveného ve východním Atlantiku a Středozemním moři je 30 kg nebo 115 cm vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve.
1.  Minimální referenční velikost pro zachování zdrojů tuňáka obecného odloveného ve východním Atlantiku a Středozemním moři je 30 kg nebo 115 cm vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 2 – návětí
Odchylně od odstavce 1 se minimální velikost tuňáka obecného 8 kg nebo 75 cm vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve použije na tyto druhy rybolovu:
Odchylně od odstavce 1 se minimální referenční velikost pro zachování zdrojů tuňáka obecného, 8 kg nebo 75 cm vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve, použije na tyto druhy rybolovu:
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 4
4.  Byla-li kvóta přidělená členskému státu rybářského plavidla nebo pasti již vyčerpána, musí být odlovu tuňáka obecného zabráněno. Mrtvý tuňák obecný musí být vyložen a podléhá konfiskaci a příslušným následným opatřením. V souladu s článkem 27 podává každý členský stát každoročně o těchto množstvích informace Komisi, která je předá sekretariátu ICCAT.
4.  Byla-li kvóta přidělená členskému státu rybářského plavidla nebo pasti již vyčerpána, musí být odlovu tuňáka obecného zabráněno. Mrtvý tuňák obecný musí být vyložen celý a nezpracovaný a podléhá konfiskaci a příslušným následným opatřením. V souladu s článkem 27 podává každý členský stát každoročně o těchto množstvích informace Komisi, která je předá sekretariátu ICCAT.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Kapitola III – Oddíl 3 – název
POUŽÍVÁNÍ LETADEL
POUŽÍVÁNÍ LETECKÝCH PROSTŘEDKŮ
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 3 a (nový)
3a.  Tuňák obecný je při vykládce celý, bez žaber a vykuchaný. Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby v rámci rekreačního a sportovního rybolovu zajistil v co největším rozsahu vypouštění tuňáka obecného, který byl chycen živý, zejména mladých jedinců.
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 1 – písm. a
a)  seznam všech plavidel provádějících odlov plujících pod jeho vlajkou, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři na základě zvláštního oprávnění k rybolovu;
a)  seznam všech plavidel provádějících odlov plujících pod jeho vlajkou, která jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři na základě oprávnění k rybolovu;
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Článek 19 a (nový)
Článek 19a
Vztah k nařízení (ES) č. 1224/2009
Kontrolní opatření stanovená touto kapitolou se uplatní současně s opatřeními stanovenými nařízením (ES) č. 1224/2009, není-li v této kapitole uvedeno jinak.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Čl. 20 – odst. 2
2.  Pokud je individuální kvóta považována za vyčerpanou, členský stát vlajky odejme oprávnění k rybolovu tuňáka obecného a požádá plavidlo, aby neprodleně odplulo do jím určeného přístavu.
2.  Pokud je individuální kvóta považována za vyčerpanou, členský stát vlajky odejme oprávnění k rybolovu tuňáka obecného a může požádat plavidlo, aby neprodleně odplulo do jím určeného přístavu.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 1
1.  Každoročně do 15. února zašle každý členský stát Komisi elektronickou cestou seznam všech svých pastí, které jsou na základě zvláštního oprávnění k rybolovu povoleny pro lov tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Seznam obsahuje název pastí a registrační číslo a je sestaven podle formátu stanoveného komisí ICCAT v Pokynech pro předkládání požadovaných údajů a informací.
1.  Každoročně do 15. února zašle každý členský stát Komisi elektronickou cestou seznam všech svých pastí, které jsou na základě oprávnění k rybolovu povoleny pro lov tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Seznam obsahuje název pastí a registrační číslo a je sestaven podle formátu stanoveného komisí ICCAT v Pokynech pro předkládání požadovaných údajů a informací.
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Čl. 24 – odst. 5 – pododstavec 2
V řádně odůvodněných, závažných a naléhavých případech přijme Komise postupem podle čl. 59 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.
vypouští se
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Čl. 29 – odst. 3
3.  Uplatňují-li členské státy na oznámení podle odstavců 1 a 2 čl. 80 odst. 3 nařízení (EU) č. 404/2011, lze odhadovaná množství tuňáka obecného uchovávaného na palubě oznámit v dohodnuté době oznámení před připlutím.
3.  Pokud členské státy na oznámení podle odstavců 1 a 2 uplatňují čl. 80 odst. 3 prováděcího nařízení (EU) č. 404/2011, lze odhadovaná množství tuňáka obecného uchovávaného na palubě oznámit v dohodnuté době oznámení před připlutím. Pokud se loviště nachází méně než čtyři hodiny plavby od přístavu, lze odhadovaná množství tuňáka obecného uchovávaného na palubě měnit kdykoliv před příjezdem.
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Čl. 37 – odst. 2
V řádně odůvodněných, závažných a naléhavých případech přijme Komise postupem podle čl. 59 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.
vypouští se
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Čl. 46 – odst. 2
V řádně odůvodněných, závažných a naléhavých případech přijme Komise postupem podle čl. 59 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.
vypouští se
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Čl. 47 – odst. 4
4.  Členské státy zajistí, že jejich střediska sledování lovišť zasílají Komisi a subjektu jí určenému v reálném čase a ve formátu „https data feed“ hlášení systému sledování plavidel, která obdržela od rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou. Komise tato hlášení elektronicky zasílá sekretariátu ICCAT.
4.  Členské státy předají údaje stanovené v tomto článku v souladu se článkem 28 prováděcího nařízení (EU) č. 404/2011. Komise tato hlášení elektronicky zasílá sekretariátu ICCAT.
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Čl. 49 – odst. 2 – písm. c a (nové)
ca)  během všech přemístění z jednoho hospodářství do jiného hospodářství;
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Čl. 49 – odst. 5 – písm. a a (nové)
aa)   pozorovat a sledovat rybolov a chov v souladu s příslušnými opatřeními ICCAT na zachování a řízení zdrojů;
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Článek 57
Článek 57
vypouští se
Postup provádění změn
1.  Pokud je to nezbytné pro začlenění změn stávajících ustanovení plánu obnovy populace tuňáka obecného, které se pro Unii staly závaznými, do práva Unie, Komise může prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 58 změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Článek 58
Článek 58
vypouští se
Výkon přenesené pravomoci k provedení změn
1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2.  Přenesená pravomoc uvedená v článku 57 je Komisi svěřena na dobu neurčitou.
3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 57 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 57 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Čl. 59 – odst. 3
3.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.
vypouští se
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Čl. 61 – odst. 1
Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Příloha I – odst. 2
2.  Kromě ustanovení uvedených v čl. 8 odst. 3 se maximální počet plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna lovit tuňáka obecného v Jaderském moři pro účely chovu v rámci zvláštních podmínek pro odchylku uvedenou v čl. 13 odst. 2 písm. b), stanoví na úrovni počtu plavidel Unie provádějících odlov, která se účastnila řízeného lovu tuňáka obecného v roce 2008.
2.  Kromě ustanovení uvedených v čl. 8 odst. 3 se maximální počet plavidel provádějících odlov, která jsou oprávněna lovit tuňáka obecného v Jaderském moři pro účely chovu v rámci zvláštních podmínek pro odchylku uvedenou v čl. 13 odst. 2 písm. b), stanoví na úrovni počtu plavidel Unie provádějících odlov, která se účastnila řízeného lovu tuňáka obecného v roce 2008. Za tímto účelem se bere v úvahu počet chorvatských plavidel provádějících odlov, která se účastnila řízeného lovu tuňáka obecného v roce 2008.
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Příloha IV – bod 2 – řádek 2
Počet kusů:
Druh:

Počet kusů:
Druh:
Váha:

Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Příloha VII – bod 7 – písm. a
a)  byl umožněn přístup na plavidlo, k zaměstnancům hospodářství a přístup k zařízení, klecím a vybavení;
a)  byl umožněn přístup k zaměstnancům plavidla, hospodářství a pastí a přístup k zařízení, klecím a vybavení;

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru k opětovnému projednání podle čl. 61 odst. 2, druhého pododstavce jednacího řádu (A8-0367/2015).


Výroční zpráva o politice hospodářské soutěže EU
PDF 492kWORD 166k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2016 o výroční zprávě o politice hospodářské soutěže EU (2015/2140(INI))
P8_TA(2016)0004A8-0368/2015

Evropský parlament,

—  s ohledem na zprávu Komise ze dne 4. června 2015 o politice hospodářské soutěže v roce 2014 (COM(2015)0247) a na pracovní dokument útvarů Komise jako průvodní dokument ze stejného dne,

—  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), zejména na články 101 až 109, 147 a 174 této smlouvy,

—  s ohledem na příslušná pravidla hospodářské soutěže, pokyny a rozhodnutí Komise,

—  s ohledem na usnesení Parlamentu ze dne 10. března 2015 o výroční zprávě o politice hospodářské soutěže EU v roce 2013(1) a na usnesení Parlamentu ze dne 11. prosince 2013 o výroční zprávě o politice hospodářské soutěže EU v roce 2012(2), jakož i na požadavky Parlamentu v nich uvedené,

—  s ohledem na studii generálního ředitelství pro vnitřní politiky (tematická sekce A (Hospodářská a vědecká politika)) pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů nazvanou „Nekalé obchodní praktiky mezi podniky v rámci potravinářského řetězce“(3),

—  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru nazvané „Vnitřní trh mezinárodní nákladní silniční dopravy – sociální dumping a kabotáž“(4),

—  s ohledem na zprávu Evropské sítě pro hospodářskou soutěž z května 2012 nazvanou „Zpráva o prosazování právních předpisů na ochranu hospodářské soutěže a činnosti monitoringu ze strany evropských orgánů pro ochranu hospodářské soutěže v potravinářském odvětví“(5),

—  s ohledem na směrnice Rady 77/799/EHS a 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní,

—  s ohledem na závěry a návrhy na opatření v rámci projektu OECD/G20 Eroze daňové základny a přesouvání zisku,

—  s ohledem na rozhodnutí Komise ze dne 6. května 2015 o zahájení šetření elektronického obchodu podle článku 17 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (C(2015)3026),

—  s ohledem na směrnici 2014/104/EU ze dne 26. listopadu 2014 o pravidlech upravujících žaloby o náhradu škody,

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. června 2014 o pokynech pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky(6),

—  s ohledem na nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 SFEU prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem,

—  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků,

—  s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 9. července 2014 o zefektivnění kontroly spojování podniků v EU (COM(2014)0449),

—  s ohledem na šetření hospodářské soutěže ve farmaceutickém odvětví ze dne 8. července 2009 a na navazující zprávy, zejména 5. zprávu o monitorování urovnání patentových sporů,

—  s ohledem na univerzální rámec pro posuzování udržitelnosti potravinového a zemědělského systému (SAFA) vytvořený Organizací Spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO),

—  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0368/2015),

A.  vzhledem k tomu, že politika hospodářské soutěže EU je jedním ze základních pilířů sociálního tržního hospodářství v Evropě a důležitým nástrojem řádně fungujícího vnitřního trhu Unie;

B.  vzhledem k tomu, že v oblasti hospodářské soutěže je názor Evropské unie na mezinárodní scéně slyšen a respektován; vzhledem k tomu, že toto jednotné a nezávislé zastoupení ve vnějších záležitostech podpořené jednoznačně definovanými pravomocemi Unii umožňuje uplatňovat její skutečnou politickou, demografickou a ekonomickou sílu;

C.  vzhledem k tomu, že politika hospodářské soutěže je sama o sobě prostředkem k zachování evropské demokracie, neboť brání přílišné koncentraci ekonomické a finanční moci v rukách několika jedinců;

D.  vzhledem k tomu, že Evropská unie je vytvořena jako otevřené tržní hospodářství s volnou a spravedlivou hospodářskou soutěží zaměřené na zvyšování blahobytu spotřebitelů a životní úrovně všech občanů EU, a vzhledem k tomu, že Evropská unie vytváří vnitřní trh, který má umožnit udržitelný rozvoj v Evropě na základě vyváženého hospodářského růstu a stability cen;

E.  vzhledem k tomu, že cílem důsledného uplatňování zásad vyplývajících z právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže v rámci Smluv EU je přispět k dosažení celkových cílů hospodářské politiky EU a zároveň přinášet prospěch spotřebitelům, zaměstnancům a podnikatelům a podporovat inovace a růst prostřednictvím kontroly a omezování nekalých tržních postupů vyplývajících z monopolů a dominantního postavení na trhu, aby měl každý rovnou příležitost dosáhnout úspěchu;

F.  vzhledem k mimořádnému významu nezávislosti vnitrostátních orgánů pro ochranu hospodářské soutěže;

G.  vzhledem k tomu, že každý rok kvůli existenci kartelů vznikají ztráty ve výši 181–320 miliard EUR, což jsou přibližně 3 % HDP EU;

H.  vzhledem k tomu, že z hlediska energetických nákladů je na tom jednotný evropský trh hůře než vnitřní trh v USA, neboť jeho rozptyl cen činí 31 % ve srovnání s 22 % ve Spojených státech;

I.  vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech dosud na malé a střední podniky, které v EU představují 98 % podniků a 67 % zaměstnanosti, těžce dopadá závažná úvěrová krize;

J.  vzhledem k tomu, že daňové úniky, daňové podvody a daňové ráje stojí podle odhadů každoročně daňové poplatníky EU 1 bilion EUR na ušlých příjmech a narušují hospodářskou soutěž na jednotném trhu mezi společnostmi, které platí daně, a těmi, které je neplatí;

K.  vzhledem k tomu, že zejména v posledních letech přináší dynamika digitálního hospodářství a především narušení hospodářské soutěže v důsledku agresivních daňových postupů a vnitrostátních fiskálních politik (které pravděpodobně značně poškozují vnitřní trh) nové výzvy pro účastníky trhu a vyžadují okamžitou a cílenou reakci ze strany Komise; vzhledem k tomu, že spolupráce na celosvětové úrovni při prosazování pravidel hospodářské soutěže pomáhá vyhnout se nejednotnosti přijatých nápravných opatření a výsledků opatření k prosazování práva a pomáhá podnikům snižovat jejich náklady na dodržování právních předpisů;

L.  vzhledem k tomu, že s ohledem na výzvy digitálního věku je nutné zásadně revidovat stávající právní nástroje v oblasti hospodářské soutěže;

M.  vzhledem k tomu, že v odvětví mezinárodní letecké dopravy chybí pravidla spravedlivé hospodářské soutěže a regulace podniků ve vlastnictví státu ve vztahu k leteckým společnostem z některých třetích zemí provozujícím s dominantním postavením určité linky směřující do Evropy a z Evropy, což značně poškozuje evropské letecké společnosti a narušuje konektivitu evropských centrálních letišť a omezuje možnost výběru evropských spotřebitelů;

N.  vzhledem k tomu, že hospodářská soutěž nemá ve všech členských státech stejné dopady;

O.  vzhledem k tomu, že politika hospodářské soutěže musí zejména zohledňovat cíle udržitelného rozvoje a sociální soudržnosti;

P.  vzhledem k tomu, že sociální dumping je faktorem narušujícím vnitřní trh, který poškozuje práva spotřebitelů a pracovníků;

Q.  vzhledem k tomu, že zaručení volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu je základem evropského růstu;

1.  vítá zprávu Komise, která vyzdvihuje význam politiky hospodářské soutěže v EU, a konstatuje, že pokrývá podstatnou část funkčního období předchozí Komise pod vedením komisaře pro hospodářskou soutěž Almunii;

2.  vyzývá Komisi, aby v budoucnu Parlamentu předkládala jako nedílnou součást této zprávy odvětvový pracovní dokument;

3.  vítá, že komisařka pro hospodářskou soutěž Vestagerová si předsevzala postupovat v úzké spolupráci s Parlamentem při dalším rozvíjení politiky hospodářské soutěže, v níž spatřuje jeden ze základních nástrojů Evropské unie k uskutečnění společného vnitřního trhu; vyzývá Komisi, aby prováděla vnitřní politiku EU v oblasti hospodářské soutěže tak, aby nebyly omezovány tržní strategie podniků, které jim umožňují konkurovat na celosvětových trzích subjektům ze třetích zemí;

4.  zdůrazňuje, že účinná a důvěryhodná politika hospodářské soutěže se nesmí zaměřit výhradně na snižování spotřebitelských cen, ale že by současně měla zohledňovat strategické zájmy evropského hospodářství, jakými jsou: schopnost inovací, investice, konkurenceschopnost a udržitelnost, zvláštní podmínky hospodářské soutěže pro malé a střední podniky, začínající podniky a mikropodniky a potřeba podporovat vysokou úroveň pracovních a environmentálních norem;

5.  vyzývá Komisi, aby ukončila sociální dumping, a zdůrazňuje, že rozhodnutí v oblasti politiky hospodářské soutěže musí přihlížet zejména k sociálnímu dopadu;

6.  domnívá se, že zvláštní povaha digitální ekonomiky charakterizovaná snižováním mezních nákladů téměř na nulu a výraznými síťovými účinky podporuje růst úrovně koncentrace na klíčových trzích; vyzývá Komisi, aby svou politiku hospodářské soutěže přizpůsobila zvláštním rysům tohoto odvětví;

7.  vyzývá Komisi, aby dokončila budování vnitřního trhu v oblastech, kde je vnitřní trh stále roztříštěný a nedokončený, a aby co nejrychleji odstranila všechna zjištěná neodůvodněná omezení trhu a narušení hospodářské soutěže; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby politika hospodářské soutěže zároveň posilovala sociální soudržnost v Unii;

8.  zdůrazňuje, že pracovní priority úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a jejich popis ve zprávě o hospodářské soutěži za rok 2014 do značné míry odpovídají společným prioritám; domnívá se však, že v jednotlivých oblastech je třeba důraznější činnosti, na což by se měla Komise v příštím roce rozhodně zaměřit; zdůrazňuje význam spolupráce na celosvětové úrovni při prosazování pravidel hospodářské soutěže; podporuje aktivní účast Komise v Mezinárodní síti pro hospodářskou soutěž;

9.  opět Komisi vyzývá (tak jako v případě předchozí výroční zprávy), aby bránila vytváření nadměrné koncentrace trhu a zneužívání dominantního tržního postavení v souvislosti s vytvářením jednotného digitálního trhu, neboť se tak zajistí vyšší úroveň služeb pro spotřebitele a možnost atraktivnějších cen;

10.  domnívá se, že je velmi důležité, aby na digitálním trhu byly zaručeny rovné podmínky a aby se zabránilo zneužívání dominantního postavení a daňové optimalizaci, z čehož budou mít v konečném důsledku prospěch spotřebitelé;

11.  je přesvědčen, že rozvoj elektronické veřejné správy je důležitým faktorem podporujícím růst, a to i pokud jde o účast malých a středních podniků; vyzývá proto členské státy, aby v zájmu podpory růstu v EU využívaly všechny nástroje, které jim dávají k dispozici nové předpisy o zadávání veřejných zakázek, a vyzývá Komisi, aby podporovala všechny iniciativy spojené s rozvojem elektronické veřejné správy; dále zdůrazňuje, že podpora a zavedení systémů elektronické veřejné správy ve všech členských státech umožní účinně monitorovat porušování pravidel a zajišťovat transparentnost veřejného i soukromého sektoru;

12.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby členské státy začaly včas uplatňovat nové právní předpisy týkající se zadávání veřejných zakázek, a to zejména pokud jde o zavedení elektronického systému zadávání zakázek a elektronické veřejné správy a nová ustanovení o zohledňování sociálních a environmentálních kritérií a rozdělování smluv na části, s cílem podpořit inovace a spravedlivou hospodářskou soutěž, podporovat malé a střední podniky na trzích veřejných zakázek a zajistit co nejvýhodnější využívání veřejných financí;

13.  vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí o ambiciózní otevření mezinárodních trhů s veřejnými zakázkami s cílem odstranit asymetrii, pokud je o míru otevřenosti trhů s veřejnými zakázkami EU ve srovnání s jinými obchodními partnery, a aby za tímto účelem zohlednila zprávu Parlamentu o návrhu Komise na vytvoření nástroje pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek a jeho nadcházející přezkum;

14.  poukazuje na skutečnost, že spotřebitelům jsou v rámci jednotného trhu prodávány výrobky, jejichž složení se v jednotlivých zásilkách liší, ačkoli značka i balení jsou totožné; vyzývá Komisi, aby ověřila, zda se v rámci politiky EU v oblasti hospodářské soutěže jedná o postup, který má negativní důsledky pro dodavatele místní a regionální produkce, zejména pak pro malé a střední podniky;

15.  domnívá se, že je naprosto zásadní, aby Komise nadále prosazovala účinnější konvergenci a spolupráci mezi vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž v EU;

16.  vítá skutečnost, že se v zájmu dokončení jednotného digitálního trhu dochází k účinné interakci mezi prosazováním pravidel hospodářské soutěže a strategií věnovanou jednotnému digitálnímu trhu, a to zejména pokud jde o opatření spojená se zeměpisným blokováním a s licenčními smlouvami; domnívá se, že obdobný přístup by se měl uplatňovat i v rámci vnitřního energetického trhu, aby se odstranily překážky bránící volnému toku energie přes hranice a budování energetické unie;

17.  domnívá se, hospodářská soutěž v odvětví telekomunikací je zásadní nejen pro rozvoj inovací a investic do sítí, ale také pro zajištění cenové dostupnosti a výběru služeb pro spotřebitele; vyzývá proto Komisi, aby zachovala hospodářskou soutěž v tomto odvětví, a to i pokud jde o přidělování spektra;

18.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala nekalé a nezákonné podmínky a praktiky, které bankovní odvětví uplatňuje u spotřebitelských smluv; vyzývá Komisi, aby v souvislosti s Evropskou sítí pro hospodářskou soutěž posilovala výměnu osvědčených postupů; naléhavě Komisi vyzývá, aby snížila veškerou byrokracii, která je důsledkem uplatňování politiky hospodářské soutěže;

19.  domnívá se, že politika hospodářské soutěže by měla hrát důležitou roli při zajišťování větší bezpečnosti a transparentnosti finančních trhů pro spotřebitele; vítá také legislativní opatření přijatá v souvislosti s elektronickými platbami, a zejména pak zavedení stropních hodnot pro mezibankovní provize za transakce platebními kartami;

20.  připomíná Komisi, že politika hospodářské soutěže s sebou nese povinnost regulovat ceny služeb, u kterých je těžké stanovit, jaká je jejich tržní hodnota, jako jsou například poplatky za využívání bankomatu;

21.  vyzývá Komisi k prozkoumání sítí bankomatů z pohledu politiky hospodářské soutěže, vzhledem k tomu, že se jedná o síťovou infrastrukturu;

22.  domnívá se, že je zapotřebí věnovat větší pozornost tomu, jakým způsobem je nutné podporovat evropské společnosti s ohledem na to, že na světové úrovni konkurují podnikům obdobné velikosti z jiných částí světa, které nemusí dodržovat tatáž pravidla hospodářské soutěže jako evropské subjekty na domácí půdě;

23.  vyzývá Komisi, aby zajistila soudržnost obchodní politiky a politik hospodářské soutěže Unie s cíli své průmyslové politiky; poukazuje na to, že politika hospodářské soutěže Unie by neměla bránit vstupu evropských průmyslových špiček na trh; požaduje proto, aby obchodní politika a politika hospodářské soutěže podporovaly rozvoj a konkurenceschopnost evropského průmyslu na mezinárodní scéně;

24.  je si vědom toho, že řada energeticky náročných průmyslových odvětví se potýká s ekonomickými problémy a že některá z nich, např. ocelářství, jsou v krizi; naléhavě žádá Komisi, aby přezkoumala pravidla EU pro státní podporu v případě energeticky náročných průmyslových odvětví, zajistila účinnou ochranu proti úniku uhlíku a poskytla spravedlivé příležitosti průmyslovým odvětvím EU, zejména nejvíce zranitelným energeticky náročným průmyslovým odvětvím;

Antimonopolní řízení – případy zneužívání dominantního postavení

25.  vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí, pokud jde o šetření týkající se zneužívání dominantního postavení na trhu vůči spotřebitelům v EU;

26.  konstatuje, že zneužívání dominantního postavení je zakázáno a představuje vážný problém z hlediska hospodářské soutěže;

27.  zastává názor, že Komise postupuje v případech zahrnujících porušení antimonopolního práva úspěšně a výrazně přispívá k uskutečnění vnitřního trhu se stejnými pravidly hospodářské soutěže;

28.  zdůrazňuje, že protikonkurenční praktiky a monopoly mohou vytvářet obchodní bariéry, které deformují obchodní a investiční toky; vyzývá Komisi, aby v zájmu volného a spravedlivého světového obchodu podnikla příslušné kroky na mezinárodní úrovni proti kartelům a protisoutěžním, oligopolním a monopolistickým praktikám narušujícím hospodářskou soutěž;

29.  domnívá se, že platná ustanovení pro uložení pokut za porušení pravidel právnickým osobám je třeba doplnit o přísnější postihy zodpovědných fyzických osob; zastává názor, že by postihy měly být natolik vysoké, aby zaručovaly odrazující účinek; zdůrazňuje význam úspěšné politiky oznamovatelů, která Komisi umožňuje odhalovat kartely;

30.  považuje právní jistotu za klíčový prvek a vyzývá Komisi, aby pravidla pro postihy, jako jsou pokuty ukládané za vytváření kartelů, začlenila do legislativního nástroje;

31.  shledává, že tradiční tržní modely politiky hospodářské soutěže nemusejí vyhovovat potřebám digitálního hospodářství a že používání cenových ukazatelů v tomto dynamickém hospodářském odvětví často neslouží zamýšlenému účelu; vyzývá Komisi, aby provedla na základě nových kritérií komplexní právní a ekonomické posouzení rychle se vyvíjejících trhů a přechodných obchodních modelů používaných digitálními podniky, abychom dobře pochopili strukturu trhů a jejich vývoj, a mohli tak přijmout vhodná opatření na ochranu spotřebitelů a náležitě zohlednit význam údajů a specifické tržní struktury digitální ekonomiky; poukazuje na to, že pro účely vymezení relevantního trhu, zejména v rámci digitální ekonomiky, je třeba uplatnit odpovídající kritéria hodnocení, pokud jde o hospodářskou soutěž;

32.  zdůrazňuje, že zajištění ochrany práv duševního vlastnictví je klíčovým prvkem pro spravedlivou hospodářskou soutěž, a s politováním konstatuje, že světové společnosti nejsou ochotny získávat licence nezbytné pro využívání evropských patentů; vyzývá Komisi, aby poskytla účinnou ochranu patentů, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem, a prováděla důkladný dohled s cílem zajistit, aby uživatelé patentů získávali licence řádným způsobem;

33.  vyzývá Komisi, aby prošetřila, zda existuje nějaká souvislost mezi značným počtem politiků a bývalých ministrů ve správních radách energetických společností a oligopolními praktikami v odvětví energetiky v některých členských státech;

34.  vyjadřuje pochybnosti nad zdlouhavým vyšetřováním vedeným proti americkému internetovému gigantu Google a vyjadřuje politování nad tím, že netransparentní vyšetřování trvá již několik let, aniž bylo dosaženo konečných výsledků, neboť Komise až do roku 2014 váhala dát najevo svou vůli k odstranění tržních omezení; poukazuje na to, že zejména pokud se jedná o dynamické trhy, mohou se řízení trvající tak dlouho rovnat de facto vyklizení trhu a vytvářet nejistotu pro všechny zúčastněné strany;

35.  vyzývá Komisi, aby důkladně prošetřila postup společnosti Google, kdy je operační systém Android dodáván výhradně ve spojení s ostatními službami, a výrobci nemohou předinstalovat konkurenční produkty; vyzývá dále Komisi, aby důkladně prozkoumala dominantní postavení společnosti Google na trhu v oblasti přímé rezervace hotelů a aby se snažila najít vhodné řešení tohoto problému; podporuje opatření Komise, jejichž cílem je zajistit vyšší stupeň interoperability a přenositelnosti mezi všemi digitálními odvětvími, a zabránit tak vzniku scénáře, kdy „vítěz bere vše“; zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise měla správné nástroje k tomu, aby si udržela aktuální přehled o rychlém vývoji na digitálním trhu;

36.  vyzývá Komisi, aby důkladně provedla a dokončila všechna další zahájená kartelová šetření a aby odstranila veškerá omezení trhu; vítá skutečnost, že nová komisařka odmítá podřídit se politickému nátlaku, a vyzývá k urychlení řízení tak, aby bylo výsledků dosaženo v příštím roce; vítá proto oznámení námitek, které Komise zaslala společnosti Google ke službě nakupování na základě porovnávání nabídek; vyzývá Komisi, aby pokračovala v rozhodném přezkumu všech problémů, které byly identifikovány v rámci jejích vyšetřování, včetně dalších oblastí zkresleného vyhledávání, s cílem zajistit rovné podmínky pro všechny subjekty na digitálním trhu;

37.  poukazuje na to, že podle článku 8 nařízení o kartelových řízeních (nařízení (ES) č. 1/2003) může Komise nařídit předběžná opatření, hrozí-li hospodářské soutěži vážná a nenapravitelná škoda; vyzývá Komisi, aby stanovila, do jaké míry lze taková opatření uplatňovat ve vleklých řízeních ve věcech hospodářské soutěže, zvláště v oblasti digitálního trhu;

38.  připomíná, že neutralita sítě (kterou se rozumí zásada, podle které se s veškerým internetovým provozem nakládá rovnocenně, bez diskriminace, omezení nebo zásahů a bez ohledu na odesílatele, příjemce, typ, obsah, zařízení, službu nebo aplikaci) má zásadní význam, pokud jde o zajištění nediskriminace internetových služeb a zajištění hospodářské soutěže v plném rozsahu;

39.  zdůrazňuje, že politika hospodářské soutěže by se měla opírat o důkazy, a vítá šetření elektronického obchodování, jež provádí Komise v souvislosti s možnými překážkami přeshraničnímu on-line obchodování se zbožím mimo jiné v odvětvích elektroniky, oděvů a obuvi a v případě digitálního obsahu;

40.  konstatuje, že případ společnosti Google vyvolal obecnou diskusi o moci dominantních internetových platforem, jako je eBay, Facebook, Apple, LinkedIn, Amazon, Uber, Airbnb atd., jejich vlivu na trhy a na veřejnou sféru a o nutnosti regulovat tyto platformy s cílem trhy i veřejnou sféru chránit; poukazuje na to, že cílem regulace internetových platforem by mělo být zajištění lepší ochrany uživatele při zachování pobídek k inovacím;

41.  vyzývá Komisi, aby prošetřila dominantní postavení společnosti Google na trhu v oblasti přímé rezervace hotelů; poukazuje na to, že společnost usiluje o to, aby osoby hledající hotel rezervovaly a platily prostřednictvím Google spíše než prostřednictvím stránek třetí strany poskytující služby v oblasti cestování nebo ubytování; zdůrazňuje, že tento trend může být kontroverzní, protože společnost Google se stává on-line cestovní agenturou nebo jejím ekvivalentem a inkasuje rezervační poplatky; konstatuje, že většina hoteliérů by preferovala přímé rezervace před rezervacemi prostřednictvím stránky třetí strany nebo agregátorů; zdůrazňuje, že společnost Google by mohla využít svého dominantního postavení a jeho prostřednictvím oslabit konkurenty na trzích cestovního ruchu, a tím poškodit zákazníky;

42.  vítá nedávno přijaté pozměňovací návrhy Komise k nařízení (ES) č. 773/2004 o vedení řízení Komisí podle článků 81 a 82 Smlouvy o ES a související sdělení vyplývající ze směrnice o žalobách o náhradu škody; vyjadřuje politování nad tím, že Parlament nebyl do vypracování pozměňovacích návrhů zapojen;

43.  poukazuje na to, že politika hospodářské soutěže je klíčovým prvkem dokončení jednotného digitálního trhu; je toho názoru, že důsledná politika hospodářské soutěže uplatňovaná na rychle se rozvíjející trhy vyžaduje důkladné znalosti trhu; vítá proto skutečnost, že je prováděno odvětvové šetření v oblasti elektronického obchodu pro účely strategie jednotného digitálního trhu;

Státní podpora

44.  vyzývá Komisi, jakožto strážkyni Smluv, aby bedlivě dohlížela na provádění výše uvedené směrnice členskými státy a aby zajistila, aby její ustanovení byla prosazována stejným způsobem v celé EU; vyzývá Komisi, členské státy a regionální a místní správní orgány, aby aktivně prosazovaly dodržování evropské politiky hospodářské soutěže a vysvětlovaly její právní základ; zdůrazňuje, že je nutné řešit stejným způsobem horizontální i vertikální státní podporu; domnívá se, že je zapotřebí ve všech částech Evropské unie vytvářet povědomí o klasifikaci a poskytování nezákonné státní podpory, zvláště když se rozhodnutí o podpoře tohoto druhu v podstatě rovnají protisoutěžním a protekcionistickým opatřením; je však toho názoru, že odlehlé a okrajové oblasti a ostrovy by měly mít větší prostor než v současnosti při uplatňování pravidel pro státní podporu;

45.  domnívá se, že Komise musí zejména v souvislosti s řízeními o státní podpoře důkladněji ověřovat údaje poskytované členskými státy a zlepšit spolehlivost, neboť se opakovaně objevují pokusy o nedodržování právního základu a zákonných povinností nebo o hledání kompromisů, které jsou více či méně na hranici zákona; domnívá se dále, že takové šetření by mělo vycházet z předpokladu, že státy musí zajistit ve strategických a životně důležitých odvětvích, jako je energetika, doprava a zdravotní péče, naprostou bezpečnost, kontinuitu dodávek a poskytování služeb všem občanům a že je třeba dbát nejen na to, aby nebyla přijata zákonná ustanovení, která by poškozovala jiné členské státy nebo Unii;

46.  znovu opakuje, že strukturální fondy EU nesmí být využívány takovým způsobem, který by přímo či nepřímo podporoval přesunutí služeb či výroby do jiných členských států, například zavedením čekací lhůty pro podniky, které jsou příjemci těchto finančních prostředků; zdůrazňuje, že státní podpora je někdy nezbytná z hlediska zajištění poskytování služeb obecného hospodářského zájmu, například v odvětvích energetiky, dopravy a telekomunikací; zdůrazňuje, že státní intervence je často nejúčinnějším nástrojem politik pro zajištění poskytování služeb, které mají klíčový význam pro zachování hospodářských a sociálních podmínek v izolovaných, odlehlých a okrajových regionech a na ostrovech v Unii;

47.  vítá nové pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky, které Komise přijala v roce 2014, a jejich provedení do obecného nařízení o blokových výjimkách (GBER);

48.  vítá zařazení sociální podpory pro dopravu rezidentů z odlehlých regionů do obecného nařízení o blokových výjimkách (GBER), čímž je uznána problematika konektivity; zdůrazňuje, že konektivita okrajových ostrovních regionů má zároveň zásadní význam pro udržení a rozvoj přijatelné úrovně hospodářské a sociální iniciativy zachováním nezbytných obchodních vztahů;

49.  vítá současné šetření Komise týkající se odložených daňových pohledávek a závazků, kterých využívá bankovní sektor v několika členských státech; je toho názoru, že odložené daňové pohledávky a závazky by měly být se zpětnou účinností povoleny dle ustanovení o státní podpoře, pokud jsou spojeny s konkrétními podmínkami týkajícími se finančních cílů pro reálnou ekonomiku;

50.  opakuje svůj požadavek, aby Komise prověřila, zda bankovní odvětví od počátku krize obdrželo implicitní dotace a státní podporu v podobě poskytování nekonvenční podpory likvidity;

51.  vítá zavedení nových pokynů pro státní podporu v rámci rizikového financování, které mají především umožnit účinnější podporu malých a středních podniků, inovativních společností se střední tržní kapitalizací a začínajících podniků, jež jsou vzhledem ke své velikosti výrazně znevýhodněny;

52.  kritizuje skutečnost, že daňové modely narušující hospodářskou soutěž mohou vést k závažným problémům zejména v případě malých a středních podniků a rovněž v případě řady členských států, které takové daňové modely neuplatňují;

53.  vítá skutečnost, že Komise v rámci modernizace právních předpisů pro státní podporu usiluje o vydání nových pokynů, které upřesní, co je považováno za státní podporu v oblasti daní a stanovování přiměřených převodních cen;

54.  žádá Komisi o samostatnou studii, která by posoudila, zda ustanovení o státní podpoře v EU brání konsolidaci a posílení konkurenceschopnosti evropských společností vůči jejich světovým konkurentům, v neposlední řadě s ohledem na mechanismy zadávání veřejných zakázek a rovněž vzhledem k nedávnému uzavření transpacifického partnerství (TPP);

Kontrola slučování podniků

55.  konstatuje, že v digitálním hospodářství se slučování a akvizice dříve oceňovaly převážně na základě obratu dotčených podniků, což je nedostatečné; zdůrazňuje, že také podniky s nízkým obratem a značnými počátečními ztrátami mohou mít velkou zákaznickou základnu, a tedy robustní objem dat a silné postavení na trhu, jak dokládá akvizice společnosti WhatsApp společností Facebook schválená Komisí bez jakýchkoli podmínek, která vytvořila precedent;

56.  je toho názoru, že v některých hospodářských odvětvích, v prvé řadě v digitální ekonomice, by se měla uplatňovat další kritéria, která přesahují přístup založený na ceně, tržním podílu a obratu, jelikož fúze mohou často způsobovat omezení trhu;

57.  zastává názor, že zejména v digitálním hospodářství a s ohledem na ochranu spotřebitele je nutné aktualizovat obecná pravidla hospodářské soutěže tak, aby odpovídala tržní realitě a že při posuzování fúzí podniků musí být zavedena další nová kritéria, jako jsou např. kupní ceny, případné překážky pro vstup na trh, zásadní význam dat a přístupu k datům, specifikace platformy a související dopady na sítě a také otázka, zda v daném odvětví existuje globální soutěž; vyzývá Komisi, aby vzala v potaz hlavně obchodní model podniků v digitálním hospodářství a možné překážky pro vstup na trh, včetně faktorů, jako jsou možnosti pro přechod mezi platformami a přenositelnost údajů;

