Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2014/2150(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0208/2015

Předložené texty :

A8-0208/2015

Rozpravy :

PV 11/04/2016 - 18
CRE 11/04/2016 - 18

Hlasování :

PV 12/04/2016 - 5.11
CRE 12/04/2016 - 5.11
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0104

Přijaté texty
PDF 452kWORD 124k
Úterý, 12. dubna 2016 - Štrasburk Konečné znění
Program pro účelnost a účinnost právních předpisů
P8_TA(2016)0104A8-0208/2015

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. dubna 2016 o programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT): Současný stav a výhled do budoucnosti (2014/2150(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů(1),

–  s ohledem na praktická ujednání dohodnutá dne 22. července 2011 mezi příslušnými službami Evropského parlamentu a Radou v souvislosti s prováděním čl. 294 odst. 4 SFEU v případě dohod v prvním čtení,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2014 o účelnosti právních předpisů EU a subsidiaritě a proporcionalitě – 19. zpráva o zdokonalení tvorby právních předpisů za rok 2011(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. listopadu 2014 o revizi pokynů Komise k posouzení dopadů právních předpisů a úloze testu dopadů na malé a střední podniky(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2014 o opatřeních v návaznosti na převod legislativních pravomocí a kontrolu výkonu prováděcích pravomocí Komisí ze strany členských států(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2012 o 18. zprávě o zlepšení právních předpisů – používání zásad subsidiarity a proporcionality (2010)(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2011 o zlepšování právní úpravy, subsidiaritě a proporcionalitě a inteligentní regulaci(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2011 o zajištění nezávislých posouzení dopadu(7),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 4. prosince 2014 o inteligentní regulaci,

–  s ohledem na zprávu Komise o programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT): Současný stav a výhled do budoucnosti (COM(2014)0368),

–  s ohledem na předchozí sdělení Komise o účelnosti právních předpisů EU (COM(2012)0746 a COM(2013)0685),

–  s ohledem na zprávu Komise o subsidiaritě a proporcionalitě (19. zpráva o zlepšení právních předpisů za rok 2011) (COM(2012)0373),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Inteligentní regulace – reakce na potřeby malých a středních podniků“ (COM(2013)0122),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise o sledování a konzultacích v oblasti inteligentní regulace pro malé a střední podniky (SWD(2013)0060),

–  s ohledem na sdělení Komise o inteligentní regulaci v Evropské unii (COM(2010)0543),

–  s ohledem na obecné zásady Komise z roku 2014 pro konzultace zúčastněných stran,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu skupiny nezávislých zúčastněných stran na vysoké úrovni pro administrativní zátěž ze dne 24. července 2014 nazvanou „Omezování byrokracie v Evropě – odkaz a výhled“, a zejména na nesouhlasné stanovisko v příloze 12 od čtyř členů skupiny na vysoké úrovni z oblasti podpory pracovníků, veřejného zdraví, životního prostředí a spotřebitelů,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. prosince 2014(8),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „ Zlepšování právní úpravy k dosažení lepších výsledků – agenda EU“ (COM(2015)0215),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvané „Návrh interinstitucionální dohody o lepší právní úpravě“ (COM(2015)0216),

–  s ohledem na rozhodnutí Komise o zřízení platformy REFIT (C(2015)3261) a sdělení Komise nazvané „Platforma REFIT – struktura a způsob fungování“ (C(2015)3260),

–  s ohledem na rozhodnutí předsedy Evropské komise o zřízení nezávislého regulačního kontrolního výboru (C(2015)3263) a sdělení Komisi nazvané „Regulační kontrolní výbor – účel, úkoly a zaměstnanci“ (C(2015)3262) a rovněž s ohledem na sdělení Komise nazvané „Standardní vysvětlující memorandum“ (C(2015)3264/2),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Pokyny k lepší tvorbě právních předpisů“ (SWD(2015)0111),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0208/2015),

A.  vzhledem k tomu, že program REFIT je ústřední složkou nové strategie Komise pro zdokonalení tvorby právních předpisů;