58.  vyzývá Komisi, aby zvážila možnost, aby nezávislí maloobchodníci, kteří podle práva hospodářské soutěže smějí spolupracovat prostřednictvím svých kamenných prodejen, mohli rovněž poskytovat společné nabídky v elektronickém prodeji;

59.  domnívá se, že nesprávné hodnocení pozice na trhu, které je spojeno s dosavadní definicí trhu, často poškozuje evropské podniky, zejména ve věku globalizace a na dynamickém digitálním trhu; vybízí Komisi, aby zvážila úpravu v rámci nařízení o spojování;

60.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že k otázce definice trhu je příliš často zaujímán úzce vnitrostátní přístup, který náležitě nezohledňuje internacionalizaci trhů, jak se stalo například v případě nařízení o spojování;

Finanční pomoc a daně

61.  zdůrazňuje, že – jak již po páté po sobě uvedl ve své výroční zprávě o hospodářské soutěži – dočasná státní podpora ve finančním sektoru byla pro stabilizaci celosvětového finančního systému nezbytná, avšak že musí být urychleně snížena nebo zcela zastavena a přehodnocena, má-li být bankovní unie dokončena; zdůrazňuje, že je stále naléhavě třeba odstranit subvence (poskytované formou implicitních záruk pro finanční instituce, které jsou stále příliš velké, než aby mohly padnout), aby se ve finančním sektoru nastavily rovné podmínky a aby se chránili daňoví poplatníci, v jejichž zájmu je nutné zaručit, aby subvence nesloužily soukromým právnickým osobám k vytváření nežádoucích neočekávaných zisků nebo výhod; zdůrazňuje, že ke státní podpoře je nutné zaujmout restriktivní přístup;

62.  zdůrazňuje, že spravedlivá daňová soutěž má zásadní význam pro integritu vnitřního trhu, udržitelnost veřejných financí a zajištění rovných podmínek hospodářské soutěže;

63.  domnívá se, že značné rozdíly mezi tím, jak členské státy v posledních letech využívaly státní podporu ve finančním sektoru, by mohly v tomto odvětví narušovat hospodářskou soutěž; vyzývá Komisi, aby upřesnila pravidla a postupy pro schvalování státní podpory ve finančním sektoru; domnívá se, že jakmile bude dokončena bankovní unie, bude nutné jako poslední opatření omezit státní podporu bankovního sektoru, přičemž je třeba zajistit, aby regulace nenarušila soutěž ve prospěch velkých bank a aby byl k dispozici dostatečný kredit pro malé a střední podniky;

64.  domnívá se, že Komise by měla zvážit možnost, že by poskytnutí státní podpory bankám bylo podmíněno poskytováním úvěrů malým a středním podnikům;

65.  vyzývá Komisi, aby vypracovala plán pro nižší, avšak lépe cílenou státní podporu, jenž bude usilovat o omezení státní podpory, které otevře prostor pro snížení daní, což podpoří nové podniky a spravedlivou hospodářskou soutěž, namísto toho, aby se podporovaly staré struktury a zavedené subjekty;

66.  zdůrazňuje, že při využívání státní podpory pro služby obecného zájmu má rozhodující význam prospěch občanů, nikoli dnešní potřeby jednotlivých společností nebo veřejných subjektů;

67.  vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala, jaké podmínky navrhne Evropská centrální banka pro udělování nových bankovních licencí, aby se zajistily rovné podmínky bez výrazných překážek pro vstup na trh; je pevně přesvědčen o tom, že vzhledem k vysoké koncentraci v bankovním sektoru některých členských států by byl vyšší počet bankovních subjektů přínosný pro spotřebitele i malé a střední podniky;

68.  zdůrazňuje, že v boji proti vyhýbání se daňovým povinnostem nadnárodními společnostmi mají klíčový význam právní předpisy EU upravující dotace;

69.  vítá, že Komise v roce 2014 zahájila šetření nezákonné státní podpory formou nekalé daňové soutěže, z níž těžily určité společnosti, které bylo v roce 2015 rozšířeno na všech 28 zemí EU; dále vyzývá členské státy, aby v budoucnu Komisi zavčas a bez průtahů poskytovaly všechny relevantní informace o svých daňových postupech a konečně začaly plnit svou ohlašovací povinnost a Komisi a Parlamentu poskytovaly informace o všech zvláštních ujednáních, která mohou mít dopad na jiné členské státy a na malé a střední podniky;

70.  konstatuje, že Komise v posledních funkčních obdobích zahájila jen velmi malý počet šetření případů státní podpory potenciálně daňové povahy, třebaže v dané době byla zveřejněna náležitě podložená podezření; vyzývá Komisi, aby využila výsledky stávajících šetření jako základ pro přesnější a účinnější nastavení pravidel pro státní podporu daňové povahy, aby plně využila svých pravomocí podle pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže k potírání škodlivých daňových praktik a aby sankcionovala členské státy a společnosti, u nichž se prokáže, že byly do takových praktik zapojeny; vyzývá Komisi, aby současně specifikovala daňová opatření, která nejsou v souladu s politikou státní podpory;

71.  domnívá se, že v zájmu spravedlivé hospodářské soutěže mezi společnostmi v souladu s nařízením Komise (EU) č. 651/2014 by měly být podporovány společnosti se sídlem v regionech, které jsou dočasně nebo trvale znevýhodněny, a že by měla být umožněna větší pružnost regionům se závažnými hospodářskými problémy, například regionům zahrnutým do cíle pro konvergenci a konkurenceschopnost a ostrovním regionům;

72.  s politováním konstatuje, že od roku 1991 byl šetřen jen velmi malý počet případů státní podpory v souvislosti s nekalou daňovou soutěží, a zdůrazňuje, že je nutné zajistit široký přístup k informacím, díky nimž bude možné zahájit vyšetřování dalších podezřelých případů; je znepokojen současnými limitovanými zdroji příslušných útvarů Komise, které mohou snižovat jejich schopnost zabývat se podstatně větším počtem případů;

73.  zdůrazňuje, že pouze řízením o státní podpoře nelze v několika členských státech trvale ukončit nekalou daňovou soutěž; jeden rok po vypuknutí aféry LuxLeaks je nutné dosáhnout dalších konkrétních výsledků, např. vytvořit společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob, zrevidovat směrnici o DPH tak, aby se zamezilo podvodům, zavést povinnost, aby velké mezinárodní podniky zveřejňovaly obraty a zisky odděleně pro jednotlivé země, a požadovat po členských státech, aby zvýšily transparentnost ve svých daňových postupech a zavedly vzájemnou ohlašovací povinnost;

74.  je toho názoru, že daňové praktiky, které v současnosti využívají některé členské státy, závažně ohrožují vnitřní trh, že zejména nadnárodní společnosti musí poctivě a řádně přispívat k veřejným financím členských států a že je třeba dále prošetřit velmi rozšířené škodlivé daňové praktiky a daňová rozhodnutí, která oslabují základ daně z příjmů právnických osob, a agresivní daňové plánování v Evropě; vítá, že byl ustaven výbor TAXE;

75.  zastává názor, že spravedlivá daňová soutěž patří k ustavujícím prvkům vnitřního trhu, avšak že je třeba – nehledě na primární pravomoc členských států – zabránit nekalé daňové soutěži, například pomocí harmonizovaných daňových základů, výměny informací mezi daňovými orgány a zákonem stanovené výslovné možnosti kontrolovat pohyb kapitálu, pokud to bude nezbytné pro řádné fungování daňového systému v Unii; domnívá se, že zavedení společného základu daně z příjmů právnických osob (CCTB) by zvýšilo transparentnost systému; domnívá se, že otázku konsolidace lze řešit později a tento požadavek by neměl být překážkou rychlému zavedení CCTB;

76.  zdůrazňuje, že na vnitřním trhu jsou noví účastníci a malé a střední podniky, které působí pouze v jedné zemi, znevýhodněni vůči nadnárodním společnostem, které mohou přesouvat zisky nebo uplatňovat jiné formy agresivního daňového plánování prostřednictvím celé škály rozhodnutí a nástrojů, které mají k dispozici pouze ony; se znepokojením konstatuje, že ačkoli jsou všechny podmínky stejné, výsledná nižší daňová zátěž vede k tomu, že nadnárodní společnosti dosahují po zdanění vyšší zisk, a tudíž vznikají nerovné podmínky na úkor jejich konkurentů na vnitřním trhu, kteří nevyužívají agresivní daňové plánování a platí daně v místě nebo místech, kde jim vzniká zisk; zdůrazňuje, že podpora škodlivých daňových praktik vytvořením evropské společnosti s ručením omezeným s jediným společníkem (SUP), jejíž stanovy explicitně umožňují dvojí sídlo, tj. oficiální sídlo na jednom místě a administrativní ústředí jinde, je pro EU chybný přístup;

77.  zdůrazňuje, že Komise musí mít samozřejmě přístup k údajům, jež si mezi sebou vyměňují daňové orgány a jsou relevantní z hlediska práva hospodářské soutěže;

78.  domnívá se, že daňové plánování může narušovat spravedlivou hospodářskou soutěž; vyzývá Komisi, aby definici „stálé provozovny“ upravila tak, aby se společnostem znemožnilo uměle obcházet daňové povinnosti v členských státech, v nichž vyvíjejí hospodářskou činnost; zdůrazňuje, že tato definice by měla řešit také specifickou situaci v digitálním odvětví a zajistit, aby společnost zapojená do plně nemateriálních činností byla považována za společnost s trvalou provozovnou v členském státě, pokud si v ekonomice dané země udržuje výraznou digitální přítomnost;

79.  zdůrazňuje, že Komise musí při rozhodování v otázkách hospodářské soutěže vnímat vnitřní trh jakožto jeden trh, nikoli jako soubor místních nebo vnitrostátních trhů;

80.  domnívá se, že vzhledem k daňovým podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem, jejichž výši různé studie odhadují až na jeden bilion (1 000 000 000 000) EUR ročně, musí členské státy konečně začít jednat a tuto praxi omezit; zastává názor, že omezení daňových podvodů a vyhýbání se daňovým povinnostem má zásadní význam pro větší konsolidaci veřejných rozpočtů; vítá, že ministři financí G20 nedávno přijali nová pravidla vypracovaná OECD, jak řešit oslabování daňové základny a přesouvání zisku, což povede k vyšší transparentnosti, odstraní mezery v právních předpisech a omezí využívání daňových rájů; domnívá se, že vzhledem k úrovni integrace musí jít EU nad rámec návrhů, které byly představeny v projektu OECD pro řešení problémů oslabování daňové základny a přesouvání zisku, pokud jde o koordinaci a sbližování, a musí se zaměřit na boj proti všem formám škodlivé daňové soutěže na vnitřním trhu; zdůrazňuje však, že přístup OECD se stále zakládá na „měkkém“ právu a že její činnost, má-li řešit potřeby jednotného trhu, musí být na úrovni EU doplněna řádným legislativním rámcem, tj. formou směrnice namířené proti oslabování daňové základny a přesouvání zisku, která bude v oblastech, které nejsou dostatečně pokryty, přísnější než příslušná iniciativa OECD; žádá, aby bylo vypracováno posouzení dopadu daňových podvodů a vyhýbání se daňovým povinnostem na hospodářství, finance a hospodářskou soutěž;

81.  zastává názor, že s ohledem na nekalé daňové praktiky používané některými členskými státy je nutné, aby se politika vnitřního trhu a politika hospodářské soutěže doplňovaly s cílem zajistit spravedlivé rozdělování zisků a znemožnit jejich přesouvání do určitých členských států nebo i mimo EU za účelem minimalizace daňové povinnosti;

82.  zdůrazňuje, že základní podmínkou předcházení agresivnímu daňovému plánování je komplexní, transparentní a účinná výměna informací o daních; současně poukazuje na to, že zjednodušení daňové právní úpravy na úrovni členských států by výrazně pomohlo posílit transparentnost a jasnost;

83.  vítá, že komisařka pro hospodářskou soutěž hodlá reorganizovat kontroly státní podpory a docílit spravedlivého daňového zatížení pro všechny; očekává, že předtím bude vypracováno rozsáhlé a komplexní hodnocení, a vyzývá členské státy, aby Parlamentu poskytly všechny vyžádané dokumenty a přestaly blokovat pokrok v této oblasti, přičemž je třeba mít na paměti, že různé členské státy musí reagovat na různé politické imperativy na základě své zeměpisné polohy, velikosti, fyzických i jiných charakteristik a stavu svého hospodářského a sociálního rozvoje; vybízí k revizi pokynů pro státní podpory v daňové oblasti tak, aby se vztahovaly na případy nekalé hospodářské soutěže, které překračují rámec daňových rozhodnutí a převodů;

84.  vyzývá Komisi, aby v blízké budoucnosti stanovila podrobné pokyny pro státní podporu v daňové oblasti a pro stanovování převodních cen; zdůrazňuje, že takové pokyny se v jiných politických oblastech ukázaly jako velmi účinné pro odstranění a prevenci zavádění určitých praktik, které jsou v rozporu s pravidly státní podpory EU, v členských státech; poukazuje na to, že takové pokyny jsou účinné pouze za předpokladu, že stanoví velmi přesná pravidla, zejména ve formě kvantitativních prahových hodnot;

85.  vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení sankcí buď proti dotyčnému státu, nebo společnosti v závažných případech poskytování protiprávní státní podpory;

86.  vyzývá Komisi, aby bezodkladně upravila stávající předpisy tak, aby bylo možné vyplatit finanční prostředky získané zpět v důsledku porušení předpisů EU o státní podpoře v podobě daňových opatření těm členským státům, které utrpěly škodu v důsledku oslabení své daňové základny, nebo je převést do rozpočtu EU, a nikoli členskému státu, který poskytl nezákonnou státní podporu v podobě daňových opatření, jak se děje v současnosti, neboť tento předpis tak vytváří další pobídku k daňovým únikům; vyzývá Komisi, aby v zájmu potírání škodlivých daňových praktik využila veškeré své pravomoci, které jí udělují právní předpisy EU upravující hospodářskou soutěž;

87.  požaduje, aby byl vytvořen právní rámec EU, který by předcházel narušování hospodářské soutěže pomocí agresivního daňového plánování a daňových úniků; s ohledem na vytvoření rovných podmínek doporučuje zavedení automatické povinné výměny informací o daňových rozhodnutích, CCCTB a záruky, že žádný zisk nezůstane v EU nezdaněn;

Hospodářská soutěž ve věku globalizace

88.  zdůrazňuje, že pro účinné uplatňování zásad práva hospodářské soutěže ve věku globalizace má klíčový význam mezinárodní spolupráce; vyzývá proto Komisi, aby v záležitostech týkajících se hospodářské soutěže podporovala užší mezinárodní spolupráci; zdůrazňuje, že dohody v oblasti práva hospodářské soutěže umožňující vzájemnou výměnu informací mezi orgány pro hospodářskou soutěž, které vedou šetření, by mohly obzvláště účinným způsobem přispět k mezinárodní spolupráci v záležitostech týkajících se hospodářské soutěže;

89.  domnívá se, že transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) a veškeré další mezinárodní obchodní a investiční dohody by měly zahrnovat rozsáhlý oddíl věnovaný hospodářské soutěži;

90.  zdůrazňuje, že obchodní partneři by měli těžit z rostoucí obchodní konkurence, investic soukromého sektoru, realizovaných mimo jiné formou partnerství soukromého a veřejného sektoru, a z vyšší životní úrovně spotřebitelů;

91.  zdůrazňuje, že EU by měla intenzivněji usilovat o monitorování toho, jak jsou uplatňovány obchodní dohody, aby mohla mimo jiné posoudit, zda jsou dodržována pravidla hospodářské soutěže a zda obchodní partneři v plné míře uplatňují a plní přijaté závazky;

92.  žádá Komisi, aby využila obchodní politiku jako prostředek ke stanovení celosvětových pravidel pro politiku hospodářské soutěže, aby mohly být odstraněny stále početné překážky obchodu; domnívá se, že ideálním řešením je dlouhodobý cíl spočívající v uzavření mnohostranné dohody o pravidlech hospodářské soutěže v rámci Světové obchodní organizace;

93.  podporuje iniciativy Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) a OECD v oblasti politiky hospodářské soutěže a jejich snahy o zlepšení spolupráce v této oblasti na celém světě;

94.  vybízí Komisi a orgány pro hospodářskou soutěž členských států, aby se aktivně zapojily do Mezinárodní sítě pro hospodářskou soutěž;

95.  požaduje, aby byla zavedena opatření, která zajistí, aby veškeré výrobky dovezené ze třetích zemí splňovaly ekologické, zdravotní a sociální normy uplatňované v Unii a prosazované na světovém trhu, s cílem chránit evropské průmyslové výrobce před nekalou hospodářskou soutěží;

96.  vyzývá Komisi, aby podpořila rozvojové země v jejich snahách o posílení spravedlivé hospodářské soutěže; žádá Komisi, aby tuto spolupráci dále rozvíjela, zejména s orgány pro hospodářskou soutěž rozvíjejících se ekonomik, a aby zajistila přijetí vhodných záruk;

97.  poukazuje na to, že rovný přístup ke zdrojům, včetně zdrojů energie, má zásadní význam pro spravedlivou soutěž na světovém trhu; v této souvislosti poukazuje na význam cenově dostupné a udržitelné energie a zabezpečení dodávek energie v obchodních dohodách;

Hospodářská soutěž v jednotlivých odvětvích

98.  vyzývá Komisi, aby zveřejnila výsledky stávajících šetření konkurenčních praktik v potravinářském průmyslu, energetice, dopravě a ve sdělovacích prostředcích;

99.  vítá nové pokyny pro státní podporu leteckých společností a letišť v EU, které byly Komisí přijaty v rámci modernizace státní podpory; vyzývá Komisi, aby v rámci mezinárodních smluv neprodleně stanovila obdobný soubor pravidel pro dotované letecké společnosti ze třetích zemí, které provozují lety s odletem nebo příletem do EU, aby se mezi přepravci z EU a ze třetích zemí zajistila spravedlivá hospodářská soutěž;

100.  naléhá na Komisi, aby prostřednictvím Evropské sítě pro hospodářskou soutěž podporovala výměnu osvědčených postupů s cílem vyřešit otázky spojené s aliancemi distributorů, jejichž četné případy již vyšetřují příslušné orgány v členských státech; požaduje, aby byla při těchto jednáních zohledněna provázanost mezi vnitrostátní a evropskou úrovní;

101.  vyzývá Evropskou síť pro hospodářskou soutěž, aby jednala o rostoucí síti aliancí skupujících maloobchodní značky na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU;

102.  vyzývá Komisi, aby postupně vytvořila rámec hospodářské soutěže v EU tak, aby do sledování potravinářského dodavatelského řetězce v Evropě zahrnul ukazatele SAFA (rámce pro posuzování udržitelnosti potravinového a zemědělského systému), které vypracovala Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), včetně ukazatelů uvedených v hlavách Spravedlivé stanovení cen a transparentní smlouvy (S.2.1.1) a Práva dodavatelů (S.2.2.1);

103.  požaduje vytvoření evropské observatoře pro ceny potravin a zemědělských výrobků v místě původu a místě určení; upozorňuje na španělský cenový index IPOD pro místo původu a místo určení jako možný model pro sledování potenciálního zneužívání zemědělců a spotřebitelů maloobchodníky;

104.  vybízí k přijetí závazného opatření, kterým se bude v rámci potravinářského dodavatelského řetězce bojovat proti maloobchodníkům poškozujícím zemědělce a spotřebitele;

105.  je obzvláště znepokojen situací v mlékárenství, kde maloobchodníci po zrušení systému kvót diktují ceny značně pod výrobními náklady;

Demokratické posílení politiky hospodářské soutěže

106.  vítá pravidelný dialog mezi komisařkou pro hospodářskou soutěž a Parlamentem, avšak zastává názor, že právo konzultace v klíčových otázkách nepostačuje;

107.  konstatuje, že v oblasti práva hospodářské soutěže je Parlament do legislativního procesu zapojen pouze postupem konzultace, takže může uplatňovat mnohem menší vliv na právní úpravu než Komise a Rada;

108.  vítá pravidelný dialog, který Komise s Parlamentem vede o otázkách hospodářské soutěže; znovu požaduje, aby se na základní legislativní směrnice a pokyny vztahoval postup spolurozhodování; domnívá se, že aktuální dialog mezi Parlamentem a orgánem EU pro hospodářskou soutěž by se měl zintenzivnit, zejména za účelem posouzení a přijetí úkonů na základě požadavků, které Parlament vznesl v předcházejících letech; domnívá se, že nezávislost GŘ Komise pro hospodářskou soutěž má mimořádný význam pro úspěšné dosažení jeho cílů; vyzývá Komisi k přidělení dostatečných finančních a lidských zdrojů ve prospěch GŘ pro hospodářskou soutěž; požaduje zejména, aby útvary, které vypracovávají pokyny, byly přísně odděleny od útvarů odpovědných za jejich uplatňování v konkrétních případech;

109.  domnívá se, že Parlament by měl mít v politice hospodářské soutěže spolurozhodovací pravomoci; vyjadřuje politování nad tím, že články 103 a 109 SFEU stanoví pouze konzultaci s Parlamentem; je přesvědčen, že tento demokratický deficit nelze tolerovat; navrhuje, aby byl tento deficit co nejdříve odstraněn formou interinstitucionálních ujednání v oblasti politiky hospodářské soutěže a aby byla při nejbližší změně Smlouvy provedena příslušná oprava;

110.  žádá, aby byly Parlamentu přiznány spolurozhodovací pravomoci v politice hospodářské soutěže zejména tehdy, jedná-li se o zásadní principy a závazné pokyny, a vyjadřuje politování nad tím, že demokratický rozměr této oblasti unijní politiky nebyl při poslední novelizaci Smlouvy posílen; vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na odpovídající úpravu Smluv tak, aby se řádný legislativní postup vztahoval i na právo hospodářské soutěže;

111.  žádá Komisi, aby s Parlamentem úžeji spolupracovala při zkoumání odvětvových zvláštností, přičemž by měla být zaručena důvěrnost určitých informací předkládaných zúčastněnými stranami; požaduje, aby v případě, že v brzké době nedojde k usilované změně Smlouvy, byla nařízení Rady do budoucna založena na článku 114 SFEU o fungování vnitřního trhu, aby tak mohla být přijímána postupem spolurozhodování; zdůrazňuje, že práce na směrnici o žalobách o náhradu škody může být vzorem pro budoucí interinstitucionální spolupráci ve věcech hospodářské soutěže; vyzývá komisařku pro hospodářskou soutěž, aby pokračovala v dialogu s příslušnými výbory Parlamentu a s pracovní skupinou pro hospodářskou soutěž Hospodářského a měnového výboru Parlamentu;

112.  zastává názor, že Komise by měla v dohledné době vypracovat hodnocení různých návrhů Parlamentu k dalšímu rozvoji politiky hospodářské soutěže, jež se soustředí na výsledky a vytyčený cíl, a toto hodnocení by měla zveřejnit;

113.  zdůrazňuje, že GŘ Komise pro hospodářskou soutěž by mělo při své budoucí práci řádně zohledňovat stanoviska Parlamentu v jeho dřívějších zprávách o politice hospodářské soutěže;

114.  domnívá se, že by měly být zachovány všechny osvědčené formy dosavadního dialogu;

o
o   o

115.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a orgánům členských států pro ochranu hospodářské soutěže.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2015)0051.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2013)0576.
(3) http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2015/563438/IPOL_STU(2015)563438_EN.pdf.
(4) http://www.eesc.europa.eu/?i=portal.en.ten-opinions.36372.
(5) http://ec.europa.eu/competition/ecn/food_report_en.pdf.
(6) Úř. věst. C 200, 28.6.2014, s. 1.


Úloha mezikulturního dialogu, kulturní rozmanitosti a vzdělávání při podpoře základních hodnot EU
PDF 364kWORD 119k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2016 o úloze mezikulturního dialogu, kulturní rozmanitosti a vzdělávání při prosazování základních hodnot Unie (2015/2139(INI))
P8_TA(2016)0005A8-0373/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2 a 21 a na čl. 27 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na články 165 a 167 této smlouvy, a zejména na článek 17 této smlouvy, podle něhož Unie uznává postavení, které podle vnitrostátního práva mají církve a náboženská sdružení či společenství v členských státech, a stejným způsobem uznává postavení, které podle vnitrostátního práva mají nekonfesní organizace, a musí uznávat jejich identitu a jejich osobitý přínos a udržuje s nimi otevřený, transparentní a pravidelný dialog,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na články 10, 11 a 22 a na její preambuli,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech, zejména na článek 2 protokolu č. 1 této úmluvy,

–  s ohledem na rezoluci Organizace spojených národů ze dne 20. prosince 2010 nazvanou „Kultura a rozvoj“,

–  s ohledem na Deklaraci tisíciletí Organizace spojených národů (2000), a zejména na její články týkající se lidských práv, demokracie a řádné správy věcí veřejných,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW, 1979),

–  s ohledem na Úmluvu UNESCO z roku 2005 o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů (úmluva UNESCO),

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948, a obzvláště její článek 16, jakož i na Deklaraci OSN o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství či víře,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 67/179 ze dne 20. prosince 2012 a na rezoluci Rady OSN pro lidská práva č. 20/20 ze dne 22. března 2013,

–  s ohledem na své doporučení Radě ze dne 13. června 2013 týkající se návrhu pokynů EU na podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení(1) a na pokyny EU na podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení přijaté Radou pro zahraniční věci dne 24. června 2013,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1983/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o Evropském roku mezikulturního dialogu (2008)(2),

–  s ohledem na závěry Rady o podpoře kulturní rozmanitosti a mezikulturního dialogu ve vnějších vztazích Unie a jejích členských států ze dne 20. listopadu 2008(3),

–  s ohledem na strategický rámec a akční plán EU pro lidská práva a demokracii (11855/2012), který přijala Rada pro zahraniční věci dne 25. června 2012,

–  s ohledem na bílou knihu Rady Evropy o mezikulturním dialogu nazvanou „Žít spolu jako rovnocenní v důstojnosti“ ze dne 7. května 2008,

–  s ohledem na evropský program pro kulturu v globalizovaném světě (COM(2007)0242), jehož cílem je podporovat uvědomění si kulturní rozmanitosti a hodnot EU, dialog s občanskou společností a výměny osvědčených postupů,

–  s ohledem na výsledky a následná opatření přípravné akce pro Kulturu ve vnějších vztazích EU, 2014,

–  s ohledem na Protokol o kulturní spolupráci připojený k modelové dohodě o volném obchodu(4),

–  s ohledem na Pařížské prohlášení o prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání, které bylo přijato na neformálním setkání ministrů školství dne 17. března 2015 v Paříži (8496/15),

–  s ohledem na společná závěrečná doporučení trojice předsednictví z konference EU o mládeži konané v Lucembursku v roce 2015, jež zohlednila konzultaci prostřednictvím strukturovaného dialogu zaměřeného na zplnomocnění mladých lidí k politické účasti na demokratickém životě v Evropě a vyzvala Evropský parlament k prosazování vzdělávání založeného na hodnotách a podporujícího aktivní občanství,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0373/2015),

A.  vzhledem k tomu, že Evropa představuje nesmírné bohatství kulturní, společenské, jazykové a náboženské rozmanitosti; vzhledem k tomu, že v této souvislosti mají pro budoucnost Evropy zásadní význam společné hodnoty, jako je svoboda, sociální spravedlnost, rovnost a zákaz diskriminace, demokracie, lidská práva, právní stát, tolerance a solidarita, které stmelují naše společnosti;

B.  vzhledem k tomu, že mezikulturní dialog není právním pojmem, a tudíž není regulován vnitrostátním právem, právem EU ani mezinárodním právem, opírá se však o mezinárodní rámce, jejichž cílem je ochrana lidských práv a kulturní rozmanitosti;

C.  vzhledem k tomu, že mezikulturní dialog byl v různých studiích a závěrech v souvislosti s Evropským rokem mezikulturního dialogu, kterým byl rok 2008, předběžně definován jako proces, který sestává z otevřené a zdvořilé výměny nebo komunikace mezi jednotlivci, skupinami a organizacemi pocházejícími z různého kulturního prostředí nebo zastávajícími různé světové názory; vzhledem k tomu, že jeho cíli je mimo jiné: dosáhnout hlubšího porozumění různým postojům a praxím; zvýšit zapojení a svobodu a schopnost výběru; podporovat rovnost; a zlepšit tvůrčí procesy;

D.  vzhledem k tomu, že je důležité poskytnout nezbytné prostředky, zejména peněžní, k upřednostnění financování programů navržených pro podporu rozvoje mezikulturního dialogu a dialogu mezi občany, aby se posílil vzájemný respekt v kontextu silné kulturní rozmanitosti a aby byly řešeny složité otázky reálného života našich společností a soužití různých kulturních identit a vyznání a byl zdůrazněn přínos různých kultur pro evropské společnosti a dědictví, a k účinnému řešení konfliktů;

E.  vzhledem k tomu, že dosahování tohoto cíle je úkolem nejen pro orgány veřejné moci a subjekty s rozhodovacími pravomocemi, ale jde o společnou odpovědnost celé společnosti, včetně široké škály zúčastněných stran, jako jsou rodiny, sdělovací prostředky, vzdělavatelé, podniky a vedoucí představitelé komunit a náboženských skupin; vzhledem k tomu, že kromě politických aktérů je důležité zdůraznit úlohu všech dalších zúčastněných stran zapojených do mezikulturního dialogu;

F.  vzhledem k tomu, že pro mezikulturní dialog jsou obzvláště důležité konkrétní články Listiny základních práv Evropské unie, neboť podporují rovnost, zákaz diskriminace, kulturní, náboženskou a jazykovou rozmanitost, svobodu projevu a pohybu a občanská práva na ekonomickou a politickou účast;

G.  vzhledem k tomu, že smysluplný mezikulturní dialog vyžaduje dobrou znalost své vlastní kultury a ostatních kultur;

H.  vzhledem k tomu, že ve světle Evropského roku pro rozvoj 2015, přezkumu rozvojových cílů tisíciletí OSN a výsledku summitu OSN z roku 2015 o udržitelném rozvoji hraje kultura při dosahování udržitelného rozvoje a boji s chudobou ve světě zásadní roli; vyzývá dále k výslovnějšímu začlenění kultury do agendy OSN pro udržitelný rozvoj na období po roce 2015;

I.  vzhledem k tomu, že Evropa a svět čelí řadě problémů spojených s globalizací, migrací, náboženskými a mezikulturními konflikty a nárůstem radikalismu;

J.  vzhledem k tomu, že v kontextu mezikulturního dialogu je nezbytné uplatnit jak všeobecná lidská práva (jako individuální práva), tak kulturní práva (uznání zvláštních a četných kulturních identit);

K.  vzhledem k tomu, že rozvoj studijní mobility pro studenty a učitele a veškeré další formy mezinárodní výměny mohou ze světa vytvářet lepší místo, ve kterém se lidé volně pohybují a těší se otevřenému mezikulturnímu dialogu;

1.  tvrdí, že přístup Evropské unie by měl zhodnotit a shrnout výtečnou práci započatou v rámci Evropského roku mezikulturního dialogu, kterým byl rok 2008, posílit výměnu osvědčených postupů a podpořit uspořádání nového strukturovaného dialogu se všemi zúčastněnými stranami v mezikulturních a mezináboženských otázkách s ohledem na všechny nedávné a dramatické události: evropskými a vnitrostátními politiky, místními a regionálními orgány, církvemi, náboženskými sdruženími a komunitami a filosofickými a bezkonfesními organizacemi, organizacemi občanské společnosti, vnitrostátními i evropskými radami mládeže, akademiky a sdělovacími prostředky;

2.  vybízí všechny zúčastněné strany, aby vypracovaly aktuální a jasnou definici mezikulturního dialogu týkající se politiky s cílem provést nebo harmonizovat metody, kvalitativní kritéria a ukazatele za účelem hodnocení dopadu programů a projektů v oblasti mezikulturního dialogu a prozkoumat metodiky pro mezikulturní srovnání;

3.  zastává názor, že by v oblasti vzdělávání měl být podporován mezikulturní a mezináboženský přístup založený na hodnotách s cílem zabývat se záležitostmi vzájemného respektu, integrity, etických zásad, kulturní rozmanitosti, sociálního začleňování a soudržnosti a tyto hodnoty prosazovat mimo jiné prostřednictvím výměnných programů a programů mobility pro všechny;

4.  zastává názor, že kulturní rozmanitost by měla být řešena také v audiovizuálním a kulturním odvětví; vybízí tato odvětví, aby nalezla tvůrčí způsoby, jak prosadit dohodu o vnitrostátních, regionálních a místních akčních plánech provedení Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů;

5.  vyzývá k tomu, aby byl mezináboženský dialog zohledňován jako součást mezikulturního dialogu, což je nezbytná podmínka pro mír i nezbytný nástroj řešení konfliktů, a měl by se zaměřit na důstojnost jednotlivce a na potřebu dodržovat lidská práva po celém světě, se zvláštním odkazem na svobodu myšlení, svědomí a náboženství a na právo náboženských menšin na ochranu;

6.  zdůrazňuje, že skutečný mezikulturní a mezináboženský dialog podporuje pozitivní a kooperativní interakci, prosazuje pochopení a respekt mezi kulturami, prohlubuje rozmanitost a dodržování demokracie, svobody a lidských práv a toleranci vůči univerzálním hodnotám a hodnotám příznačným pro určitou kulturu;

7.  poukazuje na význam včasného začleňování a vzdělávání oddělených komunit;

8.  zastává názor, že EU by jako globální aktér v oblasti míru měla zařazovat kulturu, kulturní výměnu a lepší vzdělání do politiky EU v oblasti vnějších vztahů a rozvoje, a to jakožto prostředky k posílení společných základních hodnot, jako jsou hodnoty respektu a vzájemného porozumění, a poskytovat tak účinné nástroje pro smysluplný a udržitelný přístup k řešení konfliktů, nastolování míru a předcházení krizím;

9.  domnívá se, že v souladu s čl. 167 odst. 4 SFEU by kulturní dialog a rozmanitost měly být začleňovány napříč všemi oblastmi politiky EU, které mají dopad na sdílené základní hodnoty a práva EU, jako je politika týkající se mládeže a vzdělávání, mobility, zaměstnanosti a sociálních věcí, vnějších záležitostí, práv žen a rovnosti žen a mužů, obchodu a regionálního rozvoje;

10.  upozorňuje, že je nezbytné vzdělávat a připravovat budoucí generace k tomu, aby měly potřebnou odvahu k řešení problémů a účinnému a novátorskému zvládání výzev, jimž budou evropští občané v budoucnu čelit, a to tak, že jim bude poskytnut přístup k opravdovému vzdělání k občanství a bude zajištěno, že budou mít motivaci a odhodlání získat schopnosti a dovednosti, jako je podnikavost a schopnost vést ostatní a budovat kapacity;

11.  uznává, že mezikulturní dialog je nástrojem začleňující demokratické účasti a posílení postavení občanů, zejména ve vztahu k veřejným statkům a veřejným prostorám; tvrdí, že jako takový může mezikulturní dialog významně přispět ke zlepšení demokracie, dosažení většího a hlubšího začlenění a vytvoření pocitu příslušnosti;

12.  je přesvědčen, že zvýšení veřejných investic do otevřeného, kvalitního a přístupného formálního, neformálního a informálního vzdělávání představuje první krok k zajištění rovného přístupu a příležitostí pro všechny; připomíná, že je třeba zajistit kulturní a sociální rozmanitost ve školách a ve výukovém prostředí včetně vyučujících ke snížení předčasného ukončování školní docházky a k podpoře vzdělání znevýhodněných dětí s cílem prosazovat rovnost a podporovat sociální soudržnost mezi budoucími generacemi;

13.  zdůrazňuje, že formální, neformální a informální vzdělávání a přístup k celoživotnímu učení nejen poskytují znalosti, dovednosti a odbornou způsobilost, ale měly by studentům také pomoci rozvíjet etické a občanské hodnoty a pomoci jim stát se aktivními, odpovědnými a nepředpojatými členy společnosti; v tomto ohledu zdůrazňuje, že od raného věku je zapotřebí občanská výchova, a uznává důležitost spolupráce mezi všemi subjekty zúčastněnými v oblasti vzdělávání; podporuje využití smyslu dětí a mladých lidí pro iniciativu a zapojení se za účelem posílení sociálních vazeb a vytvoření pocitu příslušnosti a dále rozvoj etických kodexů za účelem boje proti diskriminaci;

14.  zdůrazňuje významnou úlohu neformálního a informálního vzdělávání a uznává přínos vytváření synergií a partnerství mezi všemi úrovněmi a formami výuky, mimo jiné napříč generacemi; zdůrazňuje rovněž důležitost účasti na sportovních a dobrovolnických aktivitách při podněcování rozvoje občanských, sociálních a mezikulturních dovedností i její přínos k sociálnímu začlenění znevýhodněných a zranitelných skupin a obecněji všech občanů, zejména dětí, v tom, že je učí týmové práci a podporuje respektování rozmanitosti, čímž bojuje proti sociálním jevům, jako je násilí, radikalismus, rasismus a xenofobie, a obnovuje základy konstruktivního a pokojného dialogu mezi komunitami; připomíná v tomto ohledu zásadní úlohu programů EU v oblasti kultury, sdělovacích prostředků, vzdělávání, mládeže a sportu coby prostředku zaměřeného na řešení nesnášenlivosti a předsudků a na podporu pocitu sounáležitosti a respektování kulturní rozmanitosti;

15.  zdůrazňuje význam budování silných propojení mezi kulturou a vzděláváním s cílem rozvíjet odbornou způsobilost a přenositelné dovednosti, zvýšit počet kvalitních a bezpečných pracovních míst v souladu s agendou důstojné práce MOP a dosáhnout vyšší úrovně sociálního začleňování a aktivního občanství; považuje je v tomto ohledu za jedny z hlavních cílů při uplatňování základních hodnot EU zakotvených v článku 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a v Listině základních práv Evropské unie; připomíná význam programu CONNECT, který je jediným programem EU podporujícím kulturní a vzdělávací projekty, a vybízí Komisi, aby zvážila novou pilotní akci za účelem otestování současné proveditelnosti takového projektu;