B.  vzhledem k tomu, že cílem programu REFIT je upevnit postupy pro zlepšování právní úpravy, zjednodušit právní předpisy EU a snížit správní nebo regulační zátěž a připravit cestu k řádné správě na základě tvorby politik založené na důkazech, v níž hrají důležitou úlohu posouzení dopadu a hodnocení ex-post, aniž by nahrazovala politická rozhodnutí;

C.  vzhledem k tomu, že Komise v rámci programu REFIT zřídila na podporu své činnosti novou platformu REFIT, která sestává ze dvou skupin: „skupiny zástupců vlád“, která se skládá z odborníků na vysoké úrovni z veřejné správy každého členského státu, a „skupiny zúčastněných stran“, jež se skládá až z 20 odborníků, přičemž dva odborníci zastupují Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů a ostatní odborníci jsou zástupci hospodářského sektoru, mj. malých a středních podniků, sociálních partnerů a organizací občanské společnosti;

D.  vzhledem ke každoročnímu srovnávacímu přehledu REFIT, s jehož pomocí lze vyhodnotit pokroky ve všech oblastech politiky a u každé jednotlivé iniciativy Komise, včetně opatření Parlamentu a Rady;

E.  vzhledem k tomu, že interinstitucionální dohoda o zdokonalení tvorby právních předpisů z roku 2003 je v současném právním prostředí vytvořeném Lisabonskou smlouvou již zastaralá;

F.  vzhledem k tomu, že agenda pro zlepšování právní úpravy v uplynulých letech přesto přispěla ke zlepšení legislativních postupů; vzhledem k tomu, že velký počet různých názvů a programů, které Komise v této oblasti zavedla, jako je „zdokonalení právních předpisů“, „zdokonalení tvorby právních předpisů“, „inteligentní regulace“, „účelnost právních předpisů“, „zelenou malým a středním podnikům“, „kontroly účelnosti“ a „ABR+“, neposkytuje zejména občanům dostatek přehlednosti a transparentnosti ohledně cílů opatření, a proto by měly být lépe kombinovány;

G.  vzhledem k tomu, že Komise nyní prostřednictvím svého sdělení ze dne 19. května 2015 nazvaného „Zlepšování právní úpravy k dosažení lepších výsledků – agenda EU“ předložila soudržný, celistvý přístup ke zlepšování právní úpravy, který bere v úvahu celý politický legislativní cyklus a vyžaduje cílenou interakci všech orgánů, a proto jej Parlament důkladně prověří, aby bylo dosaženo co nejlepších výsledků v zájmu občanů Unie;

H.  vzhledem k tomu, že cíle a úkoly Unie formulované v článku 3 SEU jsou všechny stejně významné; vzhledem k tomu, že Komise zdůrazňuje, že program REFIT nezpochybňuje stávající politické cíle ani by neměl mít negativní dopad na zdraví a bezpečnost občanů, spotřebitelů, pracovníků nebo na životní prostředí;

I.  vzhledem k tomu, že ve druhé polovině roku 2014 vedla Komise veřejné konzultace na téma revize svých obecných zásad posuzování dopadů a obecných zásad pro konzultace zúčastněných stran;

J.  vzhledem k tomu, že Komise při tvorbě svého pracovního programu pro rok 2015 vůbec poprvé uplatnila tzv. zásadu politické diskontinuity jako odůvodnění pro stažení vysokého počtu aktuálních legislativních návrhů;

K.  vzhledem k tomu, že ve svém pracovním programu pro rok 2015 Komise plánovala zaměřit své činnosti na hlavní hospodářské a sociální výzvy a její nová struktura má za cíl zajistit soudržnější politický přístup, čímž se zvýší transparentnost v EU i přijetí mezi občany;

Zlepšování právní úpravy

1.  bere na vědomí rozhodnutí předsedy Komise Junckera pověřit prvního místopředsedu Komise portfoliem v oblasti zlepšování právní úpravy, čímž reaguje na výzvy Evropského parlamentu a podtrhuje vysoký politický význam tohoto tématu; očekává, že toto rozhodnutí povede k co nejkvalitnějším evropským právním předpisům, jež budou naplňovat očekávání občanů a ostatních zúčastněných stran a zajistí, aby nebyly ohroženy cíle veřejné politiky, včetně norem v oblasti ochrany spotřebitelů a životního prostředí a sociálních, zdravotních a bezpečnostních norem;