16.  podporuje mobilitu mladých lidí a učitelů a všechny formy spolupráce mezi školami a univerzitami, například společné vzdělávací platformy, společné studijní programy a společné projekty, jako prostředek k podpoře porozumění a uznání kulturní rozmanitosti a poskytování sociálních, občanských a mezikulturních schopností a dovedností mladým lidem; v tomto ohledu se domnívá, že setkání dětí s jinými kulturami v raném věku jim pomáhá získat základní životní dovednosti a způsobilosti, které jsou nezbytné pro jejich osobní rozvoj, budoucí zaměstnání a aktivní občanství EU; zdůrazňuje, že k položení základů evropských kultur, umění, jazyků a hodnot je prostředkem i začlenění cílených vzdělávacích školních návštěv v různých členských státech a nadnárodní mobility malých dětí do školních osnov; vyzývá k podpoře mobility, specificky učitelů z primárního a sekundárního stupně, za účelem sdílení zkušeností a rozvíjení vlastních nástrojů, jak čelit novým společenským výzvám a jak na ně reagovat; zdůrazňuje úlohu a význam programu Erasmus+, pokud jde o podnícení evropského uvědomění u mladých lidí a vytváření pocitu sounáležitosti a kromě zvýšení jejich zaměstnatelnosti také vytvoření kultury mezikulturního dialogu v rámci jejich mobility; podporuje zejména další opatření, která usnadní přístup znevýhodněných skupin a osob se zvláštními potřebami k opatřením mobility v rámci programu Erasmus+ a jejich začlenění do těchto opatření;

17.  povzbuzuje členské státy, aby rozvíjely kvalitní odbornou přípravu podporující rozmanitost a posilovaly postavení vzdělavatelů, pracovníků s mládeží a komunitních pracovníků a poradenské služby ve školách a v neformálním a informálním prostředí určené pro děti i jejich rodiče, a to k účelům naplňování vzdělávacích a výchovných potřeb dětí z různých kulturních a společenských prostředí a řešení všech forem diskriminace a rasismu, včetně šikany a kybernetické šikany; konstatuje, že by měly být přezkoumány vzdělávací zdroje tak, aby podporovaly mnohojazyčnou výuku zohledňující vícero perspektiv, a že je třeba věnovat větší pozornost mnohojazyčným a multikulturním zkušenostem a dovednostem učitelů a systematicky je v této souvislosti podporovat a zhodnocovat;

18.  zdůrazňuje význam investic do programů celoživotního učení určených pro učitele, které je vybaví nezbytnými pedagogickými schopnostmi týkajícími se migrace, akulturace a sociální psychologie a umožní jim využívat rozmanitost jako bohatý zdroj pro výuku ve školách;

19.  bere na vědomí zásadní úlohu učitelů při posilování (ve spolupráci s rodinami) sociálních vazeb, vytváření pocitu příslušnosti a napomáhání mladým lidem při rozvoji etických a občanských hodnot;

20.  znovu zdůrazňuje, že je nutné vytvořit výukové prostředí, které se bude opírat o práva a bude zohledňovat rovnost žen a mužů, a studenti v něm budou vedeni ke studiu problematiky lidských práv, včetně práv žen a dětí, základních hodnot a občanské účasti, práv a odpovědnosti občanů, demokracie a právního státu a k tomu, aby tyto hodnoty sami zastávali, k jistotě ohledně své identity, vědomí toho, že jejich hlas je slyšen, a k pocitu ocenění ze strany své komunity; podporuje členské státy a vzdělávací instituce, aby posilovaly aktivní účast studentů na správě jejich výukových struktur;

21.  upozorňuje na úlohu nových informačních a komunikačních technologií jako nástrojů podpory mezikulturního dialogu; podporuje využívání sociálních médií k posílení povědomí o společných základních hodnotách a zásadách Evropské unie mezi občany a zdůrazňuje, že na všech vzdělávacích úrovních je důležitá mediální gramotnost jako nástroj podpory mezikulturního dialogu mezi mladými lidmi; vybízí rovněž ESVČ a všechny vedoucí zastoupení EU, aby naplno ve své práci využívali nových digitálních nástrojů;

22.  uznává, že je nezbytné zajišťovat udržitelnou a strukturální podporu nevládních organizací, organizací působících v oblasti lidských práv, mládežnických organizací a vzdělávacích institucí s cílem čelit extremismu prostřednictvím sociální soudržnosti a začlenění, aktivního občanství a posilování postavení a zapojení mládeže, zejména prostřednictvím drobných místních iniciativ a subjektů pracujících na místní úrovni;

23.  uznává, že nevládní organizace, kulturní sítě a platformy a výše uvedené instituce hrají a měly by nadále hrát hlavní úlohu tam, kde jsou formální struktury, politiky nebo programy mezikulturního dialogu méně rozvinuty; vybízí k dalšímu dialogu mezi EU a velkými městy, regiony a místními orgány s cílem vypracovat lepší analýzu (i) spojitosti mezi městskými modely, v nichž občané žijí, a úspěchem či neúspěchem školních systémů, (ii) přínosů formálního a neformálního vzdělávání pro všechny, děti a rodiny, a (iii) koordinace vzdělávacích struktur s cílem prosazovat účinný mezikulturní dialog;

24.  vyzývá, aby byla znovu věnována pozornost podpoře mezikulturní společnosti mezi mladými lidmi založené na solidaritě prostřednictvím provedení programu Evropa pro občany, za použití přiměřených peněžních prostředků, které umožní plnit jeho cíl budovat soudržnější a inkluzivnější společnost a podporovat aktivní občanství, které je otevřené vůči světu, respektuje kulturní rozmanitost a je založeno na společných hodnotách EU;

25.  povzbuzuje k otevřeným uměleckým, sportovně-vzdělávacím a školicím činnostem pro všechny věkové kategorie, jakož i k dobrovolnické činnosti za účelem posílení procesů socializace a účasti menšin, znevýhodněných skupin, marginalizovaných komunit, migrantů a uprchlíků na kulturním a společenském životě, včetně vedení a rozhodování;

26.  uznává důležitost formálního, neformálního i informálního učení a dobrovolnické činnosti, které podporují seberozvoj se zaměřením na kognitivní a nekognitivní schopnosti a dovednosti, kritické myšlení, schopnost vyrovnávat se s různými názory, mediální gramotnost, antidiskriminační a mezikulturní dovednosti a výuku jazyků a sociální a občanské schopnosti a dovednosti zahrnující výuku o kulturním dědictví, jako nástroj k řešení současných problémů pomocí citlivého výkladu;

27.  potvrzuje, že při řešení otázky mezikulturního dialogu a vzdělávání je zapotřebí zachovávat hledisko rovnosti pohlaví a zohlednit potřeby osob vystavených mnohonásobným formám diskriminace, včetně osob se zdravotním postižením, osob identifikujících se jako LGBTI a osob z marginalizovaných komunit;

28.  povzbuzuje orgány EU, aby rozšířily svou analýzu všech forem radikalizace a iniciovaly nové úvahy o povaze a procesech politického extrémismu a násilí a vycházely při tom z předpokladu, že radikalizace je dynamický vztahový proces a nepředpokládaný a nepředvídatelný sled určité série přeměn; vítá tudíž Prohlášení o prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání, které bylo přijato dne 17. března 2015 v Paříži, jako úsilí o podporu aktivního dialogu mezi kulturami, celosvětovou solidaritu a vzájemný respekt, jakož i zaměření pozornosti na důležitost občanského vzdělávání, včetně zvýšení povědomí o významu kulturních nástrojů na podporu vzájemného respektu mezi žáky a studenty;

29.  připomíná, že je legitimní a odpovědné, aby se vnitrostátní veřejná správa a evropské orgány zabývaly trestnou činností s podporou zpravodajských služeb a donucovacích orgánů; konstatuje však, že by sankční opatření v souladu s Listinou základních práv EU neměla porušovat základní práva, jako je právo na ochranu údajů, svoboda projevu, presumpce neviny a právo na účinné opravné prostředky;

30.  domnívá se, že EU by při prosazování základních hodnot, mezikulturního dialogu a kulturní rozmanitosti na mezinárodní úrovni měla důrazně odsuzovat jakékoli nelidské nebo ponižující zacházení a porušování lidských práv, tak aby konkrétně podporovala plné dodržování Všeobecné deklarace lidských práv;

31.  vyzývá členské státy, aby zajistily plné provedení závazných evropských a mezinárodních antidiskriminačních norem ve vnitrostátním právu;

32.  vyzývá členské státy, aby zapojily marginalizované skupiny obyvatel, migranty, uprchlíky, hostitelské komunity, jakož i náboženské a světské komunity do procesů začleňování, jež budou postupovat s respektem a posilovat postavení osob, a aby přitom zajistily účast těchto osob na občanském a kulturním životě zřízením stálých mechanismů humánním, ohleduplným a udržitelným způsobem ve všech situacích, zejména za mimořádných okolností;

33.  vítá přípravnou akci o kultuře ve vnějších vztazích EU a její úlohu pro posilování úlohy kultury jakožto strategického faktoru pro lidský, sociální a hospodářský rozvoj přispívající k dosažení cílů vnější politiky a vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost a zastoupení EU po celém světě, aby kulturu učinila nedílnou součástí vnější politiky EU, jmenovala kulturní atašé na všech zastoupeních EU ve třetích partnerských zemích a zajistila dostatečnou odbornou přípravu pro zaměstnance ESVČ týkající se kulturního rozměru a vnější politiky; vyzývá Komisi, aby začleňovala kulturní diplomacii a mezikulturní dialog do všech nástrojů EU v oblasti vnějších vztahů a rozvojové agendy EU; vyzývá dále EU a členské státy, aby posílily spolupráci s dalšími evropskými a mezinárodními organizacemi, jako jsou OSN a její agentury, zejména UNESCO, UNICEF a UNHCR, a aby vyžadovaly účinné a silnější zastoupení EU v jejich orgánech; vyzývá kromě toho ke spolupráci s vnitrostátními kulturními instituty s cílem lepšího provádění stávajících nástrojů, jako jsou kulturní klastry založené na sítích národních kulturních institutů Evropské unie (EUNIC), a přípravy nových nástrojů ke zvládnutí společných problémů v globalizovaném světě;

34.  domnívá se, že kultura by se měla stát nezbytnou součástí politického dialogu se třetími zeměmi, a připomíná, že je třeba ji systematicky začleňovat do rozvojových projektů a programů; zdůrazňuje tudíž, že je třeba odstranit překážky pro mobilitu umělců, vzdělavatelů, akademiků a profesionálů v oblasti kultury pomocí harmonizace a zjednodušení vízových postupů s cílem podpořit kulturní spolupráci se všemi částmi světa;

35.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly strategie, které budou uznávat mezikulturní dialog jako proces interaktivní komunikace v rámci kultur a mezi nimi, aby zajišťovaly vzájemný respekt a rovné příležitosti, poskytovaly a uplatňovaly účinná řešení hospodářské a sociální nerovnosti i příčin vyloučení, jakož i všech forem diskriminace a získaly hlubší porozumění různým postojům a praxím; připomíná klíčovou úlohu, kterou hrají média, včetně sociálních médií, jako možná platforma pro extrémní debaty a jako nástroj pro boj proti xenofobním komentářům, boření stereotypů a předsudků a podporu tolerance;

36.  připomíná, že kulturní dědictví představuje rozmanitost kulturních projevů, a mělo by proto být chráněno a podporováno pomocí přijetí harmonizovaných právních předpisů a mezinárodních dohod v úzké spolupráci s organizací UNESCO;

37.  vyzývá členské státy a Komisi, aby předcházely extremismu, jako je xenofobie, rasismus a všechny formy diskriminace a marginalizace pomocí opatření pro soudržnost komunit, která jsou schopna úspěšně řešit hospodářské a sociální nerovnosti a zahrnují širokou škálu činitelů, jako jsou urbanisté, sociální pracovníci, církve a náboženská sdružení, vzdělavatelé, organizace na podporu rodin a zdravotničtí pracovníci, s cílem bojovat proti extremismu, zajišťovat sociální začleňování i formální a věcnou rovnost, podporovat rozmanitost a stimulovat soudržnost komunit;

38.  doporučuje EU, aby spolupracovala na zpřístupnění učení a vzdělávání dětem z řad uprchlíků tím, že bude nadále podporovat programy zaměřené na přístup ke vzdělávání v době humanitární krize a zajistí začlenění studentů z řad migrantů v Evropě;

39.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zkoumaly, navrhovaly a zaváděly interaktivní metody cílené na mládež a děti, které zajistí účast dětí a mládeže na všech úrovních veřejné správy;

40.  zdůrazňuje úlohu rodiny pro zachování kulturní identity, tradic, etiky a hodnotových systémů společnosti a poukazuje na to, že uvedení dětí do kultury, hodnot a norem jejich společnosti začíná v rodině;

41.  vyzývá Komisi a Radu, aby přijaly mezikulturní dialog jako významný politický cíl EU, který jsou odhodlány plnit, a zaručily tedy podporu EU prostřednictvím různých opatření politiky, iniciativ a fondů, včetně mezikulturního dialogu s třetími zeměmi, zejména s nestabilními státy;

42.  povzbuzuje Komisi a členské státy, aby ještě více upřednostňovaly iniciativy zaměřené na podporu kulturní rozmanitosti, mezikulturního dialogu a vzdělání, a dále k plnému využívání finančních nástrojů, programů a iniciativ EU, jako jsou programy Erasmus+, Evropa pro občany, Kreativní Evropa a Horizont 2020, nástroje evropské politiky sousedství a vnějších vztahů EU a orgány jako Agentura Evropské unie pro základní práva, za účelem podpory mezikulturního dialogu a kulturní rozmanitosti v Evropě, s jejími sousedními zeměmi, jakož i s dalšími regiony světa;

43.  zdůrazňuje bohatý přínos evropské umělecké produkce ke kulturní rozmanitosti a úlohu, kterou tudíž sehrává při šíření hodnot Evropské unie a vedení evropských občanů k rozvoji kritického myšlení;

44.  připomíná úlohu ceny Lux, která oceňuje evropské filmy oslavující evropskou identitu nebo evropskou kulturní rozmanitost;

45.  vybízí Komisi a členské státy, aby posoudily dopad opatření přijatých v souvislosti s touto zprávou, a vyzývá Komisi, aby předložila monitorovací zprávu a přezkum;

46.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva a členským státům.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2013)0279.
(2) Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 44.
(3) Úř. věst. C 320, 16.12.2008, s. 10.
(4) Úř. věst. L 127, 14.5.2011, s. 1418.


Hodnocení a výzvy regulace finančních služeb EU
PDF 527kWORD 158k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2016 o hodnocení a výzvách regulace finančních služeb v EU: dopady a cesta směrem k efektivnějšími a účinnějšímu rámci EU pro finanční regulaci a unii kapitálových trhů (2015/2106(INI))
P8_TA(2016)0006A8-0360/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na zelenou knihu Komise s názvem „Vytváření unie kapitálových trhů“ (COM(2015)0063) a na usnesení Parlamentu na toto téma ze dne 9. července 2015(1),

–  s ohledem na zprávu skupiny na vysoké úrovni pro finanční dohled v EU pod předsednictvím Jacquese de Larosièra ze dne 25. února 2009,

–  s ohledem na zprávu o dopadu a zodpovědnosti bankovního dohledu Basilejského výboru pro bankovní dohled z července 2015,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise s názvem „První úvahy o překážkách vytváření prohloubených a integrovaných kapitálových trhů v EU“ (SWD(2015)0013),

–  s ohledem na závěry Rady týkající se unie kapitálových trhů, přijaté Radou pro hospodářské a finanční věci dne 19. června 2015,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 nazvané „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),

–  s ohledem na neformální zprávu výboru ECON(2) s názvem „Posílení soudržnosti právních předpisů EU v oblasti finančních služeb“, přijatou ve výboru dne 30. ledna 2014,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. května 2014 nazvané „Reformovaný finanční sektor pro Evropu“ (COM(2014)0279),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise „Ekonomický přehled agendy regulace finančního sektoru“ (SWD(2014)0158),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2014 o revizi Evropského systému finančního dohledu (ESFS)(3),

–  s ohledem na zprávu Komise o úloze a organizaci Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) (COM(2014)0508),

–  s ohledem na zprávu Komise o fungování evropských orgánů dohledu a Evropského systému dohledu nad finančním trhem (ESFS) (COM(2014)0509),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2014 o dlouhodobém financování evropského hospodářství(4),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. března 2014 nazvané „Dlouhodobé financování evropské ekonomiky“ (COM(2014)0168),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. května 2015 nazvané „Lepší právní úprava pro lepší výsledky – Agenda EU“ (COM(2015)0215),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. května 2015 nazvané „Návrh interinstitucionální dohody o lepší právní úpravě“ (COM(2015)0216),

–  s ohledem na zprávu Evropské rady pro systémová rizika z března 2015 o regulačním přístupu k expozicím vůči státnímu dluhu(5),

–  s ohledem na závěrečnou zprávu parlamentního výboru Spojeného království pro bankovní normy nazvanou „Změna bankovnictví jednou provždy“,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0360/2015),

A.  vzhledem k tomu, že příčinou finanční krize z let 2007–2008 a jejích rozsáhlých negativních dopadů byla mimo jiné skutečnost, že se neuplatňovala vhodná, vysoce kvalitní regulace finančních služeb u stále složitějších trhů a produktů; vzhledem k tomu, že v posledních letech byl zahájen ambiciózní program reforem ve finančním sektoru EU s cílem posílit finanční regulaci a dohled, obnovit finanční stabilitu a zvýšit odolnost finančního systému vůči otřesům, snížit rizika pro daňové poplatníky a lépe sloužit potřebám investorů a potřebám financování v reálné ekonomice; vzhledem k tomu, že jakkoli se zlepšily vyhlídky na růst v Evropě, stále nebylo dosaženo úplného ozdravení;

B.  vzhledem k tomu, že k hlubokým změnám došlo a stále dochází ve všech finančních odvětvích, mj. v bankovnictví, v pojišťovnictví, na trzích cenných papírů, u investičních fondů a v infrastruktuře finančních trhů;

C.  vzhledem k tomu, že provádění reformy finanční regulace ve vnitrostátním právu a její uplatňování je procesem, který stále probíhá a ještě není dokončen – zejména stále zbývá provést řadu důležitých reforem a finalizovat mnoho aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů; vzhledem k tomu, že situace v odvětví bankovnictví a pojišťovnictví a na finančních trzích je poznamenána neustálými změnami a inovacemi, což znamená, že regulace těchto odvětví musí být neustále vyhodnocována s cílem zajistit proporcionalitu a účinnost, a následně se tato regulace musí neustále přizpůsobovat;

D.  vzhledem k tomu, že kapitálový trh v Unii zůstává roztříštěný; vzhledem k tomu, že unie kapitálových trhů (UKT) potenciálně vytváří cenný rámec pro zabezpečení rovného přístupu k financování pro MSP v celé EU a pro podporu inovativních platforem pro tržní financování; vzhledem k tomu, že specifické nedostatky úvěrů pro malé a střední podniky a mikropodniky pramení z velké části z hospodářské nestability a z neexistence cílených řešení pro reálnou ekonomiku; vzhledem k tomu, že se často poukazuje na situaci v USA, kde vládnou silné kapitálové trhy, zásadně se však liší od situace v Evropské unii založené na bankovnictví, a americký model by neměl být kopírován či sloužit za vzor; vzhledem k tomu, že UKT je příležitostí k posílení kapitálových trhů v EU jako doplňku k finančnímu sektoru založenému na bankovnictví; vzhledem k tomu, že v USA se po finanční krizi poskytování bankovních úvěrů podnikům rozvíjelo výrazněji než financování prostřednictvím kapitálových trhů;

Hodnocení a výzvy pro současný rámec

1.  konstatuje, že sdělení Komise s názvem „Reformovaný finanční sektor pro Evropu“ podává první hodnocení reforem finančního sektoru, nepředkládá však plné posouzení a kvantitativní analýzu celkových dopadů a interakce jednotlivých opatření;

2.  vítá investiční balíček Komise, včetně UKT; dále zdůrazňuje, že je zapotřebí doplňující nebankovní financování podniků a dále že hlavní zásadou při vytváření UKT musí být větší zaměření na konečné uživatele kapitálových trhů, tj. podniky a investory; zdůrazňuje, že efektivní a účinný rámec pro finanční služby, který zajistí finanční stabilitu, je nezbytným předpokladem pro zvýšení (dlouhodobých) investic a pro podporu růstu v konkurenceschopném evropském hospodářství; zdůrazňuje vazbu mezi hospodářskou a finanční stabilitou; dále zdůrazňuje, že spolehlivé hospodářské politiky, účinné strukturální reformy a správné rozpočtové politiky vytvářejí podmínky pro zdraví a růstový potenciál reálné ekonomiky v členských státech a v EU; uznává významnou úlohu, kterou kapitálové trhy mohou hrát při řešení finančních potřeb hospodářství členských států;

3.  uznává skutečnost, že pokračující finanční a dluhová krize vedla k nebývalým negativním důsledkům, zejména pro reálnou ekonomiku a peníze daňových poplatníků; oceňuje v této souvislosti finanční regulaci, na které se v posledních pěti letech dohodly evropské orgány a která posílila finanční architekturu v Evropě pro případ budoucích krizí; vítá akční plán Komise týkající se UKT; vítá skutečnost, že Komise zahrnula skutečnou míru ochrany spotřebitelů a investorů mezi zásady tvořící základ UKT;

4.  oceňuje výsledky, kterých finanční regulace dosáhla při reagování na důsledky finanční krize; vyjadřuje obavy ohledně stále větší složitosti rámce, která se promítá do většího množství, větší podrobnosti a více vrstev regulace a dohledu, kdy jsou stanoveny požadavky na mezinárodní, evropské a vnitrostátní úrovni; podotýká, že složitá regulace také odráží složitost finančních trhů, včetně finančních nástrojů, infrastruktury trhů a příslušných institucí; zdůrazňuje, že příliš složitá regulace a přísnější podmínky mohou negativně ovlivnit investice; je přesvědčen, že je také nutno se zabývat složitostí regulace, pokud jde o její uplatňování na nefinanční konečné uživatele finančních produktů; zdůrazňuje, že je zapotřebí mezinárodní spolupráce v oblasti regulace v globálním rámci a je třeba tuto spolupráci zlepšit a zvýšit zodpovědnost;

5.  konstatuje, že řádná a solidní UKT si musí být plně vědoma vzájemné provázanosti s dalšími finančními odvětvími, musí hledat další tržní zdroje financování reálné ekonomiky a musí být v první řadě založena na dobře nastavených existujících strukturách; zdůrazňuje potřebu celostního pohledu na regulaci finančních služeb v EU, ve které UKT přispívá k doplnění bankovních způsobů financování; žádá, aby UKT kromě svého zaměření na financování podniků také reflektovala úhel pohledu spotřebitelů a investorů; za tímto účelem by Komise měla úzce spolupracovat s radou ESRB, s evropskými orgány dohledu a příslušnými vnitrostátními orgány na vyřešení jakéhokoli nesouladu v přístupu, který by mohl představovat riziko oslabení cílů UKT; žádá Komisi, aby využila dobře fungujících osvědčených postupů a vytvořila kapitálový trh pro celou Unii;

6.  konstatuje, že právní předpisy nepředstavují vždy nejvhodnější politickou reakci a že by měly být zohledněny i přístupy nelegislativní a tržní;

7.  vyzývá Komisi, aby při vytváření UKT uplatňovala integrovaný přístup a věnovala pozornost i dalším politickým cílům, jako je vytvoření jednotného digitálního trhu a probíhající reformy v oblasti práva společností a správy a řízení společnosti; dále se domnívá, že Komise by měla zohlednit nejnovější technologický vývoj; vyjadřuje v této souvislosti své obavy ohledně hrozeb pro kybernetickou bezpečnost a žádá Komisi, aby zajistila, aby byla tato problematika integrovaným rozměrem strategie EU;

8.  je přesvědčen, že účinná a efektivní regulace finančních služeb v EU by měla být koherentní, konzistentní (také meziodvětvově), přiměřená, neduplikativní a neměla by být zbytečně složitá a měla by zajistit, aby nedocházelo k právní nejistotě, regulatorní arbitráži a vysokým transakčním nákladům; je dále přesvědčen, že by měla umožňovat zprostředkovatelům plnit jejich roli při směřování financování do reálné ekonomiky a usnadňovat tak její financování, sloužit střadatelům a investorům a účinně snižovat rizika pro finanční stabilitu a daňového poplatníka, předcházet tomu, aby se opakovaly finanční krize, a fungovat jako štít proti systémovým rizikům; domnívá se, že by měla podporovat prohlubování jednotného trhu a soustředit se na hmatatelné cíle, jichž je možno lépe dosáhnout na evropské úrovni, a současně ponechat prostor pro inovativní financování s lokálním zaměřením;

9.  vyjadřuje své znepokojení ohledně přetrvávajících problémů souvisejících s kódy IBAN, které stále nejsou považovány za platný údaj pro provádění inkasních plateb z bankovních účtů vedených v jiných členských státech, než je stát příjemce;

10.  zdůrazňuje potřebu zhodnotit rámec finančních služeb s použitím kvantitativního i kvalitativního přístupu; poznamenává, že podobné procesy se uskutečňují v jiných jurisdikcích, zejména v USA; zdůrazňuje, že toto hodnocení by mělo přispět k vybudování lepších finančních trhů sloužících potřebám financování reálné ekonomiky, mj. tím, že upozorní na mezery, rozdíly, nekonzistentnost, nesoulad a nepoměrnost, nemělo by oslabit dosud dosažené legislativní výsledky, a to se zřetelem k požadavkům obsaženým v ustanoveních o přezkumu v každém konkrétním legislativním aktu, a bez předjímání výsledků by nemělo být považováno za proces vedoucí k deregulaci;

11.  je přesvědčen, že jednotný trh ve finančních službách slouží podnikům, ale v konečném důsledku z něj musí mít prospěch zákazníci a investoři; trvá na tom, že musí být analyzovány četné překážky pro přeshraniční přístup, marketing a investice a je nutno se snažit je odstranit a překonat, současně je však třeba zachovat tu nejvyšší míru ochrany investorů; připomíná, že omezené překážky toků kapitálu lze v zájmu zlepšení vyhlídek na dlouhodobý růst bezpečně předvídat pouze tehdy, pokud jsou celkové pobídky pro společnosti správně nastaveny; uvažuje dále o důležitosti dobře vyvinutého místního ekosystému, který umožňuje menším společnostem přilákat kapitál pro jejich růst;

12.  je přesvědčen, že ochrana spotřebitele neznamená nutně zahlcování obrovskými objemy informací a že pozornost by měla být zaměřena spíše na kvalitu a srozumitelnost informací umožňujících se informovaně rozhodnout – tyto informace musí být relevantní, přesné, srovnatelné, uživatelsky vstřícné, spolehlivé a včasné; obává se, že ohromné množství složitých informací pro zákazníky dost možná v konečném důsledku neslouží skutečným potřebám zákazníků; tvrdí, že je třeba nalézt rovnováhu, aby byly spotřebitelům poskytovány informace, které potřebují k informovaným rozhodnutím, a aby pochopili příslušná rizika, aniž by při tom byly zbytečně zatěžovány podniky, zejména MSP; podněcuje k pokračování v digitalizaci informací; zdůrazňuje, že finančním poradcům a zaměstnancům poskytujícím ve finančních institucích poradenství klientům by mělo být poskytnuto nezbytné školení a čas, aby byli schopni obsloužit klienty odpovídajícím způsobem; poukazuje na důležitost účinných pravomocí v oblasti dohledu, které umožní v případě nutnosti zasáhnout při uvádění produktů na trh; upozorňuje na potřebu zahájit nejpozději do konce roku 2016 evropskou iniciativu usilující o větší míru a lepší kvalitu vzdělávání ve finančních otázkách, a to s přihlédnutím ke specifickým potřebám každého členského státu, také proto, aby byla zajištěna plná informovanost o výhodách a nevýhodách investic na kapitálovém trhu; zdůrazňuje také, že finanční vzdělávání by mělo být zacíleno na MSP a mělo by je naučit používat kapitálové trhy; je přesvědčen, že větší transparentnost by byla přínosem, neboť by umožnila společnostem, investorům a zákazníkům pochopit poměrné náklady a přínosy různých služeb, jež poskytují účastníci kapitálového trhu, ale současně konstatuje, že větší transparentnost musí být spojena s přidanou hodnotou pro zákazníky nebo příslušné orgány dohledu a musí být zaměřena na praktické použití daných informací a údajů;

13.  poukazuje na přínosy diverzifikace aktiv, pokud jde o třídy aktiv i původ aktiv, protože umožňuje lépe diverzifikovat rizika a vyhovět potřebám investorů; zdůrazňuje, že účelem obezřetnostní regulace není preferovat určité třídy aktiv; požaduje, aby byl při regulaci zvolen přístup založený na rizicích, aby se u týchž rizik uplatňovala tatáž pravidla, a doplňovaný dalšími normalizovanými opatřeními; je přesvědčen, že je žádoucí jemnější členění tříd aktiv, zejména by měly být vytvořeny kategorie jako infrastruktura; uvědomuje si, že projekty infrastruktury nejsou samy o sobě méně rizikové, a žádá odpovídající obezřetnostní režim regulace; podporuje další výzkum rizik a přínosů infrastruktury, včetně zveřejnění uplatněné metodiky, který umožní vyvodit závěry podložené důkazy;

14.  zdůrazňuje, že při přístupu založeném na rizicích je třeba být konzistentní, a tudíž je třeba i omezit příležitosti pro regulatorní arbitráže; zdůrazňuje, že je třeba přerušit vazbu mezi státy a bankami na vnitrostátní úrovni plným a důsledným vnitrostátním prováděním směrnice o ozdravných postupech a řešení krizí bank a ustanovení jednotného mechanismu pro řešení krizí a jednotného fondu pro řešení krizí bank; bere na vědomí příspěvky Basilejského výboru pro bankovní dohled (BCBS) a Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) ve věci expozice bank státnímu dluhu, které zahrnují pečlivé zvážení dalších kroků; zdůrazňuje, že politiky by měly výslovně zohlednit vzájemné působení jednotlivých i endogenních rizik, zejména pokud finanční instituce fungují podle stejných standardních modelů rizika schválených regulačním orgánem;

15.  všímá si možných nezamýšlených důsledků mnohačetnosti požadavků na kapitál, likviditu a pákový efekt pro transformaci splatnosti, poskytování dlouhodobého financování, vytváření trhů a likvidit, přičemž připomíná, že tyto požadavky byly zavedeny jako reakce na finanční krizi; je znepokojen tím, že neúměrnost požadavků může ohrozit obchodní model malých a středně velkých bank, což by mohlo mít nezamýšlené důsledky pro strukturu finančního sektoru; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s orgány dohledu prioritně analyzovala tyto důsledky pro bankovnictví a pojišťovnictví a možnou doplňkovost;

16.  vyjadřuje znepokojení nad interakcí mezi právními předpisy v oblasti trhů a kapitálových požadavků v případech, kdy byly při přezkumu směrnice o trzích finančních nástrojů zahrnuty do oblasti působnosti nové subjekty coby regulované subjekty, ale nařízení o kapitálových požadavcích nebylo nastaveno tak, aby odráželo rozmanitější typy firem;

17.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že platné výjimky v nařízení o infrastruktuře evropských trhů pro nefinanční společnosti byly částečně zrušeny ve směrnici a nařízení o kapitálových požadavcích, pokud jde o uplatňování požadavku k úvěrové úpravě v ocenění; vyzývá Komisi, aby lépe plnila svou roli při zajišťování konzistence politického přístupu a výsledků napříč různými legislativními návrhy;

18.  domnívá se, že zvláštní ustanovení pro nefinanční společnosti ve stávající regulaci by mělo být rozšířeno a měla by být zvýšena jeho přiměřenost, aby se omezila administrativní zátěž, ale aby se nesnížil kapitál, který má ekonomika k dispozici pro budoucí investice; vyzývá Komisi, aby při přezkumu nařízení o infrastruktuře evropských trhů reagovala na obtíže při uplatňování složitých režimů tím, že zjednoduší postupy, ale nadále bude uznávat účel výjimky s cílem zajistit, že nefinanční společnosti nebudou zatíženy právními předpisy určenými pro účastníky finančních trhů;

19.  vyzývá Komisi, aby při přezkumu nařízení o infrastruktuře evropských trhů prozkoumala dopad, který by mohlo mít snížení kvality kolaterálu přijatého ústředními protistranami na odolnost těchto protistran, a aby zvážila, zda by určití účastníci trhu, jako jsou penzijní fondy, neměli být trvale vyňati z ústředního zúčtování, pokud by jejich účast snižovala stabilitu celkového finančního systému z důvodu přijetí alternativního zajištění nehotovostním kolaterálem;

20.  je znepokojen tím, že neexistují dostupné a atraktivní riziku odpovídající (dlouhodobé) investice a nákladově účinné a vhodné spořicí produkty pro spotřebitele; opakuje, že je zapotřebí mít rozmanité možnosti výběru pro investory a spotřebitele, protože důvěra investorů je klíčem ke zvýšení investic; zdůrazňuje, že je třeba pěstovat prostředí, které stimuluje inovace v oblasti finančních produktů, vytváří větší rozmanitost a přínosy pro reálnou ekonomiku a poskytuje lepší pobídky pro investice a které může také současně přispět k zajištění náležitých, bezpečných a udržitelných důchodů, jako je například vývoj celoevropského důchodového produktu, který bude jednoduchý a transparentní; vyzývá evropské orgány dohledu, aby v souladu se svým mandátem prováděly analýzy spotřebitelských trendů a podávaly o nich zprávy, zejména ve vztahu k retailovým produktům;

21.  vítá rozmanitost obchodních modelů; žádá, aby byla tato rozmanitost plně zohledněna při regulaci a dohledu, pokud jde o povahu, rizikovost a složitost různých předmětných subjektů, za předpokladu, že jsou dodrženy zásady spravedlivé hospodářské soutěže a účinného dohledu; připomíná, že rozmanitost prostředků financování je předností;

22.  domnívá se, že úspěšná UKT by měla umožnit společnostem z EU všech velikostí a v různých fázích růstu uživatelsky vstřícný, efektivní a nízkonákladový přístup na kapitálové trhy EU; je přesvědčen, že regulace by neměla ztěžovat kotování a neměla by bránit nekotovaným společnostem, aby se staly kotovanými; zdůrazňuje, že je třeba zajistit zefektivněný regulační režim primárního trhu s cílem usnadnit těmto společnostem zvýšit jejich finanční prostředky a současně zajistit náležitou úroveň ochrany pro investory; zdůrazňuje potenciál inovativního tržního financování, zejména příležitosti finančních technologií, včetně skupinového financování a vzájemných půjček, a zdůrazňuje potřebu zracionalizovat příslušné regulační požadavky; žádá Komisi, aby ponechala prostor pro vznik těchto nových modelů a zkoumala je a podporovala a upřednostnila při tom jejich přeshraniční rozměr a zajistila omezení překážek pro vstup na trh; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím svého útvaru na podporu strukturálních reforem podpořila členské státy s rozvíjejícím se odvětvím kapitálových trhů;

23.  žádá odpovídající a jednoznačné rozdělení pravomocí mezi EU a jednotlivými státy, se zřetelem k tomu, že vnitrostátní orgány dohledu vědí více o specifických vlastnostech místního trhu; zdůrazňuje, že je třeba zajistit účinnost jednotného mechanismu dohledu, rovné podmínky a transparentnost a nesmí docházet ke střetu zájmů mezi orgány dohledu a subjekty, nad kterými provádějí dohled; je znepokojen dopadem univerzálního přístupu při dohledu v rámci jednotného mechanismu dohledu (SSM) na menší a primárně vnitrostátně působící subjekty;

24.  všímá si úspěchů při vytváření bankovní unie a zdůrazňuje její zásadní úlohu při řešení vzájemné závislosti mezi vládami a bankami a snižování systémových rizik pomocí společných opatření; bere na vědomí postupné dokončování bankovní unie; zdůrazňuje, že je nutné plné a včasné uplatňování stávajících právních předpisů; bere na vědomí diskuse o evropském systému pojištění vkladů, na jehož formování bude mít Parlament vliv jako spolutvůrce právních předpisů; zdůrazňuje cíl zabránit morálnímu hazardu a zajistit, že vůdčím tématem zůstane zásada odpovědnosti; kritizuje malou citlivost vůči riziku při výpočtu příspěvků do jednotného fondu pro řešení krizí; oceňuje úsilí dokončit nařízení týkající se strukturální reformy bank;

25.  zdůrazňuje, že je třeba provést a prosazovat uplatňování přijatých právních předpisů předtím, než bude zvažován jejich zásadní přezkum; zdůrazňuje, že prvořadé musí být rychlé provedení směrnice 2014/59/EU ve vnitrostátním právu a dostatečné financování a účinnost jednotného mechanismu pro řešení krizí, a trvá proto na tom, že plné provedení těchto opatření musí být dokončeno v rámci vhodného legislativního rámce; v této souvislosti zdůrazňuje zásadní význam zrušení přímého propojení mezi státními rozpočty a bankovními riziky, které představuje hlavní hrozbu pro finanční stabilitu; konstatuje, že z důvodu chybějících pravidel pro nakládání se státy, které v důsledku vysokého zadlužení ztratí přístup na finanční trhy, jsou opatření často přijímána pozdě, což může mít nepříznivý dopad na finanční stabilitu;

26.  opakuje, že jsou zapotřebí rovné podmínky v EU, také pokud jde o banky v rámci jednotného mechanismu dohledu a banky neúčastnících se členských států, a podněcuje k plnému začlenění členských států mimo eurozónu do bankovní unie, přičemž si je vědom toho, že již v současné době některé prvky umožňují dobrovolnou účast; vyzývá Komisi, aby zajistila, že bude pokračovat rozvíjení jednotného trhu a současně bude brán ohled na vnitrostátní specifika; vyzývá Komisi, aby dále uplatňovala důrazný přístup – pokud jde o regulaci a dohled – k „paralelnímu“ nebo „stínovému bankovnictví“ s cílem zmírnit systémová rizika a zlepšit transparentnost; vítá zásadní kroky, jichž se podařilo dosáhnout při regulaci evropského pojišťovnictví tím, že je od 1. ledna 2016 uplatňována směrnice Solventnost II, která musí být vyhodnocena a možná ještě dále rozpracována, přičemž je třeba mít na zřeteli mezinárodní rámec pro globální systémově důležité pojistitele;

27.  je si vědom tradiční závislosti MSP na financování bankovními úvěry vzhledem k jejich specifické povaze, odlišným rizikovým profilům a jejich různosti po celé Evropě; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s evropskými orgány dohledu, ECB a vnitrostátními orgány posoudila dostatečnost financování MSP, analyzovala, jaké jsou překážky pro diverzifikaci zdrojů financování a jaké jsou její přínosy a jak umožnit bankám zvýšit financování MSP a rozšířit tak výběr, který mají společnosti mezi různými metodami financování v různých fázích svého vývoje; připomíná význam nástrojů, jako je podpůrný koeficient pro malé a střední podniky; navrhuje, aby iniciativy ke zlepšení financování MSP byly rozšířeny i na začínající podniky, mikropodniky a středně velké společnosti; zdůrazňuje potenciál inovativních a z velké části nevyužitých oblastí pro financování MSP, včetně vzájemných půjček, skupinového financování a soukromých investic, a zdůrazňuje potřebu zracionalizovat příslušné regulační požadavky;

28.  zdůrazňuje, že je důležité urychleně provést již přijatá opatření, která doplňují cíle UKT; vyzývá Komisi a členské státy, aby při budoucí regulaci finančních služeb aktivně využila kategorii trhu pro růst malých a středních podniků;

29.  domnívá se, že společnosti by měly mít přístup k náležitému výběru typu trhu v EU v závislosti na své velikosti, složitosti a ambicích v oblasti získávání finančních prostředků, a zdůrazňuje, že jsou zapotřebí hlubší a integrovanější celoevropské kapitálové trhy, které budou odděleny od regionálních místních trhů s kritickým významem, ale budou s těmito trhy v souladu;

30.  vítá připravovanou revizi směrnice o prospektu; poukazuje na to, že tato revize by měla být zaměřena na snižování nákladů a zjednodušení postupů pro MSP a současně by měla správně nastavit rovnováhu, pokud jde o ochranu investorů;

31.  oceňuje vyvíjené úsilí o vytvoření transparentnějšího sekuritizačního trhu, zajištění vysokých standardů pro tento postup, právní jistoty a srovnatelnosti všech nástrojů sekuritizace; zdůrazňuje, že je třeba zřídit datové úložiště; zdůrazňuje, že jsou nutné přísné požadavky na vysoce kvalitní podkladová aktiva a kalibrace podle skutečného rizikového profilu a informovanosti o rizicích u všech účastníků sekuritizačních trhů, a to se zřetelem k rizikovosti sekuritizace, zejména syntetické sekuritizace, jak se ukázala během krize, i když s uznáním toho, že zkušenosti v EU a USA byly odlišné; trvá na tom, že musí být sníženy požadavky na zachování expozice, aby nedošlo k morálnímu hazardu; zdůrazňuje, že je třeba zvážit nezávislou certifikaci splnění kvalifikačních kritérií; vyzývá Komisi, aby prioritně provedla důkladné posouzení rizik a přínosů sekuritizace pro MSP, investory a finanční stabilitu a uplatnitelnosti sekuritizačních nástrojů na trhu a s výsledky seznámila Parlament;

32.  domnívá se, že přístup zaměřený na větší normalizaci produktů a postupů může snížit složitost, ale také zesílit rizika koncentrace; je znepokojen nebezpečím, že účastníci trhu se v případě krize na trhu mohou zachovat všichni stejně, a požaduje, aby byla přijata náležitá ochranná opatření a probíhal dohled na příslušné úrovni, aby se podařilo vytvořit kvalitní sekuritizační trh;

33.  zdůrazňuje, že je třeba racionalizovat obsah a frekvenci požadavků na podávání zpráv a oblasti, o nichž se podávají zprávy, a také vytvořit pro subjekty jediné kontaktní místo, aby nedošlo ke zdvojování požadavků a způsobů podávání zpráv; vyzývá Komisi, evropské orgány dohledu a mechanismus SSM, aby prozkoumaly, jaké údaje jsou skutečně zapotřebí ke sladění šablon a ke zjednodušením a k osvobozením MSP od některých povinností; zdůrazňuje, že hlášené údaje jsou pro orgány dohledu neužitečnější tehdy, pokud se na ně mohou dotazovat a pokud jsou z mezinárodního hlediska v souladu; má za to, že při vytváření analytického souboru údajů o úvěrech (AnaCredit) je nutné uplatňovat přiměřený přístup; domnívá se, že rozsah a úroveň podrobnosti je třeba dále posoudit z hlediska jejich nákladů a přínosů;

34.  žádá Komisi a orgány dohledu, aby se zabývaly interakcí mezi mezinárodními standardy účetního výkaznictví (IFRS) a obezřetnostními požadavky, neboť větší konzistentnost by posloužila hospodářství i obezřetnostnímu orgánu dohledu, a přezkoumaly dopad daňového účetnictví na vlastní jmění; podporuje snahy harmonizovat definici úvěrů v selhání;

35.  požaduje, aby bylo výrazně omezeno zvýhodnění zadlužování podniků, aby se zlepšila ekonomická odolnost a rozdělení kapitálu a aby byla byla posílena UKT, což zvýší atraktivitu majetkové účasti pro emitenty akcií a pro investory; zdůrazňuje, že daň z transakcí má vliv na likviditu trhů, zvláště krátkodobě, a současně také přispívá k omezení nadměrné spekulace;

36.  zdůrazňuje, že kromě regulace a dohledu je nutno dále pokračovat v úsilí o změnu kultury ve finančním sektoru; vyzývá všechny subjekty ve finančním sektoru, včetně bank, nebankovních subjektů, vnitrostátních centrálních bank a ECB, aby společně usilovaly o změnu kultury a o zavedení takové kultury dodržování předpisů do svých organizací, která postaví zájmy zákazníků na první místo, zajistí systém odpovědnosti pro odpovědné klíčové manažery a dlouhodobé směřování účastníků finančního trhu a přispívá k rozmanitosti zdrojů financování; zdůrazňuje přínosy přístupu k financování založeného na dlouhodobém partnerství a diverzifikovaného evropského bankovního sektoru s významnou úlohou vztahového bankovnictví pro spotřebitele a mikropodniky a malé a střední podniky při financování mikropodniků a malých a středních podniků, zejména pokud jde o snížení informačních asymetrií, také zásluhou nástrojů, které jsou k dispozici díky novým digitálním technologiím;

37.  požaduje, aby byli podporování další poskytovatelé ratingu, aby se zvýšila konkurence na vysoce koncentrovaném trhu; připomíná, že Komise má do konce roku 2016 zveřejnit zprávu o vhodnosti a způsobech podpory evropské veřejné ratingové agentury, která by hodnotila bonitu státního dluhu členských států, nebo evropské ratingové nadace pro všechny ostatní ratingy; kritizuje vysoké náklady, které vznikají MSP při získávání externího úvěrového ratingu; zdůrazňuje, že je třeba dále prozkoumat, jak je možné srovnatelným a cenově dostupným způsobem zahrnujícím pokročilý přístup založený na interním ratingu ohodnotit MSP; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí překlenout informační asymetrie;

38.  požaduje, aby se při vytváření politiky uplatňovalo větší zaměření na globální konkurenceschopnost finančních odvětví EU, přitom však nedocházelo ke konkurenci v oblasti regulace směrem dolů a nedělo se tak na úkor finanční stability a ochrany spotřebitele; zdůrazňuje, že celoevropská UKT musí být nahlížena v kontextu snah o zvýšení konkurenceschopnosti evropských podniků a ekonomiky EU; zdůrazňuje, že účinný finanční sektor je nezbytnou podmínkou účelného přidělování kapitálu, a tedy i růstu;

39.  zdůrazňuje důležitost mezinárodního rámce, pokud jde o jeho působnost, metodiky a důsledky pro rámec EU; vyzývá členské státy, Radu, Komisi a evropské orgány dohledu, aby zvýšily efektivitu pozice EU s cílem zvýšit její vliv a prosazovat právní předpisy, které přijala prostřednictvím demokratického procesu; zdůrazňuje, že je zapotřebí dosáhnout souladu nové regulace jak s evropským acquis, tak s mezinárodními pokyny a jejího přiměřeného uplatňování, mj. pokud jde o působnost, aby nedocházelo ke zbytečným rozdílům a zdvojování v právních předpisech; je přesvědčen, že to jsou nezbytné předpoklady pro úspěch při plnění celkových cílů – podporovat dlouhodobou globální stabilitu, uchovat Evropu jako atraktivní místo pro mezinárodní investory a vyhnout se zbytečným nepříznivým dopadům na konkurenceschopnost finančních odvětví EU; připomíná zásadu loajální spolupráce mezi Unií a členskými státy uvedenou v čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii; domnívá se, že evropské orgány dohledu by měly být zapojeny do debaty o celosvětových regulačních zásadách v rámci mezinárodních normalizačních orgánů; zdůrazňuje, že je třeba dále posílit dialog o regulaci s USA; opakuje v této souvislosti, že regulační záležitosti týkající se finančních služeb by se měly stát součástí mezinárodních jednání, kdekoli je to vhodné;

40.  zdůrazňuje, že rozhodnutí o rovnocennosti jsou zapotřebí při odstraňování překážek, pokud jde o přístup na trh a příslušné předpisové rámce, přičemž je třeba mít na zřeteli, že takováto jednostranná rozhodnutí musí být ku prospěchu evropským podnikům a spotřebitelům a že rovnocennost s ostatními jurisdikcemi může zvýšit příliv kapitálu a přilákat další investice do Evropy; zdůrazňuje, že je třeba, aby vývoj směřoval ke konzistentnímu a koherentnímu systému rozumného vzájemného uznávání rovnocenných nebo podobných norem;

41.  žádá Komisi, aby navrhla konzistentní, koherentní, transparentní a praktický rámec pro postupy a rozhodnutí o rovnocennosti předpisů třetích zemí, a to s přihlédnutím k analýze založené na výsledcích a k mezinárodním normám a dohodám; požaduje, aby veškerá rozhodnutí o rovnocennosti byla přijímána ve formě aktů v přenesené pravomoci; domnívá se, že evropské orgány dohledu by měly hrát odpovídající roli při slaďování hodnocení třetích zemí pro účely rozhodnutí o rovnocennosti;

Lepší regulace finančních služeb v EU

42.  je přesvědčen, že lepší regulace finančních služeb znamená spolehlivou regulaci a začíná tím, že členské státy budou uplatňovat stávající acquis; zdůrazňuje, že účinné, účelné a konzistentní provádění právních předpisů je zásadní a vyzývá Komisi, aby pravidelně vypracovávala pro Parlament zprávy o stavu provádění a uplatňování právních předpisů a případně o řízeních pro nesplnění povinnosti zahájených proti členským státům; naléhavě vyzývá členské státy, aby řádně prosazovaly příslušné právní předpisy; domnívá se, že praxe tzv. gold-platingu nenapomáhá fungování vnitřního trhu a hospodářské soutěže; domnívá se, že fungování vnitřního trhu nenapomáhá ani snaha přilákat obchod pomocí svévolného uplatňování méně přísných norem; žádá Komisi, aby do konce roku 2016 vypracovala a předložila Parlamentu zprávu s podrobnou analýzou všech opatření tzv. gold-platingu přijatých členskými státy v oblasti finančních právních předpisů;

43.  vyzývá členské státy, aby se zavázaly k dodržování lhůt stanovených pro provedení směrnic ve vnitrostátním právu, neboť kromě toho, že jde o zákonný požadavek, je to zásadní prvek, který zabrání zbytečným zpožděním v plném provádění právních předpisů a jejich částečném nebo nerovnoměrném uplatňování napříč Unií, které může vést k neexistenci rovných podmínek pro různé zapojené subjekty a k dalším typům narušení trhu;

44.  upozorňuje, že u návrhů Komise a evropských orgánů dohledu při procesech jejich vypracovávání je nutná kvalitnější a meziodvětvová koordinace zahrnující načasování, stanovení priorit a zamezení překrývání se; zdůrazňuje, že cílem toho by mělo být zamezení jakémukoli zdvojování základního aktu v aktech v přenesené pravomoci, ale také zamezení situaci, kdy jsou politická rozhodnutí, jež by měla být vyřešena pomocí základního aktu, ponechána na akty v přenesené pravomoci;

45.  vyzývá Komisi, aby umožnila, aby se do tohoto procesu již v rané fázi zapojily všechny relevantní zúčastněné strany, a to i na úrovni expertních skupin; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila vyváženou účast na konzultacích tím, že budou odrážet rozmanitost zúčastněných stran a bude usnadněna účast malých zúčastněných stran zastupujících podnikatele, spotřebitele a občanskou společnost a budou pro ni vytvořeny lepší podmínky, včetně toho, jakým způsobem jsou organizovány konzultace a kladeny dotazy;

46.  vítá cíle programu zlepšování právní úpravy; uznává, že je obecně zapotřebí prozkoumat účelnost regulace v současnosti a v budoucnosti; tuto účelnost však nelze oddělit od fungování finančního sektoru jako celku; zdůrazňuje úlohu programu REFIT při dosahování efektivní a účinné regulace finančních služeb, která řádně zohlední zásadu proporcionality, a při podpoře postupu hodnocení jejího fungování; požaduje, aby Parlament hrál větší úlohu při rozhodování a posuzování, které jsou nedílnou součástí programu REFIT; připomíná, že je nutno se zaměřit na zlepšení regulace, nikoli na deregulaci; zdůrazňuje, že zajištění transparentnosti, jednoduchosti, přístupnosti a spravedlivosti na celém vnitřním trhu by mělo být součástí programu zlepšování právní úpravy pro spotřebitele; zdůrazňuje také, že EU ve snaze o větší harmonizaci v rámci UKT nesmí vytvářet nechtěnou zátěž související s dodržováním předpisů;

47.  je přesvědčen, že evropským orgánům dohledu a mechanismu SSM přísluší klíčová role při plnění cílů zlepšování právní úpravy a dohledu; poukazuje na úlohu evropských orgánů dohledu a mechanismu SSM při zajišťování koherence a souladu mezi různými právními předpisy, při snižování nejistoty a regulatorní arbitráže a při posilování vzájemně prospěšné spolupráce mezi účastníky trhu; zdůrazňuje, že evropským orgánům dohledu a mechanismu SSM musí být poskytnuty odpovídající finanční prostředky a zaměstnanci, pokud mají řádně plnit úkoly, které jim dali spolutvůrci právních předpisů;

48.  upozorňuje na to, že revize zřizovacích nařízení evropských orgánů dohledu musí reflektovat ustanovení o zodpovědnosti a transparentnosti v zájmu větší parlamentní kontroly stanovená v nařízeních o SSM a SRM a musí posílit nezávislost evropských orgánů dohledu na Komisi; pokládá za nutné zkoumat možnosti, jak usnadnit větší účast evropských orgánů dohledu v poradní roli během fáze úrovně 1 při respektování výsadních pravomocí spolutvůrců právních předpisů;

49.  zdůrazňuje, že je třeba respektovat vzájemnou provázanost, konzistentnost a koherentnost mezi základními akty a akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty; opětovně zdůrazňuje, že politická rozhodnutí musí učinit spolutvůrci právních předpisů v základním aktu, nikoli je ponechávat na akty v přenesené pravomoci, kterými „se doplňují nebo mění některé prvky legislativního aktu, které nejsou podstatné“ (článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie); trvá na tom, aby se Komise a evropské orgány dohledu při vypracovávání aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů a pokynů držely zmocnění stanovených v základním aktu a řídily se dohodou spolutvůrců právních předpisů; lituje toho, že orgány dohledu se v minulosti při navrhování prováděcích aktů ne vždy držely mandátu stanoveného evropskými tvůrci právních předpisů; vyjadřuje politování nad tím, že koordinace mezi Komisí (akty v přenesené pravomoci) a evropskými orgány dohledu (technické normy) není dostatečná, což může negativně ovlivnit kvalitu dodržování předpisů, zejména v případě, že podrobné požadavky byly přijaty až krátce před lhůtou pro provedení základního aktu;

50.  vyzývá Komisi, aby od sebe zcela oddělila akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty a nevolila přístup „balíčků“, aby umožnila přijmout tyto akty včas;

51.  žádá Komisi, aby učinila jakékoli změny v návrzích regulačních technických norem a prováděcích technických norem navržené evropskými orgány dohledu transparentními pro spolutvůrce právních předpisů a zúčastněné strany;

52.  zdůrazňuje, že právní přezkum Komise v rané fázi by neměl způsobovat ani to, že bude tento proces pro Parlament méně transparentní, ani by neměl omezovat právo Parlamentu, aby s ním věc byla konzultována; požaduje, aby v průběhu procesu vypracovávání návrhů norem proaktivně předkládaly evropské orgány dohledu Parlamentu pravidelně, vyčerpávajícím způsobem a bezodkladně předběžné návrhy a prozatímní informace o postupu prací a aby jejich podobu s Parlamentem konzultovaly;

53.  vyzývá Komisi a evropské orgány dohledu, aby přesně dodržovaly lhůty pro předložení stanovené spolutvůrci právních předpisů a aby v případě, že očekávají, že se lhůtu nepodaří dodržet, okamžitě podaly spolutvůrcům právních předpisů vysvětlení;

54.  připomíná evropským orgánům dohledu, že technické normy, pokyny a doporučení jsou vázány zásadou proporcionality; vyzývá evropské orgány dohledu, aby uplatňovaly obezřetný přístup, pokud jde o rozsah a počet pokynů, zejména v případech, kdy nejsou k jejich vypracovávání výslovně zmocněny v základním aktu; poznamenává, že takovýto restriktivní přístup je také nutný vzhledem k omezeným zdrojům evropských orgánů dohledu a k potřebě stanovit priority mezi jejich úkoly, přičemž praktické možnosti účinného dohledu nesmí být dány rozpočtovými omezeními, a žádá, aby byly pro evropské orgány dohledu zabezpečeny odpovídající zdroje, které jim umožní provádět spolehlivý, nezávislý a účinný dohled v rámci výkonu jejich mandátu;

55.  vyzývá evropské orgány dohledu, aby využívaly svého práva požádat o informace, jak členské státy uplatňují základní akty, a aby pravidelně prováděly vzájemná hodnocení příslušných vnitrostátních orgánů v zájmu posílení sbližování dohledu napříč členskými státy;

56.  vyzývá Komisi a evropské orgány dohledu, aby na svých internetových stránkách pravidelně zveřejňovaly konsolidovaná znění nařízení EU týkajících se finančních služeb, včetně shrnutí, které bude přístupné a srozumitelné podnikům, spotřebitelům, organizacím občanské společnosti a dalším; je přesvědčen, že vytvoření společného registru, který by obsahoval údaje o tom, jak se tyto akty uplatňují v členských státech, je možností, kterou stojí za to se důkladně zabývat;

Další postup

57.  vyzývá Komisi a evropské orgány dohledu, aby prováděly pravidelně (nejméně jednou ročně) kontroly koherentnosti a konzistentnosti, a to také meziodvětvově a u každého návrhu legislativního aktu, a kontroly uplatňování přijatých právních předpisů, včetně regulačních technických norem a prováděcích technických norem, a aby na tuto činnost věnovaly zdroje;

58.  vyzývá Komisi a evropské orgány dohledu, aby prováděly pravidelně (nejméně jednou ročně) kontroly přiměřenosti a účinnosti, zejména pokud jde o požadavky vztahující se na malé a středně velké účastníky trhu, a to u každého návrhu legislativního aktu, a aby na tuto činnost věnovaly zdroje; vyzývá Komisi, aby vydala zelenou knihu zkoumající nové přístupy k prosazování přiměřenosti ve finanční regulaci;

59.  zdůrazňuje, že dopad jednotlivých legislativních opatření je jiný než jejich úhrnný dopad; vyzývá útvary Komise, aby ve spolupráci s evropskými orgány dohledu, mechanismem SSM a radou ESRB prováděly každých pět let komplexní kvantitativní a kvalitativní posouzení úhrnného dopadu unijní regulace finančních služeb na finanční trhy a jejich účastníky na úrovni EU a na úrovni členských států s cílem odhalit nedostatky a mezery, posoudit, jaké má regulace finančních služeb výsledky a jak je účinná a efektivní, a zajistit, aby nebránila spravedlivé hospodářské soutěži a rozvoji ekonomiky, a podávaly zprávu Parlamentu; zdůrazňuje, že je důležité provést podrobné posouzení dopadů a analýzu nákladů a přínosů veškerých budoucích právních předpisů, aby se prokázala jejich přidaná hodnota, zejména co se týče hospodářského růstu a vytváření pracovních míst; poukazuje na to, že posouzení dopadů a analýza nákladů a přínosů by měly zahrnovat podrobná hodnocení dopadu opatření úrovně 2, která tvoří významnou součást regulačního rámce EU v oblasti financí; připomíná, že vyčíslení dopadů legislativních opatření může být obtížné, neboť zejména jejich přínosy jsou obtížně měřitelné, nicméně i přesto by měly používány metody kvantifikace;

60.  vyzývá útvary Komise, aby dokončily první posouzení do konce roku 2016 a podaly zprávu o celkovém dopadu a v samostatných kapitolách, také s odkazem na nezávislé výzkumy, o těchto aspektech:

   dopady na jednotlivá finanční odvětví, včetně odpovídajícího diferencovaného rozčlenění účastníků trhu podle velikosti, složitosti a obchodního modelu, a na nefinanční subjekty,
   možné rozdíly a mezery, přičemž je také třeba věnovat pozornost možnému vzniku nových hrozeb a rizik a také případům překrývání se a nezamýšleným důsledkům,
   skutečné a očekávané ekonomické dopady a konkurenceschopnost evropského finančního sektoru ve světě,
   možnosti, jak prospět reálné ekonomice, včetně MSP, spotřebitelů a zaměstnanosti,
   potřeba dále zlepšovat stávající zdroje financování a rozšířit komplementární zdroje financování, včetně dopadu na přístup k finančním prostředkům pro MSP a společnosti se střední tržní kapitalizací,
   dopady na nabídku dlouhodobého financování a poptávku po něm,
   dopady na rozdělování a diverzifikaci aktiv a rizik, vývoj poměru skutečného kmenového kapitálu tier 1 k celkovým aktivům ve finančních institucích,
   účinnost a adekvátnost rámce pro retailové investory, institucionální investory a spotřebitele a zákazníky, včetně rámce pro transparentnost,
   účinnost odstraňování překážek překážek jednotného trhu, omezení regulatorní arbitráže a podpora hospodářské soutěže,
   celkový dopad na finanční stabilitu a morální hazard, včetně posouzení možných nákladů a rizika v případě neexistence regulace, a to s přihlédnutím ke skutečnému uplatnění doporučení G20, a míra vzájemné propojenosti mezi finančními firmami,
   dopad na finanční stabilitu účtování v reálné hodnotě podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví v porovnání s obezřetnostním účetnictvím,
   účinnost a vhodnost rámce pro makroobezřetnostní dohled v EU,
   schopnost evropských orgánů dohledu plnit úkoly, které mají podle současného legislativního rámce, a kroky potřebné ke zlepšení tohoto rámce, zejména financování evropských orgánů dohledu v blízké budoucnosti;
   vazby vzájemné závislosti s mezinárodními standardy a dopady na globální konkurenceschopnost evropských podniků, s přihlédnutím ke srovnání EU a jiných významných jurisdikcí z hlediska stávající regulace a míry jejího uplatňování;

61.  žádá Komisi, aby seznámila se svými zjištěními Parlament a Radu a aby v případě potřeby navrhla opatření;

o
o   o

62.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2015)0268.
(2) http://www.europarl.europa.eu/document/activities/cont/201402/20140210ATT79138/20140210ATT79138EN.pdf
(3) Přijaté texty, P7_TA(2014)0202.
(4) Přijaté texty, P7_TA(2014)0161.
(5) http://www.esrb.europa.eu/pub/pdf/other/esrbreportregulatorytreatmentsovereignexposures032015.en.pdf?29664e3495a886d806863aac942fcdae


Vnější faktory, jež jsou na překážku podnikání žen v Evropě
PDF 454kWORD 122k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2016 o vnějších faktorech, které jsou překážkou podnikání žen v Evropě (2015/2111(INI))
P8_TA(2016)0007A8-0369/2015

Evropský parlament,

—  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—  s ohledem na články 16, 21 a 23 Listiny základních práv Evropské unie,

—  s ohledem na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen, která byla přijata rezolucí Valného shromáždění OSN č. 34/180 dne 18. prosince 1979,

—  s ohledem na směrnici Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování(1), a s ní související rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 1. března 2011 ve věci Test-Achats (C-236/09)(2),

—  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání(3),

—  s ohledem na zprávu Komise ze dne 3. října 2008 nazvanou „Provádění barcelonských cílů týkajících se zařízení péče o děti předškolního věku“ (COM(2008)0638),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. září 2010 nazvané „Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“ (COM(2010)0491),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

—  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU ze dne 7. července 2010 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice Rady 86/613/EHS(4),

—  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních (směrnice o zastoupení žen v radách společností (COM(2012)0614)),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. ledna 2013 nazvané „Akční plán podnikání 2020: Opětovné probouzení podnikatelského ducha v Evropě“ (COM(2012)0795),

—  s ohledem na průběžnou zprávu Komise ze dne 29. května 2013 týkající se barcelonských cílů s názvem „Rozvoj zařízení péče o děti předškolního věku v Evropě v zájmu trvalého růstu podporujícího začlenění“ (COM(2013)0322),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2011 o podnikání žen v malých a středních podnicích(5),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2013 o odstranění genderových stereotypů v EU(6),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2015 o úloze sociálního podnikání a sociálních inovací v boji proti nezaměstnanosti(7),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o profesní dráze žen ve vědě a na vysokých školách a skleněném stropu, na který narážejí(8),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 o podpoře podnikání mladých prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy(9),

—  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. října 2011 nazvané „Vytvářet příznivé prostředí pro podporu sociálních podniků v rámci sociálního hospodářství a sociálních inovací“ (COM(2011)0682),

—  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0369/2015),

A.  vzhledem k tomu, že podnikání má zásadní význam pro zaměstnanost, hospodářský růst, inovace, rozvoj a snižování chudoby obecně;

B.  vzhledem k tomu, že článek 16 Listiny základních práv Evropské unie výslovně hovoří o svobodě podnikání pro všechny občany EU, a tudíž k podnikání opravňuje a podporuje jej, včetně podnikání žen;

C.  vzhledem k tomu, že v roce 2012 činil v EU-28 podíl žen mezi podnikateli jen 31 % (10,3 milionu)(10) a že mezi osobami samostatně výdělečně činnými v EU představuje zastoupení žen pouze 34,4 %;

D.  vzhledem k tomu, že ženy jsou často pouze úředně registrovanými vlastníky firem, s výhradním cílem získat finanční úlevy a výhodné podmínky od úvěrových institucí a evropských, státních a regionálních orgánů veřejné správy; vzhledem k tomu, že ve skutečnosti jsou tyto ženy pouze „nastrčenými figurkami“, které nesou podnikatelské riziko, zatímco skutečné rozhodování o firmě je ponecháno mužům;

E.  vzhledem k tomu, že míra podnikání žen zaostává ve všech členských státech a skrývá nevyužitý potenciál růstu a prosperity;

F.  vzhledem k tomu, že překážky bránící podnikání žen, jako je převaha žen mezi nezaměstnanými, přetrvávající mezera v podnikatelské aktivitě a nízké zastoupení žen ve vedoucích funkcích, jsou vzájemně provázané a obtížně řešitelné, přičemž k jejich odstranění jsou nutná komplexní kritéria;

G.  vzhledem k tomu, že kvantitativní výzkum podnikání žen je sice vzácný, avšak nejnovější studie ukazují, že muži dávají podnikatelské profesní dráze přednost s větší pravděpodobností než ženy(11);

H.  vzhledem k tomu, že nejedná-li se o fiktivní samostatnou výdělečnou činnost, je podnikání žen významným zdrojem ekonomické nezávislosti, který ženám dává možnost dalšího uplatnění na trhu práce; vzhledem k tomu, že podnikání žen poskytuje ženám příležitost, aby se dostaly do vedoucích pozic a aby usilovaly o kulturní změnu ve svých firmách i mimo ně; vzhledem k tomu, že tyto ženy mohou být důležitým vzorem pro dívky a mladé ženy a vybízet k následování;

I.  vzhledem k tomu, že ženy mají obrovský podnikatelský potenciál a podnikání žen přináší hospodářský růst, tvorbu pracovních míst a zlepšení postavení žen;

J.  vzhledem k tomu, že rozhodnutí stát se osobou samostatně výdělečně činnou je aktem seberealizace, který však vyžaduje velkou míru odhodlání; vzhledem k tomu, že vysoká zodpovědnost vede k mimořádně dlouhé pracovní době, a proto by samostatná výdělečná činnost neměla být vnímána jako pouhý dodatečný zdroj příjmů; vzhledem k tomu, že ženy-podnikatelky mohou skloubit rodinný život a práci pouze tehdy, umožňují-li to vnější okolnosti, tj. pokud je k dispozici vhodná péče o děti a otcové hrají aktivní úlohu při poskytování péče a zajišťování chodu domácnosti;

K.  vzhledem k tomu, že dostupnost, kvalita a finanční dosažitelnost zařízení péče o děti a starší a zdravotně postižené osoby budou i nadále hlavním faktorem podporujícím účast žen na trhu práce;

L.  vzhledem k tomu, že na podnikání žen i na jejich zapojení do pracovního trhu má vliv rozdělení rodinných povinností mezi ženy a muže, přičemž pokud jde o ekonomickou nezávislost žen, musí být zajištěna rovnováha mezi pracovním a soukromým životem; vzhledem k tomu, že čtvrtina členských států neumožňuje otcovskou dovolenou;

M.  vzhledem k tomu, že na podnikatelského ducha žen i mužů má nadále nepříznivý dopad administrativní zátěž, a proto je nutná efektivní regulace a právní úprava, jež posílí ekonomické postavení žen a vytvoří stabilní ekonomiku založenou na udržitelném a inteligentním růstu podporujícím začlenění;

N.  vzhledem k tomu, že ženy samy hodnotí míru inovací svých podniků spíše na nižší úrovni než muži a Evropský patentový úřad (EPO) uděluje ženám jen malé procento patentů(12);

O.  vzhledem k tomu, že rozhodnutí, která ženy učiní v průběhu svého vzdělávání, a horizontální a vertikální genderová segregace v zaměstnání vedou k tomu, že méně žen než mužů je schopno začít podnikat v oblasti vědy a techniky nebo přeměnit inovativní nápad ve výnosný artikl; vzhledem k tomu, že věda a technika, inovace a vynálezy jsou rovněž povětšinou spojovány s muži, což znamená, že jsou tyto oblasti pro ženy méně atraktivní a inovace a vynálezy předkládané ženami jsou méně uznávány a oceňovány;

P.  vzhledem k tomu, že na rozdíl od odvětví vykazujících vysoký růstový potenciál, jako jsou technika a IT, jimž dominují muži, zaměřují se podnikatelky spíše na odvětví, která jsou považována za méně zisková, například na školství, zdravotní péči a společensky prospěšnou činnost a častěji působí v malých podnicích s nižším růstem a obratem; vzhledem k tomu, že tento stav vedl v roce 2012 k průměrnému rozdílu čistých příjmů mezi podnikateli a podnikatelkami v EU-28 ve výši 6 %(13);

Q.  vzhledem k tomu, že nové zelené technologie a ekologické podnikání jsou odvětvím s ohromným potenciálem pro rozvoj a podporu rovných podmínek podnikání žen a mužů, a to jak v oblasti rovného přístupu k financování, tak v oblasti rovného zastoupení žen a mužů v mezi podnikateli v tomto odvětví;

R.  vzhledem k tomu, že samostatná výdělečná činnost ve firmách tvořených jedinou ženou, což je situace, v níž se nachází mnoho žen, obvykle nevede k podstatným ziskům, takže jsou dotčené ženy zvláště ohroženy chudobou jak během svého pracovního života, tak ve stáří;

S.  vzhledem k tomu, že různé studie(14) ukazují, že podnikatelky zakládají podniky s nižším kapitálem, volí nižší půjčky a pro účely poradenství a financování využívají rodinné příslušníky namísto dluhového či kapitálového financování od bank, neformálních investorů, soukromého či rizikového kapitálu;

T.  vzhledem k tomu, že evropský nástroj mikrofinancování Progress si klade za cíl podporovat rovné příležitosti pro ženy a muže, avšak poměr mikropůjček pro muže a ženy v roce 2013 činil 60:40(15);

U.  vzhledem k tomu, že ženy podnikatelky vykazují v porovnání s muži menší ochotu k zadlužování nebo rozšiřování svého podniku, kterou lze do značné míry připisovat jejich nižší sebedůvěře ve vztahu k podnikání;

V.  vzhledem k tomu, že větší obtíže, s nimiž se podnikatelky potýkají v přístupu k financování, by mohly částečně souviset s problémy při získávání dostatečné úvěrové historie a manažerských zkušeností;

W.  vzhledem k tomu, že úsudek zúčastněných subjektů ve věci nových podniků mohou ovlivnit stereotypy týkající se schopností žen a mužů v oblasti podnikání; vzhledem k tomu, že na rozhodnutí žen zakládat podniky nebo tak činit s nižšími půjčkami by mohla mít vliv velká pravděpodobnost diskriminace při snaze o přístup k financování;

X.  vzhledem k tomu, že zapojení osob z různých prostředí do investičních procesů by mohlo pomoci předcházet skupinovému a stereotypnímu uvažování;

Y.  vzhledem k tomu, že směrnice 2004/113/ES, která zakazuje diskriminaci na základě pohlaví v přístupu ke zboží a službám, se vztahuje i na banky a finanční služby a služby spojené se zakládáním podniků; vzhledem k tomu, že v této oblasti je obtížné prokázat nepřímou diskriminaci a členské státy nemají údaje ani přesné informace o případech diskriminace z hlediska přístupu k financování;

Z.  vzhledem k tomu, že z dostupných údajů vyplývá, že ačkoli panuje přesvědčení, že ženy investorky jsou schopny lépe řídit rizika(16), mají s větší pravděpodobností sklon rizikům se vyhýbat a mají menší sebedůvěru; vzhledem k tomu, že tato skutečnost může vést k menší schopnosti budit důvěru u externích subjektů a mohla by následně ovlivnit možnosti žen v oblasti financování;

AA.  vzhledem k tomu, že ženy podnikatelky významně přispívají k vytváření nových příležitostí pro rozvoj, ke snižování sociálního vyloučení a k posilování sociální soudržnosti; vzhledem k tomu, že pokud jde o sociální podnikání, jsou překážky pro ženy zjevně méně významné a rovné zapojení v sociálních odvětvích je pro ženy obohacující zkušeností, která jim usnadňuje podnikání v jiných odvětvích;

AB.  vzhledem k tomu, že ženy podnikatelky ve většině případů působí v odvětvích, která jsou sekundární z hlediska ekonomických výnosů a hospodářské soutěže na trhu;

AC.  vzhledem k tomu, že neexistuje dostatečný výzkum zaměřený na problematiku genderu a přístup sociálních podnikatelů k financování, obecně však je pro sociální podniky zřejmě obtížnější financování získat;

AD.  vzhledem k tomu, že má-li být více žen a dívek motivováno ke vstupu do světa podnikání, je klíčové vzdělávání v této oblasti, a to formální i neformální;

1.  vybízí členské státy, aby uznaly hodnotu podnikání žen pro své ekonomiky a překážky, které je nutno překonat; vyzývá členské státy a regiony, aby předložily konkrétní strategie na podporu kultury podnikání žen, jež zohlední činnost, která probíhá v souvislosti s potřebami, motivy a podmínkami pro odstranění genderových stereotypů, odlišné styly řízení a vedení a nové způsoby organizace a řízení podniků;

2.  vyzývá Komisi, aby zajistila plné začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech budoucích politik v oblasti podnikání;

3.  vyzývá členské státy, aby aktivně spolupracovaly se soukromým sektorem s cílem upozorňovat na společnosti, které se snaží prosazovat rovnost žen a mužů, a na jejich osvědčené postupy;

4.  vyzývá členské státy k přijetí programů pro zajištění pomoci, podpory a poradenství pro ženy podnikatelky zakládající průkopnické společnosti generující hodnotu a bohatství a založené na zásadách sociální odpovědnosti;

5.  vyzývá členské státy, aby v zájmu uznání příspěvku žen podnikatelek v sociální oblasti shromažďovaly na regionální úrovni údaje členěné podle pohlaví, včetně údajů o různých oblastech podnikání žen, a aby pravidelně podávaly zprávy o jejich počtu; doporučuje, aby byly údaje shromažďovány a konsolidovány na evropské úrovni s podporou Evropského institutu pro rovnost žen a mužů a Eurostatu; doporučuje, aby bylo hledisko rovnosti žen a mužů začleňováno kvalifikovanými genderovými odborníky do metodiky všech výzkumů zaměřených na podnikání, sociální ekonomiku a sociální podniky a aby byla zvláštní pozornost věnována zkušenostem žen s několika marginalizovanými identitami;

6.  vyzývá Komisi, aby začlenila otázku podnikání žen do své strategie v oblasti rovnosti žen a mužů na období po roce 2015;