2.  upozorňuje, že zlepšování právní úpravy by mělo vzhledem k nadměrné byrokracii v celé EU a k potřebě zjednodušení právních předpisů pokrývat „kulturu“ veřejné správy na všech úrovních Evropské unie a mělo by zahrnovat provádění a uplatňování aktů Unie na evropské úrovni, stejně jako na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, aby byly kvalitní správa a „evropsky přívětivé jednání“ zajištěny na všech úrovních;

3.  zdůrazňuje, že Komise by měla upřednostňovat rozvoj některých opatření a měla by se zaměřovat na kvalitu právních předpisů a lepší vymáhání platných právních předpisů spíše než na počet právních předpisů; v této souvislosti zdůrazňuje, že rozhodujícím faktorem by neměly být náklady, ale že jediným vhodným kritériem je kvalita právních předpisů, a že program REFIT nesmí být využíván k oslabení udržitelnosti nebo sociálních a pracovních norem ani norem v oblasti ochrany životního prostředí a spotřebitele;

4.  navrhuje, aby Komise vzala v úvahu zavedení tzv. „doložek o skončení platnosti“ v časově omezených legislativních iniciativách – pod podmínkou, že to nepovede k právní nejistotě – a případně do legislativních opatření začlenila tzv. „doložky o přezkumu“ vyžadující pravidelné opětovné posuzování, zda jsou legislativní opatření na evropské úrovni stále relevantní;

5.  zdůrazňuje, že evropská norma nahrazuje zpravidla 28 vnitrostátních norem, což posiluje jednotný trh a omezuje byrokracii;

6.  vítá soubor opatření ze dne 19. května 2015 zaměřený na zlepšování právní úpravy; podporuje dlouhodobou snahu Komise o plnění agendy pro zlepšování právní úpravy; zdůrazňuje, že práce plánovaná ve sdělení o programu REFIT by měla být považována za neustálý proces, který zajistí, že právní předpisy, jež jsou v platnosti na evropské úrovni, budou sloužit svému účelu, povedou k dosažení společného cíle zákonodárců a splní očekávání občanů, zejména zaměstnanců, podniků a dalších zúčastněných subjektů;

7.  bere na vědomí závazek Komise ve vztahu k nové interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů, která bude brát v úvahu změny vyvolané Lisabonskou smlouvou a rámcovou dohodou mezi Parlamentem a Komisí, jež konsolidují osvědčené postupy v takových oblastech, jako je legislativní plánování, posuzování dopadů, systematické kontroly ex-post u právních předpisů EU a provádění a zpracovávání aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, a bere na vědomí výsledek jednání;

8.  vítá závazek Komise, že její strategie pro zlepšování právní úpravy se nezaměří na deregulaci konkrétních politických oblastí ani nezpochybní hodnoty, které jsou pro nás významné, jako jsou sociální ochrana, ochrana životního prostředí a základní práva, včetně práva na zdraví;

9.  uznává dlouhodobou intenzivní činnost skupiny nezávislých zúčastněných stran na vysoké úrovni, která Evropské komisi předložila návrhy na snížení administrativní zátěže a poukázala na osvědčené postupy s cílem provádět právní předpisy EU v členských státech s nejnižší možnou mírou byrokracie; bere na vědomí, že čtyři členové skupiny nezávislých zúčastněných stran na vysoké úrovni vystoupili proti některým závěrům představeným v závěrečné zprávě skupiny o administrativní zátěži a vypracovali nesouhlasné stanovisko; očekává, že Komise vezme v úvahu obavy všech zúčastněných stran zapojených do procesu;

10.  zdůrazňuje význam sociálního dialogu a respektování nezávislosti sociálních partnerů; podtrhuje, zejména s ohledem na článek 9 SFEU, že sociální partneři mohou v souladu s článkem 155 SFEU uzavírat dohody, které mohou vést k přijetí právních předpisů EU na základě společné žádosti smluvních stran; očekává, že Komise bude respektovat nezávislost stran a jejich dojednané dohody a bude brát jejich obavy vážně, a zdůrazňuje, že agenda pro zlepšování právní úpravy by neměla být záminkou pro nezohledňování nebo obcházení dohod, které mezi sebou uzavřeli sociální partneři, a proto je třeba zamítnout jakákoli posouzení dopadu dohod se sociálními partnery;

11.  připomíná, že v průběhu předchozího volebního období Parlamentu vyvolala volba mezi prováděcími akty a akty v přenesené pravomoci řadu sporů na interinstitucionální úrovni; považuje proto za důležité, aby byly navrženy přesné pokyny, jak to požadoval Evropský parlament ve svém usnesení přijatém dne 25. února 2014;

12.  vítá oznámení Komise, že zjednoduší správu grantů v rámci společné zemědělské politiky (SZP), evropských strukturálních a investičních fondů a programu Horizont 2020;

Transparentnost a konzultace zúčastněných stran

13.  vítá skutečnost, že Komise uznala důležitou roli konzultačního postupu v programu REFIT; zdůrazňuje, že podle čl. 11 odst. 2 SEU jsou všechny orgány EU povinny udržovat otevřený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními sdruženími a s občanskou společností; vyzývá orgány, aby věnovaly zvláštní pozornost povinnému a pravidelnému dialogu se zastupujícími sdruženími a s občanskou společností;

14.  upozorňuje na to, že účinnějšího způsobu fungování EU lze dosáhnout pouze díky větší transparentnosti, v jejímž důsledku se rovněž posílí důvěra občanské společnosti v EU;

15.  v této souvislosti vítá prohlášení Komise, že dialog s občany, se sociálními partnery a s ostatními zúčastněnými stranami z hospodářské oblasti a občanské společnosti přispívá k zajištění transparentních, účinných a soudržných právních předpisů EU, a podporuje záměr Komise, že bude přesněji uvádět, jak ke svým návrhům dochází, například ve formě legislativních textů nebo sdělení Komise;

16.  konstatuje, že Komise v rámci své strategie pro zlepšování právní úpravy výrazně posiluje úlohu veřejných konzultací; bere na vědomí, že Komise bude v budoucnu provádět dvanáctitýdenní veřejnou konzultaci a) před vypracováním nových legislativních návrhů, b) při posuzování stávajících právních předpisů a přezkumu jejich vhodnosti a c) při vytváření plánů postupu a při předběžném hodnocení dopadu; dále bere na vědomí, že Komise kromě toho také umožní občanům a zúčastněným stranám, aby se do osmi týdnů od přijetí návrhu Komise k tomuto návrhu vyjádřili, a tato stanoviska předá Radě a Parlamentu;

17.  vyzývá v této souvislosti Komisi, aby zajistila vyvážené a transparentní posuzování stanovisek a zpětné vazby všech stran podílejících se na procesu konzultací a zejména aby zaručila, že veřejné konzultace nebudou moci být zneužívány finančně a organizačně dobře vybavenými zájmovými sdruženími pro jejich vlastní účely; žádá Komisi, aby zveřejňovala své závěry z konzultací;

18.  konstatuje, že posouzení dopadů se zveřejňují teprve poté, co Komise přijala dotčenou politickou iniciativu; považuje s ohledem na transparentnost rozhodování Komise za žádoucí, aby byla posouzení dopadu zveřejňována také tehdy, když se Komise rozhodne žádný legislativní návrh nepředložit;

19.  konstatuje, že Hospodářský a sociální výbor, který má poradní funkci, hraje při zastupování občanské společnosti důležitou úlohu; konstatuje, že rovněž Výbor regionů má poradní funkci a hraje důležitou úlohu při zastupování regionálních a místních orgánů v EU a při posuzování způsobu provádění právních předpisů EU; upozorňuje na to, že podle platných právních předpisů mohou Parlament, Rada a Komise oba poradní orgány předem konzultovat, kdykoli to považují za vhodné; domnívá se, že pokud by byly s dostatečným předstihem řádně konzultovány v souvislosti s konkrétními otázkami a využívaly se jejich specifické odborné znalosti, mohlo by to přispět k cílům zlepšení právní úpravy;