7.  vyzývá k holistickému přístupu k podnikání žen, jehož cílem bude povzbudit a podpořit ženy při budování podnikatelské kariéry, usnadnit jim přístup k financování a podnikatelským příležitostem, ale rovněž vytvořit prostředí, které by jim umožnilo naplnit svůj potenciál a stát se úspěšnými podnikatelkami, a to mimo jiné zajištěním sladění pracovního a osobního života, přístupu k zařízením péče o děti a personalizované odborné přípravy;

8.  vyzývá orgány a instituce EU, členské státy a regionální a místní orgány, aby zintenzivnily svůj boj proti genderovým stereotypům a aby zavedly opatření zaměřená na boj proti stereotypním představám o mužských a ženských povahových rysech a schopnostech, které stále panují v odvětvích ovládaných muži, jako je věda a technika či inovativní a invenční oblasti; domnívá se, že v těchto oblastech mohou osoby s rozhodovacími pravomocemi, investoři, finanční sektor a trh vnímat ženy jako méně důvěryhodné nebo méně profesionální, v důsledku čehož pak potenciální zákazníci, dodavatelé, partneři, banky a investoři pohlížejí někdy na podnikatelky skepticky, a ty pak musí být ve svém úsilí o získání potřebných finančních prostředků mnohem vytrvalejší při prokazování svých znalostí, dovedností a schopností;

Rovnováha mezi pracovním a osobním životem

9.  vyzývá Komisi a členské státy, aby uznaly hodnotu podnikání pro rovnováhu mezi pracovním a osobním životem žen a mužů, aby odstranily překážky, které jsou zdrojem komplikací, či dokonce brání tomu, aby ženy podnikaly, a aby přijaly soudržný rámec opatření na podporu účasti žen na trhu práce; v návaznosti na rozhodnutí stáhnout návrh na změnu směrnice o mateřské dovolené a za účelem zachování pokroku v oblasti politik zajišťujících rovnost na úrovni EU vyzývá ke konstruktivnímu dialogu mezi institucemi s cílem zjistit, jak nejlépe podpořit a provádět politiky v oblasti rovnováhy mezi pracovním a osobním životem a spravedlivého rozdělení rodinných povinností, mj. s důrazem na úlohu mužů při prosazování rovnosti; připomíná, že rodičovská a otcovská dovolená může mít pozitivní dopad na účast žen na trhu práce, a vybízí členské státy, aby pokud tak ještě neučinily, zvážily zavedení otcovské dovolené; vyzývá Komisi, aby do konce roku 2016 představila konkrétní opatření, včetně legislativních návrhů, na zvýšení účasti žen na trhu práce prostřednictvím opatření na zlepšení rovnováhy mezi pracovním a osobním životem;

10.  vyzývá Komisi a členské státy, aby si připomenuly, jak důležité je dosažení barcelonských cílů k tomu, aby se rovnováha mezi pracovním a osobním životem stala skutečností pro všechny, i jak je důležité zavést vhodná legislativní i nelegislativní opatření stanovená v programu Komise pro rovnováhu mezi pracovním a osobním životem, který byl zveřejněn v srpnu 2015, a také využívat odpovídající nástroje a pobídky, včetně evropských fondů, jako je Evropský sociální fond, Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, má-li se zaručit cenově dostupná kvalitní péče o děti a jiné závislé osoby, včetně závislých seniorů a rodinných příslušníků se zdravotním postižením; zdůrazňuje význam účelné a pružné pracovní doby s cílem umožnit rodičům a pečujícím osobám přispívat k rozumné rovnováze mezi pracovním a osobním životem; připomíná, jaký význam má plná ochrana sociálních práv za specifických okolností, v nichž se nacházejí osoby samostatně výdělečně činné, bez nichž by inovativní a inkluzivní podnikání nebylo možné;

11.  zdůrazňuje, že je nutné změnit tradiční rozdělení rolí mužů a žen ve společnosti, na pracovišti a v rodině a vybízet muže k větší účasti na domácích pracích a péči o závislé členy rodiny, a to například prostřednictvím povinné otcovské dovolené, nepřenosné rodičovské dovolené a pomocí veřejných politik, které umožní účinné sladění rodinných a pracovních povinností, zejména v případě žen, a zvláště ve vysoce konkurenčních a mobilních odvětvích, kde je dlouhá a pružná pracovní doba standardem, a rovněž na základě celoživotního učení, které umožní držet krok s nejnovějším technickým vývojem a příležitostmi na trhu;

Informace a sítě

12.  zdůrazňuje, že je důležité hledět za horizont fáze začínajícího podniku s cílem pomoci ženám, které se rozhodly vydat se cestou podnikání, konsolidovat a rozšiřovat jejich podniky, a poukazuje také na význam, který má pro tyto ženy vytváření sítí a sdílení osvědčených postupů, mentorství, příklad žen v různých rolích a vzájemná podpora, a to i s ohledem na přechod do inovativnějších, udržitelnějších a ziskovějších odvětví, aniž by se narušily podmínky pro celkově zdravý a spokojený život;

13.  zdůrazňuje obrovský potenciál žen inovátorek a podnikatelek a důležitou úlohu, kterou mohou hrát v digitální transformaci ekonomiky; vyzývá Komisi a členské státy, aby investovaly do digitálního potenciálu žen a dívek a plně podporovaly a prosazovaly digitální podnikatelskou kulturu pro ženy a zapojení žen a jejich účast na informační společnosti;

14.  zdůrazňuje, že veřejné prostory mají velký význam pro podporu rozvoje projektů (zviditelňují a působí jako podnikatelské inkubátory) a pro poskytování finanční podpory a podpory související se zdaněním, příslušných a aktuálních informací a poradenství začínajícím podnikům, zejména podnikatelkám, které zahajují svou činnost; stejně tak zdůrazňuje význam finančních prostředků pro konsolidaci podniků, důležitost větší účasti na sociálních fórech, politik zaměřených na sladění pracovního a osobního života a toho, aby správní orgány uznaly důležitost této skupiny – a to jak nových, tak již zavedených podnikatelů – pro společnost;

15.  vítá vznik různých evropských sítí pro ženy podnikatelky; naléhavě žádá Komisi, aby aktivněji informovala o úspěších žen podnikatelek a aby výslovněji oceňovala tyto potenciální vzory prostřednictvím cen „Enterprise Promotion Awards“ a soutěže v oblasti sociálních inovací „European Social Innovation Competition“;

16.  zastává názor, že evropské sítě podnikatelek by měly vytvořit evropskou a celostátní síť, která by ženám usnadnila hledání možností financování a pomohla jim při něm a zabývala by se poskytováním poradenských služeb pro usnadnění přístupu k financování;

17.  vyzývá Komisi, aby v rámci své budoucí evropské internetové platformy pro podnikání žen zdůraznila využívání fór a aby zařadila postupný plán pro přístup k evropským možnostem financování a současně aby internetovou platformu učinila atraktivní pro potenciální investory a pro subjekty státní správy členských států, a pokusila se tak omezit byrokracii pro podnikatelky vyjasněním správních postupů s cílem vytvořit internetovou platformu, která by se mohla stát referenční platformou v tomto odvětví;

18.  vyzývá Komisi, aby – bez jakéhokoli dopadu rozpočet Komise a v rámci stávající struktury – zřídila v úzké spolupráci s členskými státy a společnostmi soukromého sektoru evropské obchodní středisko pro ženy, které by fungovalo jako kontaktní místo zaměřené na prosazování inciativ Komise pro ženy podnikatelky, poskytování pomoci v oblasti řízení a technické podpory, vytváření a oživení stávajících sítí a na monitorování a uplatňování genderového hlediska v obchodních iniciativách a programech financovaných z rozpočtu EU;

19.  vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadnily podnikatelkám přístup k nejdůležitějším technickým, vědeckým a obchodním sítím, jelikož tento přístup je zásadně důležitý pro rozvoj podnikatelských konceptů, setkání s potenciálními zákazníky, dodavateli a partnery, pro pochopení trhu a jeho trendů, příležitostí a slabin a pro získání strategických informací, spolupráce a podpory;

Přístup k financování

20.  vyzývá vlády členských států, úřady a (případně) orgány pro rovné zacházení, aby spolupracovaly s finančním odvětvím s ohledem na jejich povinnost zajistit rovnost mužů a žen, pokud jde o přístup samostatně výdělečných osob a malých a středních podniků ke kapitálu; vyzývá je, aby prozkoumaly možnosti, jak začlenit zásadu rovnosti žen a mužů do svých systémů výkaznictví o udělování půjček, do úpravy svých rizikových profilů podle specifických potřeb, do koncepce investičních mandátů a personálních struktur, jakož i do svých finančních produktů a jejich propagace;

21.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly mapy pomoci na podporu podnikání žen a konkurenceschopnosti a podnikatelství ve firemní oblasti, počínaje podporou podnikatelské kultury až po přijímání nových technologií nebo financování výzkumu, vývoje a inovací;

22.  vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala uplatňování genderového hlediska při přidělování prostředků EU v souvislosti s podnikáním; doporučuje, aby Komise zavedla genderové kvóty u všech forem cílené podpory poskytované nedostatečně zastoupeným a znevýhodněným skupinám s cílem zajistit pokrok v dosahování rovnosti v podnikání;

23.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily viditelnost financování podnikatelské činnosti, mimo jiné vypracováním map pomoci v oblasti mikrofinancování, v rámci evropského nástroje mikrofinancování Progress a aby zkoumaly možnosti spolupráce se soukromým sektorem v oblasti investování do „ženských“ odvětví, například v souvislosti se státními úvěrovými zárukami;

24.  zdůrazňuje význam využití veškerých možných finančních toků, zejména strukturálních fondů v příštím programovém období 2014–2020;

25.  naléhavě žádá členské státy, aby prosazovaly opatření a kroky zaměřené na podporu a poradenství ženám, které se rozhodly podnikat, s cílem podpořit jejich podnikání na základě snazšího a jednoduššího přístupu k financování a další podpory a odstranit administrativní a jiné překážky pro začínající podnikání žen;

26.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala a rozvíjela návrhy týkající se zvýšení zájmu žen o zakládání podniků; zdůrazňuje, že ženy s potřebnou obchodní prozíravostí by měly být obeznámeny s podpůrnými programy a příležitostmi v oblasti financování;

27.  vyzývá Komisi a členské státy, aby začaly shromažďovat podle pohlaví členěné údaje o přístupu podnikatelů k financování a aby v úzké spolupráci s Institutem pro rovnost mužů a žen dále zkoumaly, zda existují skutečné důkazy o přímé nebo nepřímé diskriminaci žen v této oblasti, a pokud takové důkazy existují, jak by měly být řešeny vnější faktory, které ovlivňují hodnocení životaschopnosti začínajících podniků vedených ženami ze strany investorů;

28.  vyzývá Komisi, aby se specifickými problémy podnikatelek zabývala při příštím přezkumu a aktualizaci iniciativy „Small Business Act“ (SBA) a rovněž ve výročních zprávách SBA; domnívá se, že tyto problémy by měly být zohledněny ve všech programech iniciativy SBA a rovněž by měl být zaveden dodatečný akční plán pro překonání překážek, jimž podnikatelky čelí;

29.  vítá, že Komise přezkoumala uplatňování směrnice 2004/113/ES a její provedení ve vnitrostátních právních předpisech ze strany členských států, vyjadřuje však politování nad tím, že odhalování nepřímé diskriminace není věnována dostatečná pozornost; žádá Komisi, aby uvedenou směrnici dále přezkoumala a zvážila přitom účelnější opatření pro zvládnutí tohoto typu možné diskriminace;

30.  zastává názor, že snazší přístup k financování by měl být poskytován podnikatelkám v inovativních a udržitelných odvětvích, se zvláštním ohledem na IKT, stavebnictví a dopravu, kde jsou muži ve většině; vyzývá v této souvislosti k důkladnějšímu monitorování, aby se předešlo jevu, kdy jsou ženy využívány muži jako pouhé „zástěrky“ k získání financování za snadnějších podmínek;

Podnikatelské vzdělávání a odborná příprava

31.  povzbuzuje členské státy, aby ve vzdělávání a odborné přípravě prosazovaly kulturu podnikání; upozorňuje, že pro podporu podnikání a rozvoje nových firem, a to i v oblasti IKT, a zejména v oborech obecně studovaných děvčaty, jako je zdravotní péče a další služby, je důležité vzdělávání na všech úrovních, formální i neformální, včetně celoživotního učení; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily pro členské státy pobídky k zajištění vyváženějšího zastoupení žen a mužů v odvětví podnikání a ke zvýšení podílu žen v tomto odvětví na základě toho, že se ženy obeznámí s výhodami obchodního vzdělávání;

32.  vyzývá školy a univerzity, aby povzbuzovaly dívky a ženy ke studiu předmětů, které vedou k profesní dráze v oblasti vědy, financí a ve výnosných odvětvích s vysokým tempem růstu, jako je odvětví nových technologií, včetně technologií šetrných k životnímu prostředí, digitálního prostředí a IKT;

33.  vyzývá členské státy, aby spolupracovaly s veřejným sektorem, se soukromým sektorem, nevládními organizacemi, univerzitami a školami při zřizování dalších programů učňovské přípravy a neformálního a informálního učení, včetně programů, v jejichž rámci mohou studenti již od mladého věku provádět vývojové projekty vycházející ze skutečných podnikatelských koncepcí, a podnikatelských inkubátorů, jejichž smyslem je dát příležitost mladým podnikatelům a současně zajišťovat vzdělávání v kultuře pracovního práva, porozumění této kultuře a její uplatňování;

34.  vyzývá EU, aby investovala do programů zaměřených na poskytování průběžného odborného vzdělávání pro ženy, a to jak pro ženy zaměstnané, tak pro podnikatelky, s cílem soustavně aktualizovat jejich znalosti a zajistit kvalitní profesní rozvoj se zvláštním ohledem na obchodní odvětví;

35.  zdůrazňuje význam zjednodušení přístupu podnikatelek k odborným školením o základních právních aspektech zahájení podnikání a vedení společnosti, mimo jiné o právních předpisech týkajících se založení podniku, práv duševního vlastnictví a ochrany údajů, pravidel zdanění, elektronického obchodu, dostupných veřejných grantů, a dále ke vzdělávání v oblasti nových informačních a komunikačních technologií, sociálních sítí, elektronického obchodu, vytváření sítí atd., a to i prostřednictvím grantů;

36.  s obavami poukazuje na to, že ženy často podceňují své znalosti, což je možný důsledek stereotypů zakořeněných ve společnosti, a že častěji než muži přiznávají nedostatek podnikatelských dovedností, sebevědomí, asertivity a ochoty podstupovat riziko při zakládání podniků, z čehož plyne nutnost motivačních a podpůrných psychologických programů na podporu sebevědomí podnikatelek;

Sociální podnikání

37.  vyzývá Komisi a členské státy, aby provedly výzkum, který se bude snažit vysvětlit větší podnikatelskou aktivitu žen v oblasti sociálního podnikání a její možný multiplikační účinek na tradiční podnikání;

38.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly rozvoj finančních nástrojů, které budou podniky posuzovat v poměru k jejich přínosu pro společnost, a rozvoj značek důvěry pro oblast sociálního a environmentálního podnikání; doporučuje začlenění zásady rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen jakožto opatření se sociálním dopadem, která podnítí větší počet sociálních podnikatelů k tomu, aby na svůj podnik pohlíželi z genderové perspektivy;

39.  zdůrazňuje, že alternativní obchodní modely, jako jsou družstva a vzájemné společnosti, hrají důležitou úlohu při prosazování rovnosti žen a mužů a podpoře udržitelného a inkluzivního rozvoje a růstu; vyzývá Komisi a členské státy, aby tyto alternativní modely umožňovaly a prosazovaly;

o
o   o

40.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37.
(2) Úř. věst. C 130, 30.4.2011, s. 4.
(3) Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.
(4) Úř. věst. L 180, 15.7.2010, s. 1.
(5) Úř. věst. C 51 E, 22.2.2013, s. 56.
(6) Přijaté texty, P7_TA(2013)0074.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2015)0320.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2015)0311.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2015)0292.
(10) Zpráva Komise (2014) „Statistické údaje o podnikání žen v Evropě“.
(11) Komise (2012), bleskový průzkum Eurobarometr č. 354 na téma „Podnikání v EU a třetích zemích“.
(12) Zpráva Komise (2008) „Hodnocení politiky: podpora žen-inovátorek a podnikání žen.
(13) Studie Komise (2014) „Statistické údaje o podnikání žen v Evropě“.
(14) Evropský parlament (2015), studie tematické sekce „Podnikání žen: odstraňování rozdílů v přístupu k finančním a jiným službám a v sociálním podnikání“.
(15) Komise (2015), Průběžné hodnocení evropského nástroje mikrofinancování Progress.
(16) KPMG (2015), zpráva „Ženy v alternativním investování“.


Politiky zaměřené na dovednosti pro boj s nezaměstnaností mladých lidí
PDF 557kWORD 151k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2016 o politikách zaměřených na dovednosti v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí (2015/2088(INI))
P8_TA(2016)0008A8-0366/2015

Evropský parlament,

—  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména na její články 165 a 166,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2010 o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy(1),

—  s ohledem na doporučení Rady o zřízení záruky pro mladé lidi,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2013 o zřízení záruky pro mladé lidi(2),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 15. dubna 2014 o tom, jak může Evropská unie přispět k vytvoření vstřícného prostředí pro podniky, podnikání a začínající podniky v zájmu vytvoření pracovních míst(3),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2014 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2014(4),

—  s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení(5),

—  s ohledem na doporučení Rady o rámci pro kvalitu stáží(6) a s ohledem na otázku k písemnému zodpovězení E-010744/2015 k doporučení Rady o rámci pro kvalitu stáží, kterou dne 2. července 2015 vznesl Evropský parlament,

—  s ohledem na závěry Rady z dubna 2015 o posílení meziodvětvové spolupráce v rámci politiky v oblasti mládeže za účelem účinného řešení sociálních a ekonomických výzev, jimž čelí mladí lidé(7),

—  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

—  s ohledem na „Seznam otázek k první zprávě Evropské unie“, který přijal Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením(8),

—  s ohledem na informační sdělení Cedefop z června 2013 nazvané „Cesty k ekonomickému oživení: tři scénáře trhu dovedností a práce pro rok 2025“,

—  s ohledem na informační sdělení Cedefop z března 2014 nazvané „Nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi: – složitější problém, než by se zdálo“,

—  s ohledem na studii Cedefop z listopadu 2014 nazvanou „Výzva zvaná validace: bude Evropa brzy uznávat veškeré vzdělání?“,

—  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Šestá zpráva o hospodářské, sociální a územní soudržnosti: investice pro zaměstnanost a růst“ (COM(2014)0473),

—  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020: obnovený závazek pro bezbariérovou Evropu“ (COM(2010)0636),

—  s ohledem na zprávu Komise z dubna 2015 nazvanou „Fungování partnerství v rámci systému záruk pro mladé lidi v praxi – Souhrnná zpráva o klíčových úspěších přípravné akce Evropského parlamentu týkající se systému záruk pro mladé lidi a poučení z ní“,

—  s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2015 nazvanou „Podnikání mladých v Evropě: hodnoty, přístupy, politiky“,

—  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006, a zejména na kapitolu IV uvedeného nařízení týkající se „Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí“(9),

—  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0366/2015),

A.  vzhledem k tomu, že v Evropské unii je v současné době bez práce 4,5 milionu mladých lidí ve věku od 15 do 24 let a že více než 7 milionů mladých Evropanů ve věku od 15 do 24 let nemá zaměstnání, nevzdělává se ani se odborně nepřipravuje;

B.  vzhledem k tomu, že na konci roku 2014 dosahovala míra nezaměstnanosti v celé Unii 9,9 %, a vzhledem k tomu, že nezaměstnanost mladých lidí byla více než dvojnásobná (21,4 %);

C.  vzhledem k tomu, že krize zasáhla zejména mladé lidi;

D.  vzhledem k tomu, že chybějící podstatné dovednosti potřebné k výkonu dostupných pracovních činností, stejně jako problematika nenávaznosti vzdělávání a odborné přípravy, jsou důležitými faktory, které se podílejí na nezaměstnanosti mladých; vzhledem k tomu, že mladí lidé, přestože mají vyšší vzdělání a více dovedností než předchozí generace, nepřestávají čelit významným strukturálním překážkám, které jim brání získat kvalitní zaměstnání odpovídající evropským a vnitrostátním normám; připomíná, že nebudou-li v Evropě efektivním a trvale udržitelným způsobem vytvářena kvalitní pracovní místa, nebude možné vyřešit problém kritické míry nezaměstnanosti mladých;

E.  vzhledem k tomu, že opožděné vstupování na trh práce a dlouhá období nezaměstnanosti mají nepříznivé dopady na vyhlídku profesní dráhy, odměny, zdraví a sociální mobility;

F.  vzhledem k tomu, že mladí lidé mají zásadní význam pro evropské hospodářství a že musí být vedeni k tomu, aby byli schopni nabídnout dovednosti žádané na trhu práce a předjímat budoucí potřeby;

G.  vzhledem k tomu, že mladí lidé tvoří tři velké skupiny – studenti, pracovníci a nezaměstnaní – a že ke každé z těchto skupin, má-li být zaručen její přístup na trh práce a její setrvání na tomto trhu, je třeba uplatňovat odlišný politický přístup, tzn. že studující mládež musí mít dovednosti nezbytné pro uplatnění na trhu práce, pracující mládež si po celou dobu svého profesního života musí doplňovat potřebné dovednosti a rozvíjet své odborné vzdělání, a co se týče mládeže nezaměstnané, je třeba rozlišovat mezi aktivními zájemci o práci a skupinou těch, kdo nepracují, nevzdělávají se ani se odborně nepřipravují (angl. zkr. „NEET“);

H.  vzhledem k tomu, že je nutno vynaložit veškeré úsilí, aby vzdělávací systémy studenty dostatečně připravovaly na zaměstnání a aby byla zajištěna úzká spolupráce mezi zástupci z odvětví vzdělávání, v případě potřeby z odvětví sociálních služeb, zaměstnavateli a studenty;

I.  vzhledem k tomu, že plánování odborné přípravy a vzdělávání má výrazně lepší výsledky, když jsou do procesů rozhodování zapojeny studentské a mládežnické organizace, a lépe pak také odpovídá potřebám společnosti a pracovního trhu a poptávce po žádaných dovednostech;

J.  vzhledem k tomu, že znevýhodněným, diskriminovaným či zranitelným osobám může být znemožněno rozvíjet své vlohy a dovednosti, nezohledňují-li opatření v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti a sociální politiky sociální rozměr; vzhledem k tomu, že odvětví vzdělávání je třeba přidělit dostatek finančních prostředků;

K.  vzhledem k tomu, že nezaměstnanost mladých může snížit provádění účinných politik v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a dovedností za podpory zaměstnavatelů, služeb zaměstnanosti a příslušných zainteresovaných stran;

L.  vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby se personalistům, řídícím pracovníkům v oblasti lidských zdrojů, službám zaměstnanosti, zaměstnavatelům a odvětví vzdělávání dostalo odpovídající odborné přípravy;

M.  vzhledem k tomu, že finanční krize z roku 2008 vytvořila nové překážky bránící mladým lidem v přístupu na trh práce, přičemž je známo, že nezaměstnaní mladí lidé nacházejí oproti ostatním nezaměstnaným obtížněji uplatnění v hospodářské soutěži, protože mají obecně méně zkušeností;

N.  vzhledem k tomu, že jedním z nejdůležitějších tvůrců zaměstnanosti v EU jsou mikropodniky a malé a střední podniky, které vytvářejí výrazně více než 80 % veškerých pracovních míst, a že tyto podniky hrají v mnoha „zelených“ odvětvích vedoucí úlohu, ale mohou čelit velkým problémům s předvídáním, jaké dovednosti budou zapotřebí, a problémům při využívání potenciálu vytváření pracovních míst;

O.  vzhledem k tomu, že podnikání mladých lidí může přispět ke snížení nezaměstnanosti mladých lidí a prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy může posílit jejich zaměstnatelnost;

P.  vzhledem k tomu, že systémy učňovských praxí a stáží dosahují v rámci Unie různé míry úspěšnosti, která je dána jejich charakteristikou;

Q.  vzhledem k tomu, že systém záruk pro mladé lidi představuje za předpokladu jeho účinného uplatňování komplexní přístup, který má mladým lidem pomoci úspěšně vstoupit na trh práce nebo získat kvalitní vzdělání, jak dokládá úspěšnost přípravné akce Evropského parlamentu týkající se systému záruk pro mladé lidi;

R.  vzhledem k tomu, že v zájmu získání účinných výsledků záruk pro mladé je nezbytné zhodnotit jejich reálné potřeby v oblasti zaměstnanosti i v pracovních odvětvích, která v budoucnu nabídnou pracovní příležitosti, jako například v sociální ekonomice a v zelené ekonomice, a doplnit to vše o trvalé a důkladné sledování nejenom projektů, ale také agentur, které je zajišťují, a vypracovávat pravidelné zprávy o pokroku tohoto opatření z hlediska boje proti nezaměstnanosti mladých lidí;

S.  vzhledem k tomu, že Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí představuje hlavní nástroj pro poskytování cílené podpory mladým lidem, kteří nepracují, nevzdělávají se ani se odborně nepřipravují;

Spolupráce, účast, partnerství

1.  konstatuje, že rozvíjení individuálních dovedností i šíření znalostí a dovedností patří ke klíčovým prvkům integrovaných politik zaměstnanosti a sociálních politik a že může vést k dlouhodobému růstu, posílit evropskou konkurenceschopnost, přispět k boji proti nezaměstnanosti a k budování evropské společnosti více podporující začleňování, mají-li rozvojové politiky brát v úvahu komplexní potřeby a schopnosti nezaměstnaných mladých lidí; připomíná, že nebude-li současně řešen problém tvorby pracovních míst a řádného sociálního zabezpečení, nebude mít rozvoj dovedností efekt;

2.  zdůrazňuje, že „nový impulz pro zaměstnanost, růst a investice“ je hlavní prioritou Komise, která se ve svém pracovním programu na rok 2015 zavázala k zahájení praktických iniciativ s cílem prosazovat integraci a uplatnitelnost na trhu práce, a to zejména prostřednictvím opatření, která podpoří snahu členských států nalézt pro mladé lidi zaměstnání; opakuje, že Parlament pravidelně předkládá návrhy různých řešení, ve kterých zdůrazňuje, že zaměstnanost mladých lidí, vzdělávání a odborná příprava by pro EU měly být jednou z největších politických priorit;

3.  připomíná, že zapojení mladých lidí, příslušných zúčastněných stran a organizací a sociálních partnerů do práce na přípravě, provádění, monitorování a hodnocení relevantních iniciativ zaměřených na podporu zaměstnanosti mladých lidí na úrovni EU, na vnitrostátní a místní úrovni má prvořadý význam;

4.  důrazně připomíná, že na jedné straně máme v Evropské unii 24 miliony nezaměstnaných včetně 7,5 milionu mladých lidí, kteří nepracují, nevzdělávají se ani se odborně nepřipravují, a na druhé straně dva miliony volných pracovních míst; konstatuje, že existuje mnoho nezaměstnaných mladých lidí, jejichž vysoká kvalifikace neodpovídá poptávce trhu práce; zdůrazňuje proto potřebu budovat silná partnerství mezi místními orgány, službami v odvětví vzdělávání a zaměstnanosti – obecně orientovanými i specializovanými– sociálními partnery i podnikatelskou sférou pro podporu vytváření, provádění a sledování krátkodobých a střednědobých trvale udržitelných strategií podporujících začlenění a kvalitu i akčních plánů v oblasti zaměstnanosti; vyzývá k užší a strukturální spolupráci a interakci mezi sférou vzdělávání a odborné přípravy, veřejné správy, podnikání a občanskou společností, zejména studentskými a mládežnickými organizacemi, která umožní lépe sladit nabízené dovednosti s potřebami trhu práce, a to i prostřednictvím možností, které mladým lidem nabídnou druhou šanci, což umožní dosahovat co nejvyšší kvality vzdělávání a odborné přípravy; zdůrazňuje, že tato lepší spolupráce má rovněž zásadní význam pro účinné uplatňování systému záruk pro mladé lidi;

5.  vítá nástroje pro rozvoj dovedností a předvídání potřeb v oblasti dovedností navržené Komisí; zdůrazňuje, že tento rozvoj by měl povzbuzovat rozvoj dovedností v přírodních vědách, technologiích, inženýrství a matematice (STEM), jež jsou v hospodářství velmi užitečné; zdůrazňuje však, že je zapotřebí ambicióznějších opatření a investic; domnívá se, že předvídání budoucích potřeb dovedností nutně vyžaduje výraznou účast všech zainteresovaných subjektů na trhu práce, a to na všech úrovních;

6.  vyzývá členské státy, regionální správy a místní orgány, aby společně se sociálními partnery a poskytovateli odborné přípravy přijali a provedli strategie rozvoje dovedností a strategie pro jejich předvídání s cílem zlepšit obecné a odvětvové dovednosti a dovednosti specifické pro jednotlivá povolání; dále zdůrazňuje význam partnerství a důvěry mezi vzdělávacími institucemi, podniky, sociálními partnery a správními orgány;

7.  zdůrazňuje úlohu, kterou hrají vysokoškolské instituce při rozvíjení znalostí a kompetencí, které absolventi potřebují, aby byli úspěšní na trhu práce;

8.  zdůrazňuje, že při omezování předčasného ukončování školní docházky, zejména v málo rozvinutých oblastech, i pro zlepšování zaměstnatelnosti mladých lidí hrají klíčovou úlohu kompetentní učitelé a školitelé, kteří jsou připraveni studentům pomoci; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby byla učitelům poskytována větší podpora ze strany škol, institucí odborné přípravy, místních komunit a vzdělávacích politik, např. prostřednictvím efektivnějších školení v oblasti nových dovedností, tj. podnikatelských dovedností a dovedností v oblasti informačních a komunikačních technologií, vycházejících z nejnovějších poznatků, dále prostřednictvím prosazování vzájemného učení a výměny osvědčených postupů a také snazšího přístupu k možnostem odborné přípravy i zdokonalených systémů průběžného odborného vzdělávání a přípravy; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je důležité investovat do rozvoje celoživotního vzdělávání učitelů; důrazně nesouhlasí se škrty v rozpočtu na vzdělávání, především pokud by byly spojeny se snížením stipendií a grantů a se zvyšováním studijních poplatků;

9.  podporuje zavádění nových metod výuky a odborné přípravy vyvíjených učiteli v reakci na konkrétní požadavky třídy;

10.  zdůrazňuje, že poskytovatelé vzdělávání a odborné přípravy a podniky musí společně vypracovat koncepci osvědčení, jež budou věrohodně prokazovat skutečné dovednosti, které držitel takového osvědčení v průběhu života získal;

11.  zdůrazňuje, že je důležité zapojit mladé, inovativní zaměstnavatele do nepřetržitého dialogu mezi školami a zaměstnavateli ve snaze úspěšněji přizpůsobovat vzdělávání a odbornou přípravu požadavkům trhu práce; vítá a zdůrazňuje význam poradenských programů pro budoucí pracovní uplatnění mladých lidí;

12.  zdůrazňuje důležitost správní kapacity a funkčních služeb zaměstnanosti; žádá, aby byla posílena zásada partnerství mezi veřejnými orgány a občanskou společností a aby byla místním a regionálním orgánům, jakož i dalším zúčastněným stranám, zajištěna odpovídající odborná příprava, která by jim umožnila účinněji a strategičtěji využívat evropské fondy; žádá rovněž, aby vlády prováděly ambicióznější politiku, která bude předjímat potřeby mladých lidí, podniků a občanské společnosti, jakož i subjektů poskytujících vzdělávání a odbornou přípravu, přičemž by měly rychleji realizovat programy na podporu zaměstnanosti a monitorování dosaženého úspěchu;

13.  zdůrazňuje důležitost úzké meziodvětvové spolupráce, zvláště pak mezi službami v odvětví vzdělávání a zaměstnanosti;

14.  připomíná, že politiky by se měly zaměřit na pomoc mladým lidem, kteří nepracují, nevzdělávají se ani se odborně nepřipravují, včetně osob, které byly z těchto procesů vyloučeny, aby se začaly znovu vzdělávat nebo aby získaly uplatnění na trhu práce;

15.  poukazuje na to, že evropské fondy, pokud budou využívány strategičtějším a účinnějším způsobem, mohou představovat mimořádný prostředek růstu a rozvoje pro univerzity i podniky; žádá, aby bylo využíváno více finančních prostředků na šíření informací o nástrojích evropského financování a k rozšiřování znalostí a dovedností, které jsou nezbytné pro hledání zdrojů, pro studium a pro správu projektů financování, na univerzitách a v podnicích;

16.  zdůrazňuje, že aby bylo zaručeno náležité využívání fondů EU, je nezbytné zavést systém dohledu a sledování tohoto využívání;

17.  vyzývá k tomu, aby za nejlepší projekty v boji proti nezaměstnanosti mladých byla udělována cena EU, která by mohla být spojena s celoevropskou soutěží „European Youth Award“ (Evropská cena mládeže) a evropským oceněním „For youth employment in the Social Economy“ (Za zaměstnanost mládeže v sociální ekonomice); vyzývá Komisi, aby takovéto iniciativy zviditelňovala a tím šířila osvětu a přiblížila se potřebám občanů; zdůrazňuje nicméně potřebu rozpočtové odpovědnosti, a žádá proto, aby iniciativy tohoto druhu byly financovány v rámci stávajícího rozpočtu;

18.  požaduje, aby se vnitrostátní strategie v oblasti dovedností řídily evropskou strategií v oblasti dovedností, jež by byla orientována na budoucnost a výsledky a začleňovala vnitrostátní strategie do národních plánů zaměstnanosti a zároveň poskytovala komplexní rámec pro odvětvové akční plány navržené v balíčku zaměstnanosti;

19.  žádá členské státy, aby co nejrychleji reagovaly na doporučení pro jednotlivé země týkající se vzdělávání a pracovního trhu v rámci evropského semestru a na další doporučení Komise;

Malé a střední podniky a podnikání

20.  zdůrazňuje, že klíčová úloha při zajišťování přípravy, co se týče dovedností potřebných pro pracovní život, i při tvorbě pracovních míst pro mladé, náleží podnikům, včetně malých a středních podniků, subjektů působících v oblasti sociální a solidární ekonomiky a mikropodniků; zdůrazňuje potřebu poskytnout mladým vzdělání, jež je připraví na podnikání v nejširším možném rozsahu; nabádá k tomu, aby do osnov bylo zařazeno rozvíjení odborných dovedností v bezpečném prostředí, jež jsou potřebné pro zakládání a řízení podniků, jakož i průřezových podnikatelských schopností, dovedností a znalostí, které budou účinným způsobem předávány prostřednictvím přímých zkušeností z reálného života; navrhuje, aby podnikatelství bylo vyučováno jako součást různých předmětů nebo jako samostatný předmět, a zdůrazňuje, že je třeba zajistit přístup ke kvalitním praxím a odbornému vzdělávání během univerzitního studia i po jeho skončení; klade důraz na to, že získávat demokratické a týmové dovednosti, učit se přebírat odpovědnost i analyzovat situace je součástí celoživotního učení, jež podporuje aktivní občanství; poukazuje na možnosti a výhody zapojování široké skupiny aktérů (např. úspěšní mladí podnikatelé či nevládní organizace věnující se propagaci podnikání) při poskytování vzdělávání v oblasti podnikání;

21.  připomíná, že osvěta o podnikání, porozumění hospodářským souvislostem a rovněž posílení vlastní odpovědnosti a podnikavosti jsou důležitými faktory, které u mladých podporují aktivní přístup k vlastní profesní dráze; domnívá se, že veřejné orgány, odvětví vzdělávání, podniky a občanská společnost jsou odpovědné za propagaci podnikání; opětovně poukazuje na nezbytnost rozvoje mezipodnikové mobility; opakovaně klade důraz na úlohu, jež pro začínající podniky hrají finanční instituce a přístup k financování, a požaduje investice, rozvoj dovedností a prognóz v nově vznikajících a potenciálních odvětvích, včetně čistých technologií a zelených pracovních míst, protože tato odvětví mají velký potenciál tvorby kvalitního pracovního uplatnění;

22.  zdůrazňuje, že podnikatelské dovednosti lze získávat rovněž prostřednictvím programů rozvoje dovedností, které jsou organizovány mimo rámec systému všeobecného vzdělávání, a že součástí těchto programů mohou být i činnosti v oblasti odborného vedení a mentorství, jež poskytují zkušení školitelé, podnikatelé a odborníci z podnikatelského prostředí, díky nimž mohou potenciální podnikatelé získat kromě snadněji přístupných cenných podnikatelských poznatků, rad a zpětných vazeb také možnost vybudovat si cennou síť kontaktů se stávajícími podniky a podnikateli, což by jim jinak mohlo trvat velmi dlouho;

23.  vyzývá ke zmírnění stávajících administrativních a finančních požadavků při zakládání a řízení podniků, a to zjednodušením postupů, usnadněním přístupu k úvěrům, rizikovému kapitálu a mikrofinancování pro začínající podniky, zaručením vysokorychlostního internetového připojení, individuálně přizpůsobeným multidisciplinárním poradenstvím a zavedením případných pobídek pro podnikatele, kteří zaměstnávají mladé lidi; vyzdvihuje důležitost mikrofinancování a programu EU pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) a také investičního plánu pro Evropu pro dosažení těchto cílů; zdůrazňuje potřebu zřízení jednotných kontaktních míst, kde si bude možné vyřídit všechny potřebné administrativní záležitosti související se založením a provozováním podniku; připomíná, že veškeré správní požadavky by měly zohlednit dodržování práv pracujících;

24.  vyzývá členské státy, aby se zapojily do programu Erasmus pro mladé podnikatele a tento program propagovaly mezi mladými lidmi, kteří si přejí realizovat podnikatelský projekt, aby mohli nabrat zkušenosti v jiných zemích a získat nové znalosti, které jim pomohou jejich podnikatelské projekty úspěšně uskutečnit;