20.  domnívá se, že do tvorby politik EU by se měly více zapojit regionální a místní orgány EU, a to zejména tím, že v raném stadiu přípravy právních předpisů zapojí odborné znalosti a zkušenosti členských států na regionální a místní úrovni; poznamenává, že je nezbytné, aby všechny orgány při své legislativní činnosti dodržovaly zásady subsidiarity a proporcionality;

21.  vítá záměr Komise uspořádat legislativní postup transparentněji a více do celého procesu zapojit občany a zúčastněné strany;

22.  vítá rozhodnutí Komise v budoucnosti provádět čtyřtýdenní veřejné konzultace rovněž k návrhům aktů v přenesené pravomoci a důležitým prováděcím aktům, dříve než členské státy v příslušném výboru hlasují o stanovisku;

23.  vyzývá Komisi, aby revidovala své pokyny pro provádění hodnocení a posílila v nich účast a konzultaci zúčastněných stran a využívání nejpřímější metody, jež umožní občanům EU podílet se na rozhodování;

24.  bere na vědomí novou rubriku na internetové stránce Komise nazvanou „Snižme zátěž – vyjádřete svůj názor“ („Lighten the Load – Have your Say“) a požaduje vyváženou a transparentní kontrolu vložených komentářů ze strany Komise a platformy REFIT; domnívá se však, že postupy a jednání komise REFIT by neměly být zatěžující, nýbrž že by se mělo jednat o subjekt, jenž je s to rychle reagovat a důkladně se zabývat záležitostmi evropského legislativního procesu; je toho názoru, že konzultace prostřednictvím internetových stránek Komise nemohou nahradit veřejné konzultace se zástupci zúčastněných stran;

Posouzení dopadu a evropská přidaná hodnota

25.  poznamenává, že posuzování dopadů představuje důležitý nástroj podpory rozhodování ve všech orgánech EU a že ve zlepšování právní úpravy hraje významnou roli; v této souvislosti vyzývá Komisi a členské státy, aby postupovaly s větší důsledností při plnění svých závazků a při posuzování dopadu budoucích i stávajících právních předpisů; zdůrazňuje však, že tato posouzení nenahrazují politická posouzení a rozhodnutí a že svobodné vykonávání politické činnosti ze strany poslanců Evropského parlamentu nesní být nikterak omezeno;

26.  domnívá se, že posuzování konkurenceschopnosti by mělo být důležitou součástí posuzování dopadů; domnívá se, že návrh revidovaných pokynů by měl obsahovat návod k posuzování dopadů na konkurenceschopnost a jejich vážení v rámci závěrečné analýzy; podporuje trvalou domněnku, že Komise by neměla přijímat návrhy s nepříznivým dopadem na konkurenceschopnost, pokud není doložen významný nekvantifikovatelný přínos;

27.  je přesvědčen, že by se na rozhodnutí o sekundárních právních předpisech měly stejně jako v případě primárních právních předpisů vztahovat zásady zlepšování právní úpravy; vyzývá Komisi, aby akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty případně doplňovala o povinné hodnocení dopadů, včetně konzultací se zúčastněnými stranami;

28.  je přesvědčen, že by se měla provádět komplexní posouzení dopadů a vyváženě posuzovat zejména hospodářské, sociální a environmentální důsledky a že musí být zhodnocen dopad na základní práva občanů a rovnost žen a mužů; zdůrazňuje, že analýza nákladů a přínosů je pouze jedním z mnoha kritérií;

29.  upozorňuje na to, že v mnoha členských státech, např. ve Švédsku, České republice, Nizozemsku, Spojeném království a Německu, existují nezávislá grémia, která konstruktivně podporují vlády při legislativních postupech s cílem omezit správní náklady pro podniky a občany a rovněž měřitelně a prokazatelně snížit náklady spojené s povinností podávat informace; poznamenává, že by se mohly zohlednit osvědčené postupy a zkušenosti stávajících subjektů pro otázky zlepšování právní úpravy; bere v úvahu přeměnu Výboru Komise pro posuzování dopadů (IAB) na nezávislý „Výbor pro kontrolu regulace“ (RSB) a očekává, že začlenění nezávislých odborníků bude pro proces posuzování dopadů v Komisi přínosem; trvá na tom, že Výbor pro kontrolu regulace by měl mít pouze poradní úlohu a neměl by vydávat závazná stanoviska; trvá na tom, že posouzení dopadů musí být konzistentní a zohledňovat veškeré změny přijaté ve fázi konzultací mezi útvary a že by měla být založena mj. na odhadech toho, jaké další náklady by vznikly členským státům, pokud by neexistovalo žádné řešení na evropské úrovni; domnívá se, že závěrečný legislativní návrh by mělo doprovázet stanovisko RSB; navrhuje, aby se v rámci nadcházejícího jednání o interinstitucionální dohodě diskutovalo o tom, zda pozice Výboru pro kontrolu regulace jako čistě poradního orgánu by byla přijatelná pro všechny orgány;

30.  vítá skutečnost, že pracovní skupiny Rady mají nyní, v raném stadiu debaty o konkrétních legislativních návrzích, brát v úvahu příslušná posouzení dopadů Komise na základě orientačního kontrolního seznamu; vyjadřuje však politování nad tím, že sekretariát Rady nemá dosud vlastní oddělení pro posuzování dopadů, a domnívá se, že výše uvedené řešení by mohlo být přínosem k plnění povinností Komise, pokud jde o posuzování veškerých podstatných pozměňovacích návrhů k návrhům Komise;

31.  upozorňuje na to, že Evropský parlament zavedl vlastní ředitelství pro posuzování dopadů a evropskou přidanou hodnotu, které nabízí poslancům množství služeb předběžného i následného posouzení dopadů pro parlamentní výbory, posouzení přidané hodnoty budoucí nebo stávající politiky EU a rovněž hodnocení politických možností v oblastech vědy a technologie; poznamenává, že podle informací Komise bylo v Parlamentu v souvislosti se změnami návrhů Komise provedeno asi dvacet interních posouzení dopadu; připomíná odborným výborům Parlamentu, aby důsledněji využívaly nástroje posuzování dopadů, které má Parlament k dispozici, zejména pokud mají být provedeny zásadní změny původního návrhu Komise; zdůrazňuje však, že to nesmí vést k omezování manévrovacího prostoru, který mají poslanci Evropského parlamentu k dispozici;

32.  odkazuje na každou ze zásad, na nichž je Unie založena, včetně zásady subsidiarity a proporcionality; vyzývá všechny orgány EU, aby vždy zvážily krátkodobé a dlouhodobé účinky právních předpisů;

33.  konstatuje, že by bylo možné častěji využívat mezidobí mezi dokončením jednání a konečným hlasováním, které se v současnosti uplatňuje pro účely právně-jazykové revize textů, aby bylo možné dokončit posouzení dopadů a kontrolu uplatňování zásady subsidiarity;

34.  je toho názoru, že všechny orgány EU by měly vypracovat společný metodický přístup k posuzování dopadů ; zdůrazňuje skutečnost, že legislativní výsady Parlamentu a Rady změnit návrh Komise musí zůstat nezměněny;

35.  žádá Komisi, aby v rámci příprav aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů zintenzivnila konzultace se všemi zúčastněnými stranami, včetně spotřebitelů, s cílem zvážit možnosti zlepšení informovanosti v prozatímní fázi přípravy návrhů;