25.  připomíná, že kreativní odvětví patří mezi nejpodnikavější a nejrychleji rostoucí odvětví a že kreativní způsob výuky rozvíjí přenosné dovednosti, jako je např. kreativní myšlení, schopnost řešit problémy, týmová práce a vynalézavost; bere na vědomí, že umělecké a mediální odvětví je pro mladé lidi obzvláště přitažlivé;

26.  připomíná velké množství pracovních míst spojených s tradičními dovednostmi, která jsou často vázána na určité místo a jež navíc napomáhají oživovat místní ekonomiku a jsou zajímavá z kulturního hlediska; vybízí členské státy, aby proto zajistily, že budou řemesla a profese s tradičními a kulturními prvky zachovány a účinně předávány mladším generacím s využitím specializovaných programů;

27.  vyzývá k vytváření příznivých podmínek pro sociální ekonomiku s cílem propojit vytváření pracovních míst pro mladé lidi s rozvojem sociálního kapitálu; vyzývá k lepšímu začleňování podniků sociální a solidární ekonomiky do vnitrostátních a evropských akčních plánů pro zaměstnanost, rozvoj dovedností a sociální začleňování s cílem uvolnit a využít jejich potenciál vytváření pracovních míst a jejich přínos k plnění stěžejních cílů strategie EU 2020;

28.  připomíná, že zaměstnavatelé a podnikatelé zastávají významnou úlohu v oblasti odborné přípravy na pracovišti a zajišťování učňovských praxí a že tuto jejich úlohu je třeba dále podporovat a rozvíjet;

29.  upozorňuje, že politiky na podporu podnikání mladých vyžadují střednědobé a dlouhodobé plánování; zdůrazňuje, že politiky na podporu podnikání by měly zohledňovat různé potřeby v jednotlivých členských státech;

30.  žádá účinnou podporu sociálně odpovědných, zelených a udržitelných podnikatelských projektů, jakož i propagaci udržitelných alternativních modelů, jako jsou družstva, které jsou založeny na demokratickém rozhodovacím procesu a které se snaží o to, aby měly určitý dopad na místní společenství;

Dovednosti pro uplatnitelnost na trhu práce

31.  zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí zvyšovat kvalifikaci a motivaci poradců pracujících ve veřejných službách zaměstnanosti (úřadech práce) tak, aby dokázali proaktivně reagovat na potřeby mladých uchazečů o zaměstnání, pomáhat jim při získávání dodatečné kvalifikace a určit dovednosti potřebné pro jejich uplatnění na trhu práce;

32.  připomíná, že na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy jsou nezbytné kvalitní a individuálně přizpůsobené výchovné poradenství a podpora, které mohou snížit riziko předčasného ukončení školní docházky, ale i pomoci překonat obtíže v přístupu na trh práce; zdůrazňuje, že toto poradenství ohledně profesního zaměření by mělo být nedílnou součástí učebních osnov a musí být poskytováno ve spolupráci s hospodářskou sférou a službami zaměstnanosti; připomíná zásadní význam studia jazyků a digitální gramotnosti;

33.  upozorňuje na nedostatky v kvalitě profesního poradenství v členských státech; zdůrazňuje potřebu zvyšování kvality profesního poradenství ve školách a zajištění soustavné odborné přípravy profesních poradců, tak aby byli schopni kvalifikovaně pomoci studentům a žákům při výběru vhodné profesní dráhy;

34.  vyzývá členské státy, aby se zabývaly osvědčenými postupy systému profesního poradenství ve školách, v jehož rámci jsou žáci sledováni od nejnižších ročníků až po první zkušenosti na trhu práce;

35.  zdůrazňuje důležitost pravidelného sledování budoucích potřeb dovedností, a vybízí proto členské státy a všechny zúčastněné strany k tomu, aby v tomto ohledu sdílely osvědčené postupy a nadále rozvíjely monitorovací a prognostické nástroje;

36.  vítá přepracování dosavadních internetových stránek iniciativy Přehled dovedností EU, které jsou nyní komplexnější a k uživatelům vstřícnější centrální vstupní branou pro získávání informací a poznatků o kvalifikačních potřebách v povoláních a odvětvích v EU a pomáhají tvůrcům politik, odborníkům, pracovním agenturám, poradcům pro volbu povolání a jednotlivcům přijímat lepší a informovanější rozhodnutí;

37.  vyzývá členské státy, aby si vyměňovaly osvědčené postupy v rámci odborného vzdělávání a rozvíjení odborné přípravy prostřednictvím dovedností a zajistily tak mladým lidem větší přístup na trh práce a aby v případě potřeby revidovaly programy odborné přípravy se zřetelem na budoucí potřeby trhu; zdůrazňuje důležitost praktických, podnikatelských, programovacích a elektronických dovedností jako nezbytného předpokladu profesního rozvoje v 21. století; poukazuje na důležitost provádění akčního plánu podnikání 2020 a strategie EU pro elektronické dovednosti; připomíná, že po celou dobu pracovního života by mělo být k dispozici celoživotní poradenství týkající se profesního rozvoje, které pracovníkům umožní udržovat a rozvíjet jejich dovednosti a znalosti;

38.  vybízí členské státy, aby mezi mladými lidmi v rámci jejich učňovské přípravy propagovaly a podporovaly možnosti pracovní mobility s cílem umožnit jim kontaktem s jinými systémy odborné přípravy a jinými typy podniků rozvoj jejich dovedností a zároveň jim také nabídnout příležitost k praktickému používání cizího jazyka, což jim pomůže k trvalému uplatnění na trhu práce;

39.  zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet „sociální dovednosti“, díky kterým je jednodušší pohybovat se úspěšně na trhu práce a budovat profesionální kariéru a které jsou nezbytným doplňkem odborných znalostí a zkušeností;

40.  zdůrazňuje, že je nutně zapotřebí podporovat neformální a informální učení, k němuž patří i dobrovolnictví a které je neocenitelným zdrojem, neboť pomáhá mladým lidem získat dovednosti potřebné pro pracovní život;

41.  připomíná, že neformální a informální učení má zásadní význam pro rozvoj sociálních dovedností, jako jsou dovednosti v oblasti komunikace a rozhodování; žádá proto, aby se investovalo do příležitostí neformálního a informálního učení podporujících začleňování a aby byl uznán dopad a hodnota zkušeností, dovedností a kompetencí získaných v jeho rámci;

42.  naléhavě žádá zřízení systému odborné přípravy a studia, který bude uplatňovat inovativní, ale současně přístupnou metodiku se zaměřením na rozvoj základních dovedností, jakož i intelektuálních a technických schopností;

43.  podtrhuje důležitost dalšího rozvíjení nástroje EURES, zejména v pohraničních oblastech, tak aby motivoval mladé lidi k využívání nabídek zaměstnání, stáží či učňovské přípravy v zahraničí a nabízel jim v rámci jejich plánů mobility pomoc a rady, jak mají postupovat;

44.  připomíná, že cílem politik v oblasti vzdělávání a politik zaměřených na dovednosti by nemělo být pouze naplnění potřeb trhu práce, nýbrž také vybavení jedinců potřebnými průřezovými kompetencemi, aby se z nich stali aktivní a zodpovědní občané; vyzývá Komisi a členské státy, aby respektovaly skutečnost, že vzdělávání a odborná příprava představují základní právo a mají velkou hodnotu samy o sobě;

45.  zdůrazňuje význam celostního vzdělávání, např. v podobě občanské výchovy, která by měla být nedílnou součástí všech proudů vzdělávání a může pomoci mladým lidem při přechodu do pracovního života;

46.  zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet schopnost studentů učit se a že je zapotřebí poskytnout jim efektivní strategie učení; zdůrazňuje, že rozvíjením této schopnosti se usnadní nabývání vědomostí, dovedností, postojů a způsobilosti, které jedincům umožní stanovit si, naplánovat a splnit své vlastní cíle v oblasti učení a samostatně se učit tak, aby byli schopni zvládat výrazné změny na trhu práce;

47.  zdůrazňuje, že sportování umožňuje jednotlivcům rozvíjet širokou škálu průřezových dovedností, které zvyšují jejich uplatnitelnost na trhu práce a zároveň jim napomáhají uspět jako vůdci a dosahovat svých cílů; dále vyzdvihuje spojitost mezi sportem, zaměstnatelností, vzděláváním a odbornou přípravou;

48.  je znepokojen skutečností, že podle výsledků posledního šetření PISA (Program pro mezinárodní hodnocení žáků) došlo v některých členských státech Evropské unie k propadu; vybízí členské státy, aby v zájmu splnění cílů strategie Evropa 2020 zařadily vzdělání mezi své hlavní priority;

49.  zdůrazňuje, že příkladem způsobu, jak zlepšit přístup mladých lidí na trh práce, je odborná příprava na pracovišti a vysoce kvalitní a formativní učňovská příprava posílená partnerstvím mezi školami, institucemi zajišťujícími odbornou přípravu a podniky a že lepší využívání těchto příležitostí prostřednictvím lepší profesní orientace by mohlo rozšířit okruh možných kandidátů na uvolněná pracovní místa a rovněž zlepšit jejich připravenost na pracovní prostředí; poukazuje na úspěšnost těchto opatření v některých členských státech; domnívá se, že sdílení osvědčených postupů v této oblasti by přispělo ke snížení nezaměstnanosti mladých lidí; zdůrazňuje, že praktikanti, kteří jsou znevýhodněni, potřebují zvláštní podporu, jako jsou např. doplňující výuka a podpůrné kurzy a podpora poskytovaná podnikům při zvládání administrativních a organizačních úkolů;

50.  zdůrazňuje hodnotu vysoce kvalitní učňovské přípravy pro všechna pracovní odvětví a vyzývá Komisi a členské státy, aby se snažily zájem o přípravu na tradičně mužská povolání a o práci v těchto odvětvích probouzet i mezi ženami;

51.  zdůrazňuje, že by měl být podporován bezproblémový přechod ze vzdělávacího procesu do zaměstnání, a to propojením teoretické výuky s praktickou odbornou přípravou a začleněním dovedností potřebných pro uplatnění na trhu práce do základních osnov akademické výuky, poskytováním vysoce kvalitních stáží, jak je stanoveno v Evropské chartě kvality stáží a učňovské přípravy, a také uznáváním kvalifikací získaných v rámci formálního i neformálního vzdělávání nebo v rámci dobrovolnické zkušenosti; zdůrazňuje, že vysoce kvalitní stáže či praxe by měly mít vždy jasně stanovené výsledky učení a praktikanti by neměli být zneužíváni;

52.  připomíná, že vysoce kvalitní stáže a učňovská příprava uzpůsobené podle aktuálních potřeb by měly vést k získání zaměstnání a stáže by měly praktikanty připravit na výkon určité práce, a odsuzuje veškeré zneužívání včetně fiktivních stáží, které oslabují systém získávání práv na sociální zabezpečení pracovníků; zdůrazňuje, že stáže by měly rozšiřovat dovednosti a posilovat uplatnitelnost na trhu práce; vyzývá členské státy, aby přijaly odrazující opatření, která by zabránila zneužívání statusu stáže, a zintenzivnily informační kampaně týkající se práv praktikantů;

53.  vítá rámec pro kvalitu stáží i Evropskou alianci pro učňovskou přípravu; zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise pečlivě sledovala jeho zavádění v jednotlivých členských státech; naléhavě vyzývá Alianci pro učňovskou přípravu, aby podporovala zpřístupňování možností učňovské přípravy pro mladé lidi a požadovala za tímto účelem odstranění překážek, jako je školné za učňovskou přípravu;

54.  připomíná se zřetelem k pravomocím členských států v této oblasti, že velký význam má duální model vzdělávání a získávání praktických, sociálních a komunikačních dovedností; zdůrazňuje, že sociální a komunikační dovednosti by mohly posílit sebevědomí mladých lidí a usnadnit jim vstup na trh práce; zdůrazňuje, že duální model musí ve svém zacílení zohledňovat sociální, ekonomické a kulturní podmínky jednotlivých zemí a nemá být považován za jediný správný systém odborného vzdělávání a přípravy; žádá proto, aby duální učení bylo uznáváno a posilováno na všech úrovních;

55.  žádá posílení spolupráce mezi vzdělávacími institucemi (na úrovni odborného a vysokoškolského vzdělávání) a podniky při vytváření učebních osnov a jejich přizpůsobení potřebám trhu práce;

56.  poukazuje na výhody flexibilního přístupu ke vzdělávání zaměřeného na studenty, který umožňuje změnu a úpravu studijního zaměření podle potřeb studentů, takže nejsou vázáni svým prvotním rozhodnutím;

57.  varuje členské státy před přílišným rozptylem typů smluv nabízených mladým lidem; žádá, aby se v zájmu vyšší účinnosti tímto problémem více zabývaly;

58.  vyzývá členské státy, aby zvýšily atraktivitu studijních programů a oborů přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM) s cílem vyřešit stávající nedostatek zájemců o tato odvětví; zdůrazňuje však, že k účinnému využívání příležitostí, které obory STEM nabízejí, jsou nezbytné humanitní obory a všeobecné humanitní vzdělání, a měly by proto být v rámci institucí oborů STEM účinně podporovány a hrát jasnou úlohu při vývoji učebních plánů; vyzývá členské státy, aby podporovaly mezioborový přístup mezi různými oblastmi ve vzdělávacích institucích, například společné programy zapojující humanitní obory, přírodní vědy, informační a komunikační technologie, inženýrství, podnikání a další relevantní obory;

59.  vybízí členské státy, aby do vzdělávacího procesu urgentně začlenily nové technologie a aby na všech úrovních a ve všech formách vzdělávání a odborné přípravy zintenzivnily a zlepšily odbornou přípravu v oblasti informačních a komunikačních technologií a digitálních dovedností, a to i pro vzdělávací personál, s cílem poskytovat více akademických titulů a učebních plánů v oblasti digitálních dovedností a motivovat mladé lidi ke studiu informačních a komunikačních technologií a k práci v těchto oborech; zdůrazňuje, že je zapotřebí vybudovat ve školách a na univerzitách lepší technologickou základnu a zajistit potřebnou infrastrukturu; zdůrazňuje navíc v tomto směru důležitost otevřených vzdělávacích zdrojů (OER), které zajišťují přístup ke vzdělávání pro všechny a zlepšují zaměstnatelnost tím, že podporují proces celoživotního učení; znovu připomíná, že je třeba podporovat dívky a mladé ženy ve studiu informačních a komunikačních technologií;

60.  zdůrazňuje, že je třeba vypracovat opatření, která budou mezi dívkami vzbuzovat zájem o obory STEM a která umožní zavedení kvalitního profesního poradenství, jež jim pomůže na profesní dráze v těchto oborech setrvat, protože v povoláních, která s nimi souvisejí, jsou ženy i nadále nedostatečně zastoupeny – ve vědě a v inženýrství tvoří ženy pouze 24 % odborných pracovníků – a protože povolání v oblasti STEM patří v členských státech mezi 20 povolání s největším počtem volných pracovních míst;

61.  poukazuje na to, že ačkoli v některých členských státech je vysoká míra nezaměstnanosti mladých lidí, zatímco v jiných jsou volná pracovní místa, zůstává pohyb pracovní síly uvnitř EU na nízké úrovni; připomíná proto význam pracovní mobility pro konkurenceschopný trh práce a zdůrazňuje, že je třeba snižovat jazykové a kulturní překážky, které jí brání, a nabízet za tímto účelem jazykové kurzy zaměřené na jednotlivá odvětví a přípravné kurzy pro nezaměstnané, které se budou zaměřovat na mezikulturní komunikaci;

62.  zdůrazňuje, že je důležité, aby byly problémy s nedostatkem dovedností a nesouladem mezi nabízenými a poptávanými dovednostmi řešeny propagací a usnadněním mobility studentů a přeshraničního uznávání kvalifikací, lepším využíváním všech nástrojů a programů EU, jako jsou Erasmus +, evropský rámec kvalifikací, Evropský pas dovedností, záruky pro mladé lidi, Europass-CV, pas podnikatelských dovedností, EURES, znalostní aliance, Evropská aliance pro učňovskou přípravu, evropský systém přenosu a akumulace kreditů, evropský referenční rámec pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu; vyzdvihuje důležitost systému ESCO (evropská klasifikace dovedností, kompetencí, kvalifikací a povolání), který popisuje a rozděluje do kategorií dovednosti, kompetence a kvalifikace relevantní pro trh práce EU a pro vzdělávání a odbornou přípravu, a to v 25 evropských jazycích; v tomto kontextu vyzdvihuje důležitost odpovídající převoditelnosti sociálních práv v rámci Unie a znovu v tomto ohledu poukazuje na význam programu Erasmus+, Evropského sociálního fondu a programu EURES; vyzývá členské státy, aby podporovaly kurzy odborné přípravy v určitých odvětvích, ve kterých existuje velký nesoulad mezi nabídkou a poptávkou;

63.  vybízí k optimálnímu využití stávajícího financování EU, jako např. programu Erasmus+, k podnícení rozvoje průřezových dovedností a kompetencí u mladých lidí, aby byl boj proti nezaměstnanosti mladých v EU efektivnější;

64.  poukazuje na program Erasmus+ jako na klíčový nástroj pro zajištění kvality odborného vzdělávání a přípravy v celé EU a podporuje mezinárodní výměnné pobyty pro účely odborné přípravy;

65.  připomíná, že účinné provedení systému záruk pro mladé lidi a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí může rovněž napomoci zvýšit šance mladých lidí na trhu práce překonáním nedostatků ve vzdělávání a poskytnutím dovedností, které odpovídají potřebám udržitelného trhu práce a ekonomiky, a že může nabídnout cenné pracovní zkušenosti a usnadnit zakládání úspěšných podniků; připomíná, že v tomto smyslu je nezbytné zhodnotit reálné potřeby mladých v oblasti zaměstnanosti a oblasti nabízející skutečné budoucí pracovní příležitosti, jako je sociální ekonomika a zelená ekonomika, a doplnit to vše o trvalé a pečlivé sledování nejenom příslušných projektů, ale také agentur, které je zajišťují, a vypracovávat pravidelné zprávy o pokroku těchto opatření v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí;

66.  zdůrazňuje potřebu zjednodušit administrativní postupy provádění systému záruk pro mladé lidi a naléhavou potřebu odstranit veškeré administrativní překážky, které by mohly omezovat jejich účinnost;

67.  vítá nedávné rozhodnutí společných normotvůrců EU o navýšení předběžných plateb pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí, které má regionům a státům, které čelí finančním potížím, zajistit bezproblémové provedení této důležité iniciativy; vyzývá členské státy a místní a regionální orgány, aby využily všech dostupných finančních prostředků k uskutečnění nezbytných zlepšení a nalezení udržitelných, a nikoli ad hoc řešení; vyzývá členské státy, aby operační programy Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí urychleně a účinně realizovaly;

Rovné příležitosti

68.  zdůrazňuje, že rozvíjení dovedností by se v případě, že bude prováděno v rámci ucelené koncepce, mohlo stát mechanismem zajišťujícím a podporujícím rovné příležitosti osobám ze znevýhodněných skupin, včetně znevýhodněných menšin, zejména pro děti a mladé lidi z rodin žijících v chudobě, pro dlouhodobě nezaměstnané, znevýhodněné přistěhovalce a osoby se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že mimořádný význam pro vytváření produktivní a vysoce kvalifikované pracovní síly uplatnitelné na trhu práce má prevence a celoživotní podpora a poradenství pro znevýhodněné skupiny poskytované už od nejranějších fází; zdůrazňuje dále potřebu podpory a rozvoje dovedností prostřednictvím školení pro zaměstnavatele, náborové pracovníky a personalisty s cílem podpořit začleňování znevýhodněných skupin na trh práce; zdůrazňuje, že začleňování nejvíce znevýhodněných osob předpokládá náležité proškolení zaměstnavatelů, pracovníků personálních oddělení a učitelů, které by mělo vést k tomu, že osobám ve společnosti nejvíce znevýhodněným se dostane co nejvhodnější podpory, která umožní jejich co nejúčinnější integraci; znovu zdůrazňuje důležitost všeobecného přístupu ke vzdělání pro všechny;

69.  zdůrazňuje, že rozvíjení dovedností v oblasti vytváření sítí je velmi důležité pro všechny mladé lidi, zejména však pro osoby s omezenými pracovními zkušenostmi a pro ty pocházející z méně zastoupených a znevýhodněných skupin; zdůrazňuje, že výuka vytváření sítí by mohla být strategií pro zlepšování zaměstnanosti, usnadnění budování a rozvoje profesní dráhy;

70.  upozorňuje na to, že ženy tvoří většinu (60 %) absolventů vysokých škol v Evropské unii, ale míra jejich zaměstnanosti ani vývoj jejich profesního postupu neodrážejí jejich plný potenciál; zdůrazňuje, že dosažení dlouhodobého hospodářského růstu podporujícího začlenění závisí na odstranění rozdílu mezi dosaženým vzděláním žen a jejich postavením na trhu práce, zejména prostřednictvím odstranění horizontální i vertikální segregace;

71.  zdůrazňuje, že je třeba, aby agentury poskytující služby zaměstnanosti zvýšily své úsilí o to, aby osobám se zdravotním postižením nebránily fyzické překážky v přístupu k těmto službám ve smyslu Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

72.  vyzývá členské státy a Komisi, aby propagovaly osvědčené postupy a podporovaly začleňování mladých lidí se zdravotním postižením do procesu vzdělávání, včetně programů celoživotního učení, i jejich zaměstnanost prostřednictvím opatření, jako jsou investice do iniciativ sociálního podnikání zaměřujících se na podporu těchto mladých lidí nebo finanční pobídky určené organizacím věnujícím se jejich náboru;

73.  zdůrazňuje důležitost dostupné finanční a grantové podpory pro osoby se zdravotním postižením, která by měla být nedílnou součástí informačních a vzdělávacích programů na podporu podnikání;

Nová generace, nové příležitosti, nové výzvy

74.  konstatuje, že mladí lidé, kteří vyrůstali v éře prudkého technologického pokroku, mají nejenom potenciál, schopnosti a dovednosti, ale také hodnoty a priority odlišné od předchozích generací, a že je proto cenné zdůraznit, že jsou zapotřebí programy a iniciativy, které by překonaly propast mezi generacemi; konstatuje, že tak bude rovněž snazší porozumět přednostem, kterými disponuje mladší generace, jako je například schopnost souběžně řešit více úkolů, tvořivost, mobilita, vstřícnost vůči změně a především týmová práce; zdůrazňuje, že systémy vzdělávání a odborné přípravy by měly být dostatečně flexibilní, aby mladým lidem umožňovaly plnohodnotný rozvoj jejich dovedností a schopností; zdůrazňuje navíc, že pracovníci náborových služeb a služeb zaměstnanosti by měli být náležitě proškoleni a vybaveni dovednostmi, které jim umožní porozumět příslušníkům nové generace; konstatuje také, že ne všichni mladí mají automaticky dovednosti a schopnosti odpovídající beze zbytku nárokům na digitální gramotnost, a znovu proto zdůrazňuje, že zajištění rovného přístupu k digitálním nástrojům a odpovídající odborné přípravě pro všechny je dnes ještě důležitější než dříve;

o
o   o

75.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 351 E, 2.12.2011, s. 29.
(2) Úř. věst. C 440, 30.12.2015, s. 67.
(3) Přijaté texty, P7_TA(2014)0394.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2014)0038.
(5) Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 10.
(6) Úř. věst. C 88, 27.3.2014, s. 1.
(7) Úř. věst. C 172, 27.5.2015, s. 3.
(8) CRPD/C/EU/Q/1
(9) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470.


Směrem k Aktu o jednotném digitálním trhu
PDF 651kWORD 260k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2016 o směřování k Aktu o jednotném digitálním trhu (2015/2147(INI))
P8_TA(2016)0009A8-0371/2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015)0192) a na průvodní pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2015)0100),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2014 nazvané „Na cestě k prosperující ekonomice založené na datech“ (COM(2014)0442),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2240 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se zavádí program pro řešení interoperability a společné rámce pro evropské orgány veřejné správy, podniky a občany (program ISA2) jako prostředek modernizace veřejného sektoru(1),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Uvolnění potenciálu skupinového financování v Evropské unii“ (COM(2014)0172),

–  s ohledem na přílohu Komise ke sdělení nazvanému „Program pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT): výsledky a další kroky“ (COM(2013)0685),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví opatření týkající se jednotného evropského trhu elektronických komunikací a vytvoření propojeného kontinentu a kterým se mění směrnice 2002/20/ES, 2002/21/ES a 2002/22/ES a nařízení (ES) č. 1211/2009 a (EU) č. 531/2012 (COM(2013)0627),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 23. dubna 2013 nazvaný „Akční plán pro elektronický obchod na období 2012–2015 – aktuální stav v roce 2013“ (SWD(2013)0153),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění sítí vysokorychlostních elektronických komunikací (COM(2013)0147),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informací v Unii (COM(2013)0048),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. prosince 2012 o obsahu na jednotném digitálním trhu (COM(2012)0789),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupnosti internetových stránek subjektů veřejného sektoru (COM(2012)0721),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2012 nazvané „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu“ (COM(2012)0582),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. října 2012 nazvané „Akt o jednotném trhu II – Společně pro nový růst“ (COM(2012)0573),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 13. dubna 2011 nazvané „Akt o jednotném trhu: Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry“ (COM(2011)0206),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 27. října 2010 nazvané „Na cestě k Aktu o jednotném trhu: Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství 50 návrhů pro lepší společnou práci, podnikání a obchod“ (COM(2010)0608),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/116/ES o době ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících (COM(2008)0464),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/758 ze dne 29. dubna 2015 o požadavcích na schválení typu pro zavedení palubního systému eCall využívajícího linku tísňového volání 112 a o změně směrnice 2007/46/ES(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 ze dne 11. března 2014 o hlavních směrech transevropských sítí v oblasti telekomunikační infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1336/97/ES(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/26/EU ze dne 26. února 2014 o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online na vnitřním trhu(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010(6),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/37/EU ze dne 26. června 2013, kterou se mění směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru(7) (směrnice o informacích veřejného sektoru),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (nařízení o řešení spotřebitelských sporů on-line)(8),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb(9),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra(10),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES(11),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1211/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Úřadu(12),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu(13),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací(14),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází(15),

–  s ohledem na první hodnocení směrnice 96/9/ES o právní ochraně databází,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů(16), včetně změn, které přineslo nařízení (ES) č. 1882/2003,

–  s ohledem na dohodu mezi Čínou a Evropskou unií o partnerství v oblasti sítě 5G ze dne 28. září 2015 a související dohody,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 o provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti(17),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2015 o cestě k obnovenému konsensu o prosazování práv duševního vlastnictví: akční plán EU(18),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2015 o výroční zprávě o politice hospodářské soutěže EU(19),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. listopadu 2014 o podpoře práv spotřebitelů na jednotném digitálním trhu(20),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. února 2014 o poplatku za kopírování pro osobní potřebu(21),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2014 o integrovaném trhu doručování balíků pro růst elektronického obchodu v EU(22),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2014 o reindustrializaci Evropy s cílem podpořit konkurenceschopnost a udržitelnost(23),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. prosince 2013 o uvolnění potenciálu cloud computingu v Evropě(24),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. prosince 2013 obsahující stanovisko k hodnotící zprávě o sdružení BEREC a Úřadu BEREC(25),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2013 o zprávě o provádění regulačního rámce pro elektronické komunikace(26),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2013 o klamavých reklamních praktikách(27),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o digitální agendě pro růst, mobilitu a zaměstnanost: čas přeřadit na vyšší rychlost(28),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2013 o dokončení jednotného digitálního trhu(29),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. června 2013 o novém programu evropské spotřebitelské politiky(30),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2013 o uplatňování směrnice o audiovizuálních mediálních službách(31),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2012 o dotvoření jednotného digitálního trhu(32),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2012 o on-line distribuci audiovizuálních děl v Evropské unii(33),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. června 2012 o ochraně kritické informační infrastruktury – „Dosažené výsledky a další kroky: směrem ke globální kybernetické bezpečnosti“(34),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. dubna 2012 o konkurenceschopném jednotném digitálním trhu – elektronické správě jako průkopnickém činu(35),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. září 2010 o dotvoření vnitřního trhu pro elektronický obchod(36),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2010 o řízení internetu: další kroky(37),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o nové digitální agendě pro Evropu: 2015.eu(38),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2010 o internetu věcí(39),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, která je do Smluv začleněna na základě článku 6 Smlouvy o EU,

–  s ohledem na článek 9 Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, kterou EU ratifikovala dne 23. prosince 2010 (2010/48/ES),

–  s ohledem na úmluvu Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů ze dne 20. října 2005,

–  s ohledem na články 9, 12, 14, 16 a 26 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na společná jednání Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů podle článku 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávy Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0371/2015),

A.  vzhledem k tomu, že rychlý vývoj způsobu, jímž je využíván internet a mobilní komunikace, změnil způsob, jakým občané, podniky a jejich zaměstnanci komunikují, získávají informace a znalosti, přicházejí s novými myšlenkami, konzumují, sdílejí, podílejí se na aktivitách a pracují; vzhledem k tomu, že tak došlo k rozšíření a transformaci ekonomiky, které usnadnily malým a středním podnikům (MSP) přístup k potenciální spotřebitelské základně čítající 500 milionů spotřebitelů v EU a také na světové trhy a poskytly jednotlivcům příležitost rozvíjet nové podnikatelské myšlenky a modely;

B.  vzhledem k tomu, že všechny politiky a právní předpisy Unie v oblasti jednotného digitálního trhu by měly uživatelům a podnikům poskytovat nové příležitosti a zpřístupňovat jim nové, inovativní a přeshraniční služby za konkurenční ceny, umožňovat jim vytvářet nové struktury a růst, odstraňovat bariéry mezi členskými státy a usnadňovat přístup evropských podniků, zejména MSP a začínajících inovativních podniků (start-ups), na přeshraniční trh, neboť se jedná o klíčový faktor pro růst a zaměstnanost v EU, přičemž je třeba uznat, že tyto příležitosti nevyhnutelně povedou ke strukturálním změnám, a zaujmout celostní přístup zohledňující sociální rozměr a potřebu rychle překonat propastné rozdíly v digitálních dovednostech;

C.  vzhledem k tomu, že 75 % přidané hodnoty v digitální ekonomice sice pochází z tradičních průmyslových odvětví, digitální transformace tradičního průmyslu však doposud zůstává na nižší úrovni, neboť pouze 1,7 % podniků v EU plně využívá pokročilé digitální technologie a jen 14 % malých a středních podniků používá internet jako jednu z odbytových cest; vzhledem k tomu, že Evropa musí využít potenciál sektoru IKT k digitalizaci průmyslu a zachování své celosvětové konkurenceschopnosti;

D.  vzhledem k tomu, že budování ekonomiky založené na datech silně závisí na právním rámci, který podporuje rozvoj, zpracování, udržování a zlepšování databází, a potřebuje tedy právní rámec, který podporuje inovace a je praktický;

E.  vzhledem k tomu, že v roce 2013 představoval tržní podíl ekonomiky sdílení celosvětově přibližně 3,5 miliardy USD a v současné době odhaduje Komise potenciál růstu na více než 100 miliard USD;

F.  vzhledem k tomu, že vysoká a jednotná úroveň ochrany a spokojenosti spotřebitelů a posílení jejich postavení předpokládá možnost volby, flexibilitu, transparentnost, informovanost, interoperabilitu a dostupné a bezpečné on-line prostředí s vysokou úrovní ochrany údajů;

G.  vzhledem k tomu, že tvořivost a inovace jsou hnací silou digitální ekonomiky, a že je tedy nutné zajistit vysokou úroveň ochrany práv duševního vlastnictví;

H.  vzhledem k tomu, že 44,8 % domácností v EU(40) nemá přístup k rychlému internetovému připojení a současné politiky a pobídky nedokázaly zajistit odpovídající digitální infrastrukturu, zejména ve venkovských oblastech;

I.  vzhledem k tomu, že digitální propojenost, lidský kapitál, využívání internetu, začleňování digitálních technologií ze strany podniků a digitální veřejné služby jsou v různých regionech v EU na velmi odlišné úrovni, jak ukazuje srovnávací přehled pokroku v oblasti Digitální agendy; vzhledem k tomu, že regionům, které mají nízké skóre v těchto pěti ukazatelích, hrozí, že nebudou moci těžit z přínosů digitální éry;

1.ÚVOD: PROČ POTŘEBUJEME JEDNOTNÝ DIGITÁLNÍ TRH

1.  vítá sdělení o „Strategii pro jednotný digitální trh v Evropě“; domnívá se, že dosažení jednotného digitálního trhu založeného na společném souboru pravidel by mohlo posílit konkurenceschopnost EU, mělo by pozitivní dopady na růst a tvorbu pracovních míst, poskytlo by nový impuls jednotnému trhu a učinilo by společnost inkluzivnější a umožnilo by jí nabízet občanům a podnikům nové příležitosti, zejména díky výměně a sdílení informací; je přesvědčen, že horizontální přístup, který byl zaujat, by nyní měl být posílen, pokud se jedná o jeho provádění, včetně včasného přijetí příslušných 16 iniciativ, neboť digitální hnací síly mají dopady na každého občana a každý rozměr společnosti a hospodářství;

2.  souhlasí s Komisí, že za řízení a včasné dokončení jednotného digitálního trhu společně zodpovídají Evropský parlament, Rada a Komise; vybízí Komisi, aby zapojila společenské a sociální subjekty a v co nejširší míře je zahrnula do rozhodovacího procesu;

3.  je přesvědčen, že má-li být zdokonalena právní úprava, je třeba zaujmout vůči předpisům přístup, který je od základu digitální, vychází ze zásad a je technologicky neutrální; aby vznikl prostor umožňující inovaci, je třeba (na základě nezbytných konzultací a hodnocení dopadu) vyhodnotit, zda jsou platné právní předpisy, doplňující opatření jiné než regulační povahy a rámce prosazování vhodné pro dosažení stanoveného cíle v digitální éře s ohledem na nové technologie a nové podnikatelské modely a s cílem překonat právní roztříštěnost jednotného trhu, snížit administrativní zátěž a posílit růst a inovace;

4.  má za to, že důvěra občanů a podniků v digitálním prostředí je životně důležitá pro to, aby byl plně realizován potenciál inovací a růstu v digitální ekonomice; je přesvědčen, že posílení jejich důvěry prostřednictvím norem v oblasti ochrany údajů a bezpečnosti a díky vysoké úrovni ochrany spotřebitelů a posílení jejich postavení by společně s aktualizovanou právní úpravou pro podniky mělo být základem veřejné politiky, přičemž je třeba uznat, že podnikatelské modely digitálních podniků jsou založeny na důvěře jejich uživatelů;

5.  upozorňuje na skutečnost, že elektronický obchod vytváří v Evropské unii hodnotu ve výši 500 miliard EUR ročně a je důležitým doplňkem vůči obchodu off-line, přičemž spotřebitelům přináší větší možnosti volby (obzvláště v odlehlých oblastech) a MSP poskytuje nové příležitosti; vyzývá Komisi, aby vymezila a odstranila překážky, které mají vliv na elektronický obchod, s cílem vybudovat pro tento obchod skutečný přeshraniční trh; je přesvědčen, že tyto překážky zahrnují také nedostatečnou interoperabilitu a absenci společných standardů, nedostatek adekvátních informací umožňujících spotřebitelům informovaně se rozhodovat a nedostatečný přístup k posíleným přeshraničním platbám;

6.  podporuje plán Komise na zajištění toho, aby se politika hospodářské soutěže EU v plném rozsahu uplatňovala na jednotný digitální trh, neboť tato soutěž přináší spotřebitelům větší volbu a zavede také rovné soutěžní podmínky, a s politováním konstatuje, že stávající absence evropského digitálního rámce poukázala na to, že se nepodařilo sladit zájmy velkých a malých poskytovatelů;

7.  zdůrazňuje, že je naléhavě třeba, aby Komise a členské státy podporovaly dynamičtější ekonomiku, která umožní rozvoj inovací a odstraní překážky pro podniky, zejména pak inovativní podniky, MSP, začínající podniky (start-ups) a rychle rostoucí podniky, s cílem umožnit jim přístup na trh za rovných podmínek díky rozvoji elektronické veřejné správy, integrovanému regulačnímu a neregulačnímu rámci, který obstojí i do budoucna, přístupu k financování (včetně nových modelů financování pro začínající podniky, MSP a iniciativy občanské společnosti v EU) a dlouhodobé investiční strategie v oblasti digitální infrastruktury, dovedností, digitálního začleňování, výzkumu a vývoje; připomíná, že základ politiky vstřícné vůči inovacím, která podporuje hospodářskou soutěž a inovace, by měl zahrnovat možnost, aby projekty měly přístup k možnostem financování; vyzývá proto Komisi, aby zajistila, že skupinové financování lze snadno provádět přes hranice, a vybízí členské státy, aby zavedly pobídky ve prospěch skupinového financování;

8.  domnívá se, že je třeba posoudit účinky digitalizace na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a následně příslušným způsobem upravit stávající opatření v této oblasti; připomíná možné nehody, které mohou postihnout osoby pracující z domova nebo v rámci tzv. „crowdworkingu“; zdůrazňuje, že psychologické problémy související s prací, jako je vyhoření způsobené neustálou dostupností a oslabením tradiční pracovní doby, představují pro pracovníky závažné riziko; vyzývá Komisi, aby zadala provedení studie o vedlejších účincích digitalizace, jako je zvýšení nároků na pracovní sílu, dopad na psychický stav pracovníků a jejich rodinný život a na rozvoj kognitivních schopností u dětí;

9.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy dále rozvíjela iniciativy na podporu podnikání, zejména inovativní podnikatelské modely, které pomohou změnit myšlení ohledně definice úspěchu, a aby podporovala kulturu podnikání a inovací; dále se domnívá, že rozmanitost a specifické vlastnosti různých vnitrostátních inovačních center by se mohly stát skutečnou konkurenční výhodou pro EU na světovém trhu, a že by tedy měly být vzájemně propojeny a měly by být posíleny inovativní ekosystémy, v jejichž rámci spolupracují různé sektory a podniky;