Malé a střední podniky a „zelenou malým a středním podnikům“

36.  bere na vědomí příslib Komise zlepšit ještě více testování malých a středních podniků (MSP), zejména s ohledem na to, že více než 20 milionů těchto podniků činí 99 % všech podniků v EU, a MSP jsou tak páteří hospodářské činnosti, růstu a zaměstnanosti; podporuje kontrolu upravených dohod a méně přísných předpisů pro malé a střední podniky při posuzování dopadů, pokud lze dokázat, že neohrozí účinnost právních předpisů a že výjimky nebo méně přísné právní předpisy nebudou podporovat roztříštěnost vnitřního trhu nebo omezovat přístup na něj; vítá proto příslib Komise, že bude zvažovat méně přísná pravidla pro malé a střední podniky, včetně přímého osvobození mikropodniků, pokud to bude účelné a možné a neohrozí to účinné splnění sociálních, ekologických a hospodářských cílů navrhovaného právního aktu;

37.  vyzývá Komisi, aby nepolevila ve svém úsilí vytvořit snižováním administrativní zátěže pro malé a střední podniky základ pro tvorbu kvalitních pracovních míst, a trvá na tom, aby nebyly ohroženy cíle obecného zájmu, včetně norem vstřícných ke spotřebitelům a životnímu prostředí, sociálních norem a norem v oblasti zdraví a bezpečnosti, stejně jako norem pro rovné postavení mužů a žen; zdůrazňuje, že snížení administrativní zátěže nesmí vést ke snížení zaměstnaneckých standardů nebo k nárůstu počtu nejistých pracovních smluv a že pracovníci v malých a středních podnicích a mikropodnicích musí požívat téhož zacházení a vysoké úrovně ochrany jako pracovníci ve velkých společnostech;

38.  poukazuje na to, že hodnocení účinků nových předpisů na malé a střední podniky nesmí však vést k tomu, že budou zpochybňována práva pracovníků;

39.  zdůrazňuje, že je zapotřebí srozumitelněji formulovaných nařízení, která lze snadno provést a jež všem subjektům pomohou působit v mezích zákona; zdůrazňuje, že jednodušší a inteligentnější regulace může vést ke konsistentnějšímu provádění práva EU ve vnitrostátních předpisech a účinnějšímu a jednotnějšímu prosazování jejich dodržování ze strany členských států;

Hodnocení ex-post

40.  vítá skutečnost, že pro Komisi je provádění analýzy ex-post nedílnou součástí zlepšování právní úpravy; zdůrazňuje, že v zájmu právní jistoty občanů a podniků by měly být takové analýzy prováděny v dostatečném časovém rámci, nejlépe několik let po lhůtě k provedení ve vnitrostátním právu; připomíná však, že hodnocení ex-post by nemělo být nikdy prováděno náhradou za dodržování povinnosti Komise působit jako strážkyně Smluv, a tedy účinně a včas sledovat uplatňování práva Unie ze strany členských států a činit všechny nezbytné kroky k zajištění jeho správného uplatňování;

41.  zdůrazňuje význam hodnocení ex-post a posouzení výsledku z politického hlediska pro vyhodnocení provádění a účinnosti právních předpisů EU a politik EU z hlediska výsledků, které zákonodárce zamýšlel;

42.  domnívá se, že vnitrostátní parlamenty by měly být zapojeny do hodnocení ex-post u nových právních předpisů, neboť by to znamenalo přínos i pro zprávy Komise a pomohlo určit problémy, které jednotlivé právní předpisy a nařízení představují v různých členských státech;

Provádění právních předpisů EU členskými státy

43.  konstatuje, že podle Komise vyplývá jedna třetina regulační a administrativní zátěže právních předpisů EU z opatření, která členské státy přijímají při provádění ve vnitrostátním právu;

44.  uznává, že v případě směrnic je výsadou členských států rozhodnout se, zda na vnitrostátní úrovni přijmou vyšší sociální a environmentální normy a normy v oblasti ochrany spotřebitele než ty minimální normy ochrany, které byly dohodnuty na úrovni EU, a vítá jakékoli rozhodnutí tak učinit; zdůrazňuje, že tyto vyšší normy nesmí být považovány za nadměrnou regulaci; vyzývá však příslušné vnitrostátní orgány, aby si uvědomily možný důsledek kladení dodatečných povinností nad rámec ustanovení evropského práva, tzv. gold-platingu, v jehož důsledku jsou k právním předpisům EU přidávány zbytečné byrokratické zátěže, jelikož to může vést k mylné představě o legislativní činnosti EU, což by naopak mohlo být živnou půdou pro euroskepticismus; v zájmu větší uživatelské vstřícnosti vyzývá členské státy, aby při provádění směrnic a nařízení upustily od zbytečných administrativních ustanovení uplatňovaných v daném členském státě;

45.  vybízí Komisi a členské státy ke zintenzivnění výměny osvědčených postupů při provádění a uplatňování směrnic EU; domnívá se, že by to mohlo zúčastněné strany a místní a regionální orgány pobídnout k účasti na určování potíží, jež se objeví při provádění politiky EU na místní, regionální a vnitrostátní úrovni;

46.  zdůrazňuje zájem Evropského parlamentu jako společného normotvůrce porozumět tomu, které dopady právních předpisů EU po jejich provedení se skutečně projevily; žádá proto Komisi, aby v této souvislosti zajistila Parlamentu úplný přístup ke všem hodnocením, včetně shromážděných zdrojových údajů a přípravných dokumentů;

47.  vyzývá Komisi, aby s ohledem na závažné a přetrvávající problémy spojené s uplatňováním nařízení (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, včetně problémů narušování hospodářské soutěže, přezkoumala vědecký základ tohoto nařízení i jeho užitečnost a realističnost a aby případně vypustila koncepci výživových profilů; domnívá se, že cíle nařízení (ES) č. 1924/2006, jako např. zajištění toho, aby byly o potravinách poskytovány pravdivé informace a aby byl uváděn obsah tuků, cukrů a soli, již byly dosaženy nařízením (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům;

48.  poukazuje na společné politické prohlášení členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne 28. září 2011 a rovněž na společné politické prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o informativních dokumentech ze dne 27. října 2011 a vyzývá Komisi, aby Parlamentu zajistila přístup k těmto informativním dokumentům;

Stažení aktuálních legislativních návrhů Komisí

49.  bere na vědomí, že nově zvolená Komise poprvé zařadila do svého pracovního programu pro rok 2015 s odvoláním na zásadu politické diskontinuity ověření nezbytnosti všech aktuálních legislativních iniciativ;

50.  zdůrazňuje, že Soudní dvůr ve svém rozhodnutí ze dne 14. dubna 2015(9) potvrdil, že Komise může kdykoli v průběhu přijímání aktu Unie v rámci řádného legislativního postupu stáhnout návrh, dokud Rada nerozhodne; vyzývá proto Komisi, aby v zájmu interinstitucionální rovnováhy konzultovala v případě stažení návrhu nejdříve s Parlamentem, zejména po prvním čtení, a aby řádně vzala v potaz jeho stanovisko; odkazuje v tomto ohledu zejména na usnesení Parlamentu ze dne 15. ledna 2015;

51.  zdůrazňuje dále, že Soudní dvůr ve výše uvedeném rozsudku přijímá argumenty Rady v tom smyslu, že Komise musí v případě stažení legislativního návrhu dodržovat zásadu svěřených pravomocí, zásadu institucionální rovnováhy a zásadu loajální spolupráce, které jsou uvedeny v čl. 13 odst. 2 SEU, stejně jako zásadu demokracie zakotvenou v čl. 10 odst. 1 a 2 SEU;

52.  zdůrazňuje, že je důležité zabránit zdvojené legislativě;

o
o   o

53.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1; Přijaté texty ze dne 9. března 2016, P8_TA(2016)0081.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2014)0061.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2014)0069.
(4) Přijaté texty, P7_TA(2014)0127.
(5) Úř. věst. C 353 E, 3.12.2013, s. 117.
(6) Úř. věst. C 51 E, 22.2.2013, s. 87.
(7) Úř. věst. C 380 E, 11.12.2012, s. 31.
(8) EHSV, dokument INT/750.
(9) Rozsudek Soudního dvora ze dne 14. dubna 2015, Komise v. Rada, C-409/13, [ECLI:EU:C:2015:217].

Právní upozornění