10.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že jednotlivé členské státy zaujímají odlišné přístupy k regulaci internetu a ekonomice založené na sdílení; naléhavě vybízí Komisi, aby přijala iniciativy (v souladu s pravomocemi EU) s cílem podpořit inovace a spravedlivou hospodářskou soutěž, odstranit překážky omezující digitální obchod a chránit hospodářskou a sociální soudržnost a integritu jednotného trhu; vyzývá Komisi, aby také v zájmu občanů a spotřebitelů a v zájmu globálního úspěchu evropských společností chránila internet jakožto otevřenou, neutrální, zabezpečenou, inkluzivní a globální platformu pro komunikaci, produkci, účast, tvorbu, kulturní rozmanitost a inovaci;

11.  konstatuje, že digitální revoluce ovlivňuje všechny aspekty našich společností a přináší s sebou výzvy i příležitosti; je přesvědčen, že má potenciál dále posílit postavení občanů, spotřebitelů a podnikatelů, a to způsoby, které nebyly dříve možné; vyzývá Komisi, aby vypracovala politiku, která by podporovala aktivní účast občanů a umožňovala jim těžit z přechodu na digitální model; vyzývá dále Komisi, aby i nadále vyhodnocovala, jak digitální revoluce mění tvář evropské společnosti;

12.  vyzývá Komisi k boji s roztříštěností právních předpisů tím, že výrazně posílí koordinaci jednotlivých GŘ při navrhování nových právních předpisů, a bude důrazně vybízet členské státy, aby zajistily soudržné provádění příslušných právních předpisů;

13.  zdůrazňuje, že je nutné, aby všechny iniciativy vyvíjené v rámci strategie pro jednotný digitální trh byly v souladu se základními právy, a zejména s právními předpisy na ochranu údajů, přičemž uznává přidanou hodnotu této strategie pro hospodářství EU; připomíná, že v zájmu subjektů údajů i podniků je důležité urychleně přijmout obecné nařízení o ochraně údajů i směrnici o ochraně údajů; vyzývá k přepracování směrnice o soukromí a elektronických komunikacích, aby bylo dosaženo souladu jejích ustanovení s ustanoveními souboru právních předpisů na ochranu údajů, jakmile tento soubor vstoupí v platnost;

2.ZLEPŠENÍ PŘÍSTUPU PRO SPOTŘEBITELE A PODNIKY V CELÉ EVROPĚ K JEDNOTNÉMU DIGITÁLNÍMU TRHU

2.1 Pravidla přeshraničního elektronického obchodu, kterým mohou spotřebitelé a podniky důvěřovat

14.  vítá závazek Komise přijmout důrazný návrh ve věci on-line smluv pokrývajících digitální obsah zakoupený on-line a zdokonalit právní ochranu spotřebitelů v této oblasti; je přesvědčen, že takováto zlepšení musejí být cílená a že rozdíly mezi obsahem, na jedné straně, a hmotným zbožím na straně druhé by měly být důsledně analyzovány; poukazuje na to, že zatímco spotřebitelé, kteří nakupují obsah na hmotném médiu, jsou chráněni právními předpisy na ochranu spotřebitelů, práva spotřebitelů při nákupu digitálního obsahu on-line jsou i nadále z valné části neregulována a jsou nejasná, zejména s ohledem na právní záruky, vadný obsah a konkrétní nepřiměřené smluvní podmínky týkající se digitálního obsahu; zdůrazňuje, že stávající klasifikace veškerého digitálního obsahu do kategorie služeb může být poněkud znepokojivá, neboť nemusí odpovídat očekáváním spotřebitelů, protože služby předplaceného streamingu nejsou odlišeny od nákupu obsahu, který si lze stáhnout; souhlasí s tím, že spotřebitelé by se měli těšit rovnocenné úrovni ochrany schopné reagovat na budoucí vývoj, bez ohledu na to, zda digitální obsah nakupují on-line nebo off-line;

15.  je přesvědčen, že vhodným přístupem z hlediska praktičnosti a přiměřenosti je další harmonizace právního rámce upravujícího on-line prodej digitálního obsahu a hmotného zboží směřující od podniků ke spotřebitelům, bez ohledu na to, zda se jedná o přeshraniční nebo domácí prodej, přičemž musí být zachována soudržnost pravidel upravujících prodej on-line a off-line a je třeba vyhnout se tzv. závodu k regulačnímu dnu, zaplnit legislativní mezery a dále budovat na stávajících právních předpisech na ochranu spotřebitele; zdůrazňuje, že by tak mělo být učiněno technologicky neutrálním způsobem a neměly by tím vznikat nepřiměřené náklady pro podniky;

16.  domnívá se, že návrhy Komise na pravidla pro přeshraniční smlouvy pro spotřebitele a podniky by se měly vyhnout riziku, že dále vzrostou rozdíly mezi platnými právními standardy pro nákupy off-line a on-line, a je přesvědčen, že k nákupům on-line a off-line by mělo být přistupováno soudržně a rovnoprávně na základě stávající vysoké úrovně ochrany spotřebitele, neboť rozdílné právní standardy mohou spotřebitelé chápat jako upírání práv; zdůrazňuje, že jakýkoli nový návrh by měl být v souladu s článkem 6 nařízení Řím I a že Komise plánuje přezkoumat v roce 2016 celou právní úpravu ochrany spotřebitele v rámci programu REFIT; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zvážila, zda by neměl být plánovaný návrh Komise pro hmotné zboží předložen současně s tímto uplatněním programu REFIT;

17.  je přesvědčen, že smluvní pravidla pro digitální obsah musí být založena na určitých zásadách, které zaručí, aby byla neutrální z technologického hlediska a byla připravena na budoucí vývoj; dále v souvislosti s návrhem Komise v této oblasti zdůrazňuje, že je důležité zabránit nejednotnosti a překrývání se stávajícími právními předpisy a jakémukoli riziku, že v dlouhodobém horizontu dojde k zavedení neodůvodněně rozdílné právní úpravy pro smlouvy on-line a off-line a různé distribuční kanály, a rovněž je zapotřebí zohlednit uplatnění programu REFIT v oblasti spotřebitelského acquis;

18.  požaduje strategii „aktivního spotřebitele“, a to zvláště za účelem posouzení, zda je v on-line světě spotřebiteli umožněno snadno měnit poskytovatele služeb a zda je zapotřebí přijímat opatření k tomu, aby se v zájmu posílení hospodářské soutěže na on-line trzích přechod od jednoho poskytovatele k druhému zjednodušil; upozorňuje dále, že je třeba zajistit dostupné služby elektronického obchodování v průběhu celého hodnotového řetězce, včetně dostupných informací, dostupných platebních mechanismů a služeb zákazníkům;

19.  vyzývá Komisi, aby společně se zúčastněnými stranami vyhodnotila realizovatelnost, užitečnost a potenciální příležitosti a nedostatky vzniklé zavedením unijních značek důvěry pro konkrétní odvětví, které by se uplatnily na prodej on-line a vycházely by z osvědčených postupů v oblasti stávajících systémů značek důvěry v členských státech s cílem posilovat důvěru spotřebitelů a kvalitu, především v případě přeshraničního prodeje on-line, a nahradit potenciálně matoucí velký počet stávajících značek důvěry, přičemž se současně vyhodnotí další možnosti, jako je např. samoregulace nebo zavedení skupin zúčastněných stran, které by vymezily společné zásady péče o zákazníka;

20.  vítá celkové úsilí Komise o zavedení celounijní platformy pro řešení sporů on-line (on-line dispute resolution, ODR) a vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy usilovala o včasné a řádné uplatňování nařízení o ODR (zejména pokud jde o možnosti překladu) a provedení směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů; vyzývá Komisi a relevantní zúčastněné strany, aby vyhodnotily, jak by bylo možné dále zlepšit přístup k informacím u běžných stížností spotřebitelů;

21.  požaduje, aby byl zaveden ambiciózní rámec pro prosazování spotřebitelského acquis a směrnice o službách; vybízí Komisi k tomu, aby k zajištění plného a řádného uplatňování platných předpisů využívala všech prostředků, které má k dispozici, včetně řízení o nesplnění povinnosti, pokud je zjištěno nesprávné nebo nedostatečné provádění příslušných právních předpisů;

22.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření namířená proti on-line prodeji nezákonného obsahu a zboží a posílily svou spolupráci a výměnu informací a osvědčených postupů s cílem bojovat proti protiprávním aktivitám na internetu; v této souvislosti zdůrazňuje, že digitální obsah, který je poskytován spotřebitelům, by neměl být předmětem jakýchkoli práv třetích stran, která by spotřebiteli mohla znemožnit užívání digitálního obsahu v souladu se smlouvou;

23.  je přesvědčen, že Komise by měla provést důkladnou a cílenou analýzu založenou na prokázaných skutečnostech, v níž se zaměří na to, zda by všechny subjekty zapojené do hodnotového řetězce, včetně zprostředkovatelů a platforem on-line a poskytovatelů obsahu a služeb, ale i zprostředkovatelů off-line, jako jsou například následní prodejci a maloobchodníci, měly přijmout vhodná a přiměřená zaměřená na boj proti nelegálnímu obsahu, padělanému zboží a porušování duševních práv v komerčním měřítku, která by zároveň koncovým uživatelům zajišťovala možnost přístupu k informacím a schopnost tyto informace šířit a také možnost využívat aplikace a služby dle vlastního výběru;

24.  zdůrazňuje, že zásada nulové tolerance, pokud se jedná o provádění právních předpisů EU, musí být zásadním pravidlem, kterým se řídí členské státy i Evropská unie; je toho názoru, že řízení o nesplnění povinnosti by mělo být vždy zahajováno jen v krajním případě a až poté, co bylo provedeno několik pokusů o koordinaci a nápravu; zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné zkrátit délku těchto řízení;

25.  vítá přezkum nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele, který ohlásila Komise; domnívá se, že rozšíření pravomocí orgánů dozoru a posílení jejich vzájemné spolupráce je předpokladem účinného prosazování spotřebitelských pravidel pro nakupování on-line;

2.2.Cenově dostupné a kvalitní přeshraniční služby doručování zásilek

26.  zdůrazňuje, že služby doručování zásilek sice pro spotřebitele v některých členských státech fungují dobře, jednou z hlavních překážek pro přeshraniční elektronický obchod však v některých členských státech představuje neefektivní doručování, především pak doručování v konečném místě určení (tzv. final mile), a že se také jedná o jeden z nejčastěji zmiňovaných důvodů pro nevyužívání transakcí on-line ze strany spotřebitelů i podniků; je přesvědčen, že nedostatky přeshraničního využívání služeb doručování zásilek lze vyřešit pouze v rámci perspektivy evropského jednotného trhu, a zdůrazňuje význam hospodářské soutěže v tomto odvětví, jakož i potřebu, aby se sektor doručování zásilek přizpůsobil moderním životním modelům a nabízel flexibilní možnosti doručování, jako jsou např. sítě míst, v nichž si lze zásilky vyzvednou, a výdejních míst a aplikace na srovnávání cen;

27.  zdůrazňuje, že základním předpokladem pro rozvoj přeshraničního elektronického obchodu jsou snadno přístupné, cenově dostupné, efektivní a kvalitní doručovací služby, a podporuje tudíž navrhovaná opatření na zvýšení cenové transparentnosti s cílem posílit povědomí spotřebitelů o struktuře cen a zdokonalit informovanost o odpovědnosti v případě ztráty či poškození zboží, interoperabilitu a regulační dohled, který by měl být zaměřen na hladké fungování trhů s přeshraničními zásilkovými službami, včetně podpory přeshraničních systémů sledování pohybu zásilek, přičemž by trhu s doručovacími službami měla být poskytnuta dostatečná flexibilita, která mu umožní, aby se mohl vyvíjet a přizpůsobovat technologickým inovacím;

28.  vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivně sdílely osvědčené postupy v sektoru služeb doručování zásilek, a vyzývá dále Komisi, aby Evropskému parlamentu předložila zprávu o veřejné konzultaci ve věci přeshraničního doručování zásilek, přičemž prezentuje také výsledky úsilí o samoregulaci; vítá zřízení pracovní skupiny ad hoc pro přeshraniční doručování zásilek;

29.  vyzývá dále Komisi, aby předložila komplexní akční plán, který by mj. obsahoval obecné pokyny s osvědčenými postupy (vypracovanými ve spolupráci s dotčenými ekonomickými subjekty), s cílem nalézt inovativní řešení umožňující zdokonalit služby, snížit náklady, omezit dopady na životní prostředí, více integrovat jednotný trh se službami doručování zásilek a poštovními službami, odstranit překážky, jimž čelí provozovatelé poštovních služeb při přeshraničním doručování, posílit spolupráci mezi sdružením BEREC a skupinou ERGP a případně navrhnout revizi příslušných právních předpisů;

30.  zdůrazňuje, že další harmonizace doručování zásilek ze strany Komise by neměla vést k nižší úrovni sociální ochrany a horším pracovním podmínkám doručovatelů zásilek, ať už je jejich zaměstnanecký status jakýkoli; žádá Komisi a členské státy, aby zajistily, že budou dodržována práva pracovníků v tomto odvětví, pokud jde o systémy sociálního zabezpečení a právo na protestní akce v kolektivním vyjednávání; zdůrazňuje, že poskytování sociálního zabezpečení je v pravomoci členských států;

2.3.Předcházení neodůvodněnému blokování na základě zeměpisné polohy (tzv. geo-blocking)

31.  domnívá se, že je třeba přijmout ambiciózní a cílená opatření s cílem zlepšit přístup ke zboží a službám, přičemž je zvláště třeba ukončit praxi blokování a nespravedlivé cenové diskriminace na základě zeměpisné polohy či státní příslušnosti, která má často za následek tvorbu monopolů a často vede také k tomu, že se spotřebitelé uchylují k získávání nelegálního obsahu;

32.  podporuje závazek Komise účinně vyřešit problém nespravedlivého blokování na základě zeměpisné polohy doplněním stávajícího rámce upravujícího elektronický obchod a vymáháním příslušných ustanovení platných právních předpisů; považuje za životně důležité zaměřit se na vztahy mezi podniky, které vedou k blokování na základě zeměpisné polohy, jako je např. selektivní distribuce, pokud nejsou v souladu s právní úpravou hospodářské soutěže a se segmentací trhu, a také na technologická opatření a technickou praxi (např. sledování IP adres nebo záměrné znemožnění interoperability systémů), které vedou k neoprávněným omezením přístupu ke službám informační společnosti poskytovaným přeshraničně, na uzavírání přeshraničních smluv o nákupu zboží a služeb a na přidružené aktivity, jako je provádění plateb a doručování zboží, přičemž se zohlední zásada proporcionality, obzvláště u malých a středních podniků a mikropodniků;

33.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby se všem spotřebitelům v rámci Unie dostalo stejného zacházení ze strany internetových obchodníků prodávajících v jednom nebo více členských státech, včetně přístupu ke slevám či jiným reklamním nabídkám;

34.  podporuje zejména plán Komise na zhodnocení praktického uplatňování čl. 20 odst. 2 směrnice 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu s cílem analyzovat, zda existují charakteristické způsoby neopodstatněné diskriminace spotřebitelů a jiných příjemců služeb na základě jejich státní příslušnosti nebo země pobytu; vyzývá Komisi, aby identifikovala a definovala skupiny případů, kdy je diskriminace opodstatněná ve smyslu čl. 20 odst. 2 směrnice o službách, s cílem vyjasnit, co se rozumí neopodstatněnou diskriminací ze strany soukromých subjektů, a pomáhat státním orgánům odpovědným za praktické uplatňování čl. 20 odst. 2 při výkladu tohoto ustanovení, jak se uvádí v článku 16 směrnice o službách; vyzývá Komisi, aby intenzivně usilovala o vložení ustanovení čl. 20 odst. 2 do přílohy nařízení (ES) č. 2006/2004, aby bylo možné využívat vyšetřovací a donucovací pravomoci sítě pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele;

35.  zdůrazňuje, že ze zákazu blokování na základě zeměpisné polohy by neměla nikdy vyplývat povinnost prodejců doručovat zboží ze svého internetového obchodu do určitých členských států, pokud nemají zájem prodávat své výrobky do všech členských států a hodlají raději podnikat v malém nebo prodávat zboží pouze spotřebitelům v blízkosti svých prodejen;

36.  dále poukazuje na význam právě probíhajícího vyšetřování útvarů pro hospodářskou soutěž v oblasti elektronického obchodu, které se týká mimo jiné toho, zda omezení způsobená blokováním na základě zeměpisné polohy, jako je například neopodstatněná diskriminace na základě IP adresy, poštovní adresy nebo země vydání kreditní karty, nejsou v rozporu s předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže; zdůrazňuje, že je nutné zvýšit důvěru spotřebitelů a podniků tak, že budou zohledněny výsledky šetření v rámci odvětví a posouzeno, zda je třeba provést změny v nařízení o blokové výjimce, včetně článků 4a a 4b, s cílem omezit nežádoucí přesměrování a územní omezení;

37.  vítá návrh Komise na podporu přenositelnosti a interoperability s cílem podpořit volný pohyb legálně získaného a legálně zpřístupněného obsahu nebo služeb, jakožto první krok k ukončení neopodstatněného zeměpisného blokování a na podporu dostupnosti a přeshraniční použitelnosti předplatného; zdůrazňuje, že opatření na odstranění překážek pro přenositelnost obsahů nejsou v rozporu se zásadou teritoriality;

38.  varuje před nekritickým prosazováním toho, aby byly vydávány povinné celoevropské licence, neboť by to mohlo vést k omezení obsahu, který uživatelům je k dispozici; zdůrazňuje, že vzhledem k významu územních licencí v EU je zásada teritoriality základním prvkem systému autorských práv;

2.4.Lepší přístup k digitálnímu obsahu – moderní, evropštější rámec pro oblast autorského práva

39.  vítá závazek Komise modernizovat současný rámec autorského práva a přizpůsobit jej digitální věku; zdůrazňuje, že jakákoliv úprava by měla být cílena a zaměřena na spravedlivé a přiměřené odměňování tvůrců a nositelů práv, na hospodářský růst, konkurenceschopnost a zlepšení spotřebitelských zkušeností, ale i na nutnost zajistit ochranu základních práv;

40.  zdůrazňuje, že profesní činnost nebo obchodní modely založené na porušování autorského práva závažným způsobem ohrožují fungování jednotného digitálního trhu;

41.  domnívá se, že reforma by měla usilovat o nalezení spravedlivé rovnováhy zájmů všech dotčených stran; poukazuje na skutečnost, že kreativní odvětví má své zvláštnosti a čelí různým výzvám, které vznikají zejména v důsledku různých typů obsahu a tvůrčích děl a používaných podnikatelských modelů; vzhledem k tomu, že studie „Teritorialita a její dopad na financování audiovizuálních děl“ zdůrazňuje významnou úlohu územních licencích při refinancování evropských filmů, vyzývá Komisi, aby tyto zvláštnosti lépe identifikovala a zohlednila;

42.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že veškeré změny směrnice o autorském právu zohlední výsledky ex-post posouzení dopadů směrnice 2001/29/ES a usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. července 2015 o této směrnici a budou vycházet ze spolehlivých důkazů, včetně posouzení možného dopadu veškerých změn na růst a vytváření pracovních míst, kulturní rozmanitost a zejména na produkci, financování a šíření audiovizuálních děl;

43.  zdůrazňuje klíčovou úlohu výjimek a omezení autorských práv, které přispívají k hospodářskému růstu, inovacím a vytváření pracovních míst, podporují budoucí kreativitu, rozšiřují inovace v Evropě a tvůrčí a kulturní rozmanitost; připomíná, že Parlament podporuje posouzení uplatnění minimálních standardů pro výjimky z autorských práv a jejich omezení a zaručení řádného uplatňování těchto výjimek a omezení stanovených ve směrnici 2001/29/ES;

44.  zdůrazňuje, že přístup k výjimkám a omezením autorského práva by měl být vyvážený, cílený a nestranný z hlediska formátu, měl by vycházet pouze z prokázaných potřeb a neměla by jím být dotčena evropská kulturní rozmanitost, její financování a spravedlivé odměňování autorů;

45.  zdůrazňuje, že i když využívání textu a vytěžování údajů vyžaduje větší právní jistotu, aby výzkumníci a vzdělávací instituce mohli ve větší míře využívat materiály chráněné autorskými právy, a to i přeshraničně, měla by jakákoli celoevropská výjimka pro vytěžování textu a údajů být uplatněna jen tehdy, pokud má uživatel řádné oprávnění k přístupu, a měla by být stanovena po konzultacích se všemi zúčastněnými stranami a po posouzení dopadu založeném na důkazech;

46.  zdůrazňuje, že je zapotřebí lépe objasnit a zprůhlednit systém autorských práv, a to zejména s ohledem na obsah tvořený uživateli a poplatky za kopírování pro osobní potřebu v těch členských státech, které se rozhodly tyto poplatky uplatnit; v této souvislosti konstatuje, že občané by měli být lépe informováni o skutečné výši poplatku z autorských práv, jeho účelu a způsobu využití;

2.5.Snížení zátěže související s DPH a omezení překážek při přeshraničním prodeji

47.  domnívá se, že má-li se předcházet narušení trhu, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům a má-li být vytvořen jednotný digitální trh, je zapotřebí větší koordinace v oblasti zdaňování, což bude mimo jiné vyžadovat zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob v celé EU, a sice s patřičným ohledem na vnitrostátní pravomoci;

48.  považuje za prioritu vytvořit zjednodušený, jednotný a důsledný on-line systém pro DPH s cílem snížit náklady na plnění požadavků pro malé a inovativní společnosti, které působí v celé Evropě; vítá zavedení jednotného malého správního místa pro DPH, který je krokem vedoucím k ukončení dočasného systému EU v oblasti DPH; je nicméně znepokojen tím, že jelikož není stanovena prahová hodnota, jsou některé malé a střední podniky v obtížné situaci, pokud jde o dodržování tohoto systému; vyzývá proto Komisi, aby tento systém přezkoumala s cílem upravit ho tak, aby byl příznivější pro podnikání;

49.  dále vyzývá, aby pro podobné zboží a služby byla plně dodržována zásada daňové neutrality, bez ohledu na to, zda jsou ve fyzické nebo digitální podobě; vyzývá Komisi, aby v souladu s přijatými závazky co nejdříve předložila návrh, který by členským státům umožnil snížit sazby DPH pro tisk, elektronickou publikaci, knihy a publikace on-line, s cílem zamezit diskriminaci na jednotném digitálním trhu;

50.  vyzývá Komisi, aby usnadnila výměnu osvědčených postupů mezi daňovými orgány a zúčastněnými stranami s cílem rozvíjet vhodná řešení pro placení daní v rámci ekonomiky sdílení;

51.  vítá přijetí přezkumu směrnice o platebních službách; zdůrazňuje, že pokud se má v Unii posílit oblast elektronického obchodu na celém území EU, je nutné bezodkladně dosáhnout celoevropského systému rychlé elektronické úhrady a úhrady prostřednictvím mobilních telefonů podle společné normy a vhodného provedení přezkumu směrnice o platebních službách;

3.VYTVÁŘENÍ VHODNÝCH PODMÍNEK A ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO POKROČILÉ DIGITÁLNÍ SÍTĚ A INOVATIVNÍ SLUŽBY

3.1.Přizpůsobení telekomunikačních předpisů danému účelu

52.  zdůrazňuje, že předpokladem jakéhokoli pokroku v digitální oblasti jsou soukromé investice do rychlých a ultrarychlých komunikačních sítí, pro které musí stabilní regulační rámec EU vytvářet pobídky, aby všem zúčastněným stranám bylo umožněno investovat, a to i ve venkovských a vzdálených oblastech; zastává názor, že zvýšená hospodářská soutěž je spojována s vyšší mírou investic do infrastruktury, inovacemi, nabídkou a nižšími cenami pro spotřebitele a podniky; domnívá se, že neexistuje mnoho důkazů, které by nasvědčovaly tomu, že by existovala vazba mezi konsolidací operátorů a zvyšováním investic do sítí a výkonu; zastává názor, že by tato skutečnost měla být řádně posouzena a že by měla být posílena pravidla hospodářské soutěže, aby se zabránilo nadměrné koncentraci trhu, vytváření oligopolů na evropské úrovni a negativnímu dopadu na spotřebitele;

53.  zdůrazňuje, že pro maximalizaci investic je důležité úspěšné uplatňování Evropského fondu pro strategické investice zaměřeného na projekty s rizikovějšími profily, čímž se podpoří hospodářská obnova, růst a soukromé investice, mimo jiné mikrofinancování a rizikový kapitál na podporu inovativních podniků v různých fázích financování jejich rozvoje; zdůrazňuje, že v případě selhání trhu, je třeba v plné míře využívat aktuálně dostupné veřejné prostředky k investicím do digitalizace, umožnit synergie mezi programy EU, jako je Horizont 2020, Nástroj pro propojení Evropy, dalšími příslušnými strukturálními fondy a dalšími nástroji, včetně projektů se zapojením místních společenství a státní pomoci v souladu s pokyny pro státní podporu, kromě jiného s cílem prosazovat veřejné bezdrátové sítě ve větších a i menších obcích, jelikož se ukázalo, je to pro regionální, sociální a kulturní integraci i pro vzdělávání zcela nezbytné;

54.  připomíná závazek členských států dosáhnout do roku 2020 v oblasti připojení alespoň cíle plného zavedení připojení o rychlosti 30 Mbps; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda současná strategie pro mobilní i pevné širokopásmové sítě, včetně jejích cílů, odpovídá vývoji do budoucna a zda splňuje podmínky pro zaručení vysoké úrovně připojení pro všechny občany s cílem předejít digitální propasti v souvislosti s potřebami v ekonomice založené na datech a pro rychlé zavedení technologie páté generace a ultrarychlého širokopásmového přístupu;

55.  zdůrazňuje, že rozvoj služeb OTT (over-the-top) zvýšil poptávku a hospodářskou soutěž ve prospěch spotřebitelů a potřebu investic do digitální infrastruktury, zastává názor, že by modernizace telekomunikačního rámce neměla vést ke zbytečnému zvyšování regulační zátěže, nýbrž by měla zaručit přístup k sítím bez diskriminace a uplatňovat řešení, která obstojí i v budoucnosti a jsou pokud možno založena na podobných pravidlech pro podobné služby, jež podpoří inovace a spravedlivou hospodářskou soutěž a zajistí ochranu spotřebitelů;

56.  zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby práva koncových spotřebitelů stanovená rámcem pro telekomunikace byla ucelená, přiměřená a aby obstála v budoucnu a po přijetí balíčku „Propojený kontinent“ zahrnovala možnost snadnější změny poskytovatele a transparentnost smluv pro koncové uživatele; vítá nadcházející revizi směrnice o univerzální službě spolu s revizí směrnice o rámci pro telekomunikace s cílem zajistit, aby požadavky týkající se přístupu k vysokorychlostnímu širokopásmovému připojení k internetu byly přizpůsobeny účelu zmenšení digitální propasti a přezkoumání dostupnosti služby čísla 112;

57.  zdůrazňuje, že jednotný evropský digitální trh by měl usnadnit každodenní život koncovým spotřebitelům; vyzývá proto Komisi, aby vyřešila problém přeshraničního předávání telefonních hovorů, aby spotřebitelé mohli uskutečnit nepřerušovaný telefonní hovor při překračování hranic v rámci Unie;

58.  vítá rozmanité probíhající veřejné konzultace, které nedávno zahájilo GŘ pro komunikační sítě, obsah a technologie a které se týkají Digitální agendy pro Evropu, zejména přezkumu telekomunikačních pravidel EU, nezbytnosti rychlosti a kvality internetového připojení po roce 2020 a on-line platforem, cloudů a údajů, spolehlivosti zprostředkovatelů a ekonomiky založené na sdílení, ale naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila soudržnost všech těchto paralelních iniciativ;

59.  zdůrazňuje, že rádiové spektrum je stěžejním zdrojem pro vnitřní trh pro mobilní a bezdrátové širokopásmové komunikace, jakož i pro vysílání, a je zcela zásadní pro budoucí konkurenceschopnost Evropské unie; požaduje, aby byl prioritně vytvořen harmonizovaný rámec pro přidělování spektra, který by podporoval hospodářskou soutěž, zajištěno účinné řízení s cílem předcházet zpožděním v přidělení spektra a rovné podmínky pro všechny subjekty na digitálním trhu, a s ohledem na Lamyho zprávu(41) dlouhodobá strategie týkající se budoucího využití různých pásem spektra, která je nutná zejména pro rozvoj sítí páté generace;

60.  zdůrazňuje, že včasné provádění a jednotné a transparentní uplatňování pravidel, jako je balíček „Propojený kontinent“ ve všech členských státech EU, je základním pilířem pro zavedení jednotného digitálního trhu, aby bylo zajištěno důsledné uplatňování zásady neutrality sítě a v souvislosti s včasným celkovým přezkumem s cílem ukončit roamingové poplatky pro všechny evropské spotřebitele do 15. června 2017;

61.  vyzývá Komisi, aby v zájmu dalšího sjednocování digitálního trhu zajistila účinnější institucionální rámec tím, že posílí úlohu, kapacitu a rozhodovací pravomoci sdružení BEREC s cílem dosáhnout uceleného uplatňování tohoto regulačního rámce, zajistit rozvoj jednotného digitálního trhu a řešit přeshraniční spory; zdůrazňuje, v této souvislosti, že je nutné zlepšit finanční a lidské zdroje a odpovídajícím způsobem dále rozšířit správní strukturu sdružení BEREC;

3.2.Mediální rámec pro 21. století

62.  zdůrazňuje duální povahu audiovizuálních médií, která fungují jako nositel společenských, kulturních, i ekonomických hodnot; konstatuje, že nutnost provést v budoucnu regulaci evropských médií vyplývá z potřeby zajistit a prosazovat rozmanitost audiovizuálních sdělovacích prostředků a stanovit vysoké standardy ochrany nezletilých osob, spotřebitelů a osobních údajů, spravedlivé podmínky pro hospodářskou soutěž a více flexibility ohledně pravidel týkajících se kvantity a komerčních sdělení;

63.  zdůrazňuje, že princip „země původu“ zakotvený ve směrnici SMAS je nezbytným předpokladem pro přeshraniční poskytování audiovizuálního obsahu a milníkem na cestě k vytvoření společného trhu služeb; poukazuje zároveň na to, že tento princip nebrání dosažení sociálních a kulturních cílů a neomezuje potřebu přizpůsobit právní předpisy EU mimo směrnici SAMS; zdůrazňuje, že aby se zabránilo spekulativnímu výběru jurisdikce, měly by být země původu zisku z reklamy, jazyk služby a cílové publikum, stejně jako obsah považovány za součást kritérií pro stanovení nebo právní spory ohledně „země původu“ audiovizuálního mediálního obsahu;

64.  domnívá se, že směrnice SAMS by se měla vztahovat na všechny, včetně poskytovatelů on-line platforem audiovizuálních sdělovacích prostředků a uživatelských rozhraní, neboť jde o audiovizuální mediální služby; zdůrazňuje význam pravidel zaměřených na rozsáhlejší dostupnost legálních obsahů a informací s cílem posilovat svobodu médií, pluralitu a nezávislý výzkum a současně zaručit dodržování zásady nepřípustnosti diskriminace, která chrání jazykové a kulturní rozmanitosti; zdůrazňuje, že aby byla zajištěna zásada dostupnosti audiovizuálního obsahu veřejného zájmu, mohou členské státy zavést zvláštní pravidla, jejichž cílem chránit kulturní a jazykovou rozmanitost a rozmanitost informací, názorů a médií, chránit děti, mládež nebo menšiny a spotřebitele obecně; požaduje zavedení opatření, která by zajistila, aby byly audiovizuální mediální služby dostupné pro zranitelné skupiny; naléhavě Komisi vyzývá, aby podporovala zákonnou nabídku audiovizuálních mediálních obsahů a to tím, že bude podporovat nezávislá evropská díla;

65.  naléhavě Komisi vyzývá, aby zohlednila měnící se způsoby sledování a nové způsoby přístupu k audiovizuálnímu obsahu, harmonizovala lineární a nelineární služby a stanovila celoevropskou úroveň minimálních požadavků pro všechny audiovizuální mediální služby s cílem zajistit jejich jednotné uplatňování s výjimkou případů, kdy je takový obsah nezbytným doplněním jiných než audiovizuálních obsahů či služeb; vyzývá Komisi a členské státy, aby dále rozvíjely pojem mediální služby uvedený v článku 1 směrnice SMAS tak, aby při zachování přiměřené flexibility členských států tento pojem lépe zohledňoval možné společensko-politické dopady a specifické znaky tohoto dopadu, obzvláště pokud jde o jejich vliv na utváření mínění, názorovou pluralitu a redakční odpovědnost;

66.  vyzývá Komisi a členské státy, aby ve stejné míře prováděly a uplatňovaly zákaz jakýchkoli audiovizuálních mediálních služeb v EU porušujících lidskou důstojnost, podněcujících k nenávisti nebo rasismu;

67.  zdůrazňuje, že změna směrnice SAMS by měla omezit právní předpisy a posílit společné regulace a samoregulace uvedením práv a povinností provozovatelů vysílání do souladu s právy a povinnostmi jiných subjektů na trhu, a to prostřednictvím průřezového přístupu k regulaci; domnívá se, že by princip jasné rozpoznatelnosti a diferenciace reklamy a programového obsahu měl být upřednostněn před principem oddělení reklamy a programového obsahu u všech forem médií; vyzývá Komisi, aby přezkoumala, zda je dodržování bodu 6.7 sdělení Komise o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání stále přiměřené a aktuální;

68.  domnívá se, že právní koncepce stanovená směrnicí 93/83/EHS by mohla po provedení dalšího posouzení zlepšit přeshraniční přístup k legálnímu on-line obsahu a službám na jednotném digitálním trhu, aniž by byly zpochybněny zásady smluvní svobody, přiměřené odměňování autorů a umělců a územní charakter exkluzivních práv;

3.3.Regulační prostředí pro platformy a zprostředkovatele přizpůsobené danému účelu

3.3.1.Úloha on-line platforem

69.  naléhavě žádá Komisi, aby prozkoumala, zda by bylo možné vyřešit problémy spojené s on-line platformami řádným a úplným uplatňováním stávajících právních předpisů a účinným prosazováním právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže s cílem zajistit rovné podmínky pro spravedlivou a efektivní hospodářskou soutěž mezi on-line platformami a předejít vytváření monopolů; vyzývá Komisi, aby v oblasti on-line platforem i nadále uplatňovala politiku vstřícnou vůči inovacím, která by usnadňovala vstup na trh a podporovala inovace; domnívá se, že prioritou by měla být transparentnost, nepřípustnost diskriminace, možnost pro uživatele snadno měnit on-line platformy nebo služby, přístup k platformám a zjišťování a odstraňování překážek, které brání vzniku platforem a jejich růstu;

70.  kromě toho konstatuje, že ustanovení směrnice o elektronickém obchodu byla následně posílena směrnicí o nekalých obchodních praktikách, směrnicí o právech spotřebitelů a dalšími složkami spotřebitelského acquis, které je nutné řádně prosazovat, a že se tyto směrnice vztahují stejně na obchodníky používající on-line platformy jako na obchodníky na tradičních trzích; vyzývá Komisi, aby spolupracovala se všemi zúčastněnými stranami a Parlamentem na zavedení jasných pokynů pro platnost spotřebitelského acquis pro obchodníky používající on-line platformy a případně poskytla pomoc orgánům členských států na ochranu spotřebitele s řádným prosazováním spotřebitelských právních předpisů;

71.  oceňuje iniciativu Komise zaměřenou na analýzu úlohy on-line platforem v digitální ekonomice, která je součástí strategie pro jednotný digitální trh, jelikož bude moci být využita v celé řadě nadcházejících legislativních návrhů; je přesvědčen, že tato analýza by měla sloužit k určení potvrzených a jasně vymezených problémů ve specifických oblastech podnikání a možných nedostatků v oblasti ochrany spotřebitelů, a měla by rozlišovat mezi službami on-line a poskytovateli služeb on-line; zdůrazňuje, že s platformami, které slouží kulturním statkům, zejména s audiovizuálními sdělovacími prostředky, je třeba zacházet zvláštním způsobem, aby byla dodržována Úmluva UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů;

72.  vyzývá Komisi, aby Parlamentu v prvním čtvrtletí roku 2016 předložila zprávu o výsledcích příslušných konzultací a aby zajistila jednotný přístup v nadcházejících legislativních přezkumech; varuje před narušováním trhu a vytvářením překážek pro vstup on-line služeb na trh zaváděním nových povinností pro některé zastaralé obchodní modely využívající křížové subvencování;

73.  zdůrazňuje, že omezená odpovědnost zprostředkovatelů je zásadně důležitá pro ochranu otevřenosti internetu, základních práv, právní jistoty a inovací; v této souvislosti uznává, že ustanovení směrnice pro oblast elektronického obchodu o odpovědnosti zprostředkovatelů obstojí v budoucnu a jsou technologicky neutrální;

74.  upozorňuje na skutečnost, že v zájmu využití omezené odpovědnosti poskytovatelů musí poskytovatel služby informační společnosti poté, co zjistí, že dochází k nezákonné činnosti nebo se o ní dozví, rychle reagovat s cílem odstranit příslušnou informaci nebo k ní znemožnit přístup; vyzývá Komisi, aby zajistila jednotné provádění těchto ustanovení v souladu s Listinou základních práv s cílem předcházet privatizaci v oblasti prosazování práva a zajistit, aby byla přijata přiměřená a vyvážená opatření proti prodeji nelegálního obsahu a zboží;

75.  je toho názoru, že s ohledem na rychle se vyvíjející trhy a rozmanitost platforem od neziskových platforem až po platformy B2B a na nejrůznější služby, odvětví a širokou paletu subjektů neexistuje jasná definice platforem a univerzální přístup by v tomto případě mohl závažně bránit inovacím a znevýhodnit evropské podniky z hlediska hospodářské soutěže v celosvětové ekonomice;

76.  domnívá se, že někteří on-line zprostředkovatelé a platformy vytvářejí příjem z kulturních děl a obsahu, o který se ovšem vždy nutně nedělí s jejich tvůrci; vyzývá Komisi, aby posoudila řešení založená na důkazech, která umožní vyřešit jakýkoli nedostatek transparentnosti a přenos hodnoty z obsahu na služby a zajistí autorům, výkonným umělcům a nositelům práv spravedlivou odměnu za použití jejich díla na internetu, aniž by se tím bránilo inovacím;

3.3.2.Nové příležitosti, které nabízí ekonomika založená na sdílení

77.  vítá posílení hospodářské soutěže a možností volby pro spotřebitele vyplývající z ekonomiky sdílení a rovněž příležitosti pro vytváření pracovních míst, hospodářský růst, konkurenceschopnost a inkluzivnější trh práce a vyšší stupeň oběhového hospodářství díky účinnějšímu využití zdrojů a jiných aktiv; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly další rozvoj ekonomiky sdílení zjištěním umělých překážek a příslušných právních předpisů, které brání jejímu rozvoji;

78.  vybízí Komisi, aby provedla analýzu, jak v ekonomice sdílení zajistit přiměřenou rovnováhu mezi právy spotřebitele a ochranou spotřebitele, a pokud je potřebné objasnění, aby zajistila přiměřenost spotřebitelského právního rámce v digitální oblasti, a to i v případech ochrany před případným zneužitím, a určila, kdy jsou následné opravné prostředky dostatečné nebo účinnější než předběžná regulace;

79.  konstatuje, že ve svém vlastním zájmu by společnosti využívající tyto nové obchodní modely založené na dobrém jménu a důvěře měly přijmout opatření k odrazování od nelegálních činností a zároveň poskytnout spotřebitelům nové bezpečnostní prvky;

80.  vyzývá Komisi, aby ustavila skupinu zúčastněných stran pověřenou prosazováním osvědčených postupů v odvětví ekonomiky sdílení;

81.  vyzývá členské státy k zajištění toho, aby politika v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí vyhovovala potřebám v oblasti digitálních inovací a podnikání a růstu ekonomiky sdílení a jejímu potenciálu pro flexibilnější formy zaměstnanosti určením nových forem zaměstnanosti a posouzením potřeb modernizace právních předpisů v sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti, aby stávající pracovní práva a systémy sociálního zabezpečení mohly být zachovány i v digitálním světě práce; zdůrazňuje, že poskytování sociálního zabezpečení spadá do pravomoci členských států; vyzývá Komisi, aby určila osvědčené postupy v této oblasti a usnadnila jejich výměnu v EU a na mezinárodní úrovni;

3.3.3.Boj proti nelegálnímu obsahu na internetu

82.  vyzývá Komisi, aby pokračovala v práci na strategii a právním rámci pro boj proti kybernetické kriminalitě a nelegálnímu obsahu a materiálu na internetu – včetně nenávistných projevů – které budou v plném souladu se základními právy podle Listiny základních práv Evropské unie, zejména právem na svobodu projevu a informace, se stávajícími předpisy EU či členských států a se zásadami nezbytnosti, přiměřenosti, řádného právního postupu a právního státu; domnívá se, že pro dosažení tohoto cíle je nezbytné:

   zajistit konzistentní a účinné nástroje pro vymáhání práva pro evropské a vnitrostátní policejní a donucovací orgány;
   poskytnout jasné pokyny ohledně toho, jak bojovat proti nezákonnému on-line obsahu, včetně nenávistných projevů;
   v souladu se stávajícími právními předpisy EU podporovat partnerství a dialog mezi veřejným a soukromým sektorem;
   ozřejmit úlohu zprostředkovatelů a internetových platforem ve vztahu k Listině základních práv Evropské unie;
   zajistit, aby zřízení jednotky Evropské unie pro oznamování internetového obsahu v rámci Europolu vycházelo z právního základu vhodného pro její činnosti;
   zajistit zvláštní opatření pro boj proti sexuálnímu vykořisťování dětí na internetu a pro účinnou spolupráci mezi všemi zúčastněnými stranami s cílem zaručit práva a ochranu dětí na internetu a podpořit iniciativy, které se snaží dosáhnout větší bezpečnosti internetu pro děti, a
   spolupracovat s příslušnými zúčastněnými stranami při podpoře vzdělávacích a osvětových kampaní;

83.  vítá akční plán Komise zaměřený na modernizaci prosazování práv duševního vlastnictví on-line, s ohledem na porušování těchto práv v komerčním měřítku; domnívá se, že prosazování autorských práv, jak je stanoveno ve směrnici 2004/48/ES, je nanejvýš důležité a autorská práva a práva související jsou účinná pouze tehdy, jsou-li k dispozici opatření k jejich prosazování, která jim poskytnou kýženou ochranu;

84.  zdůrazňuje, že EU čelí značnému počtu případů porušování práv duševního vlastnictví; zdůrazňuje úlohu Evropského střediska pro sledování porušování práv duševního vlastnictví, které má poskytovat spolehlivé údaje a vypracovávat objektivní analýzy týkající se dopadů porušování práv na hospodářské subjekty; žádá, aby byl uplatňován účinný, udržitelný a modernizovaný přístup k prosazování, uplatňování a ochraně práv duševního vlastnictví on-line, zejména pokud jde o jejich porušování v komerčním měřítku;

85.  konstatuje, že v některých případech dochází k porušování autorského práva kvůli obtížně dohledatelnému legálně přístupnému obsahu; vyzývá proto k tomu, aby byla rozšířena škála uživatelsky vstřícných zákonných možností a aby tyto možnosti byly propagovány u veřejnosti;

86.  vítá přístup vycházející ze „sledování peněžních toků“ a vybízí subjekty zapojené do dodavatelského řetězce, aby přijaly koordinovaná a vhodná opatření v zájmu boje proti porušování práv duševního vlastnictví v komerčním měřítku a navázaly na postupy vyplývající z dobrovolných dohod; zdůrazňuje, že Komise by spolu s členskými státy měla podporovat informovanost a náležitou pozornost v celém dodavatelskému řetězci a vybízet k výměně informací a osvědčených postupů, pokynů a k lepší spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem; trvá na tom, že veškerá opatření by měla být opodstatněná, koordinovaná a přiměřená a měla by obnášet možnost účinné a uživatelsky vstřícné nápravy pro strany, které utrpěly škodu; má za to, že je nezbytné zvýšit povědomí spotřebitelů o následcích porušování autorského práva a práv s ním souvisejících;

3.4.Posílení důvěryhodnosti a bezpečnosti digitálních sítí, odvětví, služeb a infrastruktur a v oblasti nakládání s osobními údaji

87.  domnívá se, že pokud má být zajištěna důvěra a bezpečnost v digitálních službách, technologiích založených na datech, systémech IT a platebních systémech, kritické infrastruktuře a on-line sítích, je nutné navýšení zdrojů a také spolupráce mezi evropským odvětvím bezpečnosti, veřejným a soukromým sektorem, zejména prostřednictvím spolupráce ve výzkumu, a to i v rámci programu Horizont 2020, a partnerstvími veřejného a soukromého sektoru; podporuje výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy, pokud jde o partnerství veřejného a soukromého sektoru v této oblasti;

88.  vyzývá k vynaložení úsilí o zlepšení odolnosti proti kybernetickým útokům, přičemž by větší úlohu měla hrát zejména agentura ENISA, o zvýšení povědomí o rostoucích rizicích a vědomostí o základních bezpečnostních postupech mezi uživateli, zejména malými a středními podniky, o zajištění toho, aby společnosti splňovaly základní úroveň bezpečnosti, jako je šifrování údajů a sdělení mezi koncovými body a aktualizace softwaru, a o podporu využívání konceptů bezpečnosti již ve fázi návrhu;

89.  zastává názor, že poskytovatelé softwaru by měli mezi uživateli více prosazovat výhody bezpečnosti otevřených zdrojů a aktualizace softwaru spojené s bezpečností; vyzývá Komisi, aby provedla v celé EU koordinovaný výzkum ohledně programu v oblasti zveřejňování informací o zranitelnosti systému, včetně opravných prostředků v případě nedostatků softwaru, jakožto řešení bránícího zneužití citlivých míst softwaru a narušení bezpečnosti údajů;

90.  je přesvědčen, že rychlé přijetí účinné směrnice o bezpečnosti sítí a informací je nutné pro vytvoření koordinovaného přístupu EU ke kybernetické bezpečnosti; domnívá se, že ambicióznější úroveň spolupráce mezi členskými státy a příslušnými institucemi a orgány v EU a výměna osvědčených postupů jsou zásadně důležité pro další digitalizaci průmyslu, přičemž je třeba zajistit ochranu základních práv EU, zejména ochranu údajů;

91.  zdůrazňuje skutečnost, že rychle se zvyšující počet útoků na sítě a případů počítačové trestné činnosti si žádá harmonizovanou reakci EU a jejích členských států s cílem zaručit vysokou úroveň bezpečnosti sítí a informací; domnívá se, že zajištění bezpečného internetu znamená ochranu sítí a kritické infrastruktury, zabezpečení schopnosti orgánů pro vymáhání práva potírat kriminalitu, včetně terorismu, násilné radikalizace a sexuálního zneužívání a vykořisťování dětí na internetu, jakož i využívání údajů nezbytně nutných k potírání trestné činnosti na internetu i mimo něj; zdůrazňuje, že takto definovaná bezpečnost je vedle ochrany základních práv v kybernetickém prostoru zásadní pro obnovení důvěry v digitální služby, a je tak nezbytným předpokladem pro vytvoření konkurenceschopného jednotného digitálního trhu;

92.  připomíná, že nástroje jako šifrování jsou pro občany a podniky užitečné, neboť slouží k zajištění soukromí a alespoň základní úrovně bezpečnosti komunikace; odsuzuje skutečnost, že šifrování lze rovněž využít ke kriminálním účelům;

93.  vítá činnost Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě (EC3) v rámci Europolu, které přispívá k rychlejší reakci na kybernetické útoky; žádá, aby byl předložen legislativní návrh na posílení mandátu EC3, a vyzývá k rychlejšímu provedení směrnice 2013/40/EU ze dne 12. srpna 2013 o útocích na informační systémy;

94.  konstatuje, že odhalení hromadného elektronického sledování svědčí o tom, že je zapotřebí, aby občané znovu získali důvěru v soukromí, bezpečnost a zabezpečení digitálních služeb, a v této souvislosti zdůrazňuje, že při zpracovávání osobních údajů ke komerčním účelům či pro účely vymáhání práva je nutné důsledně dodržovat stávající právní předpisy na ochranu údajů a základní práva; v této souvislosti připomíná význam stávajících nástrojů, jako jsou smlouvy o vzájemné právní pomoci, které dodržují zásady právního státu a snižují riziko nežádoucího přístupu k údajům, které jsou uloženy na cizím území;

95.  připomíná, že v souladu s čl. 15 odst. 1 směrnice 2000/31/ES o elektronickém obchodu členské státy neukládají poskytovatelům služeb přenosu a ukládání a hostingových služeb obecnou povinnost dohlížet na jimi přenášené nebo ukládané informace ani obecnou povinnost aktivně vyhledávat skutečnosti a okolnosti poukazující na protiprávní činnost; připomíná zejména, že Soudní dvůr Evropské unie ve svých rozsudcích C-360/10 a C-70/10 zamítl opatření týkající se aktivního dohledu v případě téměř všech uživatelů dotčených služeb (v jednom případě šlo o poskytovatele internetu, v druhém případě o sociální síť) a stanovil, že je zakázáno ukládat poskytovateli hostingových služeb jakoukoli obecnou povinnost dohledu;

4.MAXIMALIZACE RŮSTOVÉHO POTENCIÁLU DIGITÁLNÍ EKONOMIKY

96.  je přesvědčen, že s ohledem na význam evropského průmyslu a na to, že digitální ekonomika roste mnohem rychleji než zbytek hospodářství, je digitální transformace průmyslu zásadně důležitá pro konkurenceschopnost evropského hospodářství a přechod na jiné zdroje energie, může však být úspěšná, pouze pokud evropské společnosti pochopí její význam, pokud jde o zvýšení účinnosti a přístup k nevyužitému potenciálu, a budou-li využívat integrovanější a propojenější hodnotové řetězce schopné rychleji a pružněji reagovat na poptávku spotřebitelů;

97.  vyzývá Komisi, aby neprodleně vypracovala plán digitální transformace, včetně modernizace právních předpisů a využívání příslušných nástrojů pro investice do výzkumu a vývoje a infrastruktury, s cílem přispět k digitalizaci průmyslu ve všech odvětvích, jako je výroba, energetika, doprava a maloobchod, podporou přijetí digitálních technologií a propojení koncových bodů v hodnotových řetězcích a inovativních služeb a obchodních modelů;

98.  zastává názor, že regulační rámec by měl průmyslu umožnit přijímat změny a předjímat je s cílem přispět k vytváření pracovních míst, růstu a regionální konvergenci;

99.  kromě toho požaduje případný přezkum iniciativy Small Business Act s cílem zaměřit se obzvláště na malé a střední podniky, jelikož jejich digitální transformace je nezbytná pro konkurenceschopnost a vytváření pracovních míst v hospodářství a pro užší spolupráci mezi zavedenými společnostmi a začínajícími podniky (start-ups), která by mohla vést k udržitelnějším a konkurenceschopnějším průmyslovým modelům a k pozvednutí podniků na světovou úroveň;

100.  opětovně zdůrazňuje význam evropských systémů družicové navigace, zejména systémů Galileo a Egnos, pro rozvoj jednotného digitálního trhu v souvislosti se spolehlivým udáváním data, polohy a času v aplikacích pro data velkého objemu a internet věcí;

4.1.Budování ekonomiky založené na datech

101.  domnívá se, že ekonomika založená na datech je klíčem k hospodářskému růstu; klade důraz na příležitosti, které nové technologie IKT, např. data velkého objemu, cloud computing, internet věcí, trojrozměrný tisk a ostatní technologie, nabízejí ekonomice i společnosti, zejména pokud jsou propojeny s ostatními odvětvími, jako jsou energetika, doprava a logistika, finanční služby, vzdělávání, maloobchod, výroba, výzkum, zdravotnictví a záchranné služby, a pokud jsou využívány veřejnými orgány pro rozvoj inteligentních měst, lepší řízení zdrojů a zlepšování ochrany životního prostředí; zdůrazňuje zejména příležitosti, které nabízí digitalizace odvětví energetiky v oblasti inteligentního měření, inteligentních sítí a datových uzlů pro účinnější a pružnější výrobu energie; zdůrazňuje význam partnerství veřejného a soukromého sektoru a vítá v tomto iniciativu Komise;

102.  vyzývá Komisi, aby se zabývala možností bezplatného zpřístupňování všech vědecko-výzkumných projektů, které jsou přinejmenším z 50 % financovány z veřejných zdrojů, v digitální formě a v přiměřeném časovém rámci, který neohrozí hospodářské a společenské zisky, a to i s využitím nakladatelských služeb;

103.  vyzývá Komisi, aby do března 2016 provedla rozsáhlý a transparentní přezkum problematiky dat velkého objemu, do něhož by zapojila všechny příslušné odborníky, a to i z oblasti výzkumu, občanské společnosti a veřejného a soukromého sektoru, který by byl zaměřen na předjímání potřeb v oblasti technologií dat velkého objemu a pro počítačové infrastruktury, zejména pokud jde o evropské superpočítače, včetně lepších podmínek neregulačního a stávajícího regulačního rámce pro růst a inovace v tomto odvětví, a v zájmu maximalizace příležitostí a řešení potenciálních rizik a výzev s cílem vytvořit důvěru například v oblasti přístupu k údajům, bezpečnosti a ochrany údajů;

104.  požaduje vypracování nadčasového a technologicky neutrálního evropského přístupu k další integraci jednotného trhu v souvislosti s internetem věcí a průmyslovým internetem, který by zahrnoval transparentní strategii pro vytváření norem a interoperabilitu a posílení důvěry v tyto technologie prostřednictvím bezpečnosti, transparentnosti a ochrany soukromí již ve stádiu návrhu a standardním nastavením ochrany soukromí; vítá iniciativu pro volný tok dat, která by na základě komplexního posouzení měla vyjasnit pravidla pro používání dat, přístup k nim a jejich vlastnictví, přičemž by měly být zohledněny obavy týkající se dopadu požadavků na lokalizaci údajů na fungování jednotného trhu, a usnadnit přechod od jednoho poskytovatele datových služeb k jinému, aby nedocházelo k situacím závislosti zákazníků na určitém poskytovateli (tzv. lock-in) a narušení trhu;

105.  je přesvědčen, že orgány veřejné správy by měly jako výchozí volbu používat otevřená data; požaduje další pokrok, pokud jde o rozsah a rychlost zveřejňování informací jako veřejně přístupných dat, určování klíčových souborů, které mají být zpřístupněny, a prosazování opětovného využití přístupných dat v otevřené podobě s ohledem na jejich hodnotu pro rozvoj inovativních služeb i pro přeshraniční řešení, transparentnost a přínosy pro hospodářství a společnost;

106.  uznává, že spotřebitelé v EU mají stále větší obavy, pokud jde o využívání jejich osobních údajů a ochranu údajů ze strany poskytovatelů on-line služeb, jelikož se jedná o klíčový prvek budování důvěry spotřebitelů v digitální ekonomiku; zdůrazňuje, že významnou úlohu v rozvoji hospodářské soutěže hrají aktivní spotřebitelé; zdůrazňuje proto, že je důležité, aby byli spotřebitelé lépe informováni o tom, jak jsou využívány jejich údaje, zejména u služeb, které jsou poskytovány na základě výměny údajů, a o jejich právu na přenositelnost údajů; žádá Komisi, aby vyjasnila pravidla pro kontrolu a přenositelnost dat v souladu se základním principem, že občané by měli mít nad svými daty kontrolu;

107.  je přesvědčen, že dodržování právních předpisů na ochranu údajů a účinné záruky ochrany soukromí a bezpečnosti stanovené v obecném nařízení o ochraně údajů, včetně zvláštních ustanovení týkajících se dětí jakožto zranitelných spotřebitelů, hrají zásadní úlohu při zvyšování důvěry občanů a spotřebitelů v odvětví hospodářství založeného na datech; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit informovanost o úloze údajů a významu sdílení údajů pro spotřebitele v souvislosti s jejich základními právy a v rámci ekonomiky a stanovit pravidla vlastnictví dat a kontroly občanů nad svými osobními údaji; zdůrazňuje, že je důležité vyvíjet individuálně zaměřené služby a produkty v souladu s požadavky na ochranu údajů; požaduje podporu standardního nastavení ochrany soukromí a ochrany soukromí již ve stádiu návrhu, což by též mohlo mít pozitivní vliv na inovace a hospodářský růst; zdůrazňuje, že je třeba zajistit nediskriminační přístup ke zpracovávání všech údajů; zdůrazňuje, že je důležitý přístup založený na rizicích, který pomáhá předcházet zbytečné administrativní zátěži a zajišťuje právní jistotu zejména pro malé a střední podniky a pro začínající podniky, jakož i demokratický dohled a neustálé monitorování ze strany veřejných orgánů; zdůrazňuje, že osobní údaje si žádají zvláštní ochranu, a uznává, že zavedení dalších záruk, jako je pseudonymizace nebo anonymizace, může zvýšit ochranu v případě, že osobní údaje jsou používány v aplikacích pracujících s daty velkého objemu a poskytovateli on-line služeb;

108.  konstatuje, že Komise považuje směrnici o databázích na základě svého vlastního hodnocení za překážku rozvoje evropské ekonomiky založené na datech; vyzývá Komisi, aby jako se ve svých návazných krocích zabývala možnostmi zrušení směrnice 96/9/ES;

4.2.Podpora konkurenceschopnosti prostřednictvím interoperability a normalizace

109.  domnívá se, že plán pro normalizaci IKT a revize rámce interoperability, včetně mandátů Komise v rámci evropských normalizačních organizací, by měly být součástí evropské digitální strategie zaměřené na dosahování úspor z rozsahu, rozpočtových úspor a posílené konkurenceschopnosti evropských podniků a na posílení interoperability zboží a služeb napříč sektory a hranicemi díky rychlejšímu vymezování (otevřeným a konkurenčním způsobem) dobrovolných, tržních a globálních standardů, které mohou snadno uplatňovat MSP; vybízí Komisi, aby zaručila, že proces normalizace bude zahrnovat všechny relevantní zúčastněné strany, přitáhne nejlepší technologie a zabrání riziku vytváření monopolů či uzavřených hodnotových řetězců, především pro MSP a tzv. start-ups, a aby aktivně prosazovala evropské standardy na mezinárodní úrovni s ohledem na celosvětovou povahu iniciativ v oblasti normalizace IKT;

110.  žádá Komisi a Radu, aby zvýšily podíl bezplatného softwaru s otevřeným zdrojovým kódem a podporovaly jeho opětovné využívání v orgánech státní správy i v jejich vzájemné komunikaci jako řešení problému, jak zvýšit interoperabilitu;

111.  bere na vědomí, že Komise v souladu s požadavkem Evropského parlamentu, který byl vznesen v nařízení o systému eCall, v současnosti vede s příslušnými zainteresovanými subjekty konzultace o vytvoření normalizované palubní, interoperabilní, bezpečné a otevřeně přístupné platformy umožňující využívání budoucích aplikací a služeb; vyzývá Komisi, aby zajistila, že tato platforma nebude omezovat inovace, volnou hospodářskou soutěž a možnost spotřebitelské volby;

112.  vyzývá Komisi, aby při zohlednění rychlého zavádění inovací v odvětví dopravy vypracovala koordinovanou strategii pro konektivitu v dopravě a především aby zavedla regulační rámec pro propojená vozidla s cílem zajistit jejich interoperabilitu s různými službami a aplikacemi, včetně vzdálené diagnostiky a údržby, aby byla zachována spravedlivá hospodářská soutěž a uspokojena silná poptávka po produktech, které naplňují požadavky na kybernetickou bezpečnost a na ochranu údajů, a současně zaručena fyzická bezpečnost pasažérů; je přesvědčen, že v zájmu rozvoje vozidel využívajících prvků konektivity a odpovídající infrastruktury pro tato propojená vozidla na základě společných celoevropských norem je zapotřebí partnerství mezi automobilovým průmyslem a odvětvím telekomunikací;

4.3.Inkluzivní informační společnost

113.  konstatuje, že internet a IKT mají obrovský dopad na emancipaci žen a dívek; uznává, že účast žen v rámci digitálního sektoru v EU má kladné dopady na evropské HDP; uznává významný potenciál žen inovátorek a podnikatelek a úlohu, již mohou hrát v procesu digitální transformace; zdůrazňuje, že je třeba překonat genderové stereotypy, a plně podporuje a propaguje kulturu digitálního podnikání žen a jejich zapojení do informační společnosti a účast na jejím chodu;

114.  uznává potenciál digitálního jednotného trhu pro to, aby byla pro všechny občany, včetně osob se zvláštními potřebami, seniorů, lidí z řad menšin a dalších občanů ze zranitelných skupin obyvatel, zajištěna dostupnost všech aspektů digitální ekonomiky a účast na ní, a to včetně produktů a služeb chráněných autorským právem a právy s ním souvisejícími, zejména díky rozvoji inkluzivní informační společnosti a zajištěním toho, že budou všechny programy elektronické veřejné správy plně dostupné; je hluboce znepokojen nedostatečným pokrokem při ratifikaci Marrákešské smlouvy a naléhavě vybízí k její co nejrychlejší ratifikaci; v této souvislosti zdůrazňuje, že je naléhavě třeba urychleně přijmout návrh směrnice o přístupnosti internetových stránek subjektů veřejného sektoru;

4.3.1.Digitální dovednosti a odborné znalosti

115.  upozorňuje na skutečnost, že nesoulad mezi nabídkou dovedností a poptávkou po nich představuje problém pro rozvoj digitálního hospodářství, tvorbu pracovních míst a konkurenceschopnost Unie, a vyzývá Komisi, aby urychleně vypracovala strategii pro rozvoj dovedností, která by se zabývala tímto problémem nedostatku dovedností; vyzývá Komisi, aby na podporu sdružení (hnutí na místní úrovni), která poskytují znevýhodněným mladým lidem výuku v oblasti digitálních dovedností, využila prostředky z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí; vyzývá členské státy, aby toto úsilí podpořily poskytováním vhodných prostor;

116.  vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly mediální a internetovou gramotnost všech občanů EU, zejména zranitelných osob, prostřednictvím iniciativ a koordinovaných opatření a investic do vytvoření evropských sítí pro výuku mediální gramotnosti; zdůrazňuje, že schopnost nezávisle a kriticky využívat média a zpracovávat záplavu informací si žádá celoživotní vzdělávání všech generací, které stejně jako vývoj médií prochází neustálou změnou, a že tato schopnost umožňuje všem generacím osvojit si vhodné a nezávislé zacházení s přívalem informací; zdůrazňuje, že v důsledku komplexnějších pracovních úkolů a kvalifikačních profilů – zejména pokud jde o dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT) – se na vzdělávání a odbornou přípravu, jakož i na další vzdělávání a celoživotní kladou nové nároky;

117.  vybízí členské státy, aby do školních osnov začlenily získávání digitálních dovedností, zlepšily nezbytné technické vybavení a podporovaly spolupráci mezi univerzitami a technickými vysokými školami s cílem rozvíjet společné studijní plány elektronického učení, které by byly uznány v rámci evropského systému přenosu a akumulace kreditů (ECTS); zdůrazňuje, že osnovy vzdělávání a odborné přípravy musí být zaměřeny na rozvoj kritického přístupu k používání a důkladné pochopení nových médií, digitálních a informačních zařízení a rozhraní, jejichž prostřednictvím se lidé mohou stát aktivními uživateli těchto nových technologií, a nebýt jen jejich koncovými uživateli; zdůrazňuje, že je důležité poskytovat učitelům odpovídající školení v oblasti digitálních dovedností, způsobů účinné výuky těchto dovedností, včetně úspěšných metod digitálního učení založených na hře, a způsobů, jak lze tyto dovednosti využít obecně k podpoře procesu učení tím, že učiní přitažlivějšími matematiku, informační technologie, vědu a technologii obecně; vybízí Komisi a členské státy, aby zintenzivnily výzkum týkající se působení digitálních médií na kognitivní dovednosti;

118.  konstatuje, že jsou zapotřebí veřejné i soukromé investice do odborné přípravy a celoživotního vzdělávání, jakož i další příležitosti financování, s cílem zajistit, aby byli pracovníci, především pak pracovníci méně kvalifikovaní, vybaveni správnými dovednostmi pro digitální hospodářství; vyzývá Komisi a členské státy, aby společně se soukromým sektorem vyvinuly volně přístupné, standardizované a certifikované on-line kurzy odborné přípravy a inovativní a dostupné školící programy na rozvoj digitálních dovedností s cílem poskytovat jejich účastníkům nezbytné minimum digitálních dovedností; vybízí členské státy, aby tyto on-line kurzy učinily nedílnou součástí Záruky pro mladé lidi (Youth Guarantee, YG); vybízí Komisi a členské státy, aby po vzoru společného evropského referenčního rámce pro jazyky zavedly evropský certifikát nebo systém hodnocení, a vytvořily tak základ pro vzájemné uznávání digitálních dovedností a kvalifikací; zdůrazňuje, že přeshraniční přístup k obsahu napomáhá rozvoji kulturní rozmanitosti a mnohojazyčnosti v Evropě;

119.  vítá zavedení celoevropské velké koalice pro pracovní místa v digitálním sektoru, vybízí podniky, aby se této iniciativy účastnily, a naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadnily aktivní účast MSP; je potěšen tím, že Komise zvažuje vytvoření nových systémů pro ukládání vědomostí pro veřejný sektor prostřednictvím certifikovaných technologií cloud computingu a vytěžování textů a dat, které budou zabezpečené na základě právní úpravy ochrany údajů; domnívá se, že využívání takových technologií si vyžaduje specifické odborné vzdělávání v oboru knihovnictví, archivace a dokumentace; vybízí k tomu, aby digitální podoby vzájemné spolupráce a komunikace, při nichž se využívají a dále rozvíjejí licence Creative Commons, byly bez ohledu na státní i jazykové hranice vyučovány a uplatňovány ve vzdělávání, v odborném vzdělávání a přípravě, ale i ve veřejných výzkumných institucích, a aby byly podporovány při výběrových řízeních; bere na vědomí klíčovou úlohu duálního odborného vzdělávání;

120.  konstatuje, že jsou zapotřebí veřejné i soukromé investice do odborné přípravy a celoživotního vzdělávání s cílem zajistit, aby pracovní síla v EU, včetně „digitální pracovní síly“ působící v atypických formách zaměstnání, byla vybavena správnými dovednostmi pro digitální hospodářství; konstatuje, že některé členské státy zavedly v rámci opatření na zlepšení přístupu pracovníků ke vzdělávání a odborné přípravě práva, která pracovníkům zaručují minimální nároky na placené volno za účelem vzdělávání;

4.3.2.Elektronická veřejná správa

121.  je přesvědčen, že rozvoj elektronické veřejné správy je prioritní ve vztahu k inovacím, neboť vytváří pákový efekt vůči všem sektorům ekonomiky a posiluje efektivitu, interoperabilitu a transparentnost, snižuje náklady a administrativní zátěž, umožňuje kvalitnější spolupráci mezi veřejnými správami a poskytuje lepší, uživatelsky vstřícnější a personalizované služby všem občanům a podnikům, a to díky příležitostem, jež skýtají digitální sociální inovace; naléhavě vybízí Komisi, aby v oblasti elektronické veřejné správy šla příkladem a společně s členskými státy vypracovala ctižádostivý a komplexní akční plán pro tuto oblast; je přesvědčen, že tento akční plán by měl vycházet z potřeb uživatelů a z osvědčených postupů, včetně ukazatelů pokroku, tedy systému postupného zavádění přístupu podle zásady „pouze jednou“ ve veřejných správách (podle této zásady by neměli být občané ani podniky dotazováni na informace, které již dříve poskytli veřejnému orgánu), přičemž bude zajištěno soukromí občanů a vysoká úroveň ochrany údajů v souladu s požadavky a zásadami balíčku opatření pro reformu ochrany údajů a plně v souladu s Listinou základních práv a současně také vysoká úroveň bezpečnosti, pokud jde o tyto iniciativy; domnívá se, že je rovněž třeba zajistit plné přeshraniční používání elektronických osobních dokladů a podpisů se silným šifrováním, a to zejména díky urychlenému provádění nařízení eIDAS a posílené dostupnosti veřejných služeb on-line; zdůrazňuje, jak je pro občany a podniky důležité získat přístup k vzájemně propojeným obchodním rejstříkům;

122.  vyzývá k tomu, aby na základě již existujících iniciativ a sítí byla vyvinuta komplexní, jednotná a plně přístupná digitální brána jako jednotný digitální end-to-end proces pro podniky vznikající a působící napříč EU, od založení podniku on-line formou až po registraci domény, výměnu informací o souladu, uznávání elektronických faktur, podávání daňových přiznání, zjednodušeného on-line systému pro DPH, on-line informací o souladu produktů, najímání pracovní síly a vysílání pracovníků, práv spotřebitele, přístupu ke spotřebitelským a podnikatelským sítím, postupů oznamování a mechanismů urovnávání sporů;

123.  dále vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily úplné provádění jednotných kontaktních míst, jak stanoví směrnice o službách, a přijaly veškerá opatření nutná k zajištění jejich účinného fungování, aby mohl být plně využit jejich potenciál;

124.  je znepokojen tím, že cloudové infrastruktury pro výzkumné pracovníky a univerzity jsou roztříštěné; vyzývá Komisi, aby se ve spolupráci s příslušnými zainteresovanými stranami vypracovala akční plán, který do roku 2016 povede k vytvoření jednotného otevřeného vědeckého cloudu, který by měl jednolitě integrovat stávající síťové, datové a vysoce výkonné výpočetní systémy a služby elektronické infrastruktury napříč různými vědeckými obory a měl by fungovat v rámci společných politik, norem a investic; je přesvědčen, že tento projekt by měl být podnětem k rozvoji cloudů i v jiných oblastech než jen ve vědě a k lepšímu propojení inovačních center a ekosystémů pro začínající podniky a ke zlepšení spolupráce mezi vysokými školami a průmyslem, pokud jde o komerční využití technologií, v souladu s příslušnými pravidly v oblasti důvěrnosti informací a pro usnadnění mezinárodní koordinace a spolupráce v této oblasti;

125.  vyzývá Komisi a členské státy, aby obnovily svůj závazek, pokud jde o cíle strategie EU 2020 v oblasti rozvoje a inovací, které jsou základem pro konkurenceschopný jednotný digitální trh, hospodářský růst a vytváření pracovních míst, prostřednictvím komplexního přístupu k otevřené vědě, otevřeným inovacím, otevřeným údajům a předávání znalostí; zastává názor, že by to mělo zahrnovat revidovaný právní rámec pro analýzu textu a údajů pro účely vědeckého výzkumu, rozšířené používání bezplatného softwaru z otevřených zdrojů, zejména ve vzdělávacích zařízeních a veřejné správě, a snadnější přístup pro malé a střední podniky a začínající podniky k financování z programu Horizont 2020 přizpůsobenému krátkým inovačním cyklům v odvětví IKT; zdůrazňuje v této souvislosti význam všech příslušných iniciativ, od partnerství veřejného a soukromého sektoru a inovačních klastrů až po evropské technologické a vědecké parky, zejména v méně industrializovaných evropských regionech, a programů pro rychlejší rozvoj začínajících podniků a společných technologických platforem, a rovněž možnost účinných licencí na patenty, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem, v rámci omezení práva EU v oblasti hospodářské soutěže, pokud jde o licenční podmínky FRAND, s cílem chránit výzkum a vývoj, zachovat pobídky k vypracovávání norem a posílit inovace;

126.  žádá Komisi, aby se zaměřila na provádění předpisů o elektronickém zadávání veřejných zakázek a na používání jednotného evropského dokumentu pro veřejné zakázky (PP passport), aby se umožnil všeobecný hospodářský přínos a usnadnil přístup všech hospodářských subjektů k zakázkám EU, pokud splňují všechna kritéria pro výběr, vyloučení a přidělení zakázky; zdůrazňuje povinnost orgánů zadávajících veřejné zakázky uvádět hlavní důvody jejich rozhodnutí nedělit zakázky na menší v souladu s platnými právními předpisy s cílem zlepšit přístup inovativních podniků a malých a středních podniků na trh s veřejnými zakázkami;

4.4.Mezinárodní rozměr

127.  zdůrazňuje význam zcela nezávislé struktury správy internetu, aby internet zůstal transparentním a inkluzivním modelem správy se zapojením mnoha zúčastněných stran, který je založený na zásadě internetu jakožto jedinečné, otevřené a volné sítě; považuje za velmi důležité, aby zpoždění v převodu správcovství Internetového sdružení pro přidělování jmen a čísel (ICAAN) bylo využito pro tento účel; je pevně přesvědčen o nezbytnosti zohledňování globálního rozměru internetu ve všech příslušných politikách EU a vyzývá ESVČ, aby plně využila možnosti, které nabízí digitalizace pro rozvoj soudržné vnější politiky, aby bylo zajištěno, že bude EU zastoupena v platformách řízení internetu a bude aktivněji vystupovat na světových fórech, zejména pokud se jedná o stanovování norem, přípravy na zavedení technologie 5G a kybernetickou bezpečnost;

128.  uznává globální povahu hospodářství založeného na datech; připomíná, že vytvoření jednotného digitálního trhu je závislé na volném pohybu dat v rámci Evropské unie i mimo ni; žádá proto, aby EU a její členské státy přijaly ve spolupráci se třetími zeměmi a v souladu s obecným nařízením o ochraně údajů a se stávající judikaturou EU opatření k zajištění vysokých norem ochrany údajů a bezpečného mezinárodního předávání údajů při spolupráci se třetími zeměmi v rámci strategie pro jednotný digitální trh;

o
o   o

129.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 318, 4.12.2015, s. 1.
(2) Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 77.
(3) Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73.
(4) Úř. věst. L 86, 21.3.2014, s. 14.
(5) Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 72.
(6) Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129.
(7) Úř. věst. L 175, 27.6.2013, s. 1.
(8) Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 1.
(9) Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1.
(10) Úř. věst. L 81, 21.3.2012, s. 7.
(11) Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64.
(12) Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 1.
(13) Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36.
(14) Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.
(15) Úř. věst. L 77, 27.3.1996, s. 20.
(16) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.
(17) Přijaté texty, P8_TA(2015)0273.
(18) Přijaté texty, P8_TA(2015)0220.
(19) Přijaté texty, P8_TA(2015)0051
(20) Přijaté texty, P8_TA(2014)0071.
(21) Přijaté texty, P7_TA(2014)0179.
(22) Přijaté texty, P7_TA(2014)0067.
(23) Přijaté texty, P7_TA(2014)0032.
(24) Přijaté texty, P7_TA(2013)0535.
(25) Přijaté texty, P7_TA(2013)0536.
(26) Přijaté texty, P7_TA(2013)0454.
(27) Přijaté texty, P7_TA(2013)0436.
(28) Přijaté texty, P7_TA(2013)0377.
(29) Přijaté texty, P7_TA(2013)0327.
(30) Přijaté texty, P7_TA(2013)0239.
(31) Přijaté texty, P7_TA(2013)0215.
(32) Úř. věst. C 434, 23.12.2015, s. 2.
(33) Úř. věst. C 353 E, 3.12.2013, s. 64.
(34) Úř. věst. C 332 E, 15.11.2013, s. 22.
(35) Úř. věst. C 258 E, 7.9.2013, s. 64.
(36) Úř. věst. C 50 E, 21.2.2012, s. 1.
(37) Úř. věst. C 236 E, 12.8.2011, s. 33.
(38) Úř. věst. C 81 E, 15.3.2011, s. 45.
(39) Úř. věst. C 236 E, 12.8.2011, s. 24.
(40) Eurostat, 2014, http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Information_society_statistics_at_regional_level#People_who_never_used_the_internet
(41) Zpráva o výsledcích práce skupiny na vysoké úrovni o budoucím využití pásma UKV;

Právní upozornění